Prameny z nichž pisatel čerpal... 6 Starostové obce Modř an Počet obyvatel a domů v Modř anech od r:

Pamě tníkniha OBCE Modřany Rok 1896 - 1940 -1945

OBSAH Př edmluva .................................................................................................................................. 6 Prameny z nichž pisatel čerpal............................................................................................ 6 Starostové obce Modř an......................................................................................................... 7 1848 – 1940 ......................................................................................................................... 7 Počet obyvatel a domů v Modř anech od r: 1818 - 1939........................................................ 7 Doplňky k r: 1890, 1891, 1892, 1893, 1894, 1895, 1896 .......................................................... 9 Rok: 1890................................................................................................................................ 9 Hospodá řský spolek v Modřanech....................................................................................... 9 Rok: 1891................................................................................................................................ 9 Zřízeníc. k. poštovního úřadu. ............................................................................................ 9 Rok: 1892................................................................................................................................ 9 Hrozící cholera. Počet domů a obyvatel. ............................................................................ 9 Stavby v obci. ..................................................................................................................... 10 Ú roda a pově trnost. ........................................................................................................... 10 Rok: 1893.............................................................................................................................. 10 Suché léto. Cukrovarská nemocnice. ................................................................................. 10 Pokračovací průmyslová škola.......................................................................................... 11 Suchý rok. .......................................................................................................................... 11 Populační změ ny................................................................................................................ 11 Rok: 1894.............................................................................................................................. 11 Zprá va o sčítá ní lidu. Dobré žně . ...................................................................................... 11 Rok: 1895.............................................................................................................................. 12 Š patné hospodá řské pomě ry. ............................................................................................. 12 Rok: 1896.............................................................................................................................. 12 Rozšíření hřbitova. Nový průmyslový podnik. ................................................................... 12 Nový průmyslový zá vod. .................................................................................................... 12 Roky 1897 - 1914 ..................................................................................................................... 13 Rok: 1897.............................................................................................................................. 13 Zřízeníokresní silnici zbraslavsko modřanské. ................................................................. 13 Stavba fary......................................................................................................................... 13 Veliká živelní pohroma. ..................................................................................................... 13 Vysazová ní pustý ch obecních pozemků. Lesní hospodá ř. Plá n. ........................................ 14 Zřízenívodního družstva melioračního. ............................................................................ 14 Stavba drá hy z Modřan do Jílového a Dobříše. ................................................................ 14 Oslava 10letého trvá ní besedy „Tyl“ v Modřanech.......................................................... 14 Počet obyvatel. Kulturníčinnost v obci............................................................................. 15 Politický život v obci.......................................................................................................... 15 Rok: 1898.............................................................................................................................. 15 Rozšíření obecné školy, kulturní a osvě tová činnost. ........................................................ 15 Ú prava a zřizová ní obecních cest...................................................................................... 16 Vysazová ní lesního stromoví. Společná porada obcí. ....................................................... 16 Založení tě locvičné jednoty „Sokol“ v Modřanech. .......................................................... 16 Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

2

Činnost Hospodá řského spolku. ........................................................................................ 17 Truchlomše za zvě čně lou císařovnu rakouskou Alžbě tu.................................................... 17 Mírná zima. Epidemické nemoce....................................................................................... 18 Starově ké ná lezy v Komořanech (Sborník Smíchovsko-zbraslavsko)................................ 18 Přehled a změ ny v obyvatelstvu......................................................................................... 19 Rok: 1899.............................................................................................................................. 19 Kulturní činnost v obci. Rozšíření obecné školy................................................................ 19 Petice k zemskému sně mu a říšské radě . ........................................................................... 19 Husovy oslavy. ................................................................................................................... 20 Vysazová ní stromoví. ......................................................................................................... 20 Projekty okresních silnic. .................................................................................................. 20 Volba nového starosty obce. .............................................................................................. 20 Nové silnice........................................................................................................................ 20 Rok: 1900.............................................................................................................................. 21 Zastavení vý konu přenesené působnosti v obci. ................................................................ 21 Požá r v obci. ...................................................................................................................... 21 Dalšívysazová ní stromoví. Rozšíření obecné školy. ......................................................... 21 Ná vště va školní. ................................................................................................................. 21 Založení spolku dobrovolný ch hasičů................................................................................ 22 Ú prava obecních komunikací. ........................................................................................... 22 Okrskové cvičení tě locvičné jednoty „Sokol“ v Modřanech. ............................................ 23 Zima v roce 1899 - 1900. Stá vka uhlokopů. ...................................................................... 23 Rok: 1901.............................................................................................................................. 24 Prvníveřejné vystoupení sboru dobrovolný ch hasičů. První ples..................................... 24 Nové obecní podniky. Most pro pě ší v Potočká ch. Obecné studny. .................................. 24 Snahy o zavedení elektrického osvě tlová ní obce. .............................................................. 25 Rozšíření obecné školy....................................................................................................... 25 Prvnísnahy o zřízení veřejného obecního sadu. ............................................................... 25 Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. ................................................................................. 25 Odevzdá ní sboru dobrovolný ch hasičů obec. Zastupitelstvu............................................. 26 Rok: 1902.............................................................................................................................. 26 Osvě tová činnost v obci. .................................................................................................... 26 Silnice modřansko-lhotecká . Ú prava Libušiny třídy. ........................................................ 26 Vymě řová ní obecních pozemků. ........................................................................................ 27 Ú prava okolí školy............................................................................................................. 27 Obecní školka zalesňovací................................................................................................. 27 Rok: 1903.............................................................................................................................. 28 Činnost tě locv. jednoty „Sokol“. Předná šky. Ú čast na pohřbu vůdce ná roda Dra. Františka Riegra................................................................................................................ 28 Pohrobní vzpomínka. Smrt Dra. Františka Ladislava Riegra. ........................................... 28 Pojmenová ní ulic v obci. ................................................................................................... 28 Zřízenípolévkového školního ústavu................................................................................. 28 Rozšiřová ní a úprava komunikací. .................................................................................... 29 Odchod do vý služby dě kana P. Karla Böttchera. Změ na v duchovní sprá vě . ................... 29 Rok: 1904.............................................................................................................................. 29 Beseda „Tyl“ v Modřanech. Knihovna a čítá rna.............................................................. 29 Oslava jmenin dě kana P. Karla Böttchera........................................................................ 30 Změ na v duchovní sprá vě . ................................................................................................. 30 Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

3

Stavba okresní silnice modřansko-libušské. ...................................................................... 31 Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. ................................................................................. 31 Předná ška universitního profesora T. G. Masaryka v Modřanech. .................................. 31 Rok: 1905.............................................................................................................................. 31 Epidemie spalničková . ....................................................................................................... 31 Stavba silnice Modřansko-Cholupické a Zá tišské. ............................................................ 31 Odchod na odpočinek řídícího učitele Ferdinanda Vacka................................................ 32 Nový řídící učitel. .............................................................................................................. 33 Činnost čtená ř. ochotnické besedy „Tyl“. Nové jeviště . ................................................... 33 Lesníhospodá ři. ................................................................................................................ 33 Čestné občanství. ............................................................................................................... 33 Odepsá ní obecních a školních přirá žek............................................................................. 33 Zavedení ná rodního kolku pro obecní úřadová ní.............................................................. 34 Zřízeníodborů. .................................................................................................................. 34 Manifestace lidu. ............................................................................................................... 34 Rok: 1906.............................................................................................................................. 34 Nový administrator fary..................................................................................................... 34 Činnost Hospodá řského spolku v Modřanech. .................................................................. 34 Obec Modřany členem Okrašlovacího a zalesňovacího spolku pro Prahu a okolí. Vysazová ní stromořadí. ..................................................................................................... 35 Založení Dě lnické tě locvičné Jednoty................................................................................ 35 Rok: 1907.............................................................................................................................. 35 Zřízenítelefonické hovorny při c. k. poštovním úřadě . ..................................................... 35 Uprava obecních lesů. ....................................................................................................... 36 Volby do říšské rady. ......................................................................................................... 36 Požá r v obci. ...................................................................................................................... 36 Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. ................................................................................. 36 Zřízeníhospodá řské školy. ................................................................................................ 36 Nový průmyslový podnik.................................................................................................... 37 Vymě řová ní hranic obecních pozemků. ............................................................................. 37 Snahy obce o zaopatření komuná lní zá půjčky. .................................................................. 37 Rok: 1908.............................................................................................................................. 38 Kulturní život v obci. Jedná ní o zřízení veřejné knihovny................................................. 38 Sá zenístromků školním žactvem........................................................................................ 38 Zá služná činnost učitele Františka Hrdiny v obci. ............................................................ 38 Zá hadné onemocně ní. ........................................................................................................ 39 Prvnípeně žní ústav v Modřanech. .................................................................................... 39 Sirotčírada. Odmítá ní ně mecký ch přípisů. ....................................................................... 40 Požá r parní pily. ................................................................................................................ 40 Oslava 10letého trvá ní tě locvičné jednoty „Sokol“. ......................................................... 40 Nový řídící učitel v Modřanech. ........................................................................................ 41 Rok: 1909.............................................................................................................................. 41 Vzdá níse úřadu starostenského, nový starosta obce. ....................................................... 41 Veliká vodní zá topa. .......................................................................................................... 41 Zřízeníkonsumního spolku. ............................................................................................... 41 Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. ................................................................................. 42 Jubileum dě kana P. Karla Böttchera. ............................................................................... 42 Stavební družstvo v Modřanech......................................................................................... 43 Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

4

Rok: 1910.............................................................................................................................. 43 Nový průmyslový zá vod v Modřanech. .............................................................................. 43 Společné obnovení hranic.................................................................................................. 44 Položení zá kladního kamene k stavbě rodinný ch domků................................................... 44 Požá r parní pily schwarzenbergské. Hasičské hlídky. ...................................................... 45 Lidová slavnost v Modřanech............................................................................................ 45 Vodnídružstvo. .................................................................................................................. 45 Ú kaz komety. Počet obyvatelů. .......................................................................................... 45 Místníškolní rada. Š kolní lékař. Počet školních dítek. ..................................................... 45 Rok: 1911.............................................................................................................................. 46 Nový starosta obce............................................................................................................. 46 Regulace silnice, chodníků a úprava kanalisace............................................................... 46 Spolek „Havlíček“ v Modřanech....................................................................................... 46 Prvníaeroplá n nad Modřany. ........................................................................................... 47 Vodnídružstvo a meliorace polí........................................................................................ 48 Ú prava obecní cesty do Zá tiší. .......................................................................................... 48 Rok: 1912.............................................................................................................................. 48 Snaha obce o zřízení elektrické drá hy do Modřan. ........................................................... 48 Místo pro novou školní budovu v Modřanech. .................................................................. 49 Ú mrtístarosty obce. .......................................................................................................... 49 Zřízení„Lidového domu“.................................................................................................. 49 Zřízeníelektrického osvě tlová ní v Modřanech. Od osvě tlová ní loučí k svě tlu elektrickému. ........................................................................................................................................... 50 Rozpočet a projekt. Smlouva s cukrovarem....................................................................... 50 Cukrovar v Modřanech...................................................................................................... 52 Zalesňovací akce v Modřanech do r. 1912........................................................................ 54 Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“ v Modřanech. ........................................................... 56 Rok: 1913.............................................................................................................................. 56 Ú mrtíAnny Bartoňové z Dobenína. .................................................................................. 56 Snahy o zřízení obecního musea........................................................................................ 56 Ú mrtístarosty obce. Zvolení nového starosty. .................................................................. 56 Slavnost sv. biřmová ní a visitace chrá mu. ........................................................................ 57 Požá r domu........................................................................................................................ 57 Nový průmyslový zá vod v Modřanech. .............................................................................. 57 Okrašlovací spolek v Modřanech. ..................................................................................... 58 Ú prava sadů Komenského. ................................................................................................ 59 Projekt místní drá hy Uhřině ves-Modřany-Radotín........................................................... 59 Rok: 1914.............................................................................................................................. 59 Oslava devadesá tiletý ch narozenin dě kana Karla Böttchra. ............................................ 59 Snaha obce Hodkovičské o odškolení z Modřan. Přípravné prá ce pro stavbu nové školní budovy................................................................................................................................ 59 Krejcarový dobročinný spolek........................................................................................... 60 Š kolnípolévkový ústav....................................................................................................... 61 Slavnost odhalení praporu vzdě lá vacího a podpůrného spolku „Havlíček“ v Modřanech. ........................................................................................................................................... 61 Činnost Okrašlovacího spolku........................................................................................... 61

Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

5

PŘ EDMLUVA Po založení Pamě tní knihy obce Modřan v roce 1892, sepsal Josef Košťá lek, učitel při obecné škole v Modřanech, dě je zdejší obce dle historický ch a místních pramenů do této Pamě tní knihy, zá pisy tyto sahají do roku 1896, odchodem jeho do obce Líšnice, kdež byl ustanoven řídícím učitelem, přerušena byla jeho zá služná činnost. Ve příčině dalšího pokračová níu vpisová ní důležitý ch udá lostí obce modřanské do Pamě tní knihy, byl usnesením obecního zastupitelstva, ze dne 23. července 1932, ustanoven Josef Kulhavý , grafik, a jmenová n obecním kroniká řem. Josef Kulhavý narodil se v Modřanech dne 18. ledna 1866, a jest modřanský m usedlíkem, po absolvová ní nižšího realného gymnasia v Praze vě noval se oboru grafickému. Na zá kladě bezpečný ch pramenů a po schvá lení učině ný ch zá pisů letopiseckou komisí a obecním zastupitelstvem, byly jím tyto zá pisy do Pamě tní knihy obce Modřan zapsá ny. Prameny z nichž pisatel čerpal Knihy protokolů obecní rady a zastupitelstva. Prof. Hansl a řeď. Em Neumann: Smíchovsko-Zbraslavsko, Zá pisy farní kroniky. Kroniky školy obecné, mě šťanské a pokračovací. Pamá tky archeologické XXXII. J. O. Novotný : Kronika svě tové vá lky. Zá pisy spolkové a soukromé.


6

Starostové obce Modř an 1848 – 1940 Po zrušení poddanství v r. 1848 počaly si obce nařízením zá kona voliti starosty a obecní vý bory. Posledním starostou v Modřanech, čili panský m rychtá řem po zrušení roboty byl Jan Svoboda (Junek) z čísla 24. Po ně m zvoleni byli: Josef Habě tín, do roku 1857 Jan Houfek, od roku 1857 Josef Vá ňa, do roku 1867 Vá clav Lacina, od roku 1867 Vá clav Blá ha, od roku 1869 Josef Svoboda, od roku 1881 František Vošahlík, od r. 1892 Josef Dvořá k, od roku 1899 Josef Kmoníček, od roku 1909 František Pertold, od roku 1911 Vá clav Neč, od roku 1913 Josef Čížek MUDr., od roku 1918 Karel Š á rka, od roku 1919 Josef Čížek MUDr., od roku 1922, předseda obecní sprá vní komise Josef Čížek MUDr., od roku 1923, starosta obce Josef Čížek MUDr., od roku 1928, starosta obce František Vintr, od roku 1932 Josef Havlíček, od 14. dubna 1934 do 20. listopadu 1936, vlá dníkomisař Rudolf Marek, od roku 1936, 1942

Počet obyvatel a domů v Modř anech od r: 1818 - 1939 Rok 1818

Obyvatelé 412


Domy 65 7

1836

472

68

1880

1356

170

1890

2308

224

1900

2516

245

1910

2976

286

1920

2931

350

1930

6205

948

1937

9100

1341

1939

9949

1500

1942

10330

1572

1945

9316

1575

1946

9201

-„-

1949

9332

1591

Heinrich Riedel, vlá dní komisařod roku 1942 – 8. 9. - 24. 2. 1943 Dr. JiříŠ evčík

-„-

-„-

-„-

1943 – 1. 3. - 23. 4. 1943

Rudolf Marek, předseda sprá vní komise 1943 – 23. 4. – 1945 Karel Š á rka, předseda ná rodního vý boru 1945 – 29. 5.


8

DOPLŇ KY K R: 1890, 1891, 1892, 1893, 1894, 1895, 1896 Rok: 1890 Hospodá řský spolek v Modřanech. Vý znamný tento spolek založen byl dne 7. dubna 1890, kdy byly jeho stanovy od velesl. c. k. místodržitelství schvá leny. Jeho zaklá dajícími členy byly: Ant. Růžička, Josef Blá ha, Ant. Moravec, Karel Nová k, Frant. Vošahlík, vesmě s z Modřan, dá le Josef a Frant. Svobodové, Josef Doskočil z Hodkoviček, Jan Vlček ze Zbraslavi a Frant. Nová k ze Žabovřesk. Prvním činem spolku bylo zřízení školky pro pě stová ní ovocného a lesního stromoví, dá le požá dal tý ž slavnou Země dě lskou radu, by mu darovala lesní a ovocné sazenice v množství co možno nejvě tším k vysá zení pustý ch strá ní jakož i o peně žitou podporu k účeli tomu. Hospodá řský spolek obdržel ze školky v Sedlčanech: 5000 kusů sazenic smrkový ch, od sprá vy velkostatku litomyšlského 1000 kusů modřínů a 38 knih poučný ch pro spolkovou knihovnu.

