Příležitost dělá (t) zaměstnance
Workshop Ostrava, kulturní dům Akord Dne 14. 4. 2015 Zápis z diskuze se skupinou Diskusní kluby: ZAMĚSTNAVATELÉ – vedoucí skupiny: Bc. Irena Sentenská, pracovní poradce Ostrava ÚŘAD PRÁCE - vedoucí skupiny: Ing. Lucie Norysová, vedoucí referátu projektů EU NEZISKOVÉ ORGANIZACE OSTRAVA - vedoucí skupiny: Mgr. Martin Navrátil Ph.D., lokální konzultant NEZISKOVÉ ORGANIZACE – vedoucí skupiny: Vlasta Šindlerová, DiS., pracovní poradce Karviná OBCE, ASISTENTI PREVENCE KRIM. – vedoucí skupiny: Ing. Petra Prouzová, projektový manažer ZAMĚSTNAVATELÉ – vedouc í skupiny: Eliška Zemanová, pracovní poradce Odry Výstup jednání:
1. Lze vyplatit klientům výplatu v hotovosti? Všichni ze skupiny zaměstnavatelů se shodli na tom, že způsob výplaty si určuje zaměstnanec. Je však potřeba upozornit potencionální zaměstnance, že dluhy a exekuce se platí i z výplaty v hotovosti. Sociální správa registruje každého zaměstnance a pak většinou je výplata v hotovosti ponížena o exekuce. V případě blokovaného účtu má však výplata v hotovosti význam. Zaměstnavatelé uvedli, že poskytuji svým zaměstnancům v prvním měsíci zálohu na jízdné, aby nejezdili „na černo“.
2. Jak je to s pracovními pomůckami? Zaměstnavatelé uvedli, že první měsíc po nástupu do práce vyžadují pracovní pomůcky po zaměstnancích, pokud se osvědčí již další měsíc, jsou plně vybaveni. Tyto ochranné pomůcky jsou pořizovány na ½ roku. K tomu dostávají prací prášky, hygienické pomůcky – mýdlo, ručník apod. Všichni respektují zák. práce a chtějí předejít možným úrazům.
3. Dokládání docházky pro výplatu jízdného Zaměstnavatelé byli požádání o vypisování pracovní doby do předložených tabulek v případě, že zaměstnanec požádá svého pracovního poradce o proplácení jízdného. Zaměstnavatelé navrhli dokládat kopií docházky potvrzenou zaměstnavatelem, což bylo s vděkem přijato. Přesto požádali o zaslání e-mailovou poštou o zmíněnou tabulku. Veronika Štěrbová slíbila zaslání.
Příležitost dělá(t) zaměstnance CZ.1.04/2.1.00/70.00051 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
4. OSVČ Jan Šuster Poděkoval za organizaci workshopu a především uvedl, že velkou úctu a uznání si zaslouží pracovní poradci, kteří odvedli kus práce s potencionálními zaměstnanci a především s umístěnými zaměstnanci. Uvedl: „Děkuji Vám poradcům, bez Vás by to skutečně nešlo“.
5. Organizace SDO Brontosauři Zaměstnavatelé se připojili k poděkování i za své poslední zaměstnance. Uvedli, že jsou oba velmi spokojeni a zaměstnavatelé jsou spokojeni s nimi. Nyní je vzali s sebou do obchodu, kde jim nakoupili veškeré pracovní pomůcky. Jsou však k nim velmi benevolentní, ale vyžadují splnění udělené práce. Nyní jim nabídli školení v oboru a oba se ho zúčastní. Zmínili se i o tom, že pokud jim pracovní elán vydrží, rádi by si je nechali i déle než jen ½ roku.
6. Platnost bezdlužností – novela zákona o zaměstnanosti Zaměstnavatelé vznesli i jednu připomínku: platnost dokladu o bezdlužnosti (1 měsíc) je naprosto neakceptovatelná. Žádají o prodloužení na 3 měsíce. Ve veřejné diskuzi uvádí vedoucí zaměstnanosti Krp Ostrava Ing. Jiří Krhut, že tato platnost vyplývá ze zákona, přesto ÚP podává na tento fakt připomínku směrem k MPSV.
7. Problematika sociálních podniků Sociální podniky se potýkají se značnou fluktuací svých zaměstnanců, nízkou udržitelností v zaměstnání, zaměstnanci nemají rozvinuté pracovní návyky, chodí často na nemocenské. Proto je u sociálních podniků velký problém vypočítat evidenční počet zaměstnanců, uvedl sociální podnikatel p. Bršťák, firma StavZem, s. r. o.
