EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.4.2014 SWD(2013) 800 final/2
CORRIGENDUM Annule et remplace le document SWD(2013) 800 final du 13.11.2013 Concerne toutes les versions linguistiques (correction du paragraphe 2 de la partie Chypre et du dernier paragraphe de la partie UK)
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE PŘEHLED POKROKU V NAPLŇOVÁNÍ DOPORUČENÍ URČENÝCH JEDNOTLIVÝM ČLENSKÝM STÁTŮM Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE Roční analýza růstu 2014
{COM(2013) 800 final}
CS
CS
Úvod Tento pracovní dokument útvarů Komise poskytuje průběžný přehled stavu naplňování doporučení určených jednotlivých členským státům a doporučení určených eurozóně jako celku. Přehled zohledňuje dosažený pokrok v posledních třech letech, ilustruje klíčové reformy provedené od zahájení procesu evropského semestru a zdůrazňuje nedostatky v provádění s ohledem na nejnovější doporučení přijatá v roce 2013. Vzhledem k tomu, že většina hlavních problémů pravděpodobně nebude vyřešena během jediného roku, ukazuje tento přehled kontinuitu reforem v průběhu času. Tato analýza je předběžná a technická. Komise předloží své konečné hodnocení, které se bude zakládat na národních programech a bude zohledňovat podrobné přezkumy v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, v rámci balíčku doporučení určených jednotlivým zemím na rok 2014. Uvedeny jsou rovněž informace o zemích, které provádějí ekonomický ozdravný program (EL, IE, PT, CY, RO), přestože kromě provádění programů nejsou těmto zemím určena žádná samostatná doporučení. Zemí eurozóny zapojených do programu se netýkají některé povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu a je pro ně zrušena většina povinností vyplývajících z evropského semestru, a to od vstupu v platnost balíčku dvou právních aktů týkajících se správy ekonomických záležitostí. Rovněž je uveden přehled situace v Chorvatsku, i když této zemi nebyla dosud určena žádná formální doporučení.
2
BELGIE
Veřejné finance: Navzdory vynaloženému úsilí na konsolidaci zůstává Belgie v náročné fiskální pozici s ohledem na své vysoké zadlužení. I když se schodek od roku 2010 postupně snižuje, stále je nad limitem 3 % HDP stanoveným ve smlouvách. Belgie se zavázala přijmout v roce 2013 další opatření. Důchodová reforma, která byla zahájena na konci roku 2011, zpřísnila požadavky na minimální věk a délku pracovního života v režimech předčasného opouštění trhu práce a předčasného odchodu do důchodu a posílila finanční pobídky k prodloužení pracovní kariéry; podporují ji opatření v oblasti aktivního stárnutí. Vzhledem k rozsahu problému jsou zřejmě nutná další opatření a reformy, aby veřejné finance nebyly v dlouhodobém horizontu ohroženy. Není jasné, jak nové kompetence Společenství v oblasti dlouhodobé péče zlepší nákladovou efektivnost. Finanční sektor: Belgie přijala opatření ke stabilizaci svého bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace nejslabších bank a reformy rámce dohledu pro finanční odvětví. Nicméně finanční situaci některých bank, přestože se zlepšuje, je třeba stále sledovat, zejména s ohledem na vysoké podmíněné vládní závazky. Růst a konkurenceschopnost: Belgie přijala opatření k omezení inflačních tlaků v podobě posílení orgánu pro hospodářskou soutěž a regulačních zásahů na trhu s energiemi a telekomunikačním trhu. V důsledku toho se snížily ceny energií a telekomunikačních služeb a celková inflace se snížila pod úrovně zaznamenané v sousedních zemích. Nadále jsou potřebná další strukturální opatření, zejména v oblasti maloobchodu a svobodných povolání. Belgie přijala některá opatření na zmenšení akumulovaných mzdových rozdílů. Bylo uzákoněno zmrazení reálné hodnoty mezd v letech 2013 a 2014 a rozšířena lineární a cílená snížení zaměstnavatelských příspěvků na sociální zabezpečení. Reforma mechanismu stanovování mezd, jejímž cílem bylo zabránit jakémukoliv budoucímu oddělení mezd od produktivity, se zastavila. I když byla upadající nákladová konkurenceschopnost země částečně kompenzována silnými stránkami systému výzkumu a inovací, měla by Belgie prospěch z rozšíření své inovační základny, zlepšení dostupnosti kvalifikovaných odborných pracovníků a podpory podnikání. Vzhledem k tomu, že prognózy emisí skleníkových plynů značně překračují stanovený cíl, musí Belgie přijmout ambicióznější politiku, zejména v odvětví dopravy a stavebnictví, včetně zavedení efektivního interního rámce pro sdílení úsilí mezi různými příslušnými subjekty. Politika zaměstnanosti a sociální politika: I když nebyl přijat žádný zásadní přesun od zdanění práce k daním, které méně narušují růst, cílená opatření snížila daňové zatížení práce a bylo přijato několik opatření ke zlepšení fungování trhu práce. Reforma systému podpory v nezaměstnanosti urychluje postupné snižování úrovně podpory. Byla přijata některá opatření na zvýšení kapacit pro stáže a celoživotní učení. Je nutná důkladnější reflexe o sladění výsledků vzdělávání a odborné přípravy s požadavky trhu práce. Je třeba dále zlepšovat meziregionální mobilitu pracovní síly. Rovněž jsou nutná konkrétní opatření k řešení rostoucí nezaměstnanosti mladých lidí, jakož i sociálního začlenění osob přistěhovaleckého původu a jejich integrace na trhu práce.
3
BULHARSKO
Veřejné finance: Bulharsko přijalo významná opatření k zajištění udržitelnosti svých veřejných financí. Opravilo nadměrný schodek v roce 2011 a ve strukturálním vyjádření dosáhlo svého střednědobého cíle, kterým je –0,5 % HDP v roce 2012. S veřejným dluhem činícím méně než 20 % HDP vykazuje Bulharsko jednu z nejnižších měr zadlužení v EU. V posledních letech Bulharsko výrazně posílilo svůj fiskální rámec, což přispělo k udržení fiskální kázně a větší věrohodnosti fiskální politiky. Na straně příjmů je v Bulharsku stále problémem dodržování daňových předpisů a účinnost daňové správy. Pokud jde o důchodovou reformu, Bulharsko uskutečnilo některé pozitivní kroky, ale je třeba vyvinout další úsilí k odrazování od předčasného opouštění trhu práce. Stále chybí konkrétní kroky k omezení zneužívání systému invalidních důchodů. Reformy sektoru zdravotnictví se zpožďují v důsledku chybějících správních kapacit. Růst a konkurenceschopnost: Proběhla reforma právních předpisů v oblasti zadávání veřejných zakázek, ale jsou nutná další zlepšení, pokud jde o posílení správní kapacity a vynucování dodržování předpisů. Nedávné změny v pravidlech pro opožděné platby zlepší celkové podnikatelské prostředí, stejně jako plánovaná reforma insolvenčních řízení, v níž vláda musí pokračovat. Bulharsko stále musí pokročit v reformě svého justičního systému. Bulharská dopravní struktura se v posledních letech zlepšila, zůstává však značný potenciál pro zvýšení účinnosti. Totéž platí v odvětvích vodního a odpadového hospodářství. V této souvislosti musí Bulharsko posílit správní kapacitu příslušných regulačních orgánů. Významné reformy jsou potřebné v bulharském sektoru energetiky, v němž je nutné nastolit soulad s vnitřním trhem s energií a zvýšit účinnost. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Bulharsko se potýká s podprůměrnou a stále klesající zaměstnaností a také s velkými rozdíly v nezaměstnanosti mezi jednotlivými regiony a skupinami obyvatel. Jsou nutné reformy, které zlepší efektivitu služeb zaměstnanosti a zavedou účinná opatření na zvýšení zaměstnanosti mladých lidí. Rovněž je třeba zlepšit celkovou kvalitu a efektivitu systému vzdělávání. Reformy se připravují, ale jejich přijetí a provedení se zpožďuje. Pokud jde o minimální výše příspěvků na sociální zabezpečení, vláda učinila kroky k omezení jejich dopadu, ale toto úsilí nezahrnovalo komplexnější přezkum systému.
4
ČESKÁ REPUBLIKA
Veřejné finance: Česká republika přijala opatření, jejichž cílem bylo vypořádat se s nadměrným schodkem veřejných financí do roku 2013. V zájmu kvality fiskální konsolidace je však zapotřebí vyvinout další úsilí. Konkrétně výdaje na podporu růstu, jako například veřejné investice, zaznamenaly v letech 2010 až 2012 prudký kumulativní pokles. To spolu s nízkou úrovní využívání strukturálních fondů ohrožuje dlouhodobou perspektivu růstu. Celkově bylo dosaženo omezeného pokroku v oblasti zlepšení efektivnosti veřejných výdajů. Byly přijaty reformy za účelem zlepšení dodržování daňových předpisů a výběru daní, ale u zavedení jednoho inkasního místa došlo ke zpoždění a prostor pro snížení vysoké administrativní zátěže spojené s placením daní není plně využit. Zvýšeny byly některé nepřímé daně, konkrétně DPH a spotřební daně. Existuje však prostor pro zřetelnější přesun od zdanění práce do oblastí, které méně omezují růst, a pro další zmenšení rozdílů v zacházení se zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Reforma důchodového systému v roce 2011 zlepšila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, nicméně i nadále jsou zapotřebí další opatření. Růst a konkurenceschopnost: Velkou starostí českých podniků zůstává nízká efektivnost veřejné správy. České orgány učinily opatření v zájmu boje proti korupci a přijaly dvě navazující protikorupční strategie. Jejich provádění však nebylo dostatečně účinné: některá klíčová opatření byla provedena částečně, například v souvislosti se zákonem o zadávání veřejných zakázek, zatímco další zatím nebyla dokončena, například dlouho očekávaný služební zákon. Pro dlouhodobou konkurenceschopnost České republiky má zásadní význam zvýšení kvality vzdělávání v rámci povinné školní docházky a vysokoškolského vzdělávání. Zatímco v oblasti povinné školní docházky probíhají určitá opatření financovaná z prostředků EU, na poli reformy vysokoškolského vzdělávání k žádnému pokroku nedošlo. Politika zaměstnanosti a sociální politika: I přes obecně známou nedostatečnou účast žen s malými dětmi a znevýhodněných skupin na trhu práce byla v této oblasti dosud podniknuta pouze velmi omezená opatření. Vládní návrh nového zákona o poskytování služeb péče o dítě, doplněných daňovými úlevami pro poskytovatele péče a zapojené rodiny, je krok správným směrem, ale je možné, že přinese pouze částečné řešení tohoto problému. V roce 2011 byla přijata reforma úřadů práce, která se od té doby provádí. Zůstává však otázkou, zda jsou provedená opatření dostačující k zajištění toho, aby úřady práce, disponující těmi pravými zaměstnanci a nástroji, poskytovaly efektivní a cílenou pomoc při hledání zaměstnání.
5
DÁNSKO
Veřejné finance: Očekává se, že rozpočtový schodek Dánska klesne v roce 2013 na 1,7 % HDP. Pozitivní vyhlídky dánských veřejných financí jsou částečně důsledkem jednorázových opatření, což poukazuje na význam obezřetné fiskální politiky překračující rámec postupu při nadměrném schodku pro zajištění důvěry v dánskou hospodářskou politiku a pokrytí nákladů souvisejících se stárnoucí populací. Finanční sektor: Rizika, která představuje vysoké zadlužení domácností v Dánsku pro finanční stabilitu, se zdají být zvládnuta. Vláda a finanční sektor zavedly v minulém roce opatření, která se ubírají správným směrem. Pro zajištění jejich požadovaného dopadu je však zapotřebí pečlivé monitorování. Zatím se neuvažovalo o žádných změnách, jejichž cílem by bylo snížit zkreslení a posílit proticyklický charakter zdanění majetku. Růst a konkurenceschopnost: Slabá domácí hospodářská soutěž vede v Dánsku k vysokým přirážkám u cen služeb a zboží. V roce 2012 vláda představila balíček týkající se hospodářské soutěže obsahující příslušná opatření. Navíc komise pro produktivitu v současné době analyzuje slabý růst produktivity v dánském hospodářství a potenciální podíl neoptimální hospodářské soutěže v dánském sektoru služeb. Výsledky se očekávají před koncem roku 2013 a poté by měly být zohledněny v rámci příslušných politických opatření. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Dánsko provedlo důležité reformy systémů předčasného odchodu do důchodu a invalidních důchodů a systému dotovaného zaměstnávání (tzv. „flex-job“) s cílem zlepšit nabídku práce. Avšak ke zlepšení zaměstnatelnosti osob, které se nacházejí na okraji trhu práce, jako jsou pracovníci s nízkou kvalifikací, osoby se sníženou pracovní schopností a lidé z přistěhovaleckého prostředí, bude zapotřebí dalšího úsilí. Dánská vláda podnikla kroky ke zlepšení situace, zejména posílením aspektu odborné přípravy a vzdělávání v aktivních opatřeních na trhu práce, z čehož by měly mít prospěch i tyto skupiny. Rovněž byly vytvořeny dva výbory odborníků, jejichž cílem je zlepšovat aktivní opatření na trhu práce jak pro pojištěné, tak i nepojištěné pracovníky. Reforma prvního a nižšího druhého stupně vzdělávacího systému byla odsouhlasena a bude provedena ve školním roce 2014– 2015. Předložen byl také návrh reformy systému odborného vzdělávání a přípravy, která by měla vstoupit v platnost v srpnu 2015. Probíhá i reforma systému terciárního vzdělávání.
