Pracovní zátěž
KDV0152_sazba.indd 69
24.7.2013 12:11:34
70
Pracovní zátěž
Zátěž Pracovní vytížení pedagogů Pracovní zátěž v pedagogických profesích je různorodá. Zde jen pro ukázku vybíráme dvě profesní skupiny: učitele a učitelky na běžných typech škol a vychovatele a vychovatelky v zařízeních péče o předškolní děti (včetně mateřských škol) a v družinách. Obě skupiny dohromady představují nejvyšší podíl zaměstnanců v pedagogických profesích. Obě mají vzdělávací a výchovný cíl ve vztahu ke svěřeným dětem a obě profesní skupiny vykazují podobnosti a rozdíly v pracovní zátěži. Oproti obecnému mínění jsou učitelé při své práci vystaveni množství zdravotobjekt zájmu ních rizik a břemen. Obzvlášť kvůli studii PISA jsou kvalita školního vzdělávání (médií) a zátěž učitelů objektem zájmu (médií). Publikace, které se zabývají zátěží učitelů, vykreslují docela jednotný obraz. Učiteli popisovaná každodenní zátěž se během let téměř nezměnila. Učitelé jmenují následující zátěže: 1. chybějící podpora kolegů 2. vysoký počet vyučovacích hodin týdně 3. problémy s disciplínou (žáků) 4. chybějící výukové prostředky 5. špatný obraz ve společnosti 6. nedostatečné pedagogické vzdělání 7. obtěžující hluk 8. administrativa 9. chybějící možnost kariérního postupu 10. sociální roztříštěnost tříd
KDV0152_sazba.indd 70
24.7.2013 12:11:36
Pracovní vytížení pedagogů
71
Ukazuje se, že učitelské povolání vytváří množství specifické zátěže, kterou se jiné pomáhající profese nevyznačují nebo se v nich objevuje v malé míře. Problémy preventivní s disciplínou, vysoký počet skutečně odpracovaných hodin (včetně přípravy a vynástroje hodnocení) a nedostatečné finanční prostředky jsou častým problémem mnoha profesních sociálních skupin. V rámci profesních sociálních skupin vyčnívá nedostatečná kolegialita, špatný image a nedostačující pedagogické vzdělání učitelů. Proto je nepochopitelné, proč preventivní nástroje jako kolegiální poradenství a stresový management nejsou závaznou součástí vzdělání a praktické práce ve škole. Zmíněné nástroje jsou v jiných sociálních profesních skupinách už dlouhá léta pevně ukotveny.
Pracovní zátěž vychovatelů Zařízení péče o předškolní děti jsou mnohem víc než jen zařízením na hlídání a opatrování dětí. Zařízení péče o předškolní děti jsou mnohem víc než jen zařízením na hlídání dětí. Mimo rodinu jsou prvním stupněm našeho vzdělávacího kurikula. Permanentní změny ve stále komplexnějším společensko-vědním systému způsobily i změnu podmínek, ve kterých dnes děti vyrůstají. Na tomto pozadí se v posledních letech zvýšily také nároky kladené na vychovatelky. Jen ve spolkové zemi Porýní-Falc bude podle studie iniciativy pro další vzdělávání „Odborníci na předškolní pedagogiku“ [Frühpädagogische Fachkräfte] (WIFF) do roku 2017 zapotřebí 7400 dalších vychovatelů a vychovatelek pro zaopatření dětí do tří let. Od roku 2013 mají tyto děti právo na umístění v předškolním zařízení s celodenní péčí.
KDV0152_sazba.indd 71
24.7.2013 12:11:36
72
Pracovní zátěž
Pracovní náplň zaměstnanců a zaměstnankyň předškolních zařízení zahrnuje následující pravidelné činnosti: jazykový rozvoj sociálně a zdravotně preventivní práce s dětmi a rodiči vzdělávací dokumentace činnosti výchova dětí do 3 let předškolních příprava dětí na vstup do školy zařízení
spolupráce s úřady, sociální péčí atd. nepřetržité (další) vzdělávání
KDV0152_sazba.indd 72
24.7.2013 12:11:37
Pracovní zátěž vychovatelů
73
Výše uvedené představuje pouze několik oblastí každodenní práce. Ve skutečnosti jsou vychovatelé silně zatěžováni různými dalšími úkoly a také na jejich vysoké odbornou kompetenci jsou kladeny vysoké nároky. K tomu se přidává množství požadavky na různých dalších břemen, např. hluk, nevhodné držení těla, nedostatek personálu odbornost a časový tlak, které se musejí negativně odrazit na zdraví a duševní pohodě. Příčin nárůstu zátěže při práci v předškolních zařízeních je několik: komplexní pracovní náplň kvůli novým pedagogickým požadavkům, jimiž jsou vzdělávací dokumentace, zjišťování poruch řeči, pohovory s rodiči o stavu vývoje atd. organizace práce, např. nedostatek personálu, otevřený vzdělávací program, nárůst nemocnost, zastupitelnost psychické sociální podmínky, např. sociální struktury rodin, konflikty s kolegy, tlak nad- zátěže řízených, konflikty s rodiči velký počet dětí ve skupinách Vychovatelky a vychovatelé se musejí nastavit a reagovat stále na nové a nové děti a rodiče. V podmínkách nastavených výše uvedeným množstvím zátěží si logicky stěžují na nemožnost poskytnout mnoha dětem podporu a rozvoj, které by skutečně potřebovaly. Zvláštním znakem práce v předškolních zařízeních je permanentní střídání zainteresovaných osob. Různé studie potvrzují, že většinu vychovatelek a vychovatelů, na rozdíl od situace u učitelů, sociálně podporují jejich kolegové. O „osamoceném boji“ zde tedy permanentní nemůže být řeč. Chybí však podpora interních a/nebo externích specialistů při střídání problémech s dětmi s rušivým chováním. Tady vychovatelkám často chybí profesionální rada. Podstatnou oporou pro zdraví a duševní pohodu může být vedoucí zařízení. V tomto směru zaměstnanci pozitivně hodnotí ze strany nadřízené osoby především dobrou informovanost, profesionální organizaci práce a schopnost spolupráce se zaměstnanci. Slabiny ve stylu řízení se oproti tomu vyskytují při řešení konfliktů. K tomu se u řídících pracovníků objevují další rizika vyhoření: Zatímco ředitelé a ředitelky škol popisují výrazně menší psychickou zátěž než řadoví učitelé, kolem 50 % ředitelů a ředitelek předškolních zařízení s celodenní péčí, ale jen 30 % jim podřízených zaměstnanců shledává své psychické zdraví jako ohrožené.
KDV0152_sazba.indd 73
24.7.2013 12:11:37
74
Pracovní zátěž
Shrnutí Obzvlášť kvůli studii PISA11 jsou kvalita školního vzdělávání a zátěž učitelů objektem zájmu (médií). Zátěž popisovaná učiteli se v průběhu času téměř nezměniučitelé pod la. Podle dotazníků vnímají učitelé jako zátěž chybějící podporu ze strany kolegů, drobnohledem vysoký počet odpracovaných hodin týdně, problémy s disciplínou žáků a špatný image. Výchozím bodem pro prevenci vyhoření by byl nácvik zvládání stresu už při přípravě na budoucí profesi a kolegiální případové poradenství jako součást práce, jak tomu je už povinně u jiných sociálních profesí. Jako fenomén v rámci pomáhajících profesí hraje vyhoření obzvlášť u učitelů a vychovatelů významnou roli. Za zátěž ve výchově v předškolních zařízeních s celodenní péčí považují vychovatelé a vychovatelky především komplexnost pracovní náplně, organizaci práce zátěž a sociální podmínky. V protikladu k učitelům čerpají pedagogičtí pracovníci z řad řídících vychovatelů často sociální podporu u kolegů.
pracovníků
Dalším rozdílem je zátěž u řídících pracovníků. Ředitelé a ředitelky škol udávají, že psychická zátěž je u nich výrazně menší než u řadových učitelů. Ředitelé a ředitelky předškolních zařízení s celodenní péčí oproti tomu zažívají větší zátěž než jim podřízení zaměstnanci. Úlevu by předškolním zařízením mohly přinést strukturální změny na pracovišti, změny ve velikosti skupin, v personální politice.
11 Podrobné informace o projektu PISA a také aktuálně o mezinárodním šetření PISA konaném v ČR v roce 2012 viz http://www.oecd.org/pisa/ a http://www.pisa2012.cz/ (pozn. odborného korektora).
KDV0152_sazba.indd 74
24.7.2013 12:11:37
