Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR

Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR

Praktická příručka – Smluvní výkonové ukazatele v oboru VaK ČR

Obsah 1

Úvod .................................................................................................................................. 3 1.1

Předmluva................................................................................................................................................3

1.2

Výkon, monitorování, pokuty...............................................................................................................4

1.3

Statut Příručky v rámci Operačního programu Životní prostředí ...................................................6

2

Výkonové ukazatele....................................................................................................... 7 2.1

Kategorie výkonových ukazatelů .........................................................................................................7

2.2

Kvalita základních služeb ......................................................................................................................8

2.3

Kvalita základní preventivní údržby .................................................................................................10

2.4

Kvalita služeb odběratelům.................................................................................................................10

3

4

Monitorování................................................................................................................. 12 3.1

Způsoby monitorování.........................................................................................................................12

3.2

Průběžné monitorování........................................................................................................................12

3.3

Poskytování informací v mimořádných situacích............................................................................13

3.4

Kontrola ze strany vlastníka................................................................................................................13

3.5

Vedení evidence za vlastníka ..............................................................................................................14

3.6

Požadavky na zprávu o provozování v rámci OP ŽP .....................................................................14

Smluvní pokuty ............................................................................................................ 15

5 Výběrové řízení na nové provozní smlouvy ........................................................... 21 Seznam příloh: Příloha č. 1 Definice výkonových ukazatelů Příloha č. 2 Zpráva o provozování (doporučený obsah) Příloha č. 3 Použitá literatura

2/23


1 Úvod 1.1 Předmluva Vodohospodářské služby mají ze své podstaty charakter silného místního monopolu. Pokud je odběratel nespokojen s kvalitou poskytovaných vodohospodářských služeb, ať už se jedná o vlastní kvalitu vody, její tlak nebo o dobu, která je nutná k vyřízení jeho potřeb či stížnosti, nemá možnost dobrovolně přejít k jinému poskytovateli služeb. Tlak konkurence, který by přirozeně směřoval ke zkvalitnění služeb v tomto odvětví, do značné míry chybí. Z tohoto důvodu je nutné tento tlak nahradit jinými nástroji, které zabezpečí, aby odběratelé dostávali co nejkvalitnější služby za dostupnou cenu. Mnoho vlastníků vodovodů a kanalizací v České republice se již rozhodlo řešit poskytování vodohospodářských služeb, tedy zásobování pitnou vodou či odvádění a čištění odpadních vod, pomocí smluvního vztahu s provozovatelem. Tento způsob poskytování služeb, kdy provozovatel zajišťuje provoz a údržbu vodohospodářské infrastruktury a vlastník její obnovu, tj. zejména její rozšíření a zkvalitnění, se nazývá „oddílný model provozování“. Smluvní vztah mezi provozovatelem a vlastníkem by v tomto modelu měl být dostatečně pružným nástrojem pro zajištění důležitých aspektů kvality poskytovaných vodohospodářských služeb. Tato Praktická příručka – Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR (dále jen „Příručka“) slouží především vlastníkům vodovodů a kanalizací, jejichž cílem je zajistit kvalitní vodohospodářské služby pro své občany a jiné odběratele v rámci „oddílného modelu“ provozování. Soustředí se na způsob měření a sledování kvality vodohospodářských služeb a nastavení ekonomické motivace provozovatele tak, aby bylo v jeho finančním zájmu poskytovat sjednané služby ve stanovené kvalitě (standardu). Příručka je zaměřena pouze na oddílný model provozování, který je nejrozšířenějším způsobem poskytování vodohospodářských služeb v ČR. V oddílném modelu však provozovatel neodpovídá za obnovu, tj. zejména za rozšíření a zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury, proto nelze smluvně zajistit plnění kvality služeb týkajících se těchto činností. Jinými slovy, Příručka je zaměřena pouze na ty aspekty kvality vodohospodářských služeb, které provozovatel může ovlivnit v rámci oddílného modelu provozování. Uplatnění tohoto přístupu je zahrnuto mezi podmínky pro čerpání dotace z Operačního programu Životní prostředí (dále jen „OP ŽP“) v rámci oddílného modelu provozování. Pokud vlastník věrně (popř. obdobně 1 ) uplatní postupy popsané v této Příručce, podmínka pro čerpání dotace z OP ŽP v programovacím období 2007 – 2013 bude naplněna.

3/23


Potíže se zajištěním kvality a efektivity vodohospodářských služeb se ovšem nevyskytují pouze u oddílného modelu provozování. Závazné právní předpisy sice určují základní minimální standardy, ale ty samy o sobě nemohou vytvářet dostatečný tlak na průběžné zefektivnění a zkvalitnění daných služeb bez ohledu na to, o jaký typ provozování se jedná. Ačkoliv je Příručka určena především pro oddílný model provozování, některé prvky zde uvedené však mohou být užitečné a vhodné i pro zajištění kvality služeb poskytovaných jinými modely provozování.

1.2 Výkon, monitorování, pokuty Tři prvky jsou nutné k dosažení cíle zkvalitnění vodohospodářských služeb: •

definice stanovených cílů (standardů), tj. výkonových ukazatelů (čeho chceme dosáhnout?);

•

způsob jejich monitorování (jak jsme na tom ve skutečnosti?); a

•

systém finanční motivace provozovatele k dosažení požadovaných standardů (co se stane, pokud provozovatel nedosáhne požadované kvality?).

Výkonové ukazatele (viz kapitola 2 této Příručky) by měly být: •

jasné a určité; 2

•

snadno měřitelné bez nepřiměřených dodatečných nákladů;

•

v přímé souvislosti se sledovaným cílem; a

•

přiměřené k provozované infrastruktuře.

Existuje několik zdrojů možných výkonových ukazatelů, včetně publikací Mezinárodní asociace vody, 3 ISO norem a Vstupního katalogu výkonových parametrů pro oblast pitné a odpadní vody Ministerstva životního prostředí (kompletní výčet zdrojů viz Příloha č. 3). Nicméně ze stovek možných výkonových ukazatelů, je pouze malá část použitelná pro oddílný model provozování a ještě menší počet naplňuje výše uvedená kritéria. Proto tato Příručka navrhuje sadu 15 výkonových ukazatelů pro zásobování pitnou vodou a 15 výkonových ukazatelů pro odvádění a čištění odpadních vod. Některé ukazatele jsou stejné pro služby v oblasti pitné a odpadní vody (např. ve vztahu ke stížnostem), některé jsou specifické (např. ve vztahu ke kvalitě pitné vody). Z celkové sady navržených ukazatelů je vždy deset ukazatelů navrženo jako tzv. „základní“ (jak pro pitnou, tak pro odpadní vodu). Základní ukazatele jsou vhodné pro velkou většinu provozních smluv, včetně nejmenších; ostatní ukazatele, tzv. „dodatečné“, mohou být užitečné především u větších provozních smluv (např. tam, kde má obsluhovaná oblast více než 25 tisíc obyvatel).

4/23


Monitorování (viz kapitola 3 této Příručky) dává vlastníkovi právo a současně slouží jako efektivní nástroj pro kontrolní činnost provozovatele. Provozovatel je tímto monitorováním nucen k pravidelnému sledování kvality vlastních činností pod hrozbou značných smluvních pokut 4 v případě záměrného falšování monitorovaných výstupů (což může být považováno za podvodné jednání provozovatele). Kvalitní monitorování vyžaduje propracovaný informační systém provozovatele, který sleduje a ukládá např. písemné a telefonické kontakty s odběrateli a dalšími zákazníky, a to minimálně ve vztahu ke sledovaným výkonovým ukazatelům. Pokud dojde například k havárii na vodovodní síti, musí tento systém sledovat čas nutný na opravu, měřený od okamžiku, kdy odběratel (nebo kdokoliv jiný) oznámí provozovateli vznik havárie až do okamžiku, kdy vedoucí zodpovědný za opravu telefonicky oznámí obnovení služby. Provozovatel odevzdá zprávy o plnění výkonových ukazatelů zpravidla čtvrtletně a ročně 5 a zároveň případně zaplatí smluvní pokuty – automaticky na základě výsledků monitorování oproti stanoveným standardům výkonových ukazatelů. Vedle takového monitorování je nutné smluvně zajistit širokou škálu práv vlastníka, která umožňují ověřit výsledky předané provozovatelem. Smluvní pokuty (viz kapitola 4 této Příručky) mají preventivně motivační (pobídkovou) funkci. Jejich režim by měl být v provozních smlouvách stanoven tak, že je možné je uplatnit souběžně s náhradou škody, tj. jejich funkce je potrestat (punitivní/retributivní funkce), nikoliv nahradit škodu (restitutivní funkce). 6 Smluvní pokuty představují významnou motivaci, proč má provozovatel usilovat o dodržení stanovených standardů kvality poskytovaných služeb, tj. pokud je nedodržuje, musí za toto neplnění platit. Je ovšem nutné nastavit tyto smluvní pokuty citlivě – pokud jsou příliš nízké, nemají žádný motivační efekt a pokud jsou příliš vysoké, nemusejí být obhájeny v případě jejich přezkoumání soudem. 7 Cílem smluvních pokut není finanční likvidace provozovatele. Existuje mnoho způsobů, jak nastavit systémy smluvních pokut. Nicméně za účelem zavedení jednotného postupu v rámci OP ŽP, Příručka zavádí smluvní pokuty založené na systému „smluvních pokutových bodů“, kde konkrétní výše smluvní pokuty je vypočtena jako násobek počtu smluvních pokutových bodů za konkrétní porušení smluvní povinnosti a výše smluvní pokuty za jeden smluvní pokutový bod. Systém smluvních pokut má i další funkci – pokud dochází k nasbírání vyššího než určitého počtu bodů za dané období (např. za dva roky), má vlastník právo na předčasné ukončení provozní smlouvy, případně se mohou aktivovat jiné povinnosti a důsledky pro provozovatele.

5/23


1.3 Statut Příručky v rámci Operačního programu Životní prostředí Pokud žadatel o dotaci v rámci OP ŽP zajišťuje provoz infrastruktury vodovodů a/nebo kanalizací v rámci „oddílného modelu provozování“, musí zavést do provozní smlouvy systém výkonových ukazatelů, monitorování a smluvních pokut v souladu s touto Příručkou. U ostatních modelů provozování (např. „smíšených“ společností) je doporučeno zavést výkonové ukazatele a jejich monitorování, a to popř. společně s motivačními prvky (např. prostřednictvím nenárokové složky odměny u vrcholového managementu, která souvisí s dosažením požadované kvality provozu). Přístup daný touto Příručkou se musí aplikovat jak u nových, tak u stávajících provozních smluv (u nichž bude majetek uvedený jako předmět provozní smlouvy financován z OP ŽP). Po konečných příjemcích podpory bude vyžadováno, aby Státnímu fondu životního prostředí ČR (dále jen „SFŽP“) prokázali, že přístup daný Příručkou byl aplikován v celém rozsahu jak formálně, tak i věcně. Postup dle Příručky reprezentuje minimální požadavky SFŽP. Koneční příjemci mají možnost tento postup rozšířit přidáním dalších výkonových ukazatelů, stanovením přísnějších referenčních hodnot (tj. standardů výkonu) a smluvních pokut nebo uplatněním širších požadavků v oblasti monitorování či podávání zpráv. SFŽP ověří soulad provozních smluv s těmito požadavky předtím, než bude vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

6/23


2

Výkonové ukazatele

2.1 Kategorie výkonových ukazatelů Příručka prezentuje 15 smluvních výkonových ukazatelů pro pitnou a 15 pro odpadní vodu, z toho vždy deset „základních“ a pět „dodatečných“ – viz tabulky níže (a dále podrobné definice jednotlivých ukazatelů a doplňující informace v Příloze č. 1). Základní výkonové ukazatele by měly být uvedené v každé provozní smlouvě. Výkonové ukazatele jsou děleny do tří oblastí: •

kvalita základních služeb (zásobování pitnou vodou nebo odvádění a čištění odpadních vod);

•

kvalita základní preventivní údržby; a

•

kvalita služeb odběratelům.

Je ovšem přípustné vyměnit vybrané základní výkonové ukazatele za dodatečné výkonové ukazatele v kategorii „Kvalita základní preventivní údržby“. Dále, pokud je nějaký výkonový ukazatel z podstaty věci nerelevantní – např. „Počet nevyhovujících rozborů kvality čištěných odpadních vod“ nemá význam, pokud v rámci provozování neexistuje žádná čistírna odpadních vod, je možné ho vypustit nebo nahradit jiným, nejlépe ze seznamu dodatečných výkonových ukazatelů. V Příloze č. 1 jsou navržené výchozí referenční hodnoty pro zvolené výkonové ukazatele nebo rozsahy těchto hodnot. Tyto výkonové ukazatele jsou vhodné jako základ pro smluvní pokuty (proto název „smluvní výkonové ukazatele“). Nicméně smluvní výkonové ukazatele poskytují pouze částečný pohled na celkovou kvalitu poskytovaných vodohospodářských služeb. Další informace poskytují ukazatele, které se musí sledovat na základě legislativy („ze zákona“), zejména ze Zákona o vodovodech a kanalizacích 8 . V neposlední řadě existuje mnoho „informačních“ výkonových ukazatelů, které poskytují komplexnější pohled na celkovou kvalitu služeb. 9 Příloha č. 1 udává pro každý výkonový ukazatel jak definici informativního vyjádření, tak definici smluvního vyjádření. Informativní vyjádření daného výkonového ukazatele je užitečné pro sledování celkového výkonu provozovatele a slouží zejména k nastavení referenčních hodnot neboli standardu výkonu. Například pokud smluvní vyjádření ukazatele sleduje délku reakce na danou událost (např. obdržení stížnosti nebo nahlášení havárie) nad stanoveným časovým limitem, neříká nám dané smluvní vyjádření nic o tom, kolik je vlastní délka reakce u ostatních událostí, které stanovený limit nepřekročí. Pro tento účel je užitečné také sledovat, jaká je (např.) průměrná doba reakce na danou událost v daném časovém období. Informativní vyjádření daného výkonového ukazatele nám takovou informaci poskytuje. Pokud například časový limit (standard) je 30 dnů a průměrná 7/23


reakční doba je dlouhodobě 5 dnů, vlastník by mohl v budoucnosti zvážit případné zkrácení časového limitu (např. v rámci výběrového řízení na nového provozovatele).

2.2 Kvalita základních služeb Výkonové ukazatele kvality základních služeb jsou zaměřeny na dvě oblasti: 1. kvalita „zásobování“ pitné vody a „odvádění“ odpadních vod pomocí sítě vodovodů a/nebo kanalizací; 2. kvalita na výstupu (tj. kvalita pitné vody u kohoutku odběratele a kvalita čištěné odpadní vody, která je vypouštěna do vodního toku či jiného recipientu). Ve vztahu k vodovodním sítím je u pitné vody klíčové zajištění dodávek s minimem přerušení a snížení úrovně ztrát vody v rozvodné síti (viz Tabulka 1 níže). Na rozdíl od vodovodních sítí nejsou kanalizační sítě většinou pod tlakem a nejčastější problémy souvisejí s ucpáním kanalizačních přípojek nebo se selháním čerpadel (zajišťují dálkovou přepravu odpadních vod tam, kde je nutnost překonat výškový rozdíl). U vodovodů představuje dodatečný výkonový ukazatel přerušení dodávek velkoodběratelům (nejsou zahrnuty do základního výkonového ukazatele o přerušení dodávek). Ve vztahu ke kvalitě vody na výstupu (konci potrubí) je u vodovodů základním výkonovým ukazatelem (viz Tabulka 1 níže) jakost dodané pitné vody, a to z hlediska chemických, mikrobiologických a organoleptických vlastností vody (např. barva, chuť, zápach). U odpadní vody je taktéž jeden základní ukazatel, který sleduje počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod.

8/23


Tabulka 1: Základní výkonové ukazatele Typ ukazatele

Kvalita základních služeb (zásobování, odvádění)

Kvalita základní preventivní údržby

Pitná voda

Odpadní voda 1.

Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod

2.

Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod

3.

Porucha čerpadel na stokové síti

4. Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů

4.

Revize kanalizace – stokové sítě

5.

5.

Čištění kanalizace – stokové sítě

1.

Jakost dodávané pitné vody

2.

Havarijní přerušení dodávky pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé)

3.

Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované)

Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti 6.

Preventivní údržba významných zařízení 7.

8.

Kvalita služeb odběratelům

9.

Vyřizování stížností odběratelů

Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů

Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek

10. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace

Tabulka 2: Dodatečné výkonové ukazatele Typ ukazatele Kvalita základních služeb (zásobování, odvádění)

Pitná voda

Odpadní voda

1.

Havarijní přerušení zásobování velkoodběratelů

2.

Plánované přerušení dodávky pitné vody

1. Zatápění nemovitostí (přípojek) vlivem kanalizace Kvalita základní preventivní údržby

3.

Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody

2. Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV 3. Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci 4. Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích


4.

Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele

5.

Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb

9/23

5. Čištění septiků a jímek


2.3 Kvalita základní preventivní údržby V každé provozní smlouvě v oddílném modelu provozování je povinnost provozovatele zajistit údržbu provozované (pronajímané) infrastruktury. Pro oblast pitné vody jsou v této kategorii čtyři ukazatele, z toho tři základní; u odpadní vody sedm ukazatelů, opět se třemi základními. Většinou je v modelech zapojení soukromého sektoru do poskytování veřejné služby snaha definovat pouze požadované „výstupy“ a ponechat způsob jejich dosažení na soukromém partnerovi. Avšak v případě údržby v rámci oddílného modelu provozování by byl tento postup pro vlastníka příliš riskantní; kdyby vlastník vůbec nesledoval činnost provozovatele v této oblasti, hrozí riziko, že provozovatel přestane požadovanou údržbu zajišťovat. Přitom je známé, že krátkodobý vliv takového zanedbání údržby na kvalitu základních služeb bude minimální. Dlouhodobý vliv nedostatečné údržby ze strany provozovatele je ovšem velmi nežádoucí (zvýšené náklady na obnovu), a proto je nutné přímo sledovat činnost provozovatele v této oblasti. Navržené výkonové ukazatele prezentované v této Příručce (viz Tabulka 1 a Tabulka 2 výše) jsou co nejvíce „univerzální“ a v zásadě by každý provozovatel měl sledované činnosti vykonávat.

2.4 Kvalita služeb odběratelům V této kategorii jsou základní výkonové ukazatele shodné pro oblast pitné i odpadní vody (viz Tabulka 1 výše). První část se týká vyřizování stížností odběratelů, kde jsou navrženy dva ukazatele. Ukazatel „Vyřizování stížností odběratelů“ vyjadřuje, že velká většina písemných (případně i telefonických) stížností musí být řešena a vyřešena v rozumné časové lhůtě. Bez dodatečného ukazatele by tento ukazatel nepochybně vedl k rychlému formálnímu „vyřízení“ stížností, ale bez velké péče o jejich věcný obsah. Dodatečný ukazatel „Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů“ poskytuje tuto protiváhu v podobě značné smluvní pokuty v případě, kdy odběratel dokáže, že jeho stížnost byla vykazována jako „vyřízená“ bez toho, že skutečně došlo k obhajitelnému řešení. Přitom je žádoucí, aby se vlastník vodohospodářské infrastruktury (obec, město, svazek obcí, obchodní společnost apod.) v takových případech zastal odběratele, např. využitím smluvního práva vyžádat podklady od provozovatele. Druhý typ základního výkonového ukazatele souvisí s důležitou rolí provozovatele v rámci přípravy stavebních činností, kde provozovatel musí nejčastěji poskytnout následující typy stanovisek: •

stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek; a

•

stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu nebo kanalizace.

V obou případech je vyžadováno poskytnutí vyjádření k dokumentaci v dané časové lhůtě. 10/23


Poslední „dodatečné“ výkonové ukazatele (viz Tabulka 2 výše) jsou různé pro oblast pitné a odpadní vody. U pitné vody je nejdůležitější dodatečný ukazatel „Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb“; podpůrně může být použit i ukazatel „Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele“. V oblasti čištění odpadní vody mohou existovat provozovatelé, kteří poskytují také službu čištění septiků a žump (ačkoliv tato služba není součástí provozování kanalizací dle Zákona o vodovodech a kanalizacích). V těchto případech je vhodné přidat ukazatel, který stanovuje časovou lhůtu pro vyřešení žádosti o vyvezení septiku nebo jímky od okamžiku podání žádosti odběratele.

11/23


3 Monitorování 3.1 Způsoby monitorování Monitorování je v této Příručce chápáno jako široký pojem, který zahrnuje jakýkoliv zdroj informací pro vlastníka o výkonnosti provozovatele při plnění jeho povinností. Lze rozlišovat alespoň čtyři typy monitorování (viz Tabulka 3 níže). Tabulka 3: Typy monitorování a jejich výstupy Typ monitorování

Výstup

Průběžné monitorování (provozovatel nepřetržitě sleduje vlastní výkon)

•

Pravidelné písemné zprávy v závazné struktuře, vč. elektronických příloh (typicky čtvrtletní a roční)

Poskytování informací v mimořádných situacích

•

Elektronické komunikace v reálném čase (telefonem, SMSkou, emailem)

•

Písemné komunikace v papírové podobě většinou pouze po řešení mimořádné situace

•

Zpřístupnění definovaných podkladů ze strany provozovatele (jak v písemné, tak v elektronické podobě)

•

Zpřístupnění provozovaných prostorů a zařízení

•

Právo vlastníka vyzývat provozovatele k jednání

•

Evidence v elektronické a tištěné podobě

•

Zpřístupnění evidence v prostorách provozovatele

Kontrola ze strany vlastníka

Vedení evidence za vlastníka 10

Navíc je nutné smluvně zakotvit povinnost provozovatele poskytovat řadu informací (a dokladů) vlastníkovi na konci doby trvání provozní smlouvy. Tyto informace slouží k překonání přirozené výhody stávajícího provozovatele oproti ostatním uchazečům, aby nové výběrové řízení na provozování infrastruktury mohlo být opravdu konkurenční. Taková možnost využití principu konkurence na konci trvání stávajících provozních smluv může být jednou z hlavních výhod „oddílného“ modelu provozování.