6
NĚMECKO
Veřejné finance: Po schodcích, které v letech 2009 a 2010 přesáhly 3 % HDP, dosáhlo Německo opět zdravé fiskální pozice. V roce 2012 vykázal rozpočet veřejných financí mírný přebytek a byl splněn střednědobý rozpočtový cíl. Během posledních let Německo zvýšilo výdaje na vzdělávání a výzkum, ale bylo by vhodné v této oblasti vyvinout další úsilí. Německo zlepšilo účinnost veřejných výdajů na zdravotní péči a dlouhodobou péči a do určité míry zlepšilo i účinnost daňového systému. Byla přijata opatření k provádění ústavního pravidla vyrovnaného rozpočtu („dluhová brzda“), avšak zdá se, že ve většině spolkových zemí je ještě zapotřebí konkrétních prováděcích pravidel. Finanční sektor: Německo posílilo regulační rámec a rámec dohledu ve finančním sektoru a přijalo opatření k zajištění souladu s novým regulačním rámcem EU. Rozhodnutí Komise o státní podpoře napomohla restrukturalizaci německých zemských bank (Landesbanken), ale Německo musí přijmout další opatření na podporu konsolidace v bankovním sektoru. Růst a konkurenceschopnost: Německo přijalo opatření ke zlepšení podmínek pro rychlejší rozšiřování sítě pro přenos elektrické energie a byla zahájena koordinace správy energetických sítí s některými sousedními členskými státy. Německo v posledních letech vynaložilo jen velmi omezené úsilí k zajištění hospodářské soutěže na železničních trzích a byly provedeny pouze okrajové reformy k otevření odvětví služeb, zejména služeb svobodných povolání a řemesel. Německo nedávno přijalo legislativní reformu za účelem zlepšení prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Německo činí pokroky při snižování dlouhodobé nezaměstnanosti, ale mohlo by udělat více pro využití svého potenciálu pracovní síly s ohledem na demografické změny. Po globálním hodnocení opatření na podporu rodiny musí vláda ještě podniknout opatření k tomu, aby postupně odstranila fiskální znevýhodnění práce pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti. Německo zvýšilo počet zařízení pro péči o děti a přijalo řadu iniciativ pro zlepšení výuky jazyků v raném věku a dovedností dětí ve čtení a pro řešení míry předčasného ukončování školní docházky u žáků narozených v zahraničí (která je dvojnásobně vyšší než celostátní průměr). Mzdy v posledních letech významně vzrostly. I přes poloautomatické snížení výše příspěvku na důchodové zabezpečení zůstává daňové zatížení práce vysoké, zejména u nízkých příjmů.
7
ESTONSKO
Veřejné finance: Estonsko se nachází ve zdravé fiskální pozici v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Hlavním cílem jeho rozpočtové strategie je zajistit udržitelnou fiskální politiku, která podporuje vyrovnaný hospodářský růst. Jeho střednědobým cílem je strukturální přebytek, jehož bylo dosaženo v roce 2012. Byl předložen nový návrh zákona s cílem splnit požadavky Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a dát formální podobu již existujícímu, avšak dosud do značné míry neformálnímu (strukturálnímu) pravidlu o vyrovnaném rozpočtu ve střednědobém horizontu. Estonsko ještě musí zavést konkrétní opatření na posílení závazného charakteru stávajících víceletých pravidel a stropů pro výdaje. Růst a konkurenceschopnost: Estonsko se rychle zotavilo z krize v letech 2008–2009. Ačkoli růst jeho HDP zpomalil, výkon země stále přesahuje průměr EU. Estonsko rovněž zlepšuje svoji pozici v mezinárodním hodnotovém řetězci a znalostně náročných odvětvích a těží z rostoucích investic do výzkumu a vývoje. Nicméně již v roce 2012 pokles vývozních podílů a poměrně velký nárůst nákladů na jednotku pracovní síly poukázaly na určitou ztrátu konkurenceschopnosti. V první polovině roku 2013 s tím, jak zpomalil růst produkce a vzrostla nezaměstnanost, poklesl růst produktivity v hospodářství, zatímco růst mezd se významně zvýšil, což vedlo k další ztrátě konkurenceschopnosti. Zvláštní pozornost bude třeba věnovat zajištění lepšího souladu výsledků vzdělávání a potřeb trhu práce při omezení rizika, že růst mezd přesáhne růst produktivity. Vláda iniciovala několik reforem, například reformu sítě základních a středních škol, reformu odborného vzdělávání a přípravy a reformu vysokoškolského vzdělávání, a další se připravují, jako například dlouho očekávaná strategie celoživotního učení. Konečná podoba však stále čeká na finalizaci a dopad těchto reforem bude patrný teprve až ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Estonský trh práce se rychle zotavil z krize v letech 2008–2009. S pokračujícím hospodářským růstem (ačkoli v roce 2013 o něco pomalejším) nachází práci více nezaměstnaných a reálné mzdy se zvyšují. Hlavním zdrojem obav však zůstává trvající nezaměstnanost mládeže a dlouhodobá nezaměstnanost, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a ztráty pracovní síly způsobené chronickými onemocněními či zdravotními problémy. Kromě toho trvající nedostatek zařízení péče o děti oddaluje návrat rodičů, zejména žen, na trh práce, což jim brání v plné účasti na trhu práce. Vláda tyto nedostatky řeší prostřednictvím několika návrhů reforem, zejména reformou pravidel týkajících se pracovní neschopnosti; tyto reformy však ještě musí být dokončeny a předloženy parlamentu ke schválení. Konečně na místní úrovni se stále objevuje nepoměr fiskální a správní kapacity vůči přeneseným odpovědnostem, který má negativní dopad na efektivnost a kvalitu služeb poskytovaných orgány místní správy, a to ve většině odvětví, včetně dlouhodobé péče, služeb na podporu rodiny, vzdělávání a dopravy; totéž platí pro místní podpůrná opatření nezbytná k zajištění účinného poskytování zdravotní péče. Reformy, které by se věnovaly těmto otázkám, nebyly zatím schváleny. Konkrétně předložení nové strategie regionálního rozvoje vládě je opožděno a akční plán na zlepšení místní veřejné správy se připravuje.
8
IRSKO
Veřejné finance: Irsko přísně dodržovalo hlavní fiskální cíle během celého období ekonomického ozdravného programu. Odhaduje se, že schodek v roce 2013 bude činit 7,4 % HDP, tj. mírně pod stropem ve výši 7,5 % stanoveným v programu a v postupu při nadměrném schodku. Veřejný dluh jako procentní podíl HDP zůstává vysoký a měl by dosáhnout svého vrcholu v roce 2013, ale poté by se měl díky konsolidačnímu úsilí a vyššímu růstu HDP snížit. Reforma rozpočtového rámce probíhá v souladu s pokrokem na úrovni EU, ale je třeba ještě zlepšit výdajový rámec, vykazování údajů a transparentnost. Finanční sektor: Snižování zadluženosti a restrukturalizace irských bank pokračují dobrým tempem, i když je třeba v této činnosti dále pokračovat. Nedávné úsilí se zaměřilo na vymezení a dosažení cílů pro udržitelné řešení nedoplatků u hypoték, jiných úvěrů v selhání a zlepšení právního a regulačního rámce (rámec pro osobní bankrot a odejmutí majetku, kodex chování týkající se nedoplatků u hypoték a úvěrový rejstřík). Probíhá komplexní posouzení bankovních rozvah, a sice ještě před zátěžovými testy, které mají být provedeny podle jednotného mechanismu dohledu v roce 2014, a bude dokončeno do konce listopadu. Růst a konkurenceschopnost: Očekává se, že růst reálného HDP bude mírný, ve výši 0,3 % v roce 2013, a v roce 2014 se zrychlí na 1,7 %. To odpovídá slabé soukromé spotřebě a příjmům v první polovině roku 2013 navzdory růstu zaměstnanosti, a sice v důsledku oddlužování domácností a vysokých preventivních úspor. Výhled pro trh práce se nadále zlepšuje, což by se nakonec mohlo promítnout do domácí poptávky a růstu produkce. Některým významným farmaceutickým výrobkům vyráběným v Irsku letos vyprší patent, což vedlo ke zpomalení vývozu a nárůstu dovozu. Očekává se, že tlak na ceny zůstane nízký vzhledem k vysokému stupni nevyužité kapacity hospodářství a omezenému inflačnímu účinku fiskálních opatření. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Strukturální reformy zlepšily základní ekonomické veličiny, ale určité problémy je ještě třeba vyřešit. Nedávné reformy provedené na základě programu se zaměřují na posílení aktivačních mechanismů, na hlubší a širší podporu uchazečům o zaměstnání (zejména dlouhodobě nezaměstnaným a mladým) a větší význam a lepší poskytování dalších programů vzdělávání pro rekvalifikaci a zvýšení kvalifikace. Poskytování těchto služeb se teprve připravuje. Cílem dalších reforem podle programu je snížit náklady a zvýšit účinnost poskytování zdravotní péče, reformovat odvětví vodního hospodářství a omezit náklady na právní služby díky větší konkurenci.
9
ŘECKO
Veřejné finance: Řecko nadále obecně činí pokrok podle druhého ekonomického ozdravného programu, avšak některé důležité kroky mají zpoždění. Byla přijata významná opatření, která mají dostat veřejné finance Řecka do udržitelné polohy. Nedávný fiskální vývoj víceméně dále pokračuje. Je však třeba nepolevovat v úsilí, aby se v roce 2013 dosáhlo primárního rozpočtového salda a aby se dosáhlo dalších rozpočtových zlepšení. Zvýšení veřejných příjmů a reforma neúčinné správy příjmů jsou zásadními prioritami a je zapotřebí značného úsilí k tomu, aby nedávno vytvořená částečně samostatná správa příjmů byla plně funkční a zlepšila se její účinnost. Pokračuje reforma veřejné správy a diskutuje se mimo jiné o strategii v oblasti lidských zdrojů, o vývoji režimu mobility a zavádění mzdové tabulky, aby se zajistila udržitelnost mzdových výdajů. Bylo provedeno několik důležitých strukturálních reforem v oblasti zdravotní péče a správy veřejných financí. Je však stále zapotřebí dalekosáhlých reforem v mnoha dalších oblastech. Finanční sektor: Nezbytné je odhodlané a účinné provádění programu privatizace. Byla dokončena rekapitalizace čtyř nejdůležitějších bank. Růst a konkurenceschopnost: Makroekonomický výhled naznačuje první známky oživení a pro rok 2014 předpokládá pozitivní růst ve výši 0,6 %. Po několika letech recese vykazovala první polovina roku 2013 celkové zpomalení recese a první známky toho, že bylo dosaženo dna cyklu. Díky úspěšným reformám trhu práce sice klesly náklady na jednotku pracovní síly a nákladová konkurenceschopnost se zlepšuje, ale je třeba urychlit a posílit probíhající reformy trhu s výrobky. Ekonomický ozdravný program se důkladně zaměřuje na strukturální reformy nutné k vytvoření správných podmínek pro rozmach investic, pracovních míst a produktivity, jakmile nastane obrat hospodářského cyklu. Zásadní reformy, které mají mimo jiné podpořit efektivní a konkurenční podnikatelské prostředí, reformovat justiční systém, rozvinout účinná síťová odvětví a služby a zpřístupnit regulovaná povolání, postupují v souladu se závazky programu, ale ještě je nutno přijmout politická rozhodnutí. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Prioritou zůstává boj s nezaměstnaností. Řecko provedlo ambiciózní reformy trhu práce a nyní je zásadně důležité, aby dosáhlo pokroku, pokud jde o čtyři pilíře akčního plánu pro zaměstnanost: jedná se o program veřejných prací, stáže pro mladé („systém poukázek“), reformu veřejné služby zaměstnanosti (OAED) a posílení odborného vzdělávání a učňovské přípravy. Řecko hledá způsoby, jak zlepšit sociální záchrannou síť v rámci stávajícího rozpočtu, například tím, že do ní zahrne rozvoj pomoci v nezaměstnanosti pro dlouhodobě nezaměstnané a do ledna 2014 vytvoří režim zaručeného minimálního příjmu (pilotní fáze).
