6
Přinášíme informace ze světového medicínského dění.
Rozhovor s prof. MUDr. Markem Babjukem, CSc. Přednosta Urologické kliniky 2.LF UK a FN Motol Předseda České urologické společnosti ČLS JEP Ve vyspělém světě roste počet mužů, u nichž je diagnostikován karcinom prostaty. Toto onkologické onemocnění dokonce ve výskytu předčilo karcinom plic a je druhou nejčastější příčinou úmrtí mužů v ekonomicky rozvinutých zemích. Z rostoucího počtu nemocných je zřejmé, že urologům nedostatek práce v následujích letech nehrozí. Urologie se ve světě ani u nás nevěnuje jen onemocněním prostaty. „Urologie je medicínský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou, léčbou, dispenzarizací a výzkumem onemocnění uropoetického systému (choroby ledvin, horních a dolních močových cest), mužského pohlavního ústrojí a retroperitonea (včetně nadledvin) u dětí i dospělých. Charakter některých urologických onemocnění vede k prolínání i s jinými specializacemi (onkologie, endokrinologie, nefrologie, gynekologie, chirurgie, sexuologie, psychiatrie, traumatologie, dermatovenerologie, neurologie, radiologie, transplantologie a anesteziologie)“ – tak zní úvodní část definice oboru uvedená na webové stránce České urologické společnosti ČLS JEP. V čele této odborné společnosti stojí od roku 2011 Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. Pan profesor je rovněž přednostou Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. „Můj tatínek byl velmi motivující člověk. Naplňovat ambice v prostředí, které kolem sebe šířil, mi vždycky připadlo naprosto přirozené“ vysvětluje pan profesor Babjuk jeden z důležitých aspektů, které ho přivedly až na pozice, které v současnosti v medicíně zastává. Nikdy nebyl průměrným studentem. Při promoci v roce 1985 vedle diplomu převzal také cenu rektora. Intenzivní poznávání a vzdělávání se v urologii – oboru, pro který se rozhodl již v průběhu studia medicíny – na rok zbrzdila tehdy povinná základní vojenská služba. Poté, co odložil zelenou uniformu, nastoupil na Urologickou kliniku 1. lékařské fakulty UK. V roce 1988 složil atestaci 1. stupně z urologie. Rok 1990 strávil na zahraničních stážích v Německu. Nejprve šest měsíců na Urologické klinice v Bonnu, druhou půlku roku pak na Urologické klinice ve Wuppertalu. Od ledna 1992 do května 1993 pracoval na Urologické klinice FN Královské Vinohrady. V roce 1992 složil atestaci 2. stupně z urologie. „Atmosféra a pracovní vztahy na mém původním pracovišti mě přiměly k tomu, že jsem přešel na Královské Vinohrady. Po čase se na Urologické klinice 1. LF UK situace změnila. Dostal jsem nabídku vést JIP, a proto, přestože se mi na Vinohradech líbilo, jsem se rozhodl k návratu“, objasnil mi důvod, proč na rok a půl změnil pracoviště. Od roku 1994 se začal
Přinášíme informace ze světového medicínského dění. věnovat také pedagogické činnosti a urologii od té doby učí mediky i lékaře v postgraduální přípravě. V rámci urologie ho přitahovala velmi onkologie. V roce 1997 složil atestaci z klinické onkologie. Dizertační práci na téma „Využití syntetického porfyrinu meso–tetra/p–sulfofenyl/ porfinu (TPPS4) k fotodynamické terapii u povrchových nádorů močového měchýře“ obhájil v roce 2001. O dva roky později se stal docentem. Jeho habilitační práce nesla název „Moderní neinvazivní a endoskopická diagnostika nádorů močového měchýře“. V březnu roku 2009 byl jmenován profesorem pro obor urologie. V říjnu téhož roku změnil pracoviště. Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc. se stal přednostou Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol. Vedle vedení kliniky se velmi aktivně zapojuje do dění odborných společností u nás i v zahraničí. Je členem několika redakčních rad našich i zahraničních urologických periodik. Pochopitelně intenzivně publikuje a přednáší. Pane profesore, vzpomenete si, proč jste se na gymnáziu rozhodl pro studium medicíny? Medicína mi byla rodinou jaksi předurčena. Můj tatínek chtěl velmi studovat medicínu. Ale po válce onemocněl tuberkulózou. Na medicínu ho nevzali. Zvolil si farmacii. Byť v ní dosáhl značných úspěchů a stal se docentem, myslím, že ho celý život mrzelo, že medicínu studovat nemohl. Vždycky si přál, abych ji studoval já. Na gymnáziu jsem dospěl k názoru, že vlastně žádný zvláštní talent ke studiu nějakého jiného oboru nemám, ale medicína mne přitahovala. Takže jsem mohl přání svého otce splnit bez jakéhokoli osobního přemáhání. Vy jste studoval tehdejší Fakultu všeobecného lékařství, dnešní 1. LF UK. Studoval jste s vynikajícími výsledky a určitě jste zvažoval celou řadu oborů, kterým byste se po promoci chtěl věnovat. Kdy a proč zvítězila při vaší volbě urologie? Věděl jsem, že chci dělat chirurgický obor. Stejně jako většina mých kolegů, kteří se takto rozhodovali, i já jsem se nejprve chtěl stát kardiochirurgem nebo neurochirurgem. Někdy ve čtvrtém, pátém ročníku se mi nejvíc zalíbila urologie a rozhodl jsem se pro ni. Viděl jsem, že je to obor, jehož významnou součástí je operativa. Už tehdy byla z velké části endoskopická operativa. V tehdejší době se objevily první litotriptory a zaváděly se nové endoskopické metody v léčbě urolitiázy. V mých očích to byl obor, který velmi dynamicky zaváděl nejmodernější operační postupy. Dalším důvodem byla skutečnost, že urologie v sobě, vedle zajímavé operativy, obsahuje i rozsáhlou diagnostiku a medikamentózní léčbu. Navíc Urologická klinika ve Všeobecné fakultní nemocnici patřila k absolutní špičce v rámci chirurgických oborů v naší zemi. Tehdy ji vedl profesor Hradec. Po promoci jsem musel pochopitelně na rok na vojnu, ale hned po návratu do civilu v roce 1986 jsem na Urologickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice nastoupil. Začal jste pracovat na nejlepším urologickém pracovišti u nás. Od počátku své profesní kariéry jste věděl, že chcete dosáhnout ve své profesi na vrchol nebo jste spíše nechával čas a příležitosti volně plynout? Zmiňoval jsem, že můj otec byl tím, kdo mne na medicínu velmi výrazně nasměroval. Můj tatínek byl velmi motivující člověk. I díky jemu mi vždycky připadlo naprosto přirozené naplňovat ambice a naopak nepracovat naplno naprosto nemyslitelné. Od začátku jsem měl jasno, že chci dosáhnout akademické kariéry. Tehdy byla navíc velká diskrepance mezi možnostmi léčby urologických onemocnění na naší klinice a na menších pracovištích. Bylo
7
8
Přinášíme informace ze světového medicínského dění. mi jasné, že když se chci věnovat urologii na té nejvyšší úrovni, tak mám nejvíc šancí právě na klinice, kam jsem nastoupil. Věděl jsem, že tu šanci nechci promarnit. Vy jste na této klinice pracoval až do října 2009, kdy jste se stal přednostou Urologické kliniky FN Motol? Těsně po revoluci jsem byl rok na stáži v Německu, nejprve v Bonnu, pak ve Wuppertalu, což pro mě byla vynikající a nesmírně důležitá zkušenost. Asi rok po návratu byla na mém mateřském pracovišti velmi komplikovaná situace v souvislosti se změnami ve vedení kliniky. Dostal jsem nabídku působit na Urologické klinice na Královských Vinohradech, kam jsem na rok a půl odešel. Když ale přišla nabídka na vedení JIP na Urologické klinice VFN, vrátil jsem se zpět, přestože se mi na Vinohradech líbilo. Na své mateřské klinice jste se po návratu začal věnovat pedagogické činnosti, získal jste akademické hodnosti, naplňoval jste cíle, za kterými jste na toto pracoviště v roce 1986 přišel. V roce 2009 jste přijal novou výzvu a stal jste se přednostou Urologické kliniky FN Motol. Co vás zlákalo k tomuto kroku? Všechno. Považoval jsem tento krok za logické vyústění své dosavadní kariéry. Vždycky jsem svou práci chápal komplexně. Věděl jsem, že k ní patří nejen samotná léčba nemocných, ale i výchova mladých lékařů, další vývoj