Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků Příloha školního řádu Malostranské základní školy

Čl. 1 Obecná pravidla hodnocení a klasifikace Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení: za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm /dále jen „klasifikace“/, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Toto hodnocení provede vyučující daného předmětu. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín formou přezkoušení před komisí zpravidla v posledním srpnovém týdnu. Ze závažných důvodů může ředitel stanovit i jiný termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Výsledné hodnocení se stanoví na základě průběžně získaného hodnocení a výsledku přezkoušení před komisí jmenovanou ředitelem školy. Žák, který nevykoná přezkoušení před komisí úspěšně nebo se k jeho konání bez řádné omluvy (do 3 dnů) nedostaví, je z tohoto přezkoušení hodnocen stupněm nedostatečný. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení (nebo výpisu z vysvědčení), požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li

1

vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Čl. 2 Průběh hodnocení a předpoklady klasifikace Hodnocení žáků na vysvědčení schvaluje ředitel školy na základě návrhu jednotlivých vyučujících a třídních učitelů (hodnocení chování) po projednání v pedagogické radě. Vyučující jsou povinni mít za každé čtvrtletí dostatečný počet známek či podkladů ke slovnímu hodnocení tak, aby každého žáka, který splňuje předpoklady klasifikace, mohli hodnotit. Hodnocení musí být jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné se stanovenými kriterii, věcné a všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů v jednotlivých předmětech školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

2

Pokud určitý předmět má více částí, které vyučuje více učitelů, pak ředitel stanoví učitele odpovědného za návrh a zápis celkové klasifikace daného předmětu. U těchto předmětů se do výsledné známky promítá každá část vahou odpovídající poměru počtu vyučovacích hodin jednotlivých vyučujících, není-li v kriteriích pro daný předmět stanoveno jinak. Pokud však je některá část hodnocena nedostatečně, pak je výsledná známka též nedostatečná. Předpokladem pro klasifikaci je splnění následujících požadavků:  

řádná docházka na daný předmět splnění kriterií stanovených pro daný předmět a požadavků stanovených vyučujícím daného předmětu

Žák se může ze závažných důvodů u vyučujícího na začátku hodiny omluvit. Za uznatelné důvody lze považovat řádně omluvenou absenci na předcházející hodině či hodinách, které následovaly po sobě nebo účast na školní akci. U žáků s SPU lze prodloužit čas potřebný ke splnění požadavků jednotlivých vyučujících. Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný. Při stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení se postupuje podle příslušného právního předpisu, a to stupni: - prospěl/a s vyznamenáním – do průměru 1,5 a nejvýše chvalitebném hodnocení z povinných předmětů a velmi dobrém chování - prospěl/a – není-li žádná nedostatečná z povinných předmětů - neprospěl/a – aspoň z jednoho povinného předmětu je nedostatečná nebo není hodnocen na konci 2. pololetí - nehodnocen/a – nelze-li z některého povinného předmětu hodnotit na konci prvního pololetí. Čl. 3 Získávání podkladů pro hodnocení Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:       

průběžným pozorováním chování a projevů žáka průběžným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemná, ústní, grafická, praktická, pohybová) didaktickými testy, samostatnými projekty nebo výtvory žáka analýzou výsledků činnosti žáka konzultacemi s dalšími učiteli nebo poradenským zařízením využitím sebehodnocení žáků

Výslednou známku na vysvědčení dle charakteru předmětu tvoří:   

písemný projev ústní projev práce a aktivita v hodině, vedení sešitu, zápis poznámek z výuky

3

    

domácí příprava (hodnotí se nejen správnost a pečlivost vypracování úkolu, ale i včasnost jeho odevzdání) tvůrčí úkoly a jejich prezentace sportovní a umělecké výkony reprezentace školy a úspěchy v soutěžích zapojení do týmové práce, projektů atd. a prezentace výsledků

Každé toto kritérium, pokud je do klasifikace konkrétního předmětu zahrnuto, musí být vyjádřeno známkami se stanovenou váhou, pokud žák není hodnocen slovně. Čl. 4 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami       



 

Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se postupuje individuálně na základě doporučení školského poradenského zařízení. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy ověřování, které odpovídají schopnostem žáka a při nichž je vliv poruchy na výsledek minimální. Písemné práce žáci vypracovávají po předchozí přípravě. Pokud možno nepožadujeme po žácích s SVP plnění takových úkolů, při kterých vlivem poruchy nemohou podávat výkon odpovídající jejich předpokladům. Vyučující upřednostňuje ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklad podat lepší výkon. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikaci provází hodnocení tj. vyjádření pozitivních stránek výkonu, objasnění podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonat. Upřednostňujeme pozitivní motivaci. Slovní hodnocení může být prováděno na základě žádosti rodičů po celou dobu vzdělávání ve všech předmětech nebo jen v předmětech, kde výsledky vzdělávání mohou být poruchou ovlivněny. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Pro individuálně integrované žáky se na základě doporučení školského poradenského zařízení vypracovává individuální vzdělávací plán pro určitý předmět nebo skupinu předmětů. Obsah výuky daného předmětu v ročníku může být redukován tak, aby poskytl žákovi ucelené a jím zvládnutelné základy. Individuální vzdělávací plány se vypracovávají v souladu s příslušným právním předpisem. Navrhovaná pedagogická opatření se projednávají s rodiči a jejich názor je brán do úvahy. Čl. 5 Slovní hodnocení žáků

Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a

4

naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka. Hodnotí se zejména: 

míra ovládnutí učiva, především ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných znalostí, dovedností a návyků  úroveň myšlení, především jeho samostatnost a tvořivost, schopnost uvažovat logicky  úroveň vyjadřování, především přesnost, výstižnost, věcná i jazyková správnost ústního i písemného projevu  úroveň aplikace vědomostí, především schopnost uplatňovat osvojené poznatky při řešení teoretických i praktických úkolů píle a zájem o učení, především samostatný a aktivní přístup k vykonávaným činnostem, zájem o ně a pozitivní vztah k nim Převod slovního hodnocení na klasifikační stupně Stupeň 1 Žák učivo ovládá bezpečně, vyjadřuje se poměrně přesně a výstižně, spolehlivě a uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, iniciativně, přesně a s jistotou, je aktivní, pracuje svědomitě a se zájmem, je pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti. Stupeň 2 Žák učivo ovládá, uvažuje celkem samostatně, své myšlenky vyjadřuje celkem výstižně, dovede používat své vědomosti a dovednosti, při řešení úkolů se dopouští malých, nepříliš častých chyb, pracuje pečlivě a svědomitě. Stupeň 3 Žák učivo v podstatě ovládá, projevuje menší samostatnost v myšlení, vyjadřuje se ne dost přesně, s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští. K učení a práci nepotřebuje větších podnětů. Stupeň 4 Žák učivo ovládá se značnými mezerami, myslí nesamostatně, vyjadřuje se s obtížemi a nepřesně, dopouští se podstatných chyb, které nesnadno překonává, má malý zájem o učení, potřebuje stálou pomoc, motivaci a povzbuzování. Stupeň 5 Žák učivo neovládá, odpovídá nesprávně i na návodné otázky, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele, veškerá pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné. Čl. 6 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Žáci jsou v rámci jednotlivých činností vedeni k sebehodnocení. Sebehodnocení probíhá ve vyučovacích hodinách a dalších formách výuky nebo při školních akcí či projektech zpravidla v rámci hodnocení daného celku učiva nebo ukončené činnosti. Učitel zvolí vhodnou formu sebehodnocení:  ústní - učitelem řízená diskuse nebo hodnotící rozhovor  písemná - volné nebo formalizované či strukturované vyjádření

5

Sebehodnocení žáků slouží jako jeden z podkladů k hodnocení žáka. Čl. 7 Konkrétní kritéria hodnocení v jednotlivých skupinách předmětů a v chování KRITÉRIA HODNOCENÍ NA I. STUPNI ZŠ 1. – 2. ročník Český jazyk Stupeň 1

Žák ovládá bezpečně probrané učivo, aplikuje získané vědomosti, úkoly dovede řešit samostatně, nosí domácí úkoly. Písemný projev je upravený, projevuje zájem a stále se zlepšuje. Čtení je na velmi dobré úrovni, o učení má zájem, je aktivní.

Stupeň 2

Žák je aktivní, ovládá probrané učivo, chybuje minimálně. Čtení je na dobré úrovni, neustále se zlepšuje.

Stupeň 3 učitele.

Žák má o učivo zájem, ovládá učivo s mezerami, často potřebuje pomoc

Stupeň 4

Žák není aktivní, o učení jeví malý zájem, dopouští se závažných chyb, nepracuje samostatně. Čtení je na slabé úrovni. Zlepšuje se minimálně.

Stupeň 5

Žák učivo neovládá, nejeví sebemenší úsilí, písemný projev je chybný. Dovednosti nedovede aplikovat.

Čtení je na průměrné úrovni. Dosahuje jen mírného zlepšení.

Matematika Stupeň 1

Žák bezpečně ovládá učivo, aplikuje získané vědomosti, úkoly dovede řešit samostatně, spolupracuje s učitelem, nosí domácí úkoly, stále se zlepšuje.

Stupeň 2

Žák je aktivní, učivo ovládá, pracuje samostatně, občas chybuje, nosí domácí úkoly, zlepšuje se.

Stupeň 3

Žák ovládá učivo s menšími nedostatky, potřebuje občasnou pomoc učitele, je méně aktivní, nosí domácí úkoly, dosahuje jen mírného zlepšení.

Stupeň 4

Žák ovládá učivo s velkými mezerami, nedovede pracovat samostatně, nesnaží se, vyvíjí malé úsilí, spoléhá na pomoc učitele, pracuje bez zájmu a dělá minimální pokroky.

Stupeň 5 žádné úsilí.

