Pracovní program Growth

Pracovní program pro akce v oblasti výzkumu a technologického vývoje na podporu "konkurenceschopného a udržitelného růstu" 1998-2002 Podrobnosti o cílech a prioritách v oblasti výzkumu a technologického vývoje

Pracovní program Growth 2001-2002

Tato verze Pracovního programu Growth nahrazuje vydání z března 1999 a prosince 1999

Vydání z prosince 2000

1

OBSAH O TOMTO VYDÁNÍ Z PROSINCE 2000

6

A. ÚVOD

8

B. KLÍČOVÉ AKCE

9

KLÍČOVÁ AKCE 1: INOVAČNÍ VÝROBKY, PROCESY A ORGANIZACE.......9 SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY CÍLE VÝZKUMU

9 10

I. VÝZKUMNÉ OBLASTI

10

1.1 Efektivní výroba, včetně návrhu, výrobních procesů a řízení

10

1.2 Inteligentní výroba

11

1.3 Ekoefektivní procesy a návrh

11

1.4 Organizace výroby a práce

12

II. CÍLENÉ VÝZKUMNÉ AKCE (TRA)

13

1.5 TRA "produkty-služby": Moderní produkty - služby vytvářející přidanou hodnotu a šetřící zdroje, včetně miniaturizovaných systémů 13 1.6 TRA "stroje": Nová generace strojního vybavení, výrobního zařízení a systémů pro výrobu 14 1.7 TRA "rozšířený podnik": Rozšířený výrobní podnik založený na znalostech

15

1.8 TRA "moderní továrna": Zákaznicky orientovaná agilní výroba využívající vysoké technologie a směřující k nulovým odpadům

16

1.9 TRA "infrastruktura": Bezpečná, udržitelná a nákladově efektivní výstavba

17

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO PROSINEC 2000

18

KLÍČOVÁ AKCE 2: UDRŽITELNÁ MOBILITA A INTERMODALITA..............19 SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

19

CÍLE VÝZKUMU

20

2.1 Společenskoekonomické scénáře pro mobilitu lidí a zboží

20

2.2 Infrastruktury a jejich rozhraní s dopravními prostředky a systémy

22

2.3 Modální a intermodální systémy managementu dopravy

24

STRATEGIE

26

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ VÝBĚROVÉ KOLO VYHLÁŠENÉ V PROSINCI 2000 27 STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO Z ČERVNA 2001

28

KLÍČOVÁ AKCE 3: POZEMNÍ DOPRAVA A NÁMOŘNÍ TECHNOLOGIE ....30 SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

30

VÝZKUMNÉ CÍLE

32

I. VÝVOJ KRITICKÝCH TECHNOLOGIÍ

32

3.1 Kritické technologie pro silniční a železniční dopravu

32

3.2 Kritické námořní technologie

32

II. TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY

33 2

3.3 TP 1: Nové koncepce vozidel pozemní dopravy; efektivita moderních systémů

33

3.4 TP 2: Moderní koncepce pro lodě a plavidla; konkurenceschopná stavba lodí

33

3.5 TP 3: Moderní návrh a výroba pro silniční vozidla.

34

3.6 TP 4: Udržitelný a modulární vlak

34

3.7 TP 5: Bezpečná efektivní a ekologicky přívětivá plavidla a plošiny

34

3.8 TP6: Efektivní interoperabilita a překládka

34

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ VÝBĚROVÉ KOLO VYHLÁŠENÉ V PROSINCI 2000 35 STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ KOLO VYHLAŠOVANÉ V ČERVNU 2001

35

KLÍČOVÁ AKCE 4: NOVÉ PERSPEKTIVY V AERONAUTICE ......................36 SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

36

VÝZKUMNÉ CÍLE

37

I. VÝVOJ KRITICKÝCH TECHNOLOGIÍ

37

4.1: Snižování nákladů na vývoj letadel a zkracování doby pro uvedení na trh

37

4.2: Zlepšování efektivity letadel

38

4.3: Zlepšování ekologické přívětivosti letadla

39

4.4: Zlepšování provozních schopností a bezpečnosti letadel

40

II. TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY

40

4.5 TP 1: Nízkonákladové, nízkohmotností primární konstrukce

41

4.6 TP 2: Efektivní a ekologicky přívětivý letecký motor

41

4.7 TP 3: Nová konfigurace letadel s rotačním křídlem

41

4.8 TP4: Nezávislejší letadla v budoucím systému managementu letecké dopravy

42

4.9 TP 5: Letadla s optimalizovaným pohonem

42

4.10 TP 6: Letadla s nízkým externím hlukem

43

4.11 TP 7: Přívětivé prostředí kabiny letadla

43

4.12 TP 8: Moderní konfigurace křídel

44

4.13 TP 9: Integrované a modulární elektronické systémy letadel

44

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ VÝBĚROVÉ KOLO VYHLÁŠENÉ V PROSINCI 2000 45 STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ KOLO VYHLAŠOVANÉ V ČERVNU 2001

45

C. OBECNÉ ČINNOSTI

46

OBECNÁ ČINNOST 1A: MATERIÁLY A JEJICH TECHNOLOGIE PRO VÝROBU A TRANSFORMACI .........................................................................46 ODŮVODNĚNÍ A SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE

46

VÝZKUMNÉ CÍLE

46

5.1: Obecné technologie materiálů

47

5.2: Vyspělé funkční materiály

47

5.3: Udržitelná chemie

47

5.4: Rozšiřování mezních hodnot a trvanlivosti materiálů

47

OBECNÁ ČINNOST 1B: NOVÉ A ZLEPŠENÉ MATERIÁLY A VÝROBNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI OCELI................................................................48 ODŮVODNĚNÍ, SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ A VÝZKUMNÉ CÍLE 3

48

5.5 Výroba železa a oceli:

48

5.6 Lití oceli, válcování oceli a postupné zpracování

48

5.7 Využití oceli

48

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO Z PROSINCE 2000

48

OBECNÁ ČINNOST 2: MĚŘENÍ A TESTOVÁNÍ ............................................49 ODŮVODNĚNÍ A SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE

49

VÝZKUMNÉ CÍLE

49

6.1

Nástroje

50

6.2

Metodiky pro měření a zkoušky

50

6.3

Podpora vývoje certifikovaných referenčních materiálů (CRM)

51

STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ PERIODICKÉ KOLO Z PROSINCE 2000

51

STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ PERIODICKÉ KOLO VYHLAŠOVANÉ V ČERVNU 2001 51

D. PODPORA PRO VÝZKUMNOU INFRASTRUKTURU

53

CÍLE

53 7.1

Podpůrné činnosti pro zařízení středního a velkého rozsahu

53

7.2

Vytváření virtuálních institutů

53

7.3

Referenční databáze

53

7.4

Měření a infrastruktura managementu jakosti

53

STRATEGIE A PRIORITY

53

E. REALIZACE PROGRAMU

54

VÝBĚROVÁ KOLA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ/NABÍDEK

54

Periodická kola

54

Otevřená kola

54

Vyhrazená kola

54

ZPŮSOBY

54

Projekty v oblasti RTD, demonstrační projekty a kombinované projekty v oblasti RTD a demonstrací

54

Specifická opatření pro SME

55

Sdružení Marie Curie pro školení a výcvik

56

Stipendia INCO

56

Koordinační činnosti

56

Doprovodná opatření

56

POZNÁMKA K AKČNÍMU PLÁNU E-EUROPE

58

PARTNERSTVÍ

58

KOORDINACE PROGRAMU

58

F. REALIZAČNÍ MAPA

60

Tabulka F.1 Rozpočet pro výzkumnou oblast

60

Tabulka F.2 Indikativní kalendář a rozpočty pro periodická výběrová kola

60

4

Tabulka F.3 Indikativní kalendář a rozpočty pro otevřená výběrová kola

61

Tabulka F.4 Indikativní kalendář a rozpočty pro vyhrazená výběrová kola

62

Tabulka F.5 Priority a indikativní rozpočty pro periodické kolo vyhlášené v prosinci 2000

63

Tabulka F.6 Priority a indikativní rozpočty pro periodické kolo v červnu 2001

65

G. KRITÉRIA PRO VÝBĚR

66

Příloha: Rejstřík

67

5

O TOMTO VYDÁNÍ Z PROSINCE 2000 Třetí vydání pracovního programu GROWTH (RŮSTU)1 nahrazuje vydání z března 1999 a prosince 1999. Tato verze bude v platnosti až do konce Programu konkurenceschopného a udržitelného růstu. Toto vydání stanovuje strategii a priority pro zbývající výběrová kola Programu a zejména pro poslední dvě periodická kola (publikace je plánovaná na 15. prosince 2000 a 1. června 2001) a pro probíhající otevřená kola. V případě vyhrazených výběrových kol jsou témata, na která je možno předkládat nabídky, uvedena v aktuálním kole (jedno takové kolo se plánuje na 15. října 2001; je možné, že bude ještě přidáno další kolo, které bude specificky zaměřeno na bezpečnost potravin). Změny srovnávané s předchozím vydáním se týkají cílů některých akcí a rovněž způsobů a harmonogramu a obsahu budoucích výběrových kol pro posouzení nabídek. Některé z nejvýznamnějších změn u popisu činností: • Klíčová akce 1: Nové zaměření Cílené výzkumné akce • Klíčová akce 2: Nová strategie • Klíčová akce 4: TP 7 a TP 8 nově definováno; důraz na oblasti 4.1.1 a 4.2.5 • Materiály: Zaměření na dlouhodobé problémy • Podpora výzkumné infrastruktury: Lepší zaměření definice virtuálních institutů; priorita pro cíle 7.2, 7.3 a 7.4 Významné změny v realizaci programu: – doporučení (vztahující se na všechny druhy projektů) spočívající ve využívání nových příležitostí, které nabízejí informační a komunikační technologie; – pro KA1 a materiály je poslední kolo uzavřeno též pro tématické sítě/dohodnuté akce (TN/CA); pro KA2, TN/CA se musejí nabídky vztahovat k cílům specifikovaným v daných kolech; – kolo plánované na prosinec 2000 bude otevřeno do 30. března 2001 pro KA4 a do 15. května 2001 pro KA1 a Materiály (datum uzavření pro jiné činnosti zůstává stanoveno na 15. března 2001). Oblasti otevřené pro každé periodické kolo pro předkládání nabídek: Tyto oblasti jsou v několika případech odlišné od toho, co bylo předpokládáno v oddílu "Priority plánované pro budoucí periodická kola" ve vydání prac. programu z prosince 1999. Níže je uvedena tabulka představující souhrnný přehled (RTD&D: RTD (výzkum a technologický vývoj), demonstrační a kombinované projekty; TN/CA: tématické sítě a dohodnuté akce) a viz text a tabulky F-5 a F-6, kde jsou uvedeny další podrobnosti.

Prosinec 2000

Červen 2001

KA1

TRA 1.5, 1.6, 1.7, 1.8, 1.9

Uzavřeno

KA2

Cílené akce CIVITAS a GALILEO

Cílená akce SMART RAIL a priority k 2.1, 2.2 a 2.3

KA3

RTD&D: CLOSED. TN/CA: všechny cíle.

RTD&D: 3.1, 3.2, TP1, TP6 TN/CA: všechny cíle.

KA4

RTD&D: 4.1, 4.2, 4.3, 4.4, 4.9, 4.11, 4.12 TN/CA: všechny cíle

RTD&D: UZAVŘENO. TN/CA: všechny cíle.

Mat.

všechny cíle (zaměření na nano-technologie)

Uzavřeno

1 Elektronická verze tohoto pracovního programu, spolu se všemi dalšími nezbytnými informacemi pro předkládání

návrhů, je k dispozici na internetových stránkách CORDIS http://www.cordis.lu a na domovské stránce GROWTH http://www.cordis.lu/growth/home.html. 6

M&T

RTD&D: 6.1.2, 6.1.3, 6.2.3 TN/CA: všechny cíle

RTD&D: UZAVŘENO. TN/CA: všechny cíle.

Uživatelé by si měli podrobně prostudovat text dokumentu, aby bylo zajištěno, že budou brát v úvahu všechny změny, které na ně mohou mít vliv.

7

A. ÚVOD Činnosti RTD&D by měly napomáhat při přípravě vytváření politik/koncepcí, při přípravě průmyslového sektoru a sektoru souvisejících služeb na výzvy nového milénia a měly by vytvářet určitou strategickou vizi pro výzkum ve všech sektorech napříč Evropou. Budou se zaměřovat na jasně stanovené potřeby a na zlepšování informací dostupných tvůrcům politik/koncepcí a týkajících se důsledků technologických a organizačních změn, příležitostí pro opatření v oblasti politik/koncepcí a jejich efektivity. Struktura programu známého jako "konkurenceschopný a udržitelný růst" poskytuje podporu systémovému přístupu a skládá se ze tří prvků: (i) Skupina čtyř klíčových akcí orientovaná na řešení jasně stanovených společenskoekonomických problémů rozvojem kritických technologií nebo metodik a shromažďování, bude-li to žádoucí, malých a velkých výzkumných a demonstračních projektů průmyslové, základní nebo aplikované povahy nebo případně vznikajících v důsledku přijímané politiky/koncepce, které se budou zaměřovat na specifické a strategické společné problémy: − − − −

inovační výrobky, procesy a organizace udržitelná mobilita a intermodalita pozemní doprava a námořní technologie nové perspektivy v aeronautice

Tyto akce budou v sobě spojovat úsilí vyvíjené v různých výzkumných oblastech (např. materiály, chemie, fyzika, aplikace informačních technologií, čisté technologie, lidské faktory, společenskoekonomický výzkum a též školení nebo doprovodná opatření) se zaměřením na dosažení příslušných cílů. Dosažení určité kritické meze bude podstatným prvkem pro získání konkrétních a viditelných výsledků v oblasti RTD. To by v případě potřeby vyžadovalo mobilizaci národních zdrojů a zdrojů Společenství, zejména prostřednictvím výběrových kol na předkládání nabídek projektů cílených na priority v oblasti LTD a spouštěných v těchto klíčových akcích, aby bylo možno soustředit a lépe koordinovat úsilí v oblasti RTD na strategické evropské cíle, včetně přednormativního výzkumu orientovaného na podporu standardizace. (ii) RTD v oblasti generických technologií pomáhá vytvářet vědeckotechnologickou základnu a rovněž kvalifikovaný lidský kapitál v kritických oblastech a poskytuje podporu inovačním procesům v široké řadě aplikací: − materiály a jejich výroba a transformace − nové materiály a výrobní technologie v oblasti oceli − měření a testování (iii) Podpora pro efektivnější využití stávajících výzkumných infrastruktur pro poskytnutí atraktivního síťového prostředí v oblastech, na které se vztahuje tento program. Činnosti budou integrovány a koordinovány podle potřeby, v rámci a mezi různými klíčovými a generickými akcemi a též v souvislosti s dalšími programy FP5 (Rámcový program č. 5), s programy JRC (Společné výzkumné centrum) a s národními programy. To by mělo poskytovat mechanismy, s jejichž pomocí mohou zainteresované strany, včetně průmyslu, veřejných orgánů a výzkumné obce spolupracovat při řešení společných strategických problémů.

8

B. KLÍČOVÉ AKCE KLÍČOVÁ AKCE 1: INOVAČNÍ VÝROBKY, PROCESY A ORGANIZACE SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Konkurenceschopný průmysl budoucnosti by měl hrát klíčovou roli v přispívání k udržitelnému rozvoji prostřednictvím omezování materiálové složky výrobků při současném zvyšování hodnoty služeb, které poskytují, a prostřednictvím inovačních, bezpečnějších a čistších procesů, produktů-služeb s nižší intenzitou v oblasti přírodních zdrojů. Rovněž by měla být soustředěna pozornost na nové metody organizace výroby, služeb a logistiky, které povedou ke snižování nákladů, zkrácení doby potřebné k uvedení na trh, doby pro zavádění do praxe a budou znamenat zlepšené využití lidských zdrojů. Vzhledem k tomu, že průmyslová ekonomická síla je ve stále větší míře obsažena v úzkých síťových propojeních mezi firmami, organizacemi a institucemi, je nutno cíle výzkumu zvažovat nejen v rámci jednotlivých závodů, konstrukčních středisek nebo průmyslových oborů, ale též přes rozšířený hodnotový řetězec vycházející z oblasti surovin a směřující k produktům-službám pro koncové využití. Indikativní střednědobé až dlouhodobé cíle2, k nimž by tato klíčová akce měla významně přispět, zahrnují: a) Přispívání k modernizaci průmyslu a přizpůsobování se na novou ekonomiku, prostřednictvím kombinovaných efektů zlepšeného průmyslového potenciálu a inovační kapacity, při současném zavádění větší flexibility a většího potenciálu v reakci na potřeby zákazníků v reálném čase. Výzkum by měl podporovat výměny mezi různými sektory a účast SME, přičemž by měl brát v úvahu jejich specifické potřeby a role v dodavatelském řetězci a též přístupy schopné vytvářet a udržovat v Evropě dostatečný počet pracovních míst, aby se zastavil pokles zaměstnanosti v průmyslu při celkovém zlepšování kvality práce; b) Podstatné3 zlepšení celkové kvality uvnitř hodnotového řetězce (kvalita je úzce spojena s hodnotou pro včasné uspokojování zákaznických potřeb za co nejnižší náklady) a následné omezování "neefektivních prvků" a celkových nákladů výrobku po dobu životnosti o stejnou řádovou hodnotu; c) Minimalizaci odpadů, používání nebezpečných látek a spotřeby zdrojů (např. materiálů, energií, vody) pro podstatné snížení celkových vlivů "životního cyklu" poskytovaných "produktů-služeb" a jejich použití. Tyto cíle by měly být naplňovány synergickým způsobem. Nemělo by se na ně pohlížet jako na absolutní cíle pro jednotlivé projekty, ale spíše jako na široké indikace směru, kterým by se měl vyvíjet evropský průmyslový systém podporovaný zlepšeným regulačním prostředím. Tato klíčová akce je vztažena na všechny výrobní sektory, včetně příslušných služeb. Termín výroba pokrývá všechny činnosti v cyklu výrobku, včetně těžby surovin, návrhu životního cyklu výrobku, výroby, zpracování, konstrukce, distribuce, servisu a rekuperace koncových výrobků. Termín “výrobek” sahá od předzpracovaných surovin, přes polotovarové materiály, komponenty a systémy až po hromadně vyráběné nebo jednorázové koncové výrobky nebo struktury a související služby. Termín «produkt-služba» by měl být chápán jako fyzické produkty, které nabízejí kombinované nebo integrované související služby. Termín «Inovační výrobky, …» v tomto kontextu neznamená, že mohl být navržen k financování jakýkoli vývoj inovačního výrobku nebo procesu. Priorita bude přikládána střednědobým až dlouhodobým

2 Časový horizont pro výzkum je obecně 6 až 10 let od zahájení projektu. V některých rychle se rozvíjejících oblastech a pro tradiční SME (malé a středně velké podniky) by se však mohlo považovat za dlouhodobý termín i šest (6) nebo i méně let. 3 Termínem «podstatné» se rozumí o více než 20-30% v krátkodobém horizontu nebo o více než 10% ročně v dlouhodobém horizontu. 9

činnostem technologického výzkumu, které budou splňovat kritéria popsaná v tomto programu.

CÍLE VÝZKUMU Aby bylo možno posilovat nabídky projektů konzistentním přístupem řešení problémů, který je součástí Pátého rámcového programu, a efektivně přispívat ke společenskoekonomickým cílům definovaným v předchozím oddílu, provádí se rozlišení mezi: a) výzkumnými oblastmi: které určují klíčový prostředek pro dlouhodobé oblasti RTD, kde se požaduje významný pokrok u nových RTD; a b) cílenými výzkumnými akcemi (TRA), které definují priority RTD, na něž by měl být zaměřen RTD v rámci výzkumných oblastí a pro které se požaduje integrovaný přístup k řešení problémů. Z tohoto důvodu by měly být nabídky/návrhy projektů zpracovány tak, aby se vztahovaly k cílům uvedeným v rámci cílených výzkumných akcí. Výzkumná práce by měla zahrnovat a integrovat co nejvíce aspektů výzkumných oblastí.

NÁVRHY PŘEDKLÁDANÉ V SOUVISLOSTI S PERIODICKÝMI VÝBĚROVÝMI KOLY, KTERÉ SE NEBUDOU VZTAHOVAT K CÍLENÝM VÝZKUMNÝM AKCÍM (TRA) SPECIFIKOVANÝM V DANÉM KOLE, BUDOU POVAŽOVÁNY ZA MIMO STANOVENÉ TÉMA I. VÝZKUMNÉ OBLASTI RTD oblasti klíčových akcí se vztahují ke kritickým problémům spojeným s výzkumem efektivity, získávání informací, přívětivosti k životnímu prostředí a organizace, v souvislosti se třemi hlavními fázemi životního cyklu průmyslové výroby. Hlavním úkolem je integrovat kompletní aspekty návrhu, výroby, provozu/využití a opětného využívání až do konce provozní životnosti, a to jak na technické, tak na organizační úrovni. Činnosti v oblasti RTD by měly spojovat, jak je to žádoucí, sociologické a organizační aspekty s klasickou prioritou technologického vývoje, přičemž by měly ponechávat na účastnících jejich konkretizaci, výběr a aplikaci. 1.1 Efektivní výroba, včetně návrhu, výrobních procesů a řízení Cílem je vyvinout evropské přístupy, inovační technologie a metodiky pro zlepšení konkurenceschopnosti, vedoucí ke zlepšení průmyslového výstupu v kombinaci produktů/služeb, vývoj zvýšené přidané hodnoty, kvality a reakce na trh a dosažení sníženého času pro zavádění na trh a obsah materiálů. Mikrotechnologie a nanotechnologie a strojírenství a též inovační průmyslové výrobky a systémy se zlepšenými výkonovými vlastnostmi po celou dobu životního cyklu jsou typickými příklady, které by měly být zvažovány v této oblasti. 1.1.1: Integrovaný návrh "produktu-služby" Cílem je zvyšovat funkční hodnotu a hodnotu poskytovaných služeb, snižovat intenzitu materiálových nároků po celou dobu životnosti produktů, včetně výrobních a konstrukčních procesů a rovněž snižovat čas potřebný pro uvedení na trh u nových vysoce jakostních produktů. RTD by měl podporovat vývoj a aplikaci modelování, simulačních a návrhových technologií a rychlých technologií pro vytváření prototypů. Pozornost by se měla soustředit na snižování bariér mezi projektanty, uživateli a spotřebiteli a na podporu plně integrovaných kombinací "produktů-služeb".

10

1.1.2: Vyspělé výrobní a konstrukční technologie Cílem je vyvinout systematické přístupy pro vyspělé výrobní a konstrukční postupy, výrobní zařízení a vybavení, která budou poskytovat zlepšenou efektivitu zpracování, vyšší přesnost a spolehlivost při plném využití vlastností vyspělých materiálů a technologií. RTD by měl být zaměřen zejména na vysoce přesné technologie a metodiky, výrobu komplexních produktů, modularizaci a miniaturizaci výrobků, včetně výroby a montáže mikrosystémů. 1.1.3: Bezpečná a spolehlivá prodloužená životnost výrobků a průmyslových systémů Cílem je rozšířit životnost a optimální provoz a použití výrobků, výrobních zařízení, průmyslových systémů a struktur prostřednictvím vývoje a integrace technologií a metodik, jako jsou nové programy údržby a oprav, kontrolní, monitorovací a zkušební systémy. Činnosti RTD by se měly soustřeďovat na nové technologie a metodiky pro posílení shody v oblasti bezpečnosti procesu, výrobku a výrobního systému a pro zlepšování nákladů na životní cyklus, spolehlivosti, možností servisu a jakosti. 1.2 Inteligentní výroba Cílem je zlepšovat výkonové parametry (zlepšená kvalita, menší spotřeba zdrojů) všech prvků evropského průmyslového prostředí prostřednictvím využití, integrace a aplikace inovačních technologií, včetně technologií informační společnosti (IST) ve výrobních a souvisejících logistických systémech. RTD by mělo brát zřetel na požadavky provozovatelů a zlepšené využití lidských zdrojů. Dané činnosti by se měly zaměřovat na tři oblasti pro využívání, aplikaci a integraci takových technologií. 1.2.1: Návrh výrobků a systémů produktů-služeb Cílem je zaměřit se na poskytování flexibilních a interoperabilních systémů dodávky-výrobydistribuce pro kvalitní návrh výrobků a výrobních metod s orientací na zákazníka. Takové činnosti v oblasti RTD by měly podporovat digitální návrh životního cyklu produktu-služby a též vývoj konkurenceschopných výrobních systémů. 1.2.2: Inteligentní výrobní procesy a zpracování Cílem je podporovat Evropské přístupy pro vývoj nové generace zařízení, strojního parku, nástrojů a vybavení. RTD by se měl vztahovat na rekonfigurovatelné a flexibilní výrobní prostředky, samostatné články, řídící on-line systémy a systémy managementu založené na znalostech, aby bylo možno zvyšovat výkonové parametry (zlepšená kvalita, minimalizace zdrojů) celkového výrobního systému. 1.2.3: Monitorování a optimální využití průmyslových systémů Cílem je podpořit prodlouženou životnost a optimální využití struktur a průmyslových systémů prostřednictvím efektivních monitorovacích, údržbových a opravářských technologií. Výzkum by se kromě toho měl zaměřovat na průběžná měření a analýzu vlivů souvisejících procesů a výrobních systémů na zdraví, bezpečnost a životností prostředí při využití přístupů zaměřených na životní cyklus. 1.3 Ekoefektivní procesy a návrh Cílem je vytvořit a potvrdit globální přístupy k minimalizaci vlivu "úplného životního cyklu" procesů a produktů-služeb při zvážení všech podstatných prvků průmyslového systému sahajících od těžby přes výrobu až po odpadové hospodářství, s důrazem na procesy s intenzívním využíváním zdrojů a omezování a zhodnocování odpadu. Tyto činnosti by se měly soustředit na:

11

1.3.1: Ekoefektivní návrh výrobků a procesů Cílem je podpořit vývoj metodik, nástrojů a technologií, jež jsou kompatibilní s problémy udržitelného růstu, prostřednictvím zlepšeného návrhu, použití obnovitelných zdrojů a vývoje vyspělých řešení v oblasti procesového inženýrství. RTD by se měl zaměřovat na modelování, řídící strojírenství a na zvládnutí takových základních jevů, jako jsou mechanismy syntézy, katalýzy, separace a reakce. RTD by měl prosazovat orientaci na životní cyklus, minimalizaci využívání zdrojů a na celkovou koncepci průmyslového systému. 1.3.2: Čistší procesy, výrobky a ekoefektivní technologie Cílem je hledat nové technologie a/nebo metodiky pro šetření zdrojů a redukci emisí, odpadních vod a jiného odpadu. RTD by se měl zaměřovat na ekoefektivní chemické procesové inženýrství, na vývoj čistších a méně náročných procesů, na použití obnovitelných surovin, na aplikaci nejlepších a čistých technologií pro zpracování surovin, výrobu, konstrukci, provoz a procesy údržby a na čistá alternativní řešení pro potlačení produkce odpadních vod a emisí. 1.3.3: Regeneraci výrobků a recyklaci odpadu Cílem je vyvinout technologie a metodiky pro zlepšení demontážních postupů, regeneraci odpadu na místě a on-line způsobem včetně vývoje inovačních procesů pro zpracování, opětné použití a bezpečnou likvidaci odpadu. RTD by se měl systematickým přístupem zaměřovat na optimalizaci celého "hodnotového řetězce", tj. měl by se nejen vztahovat na výrobky, ale též na výrobní jednotky, struktury, vybavení a zařízení, stejně jako na monitorování vlivů, posuzování rizik a podporu prosazování regulačních předpisů. 1.4 Organizace výroby a práce Cílem je pohyb směrem k inovačním vysoce výkonným průmyslovým systémům, agilním síťově působícím podnikům v oblasti průmyslu a souvisejících služeb s vysokou orientací na zákazníka, včetně SME, s široce kvalifikovanou a vysoce motivovanou pracovní sílou, pracující v efektivním, bezpečném a příjemném pracovním prostředí, při respektování rozmanitosti a specifičnosti evropské společnosti a evropských výrobních tradic. V případě potřeby by měl příslušný RTD umožňovat tvůrcům politik vyvozovat závěry o takových otázkách, jako jsou budoucí průmyslové struktury nebo potřeby kvalifikace. 1.4.1: Nové metody organizace a práce, zlepšení lidského kapitálu Cílem je vývoj nových organizačních a pracovních praktik spolu s vývojovými směry v oblasti průmyslových výrobků, procesů a služeb a v souvislosti s vhodným lidským kapitálem, kompetencí a schopnostmi. RTD by se měl vztahovat na metodiky a nástroje pro efektivní organizaci, management založený na znalostech a technologiích a na podporu úzké integrace a síťové spolupráce lidí, organizací a technologií, při respektování významu inovace/konkurenceschopnosti v souvislosti s lepšími metodami obstarávání a lepšími rozhodovacími nástroji. 1.4.2: Přizpůsobení podniků a výroba orientovaná na lidský faktor Cílem je usnadňovat integraci nových forem pracovních organizačních postupů do výrobních procesů a zlepšovat plnění výrobních systémů. RTD by se měl soustředit na nové metodiky a nástroje, posilování inovačních schopností průmyslu a zlepšování společenskoekonomických aspektů, tj. vytváření vysoce kvalitních pracovních míst, posilování aspektu ochrany zdraví a bezpečnosti, ochrany pracujících a uspokojení z vykonávané práce. V tomto rámci by se měly zvažovat též vliv nových podnikatelských nápadů (v oblasti průmyslových produktů-služeb) a začlenění široce kvalifikované pracovní síly do pracovního procesu a organizací.

