MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav botaniky a zoologie
Pracovní listy pro volitelný předmět Seminář z biologie na gymnáziu Bakalářská práce
2010 Mgr. Olga Rotreklová, Ph.D.
Kateřina Chytilová
„ Souhlasím s uloţením této bakalářské práce v knihovně Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně, případně v jiné knihovně MU, s jejím veřejným pouţíváním a vyuţitím pro vědecké a vzdělávací nebo jiné věřejně prospěšné účely, a to za předpokladu, ţe převzaté informace budou řádně citovány a nebudou vyuţívány komerčně.“ 30. 4. 2010
..............................
PODĚKOVÁNÍ
„ Děkuji Mgr. Olze Rotreklové Ph.D. za odborné vedení práce, poskytování rad a materiálových podkladů k práci.“
ABSTRAKT V bakalářské práci byly vytvořeny pracovní listy pro témata vyučovaná v rámci předmětu Seminář z biologie ve 3. ročníku gymnázia. Ve výuce budou pracovní listy vyuţívány k opakování a prověřování znalostí z daného tématického okruhu. Součástí práce je vzorové řešení úkolů v pracovních listech. Po dohodě s vyučujícím jsou vypracovány pracovní listy ve formě didaktických testů. Typy testových otázek jsou vybrány na základě prostudované literatury. V testech je pouţito 6 typů testových otázek. Po prostudování dané literatury jsou ke kaţdému tématickému celku vypsány důleţité pojmy, které se vyskytují ve většině studovaných středoškolských učebnic. Tyto pojmy jsou potom vyuţity při tvorbě testových otázek. Součástí některých testových otázek jsou obrázky, které jsou překresleny podle starších publikací. Uvedené testy slouţí učiteli při prověřování a hodnocení vědomostí studentů.
Worksheets for use within the Seminar in Biology elective course subject at grammar schools The pricipal aim of my thesis was to create worksheets based on the topics covered by the Seminar in Biology elective course subject proposed to the 3rd year grammar school students. The said worksheets are conceived to make students revise and verify their knowledge of a particular thematic area. Model solutions of the tasks are also provided for by the thesis. In agreement with the teachers addressed, the worksheets are prepared in the form of didactic tests, the test questions having been selected on the grounds of referential literature. Six basic types of test questions are used. In conformity with the above mentioned professional literature, for all the thematic areas key terms occuring in most high school textbooks studied are listed, these terms being consequently used to formulate test questions. Some of the questions dispose of repainted pictures based on models found in previously published textbooks. These tests are intended for the teachers to enable them to verify and to assess students' knowledge.
OBSAH Úvod ................................................................................................................................................... 7 Metody práce .................................................................................................................................... 7 Testy a testování ve škole ................................................................................................................. 8 Přehled pojmů vybraných pro testy z jednotlivých tématických celků ....................................... 9 Soubory testů .................................................................................................................................. 14 Prokaryotická a eukaryotická buňka ............................................................................... 14 Transport látek přes biomembránu, osmotické jevy v buňce ........................................ 17 Chemické složení živých soustav ....................................................................................... 20 Rozmnožování eukaryotických buněk .............................................................................. 22 Viry ....................................................................................................................................... 26 Bakterie ................................................................................................................................ 30 Sinice .................................................................................................................................... 34 Rostlinná pletiva ................................................................................................................. 37 Kořen ................................................................................................................................... 43 Stonek ................................................................................................................................... 47 List ........................................................................................................................................ 49 Květ ...................................................................................................................................... 54 Plod ...................................................................................................................................... 58 Vodní režim rostlin ............................................................................................................. 62 Látkový a energetický metabolismus rostlin .................................................................... 65 Minerální výživa rostlin ..................................................................................................... 68 Růst rostlin .......................................................................................................................... 70 Vývoj rostlin (ontogeneze) ................................................................................................. 72 Rozmnožování rostlin ......................................................................................................... 74 Pohyby a dráždivost ........................................................................................................... 76 Řasy ...................................................................................................................................... 78 Charakteristika vyšších rostlin .......................................................................................... 84 Mechorosty .......................................................................................................................... 86 Plavuně ................................................................................................................................. 90 Přesličky ............................................................................................................................... 92 Kapradiny ............................................................................................................................ 94 Nahosemenné rostliny ........................................................................................................ 97 Krytosemenné rostliny: dvouděložné .............................................................................. 101 Krytosemenné rostliny: jednoděložné ............................................................................. 125
Závěr .............................................................................................................................................. 130 Použitá literatura .......................................................................................................................... 131
7 Úvod Bakalářská práce na téma Pracovní listy pro volitelný předmět Seminář z Biologie na gymnáziu mi byla zadána na Ústavu botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v říjnu 2009. Téma práce vzniklo po předchozí dohodě s Mgr. Markem Navrátilem, vyučujícím biologie na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně. V minulých letech proběhla zásadní změna ve výuce na středních školách, která spočívala ve stanovení Rámcových vzdělávacích programů vymezujících v jednotlivých etapách vzdělávání rámce pro výuku jednotlivých předmětů. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia (Jeřábek a kol. 2007) zařadil biologii společně s fyzikou, chemií, geologií a geografií do vzdělávacího oboru Člověk a příroda. Pro tento vzdělávací obor stanoví Rámcový vzdělávací program minimální časovou dotaci 36 hodin za 4 roky výuky. V rámci předmětu biologie dále stanoví učivo a výstupy v tématických celcích obecná biologie, biologie virů, bakterií, protist, hub, rostlin, ţivočichů a člověka a ekologie. Hodinové dotace a předpokládané výstupy zohlední konkrétní školy při tvorbě Školních vzdělávacích programů. Přechod na Školní vzdělávací programy přinesl středním školám moţnost zařadit do výuky větší mnoţství povinně volitelných předmětů. Na gymnáziu v OlomouciHejčíně byly v rámci oborové specializace zavedeny ve 3. ročníku dva dvouhodinové a ve 4. ročníku tři dvouhodinové povinně volitelné předměty. Pro povinně volitelné předměty je třeba vytvořit vhodné výukové materiály. V rámci volitelných předmětů z biologie se na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně vyučuje ve 3. a 4. ročníku čtyřletého studijního cyklu předmět Seminář z biologie v rozsahu dvě hodiny týdně. Cílem předmětu je připravit studenty k maturitě z biologie a následně na přijímací zkoušky z biologie na vysoké školy. Cílem bakalářské práce bylo vytvořit pracovní listy pro témata vyučovaná v rámci předmětu Seminář z biologie ve 3. ročníku. Ve výuce budou pracovní listy vyuţívány k opakování a prověřování znalostí z daného tématického okruhu. Součástí práce je vzorové řešení úkolů v pracovních listech. Metody práce Po dohodě s vyučujícím jsem vypracovala pracovní listy ve formě didaktických testů. Typy testových otázek jsem vybrala po prostudování literatury zabývající se tvorbou testů (Půlpán 1981, Hrabal a kol. 1994, Rötling 1996). V testech jsem pouţila celkem 6 typů testových otázek. Tématické celky, pro které byly testy sestavovány, jsem prostudovala v moderních v současné době pouţívaných středoškolských a gymnaziálních učebnicích biologie (Kincl et al. 1993, Kubát et al. 1998, Berger 1995, Dostál et al. 1994, Kubišta 1992, 1998, Hančová a Vlková 1998, 1999, Jelínek
8 a Zicháček 1996). Z těchto učebnic jsem si ke kaţdému tématickému celku vypsala důleţité pojmy, z nichţ jsem nakonec vybrala ty, které se vyskytovaly ve většině studovaných učebnic. S těmito pojmy jsem potom pracovala při tvorbě testových otázek. Součástí některých testových otázek jsou obrázky a schémata, které jsem překreslila podle starších publikací (Balabán 1960, Černohorský 1957, Černohorský 1964, Gazda 1967, Klika 1966, Martinovský 1959). Testy a testování ve škole Testy jsou účinným prostředkem pedagogické diagnostiky se značnou mírou objektivnosti (Hrabal a kol. 1994, Rötling 1996). Na základě výsledků didaktických testů můţe vyučující během relativně krátké doby za stejných podmínek vyzkoušet všechny ţáky a získat tak přehled o tom, jak zvládli určité tématické celky. Spektrum testových otázek je velmi rozmanité: od otázek, které pouze zjišťují či ověřují naučená fakta, přes otázky srovnávací, doplňovací aţ po otázky problémové. Typy testových otázek můţeme klasifikovat následovně (Půlpán 1981, Hrabal a kol. 1994, Rötling 1996): 1. otázky otevřené neboli produkční V těchto typech otázek student sám vytváří správnou odpověď, která můţe buď být velmi široká (definice určitého jevu, popis průběhu děje, srovnání jevů, ...) nebo naopak jednoslovná (doplnění chybějících slov do tvrzení, popis obrázku). Do produkčních otázek patří i ty, při nichţ je třeba nakreslit obrázek organismu nebo jeho části nebo doplnit chybějící výrazy do tabulek a přehledů. 2. otázky uzavřené V těchto typech otázek student jen vybírá správnou odpověď z předem nabídnutých moţností. Patří sem: a) otázky s výběrem odpovědi, v nichţ jde o výběr správné odpovědi z několika nabízených moţností, přičemţ vţdy alespoň jedna je správná. Testové otázky tohoto typu s více neţ jednou správnou odpovědí nutí studenta k intenzivnějšímu přemýšlení a umoţňují lepší zopakování učiva (Půlpán 1981). b) otázky dichotomické, při nichţ se student rozhoduje o pravdivosti resp. nepravdivosti tvrzení. c) otázky přiřazovací, v nichţ jde o zjištění vzájemné souvislosti mezi biologickými objekty či jevy. V těchto typech otázek student spojuje objekty ze dvou (nebo více) skupin podle předem stanoveného kritéria (např. příslušnost organismu k určité taxonomické kategorii). Při tvorbě testů je důleţité kombinovat všechny typy testových otázek. Některé totiţ prověřují prostou interpretaci naučených pojmů, jiné naopak vyţadují porozumění, srovnávání a správnou aplikaci osvojených vědomostí. Pro vyučujícího jsou výsledky testů informací o splnění cílů výuky, studentům umoţní včas si uvědomit případné nedostatky ve vědomostech.
9 Přehled pojmů vybraných pro testy z jednotlivých tématických celků Prokaryotická a eukaryotická buňka bičíky, buněčná stěna, cytoplazma, cytoplazmatická membrána, cytoskelet, chromozom, endoplazmatické retikulum, eukaryotická buňka, fimbrie, Golgiho aparát, chloroplasty, chromoplasty, jadérko, jádro (karyon), kapsuly, leukoplasty, lyzozomy, mitochondrie, nukleoid, plastidy, plazmidy, protoplast, ribozómy, vakuola. Transport látek přes biomembránu, osmotické jevy difúze, endocytóza, exocytóza, fagocytóza, panoţky, potravní vakuola, plazmolýza, osmóza Chemické složení živých soustav biogenní prvky, bílkoviny, deoxyribonukleová kyselina, lipidy, makroprvky, mikroprvky, peptidická vazba, ribonukleová kyselina, sacharidy, stopové prvky, voda Rozmnožování eukaryotických buněk anafáze, bivalenty, buněčný cyklus, crossing – over, cytokineze, diploidní počet chromozomů, fáze G1, fáze G2, fáze M, fáze S, haploidní počet chromozomů, heterotypická mitóza, homeotypická mitóza, interfáze, karyokineze, meióza, metafáze, mitóza, profáze, telofáze, tetrády Viry adsorpce, aktiva proviru, bakteriofágy, fytoviry, kapsida, kapsomera, mykoviry, nebuněční, nukleokapsida, očkování, penetrace, přenos virů, receptor, translace, virion, virová onemocnění, zooviry Bakterie autotrofní organismy, bičíky, buněčná stěna, cytoplazma, cytoplazmatická membrána, dělení buňky, endospory, fimbrie, heterotrofní organismy, chromozom, parazité, pouzdro, prokaryota, saprofyté, význam bakterií Sinice akinety, dělení buňky, hormogonie, chlorofyl a, plynové vakuoly, prokaryota, převáţně autotrofní, slizový obal, symbióza, škrob, tylakoidy s barvivy, vodní květ, význam bakterií
10 Rostlinná pletiva aerenchym, dělivá pletiva, floém, histologie, cévní svazek bočný, cévní svazek dvoubočný,cévní svazek dřevostředný, cévní svazek lýkostředný, cévní svazek paprsčitý, kolenchym, parenchym, průduch, průduchová štěrbina, sklerenchym, svěrací buňka, trichomy krycí, trichomy ţahavé, trichomy, ţlaznaté, trvalá pletiva, xylém Kořen bulvy, dřeň, endodermis, funkce, kambium, kořenové hlízy, kořenový systém, nitkovitý kořen, primární kůra, prvotní dřevo, prvotní lýko, příčepivé kořeny, rhizodermis, řepovitý kořen, válcovitý kořen, vřetenovitý kořen, význam kořenů, vzdušné kořeny Stonek cévní svazky, dřeň, funkce, hlízy, kambium, lodyha, oddenky, pericykl, pokoţka, primární kůra, stéblo, stonek ovíjivý, stonek plazivý, stonek popínavý, stonek přímý, stvol, šlahouny, úponky, význam stonku List celistvý list, cévní svazek, funkce, houbový parenchym, jednoduchý list, lichozpeřený list, listová čepel, palisádový parenchym, palist, pětičetný list, pokoţka, průduch, přeslenité postavení listů, řapík, sloţený list, spodní pokoţka, střídavé postavení listů, sudozpeřený list, trojčetný list, vstřícné postavení listů, význam listu, ţilnatina, ţilnatina dlanitá, ţilnatina souběţná, ţilnatina zpeřená Květ blizna, čnělka, dvoudomá rostlina, hlávka, hrozen, jednodomá rostlina, jednopohlavný květ, jehněda, kalich, klas, koruna, květenství hroznovitá, květenství vrcholičnatá, květní lůţko, květní vzorec, nitka, oboupohlavný květ, okolík, pestík, polospodní semeník, prašník, pravidelný květ, sloţený okolík, souměrný květ, spodní semeník, svrchní semeník, tyčinka, úbor, vidlan, vijan, vrcholík, význam květu, Plod bobule, dělohy, duţnaté plody, dvounaţka, endokarp, exokarp, hypokotyl, kořínek, lusk, malvice, mezokarp, naţka, obilka, oplodí, oříšek, osemení, peckovice, plod nepravý, plod pravý, plodenství, poltivé plody, semeno, souplodí, suché nepukavé plody, tvrdka, význam plodu, vzrostlý vrchol, zárodek, ţivné pletivo
11 Vodní režim rostlin adheze, apoplastická cesta, gutace, kapilarita, koheze, kořenový vztlak, symplastická cesta, transpirace, transpirační proud, voda, vodní bilance, vodní deficit Látkový a energetický metabolismus rostlin děje primární, děje sekundární, dýchání, faktory vnější, faktory vnitřní, fáze světelná, fáze temnostní, fotosyntéza, hemiparazité, holoparazité, mixotrofie, parazité, procesy anabolické, procesy katabolické, rostliny autotrofní, rostliny heterotrofní, saprofyté, symbióza Minerální výživa rostlin biogenní prvky, draslík, dusík, fosfor, hnojení, hořčík, humus, hydroponie, kyslík, makroprvky, měď, mikroprvky, síra, uhlík, zinek, ţelezo Růst rostlin apikální pól, auxiny, bazální pól, cytokininy, etiolizace, etylen, fáze prodluţovací, fáze rozlišovací, fáze zárodečná, fytohormony, giberiliny, kyselina abscisová, regenerace, vnější faktory, vnitřní faktory, Vývoj rostlin (ontogeneze) efemery, fotoperiodismus, jarovizace, období embryonální, období dospělosti, období stárnutí, období vegetativní, ozimy, rostliny dlouhodenní, rostliny dvouleté, rostliny jednoleté, rostliny krátkodenní, rostliny monokarpické, rostliny neutrální, rostliny polykarpické, rostliny vytrvalé Rozmnožování rostlin gametofyt, nepohlavní generace, nepohlavní rozmnoţování, očkování, pohlavní generace, pohlavní rozmnoţování, rodozměna, roubování, samčí gameta, samičí gameta, spora, sporangia, sporofyt, vegetativní rozmnoţování, zygota Pohyby a dráždivost fotonastie, fototropismus, geotropismus, hydronastie, nastie, pohyby autonomní, pohyby fyzikální, pohyby hygroskopické, pohyby indukované, pohyby kohézní, pohyby lokomoční, pohyby ohybové, pohyby vitální, seismonastie, taxe, tropismy
12 Řasy agar, anizogamie, bičík, červené řasy, dvoudílná schránka, fykocyanin, fykoeritrin, fyloidy, fukoxantin, chaluhy, chlorofyl a, chlorofyl b, chloroplast, chromophyta, izogamie, jádro, karoten, kauloid, kokální stélka, konjugace, krásnoočka, křemelina, monanoidní stélka, oogamie, paroţnatky, pletivná stélka, pulzující vakuola, rhizoidy, rozsivky, sifonální stélka, spájivky, stélka, světločivná skvrna, trichální stélka, xantofyly, zelené řasy, zelenivky Charakteristika vyšších rostlin kormus, kořen, list, převáţně autotrofní, rodozměna, stonek Mechorosty fyloidy, gametangia, gametofyt, kauloid, mechová rostlinka, pelatky, prvoklíček, rhizoidy, spermatozoid, sporofyt, stélka, štět s tobolkou, vaječná buňka, výtrus, výtrusné rostliny, význam, zárodečníky, zástupci, zygota Plavuně pravé cévní svazky, prokel, spora, sporangia, sporofyly, sporofyt, strobil, výtrusné rostliny, zástupce Přesličky cévnaté rostliny, jarní lodyha, letní lodyha, náhradní kořeny, oddenek, stonek, šupinovité listy, výtrusné rostliny, výtrusnicový klas, zástupci Kapradiny ostěra, pelatka, prokel, výtrus, výtrusnice, výtrusnicová kupka, zárodečník, zástupci Nahosemenné rostliny oplození, opylení, plodolist, podpůrná šupina, pryskyřičné kanálky, samčí šištice, samičí šištice, tyčinka, vajíčko, význam
13 Krytosemenné rostliny: dvouděložné alkaloidy, alogamie, anemogamie, atropin, autogamie, bobovité, brukvovité, břízovité, bukovité, bukvice, cévní svazky, číška, člunek, čtyřmocné tyčinky, dvojité oplození, dvoubratré tyčinky, dvoumocné tyčinky, dvoupyská koruna, endosperm, entomogamie, hlízkové bakterie, hluchavkovité, hvězdnicovité, chmýr, inulin, jádro zárodečného vaku, jazykovitý květ, kambium, křídla, lilkovité, listová pochva, lískovité, miříkovité, nikotin, obal, obalíček, opylení, otvor klový, paréza, prašníková trubka, pryskyřníkovité, růţovité, semeník, semeno, solanin, symbióza, trichomy, trubkovitý květ,vaječná buňka, vaječné obaly, vajíčko, vrbovité, zárodek, ţalud Krytosemenné rostliny: jednoděložné čepel, jazýček, klásek, liliovité, lipnicovité, mykotrofie, ouško, pleva, plucha s osinou, pluška, pochva, vstavačovité
14 Soubory testů Prokaryotická a eukaryotická buňka 1. Definuj buňku a uveď rozdělení buněk z hlediska sloţitosti jejich stavby. 2. Co je to cytoplazma? 3. Jaká je stavba a funkce cytoplazmatické membrány (nakresli obrázek). 4. Jak se liší nukleoid prokaryotické buňky a karyon eukaryotické buňky? 5. Čím se liší rostlinná a ţivočišná eukaryotická buňka? 6. Doplň tabulku: Organela
Funkce
Ribozomy Buněčné dýchání Endoplazmatické retikulum Úprava látek biochemickými reakcemi Lyzozomy 7. Doplň správné pojmy: a) Ţivý obsah buňky se nazývá ............................... b) Některé buňky vytvářejí slizové obaly, zvané .............................., některé mohou mít na povrchu nepohyblivá vlákna ............................., nebo pohyblivé .............................. c) Hlavní sloţkou buněčné stěny rostlin je .............................., hlavní sloţkou buněčné stěny hub je.............................. d) Biomembrána oddělující vakuolu od cytoplasmy se nazývá ............................... Obsah vakuoly se nazývá .............................. e) Chloroplasty jsou ohraničeny dvojitou biomembránou a uvnitř obsahují základní hmotu zvanou .............................. Vnitřní biomembrána chloroplastu tvoří ploché váčky zvané .............................. Tyto váčky jsou uloţené nad sebou a vytváří .............................. Obsahují zelené fotosyntetické barvivo .............................. f) Chromoplasty obsahují červená barviva, zvaná .............................., a ţlutá barviva, zvaná .............................. g) C leukoplastech se hromadí .............................. h) Cytoskelet je tvořen z vlákének .............................. a trubiček ..............................