Žák učivo neovládá, je pasivní, spíše nepracuje, nedělá pokroky, nevyvíjí

6

Člověk a jeho svět Stupeň 1

Žák ovládá učivo i souvislosti, které na sebe navazují, dovede samostatně řešit zadané úkoly, orientuje se v souvislostech a používá je v běžném životě. Pracuje aktivně, dovede vyjadřovat své vlastní zkušenosti, dovede říci svůj názor, pracuje aktivně, plní zadané úkoly.

Stupeň 2

Žák probrané učivo ovládá, dané úkoly plní s menšími chybami, pracuje s chutí, je aktivní, spolupracuje s vyučujícím, dovede se vyjadřovat jen s malými nepřesnostmi.

Stupeň 3

Žák probrané učivo ovládá s menšími mezerami, nedovede vědomosti aplikovat a dávat je do souvislosti - jen s pomocí učitele a odpovídá jen na návodné otázky učitele, snaží se.

Stupeň 4

Žák probrané učivo ovládá jen částečně, jednoduché úkoly plní jen s pomocí učitele, odpovídá špatně i na návodné otázky, o učivo nemá zájem, není aktivní, neumí vědomosti aplikovat, nesnaží se, špatně spolupracuje.

Stupeň 5

Žák učivo neovládá, neovládá základní pojmy látky, neodpovídá správně ani na návodné otázky, nevyřeší sám nejjednodušší úkoly, neprojevuje snahu, není aktivní, nedělá žádné pokroky.

Výchovy – hudební, výtvarná, tělesná, pracovní činnosti Stupeň 1

Žák nosí všechny potřebné pomůcky. Je v činnostech aktivní, využívá osobních předpokladů – osvojené činnosti aplikuje a nadále se rozvíjí. O předmět má zájem, dosahuje výborných výsledků a své výkony neustále rozvíjí, spolupracuje s učitelem.

Stupeň 2

Žák nosí všechny pomůcky. Je aktivní v činnostech, snaží se a využívá své osobní předpoklady, má menší nedostatky. Tvořivě aplikuje osvojené dovednosti a návyky. V dovednostech se stéle zlepšuje, spolupracuje s učitelem.

Stupeň 3

Žák je v činnostech méně aktivní, moc se nesnaží, není samostatný a pohotový. Jeho projev je průměrný, dělá často chyby, jeho dovednosti nejsou dostatečně osvojeny. Dosahuje jen mírného zlepšení.

Stupeň 4

Žák je málo snaživý, rozvoj jeho schopností je podprůměrný, dopouští se chyb, pracuje bez zájmu. Dovednosti aplikuje pouze s pomocí, dosahuje minimálního zlepšení, občas spolupracuje s učitelem.

Stupeň 5

Žák nemá o práci v činnostech zájem, nespolupracuje, rozvoj jeho schopností je neuspokojivý, nedovede je aplikovat. Nevyvíjí žádnou snahu ani úsilí. Nedosahuje žádného zlepšení.

7

3. – 5. ročník Český jazyk Cílem vyučování českému jazyku a literatuře je naučit žáky vyjadřovat se srozumitelně a výstižně ústní i písemnou formou spisovného jazyka a naučit je správně a s porozuměním číst texty umělecké a naukové literatury, které jsou nezastupitelným zdrojem informací o světě. Ovládnutí jazykových prostředků češtiny je základním předpokladem úspěšného vzdělávání v dalších oblastech. Předmět český jazyk má komplexní povahu, neboť v sobě spojuje jazykové vyučování, slohový výcvik, vyučování čtení a literární výchovu. Hodnotí se zejména:  Dovednost čtení – správnost, plynulost, porozumění, intonace, správný slovní a větný přízvuk, umělecký přednes, správné dýchání, správné znění hlasu, pečlivá artikulace, spisovná výslovnost  Komunikativní dovednosti – vhodný výběr jazykových prostředků, souvislé vyjadřování, slovní zásoba, vhodné užití významu slov, spisovná podoba jazyka  Písemný projev – gramatika, úprava, opis, přepis, diktát, užívání spisovné formy jazyka  Osvojení poznatků ze systému českého jazyka – základy českého pravopisu, elementární a použitelné literárně-vědné poznatky  Zájem a vztah k předmětu – zejména k literatuře Stupeň 1 2 3 4 5

Hodnocení Žák bezpečné ovládá probrané učivo, umí aplikovat získané vědomosti, úkoly řeší samostatně, písemný projev je převážně bez chyb, písmo čitelné a úpravné, projevuje zájem o předmět, dovednost čtení na velmi dobré úrovni. Žák ovládá celé učivo, odpovídá na otázky převážně bez chyb, chybuje minimálně i v písemném projevu a ne v zásadních jevech, dovednost čtení na dobré úrovni. Žák ovládá učivo s menšími nedostatky, potřebuje návodné otázky, úlohy řeší s dopomocí učitele, v písemném projevu se častěji dopouští chyb, dovednost čtení je na menší úrovni. Žák se dopouští závažných chyb v písemném projevu, učivo ovládá mezerovitě, nepracuje samostatně, na otázky odpovídá s chybami, není schopen plynulého souvislého vyprávění, reprodukuje text s návodnými otázkami. Žák učivo neovládá, má sporadické znalosti, jeho písemný projev je povětšině chybný, minimální osvojené dovednosti nedovede aplikovat.