8. Metodika zpracování evidenčního počtu zaměstnanců Metodika výpočtu je velmi náročná, zaměstnavatelé si s výpočtem neví rady. Bojují s velkou administrativou, na kterou nebyli zvyklí, případně musí na administrativu uvolnit speciálního pracovníka, který se bude o vše starat.
9. Zkušenosti zaměstnavatele s účastníky projektu S účastníky projektu mají pozitivní i negativní zkušenosti. Často narážejí na nutnost zapracování těchto lidí a nutnost pracovního dozoru. Každý měsíc řeší poskytování záloh a následné vyúčtování. Setkávají se s různými argumenty účastníků, díky kterým se snaží o zálohu zažádat.
10. Doporučení změn, které by se mohly objevit v návazném projektu Rozšíření sociálně vyloučených lokalit na území Oder. Některé ulice, kde bydlí sociálně slabé rodiny, nejsou uvedeny v seznamu SVL.
Příležitost dělá(t) zaměstnance CZ.1.04/2.1.00/70.00051 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
Upravit kritéria pro CS. U některých uchazečů existuje velmi tenká hranice mezi tím, zda je zařadit do projektu nebo ne. Pokud by se rozšířil počet SVL, měli by možnost splnit kritéria pro vstup do projektu i ti lidé, kteří zde bydlí, ale chybí jim splnit právě 3 znaky sociálního vyloučení.
11. Role APK Asistenti prevence kriminality působí v Karviné (byl napsán návazný projekt) – aktuálně 2 terénní pracovníci. Požadavkem na tuto pracovní pozici: ZŠ, čistý TR, přirozená autorita a respekt, znalost lokality. Náplň práce – využitelné pro projekt: hledání klientů, spolupráce na terénní práci, exkurze. Nově jsou APK také v Bruntále – do debaty se zapojila E. Kubišová, pracovní poradce z Bruntálu, toto je využitelné pro příští projekt. Otázka, na koho se obrátit pro navázání spolupráce. V Ostravě skončil projekt na APK v prosinci 2014, od té doby nejsou. Chystá se návazný projekt. Potenciál do budoucna.
12. Spolupráce s hmotnou nouzí – ÚP ČR Sociální pracovnice MMO navrhla navázání bližší spolupráce s hmotnou nouzí na ÚP ČR. Do příštího projektu určitě představit projekt na hmotné nouzi a pokusit se sdílet informace.
13. Sdílení informací o klientech Diskuse ohledně ochrany osobních údajů klienta, ale také potřebě sdílet informace o klientovi – některé informace má sociální pracovník města, některé sociální pracovník NNO, některé zprostředkování a některé pracovní poradce RT… po dohodě by mohli soc. pracovníci s poučeným souhlasem klienta poskytnout RT výpis z karty klienta. Nelze údaje poskytnout na základě memorand.
14. Zdravotní prohlídka RT navrženo vyslání klientů na zdravotní prohlídku – dle názoru zúčastněných v tom nevidí problém ani překážku – předejde se tak nejasnostem při zdravotních omezeních klientů.
15. Intenzita aktivit pro klienty M. Vavříková považuje zapojení klientů za málo intenzivní – ve chvíli, kdy si klienti na sebe zvyknou ve skupině na motivačním kurzu, tak už končí (pouze 24h). Doporučuje pozvolněji klienty zapojovat na počátku a pak zintenzivňovat práci. Za obzvlášť důležité považuje nastavení pravidelnosti pro klienty – tedy aktivity např. stejné dny v týdnu vždy pondělí, středa, pátek. Dále paní Vavříková navrhla, aby se s klienty zkoušelo, zda vydrží 8h pracovat – např. celodenní úklid pod dohledem.
Příležitost dělá(t) zaměstnance CZ.1.04/2.1.00/70.00051 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
16. Načasování projektu Motivační kurzy by se měly odehrávat zejména přes zimu – nejsou sezónní práce, méně brigád – tak, aby nebyla velká absence klientů.
17. Motivace k účasti na rekvalifikaci Měl by být více svázán proces, kdy klienti buď před nástupem na RK budou mít již jistou práci, nebo nastoupí do práce a teprve při zaměstnání si dodělávají rekvalifikaci.