3.2 Průběžné monitorování Primární cíl průběžného monitorování je poskytnout informace vlastníkovi sloužící k hodnocení výkonu provozovatele, a to hlavně ve vztahu ke smluvním výkonovým ukazatelům. Na základě těchto zpráv o vyhodnocení výkonových ukazatelů, pak dochází k „automatickému“ udělování smluvních pokutových bodů a na jejich základě k hrazení smluvních pokut. To znamená, že smluvní pokuty nevyplývají primárně z podnětu vlastníka nebo odběratelů, ale z vlastního informačního systému provozovatele. Proto, aby tento systém mohl fungovat, je důvěryhodnost tohoto „sebe‐monitorování provozovatelem“ naprosto klíčová. K tomuto účelu je nutné nastavit v provozní smlouvě možnost předčasného ukončení smlouvy, pokud dochází k záměrné či hrubé nedbalostní manipulaci na straně provozovatele, která vede ke zkreslení vstupů do nebo výstupů z monitorování, a zároveň možnost 12/23


uplatnění velmi citelné smluvní pokuty (smluvní pokuta by se dle velikosti smlouvy měla pohybovat ve stovkách tisíc, případně v milionech). Je třeba si uvědomit, že přesné vyhodnocení výkonových ukazatelů závisí na přesnosti vstupních dat. Proto je nutné klást dostatečný důraz na jejich získávání a kvalitu. Příloha č. 2 poskytuje příklad doporučeného obsahu pravidelných zpráv provozovatele, které představují výstup z průběžného monitorování pro vlastníka (viz také kapitola 3.6 této Příručky).

3.3 Poskytování informací v mimořádných situacích Kromě rutinního monitorování musí provozovatel poskytnout informace v mimořádných situacích, ať se jedná o havárii na vodovodu nebo o krizové situace způsobené např. povodní. V těchto situacích musí být jasné, jakým způsobem má provozovatel poskytovat informace vlastníkovi, odběratelům, občanům, dotčeným obcím a složkám integrovaného záchranného systému.

3.4 Kontrola ze strany vlastníka Jelikož systém monitorování zajišťuje provozovatel většinou sám, je nutné nastavit mechanismus, který umožní vlastníkovi účinně kontrolovat pravdivost, správnost a úplnost monitorovacího systému provozovatele. Například je nutné, aby vlastník měl neomezený přístup do databáze havárií na vodovodu, aby mohl sám sledovat průběh řešení vybraných havárií a porovnat výsledky s evidencí provozovatele (např.: kolik hodin skutečně uplynulo od přerušení dodávky pitné vody až do doby obnovení dodávek pitné vody?). V tomto ohledu je vhodné stanovit plán kontrolních činností vlastníka, který zajistí přiměřenou kontrolu provozovatele již ve fázi určení smluvních práv vlastníka. V každém případě by měl mít vlastník právo na zpřístupnění jak definovaných podkladů ze strany provozovatele (a to jak v písemné, tak v elektronické podobě), tak provozovaných staveb a zařízení. Kromě indikativního seznamu podkladů, které může vlastník vyžadovat od provozovatele, je vhodné zahrnout do smlouvy obecné právo vlastníka na jakýkoliv dokument nutný k ověření skutečného stavu výkonového ukazatele. Vlastník by měl mít ze smlouvy právo vyzývat provozovatele k jednání, na kterých by provozovatel dával vysvětlení k dotazům vlastníka, tj. měl by být uplatněn smluvní mechanismus, který by zamezil, že se bude „provozovatel vlastníkovi zapírat a nekomunikovat s ním“. Přirozenou součástí takového přístupu je také smluvní právo vlastníka zadat externí audit monitorovacího systému a současně povinnost provozovatele s tímto auditem spolupracovat tak, jako kdyby se jednalo o požadavky přímo od vlastníka.

13/23


3.5 Vedení evidence za vlastníka Vlastníci vodohospodářské infrastruktury často pověří provozovatele k výkonu významných zákonných povinností vlastníka v oblasti správy provozní a majetkové evidence vodovodů a kanalizací. Tento postup je zásadně účelný a ekonomicky opodstatněný (zvláště u provozní evidence vodovodů a kanalizací); tyto údaje stejně provozovatel využívá více či méně k provozování vodohospodářské infrastruktury a sběr těchto údajů zajišťuje zpravidla v rámci své povinnosti provozovat vodovod a/nebo kanalizaci. V těchto případech je vhodné zakotvit povinnost provozovatele nejenom poskytnout tuto evidenci v plném rozsahu vlastníkovi na požádání, ale také podávat pravidelnou zprávu o stavu plnění této povinnosti (jako součásti Průběžného monitorování, viz výše). V neposlední řadě by měl být provozovatel povinen poskytovat vlastníkovi tzv. vybrané údaje z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací v dostatečném předstihu tak, aby mohl vlastník splnit svoji povinnost dle § 5 odst. 3 Zákona o vodovodech a kanalizacích. 11

3.6 Požadavky na zprávu o provozování v rámci OP ŽP Příloha č. 2 obsahuje doporučené obsahy čtvrtletních a ročních zpráv, jejichž zpracování by mělo být vlastníkem vodohospodářského majetku po provozovateli smluvně vyžadováno. Ve smlouvě by měly být zakotveny také konkrétní specifikace obsahu této zprávy. Rozsah požadovaných údajů přesahuje rámec sledování smluvních výkonových ukazatelů (u ročních zpráv) a to z toho důvodu, že vlastník by měl mít k dispozici komplexní informace k rozsahu, stavu a provozu jeho infrastruktury. Bez takových informací není možné kvalitně řídit investiční činnost vlastníka. Navíc tyto informace jsou klíčové pro výběr nového provozovatele na konci trvání stávající provozní smlouvy. Žadatel o podporu z OP ŽP musí vysvětlit obsah smluvně zakotvené zprávy o provozování (monitorovací zprávy), tj. musí stručně zdůvodnit rozdíly oproti doporučením daným touto Příručkou, resp. její Přílohou č. 2. Důvody pro odchýlení od doporučeného obsahu (vč. kapitoly 15 „Základní specifikace zpráv provozovatele“ v Příloze č. 2) mohou být především následující: •

vlastník nedisponuje určitým prvkem vodohospodářského majetku – např. nemá význam podávat informace o úpravnách vody, pokud vlastník žádnou takovou úpravnu nevlastní;

•

dochází k úpravě stávající provozní smlouvy s malým provozovatelem – může být důvodem pro určité (nikoliv ale zásadní) omezení rozsahu zprávy z důvodu omezení nepřiměřených nákladů přípravy zprávy; nebo

•

prezentace stejných nebo rozšířených informací jinou, srovnatelně podrobnou formou.

Zpráva je (do jisté míry) koncipována spíše jako automatický, pravidelný výstup z informačního systému provozovatele než jako pracně sestavený text.

14/23


4

Smluvní pokuty

Smluvní pokuty 12 jsou často chápány jako zlo, které je možné uplatnit pouze v mimořádných situacích. V kontextu oddílného modelu provozování vodovodů a kanalizací by však platby smluvních pokut měly být spíše chápány jako důkaz a „pojistka“ fungování smluvního vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem – bez rizika placení jakýchkoliv smluvních pokut je motivace na zkvalitnění dané služby na straně provozovatele zpochybnitelná. Provozovatel, který splní stanovené standardy, smluvní pokuty neplatí. Z věcných hledisek může být počátek procesu zavedení systému výkonových ukazatelů, jejich monitorování, vyhodnocení a nastavení smluvních pokut spojeno s informační a datovou nejistotou. Ani vlastníci ani provozovatelé nemusí mít dlouhou časovou řadu informací, které mohou sloužit k citlivému nastavení referenčních hodnot a tím i smluvních pokut tak, aby byly motivační a nikoliv likvidační (tj. nepřiměřeně vysoké). Proto se jako dočasné opatření doporučuje zahrnout strop pro maximální výši smluvních pokut za daný rok, dokud nejsou k dispozici spolehlivé údaje o výkonech daného provozovatele. U stávajících provozních smluv by tento strop pro celkovou výši smluvních pokut za daný rok neměl být nižší než 10 % předpokládaného (ročního) zisku provozovatele. U nově soutěžených provozních smluv tento strop nebude zaváděn, nebude‐li nezbytně nutný. Pro nové provozní smlouvy v rámci OP ŽP je dále doporučeno, aby uchazeči ocenili výši „pokutového bodu“ (viz níže) v rámci výběrového řízení. Takové ocenění jednoho smluvního pokutového bodu pak v tomto případě slouží jako hodnotící kritérium pro výběr úspěšného uchazeče – více viz kapitola 5 níže. Konkrétní způsoby nastavení smluvních pokut mohou být velmi různorodé. Nicméně pro účely OP ŽP je následující přístup povinný s tím, že odchylky od něho budou ze strany SFŽP akceptovány pouze ve výjimečných situacích na základě řádného odůvodnění. Tento přístup je založen na systému tzv. smluvních pokutových bodů, kde jeden bod reprezentuje určitou peněžní hodnotu. Další výhoda spočívá v tom, že součet bodů za více let (dle stanovené výše) může sloužit jako „spouštěč“ pro právo vlastníka předčasně ukončit provozní smlouvu – doporučuje se zavést tuto možnost v případě, že provozovatel „nasbírá“: •

dvoj až trojnásobek počtu bodů za rok odpovídajícího výši zisku provozovatele ex ante za tři po sobě jdoucí roky – pro nové provozní smlouvy; nebo

•

pěti až desetinásobek maximálního počtu bodů za rok (dle „stropu“ popsaného výše) za tři po sobě jdoucí roky – pro stávající provozní smlouvy.

„Strop“ pro počet smluvních pokutových bodů by se měl vztahovat pouze k výši smluvních pokut v peněžním vyjádření, nikoliv k výši smluvních pokutových bodů pro účel spouštění případného předčasného ukončení provozní smlouvy. Tabulka 4 a 5 níže obsahuje vzorové smluvní pokuty pro základní a dodatečné výkonové ukazatele. Tento bodový systém je nastaven tak, aby hodnota jednoho


smluvního pokutového bodu mohla být nezávislá na velikosti provozovaného celku a vychází z předpokládané hodnoty jednoho bodu v rozmezí 10.000 Kč až 50.000 Kč. Výhoda tohoto postupu spočívá v tom, že lze vztahovat smluvní pokutu vždy ke konkrétní události, nikoliv k průměrné roční hodnotě. 13,14 Například při hodnotě bodu ve výši 50.000 Kč znamená pokuta za přerušení dodávky pitné vody to, že pro každou přípojku, kde dochází k přerušení nad přípustným časovým limitem, zaplatí provozovatel 250 Kč za každou hodinu přerušení. U výkonových ukazatelů tohoto typu je nicméně vhodné připustit, že ekonomické náklady pro dosažení jednotného obvyklého standardu by mohly být neúměrné k přínosům takového standardu. Pro tyto situace se doporučuje nastavit limity např. následujícím způsobem: „Časová lhůta pro znovu zajištění dodávek pitné vody po havárii je: •

32 hodin v 75 % případů;

•

56 hodin v 15 % případů; a

•

80 hodin v 10 % případů.“

V případě takto „statisticky“ vyjádřených smluvních pokut je nutné sledovat výkonový ukazatel buď ročně (tj. dochází k zaplacení pokut jednou za rok, až bude známý celoroční výsledek), anebo častěji v průběhu roku s vyrovnáním na konci roku (až celkový výsledek bude známý). Dále je nutné dbát na to, aby se jedna extrémní událost nemohla stát pro provozovatele likvidační (zvlášť u výkonových ukazatelů, které sledují dobu na odstranění havárií a kde vliv provozovatele může být omezen jinými faktory (např. doprava, ostatní inženýrské sítě atd.). Proto Příručka připouští možnost nastavit maximální hodnotu dosažených smluvních pokutových bodů za některé jednotlivé události. Obecným principem musí být nastavení specifických standardů s ohledem na náklady související s dosažením těchto výkonových standardů. V provozní smlouvě nesmí být zaveden žádný důvod, který by připouštěl nedosažení smluvně zakotvených standardů na základě argumentů, zda mohl provozovatel v daných okolnostech konat lépe nebo nikoliv – provozovatel má jednoznačně nést riziko výkonu, a to i v oblastech, kde nemůže kompletně řídit riziko nedosažení daného standardu. Tento přístup odráží známou zásadu, že „riziko má nést ten, který ho může nejlépe řídit“, a to za předpokladu, že provozovatel může dané riziko řídit lépe než vlastník. Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou zásahy vyšší moci (tento přístup je v souladu s Obchodním zákoníkem). Úzké chápání vyšší moci (např. válka, pád meteoritu atd.) lze ovšem rozšířit o koncept „liberačních události“ (např. plošný výpadek elektrického proudu, povodeň atd.). Po dobu výskytu takové liberační události lze provozovatele zprostit od placení výkonových smluvních pokut a nasbírání smluvních pokutových bodů s nimi spojenými. Je vhodné, aby provozovatel měl smluvní povinnost o této události informovat vlastníka, a to neprodleně a ne až na konci hodnoceného období, kdy se již hůře zjišťuje, zda skutečně v daném termínu oprávněná liberační událost nastala či nikoliv.

16/23


Je doporučeno smluvně zakotvit mechanismus k úpravě standardů výkonu na základě praktických zkušeností z průběhu provozování vodohospodářské infrastruktury. Pro stávající provozní smlouvy by tato úprava měla být možná oběma směry jak pro zpřísnění standardů výkonu, tak jejich změkčení. Bude tak možné změnit referenční hodnoty či jiné prvky systému smluvních pokut a to jak ve prospěch provozovatele, tak v jeho neprospěch – nicméně takové změny musí být zaprvé předvídány v dodatku ke stávající provozní smlouvě a zadruhé musí vycházet z objektivních informací, které v době podpisu tohoto dodatku nebyly k dispozici. Pro splnění druhé podmínky je vyžadováno navázat možná změkčení referenčních hodnot („RH“) a nebo vah v podobě smluvních pokutových bodů („Vx“) na novou verzi této Příručky (jinými slovy, pouze na základě změkčení RH nebo Vx uvedených v Příručce (např. její aktualizované nové verzi) je možné změkčit tyto parametry i v dané provozní smlouvě; výjimečně je lze změkčit na základě kladného stanoviska SFŽP). Naopak zpřísnění standardů výkonu není nijak omezeno. Pro případ, kdy nedojde k dohodě mezi oběma stranami, je doporučeno smluvně zakotvit zprostředkování třetí stranou, a pouze po vyčerpání této možnosti eskalovat spor výš (např. soudům). Pro nové provozní smlouvy, které budou soutěženy s definovanými smluvními prvky k zajištění určitých výkonových standardů, nelze z důvodu pravidel zadávání veřejných zakázek uvolnit tyto standardy v průběhu trvání smlouvy. Proto je doporučeno zavést smluvní mechanismus, který by na základě praktických zkušeností mohl vést pouze ke zpřísnění výkonových standardů (opět s využitím třetích stran k mediaci v případě sporů, před jejich další eskalací). Tyto mechanismy jsou zvlášť důležité pro situaci při vydání první verze Příručky, kdy nebyly k dispozici téměř žádné praktické zkušenosti a tím pádem bylo nutné přistupovat ke stanovení referenčních hodnot a výším pokut relativně opatrně. Z tohoto důvodu se v dalších letech očekává spíše tendence ke zvýšení standardů tam, kde je patrné, že výkonové standardy lze navýšit bez nepřiměřených ekonomických nákladů. Pokud je určitý výkonový ukazatel předmětem nejenom smluvních pokut, ale i potenciálních veřejnoprávních sankcí (např. dle Zákona o vodovodech a kanalizacích), pak je nutné chránit provozovatele před rizikem, že bude muset platit dvakrát za stejné selhání, tj. v zásadě nadměrnou smluvní pokutu. 15 Doporučený způsob řešení tohoto problému je následující: v situaci, kdy dochází k platbě veřejnoprávní sankce za stejné selhání jako u smluvní pokuty, je doporučeno: •

•

pokud je smluvní pokuta vyšší než veřejnoprávní sankce, pak provozovatel platí vlastníkovi vodohospodářské infrastruktury pouze rozdíl mezi hodnotou smluvní pokuty a veřejnoprávní sankcí; pokud je smluvní pokuta nižší než veřejnoprávní sankce, pak provozovatel platí pouze veřejnoprávní sankci.

Jak bylo uvedeno výše, smluvní pokuta dle této Příručky by neměla být chápána jako náhrada vzniklé škody. Proto by měl být v provozních smlouvách tento princip 17/23


zohledněn a do provozních smluv by měl být uplatněn postup, že smluvní pokuty neovlivňují a nedotýkají se nároků vlastníka na náhradu škody. Kromě smluvních pokut, které jsou stanovené na základě monitorování provozovatele, je nutné zahrnout značné smluvní pokuty za selhání monitorovacího systému samotného nebo manipulaci s jeho vstupy či výstupy, či nepředložení zprávy o provozování (monitorovací zprávy) ve smluvně dohodnutém termínu. Tyto smluvní pokuty jsou doporučeny následovně: •

pokuta za selhání monitorovacího systému: Minimálně 10 smluvních pokutových bodů za každou událost (lze vícekrát pokutovat v průběhu jednoho roku, až do výše 10‐ti násobku bodů za každou událost); • pokuta za záměrné zkreslení vstupu do monitorovacího systému nebo výstupu z něj: Minimálně 100 smluvních pokutových bodů (nelze vícekrát pokutovat v průběhu jednoho roku), a zároveň právo vlastníka předčasně ukončit provozní smlouvu. Výše smluvní pokuty by se měla blížit 50 % očekávaného ročního zisku provozovatele pro nové provozní smlouvy a nesmí být nižší než 10 % očekávaného ročního zisku provozovatele pro stávající provozní smlouvy; • pokuta za nepředložení zprávy o provozování (monitorovací zprávy) včas: Jednorázová pokuta za nepředložení zprávy o provozování (monitorovací zprávy) ve smluvně určeném termínu ve výši minimálně 10 smluvních pokutových bodů a následně pokuta ve výši minimálně 0,1 bodu za každý den prodlení (u větších smluv 1 bod za jeden den). Zaplacením pokut nezaniká povinnost zprávu předložit v náhradním termínu, který by měl být ve smlouvě uveden. Při značném prodlení předložení monitorovací zprávy (např. nedodržení náhradního termínu a to i přes zaplacení všech souvisejících pokut) je vhodné, aby měl vlastník právo odstoupit od provozní smlouvy.

Závěrem je třeba upozornit, že smluvní pokutové body by měly být vždy předmětem nějaké formy indexace, minimálně dle indexu spotřebitelských cen, aby bylo zajištěno, že jejich skutečná hodnota neklesne v průběhu času. Smluvní pokuty by měly být provozovatelem placeny přímo vlastníkovi ve formě finančního plnění (spíše než aby byly promítnuty do snížení ceny pro vodné a stočné v dalším roce). Vyjádření pokut za selhání monitorovacího systému, záměrné zkreslení vstupu a nepředložení zprávy o provozování, na rozdíl od vyjádření pokut souvisejících se smluvními výkonovými ukazateli, může být také ve formě konkrétního finančního vyjádření s tím, že u nově soutěžených provozních smluv tato výše není předmětem hodnocení v rámci posuzování výše hodnoty smluvního pokutového bodu, ale obvykle bude předem stanovena pro všechny uchazeče jednotně (adekvátně v poměru k předpokládanému kalkulovanému zisku provozovatele). Při využití formy konkrétního finančního vyjádření smluvních pokut je nutné smluvně ošetřit mechanismus možnosti předčasného ukončení smlouvy v důsledku opakovaného selhání provozovatele v souvislosti s výše uvedenými porušeními. Pro podrobnější popis navrženého systému smluvních pokut, viz Příloha č. 1. 18/23


Tabulka 4: Smluvní pokuty pro základní výkonové ukazatele Typ ukazatele

Pitná voda

Kvalita základních služeb 1. (zásobování, odvádění)

Odpadní voda

Jakost dodávané pitné vody Jeden nevyhovující vzorek překračující nejvyšší mezní hodnotu (NMH) = 1 bod

1. Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod Jeden nevyhovující vzorek = 1 bod

Jeden nevyhovující vzorek překračující mezní hodnotu (MH) = 0,2 bodu 2.

Havarijní přerušení dodávky pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) Hodiny přerušení dodávek nad RH za každou ovlivněnou přípojku = 0,005 bodu

3.


2. Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod Počet hodin nad RH za každou ovlivněnou přípojku = 0,01 bodu 3. Porucha čerpadel na stokové síti Jedna hodina nefunkčnosti čerpací stanice = 0,1 bodu

Jednotkový únik vody nefakturované na 1 km za rok = 0,005 bodu Kvalita základní preventivní údržby

4.

Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů Jedno nesplnění úkonů vyplývajících z provozního řádu = 1 bod

5.

Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti Jeden kilometr sítě pod RH = 1 bod 6.

4. Revize kanalizace – stokové sítě Jeden kilometr sítě pod RH = 1 bod

5. Čištění kanalizace – stokové sítě Jeden kilometr sítě pod RH = 1 bod

Preventivní údržba významných zařízení

Jedno nesplnění požadavků na revizi = 0,5 bodu Kvalita služeb odběratelům

7.


Jeden den nad RH na každou stížnost = 0,005 bodu 8.


Jedna nevyřešená nebo neprávem zamítnutá stížnost = 5 bodů 9.


Jeden den nad RH pro každé stanovisko = 0,01 bodu 10. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace Jeden den nad RH pro každé stanovisko = 0,005 bodu

Vysvětlivky: RH…referenční hodnota

19/23


Tabulka 5: Smluvní pokuty pro dodatečné výkonové ukazatelé Typ ukazatele

Pitná voda

Odpadní voda

Kvalita základních služeb 1. Havarijní přerušení (zásobování, odvádění) zásobování velkoodběratelů

Jedna hodina nad RH za každého ovlivněného velkoodběratele = 0,1 bodu 2. Plánované přerušení dodávky pitné vody Jedna hodina plánovaného přerušení nad RH za každou ovlivněnou přípojku = 0,005 bodu Kvalita základní preventivní údržby

3. Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody

1.

Zatápění nemovitostí (přípojek) vlivem kanalizace

Jeden nezkontrolovaný hydrant = 0,5 bodu

Jedna zatopená přípojka na oddílné kanalizaci = 1 bod

Jedna zatopená přípojka na jednotné kanalizaci = 0,2 bodu 2.

Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV Jedna neprovedená kalibrace pod RH = 0,01 bodu

3.

Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci Jedno nesplnění požadovaného rozsahu kontroly pod RH = 1 bod

4.

Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích Jedno nesplnění požadovaného rozsahu kontroly pod RH = 0,1 bodu


4. Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele Jeden den nad RH za každý vodoměr = 0,05 bodu 5. Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb Jeden den pod RH pro každou ovlivněnou přípojku = 0,005 bodu

Vysvětlivky:

RH…referenční hodnota 20/23

5.

Čištění septiků a jímek Jeden den nad RH za každou žádost = 0,02 bodu


5

Výběrové řízení na nové provozní smlouvy

V souladu s pokyny na výběr provozovatele pro nové provozní smlouvy by měla být hlavním kritériem soutěže cena, tj. cena pro vodné a/nebo cena pro stočné. Ostatní doplňující kritéria by však měla odrážet hlediska výkonu, monitorování a smluvních pokut. Mezi příklady možných doplňujících hodnotících kritérií patří: •

Výše smluvního pokutového bodu. Je vhodné vymezit uchazečům rozsah pro výši smluvního pokutového bodu (navrhuje se 10 000 Kč až 50 000 Kč za jeden bod), protože nízké ocenění snižuje motivační efekt pokut, zatímco příliš vysoká pokuta by mohla být zneužita pro získání smlouvy s vědomím, že by neúměrně vysoká pokuta byla pravděpodobně zamítnuta soudem. Použití tohoto doplňujícího kritéria je v rámci OP ŽP povinné.

•

Standardy výkonu (referenční hodnoty) pro určité klíčové výkonové ukazatele. Například uchazeč by mohl být požádán, aby předložil nabídku, na kolik dní by byl schopen snížit standardní dobu na vyřízení odpovědí odběratelům v rámci zákaznického servisu (základní výkonové ukazatele 7, 9 a 10) nebo na kolik hodin by byl připraven snížit standardní časové limity pro zprovoznění dodávek pitné vody či odvádění odpadních vod po neplánovaném přerušení služby (základní výkonový ukazatel č. 2 jak pro pitnou, tak pro odpadní vodu). Případně by mohli uchazeči nabídnout vyšší standardy pro obnovení dodávky služeb zvýšením procenta událostí, jež by měly být vyřešeny během kratšího časového období.

Ať už jsou použita jakákoliv doplňková kritéria, je důležité nastavit váhu jednotlivých kritérií pomocí kvantitativní nebo semi‐kvantitativní analýzy. Minimálně by si zadavatelé měli být jisti, že váhy jednotlivých kritérií jsou testovány pomocí simulace soutěže (tedy není možné, aby ekonomicky méně výhodná nabídka vyhrála v důsledku zneužívání používaných vah). Například by nemělo být možné, aby uchazeč s velmi vysokou cenou vyhrál na základě skutečnosti, že nabízí velmi vysoké ohodnocení jednoho smluvního pokutového bodu. V případě, že zadavatel zvolí postup bez soutěžního dialogu, je důrazně doporučováno, aby uchazeči dostali více času pro zpracování jejich nabídek, než je dáno minimálním zákonným požadavkem. Nejenže to může vést ke vzniku výhodnějších a více konkurenčních nabídek, ale také to dává zadavatelům možnost pro aktualizaci koncesní dokumentace (zadávací dokumentace) založené na jakékoli zpětné vazbě získané od uchazečů ve formě dotazů. Koncesní dokumentaci lze poté znovu vydat všem uchazečům, kteří stále ještě mají zákonnou lhůtu pro přípravu jejich nabídek, přičemž je plně respektována zásada, že všichni uchazeči by měli dostat stejnou šanci pro vytváření nabídek za stejných podmínek. 16


Poznámky:

Viz čl. 41, odst. 1 Legislativních pravidel vlády, schválených usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 a změněná usnesením vlády ze dne 21. srpna 1998 č. 534, usnesením vlády ze dne 28. června 1999 č. 660, usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 596, usnesením vlády ze dne 18. prosince 2000 č. 1298, usnesením vlády ze dne 19. června 2002 č. 640, usnesením vlády ze dne 26. května 2004 č. 506 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č.1072

Pro dosažení jasnosti a určitosti se doporučuje používání smluvních zkratek v provozní smlouvě, které některé méně určité či dvojznačné pojmy za účelem odstranění pochybností o jejich významu jednoznačně vymezí.

International Water Association (IWA)

To jest představující dostatečnou citelnou majetkovou sankci vůči provozovateli pro případ nesplnění zajištěné povinnosti.

Perioda monitorování je závislá zejména na území obsluhovaném provozovatelem dle konkrétní provozní smlouvy

1

2

3 4

5

Viz § 542 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů: „Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto.“

6

Viz Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 1064/2006, ze dne 26.8.2008): „Závěr o přiměřenosti výše smluvní pokuty závisí i na úvaze, zda smluvní pokuta je sjednána v odpovídající, nikoli přemrštěné pobídkové výši, a jaký je vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (jinými slovy je třeba přihlédnout i k výši zajištěné částky). Zároveň je třeba posoudit, zda pokuta přiměřeně zabezpečuje věřitele proti případným škodám, tedy zda zahrnuje všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením smluvní povinnosti očekávat. V neposlední řadě je nutné vzít v úvahu celkové okolnosti úkonu, jeho pohnutky a účel, který sledoval.“

Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.

Literatura týkající se problematiky výkonových ukazatelů je uvedena v Příloze č. 3 – zejména Alegre et al., 2006; Matos et al., 2003 a Vstupní katalog výkonových parametrů pro oblast pitné a odpadní vody.

7

8

9

Je myšleno například vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací a zejména provozní evidence vodovodů a kanalizací, která má sice dle Zákona o vodovodech a kanalizacích vést vlastník, ale je účelnější a efektivnější, aby tyto evidence vedl za vlastníka provozovatel.

10

„Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok.“

11

U smluvních pokut je třeba v kontextu českého právní řádu vnímat, že jejich úprava je obsažena

12

v obchodním a částečně i občanském zákoníku. Je to tedy nástroj vymezený v legislativě České republiky a při jakémkoliv jejich uplatňování je třeba vždy přezkoumat soulad se zákonnými požadavky. Důležitá je zejména funkce, kterou má příslušná smluvní pokuta plnit. V konkrétním případě mohou smluvní pokuty plnit dvě funkce: (1) plnit funkci paušalizované náhrady škod (tzv. restitutivní funkce), tj. výše smluvní pokuty je hrazena povinnou smluvní stranou jako konečná a úplná náhrada škody; (2) plnit funkci trestu za nesplnění smluvní povinnosti souběžně s náhradou škody (tzv. punitivní či retribuční funkce). Smluvní pokuta v této Příručce je popisována výlučně v souvislosti s plněním funkce smluvní pokuty jako trestu za nesplnění smluvní povinnosti provozovatele v provozní smlouvě. Tato výhoda je důležitá v tom smyslu, že smluvní pokuty nesmí být excesivní (nepřiměřeně vysoké) ve vztahu k pokutovaní nesplněné smluvní povinnosti provozovatele.

13

22/23


Ty výkonové ukazatele, které jsou sledovány v podobě ročního výkonu, např. % sítě revidované za daný rok, jsou pak násobeny (např.) délkou sítě. Tím dochází k dosažení stejného cíle, tj. smluvní pokuta (např.) je uložena pouze za každý kilometr sítě, který měl být revidován, ale ve skutečnosti nebyl.

14

Viz také čl. 7 Rezoluce ministerské komise Rady Evropy č. 78/3 vztahující se k trestním ustanovením v civilní právu (Resolution (78) 3 Relating to Penal Clauses in Civil Law), přijato Komisí ministrů na 281. jednání zástupců ministrů dne 20. ledna 1978, a čl. 7 a 8 Jednotných pravidel smluvních ustanovení o dohodnuté ceně splatné při nesplnění povinnosti přijaté UNCITRALem v roce 1983 (Uniform Rules on Contract Clauses for an Agreed Sum Due upon Failure of Performance).

15

Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR (ze dne 12.5.2008, čj. 5 Afs 131/2007 ‐ 131) je v případě

16

změny zadávací dokumentace třeba vždy poskytnout uchazečům celou zákonnou lhůtu pro podání nabídek.

23/23

Příloha č. 1 Definice výkonových ukazatelů


Příloha č. 1

Obsah A. ZÁKLADNÍ VÝKONOVÉ UKAZATELE .................................................................. 5 1.

Pitná voda......................................................................................................................... 5 1.1.

Jakost dodávané pitné vody .............................................................................................................5

1.2.

Havarijní přerušení dodávek pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) ..........................8

1.3.

Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované)..................................11

1.4.

Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů.........................................................................12

1.5.

Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti.............................................................................14

2.

Odpadní voda................................................................................................................ 15 2.1.

Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod ....................................................15

2.2.

Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod.................................................................17

2.3.

Porucha čerpadel na stokové síti....................................................................................................19

2.4.

Revize kanalizace – stokové sítě.....................................................................................................21

2.5.

Čištění kanalizace – stokové sítě ....................................................................................................23

3.

Pitná a odpadní voda ................................................................................................... 25 3.1.

Preventivní údržba významných zařízení....................................................................................25

3.2.

Vyřizování stížností odběratelů .....................................................................................................26

3.3.

Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů ...................................................................................28

3.4.

Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek...................................................................30

3.5.

Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace .........................................32

B.

DODATEČNÉ VÝKONOVÉ UKAZATELE............................................................ 34

4.

Pitná voda....................................................................................................................... 34 4.1.

Havarijní přerušení zásobování velkoodběratelů .......................................................................34

4.2.

Plánované přerušení dodávky pitné vody ...................................................................................36

4.3.

Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody..................................................................38

4.4.

Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele .......................................................39

4.5.

Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb ............................40

5.

Odpadní voda................................................................................................................ 42 5.1.

Zatápění nemovitostí (přípojek) vlivem kanalizace ....................................................................42

5.2.

Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV....................................................................................44

5.3.

Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci ..............................................................45

5.4.

Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích .................................................46

5.5.

Čištění septiků a žump....................................................................................................................47

2/48


Příloha č. 1

Úvod Účelem této Přílohy je popis jednotlivých výkonových ukazatelů. Pro každý výkonový ukazatel je uváděna definice informativního a smluvního vyjádření. Informativní vyjádření daného výkonového ukazatele je užitečné pro sledování celkového výkonu provozovatele a slouží zejména k nastavení referenčních hodnot neboli standardu výkonu. Smluvní výkonové ukazatele jsou vhodné jako základ pro smluvní pokuty. Pomocí výpočtu smluvních výkonových ukazatelů se stanovuje počet smluvních pokutových bodů, který předurčuje výši smluvní pokuty. Příloha udává navržené limitní hodnoty pro zvolené výkonové ukazatele nebo doporučené rozsahy těchto hodnot (v tabulkách uváděno jako „Referenční hodnota (RH)“). Každý výkonový ukazatel, ať už se jedná o informativní nebo smluvní, se počítá pomocí daného vzorce složeného z definovaných proměnných. Příloha prezentuje 15 smluvních výkonových ukazatelů pro pitnou a 15 ukazatelů pro odpadní vodu, z nichž deset je „základních“ a pět „dodatečných“ – viz tabulky níže. Základní výkonové ukazatele by měly být uvedené v každé provozní smlouvě. Jsou vhodné pro velkou většinu provozních smluv, včetně nejmenších; ostatní ukazatele tzv. „dodatečné“ mohou být užitečné především u větších provozních smluv (více viz samotný text Praktické příručky Smluvních výkonových ukazatelů v oboru vodovodů a kanalizací ČR). Tabulka 1: Základní výkonové ukazatele Typ ukazatele



Pitná voda

Odpadní voda 1.


2.


3.


4. Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů

4.


5.

5.


1.


2.

Havarijní přerušení dodávky pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé)

3.


Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti 6.

Preventivní údržba významných zařízení 7.


8. 9.




10. Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace

3/48


Příloha č. 1

Tabulka 2: Dodatečné výkonové ukazatele Typ ukazatele

Pitná voda


Odpadní voda

1.


2.


1. Zatápění nemovitostí (přípojek) vlivem kanalizace Kvalita základní preventivní údržby

3.


2. Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV 3. Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci

4. Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích


4.


5.


5. Čištění septiků a jímek

Způsob značení použitý v této příloze: Způsob značení uvedený v této Příručce je zcela specifický. Značení používané v této Příručce není kompatibilní ani s jedním z následujících dokumentů: „Vstupní katalog výkonových parametrů pro oblast pitné a odpadní vody, včetně parametrů kvality služeb, a identifikace parametrů vhodných pro uplatňování sankcí a návrhu monitoringu, Mott MacDonald“, „Performance Indicators for Water Supply and Wastewater Services (Manual of Best Practice Series), IWA“.

Rámeček 1: Způsob značení

iPOVz4 = pov10 ‐ RH Způsob značení výkonového ukazatele i Informativní Ø Smluvní PV Pitná voda OV Odpadní voda POV Pitná a odpadní voda z Základní d Dodatečný 1‐5 Postupné číslování

Způsob značení proměnné pv Pitná voda ov Odpadní voda pov Pitná a odpadní voda 1‐25 Postupné číslování

(V1‐25

4/48

Referenční hodnota

Váha smluvního pokutového bodu)


A.

ZÁKLADNÍ VÝKONOVÉ UKAZATELE

1.

Pitná voda

1.1.


Příloha č. 1

Definice Počet stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody splňující hygienické informativního limity vyhlášky č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů v poměru k ukazatele celkovému počtu stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody vyžadovaných na základě požadavků vyhlášky č. 252/2004 Sb., vyjádřeno v procentech. Vyhodnocení se provádí pro každý ukazatel jakosti zvlášť. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVz1 = (pv1 / pv2 ) x 100

Definice smluvního ukazatele

Rozdíl mezi počtem stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody překračujícím hygienické limity vyhlášky č. 252/2004 Sb. (vyjádřeno jako rozdíl mezi celkovým počtem stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody vyžadovaným na základě požadavků vyhlášky a počtem stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody splňujícím hygienické limity vyhlášky) a referenční hodnotou.

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je nejdéle jeden rok. Výpočet dle vzorce

Proměnné

PVz1 = (pv2 – pv1) – RH

[počet]

(Pokud je referenční hodnota větší než počet stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody překračujících hygienické limity vyhlášky (pv2 – pv1), výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.) pv1

Počet stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody splňujících hygienické limity vyhlášky č. 252/2004 Sb., provedených během jednoho roku [počet]

pv2

Celkový počet stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody vyžadovaných na základě požadavků vyhlášky č. 252/2004 Sb., provedených během jednoho roku [počet]

Skupina


Referenční hodnota (RH)

Referenční hodnota je uvažována zvlášť pro každý typ stanovení a to následujícími dvěma způsoby: a) průměrná celorepubliková hodnota četnosti překročení (NMH nebo MH) zveřejňovaná Státním zdravotním ústavem v každoroční Zprávě o kvalitě pitné vody v ČR, vyjádřeno jako počet stanovení ukazatele jakosti vzhledem k počtu požadovaných stanovení (zaokrouhleno dolů); b) průměrná hodnota četnosti překročení (NMH nebo MH) odvozená z vlastních výsledků provozovatele za posledních 5 letech (za podmínky, že takto stanovený standard nesmí klesat), vyjádřeno jako počet stanovení vzhledem k počtu požadovaných stanovení (zaokrouhleno dolů). Jako RH je zvolena varianta s přísnějším (tj. nižším) limitem. (Pokud bude udělena výjimka od příšlušného vodoprávního úřadu k povolení nižších hodnot hygienických limitů, než je vyhláškou vyžadováno, může být tato hodnota zvolena referenční hodnotou.)

Stanovení pokutových

Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok

5/48


bodů

Příloha č. 1

Pro stanovení dílčích pokutových bodů členíme nevyhovující vzorky dle mezní hodnoty (MH) a nejvyšší mezní hodnoty (NMH): PVz1 = ∑PVz1NMH + ∑PVz1MH Dílčí pokutový bod za daný rok = PVz1NMH x V1a Dílčí pokutový bod za daný rok = PVz1MH x V1b kde V1a je počet bodů za každé nevyhovující stanovení ukazatelů jakosti dodávané pitné vody nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 1. kde V1b je počet bodů za každé nevyhovující stanovení ukazatelů jakosti dodávané pitné vody nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,2. Přičemž: „PVz1NMH“ se vztahuje k počtu stanovení ukazatelů jakosti dodávané pitné vody překračujících nejvyšší mezní hodnotu (NMH) dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. „PVz1MH“ se vztahuje k počtu stanovení ukazatelů jakosti dodávané pitné vody překračujících mezní hodnotu (MH) dle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počet nevyhovujících stanovení ukazatelů jakosti dodávané pitné vody nad referenční hodnotou. Tato stanovení se pro účel stanovení celkového počtu pokutových bodů za rok rozlišují na stanovení nesplňující hygienické limity v nejvyšší mezní hodnotě (NMH) (PVz1NMH) a mezní hodnotě (MH) (PVz1MH). Vyhodnocení se provádí zvlášť pro každý ukazatel jakosti dodávané pitné vody. Je třeba si uvědomit, že stanovení, která nejsou legislativně požadovaná, nejsou v rámci hodnocení tohoto výkonového ukazatele brána v úvahu. Stanovení ukazatelů jakosti dodávané pitné vody jsou prováděna buď v rámci vlastních provozních laboratoří provozovatele, které splňují požadavky na akreditaci (dle ČSN EN ISO/IEC 17025), a nebo akreditovanou laboratoří v rámci subdododávky dle plánu kontroly jakosti vody. Údaje by měly být vedeny v evidenci laboratorních výsledků. Výsledky rozborů se zpracovávají v podobě protokolů (písemná i elektronická forma). Použité předpisy: Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Příklad

Následující příklad se zaměřuje jen na dvě vybraná stanovení jakosti pitné vody (z celkového výčtu všech stanovení požadovaných vyhláškou č. 252/2004 Sb.). Pro stanovení NMH u dusičnanů dosáhl provozovatel v minulých pěti letech průměrně 5 % překročení NMH (50 mg/l). Dle statistiky SZÚ je celorepublikový průměr pro toto stanovení 5,17 %. Referenční hodnotou je zvolena varianta s přísnějším limitem, tedy 5 %. Jelikož je požadováno 90 stanovení, referenční hodnota se určí následovně: RH = 90 x 0,05 = 4,5 = 4 (po zaokrouhlení dolů) V daném roce bylo požadováno u ukazatele dusičnanů 90 stanovení, z toho 84 stanovení splňovalo požadavky na NMH a v 6 případech došlo k překročení. PVz1 = (pv2 – pv1) – RH = (90 – 84) – 4 = 2 Postup při stanovení dílčích pokutových bodů: Počet dílčích pokutových bodů za daný rok = PVz1NMH x V1a = 2 x 1 = 2 6/48


Příloha č. 1

Pro stanovení MH pro mangan dosáhl provozovatel v minulých pěti letech průměrně 8 % překročení MH (0,050 mg/l). Dle statistiky SZÚ je celorepublikový průměr 7,4 %. Referenční hodnotou je zvolena varianta s přísnějším limitem, tedy 7,4 %. Jelikož je požadováno 50 stanovení, referenční hodnota se určí následovně: RH = 50 x 0,074 = 3,7 = 3 (po zaokrouhlení dolů) V daném roce bylo požadováno u ukazatele manganu 50 stanovení, z toho 45 stanovení splňovalo požadavky na MH a v 5 případech došlo k překročení. PVz1 = (pv2 – pv1) – RH = (50 – 45) – 3 = 2 Postup při stanovení dílčích pokutových bodů: Počet dílčích pokutových bodů za daný rok = PVz1MH x V1b = 2 x 0,2 = 0,4 Počet bodů za daný rok = 2 + 0,4 = 2,4

7/48


1.2.

Příloha č. 1

Havarijní přerušení dodávek pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé)

Definice Celkový počet hodin přerušení dodávky pitné vody z důvodu havárie v poměru informativního k celkovému počtu přerušení dodávky pitné vody z důvodů havárie. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVz2 = (Σpv4) / pv5


Počet vodovodních přípojek postižených přerušením dodávky pitné vody (udává počet postižených obyvatel) násobený počtem hodin přerušení dodávky, které překročí referenční hodnotu.

[hodiny/havárii]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

[‐ ]

PVz2 = pv3 x (pv4 – RH)

Výpočet se provádí pouze pro havárie, kde počet hodin přerušení dodávky pitné vody je větší než požadovaná doba (dána referenční hodnotou), tzn. pv4 > RH.

Proměnné

pv3

Počet přípojek postižených přerušením dodávky pitné vody během jedné havárie [počet]

pv4

Počet hodin přerušení dodávky pitné vody během jedné havárie [hodiny]

pv5

Celkový počet přerušení dodávky pitné vody z důvodu havárie, během jednoho roku [počet]

Skupina



Dělení přerušení dodávky pitné vody do kategorií dle délky přerušení: •

75 % přerušení ‐ do 32 hodin

•


•


Pro vybrané odběratele, u nichž může dojít k ohrožení zdraví (života) člověka (např. nemocnice) nebo neodvratitelným škodám (např. živočišná výroba), je stanovena referenční hodnota dle provozního řádu vodovodu. Při stanovení referenčního počtu (přípustného počtu) přerušení dodávky v rozložení na 75 %, 15 % a 10 % se zaokrouhlí referenční počet havárií (do 80 hodin od nahlášení) a referenční počet havárií (do 56 hodin od nahlášení) vždy na celé číslo nahoru, zbývající referenční počet havárií se dopočítá do celkového počtu havárií. Stanovení pokutových bodů

Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok Dílčí pokutové body pro každé přerušení = PVz2 x V2 kde V2 je počet bodů za jednu přípojku a jednu hodinu přerušení dodávky pitné vody nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,005. Pro vybrané odběratele je stanovena hodnota V2 ve výši minimálně jednoho bodu. Maximální počet bodů za jednu událost je 10.

