2009 - 2014
EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro rybolov
17.12.2010
PRACOVNÍ DOKUMENT o současném a budoucím řízení rybolovu v Černém moři Výbor pro rybolov Zpravodajka: Iliana Malinova Iotova
DT\852392CS.doc
CS
PE454.713v01-00 Jednotná v rozmanitosti
CS
Úvod Tento pracovní dokument je základem návrhu zprávy Evropského parlamentu z vlastní iniciativy, která se týká perspektiv rybolovu v Černém moři. Má se stát doplňkem budoucí směrnice o společné rybářské politice, která má být přijata v roce 2011. Tato zpráva má být nedílnou součástí černomořské synergie a černomořské spolupráce EU. V bodě 3.8 sdělení Komise „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ se uvádí, že „EU by mohla přispět k podpoře udržitelného rozvoje správou rybolovných zdrojů, výzkumem, sběrem údajů a hodnocením stavu populace ryb v Černém moři“. Dále se zde uvádí: „Je třeba najít nové způsoby pro zajištění udržitelného a odpovědného hospodaření s rybolovnými zdroji v tomto regionu. Možnosti, jež nabízí Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři, jejíž mandát zahrnuje také Černé moře, by měly být lépe využity.“ Důvodem této iniciativy je nedostatek informací a vztah černomořské pánve a jejích zvláštností k evropské námořní politice. Dva ze šesti černomořských států jsou členskými státy EU a řízení je vzhledem k nedostatečně soudržné celoevropské politice na ochranu a rozvoj rybích populací mimořádně obtížné. Na Černé moře nelze pohlížet jako na zanedbatelnou malou pánev v nejvzdálenější oblasti Společenství. Musí naopak najít své místo v integrované námořní politice a zejména ve společné rybářské politice, a to na stejné úrovni, jako ostatní evropské pánve. Zvláštnosti a legislativní rámec - zeměpisná charakteristika Černomořská pánev je pro EU relativně neznámou vodní plochou, neboť Společenství vykonává své pravomoci v oblasti rybolovu v Černém moři v rámci EU teprve poslední tři roky. Černé moře má také své zvláštnosti, které je třeba zohlednit při tvorbě politiky – je to uzavřená pánev. - ekologická charakteristika Ve srovnání se Středozemním mořem má Černé moře specifický druh a stupeň znečištění a velikost rybích populací a počet druhů je odlišný od Středozemního moře. Struktura černomořského ekosystému se liší od sousedního Středozemního moře tím, že rozmanitost druhů je menší a dominantní skupiny jsou odlišné. Bohatost, celkový objem biomasy a produktivita Černého moře je však mnohem vyšší než u Středozemního moře. Černé moře prošlo od 60. let 20. století dramatickými změnami v oblasti životního prostředí. Vědci se v současné době neshodují na tom, jaký je důvod a jaká je dynamika posunů v ekosystému Černého moře. Změny v ekologii Černého moře lze však pravděpodobně nejlépe chápat jako celkové vzájemné působení různých tlaků, z nichž nejdůležitější je eutrofizace, zavlečení nepůvodních druhů a nadměrný rybolov. - aktuální stav rybích populací Pokud jde o skupiny nemigrujících ryb se sdílenou populací, řízení může být úspěšné pouze za předpokladu, že se dostatečně rozvine regionální spolupráce. To vyžaduje zvláštní metodický přístup ve všech aspektech hodnocení populace, dohodnutá opatření pro regulaci rybolovu a boj proti nezákonnému rybolovu. V posledních deseti až patnácti letech se ekosystém Černého moře poněkud zotavil. Jsou zde známky zvyšující se biologické rozmanitosti a populace sardele a šprotu se do určité míry regenerují. Regenerace však není PE454.713v01-00
CS
2/7
DT\852392CS.doc
lineární a bentický systém je pod velkým tlakem rybolovu a je zasažen dravým působením vrcholového invazivního predátora, jímž je japonský mořský plž Rapana venosa. Vědci soudí, že není možné pochopit stav rybích populací v Černém moři, aniž by byla zohledněna měnící se složitost ekosystému Černého moře. Případ Černého moře velmi jasně dokládá neúčinnost řízení rybolovu způsobem, jako kdyby bylo odděleno od širších dynamických ekosystémů, jejichž důležitou součástí jsou populace ryb. - význam ostatních zemí Politické změny, které nastaly od konce 80. let 20. století, a rozpad Sovětského svazu brání uplatňování mnoha tehdejších dvoustranných a vícestranných smluv o rybolovu. Existuje bohužel omezený počet dokumentů týkajících se konkrétně