12

1.4.3: Znalosti, učení a řízení změn Cílem je vyvinout metodiky a technologie, zejména ty, které souběžně zlepšují ekologické a ekonomické parametry průmyslu, s podporou regulačních prvků tam, kde je to třeba. Výzkumné činnosti by měly napomoci posilovat schopnosti jednotlivců a organizací učit se, získávat schopnost rekvalifikace, přizpůsobovat se a měnit zaměření, při společném soustředění pozornosti na cíle v oblasti výroby, inovací, kvality života a zachování životního prostředí. RTD by měl rovněž podporovat přechod společnosti směrem k efektivní a udržitelné výrobě a spotřebě.

Cíle KA1: Modernizace průmyslu, zlepšování jakosti, minimalizace využívání zdrojů Pět TRA: Pět cest směrem ke konkurenceschopnějšímu a udržitelnějšímu průmyslu "Infrastruktura" "Stroje" "Rozšířený "Moderní "Produkty Bezpečná, Výroba nové podnik" továrna" služby" udržitelná a Výroba Moderní produkty- generace strojního Rozšířený výrobní nákladově efektivní vybavení, podnik založený na orientovaná na služby vytvářející výstavba a znalostech zákazníka, přidanou hodnotu a výrobních zařízení občanská a systémů využívající vyspělé šetřící zdroje, infrastruktura technologie, velmi včetně agilní a směrující k miniaturizovaných nulovým odpadům systémů

Výzkumná obast 1.1 Efektivní výroba Výzkumná obast 1.2 Inteligentní výroba Výzkumná obast 1.3 Ekoefektivní procesy a návrh Výzkumná obast 1.4 Organizace výroby a práce

II. CÍLENÉ VÝZKUMNÉ AKCE (TRA) Je třeba, aby si přístup k řešení problémů charakterizující tento Rámcový program uchoval koncentraci na několik odpovídajících priorit. Koncentrace zdrojů a úsilí se dosáhne přes výběrová kola zaměřená na jasně stanovené cílené výzkumné akce (TRA) integrující výzkumné činnosti do výzkumných oblastí 1.1 až 1.4. 1.5 TRA "produkty-služby": Moderní produkty - služby vytvářející přidanou hodnotu a šetřící zdroje, včetně miniaturizovaných systémů Konkurenceschopný a udržitelný růst je přímo spojen se zvýšenou přidanou hodnotou u výrobků. Ohlédneme-li se za minulými dekádami, je možno předpokládat, že 75% produktů a služeb nadcházejících 15 let v dnešní době ještě neexistuje. Produkty se stávají komplexnějšími, neboť v sobě integrují materiál, mechanické, elektrické, elektronické komponenty a komponenty pro zpracování informací a poskytování služeb. Z tohoto důvodu je třeba systémových přístupů a střednědobého až dlouhodobého multidisciplinárního výzkumu, aby bylo zajištěno budoucí vedoucí postavení. Toho je možno dosáhnout pouze prostřednictvím souběžného zvažování různých komponent "produktu-služby" s optimalizací hmotných aspektů a též zlepšováním nehmotných prvků, jako jsou informace nebo získávání informací. Takový integrovaný a systematický výzkum s orientací na životní cyklus by podpořil 13

rychle rostoucí a dynamické trhy pro nové služby a miniaturizované výrobky charakterizované úsporou zdrojů a též příslušné výrobní technologie. Existuje potenciál prakticky ve všech sektorech sahajících od zákaznických produktů (služeb přes lékařské nástroje, umělé orgány, produkty související s informační společností, monitorování bezpečnosti, atd.) až po četné další aplikace v rámci tradičnějších sektorů. Činnosti by měly v první řadě přispívat k jasnému řešení problémů uživatelů prostřednictvím technologického výzkumu se zaměřením na: (a) zlepšení návrhových a projekčních nástrojů, výroby a organizace s důrazem na vývoj inovačních koncepcí pro produkty-služby s přidanou hodnotou; (b) řešení problémů souvisejících s vývojem nových miniaturizovaných systémů a integrací do výroby vyspělých mikrokomponent nebo nanokomponent. Tato TRA se zaměřuje na střednědobé až dlouhodobé činnosti v oblasti RTD s multidisciplinárním, systematickým a strategickým výzkumným přístupem (viz oblasti 1.1 až 1.4). Zvláštní pozornost by se měla věnovat aspektům "odmaterializování" a životního cyklu budoucích produktů-služeb a mikrosystémů. Komplementární a integrované činnosti v oblasti výzkumu materiálů (viz cíle 5.1 až 5.7) mohou být rovněž potřebné, zejména v oblasti propojených technologií, nových funkčních materiálů nebo konstrukčních materiálů s větší přidanou hodnotou a "inteligentních" materiálů. Očekávané výsledky RTD by měly přispívat ve střednědobém až dlouhodobém hledisku k podpoře efektivního vývoje nových výrobků a procesů a tudíž i k vytváření nových trhů pro výrobní sféru a poskytovatele souvisejících služeb. Tato TRA je komplementární s klíčovou akcí 2 "dynamické konstelace hodnot" a s akční řadou "mikrosystémy" klíčové akce 4 a též s CPA10 programu IST. Vyvíjí se společně s obecnou činností "materiály a jejich technologie pro výrobu a transformaci" s možným společným posuzováním nabídek/návrhů. 1.6 TRA "stroje": nová generace strojního vybavení, výrobního zařízení a systémů pro výrobu V souvislosti s požadavky na nové produkty-služby, menší výrobní dávky a přísnějšími nároky uživatelů budou továrny budoucnosti potřebovat nové a efektivnější fyzické výrobní zařízení. Zvláštní pozornost by z tohoto důvodu měla být věnována vývoji nových koncepcí a inteligentních, uživatelsky přívětivých a vysoce spolehlivých a integrovaných strojních systémů a výrobních zařízení, což povede k rychlým dobám nastavení, vyšší modularitě, multiprocesům a snadnému překonfigurování. Nižší investiční náklady, snadná údržba, modernizace a rekuperace u takového zařízení budou dalším základním prvkem na cestě k cíli, kterým je udržitelný rozvoj. Rovněž dojde ke změně postavení dílenského pracovníka, což bude vyžadovat inovace u celkového návrhu pracoviště a též na úrovni rozhraní mezi člověkem a strojem (MMI). Zlepšování pracovních podmínek může umožnit lepší image průmyslu, zachování kvalifikačních schopností a též zvýšení produktivity. Specifické cíle v oblasti RTD by se proto měly zaměřovat na získávání znalostí a technologií pro novou generaci multifunkčních, efektivnějších a bezpečnějších strojů, výrobního zařízení a systémů pro výrobu při plnění stále přísnějších průmyslových požadavků. To by mělo zahrnovat zpracování, tvorbu a montáž i související technologie řízení a údržby se zaměřením na zlepšené pracovní prostředí (viz oblasti 1.1 až 1.4). Činnosti RTD by se měly zaměřovat na vývoj a případně též prezentaci: (a) nových koncepcí a kritických technologií pro ekoefektivní procesy, včetně multiprocesů a bezpečných výrobních systémů; (b) postupů, metodik a technologií pro efektivní a inteligentní návrh a inženýrství výrobních systémů, včetně spojení a komunikace mezi moduly, sestavování a výroby virtuálních prototypů;

14

(c) vědeckotechnických znalostí usnadňujících provozní aspekty a řízení změn v souvislosti s novou generací strojů. Tato TRA se zaměřuje na střednědobé až dlouhodobé projekty RTD, které se obvykle vztahují na tři základní kroky, všechny z nich jsou zahrnuty v jednom samostatném projektu nebo v rámci koordinovaných projektů: vývoj technologií, vytyčování orientačních bodů/kritérií a jejich potvrzování a integrace technologií. Činnosti RTD v rámci této TRA by měly prokázat, že zajišťují efektivní zapojení mnoha sektorů koncových uživatelů a měly by za normálních okolností vést v dalším průmyslovém vývoji k podstatnému snižování času potřebného na návrh a předvýrobní etapu u daného zařízení. Zvýšení kvality a spolehlivosti a podstatné zlepšení u času potřebného ke zřízení/ nastavení a v oblasti provozní efektivity takových výrobních systémů by měly být rovněž centrem pozornosti při současném respektování významu sociální akceptovatelnosti (vliv nových pracovních metod). Tato TRA je komplementární ke klíčové akci 2 “inteligentní pracoviště” programu IST. 1.7 TRA "rozšířený podnik": rozšířený výrobní podnik založený na znalostech V současné době pro Evropu zjevně vyvstává nové paradigma: znalosti prostřednictvím elektronického podnikání. V tomto kontextu se jedná o široce kvalifikované a intenzivně síťově pracující podniky s velkou vědomostní základnou, které stojí v samotném srdci "výrobních systémů zítřka". Přesun k agilnějším průmyslovým podnikům se síťovým způsobem práce a zaměřený na zákazníka vyžaduje nejen technologickou inovaci, ale též pečlivou pozornost věnovanou organizaci. Potřeby RTD jsou spojeny s integrací síťových výrobních aktivit (virtuálních) s lepší logistikou uvnitř daného průmyslového zařízení i mimo něj, se zvýšením efektivity dodavatelských řetězců a výrobních sítí (včetně optimalizované integrace dodavatelů, zejména SME), s prosazováním evropské průmyslové základny (tj. management v oblasti vědomostí) a zlepšováním sociální přijatelnosti (např. management a organizace v oblasti životního cyklu, výzkum nových pracovních metod a produktů-služeb s orientací na lidský faktor). Za tímto účelem se tato TRA orientuje na integraci a aplikaci technologií informační společnosti pro efektivní management síťově pracujících výrobních podniků a nástroje managementu pro organizační změny (viz oblasti 1.1 až 1.4). Výzkumné návrhy se musejí vztahovat k celému rozšířenému hodnotovému řetězci u podnikového systému, který zahrnuje multikulturní infrastrukturu a/nebo infrastrukturu výroby soustředěné na několika místech. Střednědobé a dlouhodobé činnosti RTD používající určitý "přístup k řešení problémů" by se měly soustředit na vývoj následujících prvků: (a) nové a zlepšené metodiky a aplikace založené na příslušných aplikačních vybaveních orientované na usnadnění integrace návrhových a výrobních činností a na zlepšení logistického sledu u rozšířeného dodavatelského řetězce, přičemž bude brán zřetel na životnost výrobků a též na dopravní požadavky; (b) nástroje a metody pro posílený management lidských zdrojů, zákaznických potřeb a potřeb společnosti a znalostí v rozšířeném výrobním podniku. Vývoj nových výrobně orientovaných organizačních struktur (jako jsou virtuální výrobní společnosti) nové modely organizace práce a praktik (jako je souběžná výroba), management znalostí (např. kodifikace nebo obnovování znalostí) jsou některé z výzkumných priorit této TRA. Je důležité zdůraznit, že otázky výrobních znalostí by se měly též posuzovat za použití praktik spočívajících ve vytyčení orientačních bodů/kritérií založených na historických, společenskoekonomických a geopolitických studiích a posuzujících přijímání změn u průmyslových organizací. RTD by měl být prováděn v úzké součinnosti mezi předními organizacemi v oblasti technologií a velkými uživatelskými skupinami. Tato TRA se zaměřuje na střednědobé až dlouhodobé otázky orientované na podporu evropskému průmyslu, aby se mohl přizpůsobovat změnám, aby docházelo ke snižování 15

celkových výrobních nákladů a času potřebného pro uvedení na trh, ke zvýšení celkové kvality a efektivity při zajištění optimálního používání zdrojů. Vytvoření rozšířených výrobních podniků založených na znalostech, bude požadovat vývoj a používání nástrojů a metod, které využívají přístup v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interakci, přenos a archivování dat umožňujících opětné využívání znalostí pro zlepšování podnikových procesů. Práce v rámci této TRA je komplementární s činnostmi prováděnými v KA2 "udržitelná mobilita a intermodalita" a v KA2 programu IST se zaměřením na management znalostí a "smart"“ organizace. 1.8 TRA "moderní továrna": zákaznicky orientovaná agilní výroba využívající vysoké technologie a směřující k nulovým odpadům Návrh ekoefektivních výrobních systémů pro produkty-služby s vysokou přidanou hodnotou je rovněž určitým klíčovým faktorem pro konkurenceschopný a udržitelný růst a též pro vytváření nového image průmyslu, atraktivnějšího pro budoucí pracovní sílu. Výzkum by měl vést podniky na cestě k vyšší přidané hodnotě a čistší výrobě, včetně technologií pro monitorování a on-line úpravu a též včetně metod pro kodifikaci znalostí a měření výkonových parametrů a vlivů životního cyklu u průmyslových systémů. Konkurenceschopného a udržitelného růstu bude možno dosáhnout pouze prostřednictvím podstatných úprav ve výrobních modelech a v modelech spotřeby. Po výrobním průmyslu se požaduje, aby uznával a chápal potřeby zákazníků a společnosti a aby efektivně produkoval požadované zboží v požadovaných množstvích s příslušnou jakostí za snížené náklady. Konkurenční úspěch evropských podniků závisí na jejich schopnosti anticipovat a lépe reagovat na tyto potřeby. Rovněž by při vyhledávání průmyslových výrobních postupů směrujících k nulovým odpadům měly být rozvíjeny intenzívní symbiózní interakce takovým způsobem, aby vedly ke zlepšování využití zdrojů ve všech etapách jejich životního cyklu. Střednědobé až dlouhodobé činnosti RTD v rámci této TRA (viz oblasti 1.1 až 1.4) by se proto měly orientovat na posilování vědeckotechnické základny na podporu průmyslové konkurenceschopnosti založené na zlepšené kvalitě a pružnosti, přívětivosti k životnímu prostředí a bezpečnosti. Činnosti v rámci této TRA by se měly pokusit o integraci výzkumných přístupů na podporu nových schémat návrhů a výroby v oblasti vyspělých technologií. Zvláště by měla být kladena pozornost na problémy tradičních sektorů (podporovaných inovačními integrovanými přístupy modernizujícími výrobu konečných produktů a též jednotlivých dílčích celků, komponent a souvisejícími službami). Zkracování času potřebného pro cestu k uvedení na trh a zaváděcí doby v rámci výrobního cyklu jsou další oblastí pozornosti. Je samozřejmé, že zatímco se jednotlivé návrhy budou zaměřovat na zlepšenou pružnost a efektivitu, měly by rovněž jasně zvažovat průmyslové ekologické koncepce. Zejména by mělo být zajištěno další šetření přívětivosti k životnímu prostředí a též případné společenskoekonomické vlivy. Tato TRA se zaměřuje na střednědobé až dlouhodobé činnosti RTD zaměřené na vývoj a případně též prezentaci: (a) Postupů, metodik a technologií pro efektivní a inteligentní návrh průmyslových závodů, včetně modelování a simulačních nástrojů pro "virtuální" a "digitální" továrny a též příslušný inženýrink se zaměřením na agilní celkovou tovární organizaci; (b) Postupů, metodik a technologií pro čistou, bezpečnou, efektivní a inteligentní výrobu a produkci, při zvážení celkového továrního a místního prostředí a systémů integrovaného managementu, posuzování nebezpečí a rizik po dobu životnosti (zjišťování, redukce, zabránění, management), monitorování, údržbu, prevenci odpadů, kontroly bezpečnosti a integrity, posuzování jakosti nebo plnění;

16

(c) Vědeckotechnické (včetně sociologických) znalosti usnadňující vývoj příští generace ekoefektivních výrobních systémů a též proces integrace a intenzifikace4 a celoživotního procesu vzdělávání v oblasti výrobních organizací. Střednědobé až dlouhodobé výzkumné činnosti by rovněž měly být doplňovány výzkumem orientovaným na provozní a řídící otázky týkající se výroby, zaměření na odstraňování překážek pro modernizaci, jako je například posilování zlepšené organizace výroby a práce a též vývoj nových schopností. Kdykoliv to bude možné, bude podporován výzkum napříč různými sektory s multidisciplinárními přístupy. Činnosti by měly zahrnovat v případě potřeby též přednormativní práce a/nebo vytyčování orientačních bodů/kritérií. Očekávané výsledky RTD by měly demonstrovat, že budou významným způsobem přispívat, po dalším průmyslovém vývoji, ke zlepšování celkové kvality hromadné výroby a ke snižování nákladů na návrhy a výrobu. RTD by měl rovněž přispívat k vývoji výrobních procesů s efektivním využitím zdrojů a podstatným snížením objemu odpadů a emisí znečišťujících látek a též k zajištění bezpečnosti a životního prostředí na dalších 20 let při zkoumání celkových pozitivních ekologických přínosů. Jinými slovy, odsud plyne, že RTD v rámci této TRA by měl podporovat posilování udržitelných pracovních míst a zařízení a pomáhat při reakci na nové výrobní modely na evropské úrovni. 1.9 TRA "infrastruktura": bezpečná, udržitelná a nákladově efektivní výstavba Budovy a infrastruktura hrají klíčovou roli při podpoře udržitelného hospodářského růstu a mají velmi přímý vliv na vytváření bohatství a kvality života v EU. Cílem TRA je podporovat dlouhodobou inovaci ve vztahu k návrhu, konstrukci, údržbě, provozu, obnov a modernizace takových průmyslových produktů. Celkovým cílem je orientace na kvalitu, efektivitu, bezpečnost, udržitelnost a spolehlivost (viz oblasti 1.1 až 1.4), pokud možno nějakým integrovaným způsobem. Zvláštní pozornost by měla být věnována síťovým činnostem v oblastech s vysokou společenskou hodnotou, jako je například seismické inženýrství, požární bezpečnost, inženýrství v oblasti bezpečnosti práce, renovace, atd. Tato TRA se zaměřuje na střednědobé až dlouhodobé výzkumné činnosti zahrnující vývoj a/nebo demonstraci technologií se zaměřením na: (a) Nástroje pro návrh, modelování a simulaci v oblasti provozní efektivity, ochrany zdraví, bezpečnosti a spolehlivosti při vytváření prostředí, se zvážením nebezpečí a rizik a jejich posouzením (zjištění, omezení, eliminace, management) a s integrací analýzy životního cyklu. (b) Konstrukční/stavební a obnovovací procesy se zlepšenou kvalitou z hlediska efektivního využití nákladů a zkrácení dodávek lhůt, úsporou nákladů na údržbu, spotřeby energie, omezením znečišťování (včetně hlukových emisí), zlepšení v oblasti zdravotních rizik a úrazů. (c) Monitorování a údržbu se zajištěním bezpečnosti a efektivity prostřednictvím managementu zařízení a automatizovaných on-line systémů a též prostřednictvím bezpečnostních kontrol a kontrol zaměřených na integritu zařízení, posuzování jakosti a výkonových parametrů. Tato TRA pokrývá všechny etapy v životnosti staveb5. Měla by se zaměřovat na vliv na zdroje, životní prostředí a společnost obecně. Pozornost je nutno věnovat širokému zapojení koncových uživatelů a vlastníků v oblasti výzkumných činností.

4 Priorita je přikládána recyklaci nebo regeneraci v rámci továrního výrobního cyklu zaměřeného na nulovou

produkci odpadů. Vezměte laskavě na vědomí, že oblast off-line regenerace, tj. recyklace výrobků na konci životnosti nebo technologie pro zpracování odpadů, nejsou prioritou pro projekty RTD. 5 Termín stavba zahrnuje občanskou infrastrukturu, včetně inženýrských sítí, tj. budovy, silnice, mosty, tunely a podzemní zařízení, přehrady, systémy pro zpracování odpadů, skládky a úložiště odpadů, apod. 17

Činnosti v rámci této TRA jsou komplementární s obecnými technologiemi "materiálů a jejich technologií pro výrobu a transformaci" a též s klíčovou akcí 2 "udržitelná mobilita", s klíčovou akcí 4 programu EESD ("Město zítřka a kulturní dědictví"; viz http://www.cordis.lu/eesd/home.html) a s klíčovou akcí 1 programu IST ("Systémy a služby pro občana"; viz http://www.cordis.lu/ist/home.html), které se týkají bezpečnosti dopravy.

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO PROSINEC 2000 Bude se jednat o poslední periodické kolo pro KA1; zůstane otevřené do 15. května 2001. Toto výběrové kolo bude otevřeno všem pěti TRA, jak je popsáno výše pro projekty RTD, tématické sítě a dohodnuté akce. Kromě normálních projektů se podporují též velké projekty zaměřené na snižování rizik souvisejících s aplikací inovačních technologií a zahrnutím (kde to bude třeba) vývoje, vytyčování orientačních bodů/kritérií a ověřování technologií. Za normálních okolností by se mělo postupovat způsobem, který integruje technologie, otázky materiálů a nehmotných položek, různé obory, výzkumné činitele a uživatele výzkumu, různé způsoby (např. RTD, síťový přístup, školení) a zdroje financování (např. synergie mezi národními programy a v rámci těchto programů) pro řešení společných problémů a zajištění celkové efektivity. Podporuje se velká účast SME, buď prostřednictvím účasti na provádění výzkumu nebo prostřednictvím účasti v uživatelských skupinách. Očekává se, že takové projekty budou projekty větší velikosti, než je průměrná velikost projektů RTD6. Tyto projekty jsou zvláště vhodné pro orientaci na celoevropské problémy a technickou komplexnost náležející k vývoji nových produktů nebo služeb, příští generaci strojů a k vývoji moderní továrny. Uchazeči jsou silně odrazováni od projektů, včetně demonstračních a kombinovaných projektů, zabývajících se nízkým rizikem, rozšiřujícím výzkumem založeným na vlastních řešeních, které nebudou vykazovat jasný příspěvek k velkému rozšíření inovačních řešení a budou znamenat prospěch pouze pro účastníky projektu. * * *

•

Výběrové kolo TRA vyžadující návrhy/nabídky s co nejširším multidisciplinárním přístupem nebude podporovat návrhy zabývající se tématy u těch oblastí, kde jsou k dispozici opatření pro podporu přes jiné programy nebo klíčové akce. Například návrhy směřující do energetického a elektrárenského sektoru by měly být orientovány na tématický program 4 "Energie, životní prostředí a udržitelný rozvoj" a návrhy, které se zabývají specifickými městskými aspekty skupin budov, by měly být orientovány na klíčovou akci "Město zítřka a kulturní dědictví".

•

Kde to bude žádoucí a v rámci priorit pokrytých daným výběrovým kolem se podporuje intenzivnější využívání ICT příští generace pro zlepšování plnění a managementu výzkumu. Návrhy zahrnující využití vysoce kapacitního počítačového zpracování, síťových metod práce sdílení dat a ukládání dat se rovněž těší podpoře. Příklady aplikací jsou plánování a projektování v (téměř) reálném čase a modelování a simulace o vysoké přesnosti.

• Připomíná se, že výběrové kolo pro IMS (inteligentní výrobní systémy) bude znovu

otevřeno do září 2001 pro projekty RTD a tématické sítě. Vezměte laskavě na vědomí, že dané návrhy by měly mít "meziregionální" dimenzi (viz specifické informace k IMS).

6 Průměrné financování z prostředků Evropského společenství pro jednoduchý projekt v oblasti RTD dosahovalo v

minulosti kolem 1,8 mil. euro. Velké projekty jsou definovány v posuzovací příručce jako projekty, jejichž celkové náklady přesahují 10 mil. euro. 18

KLÍČOVÁ AKCE 2: UDRŽITELNÁ MOBILITA A INTERMODALITA SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Ve srovnání s jinými klíčovými akcemi tohoto programu je tato klíčová akce orientována převážně na vytyčenou politiku a z tohoto důvodu ospravedlňuje podrobnější definici cílů a podrobnějšího přímého zapojení tvůrců politik z členských států7. Klíčovým problémem je, jak se vyrovnat se zvýšenou poptávkou po dopravě na straně jedné a potřebou omezit její dopad na fyzické, společenské a lidské životní prostředí na straně druhé, a jak snížit dopravní intenzitu jakožto faktor hospodářského růstu. Tato klíčová akce nabízí příležitost pro zapojení všech zainteresovaných stran do řešení tohoto problému a do posilování inovace v dopravním sektoru podporou použití nových technologií, vývojem nových služeb a poskytováním nových koncepcí a politik. Tato klíčová akce se sama zakládá na přístupu integrovaných systémů k dopravě. S tím, jak silniční, železniční, vodní a letecká doprava prochází různými etapami vývoje, bude i nadále nezbytné zajišťovat jejich optimalizaci z hlediska skladby různých druhů dopravy. Velký důraz však bude kladen na posilování integrace mezi různými druhy dopravy vzhledem k infrastruktuře, provozům, službám, postupům a regulacím/předpisům. Jinými slovy platí, že je třeba posilovat intermodalitu za účelem umožnění lepšího využívání stávajících kapacit. Tato klíčová akce pomůže Unii dále rozvinout a realizovat cíle Společné dopravní politiky8 a cíle národních dopravních politik: • podpora udržitelnosti dopravy z hospodářského, sociálního a ekologického hlediska; • posilování efektivity a kvality dopravních systémů a služeb; • zlepšování bezpečnosti a bezpečí a optimalizace lidské role a působení. Tato akce bude rovněž podporovat další politiky/koncepce Společenství v takových oblastech, jako jsou energetika, průmysl, životní prostředí, zaměstnanost a koheze a bude bojovat proti podvodům v koordinaci s dalšími klíčovými akcemi, jak je načrtnuto v rámci oddílu E tohoto pracovního programu. V oblasti udržitelnosti je cílem prosazování dlouhodobé rovnováhy mezi rostoucí poptávkou po mobilitě na straně jedné a nezbytností respektovat ekologická, bezpečnostní a společenskoekonomická omezení na straně druhé. Některé parametry pro řízení činností této klíčové akce by měly umožňovat dopravnímu sektoru, aby přispíval k realizaci ambiciózních norem pro kvalitu ovzduší a hluk takovým způsobem, který je efektivní z hlediska nákladů, a též by měly umožňovat snižování růstu dopravních emisí CO2 a též k posilování přitažlivosti a přístupnosti udržitelnějších druhů dopravy, jako je železniční doprava, říční doprava a krátká přímořská doprava, a k nárůstu využívání veřejné dopravy. V oblasti zvýšené efektivity a kvality je cílem zlepšit celkovou nákladovou efektivitu a fungování dopravních provozů a infrastruktury. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak co nejlépe integrovat příslušné výhody všech druhů dopravy tak, aby došlo k zajišťování služeb "z domu do domu", a to jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu. Některé parametry by se měly zaměřovat například na významné omezení dopravních zácep na dopravních sítích do roku 2010; na snížení průměrné prahové životaschopnosti pro intermodální nákladní cesty v Evropské unii z přibližně 500 km na 200 km do roku 2010; na podporu politiky Společenství v oblasti zpoplatňování dopravy v Evropě a na integraci informačních technologií a satelitních navigačních a vyhledávacích systémů druhé generace v dopravním sektoru.

