PRAHU NIKDY NEOPUSTÍM. Energie. Nové v zvy. Sto let v zkumu. Efektivita vedení... ízení turbín. Logistika. 24 hodin v Le Mans

EZ1/07_coverA

3/8/07

1:17 PM

Stránka 1

Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

V. ROâNÍK â. 1/2007 CENA: 39,- Kâ

ENERGETIKA

MANAGEMENT

Sto let v˘zkumu Škoda Výzkum Plzeň se hlásí k tradici

¤ízení turbín ZAT jako spolehlivý dodavatel systémů

Logistika Oceláři z Třince bojují za kvalitní infrastrukturu

Efektivita vedení... Odhadněte své zaměstnance a využijte jejich schopností REPORTÁÎ

24 hodin v Le Mans Fotograf Adolf Zika a jeho pohled na legendární automobilový závod

Energie JiÏ za tfii roky bude Evropa pociÈovat její nedostatek. Kdo ji bude vyrábût?

Nové v˘zvy Siemens Engineering sází na nové podnikatelské filozofie zaloÏené na spokojen˘ch zákaznících.

Primátor PAVEL BÉM:

PRAHU NIKDY NEOPUSTÍM

„Praha je dynamick˘m a konkurenceschopn˘m mûstem a je klíãem k ekonomickému úspûchu celé zemû. A ne nadarmo se fiíká, Ïe pokud je nad vodou, je nad vodou také celá âeská republika.“

03-05 Bem-jr

3/7/07

10:01 PM

Stránka 3

ROZHOVOR

PRIMÁTOR

P

rimátor hlavního mûsta Prahy je vysoce exponovan˘ úfiedník, kter˘ je nucen plánovat kaÏdou minutu svého ãasu. Rozhovor pro Eurozpravodaj se souãasn˘m primátorem Pavlem Bémem se odehrával bûhem jednání mûstské rady, které pro tento úãel na krátkou chvíli opustil. Nutno fiíci, Ïe koncentrace pana primátora tím nijak neutrpûla. V rámci âeské republiky má Praha v˘luãné postavení. Mimopraωtí s trochou nadsázky o hlavním mûstû fiíkají, Ïe jde o stát ve státû. V Praze se zkrátka Ïije trochu jinak neÏ v jin˘ch mûstech âeska. Z toho vypl˘vá, Ïe i primátor má ponûkud jiné starosti a musí fie‰it problémy, ke kter˘m se ostatní starostové ãasto ani nedostanou. A to nemáme na mysli jen pfiípadné pofiádání olympijsk˘ch her. Jak vnímá Pavel Bém „své“ mûsto? Co ho nejvíc trápí a z ãeho má nejvût‰í radost? A jak si podle jeho názoru vede Praha ve srovnání s ostatními mûsty Evropské unie? Na to v‰e jsme hledali spoleãnû odpovûì. Čím se podle vás Praha řadí mezi moderní a významná evropská města a co ji naopak od tohoto zařazení vzdaluje? Jsem pfiesvûdãen, Ïe Praha nepochybnû je moderním, dynamick˘m a velmi konkurenceschopn˘m evropsk˘m mûstem. Argumentem ãíslo jedna je

VE DRUHÉM FUNKâNÍM OBDOBÍ

Prahu nikdy neopustím Charismatického sympatického muže zvolilo pražské zastupitelstvo už podruhé do primátorského křesla. V čele hlavního města tak stojí politik, který má jasnou vizi, jak by měla Praha vypadat, a také podle toho jedná. historická a kulturní tradice mûsta, jedineãn˘ genius loci a fantastická, unikátní památková rezervace Unesco. Druh˘m argumentem je její ekonomická síla a vlastní dynamika ekonomického rozvoje. V Praze se generuje pûtadvacet procent HDP a je zde umístûno více neÏ patnáct procent pracovní síly âeské republiky. Praha je samozfiejmû klíãem

k ekonomickému úspûchu celé zemû a ne nadarmo se fiíká, Ïe pokud je Praha nad vodou, je nad vodou celá âeská republika. Tfietím argumentem je skuteãnost, která souvisí s argumentem jedna a dvû, a sice Ïe Praha je mimofiádnû atraktivní turistickou destinací – v posledních dvou letech byla nejrychleji rostoucím segmentem turistického ruchu

v Evropû, Praha je atraktivní lokalitou pro umísÈování zahraniãních investic a tak bych mohl pokraãovat... To jsou v‰echno argumenty, proã je Praha dnes tfiináct˘m nejbohat‰ím regionem Evropské unie, proã je dnes devát˘m nejatraktivnûj‰ím místem pro zaloÏení headquarters firmy, proã zaznamenává nejrychlej‰í nárÛst cestovního ruchu... Samozfiejmû jako

Neskrývaná hrdost na své město je jednou z vlastností primátora Pavla Béma. Muže, který už měl možnost prokázat, že mu blaho metropole leží na srdci především.

EUROZPRAVODAJ 3

03-05 Bem-jr

3/7/07

10:01 PM

Stránka 4

ROZHOVOR

PRIMÁTOR ostatní evropské metropole i Praha má svá negativa. Nemá dokonãenou dopravní infrastrukturu, má pfietíÏené centrum, má nekoneãné mnoÏství dopravních problémÛ, souvisejících ãásteãnû s pÛvodní infrastrukturou, nejen dopravní, ale i vodohospodáfiskou, ãásteãnû s chybûjícím moderním vysokokapacitním dopravním systémem dopravních okruhÛ. Praha je rovnûÏ mûstem zatíÏen˘m kriminalitou, ale to bych fiíkal vûci, které jsou dnes kaÏdému zfiejmé.

„REGULACI AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY V CENTRU MĚSTA ZAVEDENÍM MÝTNÉHO ZAHÁJÍME ZŘEJMĚ V ROCE 2009.“ Často se hovoří o vylidňování centra města. Vnímáte to jako problém, nebo si myslíte, že je to přirozený jev? VylidÀování centra mûsta je dlouhodob˘ a trval˘ jev, to není otázka posledních let. Poãet obyvatel v centru se sniÏuje z mnoha dÛvodÛ. Jeden se t˘ká zvy‰ování atraktivity mûsta, bonity centra mûsta, zájmu vysokopfiíjmov˘ch skupin, zájmu firem, zájmu zahraniãních náv‰tûvníkÛ mûsta – nemluvím o turistech, mluvím o rezidentech –, zájmu o bydlení v centru mûsta... Ta demografická promûna je skuteãná a je v zásadû nezadrÏitelná. Na druhou stranu existují nástroje, kter˘mi je moÏné centrum mûsta chránit. Neumíme ho chránit pfied zahraniãními náv‰tûvníky a záplavami turistÛ tím, Ïe bychom jim bránili ve vstupu do centra nebo je omezovali. Ale umíme bránit bytov˘ fond tak, aby se rezidenãní bydlení nepromûÀovalo v kanceláfie, které se úderem sedmé hodiny vylidní do periferie nebo do satelitních lokalit. Umíme chránit a chráníme bytov˘ fond proti logické snaze obchodních subjektÛ pfietavit ho do komerãní sféry sluÏeb, obchodÛ a restaurací, které samozfiejmû k centru patfií a budou patfiit a dûlají z Prahy atraktivní destinaci. Pfiesto není moÏné tomuto trendu vycházet vstfiíc na úkor 4 EUROZPRAVODAJ

domovního fondu. SnaÏíme se stfied mûsta chránit tím, Ïe kultivujeme uliãní parter, zklidÀujeme dopravu v centru mûsta, stavíme pû‰í zóny. Pfiipravujeme projekt regulace automobilové dopravy v centru mûsta zavedením m˘tného. Pfiedpokládám, Ïe tento krok zavedeme ve formû experimentu v roce 2009 a Ïe budeme schopni na základû vyhodnocení této studie v plném provozu a v návaznosti na dokonãení alespoÀ ãásti nadfiazeného dopravního skeletu – mám na mysli vnûj‰í i vnitfiní okruhy spojené radiálními komunikacemi – v roce 2010 pfiejít do plného provozu. Chráníme a peãujeme o mûstskou zeleÀ, pfiipravujeme a vysazujeme stromofiadí, vrátili jsme zeleÀ na Smetanovo nábfieÏí, rekonstruujeme velk˘mi náklady mûstské parky, Vojanovy sady, Petfiín. Vycházíme i z pfiedpokladu, Ïe komfort napfiíklad vzdûlávacích sluÏeb pomáhá udrÏet rezidenty v centrální ãásti mûsta, a tak opravujeme Gymnázium Jana Nerudy, ‰kolu v Josefské a dáváme velké investice do infrastruktury v centru mûsta. Na druhé stranû demografická promûna je nezastavitelná a je realitou, Ïe k postupnému vylidÀování centra bude nûjak˘ ãas docházet. Když jste narazil na školství. Podporujete jako město více ty školy, ze kterých vycházejí studenti s vyšší úrovní znalostí než z ostatních škol? Jedna vûc je podpora infrastruktury, zázemí ‰koly – to je primární odpovûdnost hlavního mûsta Prahy. Tvrdím, Ïe tady nemÛÏeme mít elitáfiskou politiku, ‰koly musejí nabízet kvalitní zázemí a kvalitní uãební prostory. To je ten hardware, tady si myslím, Ïe není moÏné diferencovat a vytváfiet zázemí elitních ‰kol, a ne tûch prÛmûrn˘ch nebo podprÛmûrn˘ch. Stejnû dÛleÏit˘ nebo moÏná i dÛleÏitûj‰í je onen takzvan˘ software, a tím je kvalita vzdûlávacích programÛ v jednotliv˘ch ‰kolách. Samozfiejmû primární odpovûdnost je na bedrech ministerstva ‰kolství, nicménû já dodávám, Ïe kvalita praÏského ‰kolství mi leÏí mimofiádnû na srdci. PovaÏuji za úspû‰n˘ a efektivní ten vzdûlávací systém, kter˘ je zaloÏen˘ na základních principech jako rÛznorodost vzdûlávací nabídky a moÏnost v˘bûru podle konkrétních dispozic studenta.

Jsou zde dûti se specifick˘mi poruchami chování nebo uãení, které musejí mít speciální vzdûlávací programy, a tûch tady dost není. Speciální ‰koly a programy jsou oblasti, které osobnû velice preferuji. Dáváme do nich peníze prostfiednictvím grantov˘ch systémÛ, zakládáním nov˘ch ‰kolních programÛ nebo zakládáním soukrom˘ch základních ‰kol, které fie‰í specifické potfieby. Pak jsou zde mimofiádnû nadané dûti a i pro nû by mûly b˘t v nabíce individuální programy, které jim umoÏní nauãit se nûco víc neÏ na obyãejné ‰kole. To je jeden základní stavební kámen. Ten druh˘ se vyvíjí s politick˘mi zmûnami a je evidentní, Ïe pro budoucí konkurenceschopnost nebo úspû‰nost je dÛleÏitá jazyková vybavenost. Na‰e podpora bûÏí tímto smûrem a to samé se dûje na adresu poãítaãové gramotnosti. Îijeme v digitálním svûtû a na‰e vlastí dûti nás strãí do kapsy se znalostmi poãítaãÛ. Jedna vûc jsou ale digitální dûtské hry a druhá sofistikovanûj‰í schopnost vyuÏití poãítaãov˘ch dovedností. TakÏe jazyky na stranû jedné, poãítaãová gramotnost na stranû druhé. KdyÏ jdeme dál, tak zjistíme, Ïe trendem poslední doby je návrat k jakémusi obecnému vzdûlávání, to znamená, Ïe v‰ichni chtûjí mít maturitu, nejlépe na nûjak˘ch gymnáziích, a najednou se nám z Prahy vytrácejí klasické uãÀovské obory. A já si kladu otázku, kdo tady za deset patnáct let bude pfiedstavovat fiemeslo s kvalitou, v˘uãním listem v oblastech lak˘rnictví, malífiství, fiezbáfiství, zednické profese a tak dále. Je to klíãová otázka nejen vzdûlanosti, ale i trhu práce, protoÏe jinak se staneme

„PŘED ČTYŘMI LETY OKRÁDALA VÍCE NEŽ TŘETINA ŘIDIČŮ TAXISLUŽBY, DNES JE TO TŘINÁCT PROCENT. SAMOZŘEJMĚ I TO JE HODNĚ.“ závisl˘mi na importu pracovní síly z dal‰ích zemí EU, nebo dokonce ze zemí mimo Evropskou unii. âili podpora ze strany mûsta dnes smûfiuje také k uãÀovskému ‰kolství.

Pavel Bém (43) absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí. Jako přední specialista ve výše uvedeném oboru byl v roce 1995 jmenován generálním sekretářem Meziresortní protidrogové komise vlády ČR, a stal se tak hlavním tvůrcem porevoluční protidrogové politiky České republiky.

03-05 Bem-jr

3/7/07

9:57 PM

Stránka 5

text: Jifií Roth

padesát a v mimoevropsk˘ch mûstech v˘raznû pfievaÏuje podíl v nákladech, kter˘ je hrazen zaplacen˘m jízdn˘m. V typicky americk˘ch mûstech osmdesát procent ceny jízdného pfiedstavuje lístek a zbyl˘ch dvacet procent dotuje pfiíslu‰né mûsto. U nás je to pfiesnû naopak. To je m˘tus, kter˘ nicménû zahraniãní náv‰tûvníci mûsta samozfiejmû nesdílejí, protoÏe jsou v pûtadevadesáti, moÏná devûtadevadesáti procentech pfiekvapeni komplexností a sv˘m zpÛsobem i komfortem praÏské mûstské hromadné dopravy.

Pavel Bém působil také jako poradce ministra v oblasti protidrogové politiky na Ministerstvu vnitra ČR. Od roku 1998 byl starostou Městské části Praha 6 a v roce 2002 byl zvolen primátorem hlavního města Prahy. Mezi jeho největší záliby patří sport, a to horolezectví, rovněž však cyklistika, tenis, squash či potápění. Má rád výtvarné umění, hudbu, především klasiku, rock a jazz a jeho velkou vášní je cestování. Je ženatý, manželka Radmila je specializovanou pedagožkou, synové Jáchym a Matouš navštěvují gymnázium.

V čem konkrétně ta pomoc spočívá? Dotujete třeba soukromé učňovské školy? Dotujeme ‰koly, podporujeme nábory, ale ne v tom komunistickém slova smyslu, ale ve smyslu kvalitní informace pfiedev‰ím pro rodiãe a pak samozfiejmû v návaznosti na uplatnûní na trhu práce. Jaké největší mýty, které se o Praze tradují, byste chtěl vyvrátit? Urãitû m˘tus ãíslo jedna, kter˘ je nejpopulárnûj‰í pfiedev‰ím v zahraniãních médiích, Ïe kaÏd˘ taxikáfi krade. Pfied ãtyfimi lety okrádala více neÏ tfietina fiidiãÛ taxisluÏby. My jsme se po dnes jiÏ ãtyfileté válce pfiesunuli od vlastních taxikáfiÛ na úrovni správních sankãních fiízení do boje proti ministersk˘m úfiedníkÛm, a dokonce proti pfiedstavitelÛm ãeské justice. Dnes tedy neokrádá tfiicet tfii procent taxikáfiÛ, ale pouze tfiináct procent. To je pro mû samozfiejmû neakceptovatelné ãíslo. Dál pokraãujeme v taÏení proti nepoctivcÛm, zavádíme desítky systémov˘ch zmûn, ve snûmovnû jsme iniciovali dvû novely zákonÛ o pozemních komunikacích a zákona t˘kajících se vlastních sankãních fiízení, kde se v˘raznû zvedly pokuty. Zavedli jsme institut spolehlivosti fiidiãe taxisluÏby, vedli jsme stovky a tisíce sankãních fiízení a roãnû pokutujeme nepoctivé taxikáfie v fiádu desetimilionÛ korun. Tímto tvrd˘m pfiístupem nejenÏe sniÏujeme procento nepoctiv˘ch, ale jsem pfiesvûdãen, Ïe do nûkolika let bude ten problém v zásadû vyfie‰en nebo pfiiblíÏen na úroveÀ

srovnatelnou s jin˘mi mûsty, jako je Lond˘n nebo Berlín. To je tedy m˘tus, kter˘ dnes uÏ není realitou. Druh˘ m˘tus je, Ïe v Praze se krade více neÏ kde jinde. KdyÏ porovnáme ãísla drobné pouliãní kriminiality, tak zjistíme, Ïe Praha je srovnatelná s ostaními evropsk˘mi metropolemi. To nás samozfiejmû opût nemÛÏe ukolébat, proto je také boj proti pfiedev‰ím té drobné, pouliãní kriminalitû jednou z priorit souãasného vedení radnice. KdyÏ se podíváme na ãísla v oblasti násilné trestné ãinnosti, tak Praha je ve srovnání s mûsty typu PafiíÏ, Madrid nebo Lond˘n stále velice bezpeãn˘m mûstem. Pak je tu je‰tû jeden m˘tus, kter˘ není roz‰ífien˘ v zahraniãí, ale u nás doma. A ten fiíká, Ïe Praha nemá kvalitní systém mûstské hromadné dopravy. Je to dáno tím, Ïe PraÏáci a âe‰i si zvykli na to, Ïe kdyÏ pfiijedou do Prahy, tak se z jakéhokoli místa na jiné dostanou za mimofiádnû nízkou cenu jízdného A to i pfiesto, Ïe v minuléme roce jízdné podraÏilo. Realita je taková, Ïe Praha má nejsofistikovanûj‰í a nejkomplexnûj‰í systém v celé Evropû. V Praze se mûstskou hromadnou dopravou uskuteãÀuje padesát pût procent dopravních objemÛ a je jedin˘m mûstem v Evropû, kde vítûzí nad osobní automobilovou dopravou. V tomto ohledu prakticky neexistuje srovnání s jin˘mi evropsk˘mi mûsty. Samozfiejmû to také znamená, Ïe nás to stojí spousty penûz – pfiibliÏnû sedmdesát pût procent nákladÛ na MHD je dotováno z rozpoãtu mûsta. To je opût unikát, v evropsk˘ch mûstech to obvykle b˘vá padesát na

Máte nějaké vzorové evropské město, ke kterému byste chtěl Prahu přiblížit, případně takové, kterého byste chtěl být primátorem? Jsem lokální patriot, v Praze jsem se narodil, Prahu asi nebudu schopen nikdy v Ïivotû opustit... ¤íkám tedy, Ïe

„JSEM LOKÁLNÍ PATRIOT, V PRAZE JSEM SE NARODIL, PRAHU ASI NEBUDU SCHOPEN NIKDY V ŽIVOTĚ OPUSTIT. PO JINÉM MĚSTĚ NETOUŽÍM.“ bych nechtûl b˘t primátorem jiného evropského mûsta. Sama tato pfiedstava vás ve fantazii nikam nepustí, protoÏe Praha je skuteãnû unikátní, jedineãná, fantastická, magnetizující... Na druhé stranû je urãitû celá fiada evropsk˘ch mûst, ze kter˘ch si mÛÏeme brát pfiíklad. Hned fieknu kde. V organizaci systému fiízení radnice se hodnû uãíme od Vídnû, v otázkách Ïivotního prostfiedí a péãe o zeleÀ od Stockholmu, v otázce pestrosti kulturní nabídky a pouliãního mûstského kulturního Ïivota od Amsterdamu, v otázce fie‰ení dopravní infrastruktury a budování nebo stavby nadfiazeného dopravního skeletu vãetnû regulace dopravy v centru mûsta a zavedení m˘tného si bereme pfiíklad v Lond˘nû. KdyÏ bychom vstoupili do oblasti bezpeãnosti, tak je pro nás vzorem urãitû New York a jeho b˘val˘ starosta Giuliani... âili asi bych jen tûÏko hledal jedno mûsto, kde v‰e dûlají dobfie, ale v dílãích oblastech máme své vzory. ■ EUROZPRAVODAJ 5

06-07 Obsahy EZ1/07-jr

3/9/07

12:22 PM

Stránka 6

Obsah

VI. ROâNÍK 1/2007

12 Umûní efektivity vedení

40 Kdy nám dojde energie?

80 Dieta, která chutná

KaÏd˘ vedoucí pracovník má své podfiízené. DonuÈte je pracovat!

Dostatek, respektive nedostatek elektrické energie není ani tak problémem odborn˘m, jako spí‰e politick˘m.

Ve svém oboru jste víc neÏ úspû‰ní, ale aÈ chcete nebo ne, je‰tû jedna vûc se od vás oãekává – Ïe budete vypadat skvûle.

Chaos, to je vበnejlep‰í kamarád. UÏ léta se pokou‰íte dát si do pofiádku své vûci, uÏ to neodkládejte.

42 Bez jádra se neobejdeme

83 Tretter’s bar – podnik s du‰í

·koda Praha je v˘znamn˘m hráãem na poli v˘stavby jadern˘ch i klasick˘ch elektráren.

Za dobu, po kterou je otevfien˘, se staãil tenhle cocktail bar zafiadit mezi absolutní ãeskou barovou elitu.

28 Strukturální fondy

58 Zkuste se zamûfiit na PLM!

Je hezké, kdyÏ se fiíká, jak nám Evropská unie pomáhá, jak nás, nov˘ ãlensk˘ stát, podporuje. Jak je to ale doopravdy?

Hledáte IT oblast s optimální návratností investice?

16 Pofiádek na pracovi‰ti.

30 TûÏk˘ Ïivot milionáfie Jachty, vrtulníky..., to v‰echno se dá pofiídit na Veletrhu pro milionáfie.

60 Pfiipraveni na nové v˘zvy

Kdo by neznal Pravûk, síÈ restaurací. Jak uÏ sám název napovídá, odli‰ují se pfiedev‰ím sv˘m vzhledem.

Akciová spoleãnost Siemens Engineering navazuje na více neÏ padesátiletou tradici.

86 V teple a suchu, to funguje!

68 Zdravû, chutnû, stylovû... 36 Pestrá historie bankomatÛ Vynález bankomatu byl zafiazen˘ mezi 100 najvût‰ích vynálezÛ 20. století.

Existuje podnik, v nûmÏ se mÛÏete na svÛj kus hovûzího pasoucího se za domem jít je‰tû pfied obûdem na vlastní oãi podívat

38 63. konference Euroconstruct

70 Heliskiing: sport pro boháãe

Nejaktuálnûj‰í informace o stavebním trhu!

AÏ vás po krátkém letu vysadí z helikoptéry, budete stát sami na vrcholcích zasnûÏen˘ch hor kdesi v Kanadû.

> 54

„Je důležité porvat se!“ Kvalitní dopravní spojení mezi ČR a SR je předpokladem hospodářského růstu obou zemí.

84 Pravûk s chutí mojita

Napadlo vás nûkdy, jak je vlastnû moÏné, Ïe funkãní prádlo dokáÏe odvádût pot i hfiát? My jsme to zjistili.

96 Uma Thurman Hereãka, která se vyznaãuje osobit˘m vzhledem, originálním Ïivotem a velmi nebezpeãn˘mi sklony.n

06-07 Obsahy EZ1/07-jr

3/9/07

12:22 PM

Stránka 7

> 46

> 18

100 let výzkumu v Plzni. Rozhovor s ředitelem společnosti Ing. Miloslavem Kepkou, CSc.

Všichni jsme vystaveni většímu stresu než generace před námi.

> 50

> 56

Energetika na výsluní Historie Modřanské potrubní sahá až do roku 1913.

Portfolio společnosti Océ, které usnadní zpracování dokumentů.

> 64

> 62

Milovníci rychlých kol a závodu 24 hodin Le Mans jsou už nažhavení.

Skulptury vytvořené ze starých cisteren.

> 76

Tajemná Kostarika. Exotická země, která rozhodně stojí za návštěvu.

> 88

Určitě už jste měli v ruce některou z jeho sklenic. Jmenuje se Rony Plesl.

08 editorial + tirage-jr

★

3/8/07

11:06 PM

Stránka 8

e d i t o r i a l

EUROZPRAVODAJ

Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

které pomáhají se orientovat v ‰iroké problematice EU, pfiesto myslím, Ïe chybí systém vná‰ení lobistÛ do systémÛ a struktur EU fiízen˘m zpÛsobem, tak aby v˘sledkem byly lep‰í podmínky pro obchodování na pÛdû Evropy. SmÛlou zÛstává, Ïe co si nezafiídíte sami, mít vlastnû nebudete. Pfiesto bychom se v‰ichni mûli snaÏit popohánût europoslance k lep‰ím v˘sledkÛm. „Já vím, Ïe kavárniãky ve ·trasburku a Bruselu jsou pfiíjemné, ale pro tohle tam, pánové a dámy, nejste.“ Lobby vût‰inou funguje tak, Ïe zásadním vlivem pro kaÏdé jednání je postoj „v ãí prospûch“. Samozfiejmû Ïe v‰echna jednání ostatních státÛ resp. hospodáfisk˘ch lobby se odvíjí

Jak se lobbuje v Evropě... KdyÏ jsem byl mal˘ kluk, ãetl jsem velice roztomilé pfiíbûhy z mûsta Kocourkova, kde bylo v‰echno naruby.

J

ak se stát lobbistou? Dûlám si legraci samozfiejmû. Psát návod na toto téma je vûcí tak ‰irokou, Ïe se jí jen tûÏko mÛÏe vûnovat editoriál.

Alespoň mám pro vás dobrý tip. Lobovat totiž můžete i doma a nemusíte nikam daleko jezdit. Diplomaty přivezeme za vámi. A přímo na green. Jediná diplomatická golfová tour v ČR, Business Golf Cup, vám to trochu ulehčí. Těšíme se na vás. www.businessgolfcup.cz 8 EUROZPRAVODAJ

VáÏnû si v‰ak myslím, Ïe by se podobná vûc mûla snad vyuãovat a rozhodnû by se jí mûla vûnovat velká pozornost. Lobby totiÏ ovlivÀuje Ïivoty nás v‰ech. Státní lobby, pÛsobící pfiedev‰ím na legislativní normy, se nás vût‰inou ale dot˘kají dost nepfiímo. DÛleÏitûj‰í komerãní lobby, naopak mnoho lidí nesleduje s takovou pozorností, jak by si tento fenomén zaslouÏil. VÏdy kdyÏ se setkám tváfií v tváfi s v˘sledky na‰ich vyjednan˘ch podmínek pro vstup do EU, je mi trochu úzko. Nejsem v‰ak ãlovûk, kter˘ by sedûl se zaloÏen˘ma rukama a ãekal na pfiipraven˘ osud. Chtûl bych nûkteré vûci zmûnit nebo alespoÀ se pokusit je zmûnit. Vydavatelství Euronova & Partnefii vydalo mnoho publikací,

na popud „v ãí prospûch“. Pokud nûjaké hospodáfiské odvûtví má silné lobisty, ktefií vûdí co a jak, dokáÏí ãasto prosadit nesrovnatelnû lep‰í podmínky pro obchod neÏ lobby nesoudrÏné, slabé. âeskou nev˘hodou je, Ïe jsme si pro vût‰inu podmínek vstupu do EU nechali vnutit to, co nám integrace nabídla, spí‰e vnutila. DÛvodem byla naprosto opomenutá pfiíprava lobistÛ, ktefií by na‰e zájmy tvrdû a chytfie prosazovali. Îidle na‰ich lobistÛ postupnû zarÛstají mechem, protoÏe nestálá politická situace nahrává akorát prostoru lobistÛ z jin˘ch zemí. Smutn˘ je také fakt, Ïe pfiíklad bychom si mohli vzít témûfi ze v‰ech zemí. Slovenská ekonomika má nyní rychlej‰í rÛst neÏ ta na‰e. Proã asi? Radek Novák

Vydavatel Radek Novák Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk˘, CSc Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau‰, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Mgr. Jana Brabencová Ing. Petra Brodzianská Roman Koãí Redakce Praha Korespondent PhDr. Oldfiich Vejvoda [email protected] Tel.: +420 777 892 929 Inzerce Vladˇka Bauerová Martina Kfiivancová Milan Dado EuroNova & Partner's spol. s r. o. Mikulá‰ské nám. 17, 326 00 PlzeÀ Tel./fax.: 377 227 585 [email protected] www.eurozpravodaj.com Poboãka Liberec EuroNova & Aneri Hodkovická 52, Liberec Tel.: 602 458 045 V˘konn˘ fieditel Radek Novák Asistentka Emilie MiÏárová ¤editel produkce: Milan Dado

Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. www.eurolingua.cz Korektury Ilona Johnová Distribuce Mediaprint Kapa PNS Holding GECO Tabák Pressmedia s. r. o. Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âR – 25 000 ks; SR – 7300 ks Právní oddûlení Mgr. Karel Touschek Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va‰keviã Povoleno MK âR E 13312 ISSN:1213-6913 Doporuãená cena: 39,- Kã

Vyrobeno ve spolupráci s Archimedia Publishing

10-11 Mozaika-jr

★

3/9/07

s t a l o

12:42 PM

Stránka 10

s e . . .

Mozaika

Z nepfieberného mnoÏství událostí jsme pro vás vybrali ty nejzajímavûj‰í. Minimix

Pro stavbaře Euroconstruct pfiipravuje na ãerven konferenci, která se bude konat uÏ podruhé v Praze.

> Mövenpick slavil arkticky Mövenpick Hotel Praha pořádal na konci ledna tradiční párty pro své obchodní partnery a stálé hosty. Tentokrát nesla název „Arktická noc“ a v tomto duchu byl připraven i program. Eskymáci vítali příchozí návštěvníky, v davu se mísila skupinka tučňáků, nechyběly ani ledové nápoje a pochoutky z nordické kuchyně.

63. konference Euroconstructu – 15. června 2007, hotel OLYMPIK. Zájemci podnikající v stavebnictví, aÈ uÏ jde o manaÏery stavebních firem, projektanty, investory, realitní odborníky, v˘robce nebo dodavatele stavebních hmot, v˘robkÛ a zafiízení, mají jedineãnou moÏnost získat nejaktuálnûj‰í informace o evropském stavebním trhu, anal˘ze jeho dosavadního v˘voje a v˘hledu do roku 2009 na konferenci Euroconstructu, která se koná tentokrát jiÏ podruhé v Praze. Organizátorem této konference a souãasnû hlavou této instituce v 1. pololetí 2007 je stál˘ zástupce ãeského stavebnictví v této instituci, tj ÚRS Praha, a. s. INZERCE

McARTHURGLEN:

Vstup na český trh Spoleãnost McArthurGlen oslovila developerskou spoleãnost Devo Group a zahájila s ní jednání o spolupráci na projektu outletového centra Exit 66. Outletové centrum Exit 66 by mûlo b˘t realizováno do konce roku 2007 na 66. kilometru dálnice D1. V první fázi projektu se poãítá s 18 000 m2 pronajímateln˘ch ploch, z toho asi 70 procent bude urãeno módû. Idea architektonického fie‰ení je originální – jednotlivé sektory outletu jsou koncipované jako nejv˘znamnûj‰í svûtové obchodní metropole Lond˘n,

PafiíÏ, Praha, ¤ím a New York. McArthurGlen je pfiedním evropsk˘m developerem, majitelem a nejvût‰ím provozovatelem design outlet center ve Velké Británii, Francii, Rakousku, Nûmecku, Nizozemsku a Itálii. Spravuje ‰estnáct center s celkovou nájemní plochou 300 000 m2. Ve více neÏ 1300 obchodech nabízejí 650 pfiedních módních znaãek, které roãnû pfiilákají více neÏ 60 milionÛ náv‰tûvníkÛ. V âesku by ‰lo o první projekt, na kterém by firma v zemích b˘valého v˘chodní bloku spolupracovala.

OCÉ oznamuje

řízení aktivit v oblasti prodeje, dodávky a provozu outsourcingu

OBS má nového obchodního v oblasti tzv. Document Management fieditele Services. Rok 2006 strávil Adam Novým ředitelem Océ Business Services pro Českou a Slovenskou republiku se stal Adam Zvada (35). Ve své pozici bude zodpovídat za

Zvada v USA zaměstnán jako projektový manažer a dále studiem na univerzitě v SDSU v San Diegu. Je absolventem ČVUT v Praze.

KPP UÎ LETOS ZASEDL První letošní zasedání členů Klubu plynárenských podnikatelů ČR se konalo 7. února v hotelu Esplanade v Praze. Na zasedání vystoupili mimo jiné MUDr. VYBÍRAL s přednáškou „Epidemiologická rizika cestování do zahraničí“, která zaujala všechny přítomné. JUDr. BUZKOVÁ a JUDr. VYROUBAL představili významnou advokátní kancelář „Vyroubal, Krajhanzl, Školout“. Představili nabídku této kanceláře a oblasti, ve kterých mohou být členům Klubu

nápomocni. Prezidentka klubu Ing. VITÁSKOVÁ podala mimo jiné informace o plánu činnosti a úpravách zasedání členů Klubu. www.plynklub.cz

10-11 Mozaika-jr

3/9/07

12:43 PM

Stránka 11

Praha pfiipravila záÏitkovou turistiku Praha zpřístupní unikátní technické a technologické památky na území hlavního města turistům. Návštěvník Prahy tak navštíví místa, která byla dosud nedostupná a zahalena tajemstvím. Do projektu „Praha technická“ se přihlásilo zatím více než 20 pražských subjektů, které mají co nabídnout. Patří mezi ně i významné městské akciové společnosti – Pražské vodovody a kanalizace, Dopravní podnik hl. m. Prahy či Kolektory Praha. Zpřístupněné budou třeba vodárna v Podolí či Ekotechnické muzeum u Císařského ostrova. CHARITATIVNÍ AKCE PODNIKATELÒ

Andrea Vere‰ová mezi postiÏen˘mi dûtmi

V

pondûlí 5. bfiezna se v restauraci EGO v Plzni uskuteãnilo charitativní zábavné dopoledne pro pûtadvacet handicapovan˘ch dûtí ze dvou ústavÛ sociálních sluÏeb (domov Nováãek a stacionáfi Jitfienka). Dûti tak mohly ochutnat v˘borné ãokoládové dorty a pobavit se pfii pohádkovém vystoupení

hercÛ z Divadelní jednoty Brázda. Patronkou akce se stala známá modelka Andrea Vere‰ová, s níÏ si dûti s radostí zazpívaly a popovídaly. Akci vymyslel a uspofiádal Milan Kriegerbeck, majitel nové plzeÀské restaurace EGO, za pfiispûní majitele taxisluÏby PROdas. Tato taxisluÏba dûti (mnohé pohyblivé pouze na

vozíãku) bezplatnû dopravila na místo. Dûti se bájeãnû bavily a pofiadatel akce pfiislíbil, Ïe podobné akce pro dûti se zdravotním postiÏením bude pofiádat i v budoucnu. Akce byla dÛkazem toho, Ïe podnikatelÛm z Plznû není lhostejn˘ osud handicapovan˘ch dûtí. Pfiíklad hodn˘ následování.

REŽISÉR JAN HŘEBEJK DOTOČIL DALŠÍ FILM – MEDVÍDEK. Ve středu 28. února naposledy klapla klapka s nápisem Medvídek, aby se dotočený film režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského mohl přestěhovat k finálním úpravám do střižny. Jsou muži jednodušší než ženy? Takové a další otázky si ve filmu, který se objeví v kinech na podzim, klade Jan Hřebejk. I bolestné problémy podává režisér s humorem, byť někdy trpkým. Ve filmu se objeví i Aňa Geislerová (vpravo).

INZERCE

EKONOMIKA & ZÁBAVA Z DOMOVA I ZAHRANIâÍ

12-15 Sef-jr

3/7/07

9:45 PM

Stránka 12

JAK OBSTÁT JAKO ¤EâNÍK

MANAGEMENT Každý vedoucí pracovník má své podřízené. A každému z nás se už určitě dostal alespoň jednou v životě pod ruku člověk, který dokázal zničit snažení celého týmu nebo všem alespoň pěkně zkazit náladu. pfiipravil: Petr Nováãek; foto: archiv

Umění efektivity vedení

DONUËTE JE PRACOVAT! Je snadné shodnout se s podřízenými a kolegy, kteří neusilují o zničení vašeho sebevědomí, tvrdě pracují, nechtějí zchladit vaše nadšení a nemají v úmyslu podrážet vám nohy nebo na vás donášet vašemu šéfovi. Jak by se nám, vedoucím pracovníkům, krásně žilo, kdyby byli všichni takoví.

12 EUROZPRAVODAJ

S

nad Ïádné pracovi‰tû není dokonalé. V‰ude jsou lidé, se kter˘mi se nûjak nelze dohodnout. MÛÏete jim dát v˘povûì, mÛÏete se je pokusit pfiefiadit na jiné pracovi‰tû, ale za ãas se objeví znovu – s jin˘m obliãejem a jin˘m jménem. Nev˘konní, neschopní a ha‰tefiiví lidé jsou totiÏ houÏevnatí jako ‰vábi a pfieÏijí i ty nejvût‰í reorganizace a zmûny reÏimÛ. Na‰tûstí existují praktické zpÛsoby, jak se shodnout témûfi s k˘mkoli a donutit ho, aby pracoval. Dokonce dobfie. Zaãnûte tfieba tím, Ïe si svého problémového pracovníka zafiadíte do jedné z patnácti kategorií.

Pan Mistr svûta Tohoto despotického a arogantního ãlovûka Ïene vpfied jeho pfiebujelé vûdomí vlastní dÛleÏitosti. Poznáte ho podle nafoukanosti, dom˘‰livosti, neochvûjného pfiesvûdãení, Ïe jedinû on je schopen uvádût vûci do pohybu a fiídit je. Bez ohledu na to, jakou funkci právû zastává. Miluje uskuteãÀovat jen ty opravdu velké vûci a nikdy nemá dost chvály a uznání. Je nadut˘, ctiÏádostiv˘, nepfiíjemn˘ a bezohledn˘. Îárlí a zlobí se na kaÏdého, kdo ho odsune ze stfiedu pozornosti. Na druhé stranû je schopen mimofiádné sebekáznû, je inteligentní, soutûÏiv˘ a pozor – s nejvût‰í pravdûpodobností pokukuje po va‰í Ïidli. Klade nároãné poÏadavky na vበãas i pozornost, nezajistíte-li mu zdroje, které po vás poÏaduje, opatfií si je sám, klidnû u prezidenta spoleãnosti (a vy pak moÏná uÏ druh˘ den nebudete muset chodit do práce). Pokud se jím ov‰em nenecháte zastra‰it, je schopen pod va‰ím vedením podávat mimofiádné pracovní v˘kony. TakÏe: 1. Zadávejte mu nároãné úkoly. Jeho nenasytné ego touÏí po pfiíleÏitostech, v nichÏ by se mohl pfiedstavit jako hrdina. Pfienecháte-li mu velkou odpovûdnost, odãerpáte tím jeho energii, kterou by jinak vynakládal na tyranizování spolupracovníkÛ a moÏná i vás. Musíte ho „vy‰Èavit“. 2. Dejte mu odmûny, které si zaslouÏí. Ne ale takové, které si

myslí, Ïe by dostat mûl. Îádné peníze podle nûj totiÏ nejsou dost velké, aby uti‰ily jeho nenasytnou touhu po úctû a váÏnosti. Pokud mu ov‰em za více odvedené práce pfiiznáte stejné odmûny jako ostatním, poãítejte s tím, Ïe zfiejmû

„ZADÁVEJTE MU NÁROČNÉ ÚKOLY. ODČERPÁTE TÍM JEHO ENERGII, KTEROU BY JINAK VYNAKLÁDAL NA TYRANIZOVÁNÍ SPOLUPRACOVNÍKŮ A MOŽNÁ I VÁS.“ odejde. To by byla ‰koda, i pfies povahové kazy je totiÏ schopen stát se vynikajícím rádcem a spojencem, kter˘ vám pomÛÏe naplnit va‰e vlastní ambice.

Pan Manek˘n Je povrchní a fale‰n˘, úlisn˘ a manipulující. Spoléhá na svou schopnost jednat s lidmi, pfiesvûdãit je, aby pracovali za nûj a na drobné úskoky a lsti. Názory mûní stejnû rychle, jako se v dubnu mûní poãasí. Obvykle je ale vesel˘ a zábavn˘. Ví, co se dûje a co po nûm jako vedoucí poÏadujete, a kromû toho umí o práci zasvûcenû hovofiit, kdyÏ uÏ ji nedokáÏe udûlat. Bez uzardûní si

12-15 Sef-jr

3/7/07

9:46 PM

Stránka 13

MINIMUM MANAÎERA ROZDùL A PANUJ

dokáÏe pfiivlastnit cizí zásluhy a klidnû si pÛjde pfied schÛzkou s vámi umazat do dílny ruce, jen aby mohl tvrdit, jak tûÏce je‰tû pfied chvílí pracoval. 1. DonuÈte ho dûlat. Pokrytec chce vyvolat dojem, Ïe je pfiínosn˘m pracovníkem, dejte mu pfiíleÏitost získat potfiebné znalosti a dovednosti, aby jím opravdu byl. 2. Nepromíjejte mu nevhodné chování. Nemá témûfi Ïádné zábrany, a tak mÛÏe zaãít bezohlednû poÏadovat nepfiimûfiené laskavosti od spolupracovníkÛ, dodavatelÛ a dokonce i od zákazníkÛ. 3. Pomozte mu pfiekonat jeho opoÏdûn˘ rozumov˘ v˘voj. Bude-li nucen zaslouÏit si svoji mzdu jako v‰ichni ostatní, zaãne obvykle skuteãnû pracovat.

Pan Samotáfi Je vznûtliv˘, sebejist˘, netrpûliv˘, konfliktní a rád dûlá vûci po svém. Nesná‰í situace, kdy se musí podrobit tuhé kázni. Umí pfiesvûdãovat a manipulovat. Pokud vás povaÏuje za schopného, jedná s vámi s respektem, ale nesná‰í hlupáky. NedokáÏe pracovat v t˘mu, samostatné úkoly ale obvykle zvládá rychleji a lépe, neÏ by to dokázala celá skupina stejnû kvalifikovan˘ch pracovníkÛ. 1. Zadejte mu spoustu úkolÛ, bude ‰Èastn˘, Ïe má práci navíc. Nemá-li co na práci, zaãne dûlat potíÏe. 2. Buìte pfiipravení na otevfienost. Samotáfi se nikdy nerozpakuje hovofiit o sv˘ch názorech, i kdyÏ vy se na vûc díváte tfieba úplnû jinak.

práci, v níÏ mÛÏe b˘t úspû‰n˘, a zadávejte mu úkoly, které mÛÏe splnit. Podstatné je pomoct mu pochopit, Ïe není moÏné zavdûãit se vÏdy a v‰em.

Pan Pracovit˘ Je pfiesvûdãen, Ïe dlouhé hodiny pfiesãasové práce mu zajistí moc, která plodí pfiíleÏitost, osobní bohatství

„NEZNEUŽÍVEJTE JEHO ZRANITELNOSTI A NEDOVOLTE TO ANI DRUHÝM. POMOZTE MU POCHOPIT, ŽE ZAVDĚČIT SE VŽDY A VŠEM NELZE.“ a finanãní svobodu, takÏe pracuje i tehdy, kdy je dal‰í práce na projektu zbyteãná. Zdá se, Ïe nikdy nespí. Stejnû jako Ïralok musí neustále plavat, aby mohl d˘chat. Pan Pracovit˘ musí b˘t neustále zamûstnán, aby psychicky pfieÏil. Vût‰inou udrÏuje napjaté mezilidské vztahy, trpí chronick˘m stresem a je pfiíli‰ vyãerpán, neÏ aby jasnû uvaÏoval.

nezajímá, umí skvûle pfiehrát na nûkoho jiného. Je tolerantní, rozváÏn˘, ze v‰eho dokáÏe vybruslit, takÏe jeho úkoly za nûj ãasto musíte fie‰it vy. 1. Dejte mu zajímav˘ úkol. Zaujme-li schopného lajdáka zadání, promûní se ve svûdomitého pracovníka. 2. Nespou‰tûjte ho z oãí. Spoléhá se na to, Ïe umí svou práci nenápadnû pfiedat ostatním. KdyÏ bude vûdût, Ïe jste ho prokoukl, dá si pozor. Navíc fieknûte ostatním, aby za nûj nepracovali a hledûli si sv˘ch úkolÛ. 3. PfiestaÀte si myslet, Ïe znudûn˘ a lín˘ ãlovûk je souãasnû také neschopn˘.

Pan Byrokrat Je horliv˘m zastáncem pfiedepsan˘ch formálních postupÛ, je opatrn˘, pomal˘ a neoriginální. Pfiedstava, Ïe opustí jistotu danou pfiedpisy pfiesnû stanoven˘mi pro kaÏdou situaci ho znervózÀuje. Na druhou stranu je v‰ak peãliv˘, pfiesn˘, stál˘ a spolehliv˘. MÛÏe tak b˘t uÏiteãn˘m pomocníkem pfii urychleném vyfiizování rÛzn˘ch povolení. Jako vበpodfiízen˘ má panick˘ strach z toho, Ïe se dopustí chyby. Nemá rád volnost a nejlépe se cítí pod

Pan Ochotn˘ Je vnitfinû nejist˘ a naprosto závisl˘ na dobré vÛli ostatních, jimÏ se chce neustále zavdûãit. Je rozpaãit˘, poddajn˘, úzkostliv˘, má skromné mínûní o sv˘ch schopnostech, nemá pfiedstavivost. Kromû toho je pfiíli‰ uctiv˘, neÏ aby protestoval proti chybn˘m pfiíkazÛm, a proto je do puntíku splní, i kdyÏ ví, Ïe v‰echno je ‰patnû. Oãekává vedení a smûrnice, potfiebuje va‰i ochranu, ocenûní za kaÏd˘ dokonãen˘ úkol. Na druhé stranû se upfiímnû snaÏí, chce vám vyhovût a je ochoten tûÏce pracovat. JestliÏe mu ale pfiidûlíte samostatn˘ úkol, kter˘ vyÏaduje nezávisl˘ úsudek a rozhodnost, nesplní ho. 1. Uãte ho sebejistotû. Budete k tomu potfiebovat spoustu ãasu a trpûlivosti. Nakonec ale moÏná pfiijde na to, Ïe sebejistota má nûco do sebe a stane se pro vás men‰ím bfiemenem. 2. Hovofite jednoznaãnû a navíc se je‰tû pfiesvûdãete, Ïe vám zcela jasnû rozumûl. Ujistíte se tak, Ïe neudûlá nûco, co jste po nûm nechtûl. 3. Ptejte se na jeho názor. Povzbudíte ho tak k samostatnému pfiem˘‰lení. 4. NezneuÏívejte jeho zranitelnosti a nedovolte to ani druh˘m. Pfiidûlte mu

1. Dávejte mu písemné pokyny. Pan Pracovit˘ odkládá dokonãení dÛleÏit˘ch záleÏitostí a pl˘tvá ãasem na nepodstatné úkoly. Stanovte mu pofiadí dÛleÏitosti jednotliv˘ch úkolÛ. 2. Je pfiesvûdãen, Ïe ãím více ãasu stráví nad projektem, tím lépe. I kdyÏ se mu nepodafií dosáhnout cíle, oãekává stejné uznání, jako kdyby ho dosáhl. Chvalte ho za v˘sledky, ne za ãas, zaãne svou námahu vynakládat úãelnûji. 3. Po pracovní dobû ho po‰lete domÛ.

pfiísn˘m dohledem, proto od vás bude vyÏadovat podrobné pokyny i u té nejjednodu‰‰í práce. 1. Trvejte na jeho osobní odpovûdnosti. Kdykoli nûco zkazí, má snahu schovávat se za pfiedpisy. 2. PfiinuÈte ho, aby pfievzal iniciativu. Jeho schopnosti mnohdy pfievy‰ují jeho ochotu, tak aÈ se taky nûkdy snaÏí vyfie‰it problém samostatnû. 3. Nedovolte mu, aby pfiekáÏel ostatním, a tak ho nikdy nejmenujte do funkce, která mu nûco podobného umoÏní.

Pan Lajdák Je pomal˘ a lhostejn˘, proloudá se cel˘m dnem, tu si s nûãím pohraje, jen málokdy ale opravdu nûco udûlá. Práci, která ho

Pan Dona‰eã Je to odmûfien˘, nepruÏn˘, úlisn˘ a tajnÛstkáfisk˘ samozvan˘ stráÏce pracovní EUROZPRAVODAJ 13

12-15 Sef-jr

3/7/07

9:47 PM

Stránka 14

JAK OBSTÁT JAKO ¤EâNÍK

MANAGEMENT morálky. Ochotnû odsuzuje druhé, bûda ale, kdyby nûkdo odsuzoval jeho. B˘vá k vám jako nadfiízenému uctiv˘, pro svou práci je zapálen˘, hrozí se ale kaÏdé zmûny a rád se pasuje do role va‰ich pfiedsunut˘ch oãí a u‰í. 1. Poãítejte s tím, Ïe doná‰í nejen vám, ale i na vás. Nenechte to bez pov‰imnutí a bez trestu. Je‰tû pfied tím, neÏ dona‰eã zniãí va‰i dobrou povûst, postarejte se o to, aby mezi vámi a va‰ím nadfiízen˘m vznikl vztah zaloÏen˘ na dÛvûfie. 2. Nedopfiávejte sluchu jeho udavaãsk˘m fieãem. Fungují tfieba slova: „Nechci teì sly‰et o Honzov˘ch problémech, pojìme se bavit o vás. Jak se vám dafií práce?“ 3. Pomozte mu, aÈ se soustfiedí na záleÏitosti, které mu pfiíslu‰í. Jakmile bude dobfie a svûdomitû vykonávat svoji práci, nezbude mu ãas na hledání chyb u vás nebo sv˘ch kolegÛ.

Pan Hazardér Má neovladatelnou touhu vyzkou‰et nûco nového a senzaãního, takÏe klidnû tupû a bez rozmyslu následuje kdejak˘ módní v˘stfielek. Potfiebuje b˘t neustále stfiedem pozornosti, a tak pfieru‰uje rozhovory jin˘ch, ‰kádlí je a popichuje. Je zapomnûtliv˘, nedokáÏe se moc soustfiedit, je mnohomluvn˘ a nepfiedvídateln˘. Ve stresujících situacích se jeho dobrá nálada rychle ztrácí. VyÏaduje pfiísn˘ dohled, nemá smysl pro detaily a nedokonãuje vãas úkoly. Mívá ale také neobvyklé nápady a tvofiivou povahu, je dobromysln˘ a nikomu úmyslnû neubliÏuje. Má povrchní znalosti o mnoha vûcech, jen máloãemu rozumí opravdu do hloubky. Nepatfií mezi pracovníky, ktefií dokáÏí fie‰it problémy samostatnû, nejlépe pracuje ve skupinû. 1. Pfie‰kolte ho. Hazardér má kvÛli své nesoustfiedûnosti obvykle problémy osvojit si dostateãnû rychle pracovní návyk. Chcete-li z nûj vydolovat to nejlep‰í, budete ho muset ‰kolit znovu a znovu, dokud se nenauãí uspokojivû

zvídav˘ a vynalézav˘, pominete-li jeho teatrálnost a uÏvanûnost, zjistíte, Ïe mívá velmi dobré nápady.

Pan FÀukálek Je nespoleãensk˘, ustaviãnû otráven˘ a ostatní viní za své potíÏe. Miluje zdlouhavû omílat to ãi ono. Sv˘m neustál˘m kÀouráním, nafiíkáním a u‰tûpaãn˘mi poznámkami odpuzuje kaÏdého, kdo by se s ním chtûl kamarádit. Obvykle je ale ukáznûn˘m, svûdomit˘m, v˘konn˘m a piln˘m pracovníkem. SpolupracovníkÛm majícím potíÏe dokáÏe i velmi dobfie poradit. 1. Zafiaìte ho do skupiny s pozitivnû naladûn˘mi kolegy. V jejich spoleãnosti se pfiizpÛsobí pfiívûtiv˘m podmínkám. 2.Pfiidûlte mu smysluplné úkoly. Zamûstnejte ho, oceÀte jeho v˘sledky.To, Ïe má mrzut˘ pfiístup k Ïivotu, je‰tû neznamená, Ïe je neschopn˘. Naopak, ãasto je velmi ‰ikovn˘ a rád se uãí nov˘m dovednostem. 3. Potû‰te ho. SnaÏte se zastihnout ho v náladû, kdy si na nic nestûÏuje, a fieknûte mu, Ïe si váÏíte jeho radostného postoje. Chtûjte vûdût, co se mu v poslední dobû podafiilo. Jakmile zaãne vyhledávat pozitivní zku‰enosti,

„NASLOUCHEJTE JEHO MYŠLENKÁM. JE ZVÍDAVÝ A VYNALÉZAVÝ. POMINETE-LI JEHO UŽVANĚNOST, ZJISTÍTE, ŽE MÍVÁ DOBRÉ NÁPADY.“ plnit své úkoly. 2. Stanovte mu mantinely. Pracuje nejlépe, pokud naprosto pfiesnû ví, co se od nûj oãekává, kdy má práci dokonãit a Ïe se nesmí libovolnû toulat po pracovi‰ti. 3. Je pfiíli‰ lehkomysln˘, neÏ aby dbal na maliãkosti. Pfiimûjte ho, aby se soustfiedil i na dÛleÏité detaily své práce. 4. Naslouchejte jeho my‰lenkám. Je 14 EUROZPRAVODAJ

aby vám o nich mohl vyprávût, bude se na vûci dívat z té lep‰í stránky. 4. ZakaÏte mu fÀukat a dejte mu najevo, Ïe od v‰ech sv˘ch podfiízen˘ch oãekáváte, Ïe pfiekonají urãité pracovní potíÏe.

Pan Sabotér Je to sobeck˘, bezohledn˘ niãema, kter˘ se ani v nejmen‰ím nerozpakuje lhát, krást

a podvádût. Jeho ego je ale nesmírnû kfiehké, a tak není tûÏké ho vystra‰it. Zbabûlec se z nûj stává v okamÏiku, kdy si uvûdomí, Ïe nemÛÏe zvítûzit. Pokud se zab˘vá vlastními pracovními úkoly, je spolehliv˘ a pracovit˘. Jako nadfiízenému vám pfiedstírá oddanost a navenek se zdá, Ïe podporuje i své spolupracovníky, naskytne-li se ale pfiíleÏitost podrazit nûkomu z vás nohy, bez skrupulí to udûlá.

„DEJTE SI POZOR. MOŽNÁ PŮSOBÍ DOJMEM ZÁBAVNÉHO ČLOVĚKA, JEMUŽ MŮŽETE BEZ OBAV DŮVĚŘOVAT, POUŽIJE ALE PROTI VÁM NAKONEC VŠECHNO, CO MU ŘEKNETE.“ 1. B˘vá schopn˘m pracovníkem, v u‰etfieném ãase kolem sebe ale ‰ífií nespokojenost. Zjistíte-li, Ïe má pfiíli‰ volného ãasu, pfiidejte mu práci. 2. UãiÀte pfiítrÏ jeho pomlouvání, ‰ífiení fám a sabotování. 3. Dejte si pozor. Sabotér ãasto pÛsobí dojmem zábavného ãlovûka, jemuÏ mÛÏete bez obav dÛvûfiovat, pouÏije ale proti vám v‰e, co mu fieknete. Pokud se s ním v‰ak podûlíte o pozitivní názory na ostatní spolupracovníky, nebude moci informace zneuÏít a je‰tû mu u‰tûdfiíte morální lekci. 4. Bedlivû sledujte, co dûlá za va‰imi zády, pfied vámi i po stranách, jedinû tak zabráníte, aby vám nezniãil dobrou povûst. Upozornûte ho zároveÀ na to, Ïe bude-li dûlat ostatním potíÏe, nakonec na to doplatí.

Pan Ne‰ika Chová v sobû hluboce zakofienûn˘ hnûv vÛãi autoritám. Poznáte ho podle toho, Ïe je úmyslnû nev˘konn˘. Je pfiesvûdãen, Ïe je nedocenûn a ‰patnû pochopen, obvykle je neprÛbojn˘, ale k nepfiímému ovládání ostatních pouÏívá rád manipulaci. Pokud se mu ostatní nepodafií pfiesvûdãit, aby udûlali

12-15 Sef-jr

3/7/07

9:47 PM

Stránka 15

MINIMUM MANAÎERA ROZDùL A PANUJ

to, co chce, odmítne pracovat a nechá je, aby si poradili sami. Bez zjevného dÛvodu je hádav˘ a vÏdy pfiipraven kritizovat druhé. Velmi se rozãílí, jestliÏe má nést odpovûdnost za nedodrÏení termínu nebo je obvinûn z toho, Ïe odbyl práci. 1. Informujte ho o moÏn˘ch dÛsledcích nedostateãné pracovní v˘konnosti. Dejte mu na srozumûnou, Ïe víte, Ïe jeho v˘kony jsou daleko za jeho moÏnostmi. 2. Dávejte mu písemné pokyny. Je zapomnûtliv˘, protoÏe je pfiíli‰ zamûstnán sv˘m cynismem. To, co je na papífie mu poslouÏí jako pfiipomínka. 3. DohlíÏejte na nûj, i kdyÏ pfiísn˘ dohled tûÏce nese, protoÏe mu znemoÏÀuje maskovat vlastní neschopnost. 4. Netolerujte trucovitost. Zeptejte se na podstatu problému, buìte chápaví a udûlejte, co je ve va‰ich silách, abyste problém vyfie‰il. Trucování ale není zpÛsob, jímÏ lze fie‰it pracovní problémy.