Černého moře. Dokonce ani po rozpadu Sovětského svazu neexistovaly žádné takové řídicí orgány. Jak je výše uvedeno, tuto mezeru lze vysvětlit nedávným vstupem Bulharska a Rumunska do EU. S jejím zaplněním bychom však neměli déle otálet. V posledních dvaceti letech se totiž v oblasti Černého moře objevily tři nové subjekty. Musíme také předpokládat, že tato zpráva by měla zohlednit zájmy všech černomořských zemí, nejen členských států EU. Zpravodajka je přesvědčena, že je to jediný způsob, jak všechny tyto země přivést k jednacímu stolu, a jasně zdůrazňuje, že k tomuto účelu je potřeba použít veškeré diplomatické nástroje. Jednou ze základních tezí zprávy skutečně bude potřeba vytvořit zvláštní orgán pro řízení rybolovu v Černém moři a je pro to řada důvodů. - ekonomika, jejímž základem je rybolov Evropský parlament by měl rovněž zohlednit specifický hospodářský a sociální profil rybolovu a zpracovatelského a výrobního průmyslu v zemích ležících na hranicích pánve, která je předmětem této zprávy. Zpravodajka zdůrazňuje význam posouzení dopadu všech politik uplatňovaných v oblasti Černého moře, zejména v oblasti malého rybolovu, který v této oblasti, zejména v obou členských státech, Bulharsku a Rumunsku, převládá. - platné předpisy a legislativa Černomořská strategie a Euronest Řízení rybolovu má v jednotlivých černomořských zemích různou tradici. Ve státech, které byly dříve součástí Sovětského svazu, existuje určitá tradice uplatňování celkových přípustných odlovů a kvót na jednotlivá plavidla. Turecko používá celou řadu regulačních mechanismů, ale nepodporuje uplatňování celkových přípustných odlovů a kvót na jednotlivá plavidla v Černém moři. Kromě několika bilaterálních dohod (např. dohody mezi Gruzií, Tureckem a Ukrajinou o lovu sardelí v gruzínských vodách) neexistuje žádná celková dohoda o řízení černomořských rybích populací, s výjimkou Bukurešťské úmluvy, která se ovšem nezaměřuje na rybolov, ale na ochranu Černého moře před znečištěním. Navíc bychom neměli zapomínat, že do černomořské synergie patří rozvoj v rámci východního partnerství. Pro Evropskou komisi je rybolov jednou z hlavních oblastí spolupráce v rámci černomořské synergie a my bychom z toho měli získat co nejvíce užitku. Cílem zprávy je vyřešit následující problémy: I. Zeměpisná charakteristika Černé moře je vnitrozemská polouzavřená pánev, která je spojena se Středozemním DT\852392CS.doc
3/7
PE454.713v01-00
CS
mořem Bosporskou úžinou, Marmarským mořem a Dardanelskou úžinou a s Azovským mořem Kerčským průlivem. Do Černého moře se dostává značné množství sladké vody díky druhé, třetí a čtvrté největší evropské řece: Dunaji, Dněpru a Donu. Bospor je branou pro slané vody Středozemního moře, které pronikají do Černého moře pomocí spodního proudu, a pro povrchové vody s nízkou salinitou, které přitékají z Černého moře do Středozemního moře. Tyto zvláštní rysy je třeba zohlednit vždy, když se jedná o téma Černé moře a rybolov v něm. Na Černé moře nelze pohlížet jako na zanedbatelnou malou pánev v nejvzdálenější oblasti Společenství. Musí naopak najít své místo v integrované námořní politice a zejména ve společné rybářské politice, a to na stejné úrovni, jako ostatní evropské pánve. II. Aktuální stav rybích populací
Jedním z hlavních problémů stávajících rybích populací je citlivá záležitost lovu vlečnou sítí (zejména pro mořské plže). Je zapotřebí posílit vědecký výzkum této problematiky a určit rizika a výhody odstranění některých omezení, která existují na vnitrostátní úrovni. Hlavním argumentem ve prospěch tohoto názoru je skutečnost, že zákaz lovu vlečnou sítí znamená nárůst počtu plžů, a jelikož jde o predátora, dochází tak k ničení populace černých a bílých mušlí.
Podle zpravodajky je nezbytné odstranit stávající zásadu ročních celkových přípustných odlovů a kvót, které byly Bulharsku a Rumunsku vnuceny, a nahradit je víceletým plánem řízení. Bulharsko a Rumunsko jsou jedinými zeměmi, které podléhají těmto omezením, a tím se dostávají do nevýhodného postavení ve srovnání s ostatními pobřežními státy Černého moře. Koncepce ročních kvót představuje krátkodobou smlouvu a má krátkodobou povahu a nevyjadřuje jasně situaci v této pánvi. Proto je třeba tento postup změnit.