10
ŠPANĚLSKO
Veřejné finance: Španělsko se zavázalo k odstranění svého nadměrného schodku do roku 2016. Země postupuje v reformách svého důchodového systému. V roce 2011 bylo přijato postupné zvyšování zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu a období přispívání do důchodového systému vyžadované pro nárok na plný důchod a v březnu 2013 byla omezena možnost odchodu do předčasného či částečného důchodu a související pobídky. Do konce tohoto roku by měl být podle plánu přijat zákon o regulaci faktoru udržitelnosti v důchodovém systému. Došlo k posílení řízení veřejných financí; zlepšila se transparentnost a kontrola regionálních rozpočtů; do konce roku má být ustavena nezávislá fiskální instituce, snižují se nedoplatky a byla přijata opatření, jež mají v budoucnu odrazovat od pozdních plateb; zákon ukončující indexaci, který má být schválen do konce roku, vyloučí indexaci podle inflace u veřejných zakázek. Od roku 2012 byla přijata opatření v zájmu zahájení vyvážení relativní daňové zátěže směrem ke spotřebním a environmentálním daním, zlepšení dodržování daňových předpisů a snížení zvýhodnění zadlužování, pokud jde o daň z příjmu fyzických a právnických osob. Je však nezbytné vyvinout další úsilí, přičemž v červenci byla vytvořena nezávislá odborná skupina, jež má poskytnout vstupy k celkovému přezkumu daňového systému. Finanční sektor: Program finančního sektoru, který má být ukončen v lednu 2014, se realizuje podle plánu. Řádně probíhá restrukturalizace bank, kterým byla poskytnuta státní podpora, přičemž soulad s požadavky horizontální politiky je téměř absolutní. Tímto byl posílen řídicí, regulační a dohledový rámec španělského bankovního sektoru. Růst a konkurenceschopnost: Vytváření pracovních míst brzdí nedostatky v podnikatelském prostředí, jako například roztříštěnost vnitrostátního trhu či překážky vstupu v oblasti sektoru služeb. Parlamentu byl předložen návrh zákona na posílení fungování španělského vnitrostátního trhu (zákon o záruce jednoty trhu). V současnosti probíhají konzultace týkající se prvního návrhu zákona o reformě odborných služeb, avšak jeho finalizace je zpožděna. Nedávno přijatý zákon o podnikání přinesl, mimo jiná opatření, i lepší úpravu platební neschopnosti podniků a zvýšil flexibilitu v případě forem podniků. Od roku 2012 byla přijata rovněž opatření za účelem otevření maloobchodního sektoru a v zájmu zefektivnění trhu s nájemním bydlením. V návaznosti na opatření přijatá v roce 2012 předložily španělské orgány v červenci 2013 legislativní balíček, jehož cílem je přezkoumat odvětví elektřiny a ukončit dlouhodobý tarifní deficit u elektřiny. Je třeba dalšího úsilí k řešení nedostatečné konkurence v oblasti dopravy. Španělsko rovněž přijalo opatření nezbytná k reformě veřejné správy: v únoru 2013 představila vláda návrh zákona o reformě místní správy (tento zákon by měl být schválen parlamentem do konce roku 2013) a byly zahájeny práce na rozsáhlejší reformě veřejné správy. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Zdá se, že komplexní reforma trhu práce z roku 2012 navazující na reformy z let 2010 a 2011, společně s dohodou se sociálními partnery z roku 2012, vytvořily podmínky, jež zvyšují odolnost trhu práce. Zatím však ještě není možné posoudit její dopad. Pokračují činnosti zaměřené na podporu aktivních politik na trhu práce, jakož i na jejich provázání s pasivními politikami. Dopad těchto opatření se však projevuje později, než se očekávalo, a koordinace mezi ústřední vládou a autonomními regiony stále představuje riziko pro účinné zajištění těchto politik. Jsou přijímána opatření v rámci strategie
11
pro zaměstnanost a podnikání mladých lidí, která mají zvýšit zaměstnanost těchto lidí. Rovněž probíhají reformy, jejichž cílem je zlepšit odborné vzdělávání a přípravu. Co se týká řešení otázek chudoby a sociálního vyloučení, dosud byla přijata jen velmi omezená opatření.
12
FRANCIE
Veřejné finance: Francie sice vyvinula značné konsolidační úsilí a snížila celkový schodek ze 7,5 % HDP v roce 2009 na 4,8 % v roce 2012, ale nenapravila svůj nadměrný schodek do roku 2013 kvůli ekonomické situaci, jež byla horší, než se předpokládalo, a Rada jí proto poskytla další dva roky. Zůstává nejasné, zda plánovaná decentralizační reforma přinese významné úspory pro veřejnou správu jako celek. Očekává se, že důchodová reforma z roku 2013 přispěje k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému, ale ve střednědobém horizontu zůstává nedostatečná. Plánovaná opatření se zaměřují především na stranu příjmů, zejména zvýšení sociálních příspěvků pro zaměstnance i zaměstnavatele. Důchodová reforma z roku 2013 se týká pouze obecného režimu a v úplnosti neřeší revizi speciálních režimů. Konkurenceschopnost a růst: Byla přijata určitá opatření pro zvýšení účinnosti daňového systému omezováním vybraných daňových výdajů. Byla rovněž provedena opatření, která měla omezit zvýhodnění zadlužování u daně z příjmu právnických osob. Cílem vytvoření přechodné sazby DPH ve výši 10 % v roce 2013 je zjednodušení daňového systému, ale nevyřeší nedostatečnou účinnost (např. snížená sazba DPH v odvětví stravovacích zařízení). Francie přijala určitá opatření na zlepšení konkurenceschopnosti spočívající zejména v zavedení daňové úlevy pro posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v roce 2013. Byla přijata pouze omezená opatření pro zlepšení konkurenceschopnosti v některých regulovaných odvětvích. V síťových odvětvích omezí nařízení NOME překážky pro vstup do odvětví energetiky a probíhá reforma, jejímž cílem je zvýšit účinnost železničního systému. Trh práce: Právní předpis z června 2013 o zajišťování pracovních míst představuje pokrok směrem k lepšímu fungování trhu práce. Tento právní předpis se týká zejména nedostatečného přístupu k celoživotnímu učení. Byla rovněž přijata opatření na podporu zaměstnávání starších pracovníků a mladých lidí, zejména prostřednictvím dotovaného zaměstnávání a učňovské přípravy, i když výsledky jsou zatím nejednoznačné. Nedávný program „pracovních míst pro budoucnost“ účinně podporuje vyhlídky na zaměstnání pro mladé lidi s nízkou kvalifikací, zatímco tzv. iniciativa „Generation Contract“ dosud přinesla jen omezené výsledky. V letech 2012–2013 byla rovněž provedena reforma veřejných služeb zaměstnanosti. Segmentací trhu práce se částečně zabývalo zvýšení sociálních příspěvků zaměstnavatelů v případě smluv na dobu kratší než tři měsíce, aby se snížil podíl krátkodobých smluv. Diskreční zvyšování minimální mzdy bylo omezeno, aby se zachovala konkurenceschopnost, a byl ponechán prostor pro indexační vzorec. Brzy by měla být zahájena jednání mezi sociálními partnery ohledně systému dávek v nezaměstnanosti. Vzhledem k míře nezaměstnanosti je zapotřebí dalších strukturálních reforem, aby se omezily náklady na práci.
13
CHORVATSKO
S ohledem na přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013 proběhla jeho účast na evropském semestru 2013 na dobrovolné a neformální bázi a v dubnu 2013 Chorvatsko předložilo hospodářský program. Pracovní dokument útvarů Komise poskytl kvalitativní hodnocení programu, v němž dospěl k závěru, že ačkoli bylo dosaženo určitého pokroku, velmi významné fiskální a strukturální problémy přetrvávají. Doporučení pro tuto zemi nebyla vydána. Veřejné finance: V minulých letech byl fiskální rámec v Chorvatsku reformován vstupem v platnost tří klíčových právních aktů: i) zákona o rozpočtu (2009), ii) zákona o finanční odpovědnosti (2011) a iii) rozhodnutí vlády o zřízení výboru pro fiskální politiku (2011). Na straně příjmů Chorvatsko uskutečnilo kroky k přesunu struktury zdanění od zdanění práce směrem k daním méně poškozujícím růst a k lepšímu dodržování daňových předpisů prostřednictvím opatření zaměřených na boj s daňovými úniky a zlepšení účinnosti daňové správy. Na straně výdajů byly zahájeny kroky k přezkumu účelnosti a udržitelnosti výdajů na sociální ochranu a důchody. Podle údajů poskytnutých orgány činil schodek veřejných financí v roce 2012 v Chorvatsku 5,0 % HDP. Státní deficit na hotovostní bázi se v prvních devíti měsících roku 2013 přiblížil 4,0 % HDP, což je více, než bylo plánováno pro celý rok (3 %). Hrubý veřejný dluh od roku 2009 rychle rostl, v roce 2012 dosáhl 55,5 % a očekává se další nárůst. Růst a konkurenceschopnost: Na perspektivu růstu chorvatského hospodářství dopadá nízká kvalita podnikatelského prostředí, nízká efektivita soudnictví a nedostatek konkurence na klíčových trzích. V minulých letech Chorvatsko přijalo legislativní, institucionální a praktická opatření ke snížení administrativní zátěže a oživení investic. Byla přijata první opatření k modernizaci veřejné správy, zlepšení efektivity soudnictví a zavedení mechanismů prevence pro boj proti korupci ve veřejném sektoru, avšak pro posílení kapacit správních a soudních orgánů jsou nezbytná další opatření. K neúčinnému právnímu rámci se přidává nízká úroveň výdajů na výzkum a vývoj. Nová strategie pro inovace a plánovaná strategie inteligentní specializace představují kroky správným směrem. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Potenciál chorvatského trhu práce je z velké míry nedostatečně využit, přičemž ve zvláště nepříznivé pozici se nacházejí mladí lidé, dlouhodobě nezaměstnaní, starší osoby a ženy. Ačkoli se v poslední době zlepšil dosah aktivních opatření politiky trhu práce, účinnost opatření je ještě třeba posoudit. S cílem zlepšit slabou výkonnost trhu práce Chorvatsko také přijalo první změny pracovního práva, které se částečně věnují právním předpisům na ochranu zaměstnanosti. Připravuje se druhá fáze změn pracovního práva, u níž se očekává, že přinese významnější změny právních předpisů na ochranu zaměstnanosti, a také rozsáhlá důchodová reforma. Sociální situace se zhoršuje a třetina populace je ohrožena chudobou. Stále zůstává prostor pro zlepšení účinnosti systému sociálního zabezpečení a je třeba se zabývat faktory, které v současnosti demotivují určité skupiny od zaměstnání. Strategie sociálního zabezpečení na období 2011–2016 a nové zákony o sociálním zabezpečení poskytují širokou základnu pro reformu systému, avšak dopad opatření bude záviset na jejich skutečném provedení.