Matematika Matematika jako předmět svým obsahem rozvíjí intelektuální schopnosti žáků, jejich paměť, představivost, tvořivost, abstraktní myšlení a schopnost logického úsudku. Podporuje rozvoj určitých rysů osobnosti jako vytrvalost, pracovitost, kritičnost. Poskytuje žákům vědomosti a dovednosti pro orientaci v praktickém životě, vytváří předpoklady pro úspěšné uplatnění v různých profesích i pro přípravu ke studiu na středních školách s různým zaměřením. Hodnotí se zejména:

8

       

Stupeň 1

2 3 4 5

Provádění početních výkonů s přirozenými čísly, desetinnými čísly a zlomky pamětně i písemně Řešení úloh z praxe Provádění odhadu výsledku, posuzování reálnosti, zaokrouhlování Dovednost číst a užívat statistické tabulky a diagramy Řešení rovnic a nerovnic, chápání jejich významu, užití proměny Řešení geometrických úloh Orientace v rovině a prostoru Vyvozování logických závěrů z daných předpokladů, dokazování jednoduchých tvrzení Hodnocení Žák bezpečné ovládá probrané učivo, umí aplikovat získané vědomosti, úlohy řeší samostatně a převážně bez chyb, projevuje zájem o předmět, chápe logické souvislosti, umí pracovat se symboly, má dobrou prostorovou představivost, umí reálně zhodnotit situaci Žák ovládá celé učivo, odpovídá na otázky převážně bez chyb, chybuje minimálně při řešení úloh, pracuje s občasnou dopomocí učitele, poměrně dobře se orientuje v prostoru Žák ovládá učivo s menšími nedostatky, potřebuje návodné otázky, úlohy řeší s dopomocí učitele, dopouští se častých chyb, obtížně se orientuje v logických souvislostech Žák učivo ovládá mezerovitě, nepracuje samostatně, na otázky odpovídá s chybami, pracuje s nezájmem Žák učivo neovládá, má sporadické znalosti, minimální osvojené dovednosti nedovede aplikovat, je pasivní.

Člověk a jeho svět, přírodověda, vlastivěda Člověk a jeho svět Vytváří základní potřebné životní postoje a hodnotové orientace žáka. Předkládá nové poznatky a dovednosti z různých oblastí života, vytváří představy o nejběžnějších zákonitostech v přírodě i ve společnosti o lidských činnostech, výtvorech, vztazích, nejdůležitějších podmínkách života. Hodnotí se zejména:  Schopnost pracovat samostatně, ale i ve skupinách, dokončit zadané úlohy, pracovat pečlivě, systematicky  Osobní iniciativa, aktivita v hodině  Schopnost získávat informace vlastní cestou Přírodověda Prostřednictvím tohoto předmětu žáci získávají základní vědomosti o Zemi, člověku a technice, poznávají základní jevy a vztahy v přírodě, souvislosti mezi organismy navzájem, mezi organismy a prostředím i mezi člověkem a ostatní biosférou. Dalším cílem přírodovědy je utváření kladného vztahu k přírodě, k vlastnímu zdraví, k ochraně životního prostředí a rozvíjení schopnosti poznávat, pozorovat, zkoumat přírodu a řešit přiměřeně náročné úkoly a problémy. Hodnotí se zejména:

9

 Osobní přístup k dané problematice  Osvojení základních poznatků  Aplikace poznatků v praktických činnostech Vlastivěda Tento předmět v návaznosti na prvouku přináší žákům základní poznatky o významných přírodních hospodářských společenských kulturních historických okolnostech života lidí, seznamuje je s důležitými událostmi a významnými osobnostmi regionálních a národních dějin. Formuje u žáků vědomí k příslušnosti národu, pěstuje hodnotové orientace, rozvíjí zájem žáků o poznávání. Stupeň 1 2 3 4 5

Hodnocení Žák bezpečné ovládá probrané učivo, umí aplikovat získané vědomosti, úkoly řeší samostatně, projevuje zájem o předmět, je schopen samostatně získávat informace z jiných zdrojů Žák ovládá celé učivo, odpovídá na otázky převážně bez chyb, orientuje se v problematice bez větších problémů, prezentuje dodané informace v logických souvislostech Žák ovládá učivo s menšími nedostatky, potřebuje návodné otázky, úlohy řeší s dopomocí učitele – třídí a klasifikuje dané informace Žák ovládá učivo mezerovitě, nepracuje samostatně, na otázky odpovídá s chybami, ztrácí logické souvislosti Žák učivo neovládá, má sporadické znalosti, minimální osvojené dovednosti nedovede aplikovat, uniká mu sled logických souvislostí, nechápe příčinně následné vztahy