III. Otázky životního prostředí
Do této problematiky spadá potřeba provést vědecký výzkum a určit ekologický stav Černého moře a jeho rybích populací. Bulharsko a Rumunsko mají poměrně malý podíl na rybolovu a na úlovcích v Černém moři. Navíc není důležité provádět výzkum jen v Bulharsku a v Rumunsku, ale důležité jsou i odborné výsledky a úspěch v oblasti udržitelného rybolovu v zemích, jež nejsou členy EU. Aby byla spolupráce mezi všemi státy v oblasti výzkumu plodná, musí být řízení rybolovu racionální a musí mít vědecký základ. Zpravodajka je přesvědčena, že je potřeba podpořit výzkum zaměřený na specifické potřeby této oblasti, například program SESAME. K dosažení tohoto cíle je třeba v rámci Evropského rybářského fondu stanovit jasnou rozpočtovou linii. Společný výzkum využívající finanční prostředky EU by měl probíhat nejen ze strany vědeckých týmů členských států EU, ale i v úzké spolupráci s kolegy z Ukrajiny, Ruska, Gruzie a Turecka.
PE454.713v01-00
CS
4/7
DT\852392CS.doc
Pokud jde o témata zmíněná výše v předchozím bodě, která se týkají lovu vlečnou sítí, měl by být zohledněn vědecký výzkum a účinky na ekologický stav Černého moře. Příslušný vědecký výzkum by měl být proveden s cílem posílit závěry vypovídající o tom, zda by se v Černém moři měl používat lov vlečnou sítí. Na jedné straně je zde hlas ze strany rybolovného průmyslu, který říká, že by to mohlo být nejen neškodné, ale i užitečné pro ozdravení moře.
Podle rybolovného průmyslu má predátor, japonský mořský plž, nesmírně negativní vliv na Černé moře, neboť požírá mušle, které jsou přirozeným vodním filtrem. Mušle jsou pro tuto pánev tím spíše důležité, že se jedná o uzavřenou pánev. Na druhé straně někteří biologové soudí, že čím více používáme metodu lovu vlečnou sítí na mořském dně, tím více narůstá sulfidová vrstva. Proto někteří biologové podporují myšlenku, že odstraněním zákazu lovu vlečnou sítí dáváme v sázku ekologickou rovnováhu a pozitivní dlouhodobou perspektivu rybolovu v Černém moři.
IV. Stav ekonomiky, jejímž základem je rybolov
Je důležité zabývat se tématem stavu ekonomiky, jejímž základem je rybolov. Proto se prostřednictvím integrované námořní politiky může Černé moře zaměřit na drobný rybolov, který má pro region velký význam. Sdělení Komise o černomořské synergii jasně zdůrazňuje existenci nejpříznivějších podmínek pro udržitelný rozvoj rybolovných zdrojů, zachování pracovních míst a tvorbu nových pracovních míst v rámci rybolovu v Černém moři. To vše by nebylo možné, kdyby EU neposkytovala dostatečné finanční zdroje na společné projekty členských států EU a států ležících na pobřeží Černého moře. Je nutné zdůraznit, že finanční zdroje by měly být flexibilní a dostupné za jasných podmínek. Jinak by každá zajímavá iniciativa se společným zájmem byla bezvýsledná. Rozhodně by měl být zohledněn význam rybolovu při vytváření pracovních míst a udržitelného hospodářství, neboť to má na tuto problematiku velký vliv.
Výbor PECH by měl vzít na vědomí, že většina bulharských a rumunských plavidel má délku menší než 12 metrů, a proto mají jen omezený vliv na znečišťování životního prostředí v Černém moři. To samozřejmě neznamená, že by neměla respektovat úsilí o nastolení udržitelného rybolovu.
Integrovaná námořní politika by měla podpořit vytváření profesních organizací rybářů tam, kde tyto organizace vůbec neexistují, nebo tam, kde jsou málo rozvinuté. Drobný rybolov vyžaduje zvláštní pozornost. Dramatické škrty v kvótách, které se v současné době provádějí v Bulharsku a v Rumunsku, již nyní představují skutečnou hrozbu pro toto křehké odvětví. Zpravodajka si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat rybí populace, ale tak dramatické škrty by nemohly být odůvodněny, aniž by byly zohledněny vědecké údaje bulharských a rumunských odborníků.
DT\852392CS.doc
5/7
PE454.713v01-00
CS
V. Význam států na pobřeží Černého moře, které nejsou členy EU
EU musí vyvinout veškeré diplomatické úsilí, aby co nejvíce zainteresovala černomořské státy, které nejsou členy EU, na zásadách společné rybářské politiky, a to zejména při vytváření společného orgánu pro řízení rybích populací a při uplatňování víceletých plánů řízení. ES musí uplatnit veškeré možné diplomatické a finanční nástroje, které by mohly vést k těmto výsledkům, neboť je to v zájmu černomořských států, jež jsou členy EU, a tak i v zájmu Společenství.
