EVROPSKÝ PARLAMENT
2009 - 2014
Výbor pro rozpočtovou kontrolu
31. 5. 2013
PRACOVNÍ DOKUMENT o zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 13/2012 nazvané „Rozvojová pomoc Evropské unie na zásobování pitnou vodou a základní hygienická zařízení v zemích subsaharské Afriky“ Výbor pro rozpočtovou kontrolu Zpravodaj: Bart Staes
DT\938076CS.doc
CS
PE513.090v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
Úvod
Evropská unie poskytuje rozvojovou pomoc v oblasti zásobování vodou a hygienických zařízení po celém světě včetně subsaharské Afriky. Přístup k pitné vodě a základním hygienickým zařízením patří mezi důležité rozvojové cíle, neboť pitná voda a hygienická zařízení přispívají ke zlepšování zdravotního stavu obyvatel, a vedou tak k rychlejšímu hospodářskému růstu a omezování chudoby. Subsaharská Afrika není v realizaci rozvojových cílů tisíciletí1 v oblasti vody a hygienických zařízení úspěšná. Zlepšování situace v oblasti zásobování vodou a hygienických zařízení je pro plnění rozvojových cílů tisíciletí zásadní. Nezávadná pitná voda a hygienická zařízení přispívají k hospodářskému růstu a omezování chudoby, především zlepšením veřejného zdraví, a podporují další rozvojové cíle včetně rovnosti mužů a žen a zajištění potravin a výživy. Mezi rozvojovými cíli tisíciletí je i konkrétní cíl týkající se vody a hygienických zařízení, a to „snížit do roku 2015 podíl osob bez stálého přístupu k nezávadné pitné vodě a k základním hygienickým zařízením na polovinu (oproti roku 1990)“. V subsaharské Africe nejsou cíle týkající se vody a hygienických zařízení ani zdaleka splněny. V roce 2010 nemělo 39 % obyvatelstva přístup ke kvalitnějšímu zdroji pitné vody a 70 % žilo bez kvalitnějších hygienických zařízení, což je velký rozdíl oproti cílům, které byly stanoveny, 25 % pro vodu a 36 % pro hygienická zařízení. Zavedené systémy zajišťující dodávky vody a přístup k hygienickým zařízením musí být také udržitelné z hlediska životního prostředí, nesmí znehodnocovat vodní zdroje, např. nadměrným užíváním, a způsobovat ekologické škody v důsledku nevhodnosti hygienických zařízení a systémů odvodu odpadních vod. Zlepšení stavu v oblasti hygienických zařízení však obvykle vyžaduje i změnu v chování jednotlivců, a závisí tedy i na osvětových kampaních týkajících se hygieny a podporujících obecnou společenskou přijatelnost těchto změn a jejich přijetí veřejností za vlastní. Podle zprávy vypracované v rámci společného monitorovacího programu WHO/UNICEF (SMP) pro zásobování vodou a hygienická zařízení za rok 2012 bylo celosvětově dosaženo cíle týkajícího se pitné vody, ale dosažení cíle týkajícího se hygienických zařízení není pravděpodobné. Rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi jsou obrovské: 79 % osob, které stále postrádají zdroj kvalitnější pitné vody, a 72 % osob bez přístupu ke kvalitnějším hygienickým zařízením na celém světě žije na venkově. K naplnění rozvojových cílů tisíciletí v oblasti vody a hygienických zařízení kromě toho chybí finanční prostředky (kterých je zapotřebí víc, než bylo plánováno). Světová banka zveřejnila odhad, podle něhož v subsaharské Africe chybí (v městských i venkovských 1
Rozvojové cíle tisíciletí byly stanoveny v Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů, podepsané 189 národy v září 2000 (http://www.un.org/millennium/declaration/ares552e.pdf) s cílem vymanit do roku 2015 lidstvo z extrémní chudoby a odstranit jeho mnohočetná strádání. Tyto cíle se týkají vymýcení chudoby a hladu, vzdělání pro všechny, zdraví dětí, zdraví matek, boje proti HIV/AIDS, udržitelného životního prostředí a globálního partnerství pro rozvoj. Voda a hygienická zařízení spadají pod RCT 7, který se týká udržitelnosti životního prostředí. Zásadním způsobem však přispívají k dosažení všech RCT.
PE513.090v01-00
CS
2/6
DT\938076CS.doc
oblastech) 11,8 miliardy USD ročně od roku 2011 do roku 2015. Oproti tomu Marseillská deklarace z března 2012 odhaduje celkovou částku dodatečného financování, která bude od roku 2012 do roku 2015 pro splnění těchto cílů na africkém venkově potřebná, na 8 miliard USD.