Výtvarná, hudební a tělesná výchova, praktické činnosti Výtvarná výchova Cílem předmětu je, aby žáci získali prakticky i teoreticky poznatky o malbě, kresbě, grafických technikách, užitém umění, práce s materiálem, modelováním, prostorové vyjadřování, aby se rozvíjel vztah k výtvarnému umění a jeho dílům, aby nalézali a vnímali krásu a estetické hodnoty, aby využili získané poznatky a dovednosti ve svém životě. Hudební výchova Specifickým cílem tohoto předmětu je především uspokojení přirozené potřeby setkávání s hudbou, aby žáci kultivovali svou hudebnost, rozvíjeli receptivní, reprodukční a dílem i produkční schopnosti i dovednosti hudebními činnostmi, aby porozuměli hudebněvyjadřovacím prostředkům, společenské funkci hudby, aby získali náhled do hudební české kultury i ostatních národů. Tělesná výchova Veškeré úsilí v tělesné výchově směřuje k tomu, aby si žáci osvojili své pohybové dovednosti, kultivovali pohybový projev, správné držení těla. Praktické činnosti Cílem předmětu je získání základních pracovních dovedností, orientace ve vybraných materiálech, nářadí, schopnost pracovat s dostupnou technikou, zásady bezpečnosti a

10

hygiena práce, aktivní vztah k ochraně a tvorbě životního prostředí v různých oborech lidské činnosti, pozitivní vztah k práci, racionální odpovědný a tvořivý postoj k vlastní činnosti. Stupeň 1

2

3

4

5

Hodnocení Žák je v činnostech velmi aktivní, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků osnov rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Osvojené činnosti a dovednosti aplikuje v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o veškerou kulturu. V testech dosahuje výborných nebo chvalitebných výsledků a stále své výsledky zlepšuje. Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, aktivně využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí v individuálním i kolektivním projevu. Jeho projev má menší nedostatky, tvořivě aplikuje osvojené dovednosti a návyky v nových úkolech. V testovaných dovednostech se stále zlepšuje. Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je průměrný, dopouští se v něm chyb. Jeho dovednosti nejsou dostatečně osvojené a žák projevuje jen malý zájem o jejich rozvoj. V testovaných dovednostech dosahuje jen mírného zlepšení. Žák je v činnostech málo aktivní. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Jen výjimečně dosahuje zlepšení v testovaných dovednostech. Projevuje velmi malou snahu a zájem o prováděné činnosti. Žák je v činnostech oproti svým schopnostem převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý, Jeho projev je povětšině chybný, snaha a zájem o prováděné činnosti jsou minimální.

Anglický jazyk Při hodnocení žáků se zohledňují čtyři základní oblasti dovedností a domácí příprava. 1. mluvní projev (komunikace) 50% 2. poslechové dovednosti 15% 3. čtení 15% 4. psaní 10% 5. domácí příprava 10% Výsledné hodnocení tvoří ústní projev, aktivita v hodině, plnění zadaných úkolů, domácí příprava a písemný projev. Výsledná známka je tvořena procentuelním hodnocením jednotlivých dovedností a domácí přípravy takto: 100% - 90%.............................................................1 89% - 75%.............................................................2 74% - 55%.............................................................3 54% - 30%.............................................................4 29% - 0%.............................................................5

11

KRITÉRIA HODNOCENÍ NA II.STUPNI ZŠ

Český jazyk Jsou hodnoceny všechny tři složky předmětu, tzn. gramatika, sloh a literární výchova. testy

100 – 90%……………….1 89 – 70%………………..2 69 – 50%………………..3 49 – 30%………………..4 29 %……………………...5

kontrolní diktáty a pravopisná cvičení (rozlišují se hrubé a relativní chyby – znaménko, vynechané písmeno, nepřesnost, přehlédnutí) 0 - 1ch …….….1 2 ch……….……2 3 ch……….……3 4 - 5 ch……..…4 6 ch………….….5 slohové práce hodnotí se: 1) splnění útvaru 2) slohová vyspělost, bohatost výrazů, pojmenování, originalita (chyby – častý výskyt sloves mít, být, opakování slov, užívání klišé a otřepaných výrazů, anakolut, nepřesné formulace, neobratnost) 3)gramatická správnost 4)dodržování formální stránky – úprava, čitelnost ústní projev hodnotí se úroveň jazykového projevu, kultivovanost jazyka,schopnost vyjádřit myšlenky i znalosti, schopnost vést dialog Hodnocení žáků s SPU Žáci s SPU budou častěji zkoušeni ústně a písemný projev je více založen na doplňování s větší časovou dotací. kontrolní diktáty a pravopisná cvičení (rozlišují se hrubé a relativní chyby – znaménko, vynechané písmeno, nepřesnost, přehlédnutí) 0 - 1ch …….….1 2-3 ch…………2 4-5 ch…………3

12

6-7 ch…………4 8 ch………….…5 Anglický jazyk / Německý jazyk Součástí hodnocení jsou tři oblasti, ve kterých se budou prolínat tyto dovednosti: komunikace, poslech, čtení a psaní. Výslednou známku tvoří : 1. ústní projev a aktivita v hodině (schopnost reagovat, vést dialog)………………………………....30% 2. písemný projev (testy, gramatická cvičení, slovní zásoba, psaný text)…….…50% 3. domácí příprava (úkoly a samostudium, práce se slovníkem)………………….…20% Každý učitel bude mít minimálně 3 známky za čtvrtletí u každého žáka, aby mohl žáka klasifikovat.