15 Prokaryotická a eukaryotická buňka – autorské řešení 1. Definuj buňku a uveď rozdělení buněk z hlediska sloţitosti jejich stavby. Základní stavební a funkční jednotka živých organismů. Nejmenší útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Má vlastní energetický aparát a metabolický systém. Vždy ohraničena membránou. 2 typy: prokaryotická, eukaryotická. 2. Co je to cytoplazma? Roztok obsahující molekuly organických i anorganických látek. Vyplňuje celý obsah buňky. Často obsahuje tzv. buněčné inkluze – odpadní či zásobní látky. 3. Jaká je stavba a funkce cytoplazmatické membrány (nakresli obrázek) Izoluje vnitřní prostředí od vnějšího. Selektivně propustná. Složena z dvojvrstvy fosfolipidů a molekul bílkovin.
4. Jak se liší nukleoid prokaryotické buňky a karyon eukaryotické buňky? nukleoid - není ohraničen jaderným obalem karyon - ohraničen dvojitou membránou s póry 5. Čím se liší rostlinná a ţivočišná eukaryotická buňka? Živočišné buňky obsahují navíc lyzozomy. Rostlinné navíc obsahují buněčnou stěnu, plastidy a vakuoly. 6. Doplň tabulku: Organela
Funkce
Ribozomy
Účastní se syntézy bílkovin
Mitochondrie
Buněčné dýchání
Endoplazmatické retikulum Drsné – místo syntézy bílkovin (drsné, hladké) Hladké – syntéza glykolipidů Golgiho aparát
Úprava látek biochemickými reakcemi
Lyzozomy
Obsahují trávicí enzymy
16 7. Doplň správné pojmy: a) Celý ţivý obsah buňky se nazývá protoplast. b) Některé buňky vytvářejí slizové obaly neboli kapsuly, některé mohou mít na povrchu nepohyblivá vlákna fimbrie, nebo pohyblivé bičíky. c) Hlavní sloţkou buněčné stěny rostlin je celulóza, u hub chitin. d) Biomembrána oddělující vakuolu od cytoplasmy se nazývá tonoplast. Obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva. e) Chloroplasty jsou ohraničeny dvojitou biomembránou, která uzavírá bílkovinou plazmu – stroma. V ní je síť uzavřených biomembrán - tylakoidů. Stupňovitě na sebe uloţené tylakoidy tvoří grána. Obsahují zelený chlorofyl. f) Chromoplasty obsahují červená a ţlutá barviva - karotenoidy a xantofyly. g) V leukoplastech se hromadí zásobní látky. h) Cytoskelet je sloţen z vlákének - mikrofilament a trubiček - mikrotubulů.
17 Transport látek přes biomembránu, osmotické jevy 1. Transport látek mezi buňkou a vnějším prostředím reguluje: a) buněčná stěna b) cytoskelet c) cytoplazmatická membrána d) Golgiho aparát 2. Vysvětli pojem fagocytóza, nakresli zjednodušeně průběh tohoto procesu. 3. Pasivní příjem látek do buňky probíhá: a) za spotřeby energie b) bez spotřeby energie c) proti koncentračnímu spádu d) vchlipováním cytoplazmatické membrány 4. Jaký je rozdíl mezi exocytózou a endocytózou? 5. Vysvětli princip difúze a osmózy. 6. Rychlost difúze přes plazmatickou membránu závisí na: a) počtu transportních proteinů b) aktivitě transportních proteinů c) mnoţství spotřebované energie d) koncentračním spádu 7. Osmotické jevy v buňce jsou podmíněny: a) energetickým potenciálem buňky b) polopropustností plazmatické membrány c) úrovní metabolismu v buňce d) ţádná z odpovědí není správná 8. Vysvětli pojem plazmolýza. Nakresli obrázek.
18 Transport látek přes buněčnou membránu, osmotické jevy – autorské řešení 1. Transport látek mezi ţivočišnou buňkou a vnějším prostředím reguluje: a) buněčná stěna b) cytoskelet c) cytoplazmatická membrána d) Golgiho aparát 2. Vysvětli pojem fagocytóza, nakresli zjednodušeně průběh tohoto procesu. Schopnost buňky vytvářet plazmatické výběžky – panožky, kterými obklopí částice a uzavře. Panožky umožňují pohyb a přijímání potravy (potravní vakuola).
3. Pasivní příjem látek do buňky probíhá: a) za spotřeby energie b) bez spotřeby energie c) proti koncetračnímu spádu d) vchlipováním cytoplazmatické membrány 4. Jaký je rozdíl mezi exocytózou a endocytózou? exocytóza - vylučování látek do okolí endocytóza - opak exocytózy,buňka pohlcuje látky z okolí (pinocytóza, fagocytóza) 5. Vysvětli princip difúze a osmózy. difúze - transport látek po koncentračním spádu (molekuly rozpuštěné látky jsou transportovány z míst s vyšší koncentrací do míst s nižší koncentrací. Bez spotřeby energie. osmóza - zvláštní případ difúze. Přes membránu pronikají snadno a rychle molekuly vody, látky v ní rozpuštěné pomalu. Voda proniká do míst s vyšší koncentrací. 6. Rychlost difúze přes plazmatickou membránu závisí na: a) počtu transportních proteinů b) aktivitě transportních proteinů c) mnoţství spotřebované energie d) koncentračním spádu 7. Osmotické jevy v buňce jsou podmíněny: a) energetickým potenciálem buňky b) polopropustností plazmatické membrány c) úrovní metabolismu v buňce d) ţádná z odpovědí není správná
19 8. Vysvětli pojem plazmolýza. Nakresli obrázek. Nachází-li se buňka v roztoku s větší koncentrací rozpuštěných látek (=hypertonické prostředí), než má buněčná šťáva, pohybují se molekuly vody ven z buňky, protoplast se smršťuje a odděluje od buněčné stěny.
neplazmolyzovaná buňka
plazmolyzovaná buňka
20 Chemické složení živých soustav 1. Jak rozdělujeme biogenní prvky podle mnoţství, v jakém se vyskytují v organismu? Uveď příklady. a) b) c) 2. Jaká anorganická látka má největší zastoupení? 3. Jaké funkce zastávají sacharidy? 4. Doplň správné pojmy: .............................. jsou makromolekulární látky sloţené z aminokyselin spojených .............................. vazbou. 5. Tuky a vosky jsou po chemické stránce: a) sacharidy b) lipidy c) bílkoviny d) estery vyšších mastných kyselin a alkoholů 6. Jaká je funkce nukleových kyselin?Jaké dva typy nukleových kyselin rozlišujeme?
21 Chemické složení živých soustav – autorské řešení 1. Jak rozdělujeme biogenní prvky podle mnoţství, v jakém se vyskytují v organismu? Uveď příklady. a) makroprvky - C, H, O, N, P, Ca b) mikroprvky - S, K, Na, Mg, Cl c) stopové prvky - Co, Mn, Zn, Cu 2. Jaká anorganická látka má největší zastoupení? Voda 3. Jaké funkce zastávají sacharidy? Stavební materiál (celulóza, chitin), zásobní látka (glykogen, škrob, inulin), zdroj energie 4. Doplň správné pojmy. Bílkoviny jsou makromolekulární látky sloţené z aminokyselin spojených peptidickou vazbou. 5. Tuky a vosky jsou po chemické stránce: a) sacharidy b) lipidy c) bílkoviny d) estery vyšších mastných kyselin a alkoholů 6. Jaká je funkce nukleových kyselin? Jaké typy nukleových kyselin rozlišujeme? Jsou nositeli genetické informace DNA – deoxyribonukleová kyselina RNA – ribonukleová kyselina
22 Rozmnožování eukaryotických buněk 1. Vysvětli pojmy: a) karyokineze b) cytokineze 2. Definuj fáze buněčného cyklu: a) fáze G1 b) fáze S c) fáze G2 d) fáze M Jak se společně nazývá fáze G1+S+G2? 3. Přiřaď jednotlivé děje příslušným fázím mitózy. 1. profáze
a) rozchod chromozomů k pólům
2. metafáze
b) tvorba jaderné membrány
3. anafáze
c) zánik jaderné membrány
4. telofáze
d) seřazení chromozomů do centrální roviny buňky
řešení
e) vznik dělícího vřeténka f) spiralizace chromozomů 4. K daným buňkám napiš počet chromozomů: a) pohlavní buňky (gamety) b) tělní (somatické) buňky c) zygota d) spora 5. Meióza: a) probíhá pouze u pohlavních buněk b) se skládá z jedné heterotypické a jedné homeotypické mitózy c) dává vznik čtyřem dceřinným buňkám d) všechny odpovědi jsou správné 6. Párováním homologických chromozomů během prvního redukčního dělení vzniká: a) tetrády b) dceřinné buňky c) bivalenty d) centromery 7. Při prvním meiotickém dělení se rozcházejí: a) celé homologické chromozomy b) homologické chromatidy c) heterologické chromatidy d) centrozomy
23 8. Crossing – over: a) probíhá během meiózy b) je výměna částí homologních chromozomů c) je proces, při kterém mohou vznikat nové kombinace genů d) všechny odpovědi jsou správné 9. Vyber správné tvrzení: a) tetrády vznikají zdvojením párových chromozomů b) dceřinné buňky vzniklé procesem meiózy obsahují diploidní počet chromozomů c) během meiózy dojde ke dvěma replikacím DNA d) všechny odpovědi jsou správné
24 Rozmnožování eukaryotických buněk – autorské řešení 1. Vysvětli pojmy: a) karyokineze - dělení jádra, zajišťuje rovnoměrné rozložení jaderné hmoty do dceřinných jader, předchází dělení buňky b) cytokineze - rozdělení mateřské buňky 2. Definuj fáze buněčného cyklu: a) fáze G1 - růst buňky, syntéza bílkovin b) fáze S - replikace DNA, syntéza bílkovin c) fáze G2 - příprava buňky na mitózu d) fáze M - dělení eukaryotního jádra Jak se společně nazývá fáze G1+S+G2? Interfáze 3. Přiřaď jednotlivé děje příslušným fázím mitózy. 1. profáze
a) rozchod chromozomů k pólům
řešení
2. metafáze
b) tvorba jaderné membrány
1c, e, f
3. anafáze
c) zánik jaderné membrány
2d
4. telofáze
d) seřazení chromozomů do centrální roviny buňky
3a
e) vznik dělícího vřeténka
4b
f) spiralizace chromozomů 4. K daným buňkám napiš počet chromozomů a) pohlavní buňky (gamety) - haploidní (poloviční) počet chromozomů b) tělní (somatické) buňky - diploidní počet chromozomů c) zygota - diploidní počet chromozomů d) spora - haploidní počet chromozomů 5. Meióza: a) probíhá pouze u pohlavních buněk b) se skládá z jedné heterotypické a jedné homeotypické mitózy c) dává vznik čtyřem dceřinným buňkám d) všechny odpovědi jsou správné 6. Párováním homologických chromozomů během prvního redukčního dělení vzniká: a) tetrády b) dceřinné buňky c) bivalenty d) centromery 7. Při prvním meiotickém dělení se rozcházejí: a) celé homologické chromozomy b) homologické chromatidy c) heterologické chromatidy d) centrozomy
25 8. Crossing – over: a) probíhá během meiózy b) je výměna částí homologních chromozomů c) je proces, při kterém mohou vznikat nové kombinace genů d) všechny odpovědi jsou správné 9. Vyber správné tvrzení: a) tetrády vznikají zdvojením párových chromozomů b) dceřinné buňky vzniklé procesem meiózy obsahují diploidní počet chromozomů c) během meiózy dojde ke dvěma replikacím DNA d) všechny odpovědi jsou správné
26 Viry 1. Viry zařazujeme do říše: a) prvobuněční b) prvojaderní c) nebuněční d) jednobuněční 2. Velikost virů se udává v: a) mikrometrech b) nanometrech c) pikometrech d) milimetrech 3. Viry se mohou mnoţit: a) pouze uvnitř buněk b) uvnitř i mimo buňku c) pouze mitózou d) pouze meiózou 4. Viry jsou částice sloţené z: a) bílkovin b) nukleové kyseliny a bílkovin c) nukleové kyseliny, bílkovin a sacharidů d) nukleové kyseliny, bílkovin, sacharidů a lipidů 5. Vysvětli pojmy: a) virion b) kapsida c) kapsomera d) nukleokapsida 6. Viriony vţdy obsahují nukleové kyseliny: a) DNA nebo RNA b) DNA a RNA c) DNA d) RNA 7. Přenos virů se uskutečňuje: a) kapénkovou infekcí b) přímým kontaktem c) vodou d) všechny odpovědi jsou správné 8. Virus infikuje pouze buňky: a) eukaryotické b) prokaryotické c) mající receptor pro daný virus d) ţivočišné
27 9. Podtrhni onemocnění, která nepatří mezi virová: mor
spalničky
AIDS
infekční mononukleóza
tyfus
příušnice
angína
tetanus
pásový opar
spála
zarděnky
10. Popiš průběh virové infekce, pouţij a vysvětli termíny penetrace, adsorpce, translace a aktivace proviru. 11. Podle hostitelské buňky, kterou virus napadá, rozdělujeme viry do několika skupin. Uveď tyto skupiny a příklady onemocnění, které viry způsobují. 12. Vysvětli pojem bakteriofág, nakresli a popiš jeho stavbu. 13. Na konkrétních příkladech (alespoň třech) uveď, jak je moţné se bránit virové nákaze?
28 Viry – autorské řešení 1. Viry zařazujeme do říše: a) prvobuněční b) prvojaderní c) nebuněční d) jednobuněční 2. Velikost virů se udává v: a) mikrometrech b) nanometrech c) pikometrech d) milimetrech 3. Viry se mohou mnoţit: a) pouze uvnitř buněk b) uvnitř i mimo buňku c) pouze mitózou d) pouze meiózou 4. Viry jsou částice sloţené z: a) bílkovin b) nukleové kyseliny a bílkovin c) nukleové kyseliny, bílkovin a sacharidů d) nukleové kyseliny, bílkovin, sacharidů a lipidů 5. Vysvětli pojmy: a) virion b) kapsida c) kapsomera d) nukleokapsida
-
jednotlivá částice viru schopná infikovat buňku a množit se v ní bílkovinný obal kolem nukleové kyseliny makromolekula bílkovin nukleová kyselina + kapsida
6. Viriony vţdy obsahují nukleové kyseliny: a) DNA nebo RNA b) DNA a RNA c) DNA d) RNA 7. Přenos virů se uskutečňuje: a) kapénkovou infekcí b) přímým kontaktem c) vodou d) všechny odpovědi jsou správné 8. Virus infikuje pouze buňky: a) eukaryotické b) prokaryotické c) mající receptor pro daný virus d) ţivočišné
29 9. Podtrhni onemocnění, která nepatří mezi virová: mor
spalničky
AIDS
infekční mononukleóza
tyfus
příušnice
angína
tetanus
pásový opar
spála
zarděnky
10. Popiš průběh virové infekce, pouţij a vysvětli termíny penetrace, adsorpce, translace a aktivace proviru. 1. Adsorpce – přilnutí viru na povrch buňky. Hostitelská buňka musí mít receptory pro daný virus 2. Penetrace – vniknutí viru do buňky (buď jen nukleová kyselina, nebo celý virus) 3. Translace – syntéza enzymů, bílkovin viru. Replikace virové nukleové kyseliny 4. Aktivace proviru – začlenění nukleové kyseliny viru do genomu hostitelské buňky 5. Hostitelská buňka se rozpadá, viriony se uvolní do prostředí 11. Podle hostitelské buňky, kterou virus napadá, rozdělujeme viry do několika skupin. Uveď tyto skupiny a příklady onemocnění, které viry způsobují. a) rostlinné viry – fytoviry - virus tabákové mozaiky, virus mozaiky květáku b) živočišné viry – zooviry - kulhavka, slintavka, vzteklina, dětská obrna, rýma, chřipka, spalničky, příušnice, opar, AIDS, klíšťová encefalitida, infekční žloutenka c) viry hub – mykoviry - viry napadající nižší i vyšší houby d) bakteriální viry – bakteriofágy - napadají bakteriální buňky 12. Vysvětli pojem bakteriofág, nakresli a popiš jeho stavbu. Bakteriofágy - viry bakterií s velmi jednoduchou nukleovou kyselinou, jsou významným pokusným modelem molekulární biologie
13. Na konkrétních příkladech (alespoň třech) uveď, jak je moţné se bránit virové nákaze? Očkováním (neštovice, dětská obrna, chřipka, klíšťová encefalitida, virová hepatitida, hepatitida A, hepatitida B, spalničky, příušnice, zarděnky)
30 Bakterie 1. Bakterie zařazujeme mezi organismy: a) nebuněčné b) jednobuněčné c) prokaryotní d) eukaryotní 2. Patří mezi organismy: a) heterotrofní b) autotrofní c) saprofyty d) parazity e) všechny odpovědi jsou správné 3. Popiš stavbu bakteriální buňky: a) b) c) d) e) f) g)
4. Pouzdro obklopující buněčnou stěnu bakterií: a) se nachází u všech bakterií b) je tvořeno slizem c) se účastní pohybu buňky d) ţádná z odpovědí není správná 5. Fimbrie: a) umoţňují buňce pohyb b) uplatňují se při dýchání c) jsou nepohyblivé d) ţádná z odpovědí není správná 6. Buňka bakterií se rozmnoţuje: a) pučením b) dělením c) mitózou d) meiózou 7. Co umoţňuje bakteriím přeţít nepříznivé ţivotní podmínky?
31 8. Popiš různé tvary bakterií.
9. Vyjmenuj bakteriální onemocnění (alespoň 10). 10. Vysvětli pojmy: a) nitrogenní bakterie b) nitrifikační bakterie c) denitrifikační bakterie 11. Jaký je význam bakterií?