3. VyuÏívejte jeho dovedností. Má ãasto odborné znalosti, které jsou uÏiteãné vám i jemu, pokud je vyuÏijete vhodn˘m zpÛsobem. Nechte ho dûlat nûco smysluplného. Pokud se cítí nedocenûn˘ a nevyuÏit˘, je je‰tû popudlivûj‰í neÏ obvykle. 4. Mûjte dobrou náladu. Dobrá nálada se pfienese i na nûj. 5. Nauãte se k nûmu chovat s noblesou a udrÏet si chladnou hlavu i ve chvíli, kdy byste se mohl pln˘m právem rozãílit a nejradûji ho zabil. Musí si uvûdomit, Ïe zdvofiilé chování na pracovi‰ti je naprostou nezbytností.

stálou potfiebu b˘t ve stfiedu pozornosti. AÈ si uvûdomí, Ïe jeho prvofiad˘m úkolem je starost o vlastní práci.

Pan Útlocitn˘

pfiedvídat chování lidí v nejrÛznûj‰ích situacích. Jako podfiízen˘ nepÛsobí schválnû problémy, ale má jisté potíÏe pfii dodrÏování pravidel. 1. Jdûte mu pfiíkladem. JestliÏe se vy sami chováte bezúhonnû, vût‰ina va‰ich podfiízen˘ch bude jednat stejnû. Pokud vyuÏíváte podnikové zdroje ve svÛj osobní prospûch, va‰i vnímavûj‰í podfiízení se zafiídí podle vás. 2. Nespokojte se s prÛmûrn˘m v˘konem. Prospûcháfi je se v‰ím rychle hotov a ãasto pracuje ledabyle. Pokud od nûj chcete nejlep‰í moÏn˘ v˘kon, nikdy se nespokojte s prací, která je pod jeho moÏnosti. 3. Stanovte jasnou hranici. Ano, náplÀ do se‰ívaãky si domÛ odnést mÛÏete, se‰ívaãku samotnou tady ov‰em nechte. Dáte-li podfiízen˘m na srozumûnou, kudy vede hranice mezi pfiijateln˘m a nepfiijateln˘m chováním, vût‰ina z nich se bude zdrÏovat na dovolené stranû.

Pan Prospûcháfi S oblibou vyuÏívá prostfiedkÛ svého zamûstnavatele, jako by byly jeho vlastní. Je pfiesvûdãen, Ïe pravidla a zásady, které poru‰uje, pro nûj neplatí. Je individualistick˘, povrchní, chamtiv˘. Pokud svÛj podnik nemÛÏe okrádat, b˘vá neklidn˘ a nervózní. Je-li pfiistiÏen pfii obohacování, umí mistrnû zapírat a proto mu to mnohdy projde. Dobfie ví, jak se proplétat bludi‰tûm byrokratick˘ch uliãek. Má také úÏasnou schopnost

Pan Náladov˘ Je nespokojen˘ a neustále vypadá, Ïe se zlobí na cel˘ svût. Je tak prchliv˘, Ïe pfii sebemen‰ím podráÏdûní propukne v záchvat vzteku. Snadno se urazí, ale nesnadno odpou‰tí. Prostû je spoleãensky absolutnû nemoÏn˘ a pro t˘movou spolupráci nevhodn˘. Pfiesto je obvykle technicky zdatn˘ a svûdomitû plní pracovní úkoly. MÛÏe b˘t i skvûl˘m rádcem, kter˘ obûtuje mnoho ãasu, aby pomohl druh˘m zdokonalit jejich schopnosti. Jako podfiízen˘ oddanû poslouchá vlivné vedoucí pracovníky, mezi nûÏ ov‰em nemusí nutnû fiadit i vás jako svého ‰éfa. ZáleÏí na tom, zda se mu poslu‰nost vÛãi va‰í osobû

„ČASTO PROPUKÁ V ZÁCHVATY VZTEKU. ZPRAŽTE HO HNED, JAKMILE SE PŘESTANE OVLÁDAT, AŤ POCHOPÍ, ŽE PODOBNÉ JEDNÁNÍ NA SVÉM PRACOVIŠTI NEHODLÁTE TRPĚT.“ vyplatí. âím víc v˘hod mu poskytnete, tím oddanûji se bude chovat. B˘vá tvrdohlav˘, ale svûdomit˘, nedokáÏe se ov‰em ovládat. PotíÏe s ním tak nespoãívají v tom, Ïe si ãas od ãasu vylije ‰patnou náladu, ale Ïe ãlovûk nikdy neví, kdy nebo proã vybuchne. 1. ZpraÏte ho hned, jakmile se poprvé pfiestane ovládat, aÈ pochopí, Ïe podobné jednání na svém pracovi‰ti nehodláte trpût. 2. Pomozte mu, aby si uvûdomil dÛsledky sv˘ch v˘buchÛ. Nikdo nezmûní své chování, pokud si neuvûdomuje, Ïe se chová nepfiijatelnû.

Je pfiecitlivûl˘, úzkostliv˘, velmi nejist˘ a ze v‰eho nejvíc se stará o to, aby se ostatní cítili dobfie. âasto tak b˘vá laskav˘ v nesprávn˘ch situacích. Domnívá se, Ïe pokud spolu mají lidé pracovat, musí se mít rádi. Tato snaha v‰echny stmelit ho obvykle odvádí od jeho práce, i kdyÏ mívá sklony k perfekcionalismu. Dobr˘ v˘kon podává pfiedev‰ím, má-li velkou míru volnosti. Jako svému nadfiízenému vám dává najevo pfiehnanou oddanost a velice tûÏce nese pocit, Ïe je pfiehlíÏen˘ ãi nedocenûn˘. 1. DrÏte ho zkrátka. Pokud mu dopfiejete hodnû volnosti, odejde od práce a zaãne se plést do záleÏitostí, které s jeho povinnostmi nijak nesouvisejí. 2. Kryjte si záda. Pokud se cítí ohroÏen a musí vysvûtlit svÛj nedostateãn˘ pracovní v˘kon, klidnû se bez va‰eho vûdomí vydá za va‰ím ‰éfem a obviní vás ze v‰ech sv˘ch pracovních problémÛ. 3. Má ãasto nízké sebevûdomí. Pokud vhodnû pochválíte jeho v˘sledky, pomÛÏete mu pfiekonat jeho emoãní nedostatky. 4. Pomozte mu zbavit se zkreslen˘ch pfiedstav o tom, Ïe se musí postarat o v‰eobecné blaho, a pfiestat Ïivit jeho

A na závûr rady, které zabírají na kaÏdého. Komunikujte. Pokud hovofiíte se sv˘m podfiízen˘m, vûnujte mu soustfiedûnou pozornost. StÛjte za sv˘m t˘mem a nikdy nepodceÀujte v˘znam slova „dûkuji“. ■ EUROZPRAVODAJ 15

16-17 Poradek EZ1/07-jr

3/8/07

1:22 PM

Stránka 16

JAK OBSTÁT V PRÁCI

MANAGEMENT za psacím stolem prosklen˘ sekretáfi, zatímco kartotéka je na druhém konci místnosti, coÏ dûlá z vytahování a uklízení materiálÛ zbyteãnû namáhavou práci. Co takhle vymûnit tyto dva kusy nábytku?

ZAâÁTEK

UDĚLEJTE SI POŘÁDEK NA PRACOVIŠTI

Chaos, to je vበnejlep‰í kamarád. UÏ léta se pokou‰íte dát si do pofiádku své vûci, obdivujete úhlednû uspofiádané byty a kanceláfie sv˘ch kolegÛ a pfiátel, ale vám samotn˘m padá tak nûjak v‰echno na hlavu. text: Petr Tkaloun; foto: archiv

T

Názvy složek by měly být jednoduché, kategorie široké. Tajemství rychlého hledání spočívá v tom, že máte co nejméně míst, kde může daný dokument být. Vybírejte názvy podle toho, kde byste něco hledali, kdybyste to znovu potřebovali. Například tento článek je lépe uložit do složky „Jak být úspěšný v práci“ než do „Výstřižky Eurozpravodaj“.

16 EUROZPRAVODAJ

o, Ïe najít va‰í oblíbenou modrou ko‰ili vám ráno zabere pÛl hodiny, by se snad pfiehlédnout je‰tû dalo, kdyÏ ov‰em pfied va‰ím stolem uÏ ãtyfiicet minut netrpûlivû pfie‰lapuje zákazník, protoÏe jeho objednávka „tady je‰tû pfied pûti minutami pfiesnû na tomhle místû leÏela...,“ je trochu trapné. No nic, aÏ vás pfií‰tû zase nûjak˘ cucák pfieskoãí pfii postupu, alespoÀ budete vûdût, odkud vítr vane. Jestli se ale s údûlem bordeláfie, byÈ schopného, nehodláte smífiit, máme pro vás plán, jak se sv˘m nepofiádkem zatoãit. Rozhlédnûte se kolem sebe a zaãnûte okamÏitû. MoÏná se vám na konci dne‰ního dne podafií po letech znovu objevit desku svého pracovního stolu. Jen pozor na „neorganizovan˘ pofiádek“. Existují lidé, jejichÏ kanceláfie vypadají na první pohled uklizenû, staãí ale otevfiít pár zásuvek a ãlovûk se pfiestane divit, kolik ãasu jim dohledání urãit˘ch sloÏek zabere. Na druhé stranû je mnoho lidí, ktefií pracují uprostfied hromady papírÛ, a pfiesto za vtefiinku vÏdycky najdou to, co potfiebují. Dobrá organizace totiÏ nesouvisí ani tak s tím, jak prostor vypadá, jako spí‰ s tím, jak funguje. Nesejde na tom, co chcete zorganizovat, jak moc se toho bojíte ani jak dlouho jste nepofiádek stfiádali. Organizování je vÏdycky stejn˘ pfiedvídateln˘ proces. Staãí se ho nauãit. Abyste svÛj „uklizen˘ prostor“ (a je jedno, zda se jedná o va‰í kanceláfi nebo tfieba skfiíÀ s obleãením) udrÏeli v permanentním pofiádku, musí jeho uspofiádání vycházet z va‰eho zpÛsobu uvaÏování. Tak napfiíklad v mnoha kanceláfiích stojí pfiímo

Skoro nic ãlovûka nena‰tve víc, neÏ kdyÏ stráví hodiny tfiídûním a vyhazováním, ale nakonec kolem sebe stejnû Ïádné zlep‰ení nevidí. Zkuste to jinak. 1. Nejprve se zaměřte na to, co je vidět. Klasická chyba, které se vût‰ina z nás pfii úklidu dopou‰tí, je rozhodnutí zaútoãit okamÏitû na neviditeln˘ nepofiádek v zásuvkách a pak aÏ se vrhnout na to, co mi pfii tom úklidovém maratonu zbylo na zemi. Pracovat tímto zpÛsobem je chyba, protoÏe místo toho, aby se nepofiádek zmen‰oval, okamÏitû naroste a vyvolá ve vás deprimující pocit, Ïe nedûláte Ïádné pokroky – coÏ je v podstatû pravda. Navíc se dá pfiedpokládat, Ïe neviditelné vûci jsou prehistorické, zatímco ty viditelné jste pouÏíval je‰tû nedávno, a tak pro vás mají vût‰í v˘znam. 2. Ať žije rychlotřídění. Je to taktika, která vám zaruãí, Ïe projdete své vûci v co nejkrat‰ím ãase, protoÏe nebudete dumat nad tím, co si nechat a co vyhodit, coÏ cel˘ proces pouze brzdí. Soustfieìte se na identifikaci jednotliv˘ch pfiedmûtÛ a zafiaìte je okamÏitû do kategorií. S papíry je to o nûco sloÏitûj‰í, ale o tom pozdûji. Jestli se dokáÏete okamÏitû rozhodnout, Ïe tohle uÏ v Ïivotû nebudete potfiebovat, v˘bornû, jestli ne, jdûte dál. Pozor na nedokonãené projekty, nevyfiízené vzkazy a nepfieãtené

„JSOU LIDÉ, KTEŘÍ ÚSPĚŠNĚ PRACUJÍ UPROSTŘED HROMADY PAPÍRŮ. DOBRÁ ORGANIZACE TOTIŽ NESOUVISÍ S TÍM, JAK PROSTOR VYPADÁ, ALE S TÍM, JAK FUNGUJE.“ ãlánky, na které pravdûpodobnû narazíte. Teì není ãas se do nich pou‰tût. UloÏte je do zvlá‰tní krabice a vyãleÀte si na nû jeden den, kdy se s nimi vypofiádáte. 3. Cik cak organizování. Vût‰ina lidí dûlá tu chybu, Ïe pracují na nûkolika místech najednou. Zaãnou jednou zásuvkou, ve které najdou knihu, která patfií jinam, pfiesunou se ke knihovnû a zjistí, Ïe je v takovém nepofiádku, Ïe se kniha nikam nevejde. Zapomenou tedy na zásuvku a vrhnou se na knihovnu. V té narazí na papíry z kartotéky a tak dále a tak dále. A veãer zjistí, Ïe vlastnû vÛbec nic neuklidili. Rozhodnûte se proto pfiedem, kde zaãnete, a tuto sekci dokonãete pfied tím, neÏ

16-17 Poradek EZ1/07-jr

3/8/07

1:23 PM

Stránka 17

pfiejdete k jiné. Jestli narazíte na nûco, co patfií jinam, odloÏte to prozatím na pfiíslu‰nou hromádku a postarejte se o to aÏ pozdûji. Pracovat postupnû vám umoÏní vidût za sebou v˘sledky a dát si tolik potfiebnou pauzu. KdyÏ si potfiebujete odpoãinout, naplánujte si to. Napfiíklad: „Dodûlám tuhle zásuvku a dám si kávu“.

T¤ÍDùNÍ PAPÍRÒ

úloÏné prostory tak vysoko, Ïe na nû nedosáhnete. - Nic tûÏkého nebo kfiehkého neukládejte pfiíli‰ vysoko. Je sice prima, Ïe vበpohár za manaÏera roku kaÏd˘ vidí uÏ z dálky, aÏ vám ale spadne na hlavu, mohl by vám zpÛsobit klidnû i otfies mozku. - Oznaãkujte to. Jakmile máte v‰echny kontejnery i zásuvky na svém místû, je tfieba je popsat. Zdá se vám to moÏná

Aby se vám to podafiilo na sto procent, budete potfiebovat krabici s desítkami papírov˘ch závûsn˘ch desek, tuÏku a prázdn˘ archivní box na sloÏky. Projdûte v‰echny hromady v kanceláfii, vezmûte do ruky kaÏd˘ kus papíru a zeptejte se sami sebe: „Co je to?“, „Proã to tu mám?“ a „Za jak˘ch okolností bych se na to znovu podíval?“. Teì napi‰te tuÏkou na prázdné desky první slovo, které vás napadne, papír strãte dovnitfi a pfiejdûte k dal‰ímu. Dokonãené sloÏky ukládejte na podlahu nebo do prázdn˘ch krabic na spisy, tak utvofiíte základ zbrusu nového kartotéãního systému.

malicherné, ale popisky vám zaruãí, Ïe se vûci vrátí tam, kam patfií a uklízení se stane rychlou a bezmy‰lenkovitou ãinností.

VYKLÍZENÍ

UDRÎOVÁNÍ

Nastal okamÏik rozhodnout se, ãeho se máte zbavit a jak. MÛÏete to vyhodit, nûkomu vûnovat, prodat to, uskladnit nûkam jinam. V kanceláfii pÛjde obvykle jen o papíry a vyhazování pût let star˘ch novin vás asi moc nerozhází.

Asi tak dva t˘dny poté, co s úpravami skonãíte, si udûlejte ãas na posouzení, jak vበsystém funguje. Je dÛleÏité, aby v‰echno bylo tak snadné, jak jste si pfiáli, aby vám vyhovovaly zóny a kategorie, které jste si stanovili, abyste nenaráÏeli na

„ZAMĚŘTE SE NA TO, CO JE VIDĚT. KLASICKÁ CHYBA V POČÁTCÍCH ORGANIZOVÁNÍ JE ZAÚTOČIT NA TEN NEVIDITELNÝ STARÝ NEPOŘÁDEK V HORNÍCH ZÁSUVKÁCH.“

ZASUNUTÍ Tak a nyní vezmûte v‰echny vûci, které vám zbyly, a rozhodnûte se, kam pfiesnû je v rámci jednotliv˘ch zón uloÏíte – na kterou polici, do které zásuvky. Vyvarujte se neurãitosti a nerozhodnosti – drÏte se prvního pravidla organizování, které zní, Ïe kaÏdá vûc musí mít své stálé místo. Jedinû pak se na svÛj systém budete moci i v budoucnu spolehnout. ¤iìte se klidnû následujícími pravidly: - AÈ velikost a poãet ukládan˘ch vûcí odpovídá velikosti úloÏného prostoru – zabráníte tak pl˘tvání místa. - Nemíchejte kategorie v rámci jednoho úloÏného prostoru – komplikuje to hledání. Pokud je to moÏné, dejte katalogy do jedné police, objednávky do druhé. - Skupiny podobn˘ch vûcí ukládejte blízko sebe, fiiìte se pfii tom vlastními asociacemi. - SnaÏte se o dostupnost. Je jednodu‰‰í vûci vytahovat a zase je uklízet, kdyÏ nemáte zásuvky pfiecpané k prasknutí nebo

problematická místa. Opûtovné pfiehodnocení provádûjte znovu po nûkolika t˘dnech, dokud si nebudete úplnû jistí, Ïe lep‰í uÏ to snad b˘t ani nemÛÏe. Jakmile získáte systém, kter˘ perfektnû funguje, zaãleÀte do svého Ïivota i denní program údrÏby. To znamená, Ïe na konci dne vÏdy uklidíte a vrátíte vûci na místo. I kdyÏ se vám nechce, denní úklid nikdy neodkládejte, nebo se nepofiádek zase nahromadí a za chvíli vás zaãne dusit. Uvidíte, Ïe vám to zabere jenom pár minut, protoÏe v‰echno má nyní logické a dostupné místo. A pfiedev‰ím, stal se z vás pfiece schopn˘ organizátor. ■

INZERCE

MINIMUM MANAÎERA ZÁKLADY ORGANIZACE

18-20 Neurotik-jr

3/7/07

9:26 PM

Stránka 18

REPORTÁÎ

PROBLÉM a nejstar‰ího syna. Karel trpûl zaÏívacími potíÏemi, ‰patnû spal, v noci ho znenadání pfiepadala nevysvûtlitelná úzkost a ãím dál ãastûji se pfiistihoval, Ïe se bojí návratu domÛ. Lékafie nav‰tívil se Ïaludeãními potíÏemi, ale ani opakované vy‰etfiení neprokázalo Ïádné pfiíãiny, proã by problémy mûly trvat. KarlÛv praktick˘ lékafi, onen zmínûn˘ dávn˘ spoluÏák, mûl podezfiení, Ïe pfiíãiny potíÏí mohou pramenit z neutû‰en˘ch vztahÛ v rodinû. Doporuãil Karla do psychologické ambulance, ale nane‰tûstí se to doma provalilo a KarlÛv otec je‰tû pfiitvrdil. V˘sledek? Prohloubení potíÏí, nástup depresí a neurózy. Lékafi, kter˘ chtûl kamarádovi pomoci, ho proto poslal do KromûfiíÏe – do psychiatrické léãebny, která jako jediná v âeské republice má oddûlení pro neurózy, onemocnûní, které není ani smrtelné, ani nakaÏlivé, dokonce se s ním dá i Ïít, ale kvalita Ïivota není nijak valná.

BLÁZNI? NIKOLI, JEN VYSTRESOVANÍ... V‰ichni jsme vystaveni vût‰ímu stresu neÏ generace pfied námi. Aktivní lidé si je‰tû ke v‰emu nakládají na bedra více, neÏ unesou. Následky pak b˘vají drtivé. text: Jifií Roth; foto: archiv

Dostat se na oddělení 18 B psychiatrické kliniky v Kroměříži je možné jedinou cestou: na základě doporučení praktického nebo odborného lékaře. Kroměřížští odborníci neposkytují ani ambulantní léčbu, ani konzultace, ani sami o sobě nikoho nepřijímají. První týden se pacient zúčastňuje skupiny a poslouchá, jak o sobě mluví druzí. Čím déle tu ovšem je, tím větší je na něho vyvíjený tlak, aby sám začal mluvit. Psychologové pouze korigují ostatní členy skupiny. 18 EUROZPRAVODAJ

L

ékafi se zkoumavû zahledûl do oãí pacientovi, jehoÏ litanie poslouchal uÏ dobr˘ch dvacet minut. Pak nasadil trochu Ïoviální tón. Mohl si to dovolit, pacient byl jeho spoluÏák a dávn˘ pfiítel. „Karle, jestli ti mÛÏu nûco poradit, tak si zafiiì na ‰est t˘dnÛ volno. Po‰lu tû nûkam, kde tû dají do pofiádku.“ Sáhl do ‰uplíku, vyndal formuláfi a vyplnil ho. „Tohle po‰lu do KromûfiíÏe do psychiatrické léãebny.“ Pacient vytfie‰til oãi. „Nelekej se, neposílám tû do blázince,“ dodal, kdyÏ vidûl kamarádÛv v˘raz. „Oni se ti ozvou, aÏ budou mít volno.“ Pak prohodil je‰tû nûkolik slov a pacienta vyprovodil. NeÏ dal pokyn sestfie, aby pustila do ordinace dal‰ího, krátce se zamyslel. Napadlo ho, jestli by si podobn˘ pobyt nemûl naordinovat taky. Poslední dobou je toho na nûj trochu moc a cítil, Ïe jeho Ïivot nestojí za nic. Své úvahy uzavfiel povzdechem a houkl smûrem ke dvefiím: „Dal‰í...“ Dvaaãtyfiicetilet˘ Karel Vodváfika nebyl Ïádn˘ cvok. Pracoval jako vedoucí finanãního oddûlení spoleãnosti s dvûma sty zamûstnanci, byl Ïenat˘, mûl tfii dûti v rozpûtí od tfiinácti do osmnácti let a v jednom bytû, bohuÏel, nastûhovaného pûtasedmdesátiletého otce, b˘valého vojáka z povolání. PfiestoÏe v práci mûl pomûrnû velkou odpovûdnost a i podle vedení podniku si vedl dobfie, doma jako by se mûnil ve ‰koláka se ‰patn˘m prospûchem. Jeho otec, kter˘ se do smrti nehodlal smífiit s tím, Ïe syn ne‰el v jeho ‰lépûjích, ho deptal neustál˘mi poznámkami o neschopn˘ch cifr‰pionech, a co hÛfi, na svou stranu strhával i snachu

NA CESTù DO RÁJE KdyÏ jsme se zaposlouchali do líãení Karlov˘ch Ïivotních situací, nemohli jsme se ubránit dojmu, Ïe jeho pfiíznaky se u vût‰iny z nás uÏ nûkdy objevily. KdyÏ nám pak jejich v˘ãet diktoval primáfi oddûlení 18 B psychiatrické léãebny v KromûfiíÏi MUDr. Petr MoÏn˘, jenom tím potvrdil, Ïe nejde o nic, co bychom uÏ nûkdy nezaÏili: úzkostné stavy, zv˘‰ená míra strachu z bûÏn˘ch situací, lehãí deprese, chronick˘ stres, chronická únava, porucha pfiíjmu potravy, plachost, ost˘chavost, psychosomatické potíÏe, jako je bolest hlavy, pálení Ïáhy nebo Ïaludeãní problémy. âasto jde o potíÏe, na které si ãlovûk laicky naordinuje odpoãinek nebo krátkodob˘ klid nûkde stranou od bûÏného Ïivota. „JenomÏe kdyÏ si ãlovûk jenom odpoãine a neudûlá nic s problémy, které neurózy zpÛsobují, za chvíli je tam, kde byl. To je i dÛvod, proã jsme v pavilonu 18 B zaloÏili v roce 1970 oddûlení pro léãení neuróz,“ popisuje otec této my‰lenky profesor PhDr. Stanislav Kratochvíl. Neurózy se dají léãit i ambulantnû v ordinaci u psychologa, ale pro pacienta (nebo lépe klienta) to mÛÏe znamenat jednu nev˘hodu: je v neustálém kontaktu se stresujícím prostfiedím, takÏe léãba je zdlouhavûj‰í. Lékafii z KromûfiíÏe je‰tû dodávají, Ïe léãba spoãívá pouze v dialogu psycholog – pacient, pfii které se klientovi dostane ménû informací a léãba je del‰í i vzhledem k ãetnosti schÛzek (poji‰Èovna platí dvû náv‰tûvy t˘dnû). Ústavní léãba je v tomto ohledu efektivnûj‰í – trvá

NÁSTUPNÍ TERMÍN JE VŽDY V PONDĚLÍ, ODCHÁZÍ SE PO ŠESTI TÝDNECH V PÁTEK. KLIENT SE MUSÍ ZAVÁZAT, ŽE LÉČBU NEPŘERUŠÍ.

18-20 Neurotik-jr

3/7/07

9:27 PM

Stránka 19

ZDRAVÍ BOJ SE STRESEM

‰est t˘dnÛ, bûhem kter˘ch je klient vystaven ostrému zraku sv˘ch spoluklientÛ, ktefií na nûm nenechají nit suchou, ãímÏ mu paradoxnû pomáhají vybabrat se z bláta, jeÏ ho stahuje k zemi. OâISTA DOKONAL¯M ODHALENÍM Karel se vrátil po ‰esti t˘dnech z léãebny a s nad‰ením líãil, jak se mu rozjasnil svût a jak koneãnû dokáÏe ãelit otcovu tlaku i situaci v rodinû. Popisoval, jak dokáÏe nahlíÏet na vûci, které mu zpÛsobovaly je‰tû v nedávné minulosti trable, pod úplnû jin˘m úhlem, dokonce sklouzl i k lehkému filozofování o Ïivotû. Museli jsme tu zázraãnou instituci vidût na vlastní oãi. Psychiatrická léãebna KromûfiíÏ se nachází v nûkolika objektech roztrou‰en˘ch v areálu, kter˘ byl zaãátkem minulého století postaven uÏ s tím cílem, Ïe bude slouÏit jako psychiatrická léãebna. Jak primáfi MoÏn˘ zdÛrazÀuje, prostfiedí pÛsobící uklidÀujícím dojmem a sk˘tající pocit ochrany a bezpeãí tomu odpovídá. Îádné vysoké betonové zdi, Ïádn˘ ostnat˘ drát. Ale naopak, skoro lázeÀské prostfiedí. Ale nenechte se m˘lit, pokud se sem dostanete, k lázním to má pfiece jenom daleko. Tedy, mluvíme stále o pavilonu 18 B. Kapacita oddûlení je dvaadvacet lidí, v dobû, kdy jsme tam byli na náv‰tûvû, tam bylo sedmnáct klientÛ. Je‰tû v nedávné minulosti sem pacienti chodili kaÏdé tfii t˘dny, takÏe se osazenstvo oddûlení dûlilo na mazáky a baÏanty. Bylo to v dobû, kdy se na pfiijetí do léãebny vedly pofiadníky.

V souãasnosti se stává, Ïe fiada lidí pobyt odfiekne, takÏe nov˘ turnus se nenaplní. Proto se tfiít˘denní systém opustil a noví klienti jsou pfiijímáni hned, jakmile se uvolní místo. Nástupní termín je vÏdy v pondûlí dopoledne, odchází se po ‰esti t˘dnech v pátek. Lékafii dbají na to, aby se pfied nástupem na léãení klient zavázal, Ïe léãbu nepfieru‰í. Pfiesto nemusí mít strach, Ïe by byl po celou dobu odfiíznut od sv˘ch nejbliωích. UÏ po tfiech t˘dnech mÛÏe jet na víkend domÛ a také od této doby ho mohou rodinní pfiíslu‰níci nav‰tûvovat. DÛvodem takové izolace je, aby léãba nebyla naru‰ovaná vlivy

zvenãí. A tím se dostáváme k tomu nejdÛleÏitûj‰ímu – k léãbû samé. KdyÏ se Karel vrátil, vyprávûl, jaké to tam bylo: „Nedûlali jsme nic jiného, neÏ Ïe jsme si navzájem odhalovali chyby.“ Mûl pravdu. Tím hlavním léãebn˘m nástrojem je tu kolektiv ostatních klientÛ ãili skupinová psychoterapie. SÍLA KOLEKTIVU Sdûlená starost, poloviãní starost, zní jakési rãení. V pokynech pro pacienty se pí‰e: „Hlavní dÛraz se klade na vypovídání se

kter˘ch se kdy dopustil. Nûkdy mÛÏe jít o postfiehy pro dotyãného aÏ drastické, protoÏe je asi jen málo lidí, ktefií by byli pfiipraveni bezv˘hradnû pfiijmout jakoukoli i sebenegativnûj‰í informaci o své osobû. Na druhé stranû si ov‰em ãlenové skupiny vyjadfiují vzájemnû podporu a pochopení, takÏe není v˘jimkou, Ïe si ten, kdo je pod lupou, naopak o sobû mínûní spraví. Jak vám totiÏ potvrdí místní psychologové, celá fiada problémÛ neurotikÛ pramení z toho, Ïe o sobû mají nízké mínûní a dlouhodobû se podceÀují. „KaÏd˘ z nás se v Ïivotû nûjak

TEN, KDO SEM PŘICHÁZÍ, BY MĚL BÝT OCHOTEN PŘIJÍMAT KRITIKU OD OSTATNÍCH A UMĚT PŘED CIZÍMI LIDMI ODKRÝT SVÉ SOUKROMÍ. z vlastních starostí a problémÛ, na to, aby kaÏd˘ ve skupinû o sobû upfiímnû hovofiil, získal podporu i kritické podnûty od ostatních, pfiehodnotil svoje postoje a svÛj Ïivot, uãinil na základû nov˘ch poznatkÛ nová vlastní rozhodnutí, nacviãil si nové formy chování – a doma si pak dokázal zafiídit Ïivot lépe, bez neurózy.“ Krásnû fieãeno, pfiedpokládá to v‰ak jedno – ten, kdo sem pfiichází, by mûl b˘t ochoten pfiijímat kritiku od ostatních a mûl by b˘t také pfiipraven na to, Ïe bude muset pfied cizími lidmi odhalit své nejniternûj‰í soukromí. Bûhem skupinové psychoterapie se klient mÛÏe cítit jako pod mikroskopem. Hovofií o sv˘ch potíÏích, odkr˘vá pfiedivo vztahÛ se sv˘mi nejbliωími, s pfiáteli, spolupracovníky, nadfiízen˘mi ãi podfiízen˘mi a kaÏdé slovo, kaÏdá jeho my‰lenka je okamÏitû podrobena zkoumání a diskuzi tûch, ktefií jsou s ním v tuto chvíli na jedné lodi. A jsou to ti druzí, kdo odvádûjí nejvût‰í kus práce. Samozfiejmû, kaÏdému sezení je pfiítomen psycholog, ale jeho role spoãívá v tom, aby spí‰e usmûrÀoval dûní, neÏ aby do nûho nûjak aktivnû zasahoval. A tak se ten, kter˘ hovofií, dozvídá, jak se na jeho jednání dívají druzí, co by udûlali jinak, co si myslí o jeho reakcích, pokud se rozebírá nûjak˘ konkrétní vztah, tak mu okamÏitû fieknou, ãím mÛÏe toho druhého ‰tvát, nebo naopak jak ãelit pfiípadn˘m v˘padÛm tûch ostatních. DÛkladnû rozebírají osudová rozhodnutí, která bûhem svého Ïivota uãinil, a v‰ímají si chyb,

chová a pÛsobí na ostatní, ale nikdo vám nefiekne jak. Tady ano,“ podotkl profesor Stanislav Kratochvíl. PANTOMIMA JAKO ZRCADLO VLASTNÍHO ÎIVOTA Kromû skupinové terapie, která je kaÏd˘ den po obûdû, ãeká na klienty dopolední psychodrama – dal‰í forma terapie. Jde o sezení, pfii kterém se pfiehrávají scénky ze Ïivota klientÛ. Karel, kter˘ mûl problém se sv˘m otcem, nastínil ostatním modelovou situaci, která se odehrává u nich doma skoro kaÏd˘ den. Nejprve jim sehrál sám sebe, pfiiãemÏ jeho otce pfiedstavoval jin˘ z klientÛ. Pak se posunul do role svého otce, pfiiãemÏ jeho pfiedstavoval jin˘ klient, kter˘ se ov‰em choval v dané situaci podle svého. A nakonec v roli diváka sledoval, jak se s danou situací vypofiádávají jeho kolegové. Najednou se tím pfied ním odkryly nové moÏnosti chování v pro nûho jindy depresivních situacích, najednou vidûl sám sebe, jak jedná, jak nûkdy afektovanû, jindy zbyteãnû bázlivû, najednou zaãal chápat reakce jeho otce a samy od sebe se mu zjevovaly zpÛsoby, jak by s ním mohl mluvit. Zákonitû se objeví otázka, jak to bude fungovat v praxi, kdyÏ se vrátí zmûnûn˘ klient domÛ. Co kdyÏ narazí na neprostupnou zeì otcovy povahy a sklouzne tam, kde byl? Jak fiíkají psychologové, v mezilidsk˘ch vztazích zfiídka platí, aby kdyÏ se zmûní jeden ãlánek, ty dal‰í zÛstaly stejné. Psychodrama je ale také nácvik sociálních dovedností, které mají usnadnit klientovi po návratu do normálního Ïivota komunikaci s okolím. Mnozí z nás si neuvûdomují, ãím vlastnû pfiispívají k tomu, Ïe EUROZPRAVODAJ 19

18-20 Neurotik-jr

3/7/07

9:27 PM

Stránka 20

REPORTÁÎ ZDRAVÍ BOJ SE STRESEM

PROBLÉM rÛzné události skonãí ‰patnû. Bûhem tûchto nácvikÛ je více neÏ jindy cítit snaha druh˘ch vzájemnû si pomoci. To, Ïe jste s ostatními v tak úzkém kolektivu pomûrnû dlouhou dobu, vám pomÛÏe oprostit se od zábran, které máte v sobû, a jste najednou ochotni naslouchat kritice, a co víc, vzít si z ní i pouãení. PsycholoÏka Milena Sládková

KONFLIKTY PATŘÍ K ŽIVOTU, ALE V TOM BĚŽNÉM JE ČLOVĚK ŘEŠÍ ZPRAVIDLA BUĎTO ČELNÍ AGRESÍ, NEBO UZAVŘENÍM DO SEBE. zmiÀuje je‰tû jednu terapii, a sice arteterapii. „Kolikrát se o pacientech dozvíme dÛleÏité vûci i z jejich obrázkÛ,“ fiíká. „Kromû toho, Ïe si pacienti vzájemnû rozebírají situace, které se odehrály v jejich civilním Ïivotû, tak se vyjadfiují i k situacím, které vznikly tady. Souãástí terapie jsou totiÏ i vztahy ve zdej‰í komunitû. I tady vznikají konflikty. Konflikty patfií k Ïivotu, ale v tom bûÏném je ãlovûk fie‰í zpravidla buìto ãelní agresí, nebo uzavfiením do sebe. Tady u nás tím, Ïe svûdky konfliktu je celá skupina, mohou její ãlenové okamÏitû situaci analyzovat, otevfiít konflikt a vést nad ním diskuzi. Konflikt je tak zdrojem poznání – o sobû i o druh˘ch. Problémy lidí venku je jedna vûc, kterou tu fie‰íme, druhá vûc je, jak se lidé chovají tady u nás. A to je pro nás autentiãtûj‰í,“ doplÀuje primáfi MoÏn˘. Nejsou to jenom vztahy klientÛ mezi sebou, ale patfií sem i vztahy k personálu. V‰ichni navzájem tu spolu urãitou dobu Ïijí, musejí udrÏovat urãitá pravidla nutná k zabezpeãení chodu oddûlení. Ti, ktefií byli na vojnû, asi moc dobfie chápou, o ãem je asi fieã. Pro klienty zdánlivû nepochopitelná povinnost do sucha utírat dfiez má svÛj v˘znam – tato „zbyteãná“ práce vyplÀuje ãas, nutí ãlovûka, aby na ni

myslel jako na povinnost. KaÏd˘ t˘den má oddûlení na povel dvojice klientÛ, tzv. „‰erifÛ“ – je zde snaha, aby ‰lo o dvojici smí‰enou. Kandidáty nominuje osazenstvo oddûlení, na popud psychologÛ vût‰inou klienty, ktefií si v civilním Ïivotû nikdy nemûli moÏnost vedoucí roli vyzkou‰et. Na konci t˘dne pak v‰ichni hodnotí jejich pÛsobení. Obvykle to dopadne dobfie a ti, ktefií se na t˘den stali ‰erify, si mohli dokázat, Ïe mají v Ïivotû na víc, neÏ si do té doby mysleli. Kromû toho, Ïe kaÏd˘ den v léãebnû má svá pevnû stanovená pravidla, existují zde i tabu: jsou zakázány jakékoli drogy (kromû tabákov˘ch cigaret) a sex. âas od ãasu tu nûkterá dvojice nevydrÏí erotické tlaky a podlehne. Jejich jedinou ‰ancí na udrÏení v léãebnû je splnûní dvou podmínek: jejich zájem o sex nepfievaÏuje nad zájmem o bûÏnou ãinnost komunity a oba jsou schopni o svém vztahu pfied ostatními hovofiit. KdyÏ ne, musí jeden z hfií‰níkÛ bez pardonu domÛ. PRAVIDLA, KTERÁ FUNGUJÍ NEJENOM ZA ZDÍ Karel podle sv˘ch slov vûdûl, do ãeho jde, ale pfiesto mûl strach. „Samozfiejmû nejvût‰í z toho, Ïe budu muset mluvit pfied cizími lidmi sám o sobû.“ Po skonãení léãby popisoval tuto vûc jako oãistnou sprchu, která ho zbavila tíhy svûta. Nikdo z klientÛ tu ale není hozen pfiímo do vody. „První t˘den necháme pacienta, aby se rozkoukal. ZúãastÀuje se skupiny a poslouchá, jak o sobû mluví druzí. âím déle tu ov‰em je, tím vût‰í je na nûho vyvíjen˘ tlak, aby zaãal

KAŽDÝ DEN V LÉČEBNĚ MÁ SVÁ PEVNĚ STANOVENÁ PRAVIDLA A NEKOMPROMISNÍ ZÁKAZY: DROGY (KROMĚ CIGARET) A SEX. mluvit.“ Psychologové, jak bylo fieãeno, pouze korigují ostatní ãleny skupiny. Mají zájem na tom, aby forma sdûlení byla pro kaÏdého klienta pfiijatelná. Do obsahu sdûlení jim uÏ ov‰em nemluví. Lidé, ktefií zde v dobû na‰í náv‰tûvy byli uÏ tfii t˘dny, se cítili uvolnûnûj‰í, jakási paní dokonce fiekla, Ïe znovu na‰la sama sebe. Nikdo z tûch, se kter˘mi jsme mluvili, nepociÈoval strach z návratu do „normálního“ Ïivota. Abyste si mohli udûlat pfiedstavu, podle jak˘ch pravidel se fiídí Ïivot v pavilonu 18 B, opsali jsme z nástûnky ve spoleãenské místnosti jejich „Osmnáctkové ãtrnáctero“. 1. DodrÏuj pfiesnû denní program. 2. Nemlã jako ryba. Mluv o v‰em otevfienû a upfiímnû pfied kolektivem. 3. Vylez z ulity. Neizoluj se sám ani ve skupince, neutíkej se sv˘mi problémy od kolektivu.

20 EUROZPRAVODAJ

4. Pomoz spolupacientÛm zapadnout do kolektivu, poznat a zmûnit jednání, které je pfiíãinou jejich neurózy. 5. Neztrácej ãas hovorem o problémech obecn˘ch, ale soustfieì se hned na konkrétní problémy své i jin˘ch. 6. Nehovofi v‰eobecnû, ale fiekni, co cítí‰ ty teì a tady.

7. Nevyná‰ej sdûlení o osobních problémech spolupacientÛ mimo kolektiv. 8. Pi‰ do deníku dennû své my‰lenky. 9. Cviã relaxaci tfiikrát dennû, kaÏd˘ t˘den i pocit a nakonec si vytvofi svou vlastní formulku. 10. H˘bej tûlem pfii rozcviãce, práci i sportu. 11. Nepij alkohol bûhem léãby, ani kapku. 12. Napi‰ svÛj Ïivotopis a pfieãti jej do ãtrnácti dnÛ po nástupu. 13. PouÏívej psychodramatu a pantomimy, abys vyjádfiil, jak cítí‰ ty a jednበty i druzí, a vyzkou‰el jiné zpÛsoby jednání. 14. Vyslechni názory a rady druh˘ch, pfiem˘‰lej o nich, ale rozhoduj se sám! KdyÏ jsme s Karlem o tûchto pravidlech hovofiili, pfiiznal se, Ïe se po návratu z KromûfiíÏe snaÏil vût‰inu z nich dodrÏovat i v „normálním“ Ïivotû. „Samozfiejmû s v˘jimkou sdílení sv˘ch problémÛ s kolektivem. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych v kanceláfii vybalil svoje trable,“ smál se. Postupnû zÛstal jen u nûkter˘ch – dodnes si tfieba pí‰e deník. I kdyÏ ne zrovna kaÏd˘ den. Nicménû je to pro nûho podle jeho slov oãistná lázeÀ, protoÏe tím ventiluje své, pfiedev‰ím negativní, pocity. Karel, kter˘ se cítí jako znovuzrozen˘, se skuteãnû zmûnil. Najednou se dokázal oprostit od spousty vûcí, které se ukazují jako zbyteãné. Nic neláme pfies koleno, dokáÏe si udûlat ãas na pfiátele, je uvolnûn˘, dodrÏuje volné dny, které vûnuje pouze sobû nebo rodinû, málokdy se rozãiluje, mluví klidnû a rozváÏnû a vÛbec pÛsobí jako postava z krásné literatury, kterou spisovatelé popisují jako vyrovnaného ãlovûka. Jsme jen zvûdaví, jak dlouho mu to v tomhle bláznivém svûtû vydrÏí. ■

22-25 Euromix-jr

3/9/07

1:46 PM

Stránka 22

Euromix

Euroústava ANGELA MERKELOVÁ

Z legislativní smr‰ti a závûreãn˘ch zpráv ãi návrhÛ opatfiení rÛzn˘ch komisí pfii europarlamentu jsme se pro vás snaÏili vybrat to nejzajímavûj‰í.

Práce takfiíkajíc za oponou Země, která EU předsedá, je hlavním prostředníkem mezi Radou a Evropským parlamentem. Jedním z prvních řečníku, kteří letos promluvili k poslancům, byla německá kancléřka Angela Merkelová. Poslance seznámila s prioritami německého předsednictví, konkrétněji na téma promluvili němečtí ministři příslušní za jednotlivé resorty. Kancléřka potvrdila záměr schválit do konce svého předsednictví harmonogram pro další

Miroslav Ouzk˘ v ãele Čeští poslanci míří do výborů Europarlamentu: Do vedení v˘borÛ EP bylo zvoleno pût ãesk˘ch europoslancÛ. VÛbec prvním pfiedsedou v˘boru z âeska se stal Miroslav OUZK¯, kter˘ do roku 2009 povede v˘bor pro Ïivotní prostfiedí, vefiejné zdraví a bezpeãnost potravin. Ve funkcích místopfiedsedÛ byli potvrzeni Petr DUCHO≈, Zuzana ROITHOVÁ, Libor ROUâEK a Miloslav RANSDORF. Volbám

pfiedcházela dohoda europoslaneck˘ch klubÛ o sloÏení v˘borÛ a podv˘borÛ. Hlasování o sloÏení v˘borÛ bylo pÛvodnû naplánováno uÏ na první leto‰ní zasedání ve ·trasburku, av‰ak pfiesunulo se aÏ na první ustavující schÛzi v˘borÛ do Bruselu. Parlament tak dal eurofrakcím víc ãasu na dohodu o nominacích poslancÛ. âlenové v˘borÛ jsou voleni na základû nominací pfiedloÏen˘ch kluby a nezafiazen˘mi poslanci.

KANCLÉŘKA MERKELOVÁ POUŽILA VE SVÉM VYSTOUPENÍ I CITÁT KARLA ČAPKA...

Bezpečněji na silnicích Evropské unie Řadu doporučení ke zvýšení bezpečnosti na evropských silnicích schválil EP. Europoslanci potvrdili cíl Evropského programu pro silniční bezpečnost snížit počet obětí dopravních nehod v EU do roku 2010 o polovinu. Parlament mj. uvítal návrhy směrnic o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, které by mohly snížit počet usmrcených osob o 12 až 16 procent. Jednou z navrhovaných směrnic bylo i užívání zrcátek eliminujících mrtvý bod. Jiný podnět zdůrazňuje potřebu harmonizovat dopravní předpisy. 22 EUROZPRAVODAJ

postup ohledně euroústavy. V úvahách o podstatě evropské integrace rozvedla i citát Karla Čapka. Většina řečníků v rozpravě záměry německého předsednictví přivítala. Tato viditelná setkání jsou ale jen špičkou dlouhodobé spolupráce mezi předsednickou zemí a parlamentem. Většina práce se ale odehrává takříkajíc za oponou. Předsednická země EU rozhoduje o tom, kterým směrem se Unie bude následující půlrok ubírat. Rozhoduje o programu, předsedá také všem zasedáním Rady, která se schází nejen na úrovni ministrů, ale také velvyslanců členských států zastoupených v Evropské unii... ■

22-25 Euromix-jr

3/9/07

1:46 PM

Stránka 23

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

O reklamě >Nové způsoby

Co se děje...

Reklama jen každých 30 minut během vysílání televizního filmu. Tak si představují europoslanci nová pravidla pro televizní reklamu včetně umisťování produktů. Parlament rovněž podpořil legalizaci tzv. umisťování produktů, nicméně jen v určitých pořadech a v souladu s dalšími omezeními. Novela tzv. směrnice o televizi bez hranic se má vztahovat na poskytovatele služeb.

Evropa se koneãnû odpoutala od své Ïalostné (ekonomické) v˘konnosti.

EVROPSK¯ MONITORING RÒSTU ZAMùSTNANOSTI Ačkoliv evropská ekonomika vstupuje do fáze hospodářského oživení, nadšení občanů není příliš veliké. Je to patrné z několika studií, které byly v nedávné době zveřejněny. Očekávání Evropanů již tak růžová ovšem nejsou. Jarní ekonomick˘ v˘hled 2007, kter˘ pro Evropskou unii pfiipravila BusinessEurope (asociace evropsk˘ch prÛmyslov˘ch svazÛ), pfiedpovídá na období 2007–2008 hospodáfisk˘ rÛst ve v˘‰i 2,5 procenta. Stejná zpráva pfiedpovídá, Ïe zamûstnanost poroste o 1,2–1,3 procenta roãnû a do roku 2008 se sníÏí nezamûstnanost na 7 %. Mzdy by podle v˘hledu mûly rÛst pfiibliÏnû o tfii procenta roãnû.

ROZVOJ ZA EVROPSKÉ PENÍZE

Malé a střední podniky Malé a stfiední podniky se budou moci v rámci ‰kolícího a vzdûlávacího cyklu Nové programovací období 2007–2013 z pohledu podnikatele dozvûdût o moÏnostech financování projektÛ z fondÛ EU. ¤adu semináfiÛ pofiádá Unie mal˘ch a stfiedních podnikÛ âR ve spolupráci s Hospodáfiskou komorou âR. Cyklus odstartuje 15. bfiezna 2007 na Magistrátu hlavního mûsta Prahy, do konce roku se pak semináfie uskuteãní ve v‰ech krajsk˘ch mûstech âeské republiky. Semináfie s kapacitou cca sto úãastníkÛ

jsou urãeny pfiedev‰ím pro malé a stfiední podnikatele a pfiedstavitele profesních a zájmov˘ch organizací. Úãastníci semináfiÛ budou seznámeni s moÏnostmi financování projektÛ z fondÛ Evropské unie s dÛrazem na pfiedání praktick˘ch informací a vyuÏití zku‰eností z dfiívûj‰ích projektÛ. Vstupovat na nich budou zástupci státní správy. Úãastníci získají rady, jak nejlépe postupovat pfii pfiipravování Ïádosti, a dozví se o zmûnách v poskytování dotací. Mohou také navázat kontakty s odborníky.

Půl tuny odpadu ročně na osobu O ZMùNù KLIMATU Budeme za padesát let potřebovat dvě planety? V uplynul˘ch t˘dnech znovu oÏila diskuze o klimatick˘ch zmûnách. Evropská komise pfiedstavila 10. ledna plán, jak sníÏit emise skleníkov˘ch plynÛ o pûtinu v porovnání s úrovní v roce 1990. Poslanci Evropského parlamentu Ïádali sníÏení aÏ o tfiicet procent. Poslanci se shodli, Ïe na hledání efektivních fie‰ení jiÏ nezb˘vá ãas. V politické diskuzi o klimatick˘ch zmûnách má pfiísloví ãas jsou peníze jin˘ v˘znam, fiekl nûmeck˘ sociální demokrat Matthias Groote. Za souãasné pfiedsednictví EU vystoupil nûmeck˘ ministr Ïivotního prostfiedí Sigmar Gabriel. Ve stejném duchu konstatoval, Ïe budeme-li se spotfiebou energie pokraãovat, tak za padesát let budeme potfiebovat dvû planety.

E

uroposlanci podpořili v prvním čtení navrhovanou novelu směrnice o odpadech. Jejím cílem je dosáhnout do roku 2012 přinejmenším ustálení množství vzniklého odpadu a do roku 2020 jeho dalšího výrazného snížení. Europarlament naléhá i na zásadu hierarchie odpadů, kdy se řešení pro zacházení s odpady řadí podle dopadu na životní prostředí. Poslanci rovněž podpořili i novou

tématickou strategii Evropské komise pro recyklaci odpadů. Na každého Evropana, včetně malých dětí, ročně připadá půl tuny odpadu, přičemž recyklována není ani třetina. Komise už v roce 2005 navrhla novelu příslušné směrnice z roku 1975 s cílem stanovit pravidla pro recyklaci a uložit členským státům Evropské unie předkládat závazné národní programy pro snižování produkce odpadů. Otázkou je, jestli k tomu bude vůle. Pro přijetí novely o odpadech hlasovalo 651 europoslanců, 19 bylo proti a 16 se hlasování zdrželo. Z 24 českých europoslanců hlasovalo 19 pro a 5 se hlasování nezúčastnilo.

> Drahá energie se nelíbí Evropský parlament vyzval ke zmírnění dopadů zvyšování cen energie. Pokud ihned nezačneme jednat, vzroste do roku 2030 závislost Evropy na dovozech energie ze současných 50 procent na 71 procent, konstatuji europoslanci. V příštích letech budou podle Europarlamentu nutné obrovské investice do energetické infrastruktury.

> Po Unii s jednotným řidičákem Postupné sjednocení řidičských průkazů v celé Unii schválil EP na svém prosincovém zasedání. Více než 110 různých vzorů má být nahrazeno jediným vzorem řidičského průkazu ve tvaru kreditní karty s omezenou dobou platnosti. EUROZPRAVODAJ 23

22-25 Euromix-jr

3/9/07

1:47 PM

Stránka 24

Proti nadváze

Za své cíle označil Pöttering „silnou, demokratickou a akceschopnou“ Unii, za vůdčí zásady svého působení „lidskou důstojnost, úctu k právu a solidaritu mezi národy Evropské unie“.

>O hubnutí se hovořilo v Bruselu Evropský parlament na letošním druhém plenárním zasedání mj. vyzval k celosvětovému zákazu trestu smrti. Europoslanci – tentokrát v Bruselu – rovněž schválili doporučení k prevenci nadváhy, obezity a chronických onemocnění a ke statutu evropské soukromé společnosti. Na pořadu jednání bylo i sledování bankovních převodů ze systému SWIFT.

Ubránit naše hodnoty a zájmy

N

ový předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering seznámil krátce po svém jmenování europoslance s prioritami svého dvouapůlletého funkčního období. Tento 61letý německý křesťanský demokrat vystřídal 16. ledna 2007 na čele Europarlamentu španělského socialistu Josepa Borrella, který EP předsedal od 20. července 2004. Prezentace Pötteringových priorit se zúčastní i německá kancléřka Angela Merkelová a předseda

Evropské komise José Manuel Barroso. Europoslancem je tento právník, politolog a historik od roku 1979. Parlament povede do poloviny roku 2009. Pöttering stejně jako jeho předchůdci řídí činnosti EP, který rovněž zastupuje navenek. Po zvolení předsedou Pöttering 16. ledna 2007 poděkoval svým kolegům za velkou důvěru a přislíbil, že bude sloužit občankám a občanům EU, demokracii a parlamentarismu. „Jenom společně mají naše národy šanci ubránit naše hodnoty a zájmy.“

Co se děje... Konference pfiedsedÛ tak sestavuje návrhy pofiadu jednání plenárních zasedání.

O PRAVOMOCECH Změny ve struktuře EP a jeho rozhodování. Nynûj‰í zv˘‰ení poãtu europoslancÛ se projeví ve struktufie i rozhodování EP. Zmûny v návrhu pofiadu jednání ãi kandidáty na pfiedsedu musí navrhnout nejménû 40 poslancÛ (dosud 37). Na 393 hlasÛ (dosud 367) se zv˘‰ila i laÈka tzv. kvalifikované vût‰iny, kterou EP potfiebuje napfi. ve druhém ãtení k pfiehlasování spoleãného postoje Rady EU. Parlamentní v˘bory budou mít ãtyfii místopfiedsedy (dosud 3). ZáleÏitosti t˘kající se pfiímo poslancÛ bude nyní fie‰it ‰est kvestorÛ (dosud 5). ■

BULHA¤I A RUMUNI JSOU âLENY UNIE V příštích celoevropských volbách koncem jara 2009 budou občané Unie volit 736 europoslanců. Evropsk˘ parlament na úvod svého leto‰ního prvního plenárního zasedání ve ·trasburku slavnostnû pfiivítal nové europoslance z Bulharska a Rumunska. Vstupem obou zemí do Evropské unie 1. ledna 2007 se celkov˘ poãet europoslancÛ na pfií‰tí dva a pÛl roku zv˘‰il na 785. Bulhary nyní v Evropském parlamentu zastupuje osmnáct zákonodárcÛ, Rumuny pûtatfiicet. Bulhar‰tí a rumun‰tí poslanci posílili tfii nejvût‰í europoslanecké kluby a umoÏnili vznik

> Železniční balíček neprošel Evropský parlament schválil otevření trhu mezinárodní osobní železniční dopravy od roku 2010. Navrhovaná liberalizace vnitrostátní osobní železniční dopravy od roku 2017 zato ve druhém čtení tzv. „železničního balíčku“ potřebnou většinu nezískala.

V¯CHODISKA KE V·EM PRIORITÁM

Rozvoj svobody a bezpečí > Ženy jsou na tom s výplatami pořád špatně Nová pracovní místa v EU jsou ze 75 % obsazována ženami a také většina absolventů univerzit v jednotlivých členských zemí jsou ženy. Na druhé straně ale ženy vydělávají v průměru o 15 % méně než muži. To jsou hlavní zjištění nejnovější zprávy Evropské komise o rovnosti žen a mužů. Největším „hříšníkem“ je údajně Velká Británie. 24 EUROZPRAVODAJ

Mottem ãeského pfiedsednictví Evropské unie, kterého se âeská republika ujme v lednu 2009, bude Evropa bez bariér. Vãera se na tom shodli ãlenové vlády. Kromû motta pfiedsednictví byla v˘borem pro Evropskou unii, kter˘ se vãera se‰el podruhé na vládní úrovni, schválena v˘chodiska k prioritám ãeského pfiedsednictví EU. Informoval o tom místopfiedseda vlády pro evropské záleÏitosti Alexandr Vondra na tiskové konferenci po skonãení zasedání vlády. Podle Vondry by prioritou priorit ãeského pfiedsednictví mûla b˘t podpora konkurenceschopnosti, prosazování v‰ech ãtyfi základních svobod Evropské

unie: svoboda sluÏeb, kapitálu, pohybu osob a zboÏí a liberální obchodní politika. Tedy to, co se t˘ká rozvíjení Lisabonské strategie revidované, co se t˘ká zvy‰ování konkurenceschopnosti, uvedl vicepremiér. Pfiedsednictví by se dále mûlo zamûfiit na problematiku udrÏitelné a bezpeãné energetické politiky, revizi rozpoãtu a reformu spoleãné zemûdûlské politiky (ilustraãní foto), na transatlantické vztahy, dokonãení roz‰ífiení Unie na Balkán a do v˘chodní Evropy, dále pak na rozvoj prostoru svobody, bezpeãí a práva a v neposlední fiadû také na reformu institucí a volbu pfiedsedy Evropské komise.

osmé eurofrakce sdruÏující nûkteré dosud nezafiazené poslance. První bulhar‰tí a rumun‰tí europoslanci byli nominováni národními parlamenty sv˘ch zemí. Poslanci Evropského parlamentu tito zákonodárci zÛstanou aÏ do prvních evropsk˘ch voleb, které se v Bulharsku i Rumunsku uskuteãní letos v kvûtnu. Ty ovlivní i sloÏení Europarlamentu na dal‰í období.