18. Síť zaměstnanosti Měla by fungovat síť či klíčoví lidé, kteří budou umět klientům navrhnout nejlepší projekt pro ně samé – mladé (bez větších omezení) směřovat do Odborných praxí, více znevýhodněné na trhu práce do projektu pro sociálně znevýhodněné, starší lidé do projektu 50+
19. Nabourání rutiny klientů Pro klienty je obtížná změna – přechod mezi (několika-letou) pasivitou nezaměstnaného člověka do zaměstnání na HPP -> proto je nutné maximálně využít prostupné zaměstnávání a jiné přizpůsobení (např. pro ženy s dětmi zkrácené úvazky).
20. Proplácení přímé podpory Pro klienty není vždy vyhovující až následná refundace cestovného nebo výpisů z RT a dalších potvrzení. Otázka, zda by ÚP nemohl platit dopředu. Tato varianta je nerealizovatelná – dále bude muset probíhat formou refundace. Dá se uvažovat o častější refundaci. Už nyní jsou ale pracovní poradci co nejvíce flexibilní, tzn. proplácí častěji, nebo přímo chodí s klienty proplácet přímou podporu rovnou z pokladničky.
21. Odměna za práci Dle zkušeností Mgr. Foldynové považují klienti za práci, za kterou by jim měla náležet odměna, i praxe při rekvalifikaci. Klienti často odmítají dělat cokoli zdarma – proto tréninková práce (bezplatná stáž) u nich nepřichází v úvahu. Při práci „na černo“ dostávají klienti zaplaceno hned nebo týdně. Rozdíl oproti legální práci – zde často čekají měsíc a půl. Klienti při legální práci nevidí okamžitý finanční výsledek své pracovní snahy.
22. Prosperita klienta Účast klienta v projektu na zaměstnávání předpokládá zvýšení životní úrovně klienta. Je nutné se ve spolupráci s hmotnou nouzí dopočítat scénáře finančně pozitivního vývoje pro klienta po nástupu do zaměstnání. Pokud se práce nevyplatí, je to demotivující, nemá to pro ně smysl. Příležitost dělá(t) zaměstnance CZ.1.04/2.1.00/70.00051 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
23. Publicita projektu Nutno informace o projektu uzpůsobovat klientům – podat přímou a jednoduchou informaci. Pracovní poradci mohli při náboru přenášet míru složitosti výběru klientů do projektu na klienty samotné (vysvětlováním, co všechno musí podepsat, zařídit…) Administrace projektu je náročná, ale vůči klientů, ale i vůči veřejnosti (NNO, obce) musí jít co nejjasnější a stručná informace. Procesní detaily ke klíčovým aktivitám – uvést na letáčcích.
24. Práce s klientem v projektu Nejlepší přístup je takový, kdy účast klienta v projektu je vázána na 1 člověka (pracovní ho poradce). Není dobré si předávat klienta mezi dalšími osobami.
25. Zkušenosti z neziskových organizací Klienti jsou dlouhodobě nezaměstnaní, často se jim nedaří nacházet pro ně pracovní uplatnění. Neziskové organizace by měly více apelovat na pracovní uplatnění klienta a tlačit klienty do zaměstnání. Důležité je sdílení informace o klientech mezi pracovními poradci projektu a mezi sociálními pracovníky NNO. 26. Case management Představení možnosti fungování spolupráce NNO a RT projektu dle case managementu – tedy schůzky pracovníků, práce s celými rodinami. 27. S čím jste byli/nebyli spokojeni? Jaké zkušenosti máte osobně s projektem Příležitost dělá(t) zaměstnance? Skupina NNO došla k závěru, že o projektu měli informací málo, dostávaly se k nim spíše nahodile a neformální cestou přes jiné pracovníky či klienty samotné. Shodli se, že by uvítali větší propagaci a přikláněli se k možnosti osobních konzultací, kde by bylo možné doptávat se. Připomínka např. ze strany zástupkyně PMS Ostrava – mezi velkým množstvím letáků v e-mailové poště se další propagační materiál ztratí. Jinak si spolupráci s ÚP nemůže PMS vynachválit. Sepsána nová deklarace. Rozhodně by dali přednost tomuto projektu, neboť vnímají, že jde o komplexní program práce s klienty ze sociálně vyloučených lokalit. Další připomínka se týkala VPP (zaměstnavatel nahlásí lidi, které už zná). Za MěÚ Krnov (konzultantka pro soc. začleňování) se o projektu dověděli na „poslední chvíli“ – pozvání proběhlo v měsíci lednu 2015. Dále chtěli podpořit lidi z výkonu trestu, ovšem problém s čistým trestním rejstříkem. Z výpisu TR nejde zjistit, o jaký druh provinění šlo – všeobecně uveden jen §, který nic neřekne. Určitě by uvítali větší (informaci) komunikaci se zaměstnavateli, mívají různé přístupy k zaměstnávání této cílové skupiny – „dotace státu versus zaměstnavatelé (OSVČ, právnické osoby) nejde to z mé kapsy, tak ať pracují méně“. Realizační tým – prověřujeme zaměstnavatelé po stránce bezdlužnosti. Zástupci NNO uvedli, že jejich klientela opravdu práci neodmítá. Tito lidé se chtějí vymanit z obtížné sociální situace, jen jim v tom často brání objektivní Příležitost dělá(t) zaměstnance CZ.1.04/2.1.00/70.00051 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
překážky a předsudky druhých lidí. ÚP vnímají stále jako organizaci s represivními nástroji – menší důvěra.