32 Bakterie – autorské řešení 1. Bakterie zařazujeme mezi organismy: a) nebuněčné b) jednobuněčné c) prokaryotní d) eukaryotní 2. Patří mezi organismy: a) heterotrofní b) autotrofní c) saprofyty d) parazity e) všechny odpovědi jsou správné 3. Popiš stavbu bakteriální buňky: a) fimbrie b) chromozom c) cytoplazma d) bičíky e) pouzdro f) buněčná stěna g) cytoplazmatická membrána 4. Pouzdro obklopující buněčnou stěnu bakterií: a) se nachází u všech bakterií b) je tvořeno slizem c) se účastní pohybu buňky d) ţádná z odpovědí není správná 5. Fimbrie: a) umoţňují buňce pohyb b) uplatňují se při dýchání c) jsou nepohyblivé d) ţádná z odpovědí není správná 6. Buňka bakterií se rozmnoţuje: a) pučením b) dělením c) mitózou d) meiózou 7. Co umoţňuje bakteriím přeţít nepříznivé ţivotní podmínky? Endospory
33 8. Popiš různé tvary bakterií. a) koky b) diplokoky c) tetrakoky d) streptokoky e) stafylokoky f) vibria g) spirily h) tyčinky 9. Vyjmenuj bakteriální onemocnění (alespoň 10). Cholera, tyfus, salmonelóza, angína, spála, zánět plic, tuberkulóza, tetanus, kapavka, syfilis, borelióza, mor, skvrnivka 10. Vysvětli pojmy: a) nitrogenní bakterie - váží dusík z půdy b) nitrifikační bakterie - přeměňují amoniak na dusičnany c) denitrifikační bakterie - redukují dusičnany na plynný dusík nebo amoniak 11. Jaký je význam bakterií? a) mineralizace – rozklad organických látek b) zpracování mléka bakteriálním kvašením (výroba jogurtů) c) biotechnologie – využití bakterií ve výrobě a výzkumu (aminokyseliny, antibiotika)
34 Sinice 1. Sinice patří mezi organismy: a) jednobuněčné b) prokaryotní c) eukaryotní d) nebuněčné 2. Sinice jsou organismy: a) převáţně autotrofní b) převáţně heterotrofní 3. Zásobní látkou je: a) škrob b) inulin c) glykogen d) chitin 4. Které asimilační barvivo se vyskytuje u sinic? 5. Pohyb se uskutečňuje pomocí: a) panoţek b) slizu c) brv d) bičíků 6. Rozmnoţují se: a) dělením buňky b) rozpadem vláken (hormogonie) c) tvoří spory = akinety d) všechny odpovědi jsou správné 7. Co je typické pro buňku sinic: a) slizový obal b) plynové vakuoly c) tylakoidy s barvivy d) všechny odpovědi jsou správné 8. Vyber skupinu organismů, s nimiţ ţijí sinice v symbióze: a) lišejníky b) mechy c) kapraďorosty d) řasami 9. Jak se nazývá povlak sinic na povrchu stojatých vod, který vzniká při jejich přemnoţení? 10. Jaký je význam sinic v přírodě a pro člověka? Uveď příklady.
35 Sinice – autorské řešení 1. Sinice patří mezi organismy: a) jednobuněčné b) prokaryotní c) eukaryotní d) nebuněčné 2.Sinice jsou organismy: a) převážně autotrofní b) převáţně heterotrofní 3. Zásobní látkou je: a) škrob b) inulin c) glykogen d) chitin 4. Které asimilační barvivo se vyskytuje u sinic? Chlorofyl a 5. Pohyb se uskutečňuje pomocí: a) panoţek b) slizu c) brv d) bičíků 6. Rozmnoţují se: a) dělením buňky b) rozpadem vláken (hormogonie) c) tvoří spory = akinety d) všechny odpovědi jsou správné 7. Co je typické pro buňku sinic: a) slizový obal b) plynové vakuoly c) tyylakoidy s barvivy d) všechny odpovědi jsou správné 8. Vyber skupinu organismů, s nimiţ ţijí sinice v symbióze: a) lišejníky b) mechy c) kapraďorosty d) řasami 9. Jak se nazývá povlak sinic na povrchu stojatých vod, který vzniká při jejich přemnoţení? Vodní květ
36 10. Jaký je význam sinic v přírodě a pro člověka? Uveď příklady. a) součást planktonu – potrava pro jiné organismy b) k výrobě potravin, léků c) vylučují toxiny – způsobují zánět pokožky a alergii d) významní producenti kyslíku – umožňují dýchání vodních živočichů
37 Rostlinná pletiva 1. Soubory rostlinných buněk, které vykonávají stejnou funkci a které mají přibliţně stejný tvar a velikost nazýváme ............................ Věda, která se zabývá jejich studiem, se nazývá ........................... 2. Trvalá pletiva: a) mají zachovalou dělivou schopnost b) nazýváme také pletiva meristematická c) se skládají z funkčně diferencovaných buněk d) všechny odpovědi jsou správné 3. Definuj meristematická pletiva. 4. Spoj odpovídající si dvojice a uveď, jakou plní tyto typy pletiv funkci a kde se s nimi můţeš setkat: sklerenchym pletivo tvořené tenkostěnnými buňkami ztloustlými v rozích kolenchym pletivo vodních rostlin tvořené buňkami vyplněnými vzduchem aerenchym pletivo tvořené silnostěnnými buňkami 5. Charakterizuj parenchym a uveď, kde se vyskytuje. 6. Mezi krycí pletiva nepatří: a) epidermis b) rhizodermis c) xylém d) trichomy 7. Druhotné krycí pletivo se nazývá: a) hypodermis b) korek c) felogén d) floém 8. Trichomy jsou: a) tvořeny buňkami hypodermis b) vţdy mnohobuněčné c) tvořeny buňkami epidermis d) přítomny pouze na listech rostlin 9. Nakresli alespoň tři typy trichomů, napiš, jakou plní funkci a kde se s nimi můţeš setkat. 10. Nakresli průduch a popiš jeho stavbu. Jakou plní průduchy funkci? 11. Co ovlivňuje otevírání a zavírání průduchů: a) vzdušná vlhkost b) světlo c) teplo d) všechny odpovědi jsou správné
38 12. Xylém a floém jsou součástí: a) průduchů b) cévních svazků c) druhotné kůry d) rhizodermis 13. Xylém: a) vede roztoky minerálních látek od kořenů k listům b) vede roztoky minerálních látek od listů ke kořenům c) je tvořen sítkovicemi d) vytváří asimilační proud 14. Vodivými elementy floému jsou: a) cévice b) cévy c) sítkovice d) tracheidy 15. Nakresli a pojmenuj 5 základních typů cévních svazků (z hlediska uspořádání lýkové a dřevní části). Kde se tyto typy cévních svazků vyskytují a který je nejběţnější? 16. Letokruhy: a) vznikají činností kambia b) vypovídají o stáří rostliny c) se vytvářejí u dřevin d) všechny odpovědi jsou správné 17. Trubicovité útvary vyměšující tzv. latex se nazývají: a) sítkovice b) cévy c) cévice d) mléčnice Jaký má latex praktický význam pro člověka? 18. Mléčnice patří mezi pletiva: a) krycí b) vodivá c) asimilační d) vyměšovací U kterých rostlin se s mléčnicemi můţete setkat?
39 Rostlinná pletiva – autorské řešení 1. Soubory rostlinných buněk, které vykonávají stejnou funkci a které mají přibliţně stejný tvar a velikost nazýváme pletiva. Věda, která se zabývá jejich studiem, se nazývá histologie. 2. Trvalá pletiva: a) mají zachovalou dělivou schopnost b) nazýváme také pletiva meristematická c) se skládají z funkčně diferencovaných buněk d) všechny odpovědi jsou správné 3. Definuj meristematická pletiva. Mají zachovalou dělivou schopnost 4. Spoj odpovídající si dvojice a uveď, jakou plní tyto typy pletiv funkci a kde se s nimi můţeš setkat: sklerenchym pletivo tvořené tenkostěnnými buňkami ztloustlými v rozích kolenchym pletivo vodních rostlin tvořené buňkami vyplněnými vzduchem aerenchym pletivo tvořené silnostěnnými buňkami sklerenchym - zpevňovací pletivo, mechanická opora; v některých plodech (peckovice), stébla trav kolenchym - zpevňovací pletivo; vyskytuje se v mladých, rostoucích orgánech aerenchym - ke zlepšení výměny plynů mezi prostředím a rostlinou; u vodních a bahenních rostlin 5. Charakterizuj parenchym a uveď, kde se vyskytuje. Buňky mají stejnou výšku, šířku i délku, nebo jsou mírně protáhlé v jednom směru. Tvořené zpravidla živými buňkami. Buněčné stěny jsou neztloustlé. V místě dotyku tří a více buněk jsou mezibuněčné prostory. Výskyt v listech (palisádový parenchym), v mladých částech rostlin (mezenchym). 6. Mezi krycí pletiva nepatří: a) epidermis b) rhizodermis c) xylém d) trichomy 7. Druhotné krycí pletivo se nazývá: a) hypodermis b) korek c) felogén d) floém 8. Trichomy jsou: a) tvořeny buňkami hypodermis b) vţdy mnohobuněčné c) tvořeny buňkami epidermis d) přítomny pouze na listech rostlin
40 9. Nakresli alespoň tři typy trichomů, napiš, jakou plní funkci a kde se s nimi můţeš setkat. krycí trichomy (např. papily) - doplňují ochranou funkci pokožky, snižují riziko přehřátí žlaznatý trichom - slouží k vyměšování některých látek, např. silic, éterických olejů (máta) žahavé trichomy - po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kopřiva) a) vícebuněčný rozvětvený trichom divizny b) žlaznatý trichom pelargonie c) papily korunního lístku violky zahradní d) hvězdovitý trichom hlošiny úzkolisté
10. Nakresli průduch a popiš jeho stavbu. Jakou plní průduchy funkci?
Regulují výměnu plynů a vypařování vody 11. Co ovlivňuje otevírání a zavírání průduchů: a) vzdušná vlhkost b) světlo c) teplo d) všechny odpovědi jsou správné 12. Xylém a floém jsou součástí: a) průduchů b) cévních svazků c) druhotné kůry d) rhizodermis
41 13. Xylém: a) vede roztoky minerálních látek od kořenů k listům b) vede roztoky minerálních látek od listů ke kořenům c) je tvořen sítkovicemi d) vytváří asimilační proud 14. Vodivými elementy floému jsou: a) cévice b) cévy c) sítkovice d) tracheidy 15. Nakresli a pojmenuj 5 základních typů cévních svazků (z hlediska uspořádání lýkové a dřevní části). Kde se tyto typy cévních svazků vyskytují a který je nejběţnější?
dřevostředné - plavuně, kapradiny lýkostředné - mnohé jednoděložné paprsčité - hlavně v kořenech cévnatých rostlin bočné - stonky semenných rostlin a přesliček dvoubočné - lilkovité, tykvovité Nejběţnějším typem je cévní svazek paprsčitý 16. Letokruhy: a) vznikají činností kambia b) vypovídají o stáří rostliny c) se vytvářejí u dřevin d) všechny odpovědi jsou správné 17. Trubicovité útvary vyměšující tzv. latex se nazývají: a) sítkovice b) cévy c) cévice d) mléčnice Jaký má latex praktický význam pro člověka? Latex kaučukovníku je výchozí surovinou pro výrobu přírodního kaučuku
42 18. Mléčnice patří mezi pletiva: a) krycí b) vodivá c) asimilační d) vyměšovací U kterých rostlin se s mléčnicemi můţete setkat? Pryskyřníkovité, mákovité, zvonkovité
43 Kořen 1. Jaké funkce zastává kořen? a) b) c) 2. Pojmenuj zakreslené typy kořenů a uveď příklady rostlin s těmito typy kořenů. a) b) c) d)
3. Vysvětli pojem kořenový systém. 4. Doplň příklady rostlinných skupin (nebo konkrétních druhů), u nichţ je kořenová soustava tvořena: a) kořenem hlavním a postranními b) kořeny adventivními (náhradními) 5. Popiš podélný průřez kořenem (čísla 1-3 označují růstové zóny kořene, písmena a-f označují části kořene). Co se děje v jednotlivých růstových zónách kořene (1-3)? a) b) c) d) e) f) 1) 2) 3)
44 6. Na příčném řezu kořenem rozlišujeme: a) b) c) d) e) f) g)
7. Kořeny rostlin mohou být modifikovány pro určitou funkci. Spoj odpovídající si dvojice a uveď příklady rostlin, u nichţ tyto modifikace nalezneš. vzdušné kořeny ukládání zásobních látek bulvy přichycovací funkce kořenové hlízy přijímají vzdušnou vlhkost příčepivé kořeny 8. Na příkladech konkrétních rostlin uveď, jaký je hospodářský význam kořenů? a) b) c)
45 Kořen – autorské řešení 1. Jakou funkci zastává kořen? a) upevňuje rostlinu v půdě b) přijímá vodu a v ní rozpuštěné látky c) hromadění zásobních látek 2. Pojmenuj zakreslené typy kořenů a uveď příklady rostlin s těmito typy kořenů. a) nitkovitý; u klíčních rostlin b) válcovitý; křen c) vřetenovitý; mrkev, petržel d) řepovitý; řepa 3. Vysvětli pojem kořenový systém. Soubor všech kořenů 4. Doplň příklady rostlinných skupin (nebo konkrétních druhů), u nichţ je kořenová soustava tvořena: a) kořenem hlavním a postranními - dvouděložné, většina nahosemenných rostlin b) kořeny adventivními (náhradními) - jednoděložné rostliny 5. Popiš podélný průřez kořenem (čísla 1-3 označují růstové zóny kořene, písmena a-f označují části kořene). Co se děje v jednotlivých růstových zónách kořene (1-3)? a) kořenové vlásky b) prvotní kůra c) cévní svazek d) kořenová pokožka (rhizodermis) e) meristém f) kořenová čepička 1) absorpční zóna - příjem vodných roztoků z půdy 2) prodlužovací zóna - růst kořene 3) dělivá zóna - koncová část kořene s prvotními meristémy 6. Na příčném řezu kořenem rozlišujeme: a) kořenová pokožka (rhizodermis) b) primární kůra c) endodermis d) prvotní lýko e) kambium f) prvotní dřevo g) dřeň
46 7. Kořeny rostlin mohou být modifikovány pro určitou funkci. Spoj odpovídající si dvojice a uveď příklady rostlin, u nichţ tyto modifikace nalezneš. vzdušné kořeny ukládání zásobních látek bulvy přichycovací funkce kořenové hlízy přijímají vzdušnou vlhkost příčepivé kořeny vzdušné kořeny - monstera bulvy - řepa, celer kořenové hlízy - orsej příčepivé kořeny - břečťan 8. Na příkladech konkrétních rostlin uveď, jaký je hospodářský význam kořenů? a) potrava člověka (mrkev, petržel, křen) b) krmivo pro zvířata (krmná řepa) c) surovina potravinářského průmyslu (řepa cukrovka)
47 Stonek 1. Jaké funkce má stonek? a) b) c) 2. Pojmenuj zakreslené typy stonků a uveď příklady rostlin, u nichţ se tyto typy vyskytují. a) b) c)
3. K rostlině napiš druh stonku (rozdělení podle způsobu růstu): a) mák b) mochna plazivá c) hrách setý d) chmel 4. Který obrázek zobrazuje příčný řez stonkem jednoděloţné a který příčný řez stonkem dvouděloţné rostliny. Čím se liší vnitřní stavba stonku jednoděloţných a dvouděloţných rostlin (napiš a vyznač v obrázku). a
b
5. Stonky rostlin mohou být přeměněny pro určitou funkci. Uveď příklady přeměněných stonků, jakou plní funkci a u kterých rostlin se s nimi můţeš setkat? a) b) c) d) 6. Na příkladech konkrétních rostlin uveď, jaký je hospodářský význam stonku? a) b) c)
48 Stonek – autorské řešení 1. Jakou funkci má stonek? a) zajišťuje spojení mezi kořenovým systémem a listy b) rozvádí roztoky minerálních látek c) zajišťuje polohu listů a květů v prostoru 2. Pojmenuj zakreslené typy stonků a uveď příklady rostlin, u nichţ se tyto typy vyskytují. a) lodyha; len, hluchavka, kostival b) stvol; prvosenka, jitrocel, sedmikráska c) stéblo; žito, lipnicovité 3. K rostlině napiš druh stonku (rozdělení podle způsobu růstu): a) mák - přímý b) mochna plazivá - plazivý c) hrách setý - popínavý d) chmel - ovíjivý 4. Který obrázek zobrazuje příčný řez stonkem jednoděloţné a který příčný řez stonkem dvouděloţné rostliny. Čím se liší vnitřní stavba stonku jednoděloţných a dvouděloţných rostlin (napiš a vyznač v obrázku).
5. Stonky rostlin mohou být přeměněny pro určitou funkci. Uveď příklady přeměněných stonků,
jakou plní funkci a u kterých rostlin se s nimi můţeš setkat? a) šlahouny - rozmnožovací funkce; jahodník b) oddenek - zásobní funkce; sasanka, kosatec, konvalinka c) hlízy - zásobní funkce, vegetativní rozmnožování; kedluben, brambor d) úponky - umožňují přichycení; vinná réva 6. Na příkladech konkrétních rostlin uveď, jaký je hospodářský význam stonku? a) potrava pro člověka (bramborové hlízy, kedluben, ředkvička) b) krmivo pro zvířata (bramborové hlízy, píce) c) surovina pro průmysl (dřevní hmota, cukrová třtina, dub korkový, skořicovník)
50 List 1. Jaký je význam (funkce) listů pro rostlinu? a) b) 2. Pojmenuj vyznačené části listu. Do obrázku dokresli palisty. a) b) c)
3. Pojmenuj tři základní typy postavení listů na stonku a ke kaţdému typu uveď příklad rostliny?
51 4. K následujícím obrázkům přiřaď správné termíny označující tvary listové čepele (k některým termínům lze přiřadit více obrázků). pětičetný list jednoduchý list sloţený list lichozpeřený list celistvý list trojčetný list sudozpeřený list
5. Na příčném řezu listem pojmenuj označené části. a) b) c) d) e) f)
6. Čím je tvořena ţilnatina listu a jaký má pro list význam?