14
ITÁLIE
Veřejné finance: Úsilí o fiskální konsolidaci, započaté v roce 2011, vedlo ke korekci nadměrného schodku. Veřejný dluh však nadále představuje velkou zátěž. Je nutné důkladně monitorovat rozpočtový vývoj v zájmu zajištění plnění Paktu o stabilitě a růstu. Reforma daňového systému postupuje jen po malých krůčcích. V roce 2013 byla snížena na polovinu daň z primárního bydlení, která má být počínaje rokem 2014 nahrazena novou daní za místní služby. Rozhodující význam z hlediska spravedlivého zdanění majetku a efektivity daňového systému bude mít to, jak bude tato daň skutečně nastavena a jak proběhne přezkoumání katastrálních hodnot. Navzdory předchozím opatřením a opatřením oznámeným pro rok 2014 je v Itálii zdanění práce a kapitálu i nadále vysoké. Finanční sektor: V zájmu posílení italského bankovního sektoru provedla Italská národní banka cílené hodnocení kvality aktiv, což je pozitivní krok navzdory omezenému vzorku zahrnutých bank. Za účelem lepšího přístupu firem k financování bylo kromě toho navrženo, aby se zvýšila možnost získávání podílů v podnicích. Zlepšení řízení bank však bylo omezené. Růst a konkurenceschopnost: Za účelem snížení administrativní zátěže byla přijata určitá opatření; ta mají rovněž za cíl zjednodušit právní předpisy a zlepšit podnikatelské prostředí. Také byla přijata opatření na podporu efektivity soudního systému a zlepšení řízení fondů EU, což ale vyžaduje následné přijetí legislativy a je třeba je dále rozvíjet. Byly zavedeny určité reformy na podporu hospodářské soutěže na trhu se službami, ale s tímto procesem, zejména pak pokud jde o profesionální službu, se pojí implementační rizika. Poté, co Ústavní soud v roce 2012 zrušil ustanovení o otevření trhu místních veřejných služeb, jsou nezbytná následná opatření, aby mohly být tyto služby předmětem výběrových řízení. Pokud jde o síťová odvětví, probíhají opatření ke zlepšení podmínek pro vstup na trh, zejména v odvětvích plynárenství a dopravy, nicméně ceny energií jsou stále velmi vysoké a proces modernizace infrastruktury po celé zemi je stále problematický. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Strukturálními rysy italského trhu práce byly rigidita a segmentace. V roce 2012 byla přijata reforma, jež měla za cíl tyto problémy řešit, včetně omezení atypických smluv, nových pravidel pro propouštění a integrovaného systému podpory v nezaměstnanosti. Provádění reforem je však pomalé, například co se týče modernizace veřejných služeb zaměstnanosti. V roce 2012 bylo dosaženo dohody s cílem lépe přizpůsobit mzdy produktivitě, přičemž tento proces je podporován daňovými slevami a je nutné jej dotáhnout do konce v jednotlivých případech. Nezaměstnanost mladých a žen je i nadále zdrojem obav. V několika fázích, naposledy v srpnu roku 2013, byla přijata opatření cílená na mladé lidi, a tato opatření by měla být urychleně provedena. Také v oblasti vzdělávání i nadále přetrvávají velké problémy (tj. nejnižší míra dosaženého vzdělání na terciární úrovni v EU a téměř 24% míra neúčasti v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET)), a je proto naléhavě zapotřebí dalších zlepšení. V srpnu roku 2013 byl učiněn významný krok k lepšímu zacílení benefitů určených k řešení otázek chudoby a sociálního vyloučení; jedná se zejména o rozšíření stávajícího průkazu sociálního zabezpečení do všech jižních regionů. Financování však bude záviset na změně programování italského státního příspěvku do strukturálních fondů EU.
15
KYPR
Veřejné finance: Kypr v současné době provádí rozsáhlou fiskální konsolidaci. Korekce je v období 2013–2014 široce vyvážená mezi výdaji i příjmy. Na straně výdajů se provádí reforma důchodového systému z roku 2013, která zahrnuje zvýšení věku odchodu do důchodu, opatření odrazující od předčasného odchodu do důchodu a méně štědré dávky. Byla přijata opatření k posílení udržitelnosti struktury financování a do konce roku 2015 se očekává zavedení státního systému zdravotní péče. V oblasti správy veřejných financí mají být do konce prosince 2013 přijaty zastřešující právní předpisy, které poskytnou právní základ pro zásady řádné správy veřejných financí a vymezí hlavní procesy, role a odpovědnosti v rámci ročního rozpočtového cyklu. Na straně příjmů probíhají reformy daňových příjmů a veřejné správy, jejichž cílem je zlepšit dodržování daňových předpisů, bojovat proti daňovým únikům a dosáhnout větší efektivity veřejného sektoru při plnění jeho úkolů, a to i zjednodušením přerozdělování zdrojů veřejného sektoru do oblastí, jež hospodářská krize postihla nejcitelněji. Finanční sektor: V souvislosti s prudkým snížením důvěry v bankovní sektor byly přijaty reformy s cílem restrukturalizovat a zeštíhlit finanční instituce a posílit dohled. Zejména došlo k určení jediného orgánu pro řešení problémů bank s účastí guvernéra Kyperské centrální banky, ministra financí a předsedy kyperské komise pro burzu a cenné papíry (Cyprus Securities and Exchange Commission) a Bank of Cyprus byla rekapitalizována a již se nenachází v úpadkové situaci. Orgány začaly provádět strategii za účelem restrukturalizace družstevních úvěrových institucí a uskutečnily se první fúze. Byl dokončen pracovní plán pro začlenění dohledu nad družstevními úvěrovými institucemi mezi úkoly Kyperské centrální banky. Postupné uvolňování administrativních omezení a kontrol kapitálu pokračovalo podle plánu dohodnutého s partnery v programu. Růst a konkurenceschopnost: Mezi prorůstová opatření, která Kypr přijal nebo která plánuje přijmout, se řadí provedení třetího energetického balíčku, příprava strategie pro odvětví energetiky, sblížení právních předpisů se směrnicí o službách a úsilí o liberalizaci regulovaných povolání. Přesto však zbývá prostor pro další opatření v odvětví dopravy, též s cílem zlepšit energetickou účinnost, a podporu investic soukromého sektoru do výzkumu a vývoje. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Vzhledem k tomu, že od roku 2009 se neustále snižuje zaměstnanost a nezaměstnanost prudce roste, přijal Kypr opatření zaměřená na dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a zlepšení dovedností a založil instituce postsekundárního vzdělávání, zavedl nový moderní učňovský program a provedl systém odborné kvalifikace. Je však zapotřebí dalšího úsilí k boji s vysokou nezaměstnaností mladých lidí a k lepšímu přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce. Kypr také provedl reformu systému indexace mezd ve veřejném sektoru, k níž se připojil též soukromý sektor, a reformoval sociální zabezpečení v zájmu posílení ochrany zranitelných skupin a zajištění odpovídající rovnováhy mezi sociálními dávkami a pobídkami k práci.
16
LOTYŠSKO
Veřejné finance: Širší fiskální konsolidace a větší efektivita veřejných výdajů dosažené během makroekonomického ozdravného programu Lotyšsku umožnily snížit schodek veřejných financí z 8,1 % HDP v roce 2010 na 1,3 % v roce 2012 v tomto samém roce dosáhnout střednědobého cíle. Postup při nadměrném schodku byl v případě Lotyšska zrušen v červnu 2013. Rozpočet na rok 2014 je prvním rozpočtem, který bude prováděn na základě nového zákona o fiskální kázni. Parlament přijal daňová opatření týkající se daní z příjmu fyzických osob, nezdanitelného minima (obecného i pro závislé osoby) a ekologických daní. Finanční sektor: Po finanční krizi pokračuje proces privatizace několika bank a byl posílen finanční dohled v zájmu zajištění stability odvětví; přestože jsou zavedena specifická regulační opatření a funguje blízký monitoring vkladů nerezidentských bank, je důležité v bdělosti nepolevovat. Růst a konkurenceschopnost: V oblasti školství a vědy byly navrženy ambiciózní reformy, jako jsou změny řízení vysokoškolských institucí, podpora internacionalizace vysokoškolského vzdělávání a vědy a zavedení modelu financování odměňujícího kvalitu společně s rostoucí měrou vnitrostátního financování vysokoškolského vzdělávání. Jejich provádění však nepokročilo a nepokračovala ani reforma akreditace studijních oborů. Lotyšsko přijalo významná opatření ke snížení neefektivity v systému občanskoprávního soudnictví, která až dosud nepříznivě ovlivňovala podnikatelské prostředí. Mezi přijatá opatření patří reorganizace soudů, několik reforem občanskoprávního řízení, uplatnění řešení z oblasti IKT a větší transparentnost v důsledku zveřejňování soudních rozhodnutí. Zákon o mediaci a změny insolvenčních zákonů jsou projednávány. V oblasti energetiky došlo k liberalizaci trhu s elektřinou a provádí se některá opatření ke zlepšení připojení energetických sítí. Je však třeba vyvinout další úsilí, pokud jde o infrastrukturu plynárenství a trhu s plynem, zejména k zajištění kvalitně regulovaného přístupu třetích stran k přepravní soustavě a skladovacím kapacitám. K určitému vývoji dochází v oblasti energetické účinnosti. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Lotyšsko snížilo zdanění práce a v letech 2014– 2015 se plánují kroky k dalšímu snížení. Lotyšsko rozšířilo dopad aktivních politik trhu práce, přijalo nová opatření v této oblasti a modernizovalo školy poskytující odborné vzdělávání. Připravuje se režim záruk pro mladé lidi. Předchozí rozhodnutí, podle kterého Lotyšsko snížilo zaručený minimální příjem a zrušilo financování z centrální úrovně, šlo proti duchu doporučení pro jednotlivé země. Stále však pokračuje, i když pomalu, práce na reformě sociální pomoci za účelem rozšíření jejích dopadů a zlepšení její přiměřenosti. Mezi další opatření pro řešení chudoby a sociálního vyloučení patří zvýšení minimální mzdy, zvláštní sociální služby pro osoby se zdravotním postižením a pomoc zdravotně postiženým dětem. Pokud jde o dětskou chudobu, která je jedna z největších v Evropě, Lotyšsko v roce 2013 zásadním způsobem zvýšilo počet rodinných dávek, přičemž pro rok 2014 se počítá s dalším zvýšením.
17
LITVA
Veřejné finance: Během posledních tří let patřil litevský hospodářský růst mezi nejvýraznější v celé EU, což pomohlo snížení rozpočtového schodku. V červnu roku 2013 byl zrušen postup při nadměrném schodku. I když je patrný další sestupný trend z hlediska strukturálního schodku, pokrok směrem k dosažení střednědobého cíle byl nižší než minimální požadavek a pro následující období by se mělo zvýšit úsilí vedoucí k tomuto cíli. I když byla přijata některá opatření, zejména v oblasti zdanění majetku, celkově nedošlo v letech 2012–2013 v oblasti daní k žádnému výraznému pokroku. Vzhledem k tomu, že v Litvě je poměr zdanění k HDP jedním z nejnižších v EU, má daňový systém rezervu pro zvyšování příjmu. Přezkum daní z roku 2013 měl jen omezený rozsah a rozšířenou strategii pro lepší dodržování daňových předpisů lze očekávat spíše ve střednědobém horizontu. Přijetí právních předpisů o fiskální stabilitě bylo odloženo a je zapotřebí dalších opatření k posílení fiskálního rámce. V roce 2011 bylo rozhodnuto o postupném zvyšování věku odchodu do důchodu. Ke konci roku 2012 byly přijaty právní změny doplňkového důchodového spoření. Stále však zbývá přijmout a realizovat právní předpisy týkající se komplexní reformy důchodového systému a opatření k zajištění delšího pracovního života. Růst a konkurenceschopnost: Litva v minulých letech vylepšila svou konkurenceschopnost díky pokračujícím poklesům mezd a zlepšením v oblasti necenové konkurenceschopnosti. Stále má však co dohánět, pokud jde o výzkum a inovace a výkonnost vzdělávacího systému. Reformy v odvětví energetiky by navíc měly snížit silnou závislost Litvy na dovozu energie (litevské hospodářství je v rámci EU jedním z nejvíce náročných na energetické zdroje a spotřebu uhlí). Pokud jde o energetické sítě, došlo k přijetí určitých kroků, avšak tempo jejich provádění je stále poměrně pomalé. Co se týče energetické účinnosti budov, Litva v roce 2013 odstranila právní překážky pro poskytování zvláštních půjček pro určité kategorie vlastníků. I když se jedná o krok správným směrem, konkrétní dopad těchto opatření se ještě musí posoudit. Vláda zavedla regulační rámec reformy státních podniků a významně zlepšila transparentnost. Zajištění provedení všech prvků reformy je nyní tím hlavním úkolem. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Situace na trhu práce se v Litvě dále zlepšila, ale míra nezaměstnanosti mladých a míra dlouhodobé nezaměstnanosti stále vyvolávají vážné znepokojení. V Litvě je čím dál větší nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Vláda přijala řadu opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí, která přinesla některé pozitivní výsledky; zároveň se připravuje režim záruk pro mladé lidi. Zaměření opatření v oblasti aktivních politik na trhu práce se však dosud neposunulo směrem k osobám s nízkou kvalifikací a k těm, kteří jsou ještě více vzdáleni trhu práce. Podpora učňovského vzdělávání v rámci odborného vzdělávání je nadále nedostatečná. Předpisy na ochranu zaměstnanosti jsou stále restriktivní: změny zákoníku práce byly omezené a nebudou mít zásadní dopad. Byly provedeny počáteční reformy na podporu liberalizace smluv na dobu určitou v soukromém sektoru, tyto kroky ale nejsou dostatečné vzhledem k omezenému časovému rozsahu a omezené oblasti působnosti. Bylo zahájeno provádění reformních opatření v oblasti peněžitých dávek sociální výpomoci s cílem zlepšit jejich zaměření. Zvýšení obecné minimální mzdy by mělo zredukovat míru chudoby pracujících a mohlo by snížit obecnou chudobu. Tato opatření se však nezdají být dostatečná k řešení problému chudoby a sociálního vyloučení.
