Pracovní zátěž a zdravotní stav hasičů 20.12.2010
Rescue Report str. 18 téma Ostravská univerzita Ostrava upr.
prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSc
V současné době jejichž výkonu musí zaměstnanci překonávat velkou a často až extrémní fyzickou zátěž. Jedno z těchto povolání vykonávají například hasiči nebo důlní záchranáři. Člověk potřebuje pro zdárný rozvoj organismu již od útlého dětství fyzickou zátěž a rozumná míra fyzické aktivity je nezbytná, má-li si uchovat dobrou fyzickou kondici a dobrý zdravotní stav až do vysokého věku. Je všeobecně známo, že vhodný způsob pohybové aktivity, především dynamická zátěž vykonávaná velkými svalovými skupinami jako běh, rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání, je vedle správné diety nejdůležitější prevencí kardiovaskulárních onemocnění. Na druhé straně nadměrná fyzická zátěž, zejména u člověka, jehož zdravotní stav je již nějakým způsobem narušen, může vážně ohrozit jeho zdravotní stav. Limitujícím faktorem pro svalový výkon u jinak zdravého jedince je výkon srdce, které musí dodávat pracujícím svalům kyslík a látky bohaté na energii, to znamená především mastné kyseliny a glukózu. Na rozdíl od kosterních svalů, srdeční sval nemůže ani krátkodobě získávat energii pro svou práci anaerobním metabolismem, to je bez kyslíku. Srdce může při těžké práci zvýšit svůj výkon až na pětinásobek. To ovšem vyžaduje i odpovídající zvýšení průtoku krve koronárními tepnami, které zásobují srdeční sval kyslíkem a látkami, z nichž srdce získává energii pro svou práci. V klidu nebo při mírné práci stačí proto dodávat srdečnímu svalu dostatek kyslíku i cévy. jejichž lumen je značně zúžen aterosklerotickými pochody. Při mimořádné zátěži, jaké jsou občas vystaveni hasiči nebo důlní záchranáři, nejsou však takto pozměněné cévy schopny dodat srdci dostatečné množství kyslíku, což může mít vážné následky pro takto postiženou osobu od pracovního selhání až po vážné ohrožení vlastního života. liry pracovní zateze noví nařízení vlády Dlouhodobá (celosměnová) a krátkodobá pracovní zátěž je v České republice limitována nařízením vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění [17], které stanoví limity pro celosměnově a krátkodobě přípustnou zátěž fyzickou prací na úrovni 33 procent a 70 procent maximální minutové spotřeby kyslíku (V02max) průměrného muže nebo ženy ve věku 45 let. Uvedeným limitům odpovídá pro muže celosměnový energetický výdej 6,8 MJ (čemuž odpovídá průměrný minutový energetický výdej 14,17 kJ.mim1)a průměrná celosměnová srdeční frekvence (SF) 102.min1, krátkodobě může energetický výdej dosahovat až 34,5 kJ.min1(575W)aSR150.min1. Toto omezení se nevztahuje na práci hasičů a záchranářů při likvidaci havárií a jiných mimořádných situací za předpokladu, že tyto osoby jsou pravidelně lékařsky sledovány a mají odpovídající zdravotní stav. Pro práci hasičů je charakteristické střídání období s relativně nízkou fyzickou aktivitou a intervaly, při nichž fyzická zátěž dosahuje často hranice maximální výkonnosti. Při likvidaci požárů k tomu přistupuje zátěž způsobená vahou dýchacího přístroje a zvýšením dýchacích odporů, zhoršení termoregulace vlivem ochranného obleku a psychická zátěž. V odborné literatuře je jen velmi málo údajů o energetické náročnosti práce hasičů při ostrých zásazích. Je to dáno především náročností podmínek a časovým stresem, které nedovolují použít klasické způsoby měření energetického výdeje hasiče v době zásahu. V letech 1996 až 1997 jsme získali 46 celodenních záznamů srdeční frekvence u hasičů v pohotovosti. Srdeční frekvenci jsme registrovali kontinuálně přístrojem Mediport. Průměrné celodenní hodnoty se pohybovaly od 71 do 95.min \ v noční části směny v rozmezí mezi 56 až 71.min1. Při cvičeních a ostrých zásazích se pohybovaly průměrné hodnoty srdeční frekvence v rozmezí 56 až 124.min \ krátkodobě byly však naměřeny hodnoty 132 až 179. min1. V roce 1999 jsme vyšetřili fyzickou zátěže hasičů v průběhu ostrých zásahů i za modelových podmínek [7]. Měření se zúčastnilo 16 velmi dobře trénovaných hasičů. Ostré zásahy zahrnovaly likvidaci čtyř požárů v obytných domech a dvou požárů auta, dále tři zásahy u dopravní nehody, likvidaci jednoho požáru kontejneru, otevření výtahu a přečerpání havarované cisterny.
