Sešit pro laboratorní práci z biologie
téma:
Plody, semena
autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002 projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
PLOD (Fructus) Plod je mnohobuněčný orgán krytosemenných rostlin, který obaluje a chrání semena až do jejich dozrání. Může mít také význam při rozšiřování semen. Podle vzniku plody rozdělujeme na: a) pravé plody – vznikají z pestíku b) nepravý plod – vzniká z jiné části než z pestíku
obrázek č. 1: schéma vzniku plodu třešně 1 – průřez květem, 2 – vyvíjející se plod, 3, 4, 5 – řez postupně se vyvíjejícím plodem – semeno a oplodí (slupka, dužina, pecka je osemení). Semeno je mnohobuněčný útvar vznikající z vajíčka po oplození. Oplození je proces, v němž splyne samčí gameta s vaječnou buňkou. Stádium, které předchází vývojem samčí a samičí gametě tj. pohlavní buňce, označujeme prokel. U krytosemenných je samčí prokel pylová láčka a samičí označujeme endosperm. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, pak se postupně mění v embryo = zárodek. Tvar semena i jeho velikost jsou typické pro každý druh rostliny.
Obrázek č. 2: stavba semene: 1 – jizva, 2 – osemení, 3 – kořínek, 4 – dělohy, 5 – endosperm, 6 – jizvička, 7 – klíček
Pro krytosemenné rostliny je typické tzv. dvojité oplození to znamená, že oplození se účastní dvě spermatické buňky – samčí gamety. Jedna splyne s vajíčkem a druhá s jádrem zárodečného vaku, ze kterého se pak tvoří živné pletivo – endosperm, které zajistí výživu embrya. U nahosemenných rostlin oplození zajistí jen jedna samčí gameta a druhá zaniká! U nahosemenných rostlin leží semena volně na plodolistech (= jsou nahá), kdežto u krytosemenných jsou semena v plodech (jsou zde ukryta).
Obrázek č. 3: schéma prorůstání pylové váčky k zárodečnému vaku pestíku 1 – pylové zrnko, 2 – blizna, 3 – pylová láčka, 4 – prašník, 5 – čnělka, 6 – nitka, 7 – vajíčka, 8 – zárodečný vak, 9 – jádro zárodečného vaku, 10 – vaječná buňka, 11 – semeník, 12 – květní obaly
Velikost semen: Nejmenší semena mají rostliny vstavačovité (orchideje), i na území ČR více než 50 druhů. obrázek č. 4: vstavače mají nejmenší semena
obrázek č. 5: Největší semena mají palmy, semeno Lodoicea seychellarum má hmotnost až 18 kg!
Přeměnou pestíku vznikají pravé plody, které rozdělujeme takto:
I. Suché plody a) nepukavé – nažka (pryskyřník, sasanka, čeleď hvězdnicovité – např. slunečnice, také dub, buk mají nažky v „číšce“ – miskovité květní lůžko), oříšek (líska, lípa), obilka (lipnicovité – trávy, obilí)
Obrázek č. 6: nepukavé plody 1 – oříšek, 2 – nažka, 3, 4 – obilka
b) pukavé – měchýřek (blatouch, orlíček), lusk (čeleď bobovité), šešule (hořčice, česnáček), šešulka (penízek, kokoška), tobolka (mák, prvosenka, zvonek).
Obrázek č. 7: pukavé plody
5 – měchýřek, 6 – lusk, 7 – šešulka, 8 – tobolka
c) poltivé – struk – na rozdíl od lusku je zaškrcovaný plod, který se rozpadá v době zralosti příčně, na jednosemenné díly (ohnice), dvounažka (miříkovité – např. mrkev, kmín, ale i javorovité), tvrdka (čeleď hluchavkovité – např. hluchavka, šalvěj, máta)
Obrázek č. 8: poltivé plody
9 – struk, 10, 11 – dvounažka, 12 – tvrdka
II. Dužnaté plody – oplodí se rozlišuje na tenkou vnější vrstvu pokožku, na střední vrstvu – dužinu, a na vnitřní vrstvu sklerenchymatickou, nebo blanitou – pecka, nebo jádřinec. Rozdělujeme je na: a) bobule – celé oplodí je tvořeno parenchymem, obvykle je plod vícesemenný. Například: paprika, rajče, dýně, tykev, angrešt, vinná réva, banán… b) peckovice – vnitřní vrstva je sklerenchymatická, tvoří pecku. Například: švestky, meruňky, broskve, mandloň, třešně… c) malvice – jsou dužnaté plody vznikající srůstem stěn spodního semeníku. Proto je to tzv. nepravý plod. Například jabloň, hrušeň jsou zdužnatělou češulí, která vznikla z květního lůžka, dolní části květního obalu.