52 7. Jakou ţilnatinu rozlišujeme? Uveď příklady rostlin s těmito typy ţilnatiny.
a) b) c)
8. Uveď význam uvedených modifikací listu a příklady rostlin, u kterých se vyskytují: a) úponky b) cibule c) trny 9. Jaký je hospodářský význam listů (uveď příklady)? a) b) c)
53 List – autorské řešení
1. Jaký je význam (funkce) listů pro rostlinu? a) fotosyntéza b) výměna plynů 2. Pojmenuj vyznačené části listu. Do obrázku dokresli palisty. a) žilnatina b) listová čepel c) řapík
3. Pojmenuj tři základní typy postavení listů na stonku a ke kaţdému typu uveďte příklad rostliny? a) střídavé; bříza, zvonek, blín, rdesno, kokoška, kostival, plicník, pomněnka b) vstřícné; hluchavka, knotovka, kohoutek, koukol, černýš, máta, tolita, zeměžluč c) přeslenité; vraní oko, svízel, mařinka 4. K následujícím obrázkům přiřaď správné termíny označující tvary listové čepele (k některým termínům lze přiřadit více obrázků). pětičetný list - i jednoduchý list - a – e sloţený list - f–i lichozpeřený list - f celistvý list - a–c trojčetný list - h sudozpeřený list - g 5. Na příčném řezu listem pojmenuj označené části. a) pokožka b) palisádový parenchym c) houbový parenchym d) spodní pokožka e) průduch f) cévní svazek 6. Čím je tvořena ţilnatina listu a jaký má pro list význam? Uspořádáním cévních svazků v listové čepeli. Funkce vodivá a zpevňovací. 7. Jakou ţilnatinu rozlišujeme? Uveď příklady rostlin s těmito typy ţilnatiny. a) zpeřená; lípa, dub, buk, bříza, topol b) dlanitá; javor, platan c) souběžná; konvalinka, ocún 8. Uveď význam uvedených modifikací listu a příklady rostlin, u kterých se vyskytují a) úponky - umožňují přichycení; hrách b) cibule - slouží k hromadění zásobních látek a vegetativnímu rozmnožování; cibule c) trny - ochranná funkce; trnovník akát
54 9. Jaký je hospodářský význam listů (uveď příklady)?
a) potrava (cibule, zelí, špenát) b) krmivo (pícniny) c) surovina pro průmysl (tabák, čajovník)
55 Květ
1. Jaký význam má květ pro rostlinu? 2. Pojmenuj vyznačené části květu. a) b) c) d) e)
3. Které části květu se podílejí na rozmnoţování? 4. Nakresli pestík a tyčinku a vyznačte na nich bliznu, čnělku, semeník, nitku a prašník. 5. Pojmenuj typy semeníku dle polohy vůči květním obalům a uveď příklady rostlin, u nichţ se tyto semeníky vyskytují. a) b) c)
6. Jaké květy rozlišujeme z hlediska souměrnosti. Uveď příklady obou typů květů. a) b) 7. Vysvětli pojmy a uveď příklad rostliny: a) jednopohlavný květ b) oboupohlavný květ c) jednodomá rostlina d) dvoudomá rostlina 8. Co vyjadřuje květní vzorec K5 C5 A5 G(2) 9. Co je to květenství? 10. Jaký je rozdíl mezi hroznovitým a vrcholičnatým květenstvím? 56 11. Pojmenuj zakreslená hroznovitá květenství a uveď příklady rostlin, u nichţ se vyskytují:
12. Pojmenuj zakreslená vrcholičnatá květenství a uveď příklady rostlin, u nichţ se vyskytují:
13. Nakresli sloţený okolík a uveď příklad rostliny, u které toto sloţené květenství najdeš. 14. K jakým účelům se vyuţívají květy a květenství? a) b) c)
57 Květ – autorské řešení
1. Jaký význam má květ? Slouží k rozmnožování 2. Z kterých částí se skládá květ? a) koruna b) tyčinka c) pestík d) kalich e) květní lůžko 3. Které části květu se podílejí na rozmnoţování? Tyčinky, pestík 4. Nakresli pestík a tyčinku a vyznačte na nich bliznu, čnělku, semeník, nitku a prašník.
5. Pojmenuj typy semeníku dle polohy vůči květním obalům a uveď příklady rostlin, u nichţ se tyto semeníky vyskytují. a) svrchní; květní obaly a tyčinky vyrůstají pod semeníkem, brukvovité b) spodní; květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeník, hvězdnicovité c) polospodní; květní obaly a tyčinky vyrůstají uprostřed semeníku, lomikámen 6. Jaké květy rozlišujeme z hlediska souměrnosti. Uveď příklady obou typů květů. a) mají jednu rovinu souměrnosti - souměrné; violka, hluchavka, vstavač b) mají více rovin souměrnosti - pravidelné; rožec, jabloň, lilie 7. Vysvětli pojmy a uveď příklad rostliny: a) jednopohlavný květ - obsahují jen samčí (tyčinky) nebo samičí (pestíky) pohlavní orgány; vrba b) oboupohlavný květ - obsahují samčí i samičí pohlavní orgány; většina krytosemenných c) jednodomá rostlina - rostlina má samčí i samičí květy na témže jedinci; dub, kukuřice d) dvoudomá rostlina - rostlina má jen květy samčí nebo samičí; vrba, chmel, tis
58
8. Co znamená květní vzorec * K5 C5 A5 G(2)? Květ oboupohlavný, pravidelný, kalich z 5 volných kališních lístků, koruna z 5 volných korunních lístků, 5 volných tyčinek, svrchní semeník srostlý ze dvou plodolistů 9. Co je to květenství? Soubor květů na společném stonku 10. Jaký je rozdíl mezi hroznovitým a vrcholičnatým květenstvím? Postranní vřetena nepřerůstají – přerůstají hlavní vřeteno 11. Pojmenuj zakreslená hroznovitá květenství a uveď příklady rostlin, u nichţ se vyskytují: a) hrozen - rybíz, hořčice, hyacint, akát, brukvovité, vikev, střemcha, štědřinec b) klas - jitrocel, vstavač c) jehněda - vrba, bříza, líska, lípa d) okolík - prvosenka, čičorka, vlaštovičník, hvězdnatec, česnek e) hlávka (strboul) - jetel, zvonečník, krvavec f) úbor - sedmikráska, heřmánek, řebříček, podběl, pelyněk, kopretina, pcháč, lopuch 12. Pojmenuj zakreslená vrcholičnatá květenství a uveď příklady rostlin, u nichţ se vyskytují: a) vrcholík - bez, tužebník, dobromysl, třezalka, mokrýš b) vidlan - rožec, hvozdík, ptačinec, len c) vijan - pomněnka, svazenka, zdrojovka 13. Nakresli sloţený okolík a uveď příklad rostliny, u které toto sloţené květenství najdeš. Miříkovité – mrkev, petřžel, bolševník, bolehlav
14. K jakým účelům se vyuţívají květy? a) výroba léčiv b) výroba krémů a parfémů c) jako zelenina
59
Plod 1. Do následující tabulky doplň srovnání semene a plodu z hlediska jejich vzniku, stavby (můţeš nakreslit a popsat obrázek) a funkce. semeno
plod
vznik stavba
funkce
2. Na schematickém obrázku zárodku vyznač dělohy, hypokotyl, kořínek a vzrostný vrchol stonku.
3. Pojmenuj součásti oplodí peckovic: a) blanitá slupka b) střední vrstva c) vnitřní vrstva 4. Definuj pojmy a uveď příklady: a) souplodí b) plodenství 5. Pojmenuj suché nepukavé plody vyskytující se u uvedených rostlin: a) pampeliška, slunečnice b) líska c) pšenice, ţito 6. Pojmenuj duţnaté plody vyskytující se u uvedených rostlin: a) třešeň, meruňka b) jablko, hruška c) srstka, okurka
60
7. Které suché plody v době zralosti se neotvírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly? 8. Napiš, které čeledi charakterizuje: a) lusk b) dvounaţka c) tvrdka 9. Uveď na příkladech konkrétních rostlin jejich přizpůsobení k rozšiřování semen či plodů: a) ţivočichy b) větrem c) vlastními silami rostliny 10. Na příkladech uveď hospodářský význam semen a plodů. a) b) c)
61
Plod – autorské řešení 1. Do následující tabulky doplň srovnání semene a plodu z hlediska jejich vzniku, stavby (můţeš nakreslit a popsat obrázek) a funkce. vznik
semeno po oplození vajíčka
plod pravé plody – přeměnou pestíku nepravé plody – na stavbě se podílí i jiné části květu stěna plodu – oplodí
stavba
útvar vzniklý z vajíčka – semeno
funkce
osemení – ochranná funkce
Vyživuje a chrání semena
živné pletivo (endosperm) – obsahuje zásobní látky 2. Na schematickém obrázku zárodku vyznač dělohy, hypokotyl, kořínek a vzrostný vrchol stonku.
3. Pojmenuj součásti oplodí peckovic: a) blanitá slupka - exokarp b) střední vrstva - mezokarp c) vnitřní vrstva - endokarp 4. Definuj pojmy a uveď příklady: a) souplodí - soubor plodů jednoho květu spojených květním lůžkem; souplodí nažek u jahodníku, souplodí peckoviček u maliníku, souplodí nažek u růží b) plodenství - soubor plodů jednoho květenství; hrozen bobulí u rybízu 5. Pojmenuj suché nepukavé plody vyskytující se u uvedených rostlin: a) pampeliška, slunečnice - nažka b) líska - oříšek c) pšenice, ţito - obilka
62 6. Pojmenuj duţnaté plody vyskytující se u uvedených rostlin: a) třešeň, meruňka - peckovice b) jablko, hruška - malvice c) srstka, okurka - bobule 7. Které suché plody v době zralosti se neotvírají, ale rozpadají se na jednosemenné díly? Poltivé 8. Napiš, které čeledi charakterizuje: a) lusk - bobovité b) dvounaţka - miříkovité c) tvrdka - hluchavkovité 9. Uveď na příkladech konkrétních rostlin jejich přizpůsobení k rozšiřování semen či plodů: a) ţivočichy - bez, svízel přítula b) větrem - pampeliška, bodlák, javor, bříza c) vlastními silami rostliny - netýkavka 10. Na příkladech uveď hospodářský význam semen a plodů: a) potrava – ovoce, zelenina b) surovina pro průmyslové zpracování – olivovník, řepka, len, sója, bavlník, kávovník, kakaovník, chmel c) zdroj vitaminů, enzymů a minerálních látek – sušené plody a semena
63 Vodní režim rostlin 1. Jaký je průměrný obsah vody v rostlinném těle? Ve které části rostlinného těla je vody nejvíc a ve které nejméně? 2. Jaký význam má voda v ţivotě rostlin? a) b) c) d) 3. Vysvětli pojmy: a) vodní bilance b) vodní deficit 4. Jak přijímají vodu: a) niţší rostliny b) vyšší rostliny 5. Jaký je rozdíl mezi pohybem vody rostlinou apoplastickou a symplastickou cestou? Srovnej cestu vody, rychlost a energetickou náročnost obou procesů. 6. Jak ovlivňuje koncentrace půdního roztoku mnoţství vody přijímané rostlinou? 7. Definuj pojem transpirační proud. 8. Transpirační proud umoţňují níţe uvedené faktory. Vysvětli jak. a) transpirace b) kořenový vztlak c) koheze d) kapilarita e) adheze 9. Rostlina vydává vodu ve skupenství plynném i kapalném. Jak se tyto dva procesy jmenují a jaký je mezi nimi rozdíl? 10. Vysvětli, jak závisí rychlost transpirace: a) na teplotě okolního vzduchu b) na vlhkosti vzduchu
64 Vodní režim rostlin– autorské řešení 1. Jaký je průměrný obsah vody v rostlinném těle? Ve které části rostlinného těla je vody nejvíc a ve které nejméně? 70-80% hmotnosti rostliny ve šťavnatých plodech a u vodních rostlin může přesáhnout i 95% zdřevnatělé části rostlin obsahují nejvýše 50%, zralá semena 5-15% 2. Jaký význam má voda v ţivotě rostlin? a) významné rozpouštědlo b) účastní se mnoha metabolických reakcí (dýchání, fotosyntéza aj.) c) ovlivňuje termoregulaci d) hraje důležitou roli při transportu látek 3. Vysvětli pojmy: a) vodní bilance - poměr mezi příjmem a výdejem vody b) vodní deficit - množství vody, které rostlině chybí k jejímu úplnému nasycení 4. Jak přijímají vodu: a) niţší rostliny - celým povrchem těla na základě difúze a osmózy b) vyšší rostliny - kořenovým systémem 5. Jaký je rozdíl mezi pohybem vody rostlinou apoplastickou a symplastickou cestou? Srovnej cestu vody, rychlost a energetickou náročnost obou procesů. a) apoplastickou cestou - pasivně, pouze buněčnými stěnami a volnými mezibuněčnými prostorami, nevyžaduje přísun energie b) symplastickou cestou - aktivně, z buňky do buňky přes membrány a cytoplazmu za spotřeby energie, malou rychlostí 6. Jak ovlivňuje koncentrace půdního roztoku mnoţství vody přijímané rostlinou? Vysoká koncentrace osmoticky aktivních látek zabraňuje příjmu vody 7. Definuj pojem transpirační proud. Proudění vody s rozpuštěnými anorganickými látkami dřevní částí cévních svazků od kořene do listů 8. Transpirační proud umoţňují níţe uvedené faktory. Vysvětli jak. a) transpirace - odpařování vody z nadzemních orgánů rostliny b) kořenový vztlak - tlak vytlačující vodu a v ní rozpuštěné látky z kořene do nadzemních částí rostliny c) koheze - soudržnost vodního sloupce d) kapilarita - vzlínání vody v úzkých cévách a cévicích e) adheze - přilnavost vody ke stěnám cév 9. Rostlina vydává vodu ve skupenství plynném i kapalném. Jak se tyto dva procesy jmenují a jaký je mezi nimi rozdíl? a) transpirace - odpařováním vody zejména z listů, jde o pasivní děj, nevyžaduje energii b) gutace - ve formě kapek (hydatodami), nastává při velké vzdušné vlhkosti, když je pozastavena transpirace
65 10. Vysvětli, jak závisí rychlost transpirace: a) na teplotě okolního vzduchu - s rostoucí teplotou transpirace stoupá b) na vlhkosti vzduchu - s rostoucí vlhkostí transpirace klesá
66 Látkový a energetický metabolismus rostlin 1. Mezi charakteristiky katabolických dějů nepatří: a) dochází při nich k uvolnění energie b) štěpí sloţitější látky na jednodušší c) jde o děje endergonické d) jde o děje exergonické 2. Pro anabolické procesy je charakteristické: a) z jednodušších látek vznikají sloţitější b) energie se spotřebovává c) jde o děje endergonické d) všechny odpovědi jsou správné 3. Vyjádři proces fotosyntézy obecnou rovnicí. 4. Fotosyntéza má dvě fáze. Doplň jejich názvy: a) fáze, která probíhá pouze za přítomnosti světla b) fáze, která je na světle nezávislá K jakým procesům v jednotlivých fázích fotosyntézy dochází? 5. Reakce k nimţ dochází v rámci fotosyntézy dělíme na primární a sekundární děje. Ve které části chloroplastů probíhají tyto děje v eukaryotických buňkách? a) primární děje b) sekundární děje 6. Rychlost fotosyntézy ovlivňuje řada faktorů. Uveď jejich příklady. a) vnější činitelé b) vnitřní činitelé 7. Definuj dýchání. 8. Co je zdrojem energie rostlin? Napiš sumární rovnici rozkladu glukózy v aerobním prostředí. 9. Srovnej fotosyntézu a dýchání rostlin z hlediska: a) látek, které do obou dějů vstupují, b) látek, které jsou produktem obou dějů c) podmínek, za nichţ děje probíhají d) částí rostlinných těl, v nichţ probíhají. 10. Čím se liší autotrofní rostliny od heterotrofních? 11. Čím se liší saprofyté a parazité ve výţivě? 12. Jak rozdělujeme parazity a jak se liší. Uveď příklad. a) b) 13. Vysvětli pojem mixotrofie a u kterých rostlin se vyskytuje. 14. Definuj symbiózu a uveď příklady.
67 Látkový a energetický metabolismus rostlin– autorské řešení 1. Mezi charakteristiky katabolických dějů nepatří: a) dochází při nich k uvolnění energie b) štěpí sloţitější látky na jednodušší c) jde o děje endergonické d) jde o děje exergonické 2. Pro anabolické procesy je charakteristické: a) z jednodušších látek vznikají sloţitější b) energie se spotřebovává c) jde o děje endergonické d) všechny odpovědi jsou správné 3. Vyjádři proces fotosyntézy obecnou rovnicí. 6 CO2 + 12 H2O (světlo, chlorofyl) → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O 4. Fotosyntéza má dvě fáze. Doplň jejich názvy: a) fáze, která probíhá pouze za přítomnosti světla - světelná – primární b) fáze, která je na světle nezávislá - temnostní – sekundární K jakým procesům v jednotlivých fázích fotosyntézy dochází? a) závislá na světle, probíhá v membráně tylakoidů v chloroplastech, energie pohlceného světelného záření je využita k tvorbě ATP b) není závislá na světle, může probíhat i ve tmě, dochází při ní k redukci CO2 za vzniku sacharidů při využití ATP 5. Reakce, k nimţ dochází v rámci fotosyntézy dělíme na primární a sekundární děje. Ve které části chloroplastů probíhají tyto děje v eukaryotických buňkách? a) primární děje - v tylakoidech b) sekundární děje - ve stromatu chloroplastů 6. Rychlost fotosyntézy ovlivňuje řada faktorů. Uveď jejich příklady. a) vnější činitelé - světlo, teplota, voda, koncentrace CO2 b) vnitřní činitelé - množství chlorofylu, stáří listů, minerální výživa 7. Definuj dýchání. Soubor katabolických reakcí, kterými rostlina uvolňuje energii z organických sloučenin 8. Co je zdrojem energie rostlin? Napiš sumární rovnici rozkladu glukózy v aerobním prostředí. Především jednoduché sacharidy, v případě potřeby polysacharidy, bílkoviny či tuky C6H12O6 + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O + energie
68 9. Srovnej fotosyntézu a dýchání rostlin z hlediska: a) látek, které do obou dějů vstupují b) látek, které jsou produktem obou dějů c) podmínek, za nichţ děje probíhají d) částí rostlinných těl, v nichţ probíhají. Fotosyntéza
Dýchání
CO2 + H2O vstupují do reakce
CO2 + H2O se uvolňují
Produktem glukóza a kyslík
Produktem oxid uhličitý
Hromadění energeticky bohatých látek
Spotřeba zásobních látek
Probíhá jen v buňkách s fotosynteticky aktivními barvivy
Probíhá ve všech živých rostliných buňkách
10. Čím se liší autotrofní rostliny od heterotrofních? Autotrofní rostliny přijímají uhlík ve formě CO2, jsou schopny tvořit z anorganických látek látky organické. Heterotrofní rostliny přijímají uhlík ve formě organických látek 11. Čím se liší saprofyté a parazité ve výţivě? Saprofyté získávají organické látky z odumřelých zbytků organismů. Parazité získávají organické látky z živých organismů tj. hostitelů 12. Jak rozdělujeme parazity a jak se liší. Uveď příklad. a) hemiparazité - mají schopnost fotosyntézy, hostiteli odebírají vodu a minerální živiny (např. jmelí) b) holoparazité - hostiteli odebírají vodu, minerální látky i asimiláty, nezelené rostliny (např. podbílek šupinatý) 13. Vysvětli pojem mixotrofie a u kterých rostlin se vyskytuje. Přechod mezi autotrofním a heterotrofním způsobem života. Autotrofní rostlina vyžaduje pro vývoj přísun některých organických látek. Vyskytuje se u masožravých rostlin (např. rosnatka, láčkovka) 14. Definuj symbiózu a uveď příklady. Soužití dvou různých organismů, z něhož mají oba určitý prospěch (např. ze vzájemné výměny některých látek). Případem symbióza jsou lišejníky – soužití autotrofní nebo sinice s heterotrofní houbou, dále symbióza hlízkových bakterií s kořeny bobovitých rostlin
69 Minerální výživa rostlin 1. Rostliny přijímají minerální látky různými cestami. Které rostliny přijímají ţiviny: a) celým povrchem těla b) kořenovým systémem 2. Co je to humus a jaký má význam pro minerální výţivu rostlin? 3. Co jsou to biogenní prvky? 4. Biogenní prvky jsou v rostlinném těle zastoupeny v různém mnoţství. Jak nazýváme prvky, které se v rostlinách vyskytují: a) ve velkém mnoţství a mají převáţně stavební funkci b) v malém mnoţství a fungují jako katalyzátory Ke kaţdé skupině prvků uveď příklady prvků a napiš, jaký mají pro rostlinu význam. 5. Jak se v zemědělské půdě nahrazuje úbytek ţivin vzniklý pěstováním rostlin? 6. Co je to hydroponie?