Při zásahu a po celou dobu směny byla u všech pokusných osob měřena a kontinuálně ukládána do paměti registračního zařízení srdeční frekvence. Hodnoty, naměřené při ostrých zásazích, jsme přepočítali na energetický výdej pomocí individuálních rovnic, které jsme získali v modelových podmínkách v laboratořích (obr. 1). Jako modelovou zátěž jsme zvolili práci na bicyklovém ergometru, přičemž zátěž byla zvyšována v 3 minutových intervalech tak, aby na konci každého zátěžového stupně byl dosažen rovnovážný stav pro srdeční frekvenci i spotřebu kyslíku. Pokusné osoby byly oblečeny ve standardním hasičském obleku včetně dýchacího přístroje. Průměrné hodnoty energetického výdeje (EV) během ostrých zásahu se pohybovaly v rozsahu 15 až 25 kJ.min1 netto (242 až 404 W), krátkodobě dosáhly však 50 až 60 kJ.min 1 netto (808 až 970 W) obr. 2. Rozložení četnosti hodnot energetického výdeje během ostrých zásahů demonstruje obr. 3. Průměrná srdeční frekvence při zásahu činila 100 až 120.min1, nárazově však dosahovala až 180.min1 (obr. 4), rozložení četnosti hodnot srdeční frekvence během ostrých zásahů demonstruje obr. 5. V modelových podmínkách činil netto energetický výdej (měřeno integrální metodou) při nesení raněného 48 kJ.min 1 (776 W), při rychlém výstupu s koši s jednou nebo dvěma hadicemi do 6. patra dosahoval až 130 kJ.min-1 (2100 W), přičemž srdeční frekvence dosahovala na konci výstupu hodnoty kolem 180.min1 (obr. 6a až 6c). Hodnoty srdeční frekvence i energetického výdeje, naměřené krátkodobě v průběhu ostrých zásahů i v modelových situacích, se blížily hodnotám maximálním a dosahovaly v průměru 90 procent individuálních maximálních hodnot. Krátkodobě přípustný limit energetického výdeje pro běžnou mužskou populaci 575 W [17], je překračován v modelových podmínkách i při ostrých zásazích. Z uvedených výsledků je patrné, že zejména při zásazích ve výškových budovách podávají členové požárního týmu krátkodobě výkony spojené se srdeční frekvencí až 180.min1 a spotřebou kyslíku přesahující tři litry za minutu. Zjištěné hodnoty srdeční frekvence a energetického výdeje potvrzují správnost našich doporučení na požadovanou fyzickou zdatnost hasiče, jak jsme je formulovali v návrhu služebního předpisu v roce 1997 [6, 9]. Z výše uvedeného vyplývá, že práci hasiče mohou vykonávat jen zcela zdraví a psychicky způsobilí jedinci. V zahraničí je požadavkům na pracovní způsobilost pracovníků požárních sborů věnována velká pozornost [2, 10, 11, 14, 16]. Většina autorů se shoduje v názoru, že součástí preventivní prohlídky hasičů musí být zátěžové vyšetření [1,10, 16], přičemž zátěž na ergometru by měla dosáhnout hodnot, kterých je dosahováno při nasazení v terénu [10]. Schopnost pro výkon služby musí být posuzována až do penzijního věku. Aby byla do té doby udržena pracovní schopnost, je nezbytné, aby si členové požárních sborů udržovali fyzickou kondici pravidelným cvičením, které však musí být prováděno s patřičným nasazením. Velký význam je kladen na kontrolu nadváhy. Podle německých autorů [15, 16] nadváha nad 20 procent podle Brocy (čemuž odpovídá BMI cca 29 kg/m2) vede k omezení nebo úplné neschopnosti pro práci v ochranných oděvech s těžkou dýchací technikou. Nadváha nad 30 procent podle Brocy (BMI 32 kg/m2) je považována za kontraindikaci pro práci s těžkou dýchací technikou. Ideální hmotnost podle tohoto indexu má muž nebo žena pokud jejich váha = výška mínus 100. V Německu je posuzována pracovní způsobilost hasičů podle předpisu G26. Podle novely tohoto předpisu z roku 1994 se požaduje, aby jedinci do 30 let věku dosáhli při srdeční frekvenci 170.min' na bicyklovém ergometru zátěž 3 W.kg\ Pro