8/48


Poznámka

Příloha č. 1

Statistické vyjádření referenční hodnoty znamená, že lze hodnotit referenční hodnotu pro jednotlivé události pouze na konci hodnoceného období (jednoho roku). Stanovení pokutových bodů sleduje počty vodovodních přípojek 1 postižených přerušením dodávky pitné vody a počet hodin nad referenční hodnotou. Počet přípojek postižených bezvodím určí provozovatel kvalifikovaným odhadem. Pokud s tímto odhadem vlastník nesouhlasí, předpokládá se smluvně zakotvený postup pro řešení sporů, který začíná vzájemnou komunikací, postupuje přes použití nezávislé třetí strany k mediaci, a pouze pak řeší danou situaci soudem nebo arbitráží. Informace o přerušení dodávky z důvodů havárií musí být vedeny v databázi havárií a poruch (nejlépe na příslušném vodohospodářském dispečinku provozovatele s nepřetržitým provozem). Havárií se rozumí jakákoliv neplánovaná událost, která způsobí přerušení služby zásobování pitnou vodou. Doba přerušení dodávky pitné vody z důvodu havárie se stanoví: • U havárií, kdy je nahlášeno přerušení dodávky pitné vody, se doba přerušení stanoví od okamžiku nahlášení přerušení dodávky pitné vody na dispečink provozovatele. Okamžikem ukončení se rozumí termín potvrzení (libovolnou cestou s preferencí pro způsoby, které jsou zpětně dohledatelné, např. email nebo fax) od provozovatele vlastníkovi 2 , že byla obnovena dodávka vody. • U havárií, které jsou nahlášeny na dispečink v okamžiku, kdy ještě není přerušena dodávka vody odběratelům, se doba přerušení stanoví od zahájení manipulace provozovatele na síti (dojde k přerušení dodávky pitné vody odběratelům). Okamžikem ukončení se rozumí termín potvrzení (libovolnou cestou s preferencí pro způsoby, které jsou zpětně dohledatelné, např. email nebo fax) od provozovatele vlastníkovi, že byla obnovena dodávka vody.

Příklad

V průběhu daného roku došlo k 75 haváriím. 50 jich bylo vyřešeno do 32 hodin, 25 do 56 hodin. Stanovení referenčního počtu havárií (pomocí procent): Dělení havárií do kategorií dle délky přerušení: •

10 % havárií ‐ do 80 hodin = 0,1 x 75 = 7,5 (zaokrouhlí se nahoru) tj. 8

•

15 % havárií ‐ do 56 hodin = 0,15 x 75 = 11,25 (zaokrouhlí se nahoru) tj. 12

•

75 % havárií ‐ do 32 hodin = dopočítáme do celk. počtu = 75 ‐ 8 ‐12 = 55

Zatřídění skutečných havárií do jednotlivých kategorií : •

do 32 hodin – 50 přerušení

•

do 56 hodin – 12 přerušení (13 zbývá)

•

do 80 hodin – 8 přerušení (do této kategorie lze tedy přesunout 8 přerušení, která byla ve skutečnosti vyřešena do 56 hodin)

•

5 přerušení nebylo možno zatřídit do žádné kategorie.

To znamená, že v průběhu roku došlo u 5 přerušení (přestože byla vyřešena do 56 hodin) k překročení referenční hodnoty:

Pomocí počtu přípojek se vyjadřuje „velikost“ dopadu přerušení dodávky pitné vody na obyvatele. Pro účely celé této Přílohy č. 1 se rozumí pojmem „vlastník“ municipální vlastník vodohospodářské infrastruktury (není‐li výslovně uvedeno jinak, např. vlastník přípojky) nikoliv odběratel. 1

2

9/48


•

první přerušení ovlivnilo 11 přípojek a počet hodin přerušení dodávky byl 35 hodin o

•

PVz2 = pv9 x (pv10 – RH) = 5 x (44 ‐ 32) = 60

čtvrté přerušení ovlivnilo 15 přípojek a počet hodin přerušení dodávky byl 49 hodin o

•

PVz2 = pv9 x (pv10 – RH) = 20 x (37 ‐ 32) = 100

třetí přerušení ovlivnilo 5 přípojek a počet hodin přerušení dodávky byl 44 hodin o

•

PVz2 = pv9 x (pv10 – RH) = 11 x (35 ‐ 32) = 33

druhé přerušení ovlivnilo 20 přípojek a počet hodin přerušení dodávky byl 37 hodin o

•

Příloha č. 1

PVz2 = pv9 x (pv10 – RH) = 15 x (49 ‐ 32) = 255

páté přerušení ovlivnilo 6 přípojek a počet hodin přerušení dodávky byl 52 hodin o

PVz2 = pv9 x (pv10 – RH) = 6 x (52 ‐ 32) = 120

Postup při stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok Stanovení dílčích pokutových bodů pro jednotlivé havárie = POVz2 x V2 •

pro první přerušení: POVz2 x V2 = 33 x 0,005 = 0,165

•

pro druhé přerušení: POVz2 x V2 = 100 x 0,005 = 0,5

•

pro třetí přerušení POVz2 x V2 = 60 x 0,005 = 0,3

•

pro čtvrté přerušení POVz2 x V2 = 255 x 0,005 = 1,275

•

pro páté přerušení POVz2 x V2 = 120 x 0,005 = 0,6

Počet bodů za daný rok = 0,165 + 0,5 + 0,3 + 1,275 + 0,6 = 2,84

10/48


1.3.

Příloha č. 1


Definice Objem nefakturované vody (VNF) v poměru k přepočtené délce sítě na profil informativního DN150. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVz3 = pv6 / pv7


Objem nefakturované vody (VNF) v poměru k přepočtené délce sítě na profil DN150.

Výpočet dle vzorce

PVz3 = pv6 / pv7

Proměnné

pv6

Objem nefakturované vody (VNF) vyjádřený jako rozdíl objemu vody k realizaci a objemu vody celkem fakturované (dodané), během jednoho roku [m3]

pv7

Přepočtená délka sítě na profil DN150 [km]

[tis.m3/km/rok]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. [tis.m3/km/rok]

Skupina



Stanoví se jako průměrná hodnota ročních ztrát, vyjádřených jednotkovým únikem vody nefakturované na přepočtenou délku DN150 za posledních 5 let [tis.m3/km/rok] – ovšem za předpokladu, že v průběhu času nemůže docházet ke zvýšení (zhoršení) této hodnoty. Přísnější požadavky může zavést vlastník (příp. provozovatel v případě stávajících smluv).

Stanovení pokutových bodů

Počet bodů za rok = ((PVz3 – RH) / RH) x 100 x V3 x pv7 kde V3 je počet bodů za jednotkový únik vody nefakturované na jeden kilometr za rok, minimálně ve výši 0,005. (Pokud je skutečná hodnota jednotkového úniku (PVz3) menší než referenční hodnota, výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje rozdíl mezi referenční hodnotou a skutečnou hodnotou jednotkového úniku nefakturované vody v závislosti na velikosti provozovatele (pomocí parametru „přepočtená délka sítě na profil DN150“). Přepočtená délka sítě na profil DN150 (náhradní délka potrubí) je definována jako taková délka potrubí o DN 150 mm, jehož vnitřní povrch se rovná součtu vnitřních povrchů všech skutečných potrubí rozvodných řadů a sítí 3 .

Příklad

Za daný rok byl objem nefakturované vody (VNF) 300 000 m3/ rok Přepočtená délka sítě na profil DN 150 je 89,3 km Jednotkový únik = 300 000 / 89,3 = 3,36 tis.m3/km/rok Referenční hodnota z průměru za posledních 5 let = 3,20 tis.m3/km/rok Postup při stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = ((3,36 – 3,20) / 3,20) x 100 x 89,3 x 0,005 = 2,23

Doporučený výpočet uvádí např. Příručka provozovatele vodovodní sítě (SOVAK, 2003), str. 107.

3

11/48


1.4.

Příloha č. 1

Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů

Definice Objem vyčištěných sekcí akumulačních nádrží vodojemů v poměru k celkovému informativního objemu akumulačních nádrží vodojemů, vyjádřeno v procentech. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce Definice smluvního ukazatele

iPVz4 = (pv8 / pv9) x 100

[%]

Rozdíl mezi celkovým počtem úkonů požadovaných plánem preventivní údržby (na čištění akumulačních nádrží a údržbu vodojemů) a počtem skutečně provedených úkonů požadovaných plánem preventivní údržby (na čištění akumulačních nádrží a údržbu vodojemů). Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok.


PVz4 = pv11 – pv10

Proměnné

pv8

Celkový objem vyčištěných sekcí akumulačních nádrží vodojemů, během jednoho roku [m3]

pv9

Celkový objem akumulačních nádrží vodojemů, k referenčnímu datu [m3]

[počet]

Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku. pv10

Počet skutečně provedených úkonů požadovaných plánem preventivní údržby (na čištění akumulačních nádrží a údržbu vodojemů), během jednoho roku [počet]

pv11

Celkový počet úkonů požadovaných plánem preventivní údržby (na čištění akumulačních nádrží a údržbu vodojemů), během jednoho roku [počet]

Skupina



Počet čištění akumulačních nádrží a úkonů spojených s údržbou vodojemů za rok musí vycházet z plánu preventivní údržby. Je třeba plnit 100 % požadavků dle plánu údržby.


Počet bodů za rok = PVz4 x V4

Poznámka

kde V4 je počet bodů za každé nesplnění úkonů vyplývajících z provozního řádu, minimálně ve výši 1. Počet čištění akumulačních nádrží a úkonů spojených s údržbou vodojemů vychází z plánu preventivní údržby (přičemž akumulační nádrže a vodojemy, které jsou mimo provoz, do plánu čištění nebudou zahrnuty). Plán preventivní údržby vypracuje provozovatel na základě požadavků z provozních řádů a návodů k obsluze jednotlivých zařízení. Plán preventivní údržby lze v průběhu roku měnit pouze v případě, že změny budou odsouhlaseny oběma stranami.

12/48


Příklad

Příloha č. 1

Provozovatel spravuje 3 vodojemy. Z plánu preventivní údržby vyplývá, že každý vodojem je třeba 2x ročně vyčistit a u každého je třeba jednou ročně provést výměnu vzduchových filtrů. Provozovatel v daném roce neprovedl výměnu filtrů ani na jednom vodojemu. Postup při stanovení pokutových bodů: pv11 = RH = (3 x 2) + (3 x 1) = 9 pv10 = 3 x 2 = 6 Počet bodů za daný rok = (9 – 6) x 1 = 3

13/48


1.5.

Příloha č. 1

Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti

Definice Délka vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek) s preventivní informativního kontrolou úniků v poměru k celkové délce vodovodních řadů (bez přivaděčů a ukazatele vodovodních přípojek), vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVz5 = (pv12 / pv13) x 100


Rozdíl mezi požadovanou délkou vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek), kde má být provedena preventivní kontrola úniků (RH), a skutečnou délkou vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek), kde byla preventivní kontrola úniků provedena, vyjádřeno v kilometrech.

[%]


PVz5 = RH ‐ pv12

Proměnné

pv12

Délka vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek), kde byla provedena preventivní kontrola úniků, během jednoho roku [km]

pv13

Celková délka vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek), k referenčnímu datu [km]

[km]

Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku. Skupina



Záleží na vlastníkovi. Doporučuje se minimálně 5 % ročně, vyjádřeno v kilometrech. To by znamenalo, že provozovatel provede kontrolu celé vodovodní sítě během 20 let.


Počet bodů za rok = PVz5 x V5 kde V5 je počet bodů za kilometr sítě pod referenční hodnotou, minimálně ve výši 1. (Pokud je referenční hodnota menší než skutečná délka vodovodních řadů s preventivní kontrolou (pv12) v kilometrech, výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje rozdíl mezi délkou vodovodních řadů (bez přivaděčů a přípojek) s provedenou preventivní kontrolou úniků a referenční hodnotou. Preventivní kontrolou úniků na vodovodních řadech se rozumí kontrola aktivním záznamovým zařízením, je potřeba mít dokladované záznamy o provedení této kontroly. Délka vodovodních řadů je vždy počítána bez délky přivaděčů a vodovodních přípojek.

Příklad

Provozovatel spravuje vodovodní řady (bez přivaděčů a vodovodních přípojek) o délce 150 km. Referenční hodnota pro preventivní kontrolu úniků na vodovodních řadech je minimálně 5 %, což pro daný rok představovalo 7,5 km. Ve skutečnosti byla provedena aktivní kontrola úniků na 6 km vodovodních řadů. Postup stanovení pokutových bodů: PVz5 = 7,5 – 6 = 1,5 Počet bodů za daný rok = 1,5 x 1 = 1,5 14/48


2.

Odpadní voda

2.1.


Příloha č. 1

Definice Počet vzorků vypouštěných odpadních vod, které splňují požadavky informativního vodoprávního rozhodnutí, v poměru k celkovému počtu vzorků vypouštěných ukazatele odpadních vod vyžadovaných platným vodoprávním rozhodnutím, vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVz1 = (ov1 / ov2) x 100


Rozdíl mezi celkovým počtem vzorků vypouštěných odpadních vod vyžadovaných platným vodoprávním rozhodnutím a počtem vzorků vypouštěných odpadních vod, které splňují požadavky vodoprávního rozhodnutí.

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je nejdéle jeden rok. Výpočet dle vzorce

OVz1 = ov2 ‐ ov1

Proměnné

ov1

[počet]

ov2

Počet vzorků vypouštěných odpadních vod vyžadovaných platným vodoprávním rozhodnutím, které ve všech parametrech splňují požadavky platného vodoprávního rozhodnutí v parametru maximální hodnoty (m), během jednoho roku [počet] Celkový počet vzorků vypouštěných odpadních vod vyžadovaných platným vodoprávním rozhodnutím, během jednoho roku [počet]

Skupina



Nula nevyhovujících nebo neprovedených vzorků



Poznámka

Dílčí pokutové body za daný rok pro každou ČOV = OVz1 x V6 kde V6 je počet bodů za každý nevyhovující nebo neprovedený vzorek, minimálně ve výši 1. Ukazatel je třeba vyhodnocovat pro jednotlivé čistírny odpadních vod (ČOV), ve vztahu k jejich platným vodoprávním rozhodnutím. Pokutové body se zaměřují na vzorky čištěných odpadních vod, které nevyhovují platnému vodoprávnímu rozhodnutí. Přístup předpokládá, že z pohledu daných ukazatelů nejsou vyhodnocovány vzorky nad rámec vyžadovaný vodoprávním rozhodnutím. Kvalita čištěných odpadních vod je řešena v povolení k vypouštění odpadních vod, které vydává vodoprávní úřad, zejména dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. 15/48


Příloha č. 1

Stanovení mohou být provedena buď v rámci vlastních provozních laboratoří provozovatele, které splňují požadavky na akreditaci (dle ČSN EN ISO/IEC 17025), a nebo akreditovanou laboratoří v rámci subdododávky. Příklad

Provozovatel spravuje 2 čistírny odpadních vod (ČOV): 1.

ČOV A ‐ vodoprávní rozhodnutí vyžaduje celkem 52 vzorků vypouštěných odpadních vod – z nichž 49 vzorků ve všech parametrech splňovalo požadavky platného vodoprávního rozhodnutí v parametru maximální hodnoty (m)

2.

ČOV B ‐ vyžadováno 52 vzorků, z nichž 51 vzorků splňovalo požadavky platného vodoprávního rozhodnutí v parametru maximální hodnoty (m).

Postup při stanovení pokutových bodů: 1.

ČOV A: dílčí pokutové body za daný rok = (52 – 49) x 1 = 3

2.

ČOV B: dílčí pokutová body za daný rok = (52 – 51) x 1 = 1

Počet bodů za daný rok = 3 + 1 = 4

16/48


2.2.

Příloha č. 1


Definice Celkový počet hodin přerušení odvádění odpadních vod z důvodů havárie informativního v poměru k celkovému počtu přerušení odvádění odpadních vod z důvodů ukazatele havárie. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVz2 = (Σov4) / ov5


Počet zprovozněných přípojek kanalizace (během jedné havárie) násobený počtem hodin přerušení odvádění odpadních vod (během jedné havárie), které překročí referenční hodnotu.

[hodiny/přerušení]


OVz2 = ov3 x (ov4 – RH)

[‐]

Výpočet se provádí pouze pro havárie, kde počet hodin pro obnovení služby odvádění odpadních vod přesahuje referenční hodnotu.

Proměnné

ov3

Počet zprovozněných přípojek kanalizace během jedné havárie [počet]

ov4

Počet hodin přerušení odvádění odpadních vod z důvodů havárie, během jedné havárie [hodiny]

ov5

Celkový počet přerušení odvádění odpadních vod z důvodů havárie, během jednoho roku [počet]

Skupina



Pro havárii u jedné domovní přípojky (rodinný dům do 2 bytových jednotek včetně) ‐ do 56 hodin Pro ostatní typy nemovitostí a více přípojek ‐ do 32 hodin


Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok Dílčí pokutové body pro každé přerušení = OVz2 x V7 kde V7 je počet bodů za jednu přípojku a jednu hodinu přerušení provozu kanalizační přípojky nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,01. Maximální počet bodů za jednu událost je 10.

Poznámka

Ukazatel se zabývá přerušením funkce odvádění odpadních vod u gravitační, tlakové a podtlakové kanalizace z důvodu havárie, která vznikla mimo pozemky odběratelů. Havárie přípojek na soukromém pozemku nebo vnitřní kanalizace řeší vlastník přípojky (vlastníkem kanalizační přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže‐li se opak) vždy sám. Počet přípojek postižených přerušením funkce odvádění odpadních vod určí provozovatel kvalifikovaným odhadem. Pokud s tímto odhadem vlastník nesouhlasí, předpokládá se smluvně zakotvený postup pro řešení sporů, který začíná vzájemnou komunikací, postupuje přes použití nezávislé třetí strany k mediaci, a pouze pak řeší danou situaci soudem nebo arbitráží. Stanovení pokutových bodů sleduje, kolik přípojek kanalizace bylo zprovozněno za delší časový limit, než udává referenční hodnota, a o kolik hodin byla tato hodnota překročena. Doba přerušení odvádění odpadní vody se stanoví od okamžiku nahlášení přerušení a je ukončena okamžikem obnovení služby odvádění odpadních vod (za okamžik obnovení se považuje i zavedení náhradního odvádění odpadních 17/48


Příloha č. 1

vod). Okamžikem obnovení služby se rozumí termín potvrzení (libovolnou cestou s preferencí pro způsoby, které jsou zpětně dohledatelné, např. email nebo fax) od provozovatele vlastníkovi, že bylo obnoveno odvádění odpadní vody. Havárií se rozumí jakákoliv neplánovaná událost, která způsobí přerušení služby odvádění odpadních vod. Ukazatel je třeba vyhodnocovat pro každé přerušení služby odvádění odpadních vod. Příklad

V daném roce došlo ke dvěma přerušením služby odvádění odpadních vod z důvodů havárií, která překročila referenční hodnotu. V prvním případě došlo na gravitační kanalizaci k přerušení odvádění odpadních vod ve veřejné části přípojky činžovního domu o 4 bytových jednotkách („ostatní nemovitost“, tedy RH = 32 hodin). Doba na obnovení služby byla 40 hodin. V druhém případě byl provoz jedné oblasti obsluhované aglomerace zajišťován tlakovou kanalizací. Z důvodu nefunkčnosti jedné přečerpávací stanice byl přerušen odběr odpadních vod z 13 přípojek na dobu 35 hodin („více přípojek“, tedy RH = 32 hodin). Postup při stanovení pokutových bodů: U první havárie došlo k přerušení u jedné přípojky po dobu 40 hodin: OVz2 = ov3 x (ov4 – RH) = 1 x (40 – 32) = 8 Dílčí pokutové body pro první přerušení = OVz2 x V7 = 8 x 0,01 = 0,08 U druhé havárie došlo k přerušení u 13 přípojek po dobu 35 hodin: OVz2 = ov3 x (ov4 – RH) = 13 x (35 – 32) = 39 Dílčí pokutové body pro druhé přerušení = OVz2 x V7 = 39 x 0,01 = 0,39 Počet bodů za daný rok = 0,08 + 0,39 = 0,47

18/48


2.3.

Příloha č. 1


Definice Součet hodin pro všechna čerpadla na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, informativního kdy byla čerpadla mimo provoz z důvodu poruchy, v poměru k celkovému počtu ukazatele čerpadel. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVz3 = ov6 / ov7


Rozdíl mezi počtem hodin, kdy byla čerpací stanice na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV mimo provoz z důvodu poruchy, a referenční hodnotou.


OVz3 = ov8 – RH

Proměnné

[hodiny/čerpadlo]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. [hodiny]

Výpočet se provádí pouze pro období nefunkčnosti čerpací stanice na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, které přesahuje referenční hodnotu. ov6

Součet hodin pro všechna čerpadla na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, kdy byla čerpadla mimo provoz z důvodu poruchy, během jednoho roku [hodiny]

ov7

Celkový počet čerpadel na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV ve správě provozovatele, k referenčnímu datu [počet]

Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku. ov8

Hodiny pro danou čerpací stanici na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, kdy byla čerpací stanice mimo provoz z důvodu poruchy, během jedné poruchy [hodiny]

Skupina



RH = nula hodin – čerpací stanice na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV musí být schopna nepřetržitého provozu – vztahuje se na čerpací stanice, které mají záložní čerpadlo s automatikou. RH = 4 hodiny – vztahuje se na čerpací stanice, které mají záložní čerpadlo bez automatiky. RH = 8 hodin – vztahuje se na ostatní čerpací stanice bez záložního čerpadla.


Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok Dílčí pokutové body pro každou čerpací stanici = OVz3 x V8 kde V8 je počet bodů za každou hodinu nefunkčnosti čerpací stanice na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, minimálně ve výši 0,1. (Pokud je referenční hodnota vyšší než doba nefunkčnosti čerpací stanice (ov8), výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Nátokem na ČOV se myslí první čerpací stanice odpadní vody na ČOV (po toku vody). Ukazatel je třeba vyhodnocovat pro jednotlivé čerpací stanice na stokové síti. Pro efektivní sledování výkonového ukazatele je vhodné čerpací stanice opatřit dálkovým přenosem informací s možností provázaní na informační systémy provozovatele. V opačném případě je nutné spoléhat na ostatní formy přenosu informací a v tomto případě je doba sledována od okamžiku nahlášení havárie. Poruchou se rozumí jakákoliv neplánovaná událost, která způsobí nefunkčnost 19/48


Příloha č. 1

čerpací stanice nebo čerpadla na stokové síti. Ukazatel je definován pouze pro gravitační stokovou síť. Gravitační stokovou sítí se rozumí i čerpací stanice a výtlačná potrubí po celé délce sítě. Příklad

V daném roce došlo ke 3 poruchám čerpacích stanic, které vedly k jejich nefunkčnosti. První čerpací stanice byla mimo provoz 36 hodin (jednalo se o čerpací stanici se záložním čerpadlem). Druhá čerpací stanice byla mimo provoz 18 hodin (jednalo se o čerpací stanici se záložním čerpadlem). Třetí čerpací stanice byla mimo provoz 28 hodin (jednalo se o čerpací stanici bez záložního čerpadla). Postup při stanovení pokutových bodů: Dílčí pokutové body pro 1. čerpací stanici = (36 – 0) x 0,1 = 3,6 Dílčí pokutové body pro 2. čerpací stanici = (18 – 0) x 0,1 = 1,8 Dílčí pokutové body pro 3. čerpací stanici = (28 – 8) x 0,1 = 2,0 Počet bodů pro všechny čerpací stanice za daný rok = 3,6 + 1,8 + 2,0 = 7,4

20/48


2.4.

Příloha č. 1


Definice Délka gravitační stokové sítě, kde byla provedena revize, v poměru k celkové informativního délce gravitační stokové sítě, vyjádřeno v procentech. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVz4 = (ov9 / ov10) x 100


Rozdíl mezi požadovanou délkou gravitační stokové sítě, u které má být provedena revize (RH), a skutečnou délkou gravitační stokové sítě, kde byla provedena revize, vyjádřeno v kilometrech.

[%]


OVz4 = RH ‐ ov9

Proměnné

ov9

Skutečná délka gravitační stokové sítě ve správě provozovatele, u které byla provedena revize, během jednoho roku [km]

ov10

Celková délka gravitační stokové sítě ve správě provozovatele, k referenčnímu datu [km]

[km]




5 % ročně, vyjádřeno v kilometrech.


Počet bodů za rok = OVz4 x V9 kde V9 je počet bodů za kilometr sítě pod referenční hodnotou, minimálně ve výši 1. (Pokud je referenční hodnota menší než skutečná délka revidované sítě (ov9) v kilometrech, výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů udává rozdíl mezi skutečnou délkou prohlédnuté kanalizace a určenou referenční hodnotou. Z revizní povinnosti mohou být vyloučeny úseky gravitační stokové sítě, u nichž není technicky možné revizi provést, anebo u nichž je revize proveditelná pouze za cenu extrémních nákladů. Tyto úseky musí být provozovatelem předem identifikovány v rámci ročního plánu údržby a schváleny vlastníkem. Plán revizí lze v průběhu roku měnit pouze v případě, že změny budou odsouhlaseny oběma stranami. Důležité je, zda v ročním úhrnu bylo splněno vše, co bylo plánem dané. Za revizi se považují např. činnosti fyzické prohlídky průchozích profilů, kontrolních a manipulačních šachet a kamerové zkoušky. Pokud pro určité zvolené úseky pro revizi nejsou k dispozici nezbytné údaje pro GIS, potom musí být kamera vybavena technicky tak, aby byly současně s revizí tyto údaje pro GIS získány (minimálně v rozsahu poloha a sklon). Ukazatel je definován pouze pro gravitační stokovou síť. Gravitační stokovou sítí se rozumí i čerpací stanice a výtlačná potrubí po celé délce sítě.

Příklad

Provozovatel spravuje gravitační stokovou síť o délce 640 km. Referenční hodnota pro kontrolu gravitační stokové sítě je minimálně 5 %, což pro daný rok představovalo 32 km stokové sítě. Ve skutečnosti byla provedena kontrola

21/48


29,3 km gravitační stokové sítě. Postup při stanovení pokutových bodů: PVz4 = 32 – 29,3 = 2,7 Počet bodů za daný rok = 2,7 x 1 = 2,7

22/48

Příloha č. 1


2.5.

Příloha č. 1


Definice Délka vyčištěné gravitační stokové sítě v poměru k celkové délce stokové sítě, informativního vyjádřeno v procentech. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVz5 = (ov11 / ov12) x 100


Rozdíl mezi požadovanou délkou vyčištěné gravitační stokové sítě (RH) a délkou gravitační stokové sítě skutečně vyčištěnou, vyjádřeno v kilometrech.


OVz5 = RH – ov11

Proměnné

ov11

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok.

ov12

[km]

Délka vyčištěné gravitační stokové sítě ve správě provozovatele (včetně souvisejících objektů), během jednoho roku [km] Celková délka gravitační stokové sítě ve správě provozovatele (včetně souvisejících objektů), k referenčnímu datu [km] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

Skupina



Minimálně v rozsahu ročního plánu čištění schváleného vlastníkem.


Počet bodů za rok = OVz5 x V10 kde V10 je počet bodů za kilometr sítě pod referenční hodnotou, minimálně ve výši 1. (Pokud je referenční hodnota menší než skutečná délka čištěné sítě (ov11) v kilometrech, výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů udává rozdíl mezi skutečnou délkou vyčištěné kanalizace a určenou referenční hodnotou. V ročním plánu čištění kanalizace by měly být zahrnuty minimální požadavky na čištění gravitační stokové sítě, zejména v návaznosti na určené kritické oblasti sítě, kde dochází k zanášení sítě a čištění je zde nezbytně nutné. Nicméně v plánu čištění by měla být zahrnuta i určitá délka gravitační stokové sítě, kde by v budoucnu mohla vzniknout potřeba čištění. Roční plán čištění kanalizace je schválen vlastníkem. Čištění kanalizace zahrnuje všechny způsoby čištění (zejména za použití tlakového vozu), včetně čištění souvisejících objektů a odstraňování kořenů. Zahrnuje i kontrolu a případné odstranění závad menšího rozsahu na šachtách a souvisejících kanalizačních objektech. Provozovatel by měl mít stanovenou smluvní povinnost pořizovat elektronickou fotodokumentaci činností, které jsou jinak těžce ověřitelné vč. uvedení automatické informace s datem pořízení každé fotografie. Ukazatel je definován pouze pro gravitační stokovou síť. Gravitační stokovou sítí se rozumí i čerpací stanice a výtlačná potrubí po celé délce sítě.

23/48


Příklad

Příloha č. 1

Provozovatel spravuje gravitační stokovou síť o délce 640 km. Referenční hodnota pro čištění gravitační stokové sítě daná ročním plánem čištění je 5 % , což pro daný rok představovalo 32 km stokové sítě. Ve skutečnosti bylo vyčištěno 30,6 km gravitační stokové sítě. Postup při stanovení pokutových bodů: OVz5 = 32 – 30,6 = 1,4 km. Počet bodů za daný rok = 1,4 x 1 = 1,4

24/48


3.

Pitná a odpadní voda

3.1.

Preventivní údržba významných zařízení

Příloha č. 1

Definice Počet provedených úkonů preventivní údržby na významných zařízeních informativního v poměru k celkovému počtu úkonů požadovaných plánem preventivní údržby ukazatele na významných zařízeních, vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce


Rozdíl mezi celkovým počtem úkonů požadovaných plánem preventivní údržby na významných zařízeních a počtem provedených úkonů preventivní údržby na významných zařízeních.

iPOVz1 = (pov1 / pov2) x 100

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce 4

POVz1 = pov2 ‐ pov1

Proměnné

pov1

Počet provedených úkonů preventivní údržby na významných zařízeních dle plánu preventivní údržby, během jednoho roku [počet]

pov2

Celkový počet úkonů požadovaných plánem preventivní údržby na významných zařízeních, během jednoho roku [počet]

[počet]

Skupina



Počet úkonů preventivní údržby za rok musí vycházet z plánu na preventivní údržbu významných zařízení. Je třeba plnit 100 % požadavků dle návodů na údržbu.


Počet bodů za rok = POVz1 x V11

Poznámka

Počet úkonů preventivní údržby vychází z plánů na preventivní údržbu významných zařízení.

kde V11 je počet bodů za každé nesplnění požadavků na revizi, minimálně ve výši 0,5.

Plán údržby významných zařízení vypracuje provozovatel na základě požadavků provozních řádů a návodů k obsluze jednotlivých zařízení. Významná zařízení jsou taková zařízení, která jsou důležitá pro plynulý chod výroby a dodávky pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod. Výčet významných zařízení určí z návrhu provozovatele vlastník. Příklad

Dle plánu preventivní údržby významných zařízení musí provozovatel provést v daném roce 100 úkonů preventivní údržby. Ve skutečnosti provozovatel provedl 89 úkonů. Postup při stanovení pokutových bodů: POVz1 = 100 – 89 = 11 Počet bodů za daný rok = 11 x 0,5 = 5,5

Je doporučeno řešit odděleně pro pitnou a odpadní vodu.

4

25/48


3.2.

Příloha č. 1


Definice Celková doba na vyřízení stížností odběratelů v poměru k celkovému počtu informativního evidovaných stížností odběratelů souvisejících se službou dodávky pitné vody ukazatele a odvádění odpadních vod. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPOVz2 = (∑pov4) / pov3


Rozdíl mezi skutečně dosaženou dobou na vyřízení každé stížnosti související se službou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod a referenční hodnotou.

[dny/stížnost]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce 5

POVz2 = pov4 – RH

Proměnné

pov3

[dny]

Výpočet se stanovuje pouze pro stížnosti vyřízené nad časovým limitem daným referenční hodnotou.

Celkový počet evidovaných stížností odběratelů souvisejících se službou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, k referenčnímu datu [počet] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

pov4

Skutečně dosažená doba na vyřízení každé stížnosti související se službou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod [dny]

Skupina



Standardní doba na vyřízení stížnosti je maximálně 30 kalendářních dní.



Pokud je doba vyřízení stížnosti delší než maximálně 90 kalendářních dní, považuje se tato situace za závažné selhání provozovatele se zvýšenou pokutou.

Dílčí pokutový bod pro každou stížnost = POVz2 x V12 kde V12 je počet bodů za jednu stížnost a jeden den nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,005. Pokud je doba vyřízení stížnosti delší než 90 dnů, potom se hodnota V12 zvyšuje 20‐ti násobně, minimálně na výši 0,1.

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počty stížností, které byly vyřízeny v delším časovém období, než udává referenční hodnota. Pro výpočet ukazatele je předpokládána existence informačního systému stížností. Počátkem procesu vyřizování stížnosti se rozumí datum převzetí stížnosti, koncem procesu datum odeslání vyřízené stížnosti. Vyřízenou stížností se rozumí písemná odpověď (zaslaná doporučeně) o vyřešení nebo postupu způsobu řešení. Pokud je stížnost např. obdržena v úterý a vyřízena v pátek, doba na vyřízení je 3 dny. Pokud provozovatel poskytuje jinou (telefonickou, internetovou) registraci stížností, lze formu vyřízení stížnosti upravit dle konkrétních podmínek.


5

26/48


Příklad

Příloha č. 1

Celkový počet stížností odběratelů během daného roku byl 25, z toho 18 stížností bylo vyřízeno včas. Zbývajících 7 stížností bylo vyřízeno až po uplynutí standardní doby 30 dní, konkrétně: •

3 stížnosti vyřízené za 33 dny

•

2 stížnosti vyřízené za 34 dny

•

1 stížnost vyřízena za 38 dní

•

1 stížnost vyřízena za 92 dní.

Postup při stanovení pokutových bodů: Výpočet pro stížnost (jednu) vyřízenou za 33 dny: •

(33 – 30) x 0,005 = 0,015 bodů na jednu stížnost

Výpočet pro stížnost (jednu) vyřízenou za 34 dny: •


Výpočet pro stížnost (jednu) vyřízenou za 38 dní: •


Výpočet za stížnost (jednu) vyřízenou za 92 dní: •


Počet bodů za všechny stížnosti za daný rok: = (0,015 x 3 stížnosti) + (0,02 x 2 stížnosti) + (0,04 x 1) + (6,2 x 1) = 6,33

27/48


3.3.

Příloha č. 1


Definice Počet neprávem zamítnutých nebo nevyřešených stížností, které byly vlastníkem informativního nebo věcně příslušným kompetentním úřadem shledány jako neprávem ukazatele zamítnuté nebo nevyřešené, v poměru k celkovému počtu zamítnutých nebo nevyřešených stížností, vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce



Počet neprávem zamítnutých nebo nevyřešených stížností, které byly vlastníkem nebo věcně příslušným kompetentním úřadem shledány jako neprávem zamítnuté nebo nevyřešené.

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je nejdéle jeden rok. Výpočet dle vzorce 6

POVz3 = pov5

Proměnné

pov5

Počet neprávem zamítnutých nebo nevyřešených stížností, které byly vlastníkem nebo věcně příslušným kompetentním úřadem shledány jako neprávem zamítnuté nebo nevyřešené, během jednoho roku [počet]

pov6

Celkový počet zamítnutých k referenčnímu datu [počet]

[počet]

nebo

nevyřešených

stížností,




Nula neprávem zamítnutých nebo nevyřešených stížností


Počet bodů za rok = POVz3 x V13

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počet neprávem zamítnutých nebo nevyřešených stížností, které byly vlastníkem nebo věcně příslušným kompetentním úřadem shledány jako neprávem zamítnuté nebo nevyřešené.

kde V13 je počet bodů za každou nevyřešenou nebo neprávem zamítnutou stížnost, minimálně ve výši 5.

Předpokladem je, že vlastník rozhoduje o tom, jakou stížnost považuje za neprávem zamítnutou nebo nevyřešenou, a že provozovatel podle rozhodnutí vlastníka platí danou smluvní pokutu na vyzvání nebo k určitému smluvně určenému datu. Pokud provozovatel nesouhlasí s rozhodnutím vlastníka, předpokládá se smluvně zakotvený postup pro řešení sporů, který začíná vzájemnou komunikací, postupuje přes použití nezávislé třetí strany k mediaci, a pouze pak řeší danou situaci soudem nebo arbitráží. Doporučuje se zavedení smluvní povinnosti provozovatele informovat odběratele ve svém vyjádření k dané stížnosti o možnosti dovolání k vlastníkovi.


6

28/48


Příklad

Příloha č. 1

Celkový počet zamítnutých stížností odběratelů během daného roku byl 22, z toho jedna stížnost byla shledána vlastníkem jako neprávem zamítnutá. U jiné stížnosti, na základě dovolání konečného odběratele, vlastník shledal řešení stížnosti jako nedostačující a tím danou stížnost považoval za „nevyřešenou“. Provozovatel názor vlastníka po společném jednání akceptoval. Postup při stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = (1 + 1) x 5 = 10

29/48


3.4.

Příloha č. 1


Definice Počet opožděných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek v poměru informativního k celkovému počtu vydaných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek, ukazatele vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce



Rozdíl mezi skutečně dosaženou dobou pro vydání stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci přípojek a referenční hodnotou.

Výpočet dle vzorce 7

POVz4 = pov9 – RH

Proměnné

pov7

Počet opožděných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek, během jednoho roku [počet]

pov8

Celkový počet vydaných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek, k referenčnímu datu [počet]

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je nejdéle jeden rok.

[dny]

Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku. pov9

Skutečně dosažená doba pro vydání každého stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci přípojek [dny] Výpočet se stanovuje pouze pro stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci přípojek vydaná nad časovým limitem daným referenční hodnotou.

Skupina



Maximálně 30 kalendářních dní


Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok Dílčí pokutový POVz4 x V14

bod

pro

každé

stanovisko

nebo

vyjádření

=

kde V14 je počet bodů za jedno stanovisko nebo vyjádření a jeden den nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,01. Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počty stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek, která byla vydána v delším časovém období, než udává referenční hodnota, a skutečně dosaženou dobu pro vydání stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci přípojek. Provozovatel může požadavek k dokumentaci přípojek řešit dvěma způsoby: a. stanoviskem k dokumentaci přípojek se rozumí kladná nebo záporná odpověď vztahující se k zadanému požadavku; b. vyjádřením k dokumentaci přípojek se rozumí předání písemné informace o postupu řešení zadaného požadavku (např. je vyžadováno místní šetření). Pokud bude zjištěno, že požadavek na dokumentaci přípojek byl řešen formou vydání vyjádření, ačkoliv bylo možné vydat stanovisko k dokumentaci, bude tato situace posuzována jako „neprávem zamítnutá stížnost“ a bude s ní takto nakládáno (viz 3.3. Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů).


7

30/48


Příklad

Příloha č. 1

Celkový počet vydaných stanovisek k dokumentaci přípojek během daného roku byl 545, z toho 529 stanovisek bylo vydáno včas. Zbývajících 16 stanovisek bylo vydáno až po uplynutí standardní doby 30 dní: 10 stanovisek bylo vydáno za 35 dní a 6 stanovisek za 38 dní. Během daného roku bylo vydáno také 85 vyjádření k dokumentaci přípojek, z toho 80 vyjádření bylo vydáno včas. Zbývajících 5 vyjádření bylo vydáno až po uplynutí standardní doby 30 dní: všech 5 vyjádření za 32 dní. Postup při stanovení pokutových bodů: Výpočet pro stanovisko (jedno) vydané za 35 dní: (35 – 30) x 0,01 = 0,05 Výpočet pro stanovisko (jedno) vydané za 38 dní: (38 – 30) x 0,01 = 0,08 Počet bodů za všechna stanoviska za daný rok = (0,05 x 10) + (0,08 x 6) = 0,98 Výpočet pro vyjádření (jedno) vydané za 32 dní: (32 – 30) x 0,01 = 0,02 Počet bodů za všechna vyjádření za daný rok = (0,02 x 5) = 0,1 Počet bodů za všechna stanoviska a vyjádření za daný rok = 0,98 + 0,1 = 1,08

31/48


3.5.

Příloha č. 1

Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace

Definice Počet opožděných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu informativního a kanalizace v poměru k celkovému počtu vydaných stanovisek nebo vyjádření ukazatele k dokumentaci vodovodu a kanalizace, vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce



Rozdíl mezi skutečně dosaženou dobou pro vydání stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace a referenční hodnotou.

Výpočet dle vzorce 8

POVz5 = pov12 – RH

Proměnné

pov10

Počet opožděných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace, během jednoho roku [počet]

pov11

Celkový počet vydaných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace, k referenčnímu datu [počet]

[%]


[dny]

Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku. pov12

Skutečně dosažená doba pro vydání každého stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace [dny] Výpočet se stanovuje pouze pro stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace vydaná nad časovým limitem daným referenční hodnotou.

Skupina



Maximálně 30 kalendářních dní


Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů za daný rok Dílčí pokutový POVz5 x V15

bod

pro

každé

stanovisko

nebo

vyjádření

=

kde V15 je počet bodů za jedno stanovisko nebo vyjádření a jeden den nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,005. Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počty stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace, která byla vydána v delším časovém období, než udává referenční hodnota, a skutečně dosaženou dobu pro vydání stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace. Provozovatel může požadavek k dokumentaci vodovodu a kanalizace řešit dvěma způsoby: a.

stanoviskem k dokumentaci vodovodu a kanalizace se rozumí kladná nebo záporná odpověď vztahující se k zadanému požadavku;

b. vyjádřením k dokumentaci vodovodu a kanalizace se rozumí předání písemné informace o postupu řešení zadaného požadavku (např. je vyžadováno místní šetření). Je doporučeno řešit odděleně pro pitnou a odpadní vodu.

8

32/48


Příloha č. 1

Pokud bude zjištěno, že požadavek na dokumentaci vodovodu a kanalizace byl řešen formou vydání vyjádření, ačkoliv bylo možné vydat stanovisko k dokumentaci, bude tato situace posuzována jako „neprávem zamítnutá stížnost“ a bude s ní takto nakládáno (viz 3.3. Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů). Příklad

Celkový počet vydaných stanovisek k dokumentaci vodovodu a kanalizace během daného roku byl 71, z toho 65 stanovisek bylo vydáno včas. Zbývajících 6 stanovisek bylo vydáno až po uplynutí standardní doby 30 dní: 4 stanoviska byla vydána za 32 dní a 2 stanoviska za 40 dní. Během daného roku bylo vydáno 21 vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace, z toho 15 vyjádření bylo vydáno včas. Zbývajících 6 vyjádření bylo vydáno až po uplynutí standardní doby 30 dní: 5 vyjádření za 35 dní a 1 vyjádření za 38 dní. Postup při stanovení pokutových bodů: Výpočet pro stanovisko (jedno) vydané za 32 dní: (32 – 30) x 0,005 = 0,01 Výpočet pro stanovisko (jedno) vydané za 40 dní: (40 – 30) x 0,005 = 0,05 Počet bodů za všechna stanoviska za daný rok = (0,01 x 4) + (0,05 x 2) = 0,14 Výpočet pro vyjádření (jedno) vydané za 35 dní: (35 – 30) x 0,005 = 0,025 Výpočet pro vyjádření (jedno) vydané za 38 dní: (38 – 30) x 0,005 = 0,04 Počet bodů za všechna vyjádření za daný rok = (0,025 x 5) + (0,04 x 1) = 0,165 Počet bodů za všechna stanoviska a vyjádření za daný rok = 0,14 + 0,165 = 0,305

33/48


B.

DODATEČNÉ VÝKONOVÉ UKAZATELE

4.

Pitná voda

4.1.


Příloha č. 1

Definice Celkový počet hodin přerušení dodávky pitné vody velkoodběratelům v poměru informativního k celkovému počtu přerušení dodávky vody u velkoodběratelů z důvodu havárie. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVd1 = (Σpv14) / pv15


Rozdíl mezi skutečnou dobou přerušení dodávky pitné vody u velkoodběratelů způsobeného jednou havárií a referenční hodnotou.


PVd1 = pv14 ‐ RH

Proměnné

pv14


Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je nejdéle jeden rok.

pv15

[hodiny]

Počet hodin přerušení dodávky pitné vody u velkoodběratelů způsobeného jednou havárií [hodiny]

Celkový počet přerušení dodávky vody u velkoodběratelů z důvodu havárie, k referenčnímu datu [počet]

Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

Skupina



Doporučuje se stanovit maximální dobu přerušení pro každého velkoodběratele dle provozního řádu vodovodu. Tato hodnota se poté bere jako referenční hodnota specifická pro každého jednotlivého velkoodběratele.



