Práce se skupinou 1. Teoretická východiska
1
Struktura 1. bloku • východiska • specifika práce s handicapovanými dětmi – mapa handicapů a jejich možné důsledky pro rozvoj klíčových kompetencí • fáze vývoje skupiny a role pedagoga • motivační činitele – mentální mapa teorií motivace • efektivní metody práce dle věku a struktury skupiny (soc.ped.přístup) 2
Pilíře vzdělávání
• Učit se poznávat
osvojovat si obecné znalosti a využívat celoživotně vzdělávací příležitosti ( učit se učit, učit se myslet)
• Učit se jednat
osvojovat si profesní dovednosti, získávat kompetence
• Učit se žít společně
dokázat spolupracovat s ostatními, což je založeno na porozumění sobě i jiným, sebeúctě a respektu, úctě k hodnotám, konstruktivním řešení konfliktů
• Učit se být
rozvoj osobnostního potenciálu – fyzický, psychický, intelektuální, sociální a duchovní rozměr bytí, podpora kreativity jako životního postoje“ Delorsova zpráva: Učení – dosažitelný poklad, komise UNESCO, 1996 3
Klíčové kompetence Smysl a cíl vzdělávání:
vybavit žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a připravit je na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti
• • • • • •
Klíčové kompetence: Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanské Kompetence pracovní 4
Úhel pohledu
5
Pyramida potřeb (A. Maslow) potřeba seberealizace, potřeba znát a rozumět
potřeba ocenění a uznání
potřeba lásky a sounáležitosti
potřeba bezpečí a jistoty
fyziologické potřeby : hlad, žízeň, teplo, sex, spánek 6
Na čem opravdu záleží? každodennost
bezpečí
sounáležitost
činnost
znalosti 7
Psychologické potřeby dítěte (Langmeier, Matějček, 1974) Potřeba otevřené budoucnosti
Potřeba identity Potřeba řádu, stálosti a smyslu v podnětech Potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů
Potřeba prvotních citových a sociálních vztahů 8
Potřeby člověka Pesso-Boyden • Potřeba sociálního/ fyzického místa (place) • Potřeba výživy (nurture) • Potřeba podpory (support) • Potřeba ochrany (protection) • Potřeba hranic/ limitů ( limits) Poznání ve třech stupních – konkrétní, symbolické, zvnitřněné 9
Frustrace z neuspokojení psychologických potřeb touha
náhradní čas
citová subdeprivace náhradní mechanismy uspokojení potřeb citová deprivace náhradní zdroje uspokojení potřeb 10
Teorie motivace • Teorie dvou faktorů (F. Herzberg) – motivátory (ovlivňují pracovní spokojenost)
a frustrátory
(ovlivňují pracovní nespokojenost)
• Teorie tří kategorií potřeb (C.P. Alderfer) – ERG akronym : existence, bezpečnost, bytí; sociální vztahy; rozvoj osobnosti
• Teorie potřeby dosáhnout úspěchu (D. McClelland) – potřeba sounáležitosti, moci a úspěchu. „Sbírání bodů“ v jakémkoliv pólu – dležité je množství, ne směr.