urologie, odpovědnost za obor jako celek. Z pozice přednosty kliniky je možnost toto realizovat naplno. V pozici přednosty jste střídal pana docenta Kawaciuka. Vaše osobní vztahy jsou velmi přátelské. Čeho si na něm nejvíc považujete? Pan docent Kawaciuk je nesmírně zajímavou osobností a jeho působení v urologické obci bylo velmi výrazné. Bylo možné s ním vést zásadní polemiku, bylo možné s ním ostře nesouhlasit bez toho, že by se takový názorový rozpor na poli odborném přenesl mezi naše velmi přátelské vztahy. Vážím si jeho pracovitosti, důslednosti i schopnosti přicházet s novými nápady a formulovat často kontroverzní názory. Jaké hlavní cíle jste si stanovil, když jste se stal přednostou Urologické kliniky v Motole? Klinika má tři základní úkoly. Zaprvé musí pacientům poskytovat špičkovou, naprosto perfektní péči. Druhá úloha kliniky spočívá v tom, že se musí podílet na výchovném procesu mediků a mladých lékařů. Dalším zásadním úkolem je výzkumná a vědecká aktivita, která musí vyústit v publikační činnost. Zvládá-li klinika dobře všechny uvedené úkoly, znamená to, že je klinikou moderního, západního stylu. Pan docent Kawaciuk pro všechny tyto oblasti vytvořil na klinice výborné předpoklady. Snažím se toto pojetí kliniky dále rozvíjet. Věřím, že se to daří, za což má ale hlavní zásluhu kolektiv mých spolupracovníků. Je skutečně radost pracovat s týmem tak talentovaných mladých lékařů.
Přinášíme informace ze světového medicínského dění. Které z operačních metod se vám daří na vaší klinice rozvíjet nejvíce? Snažím se, aby klinika dokázala reflektovat vývoj ve směru endoskopických metod. V posledních letech jsme výrazným způsobem rozvinuli laparoskopickou operativu, která se stala rutinní součástí naší činnosti v rámci celé řady diagnóz. Pořádáme množství kurzů v laparoskopické operativě. Samozřejmě, že bychom velmi rádi postoupili k dalšímu stupni endoskopického operování a tím je robotická chirurgie. Bohužel tento přístroj v portfoliu Fakultní nemocnice Motol zatím není. Byl by jistě značným přínosem nejen pro naši kliniku, ale i pro další obory. Vaší klinice se velmi daří na poli výuky. Podařilo se nám získat akreditaci Evropské urologické společnosti. Držení této akreditace o naší klinice vypovídá, že lékaře vzděláváme podle evropských kriterií a naše postgraduální vzdělávání je srovnatelné s výchovou lékařů, která probíhá na špičkových urologických klinikách v Evropě. Získali jsme akreditaci pro habilitační a profesorská řízení. Všech akreditací si velmi vážíme, vystihují naši hlavní snahu v oblasti vzdělávání – učit dobře jak mediky, tak lékaře. Mezi hlavními úkoly kliniky jste vedle léčby pacientů a výuky lékařů zařadil oblast výzkumu. Jak se daří vašemu pracovišti na tomto poli? Založili jsme základnu pro výzkumné aktivity, postupně zaplňujeme tkáňovou banku. Rozvíjíme řadu výzkumných činností, na které potom pochopitelně navazuje intenzivní publikační aktivita. Tím se zvyšuje respekt kliniky jak doma, tak i v zahraničí. Pane profesore, od roku 2011 stojíte také v čele České urologické společnosti. Určitě je to funkce nesmírně náročná. Zájmy jednotlivých skupin urologů mohou být odlišné a jistě chtějí, aby odborná společnost hájila hlavně jejich zájmy. Samozřejmě, že existuje směsice zájmů jednotlivých skupin. Trošku jiné zájmy mají lékaři pracující v malých lůžkových zařízeních, také zájmy lékařů pracujících na velkých klinikách mají svoje odlišnosti, lékaři pracující v ambulancích akcentují také jiné problémy. Vždy existuje debata o těchto odlišných zájmech. Odborná společnost má reflektovat zájmy všech a najít řešení konsenzuální tak, aby jednotlivé skupiny urologů nešly proti sobě. To by bylo ke škodě celé urologické obce a pochopitelně by to mělo dopad i na urologické pacienty. Odborná společnost se snaží o rozvoj urologie jak na poli odborném, tak také po stránce