muže mezi 31. až 39. rokem věku se požadovaná zátěž snižuje o jedno procento za rok. Muži ve věku 40 až 55 let musí tolerovat zátěž 2,1 W.kg-1 při SF 150.min1 [11]. Zátěž na submaximální úrovni však nemusí být dostatečná pro posouzení, jak bude organismus reagovat na zátěž při skutečném nasazení [10,12]. Podle našeho doporučení [6, 9] lze práci v požárních sborech zařadit z hlediska fyzické náročnosti do tří kategorií. Nejvyšší nároky jsou kladeny na pracovníky kategorie I. Do této kategorie se zařazují práce, při nichž pracovníci používají ochranné oděvy a izolační dýchací přístroje, případně potápěčskou techniku. Do II. kategorie se zařazují práce, při jejichž plnění se pracovníci podílejí na řešení akcí uvedených v kategorii I. jako řídící pracovníci nebo specialisté. Při výkonu práce používají občasně ochranné obleky a dýchací přístroje, nevykonávají však fyzicky náročné činnosti uvedené v kategorii I.
Do kategorie III. se zařazuji ostatní práce, při nichž pracovníci nepoužívají ani občasně ochranné oděvy a dýchací přístroje. Fyzická zdatnost se podle našeho návrhu ověřuje stupňovitým zátěžovým testem na bicyklovém ergometru. Zátěž je zvyšována u mužů z počátečních hodnot 50 W každou minutu o 25 W až do maxima. U velmi zdatných mužů lze počáteční zátěž zvýšit na 75 W. Podle výsledku zátěžového testu se pracovníci zařazují do tří skupin: Do skupiny 1/1 se zařazují osoby, u nichž nebyly zjištěny kontraindikace pro práci v kategorii I a které splňují následující kritéria: Při začleňování nových pracovníků mladších třiceti let na práce zařazené do kategorie I. jsme doporučili, aby fyzická zdatnost uchazeče byla vysoce nadprůměrná nebo nadprůměrná podle normativů platných pro českou populaci [4], U mužů starších čtyřiceti let lze tolerovat hodnoty fyzické zdatnosti o 10 procent nižši než limitní hodnoty požadované pro skupinu 1/1 za předpokladu, že dokončili zátěžový test a nebyly zjištěny žádné patologické změny. Do skupiny I/2 se zařazují osoby, u nichž nebyly zjištěny kontraindikace pro práci v požárních sborech z hlediska obecné zdravotní způsobilosti [3], které však nesplňují některá kritéria fyzické zdatnosti požadovaná pro zařazení do skupiny 1/1. Tyto osoby se musí podrobit intenzivnímu tréninku po dobu alespoň tří měsíců pod lékařským vedením. Po této době bude provedeno nové vyšetření. Do skupiny I/3 se zařazují osoby, u nichž se vyskytují zdravotní potíže, které jsou kontraindikací pro výkon prací zařazených do kategorie I nebo pro absolvování zátěžového testu. Do této skupiny se zařazují i osoby, které opakovaně nesplnily kritéria fyzické zdatnosti požadované pro kategorii I. O jejich dalším začlenění musí rozhodnout zaměstnavatel a lékař. Pro posouzení tepelné adaptability jsme vypracovali test tepelné adaptability [6, 9]. Jedná se o doporučený test, který by měli absolvovat jedinci určení pro zvláště náročné práce, případně jedinci, u nichž došlo k selhání nebo u nichž je vyšetření nutné z hlediska posouzení další zdravotní způsobilosti pro výkon činnosti zařazených do kategorie I. Vyšetřované osoby jsou při testu oblečené do standardního hasičského pracovního oděvu včetně dýchacího přístroje. Vyšetřování tepelné adaptability se provádí ve speciální laboratoři tepelné komoře, ve které jsou stabilizovány tyto tepelně vlhkostní podmínky: kde: Pracovní zátěž je simulována na bicyklovém ergometru nebo běhátku. Zátěž je konstantně nastavena na 110 W. Test je ukončen po 20 minutách nebo při překročení limitních hodnot pro srdeční frekvenci nebo teplotu tělesného jádra. Jako vyhovující je považován test, jestliže vyšetřovaná osoba úspěšně absolvovala plných 20 minut a