• Teorie očekávání (V. Vroom) – hodnota –subjektivní oceňování cíle a očekávání (subjektivní posouzení pravděpodobnosti dosažení) – atraktivita – přiměřené úsilí
• Teorie spravedlivé odměny (L. Porter,E. Lawler) – rovnováha vydání a zisku (dávám –dostávám , funguje srovnávání) rovnováha vydání a zisku (dávám –dostávám , funguje srovnávání)
• Teorie zesílených vjemů pozitivního chování, utlumování nežádoucího chování
(F. Skinner) – oceňování
• Teorie pěti jazyků lásky
(H.Cloude) – soustředěná pozornost, fyzický kontakt, dárky, skutky lásky, slova ujištění) 11
Specifika práce s handicapovanými dětmi 1. MENTÁLNÍ RETARDACE
2. SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ PROSTŘEDÍ
7. MAKROKLIMA SPOLEČNOSTI
6. KOMBINACE PORUCH
3. SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY
5. NEŽÁDOUCÍ NÁVYKY
4. DEPRIVACE, SUBDEPRIVACE, TRAUMATA 12
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 1. MENTÁLNÍ RETARDACE
• omezené vnímání příčin a důsledků • nedostatečné schopnost předjímání, chápání souvislostí • omezená schopnost transferu • omezená schopnost flexibility • omezené možnosti úrovně vzdělávání • omezený všeobecný přehled • omezená schopnost sebeřízení, sebereflexe, sebekontroly
13
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 2. SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ PROSTŘEDÍ
• snížený SES rodiny • dysfunkční rodinné prostředí • omezený jazykový kód -Bernstein • odlišné kulturní návyky • sociální exkluze • rigidní forma životních schémat 14
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 3. SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY • nedostatečná motivace ke zdravému životnímu stylu • omezené možnosti kladných životních ambicí • nedostatečná odpovědnost za vlastní rozhodnutí či přesouvání odpovědnosti • nedostatečná pracovní kázeň • narušená občanská odpovědnost • prekriminální jednání
15
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 4. DEPRIVACE, SUBDEPRIVACE, TRAUMATA • emocionální anestezie, citová oploštělost • sociální dědičnost – přenos generačních soc-em. dluhů • narušená bazální důvěra a pocit bezpečí • upevňování náhradních zdrojů či mechanismů uspokojení potřeb • psychosomatické defekty 16
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 5. NEŽÁDOUCÍ NÁVYKY • zneužívání NL • preference konzumního životního stylu • zneužívání sociálních výhod, dávek • nedostatečné hygienické, ekonomické, sociální a kulturní návyky 17
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 6. KOMBINACE PORUCH • omezené možnosti samostatnosti a sebeobsluhy • omezené či zkreslené vnímání světa • sociální exkluze • omezená životní perspektiva • omezená kvalita pracovní spokojenosti
18
Důsledky handicapů pro rozvoj klíčových kompetencí 7. MAKROKLIMA SPOLEČNOSTI • výkonově zaměřená společnost • nedostatečný důraz na „umění být“ • odmítání jinakosti • komplex povýšenosti majority • proklamace procesů inkluze
19
Profesní scénář Pracovní list 1. 2. 3.
Vyberte si metaforu, která nejlépe vystihuje váš pracovní scénář, základní profesní ideu (nikdo není absolutně čistý typ – který scénář je nejvýstižnější?) Najděte stejně zaměřené kolegy, vytvořte skupinku a prodiskutujte krátce své důvody pro daný výběr předpoklady, průběh, důsledky Prezentujte veřejně závěry diskuse
20
Profesní scénáře • • • •
Z čeho vychází PS ? Jak se projevuje ? Co ovlivňuje PS? Jaké jsou důsledky PS ?
21
Profesní scénář Vyberte si metaforu, která nejlépe vystihuje váš pracovní scénář, základní profesní ideu (nikdo není absolutně čistý typ – který scénář je nejvýstižnější?)
22
Přístup k problémovým jevům Pozorně se dívejte na obrázek. Zamyslete se nad tím, jak která emoce ovlivňuje přístup k problémovým jevům a jejich řešení.
• • • • • • •
strach - úzkost lítost - sebelítost hněv - vztek smutek odpor empatie (?) údiv - zvědavost 23
Sociální skupina
Skupina je souborem jedinců, z nichž každý jednotlivec je ovlivňován skupinou a sám skupinu ovlivňuje. Sociální systémy se vyvíjejí v určitých vývojových fázích s rozdílnou sociální dynamikou. Spolužití skupiny se odehrává se třech rovinách, které jsou vzájemně podmiňující a prostupné: • personální systémová rovina (vliv jednotlivce) • skupinová systémová rovina (charakter vzájemných vztahů mezi členy skupiny) • socioekonomická systémová rovina (vztahy mezi skupinou a jejím okolím)
24
(Belz, Siegrist, 2001)
Sociální skupina • V sociální skupině probíhá víceúrovňová komunikace. • Skupina jako otevřený systém funguje podle Belze a Siegrista (2001) na základě následujících principů: 25
princip zpětné vazby • vztahy, které vznikají, jsou cyklické povahy – nemají začátek ani konec.
