Pravidla hodnocení žáků

Základní škola a Mateřská škola Supíkovice, okres Jeseník, příspěvková organizace Pravidla hodnocení žáků

Pravidla hodnocení žáků 1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou: - při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi - při celkové klasifikaci a hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici - hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné Pro potřeby hodnocení se předměty dělí do dvou skupin: a) předměty s převahou teoretického zaměření a předměty s převahou praktických činností b) předměty s převahou výchovného a odborného zaměření

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků: - při sebehodnocení musí být dán přesný cíl činnosti – co je hodnoceno. Žák sám u sebe zhodnotí plnění tohoto cíle, co pro to udělal, jak uspěl, proč případně neuspěl - sebehodnocení se provádí ústní a písemnou formou - zakládání portfolií (složek)se stručným vyjádřením žáka a s přihlédnutím k věku dítěte - do sebehodnocení patří i reakce třídy na výkon žáka a její přijetí (děti přejímají roli učitele) - do sebehodnocení zahrnovat práci s chybou Sebehodnocení chování: - žák musí znát pravidla zakotvená ve školním řádu a vnitřním řádu školy přiměřeně svému věku - žák přiměřeně svému věku hodnotí, zda pravidla dodržuje, v čem se od nich odchyluje - na 1. stupni mohou zavedeny deníky „Píši rodičům“

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití hodnocení a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití hodnocení hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

Strana 1 (celkem 12)


Hodnocení žáka a) žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku b) klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět c) v předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitel školy. d) při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za určité klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z hodnocení za příslušné období. e) při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu f) ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu hodnocení ve třídě g) případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách h) na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, dodají učitelé příslušných předmětů výsledky celkové hodnocení zástupci ředitele k zapsání do počítačové evidence a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.



Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojení vědomostí a dovedností nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně, úplně.Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledku jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.



Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Chování: Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití hodnocení hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování : Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje ustanovení vnitřního řádu školy. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Dopouští se závažnějšího přestupku, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků (např. za 5 neomluvených hodin během více dnů nebo dva celé dny, závažné přestupky v chování, za užívání drog, alkoholu a kouření, za psychické a fyzické ubližování



spolužákům). Nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo vnitřního řádu školy; narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští opakovaných nebo závažných poklesků v mravném chování (např. za vyšší počet neomluvených hodin, opakované závažné porušování školního řádu, časté nevhodné chování vůči vyučujícím, za užívání a distribuci drog, za netolerantní chování s rasistickými sklony, za organizaci psychického a fyzického ubližování spolužákům, za úmyslné ničení zařízení školy. Klasifikaci chování žáků provádí třídní učitel po projednání s učiteli v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování vnitřního řádu školy během klasifikačního období. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka a k rodinnému prostředí žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Výchovná opatření Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy.

Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek: Kritéria pro odměňování žáků: -

za účast nebo umístění na školní soutěži bude žák pochválen třídním učitelem, který si formu určí sám pochvala TU za účast v okresní soutěži nebo tři pochvaly za školní soutěže pochvala ŘŠ za účast v krajské soutěži nebo za 1. – 3. místo v jednorázové okresní soutěži nebo celoroční soutěži na okresní úrovni



-

-

pochvalu na vysvědčení obdrží žák, který dosáhl mimořádných výsledků ve vzdělávací činnosti nebo za reprezentaci školy ve více soutěžích případně ve vyšším než krajském kole knižní odměna – viz pochvala na vysvědčení věcný dar - za aktivní práci během celé školní docházky

Opatření k posílení kázně: -

-

napomenutí TU za opakované drobné kázeňské přestupky – zapomínání pomůcek, vyrušování ve vyučování, 1 neomluvená hodina důtka TU za stupňované poklesky z napomenutí TU, 2 neomluvené hodiny, nevhodné chování vůči dospělým osobám, ale také vůči svým spolužákům, přihlížení k psychickému a fyzickému ubližování spolužákům důtka ŘŠ za stupňované poklesky z důtky TU, 3 – 4 neomluvené hodiny během více dnů nebo jeden celý den, hrubé porušování školního řádu, napomáhání a neoznámení psychického a fyzického ubližování spolužákům