7 V souladu s pravidly pro účast a rozšiřování a opatřením evropské komise pro jejich realizaci mohou členské státy a přidružené země získat přístup, po předložení odůvodněného požadavku, k užitečným znalostem, které jsou vytvářeny činnostmi v oblasti RTD v rámci této klíčové akce a příslušného vytváření politiky/koncepce. 8 Referenčními dokumenty k Společné dopravní politice jsou "Budoucí vývoj Společné dopravní politiky na cestě k rámci Společenství pro udržitelnou mobilitu" z prosince 1992 (COM(92)494) a Sdělení o "Společné dopravní politice; udržitelné mobilitě; perspektivách pro budoucnost" z prosince 1998 (COM(98)716). 19

V oblasti bezpečnosti, bezpečí a lidských faktorů je cílem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti a přívětivosti k uživateli za přijatelné náklady pro jednotlivého uživatele i pro společnost. Parametry, které budou brány v úvahu, zahrnují vývoj a podporu použití nových technologicky orientovaných nástrojů a nástrojů orientovaných na chování se zřetelem na snižování počtu, závažnosti a vlivů dopravních nehod, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak z hlediska zabránění znečišťování. Tyto parametry by měly též významným způsobem snížit celkový počet smrtelných a jiných vážných nehod, zejména u silniční dopravy a měly by zlepšit pocit bezpečí u cestujících a snížit ztráty nebo škody u zboží. CÍLE VÝZKUMU Tři cíle v oblasti RTD této klíčové akce, které přispívají k dosažení cíle politiky udržitelné mobility, odrážejí všechny tři hlavní komponenty moderního integrovaného dopravního systému: (i)

regulační a odpovědný rámec odrážející společenskoekonomické cíle;

(ii) interoperabilní infrastrukturu, která umožňuje provoz atraktivních a efektivních dopravních prostředků, které jsou přívětivé k životnímu prostředí; (iii) modální a intermodální systémy pro řízení provozů a poskytování služeb. Společenskoekonomické scénáře

Infrastruktura a rozhraní s dopravními prostředky

Management dopravy

2.1.1. Kvantitativní nástroje pro rozhodování

2.2.1. Rozvoj infrastruktury a údržba

2.3.1. Systémy managementu dopravy

2.1.2. Řídící síly v dopravě

2.2.2. Životní prostředí

2.3.2. Doprava a služby v oblasti mobility

2.1.3. Politiky/koncepce pro udržitelnou mobilitu

2.2.3. Bezpečnost

2.3.3. GNSS druhé generace

2.2.4. Bezpečí 2.2.5. Lidské faktory 2.1 Společenskoekonomické scénáře pro mobilitu lidí a zboží Cílem je vyvinout strategie a nástroje pro řízení dopadu hospodářského, společenského, politického, demografického a technologického vývoje na poptávku po mobilitě a na dopravní politiky. Výzkum poskytne stavební bloky pro podporu evropského strategického rozhodování a informační systém v oblasti dopravy pro tvůrce politik, úřady, průmyslovou sféru a provozovatele. Uvedené tři hlavní stavební bloky jsou kvantitativní nástroje, znalosti o dnešních a zítřejších hnacích silách v dopravě a efektivní politiky. Tyto základní nástroje pro podporu rozhodování budou poskytovat klíče k dalšímu zjemnění a zoperativnění koncepce udržitelné mobility pro další vývoj integrovaných dopravních systémů ve specifickém evropském kontextu. 2.1.1: Kvantitativní nástroje pro rozhodování Aby bylo možno anticipovat, orientovat se a reagovat na potřeby mobility, je nutno, aby dopravní modely byly dále zjemněny a rozvinuty tak, aby vysvětlovaly a prognózovaly cestovní a dopravní rozhodnutí uživatelů spolehlivým způsobem. Rovněž budou muset umožňovat vyhodnocení dopadu různých dopravních politik a vývojových směrů z hlediska hospodářských efektů, zaměstnanosti, životního prostředí, bezpečnosti a koheze tak, aby bylo možno provádět rozsáhlá posouzení. Zejména modely a další vyhodnocovací nástroje budou navrženy tak, aby usnadňovaly stanovení priorit v dalším rozvoji Transevropských sítí a vypracování dalších prvků Společné dopravní politiky. 20

Strategické informační a hodnotící systémy, které budou vyvinuty, budou podporovat aplikace s vyšší úrovní uzpůsobení zákaznickým potřebám, budou vést rozhodovací činitele k plánování dopravních systémů a provozů a budou umožňovat posuzování projektů a iniciativ. Vývoj těchto systémů vyžaduje nové technologie pro shromažďování dat pro specifické oblasti dopravy, kde nejsou k dispozici takové informace pro použití na evropské a světové úrovni, jako jsou trendy mobility, matice výchozích míst a míst určení, informace o nehodách, interních a externích nákladech dopravy, emisí, a to jak pro osobní, tak pro nákladní dopravu. Rovněž vyžaduje přizpůsobení koherentních nástrojů pro pozorování trhu a vytyčení kritérií pro metodiky, integraci hodnotících nástrojů a modelů reagujících na výzkumy v souvislosti s konkrétní politikou a též zlepšené modely a hodnotící metodiky. 2.1.2: Hnací síly v dopravě Současná rozhodnutí a investice v dopravě určují podobu budoucího dopravního systému v Evropě. Včasná identifikace budoucích výzev a úzkých míst by měla umožnit rozhodovacím činitelům, aby se lépe postarali o aktuální a budoucí potřeby mobility. To vyžaduje vytvoření kvantitativních nástrojů v dílčí úloze 2.1.1, které by měly být doplněny o výzkum hnacích sil v dopravě, který nebude možno odpovídajícím způsobem postihnout kvantitativními prognostickými nástroji. Vybudování integrovaných a udržitelných dopravních systémů v Evropě pro uspokojení aktuálních a budoucích potřeb mobility bude vyžadovat výzkum zaměřený na vytvoření strukturovaných a rozsáhlých rámců, které budou určovat politické, sociální, ekonomické, kulturní, demografické a technologické faktory (včetně posouzení jejich vlivů), u nichž je pravděpodobné, že budou utvářet mobilitu a dopravní podnikání, včetně řízení dodavatelského řetězce, dnes i v budoucnu. Rovněž se bude požadovat příprava dlouhodobých referenčních scénářů, které budou odrážet koncepce udržitelné mobility pro budoucnost s definováním jejich operačních, technických a regulačních požadavků a způsobů, jak se k nim dostat. Perspektivy evropské integrace a rozšíření unie směrem na východ, regionální rozdíly a subsidiarita budou pravděpodobně určujícími faktory pro dopravu v Unii a pro její dopravní potřeby a rovněž poslouží ke stanovení nejefektivnějších strategií pro rozvoj integrovaných a udržitelných dopravních systémů v tomto konkrétním evropském kontextu, přičemž budou současně s tím reagovat na výzvy a příležitosti představované pokračující globalizací hospodářských činností. 2.1.3: Politiky/koncepce pro udržitelnou mobilitu Třetí stavební kámen se skládá z efektivních politik pro udržitelný rozvoj, které berou v úvahu nástroje vyvinuté podle předchozích cílů. Výzkum zaměřený na hodnocení politiky, její realizaci, akceptaci a další vývoj bude posilovat rozhodovací proces a naplňování zásad příslušných politik a koncepcí na celoevropské, národní a regionální úrovni, jakož i na úrovni EU. Zlepšený vývoj a realizace politik/koncepcí požadují výzkum strategií pro práci s cíli politik, které by mohly být ve vzájemném rozporu a pro jejich naplňování z hlediska poptávky po dopravě, ekologických a bezpečnostních vlivech, společenské, ekonomické a regionální koheze, územního plánování; posuzování politiky, které v sobě bude spojovat prvky hospodářské analýzy, posouzení vlivů na životní prostředí a bezpečnosti; postupy pro prosazování regulačních opatření spolu s příslušnými metodami a též nástroje na změření dopadu při neuplatňování příslušných regulačních předpisů; optimální právní, institucionální a organizační struktury pro sektor dopravy i vyhodnocení potřeb a příležitostí pro veřejný zásah a partnerství mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru. V neposlední řadě by daný výzkum měl rovněž pracovat s určováním optimálních politik v oblasti cen, jejich vztahu s investicemi do infrastruktury a operačními strategiemi, jejich vlivu na společnost a se způsoby, jak zvýšit jejich veřejnou přijatelnost.

21

2.2 Infrastruktury a jejich rozhraní s dopravními prostředky a systémy Cílem je posílit vzájemné propojování a interoperabilitu, aby bylo možno podporovat účinnost v dopravním systému prostřednictvím dalšího posilování způsobů dopravy a podporou jejich integrace z hlediska infrastruktury, přestupových/překládkových míst, dopravních prostředků (vozidla, plavidla, …), zařízení, provozů, služeb a regulačního rámce. Posilování způsobů dopravy rovněž vede ke zlepšování bezpečnosti a bezpečí a též k jejich přívětivosti z hlediska životního prostředí. 2.2.1: Vývoj a údržba infrastruktury Provozování kontinuálních intermodálních dopravních řetězců pro služby "z domu do domu" napříč Evropou požaduje výzkum, který by umožňoval nákladově efektivní vývoj a údržbu infrastruktur a uzlových oblastí a též stanovení a realizaci slibných alternativních koncepcí dopravy. Další rozvoj, propojování a interoperabilita dopravních sítí, zejména Transevropských dopravních sítí (TENs) vyžadují, aby výzkum byl zaměřen na specifikace pro technickou a administrativní interoperabilitu v rámci jednotlivých druhů dopravy a napříč těmito druhy; aby zjišťování transevropských a síťových vlivů TENs a strategií maximalizovalo jejich kladné přínosy; aby metodiky a nejlepší praktiky pro zlepšování integrace mezi lokálními, regionálními a Transevropskými a Panevropskými sítěmi, zejména v oblasti hraničních přechodů včetně nových koncepcí, optimalizovaly intermodální využívání nákladních jednotek. Optimalizace uzlových oblastí a terminálů, klíčových prvků kontinuálních intermodálních sítí, požaduje, aby nástroje pro plánování a projektování lépe integrovaly přístavní, letištní a vnitrozemské terminály v dané síti a též průvodce dobrými praktikami pro plánování, financování a provozování snadno přístupných přestupních míst v oblasti osobní dopravy. Pro zlepšenou a nákladově efektivní údržbu infrastruktury bude výzkum poskytovat takové nástroje pro management infrastruktury a údržbu, jako jsou metodiky pro posuzování nákladů na životní cyklus a reinženýrink podnikových procesů, materiály a nástroje infrastruktury pro optimalizace interakce mezi infrastrukturou a vozidlem a strategiemi pro nákladově efektivní a spolehlivou údržbu dopravních prostředků a též systémy pro management infrastruktury založené na daných podmínkách a orientované na spolehlivost, určené pro všechny typy infrastruktury a komponenty kritické z hlediska bezpečnosti. Aby bylo možno vytvořit inovační a nákladově efektivní alternativní koncepce dopravy a posoudit jejich potenciální vlivy, požaduje se provedení výzkumu ve dvou oblastech. V první řadě se jedná o potřeby a příležitosti pro nové dopravní prostředky a systémy pro následujících 10 až 30 let, jako je inovační používání potrubních systémů, plovoucích tunelů, automatizovaných podzemních rozvodných systémů, velkokapacitních dopravních prostředků, včetně výzkumů zaměřených na to, jak by mohly současné prostředky splňovat budoucí požadavky a jak by bylo možno integrovat inovační technologie. V druhé řadě se jedná o bezpečnou, efektivní a ekologicky přívětivou integraci nových dopravních prostředků, např. vysokorychlostních plavidel, do stávajících dopravních provozů. Tyto činnosti jsou úzce koordinovány s obecnou činností "Materiály a jejich technologie pro výrobu a transformaci" a též s KA1 "Výrobky, procesy a organizace", zejména co se týče tunelů. 2.2.2: Životní prostředí Cílem je (1) vyvinout evropské harmonizované metodiky pro posouzení a monitorování vlivů dopravní infrastruktury a dopravních provozů na životní prostředí a (2) vyhodnocení technologií, vývoj koncepcí a stanovení regulačních požadavků pro zmírnění znečištění vzduchu a hluku působených dopravou. Rozhodování o environmentálních opatřeních v dopravě vyžadují odpovídající posouzení vlivů dopravy na životní prostředí. Z tohoto důvodu bude nutné, aby se příslušný výzkum zaměřoval mimo jiné též na měření hluku a emisí, znečištění, k němuž dochází v důsledku provozu a nehod, včetně regulovaných i neregulovaných znečišťujících látek, jako jsou částice a základní kovy, a též na zjemnění metodik a postupů pro vyhodnocování vlivů řídících plánů v oblasti dopravní infrastruktury, mezinárodních koridorů a projektů, a též dopravních provozů 22

a alternativních logistických řetězců na životní prostředí, a na integraci těchto prvků do širšího společenskoekonomického posuzování (včetně strategického a environmentálního posouzení). Aby bylo možno zmírňovat vliv dopravy na životní prostředí, bude nutné, aby se výzkum soustředil do čtyř oblastí. V první řadě se jedná o strategie pro zmírňování hluku a emisí znečišťujících látek ve městech, v přístavech a na letištích a v blízkosti velkých dopravních infrastruktur. V druhé řadě se jedná o nové technické a regulační požadavky na posilování environmentální konkurenceschopnosti při provozování vozidel, vlaků, letadel a plavidel. Za třetí se jedná o specifikace environmentálně kompatibilních infrastruktur, včetně řešení pro omezování jejich vizuálního narušování životního prostředí a dále o organizační rámce a rámce politiky pro zavádění a používání ekologicky přívětivých dopravních prostředků a systémů. 2.2.3: Bezpečnost Cílem je vyvíjet a realizovat systematické přístupy pro bezpečnost u všech druhů dopravy z hlediska nákladové efektivity. Výzkum by měl poskytovat základ pro harmonizovaná panevropská opatření v oblasti bezpečnosti. Vývoj metodik pro systematický přístup v oblasti bezpečnosti a pro analýzu rizik v dopravě požaduje především společné metodiky a nástroje pro analýzu nebezpečí a rizik, pro vytvoření cílů v oblasti bezpečnostních požadavků a příslušných postupů v oblasti bezpečnostních kontrol a pro vypracování postupů pro zajišťování bezpečnosti a pro management a dále též systematické přístupy k nouzovým situacím, včetně postupů pro záchranu cestujících a jejich evakuaci z dopravních prostředků a všech druhů infrastruktury. Dále bude třeba, aby byly vytvořeny metodiky pro nákladově efektivní posuzování opatření v oblasti bezpečnosti dopravy a zlepšování v oblasti návrhů vozidel a též metody a nástroje pro realizaci a prosazování bezpečnostních předpisů a strategií, včetně předpisů pro přepravu nebezpečného zboží. V neposlední řadě je třeba se zaměřit též na pravidla a postupy pro integraci a využívání navigačních, řídících a informačních systémů pro zvyšování bezpečnosti a automatizovaných řešení a též posuzování role lidského faktoru, a na otázku, jak zajistit pozitivní vliv telematiky na bezpečnost, a na zvýšené používání komunikačních zařízení. Rovněž je třeba brát zřetel na výsledky programu "uživatelsky přívětivá informační společnost" (IST). Výzkum se bude též zaměřovat na specifické otázky bezpečnosti, jako jsou proveditelnost metodik a technologií pro návrh přestupných/překládkových postupů pro zvýšení bezpečnosti cestujícího při přemísťování z oblasti automobilu do letadla, lodí a železnic a naopak; bezpečnostní rizika a řešení otázek souvisejících s existencí různých dopravních značek a předpisů v Evropě; posuzování výkonů řidičů a chování posádek a tělesného stavu vzhledem k nemocím, únavě a požívání alkoholu, různých typů drog a léků a též důvěrné výkazové postupy pro nebezpečné události. 2.2.4: Bezpečí Výzkum by měl navrhovat strategie a nástroje pro zajištění vyšších úrovní bezpečí v dopravě. Zlepšování bezpečí pro cestující a náklad bude požadovat výzkum, ve spolupráci s programem IST, ve třech oblastech. V první řadě půjde o organizační systémy pro zavazadla a zboží na lodích, letadlech a terminálech. V druhé řadě se bude jednat o aspekty bezpečí u veřejné dopravy, včetně automatické detekce problémů a událostí v této oblasti a koncepce pro zvyšování bezpečí a provozu zařízení a dopravních prostředků (včetně prevence pirátských praktik). Také bude kladen důraz na harmonizované postupy pro zajištění bezpečí u provozů intermodální dopravy a organizaci opatření u dopravních řetězců z domu do domu a též systémů a opatření pro včasné varování a zabezpečení nákladu. 2.2.5: Lidské faktory Cílem je (1) zlepšit lidskou roli a výkon v dopravních provozech, (2) posoudit a vyhodnotit budoucí potřeby školení a příležitosti pro pracovní místa, přičemž současně s tím se bude provádět (3) zvyšování úrovní pohodlí v přístupu k dopravním prostředkům.

23

Zlepšování lidské role a výkonu v dopravě vyžaduje, aby výzkum poskytoval systematické přístupy k mnoha faktorům, které budou ovlivňovat vzájemné působení mezi lidskými jedinci a automatizovanými systémy v dopravě, jako je posuzování podpůrných systémů strojvedoucích/řidičů a vývoj a přijímání nových postupů a technologií a též vyhodnocování zdravotních vlivů dopravy, včetně vysokorychlostní dopravy a dopravy ve vysokých nadmořských výškách. V oblasti školení a vzdělávání bude výzkum zaměřen na následující otázky: školící nástroje a postupy pro krizový management ze strany pracovníků v letadlech, plavidlech, vozidlech a v oblastech přestupu cestujících; harmonizované postupy pro realizaci mezinárodních předpisů souvisejících se školením a vzděláváním; školící a podpůrné systémy pro strojvedoucí/řidiče a posádku; nová pracovní místa, strategie pro kvalifikační a kariérní vývoj v souvislosti se strukturálními změnami v železniční dopravě, veřejné dopravě a v námořní dopravě, včetně přístavů a evropských vzdělávacích a školících (včetně rekvalifikačních) potřeb pro profesionály v oblasti dopravy, rovněž s využitím simulátorů. Zvýšené úrovně pohodlí a přístupnosti v dopravě bude dosaženo prostřednictvím výzkumu zaměřeného na strategie na zlepšování přístupu k dopravě a zjišťování širších společenskoekonomických přínosů dostupné dopravy napříč sektory a nových návrhů na dopravní prostředky a terminály, které budou přístupné pro všechny lidi. 2.3 Modální a intermodální systémy managementu dopravy Cílem je vývoj a usnadňování použití vysoce výkonných systémů pro řízení dopravních a přepravních služeb, a to jak na úrovni jednotlivých druhů dopravy pro leteckou, vodní, železniční, silniční a městskou dopravu, tak pro intermodální dopravu. Vývoj druhé generace satelitních navigačních a vyhledávacích systémů se tudíž považuje za důležitý přispívající nástroj. Tyto činnosti budou prováděny ve spojení s programem zaměřeným na uživatelsky přívětivou informační společnost a budou zahrnovat použití souvisejících informačních systémů, jejich integraci do dopravních systémů a potvrzování výsledných integrovaných systémů včetně institucionálních řešení pro jejich využití. 2.3.1: Systémy managementu dopravy Efektivnější, bezpečnější a ekologicky přívětivější použití dostupné infrastruktury vyžaduje odpovídající management dopravních toků. Tři hlavní cíle v tomto ohledu jsou: (1) přispět k vývoji, integraci a ověřování vyspělých systémů managementu dopravy, včetně výměny mezi informačními systémy a jejich využití; (2) vytvoření koherentní architektury integrovaných systémů managementu dopravy pro celý dopravní řetězec; a (3) jemné vyladění nástrojů a politik pro řízení poptávky a usnadňování jejich využití. Aby bylo možno zlepšovat management dopravních toků, bude se vývoj muset soustředit na následující čtyři oblasti, které staví na výsledcích získaných v rámci FP4 (Čtvrtý rámcový program). Především se jedná o posouzení nových evropských koncepcí a funkcí managementu a informačních služeb lodní dopravy (VTMIS) a říčních informačních služeb (RIS) pro optimalizované služby managementu vodní dopravy včetně bezpečných lodních provozů, plánování budoucích výkonů a zvýšené dopravní efektivity; zlepšování navigačního řízení a pobřežních služeb a pilotáže; specifické požadavky pro vysokorychlostní plavidla. Druhou oblastí je rozšiřování evropského systému managementu železniční dopravy (ERTMS) směrem k vrstvám managementu dopravy, včetně analýzy a přidělování kapacit, který staví na aktuálním vývoji signalizačního (ERTM/ETCS) a telekomunikačního (GSM-R) systému, včetně používání související informační infrastruktury pro podporu činností v oblasti managementu dopravy a zákaznických služeb. Třetí oblastí je v souladu se závěry Skupiny na vysoké úrovni pro reformu managementu letecké dopravy ("Jednotné nebe") úkol spočívající ve zlepšení provozu systémů pro řízení letecké dopravy, mimo jiné ověřováním strukturální cesty přínosů a proveditelnosti realizace Evropského systému managementu letecké dopravy (systém EATMS) prostřednictvím integrace a provozního ověřování. Poslední oblastí je oblast posuzování automaticky vedených vozidel z hlediska dopravní politiky a posuzování dynamických systémů managementu silniční dopravy, včetně managementu událostí, které pokrývají provozní postupy pro shromažďování dat, zpracování dat, modelování a poskytování informací pro uživatele silnic a provozovatele silnic a též vývoj řešení, jež budou 24

odpovídat dohodnutým úrovním interoperability mezi informačními systémy a systémy managementu založenými na informacích pocházejících ze silnic napříč EU. Výzkum musí rovněž vytvořit základ pro integrovanou architekturu managementu dopravy po celém dopravním řetězci, zejména prostřednictvím vytvoření postupů pro výměnu dopravních informací a přepravních dokumentů a též nástrojů a metod pro optimalizaci managementu intermodálních dopravních řetězců a pro propojování mezi uzlovými body napříč různými druhy dopravy a sektory, včetně rozhraní těchto prvků s příchozí a odchozí dopravou a včetně integrování podpůrných informací a komunikačních systémů. Rovněž bude nutno řešit bezpečný a efektivní management takových uzlových bodů, jako jsou letiště, přístavy a nákladní terminály. Nástroje v oblasti managementu poptávky, jako je cenová politika a její praktická realizace, jak napříč jednotlivými druhy dopravy, tak v modálních situacích, vyžadují výzkum a vývoj zaměřený na návrh dopravních cenových programů, včetně systémů pro zpoplatňování silniční dopravy v závislosti na vzdálenosti a systémů managementu mobility na úrovni místa a oblasti a pro mobilitu v souvislosti s turistikou, včetně vývoje politických scénářů podporujících management mobility. 2.3.2: Služby v oblasti dopravy a mobility Zvyšování efektivity a udržitelnosti dopravních systémů a podpora přesunu mezi jednotlivými druhy dopravy vyžadují zlepšené a inovační služby a strategie v oblasti dopravy a mobility. RTD by měl pomáhat: (1) snižovat hranice rentabilních vzdáleností intermodální nákladní dopravy a posilovat kvalitu intermodálních nákladních spojů; (2) zlepšovat kvalitu a využití hromadné osobní dopravy, neautomobilové dopravy a taxi služeb v místní a regionální osobní dopravě; (3) umožňovat lepší využití stávající infrastruktury a stávajících kapacit prostřednictvím společných služeb v oblasti nákladní a osobní dopravy. Aby bylo možno posilovat kvalitu intermodálních služeb v oblasti nákladní dopravy a logistiky z domu do domu u všech druhů dopravy, včetně městských a venkovských oblastí, budou výzkumné činnosti pokrývat čtyři oblasti. V první řadě se bude jednat o nové strategie pro intermodální dopravu se zvláštním důrazem na inovační koncepce pro spoje na kratší a střední vzdálenosti pro nestandardizované náklady a malé zásilky. Druhou oblastí budou nová organizační řešení pro zlepšení jakosti služeb u distribuce zboží v rámci městských a venkovských oblastí a mezi těmito oblastmi a centry nákladní dopravy. Třetí oblastí budou uživatelské požadavky a provozní využívání otevřených a přístupných informačních systémů, stavění mimo jiné na elektronickém obchodování, které bude nabízet spolehlivé informace v reálném čase a další služby s přidanou hodnotou pro všechny činitele v dopravním řetězci se zaměřením na omezování nákladů a umožňování managementu nákladní dopravy na bázi spolupráce. V neposlední řadě pak půjde o strategické nástroje pro optimalizaci organizace dopravy v rámci logistických procesů. Zlepšená integrace jednotlivých druhů dopravy v dopravním řetězci vyžaduje různá organizační a technická řešení. Výzkum se proto bude dotýkat následujících oblastí: potenciálu pro služby v oblasti nákladní dopravy typu železniční/letecká doprava s inovačními nákladními centry na letištích; inovačních koncepcí pro dopravní služby z domu do domu za integrace příbřežní lodní dopravy a vnitrozemské vodní dopravy, zejména s důrazem na roli služeb managementu vodní dopravy při dosazování efektivních intermodálních provozů nákladní dopravy; vyvstávajících příležitostí pro nové provozní koncepce a spoje železniční dopravy, včetně vývoje Evropských nákladních železničních koridorů, jakožto součásti dopravních služeb z domu do domu; a konečně oblasti inteligentního intermodálního zařízení, včetně přechodu mezi železnicí/silnicí pro zlepšení efektivity dopravního řetězce. Zlepšené systémy a služby v oblasti osobní dopravy budou vyvíjeny, ověřovány a prezentovány za účelem zlepšení kvality a využívání hromadné dopravy, neautomobilových druhů dopravy a taxislužeb v místní a regionální dopravě. Výzkum se bude orientovat na následující oblasti. První oblastí jsou prostřednické systémy hromadné dopravy, které zaplní mezeru mezi systémy autobusové, tramvajové a jiné veřejné dopravy. Druhou oblastí jsou inovační služby šité na míru potřebám zákazníků, které jsou založeny na specifických tržních potřebách různých skupin cestujících, jako jsou lidé se ztíženou mobilitou, noční cestující, studenti a cestující na služebních jízdách. Třetí oblastí je používání neautomobilových a 25

nemotorových druhů dopravy a taxislužeb, zejména ve spojení s veřejnou dopravou a též organizační a jiné požadavky pro služby v oblasti osobní dopravy typu z domu do domu, které používají mimo jiné též integrované cestovní informace, rezervační, platební a jízdenkové systémy. Aby bylo možno zvýšit přitažlivost ekologicky přívětivých druhů dopravy na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni, a aby bylo možno prosazovat změnu v chování, prostřednictvím společných koncepcí pro služby v oblasti nákladní a osobní dopravy, budou výzkumné činnosti pokrývat dobré praktiky v oblasti plánování a navrhování dopravních sítí a služeb, zejména se zřetelem na inovační finanční a organizační partnerství pro venkovské oblasti, městská centra a oblasti s nízkou hustotou zalidnění. Rovněž bude třeba zaměřit se na strategie a nástroje pro změnu chování v oblasti nákladní a osobní dopravy prostřednictvím povědomí a marketingových kampaní a též prostřednictvím segmentace evropských trhů a určité skupiny ukazatelů pro místní dopravu a strategie pro podporu jejího využití pro vytyčování orientačních bodů/kritérií a rozhodování. 2.3.3: Satelitní navigační a vyhledávací systémy druhé generace Cílem je přispívat k vývoji a realizaci evropské strategie se zřetelem na satelitní navigační a vyhledávací systémy druhé generace (GNSS). Zatímco v oblasti vesmírného a pozemního řízení se zaměření práce bude vyvíjet z rozhodnutí v oblasti příslušné politiky vzhledem k mezinárodní spolupráci, bude se v segmentu aplikací daný výzkum zaměřovat na posilování využití satelitních navigačních a vyhledávacích systémů přes hodnotový řetězec dopravního sektoru. Se zřetelem na satelitní navigační a vyhledávací systémy druhé generace (Galileo) bude výzkum a vývoj pokrývat následující tři oblasti ve spojení s programem IST. V první řadě se bude jednat o vývoj technologických a provozních funkcí, které umožní, aby Evropa hrála rozhodující roli v budoucích mezinárodních, celosvětových dohodách o spolupráci ve vesmíru. V této souvislosti budou zaváděny příslušné koordinační mechanismy, aby bylo možno zajistit maximální synergie s pracemi prováděnými ze strany ESA a případně s potenciálními uživateli. Druhou oblastí je vývoj a realizace určité strategie pro posilování pronikání satelitově založených navigačních a vyhledávacích systémů přes celý dopravní sektor, jako zlepšení výkonových parametrů v aplikacích, jež jsou kritické z hlediska bezpečnosti, jako z hlediska nákladů a provozu efektivnější náhradu za stávající operační infrastrukturu a jako prostředek pro podporu vytváření nových služeb s přidanou hodnotou, zejména v intermodálním kontextu. Důraz bude kladen na demonstrace v oblasti aplikace a též na zvažování podpůrných ekonomických, institucionálních, právních a regulačních aspektů. Třetí oblast představuje analýzu uživatelských požadavků, příležitostí a překážek spojených se specifiky různých druhů dopravy a infrastruktur.