22-25 Euromix-jr

3/9/07

1:48 PM

Stránka 25

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

Jak je to s ženami v parlamentu? Vstupem Bulharska a Rumunska do Evropské unie se od 1. ledna 2007 zv˘‰il nejen celkov˘ poãet europoslancÛ, ale i poãet Ïen mezi 785 evropsk˘mi zákonodárci. V EP tak nyní zasedá 237 poslankyÀ, vãetnû pûti âe‰ek. Celkov˘ podíl Ïen mezi v‰emi europoslanci ãiní 30,19 %. âesko je s pomûrem 20,83 % europoslankyÀ v Ïebfiíãku 27 ãlensk˘ch státÛ Unie na 23. místû. Pofiadí vedou Estonsko

a Lucembursko s poloviãním podílem poslankyÀ, zatímco mezi kypersk˘mi a maltsk˘mi europoslanci je zastoupení Ïen nulové. Îeny jsou zastoupeny i v novû zvoleném pfiedsednictvu EP, kde zasedají ãtyfii místopfiedsedkynû (z celkem 14) a dvû kvestorky (z 6). Ve druhé polovinû volebního období do léta 2009 pfiedsedají Ïeny ãtyfiem z 20 stál˘ch parlamentních v˘borÛ a jednomu z obou podv˘borÛ.

KE ZNùNÍ NÁVRHU

IndÛm se nelíbí nová smlouva

(na fotografii Jana Hybášková)

EVROPA BUDE STÁT V âELE P¤I ¤E·ENÍ KLIMATU

Potřebujeme závazné dílčí cíle

TÉMATA: OBNOVITELNÉ ZDROJE Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vytvořil 5. března 2007 poradní skupinu skládající se z celosvětově uznávaných odborníků na problematiku energií a klimatických změn. Tato poradní skupina má pomoci evropským představitelům nalézt optimální řešení problémů spojených s klimatickými změnami a obnovitelnými zdroji.

Z FONDŮ PROGRAMU TEMPUS

Z

ástupci 53 participujících zemí budou debatovat o smûfiování programu Tempus v jeho ãtvrtém období 2007–2013. Tempus je program EU, kter˘ se zamûfiuje na rozvoj ‰kolství

a porozumûní mezi kulturami. Mezi jeho cíle patfií posílení spolupráce mezi univerzitami, podpora reformních iniciativ v partnersk˘ch zemích vãetnû zmûn studijního plánu v rámci boloÀského procesu, dále udílí individuální granty

Postoj

mobility na podporu úãasti akademikÛ a dal‰ích pracovníkÛ na konferencích a ‰kolení v zahraniãí a na pomoc uãitelÛm z EU, aby vedli ‰kolící kurzy v dal‰ích partnersk˘ch zemích. Mezi 53 participujících zemí patfií ãlenské státy EU, ale také dal‰ích 26 zemí z v˘chodní Evropy, oblasti západního Balkánu, Stfiední Asie a ze stfiedomofiské oblasti. Za program je odpovûdn˘ komisafi pro v˘chovu, vzdûlávání, kulturu a mládeÏ Ján Figel a komisafika pro vnûj‰í vztahy a evropskou politiku sousedství Benita Ferrero-Waldner.

Indickým představitelům vadí zmínka o lidských právech jako součást bilaterální smlouvy o volném obchodu. Evropská unie je jako blok zemí nejvût‰ím ekonomick˘m partnerem Indie. Realizuje pfiibliÏnû 20 procent jejího zahraniãního obchodu. EU exportuje pfiedev‰ím stroje, chemické produkty a ‰perky, naopak dováÏí pfieváÏnû textil, zemûdûlské plodiny a chemikálie. Dovoz i v˘voz zboÏí se pohybuje okolo hodnoty 20 mld. eur roãnû (celkov˘ obrat pfies 40 mld.) Indie téÏ vdûãí EU za nejvût‰í ãást pfiím˘ch zahraniãních investic. Na druhou stranu obchod s asijskou velmocí pfiedstavuje necelá dvû procenta v celkovém objemu EU. U zahraniãních investic tento podíl nedosahuje ani 0,5 procent.

HLAVNÍ ÚKOLY V¯BORÒ EUROPARLAMENTU Výbory zasedají v Bruselu; některé výborové schůze se však konají i během plenárních zasedání ve Štrasburku. V˘bory se dûlí podle oblastí, které pokr˘vají: od rozpoãtu pfies obãanské svobody aÏ po kulturu ãi zahraniãí. KaÏd˘ v˘bor má v rámci své specializace vlastní pravomoci. Europoslanci, ktefií jsou ãleny jednotliv˘ch v˘borÛ, pfiipravují práci pro Europarlament na plenární zasedání. Vypracovávají proto zprávy o legislativních návrzích, které byly pfiedloÏeny Parlamentu ãi o kter˘ch byl Parlament konzultován, a zprávy z vlastního podnûtu. V˘bory tak posuzují a navrhují pozmûÀovací návrhy k návrhÛm smûrnic a nafiízení, které vypracovává Evropská komise a jeÏ jsou téÏ pfiedkládány Radû EU. RovnûÏ vypracovávají stanoviska pro ostatní parlamentní v˘bory. Jejich práce je zkrátka vyãerpávající...

EUROZPRAVODAJ 25

26 Krajsky urad EZ1/07-jr

3/7/07

11:04 PM

Stránka 26

ROZHOVOR text: redakce; foto: archiv

Z BRUSELU se uskuteãnil na konci souãasného sedmiletého finanãního období, bude rámec let 2007-2013 prvním skuteãn˘m údobím ãerpání prostfiedkÛ Evropské unie. Brusel je hlavním mûstem nejen evropsk˘ch institucí, ale i stovek lobbistick˘ch kanceláfií, vãetnû mnoha ãesk˘ch. EKPK by mûl b˘t hlasem PlzeÀského kraje v této sloÏité síÈové soustavû. Jaká je vaše náplň práce a jak z vaší činnosti těží Plzeňský kraj? Mou práci je moÏno rozdûlit na dvû hlavní oblasti. Ta první souvisí s moÏnostmi ãerpání finanãních prostfiedkÛ ze zdrojÛ EU a druhá se t˘ká prezentace PlzeÀského kraje. V oblasti ãerpání podpory ze zdrojÛ EU jde pfiedev‰ím o rÛzná jednání o programech na ãerpání finanãních prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ. V souãasnosti jsou víceménû jasné kontury dvou programÛ, v rámci nichÏ by mûlo b˘t bûhem následujících sedmi let rozdûleno celkem 735,2 milionÛ eur, z toho podstatná ãást ve prospûch PlzeÀského kraje. Dále se zab˘vám dal‰ími dotaãními

vztahy se stál˘m zastoupením âeské republiky pfii EU a nûkter˘mi kanceláfiemi ãesk˘ch agentur a firem. Na druhou stranu, v nûkter˘ch záleÏitostech vystupujeme jako konkurenti a pak hledáme podporu u regionálních zastoupení z jin˘ch zemí, kde nám velmi pomáhají dobré vztahy s partnersk˘mi regiony PlzeÀského kraje.

RÁMEC LET 20072013 BUDE PRVNÍM SKUTEČNÝM ÚDOBÍM ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE. Plánujete do budoucna nějaké veřejné akce? V leto‰ním roce se bude PlzeÀsk˘ kraj opût prezentovat na t˘dnu evropsk˘ch mûst a regionÛ „Open Days“ ve dnech 8. – 11. 10. 2007. Vedle této stûÏejní akce pfiipravujeme fiadu men‰ích, jako napfiíklad prezentace kraje 5. 5. 2007 ve V˘boru regionÛ nebo úãast na

BÝT U ZDROJE DĚNÍ JE JEDNOU Z CEST... Od 1. ledna 2007 má PlzeÀsk˘ kraj v Bruselu nového zástupce. Zbynûk Prokop si pro tento úkol pfiiná‰í nûkolikaleté zku‰enosti z oblasti zahraniãních vztahÛ.

E Informování o možnostech financování, o příslušné legislativě, prosazování konkrétních projektů, vytváření ad hoc zájmových aliancí mezi regiony, networking pro prospěch kraje, pořádání odborných seminářů, organizování společensko-kulturních akcí. To je hlavní náplní činnosti kanceláře. 26 EUROZPRAVODAJ

vropská kancelář Plzeňského kraje v Bruselu (EKPK) jako detašované pracoviště Krajského úřadu Plzeňského kraje zahájila svou činnost. Jeho jediným zaměstnancem je Zbyněk Prokop, který předtím působil na Magistrátu hl. m. Prahy jako vedoucí odboru zahraničních vztahů a oddělení pro čerpání podpory ze strukturálních fondů EU. Na ãinnost EKPK bylo z rozpoãtu PlzeÀského kraje na rok 2007 vyãlenûno pût milionÛ Kã. Hlavním úkolem EKPK je lobování za zájmy kraje v evropsk˘ch institucích, zejména v Evropské komisi. PlzeÀsk˘ kraj je pfiíjemcem strukturálních fondÛ, Fondu soudrÏnosti, podílí se na programech INTERREG a mÛÏe ãerpat z více neÏ 300 finanãních a grantov˘ch schémat Evropské komise. Vzhledem k tomu, Ïe vstup âeské republiky do Evropské unie

tituly, které co do objemu dostupn˘ch finanãních prostfiedkÛ nejsou tak v˘znamné, ale pfiedstavují moÏnost, jak získat podporu na projekty, na nûÏ se kraji nedostává vlastních zdrojÛ a není moÏno zafinancovat je ze strukturálních fondÛ. Pokud jde o prezentaci kraje v Bruselu, ta se nejãastûji odehrává u pfiíleÏitosti rÛzn˘ch konferencí nebo workshopÛ, jichÏ se dennû konná

„PREZENTACE KRAJE V BRUSELU SE NEJČASTĚJI ODEHRÁVÁ U PŘÍLEŽITOSTI KONFERENCÍ.“ celá fiada. Kraj se tak dostává více do povûdomí zástupcÛ rÛzn˘ch institucí a firem, které zde mají svá zastoupení nebo sídla.

„Plzeňský kraj musí naplno využít možnosti a výhody plynoucí z členství v EU. Mít vlastní kancelář v Bruselu a být tak přímo u zdroje tamního dění je jednou z cest,“ říká hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann.

S kým v Bruselu spolupracujete? Okruh subjektÛ pro spolupráci se li‰í podle tématu. Velmi dobrá je spolupráce s dal‰ími reprezentacemi ãesk˘ch krajÛ. Podobnû dobré jsou

nûkter˘ch tematicky zamûfien˘ch akcích. Také se pfiipravujeme na akce, na nichÏ by se mûl kraj pfiedstavit v dobû ãeského pfiedsednictví Radû EU v prvním pololetí roku 2009. ■

27 Pozarnici EZ1/07-jr

3/7/07

10:56 PM

Stránka 27

POZVÁNKA

Hasiãsk˘ víkend Hlavním úkolem dobrovoln˘ch hasiãÛ je pomoc obãanÛm, ãasto se ale vûnují i práci s mládeÏí a hasiãskému sportu.

družení hasičů Čech, Moravy a Slezka má celkem 340 tisíc členů organizovaných v 8800 sborech. Tím se řadí na první místo mezi občanskými sdruženími v republice. Jen v Plzeňském kraji je celkem 34 tisíc členů a asi 500 sborů - Okresní sdružení hasičů v Domažlicích, Klatovech, Plzni – severu, Plzni – jihu, Plzni – městě, Rokycanech a Tachově. Hlavním úkolem těchto hasičů je pomoci občanům. Ale dělají nejen to.

S

VE ZDRAVÉM TùLE...

K dobré práci patfií i sport a zábava. Úspûchy slaví hasiãi napfiíklad v PlzeÀském kraji: v roce 2004 se stal mistrem republiky SDH Manûtín a v roce 2006 byli mistrem republiky v dorostu chlapcÛ SDH Únû‰ov. Dlouholet˘ch mistrovsk˘ch v˘konÛ dosahují i Ïeny z SDH Chválenice a muÏi z SDH Horní Lukavice. Na základû dobré spolupráce v oblasti hasiãského sportu se v PlzeÀském kraji pofiádají hasiãské soutûÏe za v˘znamné podpory jak PlzeÀského kraje, tak mûsta Plznû ãi grantÛ z EU.

âeského poháru Velkopopovického Kozla, coÏ pfiedstavuje hasiãské „stovkování“ pro muÏe a Ïeny. (Dal‰í závody tohoto turnaje pak mÛÏete nav‰tívit po celé republice.) V odpoledních hodinách se uskuteãní soutûÏ v poÏárním útoku na parkovi‰ti OC Globus PlzeÀ – pod názvem Globus Cup 2007. No a v nedûli zvou pofiadatelé na celorepublikovou hasiãskou dorosteneckou soutûÏ v bûhu na 100 metrÛ pfiekáÏek pod názvem V. roãník Memoriálu Vendulky Fránové. ■

Máte chuÈ dozvûdût se nûco víc o práci hasiãÛ a zároveÀ se pobavit? Tak to zajeìte do Plznû, kde ve dnech 5. a 6. kvûtna 2007 probûhne v prostorách HZS PlzeÀského kraje – poÏární stanice Ko‰utka – celorepublikov˘ Hasiãsk˘ sportovní víkend. Bude na co koukat. Této soutûÏe se totiÏ úãastní závodníci z celé republiky vãetnû reprezentace dobrovoln˘ch hasiãÛ. Víkend je rozdûlen na dvû soutûÏe. V sobotu probûhne jeden z dílÛ

INZERCE

SPORT

28-29 Struktur. fondy-jr

3/7/07

10:53 PM

Stránka 28

SONDA

MùSTA A OBCE Město Jičín si v minulém plánovacím období vedlo dobře, když se radnici podařilo získat z Fondu soudržnosti téměř 360 milionů korun na akci Cidlina. „Jsme úspěšní v programu PHARE i v několika dalších národních programech,“ tvrdí jičínský starosta Martin Puš.

MASIVNÍ PŘÍLIV EVROPSKÝCH PENĚZ. KDY UŽ NASTANE? Je hezké, kdyÏ se fiíká, jak nám Evropská unie pomáhá, kolika penûzi pfiispívá na nበrozvoj, jak nás, nov˘ ãlensk˘ stát, podporuje. Jak je to ale doopravdy?

N

a peníze z Evropské unie, které budeme moci ãerpat díky strukturálním fondÛm, stále netrpûlivû ãekají zejména pfiedstavitelé obcí, ktefií se na tuto pfiíleÏitost dlouhodobû pfiipravují. Zatím zÛstává jen u ãekání. Podle stávajících dohod a za pfiedpokladu dostatku kvalitních projektÛ a prostfiedkÛ na vlastní kofinancování by mohla âeská republika získat v období 2007–2013 aÏ 738 miliard korun, coÏ je zhruba 100 miliard korun roãnû. „K otoãení pomyslného bruselského kohoutku je v‰ak stále daleko. Pfiíprava programÛ se neustále protahuje, v souãasné dobû probíhá vyjednávání o pfiíslu‰n˘ch dokumentech mezi

28 EUROZPRAVODAJ

zástupci ãeské vlády a Evropské komise. Koneãné v˘sledky tûchto jednání rozhodnû nemÛÏeme ãekat dfiíve neÏ v kvûtnu,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu

„MĚLI BYCHOM ZÍSKAT AŽ O SEDMDESÁT PROCENT VÍCE, NEŽ DO EUROPOKLADNY ODEVZDÁME.“ a pfiedseda Svazu mûst a obcí âR Ing. Oldfiich Vlasák. Nabídka peněz nebude věčně PfiestoÏe si na v˘zvy v novém programovacím období budeme muset je‰tû nûkolik mûsícÛ poãkat, je nesmírnû dÛleÏité jiÏ dnes postupnû pfiipravovat nové projekty. Jak totiÏ zdÛraznil

poslanec Vlasák, toto období, které se pfied námi otvírá, bude sv˘m zpÛsobem jedineãné: „Doposud jsme totiÏ ãerpali podstatnû ménû, bilance vÛãi evropskému rozpoãtu – pomyslné má dáti a dal – byla zhruba vyrovnaná. V budoucím finanãním období bychom mûli získat aÏ o sedmdesát procent více neÏ do spoleãné europokladny odevzdáme. Tento pfiízniv˘ v˘voj skonãí po roce 2013, kdy se dá oãekávat dal‰í roz‰ífiení Unie o jiÏní a v˘chodní sousedy. âeská republika se totiÏ pfii dobrém ekonomickém v˘voji dostane nad prÛmûr Evropské unie a masivnímu pfiílivu penûz tak bude jednou provÏdy konec.“ Kdo zaváhá, neinkasuje... ¤editelka Centra evropského projektování (CEP) v Hradci Králové Klára Dostálová se k názoru europoslance pfiipojila

a zdÛraznila, Ïe pokud âeská republika tuto moÏnost nevyuÏije, bude mít prostû smÛlu. „Pokud se zamûfiíme na nበregion soudrÏnosti Severov˘chod, jinak také naz˘van˘ územním celkem NUTS 2 Severov˘chod, kter˘ zahrnuje Královéhradeck˘, Pardubick˘ a Libereck˘ kraj, máme pro nové programovací období jedineãnou pfiíleÏitost k získání vysok˘ch finanãních ãástek. Tím, Ïe se prostfiedky decentralizovaly, to znamená, Ïe se dostávají z ministerstev aÏ k nám do regionÛ, máme moÏnost v rámci NUTS 2 rozdûlovat pfies osmnáct miliard korun. Samozfiejmû, Ïe ve srovnání s jiÏ zmínûnou ãástkou sto miliard korun roãnû pro celou republiku se to moÏná mÛÏe zdát málo, ale je nutné si uvûdomit, Ïe cílem NUTS 2 není jenom vyãerpat regionální operaãní program, ale naopak pfiipravit takové projekty, abychom si umûli z regionÛ sáhnout i do tûch zb˘vajících sto miliard korun roãnû,” zdÛraznila Klára Dostálová. Podstatné je mít smysluplné projekty Mnohá mûsta se na ãerpání ze strukturálních fondÛ intenzivnû pfiipravují, jedním z nich je Jiãín. Toto mûsto si vedlo dobfie i v minulém plánovacím období, kdyÏ se radnici podafiilo získat z Fondu soudrÏnosti témûfi 360 milionÛ korun na akci Cidlina. „Jsme úspû‰ní v programu PHARE i v nûkolika dal‰ích národních programech. Pfiedev‰ím mám na mysli spolupráci s ministerstvem Ïivotního prostfiedí. Naopak mám

Jičínští mají v současné době zásobník zhruba šedesáti projektů, z nichž budou postupně vybírat.

28-29 Struktur. fondy-jr

3/7/07

10:54 PM

Stránka 29

text: Eva Veselá; foto: archiv

velmi ‰patnou zku‰enost se spoleãn˘m regionálním operaãním programem, kter˘ se v minulém programovacím období pfiipravoval velmi pomalu. Od samého zaãátku jsme vytváfieli velk˘ projekt multifunkãní sportovní haly. A s odstupem ãasu musím fiíct, Ïe uÏ snad nic hor‰ího nás nemÛÏe potkat. Neustále se mûnily podmínky, takÏe jsme museli nûkolikrát Ïádosti

Město bez bariér Také v Hofiicích se pfiipravují na moÏnost ãerpání evropsk˘ch penûz. Skupina odborníkÛ se zab˘vá pfiípravou projektÛ ve spolupráci s Centrem evropského projektování. ZmiÀme tfieba projekt bezbariérového mûsta, kter˘ by vyÏadoval témûfi stomilionovou dotaci. „Domníváme se, Ïe na nበmegaprojekt bude Evropa sly‰et, vÏdyÈ kromû stál˘ch obyvatel „Na jedné straně je očekávání obcí a na straně druhé jejich finanční možnosti, lépe řečeno, kolik prostředků si jednotlivé obce budou schopny na povinné spolufinancování svým projektům zajistit. Pro kofinancování však nemusí počítat pouze s penězi z vlastních rozpočtů, ale mají možnost spolupracovat také se soukromým sektorem,“ říká europoslanec Oldřich Vlasák.

pfiepracovávat. I kdyÏ byla v programu pfiedem stanovena v˘‰e finanãní podpory, ve finále se rozdûlovalo daleko ménû penûz,“ postûÏoval si jiãínsk˘ starosta Martin Pu‰. Jiãín‰tí mají v souãasné dobû zásobník zhruba ‰edesáti projektÛ, z nichÏ budou postupnû vybírat pfiedev‰ím podle priorit. Z tûch vût‰ích jmenujme Vald‰tejnovo evropské a univerzitní centrum. âtyfii roky pfiíprav v souãasné dobû vrcholí dokonãením projektové dokumentace pro stavební povolení. Zajímavé jsou i dal‰í projekty, jako napfiíklad Centrum cestovního ruchu âesk˘ ráj ãi dopravní obchvat mûsta Jiãína.

„NEUSTÁLE SE MĚNILY PODMÍNKY A VE FINÁLE SE ROZDĚLOVALO DALEKO MÉNĚ PENĚZ, NEŽ JSME ČEKALI.“

mûsta kamenné krásy u nás Ïije na dvû stovky dal‰ích dÛchodcÛ a osmdesát vozíãkáfiÛ v zafiízeních pro seniory a postiÏené obãany. Ti se tak budou moci dostávat bez problémÛ nejen do stfiedu mûsta, ale také do jeho krásného okolí,“ fiekl k projektu starosta Hofiic Ivan DoleÏal. Nestačí nápad, důležitá je připravenost projektů Podle europoslance Oldfiicha Vlasáka je bezesporu chvályhodné, Ïe se mûsta jiÏ na ãerpání z fondÛ pfiipravují: „Na jedné stranû je ov‰em oãekávání obcí a na stranû druhé jejich finanãní moÏnosti, lépe fieãeno, kolik prostfiedkÛ si jednotlivé obce budou schopny na povinné spolufinancování sv˘m projektÛm zajistit. Pro kofinancování v‰ak nemusí poãítat pouze s penûzi z vlastních rozpoãtÛ, ale mají moÏnost spolupracovat také se soukrom˘m sektorem. Souhlasím s fieditelkou Centra evropského projektování Klárou

Dostálovou, Ïe je potfieba se pfiipravit a mít nûkolik projektÛ pokud moÏno v nejvy‰‰í fázi rozpracovanosti. To znamená mít vyjasnûné vlastnické vztahy, majetkoprávní zabezpeãení a projektovou dokumentaci se stavebním povolením,“ uvedl Ing. Vlasák a doplnil, Ïe pfiedkladatelé si musí navíc zmapovat, kolik projektÛ se zhruba pfiipravuje v té dané prioritû. Navíc by obce mûly poãítat i s tím, Ïe jejich projekt nemusí projít nezbytn˘m v˘bûrov˘m fiízením. MÛÏe se totiÏ stát, Ïe v koneãném hodnocení bude právû ten jejich odmítnut. Z tohoto dÛvodu pfiipravuje Centrum evropského projektování projekt na posílení absorpãní kapacity. „Je nutné zmapovat velké pilotní akce Královéhradeckého kraje, které s sebou nesou urãité nosné my‰lenky právû v tûch klíãov˘ch prioritách, coÏ je oblast dopravy, mûst, cestovního ruchu, ale i v oblasti nepfiímé podpory podnikání,“ pfiidává se k názoru europoslance fieditelka CEP Klára Dostálová. Co regiony plánují Toto v‰e se t˘ká regionálního operaãního programu. Centrum evropského projektování si ale klade za cíl zmapovat velké

potfieby regionÛ i pro sektorové operaãní programy, protoÏe jak uÏ bylo na zaãátku fieãeno, osmnáct miliard korun pro regionální operaãní program je sice urãitá suma penûz, ale ve hfie je samozfiejmû i dal‰ích osmdesát dva miliard korun... Přísun informací KaÏd˘, kdo se zajímá o peníze ze strukturálních fondÛ, najde informace na webové stránce

www.strukturalni-fondy.cz. Na základû definovan˘ch cílÛ a priorit Národního rozvojového plánu âeské republiky pro období 2007-2013 a Národního strategického referenãního rámce

PROJEKT BEZBARIÉROVÉHO MĚSTA BY V HOŘICÍCH VYŽADOVAL TÉMĚŘ STOMILIONOVOU DOTACI. pfiipravuje âeská republika pro vyuÏívání fondÛ Evropské unie v letech 2007–2013 celkem dvacet ãtyfii operaãní programy pro novû koncipované tfii cíle politiky hospodáfiské a sociální soudrÏnosti EU. Pro cíl „Konvergence“ existují tematické operaãní programy Podnikání a inovace, Îivotní prostfiedí, Doprava, Vzdûlávání pro konkurenceschopnost, V˘zkum a v˘voj pro inovace, Lidské zdroje a zamûstnanost, Integrovan˘ operaãní program a Technická pomoc. Pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zamûstnanost“ jsou operaãní programy Praha

Jičín má mezi zajímavými projekty například Centrum cestovního ruchu Český ráj či obchvat města.

Konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Pro cíl „Evropská územní spolupráce“ jsou programy INTERACT II, ESPON 2013, Meziregionální spolupráce, Nadnárodní spolupráce a programy pfieshraniãní spolupráce s Bavorskem, Polskem, Rakouskem, Saskem a Slovenskem. ■ EUROZPRAVODAJ 29

30-33 milionari-jr

3/7/07

10:49 PM

Stránka 30

NA VLASTNÍ OâI

NA VELETRHU

MEZI NEJBOHAT·ÍMI LIDMI SVùTA

TùÎK¯ ÎIVOT MILIONÁ¤E Jachty, soukromé ostrovy, vrtulníky, to v‰echno se dá pofiídit na Veletrhu pro milionáfie. Megaboháãi tu mohou pod jednou stfiechou pohodlnû sv˘m bankovním úãtÛm pustit Ïilou. Není ale v roce 2007 milion dolarÛ málo? text: Pavel ·ikula; foto: archiv

D

ne‰ní veãer je urãen˘ pro VIP náv‰tûvníky. Nádherné dívky nabízejí z rozmûrn˘ch tácÛ jahody, artisté na chÛdách rozhazují na hlavy hostÛ okvûtní plátky rÛÏí, dámy s vysok˘mi úãesy vodí po vysok˘ch ply‰ov˘ch kobercích dalmatiny s briliantov˘mi obojky. Akce pfiísnû vyÏaduje spoleãensk˘ odûv: smoking pro muÏe a veãerní róbu pro Ïeny. Samotn˘ název veletrhu napovídá, Ïe nejspí‰ nepÛjde o akci pro kaÏdého. Veletrh milionáfiÛ neboli Millionaire Fair, jehoÏ nejlevnûj‰í vstupenka stojí tisíc rublÛ (asi 850 korun), se v Moskvû koná uÏ podruhé.

V prÛbûhu ãtyfi dní si na nûm dostateãnû movití zájemci mohou prohlédnout a samozfiejmû i koupit to nejluxusnûj‰í, nejdraωí a nejbly‰tivûj‰í, co je na zemi vÛbec k dostání. Poprvé se v Rusku pfiedstavila napfiíklad spoleãnost Goldwish, která za 1,2 milionu dolarÛ (necel˘ch 27 miliónÛ korun) nabízí brilianty zdoben˘ mobilní telefon s tlaãítky z pravého zlata, svou nejluxusnûj‰í pûtatfiicetimetrovou jachtu pfiivezl nejvût‰í rusko-nizozemsk˘ v˘robce podobn˘ch lodí na svûtû. Z Itálie dorazilo nejdraωí auto loÀského roku, Bugatti Veyron, které na 100 kilometrÛ v hodinû zrychlí za 2,5 sekundy a dvousetkilometrovou rychlost pfiekoná za 7,3 sekundy. Jeho maximální rychlost je 402 kilometrÛ za hodinu. Nejlevnûj‰í verze auta stojí okolo miliónu dolarÛ, pfiesto se jeho rusk˘ prodejce nemusí 30 EUROZPRAVODAJ

obávat, Ïe by roãnû nûjak˘ch pût kouskÛ neprodal. Nûktefií noví majitelé se totiÏ podle pfiepokladu firmy na‰li pfiímo na veletrhu. PARFÉM ZA 1,7 MILIÓNU KORUN V drah˘ch koÏe‰inách obleãené manÏelky a partnerky zase zfiejmû nejvíce ocení parfém, kter˘ speciálnû pro moskevskou v˘stavu vyvinula spoleãnost Guerlain. Jedna lahviãka za 1,7 miliónu rublÛ (1,5 miliónu korun). Opravdoví znalci si rozhodnû vychutnají „zku‰ební“ jízdu na koni z pou‰tního plemene Achaltekin, povaÏovaného za jednoho z nejstar‰ích a nejãist‰ích na svûtû - chovalo se ve stfiední Asii uÏ pfied 3000 lety. Dnes jeden ãistokrevn˘ kÛÀ tohoto plemene stojí okolo miliónu dolarÛ (asi 22 miliónÛ korun). V Moskvû se organizátofii doãkali pfies 40 000 náv‰tûvníkÛ, ktefií utratili okolo 500 miliónÛ eur (pfies 14 miliard korun). CHUDÁKÒM VSTUP ZAKÁZÁN Podobnû utrácivá nálada panovala i na tfietím roãníku Veletrhu pro milionáfie pofiádaném v RAI – v˘stavním komplexu na jihu Amsterdamu, které je opravdu místem, kde se cítí bohatí v dobré spoleãnosti. Aby ne, Ïádného chudáka tady nepotkají. Jsou obklopeni jen sam˘mi dolarov˘mi milionáfii. Veletrh, na nûmÏ „mezinárodní prÛmysl luxusního zboÏí pfiedvádí svoji nejnovûj‰í produkci tûm nejnároãnûj‰ím zákazníkÛm z celého svûta“, otevfiela pfied pár hodinami hereãka Elizabeth Hurley. Postavila se na scénu, udefiila do gongu

30-33 milionari-jr

3/7/07

10:49 PM

Stránka 31

HIGHT SOCIETY INVESTICE

a prohlásila: „Mám obrovskou radost, Ïe tu mohu b˘t. Neumím si pfiedstavit prostfiedí, které by bylo víc sexy neÏ tento veletrh.“ Následovaly ohÀostroje. Na plo‰inû vysoko nad davem pustil DJ jazzovou verzi skladby „Diamonds Are Forever“. Servírky a ãí‰níci se zaãali proplétat mezi tisíci hostÛ a servírovat kfiepelãí vejce se stfiíbrn˘mi lÏiãkami. Hurley, stále v bl˘skav˘ch veãerních ‰atech, vyrazila nakupovat. V‰emi smûry se táhnou stánky s luxusním zboÏím. Nechybí tu Cartier, Chanel ani Bvlgari. Stejnû tak Bang & Olufsen, Steinway & Sons a bazény Starline. Jsou tu realitní kanceláfie, laseroví chirurgové a soukromé banky. V pravém kfiídle RAI pfiedvádí specialisté na pfiepychová auta Lamborghini Gallardo Spyder se zelenkavou karosérií a Rolls-Royce Phantom barvy dûlového bronzu. Kousek od nich jsou obchodníci ze spoleãnosti Riva, která prodává jachty. Ti pomáhají zájemcÛm vy‰plhat se na palubu dvaadvacetimetrového motorového ãlunu Fairline Squadron. Pro muÏe a Ïeny, ktefií uÏ mají v‰echno, má Veletrh pro milionáfie je‰tû dal‰í lákadla. U stánku Arts & Ants se mohou náv‰tûvníci registrovat na cestu do farem s okrasn˘mi koi kapry v japonském Niigata, kde jim odborníci pomohou vybrat nûco zcela mimofiádného – témûfi metrového koi kapra sanke, ‰ampiona s fiadou ocenûní, za sedm milionÛ korun – tfieba pro jezírko v jejich japonské zahradû. PoblíÏ, u stánku De Balena Douche-WC, jiÏ obchodní fieditel

této spoleãnosti Paul Van Montfoort prodal jedné z nejvût‰ích holandsk˘ch celebrit dvanáct bezpapírov˘ch záchodÛ. „Potfiebovali do kaÏdé místnosti jeden,“ fiíká a demonstruje pomocí dálkového ovládání fiadu trysek, které se objevují na zadní stûnû jeho futuristického klozetu, aby stfiídavû myly a do sucha vyfoukávaly pozadí. „Mnû staãí jedno umytí. Moje Ïena ale potfiebuje tfii nebo ãtyfii,“ dodává s úsmûvem.

devûtatfiicetilet˘ fieditel Gijrath Media Group, která tuto událost pravidelnû pofiádá. „Je to nûco mezi Disneylandem a lond˘nsk˘m obchodním domem Harrods. Vytváfiím tu atmosféru, v níÏ se dá nakupovat a navazovat na síÈ bohat˘ch. Vstupné není levné, takÏe se k nám dostanou jen ti, které tu opravdu chceme.“ Veletrh, kter˘ kaÏd˘ rok kromû Moskvy nav‰tíví je‰tû ·anghaj a Cannes, je vyústûním Gijrathova vydavatelského

OPRAVDOVÍ BOHÁČI MAJÍ DNES JEŠTĚ JINÝ PROBLÉM. V DOBĚ, KDY JSOU SUPERLUXUSNÍ OBCHODY PLNÉ LIDÍ, KTEŘÍ NEVÁHAJÍ UTRATIT ZA JEDNY BOTY SVÉ DVA MĚSÍČNÍ PLATY, JE PRO NĚ STÁLE TĚŽŠÍ ODLIŠIT SE OD PLEBSU. B¯T TADY A B¯T VIDùN Veletrh, jehoÏ uspofiádání, jak prozrazuje AJ Bakker, prezident v˘stavi‰tû RAI, stojí 168 milionÛ korun, se následujícího rána otevírá pro vefiejnost. Bûhem pfií‰tích pûti dnÛ si za 1000 Kã koupí vstupenky více neÏ 36 tisíc lidí. Do konce t˘dne se tu uzavfiou obchody za stovky milionÛ eur. Jen samotná Riva vyexpeduje ‰est jachet. „Je to veãírek, kde se mohou bohatí navzájem setkat,“ fiíká Femke Hendriks, Ïena v domácnosti odûná do leto‰ního modelu od Gucciho. „Jde o to, b˘t tady a b˘t vidûn. Tím, kdo ale skuteãnû dokáÏe peníze otáãet, je organizátor celé akce.“ „Na Veletrhu pro milionáfie vytváfiím magick˘ svût,“ fiíká Yves Gijrath,

poãinu pro nejvy‰‰í tfiídy, ãasopisu Millionare Magazine. Gijratha totiÏ napadlo, Ïe moÏná na‰el zpÛsob, jak uvést na jednu scénu nûco, co bude pfiitaÏlivé jak pro ãtenáfie, tak pro inzerenty. Byl to fantastick˘ úspûch. „Dfiív se lidi stydûli fiíct, Ïe milují luxus a rádi cestují byznys tfiídou. ProtoÏe se na nû ostatní koukali spatra. Myslím si ov‰em, Ïe dnes naopak usilují o to, aby získali maximální v˘sady.“ DVANÁCT DO TUCTU Je ale pravda, Ïe kaÏd˘ z ‰estatfiiceti tisíc hostÛ Yvese Gijratha sedmimístn˘ dolarov˘ bankovní úãet nemá. Gijrath pfiipou‰tí, Ïe uspofiádat tento veletrh pfied pûti lety by

„Diamonds Are Forever” zní v jazzové úpravě na veletrhu pro lidi, kterým nestačí drahými kameny zdobit ženy. Tady, na amsterdamském výstavišti, najdou bohatí mezi jiným i stánek s briliantovými obojky pro psy, tygry a vlastně i krásné ženy se zvláštním vkusem. Tak co, nekoupíte Alíkovi dárek? EUROZPRAVODAJ 31

30-33 milionari-jr

3/7/07

10:50 PM

Stránka 32

NA VLASTNÍ OâI

NA VELETRHU bylo nemoÏné. Není tûÏké uhodnout proã. Teprve dnes je dolarov˘ch milionáfiÛ dvanáct do tuctu. Mezi rokem 2004 a 2005 se svûtové finanãní bohatství zv˘‰ilo o 8,2 procenta. PrÛzkum proveden˘ bankovním domem Merrill Lynch a konzultantskou spoleãností Capgemini zjistil, Ïe po celém svûtû je v souãasné dobû 8,3 milionu domácností s majetkem nejménû jeden milion dolarÛ, coÏ je o sedm procent víc neÏ pfii sãítání z loÀského roku. Jednou z hlavních pfiíãin milionáfiské horeãky je raketov˘ rÛst cen nemovitostí, které se za posledních dvacet let celosvûtovû vy‰plhaly o stovky a jen za poslední ãtyfii roky o desítky procent. Hodnû lidí se prakticky stalo dolarov˘mi milionáfii jen tím, Ïe sedûli ve sv˘ch domech. A to se net˘ká jen Lond˘na nebo PafiíÏe. Nûco pfies dvacet milionÛ korun, to je slu‰ná cena prvorepublikové vily v Praze. A kolik takov˘ch vil v hlavním mûstû najdete! Poãet dolarov˘ch milionáfiÛ v âeské republice rekordnû vzrostl v roce 2004, meziroãnû o dvanáct procent, coÏ byl mezi postkomunistick˘mi zemûmi rekordní skok. Za akumulací bohatství na‰incÛ stál zejména ekonomick˘ rÛst zemû a v˘nosy na akciov˘ch trzích. KDE NA TO ASI VZAL? V âeské republice bylo podle údajÛ ãeské poboãky Capgemini v loÀském roce témûfi dvanáct tisíc dolarov˘ch milionáfiÛ, pfiiãemÏ tohle ãíslo vypovídá jen o poãtu bohat˘ch âechÛ, jimÏ se jejich majetek nepodafiilo

utajit, a nezahrnuje ty, ktefií svÛj majetek ‰ikovnû pfievedli do daÀov˘ch rájÛ. Ve ‰piãce Ïebfiíãku padesáti nejbohat‰ích âechÛ pfievládají manaÏefii, ktefií dokázali privatizovat svÛj podnik. Na horních pfiíãkách se usadilo také nûkolik v˘znamn˘ch restituentÛ. Pestrost pÛvodu penûz dokládá, Ïe mezi ãesk˘mi boháãi najdete jak úspû‰né hokejisty, tak pfiíslu‰níky b˘valého komunistického reÏimu. Dobfie se pak poslouchá zpráva, Ïe mezi majetn˘mi âechy pfiib˘vá vlastníkÛ

milionáfie. Místo aby si kupoval luxusní zboÏí, odchází radûji do milionáfiského undergroundu. Soukromí bankéfii ãesk˘ch magnátÛ tvrdí, Ïe si bohatí lidé v na‰ich zemích místo zbyteãn˘ch nákupÛ pro soukromou spotfiebu nahromadûné peníze udrÏují na kontech, protoÏe jejich v˘‰e je pro nû mûfiítkem úspûchu. Samozfiejmû aÏ na v˘jimky, které pak jako odstra‰ující pfiíklad skonãí na titulních stranách bulváru. Kromû toho si musíme uvûdomit velk˘ rozdíl mezi na‰ím

V ČESKÉ REPUBLICE BYLO PODLE ÚDAJŮ ČESKÉ POBOČKY CAPGEMINI V LOŇSKÉM ROCE TÉMĚŘ DVANÁCT TISÍC DOLAROVÝCH MILIONÁŘŮ. TOHLE ČÍSLO VYPOVÍDÁ JEN O LIDECH, JIMŽ SE JEJICH MAJETEK NEPODAŘILO UTAJIT. mal˘ch a stfiedních podnikÛ, ktefií v devadesát˘ch letech zaloÏili firmu na zelené louce (vûdût tak tehdy, kde ta povûstná zelená louka leÏí!) a podnikání úspû‰nû rozjeli. Na rozdíl od západního svûta nejsou v‰ak v âesku boháãi právû oblíbení. A tak zatímco kdyÏ v Americe ãi v Nûmecku zaparkujete pfied domem ferrari, vzbudíte tím u okolí úctu a obdiv, u nás si tím vykoledujete opovrÏlivé pohledy (Kde k tomu asi pfii‰el?) a do pûti minut r˘hu od klíãÛ nûjaké ‰kodovky. KONTO Mù¤ÍTKEM ÚSPùCHU Tato ãeská malost podstatnû omezuje Ïivot bûÏného ãeského dolarového

vnímáním dolarového milionáfie a tím, co se dá za milion dolarÛ v dne‰ních cenách koupit. ¤eknûme, Ïe byste teì, na místû dostal ‰ek na milion dolarÛ, coÏ je v dobû pfiípravy tohoto ãlánku zhruba 22 milionÛ korun. Pfiedpokládejme, Ïe nemáte Ïádné dluhy, va‰e hypotéka je splacená a bûhem pûti minut nenarazíte na dealera Porsche. ¤eknûme, Ïe celou ãástku uloÏíte na bezrizikov˘ termínovan˘ úãet s roãní v˘povûdní lhÛtou. S úrokovou sazbou 1,7 procenta (na dolarovém úãtu by byla sazba skoro dvojnásobná, ale bÛhví, kde bude dolar za rok) vydûláte roãnû zhruba 374 tisíc. Stát z vás vytluãe daÀ a jste na 318 tisících roãnû, coÏ je jen

Slavnostně odění milionáři se vydávají na nákupy. Pomalu korzují a mají na paměti, jak důležité je pro ně být na této prestižní akci viděn. Nejeden z nich si navíc musí zoufale lámat hlavu: „Co si jen dnes koupím? Jachtu, vrtulník, ostrov, kabriolet, větší prsa pro manželku nebo většího koi kapříka do jezírka?“ 32 EUROZPRAVODAJ

30-33 milionari-jr

3/7/07

10:51 PM

Stránka 33

HIGH SOCIETY INVESTICE

26 500 korun za mûsíc, tedy jen o sedm a pÛl tisíce víc neÏ prÛmûrná ãeská mzda. ¤íkáte si, Ïe kdybyste vyhrál nebo zdûdil milion dolarÛ, pfiestanete okamÏitû chodit do práce? No, klidnû, ale nepoãítejte s tím, Ïe by se va‰e vila pofiízená za tyto peníze hemÏila slouÏícími. Staãí, kdyÏ se napfiíklad podíváte na server s luxusními nemovitostmi www.primelocation.com. Za „vቓ milion dolarÛ tam najdete tfieba dÛm v PrÛhonicích nebo 4 + 1 na praÏsk˘ch Vinohradech. TakÏe pofiídíte barák nebo byt a mÛÏete vyrazit zpátky do rachoty, abyste mûli na jeho údrÏbu. Podobné úvahy vedly nedávno banku Coutts k tomu, aby vypoãítala, Ïe abyste dnes mohli vést Ïivotní styl dolarového milionáfie, potfiebujete 110 milionÛ korun. „Ten definujeme tak, Ïe si mÛÏete dovolit vlastnit dÛm s pûti loÏnicemi v kterémkoliv z mûst Evropy, soukromé zamûstnance, ktefií se vám starají o vedení domácnosti, luxusní auta, k tomu je‰tû byt a nûkolik luxusních dovolen˘ch za rok,“ fiíká David Gregory z Coutts. „V roce 1980 by v‰echno tohle stálo 19 milionÛ korun. Milion dolarÛ je pofiád je‰tû docela dost penûz. Ale jestliÏe jste pomûrnû mlad˘ a máte z této ãástky Ïít do konce Ïivota, okázalé nicnedûlání vám nezajistí.“ ODLI·IT SE OD PLEBSU Opravdoví boháãi mají dnes je‰tû jin˘ problém. V dobû, kdy jsou superluxusní obchody plné lidí, ktefií neváhají utratit za jedny boty své dva mûsíãní platy, je pro milionáfie stále tûωí odli‰it se od plebsu. Struãnû fieãeno, skuteãnû bohatí mají dnes dost dÛvodÛ obávat se znesvûcení svého statutu. Kde mají ti, kdo jsou skuteãnû bohatí, nakupovat, aby vynikli, kdyÏ kfii‰Èály po‰ité triko s Mickey Mousem od Dolce & Gabbany za 30 tisíc nebo ãokoláda Godiva s cenou dva tisíce korun za pÛl kila jsou bûÏnû dostupné vût‰inû spoleãnosti? Odpovûì leÏí nûkde v sektoru rychle rostoucí ‰piãky trhu. ·piãka trhu pfiedstavuje tfieba mobilní telefon Vertu zdoben˘ diamanty. Nebo noãní podniky jako newyorsk˘ Core Club a floridská Casa Casuarina (ãlenství pfiijde na 970 tisíc). Nebo soukromé letecké spoleãnosti jako NetJets a odpornû drahá parkovací místa v New Yorku vyhrazená v˘luãnû pro majitele vozÛ Lexus. Loni zaãal vycházet také Spear’s Wealth Management Survey – ãtvrtletník, ve srovnání se kter˘m je Millionaire Magazine ãtením jako zásilkov˘ katalog. Jsou v nûm takové ãlánky jako rady, jak koupit vinici, jak sestavit pfiedsvatební smlouvu ãi krizov˘ management pro pfiípad, kdy se na va‰em prahu objeví paparazziové. Pfiedplatné se dá získat pouze tak, Ïe vás ãasopis sám poÏádá, a jeho editorem je

A jak jste na tom s financemi vy? Pokud se domníváte, že víc než dobře, a netušíte, za co všechno byste své peníze ještě mohli utratit, zajeďte si mezi 27. a 29. dubnem na Veletrh milionářů do Šangaje. Protože s tím, že by se konal v Praze, asi v blízské budoucnosti nemůžeme moc počítat.

William Cash, manÏel dûdiãky Ilarii Bulgari. A aby k tomu do‰lo, musíte mít majetek v hodnotû nejménû pût milionÛ liber. DIAMANTY NA OBOJKU Sektor ‰piãky trhu smûfiuje do oblasti Perského zálivu. Podél pobfieÏí Dubaje se

a s naãechran˘m úãesem z osmdesát˘ch let, kter˘ je vodí kolem dokola na bl˘skavém vodítku pfiipevnûném k tfipytivému obojku. Pracuje pro firmu Diamond Dogs, která nabízí ozdoby pro domácí mazlíãky. Nedávno pro módní pfiehlídku znaãky Hugo Boss vy‰Àofiila

„TI OPRAVDU BOHATÍ PARCHANTI TADY NEJSOU,“ ŘÍKÁ ČLOVĚK OD DIAMOND DOGS A ROZMACHUJE SE KOLEM. „DNES VEČER JSOU TU SPÍŠ LIDI, KTEŘÍ SI O SOBĚ JEN MYSLÍ, ŽE JSOU BOHATÍ.“ A JAK JSTE NA TOM VY? staví milionáfiské ãtvrti na umûl˘ch ostrovech a Palm Trump International Hotel za osm miliard. VraÈme se ale zpátky na Veletrh pro milionáfie, jehoÏ hluk právû zaãíná lézt na nervy dvûma ohafiÛm. U‰i mají staÏené dozadu a chvûjí se jim zadní nohy. UÏ mají plné zuby toho chlápka bez ko‰ile

obojkem pln˘m klenotÛ tygra. Stál˘mi zákaznicemi této firmy jsou i Jennifer Lopez a Britney Spears. Dnes ale ãlovûk od Diamond Dogs moc objednávek nemá. „Ti opravdu bohatí parchanti tady nejsou,“ fiíká a rozmachuje se kolem. „Dnes veãer jsou tu spí‰ lidi, ktefií si o sobû jen myslí, Ïe jsou bohatí.“ ■

> Kolik peněz potřebujete na život milionáfie?

Kde jsou ty doby, kdy milion dolarÛ byl hromada penûz... Na nûjaké pfieÏívání moÏná ano, ale na Ïivot na vysoké noze je to prostû málo... - Rekonstruovaná vila ze třicátých let na Praze 6...................................... - Byt 5 + 1 se dvěma koupelnami na pražských Vinohradech.................. - Luxusní letní vila 3 + 1 na Sardinii............................................................... - Roční školné na univerzitě Harvard v Americe......................................... - Pětadvacetimetrová jachta Ferretti kotvící v Cannes.............................. - Rolls-Royce Phantom................................................................................... - Range Rover Sport, 4,2 litru V8................................................................... - Osm luxusních pánských obleků Kilgour šitých na zakázku (ročně)..... - Šest párů bot Berluti (ročně)....................................................................... - Výdaje na zábavu (večeře, šampaňské, řidič, hlídání děti)........................

104 000 000 Kč 24 800 000 Kč 15 330 000 Kč 875 000 Kč 67 704 000 Kč 10 500 000 Kč 2 324 000 Kč 823 000 Kč 155 000 Kč 2 000 000 Kč

Celkové výdaje...................

228 511000 Kč

EUROZPRAVODAJ 33

34 Go-jr

3/8/07

10:07 PM

Stránka 34

EXPRESNÍ ZÁSILKY text: enk; foto: archiv

LOGISTIKA

mezinárodnímu systému sbûru zásilek je totiÏ spoleãnost GO! Express & Logistics schopna vyzvedávat zásilky – od dokumentÛ po velké balíky – u klientÛ i ve v˘raznû pozdûj‰ích ãasech neÏ ostatní operátofii na ãeském trhu. „Napfiíklad v Plzni mÛÏeme zásilku vyzvednout aÏ v pÛl sedmé veãer, aby byla následující den doruãena do devíti hodin ráno v Berlínû. Pro klienty, ktefií ãasto doruãují do Nûmecka, je zajímavé, Ïe zásilky v celém Nûmecku doruãujeme druh˘ den do 12 hodin, pfiiãemÏ 80 procent zásilek doruãíme jiÏ do 10 hodin a v‰echna velká mûsta oblouÏíme dokonce v 9 hodin ráno,“ upfiesÀuje Martin Koãa, jednatel spoleãnosti v âR. Cena tfiíkilogramové zásilky do Nûmecka ãiní dle ceníku GO! Express & Logistics ménû neÏ 1725 Kã, zatímco konkurence si úãtuje za stejnou zásilku se shodn˘mi parametry doruãení minimálnû o 1000 Kã více.

Klíčový faktor úspěchu Rychle doruãit nebo získat vzorky zboÏí, originály dokumentÛ ãi obratem zajistit náhradní díly? I s takov˘mi úkoly se pot˘ká nejeden ãesk˘ exportér. Expresní doruãení zásilek pfiitom mÛÏe hrát klíãovou roli pro dal‰í spolupráci. Cena za doručení běžné třikilogramové zásilky do Německa je v průměru o tisíc korun levnější než v případě jiných systémů, přičemž nadstandardní služby jako pozdější pick-up zásilek či garantovaný čas doručení jsou již obsaženy v ceně zásilky. GO! Express & Logistics nyní nabízí mimořádnou slevu ve výši dvacet procent na zásilky do vybraných destinací.

U

expresních zásilek se hodnotí nejen vãasnost, ale také cena a flexibilita. Pro mnoho men‰ích firem jsou v‰ak sluÏby tradiãních poskytovatelÛ expresní pfiepravy zásilek pfiíli‰ drahé a málo flexibilní. Spoleãnost GO! Express & Logistics, která patfií do takzvané „Velké pûtky“ poskytovatelÛ expresních logistick˘ch sluÏeb spojuje zázemí silné mezinárodní firmy s velmi pruÏnou strukturou. V âeské republice slaví jiÏ od roku 2002 úspûchy zejména díky

„O VČASNÉ DORUČENÍ SE NEMUSÍTE OBÁVAT, ANI POKUD BUDE ZÁSILKA PŘIPRAVENA AŽ POZDĚJI ODPOLEDNE...“ mimofiádnû v˘hodn˘m parametrÛm expresní pfiepravy do Nûmecka, Rakouska, Maìarska, Slovinska, ·v˘carska, Dánska ãi zemí Beneluxu. OBJEDNEJTE SI EXPRESS! Pro vyuÏití sluÏeb GO! Express & 34 EUROZPRAVODAJ

Logistics staãí zavolat na bezplatnou linku 800 311 000 nebo zaslat objednávku e-mailem na [email protected] ãi faxem na 242 498 285. Zakázka je individuálnû fie‰ena ihned po jejím pfiijetí. Obrovskou v˘hodou systému GO! Express & Logistics je, Ïe se o vãasné doruãení nemusíte obávat, ani pokud budete mít zásilku pfiipravenu aÏ pozdûji odpoledne. Zatímco u jin˘ch kur˘rních pfiepravcÛ platí 16.00 obvykle za nejzaz‰í ãas vyzvednutí zásilky u odesilatele, kur˘r GO! na Vás tolik spûchat nebude. Pfiitom na doruãení zásilky ani na její cenu nebude mít pozdûj‰í pick-up jak˘koliv vliv. Díky

„V PLZNI MŮŽEME VYZVEDNOUT ZÁSILKU AŽ V PŮL SEDMÉ VEČER, A NÁSLEDUJÍCÍ DEN BUDE DO DEVÍTI RÁNO V BERLÍNĚ.“ Nyní navíc mÛÏete vyuÏít speciální akci a získat 20 procent slevu na kaÏdou zásilku do vybran˘ch destinací! Ke klientÛm GO! Express & Logistics patfií stfiední a malé firmy z fiad hotelÛ, laboratofií, právnick˘ch kanceláfií, filmov˘ch festivalÛ, reklamních agentur ãi sportovních svazÛ. O kvalitû sluÏeb svûdãí známá jména jako Alianz, Accor, ARD, Daimler-Chrysler, Ernst and Young, Hochtief, Hyundai, IKEA, Michelin, Olympus, Peugeot, Roedl a partner, ZDF... ■

> V˘hody systému GO! Express & Logistics

Garantovaná pfiesnost a rychlost doruãení, nízká chybovost.

Doruãení expresních zásilek do Nûmecka a Rakouska následující den do deseti hodin dopoledne v hospodáfisk˘ch centrech a do dvanácti hodin celoplo‰nû. Pro v‰echny obsluhované destinace v Rakousku

a Nûmecku platí moÏnost pozdního vyzvednutí kur˘rem bez jak˘chkoliv pfiíplatkÛ. Doruãení zásilky pfies noc – zboÏí je doruãeno dopoledne. Nastavení systému pravidelného posílání zásilek dle potfieb zákazníka. MoÏnost ad hoc vyuÏití sluÏby bez jak˘chkoliv komplikací (napfi. platba na fakturu, apod.) MoÏnost flexibilního nastavení

sluÏby po del‰í dobu nebo splnûní momentálního poÏadavku – vyzvednutí zásilky o víkendech apod. MoÏnost asistence pfii balení zásilky a speciální obaly na specifická zboÏí. MoÏnost provázání sluÏby s dal‰ími logistick˘mi procesy zákazníka. Track and Tracing – okamÏit˘ pfiehled o stavu zásilky jako standard.

35 Czech business NEW-jr

3/8/07

10:06 PM

Stránka 35

MALÉ OHLÉDNUTÍ

KLUB BYZNYSMANÒ ¤adou zajímav˘ch akcí za uplynulé t˘dny se mÛÏe chlubit Czech Business Club (CBC). Ov‰em CBC neh˘be jenom politika...