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Kompetence při udělování pochval a OPK: - pochvalu TU uděluje třídní učitel - pochvalu ŘŠ uděluje ředitel školy - pochvalu na vysvědčení uděluje třídní učitel - věcný dar uděluje třídní učitel po projednání na pedagogické radě - NTU uděluje třídní učitel - DTU uděluje třídní učitel - DŘŠ uděluje ředitel školy po projednání v pedagogické radě Celkové hodnocení žáka - celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky hodnocení z povinných předmětů a chování a nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. - nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možné hodnocení ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. - nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka bylo provedeno nejpozději do konce září



následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován nedostatečně opakuje ročník. Žák 1. a 2. stupně ZŠ může na každém stupni opakovat ročník pouze jedenkrát. - má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o přezkoumání výsledků hodnocení žáka na MěÚ Jeseník, referátu školství. - komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuelně MěÚ, referát školství. Komise je tříčlenná a tvoří ji předseda, zkoušející, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. - komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: - prospěl s vyznamenáním - prospěl - neprospěl - nehodnocen Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a hodnocení postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e), b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí. d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.



Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: - pracoval úspěšně - pracoval

Výstupní hodnocení: 1. Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 2. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: a) možnostech žáka a jeho nadání, b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky, d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. 3. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.



4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Obsahem slovního hodnocení v jednotlivých čtvrtletích jsou formulace uvedené níže, které slouží pro případný převod slovního hodnocení na klasifikaci klasifikačními stupni. Při slovním hodnocení ve čtvrtletí jsou obsahem slovního hodnocení formulace: a) ovládání učiva předepsaného osnovami - ovládá bezpečně - ovládá - podstatné ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost v myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, ovědoměle užívá vědomostí a dovedností - dovede využívat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné Strana 9 (celkem 12)


Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Jednotlivými vyučovacími předměty se rozumí předměty povinné, volitelné i nepovinné.

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a hodnocení a) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. b) Při použití slovního hodnocení na vysvědčení či kombinace hodnocení a slovního hodnocení budou využity formulace uvedené výše, jichž se používá při čtvrtletním slovním hodnocení žáků.

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a) podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: 1. soustavným diagnostickým pozorováním žáka 2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování 3. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) 4. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami 5. analýzou výsledků činnosti žáka 6. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko psychologických poraden a zdravotnických služeb 7. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka b) žák musí být z předmětu s převahou teoretického zaměření vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně c) učitel oznamuje žákovi výsledek každé hodnocení a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací a zkoušek a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. d) kontrolní písemné práce konzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích e) učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci a hodnocení žáka f) učitel bere při hodnocení žáka v úvahu i jeho sebehodnocení



7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální zkouška (1) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen "přezkoušení") jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi MěÚ Jeseník. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle § 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle § 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. (7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Opravná zkouška 1) žákovi, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm nedostatečný, je umožněno vykonat opravné zkoušky 2) žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán. Nemůže-li se žák dostavit pro nemoc doloženou lékařským potvrzením, umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek do 15. září. 3) nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez předložení dokladu o nemoci, je klasifikován stupněm nedostatečný 4) opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální 5) žáci, kteří na daném stupni ZŠ již opakovali ročník, s výjimkou žáků 9. ročníku, opravné zkoušky nekonají



8. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. Smlouvu s rodiči o slovním hodnocení připravuje třídní učitel ve spolupráci s ostatními učiteli, v jejichž předmětech má být žák slovně hodnocen. Po podpisu smlouvy zástupci žáka i školy je žák hodnocen slovně.

9. Požadavky hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků: Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: -

jednoznačné srozumitelné srovnatelné s předem stanovenými kritérii věcné všestranné

Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. V případě hodnocení žáků vyučovaných podle učebního programu ŠVP vychází toto hodnocení z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP.

V Supíkovicích 26.8.2010 Antonín Ďopan ředitel školy


Pravidla hodnocení žáků

Recommend Documents