Sešit pro laboratorní práci z biologie
téma:
Stonek – morfologie
autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002 projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
STONEK (KAULOM) Teorie Stonek je založen v zárodku jako podděložní část – hypokotyl, při klíčení ze zárodečného pupenu vyrůstá nadděložní část – epikotyl.
obrázek č. 1: zárodek dvouděložní rostliny 1 – epikotyl, 2 – hypokotyl, 3 – dělohy, 4 – pírko
Obrázek č. 2: klíček fazolovité rostliny: 1 – pírko, 2 – děložní lístky, 3 – hypokotyl
Stavba stonku, vnější i vnitřní je různorodá, i rostliny se podle povahy stonku dělí na: a) byliny – nedřevnatějící stonek s typy: a) lodyha – olistěný stonek b) stvol – bezlistý stonek ukončený květem nebo květenstvím c) stéblo – dutý, článkovaný stonek, rozdělený kolénky Byliny mohou být jednoleté, dvouleté a vytrvalé. b) dřeviny – mají zdřevnatělý stonek, hlavní stonek označujeme kmen a postranní větve, které vytváří korunu. Povrch kmene je vytvářen druhotným pletivem krycím, které se napíná, praská, odumírá, později se i odlupuje a označujeme ho borka. Vzhled kmene a koruny je pro určité druhy dřevin charakteristický a označujeme ho habitus. Společně s borkou je důležitým znakem v systematice – taxonomii dřevin. Dřevinami se zabývá botanický obor dendrologie.
obrázek č. 3: několik kmenů jasanu a jeden poškozený a vyhojený jizvou (kalus) poznámka: kalus = hojivé pletivo, jizva, ale kaulom = stonek
Dřeviny rozdělujeme na keře, polokeře a stromy. Dle směru růstu rozdělujeme stonky na a) přímé (bodlák, kukuřice, lebeda) b) poléhavé (rdesno ptačí) c) plazivé (jahodník) d) ovíjivé (chmel, fazol)
Úkol: Zařaď tyto rostliny podle typu stonku:
pampeliška, sněženka, bodlák, růže, lípa, ječmen, borovice, konvalinka, žito, borůvka, hrách, narcis, javor, kopretina, „zlatý déšť“, levandule, kopřiva, lipnice, kukuřice, fialka, rybíz
stvol
stéblo
kmen
........................
............................
............................
..............................
........................
............................
............................
..............................
........................
............................
............................
..............................
lodyha
Stonek roste na vzrostném vrcholu z dělivého pletiva (ale u stébla roste každý článek – u trav), na něm jsou základy postranních stonků, listů – tyto hrbolky označujeme pupeny. Na řezu pozorujeme často i různé druhy pupenů – listů, stonku, květu – tyto označujeme smíšené pupeny. Uzavírají mateřský stonek, ale mohou být i na jiných místech.
Obrázek č. 4: vrchol stonku 1 – vzrostný vrchol, 2 – základy listů, 3 – základy vedlejších stonků (větví) Rozeznávání typů pupenů je důležité při ořezávání ovocných stromků.
Větvení stonku Základní typy stonku podle větvení rozdělujeme na hroznovité, vrcholičnaté a vidličnaté.
Obrázek č. 5: větvení stonku 1 – hroznovité, 2 – vrcholičnaté, 3 – vidličnaté
Funkce stonku: nese listy a květy propojuje různé části rostliny, rozvádí živiny v rámci vodivých pletiv: a) cévami – v dřevní části (xylému) vede transpirační proud směrem od kořene k listům. b) sítkovicemi – v lýkové části (floému) vede asimilační proud směrem od listů ke kořenům.
Úkol: Prohlédni si následující obrázky a zopakuj si vodivá pletiva a všechny pojmy, které k těmto typům pletiv patří.
Obrázek č. 6: cévní svazky stonku a kambium (podélný řez) 1 – kambium – druhotné dělivé pletivo, 2 – asimilační proud, 3 – transpirační proud
Obrázek č. 7: příčný řez cévním svazkem A – sítkovice (s přepážkami)
B – cévy
U dřevin pozorujeme letorosty – přírůstky za vegetační období, které postupně dřevnatí, vytváří soustředěné kruhy kolem středového válce (tzv. „jarní a zimní dřevo“ se odlišují i intenzitou vybarvení). Na řezu kmenem pak můžeme pozorovat letokruhy, jsou to přírůstky dřeva vytvořené kambiem. Sekundárně tloustnou cévní svazky činností kambia a kůra činností felogénu. U sekundárně ztloustlých stonků funkci průduchů zastávají čočinky (lenticely).