Rok: 1891 Zřízeníc. k. poštovního úřadu. Do roku 1890 byla poštovní doprava do Modřan obstará vá na listonoši z krá l. Vyšehradu. V dřívě jších létech, do vý stavby místní drá hy Nusle-VršoviceModřany, tato poštovní doprava nebyla značná , do roku 1881, kdy Modřany čítaly kolem 1300 obyvatel, doručoval veškeré dopisy a zá silky jediný listonoš, za doručení dopisu platilo se 2 kr. r. č. Stá lý m vzrůstem počtu obyvatelstva objevila se potřeba zřízení poštovního úřadu v obci, tento zřízen byl prvotně v roce 1891 v domě čp. 60, listonoši přestali dochá zeti z Prahy do Modřan.

Rok: 1892 Hrozící cholera. Počet domů a obyvatel. Ke konci mě síce července 1892 rozlétla se po Evropě dě sná zvě st, že cholera, doposud jen v Rusku řá dicí, vypukla v Hamburku, odkud se


9

roztrousila po jiný ch mě stech, zlý a nevítaný host tento navštívil Modřany roku 1836. Díky bedlivosti zdravotních úřadů nedostala se v r. 1892 k ná m, v naší obci strach před cholerou mě l ten dobrý ná sledek, že zdravotní komise byla velice bdě lá , neboť byly obavy, že cholera na jaře přijde znovu. Také ten prospě ch mě la blížicí se cholera, že usilovně bylo jedná no o rozšíření zdejšího hřbitova, stá le vzrůstající obci a přifařený m osadá m již nevyhovujicímu. Stavby v obci. V roce 1892 provedeno bylo v obci více staveb, zejmena na polích u cukrovaru, obce čítala t. r. na 200 čísel domovních, počet obyvatelů činil 1932, v tomto roce narodilo se zde 80 dítek, zemřelo 45 osob. Cukrovar zdejší vystavě l v tomto roce ná kladný vodovod až z prostřed a ze dne řeky Vltavy, při kteréžto prá ci zde nezvyklé zamě stná no bylo mnoho italský ch dě lníků. Ú roda a pově trnost. Polní úroda tohoto roku byla uspokojivá , jaro bylo studené, avšak v kvě tnu a v červnu dostavily se deště a přimě řené teplo, takže vše utě šeně vzrostlo. Zima byla velice tuhá obzvlá ště před Vá noci, kdy teplomě r ukazoval až 20 stupňů pod bod mrazu, ještě dobře, že osení bylo hojně kryto napadaný m sně hem.

Rok: 1893 Suché léto. Cukrovarská nemocnice. Dne 7. kvě tna napadlo jako v zimě sně hu na rozkvetlé stromy, setba obilí se dobře dařila, jelikož duben byl teplý a suchý . Déšťdostavil se až po dvou mě sících, což byla první jarní vlá ha, na kterouž jsme toužebně čekali, neb úroda již hynula. V mě síci dubnu k žalu celé obce nezná mý pachatel zlá mal železný kříž na poli Františka Vošahlíka, od ně ho postavený , nový kříž vysvě cen byl v kvě tnu za veliké účasti lidu. Ke konci mě síce zá ří 1893 otevřena byla poblíže cukrovaru cukrovarská nemocnice, strach před blížicí se cholerou uspíšil její vybudová ní, v čas potřeby mě la sloužiti všem. Nemocnice vystavě ná Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

10

v polích na tak zv. „Vystrkově “, trvá ní této nemocnice nebylo však bohužel dlouhé, neboť za ½ 5 roku po jejím otevření musela bý ti činnost v této nemocnici zastavena pro nedostatek finančních prostředků, cukrovar pak vytvořil z ní byty pro úřednictvo. Pokračovacíprůmyslová škola. Jak již z předu napsá no bylo, byla v roce 1893 vysoký m c. k. místodržitelstvím povolena v Modřanech pokračovací průmyslová škola. Sprá vcem školy ustanoven byl Ferdinand Vacek, prvními učiteli byli: Frant. Hrdina, Frant. Jihlavec, Josef Košťá lek, Boh. Budík. Vyučovaní bylo slavnostně zahá jeno dne 15. října členy zastupitelstva: Frant. Vošahlíka, Josefa Pě nkavy, Vá clava Ledeckého, Vá clava Dvořá ka, Vá clava Netrefy, Josefa Bílka a sprá vce školy Ferd. Vacka. V počtu mnohý ch žá ků vynikajicích pilností, se nachá zeli: Zima Frant., Polá ček Josef, Nevrdlý Jindř., Mareš Matě j, Klimeš Josef, Š tajmar Frant., Emig Jaroslav, Starec Vá clav, Nevrdlý Karel, Š á rka Karel, Houdek Frant., Holeček Josef, Kapitá n Vá clav, Lně nička Frant., Svoboda Vá clav. Suchý rok. Celý rok 1893 byl neobyčejně suchý , takže úroda polní byla sotva poloviční, píce nesklidila se témě řžá dná , ná sledkem čehož hospodá řové museli se zbaviti vě tšiny svého dobytka, byly proto neveselé obžinky. Populačnízmě ny. Změ ny populační v rol 1893, které v obci nastaly, byly: narozený ch 94, zemřelý ch 52, z nichž bylo 20 dospě lý ch a 32 dítek.

Rok: 1894 Zprá va o sčítá nílidu. Dobré žně . Ke konci roku byla sestavena na zá kladě úředního šetření a sčítá ní z r. 1890 ná sledující zprá va o změ ná ch v obyvatelstvu zdejším: obyvatelů katolického vyzná ní bylo v r. 1894 2014, israelitů 14, nekatolíků 12, celkem 2040.


11

Ná hradou za špatnou úrodu roku minulého byly žně tohoto roku dobré, podzim byl teplý avšak velice deštivý . Sníh se dostavil velice hojně až po Novém Roce, a napadlo ho spousty.

Rok: 1895 Š patné hospodá řské pomě ry. Ná sledkem velice špatný ch hospodá řský ch pomě rů ceny plodin tak poklesly, že rolník se škodou prodá val a tím svůj statek zadlužoval, žně byly v tomto roce bohudíky postačitelné.

Rok: 1896 Rozšířeníhřbitova. Nový průmyslový podnik. V roce 1896, před svá tky velikonočními, dokončeno bylo rozšíření zdejšího hřbitova. Hřbitov zřízen byl r. 1329, a ná leží zá duší kostela Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov při chrá mu tvoří milé zá tiší, kamž osadníci usmířeni se vším odchá zí, jako poutník pě šinkou do vě čnosti. Nový průmyslový zá vod. Poblíže Schwarzenbergské parní pily, na pozemcích čk. 327/330, zřízena byla Ludvíkem Bartlem nová parní pila.


12

ROKY 1897 - 1914 Rok: 1897 Zřízeníokresní silnici zbraslavsko modřanské. V tomto roce provedena byla stavba této silnice, jež pro obec modřanskou má veledůležitý vý znam, k účelu tomu byly potřebné obecní pozemky zdarma postoupeny okresnímu vý boru. Stavba fary. V mě síci červenci počato bylo s přestavbou zdejší staré fary. Stavbu provedl František Š orcl, stavitel z Podolí, ná klad na stavbu vypočítá n byl na 6773 zl. 44 kr. r. č. Veliká živelnípohroma. Dne 29. července 1897 postižena byla obec Modřany velikou živelní pohromou. Orká nová bouře, spojená s průtrží mračen, jež se rozpoutala v nočních hodiná ch, promě nila rychle malé potůčky v dravé proudy a způsobila nesmírné škody. V krajině zdejší započaly tehdy žně s radostnou nadě jí, ale průbě h a konec byl žalostný . Sotva lidé počaly sklízeti žita, zachmuřilo se v noci ze dne 29. července dříve jasné nebe, a strašné spousty vod při veliké bouřípočaly padati k zemi. To trvalo neustá le, až všechny řeky vystoupily z břehů a veškerou úrodu požehnaného údolí Berounského a Vltavského zaplavily a zničily. Se strachem pohlíželi lidé na spoustu vody, která pokrý vala celoročníprá ci rolníka. V Modřanech tak zvaný „ostrov“ a pole pobřežní byly pod vodou, a co bylo na vyšších místech poseká no a v mandele svá zá no, vzrostlo do zelena, nadě jná žeňbyla zničena – tě žko bylo rolníkovi, a s ním všem ostatním přečkati nastá vajícízimu.


13

Vysazová ní pustý ch obecních pozemků. Lesníhospodá ř. Plá n. Na žá dost slavného okresního vý boru ve Zbraslavi zhotoven byl Janem Hý nou lesní hospodá řský plá n za příčinou udě lení subvence na vysazová nípustý ch obecních pozemků. V tomto ohledu zvlá ště se přičiňoval odbor „Severočeské jednoty“ pro Modřany a okolí, který požá dal sprá vu, obec, by mu byly vyká zá ny pozemky k vysazová ní stromoví. Tak osá zena byla ná kladem a péčí téhož odboru jižní strá ňv údolí tak zvaném na „Srá žce“ a pokračoval dá le v této ušlechtilé snaze – by zvý šena byla lá ska k domovině , k tomu účelu byl taktéž vě nová n český m odborem Země dě lské rady obnos 120 zl. r. č. Zřízení vodního družstva melioračního. První kroky k zřízení tohoto družstva učině ny byly na podně t člena obecního zastupitelstva P. Karla Böttchera, jehož přičině ním počal zdejšíhospodá řský spolek na tomto projektu pracovati. Stavba drá hy z Modřan do Jílového a Dobříše. Roku 1896-1897 provedena byla stavba železné drá hy z Modřan do Jílového s odbočkou na Dobříš. Trať k Jílovému probíhá krá sný m romantický m krajem, při stavbě bylo podnikatelům překonati tě žké překá žky, zejmena u „Jarova“ kde vedena jest trať tunelem, pracně ve vysoké a tvrdé ská le vybudovaný m. Oslava 10letého trvá níbesedy „Tyl“ v Modřanech. Tohoto roku oslavila čtená ř. ochotn. beseda „Tyl“ 10 let svého trvá ní. Beseda „Tyl“ ujala se od počá tku svého založení r. 1887 vedoucího místa v kulturníčinnosti malé tehdy obce Modřany. Ustavením Besedy, jako spolku s pevný mi a schvá lený mi stanovami dostala činnost divadelní, dosud provozovaná volný m sdružením ochotníků modřanský ch od roku 1881 nejvě tší povzbuzenía usmě rně ní. Provolá ní k založení spolku k modřanský m občanům končil přípravný vý bor slovy nezapomenutelného Josefa Kajetá na Tyla: Kroky naše musí vésti lá ska k ná rodu a jeho ště stí! Nastal pronikavý zá sah do stá vajícího života obce činností besední. Původní jeviště na kterém se v Modřanech počalo divadlo vůbec hrá ti, bylo vypůjčeno z Libně u Břežan, opona, nejceně jší čá st jeviště , Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

14

namalová na byla úředníky s pohledem na Modřany.

cukrovaru

Holasem

a

Melicharem

Na oslavu svého desetiletého trvá ní uspořá dala Beseda dne 12. zá ří 1897 předná šku Josefa Klímy „Život Josefa Kajetá na Tyla“ a sehrá la představení„Paní mincmistrová “ od Lad. Stroupežnického. Počet obyvatel. Kulturníčinnost v obci. V roce 1897 vzrostl počet obyvatelů zdejší obce na 2105 osob. Spolek „Bratrstvo modřanské“ předná škami a pě kný mi zá bavami šíří obecnou vzdě lanost a napomá há účelně humá nním a vlastenecký m podnikům spolku. Dne 11. dubna byla uspořá dá na předná ška Josefa Klímy „O potřebě uctívá ní mužů o český ná rod zasloužilý ch“. Knihovna spolková byla rozmnožena zakoupením ročníků „Matice lidu“ a „Libuše“. Politický život v obci. Vý znamnou udá lostí politickou v roce 1897 bylo zavedení všeobecné voličské kurie do říšské rady. Mě síc březen 1897 přinesl zvý šený ruch do politického života českého. Konaly se totiž volby do všeobecné volební kurie, zvané pá té, na zá kladě všeobecného prá va hlasovacího, jichž se i obec naše zúčastnila. Až do roku 1897 nemě lo dě lnictvo žá dného prá va volebního, politicky jevila se doba ta nastoupením strany svobodomyslné do veřejného života politického. V Modřanech, k počínajicímu v té době rušnému životu spolkovému přistoupilo i hnutí politické, z obce v letech sedmdesá tý ch a osmdesá tý ch ještě vě tšinou rolnické, stá vala se obec témě ř vý lučně dě lnická , nově utvořená strana ná rodního dě lnictva účastní se vedle otá zek hospodá řský ch i otá zek ná rodních.

Rok: 1898 Rozšířeníobecné školy, kulturnía osvě tová činnost. Ná sledkem vzrůstu obyvatelstva v obci naší bylo nutno rozšířiti opě tovně obecnou školu, což se stalo zřízením a otevřením pobočky pro dívky při IV. třídě této školy. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

15

Dne 27. března předná šel Josef Klíma na thema „O vzdě lá vá ní lidu“ a o „Lá sce k vlasti“. Čtená řsko ochotnická beseda „Tyl“ v Modřanech zúčastnila se oslavy 100letý ch narozenin historiografa Františka Palackého v Praze, a vyslala k této slavnosti delegá ty. Ú prava a zřizová níobecních cest. Zřizová ní a upravová ní obecních komunikací stalo se v posledních letech velice žá doucí. Zvolena byla tudíž stá lá komise, která by se zabý vala úpravou neschůdný ch cest v obci. Zvlá štní zřetel vzat byl na úpravu cesty do „Dolů“, a pak na cestu spojujicí střed obce smě rem k řece Vltavě , na níž byl vypočten ná klad 680 zl. r. č. Vysazová ní lesního stromoví. Společná porada obcí. Činnost odboru Ná rodní jednoty severočeské v Modřanech smě řovala roku tohoto k dalšímu zvelebení krá sného okolí obce pilný m pokračová ním ve vysazová ní lesního stromoví, za tím účelem prozkoumá na byla zdejší půda odborný m znalcem, knížecím lesním na Zbraslavi. Dne 14. srpna 1898 zúčastnili se členové zastupitelstva obce Modřan společné porady se zá stupci obcí: Hodkoviček, Brá níku a Podolí-Dvorců, stran brzského uskutečně ní stavby silnice pod ská lou Vyšehradskou, jež má pro komunikační spojení tě chto obcí s hlavním mě stem Prahou veliký vý znam. Jmenované obce zavá zaly se zvlá štním garančním fondem přispě ti k vybudová nítéto silnice. Založení tě locvičné jednoty „Sokol“ v Modřanech. Ú spě ch a zdar veliké myšlenky Fügnerovy vyvolal na našem českém venkově zá sluhou našich činný ch organisacířadu jednot sokolský ch. Jak došlo k založení „Sokola“ v Modřanech? Od zdejších přá tel a se strany okolních jednot sokolský ch činily se všemožné pokusy o založení zdejší Jednoty sokolské. Byly zde koná ny předná šky, svolá vá ny schůze a to Brá nickou Jednotou. Leč veškerá snaha byla marná , myšlenka sokolská nebyla dlouho s to kořen svůj zapustiti vedle stá vajících zde vlastenecký ch spolků: čtená ř. ochotnické besedy „Tyl“, odboru Ná rodní jednoty Severočeské, Bratrstva a Hospodá řského spolku.