STRATEGIE Při definici strategie a priorit pro výběrová kola vyhlášená v prosinci 2000 a červnu 2001 je pozornost věnována prioritám příslušných politik/koncepcí, které jsou stanoveny Komisí, příslušným výsledkům získaným z projektů FP4 (Čtvrtý rámcový program) a prvním krokům projektů FP5. Zvláštní význam byl kladen integraci, ověřování, demonstraci a posuzování výsledků předchozích projektů za účelem usnadnění rozhodovacího procesu v dopravní politice a její realizace na evropské, národní a místní úrovni. Nový přístup pro realizaci všech činností klíčových akcí se bude zaměřovat na dva hlavní prvky: -

soustředění podstatné části činností klíčových akcí kolem hlavní skupiny tzv. cílených akcí, které jsou určeny k usnadňování získávání řešení s měřitelným vlivem, které je vysoce profilové a má přímý vztah k cílům politiky EU. Cílené akce integrují multidisciplinární a multisektorové činnosti, včetně, je-li to možné, partnerství mezi subjekty soukromého a veřejného sektoru a koncové uživatele z řad podnikového a průmyslového sektoru a z řad tvůrců politiky;

-

stanovení omezeného počtu priorit strategického významu k EU, které budou řešeny s návrhy spojenými s tématy Pracovního programu. 26

Komise usiluje o podporování návrhů o vynikající kvalitě a odpovídajícím rozsahu; které budou moci přispívat k dosahování kritického obsahu v oblasti prioritních témat a které budou mít co nejvyšší vliv na evropské úrovni. Komise v tomto smyslu vynaloží své úsilí. Další informace budou zpřístupněny po publikaci příslušných výběrových kol. Tyto informace pak bude možno stáhnout z http://www.cordis.lu/growth/home.html.

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ VÝBĚROVÉ KOLO VYHLÁŠENÉ V PROSINCI 2000 Toto kolo bude otevřeno pro dvě cílené akce: CIVITAS (CIty VITAlity Sustainability Udržitelnost městského života) a GALILEO (Evropský satelitní navigační systém). CIVITAS CIty VITAlity Sustainability Tato cílená akce bude otevřena ve spojení s výběrovým kolem klíčové akce "Hospodárná a efektivní energie pro konkurenceschopnou Evropu" dílčího programu "Energy" (Energie). Společná realizace daných dvou programů bude vést ke společnému financování projektů. Žadatelé by měli věnovat zvláštní pozornost skutečnosti, že dané návrhy/nabídky musejí vystihovat cíle obou programů a že se budou aplikovat kritéria relevance a kvalifikovatelnosti, hodnotící kritéria a prahové hodnoty, jak je popsáno v pracovních programech a podpůrné dokumentaci obou programů, a tyto aspekty budou řídit společný hodnotící proces. Přibližně tři čtvrtiny obyvatel EU žijí v městských oblastech. Přes 30% všech přepravních kilometrů je realizováno ve městech. Spotřeba energií u dopravy ve městech rychle roste, přičemž osobní automobily a komerční vozidla odpovídají za 98% spotřeby energií v městské dopravě. Městská doprava odpovídá za více než 10% všech emisí CO2 v EU. Nebezpečí neudržitelného růstu dopravy, zhoršující životní podmínky a též komplikující plnění takových nových politických závazků, jako je protokol z Kjótó, zdůrazňuje naléhavou potřebu změnit tyto trendy. Požaduje se radikální změna založená na kombinaci opatření vycházejících z technologie a příslušné politiky. Výzkum efektivity jednotlivých opatření hraje svou roli podobně jako vývoj a prezentace. Existuje však rovněž určitá kritická role pro projekty v oblasti demonstrace a posuzování, které integrují určitý balík opatření a mají dostatečně velkou velikost na to, aby vytvářely nějaký viditelný dopad. Cílem této cílené akce je posoudit vlivy radikálních nových strategií politiky udržitelné městské dopravy podporovaných inovačními opatřeními, technologiemi a infrastrukturou na spotřebu energie, dopravní podmínky a znečišťování9 ve městech. Tyto strategie by se měly zvláště zaměřovat na dosažení určitého posunu ve výběru druhu dopravy těmi lidmi, kteří mají možnost používat automobil, směrem k alternativám. Dané návrhy by v sobě měly spojovat energeticky efektivní, nákladově efektivní a čistý vozidlový park, ať již soukromý nebo veřejný, který bude založen minimálně na normě Euro-4, a nezbytnou pevnou infrastrukturu (např. doplňování paliva) s širším balíkem opatření, aby bylo možno pokrýt jak stranu poptávky po dopravě, tak stranu nabídky dopravy. Tento balík by měl zahrnovat inovační strategie pro management poptávky, které budou založeny na omezení přístupu a integrované cenové politice; podporu hromadné osobní dopravy a nových koncepcí pro distribuci zboží; nové formy vlastnictví a používání vozidel; inovační "měkká" opatření pro řízení poptávky po mobilitě a zvyšování povědomí; a systémy managamentu dopravy a související informační služby. Tyto návrhy by měly být připraveny nadnárodními partnerstvími, která budou obsahovat určitý malý počet jasně stanovených místních iniciativ a musejí být schopna dosáhnout určité významné změny v rozčlenění jednotlivých druhů dopravy v rámci celého města nebo městského regionu. Měly by být definovány a monitorovány indikátory pro úspěch a příslušné

9 Tento termín zahrnuje emise a hluk 27

cíle, zkušenosti by měly být široce rozšiřovány, aby bylo možno podporovat přijímání a normalizaci. GALILEO - nová generace satelitních navigačních služeb Na základě rozhodnutí Rady (1999/C 221/01) se zřetelem na účast Evropy na nové generaci satelitních navigačních služeb pod názvem GALILEO bylo v červnu 1999 zahájeno vyhrazené výběrové kolo. Cílem tohoto kola byla definice celkové architektury systému GALILEO. Aby bylo možno získat optimální výsledky, provádí se příslušné mechanismy synergií za pomoci Evropské vesmírné agentury a potenciálních provozovatelů a uživatelů. Definiční fáze končí v prosinci 2000 a bude poskytovat posouzení probíhajících vztahů v rámci systému za účelem zajištění shody mezi požadavky uživatelů (uživatelé jsou dotazováni velkoplošným způsobem prostřednictvím příslušných fór) a službami, jež budou poskytovány. Kromě toho velmi efektivní práce umožnila získání nezbytného spektra frekvencí pro satelitní navigaci a výsledky mezinárodních jednání poskytly jasnější evropské postavení na globální úrovni. Tato cílená akce zaměřená na systém Galileo se bude koncentrovat na určité aspekty, které jsou kritické pro efektivní realizaci infrastruktury systému Galileo a její použití v četných aplikacích v rámci celkového vývoje systému Galileo. Cíle současné cílené akce jsou uskupeny ve dvou oblastech. V první řadě je vývojová fáze systému Galileo založena na zjemněné analýze určitých systémových prvků v celkovém kontextu satelitní navigace. To se vztahuje na komplementární definici místních prvků; vliv interoperability na definici systému; a činnosti v oblasti standardizace. V druhé řadě pak vyžadují činnosti umožněné satelitní navigací zvláštní pozornost v oblastech: vývoje a optimálního využití satelitní navigace pro všechny druhy dopravy; podrobné analýzy služeb; a vývoje regulačního rámce. Tato cílená akce je spojena s příštím zasedáním Rady pro dopravu, které se má konat v prosinci a má rozhodnout o systému Galileo. V případě, že toto rozhodnutí bude znamenat změnu cílů této cílené akce, dojde v souladu s tím k jejímu přizpůsobení. V případě, že budou k dispozici rozpočtové zdroje jakožto důsledek uvedeného rozhodnutí, mohly by být úkoly, které nebyly dostatečným způsobem pokryty v rámci předchozích výběrových kol, spuštěny ve výběrovém kole plánovaném na červen 2001. Informace v tomto ohledu by měly být k dispozici prostřednictvím dalších informací po zveřejnění daného kola.

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO Z ČERVNA 2001 Výběrové kolo plánované na červen 2001 se orientuje na cílenou akci v oblasti železnic (SMART RAIL) a určitý omezený počet priorit napříč cíli programového výzkumu. SMART RAIL - jednotný trh pro služby v oblasti železniční dopravy Tato cílená akce je založena na cíli Unie vytvořit jednotný trh pro železniční dopravní služby, jak je navrženo v tzv. Balíku železniční infrastruktury (včetně transevropské železniční nákladní sítě – TERFN) v direktivě o interoperabilitě konvenčních železnic, která se projednává, a v plánované direktivě o bezpečnosti na železnicích. Účast by měli zvážit všichni aktéři (jak historičtí, tak noví) působící na železničním trhu. Daná cílená akce pokrývá dvě skupiny priorit. První skupinou je nový přístup k managementu bezpečnosti na železnicích. To zahrnuje určitou tématickou síť zahrnující všechny příslušné zainteresované strany (provozovatele železnic, správce infrastruktury, dodavatelský průmysl, certifikační a regulační úřady a uživatele), která řídí tuto první prioritu a provádí koordinaci s činnostmi členských států. Rovněž zahrnuje dvě výzkumné akce, z nichž první se vztahuje na vývoj integrovaných přístupů pro management bezpečnosti na železnicích, který by měl být založen na koherentním rámci životního cyklu, který pokrývá všechno příslušné plánování, organizaci, monitorování a posuzování. Druhá oblast se zabývá rozvojem kvalifikací

28

pracovníků a metodami školení a podpůrnými nástroji pro provozování hranice.

vlaků přes státní

Druhá skupina priorit je určitá řada demonstračních činností na jednom či více koridorech Transevropské sítě, která pokrývá následující charakteristiky: zavádění určitého nového přístupu pro efektivnější využití infrastruktury (např. dynamické plánování v oblasti jízdních řádů a přidělování slotů; transparentní a nediskriminační zpoplatňovací programy a výkonové režimy, které zastřešují pobídky v oblasti efektivity; řešení pro zlepšenou spolehlivost/kvalitu spojů pro vlaky nákladní dopravy jedoucí přes hranice, včetně takových aspektů, jako je výměna dat; zlepšení v efektivitě a kvalitě služeb u evropského systému nakládky nákladních vozů. To by mělo zahrnovat souhrnnou činnost se společnou skupinou uživatelů a též se společným přístupem/společnými metodami pro vyhodnocování a monitorování železničních dopravních služeb. Priority u jednotlivých cílů pracovního programu Společenskoekonomické scénáře pro udržitelnou mobilitu V oblasti nástrojů pro rozhodovací proces by měla být přikládána priorita: dokončení ETIS (Informační systém Evropské dopravní politiky) s vytvořením zástupce ETIS a výkonovému posuzování Evropského systému letišť. V oblasti řídících sil dopravy je třeba dát prioritu porozumění použití a vlivům elektronického života a elektronického obchodu obecně v dopravním sektoru. Využití internetu a IT bude mít vliv na celkovou dopravu zboží a lidí. Vliv na městské oblasti bude zvláště významný. Rovněž je důležité provést analýzu jeho účinků na výběry při rozhodování o způsobech mobility. V oblasti politik pro udržitelnou mobilitu bude priorita kladena na: použití výnosů z politiky zpoplatňování dopravy; a institucionální otázky v realizaci dopravní politiky se zvláštním důrazem kladeným na přidružené země. Infrastruktury a jejich rozhraní s dopravními prostředky a systémy V oblasti ekologie náleží priorita definici strategií ovlivňujících složení silničního parku vozidel. V oblasti bezpečnosti dopravy by priorita měla být kladena na: další rozvoj norem bezpečnosti na silnicích se zvláštním důrazem na ochranu zranitelných uživatelů silnic; posuzování bezpečnostních vlivů po dobu životního cyklu v souvislosti s plánováním, návrhem, stavbou, provozem a údržbou silnic; vývoj metodik pro shromažďování letových/provozních dat a dat o lidských faktorech pro zlepšení analýzy bezpečnostních trendů se zřetelem na závěry plynoucí ze Skupiny na vysoké úrovni pro reformu managementu letecké dopravy (“Single Sky”). Probíhá rozsáhlý výzkum aspektů bezpečnosti tunelů na národní úrovni a v rámci jiných klíčových akcí Rámcového programu. Za vysokou prioritu se považuje rozsáhlá akce na podporu vývoje politiky pro integraci výsledků plynoucích z průběžného výzkumného úsilí. V oblasti bezpečí v dopravě je třeba klást prioritu na bezpečí/bezpečnost pro intermodální provozy nákladní dopravy.

vytvoření

postupů

pro

V oblasti lidských faktorů by měla být priorita kladena na posilování odborných znalostí odborníků na plánování místní a regionální dopravy. Systémy managementu modální a intermodální dopravy V oblasti systémů managementu dopravy náleží priorita inteligentním provozům lodní dopravy. * * * Tam, kde to bude třeba a v rámci priorit RTD pokrytých každým kolem, se žadatelům doporučuje, aby výrazně používali nástroje nabízené ICT, od vytvoření internetových stránek, intranetů, extranetů po digitální spolupráci, sdílení/přístup k dálkovým databázím a prostorovou koncepci jako novou infrastrukturu pro manipulaci, výpočty a řešení u komplexních aplikací. 29

KLÍČOVÁ AKCE 3: POZEMNÍ DOPRAVA A NÁMOŘNÍ TECHNOLOGIE SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Strategickým cílem pro sektory pozemní a námořní dopravy je vývoj technologické infrastruktury pro nabídku budoucích dopravních prostředků a koncepcí. Celkovou snahou je podporovat očekávaný růst poptávky po dopravě nějakým udržitelným způsobem (který bude pokrývat městskou, meziměstskou a námořní dopravu a příslušná prostředí) a udržovat a konsolidovat konkurenceschopné postavení evropských sektorů představujících nabídku silniční, vodní, železniční a intermodální dopravy. Měřitelné přínosy, které by měly být zajištěny z této klíčové akce jsou rovněž spojeny s významným snížením spotřeby energií a velkým navýšením celkové bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti. Cílem by rovněž mělo být prokázání komerční životaschopnosti technologických řešení pro zákaznicky přijatelný a integrovaný evropský dopravní systém. Pro námořní sektor zde vystupují ještě další cíle spočívající v posilování jeho ekonomické a provozní základny přes zvýšené systematické inovační rozpětí úplného nabídkového řetězce, neboť 50 až 80% přidané hodnoty u stavby lodí je vytvářeno mimo loděnici. Výzkumné úsilí bude zvažováno a organizováno kolem (a) vývoje kritických technologií a (b) jejich integrace a ověřování v souvislosti s vyspělými průmyslovými koncepcemi za účelem dosažení následujících hlavních výsledků: Zlepšená efektivita paliva a snížení emisí: Příspěvek k průměrnému snižování o 30% v emisích CO2 pro nový automobilový park, 20% pro železniční vozidla a 15% u námořních plavidel do období 2008 až 2012 oproti stavu technologií v roce 1995 z hlediska spotřeby u ekvivalentních tříd; vývoj a ověřování vozidel s nulovými emisemi a vozidel s ekvivalentem nulových emisí, jež by mohla být umístěna na trh v rozmezí let 2005/2010; cíle týkající se hluku při průjezdu: 70 dBA pro automobily, 74 dBA pro těžká vozidla založená na standardních homologačních zkouškách a snížení o 10 dBA vzhledem k současné železniční technologii. Zlepšené výkonové parametry: Pro nová a vyspělá vozidla, plavidla a koncepce infrastruktury se usiluje o zlepšení o 30% až 50% v oblasti bezpečnosti, možnostech údržby, spolehlivosti, dostupnosti a možnostech provozního nasazení. Pro železnice se očekává zvýšení spolehlivosti (o 25%) a dostupnosti (ve výši 99% v dobách dopravní špičky); referenčními cíly jsou snížení nákladů životního cyklu a nákladů na údržbu o 30%. Pro lodě, podmořská plavidla a návrhy námořní infrastruktury se usiluje o zlepšení v oblasti snížení doby pro uvedení na trh o 15 až 20% a zvýšení efektivity a snížení provozních nákladů o 30% až 40%. V případě intermodálních logistických rozhraní by se měly vyspělé koncepce zaměřovat na zvýšenou spolehlivost, energetickou účinnost a přizpůsobitelnost při významném urychlení (až na 50%) logistických provozů. Zlepšená konkurenceschopnost systému: Zkrácení doby pro uvedení na trh a nákladů na polovinu je očekáváno pro vývoj koncepcí vozidel a hlavních komponent infrastruktury. Další zlepšení je možno dosáhnout prostřednictvím plné spolupráce mezi výrobci, dodavateli komponent a subdodavateli; ve střednědobém horizontu se jedná o možnost zlepšení u kvality a spolehlivosti vozidel o přibližně 50% díky zlepšení praktik v oblasti integrace projekčních a výrobních operací. Tam, kde to bude třeba, budou pro kritické technologie společné pozemní dopravě a námořním technologiím vyhledávány příležitosti pro využívání potenciální přidané hodnoty pro výzkumné činnosti napříč sektory.

30

Kritické technologie a ověřování a integrace technologií Prioritou je optimalizovat přínosy z celoevropského RTD uznáváním potřeb pro integrovaný přístup kolem dvou hlavních oblastí práce: i) vývoj kritických technologií, který je považován za nástroj poskytující nejefektivnější vyvážení u dvou hlavních směrů odpovídajících cílům klíčové akce. Pro pozemní dopravu se klade priorita na efektivnější, inteligentnější, čistší a bezpečnější vozidla. U námořních technologií patří priorita efektivnějším, bezpečnějším a ekologičtějším lodím a inovačním námořním technologiím, zvláště pro provoz bez posádky. ii) integrace a ověřování technologií je základním prvkem pro realizaci klíčové akce s koherentním uskupením projektů RTD kolem společných strategických cílů. Tyto cílené činnosti RTD budou demonstrovat proveditelnost dosahování strategických cílů dané klíčové akce. Takové technologické platformy (TP) budou slučovat nezbytné spektrum vyspělých technologií do projektů/projektů zaměřených na prokazování, na úrovni inženýrských koncepcí, jejich proveditelnosti při dosahování strategických cílů klíčových akcí. Budou zastřešovat výrobce, dodavatele a další příslušné zainteresované strany s úkolem vytvořit inženýrské koncepce a vytyčit vhodné orientační body/kritéria pro budoucí vozidla, plavidla, platformy, komponenty nebo systémy, jejichž funkčnost bude nutno prokázat. Zejména se budou používat integrační a demonstrační činnosti pro posouzení a další prozkoumání potenciálu pro kombinaci technologických balíků při dosahování ekonomicky životaschopných alternativ budoucích koncepcí pozemní a námořní dopravy.

• VÝVOJ KRITICKÝCH TECHNOLOGIÍ • Super nízké / nulové emise • Konstrukční, hnací komponenty • Hluk a vibrace, aerodynamika

• Efektivní • Aktivní a pohony pasivní bezpečnost • Zvýšená • Údržba mobilita • Náklady pro • Prostředí v celou dobu kabině životnosti dopravního prostředku

Hospodárná, čistá, inteligentní vozidla

Inovační a bezpečná vozidla

• Systémy s • Zařízení nízkými pro ekol. vlivy manipulaci s nákladem • Fluidní a překládku dynamika • Automa• Specifický tizované návrh a monitorovýroba vací • Bezpečnější, systémy a lehčí a komponenty hospodárnější řešení

Interakce Moderní lodě mezi člověkem a plavidla a vozidlem

Využívání moře pro dopravu

II. INTEGRACE A OVĚŘOVÁNÍ TECHNOLOGIÍ 1. Nové koncepce vozidel pozemní dopravy; zvýšená efektivita systémů 2. Moderní koncepce pro lodě a vozidla; konkurenceschopná výstavba lodí

31

• Zařízení pro dálkové řízení a provoz bez posádky • Datové spoje a řídící systémy pro námořní provozy

Monitorování a pozorování moře

VÝZKUMNÉ CÍLE I. VÝVOJ KRITICKÝCH TECHNOLOGIÍ 3.1 Kritické technologie pro silniční a železniční dopravu Tento oddíl se bude vztahovat na práci v oblasti výzkumu a vývoje se zaměřením na inovační palubní technologie a systémy vozidel pozemní dopravy, které mají být integrovány do budoucích koncepcí vozidel, včetně palubních systémů pro management a řízení dopravy, se zaměřením na zlepšené prostředí, mobilitu, efektivitu a plnění bezpečnostních parametrů. Činnosti v oblasti managementu dopravy budou prováděny tam, kde je to třeba, ve spojení s programem pro uživatelsky přívětivou informační společnost a budou zahrnovat aplikaci a ověřování souvisejících informací a integrovaných informačních systémů. 3.1.1: Technologie pro efektivní, čistá a inteligentní vozidla pro silniční a železniční dopravu Tento výzkumný cíl se zaměřuje na koncepce pohonu, nových nízkohmotnostních materiálů a vozidel, nízkou hlučnost a potlačování vibrací a zlepšené aerodynamické vlastnosti. Klíčová slova jsou: super nízké a téměř nulové emise u hnacích systémů vozidel, technologie pro optimalizaci hnacích systémů, technologie pro konstrukci a komponenty vozidel, pro potlačení hluku a vibrací vozidel, pro zlepšenou aerodynamiku vozidel. 3.1.2: Koncepce inovačních a bezpečných vozidel silniční a železniční dopravy Tento výzkumný cíl se zaměřuje na dosažení celkového zlepšení bezpečnosti o 30-50% prostřednictvím vývoje prvků a technologií vozidel souvisejících s bezpečností. Klíčová slova zahrnují: pasivní a aktivní bezpečnost vozidel, preventivní údržbu vozidel, redukci nákladů na celkovou životnost. Cílem je zvýšení technických parametrů vozidel pro prevenci nehod při současné minimalizaci zranění cestujících a chodců. 3.1.3: Interakce mezi člověkem a vozidlem Výzkumné činnosti, které by měly vyústit v bezpečné a přívětivé prostředí pro řidiče a cestující, budou zahrnovat multidisciplinární inženýrství, problematiku vnímání a ergonomiky a budou cíleny na vývoj nástrojů a komponent pro palubní systémy. Klíčovými slovy jsou: mikroelektronika, mikromechanika, optika, senzorové vybavení, aktivace, kontrola a řízení. Cílem bude integrace moderních systémů rozhraní mezi člověkem a strojem, které budou umožňovat nejefektivnější interakci mezi řidičem/vozidlem, budou zajišťovat spolehlivý provoz, podporovat efektivní management a zlepšovat ergonomiku a celkové pohodlí v kabině. 3.2 Kritické námořní technologie Cílem je zlepšit komplexní procesy pro výrobu a výzkum plavidel a plošin prostřednictvím vývoje a aplikace nových technologií a nástrojů pro multiaplikační námořní prostředí. To by mělo vydláždit cestu pro zlepšování metodik návrhu a nejlepších praktik na úrovni EU. 3.2.1: Efektivní, bezpečné a ekologicky přívětivé lodě a plavidla Výzkum se bude zaměřovat na zlepšené koncepce pro lodě a plavidla a evropské přístupy pro paralelní projekty a návrhy vycházející z více míst, strojírenství nebo výrobu, které jsou specifické pro námořní sektor. Klíčovými slovy jsou: projekční technologie, výroba, vyřazování z provozu nebo demontáž, materiály, hnací a palubní systémy spojené s bezpečností, čisté prostředí a efektivní námořní provozy. 3.2.2: Maximalizace interoperability a výkonových parametrů vozidel Výzkum se bude zaměřovat na zlepšené koncepce a inovační evropské přístupy pro plavidla a infrastruktury přístavů, pro snižování provozních nákladů, zlepšování manévrovatelnosti lodí v omezených podmínkách vod a přístavů a pro efektivní manipulaci s nákladem a jeho 32

překládkou. Klíčovými slovy jsou: integrované technologie pro plně automatizované koncepce plavidel, pro efektivní provozy plavidel, údržba a palubní monitoring, modulární technologie překládky. 3.2.3: Inovační technologie pro monitoring, pozorování a udržitelné využívání moře Výzkum bude usilovat o vývoj inovačních technologií pro usnadnění přístupnosti k námořním zdrojům, zejména v obtížných oblastech a podmínkách a bude usnadňovat vývoj potenciálních zdrojů a monitorování moře a mořského dna10. Příslušné činnosti by se proto měly zaměřovat na inovační technologie, zejména pro průzkum bez posádky a monitorování na místě a průmyslové provozy na moři.

II. TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY 3.3 TP 1: Nové koncepce vozidel pozemní dopravy; efektivita moderních systémů Cílem je integrace a ověřování energeticky efektivních, super nízkých a téměř nulových emisí, inteligentních hnacích systémů pracujících na konvenční nebo alternativní paliva a splňujících požadavky udržovatelnosti, trvanlivosti a vyrobitelnosti za konkurenceschopné náklady. V případě hybridních/elektrických vozidel bude cílem prokázat, že by bylo možno zajistit bezemisní provoz prostřednictvím cenově přijatelných, bezpečných, spolehlivých a efektivních technických řešení. Tato TP bude pokrývat integraci a navrhování ekologicky přívětivých technologií vozidel pro zlepšenou efektivitu a významné redukce plynných emisí (CO2, NOs, CH, atd.), akustických emisí, vibrací a hluku a též pro zlepšení elektromagnetické slučitelnosti za podpory nástrojů pro návrh, strojírenskou projekci a výrobu. Očekávané výsledky budou ověřovány též pro hnací systémy s minimalizovanými vlivy na životní prostředí, které umožňují vyšší efektivitu, zlepšenou spolehlivost a bezpečnost. Integrovaná technologická řešení by měla napomáhat průmyslovému sektoru při prokazování proveditelnosti inovačních hnacích koncepcí a operativního řízení na úrovni vozidla. Budou též zkoumat a řešit rozporné vztahy mezi přispívajícími technologiemi vozidel. 3.4 TP 2: Moderní koncepce pro lodě a plavidla; konkurenceschopná stavba lodí Výsledek této systémově konfigurované koncepce lodí bude základnou pro integraci námořních a souvisejících technologií a tato koncepce by se měla vztahovat na loděnice, dodavatele, majitele lodí, provozovatele lodí a přístavní úřady a jejich spolupráci v rámci úkolu, který spočívá ve vytvoření zkušebních prvků ve virtuálním nebo pokud možno reálném formátu, jehož funkční parametry budou prezentovány a prokazovány za reálných provozních podmínek. RTD by měl napomáhat při demonstraci přímých a kontinuálních procesů a systémů vývoje plavidel prostřednictvím aplikace nejnovějších digitálních návrhů, zobrazovacích a návrhových postupů. Tato platforma by měla rovněž podporovat vyspělé výrobní systémy, které mohou zlepšovat odezvy přicházející od zákazníků výrobců lodí, jakost výrobků, flexibilitu a kontrolu výrobních procesů, všechny hlavní faktory konkurenceschopnosti výroby. Vzhledem k rostoucím nárokům, jako jsou otázky životního prostředí, situace pracovních sil, relativní náklady výroby a dostupnost materiálu, je důležité, aby byly nové a /nebo zlepšené procesy pro výrobu komponentních součástí a/nebo sestav řádně sladěny s cílenými přírůstky v oblasti efektivity a bezpečnosti, jakož i výkonových parametrů výrobků a požadavků na životní prostředí.