Rozsah a cíle auditu Cílem auditu Evropského účetního dvora bylo posoudit, zda Komise řídila rozvojovou pomoc EU zaměřenou na pitnou vodu a základní hygienická zařízení v subsaharské Africe tak, aby vedla k účelným a udržitelným výsledkům. Z deseti nejdůležitějších příjemců bylo vybráno šest zemí subsaharské Afriky vzhledem k významné výši financování. Audit se zaměřil na tyto dvě otázky: a) Dosáhly projekty financované EU plánovaných výsledků a jsou tyto výsledky udržitelné? b) Podnikla Komise vhodné kroky k zajištění udržitelných výsledků v oblasti zásobování vodou a hygienických zařízení? Při auditu se také hodnotilo, zda projekty splňují technické, finanční a institucionální podmínky udržitelnosti, a v míře, v níž to bylo možné, se rovněž přihlíželo k sociálním dopadům projektů i k jejich dopadům na životní prostředí. Auditní práce sestávala z podrobné prověrky projektů financovaných EU v oblasti vody a hygienických zařízení v těchto přijímajících zemích: Angole, Beninu, Burkině Faso, Ghaně, Nigérii a Tanzanii. V rámci auditu se prověřoval vzorek 23 projektů a programů spadajících pod zakázky financované ze 7., 8. a 9. Evropského rozvojového fondu, včetně první facility AKT-EU pro vodu (financováno v rámci 9. ERF), a ze souhrnného rozpočtu EU. Celkové náklady na tyto zakázky přesáhly 400 milionů EUR, přičemž 49 % této částky financovala EU. Zjištění Účetního dvora Audit vedl k těmto hlavním zjištěním: Obecně platí, že zařízení byla nainstalována podle plánu a byla provozuschopná; avšak méně než polovina prověřovaných projektů dosáhla výsledků, které naplňovaly potřeby příjemců. Potřeby příjemců definované v projektech byly kromě toho jednoznačně naplněny pouze u dvou z 23 kontrolovaných projektů a v dalších šesti případech byly naplněny s menšími nedostatky. DT\938076CS.doc
3/6
PE513.090v01-00
CS
Obecně platí, že prověřované projekty podporovaly využívání standardní technologie a místně dostupných materiálů. Z technického hlediska byly udržitelné u obou složek, tj. co se týče dodávek vody i hygienických zařízení. Výsledky a přínosy většiny projektů nebudou ve střednědobém a dlouhodobém výhledu trvalé, pokud nebudou zajištěny příjmy z jiných zdrojů než z poplatků, nebo z důvodu institucionálních nedostatků, jako je nedostatečná kapacita provozovatelů zajišťovat fungování instalovaných zařízení. U osmi projektů Účetní dvůr zaznamenal značné problémy s fakturací a výběrem poplatků, malý počet přípojek a významný podíl nefakturované vody spolu s nedostatečnou měřicí kapacitou u sedmi auditovaných projektů. Odpovědné subjekty nebyly schopny zajistit úspěšný provoz zařízení, a ohrozily tak institucionální udržitelnost projektů. Je důležité, aby místní subjekty jako sdružení a výbory spotřebitelů vody získávaly schopnost tato zařízení řídit a provozovat. Pokud fungování projektů závisí na financování, technické podpoře či jiných krocích vlád partnerských zemí a místních orgánů, je pro zajištění udržitelnosti nutné jejich aktivní zapojení. Nicméně u tří projektů, v souvislosti s nimiž byly přijaty formální závazky, se tyto závazky nedodržovaly a u zbývajících 20 projektů nebyly formální závazky přijaty vůbec. Postupy Komise pro řízení projektů komplexním způsobem zohledňují udržitelnost. Komise je však nedokázala dobře využít k tomu, aby zvýšila pravděpodobnost, že přínosy projektů budou trvalé. Neexistují žádné doklady, které by prokazovaly, že Komise identifikovala níže uvedené nedostatky v koncepci projektů a přijala kroky směřující k jejich odstranění: a) u devíti projektů chybí některé podstatné aspekty technické specifikace nebo vysvětlení v nich uvedená nejsou dostatečná; b) v jedenácti případech nebyla hospodářská a finanční analýza dostatečně propracovaná; c) u osmi projektů nebyly jasně stanoveny cíle a u dalších deseti nebyly jasně definovány ukazatele, referenční hodnoty a dopady. Zjištěné nedostatky: a) nebyly uvedeny dostatečně podrobné informace o navrhovaných technických řešeních nebo opatřeních, která budou přijata za účelem omezení známých rizik pro udržitelnost projektů (zejména v případech nepříznivých hydrogeologických podmínek pro čerpání podzemní vody); b) vyskytly se případy, kdy se přijatá technická řešení ukázala být neadekvátní; a c) vyskytly se případy, kdy jednotlivé složky projektů – zásobování vodou a odvod a čištění odpadních vod – nebyly v rovnováze. PE513.090v01-00
CS
4/6
DT\938076CS.doc