28. Co přesněji byste potřebovali zlepšit? Pracovní skupina se shodla na tom, že by měli být jednotlivé aktivity intenzivnější, v kratší době, aby klienti neztratili motivaci. Délka 4 vyučovacích hodin je ideální a to pro udržení pozornosti klientů. Možná by bylo přínosnější zakomponovat více modelových situací (pohovory, telefonický styk, jednání apod.). Dát větší důraz na individuální schůzky, aby se rozvinula důvěra. Určitě zajistit exkurze u zaměstnavatelů.
29. Padla rovněž otázka ohledně návazného projektu V diskuzi padla otázka, zdali bude realizační tým, manažeři připravovat další projekt, který naváže na tento pilotní. Zodpovězeno – ano, chystáme verzi č.2. Poté vyvstala tedy otázka, zdali se do něj budou moci zařadit klienti z této verze? Není zatím jasné, jak bude projekt č II nastaven, ale podpořit dotačně nebude možné stejné klienty.
30. Dobrovolnost účasti klientů v projektu versus IAP Klientům zařazeným do projektu povinně IAP sjednávat; pokud by nebyl sjednán IAP, pak ale uchazeči zaslat/předat před VŘ doporučenku na pracovní místo. Pokud by došlo ke zmaření aktivity klientem – jasné předpoklady k sankčnímu vyřazení klienta.
31. Aktivní politika zaměstnanosti – příspěvky zaměstnavatelům V oblasti APZ ÚP a SÚPM diskuse k pracovním poměrům na dobu určitou (do roku 2014 byla platná podmínka – doba neurčitá, což se pro rok 2015 změnilo): Oba ÚP se vyjádřily, že s tímto nesouhlasí, z politiky APZ se vytrácí sociální aspekt tohoto zaměstnávání a podporuje se účelový přístup zaměstnavatelů (opakované čerpání dotací na sezónní práce, tyto nástroje nevedou k trvalejšímu zaměstnání klienta). Souvisí to i s omezenými zdroji na APZ a velkým zájmem zaměstnavatelů o příspěvky. Nicméně v našem projektu pro SVL má tato podmínka (doba určitá) své opodstatnění – klienti jsou bez příspěvků nezaměstnatelní a i krátkodobé zaměstnání může mít význam v jejich situaci. Pokud by zaměstnavatel měl mít na výběr, zda zaměstnat klienta z SVL nebo „jen“ dlouhodobě nezaměstnaného, vybere si dlouhodobě nezam. Ze směrnic APZ by RIPy měly být vyjmuty nebo mít své výjimky.
32. Spolupráce s obcemi – veřejně prospěšné práce Konkrétní úroveň v realizaci VPP a spolupráci s městy, radnicemi (NJ, FM) – je důležitá spolupráce ÚP s těmito institucemi jako důležitými aktéry při zaměstnávání znevýhodněných osob, také SVL osob. Nemůžeme vyžadovat zaměstnávání těchto osob po podnikatelských subjektech, prvotně se očekává zaměstnávání těmito institucemi příp. v rámci neziskových organizací. Spolupráce s městy není na dobré úrovni – jsou nositeli pouze několika desítek míst na VPP. Zkušenosti potvrzují, že neformální vazby a politická reprezentace hrají velkou roli při zaměstnávání osob s více hendikepy na trhu práce.
Příležitost dělá(t) zaměstnance CZ.1.04/2.1.00/70.00051 Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.