10 Obecným doporučením je, aby se návrhy zabývající se monitorováním a prognózou stavu moře a otázek

souvisejících s životním prostředím moře předkládaly v rámci "Udržitelného mořského ekosystému". Návrhy týkající se technologií v oblasti managementu rezerv u uhlovodíků a též pozorování a výrobních technologií pro uhlovodíky by měly být směrovány na klíčovou akci "hospodárná a efektivní energie pro konkurenceschopnou Evropu". 33

3.5 TP 3: Moderní návrh a výroba pro silniční vozidla Úsilí v této oblasti se bude soustřeďovat na všechny nezbytné technologie pro využívání multidisciplinárních a souběžných přístupů tam, kde bude docházet ke sbližování různých aspektů strojírenského projektování systému vozidel a jejich souvisejících nákladových struktur. RTD by měl podporovat vývoj budoucích koncepcí vozidel s realizací cílů v oblasti bezpečnosti, vlivů na životní prostředí, inteligentních systémů, spolehlivosti, údržby a pohodlí. Tyto činnosti by se zaměřovaly na integraci a navrhování nástrojů, metod, systémů, struktur a organizačních aspektů pro dodávku vysoce kvalitních nízkonákladových vozidel. Daný přístup bude usilovat o poskytnutí metodik a systémů výroby se zaměřením na zvýšenou produktivitu, flexibilitu a kvalitu vývojových procesů vozidel. 3.6 TP 4: Udržitelný a modulární vlak Cílem bude rozvoj a navrhování nových technologických koncepcí a příslušných systémů, které by vedly k nové generaci železničních vozidel, která budou jak přívětivější k životnímu prostředí, tak nákladově a provozně efektivnější. Tento strategický přístup se bude pokoušet o koordinaci inženýrských přístupů k vývoji výrobků v rámci systému "shora-dolů" s problémově orientovanými technickými činnostmi "zdola-nahoru" se zaměřením na řešení významných otázek z oblasti služeb, servisu a provozu. Aspekty udržitelnosti a modularity musejí efektivně splňovat zásady intermodality, hromadného přizpůsobování zákaznickým potřebám a flexibilní zákaznické odezvy. Očekává se, že příslušné činnosti budou spojovat na systémové úrovni požadavky uživatelů, návrh architektury systémů a analýz nákladů pro celou dobu životnosti prováděných na základě nákladů a přínosů; na provozní úrovni pak postupy pro certifikaci výrobků a praktiky managementu provozů; na technické úrovni pak integraci klíčových technologií vozidlového parku a takových systémů, jako jsou hnací systémy, systémy automatických palubních zařízení, konstrukční a dynamické výkonové systémy, se zaměřením na snižování hluku a vibrací v prostředí kabiny. 3.7 TP 5: Bezpečná efektivní a ekologicky přívětivá plavidla a plošiny Daná činnost bude podporovat integraci kritických technologií při vytváření optimalizovaných koncepcí pro bezpečnější, ekologicky přívětivá a efektivnější plavidla a plošiny. Cíle, které je třeba splnit v této oblasti, jsou následující: a) zkrácení cyklu pro přepravu a odbavení cestujících, automobilů a vozidlového parku; b) zlepšování bezpečnosti a respektování vlivů na životní prostředí během přepravy a manipulace s nebezpečným nákladem; c) zlepšování bezpečnosti a pohodlí cestujících a komfortu osobní dopravy; d) vývoj nových technologických koncepcí pro krátkou přímořskou dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu a polární dopravu a ověřování integrovaných řešení, která může tento vývoj přinášet; e) zlepšování efektivity výroby a vykládání z plovoucích konstrukcí pro ropu a plyn; f) zlepšování efektivity služeb, záchranných akcí, pomoci a podpůrných operací v případě kalamit a dalších operací na podporu dopravních činností, využívání zdrojů na moři, při pobřeží a ve vnitrozemí a též údržba příslušných infrastruktur; g) zlepšování a/nebo modernizace stávajících prostředků a systémů na prodloužení životnosti, zvyšování ekonomické efektivity a operability, přizpůsobení se novým nebo zvýšeným potřebám a splňování nejnovějších zákonných předpisů v oblasti bezpečnosti, ochrany životního prostředí a pracovních podmínek pro novou stavbu, přestavbu, prodlužování životnosti, atd. u stávajících lodí a plošin. Pro rychlé dosahování výsledků se bude muset soustředit úsilí na rychlá plavidla pro přepravu cestujících, automobilů a nákladu; zaoceánské lodě, zejména pro přepravu cestujících a jednotkového nákladu, zaoceánské plavební konstrukce pro výrobu, skladování a přečerpávání plynu, kontrolní plavidla/vozidla pracující samostatně, bez posádky a s dálkovým ovládáním; nové koncepce pro přímořskou lodní dopravu a polární lodní dopravu. 3.8 TP6: Efektivní interoperabilita a překládka Úsilí se bude soustřeďovat na integraci technologických výsledků dosažených prostřednictvím kritického technologického výzkumu se zaměřením na moderní koncepce pro jednotkový náklad a na druhy plavidel operujících v pobřežních a omezených vodách. Náležitá pozornost by měla být věnována integraci podpůrných opatření potřebných pro tato plavidla a infrastrukturním aspektům údržby, uskladnění, distribuce a podpory. Strategickým cílem je 34

poskytovat prokazatelné optimalizované koncepce pro využívání multimodálních jednotek nákladů posilujících intermodální spojení se zvláštním důrazem na usnadňování, zlepšování a ulehčování toků nákladu mezi vnitrozemím a mořem.

STRATEGIE A PRIORITY PRO VYHLÁŠENÉ V PROSINCI 2000

PERIODICKÉ

VÝBĚROVÉ

KOLO

Dané kolo bude uzavřeno pro návrhy/nabídky v oblasti RTD, demonstračních a kombinovaných projektů, ale všechny výzkumné cíle budou otevřeny pro návrhy/nabídky v oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí.

STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ KOLO VYHLAŠOVANÉ V ČERVNU 2001 Všechny výzkumné cíle budou otevřeny pro návrhy/nabídky v oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí. Pro návrhy/nabídky v oblasti RTD, demonstračních a kombinovaných projektů bude dané kolo otevřeno pro všechny technické oblasti definované pod níže uvedenými cíli: 3.1 “Kritické technologie pro silniční a železniční dopravu” a 3.2 “Kritické námořní technologie” a pro technologické platformy: TP1 “Nové koncepce vozidel pozemní dopravy; zvýšená efektivita systémů" a TP6 “Efektivní interoperabilita a překládka ”. *** Tam, kde to bude třeba a v rámci priorit pokrytých každým kolem, se žadatelům doporučuje, aby používali nástroje nabízené ICT, od vytvoření internetových stránek, intranetů, extranetů po digitální spolupráci, sdílení/přístup k dálkovým databázím a prostorovou koncepci jako novou infrastrukturu pro manipulaci, výpočty a řešení u komplexních aplikací. Typické oblasti uvedené jako příklady jsou CFD, modelování a simulace, nástroje pro prvotní návrhy a projektování, posuzování bezpečnosti, konstrukční aspekty. Dalším důležitým hlediskem bude integrace prostřednictvím shromažďování projektů zahrnujících problematiku vývoje kritických technologií nebo technologických platforem. Integrace výzkumných činností reprezentuje důležitý krok na cestě k vytváření Evropské výzkumné oblasti.

35

KLÍČOVÁ AKCE 4: NOVÉ PERSPEKTIVY V AERONAUTICE Společenskoekonomické cíle a očekávané výsledky Letecká doprava prožívá pozoruhodný růst a očekává se, že toto tempo růstu udrží a dokonce ještě zvýší během následujících desetiletí. V celosvětovém měřítku bude v průběhu nadcházejících dvaceti let vyrobeno více než 16000 nových komerčních letadel s hodnotou více než 1000 miliard euro, aby byla uspokojena tato poptávka. Více než kdy jindy bude tedy nutno reagovat na veřejnou poptávku po ekonomických strojích, s optimální úrovní bezpečnosti a přívětivosti k životnímu prostředí vzhledem k emisím hluku a znečišťujících látek. Schopnost Evropy reagovat na tyto výzvy silně závisí na úrovni jejích technologií a jejich začleňování do výrobků ze strany příslušného sektoru. Cílem této klíčové akce bude posilování konkurenceschopnosti aeronautického průmyslu v Evropě, včetně SME, při současném zajištění udržitelného růstu letecké dopravy se zřetelem na ekologické a bezpečnostní otázky. VÝVOJ KRITICKÝCH TECHNOLOGIÍ

• návrh • výroba • řízení jakosti

Snížení nákladů na vývoj a zkrácení času pro uvedení na trh

• aerodynamika • aplikační konstrukce a materiály • hnací systémy • systémy a zařízení • interdisciplinární aspekty

Zlepšování efektivity

• emise znečišťujících látek • externí hluk • prostředí kabiny

Zlepšování přívětivosti k životnímu prostředí

• letecké systémy související s ATM • provozní údržba • prevence nehod • záchranná činnost při nehodách

Zlepšování provozních schopností a bezpečnosti

INTEGRACE A OVĚŘOVÁNÍ TECHNOLOGIÍ

1. Letadla s optimalizací hnacího systému 2. Přívětivé prostředí pilotní kabiny 3. Moderní konfigurace křídel

Celkový cíl této klíčové akce se odráží ve čtyřech prioritách s odpovídajícími technickými cíli, které vytvářejí hlavní hnací síly akce v rámci evropského RTD: •

snižování nákladů na obstarávání letadel s cílem snížení výrobních nákladů o 35% a doby potřebné na vývoj o 15 až 30%; • zlepšování efektivity a výkonových parametrů letadel s cílem snižování spotřeby paliva o 20% a celkového zlepšení jejich spolehlivosti a přímých provozních nákladů;

36

•

omezování vlivů týkajících se hluku a klimatu a též zlepšování prostředí pro cestující. Cílem je snížení emisí NOx o 80% a CO2 o 20% a snížení vnějšího hluku a hluku v kabině o 10 dB; • zlepšení provozních schopností letadel v systému letecké dopravy a jejich bezpečnosti s cílem zvyšování kapacity vzdušného prostoru, při současném snižování nákladů na údržbu letadel o 25% a snižování nehodovosti alespoň o stejný faktor jako je růst dopravy.

Kvantifikované cíle odpovídají střednědobé lhůtě osmi až deseti let a měly by být považovány za vůdčí cíle akce v oblasti RTD při respektování současného stavu jakožto referenčního bodu. Na letadlo je pohlíženo jako na jednotku zahrnující své systémy a komponenty. Dosažení každého cíle bude výsledkem kombinace přispívajících technologií v multidisciplinární a multisektorové činnosti. Výzkum bude spojovat dohromady výrobce a dodavatele, včetně SME, výzkumné ústavy a akademickou obec, provozovatele a regulační úřady. PŘÍSTUP: DVA HLAVNÍ PROUDY Pracovní program je strukturován způsobem, který optimalizuje přínosy celoevropského RTD uznáváním potřeby integrovaného přístupu. Rozlišuje mezi dvěma hlavními pracovními proudy: vývoj kritických technologií, které povedou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výzkum k rozšiřování a zlepšování technologické základny u řady kritických disciplín; Ty se považují za poskytující nejefektivnější vyvážení s ohledem na společenskoekonomické cíle dané klíčové akce; integrace a ověřování technologií, které jsou v krátkodobém horizontu určeny ke snižování rizik souvisejících s aplikací inovačních vývojových trendů. Tato práce v oblasti RTD je nejrelevantnější vzhledem k technické složitosti typické pro letecké výrobky, které jsou výsledkem kombinace mnoha systémů a technologií. V rámci "technologických platforem” se bude obvykle jednat o projekty větší velikosti, než je jednoduchý projekt RTD; ve většině případů budou zahrnovat integraci technologií u testovací výbavy, leteckých trenažerů a simulátorů.

VÝZKUMNÉ CÍLE I. VÝVOJ KRITICKÝCH TECHNOLOGIÍ 4.1: Snižování nákladů na vývoj letadel a zkracování doby pro uvedení na trh Výzkum by se měl zaměřovat na usnadňování zavádění a kombinace nejnovějších technologií, včetně extenzivního využívání nástrojů nabízených ICT, schopných přispívat k podstatným přínosům v oblasti nákladů na výrobu a času pro uvádění na trh. Moderní projekční přístupy využívající informační technologie by měly usnadňovat paralelní strojírenské praktiky v oblasti podpory návrhu pro celý životní cyklus výrobku a též v oblasti rozděleného prostředí mezipodnikové spolupráce u návrhů. Nové výrobní a montážní procesy související s vyspělými materiály by měly dosahovat snižování nákladů a zvyšování flexibility výroby při zajištění bezpečnostních požadavků. Vývoj a využívání technologií pro výrobní systémy rozdělené na více míst by měly vydláždit cestu ke zvýšené míře průmyslových partnerství a zesílené spolupráci napříč dodavatelským řetězcem. 4.1.1: Moderní systémy a nástroje pro navrhování: Cíle RTD mají pomoci při snižování doby pro uvádění na trh o 15 až 30 % a redukci nákladů na vývoj o 35 % při zajištění zlepšené odezvy na potřeby trhu a společnosti. RTD by se měl soustředit na vývoj souběžných inženýrských/strojírenských prostředí; vývoj a ověřování multidisciplinárních optimalizačních metod; moderní modelovací a simulační nástroje, včetně

37

virtuální reality, na podporu virtuálních návrhových konstrukcí a na systémy založené na znalostech orientované na podporu projekčních a návrhových činností. 4.1.2: Výroba: Výzkumné cíle mají pomoci při snižování výrobních nákladů o 30 % při současném zlepšování pracovních podmínek a organizačních kapacit podniků. RTD by se měl soustředit na vývoj a ověřování inteligentních výrobních metodik na podporu moderních koncepcí pro montáž leteckých konstrukcí a nákladově efektivní výrobní procesy pro součástí draků letadel,motorů a zařízení, které budou nejlépe uzpůsobeny pro využívání vlastností vyspělých materiálů. 4.1.3: Řízení jakosti výrobků: Důraz daného výzkumu by měl být soustředěn na vývoj specifických metodik pro kontinuální opatření v oblasti řízení jakosti/nákladů během návrhu a výroby. Zvláštní pozornost by se měla klást na aspekty dodavatelských řetězců. RTD by se měl zabývat vývojem nových postupů pro řízení v oblasti zařízení/konfigurace, které budou využívány napříč celým dodavatelským řetězcem; měl by se soustředit též na moderní postupy kontrol a zkoušek během procesu a na vývoj diagnostiky založené na znalostech. 4.2: Zlepšování efektivity letadel Cílem výzkumné práce je zlepšování přímých provozních nákladů letadel prostřednictvím podstatného snížení spotřeby paliva při současném zajištění a zlepšování bezpečnostních aspektů. To bude možno dosáhnout kombinací technologických inovací : (1) pro snížení odporu a zlepšení poměru zdvihu k odporu na základě zlepšených aerodynamických návrhů; (2) pro snížení provozní prázdné hmotnosti letadla na základě zvýšeného zavádění moderních nízkohmotnostních nákladově efektivních konstrukcí a pohonově optimalizovaných a bezpečnějších systémů a zařízení se zabudovanými prvky pro řízení letu; (3) pro zlepšování účinnosti motoru za použití vyspělejších systémů hnacího ústrojí a ovládacích prvků pohonu. 4.2.1: Aerodynamika: Výzkumné cíle mají podporovat snižování aerodynamického odporu o 20% během 10 let a zlepšování celkové aerodynamické účinnosti letadla při vzletu, stoupání, letové výšce, přibližování a přistávání. RTD by se měl zaměřovat na vývoj a ověřování vysoce výkonných technologií, systémů a podpůrných nástrojů pro snižování odporu; na teoretické a experimentální metody pro předvídání a řízení chování hraničních vrstev; na systémy a technologie pro umožňování přizpůsobitelných koncepcí křídel; na výpočetní metody a inovační technologie pro vysokozdvižnou aerodynamiku při nízké rychlosti; na nástroj CFD a integrované metody návrhu; vyspělé technologie pro zlepšené výkonové parametry vrtulí a rotoru.

4.2.2: Aplikace konstrukcí a materiálů: Výzkumné cíle mají pomoci snížit hmotnost o 20% do 10 let při nulovém zvýšení výrobních nákladů a bez snižování konstrukční životnosti. RTD by se měl soustředit na vývoj a ověřování zlepšených teoretických nástrojů pro simulaci konstrukčního chování; nových konstrukčních koncepcí pro zvýšené využití vyspělých materiálů v primárních konstrukcích; nástroje a technologie pro aplikaci "inteligentních materiálů" a realizaci "inteligentních konstrukcí" za integrace řetězce senzorů - konstrukce - řídících prvků - registrace. 4.2.3: Pohon: Cíle RTD mají do 10 let podpořit úsporu paliva o 20% a v důsledku toho snížit emise skleníkových plynů o stejný faktor a též zvýšit poměr tahu k hmotnosti u motoru o 40%. RTD by se měl zabývat novými a vylepšenými koncepcemi motorového cyklu, numerickými aerotermodynamickými metodami pro návrh komponent turbo zařízení, aplikacemi materiálů pro středně vysoké a vysoké teploty; technikami a koncepcemi na podporu návrhu "inteligentních" systémů řízení motoru; zlepšenými postupy měření v nebezpečných prostředích; technologiemi pro zlepšené systémy mechanických přenosů pro rotorová letadla a motory, a též inovačními koncepcemi, jako je kombinovaný pohon. 38

4.2.4: Systémy a zařízení: Cíle mají snížit spotřebu energie o 10% a hmotnost 20% u palubních systémů se zachováním přinejmenším současných úrovní bezpečnosti, nákladové efektivnosti, spolehlivosti a možností údržby, přičemž musejí splňovat lepší funkční požadavky. RTD by se měl zabývat výrobou energie a technologiemi na podporu koncepcí letadel větším využitím elektrické energie; nenáročnými a jinými moderními systémy pro řízení letu; zlepšenými metodami modelování a návrhu pro přistávací a brzdové systémy; postupy pro zlepšenou spolehlivost systémů hospodaření s palivem; aplikací vláknové optiky pro kabinové rozvodné systémy, systémy služeb pro cestující a avionické systémy; na vývoj stěžejních technologií a procedur pro realizaci integrovaných modulárních koncepcí; používání multimediálních služeb pro cestující; aplikaci vyspělých zobrazovacích prvků a senzorů v integrovaných funkcích. 4.2.5: Konfigurační a interdisciplinární aspekty: Výzkumné cíle mají poskytovat analytické možnosti na podporu zlepšených a též nových konfigurací letadel. RTD by se měl soustředit na metodiky a technologie pro multidisciplinární analýzu nekonvenčních konfigurací letadel s pevnými křídly a rotačními křídly, jako jsou kombinované konstrukce s křídly, křídla speciálních tvarů, kombinované helikoptéry, naklápěcí rotory, atd.; na multidisciplinární integraci draku letadla a hnacího systému (včetně letadel s pevnými křídly a letadel s rotory); na zlepšené analytické nástroje pro prognostiku a technologie pro prevenci statických a dynamických aeroelastických jevů. 4.3: Zlepšování ekologické přívětivosti letadla Při zvážení rostoucího tlaku společnosti se zřetelem na ekologické důsledky očekávaného nárůstu letecké dopravy, velikosti letadel a emisí je třeba, aby se výzkum orientoval na zlepšování technologií pro snižování emisí z motorů. Snižování vnějšího hluku je kromě toho stále důležitějším prvkem pro růst provozu letadel a zvyšování velikosti letadel. Rovněž je nutno zlepšovat celkové prostředí kabiny, jako kombinaci fyzických aspektů (hluk, vibrace a kvalita vzduchu), tak i aspektů souvisejících s lidským faktorem. Tento výzkum by měl napomoci při zajišťování akceptace budoucích dopravních prostředků ze strany cestujících a občanů. 4.3.1: Nízké emise znečišťujících látek: Výzkumné cíle mají zajistit vývoj koncepcí spalovacích komor tak, aby bylo možno dosáhnout významného snížení emisí NOx a částic v případě motorů a též zlepšit znalosti týkající se povahy a vlivů emisí při podpoře vývoje nových emisních parametrů pro certifikaci, jak je doporučeno ze strany ICAO/CAEP. Specifické cíle pro snižování emisí NOx jsou: i) 80% v LTO cyklu, a ii) snížení emisního indexu (8 gramů na 1 kg paliva spáleného při letu/stoupání). RTD se bude orientovat na návrhy a technologie pro spalovací komory s nízkým obsahem emisí NOx; efektivní spalovací systémy; měření a modelování složení emisí výfukových plynů motoru a jejich rozložení v rámci systému trysek a dalších komponent; vytvoření a vyhodnocování celkového přehledu 3-D rozdělení emisí; vývoj technického zázemí pro podporu vývoje nových emisních parametrů vztahujících se na celkový provoz letadla. 4.3.2: Vnější hluk: Cíle RTD mají za úkol snížit externí vnímaný hluk o 10 dB během 10 let prostřednictvím nových technologií návrhu a též prostřednictvím vyspělých technologií aktivního řízení. RTD by se měla orientovat na prognostické metody a nástroje pro snižování hluku u jeho zdroje; technologie pro aktivní řízení hluku a vibrací; modelování vyzařování hluku s dalekým rozsahem; vývoj technického zázemí na podporu zlepšených parametrů a postupů pro certifikaci v oblasti hluku; modelování zvukového nárazu. 4.3.3: Prostředí v kabině: Cíle mají zlepšovat podmínky prostředí v kabině a v pilotním prostoru a mají zvyšovat pohodlí posádky a cestujících. Střednědobé cíle týkající se hladin hluku jsou snížení o 5-10 dB pro turboventilátorová letadla a 10-15 dB pro turbovrtulová letadla a letadla s rotačním křídlem. 39

RTD by se měl soustřeďovat na moderní metody pro předvídání a redukci hluku a vibrací v kabině; vývoj a ověřování subjektivních kritérií pro hluk a vibrace pro prostředí v kabině; koncepce pro zlepšené celkové prostředí v kabině; technologie pro nákladově efektivní řízení klimatu v kabině, včetně zvlhčování a řízení kvality vzduchu; lidsky orientované využití multimediálních služeb pro cestující. 4.4: Zlepšování provozních schopností a bezpečnosti letadel Nové technologie, včetně satelitově založených navigačních a komunikačních funkcí a nových systémů pro řízení letů mají potenciál pro významnou změnu způsobu, kterým se provádí řízení vzdušného prostoru. Pro využívání tohoto potenciálu je třeba vyvíjet a ověřovat palubní technologie pro vybavení letadel pro budoucí provozní požadavky. Očekávaným růstem letecké dopravy a předvídatelným využíváním větších strojů nesoucích větší počet cestujících je nutno zlepšit současnou frekvenci nehod tak, aby bezpečnost letecké dopravy dosahovala nejvyšších standardů. Práce v oblasti RTD je proto třeba zakládat zejména na zlepšeném chápání příčin nehod a na zlepšování aspektů rozhraní mezi člověkem a strojem. Rovněž návrh letadla bude muset obsahovat výsledky nejlepších znalostí, aby bylo možno zlepšit možnosti přežití v případě nehod. 4.4.1: Letecké systémy související s Managementem letecké dopravy (ATM): Cíle RTD mají zvýšit vzdušný prostor a kapacitu letišť prostřednictvím nezávislejšího provozu letadel v souladu s budoucí koncepcí evropského ATM. RTD by se měl zabývat moderními funkcemi palubního managementu, letových parametrů za optimalizace role a pracovního vytížení pilota; integrací moderních palubních technologií na podporu navigace při přibližování, přistávání a pohybu po zemi; aplikací a integrací palubních komunikačních a kontrolních technologií. 4.4.2: Provozní údržba: Cíle mají snižovat náklady na údržbu o 25 % ve střednědobém horizontu a o 40% do 10 let při současném zlepšování spolehlivosti operací údržby. RTD by se měl zabývat celkovými náklady na údržbu prostřednictvím zlepšených systémů údržby; vývojem "inteligentních" systémů údržby s funkcí automatické kontroly a automatických oprav; zlepšenými nedestruktivními zkouškami a příslušnými analýzami; metodikami zaměřenými na údržbu integrity stárnoucích letadel. 4.4.3: Prevence nehod: Cíle mají snížit nehodovost letadel alespoň o stejný faktor, než je růst letecké dopravy. RTD by se měl soustředit kolem vývoje zlepšené letecké bezpečnostní metriky, zlepšeného chápání interakce mezi člověkem a strojem a chování posádky v pilotním prostoru; kolem návrhu systémů a technologií pro snížení vytížení pilota a pro zlepšení povědomí o situaci; kolem aplikace a ověřování leteckých technologií pro zabránění kolizím letadel během letu a na zemi; měl by se rovněž soustředit na metodiky a technologie pro zmírňování a zabránění tvorby vzdušných vírů a na předpovídání, detekci a monitorování hromadění ledu; na technologie na ochranu proti blesku a na radiační vlivy. 4.4.4: Možnost přežití v případě nehod: Cíle mají efektivně omezit počet smrtelných nebo vážně zraněných cestujících v případě nehod s možností přežití. RTD by se měl orientovat na vývoj predikčních nástrojů a též na navrhování postupů a strukturálních koncepcí pro zlepšené chování draku letadla v případě nehody; na metodiky pro predikci a zmírňování požárů v letadlech. II. TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY Daná klíčová akce určila technologické platformy (TP) pro integraci a ověřování technologií. Každá TP by měla slučovat určité spektrum vyspělých technologií do projektu reprezentujícího určitou prioritu v možnostech vývoje budoucích letadel. 40