N

a neformálním posezení zde přivítali například hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla či ministra průmyslu Martina Římana. „Myslím, že kdo přišel, nelitoval,“ uvedla prezidentka CBC s tím, že oba politici účastníkům diskuzí odhalili leccos z toho, co na veřejnost vyšlo až po dlouhé době. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil zase informoval o konkrétních krocích, které lze očekávat v rámci reformy soudnictví. „Ohlasy nám potvrdily, Ïe opravdu zdafiilou akcí byla lednová oslava v duchu pravoslavn˘ch vánoc,“ svûfiila se Romana Drobíková. Nechybûlo tak ruské ‰ampaÀské, fiada kvalitních rusk˘ch vodek ãi nûkolik druhÛ kaviáru. Nadchla

také netradiãní módní pfiehlídka Kláry Trnkové inspirovaná právû ruskou tématikou. NIKDO SE NENUDIL

„Byla by ale chyba myslet si, Ïe Czech Business Club jsou jen neformální diskuze a párty, na‰ím cílem je i vzdûlávat a pomáhat podnikatelÛm tam, kde je tfieba,“

konstatovala Romana Drobíková. Na mysli mûla nedávn˘ semináfi s europoslankyní Janou Bobo‰íkovou, která provedla úãastníky semináfie tûÏko prÛhlednou hou‰tinou pfiíprav na ãerpání penûz z programÛ schvalovan˘ch Evropskou unií pro rok 2007. „Semináfi byl jen prvním z fiady, které na toto téma chystáme,“ dodala prezidentka Czech Business Clubu a doplnila: „SnaÏíme se ve spolupráci s ministerstvem

prÛmyslu a obchodu pfiichystat dal‰í podobné akce a panelové diskuze.“ V klubu by mûly probûhnout i pfiedná‰ky a semináfie zasvûcující podnikatele do chodu obchodních soudÛ apod. Îe myslí i na voln˘ ãas ãlenÛ klubu, dokázala Romana Drobíková na pfiipravované cestû po zahraniãních golfov˘ch hfii‰tích. „Je to nabídka pro ãleny klubu a jejich obchodní partnery ãi rodinné pfiíslu‰níky, zahrát si golf v nev‰edních destinacích,“ fiekla prezidentka CBC a dodala, Ïe Czech Business Club chystá napfiíklad i poznávací zájezdy po vinicích celé Evropy a snad i dál s tím, Ïe jako první se nauãí úãastníci poznávat vína francouzská. ■

INZERCE

OBCHOD

36-37 Bankomaty-jr

★

3/7/07

10:20 PM

Stránka 36

f i n a n c e Výrobcovia bankomatov dodali v roku 2001 viac ako 180 000 bankomatov. Ich celkový počet tak dosiahol 1,1 miliónov kusov a je predpoklad, že ďalej porastie nasledujúcich 10–20 rokov.

drah˘, stál takmer 5 miliónov USD, pretoÏe firma po prv˘krát zaviedla plastové karty s magnetick˘m prúÏkom a osobn˘m identifikaãn˘m kódom PIN. Magnetick˘ záznam obsahoval údaje pre identifikáciu úãtu klienta a PIN slúÏil k overeniu totoÏnosti. Vznikla tak bankomatová karta, ktorej ‰tandard bol definovan˘ American Bankers Association v roku 1972 a stal sa de facto svetovou normou, na ktorú naviazala norma ISO. VyrobiÈ karty s magnetick˘m prúÏkom v‰ak nebolo

PESTRÁ HISTÓRIA BANKOMATOV Vynález bankomatu bol zaraden˘ medzi 100 najväã‰ích vynálezov 20. storoãia. Stal sa prv˘m poãítaãov˘m systémom obsluhovan˘m zákazníkmi a zohral v˘znamnÛ úlohu vo v˘voji v˘poãtovej techniky a bankovníctva.

H

ospodársky rozvoj v Európe a USA po 2. svetovej vojne zv˘‰il Ïivotnú úroveÀ obyvateºstva. Súãasne v‰ak tieÏ zv˘‰il poãet veden˘ch beÏn˘ch úãtov domácností a t˘m zv˘‰il aj náklady bánk. PeÀaÏné ústavy preto investovali do automatizácie bankov˘ch operácií, zaviedli centrálne úãtovné systémy, linky na automatizované spracovanie ‰ekov, a preto zavedenie bankomatov bolo logick˘m pokraãovaním tohto trendu. BRITSKÉ PRVENSTVO Britské banky tvrdia, Ïe na my‰lienku kon‰trukcie zariadení na v˘platu peÀazí pri‰iel v roku 1965 ‰kót John Shepard Baron, ktor˘ nebol totiÏ spokojn˘ s ãasovo obmedzen˘mi úradn˘mi hodinami bánk. Prem˘‰ºal preto o spôsobe, ako to zariadiÈ, aby mohol klient získaÈ hotovosÈ prakticky kedykoºvek. Potom ão

36 EUROZPRAVODAJ

svoj nápad premyslel, poÏiadal o schôdzku generálneho riaditeºa Barclays Bank, aby mu my‰lienku bankomatu vysvetlil. Trvalo potom údajne iba 82 sekúnd do okamihu, keì sa riaditeº pre v˘platn˘ automat nadchol a ihneì chcel jeden na skú‰ku kúpiÈ. Prv˘ prototyp od firmy DelaRue bol uveden˘ do prevádzky v júni 1967 v poboãke Barclays Bank na The Town Street vo ‰tvrti Enfield. Tento bankomat e‰te nepouÏíval plastové karty s magnetick˘m prúÏkom. Vybraní klienti banky dostali papierové dierne ‰títky, za ktoré im stroj po vloÏení vydal jedinú bankovku v hodnote 10 britsk˘ch libier. V˘ber hotovosti bol potom ruãne zadan˘ do úãtovného systému banky a nové ‰títky klient dostal po‰tou spolu s v˘pismi. In‰trukcie zákazníkom zaisÈoval otoãn˘ valec, ktor˘ zobrazoval pokyny pre obsluhu: „VloÏte kartu“, „Zadajte vበPIN“, „Vezmite peniaze“ a „Vezmite Va‰u kartu“. Tieto bankomaty patria k prvej generácii a Ameriãania ich medzi bankomaty dokonca vôbec

nepoãítajú. Je treba dodaÈ, Ïe dierne ‰títky, ani o nieão neskôr zavedené plastové ‰títky, neboli príli‰ bezpeãné. Preto museli byÈ r˘chle nahradené nov˘mi technológiami, vyvinut˘mi v USA. AMERICKÉ VYNÁLEZY Ameriãania si tieÏ robia nárok na vynález bankomatu. Prvé nerealizované návrhy sa objavili dokonca uÏ v roku 1939. Za otca americk˘ch bankomatov je

Trvalo potom údajne iba 82 sekúnd do okamihu, keď sa riaditeľ pre výplatný automat nadchol a ihneď ho chcel kúpiť. povaÏovan˘ Don Wetzel z firmy Docutel. V roku 1967, ho poãas ãakania vo fronte v banke napadlo zostrojiÈ automatického pokladníka, ktor˘ by vyplácal i prijímal peniaze a vykonával by prevody peÀazí medzi úãtami. V˘voj tohto bankomatu bol

jednoduché. Pan Wetzel spomínal v roku 1995 v rozhovore pre National Museum of American History: "Mali sme zariadenie a pokiaº sme chceli ruãne vyrobiÈ plastikové karty, bankomat s nimi fungoval. Keì sme ale i‰li do tlaãiarne a poÏiadali ich o v˘robu 5.000 kusov kariet, väã‰ina z nich nefungovala." Sériová v˘roba kariet s magnetick˘m prúÏkom si vyÏiadala ìal‰ie zdokonalenie techniky vlepenia magnetického prúÏku a laminácie karty. PRV¯ BANKOMAT CHEMICAL BANK – 1969 Prv˘ bankomat v Spojen˘ch ‰tátoch bol verejnosti predstaven˘ 9. septembra 1969 v poboãke Chemical Bank v Rockville Center na Long Islandu v New Yorku. Vyplácal jednotnú ãiastku 25 USD v obálkach. Ani on sa neobi‰iel bez poãiatoãn˘ch problémov. Bol umiesten˘ v stene banky a proti daÏìu bol chránen˘ prístre‰kom, ktor˘ bol ale umiestnen˘ príli‰ vysoko a do bankomatu sa veºmi skoro dostala voda, ktorá ho po‰kodila.

36-37 Bankomaty-jr

3/8/07

10:40 AM

Stránka 37

ROZVOJ TECHNIKY PretoÏe bankomaty prvej generácie v 60. rokoch nemali on-line prístup k informáciám o zostatku úãtu klienta a pracovali tzv. off-line, boli banky veºmi opatrné pri v˘bere klientov. SlúÏili len klientom poboãky, u ktorej mali veden˘ úãet. Kvôli svojej jednoduchosti bol tento systém u klientov obºúben˘. V roku 1971 pouÏívalo prvé typy bankomatov asi 35 americk˘ch bánk (napr. Wells Fargo, Norwest). Do roku 1975 ich bolo na svete v prevádzke viac ako 5000, z toho vy‰e 3140 v 534 americk˘ch bankách. Asi 80 % bankomatov vyrobila firma Docutel. Tato firma v‰ak v ìal‰om desaÈroãí stratila svoje

technológii DES (IBM 1979) a VISA (1980). V roku 1972 uviedla Lloyds Bank vo Veºké Británii prvé on-line bankomaty nazvané Cash-Point. Vyvinula ich spoloãnosÈ IBM a pouÏívali plastové karty s magnetick˘m prúÏkom a umoÏÀovali uÏ on-line autorizáciu. Niektoré banky pripojili svoje bankomaty k centrálnemu informaãnému systému on-line trvale, iné ich prevádzkovali off-line a pripojovali ich niekoºkokrát denne, kvôli zaisteniu prenosu údajov o transakciách a zostatkoch úãtov. âasÈ bánk ich pripojovala iba jedenkrát denne, prípadne aktualizovali informácie o zostatkoch úãtov v bankomatoch pomocou diskiet.

Pre banky znamenali bankomaty riešenie množstva problémov s obsluhou masovej klientely.

BANKOMAT DIEBOLD V oblasti automatizácie bankov˘ch prevodov, trezorov a bezpeãnostn˘ch systémov sa v USA v˘znamne presadila spoloãnosÈ Diebold. Tá v roku 1967 predstavila na konferencii American Bankers Association maketu bankomatu a o dva roky neskôr ich zaãala vyrábaÈ, krátko po firme Docutel. Na trhu ponúkala v˘platne zariadenie Money Dispensar MD 400, naz˘vané Mad Dog (·ialen˘ pes). Bankovky neboli vloÏené v obálkach ale boli nasunuté na sponky. V septembri 1973 Diebold pri‰iel s vlastním modelom, ktor˘ mal po prv˘krát v histórii aj obrazovku . Docutel nebol dostatoãne pruÏn˘ (napr. presadzoval vlastn˘ typ magnetického prúÏku), a preto v polovici 70. rokov v trhovom súboji neobstál. Vzhºadom k zloÏitosti technológie sa dnes v˘robou bankomatov zaoberá len asi desaÈ firiem. Najväã‰ími dodávateºmi bankomatov v Európe sú spoloãnosti NCR, Diebold a Wincor-Nixdorf, ktoré spolu kontrolujú asi 80 % trhu. Národné hranice prekroãili bankomaty v roku 1983, keì VISA a o rok neskôr aj eurocheque, vybudovali prvé medzinárodné bankomatové siete. To uÏ v polovici 80. rokov nastúpila tretia generácia bankomatov a koncom 80. rokov ‰tvrtá generácia, ktorá zaãala vyuÏívaÈ v˘hody osobn˘ch poãítaãov. ■

vedúce postavenie na trhu, o ktoré sa rozdelili spoloãnosti Diebold, NCR a IBM. Pre banky znamenali bankomaty rie‰enie mnoÏstva problémov s obsluhou masovej klientely, ktorá zaãala vyuÏívaÈ beÏné úãty v ‰irokom meradle v 60.–70. rokoch. V 70.–90. rokoch do‰lo k zniÏovaniu poãtu bankov˘ch poboãiek a k zmen‰ovaniu ich plochy (napr. Veºká Británia) práve vìaka „vytlaãovaniu“ klientov smerom k bankomatom. Tento trend potom koncom 90. rokov podporil rozvoj priameho bankovníctva. Nízku úroveÀ zabezpeãenia prv˘ch bankomatov veºmi skoro odhalili podvodníci, ktorí zaãali vo veºkom vyrábaÈ falzifikáty diernych ‰títkov. Od roku 1971 sa postupne zaãali pouÏívaÈ bankomatové karty s magnetick˘m prúÏkom, ktoré r˘chlo nahradili dierne ‰títky. Koncom 70. rokov nastúpila druhá generácia bankomatov, ktoré mali lacnej‰iu prevádzku a pouÏívali bezpeãnej‰ie technológie. K overeniu totoÏnosti klientov boli zavedené kódy (PIN) zaloÏené na

INZERCE

text: Ing. Anton Korau‰ PhD.; foto: Eva Kybalová

38-39 Eurokonstrukt EZ1/07-jr

3/8/07

10:45 AM

Stránka 38

PODNIKÁNÍ

STAVEBNICTVÍ Základem činnosti EUROCONSTRUCTU jsou pravidelné půlroční konference, na kterých se vyhodnocuje úroveň a vývoj stavebnictví za předcházející dva roky a odhaduje činnost na následující tři roky. Současně je předmětem těchto konferenci vždy nejaktuálnější problém stavebnictví. Organizováním těchto konferencí je pověřen vždy jeden z jejích členů.

Nav‰tivte 63. konferenci EUROCONSTRUCTU Podnikatelé ve stavebnictví – máte moÏnost získat nejaktuálnûj‰í informace o evropském stavebním trhu! text: Ing. Jifií Hezk˘ CSc.; foto: archiv

A

È uÏ jde o manaÏery stavebních firem, projektanty, investory, realitní odborníky, v˘robce a dodavatele stavebních hmot, v˘robkÛ a zafiízení, v‰ichni v˘‰e jmenovaní mají teì jedineãnou moÏnost získat nejaktuálnûj‰í informace o evropském stavebním trhu, anal˘ze jeho dosavadního v˘voje a v˘hledu do roku 2009 na 63. konferenci Euroconstructu zájmové síti institucí zaobírajících se anal˘zou a v˘hledem evropského stavebnictví v 19 zemích Evropy která se koná jiÏ podruhé v Praze v hotelu OLYMPIK 15. ãervna 2007. Organizátorem této 63. konference Euroconstructu a souãasnû hlavou této instituce v 1. pololetí 2007 je stál˘ zástupce ãeského stavebnictví v této instituci ÚRS Praha, a.s. Konferencí se zúãastnilo od roku 2002 prÛmûrnû 95 osob, z toho 55% 38 EUROZPRAVODAJ

zahraniãních klientÛ s pln˘m vloÏn˘m. PfievaÏují v˘robci stavebních hmot, v˘robkÛ a zafiízení, dále zástupci nejvût‰ích evropsk˘ch stavebních firem, investofii, pracovníci realitních kanceláfií, projektanti, pracovníci ústfiedních orgánÛ a celá fiada v˘zkumn˘ch pracovníkÛ z odvûtví stavebnictví. Poãet úãastníkÛ se pfies prudk˘ rÛst nákladÛ tûchto konferencí, zpÛsoben˘ch zejména rÛstem nárokÛ klientÛ na dal‰í informace, a tím i vloÏného, ale prakticky nemûní. V˘hodou uspofiádající zemû je nejen moÏnost lépe se prosadit

v informaãní bázi, ale zejména poskytnout niωí konferenãní poplatky domácím úãastníkÛm. Pfiedmûtem jednání kromû pravidelné anal˘zy a v˘hledu 19 zemí evropského stavebnictví do roku 2009 bude tentokrát téma blízké dlouholetému zamûfiení ÚRS Praha, tj. cenová problematika v komplexním chápání Ïivotního cyklu staveb stále více poÏadovaná u developersk˘ch stavebních firem, jejichÏ zájem je nejen stavbu postavit, ale vyuÏívat ji v jejím celoÏivotním cyklu. Proto mají

ekonomick˘ zájem, aby projekt stavby byl nejen nákladovû nejlevnûj‰í z hlediska v˘stavby, ale i vlastního uÏívání, údrÏby a oprav. Jen tak lze kompenzovat stavebnû draωí variantu, která v‰ak zaruãí nejen del‰í Ïivotnost stavby, ale i nejniωí náklady na její údrÏbu, opravy i likvidaci. Shodou náhod uspofiádání této 63. konference v âR navazuje na skuteãnost, Ïe ãeské stavebnictví v souãasném období vykazuje i nejvy‰‰í rÛst své produkce ze v‰ech 19 evropsk˘ch zemí a svojí intenzitou na obyvatele jiÏ dosáhlo jako první ze zemí Visegradu západoevropsk˘ prÛmûr a v nûkter˘ch smûrech, to jest v nebytové a inÏen˘rské produkci, nejen Ïe jiÏ pfiev˘‰ilo prÛmûr evropské intenzity stavûní, ale v benchmarkingovém pofiadí pfiedãilo celou fiadu nejvyspûlej‰ích evropsk˘ch zemí. Pokládáme proto za zajímavé blíÏe

„ČESKÉ STAVEBNICTVÍ V SOUČASNÉM OBDOBÍ VYKAZUJE NEJVYŠŠÍ RŮST SVÉ PRODUKCE ZE VŠECH 19 ZEMÍ...“ informovat na‰e ãtenáfie o vzniku, poslání a v˘sledcích, které Eurokonstrukt dosáhl bûhem své 33leté existence. Vznik a poslání EUROCONSTRUCTU Následkem rÛstu globalizace Evropy i svûta vzniká celá fiada mezinárodních institucí, jako odraz potfieby ‰ir‰í koordinace a spolupráce zemí ve sféfie politické, ekonomické, ekologické, sociální, obchodní, finanãní, vûdecko-technické.

38-39 Eurokonstrukt EZ1/07-jr

3/7/07

10:18 PM

Stránka 39

Dochází tak k postupné integraci nejen plo‰né, ale i sektorové a odvûtvové, tj. na úrovni ãástí systému, napfi. i odvûtví, mezi jin˘mi i odvûtví stavebnictví. Souãasnû vznikají nové a prohlubují se stávající metody a informace pro vytváfiení pravdivého a navzájem porovnatelného obrazu úrovnû a zejména trendÛ v˘voje, neÏ jak˘ dosud poskytovaly mezinárodní instituce v rámci OSN ãi EU. Za účelem prohloubení analytickoprognostické činnosti stavebnictví vzniká proto jiÏ v roce 1974 EUROCONSTRUCT ve formû dobrovolného sdruÏení evropské sítû v˘zkumnû-prognostick˘ch ústavÛ soukrom˘ch i polostátních, zaobírajících se anal˘zou a prognózou stavebnictví v 15 zemích západní Evropy. Vznikl jako odezva na kritiku nedostatku informací o stavebnictví poskytovan˘ch národními a mezinárodními statistick˘mi institucemi. Údaje EUROCONSTRUCTU mají totiÏ oproti ostatním údajÛm o stavebnictví více pfiedností: 1. Jsou metodicky sjednocené a poskytované formou standardních tabulkov˘ch pfiehledÛ, jednotícím základem je evropská mûnová jednotka EURO. 2. Obsahují celé národohospodáfiské odvûtví stavebnictví, poskytují aktualizované údaje o souãasném a nejbliωím tfiíroãním rozvoji stavebnictví

v harmonizované struktufie nejen podle zemí, ale i podle homogenních skupin zemí a zejména podle jednotného ãlenûní smûrÛ stavební produkce. 3. Prognózy nevycházejí jen z matematicko-statistick˘ch modelÛ, ale pfiedev‰ím ze strukturálnû tfiídûn˘ch údajÛ o stavebních povoleních a zakázkách, mají pfiímou vazbu na makroekonomické údaje. 4. Jsou pravidelnû prezentovány na pÛlroãních vefiejn˘ch konferencích, s moÏností dal‰í diskuse k vybranému

nejaktuálnûj‰ímu problému evropského stavebnictví. 5. V˘sledky tûchto pÛlroãních konferencí neslouÏí jen stavebním firmám, ale zejména ostatním úãastníkÛm stavebního procesu, tj investorÛm, dodavatelÛm... Dnes sdružuje EUROCONSTRUCT 19 institucí z 15 zemí západní a 4 zemí středovýchodní Evropy. Jsou zde zastoupeny „staré“ ãlenské státy EU, Norsko, ·v˘carsko, Polsko, Maìarsko, SR a âR. Stavebnictví âSFR vstoupilo do této

„MÁTE MOŽNOST ZÍSKAT AKTUÁLNÍ INFORMACE O EVROPSKÉM STAVEBNÍM TRHU, ANALÝZE JEHO VÝVOJE A VÝHLEDU DO ROKU 2009. KDE? V PRAZE!“ sítû jiÏ v roce 1991 prostfiednictvím ÚEOS Bratislava. Od roku 1997 ãeské stavebnictví zastupuje ÚRS Praha, a.s. a slovenské stavebnictví ÚEOS-Komercia Bratislava, a.s. O konkétní vstup âeskoslovenska do tohoto elitního sdruÏení Eurokonstruktu se zaslouÏili zejména zástupci Rakouska, v ãele s b˘val˘m sekãním radou rakouského ministerstva stavebnictví Ing. Lebedou a paní Dr. Ing. Margarett Czerny, ‰éfkou v˘zkumného t˘mu stavebnictví ve „Wiener Wirtshaftsforschungsinstitut“, a to jiÏ na podzimní konferenci Euroconstructu v roce 1991 v Mnichovû. V tomtéÏ roce do‰lo k bezproblémovému vstupu do této sítû nejen ãeskoslovenského, ale rovnûÏ polského a maìarského stavebnictví. Do konce roku 2006 EUROCONSTRUCT uspořádal již 62 konferencí, coÏ svûdãí o úspû‰nosti existence tohoto evropského sdruÏení v tvrdém konkurenãním prostfiedí i o správnosti informací a metod, které poskytuje zájemcÛm. Pfies vysoké a rostoucí konferenãní poplatky se pÛlroãních konferencí totiÏ zúãastÀuje okolo 100 klientÛ z celé Evropy a jako hosté úãastníci z USA a Asie, coÏ vypovídá o zájmu a o potfiebû této instituce nejen pro evropské stavebnictví. Věříme, že stejně jako v roce 1999, tak i v roce 2007 se stane Mekkou evropského stavebnictví Praha a Ïe na‰i stavafii vyuÏijí této pfiíleÏitosti k dÛstojné manifestaci ãeského stavebnictví v Evropû i ve svûtû. Na‰e redakce se k tomuto úkolu jako jeden z mediálních partnerÛ ráda pfiipojuje a bude informovat na‰i stavbafiskou vefiejnost o celém prÛbûhu této mezinárodní akce. ■

INZERCE

SEJDùTE SE S ODBORNÍKY

40-41 CEZ-jr

★

3/8/07

1:36 PM

Stránka 40

ro z h o v o r nutné jmenovat jadernou energetiku, slunce, vítr, vodu – tedy technologie s nulov˘mi emisemi CO2. KdyÏ se na to podíváme z hlediska v˘hfievnosti, tak plyn je nejv˘hfievnûj‰í. Hned za ním je ãerné uhlí, s ním souvisí navíc ale odpad v podobû popela a NOx, hnûdé uhlí má je‰tû men‰í v˘hfievnost neÏ ãerné uhlí, takÏe tím kotlem toho musí projít víc. Z tohoto pohledu je nej‰etrnûj‰í k Ïivotnímu prostfiedí plyn. U plynu se musí fie‰it vlastnû jen problematika CO2. Technologie na záchyt CO2, o které se nyní mluví, je technologie, která ho vytáhne ze zplodin a potom ho nûkde ukládá, pfiedpokládá se doslova nacpání do zemû. Samozfiejmû to znamená vybudovat novou filtraãní stanici, která extrahuje uhlíkové slouãeniny, a potom pfiipravit cel˘ dal‰í proces tlakování do geologick˘ch formací.

KDY NÁM DOJDE ENERGIE?

Dostatek, respektive nedostatek elektrické energie ve státech Eropské unie i mimo ni není ani tak problémem odborn˘m, jako spí‰e politick˘m. Skoro to vypadá, jako by vlády jednotliv˘ch zemí nemûly odvahu postavit svÛj lid pfied hotovou vûc – a totiÏ Ïe se uÏ za tfii roky mohou setkat s nedostatkem energie. Jak se celá problematika bude dále vyvíjet?

N V rámci skupiny ČEZ existuje dceřiná společnost ČEZ obnovitelné zdroje, která se zabývá problematikou obnovitelných zdrojů. Má připraveny investiční záměry jak na vrtule, tak na biomasu a rozšíření malých vodních elektráren.

edávno vydala Evropská komise soubor dokumentÛ nazvan˘ch celkovû Evropská energetická strategie. Tato strategie se zab˘vá globálním evropsk˘m pohledem na problematiku spolehlivého získávání energií, tedy nejen elektroenergetikou, ale i tfieba vytápûním, energií pro dopravu atp. O evropsk˘ch i ãesk˘ch energetick˘ch v˘hledech jsme hovofiili s Ing. Ale‰em Johnem, zástupcem fieditele divize v˘roby zahraniãních záleÏtostí spoleãnosti âEZ, a. s. „V tomto dokumentu jsou pojmenovány tfii hlavní problémy

energetiky. První se t˘ká trhu s elektfiinou a smûfiuje do oddûlení v˘roby, distribuce a pfienosu. Druh˘ skuteãnû zásadní problém je globální oteplování. Sem spadá problematika emisí uhlíku a skleníkov˘ch plynÛ. Tady si dala EU smûl˘ závazek sníÏit souãasné emise do roku 2020 o dvacet procent. Tfietí oblast se t˘ká energetické nezávislosti, respektive zaji‰tûní spolehliv˘ch dodávek energií. K tomu oteplování. Je těch dvacet procent moc?

Jak je to s bezpečností dodávek? Zejména po loÀském „cviãení“ Ukrajina – Rusko s plynem a leto‰ním

NAFTA JDE Z RUSKA A ZE SEVERNÍHO MOŘE, TAKŽE EVROPA JE ZÁVISLÁ NA DOVOZU PRIMÁRNÍCH ZDROJŮ. KDYŽ TYTO DOVOZY VYPADNOU, NASTÁVÁ PROBLÉM. Je to dost. ProtoÏe to se net˘ká jenom elektroenergetiky, ale obecnû emisí skleníkov˘ch plynÛ z primárních zdrojÛ eneregie, ãili z uhlí, plynu, nafty a podobnû. Zhruba tfietina primárních zdrojÛ se spotfiebuje na vytápûní, tfietina na dopravu a tfietina na v˘robu elektfiiny. Jaké primární palivo je z tohoto pohledu nejvhodnější? Díváme-li se z pohledu minimalizace CO2 pfii v˘robû, tak na prvém místû je

40 EUROZPRAVODAJ

My zvaÏujeme, ale fiíkám, je to ve stadiu úvah, Ïe bychom to zkou‰eli v Hodonínû. Je to taková dlouhodobá vize, ale pokud vím, tak bûÏí jeden experimentální projekt nûkde v Nûmecku, ale jinak to není vyzkou‰ené. To je to samé jako jaderná fúze. Ten princip je jednoduch˘, ale vyrobit to tak, aby to fungovalo a vyplatilo se to, je kum‰t.

cviãení Bûlorusko – Rusko s naftou, se diskuze kolem tzv bezpeãnosti, spolehlivosti dodávek – Security of Suply hodnû urychlily. Velká ãást Evropy nemá dostatek vlastních primárních zdrojÛ a musí se dováÏet. Primárními zdroji myslím plyn, ropu, uhlí. Plyn se vozí z Norska, z Afriky a z Ruska. Nafta jde z Ruska a ze Severního mofie a s uhlím je to také na pováÏenou. TakÏe Evropa je závislá na dovozu primárních zdrojÛ. KdyÏ tyto dovozy vypadnou, nastává problém.

40-41 CEZ-jr

3/8/07

1:36 PM

Stránka 41

EVROPA NA POKRAJI NEDOSTATKU VYHLÍDKY PODLE âEZU

Jak je vnímaná jaderná energie? Pozitivní z hlediska jádra je to, Ïe poprvé nahlas od Evropské komise zaznûlo, Ïe jaderné technologie na v˘robu elektfiiny neprodukují skleníkové plyny. Já to zdÛrazÀuju z toho pohledu, Ïe u mnoha lidí zejména v Nûmecku pfievládá naprosto myln˘ názor, Ïe totiÏ jaderné elektrárny jsou naopak nejvût‰ím producentem CO2 do ovzdu‰í. Souãasnû se ale fiíká, Ïe je potfieba se zamyslet nad bezpeãností provozování jadern˘ch elektráren, Ïe je potfieba klást dÛraz na jejich fyzickou ochranu, zejména s ohledem na panující obavy z teroristick˘ch útokÛ, a koneãnû Ïe se musí zaãít hovofiit o problematice radioaktivního odpadu. Nicménû jaderná energie má i dal‰í v˘hodu v objemovû malém mnoÏství paliva a zejména v cenû paliva, která málo podléhá fluktuacím a v pfiípadû jednoho dodavatele uranu je moÏné pfiejít na jinou svûtovou firmu. V podstatû se lze pfiedzásobit jadern˘m palivem na celou dobu provozu JE. Je to tedy zelená výstavbě nových jaderných elektráren? Evropská komise se uch˘lila pfies velmi pozitivní fakta o jaderné energetice k obecnûj‰ímu vyjádfiení, Ïe totiÏ je vûcí a právem kaÏdého státu postavit si skladbu sv˘ch zdrojÛ energie podle svého. Ale ten problém je ponûkud ‰ir‰í. Zejména z ãasového hlediska. KdyÏ se teì rozhodneme, tak plynovou elektrárnu postavíme tak za ãtyfii roky. Uhelnou za sedm osm let. Jadernou elektrárnu, kdyÏ to pÛjde hodnû rychle, tak za tfiináct ãtrnáct patnáct let. Tedy pro v˘stavbu jaderné elektrárny se pohybujeme v horizontu nejdfiíve 2020. Ale politik neuvaÏuje v takovém dlouhém horiznotu. Politik uvaÏuje v horizontu ãtyfii roky a souãasn˘ ãesk˘ politik dokonce jen tfii roky. A teì v ãem je ten problém... Je v‰eobecn˘ pfiedpoklad a zámûr ãeské vlády, Ïe hospodáfiství bude vzkvétat a vzrÛstat. Takové hospodáfiství potfiebuje více energie. Odhaduje se, Ïe meziroãní nárÛst potfieby energií bude asi pûtiprocentní. I kdyby se pfiijala v‰echna úsporná opatfiení, tak budou v trendu dvû aÏ tfii procenta. Pofiád tak vzniká meziroãní nárÛst spotfieby energiií zhruba tfii procenta. Co to znamená? MnoÏství elektráren se bude ãasem sniÏovat, pokud nebudeme stavût nové. Polsko má spoustu uheln˘ch elektráren, neodsífien˘ch, které budou muset z hlediska dopadÛ na Ïivotní

prostfiedí brzy odstavit. Slovensko odstaví dva jaderné bloky V1 v Jaslovsk˘ch Bohunicích. První teì, druh˘ na konci roku 2008. Litva také pfiijala závazek na odstavení 1600 MW v roce 2008. Maìafii mají uhelné elektrárny, které jsou staré a doÏívají, a Bulhafii taky jako závazek pfiístupového protokolu k Evropské unii odstavili ãtyfii bloky v JE Kozloduj. V této stfiednû jiÏní Evropû bude v krátké dobû najednou masivní nedostatek zdrojÛ. Jenom v jádru, kdyÏ to tak z hlavy spoãítám, bude do roku 2008 4000 MW pryã. To je témûfi

Nemyslíte, že až zdroje dojdou, potom vláda své stanovisko přehodnotí a my začneme stavět – třeba zrovna ty jaderné elektrárny? No pozor, tady není, kdo by je stavûl. Rusk˘ Atomstrojexport, bezvadn˘, ale Rusové i Ukrajinci chtûjí stavût kaÏd˘ dva bloky roãnû. Rusové pak je‰tû chtûjí exportovat své jaderné elektrárny do âíny, Indie a i jinam. TakÏe produkce jadern˘ch elektráren by mûla b˘t tak asi pût kompletÛ roãnû. To ale nikdo nevyrobí. V b˘valé v˘chodní Evropû jsou dva závody, které umûjí vyrobit reaktor. PlzeÀská

NARÁŽÍ SE NA PROBLÉM NEDOSTATKU KVALITNÍCH LIDÍ. JADERNÉ ELEKTRÁRNY SE PŘESTALY STAVĚT V OSMDESÁTÝCH LETECH A ŽIJE SE Z PODSTATY...

ãtvrtina potfieby celé âeské republiky. V âechách je situace taková, Ïe na‰e uhelné bloky budou konãit svoji Ïivotnost postupnû po roce 2010 a dál. Sice stavíme dva nové bloky, dûlají se retrofity, elektrárny se modernizují... JenomÏe stavût uheln˘ blok znamená mít dlouhodobou smlouvu na uhlí. A bavíme se o dlouhodobosti minimálnû pûtadvacet, ale spí‰e tfiicet let. NárÛst energetické potfieby tohoto státu jsou dvû procenta roãnû, z prognóz vypl˘vá, Ïe po roce 2010 tento nárÛst nebudeme umût pokr˘t v˘robou v ãesk˘ch elektrárnách. Vzhledem k tomu, Ïe nebude proud ani v okolních státech, nebude ani v Nûmecku (v roce 2012 bude jedin˘m exportérem Francie), nebude ani odkud jej dovézt. Jak tedy vnímáte prohlášení české vlády nestavět jaderné elektrárny a neprolamovat limity pro těžbu hnědého uhlí? âeské vládní prohlá‰ení je ‰etrné k Ïivotnímu prostfiedí z hlediska limitÛ uhlí, ale je znaãnû krátkozraké z hlediska jádra. Jsem pfiesvûdãen, Ïe v˘raznû sniÏuje potenciál této zemû b˘t sebezásobitel elektrické energie.

·kodovka a IÏorskij ma‰inostrojitûlnyj zavód. Ale ta ·kodovka udûlá jednu tlakovou nádobu za rok a IÏora taky. A ty dal‰í tfii jsou jaksi ve vzduchu. Jde ale také o to, jestli to v té ·kodovce je‰tû nûkdo umí. VÏdyÈ tûm lidem, ktefií to naposledy v osmdesát˘ch letech dûlali, je dnes kolem sedmdesátky. Velk˘m problémem mÛÏe b˘t i ufiídit takovou velkou stavbu. VÏdyÈ jde o objem kolem tfií miliard eur. A zvaÏte, co se u nás postavilo v posledních patnácti letech jako velk˘ stavebnûtechnick˘ celek? Nic moc. Problém toho know how je skuteãnû závaÏn˘. Ještě jsme nezmínili možnosti obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje jsou bezvadné, ale není to zdroj pro zásadní fie‰ení této zemû. âeská republika, kdyÏ v‰echno rozjede, dokáÏe vyrobit 15 000 MW elektrické energie. Jeden blok uhelné elektrárny vyrobí 500 MW. A jedna nejmodernûj‰í vrtule vûtrné elektrárny dvû megawatty. Ale musí foukat. Jinak tramvaje budou jezdit, aÏ znovu zafouká a jen prostou násobilkou si spoãítáte mnoÏství vrtulí pro nahrazení tfieba jednoho Temelína. Napovím. Tisíc. ■ Jifií Roth

„Ještě tak před pěti lety byly proti jádru tři argumenty. První – je to nebezpečné, je z toho radioaktivita. Druhý – může to vybouchnout, podívejte se na Černobyl. Třetí – co budete dělat s tím odpadem. Teď si

jaderná energetika zejména díky svým dobrým provozním výsledkům vydobývá své místo na slunci. I názor veřejnosti se začíná měnit, jaderná bezpečnost přestává být trumfem proti. Zbývá vyřešit snad jediný problém, co s radioaktivním odpadem. A to je také hlavní argument odpůrců jaderné energetiky,“ říká Aleš John.

EUROZPRAVODAJ 41

42-43 Wolf NEW-jr

3/8/07

10:10 PM

Stránka 42

ROZHOVOR

ENERGETIKA Kolik proti vám stojí firem? V kaÏdém v˘bûrovém fiízení to bude jinak. Jsou tu ãeské firmy schopné dodávat urãité komponenty, na Slovensku je také v˘znamn˘ potenciál a nesmíme zapomínat na ruské dodavatele, aÈ uÏ zafiízení, projektÛ ãi celkÛ na klíã. Nejste tím, že proti vám stojí přímo výrobce, poněkud znevýhodněni? KaÏdá z firem má co nabídnout. V˘robci zafiízení znají a mají pfiirozen˘ pfiedpoklad po technické stránce uspût. Vûdí, o co se technicky jedná. Na‰í hlavní specializací jsou oproti tomu dodávky projektÛ na klíã, umíme tudíÏ dodat nadstavbu potfiebnou i pro tuto ãást kontraktu - umíme zajistit a zkoordinovat montáÏ, demontáÏ, inÏen˘ring, zkou‰ky, tj. v‰e,

Bez jádra se neobejdeme ·KODA PRAHA je v˘znamn˘m hráãem na poli v˘stavby jadern˘ch i klasick˘ch elektráren. Své know how si udrÏuje pfii úãasti na modernizaci souãasn˘ch jadern˘ch elektráren. text: Jifií Roth; foto: autor

P Do Číny jsme dodali elektrárnu Shen Tou, která byla vyhodnocena jako nejspolehlivější této velikosti v celé Číně, takže reference je to úžasná. Na vyspělých západních trzích nemá ŠKODA PRAHA tolik referencí. My jsme vždy dodávali spíše do zemí našich východních sousedů nebo do asijských zemí, ale také např. do Jižní Ameriky nebo na Kubu. I dnes naši šanci vidíme spíše tam, kde jsme v minulosti realizovali dodávky, případně v nových teritoriích ve spojení s ČEZ. 42 EUROZPRAVODAJ

fiedstavitelé ·KODY PRAHA, a. s. tvrdí, Ïe bez jaderné energetiky se tato zemû do budoucna neobejde. Jak fiíká fieditel obchodního úseku ·KODY PRAHA Ing. Ivan Wolf, vláda ale podle svého prohlá‰ení se stavbou nov˘ch jadern˘ch blokÛ nepoãítá. „Na druhé stranû je tu energetická koncepce âR z minulosti, která naopak o jádfie hovofií jako o jednom ze zdrojÛ energie budoucnosti. PovaÏuji proto za správné, Ïe vznikne odborná komise, která posoudí rozvoj energetiky v âR a navrhne, jak dál nejen v oblasti jaderné energetiky,“ zahajuje rozhovor Ivan Wolf. Říkáte, že jádro být musí. V jaké fázi je příprava další jaderné elektrárny? Ty fáze jsou dvû. Jednak je to modernizace, zvy‰ování úãinnosti a prodluÏování Ïivotnosti stávajících jadern˘ch elektráren. To je podnikatelská aktivita spoleãnosti âEZ, a. s., kde i na‰e spoleãnost hraje v˘znamnou roli, protoÏe jsme s âEZ podepsali napfi. rámcovou smlouvu ve v˘‰i zhruba 2,1 miliardy korun na

zvy‰ování v˘konu u jaderné elektrárny Dukovany. Ve v˘hledu jsou i dal‰í projekty zamûfiené pfiedev‰ím na zvy‰ování bezpeãnosti a zlep‰ování parametrÛ jadern˘ch elektráren Dukovany a Temelín. To povaÏuju za hodnû v˘znamn˘ krok v jaderné energetice. ·KODA PRAHA chce tento moment vyuÏít i na Slovensku, protoÏe se tam s mírn˘m zpoÏdûním dûjí podobné kroky jako v âeské republice. T˘ká se to jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice a slovenská vláda, resp. souãasn˘ vlastník slovensk˘ch elektráren italská firma ENEL se rozhodl také zvy‰ovat v˘kony. K té druhé fázi – hovofií se o dostavbû blokÛ jaderné elektrárny

„ZAJISTÍME DEMONTÁŽ, MONTÁŽ, INŽENÝRING, ZKOUŠKY ČILI VŠE, CO SOUVISÍ S DODÁVKOU...“ Mochovce 3 a 4 na Slovensku, tady bychom chtûli opût sehrát dÛstojnou roli. O tom, jestli dostavba bude nebo ne, se dlouho spekulovalo, nicménû pod tlakem slovenské vlády má ENEL za úkol pfiedstavit svoji strategii dostavby a vÛbec energetiky na slovenském trhu.

„TROUFNU SI ŘÍCI, ŽE ŠKODA PRAHA MÁ DNES NEJLEPŠÍ REFERENCE, CO SE JADERNÉ ENERGETIKY TÝKÁ, V TUZEMSKU...“ co souvisí s takovou dodávkou. V tom jsou na‰e pfiednosti. A právû spojení v˘robce s dodavatelem na klíã je ta nejlep‰í varianta. Poãkejme si tedy na koneãn˘ dodavatelsk˘ model v tûchto obchodních pfiípadech... Slováci modernizaci své jaderné elektrárny rozčlenili. Když vyhrajete tuhle část, bude další výběrové řízení, kde se zase budete ucházet. Může dojít k nějaké komplikaci, když se na další část vymění dodavatel? On se témûfi urãitû zmûní. Dal‰í kontrakt jiÏ nebude na modifikaci generátorÛ, ale je to otázka turbín. Chceme vstupovat i do dal‰ích fází celého projektu, máme zákazníkovi co nabídnout. ·KODA PRAHA v pfiípadû v˘stavby nového bloku umí jednotlivé provozní soubory naprojektovat a dodat. Je to otázka udrÏování si know how a souãasnû i udrÏování si odborníkÛ na jadernou energii u nás ve firmû do doby, neÏ se objeví poptávka na nov˘ zdroj. Jako pfiíklad mohu uvést na‰i úãast v soutûÏi na projektu Belene 2 x 1000 MW v Bulharsku ve finanãním objemu za témûfi 4 miliardy eur, kde nás a na‰e partnery ve finále porazil rusk˘ Atomstrojexport. PrÛbûh soutûÏe ale ukázal, Ïe námi nabízené fie‰ení je

42-43 Wolf NEW-jr

3/8/07

10:11 PM

Stránka 43

BUDOUCNOST SOUBOJ O ZDROJE

konkurenceschopné po v‰ech stránkách, Ïe mÛÏeme obstát i v tak komplexních projektech, jako je dodávka jaderné elektrárny na klíã. Co bude rozhodovat o konečném vítězi? Jde jen o cenu? Konkurenãní prostfiedí samozfiejmû vyvolává tlak na cenu, ale nejde jen o ni, pfiestoÏe je to dÛleÏit˘ prvek. Jde také o zpÛsob technického fie‰ení, o kvalitu, reference a tak dál. Jaderná energetika je vnímaná jako rizikový faktor, čili ta kvalita by tam měla být hodně důležitá... Jednoznaãnû. Také se nemÛÏe zúãastnit hned tak nûkdo, to mohou jen firmy, které mají reference a které v minulosti dokázaly, Ïe umí podobn˘ projekt zrealizovat. ·KODA PRAHA to dokázala mnohokrát, troufnu si fiíci, Ïe dnes má nejlep‰í reference, co se jaderné energetiky t˘ká, v tuzemsk˘ch podmínkách. Reference chceme posilovat buì dílãími kontrakty v Temelínû, Dukovanech nebo Bohunicích, ale chceme se tím pfiipravovat i na nov˘ zdroj, aÈ uÏ bude v âeské republice, nebo jinde. Kde se ještě po světě rozhlížíte? V souãasné dobû vyhodnocujeme teritoria, ve kter˘ch by ·KODA PRAHA mûla b˘t aktivní. Tûch kritérií je mnoho, my jsme si po âeské republice urãili Slovensko, Vietnam, Egypt, ruské teritorium a budeme zpracovávat a dûlat si podrobn˘

investiãní pfiíleÏitosti a my vlastnû jako jeho potenciální dodavatel projektÛ na klíã jsme v jeho tûsném závûsu. Jdou všechny sféry vašeho geografického zájmu za ČEZ? Nebo máte vlastní aktivity, kdy oslovujete investory a nabízíte jim své služby?

„PRIORITOU JE SAMOZŘEJMĚ PODPORA ČEZ, RESPEKTIVE PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT CELÉ SKUPINY ČEZ...“ Prioritou je samozfiejmû podpora âEZ, resp. podnikatelsk˘ch aktivit celé skupiny âEZ, nicménû napfiíklad do Vietnamu, Mexika, ale i do jin˘ch teritorií jdeme samostatnû a ·KODA PRAHA je pfiím˘m kontraktorem bez âEZ. Realizujeme obû varianty, rozhodujícím kritériem jsou i na‰e kapacitní moÏnosti. Proč byste měli v Rusku uspět zrovna vy, když oni tam mají tak zkušené firmy? Rusko má obrovsk˘ deficit ve v˘robû elektrické energie a nároky na v˘robu, které se nenaplÀují. âEZ tam vidí pfiíleÏitost pro sebe jako pro investora a potom pro nás jako dodavatele technologií.

v˘chodních sousedÛ – Bulharsko, Rumunsko, balkánské zemû nebo do asijsk˘ch zemí, ale také napfi. do JiÏní Ameriky nebo na Kubu. Do vyspûl˘ch západních zemí ·KODA PRAHA v minulosti pfiíli‰ nedodávala. To byla sféra zájmu místních siln˘ch hráãÛ. I dnes na‰i ‰anci vidíme spí‰e tam, kde jsme v minulosti realizovali dodávky, pfiípadnû v nov˘ch teritoriích ve spojení s âEZ. Máte ještě jiné možnosti realizace? Je‰tû jsme se nedotkli energetiky, kterou mÛÏeme nazvat zelenou – ãili alternativní, ãistou. Jednou z forem je spalování biomasy. Tady jsme si fiekli, Ïe by to mohla b˘t ãást na‰eho portfolia. UÏ jsme vstoupili do projektu, kter˘ bude realizován v Plzni. PlzeÀská teplárenská jako budoucí provozovatel vypsala soutûÏ na dodávku 10MW bloku na spalování biomasy a my jsme jedním ze soutûÏících na dodávku celého bloku. V pfiípadû uspûchu v této zakázce by to pro nás byla v˘znamná reference. Biomasa bude

Jaderná energie má svoje místo silné a bude mít, zatím není jiná alternativa. A uhelné elektrárny mají významnou roli, vždyť se obrovským nákladem rekonstruují, připravuje se výstavba nových bloků. ŠKODA PRAHA a. s. je dodavatelem projektu 4x 200 MW Tušimice, rozbíhá se projekt stavby nového nadkritického bloku 660 MW v Ledvicích. Jsou to dlouhodobé projekty velkého objemu.

UHELNÉ ELEKTRÁRNY MAJÍ VÝZNAMNOU ROLI, VŽDYŤ SE OBROVSKÝM NÁKLADEM REKONSTRUUJÍ.

rozbor nûkter˘ch dal‰ích. Hledáme v teritoriích relativnû blízk˘ch geograficky, souãasnû v teritoriích, kde nejen ·KODA PRAHA má své reference, ale kde je souãasnû aktivní i na‰e matka, âEZ. Napfiíklad rusk˘ trh – âEZ v tomto teritoriu hledá

Je větší příležitost na východních trzích nebo na západních? KaÏdé teritorium a projekt by mûly mít vlastní anal˘zu. Na vyspûl˘ch západních trzích nemá ·KODA PRAHA tolik referencí. My jsme vÏdy dodávali spí‰e do zemí na‰ich

hrát v âR v˘znamnou úlohu uÏ v dÛsledku poÏadavku Evropské unie, tj. naplnit osm procent v˘roby elektrické energie v alternativních zdrojích. Je to sice ãíslo tûÏko dosaÏitelné, ale nemÛÏeme schovat hlavu do písku a fiíci, Ïe to neumíme. Na‰e spoleãnost vzala tuto oblast zcela váÏnû a projektem pro PlzeÀskou teplárenskou jsme v nabídkové ãásti ukázali, Ïe i takov˘ typ projektÛ nás zajímá a jsme schopni jej pfiipravit. ■ EUROZPRAVODAJ 43

45 ZAT-jr

★

3/8/07

10:13 PM

Stránka 45

e n e r g e t i k a

ROZHOVOR text: Jifií Roth, foto: archiv Dodávky pro Škodu Power byly a jsou v takovém rozsahu, že se dá hovořit o spolupráci. I když nejde o spolupráci ve formě společného hledání technických řešení či vývoje, ale spíše o plnění požadovaných parametrů při realizaci dodávek. Tahle činnost se nakonec projeví jako oboustranně výhodná technická spolupráce.

¤ÍDÍCÍ SYSTÉMY ZAT U ENERGETICK¯CH BLOKÒ K hlavním podnikatelsk˘m ãinnostem spoleãnosti ZAT a. s. patfií inÏen˘ring systémÛ kontroly a fiízení pro energetiku a prÛmysl, spojen˘ se sluÏbami a servisem, které jsou podporovány projekty, v˘vojem a v˘robou zafiízení fiídící elektroniky.

S

poleãnost ZAT a. s. je dodavatelem automatizovan˘ch systémÛ fiízení technologick˘ch procesÛ (AS¤ TP). V pfiípadû dodávek pro energetiku a energetické bloky je znaãnou technologickou ãástí tûchto systémÛ zafiízení parních turbín, kde ZAT a. s. je dodavatelem fiídících systémÛ i pro regulátory parních turbín a jejich strojovny. O tomto smûru podnikání hovofiil Stanislav Petelík, vedoucí projekce fiídících systémÛ pro parní turbíny ZAT a. s. Ve spoleãnosti existuje projekãní skupina pro realizaci dodávek fiídících systémÛ pro turbíny, která navazuje na aktivity skupin zab˘vajících se fiízením turbín v pÛvodní ·kodû PlzeÀ. Z tûchto aktivit spoleãnost ZAT také pfievzala ve‰keré reference i servisní závazky dodávek. Dal‰ím zdrojem z minulosti jsou dodávky spoleãnosti ZAT na energetické bloky, hlavnû v ãásti fiízení strojoven a ochrann˘ch systémÛ turbín. Hlavním odbûratelem regulátorÛ je spoleãnost âEZ a. s. Vût‰ina dodávek byla realizována

na turbínách znaãky ·koda, dnes dodávan˘ch spoleãností ·koda Power. Dodávky regulátorÛ turbín s pouÏitím procesorové techniky jsou na‰í spoleãností realizovány od 90. let minulého století, od samého poãátku pouÏívání této techniky. PouÏití plnû programovateln˘ch poãítaãov˘ch prostfiedkÛ pro fiízení turbín má jiÏ patnáctiletou tradici. Od systému, kter˘ v poãátcích spolupracoval a fiídil elektromechanické

VEŠKERÉ FUNKCE SE ODEHRÁVAJÍ V OBLASTI SOFTWARE A SPOLEHLIVOST HARDWARE SE ZVYŠUJE. pfievodníky s motorick˘mi pohony, se cel˘ systém vyvinul do úrovnû pfiímého fiízení elektromagnetick˘ch pfievodníkÛ s pfiím˘m fiízením ovládacích médií. Nároãnost fiízené technologie si vyÏádala pouÏití systémÛ PLC, které nefie‰í jen problematiku logického fiízení, ale zastávají i funkce spojit˘ch regulací. Je řídící systém závislý na typu turbíny? Jinými slovy –

jste schopni vyrobit řídící systém pro jakoukoli turbínu? MÛÏeme fiíct, Ïe umíme dodat fiídící systém pro jakoukoliv parní turbínu. Tím je my‰len nejen v˘kon turbíny, ale i její dal‰í navazující technologická sloÏitost, jako jsou napfiíklad odbûry páry. Mezi na‰imi dodávkami najdeme regulátory pro turbíny o v˘konu od 3 MW do 500 MW na tepeln˘ch elektrárnách, teplárnách, spalovnách, ale i na jadern˘ch elektrárnách. Nedodávali jsme fiídící systém na elektrárny plynové, které mají svoje specifika. Navazuje na instalaci také servisní služba? Servisní sluÏby jsou nedílnou souãástí dodávek fiídících systémÛ. UÏivatel nebo provozovatel nemÛÏe mít vlastní síly na údrÏbu a opravy zafiízení, které je stále sloÏitûj‰í, ale i spolehlivûj‰í. Mechanické ãásti z fiídících systémÛ ub˘vají a elektronické komponenty mohou slouÏit i pfies deset let. Vût‰inou se servis t˘ká jednotek rozhraní I/O obvodÛ. U zákazníka se oprava provádí v˘mûnou jednotek. Jak se vám daří pronikat na zahraniční trhy? Pfii návrhu zafiízení se musí brát

v úvahu, Ïe obor jaderné energetiky je stále pomûrnû konzervativní, takÏe v˘sledné fie‰ení je obvykle kompromisem mezi souãasn˘mi moÏnostmi automatizaãních prostfiedkÛ a poÏadavky zákazníka ãi pfiedpisy platn˘mi pro provoz JE. KaÏdá modernizace je samozfiejmû peãlivû posuzována z hlediska dopadu do technologie, ale hlavnû z pohledu jejího vlivu na jadernou

V OBCHODNÍCH ÚROVNÍCH DOSTÁVÁ STÁLE VĚTŠÍ VÁHU ZNAČKA VÝROBCE SYSTÉMU A JEHO SVĚTOVOST. bezpeãnost. Zakázky se nám dafií získávat hlavnû na základû dfiívûj‰ích dodávek, které nám slouÏí jako dobré reference. Jaká je vaše konkurenční výhoda? Na‰e skupina pouÏívá od svého vzniku vlastní fiídící systém i systém svûtového v˘robce, kter˘m jistû je firma Siemens. Zku‰enosti s fiízenou technologií, dané historií

„Můžeme říct, že umíme dodat řídící systém pro jakoukoliv parní turbínu,“ říká v rozhovoru pro Eurozpravodaj vedoucí projekce řídících systémů pro parní turbíny ZAT a. s. Příbram Stanislav Petelík.

dodávek a moÏnost v˘voje vlastních komponent jsou v na‰ich dodávkách v˘hodou. BohuÏel je tato v˘hoda pouze na poli technickém. V obchodních úrovních dostává stále vût‰í váhu znaãka v˘robce systému a jeho svûtovost. Tento argument nûkdy nevyvrátí ani niωí cena na‰eho zafiízení a ani pfiípadné lep‰í pfiizpÛsobení fiízené technologii. ■ EUROZPRAVODAJ 45

46-49 Skoda Vyzkum-jr

★

3/8/07

10:36 PM

Stránka 46

e n e r g e t i k a

100 let výzkumu v Plzni ŠKODA VÝZKUM s. r. o. se zabývá výzkumem, vývojem a akreditovaným zkušebnictvím zejména pro dopravní strojírenství, energetiku, metalurgii a elektrotechniku. text: Mirka Vildová; foto: archiv Usilujeme o to, aby se týmy našich pracovníků zapojovaly do zajímavých inovačních projektů. Jednotliví experti a specialisté budou samozřejmě napomáhat při řešení okamžitých potřeb průmyslových podniků. Chtěli bychom být více vidět na českých technických univerzitách, určitě máme co říci mladým talentovaným vědcům. ŠKODA VÝZKUM hodlá své klíčové obory rozvíjet i s využitím fondů EU, aby byla i nadále atraktivním partnerem pro zákazníky ze soukromé průmyslové sféry i organizace veřejného sektoru.

J

e obchodním partnerem mnoha prÛmyslov˘ch podnikÛ z âeské republiky i ze zahraniãí. ·KODA V¯ZKUM je stoprocentní dcefiinou spoleãností Ústavu jaderného v˘zkumu a. s., ¤eÏ. Hlásí se k tradici samostatného v˘zkumného a zku‰ebního ústavu, kter˘ byl v plzeÀské ·kodovce zaloÏen jiÏ pfied sto lety. Proč vlastně výzkumný ústav vznikl, jaké bylo před těmi sto lety jeho prvotní poslání a jaké je dnes? – To už je otázka pro ředitele a jednatele společnosti Ing. Miloslava Kepku, CSc. Na pozadí vzniku samostatného v˘zkumného a zku‰ebního ústavu byla potfieba tehdej‰í plzeÀské ·kodovky. Na pfielomu pfiedminulého a minulého století, kdy bylo zkou‰ení materiálu v prÛmyslu na samém zaãátku, uvaÏoval tento strojírensk˘ podnik o zavedení vlastních zku‰ebních postupÛ a zaji‰tûní soustavného v˘zkumu a v˘voje, jenÏ by jeho v˘robkÛm zajistil pfiední místo na svûtovém trhu. V roce 1907 byl proto ve ·kodovce ustaven „Pokusn˘ ústav“. Toto datum povaÏujeme za zaãátek samostatné v˘zkumné ãinnosti. Poslání v˘zkumu a zku‰ebnictví se za sto let prakticky nezmûnilo. Nûkdy je problematické mûfiit a vyhodnocovat pfiínosy této ãinnosti tradiãními ekonomick˘mi postupy. Dobfie organizovaná vûda a správnû orientovan˘ v˘zkum se v‰ak dfiíve nebo pozdûji projeví v podobû kvalitních v˘robkÛ a technologií, získáním nov˘ch trhÛ a zákazníkÛ. Jako partnefii celé fiady prÛmyslov˘ch firem i dnes takovému procesu napomáháme. Souãasnû se sami snaÏíme b˘t ekonomicky prosperující firmou. Vaším výzkumným ústavem prošla řada mimořádných lidí, opravdových kapacit. Můžete zmínit alespoň ty nejvýznamnější? Mimofiádn˘ch vûdeck˘ch osobností pÛsobilo v na‰em v˘zkumném ústavu opravdu mnoho. Proto lze jmenovat jen ty sv˘m zpÛsobem jiÏ legendární. V oboru materiálového inÏen˘rství jimi bezesporu byli Prof. Zdenûk Eminger, DrSc. a Ing. Vladimír Ko‰elev. O vybudování strojírenského v˘zkumu se nejvíce zaslouÏil Prof. Ing. Dr. Vladimír Marcelli a klíãovou osobností rozvoje elektrotechnického v˘zkumu byl Ing. Milo‰ Novák. ¤adu vynikajících odborníkÛ v‰ak lze najít i mezi souãasn˘mi zamûstnanci.