Poznámka

Dílčí pokutové body pro každé přerušení = PVd1 x V16 kde V16 je počet bodů za jednoho velkoodběratele a jednu hodinu nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,1. Definice velkoodběratele záleží na vlastníkovi (navrhuje se např. dle množství odebrané vody, velikosti DN přípojky, …). Havárií se rozumí jakákoliv neplánovaná událost, která způsobí přerušení služby zásobování pitnou vodou. Doba přerušení dodávky pitné vody z důvodu havárie se stanoví: •

U havárií, kdy je nahlášeno přerušení dodávky pitné vody, se doba přerušení stanoví od okamžiku nahlášení přerušení dodávky pitné vody na dispečink provozovatele. Okamžikem ukončení se rozumí termín potvrzení (libovolnou cestou s preferencí pro způsoby, které jsou zpětně dohledatelné, např. email nebo fax) od provozovatele vlastníkovi, že byla obnovena dodávka vody.

•

U havárií, které jsou nahlášeny na dispečink v okamžiku, kdy ještě není přerušena dodávka vody odběratelům, se doba přerušení stanoví od zahájení manipulace provozovatele na síti (dojde k přerušení dodávky pitné vody odběratelům). Okamžikem ukončení se rozumí termín potvrzení (libovolnou cestou s preferencí pro způsoby, které jsou zpětně dohledatelné, např. email nebo fax) od provozovatele vlastníkovi, že byla 34/48


Příloha č. 1

obnovena dodávka vody. Stanovení pokutových bodů sleduje počet velkoodběratelů postižených havarijním přerušením zásobování pitnou vodou a počet hodin, které přesahují referenční hodnotu. Příklad

V daném roce byla vlivem havárií přerušena dodávka celkem třem velkoodběratelům. Během jednoho přerušení, které trvalo 28 hodin, byla přerušena dodávka pitné vody dvěma velkoodběratelům. U prvního z nich je maximální doba přerušení stanovena na 24 hodin, u druhého je maximální doba přerušení stanovena na 18 hodin. Třetí velkoodběratel byl postižen přerušením dodávky pitné vody na 33 hodin, přičemž maximální doba přerušení je 24 hodin. Postup při stanovení pokutových bodů: Výpočet smluvního výkonového ukazatele: •

Za první přerušení: PVd1 = pv14 – RH = 28 – 18 = 10 hod PVd1 = pv14 – RH = 28 – 24 = 4 hod

•

Za druhé přerušení: PVd1 = pv14 – RH = 33 – 24 = 9 hod

Stanovení dílčích pokutových bodů: •

Za první přerušení: PVd1 x V16 = 10 x 0,1 = 1 PVd1 x V16 = 4 x 0,1 = 0,4

•

Za druhé přerušení: PVd1 x V16 = 9 x 0,1= 0,9

Počet bodů za daný rok = 1 + 0,4 + 0,9 = 2,3

35/48


4.2.

Příloha č. 1


Definice Součet hodin skutečné doby trvání přerušení dodávky pitné vody z důvodu informativního plánovaných oprav v poměru k celkovému počtu plánovaných oprav ukazatele s následkem přerušení dodávky pitné vody. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce



Rozdíl mezi skutečnou dobou přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav a referenční hodnotou.


PVd2 = pv16 – RH

Proměnné


Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. [hodiny]

Ukazatel se stanovuje pouze pro plánovaná přerušení dodávky pitné vody nad časovým limitem daným referenční hodnotou. pv16

Skutečná doba přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav, během určité konkrétní opravy [hodiny]

pv17

Celkový počet přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav, během jednoho roku [počet]

pv18

Celkový počet přípojek ovlivněných přerušením dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav překračující časový limit daný referenční hodnotou, během určité konkrétní opravy [počet]

Skupina



Pro určení standardní doby přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav je třeba odlišit dvě možné situace: a. Standardní doba pro jedno přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav je 24 hodin. b. Standardní doba pro některá vybraná přerušení dodávky pitné vody je uvedena v plánu oprav (více viz Poznámka).


Počet bodů za rok = suma dílčích pokutových bodů

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počty přípojek ovlivněné přerušením dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav a skutečný počet hodin přerušení dodávky vody nad referenční hodnotou.

Dílčí pokutové body pro každé plánované přerušení = PVd2 x V17 x pv18 kde V17 je počet bodů za jednu přípojku a jednu hodinu plánovaného přerušení nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,005.

Standardní doba pro přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav je 24 hodin. V případě, že provozovatel připravuje opravu, která si vyžádá delší dobu přerušení dodávky pitné vody, je nutné, aby délka takového přerušení byla předem dohodnuta s vlastníkem v rámci schvalování či aktualizace plánu oprav. Pro shromažďování informací o přerušeních dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav (průběh, doba trvání atd.) má provozovatel zavedený systém k přípravě a aktualizaci plánu oprav. Vlastník má možnost do tohoto systému oprav nahlížet a mít tak přehled o všech plánovaných opravách a přerušení dodávky pitné vody.

36/48


Příklad

Příloha č. 1

Provozovatel provedl během daného roku celkem 6 plánovaných oprav a s tím souvisejících přerušení dodávky pitné vody. Na 3 přerušení se vztahovala referenční hodnota v délce 24 hodin, přičemž 2 přerušení tomuto limitu vyhověla. Zbývající přerušení přesáhlo časový limit daný referenční hodnotou, trvalo 32 hodin a ovlivnilo 12 přípojek. Další 3 přerušení byla v plánu oprav uvedena společně s přesně určenou dobou trvání jakožto referenční hodnotou, konkrétně: 1.

přerušení dodávky: schválená doba trvání byla 72 hodin, skutečná doba přerušení dodávky byla 80 hodin; 20 ovlivněných přípojek

2.

přerušení dodávky: schválená doba trvání byla 168 hodin, skutečná doba přerušení dodávky byla 192 hodin; 5 ovlivněných přípojek

3.

přerušení dodávky: schválená doba trvání byla 120 hodin a termín byl dodržen.

Postup při stanovení pokutových bodů: 1.

přerušení (nad limitem RH): (32 – 24) x 0,005 x 12 = 0,48

2.


3.


Počet bodů za daný rok = 0,48 + 0,8 + 0,6 = 1,88

37/48


4.3.

Příloha č. 1


Definice Počet zkontrolovaných požárních hydrantů pro odběr požární vody v poměru informativního k celkovému počtu požárních hydrantů, vyjádřeno v procentech. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVd3 = (pv19 / pv20) x 100


Rozdíl mezi počtem zkontrolovaných požárních hydrantů a celkovým počtem požárních hydrantů.


PVd3 = pv20 ‐ pv19

Proměnné

pv19

[%]


pv20

[počet]

Počet zkontrolovaných požárních hydrantů pro odběr požární vody, během jednoho roku [počet] Celkový počet požárních hydrantů instalovaný v distribuční síti, k referenčnímu datu [počet] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

Skupina



Doporučuje se zkontrolovat všechny hydranty během jednoho roku,


Počet bodů za rok = PVd3 x V18

tzn. RH = pv20.

kde V18 je počet bodů za každý nezkontrolovaný hydrant, minimálně ve výši 0,5. (Pokud je referenční hodnota menší skutečný počet zrevidovaných hydrantů (pv19), výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Použití tohoto výkonového ukazatele je vhodné pouze v případech, kdy má vlastník s provozovatelem smluvně zajištěnou revizi požárních hydrantů. V případě, že je požadováno zkontrolovat všechny požární hydranty jedenkrát, pak opakované revize téhož hydrantu nejsou započítávány. Definice požárních hydrantů a parametry uvádí ČSN EN 14384 Nadzemní požární hydranty, ČSN EN 1074‐6 Armatury pro zásobování vodou – Požadavky na použitelnost a jejich ověření zkouškami – Část 6: Hydranty, ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou. Hydranty sloužící pro odběr požární vody mohou být nadzemní i podzemní. Na ostatní hydranty, které neslouží pro odběr požární vody se tento výkonový ukazatel nevztahuje. Postupy pro provádění revize hydrantů vycházejí z výše uvedených norem, přičemž o provedené revizi musí být pořízen záznam (např. protokol o měření průtoku a tlaku).

Příklad

Provozovatel spravuje celkem 61 požárních hydrantů pro odběr požární vody. V daném roce proběhla revize u 52 z nich. Postup stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = (61‐ 52) x 0,5 = 4,5

38/48


4.4.

Příloha č. 1


Definice Součet doby potřebné k instalaci všech nových vodoměrů u odběratelů v poměru informativního k celkovému počtu nově instalovaných vodoměrů u odběratelů. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce



Rozdíl mezi skutečnou dobou potřebnou k instalaci nového vodoměru u odběratele a referenční hodnotou.


PVd4 = pv21 – RH

[dny/vodoměr]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. [dny]

Výpočet smluvního ukazatele se stanovuje pouze pro ty případy instalace nových vodoměrů, které byly vyřízené nad časovým limitem daným referenční hodnotou.

Proměnné

pv21

pv22

Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele udávaná jako celkový čas od podání žádosti o instalaci až po dobu, kdy byl vodoměr zprovozněn, pro jednu specifickou žádost [dny] Celkový počet nově instalovaných vodoměrů u odběratelů, k referenčnímu datu [počet] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

Skupina



Doporučuje se maximálně 15 kalendářních dní.



Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje překročení referenční doby pro instalaci nového vodoměru u odběratele a počty takto opožděných instalací vodoměrů.

Dílčí pokutové body pro každý nový vodoměr = PVd4 x V19 kde V19 je počet bodů za jeden vodoměr a jeden den nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,05.

V případě, že odběratel preferuje termín delší, než je dán referenční hodnotou, pak tato instalace není počítána do výpočtu pokutových bodů. O takovém rozhodnutí odběratele musí být pořízen záznam. Příklad

V daném roce bylo instalováno 162 nových vodoměrů, z nichž 3 byly instalovány až po uplynutí standardní doby 15 dní. Konkrétně: první za 16 dní, druhý za 25 dní a třetí za 30 dní. Postup při stanovení dílčích pokutových bodů: 1. vodoměr: = (pv21 – RH) x V19 = (16 – 15) x 0,05 = 0,05 2. vodoměr: = (pv21 – RH) x V19 = (25 – 15) x 0,05 = 0,50 3. vodoměr: = (pv21 – RH) x V19 = (30 – 15) x 0,05 = 0,75 Počet bodů za daný rok = 0,05 + 0,50 + 0,75 = 1,3

39/48


4.5.

Příloha č. 1


Definice Celkový počet dní oznamovací doby plánovaných omezení nebo přerušení informativního dodávek služeb odběrateli z důvodu plánovaných oprav v poměru k počtu ukazatele oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběrateli z důvodu plánovaných oprav. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iPVd53 = (Σpv233) / pv243

[dny]

iPVd515 = (Σpv2315) / pv2415

[dny]


Rozdíl mezi referenční hodnotou a skutečným počtem dní oznamovací doby pro oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběrateli z důvodu plánovaných oprav. Pro daný ukazatel je nutné rozlišovat oznamovací povinnost podle § 9 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (viz Poznámka). Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je nejdéle jeden rok.


PVd53 = RH3 – pv233

[dny]

PVd515 = RH15 – pv2315

[dny]

Výpočet smluvního ukazatele se stanovuje pouze pro oznámení vydaná po limitu daným referenční hodnotou. Proměnné

pv233,15

pv243,15 pv25

Počet dní oznamovací doby pro oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběrateli z důvodu specifické plánované opravy, pro každou plánovanou opravu [dny] Počet oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběrateli z důvodu plánovaných oprav, během jednoho roku [počet] Počet přípojek dotčených omezením nebo přerušením dodávky vody z důvodu plánovaných oprav, během jedné plánované opravy [počet]

Skupina



RH15 – minimálně 15 dní předem (tj. oznamovací doba nesmí ze zákona být kratší) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích dle § 9 zákona, odstavec 6, písm. a) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. RH3 – minimálně 3 dny předem při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích dle § 9, odstavec 6, písm. b) až g) zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.



Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje včasné neoznámení omezení nebo přerušení dodávky služeb odběrateli z důvodu plánovaných oprav, které přesáhne referenční hodnotu, a počet takto dotčených přípojek.

Dílčí pokutové body pro každou opravu = PVd5(3,15) x V20 x pv25 kde V20 je počet bodů za počet dní nesplňující (zákonnou) povinnost pro oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb, která jsou vydána po časovém limitu referenční doby, vztaženo na každou přípojku, minimálně ve výši 0,005.

40/48


Příklad

Příloha č. 1

V daném roce bylo uskutečněno celkem 31 oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběratelům z důvodu plánovaných oprav, z nichž 28 splňovalo časové lhůty dané referenční hodnotou. Zbývající 3 oznámení nebyla včas oznámena odběratelům, přičemž: 2 oznámení vztahující se k provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních prací dle § 9, odstavce 6, písm. a) zákona č. 274/2001 Sb. byla uskutečněna v časové lhůtě 13 dní před plánovanou odstávkou (referenční hodnota – 15 dní). V prvním případě bylo dotčeno 5 přípojek a ve druhém 17 přípojek. 1 oznámení vztahující se ke zjištění neoprávněného připojení vodovodní přípojky dle § 9, odstavce 6, písm. d) zákona č. 274/2001 Sb. bylo uskutečněno v časové lhůtě 1 den před odstávkou služeb (referenční hodnota – 3 dny). Neoprávněné připojení se týkalo 1 vodovodní přípojky. Postup při stanovení dílčích pokutových bodů: 1. oznámení: = (RH15 – pv2315) x V20 x pv25 = (15 – 13) 0,005 x 5 = 0,25 2. oznámení: = (RH15 – pv2315) x V20 x pv25 = (15 – 13) 0,005 x 17 = 0,85 3. oznámení: = (RH3 – pv233) x V20 x pv25 = (3 – 1) 0,005 x 1 = 0,01 Počet bodů za daný rok = 0,25 + 0,85 + 0,01 = 1,11

41/48


5.

Odpadní voda

5.1.

Zatápění nemovitostí (přípojek) vlivem kanalizace

Příloha č. 1

Definice Počet přípojek zatopených vlivem kanalizace v poměru k celkovému počtu informativního přípojek na stokové síti, vyjádřeno v procentech. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce Definice smluvního ukazatele

iOVd1 = (ov13 / ov14) x 100

[%]

Vyhodnocení se provádí pro jednotnou a oddílnou kanalizaci samostatně. Rozdíl mezi počtem přípojek zatopených vlivem kanalizace v poměru k celkovému počtu přípojek na stokové síti a referenční hodnotou (tolerovaným počtem přípojek zatopených vlivem kanalizace na 1000 přípojek na stokové síti), násobeno celkovým počtem přípojek na stokové síti. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok.


Vyhodnocení se provádí pro jednotnou a oddílnou kanalizaci samostatně.

Proměnné

ov13

OVd1 = ((ov13 / ov14) – RH) x ov14

ov14

[počet]

Počet přípojek zatopených vlivem kanalizace, během jednoho roku [počet] Celkový počet přípojek na kanalizaci – stokové síti, k referenčnímu datu [počet v tisících přípojek] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

Skupina



Referenční hodnota je stanovena pro jednotnou a oddílnou kanalizaci samostatně: RH (oddílná kanalizace) = 0,1 [počet / 1000 přípojek] RH (jednotná kanalizace) = 2

[počet / 1000 přípojek]

V situaci, kdy dochází k zaplavení pouze jedné přípojky a celkový počet přípojek je menší než: •

10 000 (pro oddílnou kanalizaci)

•

500 (pro jednotnou kanalizaci),

se má za to, že nedošlo k překročení referenční hodnoty. Stanovení pokutových bodů

Počet bodů za rok = suma dílčích bodů za daný rok Dílčí pokutové body (oddílná kanalizace) = OVd1 (oddílná kanalizace) x V21a Dílčí pokutové body (jednotná kanalizace) = OVd1 (jednotná kanalizace) x V21b kde V21a je počet bodů za jednu zatopenou přípojku (oddílná kanalizace), minimálně ve výši 1. kde V21b = je počet bodů za jednu zatopenou přípojku (jednotná kanalizace), minimálně ve výši 0,2.

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počty přípojek zatopených vlivem kanalizace nad referenční hodnotou (tolerovaným počtem přípojek zatopených vlivem kanalizace na 1000 přípojek na stokové síti). Pro sledování zatopení nemovitostí vlivem kanalizace je zvolen ukazatel „přípojka“, který uvádí počty přípojek příslušné k nemovitostem a který lze snadno sledovat. Stanovení počtu přípojek zatopených vlivem kanalizace se provádí na základě informační povinnosti provozovatele o průběhu pojistných událostí. Základem je 42/48


Příloha č. 1

tedy nahlášení vzniku pojistné události vlastníkem nemovitosti a následné posouzení (řešení pojistné události) ze strany pojišťovny. V protokolu o likvidaci pojistné události je provozovatel povinen uvést, zda příčinnou byla živelná pohroma. Toto sdělení provozovatele musí být potvrzeno pojišťovnou (viz pojistná smlouva provozovatele) a vlastníkem nemovitosti. V případě přímé úhrady škody ze strany provozovatele (bez řešení ve smyslu pojistné události), musí být tvrzení provozovatele o vlivu živelné pohromy potvrzeno vlastníkem nemovitosti. Informace o tom, zda se na zatopení přípojky podílel vliv živelné pohromy slouží pouze jako informace pro vlastníka, nikoliv pro výpočet smluvní pokuty. Pokud nelze zajistit evidenci zatopených přípojek dle pojistné smlouvy provozovatele, bude evidence provedena jiným vhodným způsobem na základě dohody provozovatele a vlastníka. Počty zaplavených přípojek jsou sledovány samostatně pro jednotnou a pro oddílnou kanalizaci. Příklad

Provozovatel provozuje oddílné kanalizace o celkovém počtu 2 000 přípojek a jednotné kanalizace o celkovém počtu 20 000 přípojek. Během daného roku došlo celkem na oddílné kanalizaci k zaplavení 15 přípojek. Na jednotné kanalizaci došlo celkem k zaplavení 105 přípojek. Postup při stanovení pokutových bodů: Výpočet smluvního výkonového ukazatele: •

Pro oddílnou kanalizaci: OVd1 = ((15 / 2) – 0,1) x 2 = 14,8

•

Pro jednotnou kanalizaci: OVd1 = ((105 / 20) – 2) x 20 = 65

Stanovení dílčích pokutových bodů: •

Pro oddílnou kanalizaci: OVd1 x V21a = 14,8 x 1 = 14,8

•

Pro jednotnou kanalizaci: OVd1 x V21b = 65 x 0,2 = 13

Počet bodů za daný rok = 14,8 + 13 = 27,8

43/48


5.2.

Příloha č. 1

Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV

Definice Počet uskutečněných kalibrací měřících přístrojů k řízení ČOV dle plánu kalibrací informativního v poměru k celkovému počtu kalibrací měřících přístrojů k řízení ČOV ukazatele požadovaných dle plánu kalibrací, vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVd2 = (ov15 / RH) x 100


Rozdíl mezi požadovaným počtem kalibrací (RH) a skutečným počtem provedených kalibrací měřících přístrojů k řízení ČOV.


OVd2 = RH – ov15

Proměnné

ov15

Skupina



Počet kalibrací měřících přístrojů za rok musí vycházet z plánu kalibrací. Je třeba plnit 100 % požadavků dle plánu kalibrací.


Počet bodů za rok = OVd2 x V22

[%]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. [počet]

Skutečný počet provedených kalibrací měřících přístrojů k řízení ČOV, během jednoho roku [počet]

kde V22 je počet bodů za každou neprovedenou kalibraci dle plánu kalibrací, minimálně ve výši 0,01. (Pokud je referenční hodnota menší než skutečný počet kalibrací (ov15), výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje neplnění plánu kalibrací, který určuje počet potřebných kalibrací měřících přístrojů k řízení ČOV během jednoho roku. Provozovatel vytvoří roční plán kalibrací na základě existujících provozních řádů a návodů k obsluze pro měřicí přístroje významné k řízení ČOV. Plán kalibrací se stanoví pro zařízení, která jsou významná pro řízení ČOV (na návrh provozovatele schválí vlastník seznam těchto zařízení).

Příklad

Provozovatel spravuje celkem 15 významných přístrojů k řízení ČOV. Roční plán kalibrací pro daný rok požaduje provedení 32 kalibrací těchto přístrojů. Ve skutečnosti bylo provedeno pouze 20 kalibrací. Postup při stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = (32 – 20) x 0,01 = 0,12

44/48


5.3.

Příloha č. 1

Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci

Definice Počet kontrolovaných odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci v poměru informativního k celkovému počtu odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, vyjádřeno ukazatele v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVd3= (ov16 / ov17) x 100


Rozdíl mezi požadovaným počtem kontrol odlehčovacích komor (RH) a skutečným počtem provedených kontrol odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci.

[%]


Proměnné

ov16

OVd3 = RH – ov18

ov17

[počet]

Počet kontrolovaných odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, během jednoho roku [počet] Celkový počet odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, k referenčnímu datu [počet] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

ov18

Skutečný počet provedených kontrol odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, během jednoho roku [počet]

Skupina



Počet kontrol odlehčovacích komor za rok musí vycházet z plánu kontrol. Je třeba plnit 100 % požadavků dle plánu kontrol.


Počet bodů za rok = OVd3 x V23 kde V23 je počet bodů za každé nesplnění požadovaného rozsahu kontroly odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci vyplývající z plánu kontrol, minimálně ve výši 1. (Pokud je referenční hodnota menší než skutečný počet provedených kontrol (ov18), výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje neplnění plánu kontrol, který určuje rozsah kontrol odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci během jednoho roku. Provozovatel vytvoří plán kontrol odlehčovacích komor na základě existujících provozních řádů. Tento výkonový ukazatel se uplatňuje pouze u jednotné kanalizace.

Příklad

Provozovatel spravuje celkem 102 odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci. Plán kontrol ukládá povinnost ročně kontrolovat jedenkrát všechny odlehčovací komory. Ve skutečnosti bylo zkontrolováno jen 95 odlehčovacích komor. Postup při stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = (102 – 95) x 1 = 7

45/48


5.4.