4.5 TP 1: Nízkonákladové, nízkohmotnostní primární konstrukce Toto téma již bylo pokryto výběrovým kolem z března 1999, tato TP je otevřená pouze pro návrhy/nabídky z oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí a nikoliv pro návrhy/nabídky z oblasti RTD. Tato TP je reakcí na problém, se kterým se potýkají konstrukční projektanti, zejména v oblasti křídel a trupu komerčních letadel, kdy je třeba vybrat vhodnou nákladově efektivní kombinaci materiálů a konstrukčních koncepcí, aby bylo možno optimalizovat hmotnost při současném snížení vývojových, výrobních a provozních nákladů. Bude zajišťovat vývoj, integraci a validaci návrhových a výrobních koncepcí u kompletních primárních konstrukcí. Základní technologie, které se v této souvislosti vyskytují, se týkají nových materiálů, multidisciplinárních optimalizačních metod, výrobních/montážních procesů, simulačních a numerických prognostických nástrojů, konstrukčních testovacích technologií, konstrukčních oprav a monitorovacích postupů. 4.6 TP 2: Efektivní a ekologicky přívětivý letecký motor Jak již bylo uvedeno ve výběrovém kole z března 1999, je tato TP otevřena pouze návrhům/nabídkám z oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí a nikoliv z oblasti RTD. Tato TP představuje evropskou reakci na dvojí výzvu zlepšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu výroby leteckých motorů a aktivního přispívání ke zmírňování klimatických změn pocházejících od člověka v souvislosti s letectvím. V důsledku toho bude činnost RTD založena na dvousměrném přístupu. První směr se bude orientovat na prokazování technické proveditelnosti nejlepších dostupných komponentních technologií u leteckého motoru s konvenčním výkonovým cyklem. Druhý směr pak bude zaměřen na významná snížení emisí NOx a CO2 prostřednictvím plného ověřování výkonového cyklu moderních motorů za použití mezistupňově chlazeného regeneračního jádra motoru. Oba přístupy budou založeny na integraci a ověřování kritických technologií odvozených z výzkumných projektů spadajících pod předchozí Rámcové programy a z nově navržených činností technologií u FP5 a též z národních a vlastních průmyslových programů. Práce v oblasti RTD by se měly zaměřovat na vývoj a integraci technologií v následujících oblastech: aerodynamika komponent s turbozařízením, včetně vyspělých nástrojů CFD, problematika spalování, včetně chemické kinetiky, postupů při měření a koncepcí chlazení, materiálů odolných vůči vysokým teplotám a charakterizovaných nízkou hmotností/vysokou pevností, strojírenství systémů včetně výrobních postupů. Integrace technologií bude přispívat k celkovému snížení spotřeby paliva, emisím znečišťujících látek, nákladům na údržbu a prvotních vlastnických nákladů, včetně zpoždění a zrušení souvisejících s nedostatky leteckých motorů. V důsledku charakteru technologií by tyto dva přístupy v projektu mohly vyžadovat různá zkušební stanoviště motorů. 4.7 TP 3: Nová konfigurace letadel s rotačním křídlem Tato TP je v současné době uzavřená. Tato TP je reakcí na překonání omezení současných letadel s rotačním křídlem prostřednictvím koncepce klopených rotorů a tudíž zajišťuje vyšší rychlost a nákladově efektivnější parametry pro kolmý start a přistání v oblasti evropského komerčního letectví. Celkovým cílem je získat schopnost poskytovat výkonové parametry u vznášedel, která budou obdobné helikoptérám, letovou rychlost srovnatelnou se současnými letadly s turbopohonem a nižší provozní náklady než v případě moderních helikoptér při současném zajištění zlepšených úrovní pohodlí cestujících. Výzkumné činnosti budou založeny na vývoji, integraci technologií a jejich ověřování na úrovni komponent a u prvků komplexních pozemních testů. Tento důkaz proveditelnosti na stupnici pozemních testů bude reprezentovat důležitý krok před letovou demonstrací, která je za hranicí rozsahu této TP. Komplexní komponentní a prvkové technologie by měly odpovídat letadlu s maximální vzletovou/startovací hmotností ve třídě 10 tun, maximálním doletem větším než 750 Nm (1390 km) a maximální ekvivalentní rychlostí větší než 300 Kts (556 km/h). Daná TP bude zahrnovat dva alternativní přístupy, 41

jeden s naklápěcím mechanismem rotoru a druhý se segmentem rotačního křídla a rotoru. Oba přístupy se budou zaměřovat na integraci a ověřování podstatných technologií v následujících oblastech: hlavní systém rotoru včetně hlavy, lopatek, přenášení energie a naklápěcích mechanismů, letový řídící systém, včetně řízení naklápění, konstrukce trupu a případně křídel, aeroelastické stability a integrace křídla/trupu. 4.8 TP4: Nezávislejší letadla v budoucím systému managementu letecké dopravy Jak již bylo uvedeno ve výběrovém kole z března 1999, je tato TP otevřena pouze návrhům/nabídkám z oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí a nikoliv z oblasti RTD. Tato činnost zaměřená na letový balík daného systému představuje evropskou reakci na potřebu pro transformaci výzkumných výsledků do provozních postupů ATM. Bude obnášet výběr komunikačních, navigačních a kontrolních (CNS) letových technologií a bude je integrovat do avionické platformy pro ověřování ve scénáři ATM, který je definován v souladu s evropskou iniciativou. Přestože zaměření probíhá zejména na letový segment, měl by RTD brát v úvahu pozemní segment pokrývající své požadované nové funkce, v definici scénáře ATM. Zejména by měla být zajištěna interoperabilita s integrační a ověřovací platformou pro pozemní systém ATM vyvíjený v rámci klíčové akce 2. Ověřovací činnosti kromě letových zkoušek budou maximálně využívat stávajících zařízení, jako jsou letové a ATM simulátory a ATC centra vybavená předoperačními nebo modifikovanými platformami vyvinutými v souvislosti s projektem Eurocontrol nebo jinými projekty financovanými EU. Ověřování bude prováděno z hlediska: i) proveditelnosti ekonomické realizace letového systému v současných dopravních letadlech v souvislosti s ATM; ii) aspektů rozhraní mezi člověkem a strojem a iii) certifikačních otázek. 4.9 TP 5: Letadla s optimalizovaným pohonem Tato TP je cílena na snižování spotřeby energie, která není určena k pohonu v reakci na potřebu vypořádat se efektivněji se zvýšeným počtem a složitostí systémů pro spotřebu energie na palubě letadla. Úsilí zaměřené na optimalizaci energetické spotřeby různých palubních systémů se často zaměřovalo spíše na komponenty než na celkovou úroveň letadlového systému. Nedávný vývoj rovněž směřoval k používání elektrického pohonu pro nahrazení hydraulických, pneumatických a mechanických systémů. Činnost tohoto TP je zaměřena na integraci alternativní výroby energie a uživatelských technologií do architektury letadlového systému a též na validaci architektury a systémů pro optimalizovaný rozvod energie a sdílení. Daný projekt je zaměřen na prokázání proveditelnosti 25% snížení špičkové spotřeby proudu, který není určen k pohonu, zatímco dojde k dalšímu snižování hmotnosti a provozní údržby. Integrace systémové architektury bude zahrnovat společnou platformu pro simulaci systémů podle koncepce zařízení ve špičce jakožto centrální charakteristiky. Konečný důkaz proveditelnosti bude ukázán u reprezentativních testů vybavení a vybraných letových testů tam, kde se to bude požadovat. Zvažované letadlové systémy budou zahrnovat: elektrické a hydraulické vytváření napájecí energie, konverzi a rozvod, napájení, pohon, prostředí kabiny, letové řízení, přistávací zařízení, podvozek, hospodaření s palivem a ochranu proti tvorbě ledu. Daný projekt bude zahrnovat nejvyspělejší technologie vyplývající z průběžných nebo dokončených výzkumných projektů financovaných pod rámcovými programy Evropského společenství, pod národními a průmyslovými RTD programy. Daná činnost bude zahrnovat tři hlavní etapy: (a) Zjištění kandidátských systémů a definici ověřovací strategie; (b) Optimalizaci architektury založenou na kombinovaném využití digitálních simulací a progresivní integrace jednotlivých systémů při testování ve zkušebnách, minimalizaci potřeby extenzivního testování "železného ptáka"; (c) Finální ověřování, včetně reprezentativních zkoušek letadel a v případě požadavku též letové testy vybraných systémů na letadle.

42

4.10 TP 6: Letadla s nízkým externím hlukem Jak již bylo uvedeno ve výběrovém kole z března 1999, je tato TP otevřena pouze návrhům/nabídkám z oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí a nikoliv z oblasti RTD. Tato TP bude reprezentovat významný krok k překonání jedné z nejvýznamnějších překážek omezujících budoucí nárůst letecké dopravy, což je veřejnou reakcí na externí hluk emitovaný letadlem. Během uplynulých dvou desetiletí byla pozornost při výzkumu orientovaném na snižování hluku soustředěna především na motor jakožto dominantní zdroj hluku, což mělo za následky skutečně podstatné snížení hladin hluku. Dalšího pokroku je však možno dosáhnout pouze kombinací vývoje na několika frontách: hluk, jehož zdrojem je motor, technologie trupu, hluk vytvářený drakem letadla a efekty instalace draku-motoru na straně jedné a letové operační postupy na straně druhé. Činnost dané TP se zaměřuje na integraci vývojových směrů dosažených na těchto různých frontách u výzkumu prováděného pod daným rámcovým programem, národními a průmyslovými RTD programy. Cílem dané platformy je prokázat proveditelnost snížení vnímaných hladin hluku alespoň o 5 decibelů prostřednictvím aplikace draku letadla s nízkou hladinou hluku a technologií napájení a vytváření proudu a alespoň o 3 decibely prostřednictvím provozních procedur s nízkým hlukem za využití pozemních a laboratorních testů a kompletních letových testů. 4.11 TP 7: Přívětivé prostředí kabiny letadla Tato TP je reakcí na uznávání skutečnosti, že hluk a vibrace a též kvalita vzduchu a teplotní prostředí jsou základními faktory přispívajícími k vnímání pohodlí ze strany cestujících, zejména u středně dlouhých a dálkových letů. Tyto faktory jsou rovněž důležité pro zdraví cestujících a posádky na palubě letadla. Význam těchto otázek bude stoupat se zaváděním velkých komerčních letadel s výkonnějšími motory, delších dob letu a multimediálních služeb pro cestující. Mnoho technik pro významné omezování hluku a vibrací zaměřených na přenosové mechanismy, od zdrojů k cestujícímu bylo v posledních letech aplikováno fragmentovaným způsobem s různými stupni úspěchu. Podobným způsobem bylo přistupováno v nedávné minulosti k postupům a technikám pro zlepšení kvality vzduchu a teplotních prostředí, se zaměřením především na provoz zařízení a na jeho aplikaci v obecných uzavřených prostorách. Kromě toho byly rovněž provedeny studie na definování multimediálního prostředí pro kabiny letadel. Činnost této TP se soustřeďuje na prokázání proveditelnosti dosahování cílených úrovní komfortu uvnitř prostoru pro cestující a kabin posádky pomocí integrace v multidisciplinárním přístupu k úpravám v oblasti akustiky/vibrací a návrhových řešení pro rozvod vzduchu, přičemž budou respektovány cíle v oblasti celkových nákladů a hmotnosti a bude umožněna uživatelsky přívětivá aplikace multimediálních služeb. Projekt bude začleňovat technologie vyvinuté z výzkumu prováděného pod Rámcovým programem EU a též pod národními a průmyslově orientovanými programy. Zejména bude zahrnovat následující prvky: (i) multidisciplinární konstrukční optimalizaci včetně kritérií přenosových ztrát, aktivní a pasivní úpravy vibrací konstrukce, aktivní a pasivní postupy pro snižování širokopásmového hluku u motoru a aerodynamických zdrojů, vyspělé techniky tlumení pro povrch trupu včetně aktivních povrchů, inteligentních pěn a nízkohmotnostních materiálů pohlcujících zvuk, modernizovaného návrhu obkladových destiček při zabudování vibroakustických prvků, ekologických a materiálových požadavků, včetně technik pro snižování hluku u klimatizačních systémů, a též multimediální systémové aplikace pro snižování hlučného prostředí a zvýšené pohodlí; (ii) nové klimatizační charakteristiky pro snižování kontaminačních látek ve vzduchu, jako jsou prach, bakterie/viry, CO2, CO, ozon a též teplotní a vlhkostní komfort, včetně řízení teploty, vlhkosti, rychlosti toku vzduchu a tlaku v kabině. Daný projekt bude demonstrovat snížení u celkové úrovně akustického tlaku i u úrovně rušení řeči o 5 decibelů a dále zlepšení u příslušných indexů komfortu v souvislosti s kvalitou vzduchu o 20% v případě kabin komerčních turboventilátorových letadel prostřednictvím komplexních letových testů podporovaných pozemním a laboratorním testováním. Daný projekt bude zahrnovat aplikaci nového indexu komfortu, který bude brát zřetel na hluk a faktory komfortu související s kvalitou vzduchu. 43

Daný projekt bude zahrnovat následující tři hlavní fáze: (a) Zjišťování a výběr životaschopných technologií pro velkoplošné ověřování; (b) Integraci technologií do návrhu letadla, včetně optimalizace a ověřování v laboratorních, modelových nebo pozemních letadlových zkouškách; (c) Komplexní ověřování návrhových metodik, včetně letových zkoušek prováděných na zkušebnách pro turboventilátorová letadla. 4.12 TP 8: Moderní konfigurace křídel Současné konfigurace křídel u dnešních komerčních dopravních letadel jsou plně přizpůsobeny tradičním technologiím, které byly vyvinuty v uplynulých desetiletích. Od té doby bylo dosaženo několika technologických zlepšení, která již vyzrála v takových oblastech, jako je aerodynamika, systémy pro řízení letů, konstrukce, multidisciplinární analýza, atd., které budou umožňovat konstruktérům přístup k integraci těchto technologií do nových konfigurací křídel, které budou reprezentovat významný nárůst v provozní efektivitě letadel. Činnost této TP se soustřeďuje na multidisciplinární integraci a ověřování slibných technologií, jako jsou: (i) adaptivní koncepce křídel prostřednictvím multifunkčních řídících povrchů, (ii) velké kombinované systémy křídel a dalších nových zařízení pro ukončení křídel a (iii) aktivní a pasivní kontrolní zařízení pro řízení vírů. Tyto technologie mohou nezávisle přinášet podstatné výhody z hlediska výkonových parametrů křídel. Dále platí, že s tím, jak dochází k jejich silnému propojování, budou jejich přínosy optimalizovány prostřednictvím integrace. Daná platforma bude demonstrovat významná zlepšení výkonových parametrů u vzletu (7% nárůst v L/D), snižování odporu optimalizovaným rozdělením zdvihu křídla po celý let a rovněž zmírnění manévrovací zátěže a manipulací při nárazech větru (snížení spotřeby paliva v tomto směru o 5%), prostřednictvím sníženého aerodynamického hluku během přistávání a vzletu (snížení o 2 EPNdB) a snížením síly vzduchových vírů, čímž bude zajištěno zlepšení kapacity vzletových a přistávacích drah letišť. Daný projekt bude začleňovat koncepce a technologie vyvinuté ve výzkumu prováděném pod záštitou programů na úrovni Společenství, na národní úrovni a na úrovni průmyslového sektoru v takových oblastech, jako je aerodynamika, stabilita a kontrola, aeroelasticita, kompozitní a kovové konstrukce, metodiky měření pro letové zkoušky, atd. Bude se provádět kompletní ověřování letových testů u každého z technologických prvků dané platformy na vhodném testovacím letadlu a tam, kde to bude technicky požadováno též na stejném letadlu během společné letové zkušební kampaně. Daný projekt bude obsahovat tři fáze: (a) Definici konfigurace a integraci, kde budou zahrnuté technologie integrovány při respektování aspektů celkové architektury, ekologických, bezpečnostních a certifikačních otázek; (b) Ověřování pozemních testů, kde budou systémy a sestavy ověřovány na úrovni komponent či systémů v aerodynamických tunelech a u pozemních zkušebních zařízení, podle daného případu; (c) Kompletní ověřování formou letových testů. 4.13 TP 9: Integrované a modulární elektronické systémy letadel Jak již bylo uvedeno ve výběrovém kole z března 1999, je tato TP otevřena pouze návrhům/nabídkám z oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí a nikoliv z oblasti RTD. Tato TP bude představovat reakci evropských leteckých integrátorů a leteckých dodavatelů na nutnost získat nákladově efektivní, výkonné architektury pro celkovou avioniku prostřednictvím zvýšené modularity a integrace avionických komponent. Značné výhody získané v elektronických technologiích způsobily rozšiřování spektra jejich aeronautických aplikací a též zvýšení počtu avionických systémů na palubách letadel. Vývoj různých elektronických systémů se však často prováděl individuálním způsobem, přičemž zaměření bylo orientováno pouze na splnění jejich specifické funkčnosti, a tak docházelo k porušování modularity a integrace. TP bude ověřovat proveditelnost integrované a modulární architektury avioniky schopné provádět všechny požadované funkční úkoly jejích komponent při splnění kritérií spolehlivosti i nákladové efektivity. Tyto cíle mají snížit celkovou hmotnost avionických systému, objem a spotřebu proudu o 30% při snižování času potřebného na jejich vývoj a nákladů spojených s jejich vlastnictvím. Rovněž bude tento projekt reprezentovat rozhodující příspěvek k vývoji mezinárodních norem pro palubní elektroniku, zejména ve vztahu k integraci a balíkům avionických systémů, vysokorychlostních přípojnic pro přenos dat, 44

opětovné použitelnosti softwaru a k flexibilitě a vytváření nástrojů proměření shody s požadovanými funkcemi. Daný projekt bude začleňovat procedury, hardwarové a softwarové technologie vyvinuté v rámci EU - zejména v rámci projektu NEVADA a též v rámci národních a průmyslových programů RTD.

STRATEGIE A PRIORITY PRO VYHLÁŠENÉ V PROSINCI 2000

PERIODICKÉ

VÝBĚROVÉ

KOLO

Všechny výzkumné cíle budou otevřeny pro návrhy/nabídky v oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí. Pro RTD projekty, demonstrační projekty a kombinované projekty platí: I.

Vývoj kritických technologií: Dané výběrové kolo bude otevřeno pro všechny technické oblasti popsané v rámci 4.1 Snižování nákladů na vývoj letadel a zkracování doby pro uvedení na trh, 4.2 Zlepšování efektivity letadel, 4.3 Zlepšování ekologické přívětivosti letadla a 4.4 Zlepšování provozních schopností a bezpečnosti letadel. Ve světle výsledků předchozích výběrových kol, však výběrové kolo z prosince 2000 klade zvláštní důraz na 4.1.1 (Moderní systémy a nástroje pro navrhování) a rovněž na multidisciplinární analýzu nekonvenčních konfigurací a aeroelastických jevů podle 4.2.5 (Konfigurační a interdisciplinární aspekty) a na otázky naklápěcího rotoru a obecně technologie související s touto problematikou. Žadatelé jsou vyzýváni, aby předkládali návrhy na tato technická témata. Rovněž budou podporovány návrhy/nabídky na témata, která jsou předmětem zájmu SME ve vztahu ke všem technickým oblastem.

II.

Technologické platformy: Dané výběrové kolo bude otevřeno pro technologické platformy: TP5 (Letadla s optimalizovaným pohonem, TP7 Přívětivé prostředí kabiny letadla a TP8 Moderní konfigurace křídel).

STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ KOLO VYHLAŠOVANÉ V ČERVNU 2001 Dané výběrové kolo bude uzavřeno pro návrhy/nabídky na RTD projekty, demonstrační projekty a kombinované projekty, ale všechny výzkumné cíle budou otevřeny pro návrhy/nabídky v oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí. *** Tam, kde to bude třeba a v rámci priorit pokrytých každým kolem se žadatelům doporučuje, aby extenzívně používali nástroje nabízené ICT, od vytvoření internetových stránek, intranetů, extranetů po digitální spolupráci, sdílení/přístup k dálkovým databázím a prostorovou koncepci jako novou infrastrukturu pro manipulaci, výpočty a řešení u komplexních aplikací. Příklady aplikací jsou CFD, aerodynamika, testování v aerodynamickém tunelu, testování za letu, modelování a simulace, posuzování bezpečnosti, konstrukční otázky.

45

C. OBECNÉ ČINNOSTI OBECNÁ ČINNOST 1A: MATERIÁLY A JEJICH TECHNOLOGIE PRO VÝROBU A TRANSFORMACI ODŮVODNĚNÍ A SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE RTD bude v oblasti této obecné akce především orientován střednědobě a dlouhodobě. Jedním z klíčových aspektů střednědobého a dlouhodobého obecného výzkumu je to, že často není vztažen na jednu konkrétní aplikaci, nýbrž na aplikace pro více než jeden výrobek nebo sektor. Vlastnosti materiálů a jejich výkonové parametry, včetně přírodních materiálů, jsou rovněž těsně spojeny s výrobou a transformací materiálů. Výzkum nových a zlepšených materiálů bude proto probíhat souběžně a v úzké integraci s RTD zaměřeným na technologie pro zpracování materiálů. Hlavními specifickými cíli jsou: Podpora aplikace moderních materiálů potřebných pro zlepšení kvality života. Tato oblast zahrnuje charakterizaci, modelování a testování pro funkční nebo konstrukční aplikace. Vývoj technologií pro výrobu a transformaci udržitelných materiálů, který může zajistit kvalitu, spolehlivost, udržitelnost a efektivitu z hlediska nákladů u materiálů, které budu umožňovat optimální začlenění do nových výrobků, zejména v souvislosti s kratšími výrobními cykly. Zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti. Vlastnosti materiálů a mechanismy jejich rozpadu mají velký vliv na společnost: např. statickou integritu budov (např. podléhajících stárnutí nebo zemětřesením) nebo dopravní vozidla a rovněž efektivitu a spolehlivost průmyslových procesů a výrobků. Podpora efektivního využití a opětného používání materiálů. Zaměření na "přístup k celému životnímu cyklu" bude vést k rostoucímu toku vysoce kvalitních "sekundárních" surovin. To by mělo představovat hlavní příspěvek pro udržitelnou společnost. VÝZKUMNÉ CÍLE Je důležité zmínit specifické cíle ve vztahu s výzkumem materiálů. (1)

První se týká výzkumu v nanoměřítku (1-100 nm) a výzkumu orientovaném na povrchové technologie. Zejména výzkum u nanotechnologií a využití nanočástic pro zlepšování vlastností materiálů má velké potenciální aplikace. Nanostrukturované materiály mohou například umožnit další miniaturizaci elektronických systémů.

(2)

Druhý cíl se týká rychlého růstu trhu s funkčními materiály, který odráží jejich rostoucí význam pro průmysl a společnost, zejména se jedná o biomateriály a optoelektronické materiály. RTD zaměřený na funkční materiály zahrnuje široké spektrum výzkumu materiálů (slitiny, keramiku, polymery, vědy zabývající se povrchy nebo rozhraními).

(3)

Vývoj materiálů je z převážné části založen na chemii a zejména na jemné chemii a chemii speciálních látek. Existuje zde určitý jasný prostor pro zlepšení materiálů a procesů z hlediska efektivity, selektivity, flexibility a udržitelnosti a též vývoj nových směrů syntézy a jejich specifického procesového inženýrství. Procesy umožňující zvýšené využití obnovitelných surovin by měly být středem zvláštní pozornosti.

(4)

Pro vývoj nových konstrukčních materiálů je rovněž důležité znát mechanismy jejich rozpadu. Tyto materiály jsou klíčové pro budoucnost hlavních průmyslových odvětví, zejména pro konstrukce v oblasti dopravy. Vlastnosti prodlouženého životního cyklu a výkonové parametry, jako jsou menší hmotnost, vyšší pevnost, vyšší odolnost vůči teplotám, požáru a korozi, atd. při současném zajištění kompatibility v oblasti životního prostředí a jejich recyklace by měly být prioritními cíli. Výzkum udržitelného využití materiálů by se měl soustředit na integrovaný přístup, kde bude optimalizováno využití recyklovatelných materiálů.

Odsud plynou následující čtyři priority výzkumu: 46

5.1: Obecné technologie materiálů Projekty RTD by měly prezentovat velký vliv na evropské úrovni vedoucí k multisektorovým aplikacím pro výrobky a procesy se zlepšenými výkonovými parametry pro spotřebitele nebo uživatele. To platí zejména pro molekulární inženýrství a nanotechnologie, včetně zpracování částic, vrstev a struktur. Zvláště se podporují nové multidisciplinární přístupy, které se zaměřují na vývoj nanostrukturovaných materiálů pro podpůrné aplikace ve zdravotním a biologickém sektoru, na zpracování dat, uskladnění a komunikaci a na chemický a průmyslový sektor. Rovněž je třeba provádět výzkum inženýrství povrchů a zkoumání rozhraní a technologií pro rozšíření mezí aktuálních technik, u nichž se očekává, že povedou k ekologicky bezpečným novým výrobním technologiím pro nové látky, obkládané, natírané, potahované a/nebo jinak povrchově upravované materiály prostřednictvím interdisciplinárních přístupů, včetně integrace výpočetních metod. 5.2: Vyspělé funkční materiály RTD se bude zaměřovat jak na vývoj, tak na zpracování zlepšených a nových funkčních materiálů, jako jsou magnetické, elektronické a elektrochemické materiály a zařízení, supravodivé materiály, materiály pro obrazovky, senzory a spouštěcí zařízení. Výzkum by se měl rovněž zaměřovat na materiály a zařízení pro optické aplikace a optoelektroniku. RTD v oblasti biomateriálů bude pokrývat všechny organické a anorganické materiály, které jsou potenciálně zajímavé jako implantační základ, pro lékařská zařízení nebo přístroje a též pro obecné technické aplikace. Pozornost je třeba věnovat vlivům těchto materiálů po celkovou dobu jejich životnosti a též pochopení jejich chování včetně jejich biologické slučitelnosti a životnosti v souvislosti s lidským tělem. 5.3: Udržitelná chemie RTD v této oblasti je zaměřen na obecnou chemickou problematiku, vyspělé polymery a jemné nebo speciální chemikálie a chemii pevného skupenství. Celkovým cílem je dosáhnout udržitelné chemie založené na čistých způsobech zpracování a syntézy a na efektivním využití zdrojů, včetně využití obnovitelných surovin, například pro výrobu organických chemikálií. Rovněž je třeba provádět výzkum na cestě k vyšší přidané hodnotě a bezpečnějším materiálům (např. "inteligentním", multifunkčním, balícím materiálům). Úkoly RTD by měly zahrnovat funkční materiály pro chemické inženýrství, včetně katalyzátorů a materiálů pro odlučovací technologie. Rovněž by měly pokrývat mikroreakční technologie, kompozitní inženýrství, nové způsoby syntézy a alternativní reakční média, supramolekulární chemii a chemii pro nové materiály, včetně koloidních systémů a nanostrukturovaných materiálů. 5.4: Rozšiřování mezních hodnot a trvanlivosti materiálů Cíle jsou v tomto případě následující: rozšiřování výkonových charakteristik (např. pevnost, teplotní odolnost, tuhost) při současném zajištění ekologicky přívětivých materiálů a výrobních procesů; pro zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti pochopením rozpadových a poruchových mechanismů (např. opotřebení, koroze). RTD prostřednictvím inovačních přístupů by měl být zaměřen na rozšiřování mezních hodnot vyspělých materiálů (jako jsou kovy, slitiny, keramika, polymery), vyspělé konstrukční materiály, kompozitní materiály s kovovou strukturou, kompozitní materiály s keramickou nebo polymerovou strukturou. Pozornost by měla být rovněž věnována zpracování a recyklaci těchto nových materiálů11, při zvážení výše uvedených cílů.

11 Udržitelné využití a zpracování materiálů je velmi relevantní pro podporu klíčových akcí, zejména "inovačních výrobků, procesů a organizace ”. 47

OBECNÁ ČINNOST 1B: NOVÉ A ZLEPŠENÉ MATERIÁLY A VÝROBNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI OCELI ODŮVODNĚNÍ, SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ A VÝZKUMNÉ CÍLE Prostřednictvím střednědobého a dlouhodobého multidisciplinárního a multisektorového výzkumu je cílem snížení nákladů, zlepšení spokojenosti uživatelů a zvýšení přidané hodnoty, ku prospěchu průmyslu pro zpracování železa a oceli a příslušných dodavatelů, koncových uživatelů a dalších výzkumných partnerů. 5.5 Výroba železa a oceli Inovační způsoby výroby se zvýšenou přidanou hodnotou, nákladově efektivní, flexibilní a přívětivé k životnímu prostředí jsou zaměřeny na on-line analýzu v reálném čase a měření pro zlepšenou kontrolu procesů a zpracování v uzavřeném cyklu. Výzkum ve výrobě koksu pro hutní zařízení a zpracování železa a vedlejších produktů při výrobě oceli mohou být rovněž středem pozornosti. 5.6 Lití oceli, válcování oceli a postupné zpracování Kompaktní, flexibilní, čisté, energeticky a nákladově efektivní výrobní linky jsou zaměřeny na výrobky s větší orientací na zákazníka a s vyšší jakostí. On-line analýza v reálném čase, měření pro zlepšenou kontrolu procesů, integrovaný management informací a zpracování v uzavřeném cyklu jsou rovněž středem pozornosti. 5.7 Využití oceli Pozornost se soustředí na větší přidanou hodnotu a “inteligentní” výrobky, jako je kvalitní ocel se zlepšenými charakteristikami s lepším plněním v provozu. Zvláštní pozornost je orientována na možnosti výroby, tj. utváření, spojování, svařování, "odmaterializování", přístup v rámci celého životního cyklu a ekologický návrh.

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO Z PROSINCE 2000 Bude se jednat o poslední periodické kolo pro technologie materiálů; zůstane otevřeno do 15. května 2001. Toto kolo bude otevřeno pro všechny výzkumné cíle (jak je popsáno výše: 5.1 až 5.7) pro projekty RTD a tématické sítě a dohodnuté akce. Pro projekty v oblasti RTD nejsou podporovány krátkodobé přírůstkové projekty; přednost bude dávána návrhům/nabídkám pro nově vytvářené technologie materiálů s dlouhodobými cíli a velmi širokým evropským vlivem. Mezi návrhy srovnatelného významu bude poskytována přednost projektům, které se soustřeďují na obecné a multisektorové aspekty. Očekává se, že by mohlo být přiděleno vysoce jakostním výzkumným projektům v oblasti nanotechnologií12 až dvacet pět (25) milionů euro (z rozpočtu 65 milionů euro).

*** • Informujeme navrhovatele, že obdobné kolo je pořádáno Národní vědeckou nadací (NSF - USA – viz http://www.nsf.gov/). Případně je možno předkládat společné návrhy. • V příslušných případech se v rámci priorit pokrytých tímto kolem podporují projekty zahrnující využití vysoce kapacitních výpočtových metod, síťové práce, sdílení dat a databází. Příklady zahrnují modelování a simulaci u zpracování materiálů a též nástroje umožňující bezpečný, spolehlivý, úplný a rychlý přístup k datům. Rovněž se podporuje využití ICT nové generace pro zlepšení parametrů a management výzkumu.

12 Návrhy na RTD je možno též předkládat u programů IST a "Kvalita života" v závislosti na tom, jak dané cíle příslušného návrhu odpovídají cílům těchto programů. Navíc je možno návrhy na mobilitu výzkumníků v nanotechnologiích (výzkumné školící sítě a sdružení Marie Curie) předkládat prostřednictvím programu IHP. Další informace jsou uvedeny v příslušných pracovních programech a informačních dokumentech. 48

OBECNÁ ČINNOST 2: MĚŘENÍ A TESTOVÁNÍ ODŮVODNĚNÍ A SPOLEČENSKOEKONOMICKÉ CÍLE Hlavní tři společenskoekonomické cíle jsou: Přednormativní výzkum a technická podpora standardizace Výzkum se bude zaměřovat na vývoj a ověřování metod měření a testování a na výrobu vědeckotechnických dat potřebných pro definici požadavků v oblasti výkonu, spolehlivosti a bezpečnosti pro výrobky a služby. Výzkum bude rovněž prováděn v oblasti vývoje certifikovaných referenčních materiálů potřebných na podporu politik Společenství, zejména na realizaci směrnic. Boj proti podvodů Výzkum bude zaměřen na vývoj měřících a zkušebních metod, které jsou třeba za účelem odhalování a prevence podvodů a pro ochranu ekonomických zájmů podniků a společnosti a zdraví a bezpečnosti občanů. Dlouhodobým cílem bude udržet know-how a technologie mimo dosah podvodníků. Zlepšování kvality Výzkum se bude soustřeďovat na vývoj nových a zlepšených obecných měřících a zkušebních metod a vytváření mezinárodních postupů pro sledovatelnost a ekvivalenci měření. Rovněž budou vyvíjeny metodiky pro měření kvality průmyslových výrobků a služeb. Činnost v oblasti měření a testování podporuje cíle růstového programu. Z tohoto důvodu poskytují činnosti proti podvodům a výzkum v oblasti referenčních materiálů rovněž podporu pro další části rámcového programu, aby bylo možno podpořit realizaci politik EU.