46 EUROZPRAVODAJ

ŠKODA VÝZKUM s.r.o. procházela v nedávném období zatěžkávací zkouškou. Po mnoho měsíců se hledala cesta jejího dalšího rozvoje. Proces byl úspěšně završen v prvním čtvrtletí roku 2006 příchodem nového majitele. Ano, nov˘m majitelem se stal Ústav jaderného v˘zkumu ¤eÏ a. s. Na‰e spoleãnost mÛÏe nadále pouÏívat obchodní

DOBŘE ORGANIZOVANÁ VĚDA A SPRÁVNĚ ORIENTOVANÝ VÝZKUM SE DŘÍVE NEBO POZDĚJI PROJEVÍ V PODOBĚ KVALITNÍCH VÝROBKŮ... jméno ·KODA V¯ZKUM s.r.o. a ochrannou známku ·KODA. S nov˘m majitelem máme dohodnutou strategii rozvoje v˘zkumu pro dopravní strojírenství a klasickou energetiku, postupnû se budeme zapojovat do základního v˘zkumu nov˘ch jadern˘ch technologií. S vyuÏitím finanãních prostfiedkÛ z fondÛ EU bychom se rádi v nûkter˘ch oblastech vyprofilovali do podoby centra excelence. S nejvût‰í pravdûpodobností se základem tohoto v˘zkumného centra stane na‰e unikátní dynamická zku‰ebna, obklopena v˘poãtáfii a materiálov˘mi experty. Zmínil jste evropské fondy. Jaké vůbec máte v tomto směru možnosti a co pro výzkumný ústav znamenal vstup naší republiky do EU? Vstup âR do EU pfiinesl rovn˘ pfiístup ke

46-49 Skoda Vyzkum-jr

3/8/07

10:31 PM

v‰em programÛm EU na podporu v˘zkumu a v˘voje. Tyto programy jsou vhodnou cestou, jak zapojit ãeské v˘zkumné organizace, ale i prÛmyslové firmy do tzv. evropského v˘zkumného prostoru. ·KODA V¯ZKUM je ãlenem fie‰itelsk˘ch t˘mÛ nûkolika mezinárodních projektÛ fie‰en˘ch v rámci rÛzn˘ch programÛ EU (6. Rámcov˘ program, program EUREKA, program COST). Napfi. projekt PIBRAC vyvíjí Ïárové nástfiiky pro letecké brzdové systémy, projekt ALUHEAT se zab˘vá aplikací supravodivosti pfii technologickém ohfievu ingotÛ z hliníkov˘ch slitin. Projekt EUROBOGIE je zamûfien na v˘voj a testování kompozitních prvkÛ Ïelezniãních vozidel. V˘zkumu degradace Ïárupevn˘ch ocelí a jejich svarov˘ch spojÛ se vûnuje nûkolik projektÛ programu COST. Jste tedy v kontaktu s odborníky ze zahraničí. Funguje také výzkum pro zahraniční průmyslové podniky? Do na‰ich laboratofií a zku‰eben jiÏ na‰la cestu celá fiada zahraniãních zákazníkÛ. Jmenujme nûkteré z nich: Siemens AG, Babcock Al-Khodarí, Schaltbau Mnichov, Slovenské elektrárny. Za nejatraktivnûj‰ího zákazníka povaÏujeme firmu United Goninan, australského v˘robce kolejov˘ch vozidel, kterému jsme jiÏ testovali nûkolik podvozkov˘ch rámÛ. V loÀském roce dosáhl obrat na‰í spolupráce se zahraniãními firmami témûfi 10 milionÛ Kã. Pojďme ale k českým partnerům. Na jaké úrovni je například vaše

Stránka 47

spolupráce s vysokými školami? Pfiirozen˘m partnerem je Západoãeská univerzita v Plzni. Spolupracujeme ale i s fakultami âeského vysokého uãení technického v Praze nebo s Dopravní fakultou Jana Pernera Univerzity Pardubice. Smlouvu o spolupráci máme uzavfienu s Ústavem termomechaniky Akademie vûd âR. Hlavní platformou kooperace s vysok˘mi ‰kolami a akademick˘mi ústavy jsou v˘zkumné projekty, na jejichÏ financování se rÛznou mûrou podílí stát. S fie‰ením grantov˘ch projektÛ máme ve ·KODA V¯ZKUM bohaté zku‰enosti. Můžete uvést příklady některých z nich? V˘zkumn˘ zámûr spoleãnosti s názvem V˘zkum provozní degradace perspektivních

HLAVNÍ PLATFORMOU KOOPERACE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI A AKADEMICKÝMI ÚSTAVY JSOU VÝZKUMNÉ PROJEKTY. konstrukãních materiálÛ podporuje Ministerstvo ‰kolství mládeÏe a tûlov˘chovy âR. Za finanãní podpory tohoto ministerstva participujeme na projektu V˘zkumné centrum kolejov˘ch vozidel. Koordinujeme projekt Ministerstva prÛmyslu a obchodu âR na téma V˘zkum a v˘voj nov˘ch diagnostick˘ch systémÛ pro hodnocení Ïivotnosti turbin. Projekt Predikce dílãích zdrojÛ hluku prostfiedkÛ hromadné dopravy

se fie‰í v rámci programu fiízeného Ministerstvem dopravy âR. Již sto let děláte čest Západočeské metropoli, nakolik důležitá je pro vás vazba s městem? PlzeÀ a PlzeÀsk˘ kraj jsou sídlem prÛmyslov˘ch podnikÛ, se kter˘mi nejvíce spolupracujeme. Velice úzkou spolupráci máme s Podnikatelsk˘m a inovaãním centrem BIC PlzeÀ a jsme partnerem projektu PlzeÀského vûdeckotechnického parku. Tû‰íme se, aÏ bude jeho v˘stavba dokonãena a budou zahájeny první konkrétní aktivity. S mûstem PlzeÀ bychom chtûli i do budoucna velmi úzce spolupracovat a proto si velmi váÏíme toho, Ïe primátor Ing. Pavel Rödl pfievzal zá‰titu nad oslavami 100. v˘roãí v˘zkumu v Plzni. Tohle významné jubileum slavíte právě v letošním roce. Jak budou vypadat sté narozeniny výzkumného ústavu? Slavnostní setkání s na‰imi partnery se uskuteãní 24. kvûtna 2007 v Parkhotelu PlzeÀ. Pozvali jsme kolem 300 v˘znamn˘ch osobností ãeského prÛmyslu a zástupcÛ státní správy, chybût nebudou ani na‰i kolegové z univerzit a jin˘ch v˘zkumn˘ch ústavÛ. Se stávajícími a b˘val˘mi zamûstnanci bychom sté v˘roãí chtûli oslavit na podzim formou podnikového plesu. V rámci oslav budou organizovány odborné konference a semináfie. Chybût nebude ani nûjak˘ ten sportovní turnaj. Pfiedev‰ím v‰ak i tento rok bude ve znamení na‰eho úsilí b˘t prospû‰nou a souãasnû i prosperující firmou. ■ EUROZPRAVODAJ 47

46-49 Skoda Vyzkum-jr

★

3/8/07

10:37 PM

Stránka 48

e n e r g e t i k a

100 Years of Research in Plzeň ŠKODA VÝZKUM s. r. o. (ŠKODA RESEARCH, Ltd.) is engaged in research, development and accredited testing especially in the transportation engineering industry, the electric power engineering, metallurgy; and the electro-technical engineering. We are striving towards involving the teams of our employees in interesting innovative projects. Individual experts and specialists will naturally help during solving immediate problems of industrial enterprises. We would like to be more visible at the Czech technical universities; we definitely have something to offer to our young talented scientists. ŠKODA VÝZKUM intends to develop its key fields also with the financial support of the EU so that it will continue to be an attractive partner for our customers from the private sector as well as from organizations of the public sector.

I

t is the business partner for many industrial companies in the Czech Republic and abroad. ·KODA V¯ZKUM is a one-hundred percent affiliated company of the Ústav jaderného v˘zkumu a.s., (Center of Nuclear Research) in ¤eÏ. It subscribes to the tradition of the independent research and testing institution that was founded already one-hundred years ago in the PlzeÀ ·koda Factory. Why really was the research institute created and what was its primary purpose a hundred years ago and what is it now? – That already is a question for the General Manager and Company Director Ing. Miloslava Kepka, CSc. The needs of the then PlzeÀ ·kodovka Factory were the impulse for the creation of an independent research and testing institution. At the turn of the 19th and 20th century when testing of material was still in its very beginning, this machinery manufacturing factory was considering establishing their own testing procedures and establishing a systematic R&D Center that would ensure that its products would gain a leading position in the world market. For this purpose an „Experimental Institution“ was created in 1907. It is from this date that we consider the independent research activity to have begun. The mission of research and testing has practically not changed over the past one hundred years. It is sometimes questionable to access the contributions of such activities with traditional economical yardsticks. However, well-organized science and correctly-oriented research will earlier or later demonstrate itself in the form of quality products and novel technology; in gaining new markets and customers. As partners to a wide range of industrial enterprises, we lend a helping hand to this process. At the same time we strive towards being an economically prosperous company ourselves. During the 100 years of your existence many extraordinary people, some true „authorities“, passed through your research institution. Can you mention at least the most prominent of them? Indeed, many truly exceptional personalities of science were engaged at our research center. For this reason it is possible to name only those that have become legends in their field. In the field of material engineering these were, without any doubt, Professor Zdenûk Eminger,

48 EUROZPRAVODAJ

Doctor of Science and Ing. Vladimír Ko‰elev. Professor Ing. Dr. Vladimír Marcelli deserves most credit for putting together the mechanical engineering research; and the key person responsible for the development of the electro-technical engineering research was Ing. Milo‰ Novák. A number of exceptional experts can be found even today among the current employees.

WELL-ORGANIZED SCIENCE WILL EARLIER OR LATER DEMONSTRATE ITSELF IN THE FORM OF QUALITY PRODUCTS... ŠKODA VÝZKUM s. r. o. was recently going through some trying times. For many months it was searching for the direction of its future expansion. This process was successfully concluded during the first quarter of the year 2006 with the arrival of the new owner. Yes, the Ústav jaderného v˘zkumu ¤eÏ a.s. became the new owner. Our company can continue to use its commercial name, ·KODA V¯ZKUM s. r. o. and the ·KODA trademark. We have agreed with the new owner on the strategy for the development of research for transportation engineering and for the classical energy industry technology. We will be gradually becoming more and more involved in the basic research for innovated nuclear technology. Utilizing financial means from the funds of the EU we would like to improve on

46-49 Skoda Vyzkum-jr

3/8/07

10:32 PM

ourselves in some areas so that we become a center of excellence. Most likely, our dynamic testing laboratory, surrounded by its calculation and material experts, will become the foundation stone of this research center. You mentioned the European Union funds. What are your chances in this respect and what did the entry of our republic into the EU mean for your research institution? The entry of the Czech Republic into the EU gave us direct access to all EU programs relating to the support of research and development. These programs are an appropriate means of how to directly involve the Czech research organizations and also the industrial enterprises into what is called the European Research Area. ·KODA V¯ZKUM is a member of problem-solving teams of several international projects being studied in the framework of various EU programs. For instance, the PIBRAC Project is developing heat coating of aviation brake systems; the ALUHEAT Project is involved in the application of superconductivity during the technology of heating ingots for aluminum-based alloys. The EUROBOGIE Project is aimed at developing and testing heat-resistant elements for railroad cars. The research of the degradation of heat-resistant steels and their welded joints is being observed under several projects of the COST Program. From what you say, you are in contact with experts from foreign countries. Does your research get involved with

Stránka 49

foreign industrial enterprises? A substantial number of foreign customers have found the path to the door of our research and testing laboratories. To name just a few: Siemens AG, Babcock Al-Khodarí, Schaltbau Munich, Slovenské elektrárny (the Slovak Power Plants). As the most attractive customer we consider the United Goninan Company, an Australian manufacturer of rail vehicles, for whom we have tested several undercarriage frames. Our sales in last year reached almost 10 million CZK due to cooperation with foreign partners. On what level is, for instance, your cooperation with the universities? The Západoãeská univerzita in PlzeÀ is our natural partner. We cooperate with the faculties of the âesk˘ vysoké uãení technické in Prague

THE MAIN PLATFORM OF COOPERATION WITH THE UNIVERSITIES AND ACADEMY DEPARTMENTS IS THE RESEARCH PROJECTS... or with the Transportation Engineering Faculty of the Jan Perner University in Pardubice. We have a contract of cooperation with the Thermo-mechanical Institution of the Academy of Sciences of the Czech Republic. The main platform of cooperation with the universities and Academy Departments is the research projects that are financed to a various extent by the government. At ·KODA V¯ZKUM we have a broad experience with solving grant projects.

Can you provide examples of some of these? A research objective of the company with the working title Research into the Industrial Degradation of Perspective Construction Materials is supported by the Ministry of Education, Youth and Physical Education of the Czech Republic. With the financial support of this ministry we are participating on the project of the Research Center for Rail Vehicles. We are coordinating the project of the Ministry of Industry and Commerce of the Czech Republic dealing with the objective of Research and Development of Novel Diagnostic Systems for the Evaluation of the Service Life of Turbines. Work on the Prediction of Individual Sources of Noise in Means of Mass Transportation Project is being conducted within the framework of a program managed by the Ministry of Transportation. How important is the connection with the West Bohemian metropolis for you? PlzeÀ and the PlzeÀ Region are the place of business of the industrial enterprises that we are most extensively cooperating with. We have a very close cooperation with the BIC in PlzeÀ and are the partners of the PlzeÀ Science and Technology Park. We are looking forward to when the construction will be finished and when the first specific activities will commence. We’d like to continue with our very close affiliation with the city of PlzeÀ even in the future and we are, therefore, very much appreciative of the fact that Mayor Ing. Pavel Rödl has taken kindly accepted the sponsorship over the celebrations of the 100th Anniversary of Research in PlzeÀ. ■ EUROZPRAVODAJ 49

50-51 Potrubni NEW-jr

★

3/8/07

10:45 PM

Stránka 50

e n e r g e t i k a

Energetika na v˘sluní Historie Modřanské potrubní sahá až do roku 1913, po druhé světové válce se společnost pod hlavičkou ČKD začala zaměřovat na dodávky do energetiky. Později firma působila pod koncernem Sigma a od roku 1979 pod jménem Modřanské strojírny. text: Jifií Roth; foto: archiv Snaha Modřanské potrubní je dostat firmu na obrat kolem tří miliard korun. Naději dává celý energetický průmysl, který zaznamenává velký růst a chybí v něm kapacity. ČEZ se chystá expandovat do zahraničí, což dává příslib možností exportu.

M

odfianská potrubní je nejvût‰ím ãesk˘m v˘robcem spojovacího potrubí pro energetiku a jedin˘m ãesk˘m v˘robcem potrubí primárních okruhÛ jadern˘ch elektráren. Bûhem své dlouhé existence realizovala spoleãnost dodávky spojovacího potrubí pro více neÏ 300 elektráren o celkovém v˘konu pfies 40 000 MW ve více neÏ dvaceti zemích po celém svûtû. Souãasná spoleãnost Modfianská potrubní vznikla v dÛsledku privatizace z ãásti rozdûlen˘ch Modfiansk˘ch strojíren v roce 1993. V roce 2005 do‰lo k odprodeji 100 procent akcií do rukou investiãní spoleãnosti CTY GROUP. V návaznosti na zmûny vlastnictví do‰lo ke zmûnám ve vedení firmy a v jejím ãele stanul nov˘ pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel pan TomበMedek.

> Cesta k restrukturalizaci spoleãnosti

Pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel TomበMedek Do funkce fieditele spoleãnosti nastoupil v únoru 2006. Má tak za sebou rok pÛsobení v této pozici. V souãasné dobû uÏ mÛÏe zhodnotit, co za ten rok Modfianská potrubní dosáhla, kde má rezervy, co by chtûli dále zlep‰ovat. Do spoleãnosti pfii‰el z firmy Alstom Power, kde v divizi Servis pÛsobil ve funkci obchodního fieditele. Vzhledem k tomu, Ïe i tato spoleãnost pÛsobila v oboru energetického strojírenství, má ve své funkci moÏnost uplatÀovat zku‰enosti v té dobû nabyté jak po stránce manaÏerské, tak odborné. 50 EUROZPRAVODAJ

Jaké kroky jste podnikl v roli ředitele společnosti? Po mém nástupu jsme spolu s nov˘m vedením zahájili postupnou restrukturalizaci spoleãnosti. Zmûnili jsme strukturu fiízení a pfie‰li jsme na stfiediskové uspofiádání. Zavedení controllingu nám umoÏÀuje lep‰í fiízení ekonomick˘ch procesÛ ve firmû. Dal‰ím cílem bylo pfiivést zakázky, coÏ se podafiilo a díky tomu máme jejich nasmlouvan˘ objem za zhruba 1,8 miliardy. V roce 2006 jsme mûli trÏby cca 250 milionÛ Kã. V leto‰ním roce

„NABYTÉ KNOW HOW A DETAILNÍ ZNALOST PROSTŘEDÍ NÁM PŘINÁŠÍ VÝHODU PŘI PROVÁDĚNÍ REKONSTRUKCÍ...“ oãekáváme trÏby blíÏící se jedné miliardû Kã a objem novû pfiijat˘ch zakázek cca dvû miliardy Kã. Do roku 2009 plánujeme nárÛst trÏeb na úroveÀ pfies cca tfii miliardy Kã. Jste výlučným dodavatelem produktů do jaderné energetiky... Na‰e spoleãnost se zapojila do v˘voje v oblasti jaderné energetiky jiÏ v 50. letech.

50-51 Potrubni NEW-jr

3/8/07

10:46 PM

Stránka 51

ÚSPù·NÉ PODNIKÁNÍ S NOV¯M MANAGEMENTEM

Postupnû jsme vyrostli na úroveÀ finálního dodavatele cel˘ch technologick˘ch souborÛ pro energetiku a stali jsme se v˘hradním dodavatelem potrubí primárních okruhÛ pro jadernou energetiku. Podíleli jsme se na

„PŘÍLIŠNÉ STLAČENÍ CEN NEDÁVÁ PROSTOR PRO NÁSLEDNÝ ROZVOJ FIRMY, COŽ JE Z CELOEKONOMICKÉHO HLEDISKA NEPŘÍZNIVÉ.“

Bylo obtížné tyto zakázky získat? Firma, která chce uspût ve v˘bûrov˘ch fiízeních spoleãnosti âEZ, aÈ uÏ jako pfiím˘ dodavatel, nebo subdodavatel, musí splÀovat velmi pfiísná kritéria. Získání zakázky je první krok, po kterém následuje velmi nároãná práce. Kromû tûchto velk˘ch tendrÛ se samozfiejmû úãastníme i akcí men‰ího rozsahu. V oblasti jaderné energetiky jsou to zakázky na renovaci JE Temelín a Dukovany. I v tomto pfiípadû se musíme úãastnit

velká, ale vzhledem k energetickému boomu v celé Evropû je ‰ance dostat se i na tyto trhy. VyuÏíváme i moÏnosti referenãních dodávek. Jako pfiíklad bych uvedl spolupráci s firmou EHR v Nûmecku, která u nás zadala nûkolik testovacích zakázek na ohyby, a po úspû‰ném pfiedání prvních v˘robkÛ objednávané objemy postupnû narÛstají.

Na snímku je produkt, který dokáží v Modřanské potrubní: potrubí výstupní páry z napáječek – projekt Ayoun Moussa v Egyptě.

Jste tím také postiženi? Situace ve firmû je dnes trochu jiná neÏ na poãátku roku 2006. V té dobû byly tendence brát zakázky rÛzného typu kvÛli zaplnûní zakázkové náplnû.V souãasnosti se soustfiedíme na produkci, kde je zaji‰tûna rentabilita. SnaÏíme se profilovat do projektÛ, kde uplatníme jak engineering, tak

v˘stavbû v‰ech jadern˘ch elektráren na území b˘valého âeskoslovenska, na‰e aktivity smûfiovaly i do zahraniãí. Nabyté know how a detailní znalost prostfiedí nám pfiiná‰í v˘hodu pfii provádûní rekonstrukcí a modernizací stávajících elektráren, na základû servisních smluv se podílíme na pravidelné údrÏbû tûchto objektÛ. V současné době zahájil ČEZ velký projekt obnovy klasických elektráren. Zúčastníte se tohoto projektu? Jsou to v souãasnosti nejv˘znamnûj‰í akce, které zásadnû ovlivÀují situaci na trhu a do budoucna nám dávají v˘znamné perspektivy. Prvním projektem, kter˘ jiÏ probíhá, je kompletní obnova elektrárny Tu‰imice II. V loÀském roce jsme se úspû‰nû zúãastnili v˘bûrov˘ch fiízení na dodávky spojovacího potrubí a podafiilo se nám získat zakázku na dodávku jak kritického potrubí, tak ostatního spojovacího potrubí na tuto akci. Oba tzv. „balíãky“ mají hodnotu témûfi 1,2 miliardy korun. V souãasnosti jednáme se ·kodou Power o moÏnosti dodávky potrubí ve strojovnû a v pfiípadû úspû‰ného v˘sledku bychom se stali v˘hradním dodavatelem témûfi ve‰kerého spojovacího potrubí na této elektrárnû. Dal‰í elektrárnou, na které se zahajují pfiípravné práce, jsou Ledvice, dále by mûla následovat komplexní obnova elektrárny Prunéfiov.

Detailní znalost prostředí přináší výhodu při provádění rekonstrukcí a modernizacích stávajících elektráren. Modřanská potrubní se podílí na pravidelné údržbě těchto objektů.

sloÏit˘ch v˘bûrov˘ch fiízeních. Nabídky jsou hodnoceny z rÛzn˘ch hledisek, pfii posuzování technického zpracování je pro nás samozfiejmû velkou v˘hodou detailní znalost prostfiedí a dané problematiky.

Jak se potýkáte s konkurencí zejména ze západu? Jak uÏ jsem fiekl, v souãasnosti není pfiím˘ export vysok˘, tak se s touto problematikou pfiíli‰ nesetkáváme. V âechách je konkurence v na‰em oboru urãit˘m zpÛsobem omezená, nûkdy se ov‰em domácí odbûratel snaÏí zahraniãní firmy vyuÏívat k tomu, aby donutil domácí dodavatele ke sníÏení cen. Pfiíli‰né stlaãení cen ov‰em nedává prostor pro následn˘ rozvoj firmy, coÏ je i z celoekonomického hlediska nepfiízniv˘ dÛsledek.

Dá se říci, v jakém poměru je export vůči domácím dodávkám? V souãasné dobû máme snahu naplnit pfiedev‰ím ãesk˘ a slovensk˘ trh, ale pomûr mezi zakázkami v tuzemsku a exportem chceme postupnû zmûnit. Dnes ãiní pfiím˘

„ŘÍDÍME SE PRAVIDLEM, ŽE ROZŠIŘOVÁNÍM PORTFOLIA NEBUDETE V ŽÁDNÉ FÁZI VE SVÉM OBORU V PRVNÍ TROJCE...“ export pût aÏ deset procent, do budoucna bychom se rádi dostali na úroveÀ 50 na 50. Chceme b˘t pfiipraveni na dobu, kdy bude docházet k obnovû zdrojÛ v âesku a my budeme potfiebovat dal‰í prostor. MoÏné jsou dva trendy – spolupráce s velk˘mi firmami smûrem na západ, aÈ uÏ je to Siemens, Alstom Power, Hitachi, pro které jsme dodavateli vysokotlakého potrubí, na druhé stranû pfiím˘ export smûrem na Rusko, Bûlorusko, balkánské státy. V tomto smûru chceme následovat âEZ, ale hledáme i vlastní moÏnosti. Probíhají jednání o moÏné spolupráci na poli klasické i jaderné energetiky se skupinami v Rusku, mnoho na‰ich dodávek smûfiuje do Rumunska, Bulharska, zemí b˘valé Jugoslávie. Smûrem na západ je snaha vyuÏívat kontaktÛ, které mám z minulého pÛsobení. Konkurence je zde

Pro experimentální smyčku společnosti Škoda JS v Bolevci vyrobila Modřanská potrubní takovýto systém potrubí.

v˘robu a montáÏ. U takzvané komplexní dodávky je samozfiejmû pfiidaná hodnota firmy vût‰í. V na‰em pfiípadû se jedná pfiedev‰ím o vysokotlaká potrubí. Chceme se specializovat na produkty, které jsou nosné, nechceme dûlat ‰iroké portfolio. ¤ídíme se pravidlem, Ïe roz‰ifiování portfolia zpÛsobuje, Ïe v Ïádné fázi nejste ve svém oboru v první trojce. Jednoduchá pouãka, kterou jsme ãasto sl˘chávali, fiíká, Ïe pokud nejste v urãitém produktu a oblasti do trojky, tak to nedûlejte. My máme vzhledem ke sv˘m zku‰enostem a strojnímu vybavení ‰anci b˘t v „trojce“ jak na ãeském trhu, tak v rámci stfiední Evropy, kam v tuto chvíli fiadím Polsko, Maìarsko a Slovensko. ■ EUROZPRAVODAJ 51

53 Oce I. EZ1/07-jr

3/8/07

11:14 PM

Stránka 53

ULEHâETE SI ÎIVOT text: Océ; foto: archiv

EKONOMIKA

Outsourcing – kontrola nad dokumenty! Stojíte pfied rozhodnutím, jak efektivnû zabezpeãit fiízení, správu a zpracování va‰ich firemních dokumentÛ? Zvolte outsourcing podpÛrn˘ch firemních procesÛ.

O

utsourcing podpÛrn˘ch firemních procesÛ je zajímavou ekonomickou alternativou, která sniÏuje potfiebu investiãních v˘dajÛ a ãiní provozní náklady transparentními a pfiedvídateln˘mi. Navíc dokáÏe redukovat náklady spojené

jejich klíãové ãinnosti, mohou v‰ak v˘raznû pfiispût k va‰í rychlosti, schopnosti reagovat na podnûty z okolního prostfiedí i k úrovni va‰ich sluÏeb zákazníkÛm. Océ Business Services dokáÏe zabezpeãit, Ïe zvolené vstupy (technika, personál) budou správnû dimenzované právû pro va‰e potfieby, takÏe se nemusíte obávat rizika neefektivních „utopen˘ch“ nákladÛ. Samotná schopnost počáteční správné definice procesu a následného řízení toku dokumentů (přenosu, dostupnosti, validity informací) může mít velký vliv na výkonnost vaší firmy. Proto Océ Business Services definuje jako svůj cíl poskytování takových služeb, které maximálně odpovídají potřebám vaší společnosti.

s ãinnostmi vlastních zamûstnancÛ. Celkové náklady na práci s dokumenty tvofií podle v˘zkumÛ pfiedních poradensk˘ch spoleãností aÏ 15 % z obratu spoleãnosti a aÏ 45 % nákladÛ na pracovníky v kanceláfiích. Svûfiíte-li tyto sluÏby spoleãnosti Océ, pfiednímu svûtovému specialistovi na problematiku zpracování dokumentÛ, mÛÏete dosáhnout v˘znamného zv˘‰ení efektivity celého systému. Ekonomická stránka je v‰ak pouze

SLEDOVÁNÍ NÁKLADÒ A SNÍÎENÍ INVESTIâNÍCH V¯DAJÒ Sledování a fiízení nákladÛ je jedním z v˘znamn˘ch dÛvodÛ pro spolupráci s Océ Business Services. Celkové náklady na zpracování dokumentÛ se stávají

ZAJI·TùNÍ FLEXIBILITY DOKUMENTOV¯CH PROCESÒ Velmi rychl˘ v˘voj technologií a v˘razná digitalizace dokumentového prostfiedí klade dÛraz na maximální flexibilitu více neÏ kdykoliv pfiedtím. Dokumentové procesy nepatfií sice ve vût‰inû spoleãností mezi

PRÁCE S DOKUMENTY NEPATŘÍ SICE MEZI VAŠE KLÍČOVÉ ČINNOSTI, MOHOU VŠAK PŘISPĚT K VAŠÍ RYCHLOSTI. sledování a vyhodnocování úrovnû poskytovan˘ch sluÏeb a spokojenosti zákazníka. SnaÏíme se dosahovat maximálního souladu mezi parametry na‰ich sluÏeb a mûnícími se potfiebami va‰í spoleãnosti, coÏ pfiiná‰í úspory ve va‰ich provozních nákladech, ale také zlep‰uje v˘kon va‰í spoleãnosti. PORTFOLIO SLUÎEB OCÉ BUSINESS SERVICES Spoleãnost Océ je profesionálním poskytovatelem ‰irokého spektra sluÏeb v oblasti Document Management Services. Na‰e sluÏby pfiedstavují moÏnost pokrytí celého Ïivotního cyklu firemního dokumentu, od jeho vzniku v elektronické podobû, pfies Chcete těžit z dlouhodobě ověřených postupů a práce profesionálně vyškolených zaměstnanců? Získat okamžitý přístup k novým technologiím tím nejlepším časově a cenově efektivním způsobem?

NÁKLADY NA PRÁCI S DOKUMENTY TVOŘÍ PODLE VÝZKUMŮ AŽ 15 % Z OBRATU SPOLEČNOSTI. ãástí celé problematiky, i kdyÏ samozfiejmû ãástí dÛleÏitou. Océ Business Services nabízí víc.

ZV¯·ENÍ PRODUKTIVITY KLÍâOV¯CH FIREMNÍCH PROCESÒ Zaji‰tûní dokumentové problematiky formou outsourcingu dává smysl nejen z ekonomického hlediska, ale navíc také vytváfií v˘znamné moÏnosti pro vznik mûfiitelné pfiidané hodnoty ve va‰ich klíãov˘ch firemních procesech. Mezi základní principy na‰í ãinnosti patfií trvalé

transparentními a pfiedvídateln˘mi, díky individuálnû dohodnuté rovnováze mezi fixními a variabilními náklady. SníÏení investiãních v˘dajÛ je dal‰í podstatnou v˘hodou. Océ Business Services mÛÏe pfievzít správu va‰eho existujícího vybavení a zajistit implementaci nov˘ch pracovních postupÛ a technologií, které va‰e spoleãnost potfiebuje, v okamÏiku, kdy je potfiebuje, a to bez dal‰ích nutn˘ch investic z va‰í strany.

vyti‰tûní, kompletaci, distribuci, archivaci ãi skartaci nebo mohou na‰e ãinnosti smûfiovat do oblasti zpracování dokumentÛ jiÏ dfiíve vytvofien˘ch – sluÏby podatelny, interní/externí po‰ty, digitalizace papírov˘ch dokumentÛ, vytûÏování dat, archivaãní a vyhledávací sluÏby atd. V‰echny sluÏby obsahují kromû zaji‰tûní vhodné HW/SW techniky také profesionální personální zabezpeãení – pracovníky OBS, ktefií se kaÏdodennû starají o plynul˘ chod sluÏeb. ■ EUROZPRAVODAJ 53

54-57 Trinec EZ1/07-jr

★

3/8/07

1:50 PM

Stránka 54

ro z h o v o r Jifií Cienciala, generální fieditel Tfiineck˘ch Ïelezáren:

„JE DÒLEÎITÉ PORVAT SE!“ Kvalitní dopravní spojení mezi âeskou republikou a Slovenskem je dÛleÏit˘m pfiedpokladem hospodáfiského rÛstu obou zemí. Jaká je souãasná situace na dopravní tepnû mezi obûma státy jsme se zeptali pfiedstavitele firmy, jejíÏ logistiku kvalita dopravní infrastruktury v˘raznû ovlivÀuje. text: Tfiinecké Ïelezárny; foto: archiv

V

Akciová společnost Třinecké železárny dosáhla v loňském roce nejlepších výsledků od roku 1989. „Při prodeji se nám dařilo efektivně využívat přetrvávající vysokou poptávku po ocelářských produktech. Mohli jsme proto plně zúročit náš výrobní potenciál a v řadě obchodních, výrobních i ekonomických parametrů dosáhnout rekordních výsledků,“ říká generální ředitel Jiří Cienciala.

54 EUROZPRAVODAJ

˘znamnou dopravní tepnou mezi obûma státy je mezinárodní silniãní komunikace I/11 spojující Moravskoslezsk˘ a Îilinsk˘ kraj. Je jedinou mezinárodní spojnicí se Slovenskem procházející prÛmyslov˘mi centry Moravskoslezského kraje a také v˘znamn˘m dopravním koridorem z Polska smûrem na Slovensko a dále do jiÏní Evropy. Hraniãní pfiechod v Chotûbuzi je zároveÀ nev˘znamnûj‰ím pfiechodem mezi âeskou a Polskou republikou a v Mostech u Jablunkova je druh˘ nejv˘znamnûj‰í pfiechod mezi âeskem a Slovenskem. Potud by bylo v‰echno v pofiádku, jenÏe historické, konstrukãní a provozní parametry tohoto hlavního tahu uÏ dávno neodpovídají souãasnému dopravnímu zatíÏení a situace posledních let je zde pro obyvatele i podnikatele

neúnosná. Mohu to dokumentovat pfiíkladem z leto‰ní velmi mírné zimy, kdy jen nûkolik centimetrÛ snûhu, které na poãátku února napadly, na nûkolik hodin zastavily provoz na celé této komunikaci. Na první pohled mÛÏe pár hodin zpoÏdûní vypadat jako úplná maliãkost, která zpÛsobí zdrÏení jen nûkolika fiidiãÛm. Takhle se

z Moravskoslezského kraje vázly a dodavatelé je museli dopravovat dokonce i letecky. VáÏnou situací jsou limitována v‰echna dÛleÏitá prÛmyslová centra, Tfiinecké Ïelezárny nevyjímaje. Odborné odhady pfiitom prokazují, Ïe bûhem dvou let vzroste kamionová pfieprava v exponovan˘ch místech aÏ na dvojnásobek. Tento odborn˘ odhad

„KONSTRUKČNÍ A PROVOZNÍ PARAMETRY TOHOTO TAHU UŽ DÁVNO NEODPOVÍDAJÍ SOUČASNÉMU DOPRAVNÍMU ZATÍŽENÍ. SITUACE JE NEÚNOSNÁ.“ na situaci ale mÛÏe dívat pouze laik sledující v teple svého domova televizní zpravodajství. Tato situace totiÏ zpÛsobila problémy nejen na‰í firmû, z níÏ je roãnû expedováno zhruba 100 000 kamionÛ, ale i mnoha dal‰ím podnikatelsk˘m subjektÛm. Za v‰echny uvedu napfiíklad omezení v˘roby v automobilce KIA v Îilinû, protoÏe subdodávky

mohu bohuÏel potvrdit. KdyÏ jsme mûfiili v závûru loÀského roku intenzitu dopravy na silnici I/11 mezi Tfiincem a Vendryní, museli jsme konstatovat, Ïe kamionová doprava v prÛbûhu dvou let v tomto úseku narostla o témûfi 50 %. Dennû tak v souãasné dobû projíÏdí tímto úsekem více neÏ 7 200 tûÏk˘ch nákladních vozidel. V Moravskoslezském regionu začíná výstavba nové automobilky

54-57 Trinec EZ1/07-jr

3/8/07

1:47 PM

Stránka 55

KDYÎ NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTU¤E OPRAVDU ZÁLEÎÍ

Hyundai. Dopravní obslužnost tohoto výrobního komplexu vyžaduje nejen na spojnici Nošovic a Žiliny, ale i v napojení na průmyslové zóny v Mošnově, Ostravě i jinde radikální zlepšení. Dochází v tomto směru k nějaké pozitivní změně? BohuÏel situace je stále komplikovanûj‰í a zkvalitnûní dopravního spojení Moravskoslezského kraje se Slovenskem, a tím i poÏadované vzájemné silniãní propojení automobilek Hyundai v No‰ovicích a Kia u Îiliny je zatím v nedohlednu. Pfiíprava v˘stavby dÛleÏit˘ch úsekÛ se dále opoÏìuje a sliby, které dali pfiedstavitelé státu v minulém roce v souvislosti s urychlením modernizace této silnice, nikdo neplní. V listopadu minulého roku pfiedseda Poslanecké snûmovny Miroslav Vlãek a ministr dopravy Ale‰ ¤ebíãek na mezinárodní konferenci Transport v Ostravû fiekli, Ïe modernizace silnice I/11 by mûla probíhat ve zvlá‰tním reÏimu, kdy bude pravdûpodobnû nutné pfiijmout speciální zákonnou úpravu, která by omezila legislativní prÛtahy a urychlila její modernizaci. Pfiedstavitelé také vyslovili pfiesvûdãení, Ïe její v˘stavba by mohla b˘t dokonãena v roce 2010, tedy o dva roky dfiíve oproti pfiijatému vládnímu usnesení k projektu Hyundai. BohuÏel zÛstalo jen u tohoto pfiíslibu. Za situace, kdy toto legislativní opatfiení není pfiipraveno a plány v˘stavby se prostû a jednodu‰e neplní, se moÏná nedoãkáme zprovoznûní této klíãové komunikace ani v roce 2013. Pfiitom v˘roba v No‰ovicích bude nabíhat uÏ v roce 2009. Vidíte nějaké východisko, které by bylo řešením tohoto stavu? Po zku‰enostech s neustál˘mi prÛtahy

i kontrolní dny pracovní skupiny ministerstva dopravy, které probíhají v Ostravû jako souãást kontroly v˘stavby D 47 a R 48. Poslední jednání této pracovní skupiny, které se uskuteãnilo v závûru ledna, jasnû prokázalo nedostatky v koordinaci pfiípravy v˘stavby komunikace I/11. Dokonce bylo konstatováno i ohroÏení termínu jejího zprÛjezdnûní v roce 2012. Pfiiznejme si to, máme-li hovofiit o jakémkoliv urychlení v˘stavby oproti pfiijatému vládnímu usnesení, standardní

situaci a vyÏadovat na nûm, aby pro jednání s námi stanovil svého zmocnûnce. V dal‰í fázi je nutné spoleãnû s ním a zmocnûncem ministra prÛmyslu pfiipravit co nejrychleji speciální zákonnou normu tak, aby mohla b˘t je‰tû v první polovinû leto‰ního roku schválena. To znamená stanovit konkrétní harmonogram pfiípravy a v˘stavby tûchto komunikací v mimofiádném a termínovaném reÏimu, fie‰it legislativní a finanãní souvislosti a urãit

postup zde jiÏ prakticky není moÏn˘. Vypadá to tak, Ïe naznaãen˘ postup v podobû pfiijetí zvlá‰tního zákona je zfiejmû uÏ jedin˘m v˘chodiskem, má-li âeská republika skuteãnû dodrÏet své smluvní závazky vÛãi korejskému investorovi, Ïe zkvalitní silniãní napojení kraje na Slovensko a dobuduje potfiebnou silniãní a Ïelezniãní infrastrukturu.

konkrétní zodpovûdnosti za dal‰í postup. Souãasnû je nutné maximálnû spolupracovat v rámci stávajících moÏností.

„JE NEZBYTNÉ SE O ZKVALITNĚNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY PORVAT A NA STÁTU SI JI VYNUTIT. BOJUJEME TOTIŽ ZA VĚC, KTERÁ BY MĚLA BÝT NAPROSTO SAMOZŘEJMÁ.“ spojen˘mi s pfiípravnou fází v˘stavby této klíãové silniãní komunikace se kloním k názoru, Ïe musí b˘t skuteãnû k modernizaci silniãní komunikace I/11 urychlenû pfiijata zákonná úprava, o které hovofiili v závûru uplynulého roku jak pfiedseda Poslanecké snûmovny, tak ministr dopravy. O tom, Ïe standardním postupem se vûci neh˘bou vpfied, totiÏ svûdãí v pfiípadû modernizace silnice I/11

Jak se s tímto neutěšeným stavem vyrovnávají podnikatelské subjekty ve vašem regionu? V‰ichni se samozfiejmû snaÏí situaci nûjak fie‰it. Podnikatelské subjekty spolupracují s Krajskou hospodáfiskou komorou, SdruÏením pro rozvoj Moravskoslezského kraje, s vedením obcí, mûst i krajského úfiadu. Nedávno jsme se dohodli, Ïe budeme informovat ministra dopravy o celé

O tom, Ïe na dopravní infrastruktufie opravdu záleÏí, se mÛÏeme pfiesvûdãit pohledem do historie. Tfieba na‰í firmy, v jejímÏ pfiípadû byla jednou z hybn˘ch pák jejího rozvoje právû kvalitní dopravní infrastruktura. Napfiíklad v 70. letech 19. století umoÏnila novû postavená Ïelezniãní dráha Bohumín – Ko‰ice, vedoucí pfies Tfiinec, zkoncentrovat v˘robu z nûkolika hutí Tû‰ínské komory ve Slezsku do Ïelezáren v Tfiinci a vytvofiit z nich v˘znamnou integrovanou huÈ. Obdoba tohoto rozvoje se nabízí i dne‰ním podnikatelsk˘m subjektÛm, jak stávajícím, tak i tûm, které zde v souvislosti s projektem Hyundai vzniknou. Je v‰ak nezbytné se o zkvalitnûní dopravní infrastruktury porvat a na státu si ji za pfiispûní politické i podnikatelské reprezentace kraje vynutit. Bojujeme totiÏ za vûc, která by mûla b˘t naprosto samozfiejmá. ■

Ve výrobě surového železa se loni vysokopecařům podařilo, a to poprvé od roku 1990, překročit hranici dvou milionů tun, což je meziroční nárůst zhruba o 215 tisíc tun. Podnik také překonal patnáctileté výrobní maximum v produkci surové oceli, rovněž celková výroba a prodej válcovaného zboží včetně kontislitků překročila patnáctileté maximum a loni dosáhla 2,36 milionu tun.

EUROZPRAVODAJ 55

56-57 Oce II. EZ1/07-jr

3/8/07

11:18 PM

Stránka 56

SERVIS

PRINTBYZNYS Společnost Océ má zajímavou nabídku high-end řešení i pro situace, kdy je třeba získat obsah dat z fyzických – tedy papírových – dokumentů a dále s nimi pracovat v elektronické podobě. Typickým příkladem tohoto procesu může být například automatizované zpracování výsledků voleb, hlasování, výzkumů, získávání obsahu z papírových faktur, smluv, dotazníků, a to včetně vytěžování rukou psaných dokumentů bez exaktní a vždy stejné struktury.

mnoÏství pracovních dokumentÛ ne pfiíli‰ velkého rozsahu a z „obvykl˘ch“ kanceláfisk˘ch aplikací. Z portfolia spoleãnosti Océ do této kategorie patfií multifunkãní ãernobílé systémy Océ MP 1020/1025/1035 a multifunkãní plnobarevn˘ systém Océ CS 230. Je‰tû efektivnûj‰ím decentralizovan˘m zpÛsobem produkce dokumentÛ zejména ve velk˘ch firmách a institucích jsou koridorovû umístûné specializované multifunkãní ãi tiskové systémy. U tûchto systémÛ jsou primárními poÏadavky maximální uÏivatelská jednoduchost a pfiívûtivost, spolehlivost, moÏnost vyzvednutí tisku ãi pofiízení kopie nebo skenu v místû a ãase jeho potfieby. Typick˘mi pfiedstaviteli tûchto koridorov˘ch systémÛ z portfolia spoleãnosti Océ jsou ãernobílé multifunkãní systémy Océ VarioPrint 1055/1065/1075/

Portfolio společnosti Océ, které vám usnadní zpracování vašich firemních dokumentů HW a SW produkty spoleãnosti Océ je moÏné rozdûlit podle nûkolika kritérií, ale zfiejmû nejvût‰í vypovídací hodnotu má a nejnázornûj‰í je dûlení na základû horizontálních a vertikálních segmentÛ trhu.

K

anceláfiské prostfiedí – v nûm najdou uplatnûní multifunkãní systémy bez stálé obsluhy, vût‰inou v koridorovém provozu. Jako dal‰í lze uvést produkty pro centrální prostfiedí – produkãní multifunkãní ãi tiskové systémy pro data bez logické struktury se stálou ‰kolenou obsluhou a v neposlední fiadû pak specializované systémy pro transakãní tisky, coÏ b˘vají produkãní tiskárny pro tisky typu bankovní v˘pisy, telefonní úãty, smlouvy... Tyto uvedené horizontální segmenty (jen s v˘jimkou kanceláfiského prostfiedí) lze vertikálnû dûlit na segmenty korporátní – tedy velké spoleãnosti, podniky, státní úfiady a instituce, banky –

56 EUROZPRAVODAJ

a na oblast komerãní – tiskárny, mailefii, marketingové agentury, nakladatelství... MULTIFUNKâNÍ DIGITÁLNÍ SYSTÉMY DO KANCELÁ¤E V korporátním kanceláfiském prostfiedí je moÏné produkci

VELKÉ FIRMY MAJÍ RÁDY KORIDOROVĚ UMÍSTĚNÉ SPECIALIZOVANÉ MULTIFUNKČNÍ SYSTÉMY. dokumentÛ zaji‰Èovat prostfiednictvím systémÛ pro pracovní skupiny nebo systémÛ provozovan˘ch na chodbách, dostupn˘ch v‰em koncov˘m kanceláfisk˘m uÏivatelÛm. Obû tyto metody jsou efektivnûj‰í a vedou k lep‰ím v˘sledkÛm,

neÏli masové vyuÏívání velkého mnoÏství nejmen‰ích osobních tiskáren ãi multifunkãních systémÛ. Pro pracovní skupiny jsou vût‰inou vyuÏívány multifunkãní digitální systémy vyuÏitelné jako kopírka, tiskárna a skener, ãernobílé i barevné, zpravidla bohatû vybavené funkcemi, umístûné v kanceláfiích s nûkolika víceménû stál˘mi uÏivateli, se „standardními“ nároky na kvalitu a provozní ekonomiku a vyuÏívané zejména pro operativní produkci men‰ích

2062/2075/2090. Ve‰keré v˘‰e zmiÀované systémy, nasazené jedním z uveden˘ch zpÛsobÛ, je samozfiejmû tfieba integrovat do stávajícího IT prostfiedí tak, aby to jednak minimálnû zatíÏilo existující IT infrastrukturu a aby toto nové, ekonomiãtûj‰í fie‰ení na druhé stranû maximálnû usnadnilo Ïivot koncov˘m uÏivatelÛm a co nejvíce efektivizovalo jejich práci. Právû tato integrace je zaji‰Èována SW produkty Océ, které jsou souãástí SW systému Veškeré zmiňované systémy je třeba integrovat do stávajícího IT prostředí tak, aby minimálně zatížily existující IT infrastrukturu, aby vám ale ušetřily peníze a maximálně usnadnily život.

56-57 Oce II. EZ1/07-jr

3/8/07

11:19 PM

Stránka 57

text: Océ; foto: archiv

Océ PRISMA. I tento SW systém je z hlediska funkãnosti a konfigurovatelnosti optimalizován právû na základû specifik prostfiedí, ve kterém má b˘t vyuÏíván.

zejména dokumentÛ typu „PoD“ – „Print on Demand“ – tedy „tiskÛ na vyÏádání“. Jedná se napfiíklad o manuály, ãasopisy, broÏury, návody, skripta, knihy, noviny, letáky, sborníky, katalogy, Pro transakční tisky specifickým a neodmyslitelným požadavkem je bezpečnost a správnost tištěných dat. Typickými klienty pro tento segment jsou banky, pojišťovny, energetické a logistické společnosti... Už z výše uvedených příkladů je patrné, že se téměř výlučně jedná o svým obsahem citlivá data, proto jakákoli potenciální chyba je velmi nebezpečná.

DIGITÁLNÍ SYSTÉMY PRO CENTRÁLNÍ PROST¤EDÍ Druh˘m z v˘‰e popisovan˘ch prostfiedí na základû horizontálního dûlení je centralizované prostfiedí produkce dokumentÛ. To lze dále dûlit na korporátní a komerãní segment. Korporátní centrální stfiediska produkce dokumentÛ vznikají proto, aby nabídla koncov˘m uÏivatelÛm moÏnost levné, rychlé a profesionální produkce velkého mnoÏství rozsáhl˘ch dokumentÛ, na nichÏ je velk˘ podíl dokonãovacích prací a u‰etfiila tak „sv˘m“ matefisk˘m spoleãnostem náklady na produkci dokumentÛ. Typick˘mi pfiestaviteli jsou napfiíklad státní správa, vzdûlávací instituce, prÛmyslové podniky... Motivace ke vzniku komerãních centrálních tiskov˘ch stfiedisek vypl˘vá uÏ z jejich oznaãení – komerãní poskytování sluÏeb spojen˘ch s produkcí dokumentÛ je pfiedmûtem podnikání tûchto organizací. Jedná se tedy o copy-shopy, komerãní printcentra, tiskárny, vydavatelství... Spoleãn˘m znakem centralizovan˘ch pracovi‰È tohoto typu obecnû je produkce

sedmibarevnou technologií Océ Colour Copy Press System, plnobarevné systémy fiady CS, ãernobíl˘ produkãní tiskov˘ systém se studenou fixací na nekoneãn˘ pás Océ VarioStream 6100, ãernobílé produkãní tiskové systémy na nekoneãn˘ pás s moÏností tisku pfiítiskové barvy Océ VarioStream 7200/ 7300/7400/7450/7550/7650 a jejich konfigurace „twin“ a „triplex“ v konfiguraci pro tisk PoD dokumentÛ a v neposlední fiadû i produkãní tiskové systémy s bezkontaktní fixací na nekoneãn˘ pás, s moÏností tisku aÏ tfiemi pfiítiskov˘mi barvami ãi plnobarevného tisku (rok 2007/ 2008) pfii oboustranném tisku jedin˘m prÛchodem papíru strojem – Océ VarioStream 9210/9220/9230/9240. TRANSAKâNÍ PRODUKâNÍ PROST¤EDÍ V oblasti transakãních tiskÛ se zpravidla jedná o velké objemy tiskÛ typu „co strana, to originál“ z pfiísnû logicky strukturovan˘ch

klienty pro tento segment banky, poji‰Èovny, energetické a logistické spoleãnosti, v oblasti komerãní pak direct marketingové agentury, zasilatelství, outsourcofii korporátních institucí...

V OBLASTI TRANSAKČNÍCH TISKŮ SE JEDNÁ O TISKY TYPU „CO STRANA, TO ORIGINÁL“. DŮLEŽITÁ JE BEZPEČNOST. Z portfolia Océ systémÛ jsou pro transakãní prostfiedí (aÈ uÏ korporátní ãi komerãní) k dispozici ãernobílé tiskové produkãní systémy na fiezané formáty Océ VarioPrint 3070/3090/3110 Titanium, Océ VarioPrint 5115/5140/5160 s moÏností tisku pfiítiskové barvy, ãernobíl˘ produkãní tiskov˘ systém se studenou fixací na nekoneãn˘ pás Océ VarioStream 6100, ãernobílé

bulletiny, referáty, sbírky zákonÛ. Z hlediska vybavení produkãními systémy a portfoliem nabízen˘ch sluÏeb jsou si tato prostfiedí velice blízká. A právû tento segment centrální produkce dokumentÛ je pro Océ z hlediska nabízeného portfolia produktÛ jedním ze dvou stûÏejních. Z produkãních tiskáren lze v tomto prostfiedí vyuÏít ãernobílé multifunkãní produkãní systémy na fiezané formáty Océ VarioPrint 2062/2075, Océ VarioPrint 2100/2110 Titanium, nejrychlej‰í Aby bylo možno všechna zařízení koncovými uživateli efektivně využívat, je samozřejmě možné (a žádoucí) provádět školení a doškolování nových koncových uživatelů i administrátorů na straně zákazníka.

a nejproduktivnûj‰í duplexní tiskárnu na svûtû Océ VarioPrint 6250 ãi Océ VarioPrint 5115/5140/5160 s moÏností tisku pfiítiskové barvy, plnobarevné produkãní multifunkãní/tiskové systémy Océ CPS 800/900 s unikátní

databází. Tato data jsou zpravidla vkládána do nejrÛznûj‰ích typÛ (elektronick˘ch) formuláfiÛ. Typick˘mi pfiedstaviteli v˘stupÛ tohoto typu jsou pravidelnû zasílané bankovní v˘pisy, telefonní úãty, úãty za energie, smlouvy... V korporátní oblasti jsou typick˘mi

produkãní tiskové systémy Océ VarioStream 7200/7300/7400/ 7450/7550/7650 v konfiguraci pro tisk transakãních dokumentÛ a v neposlední fiadû i produkãní tiskové systémy Océ VarioStream 9210/9220/9230/9240. Situace, kdy je tfieba získat obsah dat z fyzick˘ch – tedy papírov˘ch – dokumentÛ a dále s nimi pracovat v elektronické podobû, zaji‰Èují high-end fie‰ení, zaloÏená na HW i SW produktech Océ Document Technologies – tedy produkãních specializovan˘ch skenerech a SW pro rozpoznání ti‰tûného a rukou psaného textu (OCR/ICR). Tím je v tomto pfiípadû Océ DocuStar a Océ RecoStar. ■ EUROZPRAVODAJ 57

58 TD-IS EZ1/07-jr

3/8/07

11:26 PM

Stránka 58

INVESTICE text: TD-IS; foto: archiv

TECHNOLOGIE

Hledáte IT oblast s optimální návratností investice? Zkuste se zaměřit na PLM! Aby si dnes střední podniky udržely svůj kapitál, musí minimalizovat náklady a maximalizovat návratnost investic.

J

ednou z oblastí, která podle v˘sledkÛ reáln˘ch projektÛ vynaloÏené investice zhodnocuje velice rychle, je oblast PLM. PLM není jen software, poskytuje informace o v˘robku bûhem v‰ech fází jeho Ïivotního cyklu pracovníkÛm jednotliv˘ch útvarÛ spoleãnosti, ale i partnerÛm, jak˘mi jsou tfieba firmy spolupracující pfii v˘voji produktÛ. Hodnota PLM se projevuje ve v˘voji v˘robkÛ, v nákupu, ve v˘robû i v servisu. V zásadû lze fiíci, Ïe systémy PLM zvy‰ují v˘nosy, redukují náklady, zvy‰ují kvalitu a zkracují ãas na uvedení v˘robku na trh.

dokumentÛ. Tak se zrodily první DMS (Dokument management systémy) jakoÏto jeden z pilífiÛ PLM fie‰ení. Druh˘m pilífiem byla potfieba spravovat v˘robková data – souãásti nakupované a vyrábûné a dal‰í prÛvodní podklady. Tato data sice byla staticky spravována v ERP systémech, ale bez vazby na v˘kresy a na modely. Pokud

Náznaky PLM systémÛ se zaãaly objevovat poãátkem 90. let v souvislosti s uplatnûním

SOUâASNÉ PLM ¤E·ENÍ poskytuje daleko ‰ir‰í moÏnosti a ukazuje se, Ïe pÛvodní cílová

SYSTÉMY PLM ŘEŠENÍ SE UPLATŇUJÍ V ELEKTRONICE I V MEDICÍNSKÉ TECHNICE... ov‰em máme jíÏ správu dokumentÛ a dat, vzniká jednoznaãnû potfieba nástrojÛ na fiízení t˘mové spolupráce a na fiízení projektÛ, pfiibyl tak dal‰í pilífi, a tím je workflow.