70 Minerální výživa rostlin – autorské řešení 1. Rostliny přijímají minerální látky různými cestami. Které rostliny přijímají ţiviny: a) celým povrchem těla - vodní rostliny b) kořenovým systémem - vyšší suchozemské rostliny 2. Co je to humus a jaký má význam pro minerální výţivu rostlin? Soubor organických látek pocházejících z odumřelých mikroorganismů, hub, rostlin či živočichů. Hlavním zdrojem minerálních látek. 3. Co jsou to biogenní prvky? Prvky vyskytující se v organismech 4. Biogenní prvky jsou v rostlinném těle zastoupeny v různém mnoţství. Jak nazýváme prvky, které se v rostlinách vyskytují: a) ve velkém mnoţství a mají převáţně stavební funkci - makroprvky b) v malém mnoţství a fungují jako katalyzátory - mikroprvky Ke kaţdé skupině prvků uveď příklady prvků a napiš, jaký mají pro rostlinu význam. a) C – základní stavební prvek živých organismů O – základní význam v procesu dýchání N – složka bílkovin a enzymů, součást chlorofylu P – složka bílkovin, enzymů, nukleových kyselin S – složka bílkovin a enzymů K – regulace svěracích buněk průduchů Mg – součást chlorofylu b) Fe – součást enzymů redoxních reakcí (fotosyntéza, dýchání), syntéza chlorofylu Zn – aktivace enzymů, syntéza bílkovin i fytohormonu auxinu Cu – součást enzymů 5. Jak se v zemědělské půdě nahrazuje úbytek ţivin vzniklý pěstováním rostlin? Hnojením 6. Co je to hydroponie? Pěstování rostlin v kompletních živných roztocích
71 Růst rostlin 1. Čím je charakterizován růst rostlin? a) dělením buněk b) růstem buněk c) zvětšováním vakuol d) diferenciací buněk 2. Pro rostlinné buňky jsou charakteristické tři růstové fáze. Čím se vyznačují? a) zárodečná (embryonální) b) prodluţovací c) rozlišovací (diferenciační) 3. Které faktory ovlivňují růst rostlin a jak? a) vnější faktory b) vnitřní faktory 4. Uveď příklad fytohormonů, které růst rostlin: a) povzbuzují b) zpomalují 5. Čím je způsobena etiolizace a jak se projevuje? 6. Vysvětli termín regenerace. Kdy se v praxi regenerace vyuţívá? 7. Vysvětli termín polarita růstu rostlin?
72 Růst rostlin – autorské řešení 1. Čím je charakterizován růst rostlin? a) dělením buněk b) růstem buněk c) zvětšováním vakuol d) diferenciací buněk 2. Pro rostlinné buňky jsou charakteristické tři růstové fáze. Čím se vyznačují? a) zárodečná (embryonální) - dochází k intenzivnímu dělení buněk, které se uskutečňuje v dělivých pletivech (meristémech), nárust cytoplazmy b) prodluţovací - klesá rychlost buněčného dělení, zvětšuje se objem buněk, buněčná stěna se rozrůstá do plochy, vznikají velké centrální vakuoly, množství cytoplazmy se nezvětšuje c) rozlišovací (diferenciační) - buňky se stavebně i funkčně diferencují, vznikají pletiva a orgány, buňky nabývají konečného tvaru i velikosti 3. Které faktory ovlivňují růst rostlin a jak? a) vnější faktory - světlo (nezbytné pro fotosyntézu), teplota (ovlivňuje růst), voda (nezbytná v zárodečné a prodlužovací fázi, dostatek živin ovlivňuje růst) b) vnitřní faktory - rostlinné hormony = fytohormony 4. Uveď příklad fytohormonů, které růst rostlin: a) povzbuzují - auxiny, gibereliny, cytokininy b) zpomalují - kyselina abscisová, etylen 5. Čím je způsobena etiolizace a jak se projevuje? Způsobena nedostatkem světla. Projev silně prodloužené lodyžní články, bledě žlutá barva rostlin 6. Vysvětli termín regenerace. Kdy se v praxi regenerace vyuţívá? Nahrazení opotřebovaných, poškozených či zkrácených částí rostlinného těla. Využití při vegetativním rozmnožování řízky. 7. Vysvětli termín polarita růstu rostlin? Na rostlině a jejich orgánech je tvarově a funkčně vymezen vrcholový (apikální) pól – větve s listy a spodní (bazální) pól – kořeny
74 Vývoj rostlin (ontogeneze) 1. Charakterizuj následující období ontogeneze: a) embryonální období b) vegetativní období c) období dospělosti d) stárnutí 2. Podle délky ţivotního cyklu rozdělujeme rostliny do několika skupin. Charakterizuj tyto skupiny a uveď příklady: a) efeméry b) jednoleté rostliny c) dvouleté rostliny d) vytrvalé rostliny 3. Jak se nazývají rostliny, které vyklíčí na podzim, přezimují, na jaře dalšího roku pokračují v růstu, vytvářejí plody a odumírají? Uveď příklad takové rostliny. 4. Vytrvalé rostliny rozdělujeme na: a) polykarpické b) monokarpické Vysvětli oba termíny a uveď příklady polykarpických a monokarpických rostlin. 5. Vysvětli pojem jarovizace. 6. Vysvětli pojem fotoperiodismus. 7. Z hlediska nároků na délku osvětlení rozdělujeme rostliny na: a) krátkodenní b) dlouhodenní c) neutrální Charakterizuj tyto skupiny rostlin. Jak se vyuţívá poznatků o nárocích rostlin na délku osvětlení při jejich pěstování? Uveď příklady.
75 Vývoj rostlin (ontogeneze) – autorské řešení 1. Charakterizuj následující období ontogeneze: a) embryonální období - vývoj embrya od vzniku zygoty až po dozrání semene b) vegetativní období - začíná klíčení semene, pokračuje tvorbou vegetativních orgánů, mohou se rozmnožovat pouze nepohlavně c) období dospělosti - tvoří se pohlavní buňky nebo výtrusy, rostliny jsou schopny rozmnožovat se pohlavně d) období stárnutí - převažují katabolické (rozkladné) děje, jednotlivé orgány odumírají, rozmnožování je zastaveno 2. Podle délky ţivotního cyklu rozdělujeme rostliny do několika skupin. Charakterizuj tyto skupiny a uveď příklady: a) efeméry - celý vývoj, od klíčení do vytvoření plodů, trvá jen několik týdnů (osívka jarní) b) jednoleté rostliny - během jednoho roku vykvetou, vytvoří plody a odumírají (fazol, čočka, hrách, obilí, netýkavka, mák) c) dvouleté rostliny - první rok vytvoří vegetativní orgány, druhý rok kvetou, tvoří plody a odumírají (mrkev, zelí, řepa cukrovka, petržel, celer) d) vytrvalé rostliny - žijí více vegetativních období, opakovaně přinášejí plody (dřeviny, kosatec, tulipán 3. Jak se nazývají rostliny, které vyklíčí na podzim, přezimují, na jaře dalšího roku pokračují v růstu, vytvářejí plody a odumírají? Uveď příklad takové rostliny. Ozimy – ozimý ječmen 4. Vytrvalé rostliny rozdělujeme na: a) polykarpické - kvetou a plodí mnohokrát během života (většina vytrvalých kvetoucích rostlin b) monokarpické - kvetou a přináší plody jednou za život (některé druhy palem, bambusovník a agave) Vysvětli oba termíny a uveď příklady polykarpických a monokarpických rostlin. 5. Vysvětli pojem jarovizace. Účinek nízkých teplot vyvolávající kvetení 6. Vysvětli pojem fotoperiodismus. Schopnost organismů rozlišit světlo a tmu a přizpůsobit se jejich rozdílné délce 7. Z hlediska nároků na délku osvětlení rozdělujeme rostliny na: a) krátkodenní - ke kvetení vyžadují krátkou světelnou periodu (chryzantémy, rýže, ocún) b) dlouhodenní - kvetou při dlouhé světelné periodě (pšenice, ředkvička, špenát, řepa) c) neutrální - kvetou za libovolné periody (pampeliška, sedmikráska, lipnice roční) Charakterizuj tyto skupiny rostlin. Jak se vyuţívá poznatků o nárocích rostlin na délku osvětlení při jejich pěstování? Uveď příklady. Ředkvičky a salát jsou rostliny dlouhodenní, aby vykvetly, pěstují se hlavně na jaře a na podzim, kdy jsou dny kratší; naopak Poinsettia, zvaná též vánoční růže, je rostlina krátkodenní, aby se vybarvila na Vánoce, je třeba rostlinu již od srpna ráno a večer zakrývat a den ji uměle zkracovat
76 Rozmnožování rostlin 1. U rostlin rozlišujeme tři typy rozmnoţování. Definuj je: a) pohlavní b) nepohlavní c) vegetativní 2. Co vznikne splynutím samčí a samičí pohlavní buňky? 3. Vysvětli termín rodozměna – metageneze? 4. Nakresli a popiš schéma rodozměny – metageneze (pouţij níţe uvedené pojmy), vyznač ve schématu pohlavní a nepohlavní generaci včetně ploidní úrovně: spora, gametofyt, sporofyt, samičí gameta, samčí gameta, zygota 5. Kde se vytváří výtrusy? 6. Pro které rostliny je charakteristické nepohlavní rozmnoţování? 7. Jak vzniká nový jedinec při vegetativním rozmnoţování? 8. Na příkladech uveď, jak se v praxi vyuţívá vegetativní rozmnoţování rostlin? 9. Jak se rozmnoţují ovocné dřeviny? Vysvětli princip těchto postupů.
77 Rozmnožování rostlin – autorské řešení 1. U rostlin rozlišujeme tři typy rozmnoţování. Definuj je: a) pohlavní - splývání gamet b) nepohlavní - výtrusy výtrusných rostlin c) vegetativní - jedinec vzniká z vegetativní části mateřské rostliny 2. Co vznikne splynutím samčí a samičí pohlavní buňky? Zygota 3. Vysvětli termín rodozměna – metageneze? Střídání pohlavní generace (gametofytu) a nepohlavní generace (sporofytu) 4. Nakresli a popiš schéma rodozměny – metageneze (pouţij níţe uvedené pojmy), vyznač ve schématu pohlavní a nepohlavní generaci včetně ploidní úrovně: → samčí gameta spora → gametofyt ┤ ├ → zygota → sporofyt → spora → samičí gameta pohlavní generace (n) nepohlavní (2n) ═══╩════════════════════╩════════════════ 5. Kde se vytváří výtrusy? Ve výtrusnicích (sporangiích) na sporofytu 6. Pro které rostliny je charakteristické nepohlavní rozmnoţování? Pro výtrusné rostliny (řasy, mechorosty, kapraďorosty) 7. Jak vzniká nový jedinec při vegetativním rozmnoţování? Z vegetativní části mateřského organismu 8. Na příkladech uveď, jak se v praxi vyuţívá vegetativní rozmnoţování rostlin? Množení kulturních plodin: šlahouny jahodníků, hřížení větviček rybízu, dělení trsů vytrvalých rostlin, sázení oddenkových hlíz bramboru, popř. cibulí cibulovin 9. Jak se rozmnoţují ovocné dřeviny? Vysvětli princip těchto postupů. Roubování – při tomto způsobu se štěpuje ušlechtilá odrůda (roub) na podnož. Řezné plochy musí k sobě těsně přiléhat, aby došlo k propojení cévních svazků obou částí, které umožní pohyb živin a asimilátů mezi roubem a podnoží. Využívá se např. při pěstování ovocných stromů. Očkování – přenesení očka (postranního pupenu) na podnož. Využívá se např. při pěstování růží.
78 Pohyby a dráždivost Přehled pohybů rostlin fyzikální
hygroskopické kohézní
vitální
lokomoční
taxe
ohybové
tropismy indukované autonomní
1. Jaký je rozdíl mezi fyzikálními a vitálními pohyby rostlin? 2. Na čem jsou zaloţeny hygroskopické pohyby? Uveď příklad. 3. Na čem jsou zaloţeny kohezní pohyby? Uveď příklad. 4. Jaké pohyby označujeme jako lokomoční (taxe)? Uveď příklad. 5. Jak se odlišují tropismy a nastie? 6. Správně pojmenuj následující příklady pohybů rostlin: a) růst kořenů suchozemských rostlin ve směru působení zemské tíţe b) zavírání květů tulipánů na večer c) svinutí listů trav při nedostatku vody d) ohýbání stonků klíčících rostlin rajčete ke zdroji světla e) svěšování lístků citlivky po dotyku nebo potřepání větvičkou 7. Čím se vyznačují autonomní pohyby? Uveď příklad.
nastie
79 Pohyby a dráždivost – autorské řešení Přehled pohybů rostlin fyzikální
hygroskopické kohézní
vitální
lokomoční
taxe
ohybové
tropismy indukované
nastie
autonomní 1. Jaký je rozdíl mezi fyzikálními a vitálními pohyby rostlin? Fyzikální pohyby mohou vykonávat i odumřelé části rostlin, vitální pouze živé rostliny 2. Na čem jsou zaloţeny hygroskopické pohyby? Uveď příklad. Na rozdílné schopnosti buněčné stěny přijímat vodu (např. otvírání a zavírání plodních šišek jehličnanů) 3. Na čem jsou zaloţeny kohezní pohyby? Uveď příklad. Na kohezi (soudržnosti) molekul vody (např. otvírání výtrusnic kapradin) 4. Jaké pohyby označujeme jako lokomoční (taxe)? Uveď příklad. Přemisťování celého organismu v prostoru pomoci bičíků či brv (např. pohyb krásnooček za světlem) 5. Jak se odlišují tropismy a nastie? U tropismů rostliny reagují na podráždění buď kladně (ohýbají se za zdrojem podráždění) nebo záporně (ohýbají se směrem od zdroje). U nastie směr ohybu není závislý na směru podnětu 6. Správně pojmenuj následující příklady pohybů rostlin: a) růst kořenů suchozemských rostlin ve směru působení zemské tíţe - pozitivní geotropismus b) zavírání květů tulipánů na večer - fotonastie c) svinutí listů trav při nedostatku vody - hydronastie d) ohýbání stonků klíčících rostlin rajčete ke zdroji světla - kladný fototropismus e) svěšování lístků citlivky po dotyku nebo potřepání větvičkou - seismonastie 7. Čím se vyznačují autonomní pohyby? Uveď příklad. Na rozdíl od indukovaných pohybů probíhají bez vnějšího podnětu, jde především o růstové pohyby (např. u klíčních rostlin)
80 Řasy 1. Doplň tabulku: Oddělení
Třída
Červené řasy
-
Chromophyta Krásnoočka
-
Zelené řasy
2. Vyber správnou moţnost: Niţší rostliny patří mezi organismy převáţně autotrofní / heterotrofní. 3. Čím se liší stélka niţších rostlin od těla vyšších rostlin? 4. Doplň tabulku charakterizující typy stélek niţších rostlin a uveď příklady skupin, u nichţ se tyto stélky vyskytují: typ stélky
charakteristika jednobuněčná, na předním konci nese bičíky jednobuněčná, pohybuje se pomocí panoţek
příklad
kokální trichální sifonální mnohobuněčná, sloţitě organizovaná, dělící se ve více rovinách 5. Charakterizuj hlavní způsoby rozmnoţování niţších rostlin: a) nepohlavní b) pohlavní c) vegetativní 6. Kde se obvykle vyskytují červené řasy? 7. Která barviva jsou obsaţena v plastidech červených řas? 8. Jaký je význam červených řas v přírodě a pro člověka? 9. Vyjmenuj některé zástupce červených řas. 10. Které barvivo podmiňuje výsledné zbarvení stélky hnědých řas? 11. Co je typickým znakem rozsivek?
81 12. Jak je členěna pletivná stélka chaluh? 13. Jaký je význam rozsivek a chaluh v přírodě a pro člověka? 14. Co vzniklo ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek? 15. Uveď příklad chaluhy: a) pevně přichycené k podkladu b) osídlující mořskou hladinu 16. Načrtni a popiš tělo krásnoočka. Na obrázku vyznač bičík, pulzující vakuolu, světločivnou skvrnu, jádro a chloroplast. 17. Proč se u některých krásnooček vyvinul heterotrofní způsob výţivy? 18. Kde převáţně ţijí krásnoočka? 19. Jaký význam mají krásnoočka v přírodě? 20. Která skupina rostlin se pravděpodobně vyvinula ze zelených řas? 21. Která asimilační barviva obsahují zelené řasy? 22. Uveď příklady zástupců následujících skupin zelených řas: zelenivky spájivky paroţnatky 23. Vysvětli termín konjugace a uveď, u kterých niţších rostlin se s konjugací můţeš setkat. 24. V jakém prostředí ţijí zelené řasy? a) na souši b) převáţně v moři, méně často ve sladkých vodách c) jen ve sladkých vodách d) jen v mořích 25. Čím se liší rozmnoţování paroţnatek od rozmnoţování ostatních řas? a) chybí jim nepohlavní rozmnoţování pomoci spor b) rozmnoţují se jen oogamicky c) rozmnoţují se jen rozpadem stélky 26. Pletivné stélky paroţnatek připomínají jednu skupinu cévnatých rostlin. Jakou? a) přesličky b) plavuně c) kapradiny
82 27. Doplň do tabulky níţe uvedené způsoby rozmnoţování niţších rostlin: červené řasy zelené řasy hnědé řasy (chaluhy) krásnoočka rozsivky dělení buněk, rozpad stélky, nepohyblivé výtrusy, pohyblivé výtrusy (zoospory), oogamie, izogamie, anizogamie 28. Jaké jsou rozdíly mezi oogamií, izogamií a anizogamií?
83 Řasy - autorské řešení 1. Doplň tabulku: Oddělení
Třída
Červené řasy
-
Chromophyta
rozsivky chaluhy (hnědé řasy)
Krásnoočka
-
Zelené řasy
zelenivky spájivky parožnatky
2. Vyber správnou moţnost: Niţší rostliny patří mezi organismy převáţně autotrofní / heterotrofní. 3. Čím se liší stélka od těla vyšších rostlin? Není rozlišena na kořen, stonek, listy 4. Doplň tabulku charakterizující typy stélek niţších rostlin a uveď příklady skupin řas, u nichţ se tyto stélky vyskytují: typ stélky monadoidní (bičíkatá) kokální trichální sifonální pletivná
charakteristika jednobuněčná, na předním konci nese bičíky jednobuněčná, s pevnou buněčnou stěnou, bez bičíků vláknitá, mnohobuněčná, s přehrádkami trubicovitá nebo vakovitá, tvořena jedinou mnohojadernou buňkou mnohobuněčná, sloţitě organizovaná, dělící se ve více rovinách
skupina řas krásnoočka, zlativky, zelenivky rozsivky, zelenivky, spájivky spájivky, zelenivky trubicovky chaluhy, parožnatky
5. Charakterizuj hlavní způsoby rozmnoţování niţších rostlin: a) nepohlavní - nepohyblivými nebo pohyblivými výtrusy (sporami) b) pohlavní - splynutím dvou gamet c) vegetativní - dělením buněk, rozpadem kolonií, rozpadem stélek 6. Kde se obvykle vyskytují červené řasy? Převážně v teplých mořích, u nás vzácně v čistých tekoucích sladkých vodách 7. Která barviva jsou obsaţena v plastidech červených řas? Chlorofyl a, b, karoten, fykoerytrin, fykocyanin
8. Jaký je význam červených řas v přírodě a pro člověka? K přípravě pokrmů, zdroj léčivých látek, zdroj agaru 84 9. Vyjmenuj některé zástupce červených řas. Žabí símě, puchratka kadeřavá 10. Které barvivo podmiňuje výsledné zbarvení stélky hnědých řas? Fukoxantin 11. Co je typickým znakem rozsivek? Dvoudílná křemitá schránka 12. Jak je členěna pletivná stélka chaluh? Rhizoidy, kauloid, fyloidy 13. Jaký je význam rozsivek a chaluh v přírodě a pro člověka? rozsivky - biokatalyzátory kvality vody chaluhy - využívají se jako hnojivo, palivo, potravina, surovina k výrobě jódu, sody a potaše 14. Co vzniklo ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek? Rozsivková zemina – křemelina 15. Uveď příklad chaluhy: a) pevně přichycené k podkladu - chaluha bublinatá b) osídlující mořskou hladinu - hroznovec 16. Načrtni a popiš tělo krásnoočka. Na obrázku vyznač bičík, pulzující vakuolu, světločivnou skvrnu, jádro a chloroplast.