Pro velké a čtvrtletní testy platí toto hodnocení: 100% 89% 69% 49% 29%

- 90% ……….1 - 70% ……….2 - 50% ……….3 - 30% ………4 - 0% ………..5

Další hodnocení písemných prací je klasifikováno vzhledem k náročnosti práce. SPU – žáci s SPU budou častěji zkoušeni ústně a písemný projev je více založen na doplňování s větší časovou dotací

Společensko-vědní předměty (D,Ov) Hodnocení  ústní zkoušení (každý žák 1x za pololetí – zohlednění dyslektiků)  písemná zkoušení (časové zohlednění dyslektiků)  domácí úkoly je možné známkovat, tj. za nesplnění možná i 5, kterou si žák může opravit dodatečným splněním úkolu  referáty - dobrovolné, vždy přednášené zpaměti – nečtené; v 9. třídě povinně 1x referát za celý školní rok  žák je povinen vést si sešit s poznámkami, neplnění se odrazí při rozhodování o známce v případě, je-li známka nerozhodná

13

ústní zkoušení: stupeň 1 (výborný) zvládnutí probraného učiva, schopnost samostatného výkladu a interpretace pomocných materiálů (mapy, grafy, statistické údaje), vědomost o souvislostech jevů, zájem o problematiku stupeň 2 (chvalitebný) zvládnutí probraného učiva, pro výklad a interpretaci pomocných materiálů jsou potřebné návodné otázky zkoušejícího, menší vědomost o souvislostech (menší přehled o současném dění) stupeň 3 ( dobrý) zvládnutí základního učiva, ojedinělé chyby v odpovědích na návodné otázky stupeň 4 (dostatečný) pochopena jen podstata probírané látky, uváděny pouze jednotlivé jevy bez vzájemných souvislostí, neschopnost lokalizovat události stupeň 5 (nedostatečný) chyby v základní látce, nejasnosti v základních pojmech, neschopnost odpovědi na návodné otázky

Výchovy (výtvarná, hudební, tělesná, rodinná), Praktické činnosti Hodnotí se především aktivní přístup žáka k předmětu, jeho zájem, snaha, v případě výtvarné výchovy kreativita či originalita řešení. Hodnotí se nejen výsledek, ale především proces k němu vedoucí. V Hv žák odevzdá referát na patřičné úrovni dle pokynů pedagoga (povinné pro klasifikační stupeň 1 a 2). V tělesné výchově jsou součástí hodnocení testy všeobecné zdatnosti. stupeň 1 ( výborný ) žák je v činnostech aktivní, plně využívá osobních předpokladů, osvojené činnosti a techniky aplikuje v nových úkolech. V případě potřeby je schopen v plné míře nacházet mezipředmětové vztahy a souvislosti. Žák se ve svých dovednostech a schopnostech stále zlepšuje. stupeň 2 ( chvalitebný ) žák je v činnostech aktivní, využívá osobních předpokladů, osvojené činnosti a techniky aplikuje v nových úkolech, i když na nižší či méně tvořivé úrovni. V případě potřeby je schopen nacházet a používat mezipředmětové vztahy a souvislosti. Žák se ve svých dovednostech a schopnostech zlepšuje. stupeň 3 ( dobrý )

14

žák je spíše pasivní, vykazuje malou snahu, projevuje nízký zájem o svůj osobní rozvoj. Jeho vědomosti jsou omezené, s obtížemi aplikuje mezipředmětové vztahy a souvislosti, schopnost diskuze o problému je omezená. V hodinách občas nespolupracuje, nenosí pomůcky. Přesto se však ve svých dovednostech mírně zlepšuje. stupeň 4 ( dostatečný ) udělován jen výjimečně žákům, kteří jsou v hodině zcela pasivní, nespolupracují, nenosí pomůcky, nepracují na svém osobním rozvoji. stupeň 5 ( nedostatečný ) udělován výjimečně žákům, kteří proklamativně ignorují výuku, odmítají aktivní spolupráci v hodinách, neprokazují žádné zlepšení ve svých dovednostech a jejich výsledky jsou dlouhodobě velmi slabé.

Informatika odevzdání zadané práce  věcná správnost řešení zadaného úkolu  úroveň zpracování  rychlost zpracování

Povinně volitelné předměty – klasifikace se řídí obecnými kritérii ( viz čl. 1 -3). Podle aktuální situace v každém školním roce informují vyučující otevřených předmětů žáky o konkrétních podmínkách klasifikace.