18
LUCEMBURSKO
Veřejné finance: Lucembursko pokročilo v úsilí o fiskální konsolidaci směřující k dosažení střednědobého cíle. Musí však vynaložit větší úsilí k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Byl připraven návrh zákona, kterým by se zavedl střednědobý rozpočtový rámec, ale jeho přijetí se zpozdilo. Důchodovou reformu, kterou Lucembursko přijalo v prosinci 2012, lze považovat pouze za první krok správným směrem k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Je zapotřebí dodatečných opatření, včetně opatření týkajících se dlouhodobé péče. Lucembursko dosud nepřijalo opatření s cílem rozšířit uplatňování základní sazby DPH, což by napomohlo zvýšení příjmů ze spotřeby. Růst a konkurenceschopnost: Lucemburské nominální jednotkové pracovní náklady vzrostly mezi léty 2008 a 2012 téměř o 16 %, což je téměř dvakrát rychlejší růst než v sousedních zemích. Opatření, která Lucembursko přijalo ke zlepšení systému stanovování mezd, byla však pouze částečná a dočasná. Země vynaložila určité úsilí za účelem diverzifikace struktury hospodářství, které je silně závislé na finančním odvětví (cca 30 % celkové přidané hodnoty). Je však třeba vyvinout další úsilí, zejména k řešení stávajících problémů přetrvávajících v lucemburském systému výzkumu a inovací. Nedávno přijaté právní předpisy značně omezily regulační zátěž týkající se odborných služeb a zjednodušily přístup poskytovatelům služeb. Zvýhodnění zadlužování u daně z příjmu právnických osob pravděpodobně přispělo k vysoké úrovni zadluženosti soukromých společností, přičemž ale dosud nebyla přijata žádná opatření, která by tento problém řešila. Lucembursko nesměřuje k dosažení svého cíle na snížení emisí skleníkových plynů a je třeba většího úsilí k vyvážení negativních externalit, jež jsou důsledkem nízkého zdanění energetických produktů pro dopravu, a také je nutné zlepšit systém veřejné dopravy. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Lucemburský vzdělávací systém se potýká s problémy kvůli požadavkům na mnohojazyčnost, vysokému podílu lidí pocházejí z rodin migrantů v rámci populace (43,1 %) a požadavkům na konkrétní dovednosti vycházejícím z velmi specializovaného trhu práce, který souvisí se silným finančním sektorem. Situace migrantů a mladých lidi s nízkou kvalifikací je nadále obtížná. Lucembursko přijalo opatření včetně vytvoření střediska profesního poradenství – agentury pro sledování zaměstnanosti – a zavedlo pobídky pro „vhodné uplatnění“ a „záruku pro mladé“, což jsou kroky vedoucí správným směrem. Jejich provádění je však stále jen částečné. V současnosti se připravuje reforma sekundárního vzdělávání. Vzhledem k nedostatečné míře zaměstnanosti starších pracovníků byly zavedeny finanční pobídky pro prodloužení pracovní kariéry, a to prostřednictvím reformy důchodového systému.
19
MAĎARSKO
Veřejné finance: Postup při nadměrném schodku v případě Maďarska byl zrušen v červnu 2013 a orgány poté přijaly mírně expanzivní fiskální politiku. Fiskální prognóza Komise na rok 2014 je právě na referenční hodnotě vyplývající ze smlouvy (3 % HDP) s rozsáhlými riziky zvýšení schodku. Kromě toho nedávná rozhodnutí týkající se fiskální politiky nenaznačují žádný posun směrem k fiskální strategii, která by více podporovala růst. Pokud jde o posílení fiskálního řízení, byla přijata určitá opatření, ale je zapotřebí dalšího úsilí. Finanční sektor: Úvěry u malých a středních podniků nabraly na objemu a expozice odvětví úvěrům poskytovaným v cizí měně se snížila díky provádění režimu financování růstu centrální banky. Tento režim však může mít závažné střednědobé fiskální náklady. Daně pro jednotlivá odvětví ve finančním sektoru byly ve skutečnosti v roce 2013 znovu zvýšeny. Kromě toho vláda nyní plánuje nový režim podpory pro hypoteční úvěry poskytované domácnostem v cizí měně a související náklady by mohly ještě více omezit nabídku úvěrů od bank. Orgán dohledu byl sloučen do banky Magyar Nemzeti Bank (MNB), která by měla posílit své pravomoci zasahovat v mimořádných situacích a integraci nástrojů obezřetnostního dohledu na makro- a mikroúrovni. Pokud jde o pročištění portfolia, nebyla přijata žádná nová opatření, zatímco podíl úvěrů v selhání v rozvaze bankovního sektoru je spíše vysoký (téměř 20 %) a stejně tak je vysoký i podíl restrukturalizovaných úvěrů. Růst a konkurenceschopnost: Hospodářský růst Maďarska byl pomalejší než u jiných zemí v regionu (Polsko, Česká republika, Slovensko) z důvodu snižování pákového efektu zadlužených odvětví a zhoršení podnikatelského prostředí. Toto zhoršení způsobila do značné míry nedostatečná předvídatelnost a nepříznivé účinky vládních politik, jejichž důsledkem byl rostoucí počet překážek pro investory a pro kvalitu zdanění příjmů právnických osob, zejména ve finančním sektoru. Zatím nebyla přijata žádná opatření pro zohlednění doporučení týkajících se podnikatelského prostředí. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Trh práce je pod průměrem EU a míra zaměstnanosti je obecně nízká. Největším zdrojem znepokojení je nezaměstnanost mládeže a dlouhodobá nezaměstnanost. Připravuje se systém záruk pro mladé lidi. Široká škála programů veřejných prací, které zavedla vláda v roce 2011, napomohla ke zvládnutí nezaměstnanosti, ale účinky těchto programů na dlouhodobou zaměstnatelnost se musí teprve projevit. Plánovaný prvek aktivace míří správným směrem, ale zůstává jen jednorázovým opatřením. Dopad programů celoživotního učení se teprve projeví. Strategie pro předčasné ukončování školní docházky, celoživotní učení a vyšší vzdělávání se teprve připravují. Vláda zavedla cílené snižování sociálních příspěvků, aby zvýšila poptávku po práci na otevřeném trhu práce. Účinek tohoto opatření však ještě nelze zjistit. I přes mírný nárůst celkové aktivní pracovní síly narůstá stále i chudoba a sociální vyloučení a velký počet lidí se potýká se závažnou materiální deprivací. Tyto problémy se ještě zhoršily v důsledku zkrácení doby poskytování dávek v nezaměstnanosti a snížení jejich výše, čímž se omezila sociální podpora spočívající v peněžitých dávkách a také byla omezena kritéria způsobilosti.
20
MALTA
Veřejné finance: Malta plánuje v roce 2013 dostat svůj schodek veřejných financí na úroveň 2,7 % HDP, ale podle podzimní prognózy Komise bude schodek Malty činit 3,4 % HDP. Malta oznámila opatření na zlepšení dodržování daňových předpisů a boje proti daňovým únikům, ale jejich provádění stále probíhá. Stále je třeba řešit problém zvýhodnění zadlužování u daně z příjmu právnických osob. Do konce tohoto roku se očekává reforma fiskálního rámce. Udržitelnost maltských veřejných financí představuje v dlouhodobém horizontu výzvu, neboť předpokládaný růst výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva je i nadále nad průměrnou úrovní EU. Pokud jde o reformu důchodového systému, probíhající zvyšování věku odchodu do důchodu je příliš postupné a není propojeno s indikátorem naděje dožití. Malta plánuje tento problém vyvážit v krátkodobém až střednědobém horizontu prostřednictvím dalších opatření, jako je zvyšování míry zaměstnanosti žen a starších pracovníků (do konce roku se očekává přijetí strategie aktivního stárnutí), avšak chybí dlouhodobá strategie. Problém ještě zesilují výdaje na zdravotní péči. Maltské orgány zavádí řadu opatření k tomu, aby systém více odpovídal potřebám, ale finanční dopad těchto opatření je nejasný. Finanční sektor: Maltské orgány plánují revizi dvou bankovních předpisů, které se zabývají opravnými položkami k úvěrům a riziky koncentrace. Tyto návrhy předpisů jsou stále předmětem diskuse a původní lhůta pro jejich přijetí již vypršela. K posílení dohledu maltské orgány zřídily Smíšenou radu pro finanční stabilitu a navrhly novelu zákona o Maltské centrální bance Růst a konkurenceschopnost: Existují plány na diversifikaci zdrojů energie tím, že se přemění stávající naftové elektrárny na plynové a bude postavena nová plynová elektrárna. Došlo k určitému zpoždění, pokud jde o probíhající propojování rozvodných soustav elektřiny s Itálií. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, byly zavedeny podpůrné režimy, ale byly zaregistrovány problémy s rozvojem významných plánovaných větrných elektráren. Byla provedena některá omezená opatření s cílem řešit nedostatky v odvětví dopravy, ale míra využívání veřejné dopravy je stále nízká, a to navzdory plánům obsaženým v probíhající reformě. Obecně je zřejmě zapotřebí většího úsilí z hlediska energetické účinnosti. Malta zavádí rámec pro elektronické zadávání veřejných zakázek, aby se zvýšila efektivita tohoto procesu, a v roce 2013 započala reforma soudního systému. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Míra zaměstnanosti žen se zvyšuje, i když je i nadále velmi nízká. V roce 2011 byla zavedena určitá opatření (např. otevření zařízení veřejné a soukromé péče o děti a družin), i když jejich dosah a dostupnost jsou i nadále problematické. Mateřská dovolená byla prodloužena a byly zavedeny daňové pobídky pro pracující rodiče. Míra předčasného ukončování školní docházky je i nadále vysoká, ale byla zavedena opatření s cílem tuto otázku řešit. Plánují se opatření týkající se gramotnosti, celoživotního vzdělávání a opětovného začlenění osob hledajících zaměstnání a neaktivních osob do trhu práce, přičemž tato opatření mají doplnit probíhající reformy učňovských programů. Maltský mechanismus úpravy životních nákladů má jisté zvláštní rysy, které zřejmě zmírňují jeho negativní dopady. Malta se však vyzývá, aby pozorně sledovala jeho dopad a byla připravena k jeho reformě, bude-li to třeba.
21
22
NIZOZEMSKO
Veřejné finance: Nizozemsko od roku 2009 vykazuje nadměrný rozpočtový schodek, a to mimo jiné z důvodu slabého hospodářského rozvoje. Podle odhadů Komise z podzimu 2013 se hospodářství v roce 2012 propadlo o 1,2 % a očekává se, že v roce 2013 bude pokles činit další 1 %, zatímco v roce 2014 by mělo dojít k mírnému růstu. Nizozemsko přijalo první pilíř důchodových reforem. Druhý pilíř reforem a dlouhodobé reformy v oblasti sociální péče mají být teprve přijaty. Očekává se, že opatření k lepšímu fungování penzijních fondů povedou ke snížení státních dotací do systému a současně podpoří zaměstnatelnost starších pracovníků. Finanční sektor: S ohledem na značné strukturální narušení nizozemského trhu s bydlením jsou zapotřebí další reformy vedoucí též k omezení vedlejších účinků na hospodářsví obecně, které jsou překážkou oživení. Od dubna 2012 byla provedena celá řada opatření. Některá z těchto opatření upravují financování bydlení z fiskálního hlediska. Postupný přechod k omezení možnosti daňového odpočtu úroků z hypotečních úvěrů a ke zvyšování pobídek k amortizaci je užitečný, avšak zavádění tohoto opatření je příliš pomalé. Vítaným krokem bylo nedávné zavedení určitého odstupňování výše nájmu u sociálního bydlení na základě příjmů, jeho dopad však ještě musí být posouzen. Růst a konkurenceschopnost: Byly zahájeny strukturální reformy, ale od roku 2012 se zdá, že tempo provádění nezbytných reforem polevuje. Vzhledem k obtížné hospodářské situaci a vzrůstající nezaměstnanosti je zapotřebí vyvinout nové úsilí o zvýšení růstového potenciálu nizozemské ekonomiky. Nizozemsko zlepšilo svou pozici v rámci srovnávacího přehledu výzkumu a inovací Unie za rok 2013 a dostalo se do skupiny úspěšných inovátorů s nadprůměrnými výsledky. Bylo oznámeno několik opatření, některá jsou prováděna a byla vyhodnocena jako krok správným směrem. Proto bylo od doporučení týkajících se konkurenceschopnosti a výzkumu a vývoje v roce 2013 upuštěno. Třebaže se zdá, že veřejných výdajů na vzdělávání se rozpočtové škrty netýkají, financování základního výzkumu je vystaveno tlaku. V letech 2012 a 2013 byla přijata opatření ke zlepšení podnikatelského prostředí, avšak v některých oblastech existuje prostor pro další zlepšení. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Situace na trhu práce v Nizozemsku se v poslední době zhoršila. Opatření ke zvýšení účasti na trhu práce zahrnují větší daňové úlevy u zdanění práce a postupné omezování daňových znevýhodnění osob, které by přinesly do domácnosti druhý příjem. Předpokládalo se také zvýšení mobility pracovníků prostřednictvím revize právních předpisů na ochranu zaměstnanosti a doby poskytování dávek v nezaměstnanosti, ale také provedením opatření k integraci určitých skupin na trhu práce. Na konci roku 2012 předložila vláda řadu reforem týkajících se sociálně-ekonomických politik. Plánovaná opatření týkající se režimu dávek v nezaměstnanosti, právní předpisy na ochranu zaměstnanců a nový akt o účasti na trhu práce mají být teprve provedeny. Tato opatření by však měla být zaváděna pomalu. Jsou zapotřebí další reformy zaměřené na zlepšení fungování trhu práce.