17. Proč se u některých krásnooček vyvinul heterotrofní způsob výţivy? V důsledku ztráty chlorofylu 18. Kde převáţně ţijí krásnoočka? Ve sladkých, často silně znečištěných vodách
85 19. Jaký význam mají krásnoočka v přírodě? Podílejí se na samočištění vod 20. Která skupina rostlin se pravděpodobně vyvinula ze zelených řas? Vyšší rostliny 21. Která asimilační barviva obsahují zelené řasy? Chlorofyl a,b, karoten, xantofyly 22. Uveď příklady zástupců následujících skupin zelených řas: zelenivky - váleč, koulenka, zrněnka, zelenivka, kadeřnatka spájivky - šroubatka, krásivky paroţnatky - parožnatka 23. Vysvětli termín konjugace a uveď, u kterých niţších rostlin se s konjugací můţeš setkat. Splývání protoplastů za vzniku zygospory; spájivky 24. V jakém prostředí ţijí zelené řasy? a) na souši b) převážně v moři, méně často ve sladkých vodách c) jen ve sladkých vodách d) jen v mořích 25. Čím se liší rozmnoţování paroţnatek od rozmnoţování ostatních řas? a) chybí jim nepohlavní rozmnožování pomoci spor b) rozmnoţují se jen oogamicky c) rozmnoţují se jen rozpadem stélky 26. Pletivné stélky paroţnatek připomínají jednu skupinu cévnatých rostlin. Jakou? a) přesličky b) plavuně c) kapradiny 27. Doplň do tabulky níţe uvedené způsoby rozmnoţování niţších rostlin: červené řasy
rozpad stélky, nepohyblivé výtrusy, oogamie,
zelené řasy
krásnoočka
rozpad stélky, dělení buněk, pohyblivé výtrusy (zoospory), oogamie, izogamie, anizogamie rozpad stélky, pohyblivé výtrusy (zoospory), oogamie, izogamie, anizogamie dělení buněk
rozsivky
dělení buněk, oogamie
hnědé řasy (chaluhy)
28. Jaké jsou rozdíly mezi oogamií, izogamií a anizogamií? izogamie - splynutí gamet stejného tvaru a velikosti anizogamie - splynutí gamet různé velikosti oogamie - splynutí samčí pohlavní buňky s oosférou – vaječnou buňkou
86 Charakteristika vyšších rostlin 1. Doplň tabulku: Oddělení
Třída
Mechorosty
Játrovky
Plavuně Přesličky
---
Kapradiny Cykasy Jinany Jehličnany Dvouděloţné
2. Vyšší rostliny patří mezi rostliny: a) převáţně autotrofní b) heterotrofní 3. Tělo cévnatých rostlin tvoří: a) rhizoidy b) kořen c) kauloid d) stonek e) fyloidy f) listy 4. Jakému ţivotnímu prostředí se vyšší rostliny přizpůsobily? a) převáţně ţivotu na souši b) ţivotu ve vodním prostředí 5. U vyšších rostlin došlo k zdokonalování: a) základních pletiv b) vodivých pletiv c) dělivých pletiv d) krycích pletiv e) zásobních pletiv 6. Jak se nazývá tělo vyšších rostlin? Platí to pro všechny vyšší rostliny? a) thallus (stélka) b) kormus (tělo) 7. Co znamená termín rodozměna?
87 Charakteristika vyšších rostlin – autorské řešení 1. Doplň tabulku: Oddělení
Třída
Mechorosty
Játrovky Mechy
Plavuně Přesličky
---
Kapradiny Cykasy Nahosemenné rostliny
Jinany Jehličnany
Krytosemenné rostliny
Dvouděloţné Jednoděložné
2. Vyšší rostliny patří mezi rostliny: a) převážně autotrofní b) heterotrofní 3. Tělo cévnatých rostlin tvoří: a) rhizoidy b) kořen c) kauloid d) stonek e) fyloidy f) listy 4. Jakému ţivotnímu prostředí se vyšší rostliny přizpůsobily? a) převážně životu na souši b) ţivotu ve vodním prostředí 5. U vyšších rostlin došlo k zdokonalování: a) základních pletiv b) vodivých pletiv c) dělivých pletiv d) krycích pletiv e) zásobních pletiv 6. Jak se nazývá tělo vyšších rostlin? Platí to pro všechny vyšší rostliny? a) thallus (stélka) b) kormus (tělo) Neplatí pro mechorosty
7. Co znamená termín rodozměna? Střídání pohlavní generace (gametofytu) s nepohlavní generací (sporofytem). 88 Mechorosty 1. Doplň nebo vyber správnou moţnost: Mechorosty jsou zpravidla suchozemské, výtrusné / semenné rostliny. V jejich ţivotním cyklu převaţuje .............................. nad sporofytem. Mechová rostlinka je tvořena tělem / stélkou nebo je členěna na kořen,stonek a listy / rhizoidy, kaluloid a fyloidy. V pletivech mechorostů chybí .............................. . 2. Rodozměna mechorostů (seřaď jednotlivá slova). a) štět s tobolkou b) výtrus c) mechová rostlinka d) vaječná buňka e) prvoklíček f) spermatozoid g) zygota 3. Napiš, které fáze z předchozí otázky patří do: a) pohlavní generace (gametofyt) b) nepohlavní generace (sporofyt) 4. Jak se nazývají pohlavní orgány, pohlavní buňky a další součásti ţivotního cyklu mechorostů ? a) pohlavní orgány b) samčí pohlavní orgány c) samičí pohlavní orgány d) oplozená vaječná buňka e) vaječná buňka f) výtrus 5. Načrtni stavbu těla mechové rostlinky. Na obrázku vyznač: a) čepičku b) tobolku c) štět d) fyloidy = lístky e) kauloid = lodyţka f) rhizoidy = příchytná vlákna 6. Uvedené zástupce mechů přiřaď k jejich charakteristikám: rašeliník, ploník, měřík, bělomech, zkrutek a) nejběţnější zástupce chudších lesních půd b) bochníkovité polštáře v jehličnatých lesích tvoří c) nemá příchytná vlákna, lodyţky v horní části stále dorůstají a v dolní odumírají d) hojný druh spálenišť a starých zdí e) na kvalitních lesních půdách roste 7. Jaký význam mají mechorosty? a) b)
c)
89 8. Uveď zástupce játrovek, pro něhoţ platí následující charakteristika: je dvoudomá, má vícevrstevnou lupenitou stélku, z níţ vyrůstají terče nesoucí samčí nebo samičí gametangia, roste hojně na vlhkých a stinných místech
90 Mechorosty – autorské řešení 1. Doplň nebo vyber správnou moţnost: Mechorosty jsou zpravidla suchozemské, výtrusné / semenné rostliny. V jejich ţivotním cyklu převaţuje gametofyt nad sporofytem. Mechová rostlinka je tvořena tělem / stélkou nebo je členěna na kořen,stonek a listy / rhizoidy, kaluloid a fyloidy. V pletivech mechorostů chybí cévní svazky. 2. Rodozměna mechorostů (seřaď jednotlivá slova). a) štět s tobolkou 1. - b) b) výtrus 2. - e) c) mechová rostlinka 3. - c) d) vaječná buňka 4. - d) + f) e) prvoklíček 5. - g) f) spermatozoid 6. - a) g) zygota 3. Napiš, které fáze z předchozí otázky patří do: a) pohlavní generace (gametofyt) - výtrus, prvoklíček, mechová rostlinka, vaječná buňka, spermatozoid b) nepohlavní generace (sporofyt) - zygota, štět s tobolkou 4. Jak se nazývají pohlavní orgány, pohlavní buňky a další součásti ţivotního cyklu mechorostů ? a) pohlavní orgány - gametangia b) samčí pohlavní orgány - pelatky (antheridia) c) samičí pohlavní orgány - zárodečníky (archegonia) d) oplozená vaječná buňka - zygota e) vaječná buňka - oosféra f) výtrus - spora 5.
Načrtni stavbu těla mechové rostlinky. Na obrázku vyznač: a) čepičku b) tobolku c) štět d) fyloidy = lístky e) kauloid = lodyžka f) rhizoidy = příchytná vlákna
91 6. Uvedené zástupce mechů přiřaď k jejich charakteristikám: rašeliník, ploník, měřík, bělomech, zkrutek a) nejběţnější zástupce chudších lesních půd - ploník b) bochníkovité polštáře v jehličnatých lesích tvoří - bělomech c) nemá příchytná vlákna, lodyţky v horní části stále dorůstají a v dolní odumírají - rašeliník d) hojný druh spálenišť a starých zdí - zkrutek e) na kvalitních lesních půdách roste - měřík 7. Jaký význam mají mechorosty? a) zabraňují erozi půdy b) zadržují vodu c) podílejí se na vzniku rašeliny 8. Uveď zástupce játrovek, pro něhoţ platí následující charakteristika: je dvoudomá, má vícevrstevnou lupenitou stélku, z níţ vyrůstají terče nesoucí samčí nebo samičí gametangia, roste hojně na vlhkých a stinných místech Porostnice mnohotvárná
92 Plavuně 1. Doplň slovy v závorce: Rostliny .............................., s pravými .............................. . Sporofyt na rozdíl od mechorostů převaţuje nad .............................. . Vidličnatě větvený, plazivý .............................., porostlý drobnými .............................. . Z jeho dolní části vyrůstají .............................. . (gametofyt, náhradní kořeny, cévní svazky, stonek, výtrusné, listy) 2. Doplň slovy v závorce: Na konci vzpřímených větví stonku vyrůstají výtrusné lístky .............................., na jejichţ svrchní straně bývají umístěny .............................., v nichţ se tvoří .............................. . Sporofyty mohou být uspořádané do výtrusnicových klasů .............................. . Ze spory se vyvíjí podzemní .............................., který se ţiví .............................., po několika letech se na něm vytvoří .............................. . (sporangia, strobily, saprofyticky, gametangia, spory, sporofyly, prokel) 3. Uveď zástupce plavuní.
93 Plavuně – autorské řešení 1. Doplň slovy v závorce: Rostliny výtrusné, s pravými cévními svazky. Sporofyt na rozdíl od mechorostů převaţuje nad gametofytem. Vidličnatě větvený, plazivý stonek, porostlý drobnými listy. Z jeho dolní části vyrůstají náhradní kořeny. 2. Doplň slovy v závorce: Na konci vzpřímených větví stonku vyrůstají výtrusné lístky sporofyly, na jejichţ svrchní straně bývají umístěny sporangia, v nichţ se tvoří spory. Sporofyty mohou být uspořádané do výtrusnicových klasů strobil. Ze spory se vyvíjí podzemní prokel, který se ţiví saprofyticky, po několika letech se na něm vytvoří gametangia. 3. Uveď zástupce plavuní: Plavuň vidlačka
94 Přesličky 1. Přesličky patří mezi rostliny: a) nahosemenné b) krytosemenné c) výtrusné d) cévnaté 2. Načrtni a popiš stavbu těla přesličky rolní a vyznač na obrázku: a) výtrusnicový klas b) jarní lodyhu c) šupinovité listy d) stonek e) oddenek f) náhradní kořeny g) letní lodyhu 3. Jaký je význam jarní a letní lodyhy přesličky rolní? Tvoří všechny přesličky dva typy lodyh? 4. Popiš obrázky. 1) A) D),E) F) 2)
95 Přesličky – autorské řešení 1. Přesličky patří mezi rostliny: a) nahosemenné b) krytosemenné c) výtrusné d) cévnaté 2. Načrtni a popiš stavbu těla přesličky rolní a vyznač na obrázku: a) výtrusnicový klas b) jarní lodyha c) šupinovité listy d) stonek e) oddenek f) náhradní kořeny g) letní lodyha
3. Jaký je význam jarní a letní lodyhy přesličky rolní? Tvoří všechny přesličky dva typy lodyh? Jarní nezelené nesou výtrusnicový klas. Letní zelené jsou asimilující. Např. přeslička lesní má pouze jeden typ lodyhy. 4. Popiš obrázky. 1) přeslička rolní A) jarní lodyha s výtrusnicovým klasem D),E) výtrusy F) letní lodyha 2) přeslička lesní
96 Kapradiny 1. Jaké má kapradiny listy? a) velké b) zpeřené c) v mládí svinuté d) všechny odpovědi jsou správné 2. Popiš schéma ţivotního cyklu kapradiny: a) b) c) d) e) f)
97 3. Popiš obrázek (kapraď samec). B) C) v) o) D) E)
4. Uveď zástupce kapradin, které znáš. Kde se můţeš s kapradinami?
98 Kapradiny – autorské řešení 1. Jaké má kapradiny listy? a) velké b) zpeřené c) v mládí svinuté d) všechny odpovědi jsou správné 2. Popiš schéma ţivotního cyklu kapradiny: a) výtrusy b) prokel c) zárodečník – vaječná buňka d) pelatka – spermatozoid e) mladý sporofyt se zbytkem proklu f) dospělá rostlina 3. Popiš obrázek (kapraď samec). B) úkrojek listu s kupkami výtrusnic C) podélný řez výtrusnicovou kupkou v) výtrusnice o) ostěra D) klíčení výtrusu E) prokel 4. Uveď zástupce kapradin, které znáš. Kde se můţeš s kapradinami? Kapraď samec, hasivka orličí, osladič obecný, papratka samičí, sleziník zelený, žebrovice různolistá, puchýřník křehký Výskyt: v lese, na skalách
99 Nahosemenné rostliny 1. Kde mají nahosemenné rostliny uloţeny vajíčka? a) v semeníku b) volně umístěna na plodolistech 2. Co chybí nahosemenným rostlinám? a) kalich b) okvětí c) blizna d) semeník 3. Jak se uskutečňuje přenos pylových zrn? a) srstí savců b) vodou c) větrem d) peřím ptáků 4. Co tvoří cévní svazky jehličnanů? a) cévy (tracheje) b) cévice (tracheidy) c) sítkovice 5. V následujících charakteristikách nahosemenných rostlin podtrhni správné moţnosti: Nahosemenné rostliny jsou dřeviny / byliny. Výtrusné listy nahosemenných rostlin skládají samčí a samičí / oboupohlavné šištice. Semena nahosemenných jsou ukryta v plodech / leţí volně na semenné šupině. 6. Nakresli šištice nahosemenných rostlin a vyznač na nich: a) plodní šupinu (plodolist) b) podpůrnou šupinu c) vajíčko d) tyčinku (samčí výtrusný list) 7. Popiš průběh opylení a oplození nahosemenných. 8. Z kterých šištic u jehličnanů vznikají šišky? a) samičí šištice b) samčí šištice
100 9. Do tabulky správně doplň charakteristiky našich nejběţnějších jehličnatých dřevin uvedené pod tabulkou. Šišky
Jehlice
Smrk ztepilý Jedle bělokorá Borovice lesní Modřín opadavý Šišky: malé, kulovité / vzpřímené, rozpadavé / vejčité / nerozpadavé, válcovité, rostou svisle dolů Jehlice: vyrůstají jednotlivě, pichlavé / po dvou na brachyblastech / ve dvou řadách, na konci vykrojené / padavé, měkké, ve svazečcích na brachyblastech 10. Doplň správný výraz. V listech, primární kůře i ve dřevě jehličnanů bývají většinou vyvinuty .............................., v nichţ se tvoří ´´smůla´´. 11. Uveď příklady nepůvodních jehličnanů pěstovaných v našich parcích nebo vysazovaných v našich lesích. 12. V současné flóře je zastoupen jediný druh jinanů - .............................. . Nakresli typický tvar listu. 13. Jaký je význam nahosemenných rostlin? a) b) c) d)
101 Nahosemenné rostliny – autorské řešení 1. Kde mají nahosemenné rostliny uloţeny vajíčka? a) v semeníku b) volně umístěna na plodolistech 2. Co chybí nahosemenným rostlinám? a) kalich b) okvětí c) blizna d) semeník 3. Jak se uskutečňuje přenos pylových zrn? a) srstí savců b) vodou c) větrem d) peřím ptáků 4. Co tvoří cévní svazky jehličnanů? a) cévy (tracheje) b) cévice (tracheidy) c) sítkovice 5. V následujících charakteristikách nahosemenných rostlin podtrhni správné moţnosti: Nahosemenné rostliny jsou dřeviny / byliny. Výtrusné listy nahosemenných rostlin skládají samčí a samičí / oboupohlavné šištice. Semena nahosemenných jsou ukryta v plodech / leží volně na semenné šupině. 6. Nakresli šištice nahosemenných rostlin a vyznač na nich: a) samičí šištice b) samčí šištice c) plodní šupina (plodolist) d) podpůrná šupina e) vajíčko f) tyčinka (samčí výtrusný list)
7. Popiš průběh opylení a oplození nahosemenných. Zralá vajíčka vylučují kapku tekutiny, na které se zachytí pylová zrna → pyl začne
klíčit v pylové láčky → z pylové láčky se uvolní 2 spermatické buňky → jedna z nich splyne s vaječnou buňkou za vzniku zygoty → přeměna zygoty na zárodek 8. Z kterých šištic u jehličnanů vznikají šišky? a) samičí šištice b) samčí šištice 102 9. Do tabulky správně doplň charakteristiky našich nejběţnějších jehličnatých dřevin uvedené pod tabulkou. Šišky
Jehlice
Smrk ztepilý
Nerozpadavé, válcovité, rostou svisle dolů
Vyrůstají jednotlivě, pichlavé
Jedle bělokorá
Vzpřímené, rozpadavé
Ve dvou řadách, na konci vykrojené
Borovice lesní
Vejčité
Po dvou na brachyblastech
Modřín opadavý
Malé, kulovité
Opadavé, měkké, ve svazečcích na brachyblastech
10. Doplň správný výraz. V listech, primární kůře i ve dřevě jehličnanů bývají většinou vyvinuty pryskyřičné kanálky, v nichţ se tvoří ´´smůla´´. 11. Uveď příklady nepůvodních jehličnanů pěstovaných v našich parcích nebo vysazovaných v našich lesích. cedr libanonský, zerav západní, sekvoje zelená, borovice dlouhověká, borovice vejmutovka 12. V současné flóře je zastoupen jediný druh jinanů - jinan dvoulaločný. Nakresli typický tvar listu.