Firma TD-IS s.r.o. je na českém trhu v oblasti PLM/DMS systémů jedním z leaderů. Její pracovníci se této problematice věnují již od poloviny devadesátých let. Mezi její zákazníky patří nejen velké firmy, jako jsou třeba ŠKODA POWER a.s.

poãítaãov˘ch nástrojÛ pro tvorbu dokumentÛ. Na to, aby se zajistila platnost elektronického dokumentu a naopak papírová kopie slouÏila v˘hradnû pro informaci, bylo potfieba zavést systém pro správu elektronick˘ch 58 EUROZPRAVODAJ

skupina (strojírenství, letectví… ) je dnes podstatnû ‰ir‰í. Tyto systémy se uplatÀují v elektronice, v medicínské technice ãi pfii v˘robû potravin. ¤e‰ení je velmi modulární a dá se nasazovat podle toho, které procesy jsou

Ing. Pavel Mareš (43 let) po absolvování Fakulty strojní VŠSE pracoval 10 let ve Škodě Plzeň. Od roku 1995 se věnuje problematice PLM systémů, od roku 2000 pracuje jako ředitel a jednatel společnosti TD-IS, s. r. o.

pro zákazníka kritické. Obvykle se zaãíná buì správou dokumentace technické (modely, v˘kresy...), popfiípadû i obecné (faktury, objednávky, smûrnice jakosti…), a nebo se zaãíná fie‰it rovnou celá správa Ïivotního cyklu v˘robku. Ta umoÏÀuje bezpeãnû definovat, ukládat, sdílet a kontrolovat jednotné údaje o v˘robku kaÏdému s pfiíslu‰n˘mi právy nejen v podniku, ale i v síti dodavatelÛ. SniÏuje tak pfiímé materiálové náklady a zavádí praktiky v˘voje v˘robku tak, aby se do jeho v˘voje a v˘roby mohli vtáhnout subdodavatelé. POSTUPNù SE PAK MÒÎE ¤E·ENÍ roz‰ifiovat o dal‰í aplikace – konfiguraãní management, fiízení jakosti a zaji‰tûní souladu v˘robku (ISO9001/EN46001, RoHS, WEEE, FDA …), fiízení projektÛ a dal‰í. Nad v‰emi daty je pak moÏno vytvofiit managerské reporty. Souãástí fie‰ení jsou vÏdy rovnûÏ podpÛrné nástroje pro prohlíÏení a hromadné tisky. NA âESKÉM TRHU V OBLASTI PLM/DMS systémÛ

je bezesporu jedním z leaderÛ firma TD-IS, s. r. o. Vystupuje pfiedev‰ím jako nezávisl˘ systémov˘ integrátor komplexních IT fie‰ení. Díky desítkám zrealizovan˘ch projektÛ a úzké spolupráci s americkou firmou Agile má znaãné know-how firemních procesÛ pro jednotlivé segmenty prÛmyslové v˘roby.

PLM ŘEŠENÍ UMOŽŇUJÍ TAKÉ ZKRACOVAT POTŘEBNOU DOBU NA UVEDENÍ VÝROBKU NA TRH. Implementace pak není zpravidla o zavedení systémÛ do stávajících procesÛ, ale o komplexním re-engineeringu celé firmy. Mezi zákazníky TD-IS s.r.o. patfií nejen velké firmy, ale i fiada mal˘ch aÏ stfiednû velk˘ch spoleãností. Firma disponuje ‰irok˘m portfoliem produktÛ a zku‰enostmi s integracemi vût‰iny u nás pouÏívan˘ch CAx a ERP systémÛ. MÛÏe tak uspokojit potfieby v‰ech typÛ organizací. Zkuste se sami pfiesvûdãit. ■

60-61 Siemens Vatech EZ1/07

3/9/07

12:27 AM

Stránka 60

★ „P¤IPRAVENI NA NOVÉ V¯ZVY“ e n e r g e t i k a

Akciová spoleãnost Siemens Engineering navazuje na více neÏ padesátiletou tradici ‰piãkového dodavatele v oboru silnoproud˘ch a slaboproud˘ch instalací, fiídicích systémÛ, elektrické instrumentace a v oblasti technického zabezpeãení budov. Îe se jí to dafií, dokládají nejen ekonomické ukazatele, ale i spokojení klienti.

J GALERIE BUTOVICE, PRAHA: Společnost dodávala kompletní silnoproudé a slaboproudé elektroinstalace a technické zařízení budov. V současné době zajišťuje také kompletní revize a servis elektro-zařízení jako například elektronického zabezpečovacího systému, požárního systému... Vedle toho zodpovídá rovněž za údržbu vzduchotechniky.

ak jiÏ bylo fieãeno, akciová spoleãnost Siemens Engineering navazuje na více neÏ padesátiletou tradice. Je drÏitelem certifikátu ISO 9001 a ISO 14001. Základní filozofie firmy vychází ze zámûru trvale zvy‰ovat hodnotu spoleãnosti s cílem co nejlépe plnit oãekávání sv˘ch zákazníkÛ. Îe se jí to dafií, dokládají klienti, ktefií se na spoleãnost Siemens Engineering obracejí s dal‰ími zakázkami, které jsou realizovány k jejich plné spokojenosti. „Na‰e spoleãnost Siemens Engineering je sice mladá, ale vychází z dlouholet˘ch zku‰eností a tradic,“ fiíká generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva Ale‰ Tomec. „Na‰e „mládí“ spoãívá pfiedev‰ím v na‰em uvaÏování, v na‰ich myslích. Díky novému hlavnímu akcionáfii, spoleãnosti Siemens, s.r.o., máme ‰anci realizovat novou a ambiciózní vizi a naplnit novû definované poslání. Nov˘ t˘m – tím mám na mysli hlavnû

pfiedstavenstvo, jakoÏ i pfieskupené a doplnûné v˘konné vedení spoleãnosti – kter˘ vizi a poslání spoleãnosti zpracoval, je nositelem nové podnikatelské filozofie zaloÏené pfiedev‰ím na spokojen˘ch zákaznících, kompetentních zamûstnancích a „bohat˘ch“ akcionáfiích,“ dodává. Historie společnosti sahá do padesátých let minulého století, kdy vznikl montáÏnû-dodavatelsk˘ podnik ElektromontáÏní závody Praha. V roce 1985 se stal závod souãástí koncernu Elektromont Praha, aby se v roce 1990 opût osamostatnil pod pÛvodním názvem. O osm let pozdûji se podnik stává dcefiinou spoleãností rakouské firmy VA TECH ELIN EBG

projektÛ v oblasti energetiky a prÛmyslu. „Toto know-how je jedním z nejv˘znamnûj‰ích pilífiÛ, na kterém stavíme i na‰i dal‰í budoucnost,“ zdÛraznil generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva Siemens Engineering Ale‰ Tomec. Společnost je nyní posílena rozsáhlými kompetencemi celosvûtovû pÛsobícího matefiského koncernu Siemens. „Chceme se soustfiedit na komplexní dodávky a montáÏe v oboru silnoproud˘ch a slaboproud˘ch instalací, fiídicích systémÛ, elektrické instrumentace a v oblasti technického zafiízení budov (vytápûní, klimatizace, vzduchotechnika, sanitární zafiízení). Do spektra na‰ich aktivit patfií také

„SPOLEČNOST SIEMENS ENGINEERING JE SICE MLADÁ, ALE VYCHÁZÍ Z DLOUHOLETÝCH ZKUŠENOSTÍ. JEJÍ ‚MLÁDÍ‘ SPOČÍVÁ PŘEDEVŠÍM V UVAŽOVÁNÍ.“ GmbH. Název VA TECH EZ a. s. nesla spoleãnost od roku 2003. No a koneãnû v minulém roce se stal VA TECH EZ a. s. dcefiinou spoleãností koncernu Siemens. Ať již Siemens Engineering pÛsobila pod jak˘mkoli jménem, vÏdy nabízela a provádûla realizace velk˘ch 60 EUROZPRAVODAJ

v˘roba rozvadûãÛ nízkého a vysokého napûtí, kompenzaãních rozvadûãÛ, betonov˘ch transformaãních stanic a kompaktních transformátorov˘ch stanic. Siemens Engineering zaji‰Èuje projekty, inÏen˘rink, servis, kontrolu a revize, jakoÏ i nejlep‰í technická a finanãní fie‰ení v trÏních segmentech energetiky, prÛmyslu, infrastruktury

60-61 Siemens Vatech EZ1/07

3/9/07

12:42 AM

Stránka 61

KDYÎ JE SAMOZ¤EJMOSTÍ DOSTÁT SV¯M ZÁVAZKÒM

budov a Facility Managementu, coÏ je provozování budov od servisu, údrÏby zabezpeãení pfies catering, úklidovou sluÏbu, ostrahu aÏ po kontroly a revize zafiízení. V podstatû jde o to, Ïe kdyÏ nûkdo postaví budovu, najme si nás a my ji kompletnû vybavíme v‰emi potfiebn˘mi rozvody. A pokud má klient zájem, mÛÏeme se nadále starat o chod celého zázemí takové budovy. Na‰e síla je v tom, Ïe dokáÏeme pfiipravit v‰e od projektu po realizaci. Na‰í snahou je ale také vidût do budoucna a pfiiná‰et sv˘m zákazníkÛm nová fie‰ení, která jim zajistí konkurenceschopnost, zv˘‰í efektivitu jejich procesÛ a úspory pfii realizaci jejich projektÛ. Chceme pruÏnû reagovat na nové v˘zvy a pfiíleÏitosti jak v tradiãních trÏních oblastech, tak i v tûch novû se tvofiících.“ Ještě v dobách, kdy společnost fungovala jako Elektromontážní závody, byla v˘znamn˘m hráãem na poli dodávek pro energetiku. Vlivem rÛzn˘ch okolností tuto pozici ztratila. I kdyÏ jsou v souãasné dobû v oblasti energetiky karty víceménû

schopen dodat na klíã ve‰keré tyto technologie i dal‰í, jako je systém protipoÏární ochrany, zabezpeãovací systémy, ve‰keré elektrické rozvody, silnoproudé i slaboproudé, telekomunikaãní systémy, prostû v‰e, ãím je nutné takovou budovu vybavit.

snaÏí nové pfiíleÏitosti vyhledávat aktivnû sama. „Vûfiím, Ïe se na nás zákazníci budou i nadále s dÛvûrou obracet. V‰ichni zamûstnanci Siemens Engineering udûlají v‰e proto, aby splnili ve‰kerá

Jeho velkou výhodou je to, že vstupem nového vlastníka, spoleãnosti Siemens, získal i Siemens kompetence, vlastní portfolio buildnig technology Siemens a s tím i ono lidské know-how. Nabízí vlastní produktové kompetence v oblasti telekomunikací a poboãkov˘ch ústfieden. Siemens je v˘robce kompletních datov˘ch sítí vãetnû serverÛ, je prostfiednictvím dcefiiné spoleãnosti Osram v˘robcem osvûtlení, takÏe tím pádem mají ke v‰em tûmto produktÛm pfiístup.To jsou velké devizy pro potenciální klienty, kter˘m v neposlední fiadû mohou nabídnout stabilitu a kredibilitu spoleãnosti Siemens na trhu. Aã se to nezdá, v souãasné dobû totiÏ stále je‰tû není samozfiejmostí dostát sv˘m závazkÛm. Pak není divu, že se společnost se svými dodávkami podílí na takových projektech, jak˘mi jsou napfiíklad novû budovan˘ vûtrn˘ park Rusová, severoãeská prÛmyslová zóna Krupka, nov˘ závod Knauf Insulation, nové úseky dálnice

jejich pfiání k oboustranné spokojenosti,“ zakonãil Ale‰ Tomec. Moderní architektura, špičkový design, sklo, ocel… Rozlehl˘m prostorem proudí davy lidí – nakupují, baví se, jedí, pijí…

„DOKÁŽEME PŘIPRAVIT VŠE OD PROJEKTU AŽ PO REALIZACI. NAŠÍ SNAHOU JE ALE TAKÉ PŘINÁŠET SVÝM ZÁKAZNÍKŮM NOVÁ ŘEŠENÍ, KTERÁ JIM ZAJISTÍ KONKURENCESCHOPNOST.“

rozdané, ráda by ov‰em byla zpût. CoÏ není vÛbec nemoÏné. PfieÏila pokles poptávky a nyní se vrací. Společnost stojí na třech pilířích – energetika, průmysl a dodávky technologií do budov. Onen tfietí pilífi má nejvût‰í potenciál rozvoje. Staví se nové, moderní kanceláfiské budovy a investofii hledají partnera, kter˘ by byl schopen projektovat a realizovat kompletní dodávky technologií. A to Siemens Engineering dovede. KaÏdá budova potfiebuje vzduchotechniku, klimatizaci, vytápûní… Siemens Engineering je

D8 nebo v˘stavba rozsáhlého projektu Palladium Praha. Ve ·kodovû paláci, do nûjÏ se postupnû nastûhovali zamûstnanci Magistrátu hlavního mûsta Prahy, byl Siemens Engineering povûfien provedením kompletní rekonstrukce elektroinstalace. Úspûch firma zaznamenává i v oboru prÛmyslové údrÏby – vedle jiÏ tradiãní údrÏby ãásti elektro a MaR pro papírensk˘ gigant Mondi Packaging Paper ·tûtí získala v této papírnû také zakázku na údrÏbu zafiízení nízkého napûtí a údrÏbou energetiky byla povûfiena i jedním z nejstar‰ích a nejznámûj‰ích ãesk˘ch pivovarÛ, PlzeÀsk˘m Prazdrojem. K tûmto projektÛm se spoleãnost dostává tak, Ïe ji na jedné stranû oslovují stavitelé, na stranû druhé se

Obchodní a zábavní centrum Flóra tepe Ïivotem témûfi cel˘ den. Pohledem nezasvûceného ãlovûka, kter˘ se prochází setmûl˘mi ulicemi velkomûsta, nastává trocha klidu jen v noãních hodinách. Skuteãnost je ale jiná. Îivot ve formû energetického proudûní tu neutichá nikdy. Stovky kilometrÛ vedení skrytého lidsk˘m oãím tu kaÏdou vtefiinu pfiemisÈuje nezmûrné mnoÏství energie, pod povrchem moderní architektury se odehrávají procesy, které mají jedin˘ úkol: udrÏet cel˘ ten obrovsk˘ palác pfii Ïivotû. V pozadí toho v‰eho ov‰em zase stojí ãlovûk – v tomto pfiípadû tedy spí‰ firma. Firma, která dokáÏe cel˘ ten energetick˘ systém vyprojektovat, zabudovat i provozovat. Siemens Engineering. ■

LETIŠTĚ PRAHA – RUZYNĚ: Po dostavbě terminálu Sever 2, prstu C a spojovacího objektu, na které se společnost významnou měrou podílela, získal Siemens Engineering zakázku na opravu trafostanice TS 36. Vzhledem ke stále rostoucím výkonům jak v počtu odbavených cestujících, tak v počtu pohybů na letišti Praha, je dalším nezbytným krokem v jeho rozvoji rozšíření dráhového systému formou realizace nové paralelní vzletové a přistávací dráhy.

EUROZPRAVODAJ 61

62-63 Suska-jr

3/8/07

3:41 PM

Stránka 62

ROZHOVOR

V¯TVARNÉ UMùNÍ svatyni mytick˘ch KyklopÛ, kde se sochafi v koÏené zástûfie a s ohnûm v ruce pohybuje jako bájn˘ Hefaistos. Studio se mimo jiné snaÏí vylep‰it prostfiedí obce a také citlivû spolupracuje pfii úpravû praÏského Prokopského údolí. Určitě není obvyklé, aby se někdo pustil do takové práce jako vyřezávání vzorů do starých cisteren. Jak jste na to přišel vy? Cisterny jsem si objevil. Pfii‰el jsem na nû náhodou. Ale pfiedehrou byl rok 2005, kdy jsem odjel do amerického Vermontu. Scházejí se tam umûlci z celého svûta, kaÏd˘ si mÛÏe pracovat na sv˘ch projektech. Jel jsem tam uÏ ponûkolikáté, doufal jsem, Ïe si odpoãinu od své práce, Ïe tam budu dûlat malé návrhy, mod˘lky a experimentovat. V‰echno bylo jinak. Druh˘ den mû vzali do sbûrny

Posedlost rezavými cisternami NáramkÛm obryÀ se podle sochafie âestmíra Su‰ky podobají jeho skulptury vytvofiené ze star˘ch cisteren. Vystaví je od 21. bfiezna do 25. dubna v továrním prostoru Thámovy haly v praÏském Karlínû pod názvem Rezavé kvûty. Sám si ironicky fiíká Velk˘ recyklátor. Probouzí totiÏ Ïelezn˘ ‰rot k novému Ïivotu, k nové kráse.

Z

obfiích rezav˘ch pivovarsk˘ch cisteren, do nichÏ se pÛvodnû ve‰lo 208 hektolitrÛ piva, vykouzlil monumenty jak utkané z krajky. Na v˘stavû budou k vidûní i otisky vyfiezan˘ch vzorÛ na papír.

Už od začátku 90. let se Čestmír Suška zabývá vztahem vnějšího a vnitřního prostoru sochy, jež pak někdy evokuje až dojem žebroví gotické katedrály. „Inspirací k vyřezání vzorů do cisteren jsou obyčejné všední věci, s nimiž se denně setkáváme,“ říká umělec. 62 EUROZPRAVODAJ

Nûkdej‰í ãlen v˘znamné v˘tvarné skupiny Tvrdohlav˘ch nemusí chodit do módních fitness studií – jeho umûní je vlastnû tûÏká dfiina! Pfied ãasem vydlabával pÛsobivá díla z kmenÛ velk˘ch topolÛ. A mnohá z nich se stala obdivovanou ozdobou galerií. Dnes si vybírá je‰tû obtíÏnûj‰í práci. Je posedl˘ vyfiezáváním vzorkÛ do cisteren, které pÛvodnû slouÏily smíchovskému Staropramenu ke zrání piva. Pracoval jiÏ s rÛzn˘mi materiály, se dfievem i sklem, zajímaly ho ve vztahu k v˘tvarnému umûní i divadelní postupy. K Ïelezu v‰ak mûl kdysi odstup jako k civilizaãnímu v˘tvoru. Ale kdyÏ na své stáÏi v americkém Vermontu uvidûl na smeti‰ti velkou kovovou polokouli, odfiíznutou ze zásobníku plynu, byl jako uhranut˘: „Pochopil jsem, Ïe ji tam nemÛÏu nechat,“ pfiiznává. Nauãil se tedy svafiovat i vyfiezávat kov. Obzvlá‰È ho fascinuje práce

s plazmov˘m hofiákem: „Cosi podobného se dûje i na povrchu Slunce! Pfiipadá mi úplnû zázraãné, Ïe nûco takového mám v ruce.“ Ve Vermontu pak nakoupil takov˘ch polokoulí osmnáct. Skulptury z nich vytvofiené nyní putují po v˘stavách po cel˘ch Spojen˘ch státech. Po návratu z Ameriky nakonec na‰el materiál i v âechách – to kdyÏ na bfiehu Vltavy uvidûl hromady rezav˘ch cisteren.

FASCINUJE HO PRÁCE S PLAZMOVÝM HOŘÁKEM: „COSI PODOBNÉHO SE DĚJE I NA SLUNCI.“ Jeho rozmûrná díla se nikam dovnitfi nevejdou – a tak pracuje i v zimû venku, v zahradû u hangáru v ¤eporyjích, kde díky pochopení obecního úfiadu zfiídil i pro jiné umûlce Sochafiské studio Bubec. Hala i dvÛr se tak trochu podobá

Ïelezného ‰rotu. Tam jsem objevil Ïeleznou polokouli, jaká v Evropû není k vidûní. Byla odfiíznutá od zásobníku na kapaln˘ plyn na topení. KdyÏ jsem vidûl, jak je polokoule krásná, zasvítily mi oãi. Pfiedtím jsem se Ïelezem nikdy nepracoval, neumûl jsem zacházet se sváfieãkou. Rozhodl jsem se, Ïe se musím velice rychle nauãit pracovat s kovem. Od jednoho filipínského sochafie jsem se nauãil sváfiet. Vy však nejen sváříte nové kovové sochy, také do železa vyřezáváte nádherné krajkové vzory! ¤eÏu autogenem, ale taky jsem se nauãil pracovat s plazmov˘m hofiákem, coÏ je modernûj‰í

62-63 Suska-jr

3/8/07

3:42 PM

Stránka 63

NEOBVYKLÉ SKULPTURY text: Eva Jeníková foto: 2media.cz

technologie, vyuÏívá elektrického oblouku a stlaãeného vzduchu a z hofiáku tryská plazma. Jak jste pak přišel na cisterny? KdyÏ jsem koupil první polokouli, úplnû jsem se z toho pobláznil a postupnû jsem jich koupil osmnáct. A protoÏe je odfiezávali z cel˘ch cisteren, prohlásil jsem, Ïe pfiijedu za rok znovu, aÈ mi pfiipraví celé cisterny. A taky jsem pfiijel a pracoval na nich. Vzniklé skulptury teì cestují po cel˘ch Spojen˘ch státech, nyní jsou vystavené ve Washingtonu, na jafie budou v Alabamû, v Birminghamu. A v Čechách se vám pak stýskalo po velkých kusech, ne? Nûkteré skulptury zÛstaly v USA, nûkteré jsem pfiivezl. Vystavili je v brnûnském Domû umûní. Na vernisáÏ pfiijel americk˘ velvyslanec a pozval mû, abych o svém pobytu v USA pfiedná‰el na americkém velvyslanectví. A druh˘ den mi volala jedna pracovnice velvyslanectví, Ïe v Braníku vidûla cisterny, které by mû

mohly zajímat. Lidé mi dost ãasto volají, Ïe nûkde vidûli velké kmeny – tak jsem plno krásn˘ch taky získal – ale nûkdy mi nabízejí v‰elijaké hlouposti. âekal jsem tedy, Ïe v Bráníku budou tfieba jen staré bojlery! JenomÏe jsem na poli vedle Vltavy skuteãnû uvidûl hromady nádhern˘ch cisteren. Zíral jsem na to jak na zjevení. Zaãal jsem tam bláznivû bûhat, lézt do nich a v‰elijak je zkoumat. Byl jsem úplnû v ‰oku. Ve smíchovském pivovaru mûnili technologii, vyhodili staré cisterny a rozfiezávali je na kusy. Bylo jich pût set. Vidûl jsem, jak je tahají na lanech ven z budovy – vypadalo to, jako kdyÏ datel tahá ÏíÏalu. Povedlo se mi

jich ‰est zachránit – na‰tûstí jen za cenu ‰rotu. Zřídil jste si v Řeporyjích Sochařské studio Bubec proto, abyste měl kde si hrát s obřími kusy? Moje práce se zaãaly postupem doby zvût‰ovat, aÏ byly tak veliké, Ïe mû

„ CISTERNY JSOU VLASTNĚ VÁLCE, KTERÉ MŮŽU KOULET. KOULÍM JE JAKO CHROBÁK A PRACUJU DOKOLEČKA.“

jsme osloveni agenturou pro Ïivotní prostfiedí, která buduje stezku pro pû‰í a pro cyklisty v Prokopském údolí. SnaÏíme se, aby tam nebylo soch pfiíli‰ mnoho, aby se nádherné prostfiedí nezniãilo, jen jemnû a po obvodu parku zdÛraznilo. Vy i skupina Tvrdohlavých, kam jste patřil, máte smysl i pro další druhy umění, třeba pro divadlo. V roce 1980 jsem zaloÏil se dvûma pfiáteli v˘tvarné divadlo Kolotoã. Divadlo mû zajímá, protoÏe se také

vytlaãily na zahradu, pak pfies ulici na pole. A kdyÏ tam pfii‰li zbohatlíci a zaãali budovat své podnikatelské baroko, vyhnali mû. Na‰tûstí jsem objevil b˘valou skladovou halu a získal jsem ji. Pracuji tu nejen já, ale i mí kolegové a zahraniãní sochafii. Snažíte se vylepšit i okolí v Řeporyjích. Vaše díla by se

hodila do přírody nebo parků… To se uÏ dûje. Halu jsme získali díky místnímu úfiadu a zavázali jsme se, Ïe se budeme vûnovat vefiejn˘m prostranstvím. Povedlo se nám rekonstruovat areál základní ‰koly, kde jsme ve spolupráci s architektem navrhli nové oplocení se tfiemi bránami, z nichÏ kaÏdou navrhl jin˘ umûlec, a uvnitfi areálu jsou sochy, velké obrazy na schodi‰ti. UÏ je tam velká sbírka ãeského umûní. Do místního parku jsme umístili skulptury letadel, na nichÏ a s nimiÏ si dûti mÛÏou hrát, od holandského sochafie tu jsou nádherné schody, na nichÏ se zaãala scházet omladina. Na námûstí je skulptura, na níÏ se dá sedût. Byli

odehrává v prostoru. Dalo mi spoustu zku‰eností, které uplatním ve své práci, napfiíklad pouÏívám svûtlo, umísÈuji je dovnitfi soch. Je to práce s prostorem a já jsem její souãástí. VyuÏívám taky pohybu. Cisterny jsou vlastnû válce, které mÛÏu koulet. Koulím je jako chrobák a pracuju a pracuju dokoleãka. Ve Vermontu jsem je takhle koulel po krajinû, nepotfieboval jsem Ïádné náklaìáky, dokonce jsem je dokutálel i do fieky.

Suška si nemyslí, že by byl odpad odpudivý: „Odpad je sám o sobě hezký, jen se člověk musí umět dívat a potom to nesmí zkazit. Pracuji s věcmi, kterých se lidi chtějí zbavit. Přitom je v nich něco nádherného. Vždycky přiskočím a něco z toho zachráním, vyřezávám z toho kousky, z odřezků vytvářím na podlaze kobercový vzor a ten potom otiskuji na roli papíru. Nikoliv pomocí barvy, ale pomocí rzi, takže je to zase přírodní proces.“

A nepotopí se? Mám na to fígle. ¤íkal jsem si, Ïe by bylo nádherné, kdyby byly nûkde v pfiírodû a lidi by si je váleli a cisterny by cestovaly krajinou... ■ EUROZPRAVODAJ 63

64-67 LeMans-jr

3/8/07

3:45 PM

Stránka 64

REPORTÁÎ

FOTOGRAFIE Fotograf Adolf Zika k fungování okruhu říká: „Půl hodiny před závodem – s nadsázkou řečeno – spadnou šraňky, autobusy a osobní auta se zastaví, projedou závodní vozy, pak se závory zvednou a život místních obyvatel jde dál.“

24 HODIN NADORAZ: LE MANS Sice jsme teprve na jafie, ale milovníci rychl˘ch kol a pfiedev‰ím legendárního závodu 24 hodin Le Mans jsou uÏ naÏhavení. V polovinû ãervna se pojede uÏ po pûtasedmdesáté a my si mÛÏeme pfiipomenout loÀsk˘ roãník, pfii kterém byl pfiítomen i svûtoznám˘ ãesk˘ fotograf Adolf Zika. V˘sledkem jeho loÀské úãasti je série úchvatn˘ch fotografií.

M Pro fotografování závodu v Le Mans se Zika rozhodl využít neobyčejné kombinace fotografické techniky. Jednu část projektu zaznamenal barevně na středoformátový digitální Hasselblad, druhou skupinu fotografií vytvořil na zrnitý černobílý film manuální Leicou. 64 EUROZPRAVODAJ

usíte to proÏít na vlasní kÛÏi, abyste pochopili, Ïe 24 hodin Le Mans je opravdu ojedinûl˘m závodem. Pochopitelnû kaÏd˘ motoristick˘ fanda ví, jak v˘znamn˘m závodem je Le Mans, ale kdyÏ se jich zeptáte na dÛvody, nebudou schopni vám to vysvûtlit. Samozfiejmû, lidé budou hovofiit o jeho bohaté historii a tradici, která se zaãala psát roku 1923, a budou ho pfiirovnávat k závodÛm typu Velká cena Monaka nebo Indy 500. Ale jsou tu je‰tû jiné dÛvody, proã je tento závod tak v˘jimeãn˘. Ten úchvatn˘ start pfied publikem pfiímo v historickém centru Le Mans, kterému vévodí majestátní katedrála. Ve vzduchu je cítit vzru‰ení, napûtí a oãekávání a je lhostejné, zda jste ãlenem závodního t˘mu, nebo jenom motoristick˘m fanou‰kem. Startuje se veãer a jakmile padne tma, sly‰íte jen kvílení motorÛ a obãasné záblesky

reflektorÛ, jak vás míjejí závodní vozy. Ta atmosféra je neopakovatelná. A vûzte, Ïe ji nevytváfiejí jen závodníci a jejich t˘my ãekající v pohotovosti, aby mohly zasáhnout pfii jakékoli události nebo kolizi. Hlavní zásluhu na tom, Ïe Le Mans jsou závodem par excellenc mají diváci. Ti diváci, ktefií jsou ochotni pfieÏít otravné dopravní zácpy pfii cestû do místa závodu, ktefií budují stanová mûsteãka a obsazují kaÏdé volné místeãko. Tenhle závod nemá poraÏen˘ch. KaÏd˘ je vítûz, i kdyÏ trofej

publikace, která nemá obdoby a kterou ãesk˘ fanda závodu asi hned tak neuvidí, protoÏe není urãena pro ãesk˘ trh. Ta publikace se skládá ze dvou knih – v jedné jsou barevné fotografie, ve druhé fotografie ãernobílé, ve stylu padesát˘ch let. KdyÏ byste jimi listovali, aniÏ byste kdy závod 24 hodin Le Mans nav‰tívili, pochopili byste, o ãem hovofií první odstavec. Poznali byste atmosféru, která na závodû panuje. Autor knih, fotograf Adolf Zika k tomu fiíká: „Jako malého kluka mû velice

STARTUJE SE VEČER A JAKMILE PADNE TMA, SLYŠÍTE JEN KVÍLENÍ MOTORŮ A OBČASNÉ ZÁBLESKY REFLEKTORŮ, JAK VÁS MÍJEJÍ JEDNOTLIVÉ ZÁVODNÍ VOZY. nejcennûj‰í si odná‰í jen jeden z padesáti vozÛ, které se postavily na finálov˘ start.

Splnûn˘ sen Loni byl na Le Mans i reklamní a umûleck˘ fotograf Adolf Zika. ·est dní se pfiímo v dûji‰ti závodu pfiipravoval, sedm˘ den fotil. Vznikla

okouzlovaly automobilové závody. V mém rodném mûstû se kaÏd˘ rok konaly závody do vrchu, jichÏ jsem byl velk˘ fanda, a pak jsem také kaÏdou nedûli trávil u dûdy, kter˘ mûl sbírku aut. Není divu, Ïe jsem u kamaráda, kter˘ bydlel ve velkém bytû, organizoval závody 24 hodin Le Mans s na‰imi angliãáky. To bylo

64-67 LeMans-jr

3/8/07

3:46 PM

Stránka 65

OJEDINùL¯ PROJEKT text: Jifií Roth foto: Adolf Zika

v dobû, kdy mi bylo teprve sedm let. Samozfiejmû jsme vydrÏeli jezdit jen pár hodin. Tehdy mû ani nenapadlo, Ïe se tento závod stane mojí celoÏivotní láskou. JenomÏe Ïivot nabral zcela jiné obrátky a od svûta plného vÛnû benzinu mû odvedl do prostfiedí plného Ïenské krásy. Jako umûleck˘ a reklamní fotograf jsem strávil mnoho let mezi sam˘mi hezk˘mi vûcmi a krásn˘mi lidmi. KdyÏ jsem pak jednoho dne dostal ‰anci strávit ãas jako fotograf na tomto famózním podniku, neváhal jsem ani minutu. Ale já jsem chtûl je‰tû víc. Vzal jsem tuto nabídku jako profesní

V TOMTO ZÁVODNÍM PROSTŘEDÍ MOHL MŮJ FOŤÁK PŮSOBIT PODOBNĚ, JAKO BYSTE VYRAZILI HRÁT GOLF S HOKEJKOU. v˘zvu, a tak jsem se rozhodl pojmout to stylem, kter˘ by kolegové z branÏe povaÏovali za profesní sebevraÏdu. Vzal jsem si s sebou dva druhy techniky, li‰ící se jako koãka a pes. V prostfiedí, kde máte zachytit auta fiítící se rychlostí 300 kilometrÛ v hodinû, mohl mÛj foÈák pÛsobit podobnû, jako byste vyrazili hrát golf s hokejkou. Ale pouze ty nejbláznivûj‰í nápady mohou pfiinést

skuteãná pfiekvapení. Moje fotoaparáty Hasselblad/Phase One a Leica, jejich duch a jejich schopnosti mi pomohly vidût závod v úplnû jiné perspektivû, neÏ jej vidûli ostatní sportovní fotografové. Jeden z fotoaparátÛ byl velice moderní digitální pfiístroj, kter˘m jsem pofiizoval barevné snímky, druh˘ byl retrofoÈák urãen˘ pro ãernobílé focení. Aãkoli byly oba pfiístroje od sebe na hony

Nikdo si lidí s aparátem nevšímal, nikdo je nevyháněl, na druhou stranu, pokud například fotograf překážel při opravě auta během závodu nebo v momentu výměny pneumatik, mechanici ho prostě odstrčili stranou.

INZERCE

64-67 LeMans-jr

3/8/07

3:46 PM

Stránka 66

REPORTÁÎ

FOTOGRAFIE Pro Adolfa Ziku nebylo fotografování v Le Mans prvním kontaktem s motoristickým sportem. Je dlouholetým nadšencem pro automobilové závody, již tři roky jezdil fotografovat úspěchy české stáje vedené Robertem Perglem. Tento tým se letos probojoval do prestižního podniku v Le Mans a Zika se stal týmovým fotografem s mimořádně rozsáhlými právy.

vzdálené, v ten sam˘ moment, na stejném místû, stejnou osobou a tím sam˘m prstem zmáãknutá spou‰È zachycovala to, co vidûlo to samé oko. MÛj dûtsk˘ sen o Le Mans byl naplnûn v mnoha rovinách.“ Celodenní automobilový závod Le Mans se jezdí v prakticky stejné podobě už od roku 1923. Jde o prestižní motoristickou událost, jejíž výsledky testují kvalitu práce kontruktérů a zkušenost jezdců v kombinaci se štěstím. Každoročně přijede na závod a s ním spojený festival několik set tisíc návštěvníků.

66 EUROZPRAVODAJ

âernobílé barevné focení Adolfu Zikovi v práci pomohla nezanedbatelná skuteãnost. Stal se drÏitelem fotopasu, kter˘ mu umoÏÀoval voln˘ pohyb prakticky v‰ude. Mohl se pohybovat na skútru po obsluÏné silnici podél celé tfiináctikilometrové trati a bez omezení si vybírat místo pro svou práci. Zika k tomu fiíká: „Ostatní fotografové v Le Mans fotografovali za peníze, a proto ‰li na místa s dokonal˘m v˘hledem a fotili na jistotu. Já jsem mohl b˘t svobodnûj‰í a vybrat si pohledy, které neslibovaly na první pohled vizuálnû atraktivní obraz. Vyhnul jsem se tak skrumáÏím novináfiÛ z agentur

a ãasopisÛ, ktefií se vût‰inou tlaãili na pár metrech ãtvereãních v místech s dokonalou vyhlídkou na zatáãku.“ Jak uÏ bylo v úvodu ãlánku fieãeno, pro fotografování závodu v Le Mans se Adolf Zika rozhodl vyuÏít neobyãejné kombinace fotografické techniky. Jednu ãást projektu zaznamenal barevnû na stfiedoformátov˘ digitální Hasselblad, druhou skupinu fotografií vytvofiil na zrnit˘ ãernobíl˘ film manuální Leicou. Obû jmenované firmy ho vybavily

miliony. Bûhem závodÛ byl Adolf Zika mezi novináfii za „exota“. Akreditováno zde bylo více neÏ 2400 ÏurnalistÛ, pfies ãtyyfiicet z nich byl ‰piãkoví fotografové motorismu. KaÏd˘ pouÏit˘ fotoaparát mûl kromû pozitiv i fiadu charakteristik, které ho pro reportérskou práci na závodi‰ti znev˘hodÀovaly. Hasselblad vykazoval znaãné zpoÏdûní mezi stisknutím spou‰tû a expozicí. Autor se musel nauãit pfiedvídat v˘voj situace odehrávající se pfied objektivem.

OBĚ FIRMY HO VYBAVILY KOMPLETNÍ VÝBAVOU, KTERÁ SESTÁVALA ZE DVOU ZAVAZADEL. VYJÁDŘENO V KORUNÁCH, BYLA V KUFRECH TECHNIKA ZA 4 MILIONY. kompletní v˘bavou, která sestávala ze dvou zavazadel po dvaceti kilogramech. Vyjádfieno v korunách byla v kufrech ukrytá technika za ãtyfii

S Leicou zas bylo nutné si dom˘‰let hloubku ostrosti a pfiijmout fakt, Ïe v prÛhledovém hledáãku se nezfiídka zobrazovala scéna zcela odli‰ná od té,

64-67 LeMans-jr

3/8/07

3:48 PM

Stránka 67

OJEDINùL¯ PROJEKT text: Jifií Roth; foto: Adolf Zika

> OD AKTÒ K AUTOMOBILÒM

Za jménem Adolfa Ziky si vût‰ina lidí pfiedstaví jenom fotografie polonah˘ch nebo nah˘ch Ïen.

„MECHANICI I ZÁVODNÍCI BOJUJÍ S KAŽDOU VTEŘINOU. POKUD VÁS POVALÍ, JE TŘEBA TO CHÁPAT JAKO VLASTNÍ CHYBU.“ jeÏ se pak objevila na filmu. Neobvykl˘ pfiístup k volbû techniky se odrazil v koneãném v˘sledku. KdyÏ Zika porovnával barevnou a ãernobílou fiadu fotografií z Le Mans, konstatoval, Ïe v˘sledky jsou extrémnû odli‰né. Zika fiíká: „Z hlediska v˘sledku mi pohled na závod zprostfiedkovan˘ Hasselbladem pfiijde více reklamní. Tím myslím, Ïe to jsou vizuálnû atraktivnûj‰í fotky. Pohled pfies Leicu je o dost syrovûj‰í. Dal‰ím

zajímav˘m rozdílem je fakt, Ïe jsem zde s Hasselbladem více fotografoval auta, Leicou jsem zas zaznamenával vût‰inou lidi. vãetnû mechanikÛ a závodníkÛ. Ti bûhem celého podniku bojují s kaÏdou vtefiinou. Je to jejich závod a vy jste tam jen jako divák s foÈákem. Pokud se stane, Ïe vás tfieba povalí, je tfieba to chápat jako vlastní chybu. Na jejich jednání není nic osobního.“ ■

Adolf Zika (1972) je bývalý úspěšný reprezentant v judu, který se v roce 1991 ze dne na den rozhodl pro ukončení sportovní kariéry. Krátce poté začal experimentovat s vypůjčeným fotoaparátem. Když zjistil, že se jeho snímky lidem líbí, koupil si vlastní aparát a vytvořil s ním soubor z triatlonového závodu na Havaji. Záběry neznámého začátečníka získaly v roce 1995 první místo v silně obsazené kategorii Sport (série) soutěže Czech Press Photo. Tento úspěch odstartoval Zikovu úspěšnou kariéru. Postupně se vyprofiloval jako autor kalendářů, reklamy, módy a aktů, který je ceněný širokou veřejností a významně ignorovaný uměleckou kritikou. Díky zdravé míře drzosti si prorazil cestu do propagačních oddělení firem zvučných jmen, mezi

které patří mobilní operátor Orange nebo výrobci luxusní módy ` a Versace. V roce Hermes 2000 byl společností Leica vybrán mezi šest fotografů světa, kteří získali šanci vystavit své snímky na kolínské Photokině a publikovat fotografie ve firemním kalendáři. Je spolu s Janem Saudkem jedním z mála českých fotografů známých i ve světě. INZERCE

68-69 Steakhouse EZ1/07-jr

3/8/07

4:49 PM

Stránka 68

DOBR¯ TIP

ZA KVALITOU

„ČÍM DÁL VÍCE SPOTŘEBITELŮ SE ZAJÍMÁ O KVALITU JÍDEL, A TAK SE EKOLOGICKÝ CHOV STÁVÁ POPULÁRNÍM.“

Zdravû, chutnû a stylovû...

V málokteré restauraci vám dokáÏí sdûlit, odkud Ïe pochází ten obfií steak na va‰em talífii. Existuje ale jeden podnik, v nûmÏ se, s mírnou nadsázkou, mÛÏete na svÛj kus hovûzího pasoucího se za domem jít je‰tû pfied obûdem na vlastní oãi podívat.

P

rav˘ gurmán dává pfiednost kvalitû pfied kvantitou. Kde onu kvalitu ale v dobû, kdy kaÏdá druhá restaurace nabízí levné maso z Polska, hledat? Tfieba v domácích ekologick˘ch chovech. Schválnû, sly‰eli jste uÏ nûkdy o plemenu AberdeenAngus? Jestli ne, tak zpozornûte.

hmotnosti 650–700 kg. Plemeno je velmi rané, matky se poprvé telí ve dvou letech. Telata jsou Ïivotaschopná, se svou matkou jsou svázána siln˘m poutem, vynikají pevn˘m zdravím a rychl˘m rÛstem. Na konci pastvy mají bûÏnû hmotnost 300 kg. Vysoké denní pfiírÛstky umoÏÀují dosaÏení poráÏkové hmotnosti v 16-17 mûsících vûku.

Aberdeen-Angus je masné plemeno skotu pocházející pÛvodnû ze severov˘chodního Skotska, kde bylo vy‰lechtûno jiÏ v 18. století. Toto plemeno patfií mezi geneticky bezrohé, plá‰Èovû ãerné. V posledních letech se stává velmi populární ãervená barva – red Angus. Hlavními pfiednostmi plemene je snadné telení, vynikající plodnost a matefiské vlastnosti, v˘borná pastevní schopnost, dlouhovûkost, odolnost vÛãi nepfiízniv˘m pfiírodním podmínkám. Dospûlé krávy mûfií v kohoutku okolo 135 cm pfii

LAHÒDKOVÁ KVALITA Ov‰em hlavní v˘hodou je zcela bezkonkurenãní kvalita masa, pro kterou se stává plemeno Angus v celém svûtû uznávané a Ïádané. Toto maso vysoké kvality, jemnû vláknité, kfiehké a ‰Èavnaté vyniká jemn˘m mramorováním, které mu dává typickou a nenapodobitelnou chuÈ. Do âech bylo toto plemeno poprvé dovezeno v roce 1991, pfieváÏnû z Kanady, ale i ze SRN, Dánska a Rakouska. V roce 1993 byla zaloÏena Asociace chovatelÛ plemene Angus v âeské Republice.

68 EUROZPRAVODAJ

Ve stejném roce byl zaloÏen i ekologick˘ chov pfieváÏnû ãern˘ch angusÛ spoleãnosti ·umavsk˘ Angus s.r.o. Chov zaãal dovozem 10 kusÛ bfiezích krav z Kanady. Dnes má spoleãnost kolem 200 kusÛ a obhospodafiuje kolem 450 ha luk. EKOLOGIE MÁ ZELENOU V dne‰ní dobû se ãím dál více spotfiebitelÛ zajímá o chuÈ, strukturu a kvalitu v‰ech souãástí, pfiíloh a pfiísad sv˘ch jídel, a tak se ekologick˘ chov stává populárním. Skot Ïije cel˘ svÛj Ïivot na pastvinách a Ïiví se pouze trávou a v zimû senem. Jeho maso je tak libovûj‰í a zdravûj‰í. Toto ekologické maso má ménû kalorií a tuku neÏ hovûzí maso z ustájeného chovu. Napfiíklad steak (170 g) z takového chovu má o 100 kalorií ménû neÏ z klasického chovu. ZároveÀ obsahuje omega 3 mastné kyseliny, které sniÏují riziko nûkter˘ch typÛ rakoviny, cukrovky, obezity a poruch imunity. ZároveÀ jako dÛsledek travní potravy, eko-hovûzí

Co si dát k obědu? Nabídka staků je zde opravdu široká. Fillet Steak ze svíčkové je nejoblíbenější maso z místního menu, Filletu Mignon zase dává řez ze střední části svíčkové nezaměnitelný typický tvar a eleganci. Ani šťavnatý New York Strip z nízkého roštěnce však není k zahození.

68-69 Steakhouse EZ1/07-jr

3/8/07

4:50 PM

Stránka 69

EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ text: Mirka Vildová, foto: archiv Restaurant & Pension Soběsuky je originální podnik s venkovskou atmosférou, v němž nezapomenutelný gurmánský zážitek můžete umocnit sklenkou kvalitního francouzského či moravského vína z vinotéky Merlot d’Or a kávou Illy.

maso obsahuje 2x více beta-karotenu neÏ ostatní hovûzí. Beta-karoten redukuje také riziko rakoviny a kardiovaskulárních chorob. V ekologickém chovu je zamezeno v‰em negativním vlivÛm na kvalitu masa. Skot v ekologickém chovu není krmen Ïádn˘mi antibiotiky pro zamezení onemocnûní nebo hormony na urychlení rÛstu, ani není stresován uzavfien˘m prostorem. To v‰e se negativnû projevuje na kvalitû masa. Napfiíklad vystavení stresu po dobu 10 hodin zpÛsobuje hromadûní glykogenu ve svalech a tvorbu vysokého ph – mléãné kyseliny, maso je pak tmavé, tuhé a není ‰Èavnaté. POZVÁNKA DO RESTAURACE A jak by mohl kdokoliv z vás poznat a porovnat rozdíl mezi obyãejn˘m „ãesk˘m“ hovûzím a ekologick˘m masem masného plemene? Právû v restauracích Aberdeen Angus Steak House. První z nich se nachází v Sobûsukách, na místû s historick˘m duchem, kde jiÏ v roce 1674, za panování Jeho Císafiské Milosti Leopolda I., zaloÏil Václav Vojtûch ze ·tenberka, fií‰sk˘ hrabû, na pustém gruntû Jana Maxmiliána panskou krãmu. Témûfi po 200 letech zaãal rod Silovsk˘ch pÛsobit ve zdej‰í hospÛdce. Byl to Jan Silovsk˘ (16. 6.

1843 - 5. 1. 1933), pocházející z nedalekého Sylova, kter˘ vystavûl hostinec, a zaloÏil tak rodinnou tradici. Byla zde v˘ãepna a velk˘ sál, kde se tancovalo a slavilo. Po Janovi se ujal pípy jeho vnuk, také Jan (5. 5. 1890 - 1969). Ten po první svûtové válce, ve které bojoval v italsk˘ch Dolomitech, hospodu pfiestavûl. Dal‰í v roli hostinského pÛsobil JanÛv syn Václav (6. 9. 1914 - 24. 7. 1986). Ten s pomocí své Ïeny Rezinky provozoval tuto ãinnost aÏ do svého stáfií, kdy 30. 12. 1981 do‰lo k uzavfiení hospody na dlouh˘ch 23 let. Dne 1. 7. 2004 dal‰í z potomkÛ Václav Silovsk˘ s manÏelkou Janou slavnostnû otevfieli stylovou hospÛdku. V roce 2006 se pak majitelé rozhodli potû‰it v‰echny obyvatele a náv‰tûvníky Plznû otevfiením druhé restaurace se stejnou filozofií v PraÏské ulici. FILOZOFIE Tou jiÏ od poãáteãního zámûru bylo zejména umoÏnit ochutnání steakÛ z hovûzího masa masného plemene Aberdeen Angus z vlastního ekologického chovu, ale zároveÀ vytvofiit pfiíjemné prostfiedí k posezení, kde se budete cítit jako uprostfied samotné pfiírody.

Nedílnou souãástí obou restaurací je dfievûn˘ interiér a krb. Odná‰íte si tak nezapomenuteln˘ gurmánsk˘ záÏitek umocnûn˘ sklenkou vybraného francouzského ãi moravského vína z vyhlá‰ené vinotéky Le Bouchon. A jste-li opravdu spokojeni, mÛÏete udûlat radost sv˘m rodiãÛm, pfiátelÛm nebo klientÛm a vûnovat jim jako dárek k narozeninám ãi jin˘m pfiíleÏitostem dárkovou poukázku. PENSION Nav‰tívíte-li restauraci v Sobûsukách, máte pfiíleÏitost se po opravdu vynikajícím jídle ubytovat ve stylovém (a velmi útulném) pensionu Angus-Farm, vybudovaném v pÛdních prostorách restaurace. A jestli nevíte kam vyrazit s firmou, tak pension ve srubovém stylu se zimní zahradou a letní terasou na jiÏní stranu je vhodn˘ téÏ k uspofiádání ‰kolení a semináfiÛ. Kapacita osmnáct osob zaji‰Èuje dostatek soukromí, pokoje jsou vybaveny sociálním zafiízením, internetovou pfiípojkou + wifi, satelitními programy na LCD obrazovkách a minibarem. Pro nároãnûj‰í hosty je zde k dispozici apartmán s velkou pohovkou a vanou. MoÏnost parkování uvnitfi objektu. www.angus-farm.cz ■

„MÍSTNÍ MASO VYSOKÉ KVALITY VYNIKÁ JEMNÝM MRAMOROVÁNÍM, KTERÉ MU DÁVÁ TYPICKOU A NENAPODOBITELNOU KŘEHKOST A CHUŤ.“

EUROZPRAVODAJ 69

70-71 Heliskiing-jr

3/8/07

4:36 PM

Stránka 70

NEOBVYKLÉ LYÎOVÁNÍ

NA CESTÁCH

Heliskiing: zážitek pro majitele tučných kont AÏ vás po krátkém letu vysadí z helikoptéry, budete stát sami na vrcholcích zasnûÏen˘ch hor kdesi v Kanadû. Budete vnímat ticho pfieru‰ované pouze ‰evelením vûtru a kfiikem orlÛ, d˘chat pronikav˘ vzduch a pfied vámi budou jenom táhlé svahy pokryté jiskfiiv˘m panensk˘m snûhem. Vítejte v Banffu! text: Jan Koleãko; foto: archiv

O

stré slunce se odráÏelo od snûhové pokr˘vky a jeho paprsky, které se lomily v tmav˘ch sklech, vrhaly pruhy barevného spektra viditelného jen pro oãi skr˘vajícími se za br˘lemi. PrÛvodce zvedl hÛlku, zavelel a pustil se ze svahu dolÛ. Záplava tryskajícího snûhu urãovala, kde se pohybuje. Za ním se postupnû pustili dal‰í tfii muÏi a jedna Ïena. B˘t zde Ïijící orel a krouÏit nad vrcholem hory, vidûli byste hluboko pod sebou pût barevn˘ch teãek, jak kaÏdá jinak a v‰echny stejnû zanechávají stopu na do této chvíle neposkvrnûné pláni. B˘t orel, pravdûpodobnû by vás zaskoãilo nezvyklé v˘skání naru‰ující jinak posvátné ticho velehor. Vlastnû b˘t orel právû tady, tak byste na podobné hejkání byli zvyklí. VÏdyÈ se tu oz˘vá uÏ ãtyfii desítky let. Jsme v Banffském národním parku v Alberta’s Rocky Mountains, asi hodinu a pÛl od Calgary a dal‰ích nûkolik desítek minut od civilizace. Jsme tu, protoÏe si chceme uÏít

70 EUROZPRAVODAJ

luxusní a atraktivní dovolené spojené s kapkou adrenalinu. Chceme si prostû vyzkou‰et heliskiing. A tady, v kanadsk˘ch horách, je to pr˘ nejlep‰í (a taky, proã si to zastírat, nejdraωí). UÏ cesta sama o sobû je záÏitkem, protoÏe jediná moÏnost, jak se dostat do odlehl˘ch hotelÛ, tedy spí‰e horsk˘ch chalup, je vyuÏití helikoptéry – dopravního prostfiedku, se kter˘m se tu budete potkávat kaÏd˘ den, neboÈ plní kromû zásobovací a prÛzkumné funkce také úkol lyÏafiského vleku. Ale k tomu se dostaneme pozdûji. Po pfiíjezdu do luxusnû zafiízen˘ch chalup a následném ubytování nás ãeká bezpeãnostní instruktáÏ. Pozor,

BEZPEâNOST AÎ NA PRVNÍM MÍSTù ·kolení bezpeãnosti se musí podrobit kaÏd˘. Úãastníci navíc získají takzvané lavinové rádio (nebo také lavinov˘ vyhledávaã), s jehoÏ pomocí je moÏné okamÏitû a na milimetry pfiesnû vystopovat lyÏafie, kter˘ se ocitl pod lavinou. Bez tohoto pfiístroje vás do helikoptéry nepustí. ·kolení je v angliãtinû, francouz‰tinû nebo nûmãinû a trvá asi dvû hodiny. Jeho absolvováním získáváte klíã ke vstupu do bran netu‰eného dobrodruÏství. Hned druh˘ den na vás ãeká helikoptéra. KaÏdá unese zhruba dvanáct lidí, proto se vût‰inou tvofií ãtyfii skupiny, z nichÏ kaÏdá má svého

ČLOVĚK SE OCITNE V KÝČOVITÉM PROSTŘEDÍ BEZ LIDÍ, NEJBLIŽŠÍ CIVILIZACE JE VZDÁLENÁ TAK STO KILOMETRŮ. TADY SE ODEHRÁVÁ TEN PRAVÝ ADRENALIN. rozhodnû nejde o Ïádnou formalitu, ale o naservírování nanejv˘‰ potfiebn˘ch informací o tom, jak se chovat ve zdej‰ích horách, v blízkosti helikoptéry a pfii sjezdech na neupraven˘ch tratích. Proto se vyplatí vûnovat jí maximální pozornost.

prÛvodce, kter˘ dokonale zná horsk˘ terén a má minimálnû ‰estiletou kvalifikaci, tedy zku‰enosti k nezaplacení. Napfiíklad podle hustoty snûhu pozná, zda hrozí v nejbliωích hodinách laviny. Úlohou takzvaného guida je, aby lyÏafie

Do Calgary se létá z Prahy přes Londýn nebo Frankfurt, poté autobusy nebo už přímo helikoptérami do odlehlých chalup (hotelů) v kanadských horách. Ubytování je v luxusně zařízených chalupách, kde nechybí sauny, tělocvičny, několikametrové krby nebo vířivky. Samozřejmostí je půjčovna vybavení. Cena za jeden týden je zhruba čtvrt milionu korun, částka se musí uhradit dva týdny před odjezdem.

70-71 Heliskiing-jr

Helikoptéry nezahálejí ani mimo zimní sezonu. Pro ty, kteří se chtějí ponořit do panenské přírody i v letních měsících, je tu připraven program, kdy každý den vynese helikoptéra nadšence do jiného místa a oni se pak vrací pěšky s průvodcem na základnu, odkud ráno vzlétli.

3/8/07

4:34 PM

Stránka 71

upozorÀoval na nebezpeãí, komunikoval pomocí vysílaãek s helikoptérou, která neustále ze vzduchu monitoruje pohyb lyÏafiÛ, a udrÏoval spojení s hotelem. PrÛvodce jede vÏdy v ãele skupiny, na jejímÏ konci je takzvan˘ sbûraã – jezdec, kter˘ dohlíÏí na to, aby se nikdo z lyÏafiÛ neztratil, a zároveÀ je po celou dobu prostfiednictvím vysílaãek v kontaktu s guidem. Pfii sjezdech skupin létají vÏdy dvû helikoptéry. Velká a malá. Úkolem velké je pfieprava lyÏafiÛ, zaji‰Èování obãerstvení a monitoring prÛbûhu sjezdu. Men‰í helikoptéra tvofií jakousi létající laboratofi. Jejím úkolem je vybírat trati pro sjezd podle aktuálních podmínek. Posádka malé helikoptéry dokáÏe pomocí moderních pfiístrojÛ velice rychle a velmi pfiesnû analyzovat jednotlivé vrstvy snûhu a jeho teplotní kvalitu. Dostane tak dokonal˘ obraz o terénu, ãímÏ pfiedchází vzniku pfiípadn˘ch nebezpeãí, o které v této panenské ãásti pfiírody rozhodnû není nouze. CESTA DO POHÁDKY O tom, na kterou traÈ se vyrazí, rozhoduje posádka malé helikoptéry kaÏdé ráno jen nûkolik minut pfied

odletem velké helikoptéry. Vût‰inou vybírá mezi ‰edesáti aÏ osmdesáti moÏn˘mi sjezdy. Pro ilustraci – pfiistávací místa jsou na hfiebenech hor a jejich vrcholcích, kde je prostor pro pfiistání pouze zhruba dva metry

a ‰edesáti lety. Co je sem tak láká? Zajezdíte si v neuvûfiiteln˘ch podmínkách, k˘ãovitém prostfiedí bez lidí, kdy nejbliωí civilizace je kromû hotelu asi sto kilometrÛ daleko. Vyskytují se tu stovky ledovcÛ, takÏe

POKUD SI MYSLÍTE, ŽE NA PODOBNÉ RADOVÁNKY UŽ NEMÁTE VĚK, TAK VĚZTE, ŽE NEJSTARŠÍ ÚČASTNÍCI SJEZDU MAJÍ ZA SEBOU KLIDNĚ I SEDMDESÁTKU. ‰irok˘, sníh je hlubok˘ a v‰ude kolem jsou otevfiené prostory, které se dramaticky propadají. LyÏafii si v tûchto podmínkách musejí co nejrychleji nasadit speciálnû upravené lyÏe nebo snowboardy a vyrazit na cestu... Nejde o cestu jedinou. Za den se ocitnou na tratích zhruba desetkrát a jeden sjezd trvá pfiibliÏnû pÛl hodiny. Na tenhle sportovní v˘kon b˘vá vyhrazen ãas od devíti, kdy je první start helikoptéry, zhruba do sedmnácti hodin. Pokud si myslíte, Ïe na podobné radovánky uÏ nemáte vûk, tak vûzte, Ïe nejmlad‰ím úãastníkÛm b˘vá také patnáct let, nejstar‰í dosáhli klidnû pûtasemdesátky. V prÛmûru tu nejvíce jezdí lidé mezi ãtyfiiceti

máte pocit, jako byste se ocitli na jiné planetû. Snûhové podmínky jsou pestré – od pra‰anu po ledovky. Pfii sjezdech zaÏijete obrovské rozpûtí podmínek – za jeden t˘den vyspûjete jako lyÏafi, kter˘ by jezdil v evropsk˘ch horách mûsíce. V˘bavu si zdarma pÛjãíte v hotelu, takÏe myslete jen na kvalitní obleãení. Heliskiing je v Kanadû oblíben˘ uÏ od ‰edesát˘ch let. Teprve v posledních letech si cestu do zasnûÏen˘ch hor nacházejí ve vût‰í mífie i lidé ze zemí b˘valé v˘chodní Evropy, coÏ se dá urãitû pfiiãítat pfiedev‰ím cenû, kterou musí za t˘denní pobyt zaplatit. Pro jednotlivce zaãíná na ãástce necel˘ch ‰esti tisíc americk˘ch dolarÛ, ãili více neÏ sto dvacet tisíc korun. ■ EUROZPRAVODAJ 71

72-73 Svadlenka-jr

3/9/07

12:48 AM

Stránka 72

SPORT & INVESTICE

NA HORÁCH

IDEÁL: Z pokoje na sjezdovku

Sen kaÏdého lyÏafie není jenom dostatek snûhu na vrcholcích jeho oblíben˘ch hor, ale také jistota, Ïe kdyÏ napadne a je dost ãasu a vhodná pfiíleÏitost vyrazit, tak Ïe také bude zrovna v tu chvíli volné ubytování. Ti, ktefií na to mají, uÏ zaãínají investovat do vlastního ubytování, kdykoli pfiipraveného pfiivítat své majitele... znaãkou kvality – pûti zlat˘mi hvûzdiãkami. Vyznaãuje se variabilitou terénÛ a nároãností sjezdov˘ch tratí. Naleznete zde snowpark, sedm lyÏafisk˘ch vlekÛ a v âeské republice nejdel‰í ãtyfisedaãkovou lanovou dráhu na Lysou horu, která je nástupním místem na Krkono‰skou magistrálu. Novû budovan˘ objekt v Rokytnici nad Jizerou s apartmány a restaurací se nachází na jihozápadním svahu Lysé hory v centru lyÏafiského areálu Horní Domky. Objekt leÏí na kraji ãerné sjezdovky v nadmofiské v˘‰ce 908 m. V této lokalitû, na hranici 3. zóny Krkono‰ského národního parku v ochranném pásmu, je nová v˘stavba

Investice, která neztratí cenu. V České republice jde o jediné ubytování přímo na sjezdovce. Přímo z oken nebo z terasy můžete dohlížet na své děti, které dovádějí na sjezdovce. Po vzoru evropských zemí přichází i do Česka trend, kdy využíváte své vlastnictví k dalšímu pronájmu, a vaše investice tudíž není mrtvá.