23
RAKOUSKO
Veřejné finance: Rakousko úspěšně snížilo svůj schodek veřejných financí a pracuje na dosažení střednědobého rozpočtového cíle, přičemž je třeba posílit roční strukturální korekce. Problém, který je třeba řešit, představuje překrývání kompetencí federální, regionální a místní úrovně, jakož i nesrovnalosti v odpovědnostech za financování a za výdaje. Tato situace může dokonce ohrozit některé reformy, které jsou v současnosti prováděny, například systém cílů pro výdaje v systému zdravotní péče. Finanční sektor: Probíhá restrukturalizace (částečně) zestátněných bank, jsou však nutné další kroky a je třeba pečlivě sledovat rozpočtová rizika. Růst a konkurenceschopnost: Je třeba vyvinout další úsilí na podporu hospodářské soutěže a poskytování služeb, včetně odstranění nepřiměřených překážek, kterým čelí poskytovatelé služeb, a přezkoumání, zda jsou stávající omezení v regulovaných povoláních odůvodněna obecným zájmem. V současnosti se provádí reforma právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, přetrvávají však obavy týkající se příliš omezeného přidělení prostředků federálnímu orgánu pro hospodářskou soutěž. Kromě toho Rakousko, přestože od roku 2012 zpřístupnilo některé další rozpočtové zdroje, dosud nepřijalo všechna opatření potřebná k zajištění, aby studenti, jejichž počty rostou, měli přístup k vysoce kvalitní odborné přípravě přizpůsobené potřebám a skutečně dokončili studium. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Rakousko přijalo opatření k posílení – ve střednědobém horizontu – účasti starších pracovníků na trhu práce a omezení předčasného opouštění trhu práce. Provádění těchto opatření a jejich účinnost bude nutné pečlivě sledovat. Nebyla přijata žádná opatření, která by sblížila zákonnou věkovou hranici pro odchod do důchodu u žen a u mužů. Zatížení práce, pokud jde o efektivní daně a příspěvky na sociální zabezpečení, je stále vysoké a nebyly podniknuty žádné kroky k přesunu daňového zatížení práce osob s nízkými příjmy na daňové základy méně škodlivé pro růst. Byla přijata některá opatření na zvýšení účasti žen na trhu práce. Do určité míry se rozšiřují služby péče o děti a dlouhodobé péče, i když se přidělené rozpočtové prostředky nezdají být dostatečně ambiciózní k uspokojení rostoucí poptávky. Byla přijata některá opatření k řešení účasti lidí z přistěhovaleckého prostředí na trhu práce, například strategie získávání jazykových znalostí, a ke zlepšení výsledků vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných mladých lidí. Pokrok je pomalý a účinnost těchto opatření je třeba pečlivě sledovat.
24
POLSKO
Veřejné finance: V zájmu zohlednění doporučení obsažených v paktu stability a růstu, podle nichž by mělo být v roce 2014 dosaženo schodku 3 % HDP, Polsko předložilo další fiskální opatření týkající se zejména důchodového systému, fiskálního rámce a dodržování daňových předpisů a dále opatření v oblasti daňových příjmů. Polsko nesnížilo škrty výdajů určených na podporu růstu, jelikož významná část snah o snížení schodku se opírala o omezení investic v posledních letech. Byla přijata reforma fiskálních pravidel, avšak dosud nebyla provedena. Problémem zůstává nedostatečné dodržování daňových předpisů. Počínaje rokem 2013 Polsko postupně zvyšuje zákonem stanovenou věkovou hranici pro odchod do důchodu na 67 let. Na druhé straně ale dosud nebyla provedena reforma zvláštního systému sociálního zabezpečení pro zemědělce a zvláštního důchodového systému pro horníky. Pokud jde o výdajovou účinnost zdravotnictví, Polsko oznámilo určitá opatření týkající se správy státního fondu zdravotního pojištění. Byl předložen návrh nařízení o sociální péči, ve kterém jsou stanovena některá opatření k lepšímu zacílení sociálních politik. Jejich dopad však bude zapotřebí posoudit na základě konečných právních ustanovení. Růst a konkurenceschopnost: Reforma vědecké oblasti a vysokoškolského vzdělávání představovala krok správným směrem, avšak výsledky polských podniků v oblasti inovací zůstávají slabé. Opatření, jež byla doposud přijata s cílem posílit investice podniků do výzkumu a vývoje a inovace v rámci podniků, nevedla ke zřetelnému zlepšení a veřejné nástroje na podporu inovací nejsou správně zacíleny. Účinné nástroje, jako například stávající daňové pobídky, jsou jen minimálně využívány, a nezvažují se zlepšení či alternativní daňové režimy. Většina opatření v energetickém odvětví je pouze ve fázi příprav. Bylo však vyvinuto určité úsilí v odvětví elektřiny a zemního plynu: bylo zahájeno několik projektů v oblasti rozvoje a modernizace elektrické rozvodné sítě a v roce 2012 byla spuštěna platforma pro obchodování se zemním plynem. Co se týče energetické účinnosti, provedla vláda modernizaci veřejných budov. I přes určité úsilí stále dochází ke značnému zpoždění u investičních projektů v oblasti železniční dopravy, avšak došlo k posílení řídícího orgánu železniční dopravy. Polsko sestavilo plán závažných reforem vedoucích ke zrušení či omezení kvalifikačních požadavků v případě až 230 povolání, přičemž první část legislativních změn již vstoupila v platnost. Polsko dosud nepodniklo přímé kroky v souvislosti s doporučeními týkajícími se nakládání s odpady a vodohospodářství či rychlejšího zavedení širokopásmového pokrytí. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Byla podniknuta řada kroků ke snížení nezaměstanosti mladých lidí. Vláda provedla několik reforem v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Připravují se další opatření k lepšímu zaměření politiky zaměstnanosti, především pokud jde o mladé lidi. V září 2013 byla přijata strategie celoživotního učení. Je však ještě zapotřebí zlepšit přístup k učňovskému vzdělání a učení se prací. Polsko podniklo jen nepatrné kroky ke snížení segmentace trhu práce a chudoby pracujících. Počet zařízení péče o děti narůstá, avšak nabídka jeslí zůstává i nadále příliš nízká s ohledem na výrazné zvýšení účasti žen na trhu práce. Stále ještě nebyla provedena trvalá a věrohodná reforma systému sociálního zabezpečení zemědělců (KRUS).
25
PORTUGALSKO
Veřejné finance: Během posledních tří let pokročila fiskální konsolidace a fiskální úsilí představovalo zhruba 5,1 % HDP. Podle odhadů Komise z podzimu 2013 se očekává, že schodek veřejných financí v roce 2013 bude činit 5,95 % HDP. Vláda potvrdila svůj cíl schodku 4 % HDP pro rok 2014, který se zakládá na trvalých konsolidačních opatřeních. Fiskální konsolidace v roce 2013 zahrnuje vyšší zdanění osobních příjmů a majetku a prioritní provedení některých opatření plánovaných v přehledu veřejných výdajů. Na základě rozhodnutí ústavního soudu byly v roce 2013 obnoveny dva typy odměn vyplácených zaměstnancům ve veřejném sektoru a důchodcům, které byly zrušeny v roce 2012. Reformy ve veřejném sektoru jsou nadále zaměřeny na posílení řízení veřejných financí, boj proti daňovým únikům, restrukturalizaci státních podniků a snížení nákladů na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Finanční sektor: Od začátku provádění ekonomického ozdravného programu portugalské banky výrazně zlepšily své kapitálové ukazatele a díky vyváženější struktuře financování a dostupné likviditě mohou snadno překonat kratší období nejistoty a vyrovnat se s případným dalším zhoršením kvality aktiv. Finanční sektor i nadále rychle ozdravoval v důsledku nízké poptávky po půjčkách a na konci druhého čtvrtletí roku 2013 dosáhl poměr půjček a vkladů 122 %. Provádí se opatření k zajištění odpovídajícího financování životaschopných malých a středních podniků, jež zahrnují iniciativy na podporu diverzifikace finančních zdrojů. Růst a konkurenceschopnost: Provádění strukturálních reforem v rámci ekonomického ozdravného programu značně pokročilo. Byl učiněn významný pokrok v oblasti soudnictví, síťových odvětví, bydlení, služeb a regulovaných povolání. I přes určitá zpoždění rovněž dochází k pokroku při odstraňování překážek podnikání díky snižování administrativní zátěže a jednoduššímu udělování licencí. V zájmu větší udržitelnosti a konkurenceschopnosti v odvětví dopravy je zapotřebí dalšího pokroku, především pokud jde o přístavy. Bylo přijato několik významných opatření ke zlepšení podmínek likvidity podniků, zejména malých a středních podniků. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Od počátku hospodářské krize se zaměstnanost výrazně snižovala a ze 73,1 % v roce 2008 se propadla na 66,5 % v roce 2012. Ačkoli situace na trhu práce se v poslední době zlepšila, zůstává nezaměstnanost vysoká, a to především u mladých lidí. Jakožto součást dlouhodobé strategie pro vytváření pracovních míst byly provedeny tyto reformy: flexibilnější pravidla kolektivního vyjednávání, značné snížení odstupného, snížení příspěvků v nezaměstnanosti ve snaze zvýšit pobídky k návratu do zaměstnání, změny v uspořádání pracovní doby a reformy aktivních politik trhu práce a systému odborného vzdělávání a přípravy zaměřené na snížení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými pracovními dovednostmi. Významná opatření byla přijata také v oblasti vzdělávání.
26
RUMUNSKO
Veřejné finance: Postup při nadměrném schodku v případě Rumunska skončil v červnu 2013. Fiskální řízení bylo posíleno prostřednictvím zákona o fiskální odpovědnosti, vytvoření fiskální rady, důchodové reformy a opatření ke zlepšení rozpočtového procesu. Problém však i nadále představují zpoždění u plateb z veřejných rozpočtů a fiskální udržitelnost a účinnost systému zdravotní péče. Dalším problémem je nedostatečné dodržování daňových předpisů vedoucí ke značným ztrátám příjmů, především pokud jde o daň z přidané hodnoty a zdanění práce. Finanční sektor: Byla přijata řada opatření k posílení finančního sektoru: byl posílen rámec pro řešení problémů bank a fondy pojištění vkladů, pro celý bankovní sektor byly zavedeny mezinárodní standardy účetního výkaznictví a byla přijata opatření, jež by měla ještě více odrazovat od nezajištěných půjček spotřebitelům a malým a středním podnikům v cizí měně. Pokračující zhoršování kvality aktiv je řešeno prostřednictvím nových opatření. Růst a konkurenceschopnost: Rumunsko se v oblasti konkurenceschopnosti potýká s významnými problémy: převaha odvětví s nízkým či středním využíváním technologií; nízké veřejné a soukromé investice do výzkumu a vývoje; nízká produktivita průmyslu a služeb a obtíže podniků dosáhnout růstu. Vypracovává se národní strategie pro konkurenceschopnost zahrnující všechny tyto oblasti politiky. Restrukturalizace státních podniků a zlepšování jejich řízení a výkonnosti, zejména v odvětví dopravy a energetiky, probíhá pomalu. Slabá veřejná správa zůstává hlavním problémem ovlivňujícím růst a konkurenceschopnost a brání využívání fondů EU. Akční plány na zefektivnění veřejné správy jsou zaváděny pomalu. Na konec roku 2013 se připravuje strategie na posílení veřejné správy. Úspěch národního prioritního akčního plánu zaměřeného na větší využívání fondů EU byl značně omezený, ačkoli již došlo ke zvýšení míry využívání těchto fondů. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Celková nezaměstnanost je v Rumunsku relativně nízká, avšak zvyšuje se (7,5 % v září 2013). Nezaměstnanost mladých lidí je ale vysoká (23 %) a jejich celková zaměstnanost činila v roce 2012 pouhých 63,8 %. V roce 2013 rumunské orgány prováděly národní plán na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Připravuje se vnitrostátní strategie zaměstnanosti na období 2013–2020, která je zaměřena na mladé lidi, starší pracovníky, pracovníky v zemědělství, ženy a zranitelné skupiny. Od roku 2011 je uplatňován zákon týkající se činností pomocných pracovníků, jehož cílem je boj proti nehlášené práci. Hlavní výzvou pro Rumunsko zůstává snížení chudoby. V roce 2011 byla zahájena reforma sociální pomoci, která by měla pomoci zvýšit účinnost a účelné využívání dávek sociální pomoci.