16

Přičině ním Petra Hladílka, Vá clava Chaloupky a Jakuba Hladílka svolá na byla na den 6. srpna 1898 první důvě rná schůze. Bratr Josef Klíma objasnil účel sokolské myšlenky. Od české obce Sokolské byly br. Petrem Hladílkem obstará ny stanovy, veřejná schůze svolá na na den 20. srpna 1898, a pozvá ny k ní okolní jednoty sokolské. Zastoupeny byly br. jednoty: Radotínská , Zbraslavská , Brá nická a Podolská . Zá stupce Jednoty Vyšehradské vysvě tlil cíl Jednoty Sokolské, načež byly stanovy odeslá ny c. k. místodržitelství ke schvá lení. Přihlá silo se celkem 32 členů a sice: 2 zaklá dající, 3 přispívající a 27 činný ch. Dne 30. října konala se první řá dná ustavující valná hromada, na této valné hromadě provedeny byly volby činovníků: za starostu zvolen byl br. Jan Hý na, za místostarostu br. MUDr. Josef Čížek, za ná čelníka br. Bohumil Sakař, do vý boru zvoleni byli bři: Hynek Kotva, Petr Hladílek, Josef Svoboda, Frant. Vodrá žka, Emanuel Nová k, Vá clav Blá ha, Em. Wollman a Jakub Hladílek, první spolková místnost byla v hostinci „na Písku“ čp. 108. Činnost Hospodá řského spolku. Hospodá řský spolek zúčastnil se dne 25. zá ří 1898 na vý stavišti architektů a inžený rů v Praze, v pavilonu české vesnice, oslavy 50letého jubilea zrušení roboty, starousedlíci modřanští povinni byli až do roku 1848 robotovati dílem na panství arcibiskupa Pražského v Dolních Břežanech, dílem na panství klá štera Zbraslavského. Knihovna spolku obohacena byla spisem, jenž i pro obec zdejší jest velice poučný a zajímavý : líčí vznik, rozvoj a zrušeníroboty. Hospodá řský spolek v Modřanech zaslal na vyzvá ní Hospodá řské Ú střední společnosti petici sně movně říšské rady, stran úpravy naších řek a meliorace uvnitřzemě . Truchlomše za zvě čně lou císařovnu rakouskou Alžbě tu. Dne 10. zá ří 1898 zavraždě na byla ve švý carském mě stě Ženevě rukou úkladnou císařovna Alžbě ta. Rekviem koná no bylo v modřanském chrá mu Pá ně dne 20. zá ří 1898 za nejhojně jší účasti zdejšího obyvatelstva. Dne 2. prosince téhož roku oslaveno bylo 50leté jubileum vlá dy J. V. čísaře a krá le Františka Josefa I., slavnosti překazil smutek nad smrtí J. V. císařovny Alžbě ty.


17

Mírná zima. Epidemické nemoce. Ná sledkem velice mírné zimy tohoto roku panovaly v obci rozličné nakažlivé nemoce: zá ně ty, chřipka a tyfus, takže školní vyučová ní zastaveno bylo na 10 dní. Jiný ná sledek této neobyčejně mírné zimy byl, že živnostníci sotva mohli naložiti potřebný led, jeho cena byla značná , neb bylo jej nutno přivá žeti vlaky z pohraničních hor. Starově ké ná lezy v Komořanech (Sborník Smíchovsko-zbraslavsko). V naší obci učině ny byly do roku 1898 mnohé objevy a vě tší ná lezy z doby tak zv. bronzové. Okresy naše, jak souditi lze z četný ch ná lezů dá vnově ký ch, byly již v nejdá vně jším pravě ku hustě zalidně ny, tak naleziště v Modřanech, ač po vě tšině ná hodná , mají neklamné znaky svě dčicíně kolika pokolením. V údolí řeky Vltavy, při potocích do Vltavy ústících nachá zejí se přemnohé stopy života předvě kého. Velké pohřebiště objevené v pískovém ná plavu při stoku Berounky s Vltavou u Modřan a sídliště modřanská , tá hnoucí se od potoka Břežanského až k Vinici od břehu Vltavy až za nový hřbitov, ukazují vý vojem svý m na nepřetržité bydlení, chová mimo popelnicové hroby žá rové četné hroby kostrové s mnohý mi bronzový mi ná stroji a šperky rá zu kultury bronzové, u ná s trvavší asi do konce druhého století po Kr. Ně které žá rové hroby kladou se v dobu kultury za císařství římského, t. j. do doby železné, kdy užívá no k ná strojům a zbraním převahou již železa. Nad ná dražím zjiště ny byly dva hroby skrčenců se skvostný mi ná ramky bronzový mi, vý chodně od tě chto hrobů objeveno mnoho jam kulturních, spodek jejich vyplně n jest jílem, jenž chová hojně střepů z veliký ch ná dob. Kamenné ná stroje zhotoveny jsou z břidly, kostě né hlavně z parohů jeleních. Ná doby hotoveny byly z hrubé hlíny v ruce, nejvě tší nalezená ná doba mě ří v objemu 164 cm. Tyto kulturní já my prozkoumá ny byly v obcích okresu Smíchovského, mezi nimiž jsou i Modřany, i zde možno jíti po stopá ch starý ch svě tů, nejdůležitě jším ná strojem archeologie jsou vykopá vky, tyto nejvíce přispě ly k pozná ní nejstarších dob. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

18

Přehled a změ ny v obyvatelstvu. V roce 1898 narodilo se v Modřanech 63 dítek, z nichž 23 zemřelo, dospě lý ch zemřelo 18. Obyvatelstvo zdejší, jež bylo v první polovici tohoto století převahou země dě lské, nabý vá prodlením doby rá zu průmyslového, usedlá čá st zamě stná vá se polním hospodá řstvím, zahradnictvím, vý robou proutě ného zboží a různý mi řemesly, v zá vodech průmyslový ch pracuje množství dě lnictva. Počet obyvatel tím rok od roku značně vzrůstá . Tak mě ly Modřany: roku 1854: 521 1880: 1314 1890: 1838 1898: 2137

Rok: 1899 Kulturníčinnost v obci. Rozšíření obecné školy. Vzrůstem obyvatelstva a ná sledkem vě tšího počtu školou povinný ch dítek uvažová no bylo v projektu stavby nové školy, za tím účelem mě la bý ti učině na komuná lní vý půjčka od Zemské banky krá lovství Českého, od tohoto zá mě ru bylo však upuště no a nutné dvě pobočky dívčí umístě ny byly v obecní radnici, v domě Josefa Klímy čp. 60 najmuta byla místnost na více roků pro zatimní pobočku pro dívky při čtvrté tř. obecné školy. Rozšíření obecné školy bylo vhodnou příčinou duchovní sprá vě k zakročení o ustanovení zvlá štního katechety, avšak vez vý sledku, vyučová níná boženství bylo svě řeno svě tský m učitelům. Jako léta minulá , tak i v tomto roce udě lena byla k povzbuzení hodný m a pilný m žá kům zdejší pokračovací průmyslové škole subvence 100 zl. r. č. na udílení odmě n. Petice k zemskému sně mu a říšské radě . Obec modřanská na podně t jiný ch pokročilý ch obcí, obzvlá ště pak na podně t Občanského klubu v Kročehlavech, podala petici k zemskému sně mu v příčině upravené zá kona o všeobecném pojiště ní veškerého malorolnictva, maloživnostnictva a dě lnictva.


19

Husovy oslavy. Dne 6. července t. r. zúčastnila se tě locvičná jednota „Sokol“ v Modřanech společně s místními korporacemi oslavy Husovy. Vysazová ní stromoví. Místní odbor ná rodní Jednoty Severočeské vykonal v tomto roce sadbu v údolí t. zv „Srá žce“, k dalšímu vysazová ní vyhlédnuty byly vhodné pozemky, taktéž obec zdejší přistoupila k zalesňovací akci holý ch strá ní u Libuše. Tuto akci prová dí c. k. lesní Karel Frank, jenž se v Modřanech usídlil, k tomu cíli byla nová obecní školka zřízena a ná kladem 69 zl. ohražena. Projekty okresních silnic. Jelikož se objevila veliká nutnost zřízení lepšího komunikačního spojení Modřan s obcemi Libuší a Cholupicemi, byla podá na okresnímu vý boru na Zbraslavi žá dost k stavbě tě chto silnic. Volba nového starosty obce. Nový m starostou obce Modřan zvolen byl v roce 1899 Vá clav Dvořá k. Odstupující starosta František Vošahlík zvolen byl starostou roku 1891, kdy zá roveň nově zvolené obecní zastupitelstvo počalo vyvíjeti plodnou a všeobecně prospě šnou činnost. Za působnosti jeho dlužno připomenouti zá sluhy o stavbu nové pě titřídní školní budovy a stavbu radnice. Na jeho povzbuzení počato bylo s vysazová ním pustý ch a holý ch strá ní obecních stromovím a provedeno nutné rozšíření zdejšího hřbitova. Nové silnice. Vystavě ním železného mostu v roce 1895 ze Zbraslavi na protě jší „Zá vist“ přišlo se na myšlénku spojiti jej s Točnou a Modřany. A proto vystavě l okres silnici přes Točnou do Břežan a jedno křídlo okolo velkostatku Komořany do Modřan, tuto silnici a její sprá vu převzal okres ke konci roku 1899.


20

Rok: 1900 Zastavení vý konu přenesené působnosti v obci. Po příkladu témě ř všech obcí okresu zdejšího usneslo se obecní zastupitelstvo ve schůzi konané dne 28. ledna t. r. na žá dosti vý boru pro ochranu české ná rodnosti zastaviti vý kon přenesené působnosti obce zdejší. Požá r v obci. V noci ze dne 22. na 23. února t. r. vznikl požá r v usedlosti Eliá še Kleina č. p. 14. Ná jemce hospodá řské usedlosti Josef Duha pohřížen byl se svojírodinou v tvrdý spá nek, netušil že mu nad hlavou hoří. Teprve když nastalý m praskotem a hlukem přibě hnuvších lidí se probudil, vidě l z okna ohromnou zá ři a slyšel pokřik: hoří! Vybě hl na ná dvoří a spatřil že prá vě jeho střecha hoří, utrpě l velikou škodu, neb se mu nepodařilo mnoho vě cí zachrá niti. Požá r byl po velikém úsilí zdolá n a dal podně t k založení dobrovolného sboru hasičského v Modřanech. Další vysazová ní stromoví. Rozšířeníobecné školy. Na podně t místního odboru Ná rodní Jednoty Severočeské pokračová no bylo i v tomto roce v zalesňová ní příhodný ch míst, k účelu tomu bylo opě tně z obecních prostředků vě nová no 100 K. Započato pak s vysazová ním obecních pozemků na t. zv „Kamý ku“. Vysá zeny byly aká ty, břízy a modříny, jest to uzná ní hodná péče k zvelebení krá sného okolí obce, v ně mž by se mohl každý občan vdechová ním čistého vzduchu osvě žiti. V tomto roce zřízena byla pro dívky při třetí třídě obecné školy zatímní pobočka a pokračovací průmyslové škole udě lena subvence 200 K. Ná vště va školní. Ke konci roku navště vovalo obecnou školu v Modřanech 602 dítek a sice: Modřany 506, Hodkovičky 54, Lhotka 25, Komořany 17.


21

Založení spolku dobrovolný ch hasičů. Vý znamnou udá lostí v obci naší bylo zřízení dobrovolného sboru hasičského v roce 1900. Roku 1876 vyšel požá rní zá kon o dobrovolný ch hasičský ch sborech, který položil zá klady organisace boje proti požá rům, ná sledovalo zaklá dá nía tvořeníhasičský ch spolků v mě stech i po venkově . První sbor dobrovolný ch hasičů na venkově založen byl snahou Karla Krohna ve Velvarech, odtud pak rychle pokračovalo zaklá dá ní dobrovolný ch sborů hasičský ch. Naše dobrovolné hasičské sbory sdružují vespolek tě ch má lo lidí, kteří hlá sanou lá sku k bližnímu uvá dě jí ve skutek podle krá sného hesla: Bohu ke cti, vlasti k slá vě , bližnímu k ochraně . Dne 31. kvě tna 1900 byly stanovy spolku dobrovolný ch hasičů v Modřanech vynesením c. k. místodržitelství krá lovství Českého potvrzeny. K založení spolku dostavily se četné sbory bratrské z Nuslí, PodolaDvorců a Braníka. Po proslovu starosty župní hasičské Jednoty z Nuslí Karla Brože v organisaci hasičské bylo projeveno přá ní, aby oba sbory zdejší, jak sbor hasičů cukrovarnický ch, tak i sbor dobrovolný se vždy a všude v přá telské shodě navzá jem podporovaly v zá jmu ochrany majetku zdejšího občanstva. Prvním starostou sboru zvolen byl Vá clav Dvořá k, starosta obce, ná mě stkem MUDr. Josef Čížek a velitelem František Vošahlík. Sbor čítal z počá tku celkem 47 členů, a to 30 činný ch, 10 zaklá dajicích a 7 přispívajicích, spolková místnost nachá zela se v hostinci Karla Nová ka. Obecním ná kladem zakoupena byla za čá stku 2800 K. nová ruční stříkačka, hasičský sbor uspořá dal velikou slavnost, při které byla nová stříkačka a hasičské ná činí vysvě ceny, dá le upraveno bylo cvičiště a strá žnice ve dvoře radničním a pořízeno 30 služebních stejnokrojů, obyvatelstvo s důvě rou uvítalo zřízenítohoto sboru. Ú prava obecních komunikací. Dlouhá léta pociťová na byla potřeba, aby upraveny byly ně které cesty v obci.


22

Tak upravena byla cesta vedoucí od mostu okresní silnice k řece Vltavě kolem č. p. 44 a 49; dá le pak cesta vedoucí k přístavišti parníků; obě tyto cesty byly obzvlá ště v zimě velice neschůdné. Okrskové cvičení tě locvičné jednoty „Sokol“ v Modřanech. Značný rozruch do života spolkového v obci naší způsoben byl okrskový m cvičením „Sokola“ v Modřanech v r. 1900; byl to první člá nek řetě zu podniků, smě řujících k povzbuzení duch vlasteneckého a ná rodního. Slavnost sama vzrušila celou naši obec, jež se nachá zela ve velikém nadšení. Vpředvečer cvičení uspořá dala Jednota slavnostní akademii, na které předná šel br. Josef Klíma „o vý znamu mistra Jana Husa“. Cvičení koná no bylo na louce pod Š varcenbergskou pilou, a uvedl jej br. Rudolf Bílek, t. č. ná čelník župy Středočeské. Veliký průvod v ně mž pochodovala sokolská župa Středočeská odebral se z místnosti na „Písku“ s hudbou na místo určené za cvičiště , hojně prá pory a guirlandami ozdobené. Za velkého nadšení obecenstva, jež rozdá valo přibylý m hostům kytice, provedla pak Jednota zdařilé cvičení. V založeném ženském odboru zvolena byla první ná čelnicí Josefa Kopká nová . Zima v roce 1899 - 1900. Stá vka uhlokopů. Zimní doba r. 1899 - 1900 byla jak pro rolnictvo, tak i pro chudé obyvatelstvo obce citelně bolestná . Celou zimu panovaly kruté mrazy, a zá hy před Vá noci napadlo veliké množství sně hu; veliký mi mrazy zimní osení na polích tak seřídlo, že byla obava jak bude dá le, obzvlá ště když jarní setba opozdila se do nejpozdně jší doby pro dlouhotrvajícídeště . Brzo po Novém Roce vypukla témě ř ve všech uhelný ch dolech stá vka uhlokopů, které se zúčastnilo bez má la na šedesá t tisíc horníků, ponejvíce v Čechá ch, na Moravě a ve Slezsku. Požadavky horníků zně ly na osmihodinovou pracovní dobu, zvý šení denního platu a jiné různé požadavky. Ná sledek neustupnosti jak horníků, tak i majitelů dolů byl ten, že z nedostatku paliva různé tová rny zastavily prá ci, dě lnictvo propustily, Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

23

odká zavše je k opě tnému přijetí do prá ce za neurčitou dobu. Ceny uhlí dostoupily takové vý še, že pouze majetní mohli je koupiti. Obec Modřanská zakoupila prostřednictvím zá stupců obce 4 vagony uhlí, aby méně zá možní obyvatelé mohli je koupiti; úplně nemajetný m pak bylo rozdíleno zdarma; 1 m.c. černého uhlí stá l v Praze 2 zl. 80 kr. a hně dého 1 zl. 60 kr.; na venkově u obchodníků bylo ovšem dražší. Ke konci února počalo se s malý mi vý jimkami opě t v dolech pracovati, ceny uhlíbyly však asi o 20 kr. na 1 m. c. zvý šeny.

Rok: 1901 První veřejné vystoupenísboru dobrovolný ch hasičů. První ples. Dne 13. ledna t. r. provedl cvičitelský sbor veřejnou zkoušku s překvapujícím vý sledkem; zkouška trvala celé odpoledne a sbor cvičitelský za tak krá tkou dobu svého trvá ní uká zal, co dovede píle a pokrok ve cvičenísvý ch členů. Zakoupena byla nová stříkačka u fmy Havelka a Mrá z v Karlíně za čá stku 2800 K. Dobrovolný sbor hasičský zažá dal za udě lení podpory kabinetní kancelá ř J. V. ve Vídni, Zemský vý bor, Okresní vý bor, pojišťovny i soukromé osoby. Dne 18. února koná n byl první ples sboru dobrovolný ch hasičů v Modřanech. Vzhledem na šlechetný a lidumilný cíl sboru byl ples přečetně navštíven. Nové obecnípodniky. Most pro pě ší v Potočká ch. Obecné studny. Nově vznikající čá sti obce Modřan, v Potočká ch a pod Komenského sady postrá daly pohodlného spojení přes potok Libušský , který za letních průtrží mě níse v prudkou říčku. Aby se odpomohlo tomuto nedostatku, vystavě n byl nade mlý nem most pro pě ší. Pro všeobecnou potřebu vystavě ny byly dvě nové studny, aby se čelilo svízelnému nedostatku o pitnou vodu v suchý ch létech.


