PRÁCE S TEXTEM - Rabín Löw zastavuje císařský kočár AUTOR – Mgr. Jana Pikalová OČEKÁVANÝ VÝSTUP – Procvičování četby a porozumění textu na základě doplňování vět z nabídky FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU – pracovní list pro žáka POMŮCKY – papír, kopírka INSTRUKCE – Žáci dostanou text s vynechanými větami. Dále dostanou nastříhané věty, které mají doplnit. Žáci mohou pracovat sami, ve dvojici nebo ve skupině. OBSAH – 1. Pracovní list pro žáka -Text s vynechaným místem pro doplnění věty 2. Doplňované věty připravené k rozstříhání 3. Řešení – text se zvýrazněnými doplněnými větami ZPŮSOB PRÁCE – individuální, ve dvojicích, skupinový ZDROJ – Čítanka pro 7. ročník, SPN, Praha, 1998
Originální text Rabín Löw zastavuje královský kočár Čas od času se proti židům vzedmula vlna pomluv. Nejhorší z pomluv byla, že židé zabíjejí tajně křesťany a používají jejich krve ke svým náboženským obřadům. Za vysokého rabína Löwa se tyto pomluvy znovu rozrostly a rabín v nich viděl nebezpečí pro celou obec. Od zlých pomluv byl jen krok k násilí. Jak často dala nespravedlivá slova sílu pažím k ještě nespravedlivějšímu činu! Tehdy vládl v českých zemích císař Rudolf II. Sídlil na Pražském hradě obklopen svými dvořany a nádherou, ale také učenci, hvězdáři a hvězdopravci, alchymisty hledajícími kámen mudrců, tu znamenitou pralátku všeho, co na světě stojí, i co se na něm hýbe, pralátku, která má moc proměňovat ve zlato i železo a člověka omlazovat a učinit ho nesmrtelným. Rabín Löw se rozhodl vydat se ke dvoru císaře Rudolfa a žádat císaře o slyšení. Ale získat přijetí u císaře nebylo snadné a pomoc, kterou židé proti pomlouvačům potřebovali, nebylo možné odkládat. Proto zvolil učený rabín zvláštní způsob, jak o slyšení požádat. Císař Rudolf II. jezdíval v některých dnech z malostranského břehu na staroměstskou stranu po kamenném mostě. Rabín Löw znal ty dny. O nejbližším z nich se vmísil do houfu zvědavců, kteří na mostě postávali a čekali na podívanou. A někteří tu stáli už o hodinu dříve, jen aby nezmeškali. Jak se kočár blížil, letěla o tom zpráva od úst k ústům a lidé císaře zdravili a tlačili se, aby lépe viděli. Šumu a zmatku využil rabín Löw. Protáhl se mezi diváky a zastoupil kočáru cestu. „Z cesty, z cesty,“ volali lidé okolo rabína. Rabín stál uprostřed mostu jako kámen vsazený do dlažby. Kočár se rychle přibližoval, už byly k rozeznání stříbrné ozdoby na koňských postrojích, už dopadla nedaleko rabína kopyta dvou párů vzácných koní a zřetelně spatřil tvář vozky, užaslou a rozzlobenou. „Z cesty,“ křičeli znovu na rabína diváci a zvedali kamení a kusy ztvrdlého bláta a házeli je po Löwovi, aby ho zahnali. Ale kamení i bláto se ve vzduchu proměňovaly a k rabínovým nohám dopadaly svěží a vonné květiny. Císař zaslechl neobvyklý křik a vyhlédl z okénka kočáru. Vtom se koně prudce zastavili, jako by před nimi vyrostla zeď. Zarazili těsně před rabínem Löwem. Rabín sňal z hlavy čepici a kráčel po dlažbě poseté kvítím ke kočáru. Hluboce se uklonil a požádal císaře o slyšení. Císař, udiven tím, čeho byl právě svědkem, milostivě přislíbil, že rabína přijme. Ať vyčká sedm dní a sedmého dne nechť se nevzdaluje z domu.
Pracovní list pro žáka Rabín Löw zastavuje královský kočár Čas od času se proti Židům vzedmula vlna pomluv.
Za vysokého rabína Löwa se tyto pomluvy znovu rozrostly a rabín v nich viděl nebezpečí pro celou obec.
Jak často dala nespravedlivá slova sílu pažím k ještě nespravedlivějšímu činu!
Sídlil na Pražském hradě obklopen svými dvořany a nádherou, ale také učenci, hvězdáři a hvězdopravci, alchymisty hledajícími kámen mudrců, tu znamenitou pralátku všeho, co na světě stojí, i co se na něm hýbe, pralátku, která má moc proměňovat ve zlato i železo a člověka omlazovat a učinit ho nesmrtelným.
Ale získat přijetí u císaře nebylo snadné a pomoc, kterou Židé proti pomlouvačům potřebovali, nebylo možné odkládat.
Císař Rudolf II. jezdíval v některých dnech z malostranského břehu na staroměstskou stranu po kamenném mostě.
O nejbližším z nich se vmísil do houfu zvědavců, kteří na mostě postávali a čekali na podívanou.