27
SLOVINSKO
Veřejné finance: Slovinsko se zavázalo odstranit svůj nadměrný schodek do roku 2015. Fiskální rámec prochází dalšími změnami v návaznosti na změnu ústavy, která byla přijata v květnu 2013 a která stanovuje základ pro pravidlo o saldu/přebytku veřejných financí. Poslední důchodová reforma stabilizuje výdaje na důchody jen do roku 2020 a odhaduje se, že následně dojde k nárůstu těchto výdajů, jenž bude značně převyšovat průměr v EU. Vláda zřídila pracovní skupinu pro posouzení možností dalších reforem. Tlaky na dlouhodobou udržitelnost rovněž vyplývají z očekávaného nárůstu poptávky po dlouhodobé péči a souvisejících výdajů v důsledku stárnutí obyvatelstva. V květnu 2013 oznámila vláda plán na posílení komunitního poskytování dlouhodobé péče a očekává se, že nový zákon o dlouhodobé péči bude přijat v prvním pololetí 2014. Finanční sektor: Několik slovinských bank se ocitlo pod trvalým tlakem vyvíjeným na jejich relativně nízké kapitálové polštáře a odkázanost těchto bank na stát v otázkách kapitálu představuje podstatnou hrozbu fiskální udržitelnosti. Slovinská centrální banka v srpnu 2013 zahájila nezávislý přezkum kvality aktiv a zátěžové testy, jež se vztahovaly téměř na 70 % bankovního sektoru. Tento přezkum a testování probíhají podle plánu a budou ukončeny do konce roku 2013. Nová společnost pro správu bankovních aktiv je v zásadě připravena k přijímání aktiv, aby ulehčila rozvahám bank. Slovinské orgány uskutečnily první kroky k tomu, aby do konce roku 2013 přezkoumaly rámec regulace bankovnictví a posílily kapacitu dohledu, transparentnost a zpřístupňování statistických údajů. Růst a konkurenceschopnost: Podle údajů poskytnutých nejvyšším soudem se zdá, že se potvrzuje trvání určitých pozitivních trendů z hlediska účinnosti soudnictví. Připravuje se rámec pro mimosoudní řešení finanční restrukturalizace nefinančních společností, avšak lhůta stanovená v doporučení pro jednotlivé země na září 2013 dodržena nebyla. V polovině září byla ustavena odborná pracovní skupina, aby začlenila mimosoudní restrukturalizaci do insolvenčního zákoníku a v říjnu byly vládou přijaty nové změny insolvenčního práva. Ministerstvo financí vypracovalo v září nový návrh zákona o zřízení slovinského státního holdingového úřadu, který je navrhován coby nástroj pro konsolidaci nepřímých vlastnických podílů státu a usnadnění privatizace vedlejších aktiv. Lhůta, jež byla stanovena pro klasifikaci státem vlastněných aktiv na září 2013, však dodržena nebyla. Od května 2013 nedošlo k pokroku, pokud jde o mezirezortní proces zahájený v roce 2012, který má zajistit zjednodušení řady regulovaných povolání ve Slovinsku. Nově nezávislý úřad na ochranu hospodářské soutěže byl posílen o další personál, nicméně se potýká s nedostatkem finančních zdrojů, což ještě komplikují plánované rozpočtové škrty na rok 2014. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Pokud jde o reformy trhu práce, byla ustavena pracovní skupina s pověřením, aby do března 2014 podala zprávu o provádění a dopadu reformy z března roku 2013. Připravuje se nová právní úprava týkající se práce studentů, jejímž cílem je zachovat flexibilitu a současně zavést příspěvky na sociální zabezpečení vyrovnávající případné nerovné postavení. Tyto kroky doprovázejí opatření v sektoru vzdělávání, která by měla omezit přístup k získávání studentského statusu. Uvažuje se o přezkumu zákona o minimální mzdě a mají začít jednání se sociálními partnery. K řešení nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a potřebami trhu práce byla dosud provedena jen
28
omezená opatření. Slovinsko připravilo a provedlo některá nová cílená opatření aktivní politiky na trhu práce, jejichž účinnost je zapotřebí bedlivě sledovat.
29
SLOVENSKO
Veřejné finance: Slovensko zahájilo intenzivní konsolidační úsilí k opravě nadměrného schodku do konce roku 2013. Vzhledem k míře, v jaké se toto úsilí opírá také o jednorázová opatření, budou muset být v budoucnu nahrazena opatřeními více strukturální povahy, aby byla zajištěna udržitelnost oprav. Veřejné investice do vzdělávání a výdaje v dané oblasti (jakožto procento HDP) se v posledních letech snížily a podle rozpočtu by měly ještě klesnout, z čehož je zřejmé, že je obtížné následovat doporučení o zachování výdajů na podporu růstu. Reforma důchodového systému z roku 2012 zvýšila jeho dlouhodobou udržitelnost, stále se však předpokládá, že veřejný důchodový systém bude v dlouhodobém horizontu ztrátový. U plánovaných reforem systému zdravotní péče dosud nedošlo k pokroku. V letech 2012 a 2013 bylo přijato několik opatření k odstranění nesrovnalostí ve zdanění práce u různých druhů zaměstnání a k lepšímu dodržování předpisů o DPH. Potřebné je další úsilí o lepší dodržování daňových předpisů nad rámec DPH. Stále existuje prostor pro větší využívání daní, které méně brání růstu, jako např. zdanění majetku a daně v oblasti životního prostředí. Růst a konkurenceschopnost: Slovensko čelí nutnosti podporovat ve střednědobém horizontu růst a konkurenceschopnost více založené na znalostech. Předpokladem k řešení těchto otázek je posílení institucí, lidského kapitálu, inovačních schopností a podnikatelského prostředí. V letech 2012 a 2013 byla přijata určitá opatření vedoucí k větší transparentnosti veřejných zakázek a justičního systému a k větší nezávislosti úřadu pro veřejné zakázky. Reforma justičního systému však stále pokračuje. V roce 2012 vláda zahájila významnou reformu veřejné správy, jejíž prováděcí opatření budou probíhat několik let. V budoucnu je třeba ještě řešit zlepšení hospodářské soutěže a transparentnost mechanismů stanovování cen v regulovaných odvětvích, zvláště v odvětví energetiky. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Slovensko podniklo kroky k reformě aktivních politik trhu práce. Je však třeba ještě posoudit, zda provedení reformy z května 2013 přineslo očekávané výsledky, zejména pokud jde o hodnocení dopadů a kapacity veřejných služeb zaměstnanosti, a stále jsou zapotřebí cílenější opatření určená nejvíce znevýhodněným uchazečům o zaměstnání. Překážkou účasti žen na trhu práce zůstává nedostatek kvalitních a dostupných zařízení péče o malé děti, zejména pro děti do tří let. Slovensko také ještě musí vyvinout úsilí o větší sociální začlenění marginalizovaných skupin obyvatel. V oblasti vzdělávání přijalo Slovensko řadu opatření. Byl zejména zahájen akční plán pro mládež a byly přijaty změny předpisů týkajících se odborného vzdělávání a přípravy, vysokoškolského vzdělávání a celoživotního učení.
30
FINSKO
Veřejné finance: Veřejné finance ve Finsku jsou obecně zdravé a Finsko provedlo plánovaná opatření v oblasti fiskální konsolidace. Avšak zhoršující se hospodářské podmínky ztížily plnění očekávaných výsledků, pokud jde o směřování k dosažení střednědobého rozpočtového cíle Finska. Finsko nesplnilo svůj střednědobý cíl dosáhnout v roce 2012 strukturálního přebytku ve výši 0,5 % a stanovilo si nový střednědobý cíl spočívající ve schodku 0,5 % v roce 2013. Z prognózy Komise z podzimu 2013 však vyplývá, že tento cíl nebude splněn. Na podzim roku 2013 zahájila finská vláda program strukturálních reforem, který doplnil a posílil dřívější závazky a opatření na podporu růstu a řešení mezery udržitelnosti. Probíhají přípravy komplexních reforem struktury obcí, zdravotní péče a sociálních služeb. Tato opatření míří správným směrem, ale musí být více propracována, než bude možné je posoudit. Důchodová reforma se plánuje na rok 2017. Růst a konkurenceschopnost: Finsko zaujímá čelní místo v oblasti inovací a vydává i nadále nejvíce prostředků v celé EU na výzkum a vývoj. Potýká se však s řadou problémů, zejména se ztrátou podílů na vývozních trzích v posledních letech, které ohrožují konkurenceschopnost této země. Účinnost finského systému výzkumu a inovací, pokud jde o využití investic do výzkumu a vývoje pro tvorbu nových inovativních produktů a služeb, má zásadní význam. Vláda nabídla kromě jiných opatření i dočasné daňové pobídky na podporu výzkumu a investic a dodatečnou podporu pro financování restrukturalizace a růstu v odvětví IKT a je odhodlána provést komplexní reformu výzkumných institucí a jejich financování. Byl vytvořen program na podporu hospodářské soutěže na trhu s výrobky. Počínaje rokem 2014 bude Finsko snižovat sazby daně z příjmu právnických osob a existují návrhy na snížení regulační zátěže a na reformu podpůrného systému pro podniky. Úspěch závisí na konkrétní podobě reforem, která ještě nebyla zveřejněna. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Finský trh práce obecně funguje dobře. Nejnaléhavější problémy se týkají stárnutí populace. Je třeba zachovat nabídku práce i do budoucna a zlepšit udržitelnost důchodového systému a systému dlouhodobé péče. Předčasnému odcházení pracovníků z trhu práce se zabrání omezením možnosti předčasného odchodu do důchodu (avšak v současnosti ještě určité možnosti zůstávají) a počítá se s opatřeními ke zlepšení kvality pracovního života, který se tím prodlouží. V roce 2013 byla zavedena záruka pro mladé lidi a dočasný program zaměřený na dovednosti pro mladé dospělé. Rovněž byl zahájen pilotní program pro řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Sociální partneři se dohodli na nové rámcové dohodě o mzdách na období příštích tří let (2+1), která zaručí mírný nárůst mezd, aby se zlepšila konkurenceschopnost hospodářství. Tyto dohody zahrnují i plán směřující k dohodě o důchodové reformě. To vše jsou konkrétní kroky správným směrem, ale jejich dopady se teprve projeví.