24

Snahy o zavedení elektrického osvě tlová níobce. Vzrůstající pokroky na poli elektrického osvě tlová ní způsobily, že již mnoho obcí počalo své dosavadní veřejné osvě tlová ní mě niti za svě tlo elektrické. Taktéž pokročilé obyvatelstvo modřanské uchopilo se čile této myšlenky. První kroky k osvě tlová ní obce elektrický m svě tlem byly učině ny, jak nutno zaznamenat, vý znamný m ná vrhem člena obecního zastupitelstva Vá clava Ledeckého, který navrhl, by se toto prová dě lo pomocí elektrický ch strojů zdejšího cukrovaru; zá mě r tento musel však bý ti odložen na pozdě jší dobu, až po zesílení dynamo-elektrický ch strojů cukrovarních. Rozšířeníobecné školy. Stá lý m vzrůstem počtu dítek v Modřanech bylo způsobeno, že třetí třída zdejší obecné školy rozdě lena byla na chlapeckou a dívčí, tak že v tomto roce stá vá celkem 10 tříd, t. j. 5 chlapecký ch a 5 dívčích. První snahy o zřízení veřejného obecního sadu. Čilý místní odbor Severo-české Jednoty ve své snaze pomá hati křísiti znovu lá sku k přírodní krá se, pojal úmysl zříditi na obecním pustém pozemku poblíže Rá žova rybníka při Libušském potoku obecní sady; místo samo vyniká krá sný mi partiemi, a spolek plně pochopil důležitý vý znam lesů a sadů pro veškeré obyvatelstvo. Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. Tě locvičná jednota „Sokol“ v Modřanech ihned po svém vzniku ujala se společenského života v obci. Kromě svý ch pravidelný ch tě lesný ch cvičení stará se i o dušení zá bavu svý ch členů pořá dá ním předná šek. Předná šeno bylo zejména: „Sokolstvo a jeho povinnosti“; mimo toho ustaven byl zá bavní a vzdě lá vacíodbor. Jednota zúčastnila se velkolepého čtvrtého sletu všesokolského v Praze; cvičilo 21 mužů a 6 žen.


25

Odevzdá ní sboru dobrovolný ch hasičů obec. Zastupitelstvu. Dne 15. zá ří 1901 koná no bylo veřejné cvičení sboru dobrovolný ch hasičů v Modřanech pod zá štitou obecního zastupitelstva. Slavnosti zúčastnily se všechny sbory sdružené v Župě a sbory okolní. Slavnost vzrušila celou obec. O 1. hodině odpolední nastalo vítá ní a uvá dě ní četný ch hostí do spolkové zahrady, kde hudba vesele vyhrá vala; ve 3 hodiny odpoledne ná sledoval pochod na cvičiště . Po cvičení nastalo odevzdá ní sboru obecnímu zastupitelstvu.

Rok: 1902 Osvě tová činnost v obci. Tě locvičná jednota „Sokol“ v Modřanech uspořá dala dne 25. kvě tna t. r. akademii a otevření tě locvičny v č. 44; 6. července zúčastnila se společně s jiný mi místními korporacemi oslavy Husovy. Osvě tová činnost jevila se mnohý mi předná škami br. Josefa Klímy: „O zřízení samosprá vném,“ o „Beneši Třebízském“ a o „Janu Husovi“. Knihovna vzdě lá vacího a podpůrného spolku „Bratrstvo v Modřanech“ rozmnožena byla darem dě kana P. Karla Böttchera o 55 svazků knih různého obsahu; kromě toho přikoupeno bylo 8 svazků České Kroniky, Dě jiny ná roda českého od Františka Palackého a spisy Beneše Třebízského. Silnice modřansko-lhotecká . Ú prava Libušiny třídy. Vzhledem k žá dosti obce Modřan o pový šení na mě stys, a pozdě ji i na mě sto, objevila se nutná potřeba započíti s ná ležitou úpravou ulic, chodníků a ná mě stí. Ná sledkem toho, že od okresu zdejšího toho času nebylo lze očeká vati, že by stavba silnice modřansko-lhotecké stá le oddalovaná v brzku byla provedena, jak toho skutečná potřeba vyžadovala, nutno bylo, aby obec stavbu zmíně né silnice sama započala. Za tím účelem požá dá n byl zemský inžený r prostřednictvím okresního vý boru za vyhotovení příslušný ch plá nů a vý počtů. Ná klad na tuto silnici, 520 m dlouhou, činil 5000 K. Ulice Libušská ozdobena byla vysá zený mi mladý mi lipami, o vysá zené stromořadí zasloužil se velmi František Hrdina, učitel na obecné škole zdejší, za jehož dozoru prá ce tyto byly prová dě ny. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

26

Vymě řová níobecních pozemků. Z řad stavu rolnického vyšel ná vrh, aby veškeré obecní pozemky úředně oprá vně ný m geometrem se vymě řily a řá dně omezníkovaly; bylo vskutku na čase, aby vě c tato k platnosti byla přivedena. Za účelem tím vypsá no bylo ofertní řízení, jehož vý sledkem bylo, že prá ce tyto svě řeny byly ing. Antonínu Sý korovi, civil. geometru na Smíchově , jehož nabídka byla uzná na za nejvý hodně jší, totiž za cenu 1000 K. s podmínkou, že vymě ření všech obecních pozemků nejdéle bě hem dvou roků bude provedeno. Tato odmě na byla pozdě ji změ ně na na ten způsob, že od vymě ření 1 ha pozemků bylo vyplaceno obcí 13 K. odmě ny. Ú prava okolíškoly. Zdejší budova školní vyhovovala dosud úplně požadavkům školním, nutný m u školy moderně zařízené.

veškerý m

Jedině ná vrší před budovou školní seslabovalo velmi mnoho příznivý dojem v krá se zevně jšku této budovy. Toho povšíml si odbor „Severo-české jednoty“ pro Modřany a okolí a postaral se se slavnou místní školní radou o úpravu, aby přístup ke škole z obce byl úplně pohodlný m a tím budova školní, kterouž značný vršek neurovnaný zakrý val, více vynikla. Vršek byl smě rem k hlavnímu vchodu srovná n a schody opatřen a tím zevně jší úprava školy do vzorného stavu uvedena. Obecníškolka zalesňovací. V čá sti obce za „Humny“ zřízena byla péčí obecního zastupitelstva obecní školka, kde pod dozorem učitele Františka Hrdiny pě stová ny byly dospě lejšími dítkami sazenice stromoví, ovocného i lesního. Aby mladé toto stromoví prospívalo, vyká ceny byly podél Lhoteckého potoka staré topoly, taktéž topoly po obou březích potoka Libušského neušly témuž osudu, stará rá z obce tím povlovně mizí a na všech straná ch nabý vá rá zu moderního.


27

Rok: 1903 Činnost tě locv. jednoty „Sokol“. Předná šky. Ú čast na pohřbu vůdce ná roda Dra. Františka Riegra. Jednota „Sokol“ v Modřanech zúčastnila se sletu Sokolstva v Český ch Budě jovicích a pohřbu Dra. Františka Ladislava Riegra. Bři. Hynek Kotva a Josef Klíma uspořá dali předná šky: o Janu Amosu Komenském a Karlu Havlíčku Borovském. Pohrobní vzpomínka. Smrt Dra. Františka Ladislava Riegra. Obecní zastupitelstvo vzpomně lo ve schůzi dne 13. března t. r. zemřelého ná rodního vůdce a neohroženého bojovníka za prá va ná roda českého Dra. Františka Ladislava Riegra, a dá le zasloužilého zemřelého okresního starostu MUDra. Julia Zdeborského a vě novalo jim poslední poctu a pohrobní vzpomínku. Pojmenová níulic v obci. Podle ná vrhu učitele zdejší obecné školy Františka Hrdiny obdržely ně které ulice a místa v obci pojmenová ní dle našich vynikajících ná rodních veliká nů pochá zejících ze staršíaneb mladší doby. Tak případně pojmenová no bylo prostranství před hostincem Karla Nová ka „ná mě stí Tylovo“, ulice vedoucí k farskému rybníku „ulice Komenského“, ulice smě řující ke kostelu „ulice Smetanova“, prostranství od farní budovy k tak zv. Nová kovu vršku „Komenského sady“. Hlavní ulice od cukrovaru k potoku Libušskému vedoucí pojmenová na ulicí „Há lkovou“ a pokračová ní její od potoka ku Praze ulicí„Riegrovou“. Zřízenípolévkového školního ústavu. Místní školní rada usnesla se z podně tu c. k. okresního hejtmana Alfreda Pokorného o otevření polévkového ústavu pro chudou školní mlá dež, aby tato s vě tší chutí a pilností do školy chodila, a aby nouze ve velmi mnohý ch rodiná ch panujicí nemě la příliš zhoubné účinky na tě lesný vý voj útlý ch dítek. Provedení humá nního účelu toho umožně no bylo dílem příspě vky dobrodinců, dílem podporou Jeho Excel. c. k. místodržitele krá lovství českého a ostatním dílem podporou místníškolnírady. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

28

Blahodá rná činnost tato zahá jena byla dne 12. ledna 1903, kdy počato s rozdá vá ním polévky; toto dě lo se ve třídě I. B umístě né v radnici; byla podá vá na v tý dnu čtyřikrá te masitá polévka a v pá tek pražená . Vaření koná no bylo za dozoru učitelky sl. Marie Vachalové a dam z předních rodin modřanský ch. Dozor k žactvu vedenému ze školní budovy, a to napřed hoši a potom dě včata, obstará vali členové sboru učitelského. Stravová no bylo denně průmě rně 175 dítek, a skončeno bylo dne 13. března t. r., a do té doby rozdá no bylo 4844 porcí, a zbytek peně žních prostředků uložen pro příštírok do poštovní spořitelny. Dne 18. ledna zavítal do Modřan c. k. okresní hejtman Alfred Pokorný , aby shlédl zařízení této lidumilné instituce; přítomen byl po celou dobu rozdá vá ní polévky dě tem školním a projevil se vzorný m zařízením ústavu a pě kně zavedený m pořá dkem svojí spokojenost. Rozšiřová ní a úprava komunikací. Obec Modřany, jež podala žá dost za pový šení na mě stys, počala postupně dle potřeby veškeré cesty upravovati. Ná kladem 7000 K. vystavě na druhá čá st silnice modřanskolhotecké; pokracová no bylo ve stavbě sjízdné cesty k řece Vltavě a terasy od okresní silnice pod. t. zv „Ská lu“ ná kladem 4250 K. Plá ny a rozpočty potřebné k úpravě „Tylova ná mě stí“ a k zřízení chodníků byly zhotoveny stavitelem Karlem Emigem. Odchod do vý služby dě kana P. Karla Böttchera. Změ na v duchovnísprá vě . Dne 1. prosince t. r. vstoupil do vý služby P. Karel Böttcher, osobní dě kan a fará řzdejší osady, dlouholetý člen obecního zastupitelstva. Na jeho místo ustanoven byl administratorem dosavadní kaplan na Zbraslavi P. Hugo Červinka.

Rok: 1904 Beseda „Tyl“ v Modřanech. Knihovna a čítá rna. Již při založení čtená ř. ochotnické „Besedy“ v roce 1887 péčí Prokopa Nesvadby zřízena byla knihovna besední, z počá tku přístupná pouze členům. Knihovna udržová na počá tečně pouze dary členstva, Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

29

podporová na byla vydatně z vý tě žku divadelních her; ně kolik podniků vě nová no bylo vý lučně na zakoupenínový ch knih a časopisů. Kolem roku 1903 a 1904 byla knihovna Besedy „Tyl“ nejvě tší knihovnou v místě nejen počtem ale i hodnotou knih. V létech tě chto jedná no bylo místními spolky o sloučení všech spolkový ch knihoven v Modřanech v jednu knihovnu obecní; jedná ní po dlouhou dobu vedené konečně ztroskotalo. Beseda učinila proto svojí knihovnu veřejnou a zřídila v místnosti Karla Nová ka, čp. 9, čítá rnu, ve které vyvě šová n byl veliký počet odebíraný ch časopisů. Knihovna i čítá rna tě šila se veliké pozornosti veřejnosti; knihovnou šířena byla obecná vzdě lanost a pě kný mi zá bavami napomahá no bylo i účelům humá nním a vlastenecký m. Oslava jmenin dě kana P. Karla Böttchera. Dne 28. ledna t. r. uspořá dá na byla oslava jmenin dě kana a fará ře modřanského P. Karla Böttchera, vý značného kně ze a lidumila. Toho dne, v osmé rodině ranní, dostavil se starosta obce Vá clav Dvořá k, sbor učitelský a četní deputanti, a vyslovil slovy upřímný mi své blahopřá ní. Za školní dítky přišly blahopřá ti 3 dítky, z nichž žá k V. třídy pronesl blahopřá ní, Anna Skřivanová ze IV. tř. dívek odevzdala skvostnou kytici z čerstvý ch růží, karafiatů, fialek, konvalinek, bílého a modrého bezu, sborem učitelský m zvlá šť k tomu účelu z Prahy opatřenou. Změ na v duchovní sprá vě . Dne 16. února t. r. presentoval kníže Öttingen-Wallerstein, patron zdejšího chrá mu, na faru v Modřanech P. Františka Vojtu, fará ře ve Vraném, tentý ž si dne 19. února faru prohlédl a dne 10. dubna odebral se na své působiště . Přivítá n byl od zastupců obce, sborem učitelský m s řídicím učitelem Ferdinandem Vackem v čele a zá stupci cukrovaru. K jeho uvítá ní dostavily se dá le jednotlivé spolky z farní osady a sice: spolek vysloužilců, sbor dobrovolný ch hasičů, čtená ř.-ochotnická beseda „Tyl“ a Bratrstvo modřanské.


30

Stavba okresní silnice modřansko-libušské. Dne 6. března t. r. byl zemský m vý borem zaslá n obci modřanské plá n a rozpočet na stavbu okresní silnice modřansko-libušské, tak že se stavbou silnice mohlo bý ti započato. Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. Jednota „Sokol“ v Modřanech zřídila při své Jednotě dramatický a pě vecký odbor; zúčastnila se sletu Sokola slovinského v Lublani a přenesení ostatků Kollá rový ch. Předná ška universitního profesora T. G. Masaryka v Modřanech. Dne 17. dubna t. r. uspořá dala tě locvičná Jednota „Sokol“ po delším jedná ní v sá le u „Sokola“ čp. 44 předná šku. Jako předná šejicí byl získá n universitní profesor Tomá š Garique Masaryk, jenž si zvolil za thema „O vý chově lidu“. Bylo to v pohnuté době jeho boje proti domně lé rituelní vraždě Anežky Hrůzové v Polné r. 1903, kdy političtí stranníci i jiní byli zaujati proti univers. profesoru T. G. Masarykovi. Po ukončení poutavé a krá sné předná šky, na níž účast byla velmi značná a na které zastoupeny byly veškeré vrstvy občanstva, odebral se profesor T. G. Masaryk pě šky zpě t do Prahy, když byl nabídnutý mu kočá r s podě ková ním odmítl; členové Sokola, bři: Josef Klíma a Josef Trachta, doprovodili jej do Hodkoviček, cestu ztrá vili v živém rozhovoru.