Je zřejmé, že vrcholně důležitá je i spolupráce v oblasti vědeckého výzkumu, jak již bylo dříve zmíněno.
VI. Stávající platné předpisy a legislativa, možnosti nového samostatného orgánu pro řízení rybolovu v Černém moři Výše uvedené problémy vedou mimo jiné k nezbytnosti a nutnosti ustavení zvláštního samostatného legislativního řídícího orgánu, který by tyto problémy případně řešil.
Vzhledem k tomu, že Černé moře je uzavřená pánev, a k tomu, že EU má v této oblasti pravomoci jen v posledních třech letech od doby, kdy Bulharsko a Rumunsko vstoupilo do EU, a s ohledem na to, že Černé moře má ve srovnání například se Středozemním mořem svá specifika, žijí v něm odlišné druhy ryb, stupeň znečištění je odlišný a odlišné jsou i rybí populace.
Je důležité, aby Černé moře bylo zahrnuto do integrované námořní politiky Společenství a aby zejména nalezlo své vlastní místo v rámci společné rybářské politiky EU, a to proto, aby se k této pánvi přistupovalo stejně jako k jiným pánvím. Země, které nejsou členy EU a nejsou součástí tohoto orgánu, nemají důvod do něj vstupovat. Měl by existovat orgán pro řízení rybolovu v Černém moři, který by neměl žádnou souvislost s GFCM (Generální komisí pro rybolov ve Středomoří). Není skutečně potřeba, aby na rybolov v Černém moři měla mandát GFCM, neboť země, které nejsou členy EU, nejsou součástí této organizace a nemají žádný důvod do ní vstupovat. Vzhledem ke svým specifickým vlastnostem potřebuje Černé moře vlastní organizaci, nezávislou na GFCM. Jen na takovém základě můžeme pomýšlet na uplatňování mechanismu víceletých plánů řízení rybolovu. Takové plány jsou pro Rumunsko a Bulharsko mnohem zajímavější, než dnešní celkové přípustné odlovy a kvóty, které se vztahují na rumunská a bulharská plavidla a na rybáře.
Pokud jde o naše bezprostřední sousedy, musíme využít parlamentní shromáždění Euronest. Neuplatníme-li na každou jednotlivou koncepci, zejména v oblasti rybolovu, konkrétní politiku, budou všechny koncepce černomořské synergie ohroženy. Nesmíme zapomínat, že pro černomořské země, které nejsou členy EU, má EU strategický význam, a toho musíme využít.
PE454.713v01-00
CS
6/7
DT\852392CS.doc
Uplatňování dnešní zásady celkových přípustných odlovů a kvót na Bulharsko a Rumunsko nemá žádný smysl. Zpravodajka místo toho navrhuje nahradit tuto zásadu zásadou víceletého plánu řízení. Jen Rumunsko a Bulharsko podléhají těmto omezením, a tím se dostávají do nevýhodného postavení ve srovnání s ostatními pobřežními státy Černého moře. Víceletý plán řízení je vyvážené řešení, kde se uplatňují zásady SRP, a pro státy, na které se nevztahuje SRP, mohou být tyto plány atraktivní. Uplatňování víceletých plánů řízení by bylo jedním z nejsilnějších argumentů pro vytvoření samostatného orgánu nezávislého na GFCM. Bude-li zachována dnešní zásada celkových přípustných odlovů a kvót, nebude existovat žádný prostor pro jednání o případném vstupu Ukrajiny, Ruska, Gruzie a Turecka do GFCM, neboť by to mělo vážný negativní dopad na jejich vlastní zájmy v odvětví rybolovu. Zásada ročních kvót je navíc krátkozraká, neboť nám neposkytuje jasný obrázek o situaci a o její podstatě, což je v oblasti rybolovu v Černém moři naším konečným cílem. Je důležité uplatňovat zvláštní politiku nepřetržitého sledování ohrožených druhů (jako je treska, delfín, ostroun obecní a platýz), aby byla zajištěna jejich udržitelnost.
Závěr Zpravodajka doufá, že výše uvedené problémy zahrnuté do této zprávy budou úspěšně začleněny do rybolovu v Černém moři a dále podpoří iniciativy EK a GŘ MARE, zejména při navazování intenzivního dialogu s černomořskými zeměmi, které nejsou členy EU. Zpravodajka vítá zahájení dialogu komisařky Damanakiové se státy ležícími u Černého moře, které nejsou členy EU, a je ráda, že se v budoucnosti uskuteční další setkání se zástupci příslušných orgánů. Zpravodajka přikládá této problematice velký význam a doufá, že Evropská komise a Evropský parlament spojí své síly a budou spolupracovat na dosažení cílů této zprávy.
DT\852392CS.doc
7/7
PE454.713v01-00
CS