CÍLE VÝZKUMU Činnosti RTD, u nichž je třeba, aby postihovaly společenskoekonomické cíle, jsou následující: • vývoj nástrojů; • vývoj metodik pro měření a zkoušky; • vývoj know-how potřebného pro výrobu a certifikaci referenčních materiálů. Tabulka C-1 ukazuje výsledné výzkumné cíle (popsáno níže) a způsoby používané pro jejich realizaci (viz kapitola E). Tabulka C-1: Výzkumy a způsoby13 pro měření a zkoušky Společenskoekonomický cíl Výzkumní cíle Nástroje Metodiky Certifikační referenční materiály (CRM)

Boj proti podvodům

Standardizace

Kvalita

Nepředpokládá se v 6.1.2 programu Periodické kolo 6.2.1 6.2.2(*) EOI+vyhrazené kolo EOI+vyhrazené kolo

6.1.3 Periodické kolo 6.2.3 Periodické kolo

6.3.1 EOI+vyhrazené kolo

6.3.3 EOI+vyhrazené kolo

6.3.2 EOI+vyhrazené kolo

(*) Projekty zaměřené proti podvodům, které současně s tím obsahují vyrovnaným způsobem cíle 6.1.2 a 6.2.2, mohou být předkládány u periodického kola pokrývajícího 6.1.2.

13 Kromě zde uvedených periodických a vyhrazených kol je možno pro všechny výzkumné cíle navrhovat projekty

CRAFT a doprovodná opatření (trvale otevřená výběrová kola). 49

6.1

Nástroje

Prováděný výzkum bude vyvíjet nové a zlepšené nástrojové a měřící systémy, včetně softwaru, které budou schopny dosáhnout funkčních vlastností požadovaných koncovými uživateli, jako například zlepšených výkonových parametrů a spolehlivosti, inteligentních operací, nákladové efektivity a vhodnosti pro použití v oblasti aplikace nebo na výrobních linkách. 6.1.1 Nástroje na podporu standardizace: Podpora činností v této oblasti se v daném programu nepředpokládá. 6.1.2 Senzory, kontrolní systémy a nástroje pro boj proti podvodům: Budou vyvinuty nástroje, které se požadují pro ověřování autentičnosti a původu průmyslových výrobků a materiálů a též papírových dokumentů, bankovek a kulturních artefaktů. Kromě toho budou též vyvinuty nástroje pro detekci padělání, toxických a nezákonně používaných látek a nezákonně obchodovaného zboží pro ověřování totožnosti osob, pro zjištění značkovačů a objektů indikujících původ zboží a pro ověřování autentičnosti v elektronických převodech peněz. 6.1.3 Nástroje pro zlepšování jakosti: Budou vyvíjeny nové a inovační nástroje a přístroje, včetně senzorů, které budou zlepšovat kvalitu měření pro sektory průmyslu a služeb a též budou požadovány pro zavedení mezinárodní sledovatelnosti měření. Dané činnosti budou zahrnovat nejen vývoj hardwaru, ale též vývoj a ověřování metrologického softwaru. 6.2

Metodiky pro měření a zkoušky

Bude prováděn výzkum, který bude pokrývat nejen vývoj a zlepšování měřících a testovacích metod, ale též vývoj a zlepšování strategií pro odběr vzorků a databází a shromažďování vědeckotechnických dat potřebných pro definici požadavků v oblasti výkonu, spolehlivosti a bezpečnosti. 6.2.1 Metodiky na podporu politiky Společenství a standardizace: Činnosti v oblasti RTD, přednormativní a normativní spolupráce, týkající se cílů tohoto programu, budou pokrývat vývoj, zlepšování a validaci měřících a zkušebních metod a též výrobku vědeckých a metrologických dat potřebných pro definici požadavků v oblasti výkonových parametrů, spolehlivosti a bezpečnosti pro průmyslové výrobky a služby14. Priorita bude přikládána řešení problémů, které se týkají technických překážek obchodu, problematice udržitelné výroby a výzkumu potřebnému pro realizaci směrnic k novému přístupu15 (Směrnice, kde některé normy budou potřebovat, aby výzkum zahrnoval problematiku výbušných atmosfér, bezpečnosti strojního zařízení, stavební a konstrukční výrobky, elektromagnetickou slučitelnost, balící materiály a odpad při balení, tlaková zařízení, osobní ochranné pomůcky a hračky). Výběr témat bude brát zřetel na priority příslušných standardizačních orgánů. 6.2.2 Měření a zkoušení metodik proti podvodům: Budou vyvinuty metodiky pro rychlou kontrolu a pro poskytování spolehlivých důkazů požadovaných pro úspěšné stíhání a pro podporu vývoje a realizaci opatření proti podvodům. Vyvinuté metodiky budou umožňovat kontrolu autenticity a původu výrobků, komponent a materiálů, včetně kulturních artefaktů. Rovněž budou umožňovat odhalování ilegálně používaných látek nebo komponent, zakázaných podpůrných prostředků ve sportu, nezákonný obchod s drogami a potvrzování totožnosti osob. Rovněž budou umožňovat správnou kategorizaci výrobků s ohledem na aplikaci cel a kontrolních kvót a dotací. Dlouhodobým cílem všech těchto činností bude harmonizace metodik.

14 Přednormativní a společný normativní výzkum v oblastech zemědělství, potravinářství, zdravotní péče a

životního prostředí bude odpovědností příslušných tématických programů. 15 Seznam směrnic k novému přístupu je možno nalézt na http://www.newapproach.org 50

6.2.3

Metodiky měření a zkoušek na podporu kvality:

Budou vyvinuty metodiky pro zlepšení sledovatelnosti a spolehlivosti měření a využívání technik s potenciálem umožňujícím, aby se staly základem pro nové postupy měření průmyslového významu. RTD se bude zaměřovat na vývoj a ověřování měřících a zkušebních metodik, které jsou třeba pro (tradiční, nové a moderní) průmyslové výrobky, procesy a služby a též pro monitorování výrobních a pracovních podmínek a pro kontrolu odpadních vod a emisí. Budou vyvinuty nové nástroje, jako jsou nové kalibrační prvky, přenosové standardy, referenční metody, software, chemometrické metody, expertní systémy a postupy pro odebírání vzorků. Budou vyvinuty metodiky, které umožní měření kvality průmyslových produktů a služeb zákazníkem a které zajistí zdravý a srovnatelný základ pro posuzování výrobků a služeb. 6.3

Podpora vývoje certifikovaných referenčních materiálů (CRM)

Certifikované referenční materiály (CRM) se používají jako referenční vzory pro identifikaci, jako kalibrační prvky pro zajištění sledovatelnosti a jako nástroje pro kontrolu jakosti ve fyzikálním, chemickém a biologickém měření a testování. Výzkum bude rozvíjet schopnost vytvářet a certifikovat referenční materiály, které jsou vhodné pro daný účel. Plánované využití výsledků projektů se musí zaměřovat na výrobu a certifikaci RM při splnění hlavních mezinárodních norem jakosti (v souladu s obecnými smluvními pravidly mohou výzkumná konsorcia převádět práva duševního vlastnictví u výroby a certifikace CRM na nějakou třetí stranu, např. Komisi, viz rovněž cíl 7.4). 6.3.1 CRM na podporu standardizace a politik Společenství: Bude vyvinut konkrétní zástupce CRM pro vyráběné zboží, aby bylo možno ověřovat jakostní a bezpečnostní standardy a testovat materiály procházející nějakou standardní metodou. Rovněž budou vytvořeny CRM, které jsou potřeba na podporu směrnic a politik Společenství, zejména v oblasti zemědělství, potravinářství, zdravotní péče a životního prostředí. 6.3.2 Referenční látky a materiály pro boj proti podvodům: Budou vyvinuty CRM, které se požadují pro kontrolu autentičnosti materiálů a komponent, pro kontrolu dotací a kvót, pro ověřování kategorizace výrobků vzhledem ke stanoveným clům a pro odhalování nezákonných látek nebo druhů a nebezpečného zboží, pro odhalování nezákonných prostředků ve sportu, pro určování původu a stáří kulturních artefaktů, pro identifikaci osob. 6.3.3 CRM pro sledovatelnost a kalibraci: Budou vyvinuty CRM, které jsou třeba pro kalibraci a výkonové testování přístrojů, pro testování materiálů, pro zkoušky výrobků a monitorování procesů, pro chemické a biologické analýzy průmyslového významu.

STRATEGIE A PRIORITY PRO VÝBĚROVÉ PERIODICKÉ KOLO Z PROSINCE 200016 Všechny výzkumné cíle budou otevřeny pro návrhy z oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí. Pro projekty v oblasti RTD, demonstrační a kombinované projekty bude dané kolo otevřeno pro cíle 6.1.2, 6.1.3 a 6.2.3. Návrhy, které současně a vyváženým způsobem pokrývají cíle 6.1.2 a 6.2.2 je možno předkládat též u tohoto kola pokrývajícího 6.1.2.

STRATEGIE A PRIORITY PRO PERIODICKÉ KOLO VYHLAŠOVANÉ V ČERVNU 2001 Dané kolo nebude otevřené pro návrhy projektů z oblasti RTD, demonstračních a kombinovaných projektů. Budou však otevřeny všechny výzkumné cíle pro návrhy v oblasti tématických sítí a dohodnutých akcí. *** 16 Výzkumné cíle, které nejsou pokryty periodickými koly, jsou pokryty kolem pro vyjádření zájmů (EoI), které zůstává otevřené do 30. dubna 2001, viz Roadmap, tabulka F.4. 51

Tam, kde to bude možné a v rámci priorit RTD pokrytých každým kolem se žadatelům doporučuje, aby extenzívně využívali výhod nástrojů nabízených ICT, od vytvoření internetových stránek, intranetů, extranetů po digitální spolupráci, sdílení/přístup k dálkovým databázím a prostorovou koncepci jako nové nástroje pro manipulaci, výpočty a řešení u problémů komplexních aplikací.

52

D. PODPORA PRO VÝZKUMNOU INFRASTRUKTURU CÍLE Činnosti by se měly zaměřovat na: (i) optimální využívání geograficky rozptýlených výzkumných zařízení středního/velkého rozsahu; (ii) rychlý přenos a realizaci výsledků RTD v průmyslových aplikacích; a (iii) zlepšení interoperability a společné protokoly. Podpora Společenství se bude orientovat na vytváření synergetického využívání evropské infrastruktury, jak je zdůrazněno ve sdělení Komise "k Evropské výzkumné oblasti". Důraz bude kladen rovněž na zvyšování koheze mezi členským státy v oblasti strategických potřeb výzkumu a vývoje a využívání výsledků. Tato součást programu bude realizována prostřednictvím vyhrazených výběrových kol, zejména za použití různých způsobů tématických sítí. 7.1

Podpůrné činnosti pro zařízení středního a velkého rozsahu

Tyto činnosti se budou zaměřovat na zjišťování potřeb a vytváření sítí pro optimální využití zařízení středního a velkého rozsahu se silnou a inovační vědeckou, technickou nebo společenskoekonomickou relevancí pro daný program. 7.2

Vytváření virtuálních institutů

Virtuální institut je definován jako určitá nová funkce, která je vytvářena spojením geograficky rozptýleného doplňkového výzkumu a průmyslové odbornosti za účelem rychlého přenosu a realizace výzkumných výsledků do (primárně) průmyslových aplikací. Vytváření virtuálních institutů představuje určitý nový koncept a tyto vytvořené struktury je možno chápat jako sítě založené na znalostech a orientované na trh. Po období vytváření by se měl virtuální institut stát nezávislým a samofinancujícím se právním subjektem, který bude provádět služby pro evropské zákazníky. Prahová hodnota pro přístup by měla být co nejnižší, aby bylo možno motivovat zákazníky k tomu, aby získávali přínos ze zařízení, know-how a technologií, které jsou k dispozici ve virtuálním institutu. Virtuální instituty jsou podporovány k tomu, aby intenzívně využívaly nových vyspělých nástrojů ICT. 7.3

Referenční databáze

Referenční databáze byly identifikovány jako prostředky pro podporu vývoje evropské výzkumné sítě. Příslušné snahy budou zahrnovat katalogové zpracování databází prioritního zájmu pro evropský průmysl a služby a vytvoření sítí příslušných databází a jejich zainteresovaných stran. Zaměření se bude orientovat na přístupnost, srovnatelnost a kvalitu databází.17

7.4

Měření a infrastruktura managementu jakosti

Cílem je vyvíjet a posilovat evropskou metrologickou infrastrukturu, za účelem posílení sledovatelnosti a za účelem zlepšení koheze metrologických systémů. Priorita se bude přikládat technické podpoře pro mezinárodní dohody o vzájemném uznávání a pro iniciativy orientované na přípravu zkušebních laboratoří v kandidátských nových členských státech pro jejich budoucí roli v rozšířeném jednotném trhu. Činnosti se budou rovněž zaměřovat na podporování harmonizovaného přístupu k managementu jakosti v organizacích a podnicích, zejména v SME. Podporu je rovněž možno přikládat k inovačním novým vývojových směrům v metrologii, jako je unifikovaný evropský systém CRM.

STRATEGIE A PRIORITY Výběrové kolo pro vyjádření zájmu zůstává otevřeno do 30. dubna 2001. Priorita bude přikládána tématům spojeným s cíli 7.2, 7.3 a 7.4. Pro všechny předmětné činnosti se žadatelům doporučuje, aby extenzívně využívali výhod nástrojů nabízených ICT, od vytvoření internetových stránek, intranetů, extranetů po digitální spolupráci, sdílení/přístup k dálkovým databázím a prostorovou koncepci jako nové nástroje pro manipulaci, výpočty a řešení u problémů komplexních aplikací. 17 Tudíž nebude v rámci této činnosti podporováno vytváření databází. 53

E. REALIZACE PROGRAMU VÝBĚROVÁ KOLA PRO PŘEDKLÁDÁNÍ NÁVRHŮ/NABÍDEK Realizace činností RTD se provádí především přes následující druhy výběrových kol pro předkládání návrhů/nabídek: Periodická kola Periodická kola mají určitý pevně stanovený termín a jsou otevřena pro předkládání návrhů s určitým definovaným obsahem. Obsah každého kola je definován v oddílech "Strategie a priority pro výběrová kola" pracovního programu a je specifikován ve výběrovém kole zveřejňovaném v úředním věstníku. Otevřená kola Otevřená kola byla zahájena na počátku programu pro specifická opatření v oblasti SME (průzkumné granty a spolupráce v oblasti výzkumu známá jako “CRAFT”), sdružení Marie Curie, doprovodná opatření a IMS. Zůstávají otevřená do posledního roku Rámcového programu, s periodickým hodnocením (2/3 krát ročně). Otevřená kola rovněž zvou k předkládání "Vyjádření zájmů (EoIs)" pro cíle RTD v oblasti měření a testování, které nejsou pokryty periodickými koly (viz tabulka C-1) a pro potřeby Evropského výzkumného společenství v oblasti podpory pro infrastrukturu výzkumu. Vyhrazená kola Vyhrazená kola jsou obvykle publikována jednou nebo dvakrát za rok a jsou omezena na určitý počet velmi specifických témat a/nebo činností s podpůrnými dokumenty, které jsou k dispozici pro specifikaci cílů požadovaných činností. Na začátku tohoto programu Komise zveřejnila výběrové kolo pro Vyjádření zájmů, které přizývá zainteresované strany (včetně služeb Komise), aby předkládaly návrhy na témata (potřeby související s infrastrukturou RTD) v určitých oblastech, které budou pokryty těmito výběrovými koly (viz cíle 6 a 7). Vyhrazená výběrová kola publikovaná pro tyto cíle jsou založena výhradně na výsledcích periodických hodnocení Vyjádření zájmů. Další informace mohou být poskytovány při vyhlášení nějakého výběrového kola, zejména k úkolům, které mají být spuštěny ve vztahu ke klíčové akci 2. Indikativní harmonogram a termíny pro výběrová kola jsou uvedeny v oddílu "Realizační mapa” tohoto dokumentu (oddíl F) a budou specifikována v každém výběrovém kole publikovaném v úředním věstníku. Internetová adresa pro výběrová kola programu Growth jest: http://www.cordis.lu/growth/src/callmain.htm

ZPŮSOBY Daný program je realizován v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 22. prosince 1998, které se týká pravidel pro účast a rozšiřování (úřední věstník L26, ze dne 1. 2. 1999, strana 46). Hlavní způsoby realizace (podrobněji předložené v Návodu k programu GROWTH) jsou: Projekty v oblasti RTD, demonstrační projekty a kombinované projekty v oblasti RTD a demonstrací Tyto projekty se provádějí průmyslovými organizacemi nebo organizacemi služeb, univerzitami a výzkumnými centry a jsou cíleny na strategické cíle s významným potenciálem pro společenskoekonomický a průmyslový vliv. Je třeba, aby reagovaly na cíle specifikované v daném výběrovém kole, které jsou popsány podrobně v pracovním programu. Koordinace a “slučování” takových projektů se podporuje, aby bylo dosaženo většího množství kritických materiálů a vlivu (viz níže uvedený oddíl "Koordinační činnosti ”). 54

Integrace společenskoekonomického výzkumu v návrzích na RTD projekty, demonstrační projekty nebo kombinované RTD/demonstrační projekty je podporována tam, kde je to třeba pro doplnění nebo podporu technického výzkumu. Specifická opatření pro SME Dané programy budou realizovat specifická opatření pro usnadňování a povzbuzování k účasti u SME v oblasti RTD projektů, demonstračních a kombinovaných projektů, které vykazují velký potenciál, co se týče inovací. Tato opatření se skládají z kooperativního výzkumu (CRAFT) a průzkumných grantů (Exploratory Awards). Záměrem průzkumného grantu je připravit kompletní návrh nějakého projektu: buď se jedná o návrh projektu CRAFT, který se předloží v reakci na dané otevřené kolo, nebo o nějaký RTD projekt, demonstrační projekt nebo kombinovaný projekt předložený v reakci na nějaké periodické kolo. Návrhy v oblasti kooperativního výzkumu a návrhy průzkumných grantů, které jsou zaměřeny na kooperativní výzkum, mohou spadat do oblasti celkových cílů daného tématického programu. Jinými slovy se nemusejí vztahovat na specifické cíle a priority klíčových akcí a obecných technologií. Jako taková tato opatření umožňují určitý "vertikální" charakter zdola nahoru, neboť návrhy je možno předkládat k cílům a prioritám tématického programu v jeho celistvosti. Návrhy na průzkumné granty určené k přípravě projektů jiných než CRAFT musejí vystihovat priority konstatované v pracovním programu vzhledem k periodickému výběrovému kolu, které se předpokládá pro předložení výsledných návrhů na projekt. Kromě toho musejí být předloženy dostatečně předem před datem uzavření příslušného periodického kola (alespoň 9 měsíců mezi vybraným konečným datem pro předložení návrhu na průzkumný grant a datem uzavření daného periodického kola). Návrhy projektů jiných než Craft, které jsou připraveny prostřednictvím průzkumných grantů musejí odpovídat prioritám daného periodického kola, v jehož reakci jsou předkládány (i když u těchto priorit dojde ke změně ve srovnání s prioritami, na základě nichž byly návrhy průzkumného grantu vybrány). Realizace specifických opatření pro SME sleduje společná pravidla vytvořená v horizontálním programu "Inovace a účast SME”, aby bylo možno zajistit transparentnost pro příjemce. Tato pravidla zahrnují společné smluvní a návrhové posouzení, jednotný komplementární vstupní bod pro přijímání návrhů pro specifická opatření u SME, společná pravidla pro oprávněnost a pro vědeckotechnické vyhodnocení; společná právní a finanční ustanovení a též harmonizovanou a rychlou zpětnou vazbu pro žadatele. • Návrhy v oblasti “Kooperativního výzkumu” (CRAFT) umožňují alespoň třem vzájemně nezávislým SME z alespoň dvou různých členských států nebo jednoho členského státu a jednoho přidruženého státu, aby společně usilovaly o vyřešení svých společných technologických problémů tím, že jím pověří nějaké třetí subjekty ("realizátory RTD") včetně průmyslových subjektů, s příslušnými výzkumnými kapacitami a kapacitami pro technologické ověřování. V souvislosti s projekty kooperativního výzkumu mohou ti, dodavatelé SME, kteří jsou schopni provádět součást výzkumných prací, sami takto činit až v 60% celkových nákladů na projekt, přičemž zbývající část (40% nebo více) ponechají na realizaci ze strany realizátora RTD. Celkové náklady projektů pro kooperativní výzkum nesmějí překročit 2 mil. euro, z čehož Komise může financovat až 50%. Jejich maximální doba trvání je 24 měsíců. Kooperativní výzkumné projekty mohou zahrnovat určitou ověřovací fázi. • “Průzkumné granty” mohou umožňovat alespoň 2 SME z 2 různých členských států nebo jednoho členského státu a jednoho přidruženého státu, aby získaly finanční podporu od Komise určenou na přípravu kompletního návrhu projektu. Celkové náklady nějakého průzkumného grantu nesmějí přesáhnout 30.000 Euro, z čehož Komise může financovat až 75% (nebo 22.500 Euro). Maximální doba trvání průzkumného grantu je 12 měsíců. Internetová adresa pro specifická opatření SME jest: http://www.cordis.lu/sme/home.html 55

Sdružení Marie Curie pro školení a výcvik Sdružení Marie Curie pro školení a výcvik jsou definována v programu "zlepšování lidského výzkumného potenciálu a společenskoekonomické základny" a je třeba je spojit s cíli tohoto programu. Nabízejí se následující typy: Sdružení pro hostitelství v průmyslu (postgraduální a postdoktorandská) a Sdružení pro zkušené výzkumníky (“kategorie 40”). Internetová adresa pro sdružení Marie Curie: http://www.cordis.lu/improving/src/hp_mcf_intro.htm Stipendia INCO Při předkládání nějakého výzkumného návrhu je možno současně s tím předložit žádost o podporu mladého výzkumníka z nějaké rozvojové země pro práci po dobu až 6 měsíců u nějakého evropského výzkumného institutu za účelem jeho účasti na daném projektu (viz návod k programu GROWTH pro navrhovatele, kde jsou uvedeny další informace - jedná se o internetovou adresu http://www.cordis.lu/growth/src/library.htm). Koordinační činnosti Tématické sítě a dohodnuté akce jsou určeny pro usnadňování síťového zapojení organizací, koordinaci činností a výměnu a rozšiřování znalostí za účelem optimalizace výzkumného úsilí (dosažení kritického materiálu) a zvyšování vlivu na evropské úrovni. Činnosti v této oblasti zastřešují průmysl, univerzity, výzkumná střediska, uživatele, výzkumnou infrastrukturu a další příslušné zainteresované strany působící kolem společného cíle S&T ve vztahu k prioritám daného programu. Vezměte laskavě na vědomí, že tématické sítě a dohodnuté akce nemohou poskytovat financování pro vlastní činnosti RTD. Tématické sítě se používají: a) ke koordinaci určitého uskupení (“clusteru”) projektů financovaných na úrovni Společenství. To může zahrnovat odpovídající projekty z více než jedné klíčové akce a z dalších programů EU a případně též činnosti financované na národní úrovni nebo v jiných Evropských rámcích. Účast je dobrovolná. b) k provádění činností popisujících cíle uvedené v oddílu "Podpora pro výzkumnou infrastrukturu", který je zaveden prostřednictvím procesu v druhé etapě (výběrová kola pro vyjádření zájmu a vyhrazená kola). c) k vytvoření a rozvíjení síťových činností, jiných než jsou ty, které jsou definovány výše, které mohou významným způsobem přispívat k dosahování cílů klíčových akcí a obecných technologií. Poznámky s návodem jsou k dispozici v knihovně dokumentů programu Growth na internetové adrese: http://www.cordis.lu/growth/src/library.htm Dohodnuté akce se používají pro koordinaci výzkumných činností, které již byly financovány v rámci jednotlivých členských států za účelem například zajištění efektivních komunikačních proudů, výměny a doplňování zkušeností, rozšiřování výsledků. Doprovodná opatření Doprovodná opatření se realizují podle Přílohy III specifického programu. Přispívají k jeho efektivní realizaci, k aktualizaci pracovního programu, přípravě budoucích činností a rozšiřování výsledků. Zahrnují činnosti pro monitorování programu posuzování vlivů v oblasti RTD a též studií a referencí na externí expertízu, včetně vytváření monitorovacích a hodnotících panelů a expertních skupin. Umožňují podporovat mezinárodní kooperační činnosti (např. IMS). Zahrnují činnosti pro poskytování specifických školení, informací a podpory a inovačních podpůrných akcí na prosazování, rozšiřování, využívání, přenos a 56

přijímání18 výsledků RTD, se zaměřením na širokou uživatelskou komunitu, zejména SME. Rovněž pokrývají podporu pro vědeckotechnická setkání a též pro události na podporu inovací (např. investiční fóra), publikace, internetové stránky, atd. Rovněž se mohou skládat z podpůrných činností (např. vytváření CRM) nebo kooperační výzkumné studie přispívající k iniciativám veřejného zájmu nebo politiky ve vztahu ke klíčovým akcím. Doprovodná opatření realizovaná prostřednictvím nějakého otevřeného kola publikovaná19 na začátku programové oblasti (viz Návod k programu GROWTH pro navrhovatele, kde jsou uvedeny další podrobnosti): • Opatření 1: Studie přispívající k realizaci klíčových akcí, obecných činností nebo podpoře pro výzkumnou infrastrukturu • Opatření 2: Studie na přípravu budoucích činností, v souvislosti s otázkami Evropské politiky z hlediska RTD ve vztahu k průmyslové konkurenceschopnosti a udržitelnému růstu nebo se zaměřením na důležité, specifické, společenskoekonomické problémy, nově vznikající technologie, průmyslové sektory, atd. • Opatření 3: Inovační podpůrné akce na podporu a usnadňování rozšiřování, přenosů, využívání a široké aplikace výsledků • Opatření 4: Akce v oblasti podpory, asistence, komunikace a výměny informací • Opatření 5: Školící akce na podporu činností RTD v rámci daného programu (jiné než sdružení Marie Curie). Doprovodná opatření jsou podporována v následujících oblastech: • Vývoj a rozšiřování metod pro management technologií/inovací v Evropě ve specifických sektorových oblastech nebo napříč sektory • Výzkum potřeb pro průmyslové normy a související výzkum na podporu využívání nových technologií • Výzkum aplikovatelnosti zásady Nového přístupu k novým průmyslovým sektorům • Posuzování specifických otázek v oblasti práv duševního vlastnictví, etických a regulačních otázek, které ovlivňují využívání nových technologií • Výzkum překážek a dobrých praktik se zřetelem na vývoj a využití technologií přispívajících k udržitelnější výrobě/spotřebě ve specifických sektorech • Výzkum opatření pro zvýšení spolupráce mezi regulačními orgány • Akce na podporu synergií a posílení koordinace mezi programovými činnostmi a též mezi národními činnostmi v členských státech, přidružených státech a případně též v dalších zemích (zvláště v souvislosti s dohodami o spolupráci v S&T (vědeckotechnická spolupráce)) ve specifických oblastech strategického významu • Vyhodnocení společenskoekonomického vlivu projektů EU ve specifických oblastech strategického významu v Evropě, včetně vývoje příslušných metodik. Doprovodná opatření skládající se z výzkumu, který je utvářen danými politikami, přispívajícími ke specifickým prioritám klíčové akce 2 “Udržitelná mobilita a intermodalita” se realizují prostřednictvím periodických výběrových kol. Určitá doprovodná opatření věnovaná konkrétním tématům mohou být rovněž zahrnuta ve vyhrazených výběrových kolech.