obrázek č. 9:
13 – malvice, 14 – bobule, 15, 16 – peckovice
Souplodí tvoří soubor plodů, který vznikl z jednoho květu, z apokarpního gynecea (=volné, v zájemně jednoplodolistové pestíky), například: souplodí měchýřků – blatouch souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku – jahoda souplodí peckoviček – maliník, ostružiník souplodí nažek ve zdužnatělé češuli – šípek
Plodenství – soubor plodů vznikajících z celého květenství např. rybíz má plodenství hrozen bobulí. Zvláštní případy plodů jsou u nahosemenných plodů tzv. semenné plody. Vajíčka dozrávají v semena, která u některých druhů napodobují peckovici, nažku, nebo bobuli krytosemenných rostlin.
Obrázek č. 10: plodem u Jinanu dvoulaločného je semenná peckovice:
U jehličnanů (smrk, jedle, borovice) – plodolisty, tj. samičí výtrusné listy (megasporofyly) – semenné šupiny jsou v oddělených jednopohlavních šupinách uspořádány v jednopohlavných šupinách. Po opylení větrem vajíčka dozrávají v semena volně ležící na plodolistech. Samičí šištice během roku postupně dozrávají a postupně dřevnatí v šišky. Obrázek č. 11: zdřevnatěla šiška – plod Smrku ztepilého
U Tisu červeného se semeno obaluje červeným míškem a tak napodobuje bobuli – může se označit jako semenná bobule.
Obrázek č. 12: plodem Tisu je semenná bobule
Rozšiřování semen se uskutečňuje různými způsoby, například: větrem – anemochorie zvířaty – zoochorie (zažívacím ústrojím, nebo na povrchu těla) vodou – hydrochorie vlastními silami rostliny – autochorie člověkem – v rámci pěstitelství, zemědělství
Vysvětli minimálně v 5 bodech hospodářský význam semen a plodů! 1……………………………………………………………………………………………..
2……………………………………………………………………………………………
3……………………………………………………………………………………………..
4………………………………………………………………………………………………
5……………………………………………………………………………………………..
Ekologie: Ekologické problémy často souvisí s ekonomickými. A tak honba za vyššími zisky v oblasti intenzifikace zemědělství prostřednictvím různých chemických prostředků – pesticidů a průmyslových hnojiv způsobuje velmi často zátěž životních prostředí. Na druhou stranu je dobré vědět o snaze podpořit tzv. bioproducenty, například v rámci ovocnářství. Ekologický způsob pěstování plodin přináší příznivý vliv na životní prostředí, zvyšování biodiverzity, zdraví obsluhy i konzumentů. Mnoho starých odrůd ovoce se z různých důvodů začíná znovu pěstovat (např. Aronie). A tak vhodným zásahem člověka může dojít k obnově bodiverzity krajiny. Doporučný zdroj problematiky: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/881B04BF9FD9A9B3C1256FC000501538/$file/Ekologie_12.pdf
Obr. č. 13: Arónie (Černoplodec, Černý jeřáb)
Jméno a příjmení:
třída:
datum:
A 1) Doplň ve větě pojmy spojené s opylením a oplozením: Pro krytosemenné rostliny je charakteristické ……………………................................ Kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v ………………………., která se postupně proměňuje v zárodek (embryo). Splynutím samčí gamety s jádrem zárodečného vaku je živné pletivo, označované…………………………… 2) Plody, na jejichž stavbě se podílejí plodolisty a jiné části květu označujeme: a) semenné plody
b) nepravé plody
c) pravé plody
3) tvrdka patří mezi plody: a) suché pukavé
b) suché poltivé
c) suché nepukavé
d) peckovice
4) Anemochorie je a) způsob rozšiřování semen a plodů větrem b) přenos pylu větrem c) přenos pylu hmyzem d) rozšiřování semen vlastními silami rostliny 5) Vysvětli přesně termín samosprášení:
6) Jahoda je: a) plodenství bobulí b) souplodí peckoviček c) souplodí měchýřků d) souplodí nažek na květném lůžku e) dužnatý plod – bobule 7) Plody Máku setého označujeme (doplň název plodu): ………………… Tento plod patří mezi suché plody: a) pukavé
b) nepukavé
c) poltivé
Jméno a příjmení:
datum:
třída:
B 1) Ve větách doplň chybějící výrazy: Semena a plody mohou být rozšiřovány i živočichy. Tento způsob označujeme ……………………………….. Jsou 2 konkrétní způsoby, buď v zažívacím ústrojí, nebo……………………………………………………………………………………. Méně běžný způsob je hydrochorie – rozšiřování………………………………
2) Měchýřek a lusk patří mezi suché plody: a) pukavé
b) nepukavé
c) poltivé
d) semenné
3) Malvice je nepravý plod. a) ANO
b) NE
Své tvrzení zdůvodněte:.......................................................................................... ……………………………………………………………………………………………… 4) Plod javoru je: a) struk b) tvrdka
c) tobolka
d) dvounažka
e) češule
5) Přiřaď ke každému typu plodu, plodenství, nebo souplodí konkrétní příklad: a) souplodí peckoviček ………………………………………….. b) plodenství hrozen bobulí……………………………………… c) peckovice……………………………………………………….. 6) Vysvětli, u kterých rostlin vznikají semenné plody a uveď konkrétní příklady. ………………………………………………………………………………………………… 7) Popiš obrázek stavby semene:
Metodické poznámky. Pracovní listy je vhodné zadat k samostudiu až po výkladu učiva generativní orgány, květ, květenství, opylení, oplozen, vznik semene a plod, typy plodu, plodenství, souplodí. Časově postačí asi 30 minut pro samostatnou práci – prostudování textu pracovního listu. Test uvedený jako příklad kontrolních otázek k probranému učivu je dobré použít až následující hodinu. K vypracování postačí 10 minut.
Řešení testu: A 1) dvojí oplození – zygotu – endosperm 2) b 3) b 4) a 5) opylení vlastním pylem u oboupohlavních květů 6) d 7) tobolka, a)
B 1) zoochorie 2) a 3) ANO, je to dužnatý plod, který vznikl srůstem semeníku se zdužnatělou češulí. Na vzniku se podílejí květní lůžko a dolní části květního obalu a tyčinek. 4) d 5) a) maliník, ostružiník, b) rybíz, c) švestka, třešeň, broskev, meruňka 6) u nahosemenných rostlin, u jehličnanů (semena jsou volně ložena na plodolistech) šišky – borovice, smrk, jedle…., semenná peckovice – jinan, semenná bobule – tis, jalovec 7) dělohy, kořínek – klíček, poutka, jizvička, endosperm, osemení
zdroje – literatura: KINCL, L., KINCL, M., JARKLOVÁ, J. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-71-68-947-5. SPOHNOVÁ M., GOLTE-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete? Květena střední Evropy, 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2479-4. DEYL M., HÍSEK K. Naše květiny. 3. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80–200-0940-X.
kreslené obrázky – autor MVDr. Alexandra Gajová zdroje fotografií: Obrázek č. 4: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vstava%C4%8Dovit%C3%A9, 8. 1. 2013
obrázek č. 5: http://images.google.com/images?q=Lodoicea+maldivica&sout=1, 8. 1. 2013
obrázek č. 10:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gingko_biloba3.jpg, 8. 1. 2013 obrázek č. 11: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_abies_cone.jpg, 8. 1. 2013 obrázek č. 12: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illustration_Taxus_baccata0.jpg, 8. 1. 2013
obrázek č. 13: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:800px-Aronia_melanocarpa.jpg, 5. 10. 2013