26
princip komplementarity : • otevřené systémy jsou více než součet individuálních charakterů • struktura a kvalita kontaktů má komplexní povahu
27
princip nepředvídatelnosti : • výsledky skupiny se nedají předvídat • otevřené systémy pracují s variabilitou jedinců
28
princip homeostázy: • skupiny se snaží o rovnováhu ve vztazích, při narušení systému dochází automaticky ke spuštění procesu „kalibrace“ hodnot, vztahů a norem 29
Vývojové fáze skupiny 1.fáze : První kontakt a orientace, příchod 2.fáze : Boj o moc a kontrola, kvašení 3.fáze : Důvěrnost, a intimita, vyjasnění 4.fáze : Diferenciace, jednání 5.fáze : Rozdělení a rozpuštění, rozchod. (Belz, Siegrist,2001) 30
1. fáze: první kontakt
• • • •
„první kontakt a orientace, příchod“
nejistota jednotlivých žáků - členů skupiny, zvýšená zdrženlivost a sociální distance, formulování očekávání prvotní eliminace předsudků“
Role pedagoga:
• vytvořit podmínky pro vzájemné seznamování žáků,
žáků a třídního učitele případně dalších vyučujících. • komplexní program, který eliminuje adaptační problémy. • větší míra osobní odpovědnosti za vedení lidí, organizování, rozhodování, styl řízení je spíše autoritativní ( ne autoritářský), vytváří se základní pravidla soužití a plán rozvoje skupiny. 31
2. fáze: boj o moc „boj o moc a kontrola, kvašení“ • • • • • •
snahy o nalezení vlastní pozice ve skupině vytváření podskupin a koalic uvnitř třídy prosazováním vlastních názorů se záměrem získat vliv či sympatie (mnohdy za každou cenu), boj o moc, jedna z nejnepříznivějších fází – chybí sociální opory a současná struktura třídy téměř znemožňuje vytvářet zdravé sociální klima, v této fázi hrozí i odchody některých jednotlivců.
Role pedagoga: • • • •
v určitých mezích musí připustit přirozený boj o moc ve skupině může přispět k usměrnění a řízení této stratifikace výběrem aktivit, ve kterých se jedinci mají možnost mnohostranně projevit očekává se od něho vytváření podmínek pro „čestný boj“ potřebuje mimořádnou sociální vnímavost k rozpoznání nežádoucích tendencí a jevů, případně hledání silných stránek každého jedince. 32
3. fáze - důvěrnost • • • • •
„ důvěrnost, a intimita, vyjasnění“ jedna z nejpříznivějších fází vývoje skupiny dynamika skupiny směřuje k otevřené komunikaci, vzájemnému respektu, kooperaci a budování vzájemných vztahů a vazeb vytváření pocitu sounáležitosti proměna formální skupiny v neformální vytváření společné skupinové identity „my“, „naše třída“.
Role pedagoga: • využití pozitivního potenciálu k podpoře spolupráce uvnitř třídy, aktivit podporujících vnitřní kohezi třídy • přenést část odpovědnosti na žáky • vytvářet situace, které podněcují kooperaci – projektové vyučování, zadávat práci „všech pro všechny“, • vytvořit podmínky pro participaci žáků na plánování, rozhodování, případně kontrole. 33
4.fáze- diferenciace „diferenciace, jednání“ • vysoká soudržnost členů • akceschopnost a práceschopnost • akceptace odlišnosti osob • dynamiku skupiny ovlivňuje zvýšená ochota jedince přizpůsobit se potřebám celku • třída se řídí téměř sama – jasně strukturované role
Role pedagoga • vytvářet podmínky pro činnost třídy v dalších oblastech • vnitřní koheze a vysoká soudržnost členů uschopňuje třídu vystupovat a angažovat pro jiné • lze působit na prosociální cítění žáků a orientovat je k pomoci druhým, ve škole i mimo školu • při nevyužití potenciálu hrozí tzv. žabomyší války“ a zbytečné neshody mezi členy skupiny- spolužáky i mezi třídním učitelem a žáky. • při vhodném vedení je možné těžit ze synergického efektu – při kvalifikovaném rozdělení týmových rolí 34