Shrnutí odpovědí Komise Komise upozorňuje na skutečnost, že většina projektů měla více cílů, z nichž alespoň jeden nebo i více bylo splněno, a uznává, že mnohé projekty byly velmi ambiciózní a že některé cíle, zejména druhořadé, splněny nebyly. Komise konstatuje, že osm z deseti projektů obsahujících jako jednu ze svých složek hygienická zařízení, bylo úspěšných nebo mělo pouze menší nedostatky. Komise podotýká, že většina kontrolovaných projektů byla schválena před vytvořením skupin na podporu kvality v roce 2005 a že ve většině kontrolovaných projektů zjistila závažné problémy týkající se udržitelnosti jejich výsledků. Komise zdůrazňuje, že navzdory obtížím bude s vládami, místními orgány i občanskou společností i nadále pracovat ve snaze zlepšit vlastnickou odpovědnost za tyto projekty a jejich udržitelnost. Komise připomíná, že ve většině zemí musí být náklady hrazeny formou poplatků, daní a převodů a že v africkém kontextu má tento model ještě větší význam. Jedním z nejvýznamnějších rozměrů provádění projektů je budování kapacit, jehož úspěšnost ovšem závisí na sociálních a politických faktorech, které jsou často mimo působnost projektu. Poznámky a doporučení zpravodaje pro případné zahrnutí do zprávy Komise o udělení absolutoria za rok 2012 1. konstatuje, že přístup k nezávadné pitné vodě a k základním hygienickým zařízením je považován za všeobecné lidské právo a že má zásadní význam pro lidské zdraví1 a blaho; poukazuje dále na úspěšnost projektu „Stírání rozdílů“, realizovaného v menších městech na severu Nigérie, o němž se zmiňuje zvláštní zpráva Účetního dvora; 2. vyjadřuje politování nad závěry Účetního dvora, v nichž se uvádí, že méně než polovina z 23 kontrolovaných projektů přinesla výsledky, které odpovídaly potřebám příjemců, a že výsledky většiny posuzovaných projektů se jevily jako neudržitelné, často z důvodu nevhodně sjednaných podmínek hrazení nákladů na provoz nainstalovaných zařízení; 3. podporuje doporučení Účetního dvora, podle něhož by Komise v zájmu maximalizace přínosů výdajů EU na rozvoj v této oblasti a sektoru měla zajistit řádné uplatňování svých postupů, zejména pokud jde o následující body fáze hodnocení projektů: i) definice explicitních projektových cílů (množství, typ vybavení, lokalita, přímí a nepřímí příjemci),
1
Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že lepším zásobováním vodou, dostupnými hygienickými zařízeními a lepší hygienou by celosvětově bylo možné předejít 6,3 % úmrtí (8 %, bereme-li v úvahu pouze rozvojové země). Většina těchto nikoliv nevyhnutelných úmrtí připadá na děti v rozvojových zemích.
DT\938076CS.doc
5/6
PE513.090v01-00
CS
ii) popis a zdůvodnění navrhovaných technologických řešení (a je-li to možné s odkazem na alternativní řešení) a iii) stanovení objektivních a ověřitelných ukazatelů pokroku, referenčních hodnot a vyčíslitelných dopadů pro projektové výsledky; 4. podporuje závěr Účetního dvora, podle něhož by Komise měla provádět dostatečné ekonomické a finanční analýzy, které snadno umožní určit očekávané zdroje financování projektu v budoucnosti (včetně odhadované výše příspěvku a načasování), aby bylo možné zajistit finanční i technickou udržitelnost obou složek, tj. zásobování vodou i hygienických zařízení; 5. zdůrazňuje, že za účelem náležitého rozdělení provozních nákladů je důležité zjistit, kolika procenty se na využívání systému dodávek vody podílely jednotlivé domácnosti a veřejné služby poskytované v jednotlivých obcích, jako jsou školy či zařízení zdravotní péče, a kolik vody bylo použito na průmyslovou či zemědělskou činnost; 6. uznává, že pokud fungování projektů závisí na financování, technické podpoře či jiných krocích vlád partnerských zemí a místních orgánů, je pro zajištění udržitelnosti nutné jejich aktivní zapojení; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že u tří projektů, v souvislosti s nimiž byly přijaty formální závazky, se tyto závazky nedodržovaly a u zbývajících 20 projektů nebyly formální závazky přijaty vůbec; 7. vítá doporučení Účetního dvora, aby Komise před schválením projektu výslovně zvážila, zda je pravděpodobné, že budou dodrženy podmínky úspěchu, včetně závazků partnerské země; 8. vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu co nejdříve poskytla přehledné informace o aktuálním stavu všech projektů prověřovaných či zmiňovaných Evropským účetním dvorem a opatřeních, která byla přijata za účelem nápravy zjištěných nedostatků, včetně opatření, která zabrání opakování podobných problémů v novějších projektech; 9. vyzývá Komisi, aby podala zprávu o tom, jak se u projektů financovaných EU v oblasti vody a hygienických zařízení v šesti přijímajících zemích podařilo v případě projektů, které podporují účelné a odpovědné využívání, čištění a odvádění vody, integrovat nakládání s odpadními vodami, a vybízí k ochraně a zachování rozvodí v subsaharské Africe.
PE513.090v01-00
CS
6/6
DT\938076CS.doc