K

rkono‰e jsou i pfies lákavé nabídky zimní dovolené v rakousk˘ch, francouzsk˘ch nebo italsk˘ch Alpách stále oblíbenou destinací sportumilovn˘ch lidí. Velkou v˘hodou je jejich snadná dostupnost – autem tam jste za chvilku. Ta nejznámûj‰í lyÏafiská stfiediska ov‰em v plné sezonû trpí pfielidnûním a je také dost obtíÏné sehnat vyhovující ubytování. Nezamûnitelná atmosféra Krkono‰, nádherná pfiíroda a skvûlé lyÏafiské

MAJETNĚJŠÍ LIDÉ SI POŘIZUJÍ V REKREAČNÍCH STŘEDISCÍCH SVÉ APARTMÁNY... podmínky nicménû dávají pfiíleÏitot ke zkvalitÀování sluÏeb nabízen˘ch ãesk˘m i zahraniãním turistÛm. Celá fiada lidí pochopila, Ïe jednou z cest, jak si dopfiávat maximální konfort, je vlastnictví ubytovacích kapacit. Nejde o to koupit na horách chalupu a na 72 EUROZPRAVODAJ

zimu se tam nastûhovat. To je zpÛsob, kter˘ nevyhovuje kaÏdému. Lidé s exponovan˘m zamûstnáním, podnikatelé neustále improvizující pfii pfiípravû svého ãasového plánu, ale i majetnûj‰í stfiední vrstva na to jdou proto jinak. Pofiizují si v jednotliv˘ch rekreaãních stfiediscích apartmány do osobního vlastnictví. NA HORY DO SVÉHO Jak to funguje v praxi? To popisuje Jaroslav Schiner, pfiedseda pfiedstavenstva Chaty ·vadlenka a. s., která vlastní nemovitosti ·vadlenka a Lovãenka v katastru Rokytnice nad Jizerou: „Na‰e spoleãnost zahájila v fiíjnu 2005 v˘stavbu horského objektu, kter˘ je rozdûlen na jednotlivé ubytovací jednotky – apartmány. Objekt je umístûn na okraji ãerné sjezdovky skiareálu Horní Domky, Rokytnice nad Jizerou, kter˘ patfií mezi nejvût‰í lyÏafiská stfiediska v âeské republice a nachází se v nadmofiské v˘‰ce 630–1315 metrÛ. O jeho kvalitû hovofií uÏ to, Ïe je ocenûn

OBJEKT LEŽÍ NA JIHOZÁPADNÍM SVAHU LYSÉ HORY NA KRAJI ČERNÉ SJEZDOVKY 908 M NAD MOŘEM. zakázána. V˘stavbu umoÏnila demolice Chaty ·vadlenka, která tu stála. Toto místo zaruãuje ideální startovní pozici pro zimní i letní rekreaci. V zimû nástup na sjezdovky pfiímo pfied objektem, pro bûÏkafie po vyvezení lanovkou moÏnost sportu na hfiebenech nebo je v dosahu lyÏafiská magistrála ãi upravované bûÏecké stopy v okolí Dvoraãek.“ P¤IJATELNÁ ÚROVE≈ Objekt s ubytovacími jednotkami dokonãila spoleãnost podle slov Jaroslava Schinera v lednu leto‰ního roku. Objekt sestává ze ãtyfi podlaÏí. V suterénu je restaurace a technické zázemí objektu, zvukovû speciálnû

72-73 Svadlenka-jr

3/9/07

12:48 AM

Stránka 73

DOBRÁ INVESTICE text: Jifií Roth, foto: archiv

odizolované od ostatních ubytovacích prostor. První, druhé a tfietí nadzemní podlaÏí jsou rozdûlena na jednotlivé ubytovací jednotky. „Ubytovací jednotky mají velikost od 49 do 85 metrÛ ãtvereãních a skládají se minimálnû ze dvou místností a sociálního zafiízení. Vedle objektu je postavena sauna, která bude k dispozici ubytovan˘m hostÛm v apartmánech za poplatek,“ fiíká Jaroslav Schiner.

JAK TO TAM VYPADÁ... Ubytovací jednotky jsou nadstandardnû vybaveny, interiér je zhotoven˘ z masivu (plovoucí podlaha s vrchní vrstvou pfiírodního dfieva, zádvefií a sociální zafiízení, které je souãástí kaÏdého apartmánu, má keramickou dlaÏbu). Stûny jsou

OBJEKT JE V LÉTĚ DOSTUPNÝ AUTEM PO ASFALTOVÉ CESTĚ, POSLEDNÍCH TŘI STA METRŮ JE ZPEVNĚNÝCH. omítnuté, stropy podbité sádrokartonem. Okna a balkonové dvefie jsou z dfievûn˘ch europrofilÛ s tepelnû izolaãním zasklením. Vstupní dvefie do apartmánÛ jsou d˘hované protipoÏární s obloÏkami, dvefie spoleãn˘ch prostor jsou d˘hované, obloÏkové, podle potfieby protipoÏární.

Společnost Chata Švadlenka a. s. připravuje výstavbu nového hotelu na místě původní Lovčenky. Hotel bude mít bazén (8x18 m), dvě bowlingové dráhy, saunu, solárium, masáže a wellness centrum. Všechna tato sportoviště budou určena také pro veřejnost, takže v docházkové vzdálenosti (500 m) bude klientům Švadlenky v brzké době k dispozici ještě komplexní sportovně-relaxační centrum.

s termostatem. Objekt je zdûn˘, zvenku obloÏen˘ smrkov˘m dfievem v tmavém odstínu. Jednotlivé apartmány jsou oddûleny akustick˘mi bloky Porotherm, pfiíãky uvnitfi apartmánÛ jsou provedeny z pfiíãkovek Porotherm. Ubytovací jednotky mají na jiÏní stranû terasu. Chata ·vadlenka má vlastní zásobníky vody umístûné asi sedmdesát metrÛ nad objektem, kam proudí voda z vlastního pramene v ochranném pásmu âerného potoka. V projektu je navrÏena biologická ãistírna odpadních vod. KaÏdá ubytovací jednotka má svoje samostatné mûfiení s moÏností regulace topení. Náklady na provoz spoleãn˘ch prostor budou rozpoãítány mezi majitele apartmánÛ. V chatû je celkem ‰estadvacet apartmánÛ v cenách do ãtyfi a pÛl milionu korun. K prodeji jich je uÏ ov‰em pouze devût, ostatní jsou prodané. Cena apartmánu zahrnuje nebytovou jednotku vãetnû

standardního vybavení, terasy a balkony (k pfiíslu‰n˘m apartmánÛm), pfiíslu‰n˘ skládek, podíl na spoleãn˘ch prostorách a pozemku a koneãnû vûcné bfiemeno na uÏívání okolního pozemku (pfiístup, rekreace). „Samozfiejmû není na pfiekáÏku, pokud chce klient vyuÏít hypoteãní

Objekt je v létû dostupn˘ autem po asfaltové cestû z Rokytnice nad Jizerou, posledních tfii sta metrÛ je po zpevnûné komunikaci. Dále se dá pfiijet z Harrachova pfies Ruãiãky. Po vût‰inu zimy je objekt pfiístupn˘ pouze rolbou nebo snûÏn˘m skútrem a také na lyÏích. Vlekem, respektive sedaãkovou lanovkou se dá vyjet k chatû Lovãenka a odsud 500 m po vrstevnici nebo od Lovãenky sjet na vlek Montaz a vyvézt se pfiímo nad apartmány. „Na‰e spoleãnost majitelÛm ubytovacích jednotek bude smluvnû garantovat minimálnû po dobu deseti let moÏnost vyvezení osob a zavazadel v zimním období od sedmi do dvaadvaceti hodin za pfiedem stanovenou cenu.“

Interiérové dvefie v apartmánech jsou vyrobeny z masivu. V kaÏdém apartmánu je kuchynû s pfiipraven˘mi rozvody pro instalaci kuchyÀského zafiízení. V kaÏdé koupelnû je elektrick˘ osmdesátilitrov˘ bojler a rovnûÏ pfiíprava pro praãku. Na své si pfiijdou i milovníci televizní zábavy, protoÏe ubytovací jednotky jsou vybavené rozvodem TV, satelitu a radia (jedna zásuvka v obytné místnosti). V‰echny apartmány jsou vybaveny domácím telefonním systémem Fermax s elektronick˘m vrátn˘m. Vytápûní je zaji‰tûné elektrick˘mi dálkovû ovládan˘mi pfiímotopy, v koupelnû je pfiímotopné koupelnové tûleso „Ïebfiíãek“, jinak je v‰ude elektrické podlahové vytápûní

CENA APARTMÁNU ZAHRNUJE NEBYTOVOU JEDNOTKU VČETNĚ VYBAVENÍ. financování,“ doplnil podstatné skuteãnosti Jaroslav Schiner. Spoleãnost Chata ·vadlenka a. s. je vlastníkem souboru nemovitostí Lovãenka a pfiipravuje v˘stavbu nového hotelu na místû pÛvodní Lovãenky. Hotel bude mít bazén, dvû bowlingové dráhy, saunu, solárium, masáÏe a wellness centrum. V‰echna tato sportovi‰tû budou urãena také pro vefiejnost, takÏe brzy bude klientÛm ·vadlenky k dispozici je‰tû komplexní sportovnû-relaxaãní centrum. ■ EUROZPRAVODAJ 73

74-75 Tunisko EZ1/07-jr

3/9/07

12:52 AM

Stránka 74

V AFRICE

NA CESTÁCH

OD SAMÉHO ZAČÁTKU DĚJIN SE ZDE STŘÍDALY NÁRODY, KTERÉ CHTĚLY TUTO BOHATOU A STRATEGICKY VELICE DOBŘE POLOŽENOU ZEMI OVLÁDAT.

TUNISKO: zemû s bohatou historií

Nevíte, kam vyrazit v létû za mofiem, píseãn˘mi pláÏemi a nûjakou tou v˘znamnou památkou? Zkuste Tunisko. Zemi, kde si kaÏdá Ïena pfiipadá krásná a obletovaná, zemi, která vám dopfieje nejen odpoãinek na slunci, ale i velkou dávku poznání.

T

unis. Vyslovíme-li jméno téhle zemû, vybaví se vût‰inû z nás Kartágo. A kdyÏ se fiekne Kartágo, tak punská válka a totální zniãení mûsta ¤ímany. Stejnû tak rychle si kaÏd˘ mÛÏe pfiedstavit velkolepou cestu vojevÛdce Hannibala pfies Alpy do ¤íma. Proã se vlastnû válka jmenovala punská? Bojovali v ní ¤ÍMANÉ proti FÉNIâANÒM sídlícím v KARTÁGU. Zemû se nachází v severní Africe a jde o zemi islámskou. Není v‰ak tak ortodoxnû islámská jako napfiíklad Egypt, i kdyÏ v minulosti tomu bylo právû naopak a do Tunisu se Ïádn˘ kfiesÈan ani neodváÏil. Co se t˘ãe jazykÛ, jsou Tunisané vzdûlan˘m národem. V zemi se mluví totiÏ hned nûkolika jazyky. Vût‰ina lidí ovládá francouz‰tinu, angliãtinu, arab‰tinu a samozfiejmû dialekt tunisk˘. 74 EUROZPRAVODAJ

Tunisko je zemû s bohatou historií. Od samého zaãátku dûjin se zde stfiídaly národy, které chtûly tuto bohatou a strategicky dobfie poloÏenou zemi ovládat. Proto Féniãané vytlaãili pÛvodní Berbery, ¤ímané si podrobili Féniãany, které naz˘vali Puny, Vandalové se zde chovali jako vandalové, takÏe dobytí zemû Byzantinci bylo vlastnû záchranou. A tak to ‰lo dále – Arabové, Turci, ·panûlé, Italové, Francouzi... A kaÏdá kultura s sebou pfiinesla jiné náboÏenství. Navíc je historie zemû dlouhá – témûfi ãtyfii tisícletí jsme schopni historii prÛbûÏnû sledovat, tedy pfiibliÏnû ãtyfiikrát déle neÏ u nás doma... Obsáhnout takovéto období není moÏné na dvou stranách. Více informací proto hledejte radûji na stránkách www.tunis.cz. EKONOMICKÉ INFORMACE V Tunisku se jako platidla pouÏívají tuniské dináry – TND. Jeden dinár má tisíc milimÛ, coÏ je pro Evropana, zvyklého na stovkové dûlení penûz,

nezvyklé a je potfieba si na to dávat pozor. Tedy napfiíklad hamburger ãi sendviã v restauraci stojí 4000 (tedy ãtyfii dináry). MÛÏete zde platit v‰emi volnû smûniteln˘mi mûnami, neboÈ Tunisko patfií mezi moderní zemû, navíc rozvinut˘ turistick˘ ruch podobné chování pfiedpokládá. Dovoz ani v˘voz tunisk˘ch dinárÛ ov‰em není povolen, zato v˘mûna je moÏná témûfi na kaÏdém rohu. Nemá smysl pfiíli‰ dlouho vybírat smûnárnu, kurs je v podstatû jednotn˘. Navíc platí pfiedpis, Ïe pfii odjezdu lze vymûnit jen 30 procent vymûnûn˘ch penûz, a to je‰tû maximálnû ãástku 100 dinárÛ. MALÁ FATRA Cestovat do Tuniska mÛÏete po mofii ãi letecky, samozfiejmû nejãastûji se pouÏívá letecká doprava. Letecké spoleãnosti, které vás tam dopraví, jsou napfiíklad TunisAir ãi NouvealAir. Co se t˘ãe nemocí, je prevence pfii va‰í cestû do Tuniska nejlep‰ím zpÛsobem, jak se vyvarovat pfiípadn˘m zdravotním potíÏím. Kromû

Jih Tuniska je převážně pouštní, přesto dokáže okouzlit mnoha krásami. Za návštěvu stojí třeba berberská skalní města nebo takzvaný „Velký Jih“ (Le Grand Sud), který je královstvím dobrodružněji založených turistů. V této oblasti najdeme také městečka Medenie, Chenini a Tatounie.

74-75 Tunisko EZ1/07-jr

3/9/07

12:52 AM

Stránka 75

ZA SLUNCEM A POZNÁNÍM

DO TUNISKA SE VELMI ČASTO JEZDÍ ZA GOLFEM. PŘEDEVŠÍM V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH, KDY SE V NAŠICH ZEMĚPISNÝCH ŠÍŘKÁCH HRÁT PROSTĚ NEDÁ.

bûÏnû uÏívan˘ch lékÛ, acylpyrinu a náplastí ne‰kodí pfiidat balení endiaronu ãi Ïivoãi‰ného uhlí, znalci doporuãují preventivní uÏívání MALÉHO mnoÏství destilátu v místû pobytu. Zde se musíme zmínit o dal‰ím fatálním omylu, ve kterém my Stfiedoevropané Ïijeme: ãím vût‰í teplo, tím chladnûj‰í nápoj. V˘sledkem b˘vá ãasto nepfiíjemná angína nebo ka‰el. Pov‰imnûte si, Ïe po celém Stfiedomofií je typick˘m nápojem domorodcÛ ãaj (aÈ ãern˘ nebo mátov˘) anebo káva. Vhodné jsou také minerálky ãi voda. Tu je v Tunisu nutné kupovat balenou. Voda, která je k dispozici v bûÏné vodovodní síti, je sice pro domácí ne‰kodná a k pití vhodná, evropskému turistovi s odli‰n˘mi stravovacími návyky v‰ak mÛÏe zpÛsobit stfievní komplikace. Jídlo v‰ak vût‰inou Ïádné nebezpeãí nepfiedstavuje, protoÏe hygienické normy jsou v Tunisku mnohem pfiísnûj‰í neÏ napfiíklad v sousedním AlÏíru ãi Libyi, o Egyptu ani nemluvû. CO JE MOÎNÉ VIDùT Z turistického hlediska mÛÏeme celou zemi rozdûlit na pût hlavních

oblastí: 1. Severní pobfiezí, kterému se také fiíká korálové pobfieÏí a kde najdeme mûsta Tabarku a Bizerte. Z pamûtihodností v této oblasti mÛÏeme jmenovat ruiny Bulla Regia a Douggu, asi nejlépe dochované ruiny fiímského mûsta. 2. Okolí hlavního mûsta Tunisu, kde nás zaujme mûsto Tunis se sv˘m muzeem Le Bardo. Zde se také nachází starovûké Kartágo. Velmi krásná je i vesnice Didi, o které se fiíká, Ïe je to perla tuniského pobfieÏí. 3. Balneologické oblasti, které se nacházejí v stfiední aÏ jiÏní ãásti pobfieÏí – Hammamet, Nabeul, Ostrov Djerba... V‰echny tyto oblasti mají vysoce vyvinut˘ turistick˘ prÛmysl s kvalitními sluÏbami. Tady nenajdete pfiíli‰ mnoho známek pÛvodního zpÛsobu Ïivota. 4. Oázy. Ty jsou pro evropské turisty naprosto jedineãn˘m záÏitkem. Vzhledem k tomu, Ïe se nacházejí na jihozápadû zemû, jsou dostupné pfiedev‰ím ze stfiedisek Sfax a Djerba. 5. Jih Tuniska je pfieváÏnû pou‰tní, ale také nás okouzlí mnoha krásami. Za vidûní stojí tfieba náv‰tûva berbersk˘ch skalních mûst. ■ Radek Novák

Do Tuniska se často jezdí za golfem, především v zimních měsících, kdy se v našich zeměpisných šířkách hrát nedá. Pro golfové pacienty máme tedy několik položek kolem golfu. Trenér golfu na 1 hodinu vás vyjde na 10 dinárů. Půjčení golfových holí na hru 12 dinárů, žeton na 25 míčků 5 dinárů.

INZERCE

76-79 Costa Rica-jr

3/9/07

12:58 AM

Stránka 76

NA VLASTNÍ OâI

NA CESTÁCH

V

˘let do zemí, jako je Kostarika, pfiedstavuje pro Evropana kulturní ‰ok. ·ok ve smyslu rozdílného pfiístupu tamních lidí k fie‰ení bûÏn˘ch denních problémÛ a v Ïivotní filozofii vÛbec. Ale jakmile se na to pfiipravíte, nemÛÏe vás uÏ nic pfiekvapit. Na cestu jsme se vydávali na zaãátku prosince s tím, Ïe ve Stfiední Americe strávíme zhruba tfii t˘dny.

PUTOVÁNÍ MEZI DVùMA AMERIKAMI

TAJEMNÁ KOSTARIKA JestliÏe zemû jiÏní Ameriky jsou pro vût‰inu z nás velkou neznámou, úzk˘ pás stfiedoamerick˘ch zemí zná snad je‰tû ménû turistÛ. Pfiitom jsou zde zemû, které rozhodnû stojí za náv‰tûvu. text: ·imon Ko‰Èál; foto: Martin Houdl

76 EUROZPRAVODAJ

Nemûli jsme nic zaji‰tûné pfiedem, jenom dobré tipy od kamaráda, kter˘ obû zemû procestoval pfied námi a napsal nám s sebou dobré tipy jak na ubytování, tak místa, která stojí za vidûní. Cestovali jsme na náhodu, to znamená, Ïe kam jsme ten den dorazili, tam jsme si také hledali ubytování. KRÁDEÎE? NO JASNù! PfiestoÏe vût‰ina prÛvodcÛ varuje turisty pfied zlodûji, neãekali jsme, Ïe první negativní zku‰enost toho druhu uãiníme uÏ druh˘ den. Obûtí se stal Dony, kter˘ se zjevnû stal miláãkem místních zlodûjÛ, protoÏe ho poctili sv˘m zájmem hned dvakrát. Onen první den, kdy jsme cestovali na kostarick˘ vulkán Poás, se Donymu z postranní kapsy batohu ztratila penûÏenka se 7000 colonÛ (asi 350 korun) a kreditní karta, kterou sice Dony zablokoval, ale stejnû mu z ní staãili

3/9/07

12:59 AM

Stránka 77

INZERCE

76-79 Costa Rica-jr

vycucat jiÏ nezanedbateln˘ch 7000 Kã. O dva dny pozdûji si mohl Dony rvát poslední zbytky vlasÛ na hlavû, protoÏe zlodûji mu ukradli rovnou cel˘ pfiíruãní batoh, kde mûl kromû jiného zcela nov˘ fotoaparát zakoupen˘ na splátky pfied cestou. Splácí ho dodnes. Zlodûji pouÏili klasickou fintu k odlákání pozornosti. Sedûli jsme v‰ichni u stolku, kdyÏ k nám pfiistoupil nûjak˘ maník a roztáhl mapu, kde nám nûco ukazoval. Se zájmem jsme se mu snaÏili porozumût, aniÏ by nám do‰lo, Ïe mezitím za na‰imi zraky skryt˘mi obludnû velkou mapou, místní zlodûji v poklidu kradou Donymu batoh i s pro nûj vysnûn˘m foÈákem.

a chránûné krajinné oblasti. Kostarika má celkem 26 národních parkÛ, z nichÏ nejvût‰ím je Cocos Island, ostrov o rozloze 24 kilometrÛ ãtvereãních, situovan˘ asi 500 kilometrÛ od kostarického pacifického pobfieÏí. Nejniωím bodem v zemi je Tich˘ oceán, nejvy‰‰ím je Cerro Chirripo, hora sopeãného pÛvodu se 3810 metry, souãást stejnojmenného národního parku. Z jejího vrcholu lze za pfiíznivého poãasí vidût Karibské mofie i Tich˘ oceán. Nejvût‰í vodní plochou v zemi je jezero Arenal, nejdel‰í fiekou – San Juan (230 km), která na severu vymezuje hranice s Nikaraguou. Díky osvícenému pfiístupu k Ïivotnímu prostfiedí jsou zdej‰í tropické pralesy stále domovem hrav˘ch opic, pomal˘ch lenochodÛ, pásovcÛ, krokod˘lÛ, tapírÛ, rÛzn˘ch druhÛ je‰tûrÛ, jedovat˘ch Ïab a ohromného mnoÏství exotického ptactva, hmyzu a mot˘lÛ. Na pobfieÏí hnízdí ohroÏené mofiské Ïelvy a mlÏné pralesy poskytují úkryt koãkovit˘m ‰elmám, pfiedev‰ím jaguárÛm. Pro mnoho turistÛ je nejvût‰í atrakcí 850 zaznamenan˘ch druhÛ ptákÛ, vãetnû záfiiv˘ch quetzalÛ, kolibfiíkÛ, papou‰kÛ ara a tukanÛ. Lesy jsou bohaté na ebenové, mahagonové a cedrové dfievo. V pfiírodní rezervaci Monteverde roste více neÏ 2000 druhÛ rostlin vãetnû orchidejí. Cesty mezi jednotliv˘mi krásami zemû zvládáme místní dopravou, která spoãívá

SE ZÁJMEM JSME SE MU SNAŽILI POROZUMĚT, ANIŽ BY NÁM DOŠLO, ŽE MEZITÍM ZA NAŠIMI ZRAKY, SKRYTÝMI OBLUDNĚ VELKOU MAPOU, MÍSTNÍ ZLODĚJI POKLIDNĚ KRADOU. DOPRAVNÍ KODRCÁNÍ V Kostarice i v Panamû je úÏasná pfiíroda. Místní vláda ty nejhezãí oblasti prohlásila rezervacemi, ale máme podezfiení, Ïe tak uãinila jen proto, aby mohla za vstup vybírat poplatky. Rozmanitost krajiny pfiitahuje do Kostariky milovníky pfiírody z celého svûta. Ve zdej‰ích tropick˘ch lesích roste 1500 druhÛ stromÛ. Národní parky zaujímají dvanáct procent celkové rozlohy zemû, dal‰ích patnáct procent zabírají pfiírodní rezervace

76-79 Costa Rica-jr

3/9/07

1:00 AM

Stránka 78

NEOT¤ELÁ RELAXACE

NA CESTÁCH

v nasednutí do rozhrkaného autobusu, kter˘ pfied dávn˘mi lety vozil americké Ïáãky do ‰koly, a pfiemístûní po více ãi ménû rozbit˘ch silnicích z bodu A do bodu B. Obãas se stane, Ïe jsou k dostání uÏ jen lístky k stání, coÏ je nepfiíjemné na nohy, ale zase je lep‰í rozhled po krajinû. No a kdyÏ selÏe hromadná doprava, dá se vÏdycky nûco stopnout – tfieba dodávka naloÏená zemûdûlsk˘mi produkty, kde je na korbû je‰tû trochu místa pro cestující. V nejhor‰ím pfiípadû se dá najmout taxi, které je pochopitelnû nepomûrnû draωí. DOBR¯ I STRA·N¯ SERVIS Ubytování se hledá pomûrnû snadno, je ale tfieba b˘t obezfietn˘ pfied rÛzn˘mi nahánûãi hotelÛ. Obãas se stane, Ïe se ubytujete za pfiemr‰tûn˘ peníz nebo dostanete tip na

místní kuchyni, tfiebaÏe Kostariãané jsou vynikající kuchafii. Kostarická kuchynû v sobû obsahuje prvky francouzské, mexické, ãínské a americké kuchynû, v restauracích Sodas najdete hlavnû místní speciality, napfiíklad polévku z hovûzího masa s banány. Základem tradiãních jídel je hovûzí, drÛbeÏí a rybí maso doplnûné r˘Ïí, kukufiicí nebo fazolemi a ãerstv˘m ovocem. Vût‰ina tûchto pokrmÛ bohuÏel mnohde ustoupila v‰udypfiítomné pizze a hamburgerÛm. Buìte také pfiipraveni na to, Ïe místní svá jídla rádi pfiesolují. Na druhou stranu je tfieba uznat, Ïe jejich káva je skuteãnou lahÛdkou. Roz‰ífien˘m nápojem jsou ovocné dÏusy – kombinace sody, manga, ostruÏin nebo ananasu, dobré je i pivo. Obyãejnou vodu doporuãujeme kupovat jen balenou, protoÏe voda z kohoutkÛ mÛÏe pfiivodit minimálnû Ïaludeãní potíÏe.

POTKALI JSME TŘEBA ČERNOCHA ODNĚKUD Z BRONXU, KTERÝ SE VYZNAČOVAL TÍM, ŽE DOKÁZAL SPLNIT HOSTŮM JAKÉKOLI PŘÁNÍ. JAKÉKOLI PLATILO DOSLOVA... hotel, ze kterého se vyklube bordel. Majitelé hotelÛ jsou lidé rÛzn˘ch národností, potkali jsme tfieba ãernocha odnûkud z Bronxu, kter˘ se vyznaãoval tím, Ïe dokázal splnit hostÛm jakékoli pfiání (pod slovo jakékoli si dosaìte, co je vám libo). Na Kostariku nikdo nejezdí, aby ochutnal 78 EUROZPRAVODAJ

NA PLÁÎI Aãkoli se nûkteré oblasti tváfií jako maximálnû pohostinné, do dokonalého servisu pro turisty mají hodnû daleko. Zjistili jsme, Ïe je lep‰í na turistické informace pfiíli‰ nespoléhat. To kdyÏ jsme napfiíklad ‰plhali na nejvy‰‰í horu Kostariky Cerro Chirripó. Ta se tyãí do v˘‰ky 3818 m nad mofiem. Nachází se v rezervaci, kam se pfiirozenû platí vstup s tím, Ïe ve vstupném je zahrnuto pfienocování v Base Campu, chatû leÏící pod

vrcholem hory. Zaplacené pfienocování v chatû v nás vzbudilo neoprávnûnou nadûji na to, Ïe se tam snad i najíme a umyjeme. KdyÏ jsme dorazili na místo, jediná pohostinnost spoãívala v moÏnosti pouÏití studené vody k ãemukoli. Místní lidé si s ochranou pfiírody moc nelámou hlavu, a tak i kdyÏ jste v rezervaci, narazíte na rozbagrovanou pÛdu, jak tam tudy tahali stavební materiál k vybudování turistick˘ch pfiíbytkÛ. Pfii cestû do Panamy jsme narazili na dal‰í obyãej, kter˘m je poÏadavek bak‰i‰e pfii vykonávání úfiední povinnosti. Nejprve nás chtûl o jak˘si poplatek pfii pfiechodu hranic pfiipravit náhle se zjeviv‰í u‰mudlanec, a kdyÏ jsme odmítli a zamífiili k celníkÛm, pfiedbûhl nás, rychle se s nimi dohodl a ti od kaÏdého z nás vyfasovali desetidolarov˘ poplatek, aãkoli podle zákona se platí jen tfii dolary. V Panamû jsme nav‰tívili soustavu ostrovÛ Bocas del Toro, kde jsme si vychutnali pfiírodu pfiíli‰ nedotãenou turistick˘m ruchem, uÏili si ‰norchlování ve vodách pln˘ch barevn˘ch ryb i delfínÛ, pÛjãili si surfafiské vybavení a vyfiádili se ve vysok˘ch vlnách a lebedili si v hamakách na verandách chatrãí postaven˘ch na kÛlech nad vodou. Kazem na kráse bylo, Ïe odpad z chatrãí vede rovnou do mofie, takÏe se nevyplácí skákat bezmy‰lenkovitû ‰ipky do vody rovnou z verandy. V Panamû jsme si pfiipadali jako v ráji a ani jsme moc nelitovali penûz, kdyÏ jsme zjistili, Ïe je tam v‰e o nûco draωí neÏ v Kostarice, kde jsou i pro na‰ince ceny docela pfiijatelné. Zklamání pro nás

3/9/07

1:01 AM

Stránka 79

INZERCE

76-79 Costa Rica-jr

znamenalo pátrání po indiánském kmeni, kter˘ v rezervaci El Silencio Ïíje pÛvodním Ïivotem. BohuÏel jsme správnou cestu nena‰li. Vynahradila nám to ale divoká zvífiata, která v oblasti Ïijí a která známe snad jen ze zoo – opice, leguáni, lenochodi, m˘valové, tukani, kolibfiíci, rÛzní hadi, pavouci a jiná dal‰í havûÈ. Ostatnû za rÛzn˘mi zoologick˘mi

Río Parsimina, 50 km severozápadnû od Puerta Limón, nabízí vynikající podmínky pro rybafiení. Río Reventazon protékající vnitrozemím je jednou z nejkrásnûj‰ích fiek Kostariky a je oblíben˘m cílem raftafiÛ a kajakáfiÛ. Okolí druhé velké fieky, Río Pacure, je moÏná je‰tû malebnûj‰í a nabízí nejlep‰í podmínky pro rafting. ¤eka protéká kaÀony ukryt˘mi v panenském tropickém pralese. Kostarické pláÏe jsou pomûrnû nebezpeãné, aã to tak na první pohled vÛbec nevypadá. PláÏe na obou stranách pobfieÏí se vyznaãují siln˘mi proudy, které mohou neopatrného plavce odnést hluboko do mofie. Kostarika sousedí na severu s Nikaraguou a na jihov˘chodû s Panamou. Na v˘chodû tvofií pfiirozenou hranici Karibské mofie, západní bfiehy om˘vá Tich˘ oceán. Od nikaragujské hranice smûrem k hranicím s Panamou se táhne horské pásmo vulkanického pÛvodu, které rozdûluje zemi na dvû ãásti. V centrální ãásti tohoto pohofií se rozkládá vysokohorská plo‰ina. Okraje této plo‰iny tvofií pobfieÏní níÏiny. V této úrodné oblasti Ïije více neÏ polovina obyvatel. Karibské pobfieÏí je 212 km dlouhé, je tvofieno pfieváÏnû mangrovníkov˘mi háji, moãály a píseãn˘mi pláÏemi. Pacifické pobfieÏí je ãlenitûj‰í a skalnatûj‰í, místy je lemované korálov˘mi útesy. ■

BOHUŽEL JSME SPRÁVNOU CESTU NENAŠLI. VYNAHRADILA NÁM TO ALE DIVOKÁ ZVÍŘATA, KTERÁ V OBLASTI ŽIJÍ A KTERÁ ZNÁME SNAD JEN ZE ZOOLOGICKÉ ZAHRADY. druhy se jezdí i na Kostariku. Kdo chce vidût Ïelvy, mûl by nav‰tívit národní park Tortuguero, kde mÛÏe nav‰tívit hnízdi‰tû a pozorovat Ïelvy pfii kladení vajec. POZOR NA NEBEZPEâNÉ POB¤EÎÍ Na pobfieÏí Tichého oceánu je dost míst vhodn˘ch pro surfing, kouzelná je umûle vytvofiená Laguna de Arenal v blízkosti velkolepé sopky. V pfiírodní rezervaci Isla del Cano, 20 km západnû od Bahía Drake, a v národním parku Isla del Coro, ostrovû v Tichém oceánu vzdáleném 500 km jihozápadním smûrem od Kostariky, jsou dobré podmínky pro ‰norchlování a potápûní. Golfito je znám˘m rybáfisk˘m pfiístavem, mÛÏete si zde pronajmout ãlun i na nûkolik dnÛ. Také Parsimina, malá vesnice u ústí fieky

80-82 Dieta-jr

3/8/07

4:18 PM

Stránka 80

JAK SI UDRÎET LINII

ÎIVOTNÍ STYL Pracujete deset, někdy i patnáct hodin denně, ve svém oboru jste víc než úspěšní, ale ať chcete nebo ne, ještě jedna věc se od vás očekává – že budete vypadat skvěle, což mnohdy zahrnuje i termín „zdravě štíhle“. pfiipravil: Jan Vlk; foto: archiv

DIE TA, která se vám bude zamlouvat

P

fiib˘vá to. Nejen léta, ale i kilogramy. A ãím je ãlovûku více, tím hÛfie se mu v‰echny ty ‰píãky a pivní bfiicha shazují. Pfiitom vypadat „zdravû ‰tíhle“ a ve formû patfií dnes uÏ témûfi k povinnosti vypl˘vající ze smlovy o zamûstnání. JenÏe jak to provést, kdyÏ pfieváÏnou ãást dne trávíte u poãítaãe nebo nûkde u stolu se sv˘mi obchodními partnery, a kdyÏ se nûkam pfiesouváte, tak za pomoci vozu. UÏ jste asi poznali, Ïe ta hodina t˘dnû na kurtech nebo nûkde v posilovnû s va‰ím tûlem Ïádné velké zázraky neudûlá. Taky se vám honí hlavou, Ïe byste zase sáhli po nûjaké té „zaruãené dietû“?

Vážně musíte sportovat? Nemusíte! Pohyb je vynikající, pokud k němu však člověk nemá příliš dobrý vztah, nemusí se do něj nutit. Co kdybyste se ještě zranili? Řada lidí totiž podceňuje efekt obyčejné chůze. Přitom je chůze z hlediska efektivního spalování tuků a prevence srdečně-cévních chorob ideální. 80 EUROZPRAVODAJ

obdrÏí i jídelníãek vycházející z v˘‰e uveden˘ch zásad, obvykle zkreslen˘ch do absurdních rozmûrÛ. Nûkteré potraviny se pro ní stanou zakázané, jiné doporuãované. Z chleba bude jíst jen ten polystyrenov˘, k tomu jogurt bez tuku a pût gramÛ 20% s˘ra. Místo obûda jen nûjak˘ ten ovocn˘ salát a k veãefii moÏná plátek ryby bez niãeho. A aÏ ji tenhle pfií‰ern˘ systém pfiestane bavit, zase ztloustne. Nevûfiíte? Mnoho na‰ich stokilogramov˘ch spoluobãanÛ se ve snaze zhubnout stravuje pfiesnû takhle.

„POKUD JSTE SE ROZHODLI ZHUBNOUT, NAUČTE SE POŘÁDNĚ JÍST, NE HLADOVĚT!“ Nejen Ïe to dlouho nevydrÏí a sem tam vydrancují lahÛdkáfiství, navíc se jim zpomalí metabolismus, takÏe najednou pfiibírají i z úpln˘ch maliãkostí.

PfiestaÀte drÏet diety! Z v˘zkumÛ statistick˘ch úfiadÛ a rÛzn˘ch vûdeck˘ch organizací vypl˘vá, Ïe 95 % Ïen a 50 % muÏÛ alespoÀ jednou za Ïivot zkusilo drÏet dietu. Aby ne, hubnoucí preparáty okupují ty nejdraωí vysílací ãasy, v kaÏdém knihkupectví seÏenete stohy knih zab˘vající se tu dûlenou stravou, tu Atkinsovou dietou. V˘sledek? MoÏná jste se taky nechali nachytat a nûjaké to kilo shodili, za mûsíc dva uÏ jste je ale mûli zase zpátky a obvykle k nim i nûco navíc pfiibylo. Zásady racionální v˘Ïivy vám asi vyjmenuje kaÏdá dieta. Zfiejmû zazní nûco na zpÛsob: ménû sladkostí, ménû peãiva, pryã s mastn˘m, více ovoce a zeleniny. „A k tomu je‰tû kaÏd˘ den nበpfiípravek za nûkolik tisíc a do pÛl roku jste jako tyãka...,“ sdûlovala mi napfiíklad nedávno jistá paní s plackou „Chce‰ zhubnout, zeptej se mû jak“ pfii‰pendlenou na Àadru. Já se nenachytal, sleãna za mnou ano. TakÏe moÏná zaplatí desetitisíce a kromû zázraãného pfiípravku

Pokud jste se rozhodli zhubnout nebo se prostû jenom po dlouhá léta udrÏet v dobré

80-82 Dieta-jr

3/8/07

4:19 PM

Stránka 81

ZDRAVÍ ·TÍHLÍ A FIT

kondici, mûli byste se nauãit pofiádnû jíst, ne hladovût! Podstatné je nastartovat metabolismus. Toho docílíte tak, Ïe budete jíst pûtkrát aÏ ‰estkrát dennû. Zaãnûte tfieba tím, Ïe si ráno pfiivstanete a kromû kávy vypité nûkde ve stoje u linky si udûláte i vydatnou snídani. Slovo vydatná ov‰em neznamená deset deka opeãené slaniny, dva rohlíky a tfii vejce ve skle. Pfii redukci váhy je dÛleÏité pofiádnû si rozmyslet, co vloÏím do úst, a pak si to umût i vychutnat. Zabûhneme-li do nezáÏivného svûta ãísel, tak v˘‰e zmínûná snídanû obsahuje nûjak˘ch 4000 KJ, pfiiãemÏ pfii shazování kil by se vበenergetick˘ pfiíjem mûl pohybovat nûkde kolem 5 aÏ 8 tisíc KJ za den (dámy aÈ berou v úvahu tu niωí hodnotu, pánové se mohou relativnû roz‰oupnout). Holt budete se muset nauãit alespoÀ trochu poãítat a vybírat z potravin s nízkou kalorickou hodnotou. Slaninu mÛÏete nahradit kufiecí ‰unkou, rohlíky celozrnn˘m chlebem a k jednomu celému vejci pfiidejte dva bílky. No a hned má celá opulentní snídanû pouh˘ch 1700 KJ! Tak a teì to mnoÏství je‰tû vydûlte dvûma a za mûsíc jste lehãí o ãtyfii kila.

vám tohle nestane. Glykemick˘ index potravin se mûfií dost tûÏko, jde totiÏ o mûfiení hladiny glykémie u dobrovolníkÛ urãit˘ ãas po snûdení testované potraviny. Samozfiejmû, kaÏd˘ ãlovûk je trochu jin˘, a tak ãísla v rÛzn˘ch tabulkách b˘vají ãasto velmi málo podobná jin˘m tabulkám. Z toho si ale hlavu nedûlejte. GI nemusíte poãítat s pfiesností na jednotky. Mûl by vás zajímat jen orientaãnû. KdyÏ je vysok˘, napfiíklad nad 75, takovou potravinu ze svého jídelníãku vyluãte nebo ji konzumujte vÏdy jen s nûãím dal‰ím. Tím totiÏ mÛÏete vstfiebávání energie zpomalit. Existuje na to nûkolik „fíglÛ“. MÛÏete pfiidat k potravinû „nûco tvrdého“, takÏe tfieba nejprve pochroupejte syrovou mrkev (pozor, vafiená má naopak velmi vysok˘ GI) nebo se uÏ koneãnû nauãte dûlat tûstoviny al dante. âím syrovûj‰í potravina je, tím lépe. AlespoÀ pro va‰i „tajli“. Velmi spolehliv˘ zpÛsob, jak zpomalit trávení, je i zv˘‰ení obsahu bílkovin a tukÛ. To znamená nejíst samotnou r˘Ïi a jindy zase samotné maso, jak by vám asi radili zastánci dûlené stravy. GI sniÏují i kyseliny. Urãitû uÏ jste nûkdy sly‰eli o zázraãn˘ch úãincích vody s citrónem, jen jste moÏná nevûdûli, jak to

Jezte pomalu Tlou‰Èka je ãasto spojována s pfiedstavou leno‰ivého gurmána sedícího dlouhé hodiny u stolu a vychutnávajícího kaÏdé sousto. Opak je pravdou. Vût‰ina lidí s nadváhou se od tûch „normálních“ li‰í rychlostí i samotn˘m procesem jedení. Jedí celkovû rychleji, dávají si do úst vût‰í sousta a velmi ãasto je potkáte u stánkÛ s rychl˘m obãerstvením. MoÏná si myslí, Ïe kdyÏ jim jídlo zabere ménû ãasu, jedí ménû. V tûle ov‰em funguje mechanismus spojující Ïaludek a mozek. Jakmile je Ïaludek pfiimûfienû naplnûn˘, upozorní mozek a ten vám fiekne: „UÏ mám dost“. Pokud ov‰em konzumujete jídlo jako na závodech, nestaãí signál o nasycenosti do mozku dorazit dostateãnû rychle a vy se zase „pfiecpete“.

„EXISTUJÍ POTRAVINY, KTERÉ KDYŽ ZKONZUMUJETE, TAK SE OKAMŽITĚ PŘEMĚNÍ V TUKOVÉ ZÁSOBY A NEMUSÍ SE JEDNAT ZROVNA O ‚KALORICKÉ BOMBY‘. ZVYŠUJÍ VÁM HLADINU CUKRU.“ kufie a krÛta) a nízkotuãn˘ch s˘rÛ. Zatímco u jogurtu je v podstatû jedno, zda je nízkotuãn˘ nebo úplnû bez tuku, u s˘rÛ hraje oznaãení 45 % a 30 % velkou roli. Tak proã nesáhnout po tom ménû tuãném, zvlá‰È kdyÏ napfiíklad u eidamu chuÈov˘ rozdíl vÛbec nepoznáte? Navíc pokud budete jíst dostatek bílkovin, nezaãne si tûlo poÏírat vlastní svaly ale bude se soustfiedit pouze na tuk. Hlavnû aÈ vás nenapadne vylouãit ze své stravy ve‰keré pfiílohy a peãivo. Sacharidy va‰e tûlo k bezproblémovému fungování potfiebuje! Staãí si odpustit chleba k veãefii a dát si místo nûj k masu zeleninu.

Pijte jako zbûsilí

Co je to „glykemick˘ index“? Existují potraviny, které kdyÏ zkonzumujete, tak se vám okamÏitû pfiemûní v tukové zásoby a nemusí se jednat zrovna o „kalorické bomby“. Mezi takové potraviny patfií sacharidy s vysok˘m glykemick˘m indexem, které zvy‰ují hladinu cukru v krvi. Krevní cukr je nûco jako zásobník energie v tûle. KdyÏ je ho nedostatek, dostaví se u vás pocit hladu, pfii jeho pfiebytku si zaãne naopak organismus ukládat energii do zásoby, a to jedinou formou, kterou umí – do tuku. TakÏe zjednodu‰enû fieãeno, je velk˘ rozdíl mezi tím, zda sníte 1000 KJ ve formû bílého rohlíku, nebo ve formû celozrnného chleba. Po rohlíku nejenÏe okamÏitû ztloustnete, ale po dal‰í hodinû zaãnete navíc i „‰ilhat hlady“. S celozrnn˘m Ïitn˘m chlebem se

o jeden kilogram tuku zhubnete v okamÏiku, kdy vበenergetick˘ deficit dosáhne hodnoty kolem 30 000 KJ! To uÏ není Ïádná legrace. Sestavit si jídelníãek tak, abyste za cel˘ den snûdli jen 5000 KJ (a tím pádem zhubli o 1 kg t˘dnû) a pfiitom nehladovûli, chce systém. Nebo spí‰ málo kalorická jídla ve velkém objemu. A k tomu vám právû mohou pomoci bílkoviny ve formû libového masa (nejlep‰í jsou ryby,

vlastnû celé funguje. Ideální je, kdyÏ si pfied „nezdrav˘m“ jídlem dáte tfieba zeleninov˘ salát pokapan˘ vinn˘m octem. Tak dosáhnete toho, Ïe si pochutnáte na peãen˘ch bramborách, ale nezpÛsobíte si tolik ‰kody, jako kdybyste je snûdli samotné. Nízk˘ GI má napfiíklad brokolice, paprika, zelí, ‰penát, grapefruit, polotuãné mléko nebo hofiká ãokoláda (ta je ov‰em zase dost kalorická). Vysok˘ GI najdete naopak u peãen˘ch brambor, smaÏen˘ch hranolek, kukufiice, bílého peãiva, pfiedvafiené r˘Ïe nebo melounu.

V s˘ru najde‰ sílu Abyste hubli, musíte sníÏit pfiíjem energie, to uÏ jsme fiekli. Neprozradili jsme ale to, Ïe

Ne nadarmo se fiíká, Ïe voda je základem Ïivota. Málokdo si uvûdomuje, Ïe voda tvofií 60 aÏ 70 % na‰eho tûla. To znamená, Ïe ãlovûk, kter˘ váÏí okolo 70 kg má v sobû 40 – 50 litrÛ vody. Pfies toto mnoÏství jsme v‰ak na ztrátu vody velice citliví a její nedostatek je pro organismus daleko nebezpeãnûj‰í neÏ nedostatek potravin. Navíc v tukové tkáni se v prÛbûhu pfiibírání na váze po celá léta kumulovaly urãité toxické látky z potravin a Ïivotního prostfiedí vÛbec. Teì, kdyÏ hubnete, dochází k odbourávání tukové tkánû, kapénky tuku pfiecházejí z tukové tkánû do krve a odtud musí b˘t vylouãeny (pfies ledviny) pryã z tûla. No a s nimi se do krve dostávají i zmínûné toxické látky. Pokud pijete málo nebo nevhodnû, zaãne vás okamÏitû bolet hlava. To znáte, ne? Vût‰ina z nás to fie‰í prá‰ky (zvlá‰È Ïeny jsou v tomhle expertky). TakÏe úkol dne zní jasnû: kaÏdou hodinu do sebe dostaÀte dvû deci ãisté vody. A jestli zapomínáte, tak si nastavte pípání na mobilu nebo si s sebou noste budík. EUROZPRAVODAJ 81

80-82 Dieta-jr

3/8/07

4:19 PM

Stránka 82

JAK SI UDRÎET LINII ZDRAVÍ ·TÍHLÍ A FIT

ÎIVOTNÍ STYL Kouzlo prostírání Taky vás doma uãili, Ïe co je na talífii, to se musí sníst? Zvyk je Ïelezná ko‰ile, mnoÏství toho, co do sebe nasoukáte, lze ale pomûrnû bezbolestnû ovlivnit uÏ pfii prostírání. Místo velk˘ch talífiÛ zaãnûte pouÏívat men‰í salátové, ãajovou lÏiãku místo polévkové... KdyÏ si dáte stejné mnoÏství jídla na mal˘ a na velk˘ talífi, bude se vám zdát, Ïe na malém talífii je jídla daleko více, a sami uvûfiíte, Ïe jste toho snûdli víc. A hlavnû, na mal˘ talífiek se vejde ménû jídla. Sázejte na svou lenost, na to, Ïe kdyÏ dojíte, nebude se vám chtít vstávat pro pfiídavek.

s˘ry typu cottage a nûkteré tavené s˘ry. Mezi nejtuãnûj‰í s˘ry patfií mascarpone, niva a luãina. Pokud bez nich nemÛÏete existovat, nahraìte je odlehãen˘mi variantami Luãina linie, Hermelín Figura nebo tfieba StfiíbrÀák. Maso a ryby: Konzumovat maso je pfii hubnutí velmi v˘hodné. Má vysok˘ obsah bílkovin, málo energie a Ïádné sacharidy. Samozfiejmû je fieã o libovém mase. Kufiecí nebo krÛtí prsíãka napfiíklad neobsahují témûfi Ïádn˘ tuk. Jemnû omezte hovûzí, nevzdávejte se ho ale úplnû, protoÏe obsahuje velmi dobfie vstfiebatelné Ïelezo. Minimum tuku obsahuje i maso klokaní. Co se t˘ãe vepfiového, tak vybírejte opravdu jen to nejlibovûj‰í. Co platí o mase, neplatí o rybách. V jejich pfiípadû není vy‰‰í obsah tuku vÛbec na ‰kodu. Právû naopak – ãím mastnûj‰í druh (jako tfieba losos), tím lep‰í. Jejich tuk je bohat˘ na n-3 nenasycené mastné kyseliny, které pÛsobí preventivnû proti vzniku srdeãnû-cévních chorob. Mofiské ryby jsou zdrojem nedostatkového jódu, kter˘ zlep‰uje fungování ‰títné Ïlázy, a tím i vyhlídky na úspû‰né hubnutí.

NaplÀte ledniãku! Pokud jste nûkdy sledovali pofiad jisté televizní stanice zamûfien˘ na hubnutí pod vedením lékafiky, uÏ asi tu‰íte, co bude následovat. Abyste se za pár mûsícÛ mohli beze studu procházet po zaslunûn˘ch pláÏích v apartních plaveãkách, budete se muset nejprve zbavit nebezpeãn˘ch potravin a nahradit je tûmi zdrav˘mi nebo alespoÀ o nûco bezpeãnûj‰ími. Zelenina: Je témûfi jedno, kterou si vyberete. Její energetická hodnota je velmi nízká (70- 200 KJ/100g), dokáÏe dobfie zasytit, zvût‰uje celkov˘ objem pokrmu a zlep‰uje jeho nutriãní hodnotu. Úplnû nejlep‰í bude, kdyÏ si ke kaÏdému pokrmu dáte alespoÀ jeden kousek syrové zeleniny a na tenhle zpÛsob stravování si navyknete. Ovoce: Ovoce je velice zdravé (a obvykle

Chleba nebo steak? Peãivo: Je velice zdravé a je zdrojem vlákniny, vitaminÛ skupiny B a mnoha minerálních látek. Je fieã o peãivu celozrnném. Pfiesto je v‰ak zdrojem znaãného mnoÏství energie (bílé a celozrnné mají témûfi stejnou energetickou hodnotu), a proto je nutno jeho mnoÏství regulovat. Jeden krajíc chleba napfiíklad dodá va‰emu tûlu stejnû energie jako 200 g kufiecích prsou! Lep‰í je

„LUŠTĚNINY A RÝŽE JSOU VELICE ZDRAVÉ, BOHUŽEL V JEJICH PŘÍPADĚ NEPLATÍ, ŽE ‚CO JE ZDRAVÉ, JE ZÁROVEŇ NA HUBNUTÍ‘.“ nám chutná i víc neÏ zelenina), pfii hubnutí to s ním ale nepfiehánûjte. Má totiÏ oproti zeleninû dvojnásobnû vysok˘ obsah energie a více cukru. TakÏe jen jeden kousek dennû! Mléko a mléãné v˘robky: Dodávají tûlu velké mnoÏství bílkovin a vápníku. Jak uÏ jsme fiekli, bílkoviny pÛsobí jako „tlumiãe“ hladu a brání úbytku va‰í svalové hmoty. Nejménû tuku mají olomoucké tvarÛÏky, 82 EUROZPRAVODAJ

proto dát si kus peãiva ke snídani nebo v dopoledních hodinách, odpoledne a veãer uÏ radûji ne. Tûstoviny a brambory: Ze v‰ech klasick˘ch pfiíloh (r˘Ïe, brambory, knedlíky) mají tûstoviny nejniωí glykemick˘ index. V Ïádném pfiípadû v‰ak nesmí b˘t rozvafiené. Ani u nich ale neplatí, Ïe jich mÛÏete sníst, kolik je vám libo. A totéÏ platí o bramborách – ãím ménû, tím lépe.

Lu‰tûniny a r˘Ïe: Jsou to potraviny velice zdravé, bohuÏel v jejich pfiípadû neplatí, Ïe „co je zdravé, je zároveÀ na hubnutí“. Lu‰tûniny jsou zdrojem velkého mnoÏství bílkovin, vlákniny a jejich glykemick˘ index je nízk˘. Vysoká je v‰ak jejich energetická hodnota (prÛmûrnû 1500 KJ/100 g such˘ch lu‰tûnin). R˘Ïe existuje v mnoha druzích, kaÏdá je vhodná k jinému úãelu. Pfii hubnutí je lep‰í vÏdy ta s vy‰‰ím

„MÍSTO VELKÝCH TALÍŘŮ POUŽÍVEJTE MENŠÍ SALÁTOVÉ, ČAJOVOU LŽIČKU MÍSTO POLÉVKOVÉ... NAKONEC BUDETE MÍT POCIT, ŽE JSTE TOHO SNĚDLI MNOHEM VÍC.“ obsahem vlákniny (natural), niωí glykemick˘ index má i r˘Ïe basmati. Tuky: Je nutno je pfii hubnutí omezovat, nikoli v‰ak eliminovat. Mnoho tukÛ pfiijímáme v potravinách, jako jsou s˘ry, maso, vejce a dal‰í, takÏe co se t˘ãe olejÛ a másla, je dobré jejich konzumaci omezit na minimum. Pfii hubnutí ale pfiesto do zeleninov˘ch salátÛ pfiidávejte lÏiãku olivového oleje (to kvÛli správnému vstfiebávání vitamínÛ), na peãivo si ov‰em místo másla namaÏte rad‰i rostlinn˘ tuk s niωím obsahem energie. Sladkosti a alkohol: Pokud dostanete chuÈ na sladké, dejte pfiednost kvalitní hofiké ãokoládû s co nejvy‰‰ím procentem kakaové hmoty (7086 %). Tato ãokoláda vás uspokojí v men‰ím mnoÏství a proces hubnutí nijak neohrozí. Alkohol kromû toho, Ïe je zdrojem velkého mnoÏství energie, ov‰em hubnutí brzdí. Nevhodné jsou zejména koncentrované lihoviny, sladké likéry a pivo. Klidnû si ale mÛÏete dopfiát k veãefii 2 dcl kvalitního suchého vína.

Nebojte se barev! SnaÏte se své jídlo upravit co nejatraktivnûji. Mísa se zelen˘m listov˘m salátem, cherry rajãátky, Ïlutou paprikou, posypaná dokfiupava grilovan˘m krÛtím masem vám totiÏ udûlá mnohem víc radosti neÏ houska s párkem. ■

83 Restaurace EZ1/07-jr

3/9/07

1:01 PM

Stránka 83

BARMAN & GURMÁN text: redakce; foto: archiv

DOBR¯ TIP

Tretter’s bar – podnik s du‰í Za dobu, po kterou je otevfien˘, se staãil praÏsk˘ cocktail bar, nesoucí jméno svého zakladatele a majitele Michaela Trettera, zafiadit mezi absolutní ãeskou barovou elitu.

P

sát nûco nového o Tretter’s baru je tûÏké. Tûm, co tento bar znají a nav‰tûvují, není co vyprávût. Pro ty, co o nûm je‰tû nesly‰eli – coÏ je vzhledem k jeho sedmileté historii s podivem – mÛÏe pfiijít povídání o tomto podniku skoro jako pohádka. Tak tedy bylo nebylo – trocha suché teorie na úvod. V roce 2000 byl v ulici V Kolkovnû otevfien Tretter’s bar. Zdá se to neuvûfiitelné, ale je‰tû pfied sedmi lety v tûchto konãinách, aã blízko Staromûstského námûstí, nebyl jedin˘ noãní podnik. Z místních obyvatel nebo turistÛ do ní proto po setmûní nezavítala ani noha. Otevfiít tady noãní bar byl tedy, mírnû fieãeno, risk. UÏ kdysi dávno ale kdosi fiekl: „Kdo neriskuje, nic nemá“. Díky skvûl˘m cocktailÛm, vyjímeãnému interiéru, perfektním barmanÛm a skvûlé atmosféfie je dnes tento podnik v popfiedí v‰ech praÏsk˘ch podnikÛ. OdráÏí se to i na klientele. Mnoho politikÛ, modelek ale i lidí ze showbuzinesu je tu jako doma. A právem. Diskrétnost na prvním místû – to je jedna ze znaãek tohoto baru. U dvefií vás uvítá port˘r – ten se stará o to, aby vás neobtûÏovaly skupinky opil˘ch turistÛ, ktefií dokáÏí znepfiíjemnit cel˘ veãer. Pfiíjemná obsluha vás usadí ke stoleãku – pokud tedy máte ‰tûstí, protoÏe tfieba o víkendu je tady tak plno, Ïe musíte ãekat – a pak uÏ se jen kocháte.

Na skutečné znalce čekají prémiové tequily, vybrané koňaky a rumy z celého světa. Zdejší barmani, jsou neustále připraveni splnit hostům jakékoli jejich přání, uspokojit jakoukoli jejich chuť a to vždy s patřičnou profesionalitou, grácií a s milým úsměvem na rtech. Tretter’s bar V Kolkovně 7, P-1, tel.: 224 811 165 www.tretters.cz

V zadní ãásti baru jsou hedvábné tapety a nádherné osvûtlení. V‰e má svou patinu, i kdyÏ na nûkoho mÛÏe interiér, kter˘ se hodnû podobá star˘m newyorsk˘m barÛm, pÛsobit ponûkud om‰ele. Ani za barem nečekejte výdobytky moderní doby – stará kasa, neobvyklé sklo, barmani obleãeni v klasick˘ch rondonech. Po celou dobu náv‰tûvy jsme tak nûjak oãekávali, Ïe nás pfiijde obslouÏit pan vrchní z filmu „Obsluhoval jsem anglického krále“. Nepfii‰el, místo nûj nám ale pobyt v místních prostorách zpfiíjemÀovala alespoÀ hudba ze 30. aÏ 60. let. Ella Fitzerald, Frank Sinatra, Ray Charles. Kdybychom sem zavítali v úter˘, mohl zaznít i skvûl˘ Ïiv˘ jazz.

likéru Kahlua, dokáÏe kaÏdého pohladit na jazyku a rozehfiát u srdce. MÛÏete zde ale ochutnat i osmdesát let star˘ Armagnac ãi si vybrat z nepfieberného mnoÏství doutníkÛ,

„TENTO BAR MÁ V HOSTECH EVOKOVAT NOSTALGII. NEJEN INTERIÉREM, ALE I SORTIMENTEM..“ ‰ampaÀského, domácích i zahraniãních vín, rumÛ... A navíc zde mÛÏete prozkoumat záhady molekulární mixologie, coÏ je nov˘ trend v barmanství. A kdo myslíte, Ïe s ním v téhle republice jako první pfii‰el?

„Vlastně je to taková noční kavárna,“ fiíká majitel, po nûmÏ nese bar jméno. Ano, tento bar má v hostech evokovat nostalgii. A dafií se mu to – nejen interiérem, ale i sortimentem. Nabídka nápojÛ je nekoneãná a sortiment ‰irok˘. MÛÏete zde vybírat z velkého mnoÏství klasick˘ch cocktailÛ jako jsou Manhattan, Martini nebo Gimlet, nechat

A to je další díl pohádky. Interiér není dílem žádného moderního architekta, který vás chce umořit horou skla, ocele a mramoru, jak je dnes zvykem. Bar cel˘ je dílem jeho majitele. Dobové fotografie, malby na stûnách, v˘bûr stylové hudby a interiér navrÏen˘ samotn˘m Michaelem Tretterem, ponofien˘ do hluboké nachové barvy evokuje náladu a atmosféru PafiíÏe a New Yorku tfiicát˘ch let minulého století. V‰e pÛsobí velmi domáck˘m dojmem, takÏe se tady moÏná budete cítít podobnû pfiíjemnû, jako kdyÏ zapadnete do starého u‰áku po babiãce.

„ANI ZA BAREM NEČEKEJTE VÝDOBYTKY MODERNÍ DOBY – JE TU STARÁ KASA A BARMANI OBLEČENI V RONDONECH.“ se zlákat v˘born˘m karibsk˘m Mojitem, Daiquiri, Mai Tai nebo PinaColadou, osvûÏit se nûkter˘m z nestárnoucích longdrinkÛ nebo zvolit z bohaté palety místních specialit samotného Michaela Trettera. Jeho Caipikahlua, míchan˘ nápoj z ãerstv˘ch limet, limetové a citrónové ‰távy a kávového

Samozfiejmû Tretter’s bar. Otevfieno je sedm dní v t˘dnu, od 19.00 do 3.00, v nedûli do 2.00 hodin. Tak a to je konec pohádky. A jestli neumfieli Ïijí dodnes, stejnû jako to Ïije v Tretter’s baru. Jdûte se pfiesvûdãit na vlastní oãi. ■ EUROZPRAVODAJ 83

84-85 Pravek EZ1/07-jr

3/8/07

11:36 PM

Stránka 84

BARMAN & GURMÁN

DOBR¯ TIP

Pravûk s chutí mojita Kdo by neznal Pravûk. Nemáme teì na mysli ãasové údobí, v nûmÏ se po zelen˘ch pastvinách prohánûli spokojení brontosaufii, ale síÈ praÏsk˘ch restaurací. Jak uÏ sám název napovídá, odli‰ují se pfiedev‰ím sv˘m vzhledem.

P

fied miliony lety Ïil na území Pacifidy praãlovûk jménem Kim. Kimovi bylo jiÏ od narození proti srsti pojídat stále jenom syrové maso a kofiínky. Proto si jednoho dne fiekl: „Dost, takhle to dál

JÍDELNÍ LÍSTEK PROMLOUVÁ PRAVĚKOU ČEŠTINOU A POKRMY JSOU PODÁVÁNY NA DŘEVĚNÝCH DVOJZUBCÍCH. nejde.“ Neuplynulo mnoho ãasu a v Kimovû hlavû se zrodil ìábelsk˘ nápad vyuÏít ohnû (tehdy novinka). Nelenil a poÏádal svého kamaráda Bivoje Mlatihlava, aby mu pomohl ulovit nûjakého alespoÀ trochu mlad‰ího mamuta (aby bylo maso ‰Èavnatûj‰í). Od slov nebylo daleko k ãinÛm a tak po nûkolika hodinách byl mamut rozporcován a pfiipraven ke Kimovu pokusu. Naporcovan˘m masem obkládal postupnû v‰echny kameny okolo ohnû a pravidelnû je obracel. Tu a tam je posypal bíl˘m prá‰kem (dne‰ní sÛl). KdyÏ se mu zdálo, Ïe by maso mohlo b˘t hotové, jal se nabízet kaÏdému z tlupy po kousku peãeného masa. Najednou se zaãalo dít cosi podivného. V‰ichni do jednoho zaãali kfiepãit 84 EUROZPRAVODAJ

JE TROCHU VÍC PRIMITIVNĚJŠÍ A SYROVĚJŠÍ. STAČÍ JEN PŘISTOUPIT NA HRU A ZAČÍT SI VYCHUTNÁVAT ATMOSFÉRU.

u Kima v jeskyni. Netrvalo dlouho a malá Kimova jeskyÀka (asi 2+1) nestaãila. Kim se proto rozhodl zfiídit 1. pravûkou restauraci. Vybudoval gastronomick˘ mamutí komplex. První Pravûk byl otevfien v roce 1992.

a vyvolávat Kimovo jméno. Peãené maso v‰em chutnalo! Tak se stal Kim nejuznávanûj‰ím muÏem osady. Od tohoto dne v‰ichni pralidé jedli a pili pouze

Dnes, po patnácti letech je v Praze restaurací, které nesou název Pravûk, uÏ pût. AÈ uÏ zajdete na Andûla, do Nuslí nebo tfieba kousek nad Národní muzeum, vÏdycky narazíte na detailnû propracovan˘ interiér

V restauracích sítě Pravěk si zakládají na detailech. Můžete tady tak narazit na „chlupatý“ bar, servírovací stolek z kostí nebo třeba židle připomínajíécí svým vzhled spíš kamenné lavice. K atmosféře přispívají i solné svíčky na stolech.

evokující náv‰tûvu udrÏované jeskynû. I kdyÏ se jedná „jen“ o polystyren, se kter˘m si pohráli ‰ikovné ruce filmov˘ch v˘tvarníkÛ, pÛsobí obfií krápníky, mamutí hlavy a kly, sluncem vybûlené kosti pravûk˘ch zvífiat nebo tfieba ruãnû pletené sítû z provazÛ opravdov˘m dojmem.

Primitivní podnik Mám rád v‰echny z v˘‰e jmenovan˘ch restaurací, nejradûji ale chodím do Primitiva. Je trochu víc primitivnûj‰í a syrovûj‰í. Nachází se sice na jedné z nejru‰nûj‰ích praÏsk˘ch ulic

84-85 Pravek EZ1/07-jr

3/8/07

11:36 PM

Stránka 85

NÁV·TùVA RESTAURACE

– na Sokolské, na ruch velkomûsta v jeho prostorách ale obvykle velmi rychle zapomenu. Jídelní lístek ke mnû promlouvá „jednoduchou ãe‰tinou“, obsluha má na sobû

V cenách od 59 do 100 Kã si tady tak mÛÏete dát kufiecí, krÛtí steaky, gulá‰ky, ale také bezmasá jídla – halu‰ky, tûstoviny a nebo tfieba saláty. Rozhodnete-li se nav‰tívit jeskyni domorodcÛ veãer,

Pravûk nad závistí blednoucí konkurencí vyniká. I v˘bûr je dobr˘. Narazíte tady na velmi ‰irokou nabídku mas. Kromû „tuzemsk˘ch klasik“ a divoãiny si tak lze napfiíklad objednat steak z p‰trosa,

bomb je ov‰em úplná novinka – pokrmy s mojito omáãkou. Jedná se o omáãku z bílého rumu, smetany, tfitinového cukru, máty peprné a limetky. Pro mû je nejúÏasnûj‰í tahle

MASOŽRAVCI BUDOU MÍT PROBLÉM ODKULIT SE OD STOLU. VELIKOST PORCÍ JE TOTIŽ OPRAVDU NESTANDARDNÍ. pomalovaná „pravûká“ trika, kdyÏ mám kliku, tak místo Ïidle usedám na kamennou stolici a pokrmy vãetnû rolí papírÛ na utfiení pusy jsou mi servírovány na dfievûn˘ch dvojzubcích. Staãí vÏdycky jen na chvíli zavfiít oãi, nasát do chfiípí vÛni peãeného masa, pfiistoupit na hru a zaãít si vychutnávat – atmosféru, jídlo, pití... jemná citronová omáãka s pfiíchutí máty asi na lososovi, dostat ji ale mÛÏete i ke klokanovi a p‰trosovi nebo tfieba vepfiovému masu. Pfiílohu si k masÛm s mojito omáãkou ov‰em vybrat nemÛÏete, je jednotná a... velmi netradiãní. Nebo uÏ jste snad nûkde jedli tagliatelle s fíky a piniov˘mi ofií‰ky?

Nûco pro vegetariány Slunce nad hlavou

Chloubou Zajdete-li sem v dobû, kdy je restaurace „slunce nad hlavou“ (11-16), Pravěk jsou nejen mojito a v „den, kdy praãlovûk omáčky, ale pracovat“ (po-pá), je v˘sledná i pravěké hostiny cena konzumace trochu pro dvě osoby. Nevíte-li, jaké primitivní. „To b˘t -20 % jídlo vybrat z cel˘ úãet.“ V tu dobu se v rámci zde podává i polední menu. romantické večeře, s hostinou pro dva určitě neuděláte chybu. A můžete se krmit klidně navzájem.

BOMBOU VŠECH BOMB JE ÚPLNÁ NOVINKA – POKRMY S MOJITO OMÁČKOU.

budete pfiekvapeni pfiíjemnou intimní atmosférou. A pfii tro‰e ‰tûstí budete svûdkem i pravûkého „jamování“ domorodého muÏe.

Pravûk na talífii Pravûká stylizace proniká i do jídelního lístku. Názvy pokrmÛ jsou peãlivû vymy‰leny, i kdyÏ ne vÏdy si pod nimi asi pfiedstavíte podávané jídlo. Jestli ale jíte rádi a stra‰nû moc, rozhodnû si tady pfiijdete na své. Zvlá‰È masoÏravci budou mít problém odkulit se od stolu. Nestandardní velikost porcí je totiÏ druhou vûcí, v nûmÏ

popfiípadû klokana. Názvy jako steak Mamut, Dinosaurus, ·ungura ·ungura, doplÀují pfiílohy typu Roz‰lápnutá brambora a Kukufiiãné smaÏenky. Zajímavostí jsou takzvané „Pravûké hostiny“ pro dvû osoby. Hostina obsahuje závitky z krÛtích prsou a panenské svíãkové, které jsou chutnû doplnûné omáãkami z bylinek, barbecue omáãkou, ‰penátov˘mi opeãánky, osmaÏenou bramborou, ãesnekovou plackou a je‰tû k tomu míchan˘m salátem z pfiírody... Bombou v‰ech

Zoufat nemusíte ani v pfiípadû, Ïe zrovna nejste masit˘ typ. Pro „b˘loÏravce“ je domorodec pfiipraven namíchat ãerstv˘ salát ze surovin, které si pfiejete. K nûmu mÛÏete pfiikusovat napfiíklad p‰eniãnou placku. No a zbude-li vám na závûr hostiny náhodou v Ïaludku je‰tû trochu místa (o ãemÏ silnû pochybuji), dopfiejte si peãen˘ banán nebo ananas s karamelovou, ãokoládovou ãi vanilkovou polevou, originál suchar dort nebo pravûké jablíãko na medu s vajeãn˘m likérem. ■ www.pravek.cz EUROZPRAVODAJ 85

86 Moira-jr

3/8/07

4:10 PM

Stránka 86

MÓDA text: Mirka Vildová; foto: Moira

SPORT

a zároveÀ vytváfií úÏlabí, kudy pak putuje kapilární vlhkost. Polypropylen má skvûlé vlastnosti. Je nejlehãí, nejpevnûj‰í, také nejteplej‰í a nejpruÏnûj‰í ze syntetick˘ch vláken, témûfi nepfiijímá vodu – má desetkrát men‰í nasákavost neÏ polyester - ale vodu dobfie odvádí. Je v˘bornû pfiijímán lidsk˘m tûlem.

NA HORY I K MO¤I:

V TEPLE A SUCHU, TO FUNGUJE!

Napadlo vás někdy, jak je vlastně možné, že funkční prádlo dokáže odvádět pot i hřát zároveň?

P

fiedstava jara a léta vyvolává uÏ teì vidinu svûÏí a rozkvetlé pfiírody pfiecházející do teplého, stálého poãasí. Také pr‰í, ale jen v noci. Celé dny a t˘dny se tû‰íme radostí z pohybu, protoÏe jenom blázen by netrávil

hledá o‰acení, které umí regulovat teplotní reÏim tûla bez ohledu na to, jestli je krásné, nebo ‰karedé léto. POKUD CHCETE BÝT V SUCHU, MUSÍTE SE POOHLÉDNOUT PO UMĚLÝCH, speciálnû tvarovan˘ch vláknech. Samotn˘m no‰ením termoprádla se sice nepfiestanete potit, zamezíte ale prostydnutí nebo naopak pfiehfiátí organismu. A jak to celé funguje? Abychom lépe pochopili fyzikální mechanizmy probíhající na povrchu na‰eho tûla pfii dotyku s funkãním prádlem, je tfieba seznámit se nejprve s funkcí lidské pokoÏky. Tûlo ãlovûka má na svém povrchu více neÏ dva miliony potních Ïláz. Jsou to nepatrné kanálky ústící na povrch tûla,

ZVLÁŠŤ ŽENY ocení příjemné barevné kombinace a nápadité vzory prádla.

ve‰ker˘ ãas venku, pod ‰ir˘m nebem. NĚKTEŘÍ SE VRTAJÍ V ZEMI, JINÍ CHODÍ, BĚHAJÍ A JEZDÍ KRAJINOU. Dal‰í z nás odjedou na dovolenou, kde jsou kopce a skály je‰tû vy‰‰í a voda je‰tû hlub‰í. Tak zvolna plyne ãas a Ïivot je jedna velká radost. Je v takové pohodû potfieba funkãní prádlo? Jednoduchá odpovûì zní ano, aby pohoda byla je‰tû vût‰í. âlovûk stále 86 EUROZPRAVODAJ

AŤ VÁM PADNE NA TĚLO – pak funguje prádlo přesně tak, jak má.

ABY BYLA POHODA DOKONALÁ, PŘIPRAVILA MOIRA pro jaro a léto novou kolekci pro rÛzné sportovní ãinnosti, pro chvíle odpoãinku, pro denní no‰ení i spaní. AÏ se léto protáhne do

NEBOJTE SE INVESTOVAT – pokud si pořídíte kvalitní trička, využijete jejich služeb po celý rok.

vyluãující pot. Potní kanálky jsou hustûji právû tam, kde je tfieba tûlo ve chvíli pfiehfiátí ãi stresu ochlazovat. UdrÏování optimální tûlesné teploty je fiízeno autonomním systémem bez na‰í vÛle. Za svÛj Ïivot ãlovûk vypotí aÏ 14 000 litrÛ potu. Stejnû umí na‰e tûlo reagovat na chlad. Cévky v kÛÏi se zúÏí, tím sníÏí prÛtok krve a její ochlazování. Abychom mohli udrÏovat na‰e tûlo v dobré psychické a fyzické kondici, musíme mu pomáhat. Funkãní prádlo Moira umí odvést pot a pfiitom podrÏet nutnou dávku tepla na pokoÏce. Díky promy‰lené konstrukci pojme pletenina velké mnoÏství vzduchu a ten pÛsobí jako izolaãní vrstva právû v okamÏiku, kdy je tûlo bez zátûÏe a ochlazuje se. V tuto chvíli v‰echny ostatní materiály, protoÏe jsou nasákavé, nabobtnají vlhkem a studí. Zásadní v˘znam pro funkci prádla Moira má patentované vlákno Moira GT 900. TAJEMSTVÍ VLÁKNA SPOČÍVÁ VE TVARU JEHO PRŮŘEZU, kde se podobá pûtilaloãné hvûzdû. Tím se oproti kulatému vláknu aÏ dvojnásobnû zvût‰ují kapilární prostory mezi vlákny

FUNKČNÍ PRÁDLO nemusí vůbec vypadat jenom sportovně.

barevného podzimu, pfiijde zima. Urãitû napadne hodnû snûhu, abychom si vynahradili zimní radovánky, kdyÏ ta leto‰ní moc nevy‰la. A uvidíte, Ïe Moira zase pfiipraví kvalitní obleãení. Sídlo: MOIRA CZ a.s. Antala Sta‰ka 114/20 143 00 Praha 4 IâO: 26479761 DIâ: CZ2647976 Tel.: +420 389 502 900 Fax: +420 383 326 492 Provozovna: MOIRA CZ a.s. Kochana z Prachov 121 386 01 Strakonice Tel.: +420 389 502 900 Fax: +420 383 326 492 www.moira.cz. ■

87 Koktejly EZ1/07-jr

3/8/07

11:08 PM

Stránka 87

BARMAN & GURMÁN

KOKTEJLY

text: redakce; foto: archiv

POŘÁDNĚ PROTŘEPAT... Rychlokurs barmanského umění se vám může vždycky hodit. KOKTEJLY, KTERÉ SE NEJLÉPE PIJÍ VE DVOU.

> Orgasm on the Ice - 4 cl Finlandia vodky - 2 cl broskvového bolsu - 1,5 dcl pomeranãového dÏusu - Blue Curacao - plátek ãerveného grepu - physalis - mango ·ejkr naplníme aÏ po okraj ledem, pfiidáme vodku, bols a dÏus. Na‰leháme a vylijeme do skla, které jsme pfiedtím ozdobili grepem, physalisem a mangem. Zastfiíkneme curacaem.

dosáhli toho správného efektu, musíte prázdné místo na závûr zaplnit Bohemia sektem.

> Strowberry Becher - 4 cl Becherovky - 2 cl jahodového bolsu - pÛl sklenice rozmraÏen˘ch jahod - ãerstvá jahoda - lístky máty Becherovku, bols a rozmraÏené jahody vloÏíme spoleãnû s drcen˘m ledem (pfiibliÏnû jedna sklenice) do mixéru, rozmixujeme a v˘slednou smûs pomocí lÏíce opatrnû pfiesuneme do nazdoben˘ch skleniãek.

> Special Dynamite

> Bacardi Sunrise

- 2 cl Beefeather ginu - 4 cl Campari - 0,5 dcl pomeranã. dÏusu - Blue Curacao - Bohemia sekt - Karambola - koktejlová tfie‰eÀ Gin, campari a dÏus dáme spoleãnû s ledem do ‰ejkru, promícháme a pfielijeme pfies sítko – pouze do poloviny ozdobené sklenice. A teì to nejdÛleÏitûj‰í – abyste

- 4 cl svûtlého Bacardi - 2 cl tmavého Bacardi - 1,5 dcl ananas. dÏusu - 4 cl Grenadine Monin - plátek ananasu - koktejlová tfie‰eÀ V‰e kromû grenadiny nalijeme do ‰ejkru, ve kterém je led a hodnû pro‰ejkrujeme. DÛleÏité je, aby se utvofiila pûna. Na ãervenou hladinu pouÏijte grenadinu.

INZERCE

88-89 Plesl-jr

3/8/07

4:06 PM

Stránka 88

DESIGN

V ¤Í·I SKLA Vystudoval sklářskou školu v Železném Brodě a pokračoval absolvováním VŠUP v Praze. V roce 1999 získal ocenění českého Design Centra za nejlepší design roku. Jeho plastiky i designérská tvorba jsou vystaveny v Muzeu skla v Corning, USA, ve Van Der Togt muzeu v holandském Amsstelveenu nebo v UMPRUM muzeu v Praze.

Zaãínám u extrému. Na zaãátku funkãnost nerespektuji. Zní to anarchisticky, ale je to opravdu jenom na zaãátku. To v‰e z dÛvodu, aby návrh nakonec, kdyÏ se podepisuje poslední technick˘ v˘kres, nebyl aÏ moc velk˘m kompromisem, kter˘ by se nelíbil uÏ ani mnû. Musím proto v prvních skicách odvázat plnû svoji fantazii, abych potom dal‰ími kroky mohl respektovat pfiání firmy, znaãky a zákazníka a neustále, fieknûme, návrh obru‰ovat. Tento zpÛsob se mi osvûdãil. Ve v‰ech sklenicích, které jsem vytvofiil, expresivní poãáteãní nápad nûjak˘m zpÛsobem zÛstal.

DESIGN JAKO EMOCE

Urãitû uÏ jste mûli v ruce nûkterou z jeho sklenic. MoÏná Ïe vám dokonce nûkde v Ronyho pÛllitru donesli i zlatav˘ mok a vy jste byli mile pfiekvapeni, jak taky mÛÏe pivní sklo vypadat.

D

rÏíte-li v ruce sklenici s lehkostí, pfiilnavostí, chutí se napít a navíc lahodící oku, je to moÏná právû ta sklenice, která má neotfiel˘ nápad a zároveÀ dokonal˘ úãel. Tyto detaily vnímáte jen podvûdomû, ale o to je jejich úãinek silnûj‰í a podmiÀuje sílu záÏitku. Rony Plesl je pfiední ãesk˘ designér skla. Mimo uÏit˘ design se vûnuje vlastní tvorbû plastik a objektÛ. V souãasné dobû pracuje pro nejv˘znamnûj‰í evropské sklárny a nejvût‰í v˘robce znaãkov˘ch nápojÛ. Jak dlouho vzniká sklenice? Automaticky vyrábûná sklenice, která si vyÏaduje v˘robu nároãné kovové formy, musí b˘t domy‰lená do posledního detailu, aby se z ní dobfie pilo, aby novû komunikovala se zákazníkem a aby se dala dobfie vyrobit. ZáleÏí také na tom, kde se vyrobí a za jaké peníze. T˘ká se jí spousta v˘robních a obchodních ãlánkÛ, které je tfieba totálnû dofie‰it. Designovû vzniká tfii mûsíce a dal‰í tfii mûsíce vzniká v˘robnû. To znamená, Ïe pÛlrok je skoro standard. Pracujete na návrhu designu sám? Tím, Ïe pracuji exkluzivnû pro skláfiskou firmu Sahm, mohu pouÏít jejich t˘m lidí. Mám asistentku, která dopracovává návrhy, vytváfií vizualizace a technické v˘kresy. Nemyslel jsem si, Ïe budu pracovat v t˘mu. Nikdy jsem to moc neumûl, ale musel jsem se to nauãit. Musím fiíci, Ïe mne to baví, jen pro ostatní je to díky mé explozivní povaze asi nároãné.

88 EUROZPRAVODAJ

Asi poslední váš design, který se dostal lidem do rukou, je sklenice Staropramenu. Jak jste přistupoval k tomuto zadání? VÏdycky je to tak, Ïe i kdyby designér nepil nikdy pivo, neznal odli‰nost znaãek, je jeho

Podle čeho vybíráte sklárnu? Urãitû podle kvality daného v˘robku. Nûkterá sklárna lépe fouká velké tvary, jiná je vhodná pro brou‰ení. Jako v˘tvarník mohu na papír nakreslit cokoliv, ale musí existovat nûkdo, kdo to bude umût vyrobit. Na‰tûstí máme dost vynikajících fiemeslníkÛ. Umûjí napfiíklad velké foukané a brou‰ené vázy, které by nikdo jin˘ nedokázal. Je těžké být v současné době designérem? Ne v této dobû jako v této zemi. Co se bohuÏel pomalu mûní, je my‰lení lidí a s tím související citová otevfienost, nároãnost na

„BEZ VOLNÉ TVORBY BYCH ABSOLUTNĚ NEMOHL VYTVÁŘET DESIGN. DESIGN MNE ŽIVÍ A VOLNÉ VĚCI SI DĚLÁM PRO SEBE.“ povinnost se v‰e nauãit. Jak vÏdycky fiíkám, design je sluÏba. Design je pozitivní kompromis a já se musím vÏít do my‰lení lidí, ktefií pijí Staropramen. A to se myslím povedlo. Tahle sklenice Staropramenu je v˘razná, chlapská, moderní a dobfie se drÏí. Čím začínáte, designem, nebo funkčností?

kvalitu proÏitku, k ãemuÏ patfií i design. Design je i energie a emoce. V posledních pûti letech se ãeské firmy ãím dál více designem zab˘vají. Nicménû osvícen˘ producent nebo investor je stále spí‰ v˘jimkou. Ale v˘voj jde rychle. Uživí se designér? UÏiví, ale musí b˘t ten nejlep‰í, protoÏe jsme malá zemû.

88-89 Plesl-jr

3/8/07

4:06 PM

Stránka 89

S UMùLCEM O TVORBù Design pro Barovier & Toso

Sklenice Mattoni

Váza Uran Sklenice Staropramen

Váza Translucent Krakatit

Existuje tady spousta designérsk˘ch studií, která pracují pfii siln˘ch firmách. SnaÏím se, aby moje meta byla vysoko, chci pfiiná‰et stále nové podnûty, nechci jen rozpracovávat stávající vûci. Prostû chci spoluvytváfiet jakousi novou vlnu. Musím b˘t na sebe neustále pfiísn˘, neustále studovat a neusnout na vavfiínech. Ze ‰kol vychází spousta lidí, ktefií jsou pro nejlep‰í designéry zdravou konkurencí. Je výroba něčeho, jako je půllitr, pro designéra výzvou? Je. VáÏím si zakázek právû tohoto typu. ProtoÏe pokud udûláte chybu, tak se promítne do úspûchu nebo neúspûchu celé znaãky. Vytvořil jste nějaký originál, který byste nikomu neprodal?

Sklenice Twist

Nedávno jsem dokonãil kolekci deseti avantgardních plastik, které budou tûÏko hledat zákazníka, protoÏe jde o v˘raz, jeÏ se mnû velice líbí, ale kter˘ je pfiíli‰ individualistick˘. Bez volné tvorby bych ale nemohl vytváfiet design. Design mne Ïiví a volné vûci si dûlám pro sebe. Zkuste popsat současný trend designu skla.

To je podobné jako v umûní. V globálním svûtû trendy tvofií individuality. V designu automatického skla je trendem vytváfiet exkluzivní sklenice, aby nápoj v nich pÛsobil co nejdráÏ. Jinak Ïádn˘ globální styl neexistuje. KaÏdá znaãka si hledá vlastní v˘raz. M˘m trendem je sloÏit˘ minimalismus – vytvofiená vûc musí b˘t ãistá a dokonalá, musí mít vtip. ■ EUROZPRAVODAJ 89

90-91 Eglo Svitidla-jr

3/9/07

1:16 PM

Stránka 90

KULTURA & DESIGN

MODERNÍ BYT SVùTL¯ BOD V OBLASTI DEKORATIVNÍCH SVÍTIDEL

EGLO Svût, ve kterém není nikdy tma...

Filozofie předního výrobce osvětlení v Evropě, firmy EGLO, sleduje především dlouhodobou spolupráci se zákazníky a partnery.

O

d roku 1993 se mÛÏete v âeské republice setkávat s produkty jednoho z nejvût‰ích v˘robcÛ osvûtlení v Evropû, firmy EGLO. Na ãesk˘ trh tato nadnárodní spoleãnost vstoupila zaloÏením obchodního zastoupení, které v souãasnosti pÛsobí pod obchodním jménem EGLO âeskomoravská svítidla, s. r. o. âesk˘m zákazníkÛm je takto zpfiístupnûna kompletní produktová fiada zahrnující interiérová i venkovní svítidla. Filozofie firmy je zaloÏena na dlouhodobé spolupráci se zákazníky, jejímÏ v˘sledkem je v˘voj celistv˘ch konceptÛ osvûtlení v maximální kvalitû a pfiijatelné cenové dostupnosti. Úspěšný koncept EGLO Leuchten založil v roce 1969 Ludwig Obwieser. DÛleÏit˘m milníkem v historii podniku byla v roce 1976 stavba první vlastní provozovny v Pillu v Tyrolsku (Rakousko). Od poloviny 80. let se EGLO

ZÁKLADNÍ OSVĚTLENÍ BY MĚLO SVÍTIT DO VŠECH STRAN A MÍT CO NEJVĚTŠÍ ROZPTYL SVĚTLA. DÁVNO ALE NEPLATÍ, ŽE TO MUSÍ BÝT JEN LUSTR... definitivnû etablovalo jako jeden z v˘robcÛ svítidel s vedoucím postavením na trhu. Následovala expanze do zahraniãí, otevfiením první prodejní spoleãnosti v Nûmecku v roce 1986 byl poloÏen základní kámen internacionalizace. Postupné pronikání na nové atraktivní trhy probíhalo formou zakládání dnes jiÏ sedmadvaceti prodejních spoleãností v celé Evropû, které velmi autonomnû pfiebírají operativní zpracování trhu. Hlavním oborem ãinnosti celé skupiny EGLO je v˘roba a odbyt dekorativního bytového osvûtlení. Hlavní cílovou skupinou podnikání jsou prodejní partnefii, jako napfiíklad markety pro stavebníky, domy nábytku, specializované obchody se svítidly a obchodní fietûzce a zásilkové domy, které na základû své pozice na trhu potfiebují velké mnoÏství zboÏí a vyÏadují krátké dodací lhÛty. Paleta v˘robkÛ zahrnuje s více neÏ 2500 druhy zboÏí 90 EUROZPRAVODAJ

kompletní sortiment bytového osvûtlení: od módních vysokonapûÈov˘ch halogenÛ pfies náladová nástûnná a stropní svítidla a florentské lampy aÏ po stolní, stojací svítidla a venkovní osvûtlení. Inovaãní strategie prodeje budují ‰iroké pfiijetí na trhu a zaji‰Èují co nejvût‰í spokojenost ve v‰ech zákaznick˘ch segmentech. Integrované koncepty v˘robkÛ od certifikované v˘roby pfies fiízen˘ systém managementu jakosti a pfiesné návody k montáÏi aÏ po záruãní servis a údrÏbu podle potfieb zákazníka jsou základem pro trvalou vazbu na zákazníka. EGLO vyvíjí celistvé koncepty osvûtlení ve sluÏbû ãlovûku, aby zlep‰ilo kvalitu Ïivota mimofiádn˘mi svûteln˘mi fie‰eními. Symbióza formy

a funkce, designu a optimalizace kvality svûtla je v centru permanentního v˘voje spoleãnosti. EGLO svítidla nejen dodává, ale také dokáže poskytnout zákazníkovi cenné rady při výběru jednotlivých typů. Není dÛvod, proã by se nûkteré obecné rady nemûly dostat i ke ãtenáfiÛm Eurozpravodaje. Základní osvûtlení by mûlo svítit do v‰ech moÏn˘ch stran a mít co nejvût‰í rozptyl svûtla. UÏ dávno ale neplatí, Ïe to musí b˘t jen lustr zavû‰en˘ u stropu. Trendem jsou kolekce nûkolika stropních a doplÀkov˘ch svítidel i nové systémy osvûtlení. Pro základní, nebo chcete-li, celkové osvûtlení bychom mûli vybírat svítidla z prÛhledného materiálu, aby svûtlo rozdûlovala

Světlo a architektura. Světlo dělá architekturu. Uvádí na scénu. Pohrává si s prostory. Vytváří životní fáze. A vytváří náladu. Od úžasně módních po šíleně inovační. A od klasicky elegantních po ty, co mají ducha doby a jsou nadčasové zároveň. V moderních svítidlech EGLO vyjde na světlo vaše láska k designu.

90-91 Eglo Svitidla-jr

3/9/07

1:16 PM

Stránka 91

KDYÎ SE MÍSTNOST ROZZÁ¤Í ·PIâKOVÉ OSVùTLENÍ

s pohybliv˘mi rameny, která si nastavíme do poÏadované polohy a pak pfii‰roubujeme ke stropu. Bodová svûtla mají samozfiejmû tu v˘hodu, Ïe je moÏné je podle aktuální potfieby libovolnû natáãet. V koupelnû nebo pfiedsíni mÛÏeme jako základní osvûtlení zvolit tfieba také svítidla s transformátorem zapu‰tûná do stropu. Místnost pak budou prosvûtlovat kuÏele svûtla dopadající k zemi.

Jasné i matné žárovky se hodí k televizi, ke čtení nebo ručním pracím. Dobfie reprodukují barvy a dají se tlumit. Îárovky halogenové oceníte napfiíklad pfii práci v kuchyni nebo jinde, kde potfiebujete jasnûj‰í svûtlo smûrované do jednoho místa. Vyrábûjí se jak pro síÈové napûtí, tak nízkonapûÈové s transformátory. Na rozdíl od bûÏn˘ch Ïárovek dosahují vy‰‰ího v˘tûÏku svûtla a mají tfiikrát del‰í

POKUD SI PŘEJETE, ABY SVÍTIDLO V INTERIÉRU VYNIKLO, NEBOJTE SE BAREV. V POSLEDNÍ DOBĚ JE ZÁJEM O SVÍTIDLA, KTERÁ MAJÍ TĚLO Z NIKLU V MATOVÉ ÚPRAVĚ A STÍNIDLO Z BAREVNÉHO SKLA.

Klasická krása a nádherné světlo. Kolekce lustrů EGLO ozáří váš domov královským leskem. Noblesní design a ušlechtilé kreace ozvláštní každý prostor. Zpracování nejkvalitnějších materiálů v kombinaci s ušlechtilými dekory podtrhuje jedinečné prostředí vyšší bytové kultury. Od ušlechtilých kulinářských požitků po příjemnou černou hodinku.

stejnomûrnû. Pokud máme velkou místnost, rozmístíme jich i nûkolik tak, aby vytvofiila rovnomûrné osvûtlení, které netvofií stíny. Konkrétní volba osvûtlení se fiídí podle typu a velikosti místnosti, barvy nábytku a stûn. Je dobré vûdût, Ïe sytá v˘malba a tmavé zafiizovací pfiedmûty ãást svûtla pohltí, v tom pfiípadû je dobré pouÏít Ïárovky s vy‰‰ím v˘konem. KaÏdé stropní svítidlo aÏ na v˘jimky by mûlo b˘t doplnûno nepfiím˘m osvûtlením. Pokud chceme interiér opravdu zkrá‰lit, zvolme kolekce. Podobn˘ design v‰ech stínidel v místnosti interiér pfiíjemnû sjednotí. Poãet svítidel je vÏdy lep‰í lehce nadhodnotit, i kdyÏ nûkterá rozsvítíme jen obãas. Základní osvětlení mohou tvořit i bodová svítidla, jejichž hlavice lze směrovat do tmavého koutu, na

VÝRAZNÝ EFEKT MŮŽE MÍT OSVĚTLENÍ OBRAZŮ NA STĚNÁCH V ÚZKÉ CHODBĚ VÍCE BODOVÝMI SVÍTIDLY V JEDNÉ ŘADĚ. obrazy nebo nejnověji do skříní. V˘razn˘ efekt mÛÏe mít osvûtlení obrazÛ na stûnách v úzké chodbû více bodov˘mi svítidly v jedné fiadû nebo umístûní jednobodov˘ch svítidel za trámy pod stropem nebo nad nû. Velká místnost pak snese dvoj- nebo trojli‰ty – kolejnicové a tyãové systémy

Základní osvětlení lze vytvořit také z nástěnných svítidel, ale protoÏe zpravidla osvûtlují prostor nad nimi, místnost jimi dokonale neprosvûtlíme. Podobnû dopadneme s halogenovou stojací lampou se stmívaãem, odvrácenou do stropu. Ta vytvofií sice pfiíjemnou atmosféru, ale pro nûkteré ãinnosti se nevyhnete nutnosti pfiisvícení pfiízemních ploch. Pokud si pfiejete, aby svítidlo v interiéru vyniklo, nebojte se barev. V poslední dobû je znaãn˘ zájem o svítidla, která mají tûlo (závûsné aparáty) z niklu v matové úpravû a stínidlo z barevného skla. Originální je duhové spl˘vání barev – v nabídce firmy Eglo dominuje ãervenooranÏová, rÛzné odstíny modré a zelenoÏlutá. Je dobré vûdût, Ïe plastová svítidla mohou mít elektrostatick˘ v˘boj a pfiitahovat prach o trochu víc neÏ stínidla ze skla a kovu, která se samozfiejmû pravidelné údrÏbû také nevyhnou.

Ïivotnost. Záfiivky, které vyzafiují svûtlo velkoplo‰nû, jsou vhodné pro osvûtlení dílny, kuchynû nebo místnosti, kde je umístûno napfi. r˘sovací prkno. ¤íká se, Ïe kaÏdá záfiivka ubere barvy, i kdyÏ dnes mÛÏeme s tímto názorem polemizovat. Ty kvalitnûj‰í ponechávají barvy vûrohodnû, a navíc – díky jejich úspornému reÏimu u‰etfiíte. Mají vysok˘ svûteln˘ v˘kon a skoro tfiikrát del‰í Ïivotnost neÏ halogenové Ïárovky. Nutností je pak ov‰em jejich vybavení tzv. pfiedfiadníkem. Je nutné si uvědomit, že všechny světelné zdroje mají svou životnost. Proto je tfieba je po urãité dobû vymûnit, protoÏe ztrácejí jasovou kapacitu. Samozfiejmû pfiirozené a nenahraditelné je denní svûtlo. Ostatnû snem architektÛ je pfiivádût ho do interiérÛ stále více, napfiíklad vyuÏitím stropních prostupÛ nebo prosklen˘ch stûn. I v tom spoãívá hygiena osvûtlení. ■ EUROZPRAVODAJ 91

92 Tech-jr

3/9/07

12:44 PM

Stránka 92

NOVINKY JARO 2007 1

TECHNIKA

CO BY VÁM NEMùLO CHYBùT MINIRECENZE

Stále nové vychytávky Nechte se provést světem novinek, které vstoupily na náš trh. Jsou to všechno technické hračky, které by vás mohly zajímat a bavit.

2

1) TAYLORMADE R7 460 Hlava velká 460 cm3 nabízí největší moment setrvačnosti ze všech driverů TaylorMade. To znamená, že si hůl při kontaktu s míčkem zachová směr, neboli při úderu špičkou nebo patkou hole nemá tendenci se otočit. Toto vám zaručí tolerantnost hole, délku a rovné rány i při nepřesném zásahu. TaylorMade r7 460 bude perfektně sedět všem hráčům dvoumístného handicapu. Cena: 12 681 Kč 2) EPSON P-3000 Nová multifunkční zařízení – profesionální zálohovací

3

92 EUROZPRAVODAJ

4

databanky/fotobanky a prohlížeče – jsou jako první na světě opatřeny čtyřmi barevnými filtry. Model P-3000 disponuje paměťovou kapacitou 40 GB, P-5000 má kapacitu paměti 80 GB. 40GB paměť modelu P-3000 umožňuje uložit až 2300 souborů ve formátu RAW. Cena: 13 990 Kč

3) Nokia 880 Sirocco Sirocco je horký a suchý saharský vítr, který vytváří nádherné písečné duny, ne nepodobné oblým tvarům tohoto telefonu. To, co tento telefon postrádá na plochosti,

si bohatě vynahrazuje svým vybavením: 2Mpx fotoaparát s podporou videa, 128MB vnitřní paměť, bluetooth, e-mailový klient, xHTML prohlížeč. Cena: 26 990 Kč

4) PANASONIC LUMIX DMC-L1 Fotoaparát se vzhledem retro nabízí spolehlivost a kvalitu. Protože pokud to nevíte, tak Panasonic fotoaparáty umí. A když k tomu připočítáte objektiv od Leicy, máte pohromadě všechny bonusy tohoto výrobku. Takže jen dodáváme, že jde o zrcadlovku s rozlišením 7,5 megapixelů Cena: 57 990 Kč

93 Salon EZ1/07-jr

3/8/07

11:02 PM

Stránka 93

BUëTE KRÁSNÍ text: Salon Andûlské Krásy; foto: archiv

ZDRAVÍ

Místo, kde se zastaví ãas Komplexní sluÏby pod jednou stfiechou, odborná péãe, nádherné prostfiedí a pfiíjemn˘ t˘m pracovníkÛ.

U

rãitû kaÏdá Ïena i muÏ ocení maximální vyuÏití ãasu, kter˘ jsou ochotni vûnovat odpoãinku, relaxaci a zlep‰ení svého zevnûj‰ku. Na jednom místû mÛÏete souãasnû peãovat o pleÈ, tûlo, vlasy i psychiku. Salon Andûlské Krásy vám tento komfort umoÏní. V oboru kosmetiky o vás bude peãováno stoprocentnû pfiírodní luxusní francouzskou kosmetikou DARPHIN, kterou ocení i ti nejvût‰í labuÏníci. MÛÏete se zde poradit se sv˘mi nadbyteãn˘mi kily, problematickou pokoÏkou, tûlesnou i du‰evní únavou. Trendem na jarní období jsou oãistné kÛry, ze‰tíhlující zábaly, detoxikace a zpevÀující lymfatické masáÏe. AMERICK¯ ZÁBAL Pfievratná novinka na trhu v oblasti hubnoucích zábalÛ. Je to zábal zamûfien˘ na lokální spalování tukÛ, odstranûní celulitidy, zpevnûní kÛÏe a odplavení toxick˘ch látek z podpaÏí. Úãinek metody je zaloÏen na vlivu tepla a chladu

podobnû jako v pfiípadû Kneippovy kúry, coÏ umoÏÀuje ãtyfiikrát úãinnûji spalovat pfiebyteãné v˘Ïivné látky a tuk v problémov˘ch partiích. V˘sledek: pokoÏka zÛstává viditelnû vyhlazená, dochází ke znaãnému úbytku tukÛ (mûfiitelné jiÏ po první aplikaci na obvodu tûla) a organismus se celkovû proãi‰Èuje. Celkov˘ tûlesn˘ metabolismus se

Podtlakem dochází ke zrychlení lymfatického a krevního toku a ke zlepšení mikrocirkulace. urychl9 aÏ na deset dní (nedochází ke zpûtnému ukládání tukov˘ch zásob). V salonním o‰etfiení se tento zábal provádí souãasnû s pfiístrojovou lymfatickou masáÏí,

která umocÀuje úãinky zábalu. Propojením tûchto dvou úãinn˘ch metod budete velmi rychle svûdky obdivuhodn˘ch v˘sledkÛ. V¯PLACH ST¤EV HYDROKOLONTERAPIE Úãinná prevence rakoviny tlustého stfieva a civilizaãních chorob. Pfiístrojovû provádûná oãista stfieva je nejen ‰piãkovou prevencí rakoviny tlustého stfieva, ale i skvûle fungující léãbou v pfiípadû zácpy, obezity, ekzémÛ, akné, poruch imunity a dal‰ích zdravotních problémÛ. Nebojte se, tato hydroterapie je pfiíjemná a nezpÛsobuje klientovi Ïádné bolesti ani kfieãe. Pomocí hadiãky z plastu protéká voda do stfieva, nafiedí jeho obsah a ten je pak odveden odtokovou hadicí. Ze stfieva se touto metodou odstraní v‰echny usazeniny, které ve stfievû ulpívají dlouhé dny a mûsíce. Procedura trvá asi hodinu a je nutné ji minimálnû tfiikrát opakovat pro dosaÏení skuteãnû stoprocentního v˘sledku.

BAHENNÍ ZÁBAL Zábal urãen˘ na hloubkovou oãistu tûla a zv˘‰ení tûlesné energie. Tûlová maska obsahuje mofiské prvky napomáhající odbourání toxinÛ. Hnûdé mofiské fiasy fukus zvy‰ují pocení a napomáhají sníÏení váhy, acsophylumnodosum zpÛsobují celkové uvolnûní. Oligomer zpevÀuje podkoÏí, odvádí neãistoty a dodává zpût do kÛÏe minerály a vitamíny. Salon Andûlské Krásy, B. Smetany 6, PlzeÀ 301 00, www.salonkrasy.net, tel.: 777 264 357, 377 320 862 ■

INZERCE

94-95 Stielmann EZ1/07

3/8/07

10:59 PM

Stránka 94

S T E I L M A N N

P R A H A ,

Obchodní

126,

251

01

s p o l . âestlice

s

r . o .

94-95 Stielmann EZ1/07

3/8/07

10:59 PM

Stránka 95

Te l . : e-mail:

226

299

100,

Fax:

[email protected],

226

299

199,

www.steilmann.cz

96-97 film. rozhovor-jr

3/8/07

3:59 PM

Stránka 96

PORTRÉT OSOBNOSTI

FILMOV¯ SVùT

Hereãka Uma Thurman:

Nebezpeãná holka Vyznaãuje se osobit˘m vzhledem, originálním Ïivotem a nebezpeãn˘mi sklony. V souãasné dobû ji mÛÏete vidût v komediální jednohubce Moje superbejvalka. text: Jan Holík; foto: Bontonfilm

K

dyÏ se fiekne Uma Thurman, vybaví si vût‰ina z nás Pulp Fiction nebo Kill Bill. Byl to pfiedev‰ím ale ten první z jmenovan˘ch, kter˘ nejvíc ovlivnil její kariéru hereãky. Pulp Fiction mûl neãekan˘ úspûch a stal se nejdiskutovanûj‰ím filmem roku. Je jasné, Ïe na vlnû úspûchu se tak svezla i tahle blonìatá krasavice.

Obscéní vamp

V Kill Billovi představovala bývalou členku zabijáckého komanda, kterou se pokusí její nepřátelé v den její svatby zabít. A ona se chce pomstít... Vypadá to, že role drsných dívek jí svědčí. I když ona sama si nemyslí, že by byla bůhvíjaký drsňák. Je ale pravda, že už od patnácti let se dokázala postarat sama o sebe. 96 EUROZPRAVODAJ

Poprvé stála pfied kamerou v roce 1987 ve sv˘ch sedmnácti letech. ·lo o snímek Kiss Daddy Goodnight, ve kterém si zahrála vampa svádûjícího dÛvûfiivé muÏe. Díky nûmu se dostala k roli, která zpÛsobila, Ïe se o ni zaãalo poprvé o nûco více mluvit, a sice k roli Cecile de Volanges v Nebezpeãn˘ch známostech. Jestli si vzpomínáte, tak to byl ten film, ve kterém ji defloroval John Malkovich. Samozfiejmû jen podle scénáfie. Dal‰í uznání si vyslouÏila za manÏelku Henryho Millera ve filmu Henry a June. Úspûch ale nemûl dlouhého trvání. Jako dal‰í pfii‰la role, která ji odstavila na nûjakou dobu od dal‰ích dobr˘ch projektÛ – natoãila tehdy milostné scény, které její fanou‰ci oznaãili za obscénní. Od té doby se plácala v pidiroliãkách. Neb˘t nabídky od Quentina Tarantina, bÛh ví, zda by ji dnes nûkdo z nás znal.

Sestra Garbo a Ditrich Pfiitom poté, co Tarantino vidûl Umu v jejím posledním filmu, nemûl vÛbec chuÈ ji obsadit. Ach ta prudérní Amerika. ·el s ní ale na veãefii a to nemûl dûlat. Sám Tarantino na to vzpomíná takto: „Uma a já jsme sedûli proti sobû a plánovali scénu. Pomyslel jsem si… BoÏe, ona musí b˘t Mia!“

Thurman se tak stala jednou z nejoblíbenûj‰ích Tarantinov˘ch hereãek. Pr˘ „...patfií tam nahoru do boÏské oblasti, kde se nacházejí Garbo a Ditrich.“ Aby bylo jasné, Ïe svá slova myslí Tarantino váÏnû, napsal roli âerné mamby v Kill Billovi Umû pfiímo na tûlo. Roli jí nabídl v den jejích tfiicát˘ch narozenin. Pro Umu to byla zatím nejnároãnûj‰í role, tfii mûsíce strávila nácvikem bojov˘ch umûní a ‰ermu. Pfied premiérou se o natáãení vyjádfiila: „Trénink bojov˘ch umûní byl tak nároãn˘, Ïe by se to klidnû mohlo jmenovat Kill Uma!“ Nakonec ale v‰echno ve zdraví pfieÏila a v souãasnosti je jednou z nejvyhledávanûj‰ích a nejlépe placen˘ch hereãek v Hollywoodu.

O‰klivé káãátko UÏ od patnácti let se dokázala postarat sama o sebe. Tehdy ode‰la z domu a Ïivila se jako modelka a um˘vaãka nádobí. Její otec byl proslul˘ profesor

a zamraãené dûvãátko. SpoluÏáci se jí posmívali kvÛli postavû, byla nezvykle vysoká, mûla podivné jméno a obrovské nohy. Pfiítelkynû její matky dokonce prohlásila, Ïe s tím sv˘m nosem by si mûla zajít k plastickému chirurgovi. Nyní jsou to právû tyto jedineãné tûlesné rysy, díky nimÏ je její krása v˘jimeãná. První herecké zku‰enosti získala pfii ‰kolních pfiedstaveních. Brzy si jí v‰imli hledaãi talentÛ a pfiesvûdãili ji, aby se herectví vûnovala profesionálnû. Neváhala ani vtefiinu. Nechala stfiední ‰koly, pfiestûhovala se do New Yorku a nastoupila do herecké ‰koly. Tu v‰ak opustila pfied dokonãením studia.

Úplnû jiná Ïena Její soukrom˘ Ïivot se ale neubírá po tak pfiímoãar˘ch cestách jako pomsta âerné mamby. Poprvé se vdala ve dvaceti letech za herce Garyho Oldmana. Jejich manÏelství nevydrÏelo ani dva roky. Podruhé na vdavky moc nespûchala. Ethan Hawke, její filmov˘

JAKO MALÉ DÍTĚ BYLA ZAMRAČENÉ DĚVČÁTKO. SPOLUŽÁCI SE JÍ POSMÍVALI KVŮLI POSTAVĚ, BYLA VYSOKÁ, MĚLA PODIVNÉ JMÉNO A OBROVSKÉ NOHY. buddhismu Robert F. Thurman a matka, která pfied jejím narozením absolvovala uÏ jedno manÏelství s drogov˘m experimentátorem Timothy Learym, byla modelka a psychoterapeutka Nena von Schlebrugge. Malá Uma vyrÛstala mezi tfiemi bratry. Domova si ale moc neuÏila, protoÏe rodina Ïila na rÛzn˘ch místech ve Spojen˘ch státech podle toho, na jaké univerzitû otec zrovna pfiedná‰el. (Nûjak˘ ãas také strávili v Indii, kde je obãas nav‰tívil dalajlama). Jako dítû byla Uma ne‰ikovné

partner, se kter˘m se seznámila v roce 1997 pfii natáãení snímku Gattaca, ji musel o ruku poÏádat dvakrát, neÏ mu fiekla své ano. Zanedlouho se jim narodila dcera Maya a syn Roan. Bûhem natáãení filmu Kill Bill se se sv˘m manÏelem ale zase stihla po pûti, pr˘ velmi ‰Èastn˘ch, letech rozejít, coÏ bulvární plátky neopomûli tisíckrát proprat. On totiÏ Ïárlil na Tarantina a „z pomsty“ se zamiloval do modelky Jen Perzow. V souãasnosti Ïije Uma se sv˘mi dûtmi a s milencem Andrem Balazsem. ■

96-97 film. rozhovor-jr

3/8/07

4:00 PM

Stránka 97

HEREâKA UMA THURMAN

98 Adresar inzerce-jr

3/9/07

1:12 PM

Stránka 98

Adresáfi inzerentÛ

Tfiinecké Ïelezárny, a. s.

Siemens Engineering a. s.

www.trz.cz

www.vatechez.cz

VI. ROâNÍK 1/2007

Unicef

Business Golf Cup

www.unicef.cz

www.businessgolfcup.cz

ABB s. r. o.

ZAT a. s. Pfiíbram

âEZ, a. s.

www.abb.cz

www.zat.cz

www.cez.cz

Czech Property Investments, a. s.

top vision s. r. o.

Point Consulting s. r. o.

www.topvision.cz

www.point-consulting.cz

www.cpi.cz

Francouzská restaurace v Obecním domû www.francouzskarestaurace.cz

Moira CZ a. s. www.moira.cz

Océ âeská republika, s. r. o. www.oce.cz

Stock PlzeÀ a. s. www.magister.stock.cz

Fuji Koyo Czech s. r. o.

·koda Praha a. s.

www.fujikoyo.cz

www.skodapraha.cz

·koda V˘zkum s. r. o. www.skodavyzkum.cz

Modfianská potrubní, a. s. www.modrany.cz

EuroLingua, spol. s r. o. www.eurolingua.cz

PlzeÀsk˘ kraj www.kr-plzensky.cz

TD-IS, s. r. o. www.td-is.cz

www.eurozpravodaj.com

Unicef www.unicef.cz