Přírodovědné předměty (Ch, Př, F) Hodnocení  ústní zkoušení (každý žák nejméně 1x za pololetí – zohlednění dyslektiků)  písemná zkoušení (předtištěné texty, časové zohlednění dyslektiků)  domácí úkoly nemusí být vždy známkovány, tj. za nesplnění možná i 5, kterou je možno opravit dodatečným splněním úkolu  referáty - dobrovolné – nečtené, s možností nahlédnutí  laboratorní cvičení – hodnotí se samostatná práce s textem (využívání, tabulek, učebnic, sešitů, ….), odpovídající vypracování laboratorního protokolu  žák je povinen vést si sešit s poznámkami Ústní zkoušení: stupeň 1 (výborný) zvládnutí probraného učiva, schopnost samostatného výkladu a interpretace pomocných materiálů, žák je schopen odpovídat samostatně bez návodných otázek, vědomost o souvislostech jevů, zájem o danou problematiku stupeň 2 (chvalitebný)

15

žák mluví samostatně s nepatrnými chybami, pomocné otázky zodpovídá správně, na doplňující otázky zná správnou odpověď, s menšími nedostatky dokáže uvést praktické příklady, danou problematiku chápe v širších souvislostech stupeň 3 ( dobrý) žák hovoří nesamostatně k danému tématu a s chybami, pomocné otázky zodpovídá téměř správně, doplňující otázky zodpoví neúplně, nedokáže dostatečně obhájit své vědomosti, s pomocí odvodí praktické příklady stupeň 4 (dostatečný) žák nehovoří samostatně, musí být neustále dotazován, pomocné otázky řeší s obtížemi, na doplňující otázky reaguje s problémy, vyhýbá se přímým odpovědím, unikají mu souvislosti mezi jednotlivými jevy stupeň 5 (nedostatečný) žák není schopen samostatně komunikovat, odpovídá s hrubými chybami, na pomoc učitele nereaguje, doplňující otázky zodpovídá s hrubými chybami, není schopen odvodit využití daného jevu v praxi, neorientuje se v základních pojmech Hodnocení písemných testů: 1……………………………………………………………… 2……………………………………………………………… 3……………………………………………………………… 4……………………………………………………………… 5………………………………………………………………

100% - 90% 89% - 70% 69% - 50% 49% - 30% 29% - 0%

Zeměpis 

   

Zeměpis je předmět, ve kterém se zabýváme vztahy mezi fyzickogeografickou a socioekonomickou sférou. Jedním ze základních kritérií je tedy chápání souvislostí mezi těmito dvěma sférami a především v devátém ročníku uplatnění znalostí i z ostatních předmětů (matematiky, fyziky, chemie, dějepisu, přírodopisu atd.) Podstatnou součástí zeměpisu je i lokalizace jevů na mapách, práce s tabulkami, grafy statistickými údaji apod. Proto orientace na mapě, práce s mapou a jiným materiálem je dalším kritériem hodnocení. Třetí částí hodnocení je znalost základních pojmů, bez nichž by nebyla možná jakákoli analýza ani syntéza. Při hodnocení zeměpisu je nutné požadovat u starších žáků i aktivní zájem o současné události ve světě, spojovat je se získanými znalostmi a umět jevy lokalizovat na mapě. V průběhu čtyř ročníků vyučování zeměpisu se jednotlivé složky různě uplatňují. V 6. a 7. ročníku je to především bod 2 (práce s mapou, orientace na mapě) a 3, v 8. a hlavně v 9. ročníku nabývají na významu body 1 a 4.

16

Hodnocení 1

Výborně

2

Chvalitebně

3

Dobře

4

Dostatečně

5

Nedostatečně

žák ovládá probrané učivo, odpovídá samostatně, je schopen uplatňovat vztahy mezi předměty, dávat jevy do souvislostí, zajímá se o současné dění, samostatně pracuje s různými materiály žák ovládá celé učivo, chybuje minimálně, ale ne v základních jevech, při zkoušení potřebuje návodné otázky, má menší přehled o současném dění, vztahy mezi předměty uplatňuje v menší míře, dobře se orientuje na mapě, je méně samostatný při práci s jinými materiály žák ovládá základní učivo, častěji odpovídá s chybami, ve větší míře potřebuje návodné otázky, snaží se, ale potřebuje pomoci při práci s jinými materiály, dobře se orientuje na mapě žák se dopouští závažnějších chyb, umí ale základní pojmy, podstatu látky chápe, odpovídá pomocí návodných otázek, neumí dávat všechny jevy do souvislostí a lokalizovat v plné míře současné dění, chybuje při práci s mapou, ale jednodušší úkoly vyřeší samostatně, i když hodně chybuje- snaží se žák neovládá základní pojmy, neodpovídá správně ani na základě návodných otázek, špatně se orientuje v mapě, nevyřeší sám ani jednoduché úkoly, dopouští se závažných chyb při práci s jinými materiály, nemá přehled o současném dění , nemá zájem o práci