Příloha č. 1

Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích

Definice Počet zkontrolovaných zpětných klapek na volných kanalizačních výustích informativního v poměru k celkovému počtu zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, ukazatele vyjádřeno v procentech. Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce


Rozdíl mezi požadovaným počtem kontrol zpětných kanalizačních klapek na volných kanalizačních výustích (RH) a skutečným počtem provedených kontrol zpětných klapek na volných kanalizačních výustích.

iOVd4 = (ov19 / ov20) x 100

[%]


Proměnné

ov19

OVd4 = RH – ov21

ov20

[počet]

Počet zkontrolovaných zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, během jednoho roku [počet] Celkový počet zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, k referenčnímu datu [počet] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

ov21

Skutečný počet provedených kontrol zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, během jednoho roku [počet]

Skupina



Počet kontrol zpětných klapek na volných kanalizačních výustích za rok musí vycházet z plánu kontrol. Je třeba plnit 100 % požadavků dle plánu kontrol.


Počet bodů za rok = OVd4 x V24 kde V24 je počet bodů za každé nesplnění požadovaného rozsahu kontroly zpětných klapek na volných kanalizačních výustích vyplývající z plánu kontrol, minimálně ve výši 0,1. (Pokud je referenční hodnota menší než skutečný počet provedených kontrol zpětných klapek (ov21), výkonový ukazatel je splněn, nedochází k odečtu bodů.)

Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje neplnění plánu kontrol, který určuje počet zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, které mají být zkontrolovány během jednoho roku. Kontrola zpětných klapek slouží k minimalizaci rizika zpětného zatápění jednotné kanalizace a tím možného zatápění nemovitostí na stokové síti. Provozovatel vytvoří plán kontrol zpětných klapek na volných kanalizačních výustích na základě existujících provozních řádů.

Příklad

Provozovatel spravuje celkem 35 zpětných klapek na volných kanalizačních výustích. Plán kontrol ukládá povinnost kontrolovat každou klapku dvakrát za rok, což v daném roce činilo 70 kontrol klapek. Ve skutečnosti bylo provedeno 66 kontrol zpětných klapek. Postup při stanovení pokutových bodů: Počet bodů za daný rok = (70 – 66) x 0,1 = 0,4

46/48


5.5.

Příloha č. 1

Čištění septiků a žump

Definice Skutečně dosažená doba k vyřešení všech žádostí na vyvezení septiků a žump informativního v poměru k celkovému počtu septiků a žump. ukazatele Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. Výpočet dle vzorce

iOVd5 = (Σov22) / ov23


Rozdíl mezi skutečně dosaženou dobou k vyřešení žádosti na vyvezení septiků a žump a referenční hodnotou.


OVd5 = ov22 – RH

Proměnné

ov22

[dny/žádost]

Ukazatel je sledován v rámci hodnoceného období. Hodnocené období je jeden rok. [dny]

Výpočet se stanovuje pouze pro žádosti vyřízené nad časovým limitem daným referenční hodnotou.

ov23

Skutečně dosažená doba k vyřešení žádosti na vyvezení septiků a žump, pro jednu specifickou žádost [dny] Celkový počet žádostí na vyvezení septiků a žump, k referenčnímu datu [počet] Referenčním datem se rozumí poslední den kalendářního roku.

Skupina



5 pracovních dní



Poznámka

Stanovení pokutových bodů sleduje počty žádostí na vyvezení septiků a žump, které byly vyřešeny v delším časovém období, než udává referenční hodnota, a skutečně dosaženou dobu na vyřešení žádosti na vyvezení septiků a žump.

Dílčí pokutové body pro každou žádost = OVd5 x V25 kde V25 je počet bodů za jednu žádost a jeden den nad referenční hodnotou, minimálně ve výši 0,02.

Počátkem služby je okamžik podání žádosti na vyvezení septiků a žump a koncem služby je odvezení obsahu septiků a žump. Uplatňuje se pouze v případech, kdy má provozovatel povinnost plnění tohoto závazku ze smlouvy s vlastníkem. Pro výpočet ukazatele je předpokládána existence zákaznické linky (kontrola přijetí žádosti).

47/48


Příklad

Příloha č. 1

V daném roce bylo vyřízeno celkem 362 žádostí na vyvezení septiků a žump. 311 těchto žádostí bylo vyřízeno v časovém limitu daném referenční hodnotou a zbývajících 51 žádostí přesáhlo standardní dobu 5 pracovních dní, konkrétně: •

24 žádostí bylo vyřízeno za 7 dní

•

18 žádostí bylo vyřízeno za 8 dní

•

9 žádostí bylo vyřízeno za 10 dní.

Postup při stanovení pokutových bodů: •

Žádost (jedna) vyřízená za 7 dní: (7 – 5) x 0,02 = 0,04

•


•


Počet bodů za všechny žádosti za daný rok = (0,04 x 24) + (0,06 x 18) + (0,1 x 9) = 2,94

48/48

Příloha č. 2 Zpráva o provozování (doporučený obsah)


Příloha č. 2

Tato Příloha č. 2 je součástí Praktické příručky ‐ Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR. Příloha představuje doporučený obsah čtvrtletních a ročních zpráv, jejichž zpracování by měl smluvně požadovat vlastník vodohospodářského majetku po provozovateli. Obsah takové zprávy by měl být taktéž zakotven ve smlouvě. Rozsah požadovaných údajů přesahuje rámec sledování smluvních výkonových ukazatelů a to z toho důvodu, že vlastník by měl mít k dispozici komplexní informace k rozsahu, stavu a provozu jeho infrastruktury. Bez takových informací není možné kvalitně řídit investiční činnost vlastníka. Navíc tyto informace jsou klíčové pro výběr nového provozovatele na konci trvání stávající provozní smlouvy. Žadatel o podporu z OP ŽP musí vysvětlit obsah smluvně zakotvené zprávy o provozování (monitorovací zprávy), tj. musí stručně odůvodnit rozdíly oproti tomuto doporučení. Důvody pro odchýlení od doporučeného obsahu (vč. kapitoly 15 této Přílohy) mohou být zejména: •

vlastník nedisponuje určitým prvkem vodohospodářského majetku – např. nemá význam podávat informace o úpravnách vody, pokud vlastník žádnou takovou úpravnu nevlastní;

•

dochází k úpravě stávající provozní smlouvy s malým provozovatelem – může být důvodem pro určité (nikoliv ale zásadní) omezení rozsahu zprávy z důvodu omezení nepřiměřených nákladů přípravy zprávy; nebo

•

prezentace stejných nebo rozšířených informací jinou, srovnatelně podrobnou formou.

Zpráva je (do jisté míry) koncipována spíše jako automatický, pravidelný výstup z informačního systému provozovatele než jako pracně sestavený text.

2/18


Příloha č. 2

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................ 4

2.

Služba dodávky pitné vody........................................................................................ 4

3.

Služba odvádění a čištění odpadních vod............................................................... 7

4.

Služby údržby a oprav................................................................................................. 9

5.

Služby servisu odběratelům..................................................................................... 10

6.

Služba nakládání s běžnými odpady ..................................................................... 10

7.

Služba zneškodňování odpadních vod na individuálním základě.................. 11

8.

Vyhodnocení základních výkonových ukazatelů................................................ 12

9.

Vyhodnocení dodatečných výkonových ukazatelů............................................. 15

10.

Stanovení pokutových bodů a smluvních sankcí ................................................ 17

11.

Informační povinnost provozovatele v rámci práv a povinností přenesených na vlastníka.................................................................................................................. 17

12.

Systém řízení jakosti.................................................................................................. 18

13.

Základní specifikace zpráv provozovatele............................................................ 18

3/18


DOPORUČENÝ OBSAH ČTVRTLETNÍCH A ROČNÍCH ZPRÁV O PROVOZOVÁNÍ

Příloha č. 2

Čtvrtletní zpráva

Roční zpráva

Provozovatel:

X

X

Adresa:

X

X

Datum vydání:

X

X

1.

Úvod

1.1

Stručný popis smluvního vztahu mezi provozovatelem a vlastníkem jako správcem vodohospodářského majetku

X

1.2

Stručný popis provozovaného majetku

X

1.3

Majetková evidence

X

1.4

Seznam platných provozních řádů

X

1.5

Seznam platných kanalizačních řádů

X

1.6

Počet platných výjimek na kvalitu pitné vody

X

1.7

Seznam rozhodnutí o vypouštění odpadních vod

X

1.8

Seznam rozhodnutí o odběru povrchových vod

X

1.9

Seznam rozhodnutí o odběru podzemních vod

X

2.

Služba dodávky pitné vody

2.1

Zdroje vody

2.1.1

Popis zdroje pitné vody, kategorie zdroje pitné vody

X

2.1.2

Kvalita vody ve zdroji pitné vody

X

2.1.3

Počet domovních studní

X

2.2

Úpravny vody

2.2.1

Popis linky úpravny vody (kategorie úpravny vody dle platné legislativy, návrhové parametry, provozní hodnoty ‐ průtoky)

X

2.2.2

Kategorie jakosti zdroje surové vody dle platné legislativy, ukazatele kvality surové vody

X

2.2.3

Množství odebrané surové vody ‐ m3

X

2.2.4

Množství vyrobené upravené vody ‐ m3

X

2.2.5

Množství vyprodukovaného kalu (množství odvodněného kalu) – t/dané období

X

2.2.6

Způsob nakládání s kaly

X

2.2.7

Spotřeba chemikálií na 1m3 upravené vody – kg/1m3

X

2.2.8

Podíl technologických vod na 1m3 upravené vody ‐ m3/1m3

X

2.2.9

Energetické nároky na 1m3 upravené vody – kW/1m3

X

4/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

2.3

Vodovodní síť

2.3.1

Stručný popis stávajícího stavu sítě

(a)

Celková délka vodovodní sítě, vývoj za poslední 3 roky – km

X

(b)

Zastoupení použitých materiálů, vývoj za poslední 3 roky ‐ % podíl hygienicky závadných materiálů

X

(c)

Zastoupení jednotlivých profilů, vývoj za poslední 3 roky ‐ %

X

(d)

Stáří sítě ‐ % (rozmezí intervalů 10 let), vývoj za poslední 3 roky

X

(e)

Počet vodovodních přípojek a jejich celková délka, vývoj za poslední 3 roky

X

(f)

Počet vodojemů ‐ ks, názvy, kapacita

X

(g)

Počet a čerpacích stanic – ks, názvy

X

(h)

Zdržení vody ve vodovodní síti ve dnech

X

(i)

Vyhodnocení poruchovosti vodovodní sítě a přípojek (počet poruch na 100 km sítě, počet poruch na přípojku)

X

(j)

Celkový počet hydrantů

X

(k)

Schéma sítě (na vyžádání vlastníka)

X

2.4

Objekty na síti

2.4.1

Vodojemy

(a)

Typ a účel vodojemu

X

(b)

Rozměry akumulačních nádrží, objem – m, m3

X

(c)

Průměrná doba zdržení vody – hod.

X

(d)

Technický stav vodojemu

X

(e)

Poruchy – popis, počet

X

2.4.2

Čerpací stanice

(a)

Osazení a typ čerpadel

X

(b)

Celkový jmenovitý výkon čerpadel ‐ m3/s

X

(c)

Technický stav, počet poruch – popis, počet hodin, kdy nepracovaly

X

2.4.3

Armatury

(a)

Počet odkalovacích odvzdušňovacích ventilů

X

(b)

Poruchy – počet, popis

X

5/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

2.5

Odběratelé, měření, ztráty vody

2.5.1

Celkový počet obyvatel bydlících v zásobovaném území

X

2.5.2

Počet napojených obyvatel

X

2.5.3

Počet instalovaných vodoměrů u odběratelů

X

2.5.4

Počet vyměněných vodoměrů z důvodu lhůty kalibrace

X

2.5.5

Počet vyměněných vodoměrů z důvodu závady nebo poškození vodoměru

X

2.5.6

Počet vodoměrů, u kterých byla provedena kalibrace na žádost odběratele

X

2.5.7

Počet uzavřených přípojek (trvale, dočasně)

X

2.5.8

Počet neměřených přípojek – dopočítávaných dle prováděcí vyhlášky k zákonu č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu

X

2.5.9

Počet instalovaných zařízení k měření tlaku v systému

X

2.5.10

Počet instalovaných zařízení k měření úrovně hladiny v systému (trvale nebo dočasně)

X

2.5.11

Počet instalovaných on‐line zařízení pro monitorování kvality vody v systému (trvale nebo dočasně)

X

2.5.12

Celkové množství vody převzaté, (vývoj za poslední 3 roky) ‐ m3

X

2.5.13

Celková voda k realizaci (VR), (vývoj za poslední 3 roky) ‐ m3

X

2.5.14

Objem vody fakturované (VF), (vývoj za poslední 3 roky) ‐ m3

X

2.5.15

Objem vody nefakturované (VNF), ( vývoj za poslední 3 roky) ‐ m3

X

2.5.16

Ztráty vody (VNF/VR), množství, shrnutí důvodů, (vývoj za poslední 3 roky) ‐ %

X

2.5.17

Výtěžnost sítě = VF (pitná)/celková délka sítě – m3/km

X

2.5.18

Napojenost obyvatelstva (počet napojených obyvatel/délka sítě) – (obyv./km)

X

2.6

Provozní činnosti

2.6.1

Popis hlavních činností provozovatele, vliv investičních akcí vlastníka na provozování

X

2.6.2

Havárie – výčet vzniklých havárií, podklady ke každé havárii (lokalita, doba přerušení služby, příčina a způsob odstranění havárie)

X

2.6.3

Mimořádné stavy (náhradní zásobování – důvody, délka trvání)

X

2.6.4

Opatření vedoucí k zajištění kvality pitné vody

X

2.6.5

Provozní investice – výše investice a na co vynaloženo

X

6/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

2.6.6

Způsob oznámení o přerušení a opětovném obnovení služby dodávek pitné vody

2.7

Ekonomické údaje

2.7.1

Výše ceny pro vodné ‐ Kč/m3

X

2.7.2

Vybrané vodné celkem ‐ tis. Kč

X

2.7.3

Cena vody převzaté ‐ Kč/m3

X

2.7.4

Náklady pro výpočet ceny pro vodné dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu – Kč

X

2.7.5

Dohadná položka fakturace – Kč

X

2.7.6

Pohledávky u odběratelů – Kč

X

3.

Služba odvádění a čištění odpadních vod

3.1

Čistírny odpadních vod

3.1.1

Výpis povolení k vypouštění odpadních vod – číslo, datum platnosti: vydáno ‐ platné do, parametry povolení

X

3.1.2

Popis technologické čistící linky (plánovaná kapacita, skutečné hydraulické a biologické zatížení, jednotlivé stupně) a kalové koncovky

X

3.1.3

Množství vyčištěných odpadních vod ‐ m3/dané období

X

3.1.4

Množství vyprodukovaného kalu (množství odvodněného kalu) – t/rok

X

3.1.5

Množství kalu hodnoceného jako nebezpečný odpad – t/rok

X

3.1.6

Způsob nakládání s kaly

X

3.1.7

Množství vyprodukovaného bioplynu ‐ m3, jeho využití

X

3.1.8

Poruchy – popis a počet poruch

X

3.1.9

Počet ekvivalentních obyvatel (EO) dle skutečného zatížení

X

3.2

Stoková síť

X

3.2.1

Popis stokové sítě (jednotná, oddílná, tlaková, čerpání, odlehčovací komory, dešťové nádrže, retenční nádrže)

X

3.2.2


X

3.2.3

Celková délka kanalizace, vývoj za poslední 3 roky – km

X

3.2.4

Použité materiály, vývoj za poslední 3 roky ‐ %

X

3.2.5

Zastoupení jednotlivých profilů, vývoj za poslední 3 roky ‐ %

X

3.2.6

Stáří sítě, vývoj za poslední 3 roky ‐ % (rozmezí 10 let)

X

3.2.7

Počet kanalizačních přípojek ‐ vývoj za poslední 3 roky

X

3.2.8

Vyhodnocení poruchovosti sítě (počet poruch na 100 km sítě, počet poruch v šachtách, počet poruch na přípojkách), vývoj za poslední 3 roky

X

Celkový počet stálých průtokoměrů v síti

X

3.2.9

7/18

X



Příloha č. 2


Roční zpráva

3.2.10

Počet stálých zařízení na měření kvality

X

3.2.11

Schéma sítě

X

3.3

Objekty na stokové síti

3.3.1

Čerpací stanice

(a)

Vybavení (typ čerpadel, Q/h, kW)

X

(b)

Počet poruch a popis

X

3.3.2

Odlehčovací komory

(a)

Údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný), počet přepadů

X

(b)

Množství odvedené nečištěné odpadní vody přímo do vodního toku ‐ m3

X

(c)


X

(d)

Počet přepadů

X

3.3.3

Spojné, proplachovací nebo rozdělovací komory

(a)

Popis funkce, umístění

X

(b)


X

3.3.4

Dešťové a retenční nádrže

(a)

Objem, rozměry, popis funkce

X

(b)


X

3.4

Odběratelé, měření, balastní vody

3.4.1

Celkový počet obyvatel bydlících v odkanalizovaném území

X

3.4.2


X

3.4.3

Množství balastních vod přitékající na ČOV ‐ m3/hod.

X

3.4.4

Zdroje balastních vod

X

3.5

Provozní činnosti

3.5.1

Popis hlavních činností provozovatele, investičních akcí a jejich vliv na provoz

X

3.5.2

Havárie – statistika vzniklých havárií (lokalita, doba přerušení služby, příčina a způsob odstranění havárie)

X

3.5.3

Mimořádné stavy (náhradní odvádění odpadních vod)

X

3.6

Ekonomické údaje

3.6.1

Výše ceny pro stočné ‐ Kč/m3

X

3.6.2

Fakturované stočné – odpadní voda celkem – Kč (plus dohadná položka)

X

3.6.3

Poplatky za vypouštění odpadních vod – Kč

X

3.6.4

Fakturované stočné – srážková voda celkem – Kč

X

8/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

3.6.5

Pohledávky u odběratelů (členění po lhůtě splatnosti do 90 dnů, od 91 do 180 dnů, nad 180 dnů) – Kč

X

3.6.6

Náklady pro výpočet ceny pro stočné v členění dle zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu – Kč

X

3.6.7

Spotřeba energie na vyčištění 1 m3 odpadní vody – Kč/m3

X

4.

Služby údržby a oprav

4.1

Údržba

Vybrané úkony požadované údržby jsou sledovány v rámci vyhodnocování výkonových ukazatelů preventivní údržby (viz Kapitola 8, 9) kde budou tyto úkony popsány. Tato Kapitola 4 by měla popisovat úkony údržby nad rámec požadovaný výkonovými ukazateli preventivní údržby. 4.1.1

Úpravny vody

(a)

Popis údržby provedené na úpravnách vody – primární stupeň, sekundární stupeň, chemické hospodářství, zdravotní zabezpečení, kalové hospodářství

X

(b)

Popis údržby prováděné na stavebních objektech úpraven vod

X

4.1.2

Vodovodní síť

(a)

Popis údržby provedené na vodovodní síti

X

(i)

Počet kalibrací zařízení k měření tlaku během hodnoceného období

X

(ii)

Počet kalibrací zařízení k měření úrovně hladiny během hodnoceného období

X

(iii)

Počet kalibrací on‐line zařízení pro monitorování kvality vody během hodnoceného období

X

(iv)

Popis údržby prováděné na stavebních objektech vodovodní sítě

X

4.1.3

Stoková síť

(a)

Popis údržby provedené na stokové síti

X

(i)

Počet kalibrací stálých průtokoměrů na kanalizačních měrných profilech v kanalizační síti během hodnoceného období

X

(ii)

Počet kalibrací stálých zařízení na měření kvality během hodnoceného období

X

(iii)

Popis údržby prováděné na stavebních objektech stokové sítě

X

4.1.4

Čistírny odpadních vod

(a)

Popis prováděné pravidelné údržby na ČOV – česle, primární sedimentace, aktivační nádrže, dosazovací nádrže, vyhnívací nádrže, kogenerační jednotky, kalolisy, odstředivky

X

Popis údržby prováděné na stavebních objektech ČOV

X

(i)

9/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

4.2

Opravy

4.2.1

Jmenovitý seznam všech oprav (nad 50tis. Kč) provedených na úpravnách vody, celkem ‐ výše nákladů, doba trvání

X

4.2.2

Průměrná délka opravy na vodovodní síti – hod.

X

4.2.3

Jmenovitý seznam všech oprav na vodovodní síti včetně přípojek (nad 50 tis. Kč), celkem ‐ výše nákladů, doba trvání

X

4.2.4

Jmenovitý seznam všech oprav na vodojemech (nad 50 tis. Kč), celkem ‐ výše nákladů, doba trvání

X

4.2.5

Průměrná délka opravy na stokové síti – hod.

X

4.2.6

Celkový počet oprav na stokové síti během sledovaného období

X

4.2.7

Jmenovitý seznam všech oprav na stokové síti včetně přípojek (nad 50 tis. Kč), celkem ‐ výše nákladů, doba trvání

X

4.2.8

Jmenovitý seznam všech oprav na ČOV (nad 50 tis. Kč), celkem ‐ výše nákladů, doba trvání

X

5.

Služby servisu odběratelům

5.1

Popis způsobu zavedení služby servisu odběratelům – zákaznické centrum, call centrum, informační systém stížností

X

5.2

Celkový počet stížností veřejnosti, statistika dle obsahu stížnosti a doby vyřízení stížnosti

X

5.3

Celkový počet stížností veřejnosti souvisejících s provozem ČOV

X

5.4

Celkový počet stížností veřejnosti souvisejících s provozem kanalizační sítě (zápach, neprůtočnost, propad, poklopy, atd.)

X

5.5

Celkový počet stížností veřejnosti souvisejících s provozem vodovodní sítě (senzorické vlastnosti vody, tlak vody, kvalita vody)

X

5.6

Celkový počet stížností veřejnosti na vytopení kanalizací

X

5.7

Celkový počet stížností na nesprávnou fakturaci

X

6.

Služba nakládání s běžnými odpady

6.1

Technicko‐provozní údaje

6.1.1

Popis nakládání s odpady a jejich likvidace

X

6.1.2

Přehled evidence odpadů (zejména dle kategorie odpadů u kalů)

X

6.1.3

Množství zachycených shrabků – t

X

6.1.4

Množství zachyceného štěrku a písku na lapácích ČOV – t

X

6.1.5

Množství odseparovaných tuků a olejů v m3

X

6.2

Ekonomické údaje

6.2.1

Náklady spojené s likvidací jednotlivých odpadů

10/18

X



Příloha č. 2


Roční zpráva

7.