18 Opatření pro přejímání výsledků zahrnující včetně významný objem technické práce by měla být za normálních

okolností zahrnuta do RTD projektů, demonstračních projektů nebo kombinovaných RTD/demonstračních projektů předkládaných v rámci periodických výběrových kol. 19 Určitá doprovodná opatření se budou realizovat přes další procesy. Služby pro Komisi (například studie) budou prováděny v návaznosti na specifická výběrová kola pro předkládání návrhů, jež budou v příslušné době vyhlašována. Odvolávky na externí odborníky budou založeny na výběrových kolech pro kandidáty. Za výjimečných okolností mohou být rovněž podpořeny žádosti o dotaci, které nebudou procházet žádací procedurou. 57

POZNÁMKA K AKČNÍMU PLÁNU E-EUROPE Sdělení "K Evropské výzkumné oblasti" podtrhává potřebu lepšího využití širokopásmových elektronických sítí pro výzkum a potřebu zajištění rychlého vytváření digitální spolupráce. Akční plán e-Europe spuštění Evropskou komisí v prosinci 1999 a přijatý na zasedání Evropské rady ve Feiře vyžaduje využívání potenciálu zdrojů informačních a komunikačních technologií (ICT) v souvislosti se specifickými programy. U žadatelů v nadcházejících výběrových kolech se tedy podporuje, aby extenzívně využívali nové příležitosti nabízené ICT při provádění, řízení a síťové organizaci aktivit v oblasti RTD.

PARTNERSTVÍ Jako obecná zásada by partnerství měla zahrnovat ty zainteresované strany, které jsou relevantní pro vývoj a definitivní realizaci výsledků RTD. To zahrnuje výzkumná centra a univerzity, vývojáře výrobků a technologií, poskytovatele komponent a materiálů, společnosti zabývající se službami, průmyslové uživatele, tvůrce politik, regulační a standardizační orgány a organizace spotřebitelů. Účast SME v partnerstvích je též velmi podporována.

KOORDINACE PROGRAMU Koordinačním fórem pro všechny výzkumné prvky v rámci FP5, které mají vztah k tomuto programu, zejména k tématům dopravního výzkumu, bude « Správní rada» programu GROWTH. Koordinační opatření mezi různými klíčovými a obecnými akcemi a v jejich rámci, podobně jako v případě jiných programů, bude sledovat rámec definovaný v příloze III programu. Tato opatření mohou nabývat jednu či více z následujících forem: společnou strukturu managementu (např. pro činnosti související se SME); koordinovaná výběrová kola, včetně případných společných kol, bude-li to třeba; koordinaci v oblasti hodnotících a výběrových procedur, včetně společného hodnocení a přenosu návrhů v příslušných případech; koordinovanou realizaci projektů a slučování projektů přes program. Koordinace s dalšími tématickými programy je založena na zásadě, že činnosti spojené s vývojem věd o životě nebo technologií pro získávání energie, otázek životního prostředí nebo informační společnosti se budou soustřeďovat v příslušných programech. Činnosti zabývající se integrací a přizpůsobením těchto technologií v aplikacích týkajících se konkurenceschopného a udržitelného růstu budou prováděny v tomto programu. Mezinárodní dimenze programu bude doplňovat akce programu “potvrzující mezinárodní roli výzkumu Společenství” (internetová adresa: http://www.cordis.lu/inco2/). Činnosti, které je možno realizovat společně s jinými rámci (např. COST, Eureka, IMS), budou prováděny v souladu s pravidly stanovenými pro FP5. Činnosti by se normálně zaměřovaly na výměnu informací. Tento program bude otevřen pro účast výzkumníků z oblasti mimo EU a přidružených zemí podle pravidel účasti stanovených v rozhodnutí podle článku 130J Smlouvy o EU. Program "Potvrzování mezinárodní role výzkumu Společenství" poskytuje finanční prostředky pro stipendia určená mladým vědcům z rozvojových zemí (včetně nově se rozvíjejících ekonomik a středomořských partnerských zemí), aby přijeli do Evropy pracovat v projektech tohoto programu na dobu až 6 měsíců. Program “konkurenceschopného a udržitelného růstu" bude klást zvláštní důraz na rozšiřování, přenos, používání a/nebo využití výsledků R&D vedoucích k inovaci. Za tímto účelem bude daný program provádět činnosti v koordinaci s programem "Inovace a účasti SME" (internetová adresa: http://www.cordis.lu/innovation-smes/), mimo jiné za účelem podpory přenosu a využívání výsledků RTD v Evropském společenství, poskytování informací o výsledcích RTD, podpory při přípravě nástrojů managementu na prosazování využívání výsledků RTD konsorcii a na monitorování s pomocí odpovídajících nástrojů, jako jsou Plán pro zavádění technologií a technologické audity, další využití výsledků RTD, za účelem pomoci při posuzování účinnosti a efektivity asistenční sítě pro přenos technologií, u

58

společných akcí mezi tématickými programy a jednotek nebo jednotek pro inovaci/SME.

horizontálním programem a u Inovačních

Oblasti tématického programu 3

Příklady oblastí pro možnou koordinaci s jinými programy v FP5

KA1

Mikrosystémy, síťové podniky a management znalostí s tématickým programem 2

KA2

Management dopravy a GNSS s tématickým programem 2 Emise a územní plánování s tématickým programem 4 Aspekty týkající se zdraví s tématickým programem 1

KA3

Koncepce moderních vozidel s tématickým programem 2 & 4 Udržitelný management moře s programem 4

KA4

Palubní systémy s tématickým programem 2 Kontrola emisí s tématickým programem 4

Obecné technologie

Materiály s programy 1,2 & 4 a JRC Proti podvodům s programy 1 & 2 a JRC Referenční materiály s programy 1 & 4 a JRC Podpora standardizace s programy 1, 2 & 4

Podpora infrastruktury výzkumu

Přístup k zařízením s činností 4

Horizontální program “zlepšování lidského výzkumného potenciálu a společenskoekonomické vědomostní základny" (internetová adresa: http://www.cordis.lu/improving/) vytváří společná pravidla pro realizaci sdružení Marie Curie pro školení, aby bylo možno zajistit konzistentní vysokou kvalitu a prestiž daných projektů. Tato pravidla zahrnují určitou společnou definici sdružení Marie Curie, jednotného vstupního bodu pro přijímání všech návrhů sdružení Marie Curie, společných pravidel pro oprávněnost a kvalifikovatelnost a pro posuzování, společná právní a finanční ustanovení a rovněž harmonizovanou zpětnou vazbu na žadatele a monitorování partnerů. Podpora infrastruktury výzkumu se poskytuje tématickými programy a též tímto horizontálním programem, jehož odpovědností je navrhnout a publikovat pravidelným způsobem určitou “mapu”, která bude ukazovat pro všechny třídy výzkumné infrastruktury, pro které specifické programy mohou požádat o podporu. Specifická opatření budou rovněž brána v úvahu tímto horizontálním programem pro zajištění koordinace společenskoekonomického výzkumu, který by měl být realizován v rámci aktuálního programu. Společenskoekonomický výzkum může být financován rovněž klíčovou akcí pro «zlepšování společenskoekonomické vědomostní základny» a daný horizontální program, který bude načrtávat výroční zprávu o společenskoekonomickém výzkumu v Pátém rámcovém programu. Výměna informací a spolupráce s přímými akcemi JRC (domovská stránka: http://www.jrc.org) bude vyvíjena v příslušných oblastech, zejména v souvislosti s výzkumem materiálů, bojem proti podvodům a certifikovanými referenčními materiály (CRM). (Domovská stránka IRMM jest: http://www.irmm.jrc.be/)

59

F. REALIZAČNÍ MAPA Tento oddíl uvádí jakousi "road map" (realizační mapu) pro realizaci Programu20. Tabulky uvedené v tomto oddílu představují indikativní rozpočty, data a priority pro různá výběrová kola daného programu, jak je aktuálně plánováno. Tabulka F.1 Rozpočet pro výzkumnou oblast KA 1 Celkem (mil. euro)

KA 2

731 (27,0%) 371 (13,7%)

KA 3

KA 4

320 (11,8%) 700 (25,9%)

MAT(1)

M&T

410 (15,2%) 136 (5,0%)

CELKEM(2,3)

INFRAST. 37

(1,4%)

2705

(100%)

(1) Včetně “postupné realizace” výzkumu v oblasti oceli. (2) Celková částka rozhodnutá Radou, včetně osobních a administrativních nákladů, (max. 6,5%) a 18 milionů euro pro výběrová řízení. (3) Dalších ~6% bude přidáno jakožto odpovídající příspěvek z přidružených zemí. To vede k ~2700 mil., jež budou k dispozici pro periodická, vyhrazená a otevřená výběrová kola, z čehož bude minimálně 286 mil. přiděleno SME.

Tabulka F.2 Indikativní kalendář a rozpočty pro periodická výběrová kola Periodické kolo

Datum otevření

Datum uzavření

Cíle a priority

Rozpočet (mil. euro)

1

16. března 1999

15. června 1999

KOLO UZAVŘENO (viz vydání pracovního programu z března 1999, kde jsou uvedeny podrobnosti o příslušných cílech)

713,5

2

15. pros. 1999

31. března 2000

KOLO UZAVŘENO (viz vydání pracovního programu z prosince 1999, kde jsou uvedeny podrobnosti o příslušných cílech)

589

3

2. června 2000

29. září 2000

KOLO UZAVŘENO (viz vydání pracovního programu z prosince 1999, kde jsou uvedeny podrobnosti o příslušných cílech)

260

4

15. pros. 2000

15. března 2001 (KA2, KA3, M&T); 30. března 2001 (KA4); 15. května 2001 (KA1, Mat.)

Viz oddíly odpovídající příslušným klíčovým / obecným akcím tohoto pracovního programu (viz též souhrnná tabulka F.5)

567,5

5

1. června 2001

17. září 2001

Viz oddíly odpovídající příslušným klíčovým / obecným akcím tohoto pracovního programu (viz též souhrnná tabulka F.6)

143

20 Příslušný generální ředitel může uspíšit nebo pozdržet datum otevření pro výběrová kola o maximálně jeden měsíc. V tomto případě bude v úředním věstníku zveřejněno oznámení v den, který byl původně plánován pro dané výběrové kolo. 60

Tabulka F.3 Indikativní kalendář a rozpočty pro otevřená výběrová kola Kolo zveřejněné v úředním věstníku Evropských společenství, 16. března 1999, C 72/31

Typ akce Sdružení Marie Curie: − Sdružení pro hostitelství v průmyslu − Sdružení pro zkušené výzkumníky Průzkumné granty Specifická opatření pro SME

Data otevření/uzavření

Návrhy se vyhodnocují v dávkách podle následujících termínů pro obdržení

16. března 1999 / 20. března 2002

02/06/1999, 19/11/1999, 22/03/2000, 18/09/2000, 21/03/2001, 19/09/2001, 20/03/2002

16. března 1999 / 18. dubna 2001 (2)

14/04/1999, 15/09/1999, 12/01/2000, 26/04/2000, 13/09/2000, 17/01/2001, 18/04/2001

Indikativní rozpočet (1) (mil. euro) 12

200

16. března 1999 / 17. dubna 2002

15/09/1999, 12/01/2000, 26/04/2000, 13/09/2000, 17/01/2001, 18/04/2001, 19/09/2001, 16/01/2002, 17/04/2002

16. března 1999 / 15. září 2000

15/06/1999, 15/12/1999, 01/04/2000, 15/09/2000

... (3) / 15. září 2001

15/04/2001, 15/09/2001

Doprovodná opatření

16. března 1999 / 15. března 2002

15/06/1999, 15/11/1999, 15/03/2000, 15/09/2000, 15/03/2001, 15/09/2001, 15/03/2002

28

Kolo pro Vyjádření zájmu pro potřeby výzkumu: − Měření a testování (cíle 6.2.1, 6.2.2, 6.3.1, 6.3.2, 6.3.3) − Podpora pro infrastrukturu (cíle 7.1 až 7.4)

15. března 99 / 30. dubna 2001

30/4/99, 15/6/99, 15/12/99, 15/6/2000, 30/4/2001

0 (viz vyhrazená kola)

Kooperativní výzkum (CRAFT)

IMS (RTD projekty a tématické sítě)

30

(1) Dalších ~6% bude přidáno jakožto odpovídající příspěvek z přidružených zemí. (2) Navrhovatelé, kteří mají v úmyslu vypracovat návrh/nabídku pro periodické kolo, by měli pečlivě zkontrolovat, zda jej budou schopni předložit před datem uzavření takového kola. (3) Bude publikováno nové kolo.

61

Tabulka F.4 Indikativní kalendář a rozpočty pro vyhrazená výběrová kola Klíčová akce / obecná akce

Měření a testování

Typ akce

Cíle

Kolo

Projekty RTD pro: - vývoj metodik v rámci částí měření a testování, které plynou z politiky

Striktně omezeno na témata uvedená v daném kole. Témata se vybírají prostřednictvím vyhodnocení vyjádření zájmu předložených pro cíle 6.2.1, 6.2.2 a 6.3. Pro každé téma bude publikován podpůrný dokument v době, kdy dané kolo vyhlašuje cíle, jež mají být splněny.

1 2 3 4 5

- podpora vývoje certifikovaných referenčních materiálů

Podpora pro infrastrukturu výzkumu

Podpora pro infrastrukturu, realizovaná především přes činnosti síťového typu

Striktně omezeno na témata uvedená v daném kole. Témata se vybírají prostřednictvím vyhodnocení vyjádření zájmu předložených pro cíle 7.1 až 7.4. Pro každé téma bude publikován podpůrný dokument v době, kdy dané kolo vyhlašuje cíle, jež mají být splněny.

Data otevření/uzavření

Indikativní rozpočet kola (mil. euro)

15/7/99-15/12/99 (kolo uzavřeno) 15/10/99-15/3/2000 (kolo uzavřeno) 14/4/2000-15/9/2000 (kolo uzavřeno) 13/10/2000-15/3/2001 15/10/2001-15/3/2002

4 10 11 11 10,7

15/7/99-15/12/99 (kolo uzavřeno) 15/10/99-15/3/2000 (kolo uzavřeno) 14/4/2000-15/9/2000 (kolo uzavřeno) 13/10/2000-15/3/2001 15/10/2001-15/3/2002

2 8 6 14 7

(*)

1 2 3 4 5

(*) Jedno vyhrazené kolo cílené na naléhavé potřeby v oblasti bezpečnosti potravin bude rovněž možná publikováno během roku 2001.

62

Tabulka F.5 Priority a indikativní rozpočty pro periodické kolo vyhlášené v prosinci 2000 Oblasti a priority RTD pro periodické kolo vyhlášené v prosinci 2000

Indikativní rozpočet (mil. euro)

KA 1

Pro všechny druhy projektů: 1.5 TRA “produkty - služby”: vývoj produktů - služeb s přidanou hodnotou a úsporou zdrojů 1.6 TRA “stroje”: nová generace výrobních zařízení a systémů pro výrobu 1.7 TRA “rozšířený podnik”: rozšířený výrobní podnik založený na znalostech 1.8 TRA “moderní továrna”: zákaznicky orientovaná, agilní výroba a výroba usilující o nulové odpady 1.9 TRA “infrastruktury”: bezpečná, udržitelná a nákladově efektivní výstavba

KA 2

Cílené akce: CIVITAS a GALILEO

45

KA 3

Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. Pro RTD projekty, demonstrační a kombinované projekty: UZAVŘENO. Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. Pro RTD projekty, demonstrační a kombinované projekty: Kritické technologie: 4.1 Snižování nákladů na vývoj letadel a zkracování doby pro uvedení na trh 4.2 Zlepšování efektivity letadel 4.3 Zlepšování ekologické přívětivosti letadla 4.4 Zlepšování provozních schopností a bezpečnosti letadel Technologické platformy: 4.9 TP 5: Letadla s optimalizovaným pohonem 4.11 TP 7: Přívětivé prostředí kabiny letadla 4.12 TP 8: Moderní konfigurace křídel

2,5

KA 4

MAT

Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. Pro RTD projekty: 5.1: Obecné technologie materiálů 5.2: Vyspělé funkční materiály 5.3: Udržitelná chemie 5.4: Rozšiřování mezních hodnot a trvanlivosti materiálů 5.5: Výroba železa a oceli 5.6: Lití oceli, válcování oceli a postupné zpracování 5.7: Využití oceli

M&T

Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. Pro RTD projekty, demonstrační a kombinované projekty: 6.1.2 Senzory, kontrolní systémy a nástroje pro boj proti podvodům 6.1.3 Nástroje pro zlepšování jakosti 6.2.3 Metodiky měření a zkoušek na podporu kvality

190

230

65 (z čehož až 25 určeno pro nanotechnologie )

CELKEM

35 567,5

63

Tabulka F.6 Priority a indikativní rozpočty pro periodické kolo v červnu 2001

Oblasti a priority RTD pro periodické kolo vyhlašované v červnu 2001

Indikativní rozpočet kola (mil. euro)

KA 1

Uzavřeno

0

KA 2

Cílená akce SMART RAIL a priority v následujících oblastech: 2.1 Společenskoekonomické scénáře pro mobilitu lidí a zboží 2.2 Infrastruktury a jejich rozhraní s dopravními prostředky a systémy 2.3 Modální a intermodální systémy managementu dopravy

39

Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. KA 3

KA 4 MAT

M&T

Pro RTD projekty, demonstrační a kombinované projekty: 3.1 Kritické technologie pro silniční a železniční dopravu 3.2 Kritické námořní technologie TP1 Nové koncepce vozidel pozemní dopravy; zvýšená efektivita systémů TP6 Efektivní interoperabilita a překládka Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. Pro RTD projekty, demonstrační a kombinované projekty: UZAVŘENO. Uzavřeno

98

4 0

Pro tématické sítě a dohodnuté akce: všechny cíle. Pro RTD projekty, demonstrační a kombinované projekty: UZAVŘENO.

2

143

CELKEM

65

G. KRITÉRIA PRO VÝBĚR Akce v oblasti RTD musejí být vybírány podle kritéria odrážejícího celkové cíle programu. Aby tato kritéria byla respektována všemi výzkumnými činnostmi, byla navržena za aplikaci výběrových kritérií stanovených pro FP 5. Jsou seskupena v pěti kategoriích. Veškeré návrhy vyhodnocované pod stanovenými prahy (specifikovanými v návodu pro navrhovatele) v daných kategoriích nebudou zvažována pro financování: Vědecká a technologická kvalita a relevantní charakter k programovým cílům

Zajištění vynikajícího vědeckého a technického charakteru Kvalita přístupu, partnerství a managementu

Odpovídající charakter k vědeckotechnickému přístupu Úroveň inovačního charakteru Pro činnosti v oblasti RTD, včetně doprovodných

Podpora pro přidanou hodnotu Společenství

Reakce na potřeby společnosti

Hlediska hospodářského rozvoje a S&T

opatření by uvedených pět

Kvalita přístupu pro realizaci a management projektu Kvalita partnerství, včetně efektivního zapojení uživatelů Vhodnost finančních aspektů a zdrojů souvisejících s RTD Příspěvek k řešení problémů s evropskou dimenzí Podpora politikám EU jakož i normám, standardům a předpisům

kategorií za

Evropská přidaná hodnota konsorcia / komplementarita / nadnárodní charakter konsorcia

normálních

Důsledky na kvalitu života, zdraví a bezpečnost

okolností získalo Důsledky na perspektivy zaměstnanosti jakož i školení využití kvalifikace a vývoj schopností stejnou váhu. Důsledky na životní prostředí a zdroje Strategické vlivy / příspěvky u konkurenceschopnosti / partnerů a zájmů uživatelů Příspěvek k růstu / užitečnost a spektrum aplikací / plány na využití Příspěvek k technickému pokroku / strategiím rozšiřování

Tato kritéria by měla být rovněž respektována během provádění výzkumných činností, aby bylo možno dosáhnout celkového vynikajícího charakteru a konzistence. Budou využita pro posouzení činností a podporu při kvantifikaci vlivů, poskytování informací, které umožní včasnou a odpovídající odezvu u managementu programu. Vyhodnocení potenciálního vlivu nových znalostí, technologií, výrobků, procesů nebo materiálů vyplývajících z akcí RTD bude určitou trvalou činností tohoto programu, přičemž tímto způsobem bude zajištěna efektivní realizace rozhodnutí Rady.

66

PŘÍLOHA: REJSTŘÍK Cílená výzkumná akce (TRA)

Koncepce pro realizaci programu, která usiluje o zaměření výzkumných činností kolem strategických prioritních oblastí nějaké klíčové akce.

CORDIS

Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj. Daná služba (http://www.cordis.lu/) se skládá z internetové stránky poskytující informace o RTD na úrovni Společenství, společně s tiskovými službami a službami v oblasti elektronických informací.

COST

Evropská spolupráce v oblasti vědeckotechnického výzkumu založená v roce 1971. Nyní obsahuje dva typy projektů: a) dohodnuté akční projekty tvořící nedílnou součást nějakého programu R&D (výzkum a vývoj) Společenství, které jsou otevřeny multilaterálním způsobem pro účast třetích zemí v rámci COST; b) dohodnuté akční projekty netvořící součást nějakého programu Společenství, navržené buď státy COST nebo Komisí.

CRAFT

Kooperativní výzkumná akce pro technologii. Určité speciální opatření určené k povzbuzování účasti SME v evropských výzkumných projektech. Umožňuje alespoň třem vzájemně nezávislým SME z alespoň dvou členských států společně zadávat výzkum prováděný nějakou třetí stranou.

Činnost FP5

Rámcový program je rozdělen do čtyř činností: (1) realizace programů RTD; (2) podpora spolupráce v oblasti RTD Společenství s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi; (3) rozšiřování a optimalizace výsledků RTD v rámci Společenství; (4) podpora školení, výcviku a mobility výzkumných pracovníků ve Společenství.

Dlouhodobý

Pro většinu oblastí v horizontu delším než 8 let.

Dohodnuté akce

Akce koordinující projekty v oblasti RTD, které jsou již financovány členskými státy.

Doprovodná opatření

Akce přispívající k realizaci nějakého specifického programu nebo přípravy budoucích činností.

EEA: Evropský hospodářský prostor

Smlouvy podepsaná dne 2. května 1992, vytvářející mezi členskými státy EU a členskými zeměmi ESVO (s výjimkou Švýcarska) jednotný hospodářský prostor pro volný pohyb zboží a služeb a spolupráci zejména v oblasti výzkumu. Členové se zúčastňují rámcového programu jako přidružené státy.

EESD

Program pro energii, životní prostředí a udržitelný rozvoj. (internetová adresa: http://www.cordis.lu/eesd/home.html)

Eureka

Rámec vytvořený v roce 1985, jehož prostřednictvím průmyslové a výzkumné instituty z 25 evropských zemí a Evropské komise vyvíjejí a využívají technologie velmi důležité pro globální konkurenceschopnost a lepší kvalitu života. (internetová adresa: http://www3.eureka.be/Home/)

67

Externí poradenská skupina (EAG)

Rolí Externích poradenských skupin je poskytovat Komisi nezávislé poradenství týkající se obsahu a směru výzkumné práce, která má být prováděna podle klíčových akcí Pátého rámcového programu.

Horizontální program

Určitý specifický program z rámcového programu pokrývající určitý aspekt výzkumu vztahující se na všechny výzkumné oblasti, jako jsou mezinárodní spolupráce, inovace a školení.

ICT

Informační a komunikační technologie.

IMS – Inteligentní výrobní systémy

IMS je mezinárodní iniciativa v oblasti RTD inspirovaná průmyslovým vývojem a založená v roce 1995 za účelem vývoje příští generace výrobních a zpracovatelských technologií. Je otevřená členským státům EU, Norsku a dále Austrálii, Kanadě, Japonsku, Švýcarsku a Spojeným státům.

IST

Program technologií informační společnosti (internetová adresa: http://www.cordis.lu/ist/).

JRC

Společné výzkumné centrum Evropské komise. (internetová adresa: http://www.jrc.org)

Klíčová akce (KA)

Pátý rámcový program se skládá ze specifických programů, které jsou rozděleny do 19 akcí (plus činností umožňujících RTD v oblasti obecných technologií a podporu infrastruktuře výzkumu). Každá klíčová akce má svou stanovenou skupinu cílů, soustředí se na kritické problémy a zajišťuje integrovaný přístup pro řešení problémů. Soustředí se na mnoho různých aspektů z ekonomické a sociální oblasti a za normálních okolností podporuje celé spektrum disciplín a činností sahajících od základního výzkumu přes aplikovaný a obecný výzkum po vývoj a demonstrace.

Krátkodobý

Pro většinu oblasti méně než 5 let.

M&T

Obecná činnost v oblasti měření a testování.

MAT

Obecná činnost v oblasti materiálů a jejich technologií pro výrobu a transformaci a nové a zlepšené matriály a výrobní technologie v oblasti oceli.

Nepřímé akce v oblasti RTD

Akce prováděné externími dodavateli (všechny akce požadované u FP5 s výjimkou přímých akcí JRC).

Opatření pro přebírání

Činnost podporující rozšiřování a využití technologií zavedených projekty v oblasti RTD nebo doprovodnými opatřeními.

Pracovní program

Popis výzkumných cílů a priorit požadovaných pro dosažení strategických cílů nějakého specifického programu.

Průmyslové podniky / průmyslová odvětví

Podniky, veřejné nebo soukromé, které podléhají silám trhu a vytvářejí bohatství využíváním procesů, produkcí materiálů a výrobků nebo dodáváním průmyslových služeb. Výzkumná centra a konzultantské firmy nejsou obvykle považovány za průmyslové podniky/odvětví.

Průzkumné granty SME

Podpora trvající maximálně 12 měsíců a vztahující se na nějakou průzkumnou fázi potenciálního projektu v oblasti RTD.

Přímé akce RTD

Akce prováděné pro Komisi ze strany JRC.

68

Rámcový program (FP)

Víceletý (obvykle pětiletý) program definující politiku EU v oblasti RTD, priority a celkový rozpočet, který bude rozdělován. Tento program je zaváděn prostřednictvím specifických programů, které vytvářejí čtyři činnosti vycházející ze Smlouvy o EU.

Skupina expertů na vysoké úrovni

Role Skupiny expertů na vysoké úrovni spočívá v poskytování nezávislého poradenství Komisi v souvislosti s obsahem a směrem výzkumné práce, která má být prováděna pod obecnou činností "měření a testování".

SME

Malé a středně velké podniky. Obvyklá definice na úrovni Komise je: maximálně 250 zaměstnanců, obrat nižší než 40 mil. euro nebo bilanční účet nižší než 27 mil. euro a méně než 25% může být vlastněno jedním či více podniky, které nejsou SME - s výjimkou investiční společnosti nebo společnosti rizikového kapitálu, která nevykonává kontrolu. Pro účely specifických opatření SME není oprávněným SME žádná výzkumná organizace ani konzultantská společnost.

Smlouva o ECSC

Smlouva o "Evropském společenství uhlí a oceli" podepsaná v roce 1951, která bude ukončena v roce 2002.

Specifické programy

Podrobné programy v oblasti RTD, které zavádějí rámcový program. Vytyčují oblasti RTD, jež budou podporovány a rozpočty, jež jsou k dispozici pro každou podporu. Viz též tématické programy a horizontální programy.

Střednědobý

Pro většinu oblasti v rozmezí pěti až osmi let.

Technologická platforma (TP)

Koncepce pro realizaci programu, definovaná v Pracovním programu, která se zaměřuje na integraci technologií pro dosažení strategických cílů klíčových akcí. Měla by zastřešovat výrobce, dodavatele a další příslušné zainteresované strany s úkolem vyvinout a stanovit kritéria u inženýrských koncepcí pro budoucí vozidla, systémy nebo komponenty, jejichž funkční prvky by měly být ověřovány.

Tématická síť

Smluvní způsoby umožňující koordinaci a) organizací; b) RTD projektů.

Tématický program

Specifický program 5. FP pokrývající určitou konkrétní, i když širokou, výzkumnou oblast, jako jsou vědy o životě nebo informační společnost. První činnost rámcového programu obsahuje čtyři tématické programy. Ty jsou opět rozděleny do řady klíčových akcí, RTD pro obecné technologie a podpory pro infrastrukturu výzkumu.

Uskupení

Uskupení je skupina synergicky a technicky souvisejících projektů.

Virtuální institut

Nová funkční schopnost, která je vytvořena spojením geograficky roztroušených komplementárních výzkumných a průmyslových prvků za účelem rychlého přenosu a realizace výzkumných výsledků do (primárně) průmyslových aplikací.

Výsledky

Přímé a nepřímé vlivy vyplývající z realizace projektu v oblasti RTD. Výsledky jsou rovněž chápány jako praktické výstupy z činností v oblasti RTD, zejména klíčové akce.

69