Rok: 1905 Epidemie spalničková . Celé jaro v tomto roce zuřila obzvlá ště v Modřanech a Hodkovičká ch epidemie spalničková , takže byla škola v Modřanech od svá tků Velikonočních až do svá tků Svatodušních uzavřena, a udá lo se asi 30 případů úmrtí dítek, méně než 6 roků starý ch. Stavba silnice Modřansko-Cholupické a Zá tišské. Za účelem zlepšení silničního spojení a komunikace od hranic obce Cholupické do Modřan, na níž ná klad přibližně na 20 000 K. vypočten byl, učinil okresní vý bor na Zbraslavi – jelikož z nouzové stá tní podpory nebylo možno ničeho docíliti – potřebné kroky za příčinou dostavě ní této silnice. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

31

Na žá dost „Okrašlovacího spolku“ v Zá tiší povolen byl obnos 1200 K. na pokračová ní stavby obecnísilnice v Zá tiší. Odchod na odpočinek řídícího učitele Ferdinanda Vacka. Dne 15. července t. r. při ukončení školního roku rozloučil se s dítkami a zdejší školou zasloužilý řídící učitel Ferdinand Vacek, jenž po dobu 38 let na zdejší škole působil, a o obec modřanskou velice se zasloužil. Ferdinand Vacek, řídící učitel v Modřanech, narodil se dne 4. června 1842 v Lipnici u Ně meckého Brodu, jako syn tamně jšího učitele a působil ve službě školníod roku 1862. Vyučoval ve Vršovicích a od 1. dubna 1867 v Modřanech, kdež nepřetržitě působil po dobu 38 let jako učitel a sprá vce školy. Ustanoven byl do Modřan na školu jednotřídní, kdež bylo až i 219 dítek; dne 20. kvě tna 1873 při otevření druhé třídy byl jmenová n řídícím učitelem. Do roku 1905 počala již třetí generace místního obyvatelstva za jeho zdejšího pobytu prochá zeti školou, a všichni jeho bý valí žá ci rá di vzpomínají jeho vzá cný ch vlastností a s vdě čností mluví o svém bý valém učiteli, který položil jim zá klad jak v ohledu vě domostí pro život praktický , tak i vý chovu mravní. Vlivem svý m získal škole i mlá deži školní mnohé vzá cné příznivce a jeho přičině ním provedeny byly mnohé a mnohé prospě šné vě ci. Za jeho sprá vy a k jeho ná vrhu již po dvakrá te provedena byla přístavba školy, a to v roce 1877 a 1885. Snahou jeho založena byla v roce 1893 školní zahrada a otevřena průmyslová škola pokračovací, jež stala se velký m dobrodiním řemeslnému dorostu. Z jeho popudu vysazová ny byly holé obecní strá ně , založena roku 1883 rozsá hlá obecní višňovka a buzena jak u školních dítek tak i u dospě lý ch lá ska ke stromoví. Jako ředitel kůru zavedl krá sné zpě vy voká lní, a jeho působením a pílí prová dě ny mnohé skladby církevní. Toť jest pouze stručný a neúplný obraz dlouholetého vynikajícího působení svě domitého a pilného učitele a milého občana. C. k. zemská školní rada za toto dlouholeté a prospě šné působení ve službě školní, vyslovila Ferdinandu Vackovi pochvalné uzná ní, obec pak jmenovala jej za zá sluhy jeho o zvelebeníobce čestný m občanem. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

32

Nový řídícíučitel. Po odchodu řídícího učitele Ferdinanda Vacka do vý služby ustanoven byl řídícím učitelem v Modřanech František Hrdina, dosavadní učitel při škole zdejší, ředitelem kůru a varhaníkem pak A. Jihlavec, a po jeho odchodu na nové působiště uprá zdně né místo svě řeno učiteli Hynku Kotvovi. Činnost čtená ř. ochotnické besedy „Tyl“. Nové jeviště . Doba od roku 1905 znamená nejvě tší rozkvě t činnosti besední. Vzrůstající činností divadelní stá le pociťovaný nedostatek umě lecky provedeného jeviště vedl k ná kladný m opravá m. Velký zá služný čin vykonala svépomoc všeho členstva, které vždy ochotně přiložilo ruku k dílu. Malá rozloha místnosti, a hlavně nevhodný přístup do sá lu byl velkou překá žkou vě tšímu rozsahu činnosti; přes to však tato doba činnosti na jevišti pořízeném pomocí sudů od piva, doba čadících petrolejový ch lamp a dusné atmosféry v přeplně ném nízkém sá le jest v pravdě nejbohatší krá sný mi vý sledky v pravdě ochotnické poctivé prá ce. Získá ním nového jeviště , které svou úpravou řadí se mezi nejlepší ochotnická jeviště v okolí pražském, nastala klidně jší doba a vyspě lejší činnost divadelní. Lesníhospodá ři. Lesy zdejší, zejména v Zá tiší a ve Srá žce, byly značně pustošeny; byli zvoleni proto dva členové obecního zastupitelstva za lesníhospodá ře čili dozorce, kteří vedli dozor nad lesním hospodá řstvím zdejšíobce. Čestné občanství. Ve slavnostní schůzi obecního zastupitelstva v Modřanech, byl Jiří kníže z Lobkovic, nejvyšší maršá lek krá lovství Českého za zá sluhy, které si získal o udržení a zvelebení české samosprá vy jednohlasně zvolen čestný m občanem obce Modřan. Odepsá ní obecních a školních přirá žek. V létech 1902, 1903 a 1904 byly Modřany četný mi živelními pohromami navštíveny.


33

Poplatníci byli tím přinuceni zažá dati o odepsá ní aneb vrá cení obecních a školních přirá žek, vzdor tomu, že obecní příjmy tím citelně utrpě ly. Zavedeníná rodního kolku pro obecníúřadová ní. Po příkladu jiný ch obcí, spolků, zá vodů a společností, které ná rodního kolku již dá vno užívají, byla tato dobrovolná ná rodní daň taktéž v obci zdejší zavedena ku podpoře ná rodního zřízení podle navržené sazby Ná rodní Radou. Zřízeníodborů. Jako jiné pokročilé obce, tak i obec Modřany zřídila na ná vrh obecního představenstva odbory, které budou vykoná vati povinnosti obecním představenstvem jim přidě lené. Jsou to odbory: hospodá řský , stavební, zdravotní, bezpečnostní, živnostenský , chudinský a země dě lský . Manifestace lidu. Ná sledkem všeobecné nespokojenosti široký ch vrstev lidu, hlavně pak působením strany socialně demokratické, svolá n na den 28. listopadu 1905 do Prahy manifestačníprůvod. Tento vyzně l v ten smysl, aby lidu udě leno bylo všeobecné rovné a přímé prá vo hlasovací do říšské rady. Ú častníků bylo daleko přes 200.000, obrovského průvodu zúčastnilo se taktéž velké množství modřanský ch obyvatel.

Rok: 1906 Nový administrator fary. Dne 14. ledna t. r. z nařízení duchovní sprá vy byl dosazen na zdejší faru jako administrator P. Bohumil Křepelka a instalová n za odchá zejícího P. Františka Vojtu, který ustanoven byl fará řem na Zbraslavi. Činnost Hospodá řského spolku v Modřanech. Na podně t Hospodá řského spolku zdejšího činila obec příslušné kroky ke zřízení zimních hospodá řský ch kursů při pokračovací průmyslové škole zdejší. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

34

Hospodá řský spolek mě l hlavně na zřeteli nyně jší pohnutou dobu a trudné pomě ry utiskovaného stavu rolnického, což na všech straná ch bylo pociťová no. Hospodá řský odbor obecního zastupitelstva s radostí tento počin uvítal, jelikož jest vždy nakloně n vě cem, jež se vzdě lá vá ní lidu tý kají. Za účelem meliorace pozemků při obci zdejší učinil Hospodá řský spolek přípravné kroky ke zřízení vodního družstva. Obec Modřany členem Okrašlovacího a zalesňovacího spolku pro Prahu a okolí. Vysazová nístromořadí. Na žá dost Okrašlovacího a zalesňovacího spolku pro Prahu a okolí přihlá sila se obec modřanská za skutečného člena spolku toho. Obecním ná kladem bylo na podně t okresního vý boru na Zbraslavi vysá zeno podél nové silnici modřansko-libušské 200 topolů balsamový ch, 100 jeřabin, jakož i vě tšípočet stromů ovocný ch. Založení Dě lnické tě locvičné Jednoty. Dne 12. února 1906 utvořena byla v Modřanech na podně t mlá deže strany sociá lně demokratické Dě lnická tě locvičná Jednota.

Rok: 1907 Zřízenítelefonické hovorny při c. k. poštovním úřadě . Zavedení telefonické služby při c. k. poštovním a telegrafním úřadě v Modřanech souviselo s uskutečně ním projektu telefonické centrá ly na Zbraslavi. Jelikož bylo zapotřebí a zá hodno zříditi na obecním úřadě telefonní spojení s Prahou, a vzhledem k tomu, že ně které zdejší zá vody mě ly již telefonní spojení zřízeno, povolilo c. k. ministerstvo obchodu dne 29. listopadu 1906 zřízení hovorny telefonní při c. k. poštovním úřadě v Modřanech. Telefonní hovorna otevřena byla pro veřejnou dopravu dne 14. kvě tna 1907; za jednoduchý hovor platilo se 20 haléřů. Obec vě novala k vůli uhražení vý loh na zřízení této služby z obecné pokladny 350 K.


35

Uprava obecních lesů. Lesní kultura v naší obci byla postižena v poslední době velice trvalý m suchem; byla tudíž v letošním jarním období dle potřeby vylepšena, jistá plocha pustý ch pozemků na vrchu Cholupickém byla semenem březový m a habrový m oseta a ponejvíce aká tem vysá zena; okrašlovací a zalesňovací spolek pro krá lovské hlavní mě sto Prahu a okolíposkytl mimo to sazenice ovocný ch stromů. Volby do říšské rady. Dne 14. kvě tna 1907 konaly se volby do říšské rady dle všeobecného prá va hlasovacího. V Modřanech volilo celkem 455 občanů. Hlasů obdrželi: socialně demokratický kandidá t Svě cený 262, ná rodní socialista Klečá k 102, agrá rník Kubr 78, kleriká lní P. Há lek 10, Krumbholz 2, Buřival 1. Požá r v obci. Dne 4. června t. r. vznikl požá r v usedlosti Vá clava Blá hy č. p. 22. Nebezpečný oheň velice ohrožoval okolní budovy, byl však pomocí dobrovolného sboru hasičů modřanský ch a občanů pouze na tuto budovu obmezen. Za platnou a účinnou pomoc a obhá jení okolních budov obdržel sbor od banky „Slavie“ 20 K., od pojišťovací společnosti „Dunaj“ 30 K. a od společnosti „Fenix“ 20 K. Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. Ve dnech 29., 30. června a 1. července t. r. zúčastnila se Jednota V. sletu všesokolského v Praze, cvičilo 9 mužů, 7 žen a 10 dorostenců. Dá le byla přítomna kladení zá kladního kamene pro pomník Prokopa Holého v Českém Brodě . Osvě tová činnost Jednoty projevila se uspořá daný mi předná škami „o bitvě u Lipan“, „o popravě český ch pá nů“ a „o Miroslavu Tyršovi“. Zřízeníhospodá řské školy. Dne 11. října 1907 povoleno bylo veleslavnou c. k. zemskou školní řadou zřízení hospodá řské školy v Modřanech. Při konaném zá pisu zapsá no bylo celkem 35 žá ků. Dne 25. listopadu byl přítomen vyučová ní c. k. školní okresní inspektor Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

36

Bedřich Halaburt, jenž dal sprá vě školy ve sboru učitelském potřebné pokyny; pro hospodá řské kursy pronajato bylo zkušebné pole. Hospodá řská škola zřízena byla zejména přičině ním a snahou řídícího učitele zdejší obecné školy Františka Hrdiny. Sprá vní vý bor Hospodá řského spolku uvolil se po dobu trvá ní této školy přispívati na ní ročně 40 K. Nový průmyslový podnik. Pod „Vinicí“ na parc. č. 327, 325/1, 329/1 a 330 na místě bý valé parní pily Bartlovy, která byla zrušena, zřídil roku tohoto ing. Ludvík Vorel strojírnu a slévá rnu. Vymě řová níhranic obecních pozemků. Roku 1880 nařídil Zemský vý bor, aby stav obecních pozemků byl do ná ležitého stavu uveden, a řá dně se s tě mito hospodařilo, tak aby obci co možno nejvě tší vý tě žek přiná šely. Obec vyplatila již značnou sumu, témě ř 6000 K. na vý lohy za vymě řová ní hranic obecních pozemků, a to za mezníky, jich dovoz a bílení, jakož i země mě řiči, avšak mnoho pozemků do roku 1908 zůstalo nevymě řeno. Snahy obce o zaopatřeníkomuná lní zá půjčky. Obec modřanská ač tak blízko Prahy, nalézala se přece v létech tě chto ve stavu dosud neupraveném. Byla to zejména nutná úprava ulic, chodníků a Tylova ná mě stí, která se již déle odklá dati nedala. Dá le nezbytnou se jevila stavba nové školy, chudobince a nemocnice z nouze, jakož i zavedení řá dného osvě tlová ní a upravení veřejný ch sadů. Veškeré tyto podniky nebylo lze provésti pouze z přirá žek obecních; obec vstoupila tudíž ve vyjedná vá ní s peně žními ústavy: Zemskou bankou a Hypoteční bankou krá lovství Českého o poskytnutí komuná lní zá půjčky.


37

Rok: 1908 Kulturníživot v obci. Jedná ní o zřízení veřejné knihovny. Vý bor spolku „Bratrstvo modřanské“ společně s ostatními organisacemi v Modřanech přistoupil k zřízení veřejné knihovny a čítá rny. Dě lnická tě locvičná Jednota uspořá dala v mě síci říjnu t. r. veřejnou předná šku slavného cestovatele V. Friče za hojné účasti obecenstva. Sá zenístromků školním žactvem. Dne 14. dubna 1908 vysá zeny byly školními dítkami v romantickém údolí modřanském „Dolech“ na oslavu 60letého jubilea vlá dy Jeho Veličenstva, stromky. Za veselého zpě vu odebrala se školní mlá dež se svý mi učiteli a učitelkami na určené místo, kde po řeči řídícího učitele Františka Hrdiny provolá na Jeho Veličenstvu třikrá te „Slá va“. Pak zapě ny nadšeně písně : „Kde domov můj?“, „Čechy krá sné, Čechy mé“ a „Krá sný hled jest na ten božísvě t“. Vysá zeno bylo 19 stromků; slavnosti té přítomni byli zá stupci obce a místníškolnírady jakož i hojně občanstva. Zá služná činnost učitele Františka Hrdiny v obci. František Hrdina působil po ně jaký čas jako prozatimní učitel na Zbraslavi; v Modřanech nastoupil r. 1878 jako definitivní učitel. Jako učiteli vě novala obec v čá sti obce „za Humny“ pozemek, který dala ohradit, kde s dospě lejšími dě tmi pě stoval stromoví. Stromořadí podél silnice z Modřan ke Lhotce vedoucí bylo vysá zeno jeho péčí kulovitý mi kaštany, v obecní školce vypě stě ný mi, v holý ch obecních strá ních vysá zeny byly lesní stromky, taktéž smrkový a borový les na „Lysiná ch“ vznikl jeho přičině ním, s oblibou pě stoval zahradu při školní budově . František Hrdina byl horlivý m sbě ratelem starově ký ch předmě tů a ná lezů v Modřanech, z nichž mě l již v r. 1896 velice pě knou sbírku. Bohužel, nelítostný osud učinil konec jeho činorodému životu a krutě postihl celou jeho rodinu.


38

Zá hadné onemocně ní. Syn řídícího učitele, Čestmír, posluchač obchodní akademie, onemocně l tě žce střevním tyfem, který rozšířil se na všechny členy rodiny; dle domně ní příčinou onemocně ní bylo požívá ní vody ze studně , nachá zející se při obecné škole zdejší. Jak bylo zjiště no, voda do školní studny stékala po šikmě nakloně ný ch vrstvá ch břidlový ch z rybníčka za školou, do kterého se tá hne voda ze hřbitova. Š kola byla ihned uzavřena a vyučovalo se střídavě na radnici ve dvou třídá ch a u „Pě nkavů“ v čp. 157 v jedné třídě . Byt řídícího, podlahy, ná řadí, ná bytek byly lysolem umyty, stě ny oškrá bá ny a znovu obíleny. Z nařízení lékaře byl řídící učitel a choť jeho, oba taktéž tyfem onemocně lí, převezeni do všeobecné nemocnice, kdež František Hrdina dne 20. července 1908 ve stá ří 52 roků zemřel; syn Čestmír zemřel po 14denní nemoci dne 17. června. Nenasytná smrt neušetřila však ani 12leté sestry jeho Boženky, jež zemřela 1. července, a dne 3. července za velikého účastenství obyvatelstva modřanského byla pohřbena; paní řídící ná sledovala v brzku svého chotě a své dítky; tá ž zemřela dne 15. prosince u svého syna Miloše, učitele v Nuslích. Pohřeb řídícího učitele Františka Hrdiny vypraven byl péčí místní školnírady za účasti četný ch přá tel a občanů modřanský ch. První peně žníústav v Modřanech. Dne 24. června 1908 ustaven byl v Modřanech „Spořitelnía zá ložní spolek pro Modřany a okolí“. Spolek spořitelní zřízen byl podle způsobu vynikajícího ná rodohospodá ře Dra. Kampelíka a nazvá n byl „Kampeličkou“. Ú čelem jeho jest nabá dati k spořivosti a podporovati členstvo levný m úvě rem v jeho hospodá řské podniká ní. Činnost spolku byla zahá jena dne 1. července 1908 v domě učitele obecné školy Hynka Kotvy; prvními funkcioná ři byli: Alois Moravec, starosta, Hynek Kotva, pokladník, Vá clav Blá ha, František Zavadil, František Kohá k, členové vý boru.