letokruhy
Modifikace stonku: oddenek – podzemní část stonku, plazivá, slouží k vegetativnímu rozmnožování (konvalinky, pýr, zázvor, přeslička) stonky sukulentů (kaktusy) – zásobárna vody a asimilační orgán místo listů brachyblasty – zkrácené větévky, na nich jsou nahloučeny listy, květy a svazky jehlic (jabloň, hrušeň, borovice, modřín) stonkové trny (trnka) úponky – vinná réva hlízy stonkové – kedluben úponky – vinná réva
obrázek č. 8: příklady modifikace stonku A – hlíza stonková
B – hlíza kořenová
Význam stonku: rozvod živin – transpirační a asimilační proud vegetativní rozmnožování – šlahouny opěrná funkce – úponky hospodářský význam: dřevo výživa člověka i zvířat – hlízy mechanická pletiva využívána po zpracování rostliny na výrobu textílií (len, konopí, kopřivy) cukr (cukrová třtina) korek (dub korkový) třísloviny (kůra dubu) arabská guma (akácie) kaučuk (kaučukovník) pryskyřice z kmenů – terpentýn, kalafuna, kanadský balzám
Ekologie: Dřevo je ceněnou surovinou, a často se bez rozmyslu vytěžují lesy. Navíc se při tom využívá těžká technika, která výrazně ničí lesní prostředí. V minulosti se likvidovali původní smíšené lesy a nahrazovali smrkovými monokulturami. Ekosystém byl narušen, došlo k přemnožení kůrovce – Lýkožrouta smrkového. S tímto problémem se potýká lesní hospodářství dodnes. Těžba dřeva bezohledným způsobem se děje často, i když dochází k porušování zákona. Poškozování lesa je trestním činem dle zákona č. 40/2009 Sb: § 295 trestního z{kona Poškození lesa (1) Kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným pr{vním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče nebo způsobí z{važné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění stanovené jiným pr{vním předpisem na celkové větší ploše lesa, bude potrest{n odnětím svobody až na dvě léta nebo z{kazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo z{kazem činnosti bude pachatel potrest{n, a) sp{ch{-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, nebo b) vznikne-li těžbou nebo jinou činností uvedenou v odstavci 1 hol{ seč nebo proředění na celkové značné ploše lesa.
Jméno a příjmení:
třída:
datum:
A Nejdříve si text pozorně přečti, pak zakroužkuj všechny výroky, o kterých si myslíš, že jsou pravdivé, nebo správně doplň, případně podtrhni výrazy. V testu nic neškrtej a nepřepisuj!
1. pojmem lodyha označujeme: a) nadděložní část stonku b) olistěný stonek
c) bezlistý stonek ukončený květem d) souhrnný název pro postranní stonky
2. doplň v textu správné výrazy: U dřevin označujeme hlavní stonek...................., jeho postranní větve vytváří................................ 3. Stonek se označuje latinským výrazem: a) kaulom b) kalóza c) kalus d) kauter e) kambium 4. U dřevin pozorujeme druhotné tloustnutí kůry. Děje se tak činností: a) sklerenchymu b) xylému c) felogénu d) kambia 5. Pšenice a žito má typ stonku: a) stéblo b) lodyha c) nerozvětvený klíček d) stvol 6. Na obrázku je větvení stonku:
a) jednoduché vstřícné b) vrcholičnaté c) vidličnaté d) hroznovité
7. Napiš pro každý typ stonku jeden konkrétní příklad rostliny: kmen
stvol
lodyha
stéblo
..........................
............................
................................
..................................
8. podle směru růstu má jahodník obecný typ stonku: a) ovíjivý b) přímý c) poléhavý d) keřovitý e) plazivý
Jméno a příjmení:
datum:
třída:
B Nejdříve si text pozorně přečti, pak zakroužkuj všechny výroky, o kterých si myslíš, že jsou pravdivé, nebo správně doplň, případně podtrhni výrazy. V testu nic neškrtej a nepřepisuj!
1. Popiš obrázek vzrostného vrcholu stonku:
2. brachyblasty jsou:
a) jiným názvem letorosty b) modifikace stonku c) zkrácené větve, na nichž jsou nahloučeny například svazky jehlic d) úponky, například vinné révy e) stonkové trny
3. Výhonky za vegetační období, u kterých pozorujeme postupné dřevnatění, označujeme: a) lenticely
b) letorosty
c) letokruhy
d) brachyblasty
4. Podtrhni rostliny, které mají typ stonku lodyha: modřín, smrk, sněženka, kopřiva, žito, brambor, hrušeň, jmelí, kopretina, narcis, bodlák, konvalinka 5. Sítkovicemi je veden proud: a) který rozvádí asimiláty směrem od listů ke kořenům b) transpirační, je závislý na odpařování vody rostlinou c) v lýkové části rostliny směrem od listů ke kořenům d) v xylému, a je veden ve směru od vrcholu rostliny ke kořenům e) který vede roztoky živin směrem od kořenů k vrcholu rostliny 6. Kaktusy mají modifikovaný – ztluštělý stonek, který má 2 základní funkce – napiš je: a).................................................................................................................... b) ..................................................................................................................... 7. Letokruhy jsou u dřevin přírůstky dřeva vytvořené: a) felogenem b) floémem c) kalusem d) kambiem
8. modifikovaný stonek se zdužnatělou nadzemní částí (např. na obrázku kedluben, nebo také ředkvičky) označujeme.............................................
Metodické poznámky Na vypracování testu postačí 10 minut, předtím je nutné dobře procvičit pomocí pracovních listů, na to studenti potřebují asi 20 minut.
Výslednice testu:
A
1. b 2. kmen – korunu 3. a 4. c 5. a 6. d 7. např. lípa – sněženka – kopřiva – žito 8. e
B
1. 1 – dělivé pletivo, 2 – základy listů, 3 – základy vedlejších stonků (větví) 2. b, c 3. b 4. kopřiva – brambor – kopretina – bodlák 5. a, c 6. a) zadržování vody, b) asimilační funkce (fotosyntéza) 7. d 8. stonková hlíza
Zdroje – použitá literatura: KINCL, L., KINCL, M., JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-71-68-947-5. SPOHNOVÁ M., GOLTE-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete? Květena střední Evropy, 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2479-4. DEYL M., HÍSEK K. Naše květiny. 3. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80–200-0940-X. kreslené obrázky a fotografie – autor: MVDr. Alexandra Gajová