31
ŠVÉDSKO
Veřejné finance: Švédsko se nachází ve zdravé fiskální pozici v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, přičemž využívá fiskální prostor k podpoře růstu a zaměstnanosti. Švédsko by však mělo vyjasnit své střednědobé a dlouhodobé plány, včetně informací o tom, jak a kdy hodlá dosáhnout svého cíle, kterým je přebytek ve výši 1 % HDP, a jak bude řešit v dlouhodobém horizontu své vysoké výdaje na zdravotnickou péči. Finanční sektor: V uplynulých letech byla provedena některá opatření, jež přispěla k stabilizaci zadlužení domácností, i když na vysoké úrovni (přibližně 80 % HDP). V posledních třech měsících se však zdá, že zadlužení domácností a úvěry poskytované domácnostem vykazují opět vzrůstající tendenci. Nedávná opatření, která zavedl orgán finančního dohledu, jsou vítána, ale bude možná zapotřebí je dále posílit. Zatím nebyly zvažovány žádné změny, pokud jde o zdanění majetku domácností či pravidla daňového odpočtu plateb hypotečních úroků. Nedostatek nabídky bydlení společně s daňovým systémem podporujícím zadlužování spíše vytvářejí tlak na zvyšování cen bydlení. Na trhu nájemního bydlení byla přijata určitá opatření, avšak k nastavení systému nájmů je zapotřebí dalších reforem. Na konec roku 2013 a začátek roku 2014 je plánováno několik zákonů, které mají zkrátit dobu výstavby a posílit konkurenceschopnost v odvětví stavebnictví. Růst a konkurenceschopnost: I když Švédsko zaujímá podle většiny ukazatelů výzkumu a vývoje jedno z předních míst, čelí řadě výzev, které mohou ve střednědobém horizontu ohrozit konkurenceschopnost země, zejména pokud jde o klesající podnikové investice do výzkumu a vývoje a nízká míra uvádění inovativních výstupů na trh. V říjnu 2012 přijalo Švédsko novou strategii pro inovace, jež řeší problémy nastíněné v doporučeních určených Švédsku v roce 2012. Tato strategie je nyní ve fázi provádění. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Švédský trh práce si obecně vede dobře. Existují však skupiny se slabou vazbou na trh práce, zejména mládež a osoby pocházejí z rodin migrantů. Vláda podniká řadu opatření, včetně nových návrhů na další reformu systému odborného vzdělávání a přípravy, zavedení dohod o vstupu do zaměstnání a pokračujících jednání o „paktech o pracovních místech“, jejichž cílem je v prvním roce snížit náklady zaměstnavatelům, kteří nabírají mladé lidi a poskytují jim další vzdělávání. To vše jsou kroky správným směrem, ale jejich dopady se projeví až později. Snížení DPH pro zařízení veřejného stravování zavedené v roce 2011 bylo představeno coby opatření, které má snížit nezaměstnanost mládeže. Nyní se hodnotí dopady tohoto opatření na ceny, mzdy a zaměstnanost v tomto odvětví a předběžné výsledky by měly být k dispozici v lednu 2014.
32
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
Veřejné finance: Je prováděna strategie fiskální konsolidace, která se ubírá správným směrem, nicméně průměrné tempo se po čase zpomalilo. Schodek rozpočtu se snižuje a očekává se, že v letech 2015 až 2016 poklesne na 4,4 %. Oproti tomu vysoká a narůstající úroveň veřejného dluhu je i nadále znepokojující, neboť v období let 2009 až 2012 tento dluh podstatně narostl a dosáhl výše 88,8 %. Finanční sektor: Nedávné schéma financování pro poskytování úvěrů zlepšuje přístup k úvěrům pro domácnosti a podniky. Návrh zákona o reformě bankovnictví by měl vstoupit v platnost na počátku roku 2014. I když se zlepšují toky úvěrů plynoucích do hospodářství, větší část z nich směřuje do velkých společností a sektoru nemovitostí. Malé a střední podniky stále vykazují těžkosti při získávání bankovních úvěrů. V případě nebankovních úvěrů se však objevují určité známky zlepšení, pokud jde o jejich disponibilitu. Business Bank zřízená v roce 2014 a podporovaná státem by měla usnadnit a zjednodušit přístup k finančním prostředkům pro malé a střední podniky. Trh s bydlením se zotavil ve všech regionech, i když s výraznými rozdíly, nicméně nabídka bydlení je i nadále nedostatečná. Opatření zaměřená na posílení poptávky po bydlení, zejména systém podpory při koupi jsou spojena s rizikem, že vytvoří bublinu v cenách aktiv, sníží dostupnost bydlení a zvýší zadlužení domácností. Není prováděna či plánována žádná reforma zdanění majetku a ani nebyla přijata žádná opatření k rozšíření základu pro výpočet DPH. Růst a konkurenceschopnost: Panuje obecná shoda v tom, že dochází k hospodářskému oživení, přičemž konkrétní výstupní údaje i ukazatele průzkumu zaměřené na budoucnost vykazují značná zlepšení. Čistý vývoz začal pozitivně přispívat k růstu, avšak byl důsledkem velkého poklesu dovozu, nikoli obnovy objemu vývozu. Zákon o růstu a infrastruktuře z roku 2013, jenž se vztahuje na Anglii a Wales, vstoupil v platnost v dubnu 2013. Vláda oznámila balíček „Investice do budoucnosti Británie“, který obsahuje podrobný plán veřejných investic do infrastruktury ve výši přes 100 miliard GBP do roku 2020, reformy politik, které mají podpořit nové investice soukromého sektoru do výroby energie, a další zavádění a rozšíření systémů záruk na podporu financování velkých projektů. Ačkoli ještě není možné zavedená opatření posoudit, zdá se, že v oblasti energetických kapacit neposkytnou pro období po roce 2020 dostatečnou míru jistoty. Politika zaměstnanosti a sociální politika: Od nástupu krize vykazuje trh práce určitou míru odolnosti a míra zaměstnanosti (71,7 %) je vysoká. Dále však přetrvávají problémy, pokud jde o nezaměstnanost mládeže a míru mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě. Řada osob, zejména mladých pracovníků, vykonává nejisté zaměstnání na částečný úvazek či dočasné zaměstnání. Ve Spojeném království je mimoto příliš mnoho pracovníků s nízkou kvalifikací a nedostatek pracovníků vybavených vysoce kvalitními technickými či odbornými dovednostmi. Programy, které vláda k řešení těchto otázek zavedla, zejména „Work Programme“ a „Youth Contract“, stanovené cíle nenaplnily. Spojené království rovněž čelí výzvě obecného zvyšování produktivity, neboť poslední oficiální údaje ukazují, že v rámci G7 zaostává za svými konkurenty (výstup za odpracovanou hodinu je 16 % pod průměrem G7 v roce 2012 a stále o 2 % níže oproti úrovni v roce 2007). Ve Spojeném království je míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením u domácností s jedním rodičem jedna z nejvyšších v rámci EU 28. Bylo zavedeno opatření na zlepšení péče 33
o děti a její dostupnosti, nicméně stěžejní reforma sociálního zabezpečení „Universal Credit“ naráží na určité problémy.
34
EUROZÓNA
Hospodářská situace v eurozóně zůstává problematická vzhledem k nerovnováze, která vznikla v prvním desetiletí tohoto století, roztříštěnosti finančních trhů a přetrvávající politické nejistotě spojené s dokončením hospodářské a měnové unie. V zájmu udržitelného růstu a investičních příležitostí jsou zapotřebí další reformy, které zlepší přizpůsobivost hospodářství a konkurenceschopnost členských států eurozóny. Na zářijovém zasedání projednala Euroskupina hospodářskou situaci a její důsledky pro eurozónu a doporučení pro jednotlivé členské státy, pokud jde o soudržnost celkové kombinace politik, jakož i potřebu sledovat a koordinovat reformy. Specifické oblasti politiky, jako například bankovní unie a situace ve vybraných členských státech eurozóny, byly v rámci Euroskupiny projednávány v září a říjnu. Koordinaci hospodářských politik v eurozóně je však třeba dále posílit, zejména prostřednictvím vyšší míry angažovanosti, vlastní odpovědnosti a lepšího provádění hospodářských reforem. Co se týká fiskální politiky, všechny členské státy eurozóny předložily své návrhy rozpočtových plánů, což představuje významný mezník v posílení koordinace fiskálních politik členských států. Po zásadní konsolidaci v posledních třech letech je nastaveno její pokračování, i když se její tempo časem zpomalí. Je to výsledek přednostního zaměření se na konsolidaci a její provádění na úrovni eurozóny, které bylo nutné vzhledem k rizikům pro udržitelnost dluhu, v souladu s postupným odstraněním nadměrných schodků. Postup konsolidace se u jednotlivých členských států liší a odvíjí se i nadále podle jejich fiskálního prostoru. Navíc vzhledem ke zpomalení potřeby přizpůsobení se krátkodobý dopad na růst sníží a existuje prostor pro prorůstovou konsolidaci. V této oblasti lze učinit další zlepšení, neboť například skladba daní se v dostatečné míře neopírá o široký daňový základ a méně narušující formy zdanění a výdajové škrty jsou příliš zaměřeny na prorůstové výdaje, jako jsou například investice. Členské státy se vyzývají, aby dále posílily důraz na fiskální prorůstovou politiku pevně vázanou na střednědobý rozpočtový rámec. I když bylo ve většině členských států eurozóny dosaženo velkého pokroku v posílení důvěryhodnosti střednědobých fiskálních strategií, může být do konce roku 2013 dosaženo dalšího pokroku díky úplnému a včasnému provedení Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a směrnici o rozpočtových rámcích. Členské státy se dále vyzývají, aby své rozpočtové politiky doplnily o strukturální reformy, které zvýší potenciál hospodářského růstu v zájmu dalšího posílení udržitelnosti dluhu. Pokud jde o roztříštěnost finančního trhu, Komise a EIB přinesly návrhy na provádění opatření zaměřených na financování hospodářství. Zejména bylo navrženo rozšířit finanční nástroje pro sdílení rizik mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB), aby se podpořily investice soukromého sektoru a kapitálového trhu do malých a středních podniků s cílem zvětšit objem nových úvěrů malým a středním podnikům v rámci EU. Tyto návrhy by měly být provedeny co nejdříve a s co největší účastí členských států, což je zapotřebí k dosažení kritického množství. Z dlouhodobého hlediska by se mělo dále zvážit snížení významu bankovního zprostředkování v EU. ECB rovněž oznámila podrobnosti komplexního posouzení bank, které začne v listopadu a potrvá 12 měsíců, přičemž úřad EBA vypracoval technické normy týkající se úvěrů v selhání a odkladu splatnosti. Euroskupina rovněž zahájila debatu o věrohodných fiskálních pojistkách. Konečně další pokrok na cestě k vytvoření
35
bankovní unie přináší dohoda o jednotném mechanismu dohledu a probíhající jednání mezi Radou, Parlamentem a Komisí týkající se směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank a směrnice o systémech pojištění vkladů a rovněž jednání o jednotném mechanismu pro řešení problémů. Dokončení bankovní unie je naléhavý úkol, který vedle jednotného mechanismu dohledu vyžaduje rovněž jednotný mechanismus pro řešení problémů. V této souvislosti je důležité přijmout směrnici o ozdravných postupech a řešení problémů bank a směrnici o systémech pojištění vkladů do konce roku a jednotný mechanismus pro řešení problémů ještě ve stávajícím legislativním období. V oblasti strukturálních reforem existují velké rozdíly v jeho provádění. Eurozóna překonává klasický rozpor mezi centrem a periferií, jenž doposud charakterizoval vývoj krize eura. Země, s nimiž byl sjednán program pomoci, zavedly úctyhodné reformní programy, v jejichž tempu však musí dále pokračovat, neboť základní ekonomické veličiny ještě nejsou napraveny. Zprávy Komise o pokroku týkající se Španělska a Slovinska, které čelí nadměrné nerovnováze, ukazuje, že po zjištění nadměrné nerovnováhy posílily tyto členské státy politická opatření, přičemž k jejímu odstranění musí být přijaty ještě další důležité kroky. V zájmu posílení základních ekonomických veličin a potenciálu růstu musí být řešeny rovněž nerovnováhy v dalších zemích, ať už jde v jejich případě o schodek či přebytek běžného účtu. Vývoj v oblasti konkurenceschopnosti ve velkých členských státech, jako například ve Francii nebo Itálii, má přímější vliv na eurozónu, což zvyšuje odpovědnost těchto členských států provést strukturální reformy, které zlepší vyhlídky eurozóny jako celku. Konečně pokud jde o zaměstnanost a sociální situaci v eurozóně, Komise přijala sdělení o sociálním rozměru HMU. Stabilita HMU dále vyžaduje ambiciózní opatření ze strany členských států, která zajistí náležité fungování trhů práce a současně zabrání dlouhodobé nezaměstnanost mezi ohroženými skupinami. V tomto ohledu je podstatné, aby členské státy EU zvýšily úsilí v zájmu zavedení iniciativy zaměřené na nezaměstnanost mladých lidí a záruky pro mladé lidi do ledna 2014. Přehled o dosaženém pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země eurozóny, ukazuje, že jsou přijímána opatření, která mají překonat současné hospodářské problémy. Program reforem však ještě není ukončen a proces oživení vyžaduje, aby se členské státy zavázaly k potřebným reformám a společně se na nich podílely jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni eurozóny, aby se tak zajistilo řádné fungování HMU, a tím trvalé zlepšení životních podmínek občanů.
36