39

Sirotčí rada. Odmítá níně mecký ch přípisů. Na vyzvá ní c. k. okresního soudu na Zbraslavi zřízena byla pro obec zdejší samostatná sirotčírada. Z popudu okresního vý boru ve Zbraslavi, aby při úředním jedná ní užívá n byl vý hradně jen jazyk český , usneslo se obecní zastupitelstvo obce zdejší, že bez vý minky bude vraceti každé podá ní a každý přípis v jazyce ně meckém tak dlouho, pokud jazyk český , jako jazyk prevá žné vě tšiny domorodého obyvatelstva bude vylučová n z úřadů stá tních. Požá r parnípily. Dne 26. července t. r. postižena byla parní pila knížete Karla Schwarzenberga, která byla prá vě příkupem pozemků zvě tšena a zmodernisová na, o 12 hodině v noci, požá rem při noční prá ci, kdy chytil kolektor dynama a od ně j pak podlaha a strop strojovny. Požá r se rychle rozšířil a zničil celou pilu; pro velikost požá ru zúčastnil se hašení kromě zdejšího dobrovolného sboru hasičského též pražský sbor s parnístříkačkou. Po požá ru byl zá vod znovazřízen a čítá se mezi nejvě tší podniky toho druhu v okolí Prahy. Oslava 10letého trvá nítě locvičné jednoty „Sokol“. Dne 30. srpna 1908 oslavila tě locvičná jednota „Sokol“ desá té vý ročí svého založení a působení v Modřanech pod zá štitou slavného obecního zastupitelstva. Dne 29. srpna, v předvečer slavnosti koná na byla slavnostní akademie, v nedě li pak rá no dne 30. srpna nastalo vítá ní bratrský ch jednot, pak slavnostnívalná schůze ve spolkové místnosti. Schůze zahá jena byla br. starostou Vá clavem Dvořá kem za účasti 29 členů Sokola a zá stupců bratrský ch jednot Vyšehradské a Michelské. Jako slavnostní řečník vystoupil br. Balabá n z Vyšehradu, který promluvil ve vystižné řeči o zakladateli Sokolstva, Miroslavu Tyršovi a Jindřichu Fügnerovi, pak o vzniku a působení Jednoty zdejší v uplynulém, desetiletí, načež ukončil, přeje Jednotě mnoho zdaru. Ná sledoval veřejný průvod obcí.


40

O 3. hodině odpolední, po vzletném proslovu br. Hynka Kotvy zahá jeno bylo cvičení. Jednota uká zala že dobře pracuje, což zajisté jest vzpruhou do dalších let. Nový řídícíučitel v Modřanech. Dne 4. října t. r. ustanoven byl na obecní škole v Modřanech po zemřelém řídícím učiteli Františku Hrdinovi, řídícím učitelem František Kačín, řídícíučitel ze Středokluk.

Rok: 1909 Vzdá ní se úřadu starostenského, nový starosta obce. Vá clav Dvořá k, dlouholetý člen představenstva a pozdě ji starosta obce, v kterémžto úřadě obci mnohé služby proká zal, vzdal se v tomto roce starostenství, odstupujícímu starostovi byl za jeho dlouholeté služby vzdá n povinný dík. Nový m starostou obce Modřan zvolen byl Josef Kmoníček, inžený r v cukrovaru modřanském. Veliká vodní zá topa. Dne 5. února t. r. nastala v Modřanech při odchodu ledu na řece Vltavě ná sledkem zá cpy ledový ch ker tak veliká zá topa, že voda zasahovala až do středu obce a přerušila spojení po okresní silnici, mnoho stavení bylo zatopeno a poškozeno, na ohrožený ch místech přispíval všude svojípomocí sbor zdejších dobrovolný ch hasičů. Zřízení konsumního spolku. V mě síci březnu t. r. zřízena byla v Modřanech Družstevní prodejna Ú středního dě lnického spolku. Členové získá vá ni byli již od r. 1906 pro tento spolek, který teprvé v r. 1909 otevřel první prodejnu. Konsumní spolky jsou družstva pro společné opatřová ní potravin a jiný ch domá cích potřeb, nakupují zboží ve velkém a prodá vají svý m členům v drobném. Konsumy vznikly jako hospodá řská svépomoc a obrana proti zdražová níživotních potřeb meziobchodem.


41

Hospodá řství konsumů jest veřejné a podléhá kontrole revisního svazu, který sá m jest pod kontrolou obchodního soudu. Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“. V roce 1909 tě locvičná jednota „Sokol“ učinila první kroky k zřízení vlastní tě locvičny ustavením se stavebního družstva. Jednota pokračovala ve své osvě tové činnosti pořá dá ním předná šek s vybraný m programem, ke kterémuž cíli vzdě lá vací odbor zakoupil projekčnístroj k doprová zení předná šek svě telný mi obrazy. Jubileum dě kana P. Karla Böttchera. Dne 24. července t. r. oslavila obec modřanská 60leté kně žské jubileum dě kana zdejšího P. Karla Böttchera. Večer tohoto dne byla celá obec osvě tlena a lampionový průvod ubíral se s hudbou nejprve k bytu dě kana, pak se ubíral hlavní třídou k radnici až k cukrovaru a odtud ulicí Hejdukovou k faře. Zde promluvil za veškeré občanstvo ředitel Ervín Červinka ná sledovně : Ná š drahý a milovaný pane dě kane! Budiž mi dovoleno o zlatém žití Vašem krá tce promluviti. Jste muž z lidu, z toho dobrého českého lidu, jak bý val. Již co student a alumnus miloval Jste podle vzoru vynikajicích český ch kně ží svou drahou českou vlast, což Jste i v pamá tném roce 1848 doká zal, bojuje se zbraní v ruce na pražský ch bariká dá ch, heslo Vaše bylo: pro Boha, vlast a ná rod, a tenkrá te se Vá m to utě šeně dařilo. Byl Jste za to v okolí svém co nezištný kně z a vlastenec ctě n a vá žen a v kruzích vlastenecký ch v širém i dá lném okolí krá sná pově st o Vá s panovala. Nad to i v ohledu ná rodohospodá řském Jste vedl rolnictvo české k pravému pokroku. Kolik generací zde Jste vychoval, a všichni pohlížejí k Vá m co k svému patriarchovi s úctou, lá skou a vdě čností. Co dobrý ch rad Jste udě lil, a co dobrodiníproká zal! Na nejvý š dojat podě koval důstojný kně z všem účastníkům této dojemné slavnosti s přá ním všeho dobra svý m milý m osadníkům.


42

Stavebnídružstvo v Modřanech. Nedostatek laciný ch a zdravý ch malý ch bytů v obci naší ná sledkem všeobecné drahoty stá le citelně jší bylo příčinou, že se v červenci roku 1909 ustavilo v obci stavební družstvo dě lnický ch a rodinný ch domků. Družstvo toto, sestá vající vě tšinou ze členů stavu dě lnického, uchopilo se čile provedení vytknutého sobě úkolu a zajistilo si ihned po svém ustavení vý hodný komplex pozemků ve vý mě ře 18.458 •m bý valé orné půdy. Družstvo vlá dnoucí pouze malý m kapitá lem, aby potřebného úvě ru dosíci mohlo, podalo obecnímu zastupitelstvu žá dost za převzetí zá ruky, za onu čá st zá půjček, jež převyšovati bude úplnou jistotu nemovitostí projektovaný ch staveb. Za nejvý hodně jší pozemky k stavbě uzná ny a stavebním družstvem zakoupeny byly pozemky Anny Zurynkové č. kat. 1119/9, a Antonína Skřivana č. kat. 1144. Na pozemcích tě ch projektová na byla skupina domků, počtem 36, tím způsobem, aby tvořily jeden architektonický celek, celkový ná klad rozpočten byl asi na 184.318 K., obec mě la převzíti zá ruku na čá st zá půjček, které stavební družstvo učinilo. Družstvo čítalo 61 členů s 61 podíly po 50 K., celkem bylo upsá no 3050 K. Pro zakoupení pozemků, jakož i pro stavbu samu byla doba velice vhodná , za stá lého rozvoje obce samé cena pozemků jakož i stavebních objektů značně stoupla.

Rok: 1910 Nový průmyslový zá vod v Modřanech. Na pozemku č. kat. 328/1 pod „Vinicí“ zřídila firma Bernard a Sá zel vý robu patentovaný ch úsporný ch podpalků „Fenix“ a vý robu dřevité vlny; způsob vý roby tě chto podpalků byl dosti nebezpečný a vyžadoval veliké opatrnosti. Proti zřízení této tová rny povstal však za nedlouho všeobecný odpor, jednak z příčiny, že v době té v sousedství zá vodu v regulačním plá nu obce navržen byl veřejný sad, jenž by účelu svému nevyhovoval; obyvatelé v sousedství provozovny bydlící byli obtě žová ni zá pachem ale i možný m hrozicím požá rem, který v značné míře mohl postihnouti obec.


43

Společné obnoveníhranic. Obec modřanská odhodlala se dle paragr. 850 občanského zá koníku provésti společné obnovení hranic ně který ch obecních pozemků, jež se staly naprosto neznatelný mi, vytý čením hranic pově řen byl ing. Josef Nechvíle, úředně oprá vně ný geometr ve Zbraslavi. Položení zá kladního kamene k stavbě rodinný ch domků. Vzrůstajícím stavebním ruchem družstevním a rozmachem myšlenky bytové reformy stala se řada mě st a obcí český ch členy zemského spolku pro reformu bytovou, který vyhovoval účelu svému v plné míře. Obec modřanská ná sledujíc příkladu toho, stala se taktéž činný m členem tohoto spolku. Přičině ním českého zemského spolku pro reformu bytovou v krá lovství českém dostalo se družstvu od c. k. ministerstva pro veřejné prá ce subvence v obnosu 3000 K. a sprá vní rada akciové společnosti pro rafinová ní cukru v Modřanech vě novala 500 K. Aby umožně no bylo i osobá m méně majetný m, tedy dě lníkům, nižším úředníkům, zřízencům, maloživnostníkům a maloobchodníkům levné bydlení, stavě lo Družstvo pro své členy domky buď ojedině lé aneb podvojné, každý se zahrá dkou. Pro ony členy, kteří ná sledkem svý ch skrovný ch příjmů nemohli na se vzíti břímě splá cení vlastního domku, postavilo Družstvo domky činžovní, jednopatrové. Zá jem o stavbu byl značný . Dne 12. června 1910byla uspořá dá na slavnost položení zá kladního kamene k stavbě tě chto rodinný ch a dě lnický ch domků pod zá štitou obecního zastupitelstva za veliké účasti obecenstva a různý ch korporací. Zá kladní ká men položen byl na pozemku č. kat. 1119/39, a čtvrť takto povstalá nazvá na byla čtvrtí„Svatopluka Čecha“. Již v roce 1910 započalo Družstvo stavbou první serie domků, postaveno bylo 20 rodinný ch domků samostatný ch, každý s dvoumetrovou předzahrá dkou na straná ch do ulice čelicích a stavě ny ve slohu vilovém. Domy nesou ná zvy různý ch dě l tohoto velikého bá sníka; tak ku příkl: „Ve stínu lípy“, „Dagmar“, „Píseňotroka“, „Jitřnípíseň“ a j. Cena jednotlivý ch domků kolísala mezi 5400 až 8300 K. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

44

Požá r parnípily schwarzenbergské. Hasičské hlídky. Dne 7. srpna 1910 vznikl požá r v parní pile knížete Karla Schwarzenberga; oheň byl přispě ním a pomocí sboru dobrovolný ch hasičů zdejších a občanstva po úsilovné ná maze utlumen a pouze na pilu omezen. K zvý šení bezpečnosti osob a majetku zmocně n byl sbor dobrovolný ch hasičů vysílati hlídky do divadelních představení, tanečních a jiný ch zá bav jakož i veřejný ch schůzípři osvě tlení konaný ch. Lidová slavnost v Modřanech. Sdružené ná rodní spolky modřanské uspořá daly dne 18. zá ří t. r. pod zá štitou obecního zastupitelstva a podpory obce velikou lidovou slavnost ve prospě ch český ch menšin a na počest 25letého trvá ní Ná rodní Jednoty Severočeské. Slavnost zahá jil případný m proslovem delegá t obce MUDr. Josef Čížek. Čistý vý tě žek slavnosti této v obnosu 561 K. odevzdá n byl ústřednímu vý boru Ná rodní Jednoty Severočeské v Praze. Vodnídružstvo. Dne 20. dubna t. r. utvořeno bylo v Modřanech družstvo za účelem odvodňová ní mokrý ch pozemků a zřízeníregulace potoka Píšovického. Předsedou Družstva zvolen Vá clav Blá ha, jednatelem Josef Moravec; členové vý boru byli: Alois Moravec, Antonín Moravec, František Vošahlík, Vá clav Ledecký . Ú kaz komety. Počet obyvatelů. Rok 1910 byl velice vlhký a v počasí panovala veliká nepravidelnost. Na zá padě bylo po ně kolik dní dobře vidě ti kometu s dlouhý m chvostem, druhá kometa k severnístraně se ukazovala. Počet obyvatelů činil v tomto roce: 2724 osob. Místníškolní rada. Š kolní lékař. Počet školních dítek. Dne 3. února t. r. ve schůzi obecního zastupitelstva zvoleni byli do místní školní rady: František Pertold, účetní cukrovaru, Bedřich Neuman, učitel, Karel Nová k, majitel domu, Vá clav Křeček, rolních, František Kalaš, domká ř, František Kačín, řídící učitel, P. Hugo Červinka, fará ř. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

45

Za obec Hodkovičky zvolen Vá clav Š paček, hostinský , za Komořany a Lhotku Josef Š paček, rolník. Virilním členem zvolen Josef Skořepa, ředitel cukrovaru v Modřanech, předsedou ing. Josef Kmoníček, sprá vce cukrovaru. Místní školní rada projevila veliký zá jem o zdravotní stav žactva tím, že od počá tku školního roku 1910 ustanovila za školního lékaře MUDr. Josefa Čížka, obecního a tová rního lékaře v Modřanech. Ve školním roce 1910-1911 navště vovalo obecnou školu: z Modřan z Hodkoviček z Komořan ze Lhotky

198 hochů 32 3 15

191 dívek 40 4 5

Celkem 248 hochů, 240 dívek – 488.

Rok: 1911 Nový starosta obce. V mě síci lednu t. r. zvolen byl starostou obce Modřan za odstupujicího starostu ing. Josefa Kmoníčka, jenž se ná sledkem vá žné choroby úřadu starostenského vzdal, František Pertold, úředník modřanského cukrovaru. Regulace silnice, chodníků a úprava kanalisace. Obecní úřad za vedení starosty obce Františka Pertolda požá dal patroná tní úřad ve Zbraslavi o příspě vek na úpravu vrchu před vchodem do kostela. Za příčinou regulace silnice vedoucí ke kostelu a zřízení chodníků bylo nutno po obou straná ch hlavní silnice a kolem radnice ubírati čá sti pozemků; nutný vý kup pozemků nastal u č. p. 82, 216, 230, 37, 70, 36, 58. Současně konala se úprava kanalisace, plá ny a rozpočty na úpravu ulic a chodníků zakotveny byly firmou V. F. Kavalírové v Praze. Spolek „Havlíček“ v Modřanech. Dne 16. dubna t. r. oslavil spolek vojenský ch vysloužilců v Modřanech 25leté trvá ní svého založení vý značný m způsobem. Večer před oslavou sehrá no bylo ochotnickou besedou „Tyl“ v Modřanech divadelní představení„Karel Havlíček Borovský “. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

46

Velký společný průvod veškerý ch spolků i obecenstva ubírat se druhého dne do spolkové místnosti, kdež odbý vá na byla slavnostní valná hromada. Nebý valý ruch ve vysloužilectvu, jevící se v duchu ná rodním způsobil, že spolek vojenský ch vysloučilců v Modřanech požá dal vysoké c. k. místodržitelství o změ nu svý ch stanov a nové pojmenová níspolku. Po veliký ch obtížích a překá žká ch byly stanovy tyto c. k. místodržitelstvím schvá leny a spolek nese ná zev „Jednota Havlíček“, vzá jemně se podporujícía vzdě lá vací spolek. První aeroplá n nad Modřany. Touha létati jako ptá k jest snad tak stará jako lidstvo samo; po celá staletí, ba tisíciletí snilo lidstvo o tom, aby mohlo létati, zá vidě lo ptá kům jejich volný let nad lesy a skalami. Zná má jest starově ká bá j o Ikarovi, jenž si přilepil vosková křídla a vznesl se vysoko k slunci, ale slunce roztavilo vosk, a Ikar se zřítil do moře, nazvaného po ně m mořem Ikarský m. Starý lidský sen byl splně n! Nedě le, dne 10. prosince 1911, byla dnem pro obyvatele Modřan, Chuchle a okolí velice vzrušující, neboť toho dne chystal se k vzlétnutí letadlem do vzduchu ing. Jan Kašpar z Pardubic, společně se svý m druhem Čihá kem. Neobyčejné podívané přihlíželo kolem 20.000 divá ků; let aeroplanu konal se ze zá vodiště ve Velké Chuchli. Přítomen byl místodržitel krá lovství Českého, František Thun s úřednictvem, množstvídůstojníků a pražská generalita. Byl krá sný zimní den. Kolem druhé hodiny odpoledne zahučel motor letadla a odvá žný letec počal se vzná šeti nad hlavami žasnoucích divá ků. Přemnohý m z nich zajisté tanula na rtech otá zka, zda letec, vysoko mezi nebem a zemí se vzná šející a hučicí stroj pevně ovlá dající – doletí aneb nedoletí? Ing. Kašpar po vzlétnutí zamě řil k Radotínu, Řeporyům, k Zbraslavi a pak se vracel přes Břežany a Modřany na letiště chuchelské, kdež bez nejmenšínehody k zemi se snesl. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

47

Bylo mu od důstojnictva a obecenstva blahopřá no; ing. Kašparovi připadla zá sluha postaviti se mezi první české aviatiky, a jenž skutečně na letadle zdařile létal. Vodnídružstvo a meliorace polí. Obec Modřany přistoupila za člena k zařizujícímu se zde vodnímu družstvu, aby úpravou obecních pozemků značně jší příjmy byly získá ny. Projekt meliorace zdejších polí zadá n byl vodním družstvem ing. Pleskotovi v Braníku. Ú prava obecní cesty do Zá tiší. Na žá dost Okrašlovacího spolku v Zá tiší o upravení obecní cesty od hranic obce Hodkovičské do Zá tiší, byl na tuto úpravu povolen obnos 5000 K.