organizační a ekonomické. Vedeme řadu jednání s plátci zdravotní péče a zástupci ministerstva zdravotnictví a dalších organizací, aby se urologie dál mohla rozvíjet jako svébytný obor ve všech svých segmentech. Tato jednání jsou mnohdy velmi složitá. Přál bych si, abychom při nich dosahovali ještě lepších výsledků pro náš obor, ale možnosti odborných společností jsou na tomto poli omezené. Jsem velmi rád, že přes všechny složitosti, které jsem nastínil, je spolupráce a komunikace mezi jednotlivými skupinami urologů na velmi dobré úrovni. Zcela jistě i díky tomu zvládá váš obor péči o svoje pacienty na úrovni srovnatelné s péčí poskytovanou v nejvyspělejších státech. Na výborné úrovni zvládáte i péči o nemocné s onkologickým urologickým onemocněním. V posledních letech se stal nejčastějším
9
10
Přinášíme informace ze světového medicínského dění. nádorem u mužů karcinom prostaty. Na rozdíl od karcinomu tlustého střeva, karcinomu prsu a karcinomu děložního čípku pro toto onemocnění není zatím zaveden screening. Proč? V postoji ke screeningu karcinomu prostaty respektujeme a kopírujeme názor Evropské urologické společnosti. Plošný screening v současnosti doporučován v Evropě není a to z celé řady důvodů. Zatím neexistuje spolehlivý marker, který by určil rizikovost konkrétního karcinomu při záchytu. Plošný screening by zatím znamenal značné riziko over treatmentu, a to i vzhledem k jistým specifikům karcinomu prostaty. Podporujeme ale strategii včasného záchytu u informovaného muže, který má zájem starat se o své zdraví. Takový muž by po dosažení 55 let věku měl zvážit návštěvu urologa. Zdůrazňujeme tedy individuální zodpovědnost každého jedince. Pokud zachytíme karcinom prostaty včas, tedy v době, kdy je nádor omezen jen na prostatu, jsme schopni pacientovi poskytnout kurativní léčbu. V současnosti spočívá kurativní léčba v radikální operaci, případně v radioterapii. Rozhodnutí musí být individuální a respektovat i přání pacienta, u mladších jedinců s předpokladem života delšího než 10-15 let preferujeme operační léčbu. Jak jste sám na začátku rozhovoru zmínil, urologie je oborem se zajímavou škálou problematiky. Na co se v rámci oboru zaměřujete vy? Od počátku mé lékařské praxe mě přitahovala problematika onkologických onemocnění v urologii. Proto jsem složil i atestaci z klinické onkologie a onkourologii se intenzivně věnuji. Nejvíc jsem se věnoval nádorům močového měchýře. Většina mých odborných publikací je zaměřena na toto onemocnění. Již několik let se podílím na tvorbě evropských doporučených postupů pro léčbu karcinomu močového měchýře, kde jsem v tuto chvíli předsedou evropské komise. V rámci operativy se nejvíc věnuji radikálním výkonům pro urologické nádory. Láká mne i vstup nových technologií do této oblasti, jako je již zmíněná robotická operativa. Robotická radikální prostatektomie je rutinně prováděným výkonem a roboticky se začíná provádět i tak složitý výkon jako je cystektomie. Velmi si v tomto směru cením spolupráce s primářem Schramlem z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kam jezdím některé dny na robotu operovat. Právě s ním jsme už několik robotických radikálních cystektomií provedli. Zajímám se také o rozvoj dalších endoskopických metod v diagnostice a léčbě urologických nádorů, např. nových možností endoskopického zobrazení nádorů měchýře apod. Vzpomínal jste, že vás velmi motivoval váš tatínek při volbě životní profese. Ambice, které jste v sobě i díky němu měl na začátku kariéry, jste si splnil. Určitě se dál budete věnovat naplno rozvoji svého oboru. Při tak náročném pracovním vytížení je třeba relaxovat. Jakým způsobem obnovujete svoji energii? Času na relaxaci opravdu mnoho nezbývá, ale protože mne práce baví, příliš se tím netrápím. Když přece jen nějaký čas vyšetřím, věnuju ho rodině a cestování. Děkuji za rozhovor MUDr. Eva Klimovičová