Matematika  Matematika je předmět, ve kterém se systematicky vytváří od 1. ročníku matematické pojmy a vztahy, a to v oblasti aritmetiky, algebry, geometrie i statistiky a užití výpočetní techniky.  Tvoří systém, který nelze v žádném ročníku přerušit, každý pojem se postupně vyvíjí a dotváří, proto jednotlivé tematické celky musí na sebe navazovat. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě i v ostatních předmětech, prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další studium i práci.  Jedním z kritérií hodnocení je zvládnutí matematických poznatků, postupů, operací a dovedností (např. při rýsování) souvisejících s probíraným tematickým celkem.  Dalším kritériem je schopnost využívání matematických pojmů, poznatků a dovedností v praktických činnostech- odhady, měření, porovnávání velikostí, vzdáleností, orientace v zadaném úkolu, rozbor problému, řešení na základě logické úvahy  Třetí částí je hodnocení vyjadřování pomocí matematického jazyka včetně symboliky, zápisů při řešení úloh, postupů.  Při hodnocení matematiky je nutné posuzovat i aktivní zájem o práci ve vyučovacích hodinách, plnění zadaných domácích úkolů a ocenit snahu, i když výsledky zcela neodpovídají stanoveným požadavkům Hodnocení 1

výborně

žák ovládá probrané učivo, odpovídá na otázky a řeší úlohy samostatně, zvládá i náročnější úlohy, veškerou symboliku, zápisy, je schopen dávat příslušné jevy do souvislostí, odvozovat, v hodinách je

17

2

chvalitebně

3

Dobře

4

dostatečně

5

nedostatečně

aktivní, plní zadané úkoly žák ovládá probrané učivo, základní úlohy řeší samostatně, občas chybuje, náročnější úlohy řeší s pomocí učitele, ovládá veškerou symboliku, občas chybuje při matematickém zápisu, splní zadané úkoly žák ovládá základní učivo, odpovídá nebo řeší s chybami, ve větší míře potřebuje návodné otázky a pomoc při řešení úloh, ovládá základní symboliku, matematické postupy zcela neovládá, ale příklad vyřeší, plní zadané úkoly, snaží se žák se dopouští závažnějších chyb, podstatu látky ale chápe, odpovídá nebo řeší pomocí návodných otázek, ale jednoduché úlohy řeší samostatně, neumí dávat všechny jevy do souvislostí, jeho dovednosti jsou na nižší úrovni, snaží se ale plnit zadané úkoly žák neovládá základní pojmy, neodpovídá správně ani na základě návodných otázek, dopouští se závažných chyb, často neplní zadané úkoly, ve vyučovacích hodinách neprojevuje snahu

Hodnocení písemných testů: 1…………………………………………………………….. 100 % - 90 % 2……………………………………………………………… 89 % - 75 % 3……………………………………………………………… 74 % - 50 % 4……………………………………………………………… 49 % - 25 % 5……………………………………………………………… 24 % - 0 % Dovednosti v přírodních vědách a) předpoklad klasifikace: absolvování laboratorních prací v plném rozsahu s možností dvou absencí za pololetí. Nevztahuje se na tzv. nezapočitatelné absence. Předmět se skládá ze 4 (F, Ch, B, Z) částí. Do výsledné známky se promítá každá část vahou odpovídající poměru počtu vyučovacích hodin jednotlivých částí. Pokud však je kterákoli část hodnocena nedostatečně, pak je výsledná známka též nedostatečná. V odůvodněných případech si mohou žáci laboratorní cvičení nahradit jinou formou práce dle zadání učitele. b) požadavky pro výslednou klasifikaci: Při laboratorním cvičení se hodnotí:    

samostatná práce s textem (využívání tabulek, učebnic, sešitů, ….) vlastní provedení laboratorních cvičení včetně kvality zpracování zápisu schopnost na základě experimentu vyvodit teoretické poznatky schopnost zdůvodnit správnost či nesprávnost výsledku

stupeň 1 (výborný) - žák pracuje samostatně podle zadání a zápis v protokolu či pracovním listu neobsahuje chyby stupeň 2 (chvalitebný) – žák pracuje samostatně s nepatrnou pomocí vyučujícího, v protokolu či pracovním listu se mohou vyskytnout drobné nepřesnosti

18

stupeň 3 (dobrý) – žák pracuje s pomocí vyučujícího, v protokolu či pracovním listu se vyskytuje hrubá chyba nebo více menších chyb stupeň 4 (dostatečný) – žák takřka nepracuje samostatně, v protokolu se vyskytují hrubé chyby stupeň 5 (nedostatečný) – žák není schopen samostatně pracovat, nespolupracuje, nebo spolupráci významně narušuje či ignoruje, v protokolu či pracovním listu jsou hrubé chyby nebo žák protokol neodevzdal Čl. 8 Hodnocení chování Velmi dobré (1. stupeň) Tímto stupněm jsou hodnoceni žáci, kteří se nedopouštějí kázeňských přestupků a porušení školního řádu. Takto může být hodnocen i žák, který se dopustil porušení školního řádu, a bylo mu uděleno jedno z následujících kázeňských opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Podmínkou je školní řád dále neporušovat. Uspokojivé (2. stupeň) Žák, který obdržel ředitelskou důtku a dopouští se opakovaně porušování školního řádu. Druhý stupeň z chování může obdržet i žák bez udělení kázeňského opatření za závažné porušení školního řádu po předchozím projednání na výchovné komisi. A dále i žák, který v daném pololetí má devět nebo více pozdních příchodů. Neuspokojivé (3. stupeň) Tímto stupněm je hodnocen žák za hrubé porušení školního řádu po projednání ve výchovné komisi anebo za opakované závažné porušování školního řádu.

______________________________ podpis ředitele školy

19