Rok: 1912 Snaha obce o zřízeníelektrické drá hy do Modřan. Nelze ani dosti oceniti vý znam rychlého a levného spojení naší obce s hlavním mě stem Prahou, kamž vede železná drá ha velikou oklikou. K získá ní ký ženého spojení, jmenovitě v době zimní, kdy zastavením paroplavby na řece Vltavě občanstvo zdejší od Prahy témě ř bylo odříznuto, mě lo napomá hati autobusové spojení z Prahy přes Modřany do Zá visti a zpě t. Roku 1908 podal Jan Černohorský v Praze žá dost o úřední povolení a udě lení koncese k tomuto podniku; žá dost byla však bezvý sledná . Elektrická tramvay zůstala ovšem i na dá le ideá lem občanů modřanský ch; bylťto projekt příštích desetiletí. První kroky v této tak důležité pro Modřany otá zce učině ny byly v roce 1905, kdy obec Modřany společně s obcemi Braníkem, Podolí, Dvorce a Hodkovičky podala žá dost radě krá l. hlavního mě sta Prahy za zřízení elektrické drá hy z krá l. Vyšehradu do Braníka a přes Hodkovičky do Modřan. Aby projekt tento byl urychlen, nabídla obec Modřany roku 1910 při podá vá ní nové žá dosti o prodloužení elektrické drá hy do Modřan, elektrický m podnikům hl. mě sta Prahy k zřízení remis vhodný potřebný pozemek ve vý mě ře 1000 •m zdarma.


48

Dne 10. června 1910 dostavil se do Modřan k shlédnutí vyhlídnutého pozemku k stavbě remis předseda sprá vní rady Varvažovský a přednosta elektrický ch drah Svoboda, avšak prodloužení nebylo toho času vzato v úvahu. Roku 1912 za protektorá tu obecních zastupitelstev Braníka, Hodkoviček, Modřan a Zbraslavi, -an obce tyto marně se dožadovaly na obci Pražské, aby tato prodloužila trať do tě chto obcí – utvořeno bylo konsorcium, jež hodlalo samo trať elektrické drá hy až do Zbraslavi prodloužiti; trať tato počínati mě la v konečné stanici Podolí a mě la končiti v mě stě Zbraslavi. Žá dost byla podá na k ministerstvu železnic, byla však zamítnuta. Místo pro novou školníbudovu v Modřanech. V mě síci únoru 1912 odbý vá na byla komise za příčinou stavby nové školníbudovy. Vý mě rem okresní školní rady na Smíchově , ze dne 13. února 1912 bylo schvá leno a nejzpůsobilejším uzná no staveniště na pozemku č. katastr. 259/1; místo toto nachá zí se ve středu obce, vý mě ra jeho činí 4657 • sá hů. Ú mrtístarosty obce. Dne 21. března t. r. zemřel bý valý dlouholetý starosta obce Modřan František Vošahlík, rolník na odpočinku, jenž si získal velké zá sluhy o rozvoj a zvelebeníobce zdejší. Zřízení„Lidového domu“. První myšlenka o zřízení Lidového domu vznikla roku 1905; v té době utvořen byl k tomu účelu fond 50 K.; vlastní uskutečně ní nastalo v roce 1912, kdy byl starobylý dům č. p. 44 zakoupen od manželů Gregrový ch v Praze. Podně t k zřízení Lidového domu byl dá n organisací strany sociá lně demokratické; zakladateli Družstva byli: Vá clav Jiskra, Julius Mlčoch, Karel Vrba, Karel Š á rka, Josef Kohá k.


49

Zřízení elektrického osvě tlová ní v Modřanech. Od osvě tlová níloučík svě tlu elektrickému. V nejstarších dobá ch naší staří předkové osvě tlovali svá obydlí za dlouhý ch zimních večerů smolný mi loučemi; postupem doby, kdy došlo k tlačení oleje z různý ch semen, sestrojovali si různé, nejprvé zcela prosté kahany, pozdě ji však, kdy řemeslnická obratnost pokročila, naplňovali olejem pě kně vyrobené svítilny a lucerny, tě mi si však svítili toliko ve svý ch obydlích, ježto osvě tlová ní pouličního neznali. Celá obec tonula v oně ch dobá ch ve tmě , nebylo-li slitovné zá ře mě síční, tak že nastalou tmou utuchal všechen život v temný ch ulicích; chůze za noci byla tudíž velice obtížná , neboť tyto ulice byly špatné, nedlá ždě né, hrbolaté a stružkami zbrá zdě né. Oleje a to zejména lně ného, bylo používá no k osvě tlová ní ulic teprvé v osmná ctém století, pozdě ji nahrazen byl petrolejem. V době kdy naše obec nemě la ještě pouličního svě tla, byla to čtená řsko-ochotnická beseda „Tyl“, která z vý tě žku svý ch divadelních představení pořizovala první pouliční lucerny, které pak odevzdala do majetku obce. Veliké pokroky v posledních letech na poli elektrického svě tla způsobily, že doposavadní způsoby osvě tlová ní veřejného i soukromého ustoupiti musely vítě znému svě tlu elektrickému. Do řady pokročilý ch obcí postavili se v roce 1912 i Modřany, které zavedením veřejného osvě tlová ní elektrického vyhově ly dlouholetému přá nísvého obyvatelstva. První kroky k osvě tlová ní obce elektrický m svě tlem učině ny byly roku 1901, kdy člen obecního zastupitelstva Vá clav Ledecký důrazně pouká zal na vý hody elektrického svě tla. Dosavadní zařízení osvě tlovací v obci zdejší, ačsi již značný ná klad vyžadovalo, jevil se nedostatečný . V mimořá dné schůzi obecního zastupitelstva dne 10. ledna 1912 objasnil starosta obce František Pertold dosavadní postup jedná ní o vě ci zavedení elektrického osvě tlová níobce. Rozpočet a projekt. Smlouva s cukrovarem. K jedná ní o projektu zvolena a zmocně na byla pě tičlenná komise sestá vající z Frant. Reisingra, Prokopa Nesvadby, Vá clava Ledeckého, Petra Hladílka a Josefa Netrefy. Firmou Waldek a Wagner zhotovený Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

50

rozpočet a podmínky o dodá vá ní elektrického proudu modřanský m cukrovarem byly schvá leny a veškeré prá ce související se zavedením elektrického osvě tlová ní zadá ny byly firmě Waldek a Wagner, jejíž nabídka a rozpočet pro obec jevila se nejvý hodně jší. Vystavě la tudíž obec Modřanská v roce 1912 vlastní rozvodnou síť a uzavřela smlouvu s modřanský m cukrovarem o dodá vá ní stejnosmě rného proudu elektrického na dobu 18 let. První česká akc. společnost pro rafinová ní cukru v Praze, která již dříve zamě nila plynové osvě tlová ní rozsá hlého zá vodu za osvě tlová ní elektrické postavením své vlastní elektrické centrá ly, zažá dala o udě lení koncese ku vyrá bě ní, rozvá dě ní a dodá vá ní elektrického proudu v Modřanech. Se zřetelem na nově zřízenou obecní elektrovodnou síť pro veřejné osvě tlová ní obce, jakož i pro soukromé osvě tlovací účely a pohon motorický , byla koncese tato udě lena; tak se stal cukrovar dodavatelem elektrické energie, jak pro obec, tak i pro pohon strojů zdejších živnostníků a rolníků, i pro soukromé osvě tlovacíúčely. Provedení elektrovodné sítě a zařízení elektrického osvě tlová ní v obci zdejší bylo prozkoumá no ing. Karlem Nová kem, řá dný m profesorem české techniky v Praze, a shledá no celé zařízení úplně vyhovující; ing. Karel Nová k se vyslovil pochvalně o pracích tě chto a podal obecnímu zastupitelstvu svůj elaborá t. Dne 14. prosince 1912 poprvé zazá řilo v ulicích modřanský ch krá sné bílé svě tlo elektrické; čadivé lampy petrolejové navždy ustoupily vítě zství elektřiny. Jak užasli by staří předkové naší, kdyby shlédnouti mohli jak nará z odívají a osvě tlují se ulice do zá řivého roucha večerního! O zřízení elektrického osvě tlová ní v Modřanech obzvlá štní zá sluhu si získal starosta obce František Pertold a sprá va modřanského cukrovaru, která rozmnoživši počet dynamo-elektrický ch strojů, umožnila tím dodá vá ní elektrické energie obci Modřanské. O tomto průmyslové zá vodě , který od svého vybudová ní tak veliké změ ny v Modřanech přivodil, a o jeho velikém vý znamu, nutno jest šíře se zmíniti.


51

Cukrovar v Modřanech. Podívejme se o půl století zpě t! Nevě řili bychom co se za tu dobu v Modřanech změ nilo; vzpomeňme nejdříve na vý stavbu a zřízení cukrovaru. Po napoleonský ch vá lká ch nastal témě řv celé Evropě mocný ruch průmyslový . Bylo to zejména cukrovarnictví, jehož ná rodohospodá řský vý znam jest dalekosá hlý ; po zdařilý ch pokusech konaný ch v Ně mecku a ve Francii s pě stová ním burá ku čily cukrové řepy, nastal mocný rozmach na tomto poli průmyslovém; v dlouhotrvajících vá lká ch na evropském kontinentě ustal dovoz cukru třtinového ze zá moří do Evropy. V 18. století kvetla rafinace cukru třtinového hlavně v Berlíně a v Hamburku; teprve od roku 1830 nastal úpadek cukru třtinového ná sledkem vzmá hající se již vý roby cukru řepového. Roku 1811 dospě l Francouz Benjamin Delessert s vý robou cukru řepového k takový m praktický m vý sledkům, že císařNapoleon I. pový šil jej do stavu šlechtického. V Čechá ch po zdařilý ch pokusech s pě stová ním řepy cukrové nastal taktéž veliký rozkvě t a pokrok na tomto poli průmyslovém, cukr stal se vý robkem vý znamu svě tového. Nejprvně jší pokusy s vý robou cukru řepového dá ly se v Hořovicích a v Žá há ch u Čá slavi. Již dříve čině ny byly pokusy s vý robou cukru třtinového na Zbraslavi u Prahy, kde roku 1787 Francouz rytíř Sauwaigni ve rušeném klá šteře Cisterciaků zřídil rafinerii cukru třtinového, první toho druhu v Čechá ch. Od roku 1823 počal pracovati v vý robě cukru řepového Antonín Richter, jenž žil v letech 1782-1846 a byl jedním z nejzasloužilejších cukrovarníků český ch. Pracoval taktéž v bý valém klá šteře Cisterciá ckém na Zbraslavi, kdež z klá šterního konventu byl zřízen cukrovar. V letech 1830 ná sledovala v tomto oboru domá cího průmyslu delší přestá vka; vlastenecká hospodá řská společnost v Čechá ch jala se povzbuzovati velkostatká ře k novému ruchu zakladatelskému. První cukrovary v letech třicá tý ch francouzský ch Karel Weinrich v Dobrovicích.


52

zařídil

podle

vzorů

Rok 1861 byl pro rozvoj Modřan rozhraním mezi klidnou patriarchá lní minulostí obce a mezi rušný m, horečně činný m životem obce průmyslové; obyvatelstvo Modřan v minulý ch dobá ch převahou země dě lské, nabylo prodlením doby rá zu průmyslového. Zřízením cukrovaru nastala pronikavá změ na v pomě rech a tvá řnosti obce po strá nce hospodá řské, populačnía společenské. Veliký vliv na zřízení cukrovaru v Modřanech mě l cukrovar ve Zbraslavi, kde koná ny byly první pokusy s vý robou cukru třtinového; epochá lní vyná lez Wattova parního stroje a vítě zící síla pá ry projevilo se hojný m zaklá dá ním průmyslový ch podniků. K stavbě cukrovaru přikročeno bylo v roce 1861, v době velikého ruchu zaklá dá ní cukrovarů v Čechá ch; zbudová n byl v místech, kde až do roku 1827 stá val velký mlý n; tento mlý n mě l popisné číslo 52. Stavbou cukrovaru rozproudil se v Modřanech nový život. Po staré modřanské silnici dochá zely obrovské kusy strojů, kotle a parní stroje, roury, setrvačná kola; přihnal se celý roj strojníků a monterů; mohutné rá ny duně ly široko daleko, jak z tě ch kusů na místě sestrojovali hrozná tě lesa a rozestavovali je v cukrovaru v přízemí i v poschodí, a v jeden celek je spojovali celou sítí rour a trubek. Rychle rostoucí cukrovar byl po celý den zvě davci obléhá n; z rozčilení Modřany ani nevychá zely. Denně vyprá vě li si jako o zá zracích, co nového do cukrovaru přivezli a postavili. Tová rna valem se blížila svému dokončení. Konečně jako mohutný stožá r vyhná n byl za kotelnou vysoký komín a na ně m zatřepetal se vesele červenobílý prapor. Přiblížil se podzim a první cukrovarná kampaň. Pole se zelenala řepou, která již uzrá vala; na řepný ch polích bylo velice živo. Všude se vyorá vala řepa cukrovka; četné ženy ořezá valy řepu ostrý mi noži a há zely ji na hromadu; řepový chrá st byl odvá žen domů. Řepa se pak odvezla do cukrovaru, kde u vchodu vystavě n byl dům pro vá žného. Slavilo se otevření tová rny; nastá vala první kampaň, na jejíž vý sledek dychtivě čekalo celé okolí; proudy lidu hrnuly se do vnitř a prohlíželi s obdivem lesknoucí se stroje. Dne 28. zá ří, o svá tku sv. Vá clava koná ny byly za zdar nového podniku slavné bohoslužby; na veřejné vyzvá ní zapisová ni byli hlá sící se dě lníci a dě lnice; mnoho cizích dě lníků čekajících na kampaň v Modřanech uvá zlo a usadilo se zde. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

53

Po technický ch obtížích, které počá tečně nový zá vod prodě lal, počal se cukrovar rozšiřovati; z počá tku zřízen byl na vý robu cukru surového, roku 1870 promě ně na byla surová rna na vý robu zboží bílého, čili na rafinerii. V době ná rodohospodá řského rozkvě tu, od roku 1867 do roku 1873 pohybovaly se ceny cukrovky mezi 1,20 zl. r. č. až 1,60 zl. za 1 m. c. při cená ch 33-38 zl. za 1 m. c. surového cukru. Zdokonalením Wattova parního stroje a veliký mi pokroky na poli cukrovarnickém dosaženo bylo netušený ch vý sledků jak v jakosti tak i v množství vyrobeného cukru. Ná rodohospodá řský vý znam cukrovarnictví jest dalekosá hlý ; promě nilo obce převá žně rolnické v průmyslové a přispě lo znamenitě nejen k hmotnému blahobytu, ný brž také k probuzení a povznesení nejširších vrstev lidu v krajích řepoplodný ch. Starodá vné polaření trojdílné a úhoření ustoupilo střídavému hospodá řství, když cukrovary mimo vý hodné ceny za řepu poskytovaly rolníkům z odpadků řepový ch laciné hnojivé kaly, komposty a živnou píci. Současně povznesl se také chov dobytka a z toho všeho plynouti musel zvý šený vý nos hospodá řství vůbec; velikému množství chudiny venkovské, nejširším třídá m dě lnický m přinesl průmysl cukrovarnický vý nosné zamě stná ní. Pě stová ní cukrovky samo sebou vyžaduje nepomě rně vě tšího množství lidu k obdě lá vá ní a jiný m pracím; v zimě pak po ukončení polních prací, tudíž pro chudinu v nejhorší roční době , zamě stná vají cukrovary v době cukrovarnické kampaně velký počet dě lnictva. Hospodá řský vý znam cukrovaru v Modřanech byl obzvlá ště po jeho vybudová ní veliký ; stal se po dlouhá léta hlavním pilířem obecního hospodaření a prospě šný m vě cem a zařízením v obci nikdy na úkor se nestavě l. Prvními pě stiteli řepy cukrové v Modřanech byli rolníci: Čeně k Vlček, Vá clav Blá ha a Vá clav Dvořá k. Zalesňovacíakce v Modřanech do r. 1912. V dobá ch dá vno minulý ch obklopeny byly Modřany četný mi chlumy a há ji, společně s nepropustný mi a svě že zelený mi lesy zbraslavský mi. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