13. Jaký je význam nahosemenných rostlin? a) složka lesních systémů b) produkce kyslíku c) vliv na hydrologické vlivy v krajině
d) zdroj dřeva
103 Krytosemenné rostliny: dvouděložné 1. Doplň slovy v závorce: Vývojově nejdokonalejší skupina .............................. rostlin, tvořící květy slouţící k .............................. a zajišťující dokonalou ochranu vajíček, která jsou ukryta v .............................. . Typické je, zajištěné dvěma dvěma spermatickými buňkami. Cévní svazky obsahují .............................. . Mezi lýkovou a dřevní částí se nachází .............................., umoţňující druhotné tloustnutí. Dělíme je na dvě třídy – dvouděloţné a .............................. . (cévy – tracheje, pohlavní rozmnoţování, jednoděloţné, semenné, semeník, dvouděloţné, dvojité oplození) 2. Definuj opylení krytosemenných rostlin? 3. Jak se uskutečňuje opylení krytosemenných rostlin? a) entomogamie b) anemogamie 4. Doplň odborné termíny a oba pojmy vysvětli: a) samosprašnost b) cizosprašnost 5. Vysvětli pojem dvojí oplození krytosemenných rostlin? 6. Popiš obrázek přeměny oplozeného vajíčka v semeno: a) b) c) d) e) f) g) h)
K čemu slouţí endosperm?
104 7. Do tabulky doplň (a nakresli) diferenční znaky dvouděloţných a jednoděloţných. Dvouděloţné Počet děloh v zárodku
Typ kořenové soustavy
Uspořádání cévních svazků
Listy – ţilnatina
Květy
Jednoděloţné
105 8. Které jedovaté látky obsahují rostliny z čeledi pryskyřníkovité a kde se vyuţívají? 9. Květy pryskyřníkovitých jsou: a) jednopohlavné b) oboupohlavné 10. Pro čeleď pryskyřníkovité jsou typické květní obaly: a) rozlišené na kalich a korunu b) nerozlišené, tvoří okvětí Uveď příklady. 11. Květy pryskyřníkovitých jsou: a) souměrné b) pravidelné c) asymetrické Uveď příklady. 12. Které plody se u pryskyřníkovitých vyskytují? a) lusk b) měchýřek c) šešule d) naţka Uveď příklady. 13. Uveď, které další zástupce čeledi pryskyřníkovitých znáš. 14. Růţovité zahrnují: a) byliny b) dřeviny 15. Květy čeledi růţovité jsou: a) zpravidla oboupohlavné b) jednopohlavné c) pětičetné d) trojčetné e) čtyřčetné f) s rozlišenými květními obaly g) s nerozlišenými květními obaly h) většinou hmyzosnubné 16. Které plody nejsou charakteristické pro růţovité rostliny? a) měchýřek b) lusk c) naţka d) peckovice
e) obilka f) malvice 17. Jaký je hospodářský význam růţovitých? a) b) c) 106 18. Pro růţovité jsou typické nepravé plody nebo plody sdruţené do souplodí. Uvedené příklady načrtni a uveď zástupce, u nichţ se vyskytují. a) malvice b) peckovice c) souplodí peckoviček d) souplodí naţek na duţnatém lůţku e) naţky v češuli 19. Popiš vegetativní orgány bobovitých: a) b) c) d)
20. Pro bobovité rostliny jsou typické dvoubratré tyčinky. Vysvětli, co tento termín znamená.
21. Napiš květní vzorec typický pro bobovité rostliny. 22. Do jakých květenství mají bobovité uspořádané květy?
a) klas b) hrozen c) okolík d) hlávka 23. Načrtni korunní lístky typické pro bobovité a pojmenuj je. 107 24. Jaké plody jsou typické pro bobovité? a) malvice b) naţka c) lusk d) obilka 25. Doplň chybějící výrazy do věty: Významné je souţití (= ..............................) bobovitých s .............................. bakteriemi, které mají schopnost vázat vzdušný .............................. . 26. Doplň příklady hospodářsky významných zástupců bobovitých: a) luštěniny b) pícniny c) olejniny 27. Jaké květenství je typické pro miříkovité? a) okolík b) klas c) lata d) sloţený okolík 28. Jaký plod je typický pro miříkovité? a) lusk b) struk c) šešule d) poltivá dvounaţka 29. Uveď příklady hospodářsky významných zástupců miříkovitých. 30. Jmenuj některé volně rostoucí druhy miříkovitých. 31. Popiš květenství, typ listu a plod miříkovitých. 4A) 4B) 4Ba) 4Bb) 4C) 4Ca) 5D) 5E)
32. Do čeledi brukvovité patří rostliny převáţně: a) větrosnubné b) hmyzosnubné 108 33. Napiš květní vzorec čeledi brukvovité. 34. Hořčice bílá. Popiš obrázek. A) B) C)
35. Květy brukvovitých jsou uspořádané v květenství: a) vrcholičnatém b) hroznovitém c) sloţeném 36. Který z plodů se nevyskytuje u brukvovitých? a) šešule b) šešulka c) struk d) naţka e) lusk f) měchýřek 37. Uveď zástupce brukvovitých, kteří mají hospodářský význam: a) zelenina b) olejniny c) polní plevele 38. Plodem lilkovitých je: a) lusk b) bobule c) naţka d) tobolka 39. Charakteristickým znakem lilkovitých je přítomnost jedovatých alkaloidů. Které alkaloidy jsou přítomné v uvedených zástupcích? a) tabák b) brambor c) rulík 40. Uveď příklady hospodářsky významných lilkovitých rostlin, které se pěstují : a) pro oddenkové hlízy b) pro listy c) pro plody
41. Uveď některé planě rostoucí zástupce lilkovitých. 42. Do čeledi hluchavkovitých patří: a) byliny b) dřeviny c) byliny i dřeviny 109 43. Listy hluchavkovitých jsou na stonku uspořádány: a) střídavě b) vstřícně c) přeslenitě 44. Zapiš květní vzorec hluchavkovitých. 45. Květy hluchavkovitých jsou uspořádané do : a) lichopřeslenu b) klasu c) hroznu d) laty 46. Hluchavkovité patří mezi rostliny: a) větrosnubné b) hmyzosnubné 47.Popiš květ hluchavky: 6B) 6C) 6D) 6E) 6F)
48. Plodem hluchavkovitých je: a) lusk b) naţka c) tvrdka d) obilka 49. Uveď příklady zástupců hluchavkovitých, které bys zařadil mezi: a) léčivky b) koření d) plevele e) jiné volně rostoucí druhy 50. Popiš stavbu květu hvězdnicovitých podle květního vzorce nb. ♀, ♂ ↓ nb. * K5 [C(5) A(5)] G(2) a vysvětli pojem prašníková trubička.
51. Jaké květenství je typické pro hvězdnicovité: a) hlávka b) jehněda c) úbor d) vidlan 110 52. Popiš květ a květenství hvězdnicovitých. a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) 53. Jaké plody jsou typické pro hvězdnicovité? a) naţka b) lusk c) struk d) obilka 54. Doplň správný výraz: Typickým znakem hvězdnicovitých je přítomnost zásobního polysacharidu ............................ 55. Uveď hospodářsky významné druhy hvězdnicovitých: a) pěstované pro olej b) pouţívané jako zelenina c) sbírané jako léčivka d) pěstované pro okrasu e) polní plevele 56. Uveď některé volné rostoucí zástupce hvězdnicovitých a napiš, v jakých biotopech se s nimi můţeš setkat. 57. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď bukovité: dřeviny / byliny květy oboupohlavné / květy jednopohlavné větrosnubné / hmyzosnubné listy jednoduché / listy sloţené 58. Květy bukovitých jsou uspořádány: a) v hroznech b) ve svazečcích c) v jehnědách d) v klasech
59. Plodem bukovitých je: a) obilka b) naţka c) strboul d) tobolka Plody bukovitých jsou uloţeny ve zdřevnatělém miskovitém útvaru zvaném .............................. 111 60. Doplň správný výraz: Plodem buku lesního je trojhranná naţka .............................. U dubu se naţka nazývá .............................. 61. Do tabulky správně doplň rozdíly mezi dubem letním a dubem zimním. Dub letní
Dub zimní
Stanoviště Řapík listů Báze listové čepele Naţky Stanoviště: vyšší polohy, sušší místa / niţší polohy, vlhčí místa Řapík listů: krátce řapíkaté / dlouze řapíkaté Báze listové čepele: klínovitě zúţená / srdčitě vykrojená Naţky: dlouze stopkaté / krátce stopkaté 62. Jak se jmenuje strom z čeledi bukovité, jehoţ pečené plody (´´jedlé kaštany´´) jsou vyhledávanou pochoutkou? 63. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď břízovité: byliny / dřeviny květy jednopohlavné / květy oboupohlavné hmyzosnubné / větrosnubné listy jednoduché / listy sloţené listy vstřícné / listy střídavé 64. Květy břízovitých jsou uspořádané v květenství: a) hrozen b) jehněda c) okolík d) lata 65. Plodem břízovitých je: a) oříšek b) bobule c) naţka d) lusk 66. Uveď některé zástupce břízovitých a biotopy, na nichţ se s nimi můţeš setkat. 67. Typickým plodem čeledi lískovité je:
68. Uveď některé zástupce čeledi lískovité.
112 69. Kvetoucí větvička lísky obecné. Popiš náčrt. a) b)
70. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď vrbovité: dřeviny / byliny květy bezobalné / květy s kalichem a korunou nebo s okvětím květy jednopohlavné / květy oboupohlavné rostliny dvoudomé / rostliny jednodomé 71.Květy vrbovitých jsou uspořádány v květenství: a) jehněda b) okolík c) lata d) hrozen 72. Plodem vrbovitých je: a) oříšek b) naţka c) tobolka d) měchýřek 73. V naší flóře jsou vrbovité zastoupeny dvěma rody: 74. Vrba jíva – popiš obrázek: a) b) c)
75. Uveď zástupce čeledi vrbovité a biotopy, na nichţ se s nimi můţeš setkat. 113 76. Pro co se pěstuje mák setý? a) b) 77. Podle uvedených charakteristik doplň druhy mákovitých uvedené v závorce: a) známá jako plevel polí a zahrad s drobnými růţovými květy b) ve světlých a vlhkých hájích kvete brzy z jara vytrvalá bylina s hroznem růţových nebo bílých květů c) na rumištích a v křovinách roste léčivka, která při poranění roní oranţové mléko (dymnivka dutá, zemědým lékařský, vlaštovičník větší) 78. Podle uvedených charakteristik doplň druhy krtičníkovitých uvedené v závorce: a) na výslunných stráních rostou statné dvouleté byliny, jejíţ ţluté květy se sbírají k přípravě léčivých čajů b) roste ve světlých lesích a křovinách, nápadný modrofialově naběhlými listeny v koncových hroznech květů c) nezelená rostlina, která přešla zcela k cizopasnému způsobu ţivota (černýš hajní, divizna velkokvětá, podbílek šupinatý) 79. Doplň správný výraz: Drobné květy mají uspořádány ve staţená vrcholičnatá květenství - .............................. 80. Podle uvedených charakteristik doplň druhy merlíkovitých uvedené v závorce: a) dvouletá bylina pěstovaná pro bulvy b) listová zelenina bohatá na vitamíny c) na rumištích a skládkách roste (špenát setý, řepa obecná, lebeda lesklá) 81. Řepa obecná se pěstuje v mnoha odrůdách. Vyjmenuj některé a uveď, proč se pěstují: 82. Doplň správný výraz: Nadzemní části rostlin z čeledi brutnákovité jsou zpravidla pokryty drsnými aţ štětinovitými chlupy - .............................. 83. Podle uvedených charakteristik doplň druhy brutnákovitých uvedené v závorce: a) jarní hájová bylina, z jejichţ listů se vaříval čaj proti nachlazení b) bylina rostoucí na mokrých loukách a podél vodních toků, jejíţ oddenek se pouţívá k léčení podvrtnutí a výronů c) bylina s blankytně modrými květy rostoucí na mokrých loukách a u potoků (pomněnka bahenní, kostival lékařský, plicník lékařský)
84. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď hvozdíkovité: hmyzosnubné / větrosnubné listy vstřícné / listy střídavé květy rozlišené v kalich a korunu / okvětí květy pětičetné / květy trojčetné plodem je tobolka / plodem je naţka 114 85. Podle uvedených charakteristik doplň druhy hvozdíkovitých uvedené v závorce: a) bylina vlhkých luk s korunními lístky nachově zbarvenými a roztřepenými ve čtyři úzké cípy b) bylina listnatých lesů niţších poloh s úzkými čárkovitými listy a bílými květy c) dříve běţný polní plevel s fialově červenými korunními lístky, dnes patří mezi kriticky ohroţené druhy (kohoutek luční, koukol polní, ptačinec velkokvětý)
115 Krytosemenné rostliny: dvouděložné – autorské řešení 1. Doplň slovy v závorce: Vývojově nejdokonalejší skupina semenných rostlin, tvořící květy, slouţící k pohlavnímu rozmnožování a zajišťující dokonalou ochranu vajíček, která jsou ukryta v semeníku. Typické je dvojité oplození, zajištěné dvěma spermatickými buňkami. Cévní svazky obsahují cévy. Mezi lýkovou a dřevní částí se nachází kambium, umoţňující druhotné tloustnutí. Dělíme je na dvě třídy – dvouděloţné a jednoděložné 2. Definuj opylení krytosemenných rostlin? Přenos pylových zrn z tyčinek na bliznu 3. Jak se uskutečňuje oplylení krytosemenných? a) entomogamie - hmyzem b) anemogamie - větrem 4. Doplň odborné termíny a oba pojmy vysvětli: a) samosprašnost - autogamie = opylení vlastním pylem b) cizosprašnost - alogamie = opylení cizím pylem 5. Vysvětli pojem dvojí oplození krytosemenných rostlin? Jedna spermatická buňka splyne s vaječnou buňkou za vzniku zygoty, druhá spermatická buňka splyne s jádrem zárodečného vaku za vzniku endospermu. 6. Popiš schéma přeměny oplozeného vajíčka v semeno: a) vajíčko b) semeno c) otvor klový d) vaječné obaly e) vaječná buňka f) zárodek g) jádro zárodečného vaku h) endosperm - zajišťuje výživu embrya, obsahuje zásobní látky K čemu slouţí endosperm? Zajišťuje výživu embrya, obsahuje zásobní látky
116 7. Do tabulky doplň (a nakresli) diferenční znaky dvouděloţných a jednoděloţných. Dvouděloţné
Jednoděloţné
Počet děloh v zárodku Klíčí dvěma dělohami
Klíčí jednou dělohou
Typ kořenové soustavy Hlavní kořen vytrvává
Hlavní kořen zaniká, tvoří se kořeny adventivní
Uspořádání cévních svazků V kruhu
Rozptýlené Listy – ţilnatina
Zpeřená, dlanitá
Souběžná, rovnoběžná
Květy
Pětičetné, čtyřčetné Kalich + koruna
Většinou trojčetné Okvětí
117 8. Které jedovaté látky obsahují rostliny z čeledi pryskyřníkovité a kde se vyuţívají? Hlavně alkaloidy, využití ve farmaceutickém průmyslu 9. Květy pryskyřníkovitých jsou: a) jednopohlavné b) oboupohlavné 10. Pro čeleď pryskyřníkovité jsou typické květní obaly: a) rozlišené na kalich a korunu - pryskyřník b) nejsou rozlišené, tvoří okvětí - sasanka Uveď příklad. 11. Květy pryskyřníkovitých jsou: a) souměrné - oměj b) pravidelné - pryskyřník c) asymetrické Uveď příklad. 12. Které plody se u pryskyřníkovitých vyskytují? Vysvětli: a) lusk b) měchýřek - čemeřice, blatouch c) šešule d) nažka - pryskyřník, sasanka 13. Uveď, které další zástupce čeledi pryskyřníkovitých znáš. Blatouch bahenní, sasanka hajní, pryskyřník prudký, sasanka pryskyřníkovitá, hlaváček jarní, upolín evropský, orsej jarní, jaterník podléška, koniklec, upolín 14. Růţovité zahrnují: a) byliny b) dřeviny 15. Květy čeledi růţovité jsou: a) zpravidla oboupohlavné b) jednopohlavné c) pětičetné d) trojčetné e) čtyřčetné
f) s rozlišenými květními obaly g) s nerozlišenými květními obaly h) většinou hmyzosnubné 16. Které plody nejsou charakteristické pro růţovité rostliny? a) měchýřek b) lusk c) naţka d) peckovice e) obilka f) malvice
118 17. Jaký je hospodářský význam růţovitých? a) ovoce b) léčivky (řepík lékařský) c) okrasné rostliny (růže, hlohy, jeřáby) 18. Pro růţovité jsou typické nepravé plody nebo plody sdruţené do souplodí. Uvedené příklady načrtni a uveď zástupce, u nichţ se vyskytují. a) malvice - jabloň, hrušeň b) peckovice - třešeň, švestka, meruňka, broskvoň c) souplodí peckoviček - ostružiník, maliník d) souplodí naţek na duţnatém lůţku - jahodník e) naţky v češuli - šípková růže
19. Popiš vegetativní orgány bobovitých: a) úponky b) zpeřené listy c) palist d) hlízkové bakterie 20.Pro bobovité rostliny jsou typické dvoubratré tyčinky. Vysvětli, co tento termín znamená. Tyčinky srostlé do dvou skupin (9) + 1 21. Napiš květní vzorec typický pro bobovité rostliny. ↓ K(5) C5 A(9+1) G(1)
119 22. Do jakých květenství mají bobovité uspořádané květy? a) klas b) hrozen c) okolík d) hlávka 23. Načrtni korunní lístky typické pro bobovité a pojmenuj je.