nedošlo k překročení limitních hodnot. Nedílnou součástí ověřování pracovní způsobilosti hasičů vykonávající práce kategorie I je testovací trať. Hasiči ji absolvují v ochranném oděvu a s dýchacím přístrojem. Pokud vyšetřovaná osoba nesplní časový limit nebo dojde k překročení limitních hodnot pro srdeční frekvenci a teplotu tělesného jádra, posoudí lékař způsobilost pracovníka k dalšímu výkonu prací zařazených do kategorie I z hlediska celkového zdravotního stavu, případně doporučí vhodný způsob tréninku. Pro výpočet režimu práce a odpočinku hasiče při ostrém zásahu jsme použili výsledky měření srdeční frekvence, energetického výdeje a teploty tělesného jádra u pokusných osob za modelových podmínek v klimatické komoře Krajské hygienické stanice Ostrava (nyní Zdravotní ústav Ostrava se sídlem v Ostravě), které jsme publikovali v práci [5], Na obrázcích 7 až 9 je uvedena experimentálně zjištěná přípustná doba zásahu a minimální doba odpočinku v závislosti na teplotě prostředí a energetickém výdeji v rozsahu 300, 600 a 800 W (18 až 48 kJ.min1) neťto. Režim práce a odpočinku byl vypočítán na základě experimentálních hodnot naměřených na skupině důlních záchranářů v klimatické komoře Krajské hygienické stanice Ostrava. Silná nepřerušovaná čára na obr. 7 až 9 vyjadřuje přípustnou dobu zásahu při „bezpečném limitu", který je limitován hodnotou srdeční frekvence 160.min-1. Tenká nepřerušovaná čára vyjadřuje „nebezpečný limit", při němž přípustná doba zásahu je limitována hodnotou srdeční frekvence 180.min1. Tlusté přerušované čáry na obr. 7 až 9 vyjadřují minimální dobu odpočinku při bezpečném limitu, tenké přerušované čáry pak vyjadřují minimální dobu odpočinku při nebezpečném limitu. U běžných činností, při nichž průměrný energetický výdej nepřesahuje 20 kJ.min1 netto, se pohybuje přípustná doba zásahu v závislosti na teplotě prostředí v rozmezí výsledné teploty kulového teploměru 20 až 40 °C od 240 do 30 minut a doba nezbytného odpočinku od 20 do 40 minut. U energeticky vysoce náročných činností (600 až 800 W) se přípustná doba zásahu zkracuje na 10 až 20 minut, přičemž doba nutného odpočinku se prodlužuje na 40 až 50 minut. V rámci výzkumného záměru č. CEZ: J09/98171100001 Zdravotní stav a fyzická zdatnost populace SM regionu jsme vyšetřili soubor 160 žáků Střední odborné školy požární ochrany (dále SOŠPO) ve věku 15 až 18 let.
Jednalo se o žáky prvního až třetího ročníku a žáky, kteří v roce 2001 úspěšně prošli přijímacími zkouškami na SOŠPO. U všech vyšetřených bylo provedeno základní interní vyšetření včetně dvanácti svodového EKG, biochemické a hematologické vyšetření, antropometrické vyšetření, spirometrické vyšetření metodou průtok - objem a zátěžové vyšetření na bicyklovém ergometru. Chlapci začínali zátěží 50 W, která jim byla v minutových intervalech zvyšována o 25 W až do maxima. Součástí vyšetření byl i podrobný anamnestický dotazník zahrnující kromě osobní a rodinné anamnézy údaje o pohybové aktivitě a životních návycích. Výsledky byly srovnávány s hodnotami získanými u stejně staré populace chlapců České a Slovenské republiky, které zjistili Seliger s Bartůňkem v roce 1977 [13]. Žáci SOŠPO prokázali v průměru ve všech věkových skupinách dobrou fyzickou zdatnost, která se ale u nejstarší věkové skupiny neliší od průměrné zdatnosti české populace odpovídajícího věku [8]. Významně vyšší hodnoty fyzické zdatnosti u věkových skupin 15 až 17 let svědčí pro rychlejší vývoj současné mladé populace. Obdobně vyšši hodnoty fyzické zdatnosti jsme zjistili i u stejně starých žáků jiných škol. Z hlediska požadavků na fyzickou zdatnost hasiče cca 10 procent žáků nejstarší věkové skupiny