5. fáze- rozdělení, rozpuštění
„rozdělení a rozpuštění, rozchod“ • napětí z očekávané změny • znovu dochází k ambivalentním vztahům • postupné přeorientování na nové skupiny • vytváří se či zpečeťuje „přátelství na celý život“ • dokumentace dění, vytváření artefaktů zachycujících dění ve skupině - třídě, zachycení podstatných kritických situací, k tvorbě upomínkových předmětů na „my“
Role pedagoga: • individualizace přístupu a umožnění rozvoje samostatnosti • orientace na další fázi vzdělávání či zapojení do pracovního procesu • podpora třídy prostřednictvím rekapitulací zátěžových situací, které se jim společně podařilo zvládnout a povzbuzení žáků k přenosu zkušeností do dalšího stadia osobního i profesního rozvoje. 35
Etapy rozvoje pracovního týmu 1. forming
• nejistota • závislost na vedoucím • testování přiměřenosti sociálního chování
• formulace pracovních cílů • volba metod práce • stanovení zásad a pravidel práce v týmu
2. Storming
• obsazování sociálních rolí • konflikt mezi jednotlivci i mezi dílčími skupinami • disciplíny • řešení otázek moci, kontroly a
• polarizace názorů a stanovisek • odmítnutí sociální kontroly individuálních výsledků
3. Norming
• vznik týmové soudržnosti • uplatnění a respektování sociálních norem • vzniká spontánní vědomí „ MY“
• vznik kooperace • věcné řešení úkolů • dosažení prvních cílů
4. Performing
• společné řešení interpersonálních problémů • flexibilní zvládnutí pracovních rolí •Společná odpovědnost •Přirozenost jednání
• plná orientace na dosažení pracovních cílů • pozitivní výsledky • orientace na budoucí práci
5. Adjourning
• posilování všech pozitivních rysů týmové práce
• snaha překonat v další práci týmu počáteční chyby cíleným týmovým tréninkem 36
Týmové role podle M. Belbina dynamika
REŽISÉR
PROCESNÍ SPECIALISTA
MYSLITEL
LÍDR LÍDR (STRATÉG)
VĚCNÝ SPECIALISTA
užitečnost
efektivita
DIKTÁTOR
DOTAHOVATEL
PEČOVATEL HYBATEL
37
stabilita
METODY PRÁCE • VYCHÁZÍ ZE STRUKTURY TŘÍDY • VYCHÁZÍ Z TEORIÍ POTŘEB • RESPEKTUJÍ AKTUÁLNÍ VÝVOJOVOU FÁZI SKUPINY • REFLEKTUJÍ SKUPINOVOU DYNAMIKU • ODPOVÍDAJÍ CÍLI VÝCHOVNÉHO PLÁNU 38
Techniky práce se třídou (v průběhu semináře)
Co sleduji? Co zjišťuji? K čemu chci dojít?
• • • • • • • •
Poklad Hytláci Xichtíky Domino Jeden o voze, druhý o koze Míčkovaná Možnosti pohledu Ankety / velkoplošné, individuální
39
Hlavní činnosti školského poradenského pracovníka CHTÍT
NASLOUCHAT
VNÍMAT
MOTIVOVAT MÍT ZÁJEM
KONAT
40
Technika: „Rybí kost“ Instrukce: Podle naznačených otázek popiš svůj zážitek z poslední doby KDY? ……………….
KDO?................................
……………………….
………………………
S KÝM? ……………. JAK?...............................
CO ?............................... KDE?……………… ………………………
………………
PROČ ?............................... JAK TO DOPADLO?
………………………………… ………………………………………………………………………………….. 41
PAT MIRROIR analýza • Obavy (Čeho se lidé obávají?) • Lákadla (Co je naopak přitahuje ?) • Tendence (Jaké mají tendence?) Používá se při zavádění změn, rozhodování. Umožní identifikaci překážek, stimulů a směřování – vede ke konkretizaci operačních strategií. 42
Dovednosti pro život
(Peele a Brodsky,1991)
• řešení
Být s druhými
Emocionální nezávislost
Racionalita, samostatnost řád,disciplína
• • • • • • • • • •
problémů komunikace relaxace umět být sám vytvářet důvěrný vztah pracovní dovednosti odmítání umění odlišovat se soběstačnost umět se těšit ze života dělat si radost zdravým způsobem 43
Děkuji za pozornost.
V další části se budeme zabývat sociálně pedagogickým přístupem v práci se skupinou. 44