Služba zneškodňování odpadních vod na individuálním základě

7.1

Stručný popis smluvního vztahu mezi provozovatelem a vlastníkem v oblasti řešení zněškodňování odpadních vod na individuálním základě

X

7.2

Stručný popis individuálních zdrojů odpadní vody – odkud se provádí svoz, kdo jej provádí

X

7.3

Seznam smluvních partnerů pro dodávku odpadní vody z individuálních zdrojů (dopravci)

X

7.4

Seznam ČOV, na kterých probíhá služba likvidace odpadních vod na individuálním základě

X

7.5

Seznam provozních řádů ČOV určených pro provádění služby likvidace odpadních vod na individuálním základě s uvedením odkazů na části provozních řádů tuto skutečnost popisujících

X

Seznam rozhodnutí vodoprávních či jiných správních orgánů o podmínkách pro provádění služby likvidace odpadních vod na individuálním základě

X

7.6

7.7

Statistika zneškodňování odpadních vod na individuálním základě

7.7.1

Množství odpadních vod na individuálním základě – m3

X

7.7.2

Způsob a výše ceny za službu likvidace odpadních vod na individuálním základě, tržby a náklady

X

7.7.3

Popis systému účetnictví pro samostatné vedení nákladů na službu likvidace odpadních vod na individuálním základě včetně metodik a směrnic pro stanovení podílu nákladů (zejména provozu ČOV) příslušejících pro cenu pro stočné a pro cenu za službu likvidace odpadních vod na individuálním základě

X

7.8

Vztahy k odběratelům

7.8.1

Celkový počet stížností odběratelů souvisejících se službou likvidace odpadních vod na individuálním základě zajištěnou fekálními vozy během hodnoceného období

X

7.8.2

Popis způsobu evidence původců a dopravců při provádění služby likvidace odpadních vod na individuálním základě

X

7.8.3

Seznam míst s možností automatického předání odpadních vod při provádění služby likvidace odpadních vod na individuálním základě

X

11/18




Roční zpráva

8.

Vyhodnocení základních výkonových ukazatelů 1

8.1

Pitná voda

8.1.1

Kvalita základních služeb (zásobování)

(a)

Jakost dodávané pitné vody (počet)

(i)

Počet stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody splňujících hygienické limity vyhlášky č. 252/2004 Sb., provedených během jednoho roku (počet)

X

X

Celkový počet stanovení ukazatele jakosti dodávané pitné vody vyžadovaných na základě požadavků vyhlášky č. 252/2004 Sb., provedených během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

1

Příloha č. 2

(b)

Havarijní přerušení dodávek pitné vody (domácnosti a vybraní odběratelé) (‐)

(i)

Počet přípojek postižených přerušením dodávky pitné vody během každé jedné havárie (počet)

X

X

(ii)

Počet hodin přerušení dodávky pitné vody během každé jedné havárie (hodiny)

X

X

(iii)

Celkový počet přerušení dodávky pitné vody z důvodu havárie, během jednoho roku (počet)

X

X

(c)

Limity vývoje ztrát pitné vody (jednotkový únik vody nefakturované) (tis.m3/km/rok)

(i)

Objem nefakturované vody (VNF) vyjádřený jako rozdíl objemu vody k realizaci a objemu vody celkem fakturované (dodané), během jednoho roku (m3)

X

X

(ii)

Přepočtená délka sítě na profil DN150 (km)

X

X

8.1.2


(a)

Čištění akumulačních nádrží, údržba vodojemů (počet)

(i)

Celkový objem vyčištěných sekcí akumulačních nádrží vodojemů, během jednoho roku (m3)

X

X

(ii)

Celkový objem akumulačních nádrží vodojemů, k referenčnímu datu (m3)

X

X

(iii)

Počet skutečně provedených úkonů požadovaných plánem preventivní údržby (na čištění akumulačních nádrží a údržbu vodojemů), během jednoho roku (počet)

X

X

Pro vyhodnocení výkonových ukazatelů jsou sledovány jednotlivé dílčí proměnné pro stanovení jak informativního, tak smluvního ukazatele, aby vlastník mohl získat komplexní informace.

12/18


DOPORUČENÝ OBSAH ČTVRTLETNÍCH A ROČNÍCH ZPRÁV O PROVOZOVÁNÍ (iv)

Celkový počet úkonů požadovaných plánem preventivní údržby (na čištění akumulačních nádrží a údržbu vodojemů), během jednoho roku (počet)

Příloha č. 2


Roční zpráva

X

X

(b)

Preventivní kontrola úniků na vodovodní síti (km)

(i)

Délka vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek), kde byla provedena preventivní kontrola úniků, během jednoho roku (km)

X

X

(ii)

Celková délka vodovodních řadů (bez přivaděčů a vodovodních přípojek), k referenčnímu datu (km)

X

X

8.2

Odpadní voda

8.2.1

Kvalita základních služeb (odvádění)

(a)

Počet nevyhovujících vzorků vypouštěných odpadních vod (počet)

(i)

Počet vzorků vypouštěných odpadních vod vyžadovaných platným vodoprávním rozhodnutím, které ve všech parametrech splňují požadavky platného vodoprávního rozhodnutí v parametru maximální hodnoty (m), během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet vzorků vypouštěných odpadních vod vyžadovaných platným vodoprávním rozhodnutím, během jednoho roku (počet)

X

X

(b)

Doba pro obnovení služby odvádění odpadních vod (‐)

(i)

Počet zprovozněných přípojek kanalizace během každé jedné havárie (počet)

X

X

(ii)

Počet hodin přerušení odvádění odpadních vod z důvodů havárie, během každé jedné havárie (hodiny)

X

X

(iii)

Celkový počet přerušení odvádění odpadních vod z důvodů havárie, během jednoho roku (počet)

X

X

(c)

Porucha čerpadel na stokové síti (hodiny)

(i)

Součet hodin pro všechna čerpadla na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, kdy byla čerpadla mimo provoz z důvodu poruchy, během jednoho roku (hodiny)

X

X

(ii)

Celkový počet čerpadel na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV ve správě provozovatele, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(iii)

Hodiny pro danou čerpací stanici na gravitační stokové síti a nátoku na ČOV, kdy byla čerpací stanice mimo provoz z důvodu poruchy, během každé jedné poruchy (hodiny)

X

X

13/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

8.2.2


(a)

Revize kanalizace – stokové sítě (km)

(i)

Skutečná délka gravitační stokové sítě ve správě provozovatele, u které byla provedena revize, během jednoho roku (km)

X

X

(ii)

Celková délka gravitační stokové sítě ve správě provozovatele, k referenčnímu datu (km)

X

X

(b)

Čištění kanalizace – stokové sítě (km)

(i)

Délka vyčištěné gravitační stokové sítě ve správě provozovatele (včetně souvisejících objektů), během jednoho roku (km)

X

X

(ii)

Celková délka gravitační stokové sítě ve správě provozovatele (včetně souvisejících objektů), k referenčnímu datu (km)

X

X

8.3

Pitná + odpadní voda

8.3.1


(a)

Preventivní údržba významných zařízení (počet)

(i)

Počet provedených úkonů preventivní údržby na významných zařízeních dle plánu preventivní údržby, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet úkonů požadovaných plánem preventivní údržby na významných zařízeních, během jednoho roku (počet)

X

X

8.3.2


(a)

Vyřizování stížností odběratelů (dny)

(i)

Celkový počet evidovaných stížností odběratelů souvisejících se službou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(ii)

Skutečně dosažená doba na vyřízení každé jedné stížnosti související se službou dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod (dny)

X

X

(b)

Neprávem zamítnuté stížnosti odběratelů (počet)

(i)

Počet neprávem zamítnutých nebo nevyřešených stížností, které byly vlastníkem nebo věcně příslušným kompetentním úřadem shledány jako neprávem zamítnuté nebo nevyřešené, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet zamítnutých nebo nevyřešených stížností, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(c)

Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci přípojek (dny)

(i)

Počet opožděných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet vydaných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci přípojek, k referenčnímu datu (počet)

X

X

14/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

X

X

(iii)

Skutečně dosažená doba pro vydání každého jednoho stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci přípojek (dny)

(d)

Stanovisko nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace (dny)

(i)

Počet opožděných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet vydaných stanovisek nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(iii)

Skutečně dosažená doba pro vydání každého jednoho stanoviska nebo vyjádření k dokumentaci vodovodu a kanalizace (dny)

X

X

9.

Vyhodnocení dodatečných výkonových ukazatelů

9.1

Pitná voda

9.1.1

Kvalita základních služeb (zásobování)

(a)

Havarijní přerušení zásobování velkoodběratelů (hodiny)

(i)

Počet hodin přerušení dodávky pitné vody u velkoodběratelů způsobeného každou jednou havárií (hodiny)

X

X

(ii)

Celkový počet přerušení dodávky vody u velkoodběratelů z důvodu havárie, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(b)

Plánované přerušení dodávky pitné vody (hodiny)

(i)

Skutečná doba přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav, během každé jedné opravy (hodiny)

X

X

(ii)

Celkový počet přerušení dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav, během jednoho roku (počet)

X

X

(iii)

Celkový počet přípojek ovlivněných přerušením dodávky pitné vody z důvodu plánovaných oprav překračující časový limit daný referenční hodnotou, během každé jedné opravy (počet)

X

X

9.1.2


(a)

Revize požárních hydrantů pro odběr požární vody (počet)

(i)

Počet zkontrolovaných požárních hydrantů pro odběr požární vody, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet požárních hydrantů instalovaný v distribuční síti, k referenčnímu datu (počet)

X

X

9.1.3


(a)

Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele (dny)

(i)

Doba potřebná k instalaci nového vodoměru u odběratele udávaná jako celkový čas od podání žádosti o instalaci až po dobu, kdy byl vodoměr zprovozněn, pro každou jednu žádost (dny)

X

X

15/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

X

X

(ii)

Celkový počet nově instalovaných vodoměrů u odběratelů, k referenčnímu datu (počet)

(b)

Oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky služeb (dny)

(i)

Počet dní oznamovací doby pro oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběrateli z důvodu specifické plánované opravy, pro každou jednu plánovanou opravu (dny)

X

X

(ii)

Počet oznámení plánovaných omezení nebo přerušení dodávek služeb odběrateli z důvodu plánovaných oprav, během jednoho roku (počet)

X

X

(iii)

Počet přípojek dotčených omezením nebo přerušením dodávky vody z důvodu plánovaných oprav, během každé jedné plánované opravy (počet)

X

X

9.2

Odpadní voda

9.2.1


(a)

Zatápění nemovitostí (přípojek) vlivem kanalizace (počet)

(i)

Počet připojek zatopených vlivem kanalizace, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet přípojek na kanalizaci – stokové síti, k referenčnímu datu (počet v tisících přípojek)

X

X

(b)

Kalibrace měřících přístrojů k řízení ČOV (počet)

(i)

Skutečný počet provedených kalibrací měřících přístrojů k řízení ČOV, během jednoho roku (počet)

X

X

(c)

Kontrola odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci (počet)

(i)

Počet kontrolovaných odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(iii)

Skutečný počet provedených kontrol odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci, během jednoho roku (počet)

X

X

(d)

Kontrola zpětných klapek na volných kanalizačních výustích (počet)

(i)

Počet zkontrolovaných zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, během jednoho roku (počet)

X

X

(ii)

Celkový počet zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, k referenčnímu datu (počet)

X

X

(iii)

Skutečný počet provedených kontrol zpětných klapek na volných kanalizačních výustích, během jednoho roku (počet)

X

X

16/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

9.2.2


(a)

Čištění septiků a žump (dny)

(i)

Skutečně dosažená doba k vyřešení žádosti na vyvezení septiků a žump, pro každou jednu žádost (dny)

X

X

(ii)

Celkový počet žádostí na vyvezení septiků a žump, k referenčnímu datu (počet)

X

X

10.

Stanovení pokutových bodů a smluvních sankcí

10.1

Vyhodnocení pokutových bodů pro jednotlivé ukazatele – ve formě tabulky dle Přílohy č. 1

X

10.2

Seznam všech výkonových ukazatelů a celkový počet k nim příslušných bodů

X

10.3

Aktuální stav pokutových bodů – (vývoj za poslední 3 roky)

X

11.

Informační povinnost provozovatele v rámci práv a povinností přenesených na vlastníka

11.1

Vlastník uplatnil ve smlouvě možnost dispozitivní úpravy dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a tedy provozovatel je povinen informovat o výkonu těchto práv a povinností na něj přenesených, a to následujícím způsobem, tj. poskytnutím níže uvedených informačních zpráv.

11.1.1

Počet a stručný popis zásahů do vodovodu nebo kanalizace nebo jiné části majetku, pro které s ohledem na jejich nestandardnost byl vyžádán mimořádně souhlas vlastníka

X

11.1.2

Seznam zásahů provozovatele do majetku specifikovaných jako technické zhodnocení, stručný popis, prokázání souhlasu vlastníka

X

11.1.3

Seznam souhlasných stanovisek provozovatele k připojení na vodovod nebo kanalizaci, seznam negativních stanovisek provozovatele k připojení na vodovod nebo kanalizaci s ohledem na kapacitní a další technické požadavky včetně stručného komentáře

X

11.1.4

Seznam a kopie uzavřených písemných smluv s odběrateli

X

11.1.5

Vzory informací podle § 8 odst. 6 zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu o skutečnostnostech v rozsahu dle § 36 odst. 3 zák. č. 274/2001 Sb., seznam obecních úřadů, v jejichž obvodu zajišťuje provozovatel provozování vodovodu a/nebo kanalizace, včetně doložení času a způsobu realizace informační povinnosti včetně způsobu prezentace všech uváděných informací na www stránkách provozovatele

X

Kopie zveřejnění úplné informace o celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl musí být zdůvodněn. Prokázání, že toto vyúčtování bylo zveřejněno v termínu do 30.6. a prokázání předání vyúčtování v termínu na Ministerstvo zemědělství ČR

X

11.1.6

17/18



Příloha č. 2


Roční zpráva

12.

Systém řízení jakosti

12.1

Informace o průběhu a zjištění externích auditů systému řízení jakosti

X

12.2

Informace o průběhu a zjištění certifikace systému řízení jakosti

X

13.

Základní specifikace zpráv provozovatele

13.1

Provozovatel vyhotovuje veškeré zprávy a dokumenty především ve formě přehledných tabulek, popř. s doprovodným komentářem. V odůvodněných případech uvádí časové trendy, a to nejméně ve srovnání hodnot aktuálního období a tří posledních minulých období. Uvádí zejména odchylky, včetně komentáře, od obvyklých hodnot (dlouhodobé průměry, minulé období, normativní či legislativní hodnoty, apod.). V odůvodněných případech využívá standardní elementární prvky matematické statistiky.

13.2

Provozovatel dle doporučení této Přílohy postupuje tak, že čtvrtletní zprávy jsou pouze v rozsahu sledovaných proměnných pro výkonové ukazatele. Roční zpráva představuje souhrnnou prezentaci výsledků, trendů a rozborů příčin odchylek, popř. návrhů na změnu postupů provozovatele v následujícím roce. Roční zpráva musí obsahovat popis vztahu hodnot k roční účetní závěrce, popř. komentář k míře nepřesnosti u hodnot, které nelze k datu vyhotovení roční zprávy zcela verifikovat dle roční účetní závěrky. Podobně je komentován vztah hodnot v roční zprávě k podkladům („výkazům“) předávaným ze strany provozovatele orgánům veřejné správy.

13.3

Veškeré zprávy, až na výjimky odsouhlasené vlastníkem, by měly být předány v elektronické podobě tak, aby bylo možné je převést do *.csv souboru(ů). Zpravidla se využívá obvyklých formátů kancelářského softwaru typu MS Word, Excel.

18/18

Příloha č. 3 Použitá literatura


Příloha č. 3

Alegre, H., Baptista, J.M., Cabrera, Jr.E., Cubilo, F., Duarte, P., Hirner, W., Merkel, W., Parena, R. (2006): Performance indicators for Water Supply Services (Manual of Best Practice Series). International Water Association, 2. edition. London Alegre, H., Cabrera, E. and Merkel, W. (2008): Current challenges in performance assessment of water services. Water Utility Management International, Volume 3, Issue 3, p. 6‐7 Ambrožová, J., Černý, I., Frank, K., Hanslík, E., Herčík, L., Hlaváč, V., Hušková, R., Komínek, J., Komp, P., Mergl, V., Nepovím, J., Ondroušek, J., Pitter, P., Pytl, V., Rauová, M., Růžička J. (2005): Příručka provozovatele úpravny pitné vody. SOVAK, Praha Čejka, J., Čuban, M., Frank, K., Hartig, K., Janda, S., Janda, S., Lišková, Š., Nepovím, J., Novák, J., Ondroušek, J., Pitter, P., Pytl, V., Sedláček, J., Sýkora, K., Šálek, J., Šimon, J., Tlolka, J., Vršecký, J. (2004): Příručka provozovatele čistírny odpadních vod. SOVAK, Praha ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou, 2003 ČSN EN 1074‐6 Armatury pro zásobování vodou – Požadavky na použitelnost a jejich ověření zkouškami – Část 6: Hydranty, 2004 ČSN EN 14384. Nadzemní požární hydranty, 2006 ČSN EN ISO/IEC 17025. Posuzování shody ‐ Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Praha: Český normalizační institut, 2005 ČSN ISO 24510. Služby pro dodávku pitné vody a zneškodňování odpadních vod – Směrnice pro posuzování a zlepšování služeb poskytovaných zákazníkům / listopad 2008 ČSN ISO 24511. Služby pro dodávku pitné vody a zneškodňování odpadních vod – Směrnice pro management subjektů, poskytujících služby spojené s odváděním a zneškodňováním odpadních vod a pro posuzování těchto služeb / listopad 2008 ČSN ISO 24512. Služby pro dodávku pitné vody a zneškodňování odpadních vod – Směrnice pro management subjektů, poskytujících služby spojené s dodávkou pitné vody a pro posuzování těchto služeb / listopad 2008 Delon, J. (2005): Project Finance, BOT Projects and Risks. Kluwer Law International. Hague, Netherlands DG Regio / F 2 (2006): „Analýza stávajících smluv mezi obcemi a soukromými provozovateli a navrhované úpravy těchto smluv v oblasti zásobování pitnou vodou a odkanalizování v České republice“. Závěrečná zpráva

2/4


Příloha č. 3

Draessler, J., Holeček, V., Chejnovský, P., Jirsa, V., Kubeš, M., März, J., Nepovím, J., Novák, J., Ondroušek, J., Pytl, V., Rauová, M., Šejnoha, J. (2003): Příručka provozovatele vodovodní sítě. SOVAK, Praha Freixial, P. (2008): Performance Indicators for analysing the water supply and wastewater services: The case of Portugal. In: Cabrera, E. & Pardo, M.A. (eds.) Performance Assessment of Urban Infrastructure Services. Drinking water, wastewater and solid waste. Proceedings of Pi08 Conference, March 2008, Valencia, Spain. IWA Publishing, p. 509‐525 http://www.ib‐net.org (The International Benchmarking Network for Water and Sanitation Utilities, iniciativa Světové banky) Chejnovský, P., Karásek, V., Kubeš, M., März, J., Nepovím, J., Novák, J., Ondroušek, J., Pytl, V., Rauová, M., Šejnoha, J., Tlolka, J., Tůma, R. (2003): Příručka provozovatele stokové sítě. SOVAK, Praha IRAR & LNEC (2008): Guia de avaliação da qualidade dos serviços de águas e resíduos prestados aos utilizadores. Versão 4 (28 de Fevereiro de 2008). Instituto Regulador de Águas e Resíduos (IRAR) & Laboratório Nacional de Engenharia Civil (LNEC), Ministério das Obras Públicas, Transportes e Comunicações IRAR (2007): Relatório anual do sector de águas e resíduos em Portugal: Volume 3 – Avaliação da qualidade do serviço prestado aos utiliadores. Instituto Regulador de Águas e Resíduos (IRAR), Lisboa, Portugal Legislativní pravidla vlády, schválená usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 a změněná usnesením vlády ze dne 21. srpna 1998 č. 534, usnesením vlády ze dne 28. června 1999 č. 660, usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 596, usnesením vlády ze dne 18. prosince 2000 č. 1298, usnesením vlády ze dne 19. června 2002 č. 40, usnesením vlády ze dne 26. května 2004 č. 506 a usnesením vlády ze dne 3. listopadu 2004 č.1072, usnesením vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304 a usnesením vlády ze dne 18. července 2007 č. 816 Matos, R., Cardovo, A., Ashley, R., Duarte, P., Molinari, A., Schulz, A. (2003): Performance Indicators for Wastewater Services (Manual of Best Practice Series). International Water Association, 1. edition. London Metodika pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č.7 OPŽP ‐ Podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007‐2013. Ministerstvo životního prostředí České republiky, Státní fond životního prostředí České republiky, Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti. Verze 1.0 Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních

3/4


Příloha č. 3

vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Příloha č. 7: Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí na „Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007‐2013“ předložených EK 6. srpna 2007. Operační program Životní prostředí pro období 2007‐2013. Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha, prosinec 2007 Rezoluce ministerské komise Rady Evropy č. 78/3 vztahující se k trestním ustanovením v civilní právu (Resolution (78) 3 Relating to Penal Clauses in Civil Law), přijato Komisí ministrů na 281. jednání zástupců ministrů dne 20. ledna 1978, a čl. 7 a 8 Jednotných pravidel smluvních ustanovení o dohodnuté ceně splatné při nesplnění povinnosti přijaté UNCITRALem v roce 1983 (Uniform Rules on Contract Clauses for an Agreed Sum Due upon Failure of Performance) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 1064/2006, ze dne 26. 8. 2008 The World Bank (1999): Benchmarking Water & Sanitation Utilities: A Start‐Up Kit. The World Bank, Washington D.C., USA Vstupní katalog výkonových parametrů pro oblast pitné a odpadní vody, včetně parametrů kvality služeb, a identifikace parametrů vhodných pro uplatňování sankcí a návrhu monitoringu. Projekt “Pomoc MŽP a SFŽP ČR při přípravě a realizaci projektů Fondu soudržnosti ”. MottMacDonald Praha Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

4/4

Praktická příručka Smluvní výkonové ukazatele v oboru vodovodů a kanalizací ČR

Recommend Documents