54

Od Holého vrchu, Nouzova a dá le rozklá daly se lesy, jež však z vě tšíčá sti byly vymý ceny. V deská ch zemský ch jest zmínka o lese v Modřanech, tá hnoucím se k řece Vltavě . Les tento prodal r. 1446 opat klá štera Zbraslavského Jan, urozenému pá nu Benedovi z Nectin a na Břežanech (Pozůstatky Desk Z. H. 30). O recionelním lesním hospodá řstvív dobá ch tě ch nebylo dlouho ani pamá tky. Nastala doba pleně ní lesů, jež byly bez ohledu na budoucnost ká ceny; teprve když obyvatelstva přibý valo a lesy uvnitř země řídly, došlo k zá konný m opatřením k ochraně lesů proti jejich hubení. Modřany jsou jednou z tě ch má lo obcí, kde plně pochopen byl hospodá řský a okrasný vý znam lesa. Za vydatné podpory zemské a za značný ch obě tí obce, zalesnily pusté a neplodné strá ně , a tímto způsobem staly se majetníky dosti značného komplexu mladý ch a nadě jný ch porostů. Zaklá dá ní lesů počalo od roku 1902, kdy na neplodný ch a ladem ležících pastviná ch se započalo s vysazová ním. Vý mě ra lesů jest 128 ha, které jsou rozdě leny ve 3 dílech a sice: Cholupičá k, Doly a Píšovice, a používaly se dříve za pastviny pro ovce a kozy. Počá tek zalesně ní stal se po tuhém boji s užívateli pastvin, kteří jich používajíce ve prospě ch svůj, uvolniti je nechtě li. Teprve společný m úsilím milovníků lesů, kteří se o zalesně ní ponejvíce zajímali a odborný m vedením stá tního lesního Karla Franka, započalo řá dné zalesňová ní. Veškeré porosty až na Zá tiší povstaly zalesně ním vrchovin, ke kterémuž účelu byla poskytnuta stá tní subvence a sazenice ze stá tní školky v Modřanech. R. 1902 pronajal zdejší statká ř Vá clav Blá ha svůj pozemek nachá zející se na parc. č. k. 658 pro stá tní lesní školku na dobu 12 roků; pozemek se ohradil a zřídila se na ně m studna. Š kolka mě la rozlohu 6 jiter, a bylo v ní za tu dobu sta tisíce lesních sazenic vypě stová no; tyto sazenice byly pak na všechny strany rozesílá ny. Dohled na tuto školku vedl vlá dní rada Janá ček a ing. Menčík; při tomto díle bylo mnohdy až 100 žen zamě stná no, které svojíprá ci veselý m zpě vem doprová zely.


55

Sprá vu školky vedl okresní lesní dozorce, zá stupce lesní inspekce Karel Frank, jenž dlouhý čas byl činný v rozsá hlý ch hvozdech Š umavský ch. Vzhledem k tomu, že z pastvin žá dný užitek pro obecní potřeby nebyl, a žá dného lesíka ani há je v okolí modřanském nebylo, nařízeno bylo tyto chudé pastviny zalesniti a v há je promě niti; dne patří tyto lesy k nejmilejším vychá zká m Pražanů, kteří je pro ozdravě ní a zotavení rá di navště vují. Lesní hospodá řská komise v Modřanech jala se zalesňovati holé a pusté strá ně obecnív Zá tiší a Kamý ku. Sazenice pro tyto lesní pozemky, jakož i pro stromořadí v nově založený ch ulicích daroval Okrašlovací a zalesňovací spolek v Praze; taktéž podél veřejný ch cest a silnic byly tyto sazenice vysá zeny. Činnost tě locvičné jednoty „Sokol“ v Modřanech. Tě locvičná jednota „Sokol“ zúčastnila se velkolepého VI. sletu všesokolského v Praze, při kterém cvičilo 14 mužů a 8 žen zdejší jednoty a zúčastnila se kromě toho na okrskovém cvičeníSokola v Radotíně .

Rok: 1913 Ú mrtí Anny Bartoňové z Dobenína. Dne 20. ledna t. r. zemřela urozená paní šlechtična Anna Bartoňová z Dobenína, patronka chrá mu zdejšího; zpívané requie za ní bylo koná no dne 25. ledna t .r. Snahy o zřízeníobecního musea. Vzdě lá vací a podpůrný spolek „Havlíček“ v Modřanech, podal obecnímu zastupitelstvu ná vrh na zřízení obecního musea; tím byl dá n podně t a zá klad k uskutečně ní dá vné myšlenky pro vybudová ní sbírek musealních v naší obci. Ú mrtístarosty obce. Zvolenínového starosty. Dne 2. února t. r. byl zde pohřben starosta obce Modřan František Pertold. František Pertold zasloužil se vynikajícím způsobem o Modřany. Přičině ním a úsilím jeho zřízeno bylo v obci veřejné elektrické Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

56

osvě tlová ní, zřízeny nové chodníky a kamenné schodiště ke kostelu vedoucí. Založil fond k zřízení chudobince, ke kterému obecní představenstvo k uctě ní jeho pamá tky přispě lo obnosem 100 K. Pohřeb jeho vypraven byl z budovy radniční a po čas pohřbu osvě tleny byly ulice svě tlem elektrický m. Nový m starostou obce Modřan zvolen byl Vá clav Neč, inžený r cukrovaru modřanského. Slavnost sv. biřmová nía visitace chrá mu. Dne 28. a 29. dubna t. r. navštívil Modřany arcibiskup kardiná l Lev ze Shrbenský ch za účelem udílení svá tosti biřmová nía visitace chrá mu. Obec naše vzala na sebe há v slavnostní a vystavě la se zdejším cukrovarem 3 krá sné brá ny, ozdobené prapory bíločervený mi ná rodními, bíložlutý mi papežský mi a černožlutý mi rodiny císařské. U brá ny před kostelem shromá ždili se před příjezdem kardiná lový m vý značné osobnosti, zejména zá stupce vysoce urozeného patrona chrá mu zdejšího, Cyrila Bartoně , rytíře z Dobenína, Julian Gečmen, místopředseda cukrovaru s jeho úřednictvem, starostové obce Modřan a Hodkoviček a j. Za hlaholu zvonů a střelby z hmoždířů přijel arcibiskup Lev ze Shrbenský ch v průvodu kanovníka dr. M. Píchy do Modřan a osloven a přivítá n byl ná mě stkem starosty Karlem Nová kem, místopředsedou Juliem Gečmenem a ředitelem Ervinem Červinkou. Slavného biřmová ní zúčastnilo se 600 jinochů a dívek. Požá r domu. Dne 21. kvě tna t. r. vznikl oheňv obytném domku Josefa Novotného čp. 69. Oheňbyl svévolně založen Josefem Novotný m, tý ž pak ten samý den učinil svému životu dobrovolně konec. Nový průmyslový zá vod v Modřanech. Na pozemku č. k. 1361/2, na t. zv „Komořsku“ zřídil ing. Karel Schulz rozsá hlý tová rnípodnik.


57

V zá vodě hotoví se ocelové roury a vyrá bí se destilovaný kyslík; podnik tento přispívá velice k zamě stnanosti zdejšího dě lnictva. Okrašlovací spolek v Modřanech. Již po ně kolik roků uvažová no bylo pokrokový mi občany zdejšími, aby obec naše, v bezprostřední blízkosti velkomě sta Prahy se nalézající, stala se vzorem úhlednosti a pokroku, jak po strá nce zevní, tak i po strá nce vnitřní. Hnutí okrašlovací jest značně staré. Jeho první počá tky možno sledovati již od druhé poloviny osmná ctého století, kdy bylo okrašlová ní domoviny a vysazová ní stromů, hlavně ovocný ch, podporová no jak od vlá dy, tak i ně který mi vzdě laný mi šlechtici, úředníky a kně žími. Po létech 1870 pomalu již přichá zíme do doby, kdy nejdříve ojedině le, pak ale čím dá le, tím více jsou zaklá dá ny v jednotlivý ch pokročilý ch obcích okrašlovací spolky. Již v létech 1900 vynasnažoval se odbor Ná rodní Jednoty Severočeské v Modřanech ze svý ch skromný ch prostředků a za pomoci přá tel přírody o toto zvelebení a okrasu obce zřízením veřejného sadu, který ž by v době letní nejen občanstvem zdejším ale i vý letníky zajisté hojně byl používá n. Jak došlo k založení Okrašlovacího spolku v Modřanech? Dne 6. dubna 1913 po delší agitaci a vyzvá ní k obecenstvu konala se ustavující valná hromada spolku, které předsedal ná mě stek starosty obce Karel Nová k za přítomnosti 30 členů a universitního profesora doktora Jana Urbana Jarníka, starosty svazu český ch Okrašlovacích spolků v Praze. Do vý boru zvoleni byli: MUDr. Josef Čížek, Josef Vojtíšek, Julius Mlčoch, P. Hugo Červinka, Jan Brabenec, Vá clav Ledecký , František Hejduk, Antonín Mašanka, Vá clav Bílek, František Kriner, Prokop Nesvadba a František Vošahlík. Za předsedu zvolen byl MUDr. Josef Čížek, za místopředsedu František Vošahlík, za jednatele Josef Vojtíšek. Člen zařizujícího vý boru Josef Vojtíšek ve svém obsá hlém a vý znamném proslovu připomně l potřebu, aby veškeré občanstvo v prvé řadě nově se zřizující spolek v jeho ušlechtilé snaze podporovalo a za členy hojně přistupovalo. Pravil: Za heslo zvolmež si všichni: pracujeme všichni bez rozdílu svorně ve prospě ch krá sy a ochrany našídomoviny. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

58

Universitní profesor doktor Jan Urban Jarník v obšírné řeči pojednal o podstatě , cíli a organisaci okrašlovacích spolků, načež přečten byl obsah dopisu svazu český ch spolků pro okrašlová ní a ochranu domoviny v Praze, jenž přeje ušlechtilý m snahá m spolku zaslouženého úspě chu. Spolek přistoupil za člena Svazu český ch spolků okrašlovacích v krá lovstvíČeském, na Moravě a ve Slezku. Ú prava sadů Komenského. Prvním činem Okrašlovacího spolku byla úprava sadů Komenského, jež byly ná kladem čtená ř. ochotnického spolku Tyl v Modřanech zřízeny. Sady byly osá zeny stromovím, ozdobný mi dřevinami, ulice pod sady byla upravena a na jihozá padní straně sadů zřízena okrasná kvě tinová skupina. Projekt místnídrá hy Uhřině ves-Modřany-Radotín. V roce 1913 ustavilo se přípravné družstvo pro stavbu místní drá hy Uhřině ves-Modřany-Radotín s odbočkou Písnice-Krč. Původní smě r této drá hy mě l protínati Modřany v jejím středu, byl však ministerstvem železnic pozmě ně n. Obecní zastupitelstvo uvolilo se převzíti za 10.000 K. kmenový ch akciítéto místní drá hy pro její důležitý vý znam pro obec modřanskou.

Rok: 1914 Oslava devadesá tiletý ch narozenin dě kana Karla Böttchra. Dne 10. března t. r. oslaveny byly devadesá tileté narozeniny dě kana modřanského P. Karla Böttchra. Oslavy zasloužilého kně ze zúčastnili se členové obecního zastupitelstva a četné obecenstvo se všemi místními spolky. Snaha obce Hodkovičské o odškoleníz Modřan. Přípravné prá ce pro stavbu nové školní budovy. Obecní zastupitelstvo Hodkovičské podalo obci zdejší žá dost o odškoleníod školní obce modřanské a přiškolení k obci branické.


59

V posledních létech Modřany ve svém vý vinu velice pokročily a nutná potřeba toho vyžadovala, aby školství v obci zdejší bylo ná ležitě upraveno a zdokonaleno. Obecní zastupitelstvo uvá živši všechny okolnosti, usneslo se na tom, aby podá na byla c. k. zemské školní radě žá dost za povolení k zřízení mě šťanské školy chlapecké a dívčí. V Modřanech v posledních šesti letech přibylo 70 nový ch domků, ná sledkem čehož přibylo rodin a tudíž také žactva. Zá pis školou povinný ch dítek dne 15. zá ří 1913 byl za posledních šest let nejsilně jší, tak že se stavbou nové školníbudovy nedalo se dlouho odklá dati. Za tím účelem zvolena byla čtyřčlenná komise sestá vající z předsedy Vá clava Neče, zá stupce virilního hlasu ředitele Josefa Skořepy, řídícího učitele Františka Kačína a ředitele Gustava Prochá zky s přizvá ním odborný ch znalců. Komise tato zahá jila ihned přípravné prá ce pro stavbu nové školní budovy. Místní školní rada zakoupila v r. 1909 domek čp. 57 s přilehlou zahradou, avšak pozemek ten pro vě tší budovu nestačil, a byla proto kupní smlouva zrušena. Koupila tudíž obec Modřany 5. července 1911 od Josefa Svobody a dě diců pozemek čk. 259/1, z ně hož na školu připadlo 6720 •m. Pozemek ten byl za souhlasu zá stupců obce Hodkoviček a ostatních přiškolený ch obcí co jedině vhodný c. k. okresníškolníradou schvá len. Dle přípisu svazu český ch mě st četné obce, využívajíce zlepšení zemský ch financí, podá valy žá dosti o zřízeníškol mě šťanský ch. Pokročilý stav rolnický a živnostenský v obci zdejší, nachá zející se v sousedství hlavního mě sta Prahy, nemohl bý ti uspokojen se vzdě lá ním, jehož se dítká m dostá valo na pě titřídní škole obecné a byl tudíž odká zá n na vzdá lené školy mě šťanské na Zbraslavi aneb Podole. Krejcarový dobročinný spolek. Po způsobu mnoha jiný ch sousedních obcí okresu Smíchovského utvořen byl v Modřanech dobročinný , t. zv „krejcarový spolek“, jenž obral si za úkol opatřová níškolních potřeb všem školním dítká m.


60

Dokonalost školství možno posuzovati nejen dle budovy školní, vnitřního zařízení a vyspě losti učitelstva, ale též dle pomůcek, jichž je žactvu k učenítřeba. Jednou z chyb našeho školství bylo, že žactvo bylo povinno si opatřovati učební pomůcky samo, což mě lo pak za ná sledek, že dítká m chudý m se jich nedostá valo, aneb že opatření jich způsobovalo rodičům značné obě ti. Jest tudíž chvá lou každé obce, která se snaží tě mto nedostatkům odpomoci; učitelstvo již dá vno z důvodů pedagogický ch vytklo požadavek, aby všecko žactvo bez ohledu na majetkové pomě ry rodičů dostá valo zdarma nejen učebnice ale i veškeré školní potřeby zdarma, tak aby se všechny dítky ve škole cítily sobě rovný mi. Mnoho obcí poskytuje již určitý obnos na učební pomůcky a mezi ně ná leží i obec modřanská , která nestačí-li prostředky dobročinného spolku, sama hradí potřebný ná klad. Š kolnípolévkový ústav. Jako v r. 1903, zřízen byl t. r. pro školní mlá dež polévkový ústav. Akce této zúčastnili se v zastoupení školní obce zdejší zá stupce přiškolený ch obcí, místní školdozorce František Vošahlík, řídící učitel František Kačín a školnílékařMUDr. Josef Čížek. Slavnost odhalenípraporu vzdě lá vacího a podpůrného spolku „Havlíček“ v Modřanech. Dne 28. června 1914 uspořá dala jednota „Havlíček“ vzdě lá vací a podpůrný spolek v Modřanech, slavnost odhalení nového praporu. Slavnost konala se za zá štity obecního zastupitelstva na obecním pozemku u t. zv „uhelny“ a súčastnilo se jí veškeré obyvatelstvo obce a zá stupci cizích spolků a korporací. V den slavnosti okrá šleny byly četné domy prapory a chvojí; po proslovu slavnostního řečníka na místě odhalení a po defilová ní spolků byl prapor odevzdá n předsedovi do ochrany. Činnost Okrašlovacího spolku. V roce 1913 nově utvořený Okrašlovací spolek v Modřanech počal vyvíjeti zdá rnou činnost. Pamě tníkniha obce Modřany Rok 1896 – 1940 - 1945

61

Na jeho žá dost udě leno bylo obci zdejší z krá lovského Zemského pomologického ústavu v Troji 50 kusů ovocný ch stromů; knížecí lesní sprá va v Dolních Břežanech darovala spolku opě tně 50 kusů cizokrajný ch sazenic lesních stromů a okrasný ch křovin. Ze stá tní lesní školky v Modřanech udě lilo c. k. ministerstvo orby zdejšímu spolku 1000 kusů modřínů, 11000 kusů černé borovice, 4000 aká tů a 300 divoký ch kaštanů.


62

Prameny z nichž pisatel čerpal... 6 Starostové obce Modř an Počet obyvatel a domů v Modř anech od r:

Recommend Documents