24. Jaké plody jsou typické pro bobovité? a) malvice b) naţka c) lusk d) obilka 25. Doplň chybějící výrazy do věty: Významné je souţití (= symbióza) bobovitých s hlízkovými bakteriemi, které mají vázat vzdušný dusík. 26. Doplň příklady hospodářsky významných zástupců bobovitých: a) luštěniny - hrách, fazol, čočka, sója b) pícniny - jetel, tolice, vojtěška c) olejniny - podzemnice olejná 27. Jaké květenství je typické pro miříkovité? a) okolík b) klas c) lata
schopnost
d) složený okolík 28. Jaký plod je typický pro miříkovité? a) lusk b) struk c) šešule d) poltivá dvounažka 29. Uveď příklady hospodářsky významných zástupců miříkovitých. Mrkev, petržel, celer, kopr, kmín 30. Jmenuj některé volně rostoucí druhy miříkovitých. Bolehlav plamatý, bedrník obecný, bršlice kozí noha, bolševník obecný 120 31. Popiš květenství, typ listu a plod miříkovitých. 4A) okolík 4B) složený okolík 4Ba) obal 4Bb) obalíček 4C) složený list 4Ca) listová pochva 5D) poltivá dvojnažka 5E) nažka 32. Do čeledi brukvovité patří rostliny převáţně: a) větrosnubné b) hmyzosnubné 33. Napiš květní vzorec čeledi brukvovité. * K2+2 C4 A2+4 G(2) 34. Hořčice bílá. Popiš obrázek. A) květ B) čtyřmocné tyčinky = 4 tyčinky mají delší nitku C) květní diagram 35. Květy brukvovitých jsou uspořádané v květenství: a) vrcholičnatém b) hroznovitém c) sloţeném 36. Který z plodů se nevyskytuje u brukvovitých? a) šešule b) šešulka c) struk d) naţka e) lusk f) měchýřek 37. Uveď zástupce brukvovitých, kteří mají hospodářský význam: a) zelenina - kedluben, zelí, kapusta, květák, brokolice, ředkev setá, křen b) olejniny - hořčice bílá, řepka olejka
c) polní plevele - penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, ohnice polní 38. Plodem lilkovitých je: a) lusk b) bobule c) naţka d) tobolka 39. Charakteristickým znakem lilkovitých je přítomnost jedovatých alkaloidů. Které alkaloidy jsou přítomné v uvedených zástupcích? a) tabák - nikotin b) brambor - solanin c) rulík - atropin 121 40. Uveď příklady hospodářsky významných lilkovitých rostlin, které se pěstují: a) pro oddenkové hlízy - brambor b) pro listy - tabák c) pro plody - rajče, paprika 41. Uveď některé planě rostoucí zástupce lilkovitých. Rulík zlomocný, lilek černý 42. Do čeledi hluchavkovitých patří: a) byliny b) dřeviny c) byliny i dřeviny 43. Listy hluchavkovitých jsou na stonku uspořádány: a) střídavě b) vstřícně c) přeslenitě 44. Zapiš květní vzorec hluchavkovitých. ↓ K(5) [C(5) A(4)] G(2) 45. Květy hluchavkovitých jsou uspořádané do: a) lichopřeslenu b) klasu c) hroznu d) laty 46. Hluchavkovité patří mezi rostliny: a) větrosnubné b) hmyzosnubné 47. Popiš květ hluchavky: 6B) dvoupyská koruna 6C) kalich 6D) dvoumocné tyčinky = 2 mají delší nitku 6E) pestík 6F) květní diagram
48. Plodem hluchavkovitých je: a) lusk b) naţka c) tvrdka d) obilka 49. Uveď příklady zástupců hluchavkovitých, které bys zařadil mezi: a) léčivky - šalvěj lékařská, máta peprná b) koření - majoránka zahradní d) plevele - hluchavka nachová e) jiné volně rostoucí druhy - hluchavka bílá, černohlávek obecný, popenec břečťanolistý, zběhovec plazivý, šalvěj luční 122 50. Popiš stavbu květu hvězdnicovitých podle květního vzorce nb. ♀, ♂ ↓ nb. * K5 [C(5) A(5)] G(2) a vysvětli pojem prašníková trubička. Květy jsou oboupohlavné i jednopohlavné, buď souměrné, nebo pravidelné. Kalich je volný, bývá přeměněn v chmýr, nebo může chybět. Koruna srostlá, pětičetná. Tyčinek je pět a svými prašníky srůstají v prašníkovou trubičku. Semeník je spodní, srostlý ze dvou plodolistů. 51. Jaké květenství je typické pro hvězdnicovité: a) hlávka b) jehněda c) úbor d) vidlan 52. Popiš květenství a květ: a) úbor b) květní lůžko c) trubkovité květy d) jazykovitý květ e) zákrov f) jazykovitý květ g) blizna h) prašníková trubka i) srostlá koruna j) chmýr k) semeník 53. Jaké plody jsou typické pro hvězdnicovité? a) nažka b) lusk c) struk d) obilka 54. Doplň správný výraz: Typickým znakem hvězdnicovitých je přítomnost zásobního polysacharidu - inulinu. 55. Uveď hospodářsky významné druhy hvězdnicovitých: a) pěstované pro olej - slunečnice roční b) pouţívané jako zelenina - locika salátová
c) sbírané jako léčivka d) pěstované pro okrasu e) polní plevele
- heřmánek pravý - hvězdnice, kopretina, astra čínská, listopadka indická - pcháč rolní, rmen rolní, chrpa polní
56. Uveď některé volné rostoucí zástupce hvězdnicovitých a napiš, v jakých biotopech se s nimi můţeš setkat. lopuch, pelyněk černobýl, vratič - rumištní druhy pampeliška lékařská, sedmikráska obecná, jestřábníky - na loukách devětsil lékařský - podél vodních toků
123 57. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď bukovité: dřeviny / byliny květy oboupohlavné / květy jednopohlavné větrosnubné / hmyzosnubné listy jednoduché / listy sloţené 58. Květy bukovitých jsou uspořádány: a) v hroznech b) ve svazečcích c) v jehnědách d) v klasech 59. Plodem bukovitých je: a) obilka b) nažka c) strboul d) tobolka Plody bukovitých jsou uloţeny ve zdřevnatělém miskovitém útvaru zvaném číška. 60. Doplň správný výraz: Plodem buku lesního je trojhranná naţka neboli bukvice U dubu se naţka nazývá žalud 61. Do tabulky správně doplň rozdíly mezi dubem letním a dubem zimním: Dub letní
Dub zimní
Stanoviště
Nížiny, vlhčí místa
Vyšší polohy, sušší místa
Řapík listů
Krátce řapíkaté
Dlouze řapíkaté
Báze listové čepele U řapíku srdčitě vykrojená
Na spodině výrazně klínovitě zúžená
Naţky
Krátce stopkaté
Dlouze stopkaté
62. Jak se jmenuje strom z čeledi bukovité, jehoţ pečené plody (´´jedlé kaštany´´) jsou vyhledávanou pochoutkou? Kaštanovník jedlý 63. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď břízovité:
byliny / dřeviny květy jednopohlavné / květy oboupohlavné hmyzosnubné / větrosnubné listy jednoduché / listy sloţené listy vstřícné / listy střídavé 64. Květy břízovitých jsou uspořádané v květenství: a) hrozen b) jehněda c) okolík d) lata
124 65. Plodem břízovitých je: a) oříšek b) bobule c) nažka d) lusk 66. Uveď některé zástupce břízovitých a biotopy, na nichţ se s nimi můţeš setkat. Bříza bělokorá (okraje lesů), olše lepkavá (vlhké lesy, podél vodních toků) 67. Typickým plodem čeledi lískovité je: oříšek 68. Uveď některé zástupce čeledi lískovité. Líska obecná, habr obecný 69. Kvetoucí větvička lísky obecné. Popiš náčrt. a) prašníkové jehnědy – samčí b) pestíková květenství – samičí 70. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď vrbovité: dřeviny / byliny květy bezobalné / květy s kalichem a korunou nebo s okvětím květy jednopohlavné / květy oboupohlavné rostliny dvoudomé / rostliny jednodomé 71.Květy vrbovitých jsou uspořádány v květenství: a) jehněda b) okolík c) lata d) hrozen 72. Plodem vrbovitých je: a) oříšek b) naţka c) tobolka d) měchýřek 73. V naší flóře jsou vrbovité zastoupeny dvěma rody:
vrba, topol 74. Vrba jíva – popiš obrázek: a) prašníkový květ samčí b) pestíkový květ samičí c) tobolka 75. Uveď zástupce čeledi vrbovité a biotopy, na nichţ se s nimi můţeš setkat. vrba bílá, vrba křehká - břehy tekoucích i stojatých vod, ve vlhkých lesích vrba jíva - okraje lesa, křoviny podél cest topol bílý, topol černý - vrbo – topolové lužní lesy topol osika - světlé lesy, paseky 125 76. Pro co se pěstuje mák setý? a) olejnatá semena b) opium 77. Podle uvedených charakteristik doplň druhy mákovitých uvedené v závorce: a) známá jako plevel polí a zahrad s drobnými růţovými květy - zemědým lékařský b) ve světlých a vlhkých hájích kvete brzy z jara vytrvalá bylina s hroznem růţových nebo bílých květů - dymnivka dutá c) na rumištích a v křovinách roste léčivka, která při poranění roní oranţové mléko - vlaštovičník větší 78. Podle uvedených charakteristik doplň druhy krtičníkovitých uvedené v závorce: a) na výslunných stráních rostou statné dvouleté byliny, jejíţ ţluté květy se sbírají k přípravě léčivých čajů - divizna velkokvětá b) roste ve světlých lesích a křovinách, nápadný modrofialově naběhlými listeny v koncových hroznech květů - černýš hajní c) nezelená rostlina, která přešla zcela k cizopasnému způsobu ţivota - podbílek šupinatý 79. Doplň správný výraz: Drobné květy mají merlíkovité uspořádány ve staţená vrcholičnatá květenství - klubíčka 80. Podle uvedených charakteristik doplň druhy merlíkovitých uvedené v závorce: a) dvouletá bylina pěstovaná pro bulvy - řepa obecná b) listová zelenina bohatá na vitamíny - špenát setý c) na rumištích a skládkách roste - lebeda lesklá 81. Řepa obecná se pěstuje v mnoha odrůdách. Vyjmenuj některé a uveď, proč se pěstují: cukrová řepa - zdroj sacharózy červená řepa - pěstovaná jako zelenina krmná řepa - pěstovaná jako krmivo 82. Doplň správný výraz: Nadzemní části rostlin z čeledi brutnákovité jsou zpravidla pokryty drsnými aţ štětinovitými chlupy - trichomy 83. Podle uvedených charakteristik doplň druhy brutnákovitých uvedené v závorce: a) jarní hájová bylina, z jejichţ listů se vaříval čaj proti nachlazení - plicník lékařský b) bylina rostoucí na mokrých loukách a podél vodních toků, jejíţ oddenek se pouţívá
k léčení podvrtnutí a výronů - kostival lékařský c) bylina s blankytně modrými květy rostoucí na mokrých loukách a u potoků - pomněnka bahenní 84. Z navrţených dvojic vyber vţdy jednu moţnost typickou pro čeleď hvozdíkovité: hmyzosnubné / větrosnubné listy vstřícné / listy střídavé květy rozlišené v kalich a korunu / okvětí květy pětičetné / květy trojčetné plodem je tobolka / plodem je naţka
126 85. Podle uvedených charakteristik doplň druhy hvozdíkovitých uvedené v závorce: a) bylina vlhkých luk s korunními lístky nachově zbarvenými a roztřepenými ve čtyři úzké cípy - kohoutek luční b) bylina listnatých lesů niţších poloh s úzkými čárkovitými listy a bílými květy - ptačinec velkokvětý c) dříve běţný polní plevel s fialově červenými korunními lístky, dnes patří mezi kriticky ohroţené druhy - koukol polní
127 Krytosemenné rostliny: jednoděložné 1. Rostliny z čeledi liliovité mají charakteristické podzemní orgány. Doplň k uvedeným zástupcům jejich typy: a) tulipán b) konvalinka c) ocún 2. Podle uvedeného květního vzorce popiš květy typické pro liliovité
* P3+3 A3+3 G(3).
3. Plodem liliovitých je: a) tobolka b) naţka c) obilka d) bobule 4. Květy liliovitých vyrůstají: a) jednotlivě b) v hroznovitých květenstvích c) ve vrcholičnatých květenstvích 5. Kteří zástupci liliovitých se pěstují jako: a) zelenina b) okrasné rostliny 6. Uveď některé volně rostoucí zástupce liliovitých. 7. Podzemním orgánem typickým pro naše zástupce čeledi vstavačovité je: a) cibule b) oddenek c) stonková hlíza d) kořenová hlíza 8. Jak se nazývá heterotrofní způsob výţivy u vstavačovitých rostlin? Vysvětli. 9. Květy vstavačovitých jsou výrazně přizpůsobené k opylování: a) hmyzem b) větrem
c) vodou d) ptáky Vysvětli jak. 10. Plodem čeledi vstavačovité je : a) tobolka b) naţka c) lusk d) bobule 11. Uveď některé naše zástupce vstavačovitých. 128 12. Jak se jmenuje tropický zástupce vstavačovitých, jehoţ nezralé tobolky jsou označovány vanilka? 13. Do čeledi lipnicovité patří rostliny: a) jednoleté b) dvouleté c) vytrvalé d) všechny odpovědi jsou správné 14. Jaký typ kořene mají lipnicovité? a) adventivní (náhradní) b) svazčité c) hlavní kořen + kořeny postranní d) vzdušné 15. Jaká ţilnatina je typická pro lipnicovité? a) zpeřená b) dlanitá c) souběţná d) rovnoběţná 16. Stonek lipnicovitých je dutý a nazývá se .............................. . Listy lipnicovitých jsou rozlišeny na plochou část, zvanou .............................. a část, která objímá stéblo, zvanou .............................. . 17. Co je důleţitým znakem při určování nekvetoucích trav? 18. Lipnicovité rostliny jsou: a) větrosnubné b) hmyzosnubné 19. Plodem lipnicovitých je: a) tobolka b) naţka c) obilka d) tvrdka 20. Typickým květenstvím lipnicovitých je klásek. Nakresli dvoukvětý klásek a popiš v něm
tyčinky, pestík, pluchu s osinou, plušku a plevu. 21. Významnými zástupci lipnicovitých jsou obiloviny. Vyjmenuj ty, které znáš. 22. Mezi hojně rozšířené luční trávy patří: 23. Doplň zástupce z čeledi lipnicovité: a) naše nejvyšší tráva, častá kolem vod b) vytrvalá nepůvodní tráva, jejíţ stébla dřevnatí 24. Lipnicovité rostou po celém světě, místy udávají ráz vegetaci velkých území. Jak se tyto území nazývají? 129 Krytosemenné rostliny: jednoděložné – autorské řešení 1. Rostliny z čeledi liliovité mají charakteristické podzemní orgány. Doplň k uvedeným zástupcům jejich typy: a) tulipán - cibule b) konvalinka - oddenek c) ocún - hlízy 2. Podle uvedeného květního vzorce popiš květy typické pro liliovité * P3+3 A3+3 G(3). Květ oboupohlavný, pravidelný, šest volných okvětních lístků po třech ve dvou kruzích, šest volných tyčinek po třech ve dvou kruzích, semeník svrchní srostlý ze tří plodolistů 3. Plodem liliovitých je: a) tobolku b) naţku c) obilku d) bobuli 4. Květy liliovitých vyrůstají: a) jednotlivě b) v hroznovitých květenstvích c) ve vrcholičnatých květenstvích 5. Kteří zástupci liliovitých se pěstují jako: a) zelenina - cibule kuchyňská, česnek kuchyňský b) okrasné rostliny - tulipán, lilie, hyacint 6. Uveď některé volně rostoucí zástupce liliovitých. Konvalinka vonná, lilie zlatohlavá, vraní oko čtyřlisté, ocún jesenní 7. Podzemním orgánem typickým pro naše zástupce čeledi vstavačovité je: a) cibule b) oddenek c) stonková hlíza d) kořenová hlíza 8. Jak se nazývá heterotrofní způsob výţivy u vstavačovitých rostlin? Vysvětli.
Mykotrofie – houbová vlákna při ní pronikají do nitra kořenů, kde jsou stravována 9. Květy vstavačovitých jsou výrazně přizpůsobené k opylování: a) hmyzem b) větrem c) vodou d) ptáky Vysvětli jak. Nápadně vyvinutým, zpravidla pestře zbarveným okvětím
130 10. Plodem čeledi vstavačovité je : a) tobolka b) naţka c) lusk d) bobule 11. Uveď některé naše zástupce vstavačovitých. Hlístník hnízdák, střevičník pantoflíček, prstnatec májový, vemeník dvoulistý, vstavač kukačka, kruštík širokolistý 12. Jak se jmenuje tropický zástupce vstavačovitých, jehoţ nezralé tobolky jsou označovány vanilka? Vanilovník 13. Do čeledi lipnicovité patří rostliny: a) jednoleté b) dvouleté c) vytrvalé d) všechny odpovědi jsou správné 14. Jaký typ kořene mají lipnicovité? a) adventivní (náhradní) b) svazčité c) hlavní kořen + kořeny postranní d) vzdušné 15. Jaká ţilnatina je typická pro lipnicovité? a) zpeřená b) dlanitá c) souběžná d) rovnoběţná 16. Stonek lipnicovitých je dutý a nazývá se stéblo. Listy lipnicovitých jsou rozlišeny na plochou část, zvanou čepel a část, která objímá stéblo, zvanou pochva. 17. Co je důleţitým znakem při určování nekvetoucích trav? Tvar a velikost jazýčku a ouška
18. Lipnicovité rostliny jsou: a) větrosnubné b) hmyzosnubné 19. Plodem lipnicovitých je: a) tobolka b) naţka c) obilka d) tvrdka
131 20. Typickým květenstvím lipnicovitých je klásek. Nakresli dvoukvětý klásek a popiš v něm tyčinky, pestík, pluchu s osinou, plušku a plevu.
21. Významnými zástupci lipnicovitých jsou obiloviny. Vyjmenuj ty, které znáš. Pšenice setá, žito seté, ječmen setý, oves setý, rýže setá, cukrovník lékařský (cukrová třtina) 22. Mezi hojně rozšířené luční trávy patří: Lipnice luční, ovsík vyvýšený, srha laločnatá, psárka luční, bojínek luční 23. Doplň zástupce z čeledi lipnicovité: a) naše nejvyšší tráva, častá kolem vod - rákos obecný b) vytrvalá nepůvodní tráva, jejíţ stébla dřevnatí - bambusovník 24. Lipnicovité rostou po celém světě, místy udávají ráz vegetaci velkých území. Jak se tyto území nazývají? Stepi, prérie, pampy
132 Závěr Testy zpracované v bakalářské práci jsou prostředkem k opakování učiva biologie v povinně volitelném předmětu Seminář z biologie, který probíhá ve 3. ročníku čtyřletého studia na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně. Cílem semináře je příprava na maturitní zkoušku z biologie a k přijímacím zkouškám z biologie na vysoké školy. Zpracované testy by měly nejen usnadnit učiteli prověřování a hodnocení vědomostí studentů, ale především umoţnit studentům střední školy dostatečně si zvyknout na tuto formu zkoušení a včas si uvědomit své případné nedostatky ve vědomostech. Testy byly zpracovány pro konkrétní střední školu, nicméně jejich pouţití na jiných středních školách gymnaziálního typu je moţné.
133 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Balabán K. (1960): Lesnicky významné lišejníky, mechorosty, kapraďorosty – Státní zemědělské nakladatelství, Praha Berger J. (1995): Základy biologie. – Tobiáš, Havlíčkův Brod. Dostál P., Řeháček Z. & Ducháč V. (1994): Kapitoly z obecné biologie. – SPN, Praha. Černohorský Z. (1957): Základy rostlinné morfologie – SPN, Praha Černohorský Z. (1964): Základy soustavné botaniky – SPN, Praha Gazda J., Střihavková H. & Toběrná V. (1967): Soustavná botanika – Rostliny krytosemenné. – SPN, Praha Hančová H. & Vlková M. (1999): Biologie I. v kostce pro střední školy. Obecná biologie, mikrobiologie, botanika, mykologie, ekologie, genetiky. 2. vydání. – Fragment, Havlíčkův Brod. Hrabal V., Lustigová Z. a Valentová L. (1994): Testy a testování ve škole. – Středisko vědeckých informací Pedagogické fakulty UK Praha. Jelínek J. & Zicháček V. (1996): Biologie pro střední školy gymnazijního typu (teoretická část). – Fin Publishing, Olomouc. Jeřábek J., Krčková S. a Hučínová L. (eds) (2007): Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. – Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Kincl L., Kincl M. & Jakrlová J. (1993): Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. – Fortuna, Praha. Klika J. (1966): Klíč k určování rostlin. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Kubát K., Kalina T., Kováč J., Kubátová D., Prach K. & Urban Z. (1998): Botanika. – Scientia, Praha. Kubišta V. (1992): Obecná biologie. Úvodní učební text biologie pro 1. ročník gymnázia. – Fortuna, Praha. Kubišta V. (1998): Buněčné základy ţivotních dějů. – Scientia, Praha. Martinovský J. (1959): Naše rostliny – Klíč k určování. – Státní zemědělské nakladatelství, Praha Půlpán Z. (1981): Základy sestavování a klasického vyhodnocování didaktických testů. – Kotva
Hradec Králové. Rötling G. (1996): Metodika tvorby učitelského didaktického testu. – Metodické centrum Banská Bystrica.