Jak se kočár blížil, letěla o tom zpráva od úst k ústům a lidé císaře zdravili a tlačili se, aby lépe viděli.
Protáhl se mezi diváky a zastoupil kočáru cestu.
Rabín stál uprostřed mostu jako kámen vsazený do dlažby.
„Z cesty,“ křičeli znovu na rabína diváci a zvedali kamení a kusy ztvrdlého bláta a házeli je po Löwovi, aby ho zahnali.
Císař zaslechl neobvyklý křik a vyhlédl z okénka kočáru.
Zarazili těsně před rabínem Löwem.
Hluboce se uklonil a požádal císaře o slyšení.
Ať vyčká sedm dní a sedmého dne nechť se nevzdaluje z domu.
Doplňované věty Nejhorší z pomluv byla, že Židé zabíjejí tajně křesťany a používají jejich krve ke svým náboženským obřadům. Od zlých pomluv byl jen krok k násilí. Tehdy vládl v českých zemích císař Rudolf II. Rabín Löw se rozhodl vydat se ke dvoru císaře Rudolfa a žádat císaře o slyšení. Proto zvolil učený rabín zvláštní způsob, jak o slyšení požádat. Rabín Löw znal ty dny. A někteří tu stáli už o hodinu dříve, jen aby nezmeškali. Šumu a zmatku využil rabín Löw. „Z cesty, z cesty,“ volali lidé okolo rabína. Kočár se rychle přibližoval, už byly k rozeznání stříbrné ozdoby na koňských postrojích, už dopadla nedaleko rabína kopyta dvou párů vzácných koní a zřetelně spatřil tvář vozky, užaslou a rozzlobenou. Ale kamení i bláto se ve vzduchu proměňovaly a k rabínovým nohám dopadaly svěží a vonné květiny. Vtom se koně prudce zastavili, jako by před nimi vyrostla zeď. Rabín sňal z hlavy čepici a kráčel po dlažbě poseté kvítím ke kočáru. Císař, udiven tím, čeho byl právě svědkem, milostivě přislíbil, že rabína přijme.
Řešení Rabín Löw zastavuje královský kočár Čas od času se proti židům vzedmula vlna pomluv. Nejhorší z pomluv byla, že židé zabíjejí tajně křesťany a používají jejich krve ke svým náboženským obřadům. Za vysokého rabína Löwa se tyto pomluvy znovu rozrostly a rabín v nich viděl nebezpečí pro celou obec. Od zlých pomluv byl jen krok k násilí. Jak často dala nespravedlivá slova sílu pažím k ještě nespravedlivějšímu činu! Tehdy vládl v českých zemích císař Rudolf II. Sídlil na Pražském hradě obklopen svými dvořany a nádherou, ale také učenci, hvězdáři a hvězdopravci, alchymisty hledajícími kámen mudrců, tu znamenitou pralátku všeho, co na světě stojí, i co se na něm hýbe, pralátku, která má moc proměňovat ve zlato i železo a člověka omlazovat a učinit ho nesmrtelným. Rabín Löw se rozhodl vydat se ke dvoru císaře Rudolfa a žádat císaře o slyšení. Ale získat přijetí u císaře nebylo snadné a pomoc, kterou židé proti pomlouvačům potřebovali, nebylo možné odkládat. Proto zvolil učený rabín zvláštní způsob, jak o slyšení požádat. Císař Rudolf II. jezdíval v některých dnech z malostranského břehu na staroměstskou stranu po kamenném mostě. Rabín Löw znal ty dny. O nejbližším z nich se vmísil do houfu zvědavců, kteří na mostě postávali a čekali na podívanou. A někteří tu stáli už o hodinu dříve, jen aby nezmeškali. Jak se kočár blížil, letěla o tom zpráva od úst k ústům a lidé císaře zdravili a tlačili se, aby lépe viděli. Šumu a zmatku využil rabín Löw. Protáhl se mezi diváky a zastoupil kočáru cestu. „Z cesty, z cesty,“ volali lidé okolo rabína. Rabín stál uprostřed mostu jako kámen vsazený do dlažby. Kočár se rychle přibližoval, už byly k rozeznání stříbrné ozdoby na koňských postrojích, už dopadla nedaleko rabína kopyta dvou párů vzácných koní a zřetelně spatřil tvář vozky, užaslou a rozzlobenou. „Z cesty,“ křičeli znovu na rabína diváci a zvedali kamení a kusy ztvrdlého bláta a házeli je po Löwovi, aby ho zahnali. Ale kamení i bláto se ve vzduchu proměňovaly a k rabínovým nohám dopadaly svěží a vonné květiny. Císař zaslechl neobvyklý křik a vyhlédl z okénka kočáru. Vtom se koně prudce zastavili, jako by před nimi vyrostla zeď. Zarazili těsně před rabínem Löwem. Rabín sňal z hlavy čepici a kráčel po dlažbě poseté kvítím ke kočáru. Hluboce se uklonil a požádal císaře o slyšení. Císař, udiven tím, čeho byl právě svědkem, milostivě přislíbil, že rabína přijme. Ať vyčká sedm dní a sedmého dne nechť se nevzdaluje z domu.