nedosáhlo požadovanou hodnotu VO, 3,0 l/min, ani VO,/2max 2 kg 42 ml/kg. ~max J Námi zjištěné krajní hodnoty maximální minutové spotřeby kyslíku u osmnáctiletých činily v absolutních hodnotách 2,72 až 4,30 l/min a v přepočtu na kilogram hmotnosti 37 až 59 ml/kg. Rovněž průměrné hodnoty procent tuku a BMI jsou velmi příznivé. Na druhé straně nelze přehlédnout námi zjištěné krajní hodnoty BMI nad 30 a procento tuku nad 25 procent. Jako nejzávažnější zjištění považujeme nález hypertonické reakce na zátěž. Tento nález jsme zjistili u sedmi žáků, u nichž systolický tlak krevní (TK) prudce stoupal již při nízkých zátěžích a vyšetření muselo být předčasně přerušeno. Šest z těchto sedmi hochů s hypertonickou reakcí mělo současně zvýšené hodnoty klidového TK. Bližší rozbor ukázal, že 42 procent žáků, u nichž jsme zjistili klidovou hypertenzi a 43 procent žáků s hypertonickou reakcí mělo procento tuku vyšší než 120 procent normy. Nález hypertonické reakce považujeme za kontraindikaci pro práci hasiče v ochranném oděvu. Náš názor potvrzují i praktické zkušenosti s výcvikem žáků v modelových podmínkách na učilišti, kdy všichni žáci s nálezem hypertonické reakce měli značné potíže. Rovněž obezitu s nálezem %T nad 20 procent považujeme za kontraindikaci. pokud nedojde během studia k redukci nadváhy. EKG nálezy našeho souboru nevybočovaly z obrazu abnormit nalezených při vyšetřování zdravé populace. Četné komorové extrasystoly při zátěži jsou indikací k dalšímu kardiologickému vyšetření včetně echo srdce a případnému vyřazení z pracovního zařazení v hasičské profesi. Naše výsledky ukazují na potřebu velmi podrobných lékařských prohlídek uchazečů o studium na SOŠPO, které by měly obsahovat i zátěžový test do maxima a následné sledování zdravotního stavu žáků po celou dobu studia. Anamnestický dotazník ukázal na významný vliv rodinného prostředí na vytváření správných životních návyků u mladé generace. Při hodnoceni výsledků zátěžových testů nutno brát v úvahu i to, že se jedná o dosud se vyvíjející jedince, u nichž nutno předpokládat i velké interindividuální rozdíly v rychlosti dozrávání. I to zdůvodňuje potřebu soustavné odborné péče o žáky SOŠPO z hlediska lékařské péče i z hlediska rozvoje fyzické zdatnosti vhodnými formami sportovní aktivity. Použitá literatura: 1. Fraisse, E., Schroer, A., Fliedner, T., M. Móglichkeiten und Grenzen des Einsatzes der Arbeitsmedizinischen Belastungserprobung. Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 32, 7, 1997, s. 272-274 2. Hocke, M., Schopper-Jochum, S., Schubert, W. Vergleichende Bewertung des Trageverhaltens von Feuerwehr-Einsatzjacken (Pbase II). Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 32, 8, 1997, s. 314320 3. Chaloupka. J., Jirák, Z., Lvončik, S. Návrh kritérii pro jednotný postup při lékařském posuzováni zdravotní způsobilosti k výkonu povolání a poskytování závodní preventivní péče příslušníkům Hasičského záchranného sboru ČR. České pracovní lékařství. 3, 2002, 4, s. 180184 4. Jirák, Z., Zlámal, J. Výsledky šetření fyzické zdatnosti vybraných skupin průmyslové populace Severomoravského kraje. II. Výsledky a závěry. Pracovní lékařství, 29, 1977, 9, s. 333-337 5. Jirák, Z., Coufalová, H., Chudáčkova, E. Dlouhodobě a krátkodobě únosné pracovně klimatické podmínky důlních záchranářů. Pracovní lékařství, 42, 1990, 10, s. 444-453 6. Jirák, Z. Návrh služebního předpisu MV pro potřeby fyziologických laboratoří pro výběr příslušníka z hlediska fyzických předpokladů pro práci v jednotce PO a v přijímacím řízení. In: Jirák, Z., Lvončik, S. Závěrečná zpráva o vyřešeni předmětu hospodářské smlouvy č.j. 8402/97. VŠB-TU Ostrava 1997, 51 s.
7. Jirák, Z., Chaloupka, J., Lvončik, S. Zátěž hasičů a režim práce a odpočinku při ostrých zásazích. České pracovní lékařství, 3, 2002, 3, s. 118-222 8. Jirák, Z., Šimíček, J., Tomášková, H. Fyzická zdatnost hasičského dorostu. České pracovní lékařství, 3, 2002, 4, s. 170-175 9. Jirák, Z., Chaloupka, J., Lvončik, S. Návrh kritérií pro začleňování hasičů z hlediska fyzické zdatnosti a tepelné odolnosti. České pracovní lékařství, 4, 2003, 1. s. 15-17 10. Kiparski, R., Marschall, B. Die Beanspruchung von Feuerwehrleuten bel Obungen und im Einsatz. Arbeitsmed. Socialmed. Práventivmed., 18. 1983, s. 58-63 11. Kirsch, K., Vogt-Kirsch, C. Die Leistunsgrenzen des Menschen beim Tragen von Atemschutz und Schutzanzug. Arbeitsmed. Socialmed. Práventivmed., 20, 1985, s. 173-176 12. Rose, D. M., Konietzko, J. Ůberprufung der Kriterien fůr die Belastbarkeit von Berufsfeuerwehrteuten der Bundeswehr. Gutachtung im Auňrag des Bundesminísteriums fůr Verteidigung, Inspektion des Saníttatsdienstes 1995, Bonn, 1996, 56 s. 13. Seliger, V., Bartůněk, Z. Tělesná zdatnost obyvatelstva ČSSR ve věku 12-55 r Universita Kartová, Praha 1977, 203 s. 14. Schopper-Jochum, S., Schubert, W., Hocke, M. Vergleichende Bewertung des Trageverhalktens von Feurwehr-Einsatzjacken (Phase I) Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 32, 4, 1997, s. 138144 15. Schopper-Jochum, S. Einfluss gezielter gewichtsreduzierender Massnahme aufdie Leistungfahigkeít ůberwichtiger Werksfeuewehrleute. Arbeitsmed. Socialmed. Práventivmed., 23, 1988, s. 287-289 16. Wagner, S., Will, N., Schuckmann, F. Untersuchungen der HerzKreíslaufBelastung von Berufsfeuerwehrteuten bei der Ergometríe und aufder Teststrecke unter Berůcksichtigung des aktuellen Grundsatzes fůr arbeitsmedizinische Vorsorgeuntersuchungen „Atemschutzgeráte" (G 26). Arbeitsmed. Socialmed. Umwelmed., 30, 1995, s. 169-173 17. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. v platném znění, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci V02max > 3,0 l.mim1 V02max.kg~1 > 42 ml.kg-1 Wmax > 3,0 W.kg-1 BMI < 30 kg/m2 Nejsou známky hypertenzní reakce na zátěž t > = 40°C±1°C RH g = = 80% 0,5 m.±s"5% 1 t = výsledná teplota kulového teploměru ta = suchá teplota vzduchu RH = relativní vlhkost vzduchu va = rychlost proudění vzduchu Vztah srdeční frekvence a energetického výdeje ochranný oděv Trellchem Individuální rovnice pro výpočet energetického výdeje (EV) z hodnot srdeční frekvence u souboru sledovaných hasičů Rozložení hodnot energetického výdeje při ostrých zásazích Rozložení hodnot energetického výdeje (EV) během ostrých zásahů Energetický výdej (průměr, sd, max) Režim práce a odpočinku EV(netto) = 300W(18KJ/min) Režim práce a odpočinku hasiče při energetickém výdeji 300 W Režim práce a odpočinku EV (netto) = 600 W (36KJ/min) íež/m práce a odpočinku hasiče při energetickém výdeji 300 W Rozložení hodnot srdeční frekvence při ostrých zásazích Rozložení hodnot srdeční frekvence (SF) během ostrých zásahů Energetický výdej
Průměrné hodnoty a směrodatné odchylky energetického výdeje při rychlém výstupu do 6 poschodí s různou zátěží a nesení raněného na nosítkách 2 hasiči po rovině v obtížném terénu. O autorovi| prof. MUDr. Zdeněk Jirák, CSc, vedoucí katedry fyziologie a patofyziologie, Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě
