Pr ehled vyzkumu41 (1999)
PR
EDBE ZN´ VY SLEDKY ZA CHRANNY CH ARCHEOLOGICKY CH VY ZKUMU V BRNE V ROCE 1999
VORL¨ UFIGE ERGEBNISSE ARCH¨ OLOGISCHER RETTUNGSGRABUNGEN IM JAHR 1999 David Merta, Marek Pes ka, Rudolf Prochazka, Jaroslav Sadı lek, ARCHAIA Brno
Vı ce nez dve desetiletıprobı ha v prostoru historickř ho jadra Brna a predmestıintenzivnızachranny archeologicky vy zkum. Pocet akcıprovedeny ch v tomto obdobı se jiz dnes blı z ı dvema stum. Brno se tak bezpochyby stalo jednım z archeologicky nejprozkoumanejs ı ch mest v C R. Na vy zkumech ve meste se prubez ne podı lela rada organizacı (ARU AVC R v Brne, MMB, MZM, U APP Brno a Archaia), z el ne vz dy se predbez nř zpravy o techto akcı ch objevily na strankach Prehledu vy zkumu. Pracovnı ci brnenskř pobocky spolecnosti Archaia se proto rozhodli informovat o vy zkumech tř to instituce za rok 1999 formou souhrnnř ho prıspevku, pricemz state o jednotlivy ch akcı ch jsou zde podany podrobneji, nez by valo v minulosti zvykem. Do roku 1997 neexistovala organizace, ktera by se specializovala na zachranny vy zkum a systř movř sledovanı archeologicky ch situacı v prostoru historicky ch predmestı a centra Brna. Brnenskř pracovis te spolecnosti Archaia bylo zaloz eno v roce 1997 pracovnı ky, kterıse na vy zkumech v Brne dlouha lř ta vy znamnou merou podı leli. Od pocatku bylo proto zamerem mimo jinř i vytvorenı koncepce archeologickř ho vy zkumu mesta. Prvorady m „ kolem je hledanınovy ch metod a smeru v dals ıefektivnıochrane a tzv. “ zachraneň archeologicky ch pramenu. V soucasnosti je povaz ovano za jedno z res enı , kterř by mohlo vř st ke zleps enı ochrany mizejı cı ch pamatek, vytvorenı komplexnıdatabanky, kterou pracovne nazy vame “ Historicky katastrň. Mela by zahrnovat nejen informace o archeologicky ch, ale i historicky ch a stavebne-historicky ch pramenech mesta. Aby mohly by t v budoucnu zı skanř informace efektivne vyuz ity, musıby t “ Historicky katastrň od pocatku realizovan formou pı semnř ho zaznamu provedenř ho prostrednictvım pocı tacovř databaze a grafickř ho zaznamu provedenř ho prostrednictvım CAD. Hlavnım cı lem nas ı strategie v tř to oblasti je vytvorenı Geografickř ho informacnı ho systř mu (GIS), ktery vzajemne spojıoba typy zaznamu a stane se vy konny m nastrojem urceny m k pamatkovř ochrane, vedeckř analy ze, ale i k prezentaci pro verejnost. Tento prıstup vs ak predpoklada vysokou narocnost a standardizaci vs ech metod a postupu uplatnovany ch pri dokumentaci terř nnı ch situacı . Dosud byly poloz eny zaklady archivu nalezovy ch zprav a terř nnıdokumentace, jenz se postupne rozrusta i o dokumentaci a zpravy
vytvorenř pred rokem 1997. V ramci pracovis te jsou tř z archivovany tř mer vs echny soubory (texty, databaze a vy kresy) vytvorenř v souvislosti s nalezovy mi zpravami behem devadesaty ch let (Pes ka 1998b, 14-16, 127-131; Pes ka ť Prochazka 1999, 29-34). Brnenskř pracovis te Archaie sleduje v Brne nekolik cılu v oblasti historickř ho poznanı Brna. Je to predevs ım detailnı poznanı procesu urbanizace, cili cesty od rane stredovekř premyslovskř aglomerace k vrcholne stredovekř mu pravnımu mestu. Pro tento dlouhodoby „ kol je bezpodmınecne nutnř zachytit maximum zemnı ch zasahu pri nejvys s ım stupni kvality zachrany ohroz eny ch informacı . Z rady dı lcı ch tř mat lze vyzdvihnou zejmř na sledovanıvy voje reliř fu povrchu osı dlenř ho prostoru, promen struktury parcelnı zastavby s durazem na vztah zdenř a drevohlinenř architektury, jakoz i vypracovanı chronologie hmotnř kultury az do novoveku. Zde lze vyzdvihnout vy znam prvnı ch dendrochronologicky ch dat. V poslednıdobe sı lı nas zajem o poznanıkaz dodennıho z ivota stredovekř ho a rane novovekř ho mes óana i jeho predchudce, premyslovskř ho “ hradcanaň. Pro tuto oblast se nabı zıvyuz itırozsahlř ho fondu poznatku paleobotaniky zpracovany ch E. Opravilem do dı lcı ch archı vnı ch zprav. Pri res enı uvedeny ch „ kolu spolupracuje Archaia s radou dals ı ch institucı , zejmř na s Muzeem mesta Brna, i s jednotlivy mi odbornı ky ruzny ch profesı . Spolecnost Archaia do konce roku 1999 provedla v Brne jiz tř mer 50 archeologicky ch vy zkumu, ktery m byly postupne prirazovany (i zpetne) identifikacnı kody (napr. A01/99, A01/99ď ), na jejichz zaklade je archivovana i vyhledavana ves kera dokumentace a databazovř zaznamy (obr.1). Vs echny vy zkumy jsou dokumentovany metodami standardizovany mi v ramci spolecnosti (Frolı k Prochazka 1998; Bures ť Kas par ť Vareka v tisku). Zakladnıpostupy v zasade vychazız tzv. “ Harrisovy stratigrafickř metodyň propracovanř koncem sedmdesaty ch let ve Velkř Britanii (Harris 1979). Zkoumanř plochy jsou vets inou digitalne zamereny do souradnicovř ho systř mu JTSK a kresebna dokumentace nasledne vektorizovana pomocı tabletu a upravovana v prostredıSW Microstation 95. Jednotlivř dı lcıaktivity (stratigrafickř jednotky ť vrstvy, vy kopy, zdi, stykovř plochy, dreva) jsou oznaceny cı selny mi radami a dale zapsany do databazovř aplikace “ Kontext v.2.1.ň, v prostredıSW ACCESS 2.0, ktera byla vytvorena jiz v roce 1996
35
(Pes ka 1998a). Vy sledkem zakladnı ho vyhodnocenı terř nnıdokumentace je tzv. stratigraficka matice (sekvence), tj. grafickř vyjadrenı casovř naslednosti jednotlivy ch kulturnı ch aktivit (stratigraficky ch jednotek), ktera je zpracovana pomocıSW ArchED Version 1.0 Beta (URL=http://www.mpisb.mpg.de/?arche/Program/Download/DownloadPage.html; Hundack ť Mutzel ť Pouchkarev ť Thome 1998). Nehlede k investorskř mu parř jsou nalezovř zpravy archivovany krome brnenskř ho pracovis te Archaie jes te v ARU AVC R v Brne, coz bohuz el nenıv prıpade rady jiny ch opravneny ch organizacıpravidlem. Jelikoz Muzeum mesta Brna vzhledem k omezenř kapacite svy ch depozitaru odmı ta nalezy vyzvednutř pri vy zkumu prevzı t, je tento statnımajetek uloz en na naklady spolecnosti Archaia v jejım brnenskř m depozitari. V soucinnosti s terř nnımi vy zkumy postupne provadı brnenskř pracovis te spolecnosti Archaia i mapovanızkoumany ch ploch v Mestskř pamatkovř rezervaci Brno (dale MPR Brno) ve smyslu obdobnř ho projektu realizovanř ho Praz sky m pamatkovy m „ stavem (Dragoun - Omelka Tryml 1997, 65-81; Wallisova ť Omelka 1998, 205-208). Zachranne archeologicke vyzkumy v Brnč v roce 1999: Vy zkumy v Brne realizovanř spolecnostı Archaia v roce 1999 lze v zasade rozdelit do trı skupin: 1) plos nř vy zkumy; 2) sondy dokumentovanř v ramci projektu “ Sanace brnenskř ho podzemıň; 3) mens ıterř nnıvy zkumy a dokumentace inz eny rsky ch sı tı . Ad 1) Plos ne vyzkumy Spolecnost Archaia provadela v r. 1999 pouze dva plos nř archeologickř vy zkumy. Pocatkem roku to byl takrka kompletnı odkryv dvou stredoveky ch mestis ó pri ulici Kobliz nř v mıste baroknı ho Schrattenbachova palace (akce A98/59). Na podzim byl realizovan vy zkum novovekř ho mestskř ho hrbitova na tzv. “ Malř Novř ň v ulici Antonı nskř (A99/76). Ad 2) Sondy dokumentovane v ra mci projektu ěSanace brnínskeho podzemıň Jiz od 70. let probı ha v ramci MPR Brno projekt “ Sanace podzemıň, jehoz „ kolem je vyhledavanı , prıpadnř vyklizenıa zajis tenıneznamy ch podzemnı ch, zpravidla sklepnı ch prostor. Prace provadımagistrat prostrednictvım specializovany ch inz eny rsky ch organizacı- do r. 1997 to byly Brnenskř komunikace, a.s. a od r. 1998 nove zrızenř Technickř sıte Brno, a.s. Pruzkum postupuje systematicky po jednotlivy ch domovnı ch blocı ch, prubez ne ocı slovany ch jiz v 70. letech pro potreby
36
brnenskř ho pracovis te Statnı ho „ stavu pro rekonstrukci pamatkovy ch mest a objektu v Praze (SU RPMO). Pruzkum jednotlivy ch bloku je projektovan Technicky mi sı temi a.s. a vz dy mu predchazıi stavebne-historicky pruzkum stavajı cı zastavby vcetne sklepu. Sondy jsou situovany v suterř nech domu, dvorcı ch, prıpadne ve vozovce prilehlř ulice. Hloubka zpravidla ctvercovy ch sond o strane 1,5 m casto presahuje 5 m. Duvodem je snaha zachytit eventualnıdruhř ci tretıpatro sklepu. Od zahajenı projektu v 80. letech se na dokumentaci situacı narus eny ch sondami v omezenř mı re podı leli i archeologovř (Novotny 1982). Sledovanıpracıbylo spı s e nahodilř a dokumentace byla provedena pouze v prıpade malř casti sond. Tato dlouhodobe ne„ nosna situace byla zpusobena omezeny mi kapacitami terř nnı ch pracovis ópodı lejı cı ch se na vy zkumu Brna a trvala v podstate az do roku 1996. Pocı naje tı mto datem vy zkum nabyl na systematicnosti a zı skal tak na kvalite. Dnes jsou sledovany tř mer vs echny vyhloubenř sondy, zaznamenavany jsou i "negativnı " situace, kdy nenıucinen nalez. V soucasnosti se prohlubuje spoluprace s projektantem jes te ve fazi prıpravy. Cı lem, byózatım dosahovany m jen zrıdka, je omezenı zasahu do nezkoumany ch archeologicky ch terř nu. Metodika archeologickř ho vy zkumu jednotlivy ch sond je v celku jednotna. Vy kopovř prace jsou dohlı z eny archeologem, plos ne se preparujıvybranř nalezovř situace. Vz dy jsou kresebne i fotograficky dokumentovany steny vy kopu. Pomineme-li skutecnost, z e sondy leckdy zbytecne nicıarcheologicky terř n, vy znamne prispı vajık poznanıhistorickř topografie mesta v nejs irs ım slova smyslu. Systematickř projektovanı a pokladanı sond na mı sta, jez by bylo v soucasnosti velice tez kř "programove" zkoumat, nam prinas ıjedinecnou moz nost postupne dokumentovat archeologickř a stavebnehistorickř situace v celř m historickř m jadru. Mame tak prılez itost postupne doplnovat informace o zastavbe stredoveky ch mestis ó a verejny ch prostranstvı , sledovat vy voj terř nnıho reliř fu, identifikovat zkoumanř , nezkoumanř a znicenř plochy atd. To vs e je vs ak moz nř pouze za predpokladu, z e jsou opravdu sledovany vs echny sondy a ne pouze jejich nahodily vy ber. V roce 1999 byl realizovan vy zkum bloku 19, 28, 29, 31, 42 a 94, z nichz bloky 19, 28 a 94 (A99/02, A99/08, A99/8) byly ukonceny a ostatnıprechazıdo roku 2000 (obr. 1). Ad 3) Vyzkumy mens ıho rozsahu Nezastupitelnosti dokumentace vy kopu pro inz eny rskř sı te i v historicky ch mestech jsme si vedomi od samř ho pocatku soustavnř vy zkumnř cinnosti v Brne (metodicky srov. Hrdlicka 1982), inz eny rskř sıte jsou zde systematicky sledovany jiz od roku 1984 (Prochazka 1988, 83). V roce 1999 probehla dokumentace inz eny rsky ch sı tı : na ulicı ch Frantis kanska pred c. 1, 3, 5, 7 (A99/70), namestı
Pr ehled vyzkumu41 (1999) Svobody pred c. 8 (A99/20), pri kostele sv. Jakuba (A99/59), v prostoru parku na ulici Vodnı(A99/87) a ulici Jezuitskř za c. 7 (A99/55). K mens ım akcım radı me i archeologickř dohledy provedenř pri rekonstrukci objektu Husova 2 (A98/49), vy stavbe
sklepu ve dvorku Masarykovy 2 (A99/14), hloubenı sanacnı ch jam v prostoru ulic Rosicka a Opus tena (A99/29) a dokumentaci staticky ch sond na parcele odstranenř ho domu Benes ova 2 (A99/09).
Obr. 1. Vyzkumne akce v Brnč provedene spolecnostı Archaia v roce 1999. Die Forschungen des Vereines Archaia in Brno in 1999.
37
Vyzkumne akce v roce 1999 (akce jsou razeny podle kodu)
Blok 28 - Zamecnicka 1, nam. Svobody 18, parc. c. 525 [akce A98/39], obr. 2 V souvislosti se sanacıpodzemımestskř ho Bloku 28, nachazejı cı ho se mezi namestımi Svobody a Dominikansky m, tedy v historickř m centru mesta, byla provedena dokumentace 12 staticky ch sond, z toho 7 negativnı ch, situovany ch prevaz ne pred ulicnım prucelı m domu (Prochazka ť Sadı lek 1999). Tř mer sterilnınalezova situace zde byla ovlivnena zasadnı prestavbou budov na pocatku 20. stoletı a recentnı „ pravou terř nu v souvislosti s kladenım inz eny rsky ch sı tı . K poznanıcharakteru zastavby a z ivotnı kultury mesta v obdobıstredoveku znacne prispely stredovekř odpadnı jı mky, zjis tenř sondami
38
v suterř nnı ch prostorach domu c. 1 na ulici Zamecnickř . Obe sondy, situovanř pri jiz nım okraji nynejs ıstavebnıparcely, zasahly dve dvojice jı mek, vyplneny ch tmave hnedou prachovou hlınou, promısenou kameny a fragmenty cihel a obsahujı cı ch zlomky keramiky z pokrocilř ho 14. stoletı . Na obou vy kopech je patrnř jejich druhotnř rozs ı renı , kdy dos lo k vybranı stars ı ho zasypu a novř mu vyuz itıjımek. Nalezy odpadnı ch objektu naznacujı , ze v danř m prostoru se v obdobıstredoveku nachazel volny dvorek. Puvodnınaroz nıdum nahradil svř zmens enı zaborem dvou sousednı ch domu. Zkoumanř jımky lze prirknout prave mestis ti jiz nejs ı ho z onř dvojice. Ten nalez el v roce 1348 stolari Mikulas i (Vicar 1965, 281). Vzhledem k datovanı objeveny ch jımek je vysoce pravdepodobnř , z e alespon jedna z nich byla uz ı vana i rodinou toho majitele.
Pr ehled vyzkumu41 (1999) Husova 2, parc. c. 772 a 773 [akce A98/49], obr. 3, 4 V ramci probı hajı cırekonstrukce budovy Lř karskř fakulty Masarykovy univerzity v Brne na Husove ulici byl provaden v obdobıod 11. rı jna 1998 do 20. rıjna 1999 archeologicky vy zkum. Omezil se na dokumentaci sten rozsahly ch vy kopu o hloubce az 4 m provedeny ch pri vnejs ım zdivu budovy a podř l obvodu dvora (Merta 1999b). 225,30
Zkoumany prostor se nachazı asi ve m n.m., na mı rnř m severovy chodnım
svahu. Soucasna „ roven terř nu je vy sledkem navezenısouvrstvınovoveky ch navaz ek o mocnosti pres 4,0 m. Z hlediska historickř topografie se lokalita nachazıv mı stech stredovekř ho predmestı , respektive jeho hospodarskř ho zazemı (zahrady, sady apod.). V obdobıpo skoncenıtricetiletř valky byl zkoumany prostor zmenen budovanım novř ho opevnenımesta. Samotna fakulty stavba je situovana v predpolıhlavnıbaroknıhradby. Predpokladame, z e zde protř kal ve stredoveku i novoveku tzv. Mestsky potok.
Obr. 3. Husova 2 (A48/49), zamčrenı zkoumane plochy. Husova Str. 3. (A 48/49), Vermessung der Grabungsflžche.
39
Nejstars ı dokumentovanř archeologickř aktivity predstavuje nekolik sı dlis tnı ch jam zapus teny ch do pudnıho typu a situovany ch v zapadnı casti sledovanř ho prostoru. Zvlas tnıprıpad predstavovala jama mı sovitř ho profilu (s.j. 513) nachazejı cıse jiz ne stredu zapadnısteny vy kopu (obr.4). Jama dosahovala s ı rky 2,75 m a hloubky az 1,25 m, vy pln tvorilo pı scitř souvrstvı(s.j.: 160, 169, 170, 171, 172, 173, 174 a 175). Nalezy, jez byly zı skany ze stratigraficky nejstars ı ch vrstev, spadajıdo prvnı poloviny 14. stol. Vzhledem k charakteru vy plnı predpokladame, z e by se mohlo jednat o koryto tzv. Mestskř ho potoka. Pri jihozapadnım rohu budovy byl zachycen blok spras ovř ho podloz ı vcetne pozustatku pudnıho typu, do nehoz byla zahloubena odpadnı jı mka (s.j. 500) ctvercovř ho pudorysu o stranach 2 x 2 m, dna nebylo dosaz eno. Z vy plne jımky byl zı skan vy znamny celek keramickř ho materialu
datovanř ho nalezy do prvnı poloviny 15. stol.. Severneji byl zachycen okraj dals ıodpadnıjı mky datovanř keramicky m materialem ramcove do 16. stoletı . Dals ıjımka (s.j. 521) byla situovana v prostoru severnıcasti “ anglickř hoň dvorku. Vy kop mel kruhovy pudorys o prumeru 1,5 m, dna nebylo dosaz eno a ze zasypu nebyl zı skan z adny stratifikovany material. Z jam 512 a 516 byla zachycena pouze melka dna, hornıcasti podlehly zaniku pri srovnavanıterř nu nekdy v obdobı16. az 17. stol.. Z vy plnınepochazejıdatovatelnř nalezy, nicmř ne lze soudit, z e se jedna o stredovekř odpadnıjamy. Pribliz ne ve stredu zapadnıho vy kopu byla zachycena cast zahloubenř ho objektu (s.j. 520). Jeho severnıstena byla tvorena dvema schody o vy s ce 0,3 a 0,4 m, dno bylo rovnř . Patrne se jednalo o zahloubeny suterř n drevenř nebo drevohlinenř obytnř stavby. Ze zasypu (s.j. 207) byla zı skana keramika datujı cızanik objektu do 14. stol.
Obr. 4. Husova 2 (A48/49), situace v rezu P25. Husova Str. 2 (A48/49), Schichtenfolge im Schnitt P25.
Pri jiz nıa jihovy chodnıstrane budovy bylo dokumentovano mohutnř , relativne homogennı souvrstvıvyplnujı cıneznamou depresi - pravdepodobne prıkop baroknı ho opevnenımesta, budovanř ho od s edesaty ch let 17. stol. ( Drımal ť Pes a a kol. 1969, 157). Jeho celo drz ela zeŽ 905. Obdobna situace se opakovala na severnıstrane budovy a v prostoru dvora. Zde bylo dokumentovano mohutnř souvrstvıdokladajı cızemnıprace v souvislosti se zavezenım a zplany rovanım baroknıho mestskř ho opevnenı . Pouze pri severozapadnım rohu dnes nı budovy byla patrna parkova „ prava nasedajı cına tuto plany rku. Vy zkum tedy doloz il predmestskř osı dlenı v prostoru zkoumanř lokality zcela jiste od prvnı
40
poloviny 14. stol. a budovanıi naslednou likvidaci baroknı ho opevnenı v 17 - 19. stol. Dokumentovanř situace zachytily i horizont vy stavby budovy Nemeckř techniky a „ prav jejı ho okolı . Koblizna 4, parc. c. 143 [akce A98/59] (predbčzna zprava o vyzkumu), obr. 5, 6 V souvislosti s kompletnı rekonstrukcı objektu a vy stavbou novy ch sklepu uskutecnilo v roce 1999 brnenskř pracovis te spolecnosti Archaia zachranny archeologicky vy zkum v prostoru “ Knihovny Jirıho Mahenaň (nekdejs ı ho Schrattenbachova palace; Merta ť Pes ka 1999). Vy zkum probehl ve dvou etapach: v prosinci 1998 az „ noru
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
1999 byl proveden plos ny vy zkum dvora spolu s castı jednř z prilehly ch vnitrnı ch prostor objektu (251 m2). Soubez ne bylo sledovano sniz ovanı podlah ve sklepech (208 m2), pricemz probehlo nekolik dı lcı ch plos ny ch odkryvu. Behem zarı1999 jsme dohlı z eli na sniz ovanı„ rovne podlah mıstnostıv prızemıobjektu o cca 50 cm (183 m2). Celkove byla zkoumana plocha o vy mere cca 642 m2 ).
Topografie a geomorfologie lokality. Knihovna Jirıho Mahena ť nekdejs ıSchrattenbachuv - palac se nachazıv severnıcčsT c sc zsěe v e sTčýk j čsT j o sc zoěo f r szsTd Ž Tj sůsčsTŽsůýÚúsTsc zsněsTczj srccý˚sTŽszďeěk l sTč˚sčsT j ŽszécsúýúCsT˚ýúůsčsT f ÚCsčsTŽsčýCusTsc úTčýcuÚÚýůsrccýČůsčUŽszc j ěh sTyŠécsúýúCsT j cÚýůU f
41
42
Pr ehled vyzkumu41 (1999) Je treba poznamenat, z e terř nnı vy zkum dvora probı hal za velice obtı z ny ch podmınek a praci ztez ovalo soucasne nekolik neprıznivy ch faktoru ovlivnujı cı ch celkovou kvalitu “ zachraneny chň informacı . Mrazivř pocasıa s patnř svetelnř podmınky casto znesnadnovaly ci zcela znemoz novaly citelnost archeologicky ch situacıa jejich preparaci. Problř my se staticky m zajis tenım stavby nedovolily rozvinout vy zkum do vets ı plochy a spolu s existujı cımi a dosud funkcnımi inz eny rsky mi sı temi, kterř se casto jako ostruvky tycily nad zkoumany terř n, rozbily plochu na nekolik samostatny ch castıa ztı z ily tak moz nost propojenı souvrstvı v jeden celek. Narocnost pracızvys ovaly i vrstvy a zasypy s dochovany mi dreveny mi prvky a konstrukcemi, kterř v Brne prozatım nemajı obdoby a lze je srovnavat pouze s archeologicky mi terř ny v Uherskř m Hradis ti, Olomouci nebo v Prerove. Dnes jiz muz eme pouze doufat, z e se v budoucnu v Brne jes te jednou naskytne podobna, nicmř ne lř pe vyuz itelna prılez itost dokumentovat situace, kterř v jiny ch castech mesta jiz davno zanikly. Sklepnıprostory i dvur byly digitalne zamereny, navı c byla v ramci dvora rozmerena i sıóse ctverci o stranach 4 x 4 m. Preparace archeologicky ch situacıprobı hala po prirozeny ch aktivitach stratigraficky ch jednotkach (vrstvach, vy plnı ch, dreveny ch konstrukcı ch atd.). Kaz da aktivita byla samostatne popisovana do prıslus ny ch formularu a zakreslovana zpravidla na zvlas tnı list. Pouze v prıpadech, kdy se dve nebo vı ce ruzny ch aktivit vzajemne neprekry valo (neporus ovalo), byly vs echny dokumentovany do jednoho planu. Jes te v prubehu terř nnıho vy zkumu byla naslednost stratigraficky ch jednotek castecne vyjadrena v dılcı ch prehledny ch diagramech ť stratigraficky ch maticı ch, kterř vs ak dostaly konecnou podobu teprve pri vlastnım post-exkavacnım zpracovanı . V zasade byla pri terř nnım vy zkumu pouz ita puvodem britska metoda “ single kontext planningň, ktera vychazı z obecnř “ Harrisovy stratigrafickř metodyň (Practices ď 1993; Harris 1979).
soustredit. Rozhodli jsme se pro sledovanıaktivit pribliz ne ze 13. az 15. stol. Cely dvur tak byl snı z en pribliz ne o jeden metr a odtez enř souvrstvı (renesancnıaz soucasnř „ pravy terř nu) bylo dokumentovano pouze v rezu. Pribliz ne v celř m prostoru dvora byly dokumentovany kulturnı vrstvy z prubehu 13. stol. Nejvets ı mocnosti (cca 1m) dosahovalo toto kulturnı souvrstvı pribliz ne ve stredu dvorku, kde proklesavalo do soujamı(VS 47) z pocatku 13. stol. Zejmř na vysoka pudnı vlhkost, ktera se zde po staletıudrz ovala v hutny ch uloz eninach jı lovity ch hlı n, prispela k zachovanı situacı , kterř by v jiny ch castech mesta davno zmizely. Bylo zde dokumentovano nekolik komunikacnı ch „ rovnı dvorku, jehoz povrch byl zpevnovan dreveny mi deskami, dale pozustatky kos atinovy ch plotu (VS 15) a ruzny ch kolıku, jez v nektery ch prıpadech patrne vymezovaly kotce na “ hnujň. Ze zvrstvenı se nam podarilo zı skat prekvapive mnoho nalezu, vcetne dreveny ch a koz eny ch predmetu - napr. dve koz enř boty. Nejvı ce zastoupenou skupinou archeologicky ch aktivit predstavovaly jımky. Celkem jich bylo dokumentovano 21, z toho tri vyzdenř . Z 13. stol. pochazı9 objektu tohoto druhu, z nichz bylo 5 kruhovy ch (VS 5, 16, 28, 30, 32, 33) o prumerech pohybujı cı ch se od 1,5 az 2,5 m a 3 obdř lnř (VS 22, 26, 46) o stranach nepresahujı cı ch 1,8 m. 5 jı mek nalez ı 13./14. ť 14./15. stol., pa r mtÚsTcszspěsTjyŠůérčýoanepss
Celkem bylo dokumentovano 1010 stratigraficky ch jednotek: 430 vrstev, 171 drev, 196 zdı , 193 vy kopu a 19 stykovy ch ploch. Archeologickř situace byly zachyceny na 236 terř nnı ch planech a v terř nu i v laboratori bylo porızeno 627 fotografiı nebo diapozitivu. Jes te v prubehu terř nnı casti vy zkumu bylo ocis teno a inventovano cca 10350 nalezu, odebrali jsme takř 144 vzorku. Vs echny nalezy byly umyty a evidovany jes te v prubehu terř nnıcasti vy zkumu). Pr edbízne vysledky vyzkumu: Prace byly zahajeny preparacı archeologicky ch situacı v prostoru dvora. Vzhledem k vymezeny m financnım prostredkum, pri vedomımocnosti zvrstvenıaz 1,5 m, jsme se jiz na pocatku byli nuceni rozhodnout, na kterř situace se prednostne pri vy zkumu
43
c
analy zy podarilo datovat do roku 1236 (zprava Mgr. J. Dvorskř v: Merta ť Pes ka 1999). Sklep VS 14 byl situovan pri jihovy chodnım rohu dvora a byl castecne znicen zapadnıstenou vy chodnıho traktu a severnıstenou jiz nıho krıdla palace. Jelikoz pokracoval i pod obe zmınenř palacovř casti, nemohl by t zcela dozkouman a jeho rozmery lze pouze odhadnout. Prıslus ny dum byl orientovan do dnes nıulice Pos tovskř . Jiz na pocatku vy zkumu jsme meli k dispozici stavebne-historicky pruzkum (SHP) Schrattenbachova palace provedeny J. Elias em.
44
Plynulo z nej vy znamnř zjis tenı , z e sklepnı prostory pochazejız doby pred vy stavbou palace. Nicmř ne po bliz s ım ohledanıstojı cı ch zdiv se ukazalo, z e stavebne-historicky vy voj zejmř na stredoveky ch sklepnı ch prostor je daleko sloz itejs ı , nez bylo v SHP prezentovano. Zde provedena rekonstrukce rozsahu nejstars ı ch domovnı ch jader se takř ukazala jako chybna. V ramci archeologickř ho vy zkumu dvora a sniz ovanı sklepnı ch podlah se tak naskytla vynikajı cı prılez itost sledovat zakladnıvy voj zastavby od 13. stol. do pocatku vy stavby palace.
Pr ehled vyzkumu41 (1999) Blok 19 - Panenska, parc. c. 501/1 [akce A99/02], obr. 7 - 9, 12 V souvislosti z pruzkumem Bloku 19, jez je realizovan v ramci projektu “ sanace podzemıň, probehl archeologicky vy zkum ctyr sond (Merta 1999c). Plocha dotcena vy zkumem se nachazı v parkove upravenř plos e na zapadnıstrane ulice Panenskř , historicka zastavba zde zanikla v dusledku pos kozenı v zaveru druhř svetovř valky. Jiz od 14. stoletımela ulice svuj dnes nınazev (platea Monialium), souvisejı cı s naroz nım “ markrabsky mň domem tehdy v drz be starobrnensky ch cisterciacek. Nalez ela ctvrti Veselř (quartale Letorum). Podle zapisu z rejstrıku mestskř sbı rky z poloviny 14. stol. se jednalo o perifernı , mř ne zdanenř mestis te s danı0,5 gros e (Vicar 1965, 275, obr. c.6). V Panenskř ulici bylo podle rejstrıku z r. 1348 26 domu. Jejich vlastnı ci byli v opisech rejstrıku zrıdka uvadeni a v letech r. 1346 a 1350 jsou shrnuti pod oznacenım “ pauperes de platea Monialiumň. Nektera mestis te lze rekonstruovat az na zaklade situace z r. 1645 spolu se zapisy pametnı knihy a sledu rejstriku z poloviny 14. stol. (Vicar 1965, 262). Vy znamny m vodı tkem pri rekonstrukci nam vs ak zustava i stabilnıkatastr z roku 1825. Na zaklade techto pramenu predpokladame, z e do prostranstvıdnes nıho parku zasahovala tri mestis te situovana do ulice Panenskř .
Jiz v letech 1991 a 1992 probehly v prostoru parku dva mens ı archeologickř vy zkumy realizovanř takř v ramci projektu “ sanace podzemıň (Himmelova 1992; Prochazka 1992; Himmelova Kundera - Prochazka - Unger 1993, 86; Himmelova - Prochazka - Zatloukal 1994, 67-68). Jednalo se celkem o tri sondy poloz enř v jiz nıcasti parku a zasahujı cıpatrne do dvou soudnı ch mestis ó. Dve ze sond prinesly nalez pozustatku zahloubeny ch drevohlineny ch staveb, z nichz prinejmens ım jedna byla s jistotou interpretovana jako suterř n drevohlinenř ho domu (Loskotova ť Prochazka 1995, 123). Vy zkum z roku 1999 na tyto dve akce logicky navazal a pomohl tak rozs ı rit informace o archeologicky ch situacı ch a historickř zastavbe v tomto prostoru. Geomorfologicky se zkoumany prostor nachazına mı rnř m, k vy chodu obracenř m „ patıSpilberka v nadmorskř vy s ce 222,88 az 224,25 m.n.m. Geologickř podloz ıje tvoreno z luty mi kvartř rnımi spras ovy mi navejemi a spras ovy mi hlınami dokumentovany mi do hloubky 6 m. V z adnř ze sond nebyl zachycen pudnıtyp. Vs echny ctyri sondy byly situovany do dvou sousedı cı ch mestis óv strednıa severnıcasti parku.
Obr. 7. Blok 19 (A99/02), zamčrenı sond. Baublock 19, Vermessung der Sonden.
45
pouze narus eny severozapadnıroh o rozmerech 0,8 x 0,7 m. Ze zasypu se podarilo mimo jinř zıskat vy znamny celek zlomku skleneny ch nadob. Prozkoumana severovy chodnıctvrtina dals ıjımky s.j. 503 se nachazela v jihozapadnı m rohu sondy. Na zaklade keramicky ch nalezu muz eme poloz it jejı zasyp do poloviny 16. stol.
Stratigrafie sondy A2 nebyla sloz ita, jelikoz stredoveka i novoveka souvrstvı , ktera se v minulosti v tomto prostoru nepochybne nachazela, byla v ramci povalecny ch parkovy ch „ prav spojeny ch se zplany rovanım vybombardovanř ho domu zcela odstranena, coz ostatne prokazal jiz vy zkum v roce 1991. Vy kop narus il pouze tri odpadnıjı mky (s.j. 500, 501 a 503). U jı mek s.j. 500 a 501 se bohuz el nedal urcit vzajemny stratigraficky vztah. Sonda zachytila jiz nı polovinu jı mky s.j. 500 kruhovř ho pudorysu o prumeru 1,5 m situovanř pri severnı casti. Z plochř ho dna v hloubce 5,0m vybıhala “ lochovitaň, zcela ve spras ovř m podloz ı zahloubena s tola zaklenuta lomenou klenbou. Jejı s ı rka se pohybovala v rozmezı0,5 az 0,6 m, vy s ka 1,1 m. Chodba smerovala zapadnım (nejkrats ım) smerem k mestskř hradbe, nachazejı cı se asi 3,2 m od zkoumanř jı mky. Snad se jednalo o odvod odpadu z jı mky do mestskř ho prıkopu. Chodba byla castecne porus ena vy kopem sousednı jımky s.j. 503. Keramika ze zasypu umoz nuje zasadit existenci jımky do zaveru 14. stol. Z hlediska archeologicky ch nalezu se jako zvlas ópozoruhodna jevıjımka s.j. 501 v jihovy chodnım rohu s achtice, datovana nalezovy m souborem do konce 14. stol. Jı mka mela pravdepodobne ctvercovy pudorys se zaobleny mi rohy o neznamř dř lce strany. Vypuklř dno se nachazelo 5,1 m pod soucasny m terř nem. Z jımky byl prozkouman
Zcela odlis na situace nastala v sonde A3, ktera cely m svy m pudorysem narus ila rozsahly vy kop (s.j. 505) zahloubeny do spras ovř ho podloz ı (obr.8). Vy kop lze interpretovat jako suterř n vrcholne stredovekř drevohlinenř stavby. Sondou byla protnuta cast zapadnı steny a zachycena sloupova jama (s.j. 506) o prumeru 0,4 a hloubce 0,7 m nesoucıkonstrukci suterř nu. Vy pln vy kopu tvoril pomerne kompaktnızasyp (s.j. 104 a 114) obsahujı cızlomky mazanice, mazanicovř ho prachu a uhlıku. Pri dne vy kopu, patrne suterř nu, se podarilo rozlis it dve vy vojovř faze. Prvnı byla souvrstvım tvoreny m nekolika laminarnımi vrstvami (s.j. 116, 117) podlah. Podlahy byly zapus teny do hloubky 2,6 m pod povrchem dnes nı ho terř nu. Druha stavebnıfaze tyto podlahy porus ovala a pokracovala mısovity m zahloubenım do podloz ı . Stavba patrne zanikla poz arem. Keramika vyzvednuta ze zasypu datuje jejızanik do poslednıtretiny 13. stoletı . Vrstvy, do ktery ch byla stavba zahloubena, se podobne jako v sonde A2 nedochovaly.
A
B
0505
0507
0508
sonda A3 B
A
C
126
126
125
125
A
D 126 125
C
125
123
127
223,90 D
126
123
127
104
512 513 114
121 507
118
100
116 508
A
114
114 115
505
100
0506
100
0509
100
0
1m C
D
0506
Obr. 8. Blok 19 (A99/02), sonda A3. Baublock 19, Sonde A3.
46
B
0505
119
148
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
Takř sonda A1 narus ila rozsahly vy kop (s.j. 511) dosud neznamř ho suterř nu drevohlinenř ho domu (obr.9). I v tomto prıpade se podarilo zachytit cast podlahy, ve kterř se nachazely 4 sloupovř jamy (s.j. 512, 513, 514 a 516) zahloubenř od 0,8 do 0,85 m. Ve dvou vy kopech byly pozorovany vy raznř otisky tramu ctvercovř ho prurezu o dř lce strany 20 respektive 17 cm. Jejich existence souvisıpatrne s nosnou konstrukcıstropu nebo sten tř to prostory. Celkem byly identifikovany tri vy raznejs ı„ rovne podlah (s.j. 157, 158 a 159). Vs echny tvorila udusana vrstvicka popelovitř ho prachu s prımesı prachovř hlıny, bezprostredne navazujı cı . Povrch nejspodnejs ı(nejstars ı ) podlahy (s.j. 159) byl v hloubce 3,6 m pod soucasny m povrchem parku. Vy kop byl zasypan mohutny m souvrstvım mazanic, mazanicovř ho prachu, uhlı ku, proplastek spras e (s.j. 150, 151, 152, 153, 154 a 156). Asi 0,12 m nad podlahou se nachazela vrstva
uhlı ku a uhlıkatř ho prachu o mocnosti 0,08 m. Jednalo se patrne o zrıcenou stenu (s.j. 155), prıpadne o strop sklepa. V zasypu byly dale zastoupeny fragmenty nı zky ch cihel (22 x 12 x 5 cm), zlomky neglazovany ch terakotovy ch dlaz dic (o vy s ce 2,5cm) a „ lomky krinoidovy ch vapencu. Otisky mazanic naznacujı , z e stavba byla sloupkovř konstrukce (tzv. St¨ nderbauň), vypletenř kos atinou omazanou hlınou. Z kubatury zasypu (s.j. 151, 152, 153, 154 155 a 156) obsahujı cı ho vy s e zminovanř stavebnıprvky muz eme usuzovat, z e s lo o stavbu s nejmř ne dvema nadzemnımi podlaz ımi. Na zaklade zı skany ch poznatku lze prohlasit, z e dum stal pri ulicnıcare, jejı z stredoveky prubeh ovs em nenı v techto mıstech pro obdobı stredoveku doposud zcela znam. Stavba stala na stejnř parcele jako suterř n zachyceny sondou A3. I ona padla za obeó poz aru, ktery tuto mestskou cast postihl v obdobıposlednı ho desetiletı13. stoletı .
Obr. 9. Blok 19 A99/02), sonda A1. Baublock 19, Sonde A1. Do jiz zplany rovanř ho terř nu byl jes te v ranř m novoveku (?) zapus ten zakladovy pilı r 900, ze kterř ho vybı haly cihlovř vynas ecı pasy 901 nesoucı nadzemnı smı s enř zdivo zdenř stavby. Zdivo dosahovalo sı ly 1,0 m. Lze soudit, z e byla situovana prımo do prujezdu stredovekř ho (rane novovekř ho) kamennř ho domu. Sonda A4 zasahla jihozapadnıroh odpadnı jı mky s.j. 502. Jı mka mela pravdepodobne ctvercovy pudorys o dř lce stran vets ınez 1,2 m. Mı sovitř dno bylo zachyceno v hloubce 5,2 m.. Keramickř nalezy datujızanik zasyp do prvnıpoloviny 16. stoletı . Zaverem bychom chteli upozornit na skutecnost, z e ani jednım z vy zkumu z let 1990, 1991 a 1999 se nepodarilo zachytit stredovekou zdenou zastavbu vybavenou sklepy. Navzdory malř mu rozsahu zkoumany ch ploch lze soudit na dlouhř prez ı vanıdomu ze spalitelny ch materialu, coz jiste souvisıs majetkovy mi pomery zdejs ı ch obyvatel. Vzhledem k tomu, z e prostranstvıparku je jednı m
z mala nezastaveny ch mıst s velice dobre zachovany mi archeologicky mi situacemi, mely by by t v budoucnu zvaz eny vs echny aspekty ochrany.
Blok 94 Kopecna 37, parc.c. 1160 [akce A99/08] V prubehu zimnı ch a jarnı ch mesı cu 1999 byl proveden archeologicky vy zkum na ulicı ch Kopecna, Anenska a Leitnerova, vyvolany hloubenım sond, souvisejı cı ch s projektem sanace podzemıhistorickř ho jadra mesta Brna (Sadı lek 1999). Sledovano bylo 17 sond, z nichz 12 bylo negativnı ch. Prevaz na vets ina sond proóala suóovy zasyp, souvisejı cı se sanacı historicky ch budov na prelomu 19. a 20. stoletıa dosahla rostlř ho spras ovř ho podloz ı . Cenna archeologicka situace byla zjis tena pouze v sonde, situovanř v mıstech jiz v minulosti odstranenř ho ulicnıho traktu velkř ho
47
cinz ovnıho domu, zvanř ho U sedmi s vabu. Zde, v „ rovni 211,03 m n. m., byla vy kopem sondy zachycena stredoveka odpadnıjı mka nezjis tenř ho pudorysu. Dno mısovitř ho vy kopu, zahloubenř ho do spras ovř ho podloz ı , se nachazelo ve vy s ce 209,83 m n. m. Objekt byl v dolnıpartii vyplnen tenkou uhlıkovou vrstvou, na nı z nasedala tmave s edohneda hlı na, obsahujı cı drobnř uhlıky, malř kamı nky a hrudky mazanice, jakoz i proplasty premı stenř spras ovř hlıny a koncentrace uhlıku. Hornı cast jımky byla jiz v minulosti odstranena pri novovekř vy stavbe, takz e jsme nemohli rozpoznat charakter terř nu, do kterř ho byla zahloubena. Na dochovanř hornı partie jımky navazovala cihelna podlaha baroknı ho sklepa, po zborenıbudovy zasypanř ho. Na zaklade fragmentu tuhovy ch zasobnic ve vy plni lze jımku datovat do 2. poloviny 13. stol. Souvisıtak s osı dlenım pri rane gotickř m kostele Vs ech svaty ch, doloz enř m od roku 1260 a zaniklř m na prelomu 17. a 18. stol., ktery byl ostatne zachycen i vy zkumem v roce 1998 (CDBV/1, c. 237; Berous ek 1998). Benesova 10, parc. c. 263 [akce A99/09], obr. 10 V prubehu mesı ce ledna 1999 byl v souvislosti s planovanou vy stavbou objektu Vs e-
obecnř zdravotnıpojis óovny proveden zachranny archeologicky vy zkum, zamereny na sledovanı a dokumentaci archeologicky ch situacızachyceny ch dvemi staticky mi sondami na plos e zbouranř ho domu Benes ova 10, zbudovanř ho v mıstech zasypanř ho baroknıho prıkopu (Sadı lek 1999a). Dvojice sond, situovany ch pri jiz nım prucelısousednı ho domu Benes ova 8 odkryla cihlovř zakladovř zdivo budovy, se zakladovou sparou v hloubce tř mer 5 metru pod dnes nım terř nem. Sondy byly vyhloubeny 5,5 metru a zachytily 0,8 metru mocnř zavaz kovř souvrstvı . Sestavalo z premıstenř spras ovř hlıny, prostoupenř tmave hnedou prohlinenou stavebnısutı . Sonda nepravidelnř ho pudorysu v zapadnı casti arealu zachytila hornıpartie baroknıhradby (kurtiny), konstruovanř prevaz ne z litř ho smısenř ho zdiva za pouz itı velice kompaktnıvapennř malty. Oba lı ce hradby byly vyzdeny z cihel, vy chodnı tvoril s ikmou eskarpu prıkopu. K nıbyl po jejı m zaniku prizden cihelny zaklad zborenř ho domu. Na zapadnıstrane byla sonda rozs ı rena a prohloubena na 6 m od povrchu soucasnř ho terř nu. 1 m nad jejı m dnem byla zjis tena zakladova spara baroknıhradby litř konstrukce, spojovanř kvalitnı vapennou maltou.
192
193 426 428 6 9P0- 3
P
9
427
-1
90
90
194
1 4 90
02 5
0 P
10m
-2
Obr. 10. Masarykova 2 (A99/14), situace zdiv v prostoru dvorku. Masarykova 2, Lage der Mauern im Hofraum.
48
Pr ehled vyzkumu41 (1999) Masarykova 2, parc. c. 426 [akce A99/14] V navaznosti na probı hajı cı vy stavbu sklepu v prostorach dvora domu Masarykova 2 byl uskutecnen v prubehu brezna zachranny vy zkum (Merta 1999a). Archeologicka situace v prostoru stavebnı jamy byla dosti nejasna. Vy kop o maximalnı hloubce 2,1 m postihl jiz nıpolovinu dvora o rozmerech 9,5 x 7,7m. Dokumentovan byl severnıprofil (rez P1) v celkovř dř lce asi 6,8 m, jiz nıstena (rez P2) dosahujı cı dř lky 7,7m a jeden profil v severozapadnım koute dvora (rez P3) dlouhy 1,9 m. Rez P1 zachytil fragmenty dvou rovnobez ny ch cihlovy ch zdıvzdaleny ch od sebe cca 2 m. Zapadnı zdivo orientovanř sever-jih, pri hranici parcely, dosahovalo sı ly 0,8 m, vy chodnı 0,6 m. Prostor mezi zdmi vyplnovala rostla spras . Jednalo se pravdepodobne o zakladovř zdi novovekř ho dvornı ho traktu. Rezem P2 byly dokumentovany dva stredovekř objekty. Jednalo se o relikt odpadnı jı mky (s.j. 500) patrne ctvercovř ho pudorysu o strane dels ınez 0,7m, jejı z jiz nıstena tesne respektovala parcelnıhranici. Ze zasypu (s.j. 104) pochazejınalezy datujı cıobjekt do prvnıpoloviny 13. stol. Zapadne od jı mky byl zachycen fragment vy kopu (s.j. 501) o s ı rce 0,6 m a hloubce 0,3 m, jez bychom mohli interpretovat jako z lab orientovany severojiz nım smerem. Vy pln obsahovala keramiku datovanou k prelomu 13/14. stol. Oba objekty byly tř mer zniceny jiz pri stavbe novovekř ho dvornı ho traktu a sklepu, patrne v obdobıbaroka. Zakladnı obrys zastavby v tomto obdobınam dokladajıplany mesta z roku 1794 a 1825 (uloz eno ve fondech AMB a MZA). Rez P3 zachytil cast dals ı stredovekř odpadnıjı mky ctvercovř ho pudorysu o strane dels ınez 0,7 m a hloubce 1,9 m. Dno vy kopu se nachazelo 2,2 m pod soucasny m dlaz denım dvora. Jı mka tesne prilř hala ke stars ı zdi, zbudovanř z bloku slepence Old-Red, spojovany ch hrubou oranz ovou maltou typickou pro brnenskř profannıstavby 13. stol. ZeŽ byla zaloz ena na povrchu spras ovř ho podloz ı1,0 m pod dnes nıdlaz bou dvora. Pravdepodobne vymezovala sousednıstredovekř mestis te na SZ strane zkoumanř plochy.
Obr. 11. Namčstı Svobody pred c 8 (A99/20), rez domem a prilehlou archeologickou situacı. Svoboda Platz vor dem Haus N. 8 (A 99/20), der Schnitt durch den Hauskeller und die anliegenden Strata im Schnitt I.
Dum byl zcela prestaven nekdy pred rokem 1825, v obdobıklasicismu, kdy se zasadne zmenilo pudorysnř rozvrz enı dvornı ch prostor. Zaniklo zapadnıkrıdlo, jiz nı , nove vystavenř , bylo podsklepeno. Tento stav doklada indikacnıskica z roku 1825. Zcela nova situace nastala v sedmdesaty ch letech 19. stol. pri prestavbe objektu na novorenesancnıpalac. Jeho podobu zachycujı fotografie od roku 1899 (Brno, Starř pohlednice ď , 49, obr. 62). Zda sklep zanikl za novorenesancnı prestavby, nebo az pri novostavbe z r. 1943, nenı moz nř jednoznacne rıci.
49
Namčstı Svobody (pred domem c.o. 8), parc. c. 537 [akce A99/20], obr. 11, 13 V souvislosti s vy stavbou inz eny rsky ch sı tı nalez ı cı ch k domu nam. Svobody 8 byl v dubnu uskutecnen zachranny vy zkum, ktery navazal na vy zkum provedeny na parcele v predes lř m roce (Pes ka 1999; Kovacik 1998). Jelikoz byla stavba zachycena az ve fazi zemnı ch pracı , nebylo bohuz el moz nř zkoumat archeologickř situace plos ne a vy zkum se proto omezil pouze na dokumentaci sten vy kopu oznaceny ch pracovne jako sondy 1 az 3. Vzhledem k rozsahlř mu narus enı stredoveky ch kulturnı ch aktivit novoveky mi vy kopy byly detailne sledovany pouze casti sten s dochovanou stredovekou stratifikacı(rezy 1 az 4), recentnı zasahy a „ pravy byly souhrnne oznaceny jako stratigraficka jednotka 100. Nejzajı mavejs ı situace byla zachycena v sonde 1 (rezy 1 a 2, obr. 11). Nejstars ımi dochovany mi aktivitami zde byla kulturnı vrstva (s.j. 106=120=124) vytvorena na pudnım typu a
50
majı cı vy razny odpadnı charakter (mnoz stvı organicky ch zbytku, zlomku kostı , keramiky) a patrne i do tř to vrstvy zahloubeny melky odpadnı objekt (s.j. 500) obsahujı cıkeramiku z prvnıtretiny 13. stol. Obe aktivity muz eme priradit k tzv. lokacnımu horizontu mesta. Jes te v prubehu stredoveku se nad touto situacıvytvorilo vı ce nez 1 m mocnř souvrstvı komunikacnı ch „ prav (s terkovy ch „ rovnı strıdajı cı ch se s tenky mi terř nnımi „ pravami). Do tohoto souvrstvı byl pozdeji zahlouben takř predzaklad baroknı (?) stavby m-.18 Tc (b) Tj-j/F2+0b Tj0 Tc f4.32 0 TD 0.11112 Tc (Tj0.4
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
Obdobna situace byla zachycena i v sonde 2 (rez 4), pouze s tım rozdı lem, z e zde nebyly puvodnı stredovekř situace dochovany v takovř m rozsahu jako v sonde 1. Nad odpadovou vrstvou vy razne organickř ho charakteru, ktera se vytvorila na pudnım typu (s.j. 144), bylo dokumentovano mens ı souvrstvı stredoveky ch komunikacnı ch „ prav. Dals ı predpokladanř vrstvy byly patrne zniceny vy stavbou inz eny rsky ch sı tıa vozovky (s.j. 100, 506 az 507). Protoz e v sonde 3 (rez 3) nebylo dosaz eno podloz ı(pudnı ho typu), bylo dokumentovano pouze souvrstvıkomunikacnı ch „ rovnıze 13. az 15. stol., kterř bylo takř vy razne narus eno vy stavbou inz eny rsky ch sı tı . Nejvys s ı „ roven datovatelna do 15./16. stol. sahala mısty mř ne nez 0, 6 m pod soucasny povrch. Vy zkum potvrdil a upresnil nekterř predpoklady doty kajı cı se pocatku mesta. Ani v nejstars ı ch kulturnı ch vrstvach vytvoreny ch prımo na pudnım horizontu nebylo zjis teno stars ı osı dlenız doby pred r. 1200, typickř pro jiz nıcast stredovekř ho jadra. Nejstars ıdoklady lze klast do souvislosti s prıchodem Nemcu a Romanu na pocatku 13. stol., kdy bylo nejspı s e vytyceno i namestı(Cejnkova - Merınsky ť Sulitkova 1984, 262; Prochazka, v tisku).
vekou navaz ku o mocnosti 0,8 ť 1,3 m, pod kterou se nachazelo souvrstvıfluvialnı ch uloz enin, tvorenř strıdavy mi vrstvami pı sku a jı lovity ch hlın o mocnosti 1,4 az 1,7 m, bazi tvorily s terkopı sky svrateckř terasy. Ve zmıneny ch kvartř rnı ch vrstvach nebyly zaznamenany nalezy, prekvapive ani rekou zanesena dreva, jejichz eventualnı vy skyt jsme zvlas te pozorne sledovali. Jezuitska 7, parc. c. 5 [akce A99/55] V navaznosti na vy stavbu kanalizacnıho kolektoru odvodnujı cı ho druhy suterř n budovy C eskř televize na ulici Jezuitskř bylo v srpnu a zarı 1999 sledovano hloubenıprıstupovř s achty. (Merta 1999e). Zkoumany prostor se nachazı v mıstech stredovekř ho mestskř ho prıkopu, ve vy s ce 218,20 m.n.m. na mı rnř m, k vy chodu sklonenř m svahu smerujı cım k vodoteci Ponavky.
Vzhledem k opoz denř mu zjis tenıvy kopu se nepodarilo zı skat jednu velmi zasadnıinformaci ť totiz prımo urcit tu „ roven trz is te, do kterř byl zapus ten nejstars ızdeny dum zkoumany v r. 1998. Na zaklade jeho vy sledku vs ak lze soudit, z e v dobe vy stavby kamennř ho jadra byla jiz znacna cast vy s e popsany ch vrstev z 13. stol. vytvorena.
Zjis tena stratifikace proti predpokladum nemela prılis sloz ity raz. Sachta proóala mohutnř homogennısouvrstvınovoveky ch navaz ek o mocnosti 6,4 m, kterř nasedalo na neogennıjı l o mocnosti kolem 1 m (s.j. 101) tvorıcı ch dno mestskř ho prıkopu (s. j. 500). Nı z e nasledovalo az na „ roven dna vy kopu jednolitř zvrstvenıhlinitř ho s terku z valounu a valounku kremencu (s.j. 102). Vlastnı vy pln prıkopu tvorila premıstena zemina promı s ena se stavebnısutı(s.j. 100, 105, 106 a 107). Ojedinelř keramickř zlomky ze stratigraficky nejstars ıvrstvy (s.j. 107) dovolujı datovat zasypanı prıkopu k polovine 17. stol. v souvislosti s vy stavbou baroknıfortifikace od 60. let 17. stol.
Opustčna, Rosicka, parc. c. 966/1 a 796/1 [akce A99/29]
Jezuitska ul., Jakubske nam. A99/59]
Zachranny vy zkum byl vyvolan moz ny m ohroz enım archeologicky ch pamatek v dusledku vy stavby sanacnı ch jam (Prochazka 1999). Zkoumany prostor se nachazıv inundaci Svratky jihovy chodne historickř ho jadra. Terř n je zde takrka vodorovny , nadmorska vy s ka se pohybuje kolem 200 m. R. 1995 dos lo nedaleko, na jiz nım okraji Opus tenř ulice, k nalezu pravdepodobne rane stredovekř vydrevenř studny, zapus tenř do rı cnı terasy (Geislerova - Prochazka 1995).
V souvislosti s poloz enım optickř ho kabelu pro napojenınove budovanř ho objektu Moravskoslezskř kooperativy, a.s. na ulici Ras ı nove byl v prubehu mesı ce zarı 1999 realizovan archeologicky vy zkum v trase prıslus nř ho vy kopu (Sadı lek 1999c).
V prostoru vy zkumu nedos lo k z adnř mu archeologickř mu nalezu, ale bylo dokumentovano nekolik zajımavy ch geologicky ch profilu, kterř osvetlujıvy voj prırodnı ho prostredıv historickř m obdobı . Rezem P1 byl dokumentovan vy sek kvartř rnı ch uloz enin vcetne holocř nnı ho pudnı ho typu pohrbenř ho pod povodnovou hlı nou v hloubce 1,3 m pod dnes nı„ rovnı , ktery opet nasedal na nivnı uloz eniny, z el v dobe vy zkumu pod „ rovnıhladiny spodnıvody. Rezy P2 az P4 dokumentovaly novo-
vozovka [akce
Melka ry ha o hloubce max. 0,5 metru a sı rce 0,4 metru byla vedena ulicıJezuitskou v celř jejı dř lce a dale probı hal Jakubsky m namestım podř l jiz nı ho prucelıkostela sv. Jakuba az k ulici Ras ınove. Vzhledem k pomerne melky m terř nnım zasahum nebylo dosaz eno „ rovne sı dlis tnı ch souvrstvı , vy kop se pohyboval pouze v horizontu zasypu inz eny rsky ch sı tı . V „ seku podř l jiz nı ho prucelıkostela sv. Jakuba byly porus eny koruny zdiv blı z e neurcenř ho, pravdepodobne vs ak stredovekř ho puvodu, dochovanř melce, cca 0,2 m, pod nynejs ım povrchem. Zjis tenř zdivo bylo konstruovano
51
z lomovř ho kamene ť metabazitu a spojovano bı lou kvalitnı maltou. Tř mer ve vs ech prıpadech bylo svojı polohou vazano na stavajı cı opernř pilı re kostela. Vzhledem k nepatrnř hloubce nebylo moz nř urcit vztah zdiv k prıpadny m stredoveky m uloz eninam, zahadou zustalo i pudorysnř rozvrz enı . Archı vnıprameny, plany, pohled na jiz nı prucelıkostela z roku 1724 (Bretholz 1901, 136; Samek 1994, 164) a kresby F. Richtera z roku 1821 (Kalivoda 1959, 136; Muzeum mesta Brna, c. 2237) zde dokladajıexistenci drobny ch prızemnı ch prıstavku. Rozsahlejs ızastavbu pri jiz nıfasade vez e a v zapadnıcasti jiz nıho prucelıkostelnılodi indikuje freskova vy zdoba vnejs ısteny kostela a stopy po zastropenıv podobe tramovy ch kapes na Richterovy ch kresbach.
Ulice Frantiskanska [akce A99/70], obr. 15
vozovka, parc. c. 216/1
V souvislosti s rekonstrukcıulice Frantis kanskř byl uskutecnen koncem mesı ce zarıa pocatkem listopadu zachranny archeologicky vy zkum, ktery se soustredil na dokumentaci sten vy kopu pro inz eny rskř sıte a poprıpade na preparaci narus eny ch archeologicky ch situacı(Pes ka 1999). Zkoumana zapadnıcast ulice Frantis kanskř , jak ji zname dnes, pochazıteprve z prelomu 19./20. stol., kdy jejısevernıfronta pros la az na dum c. 9 radikalnıprestavbou. Zasadnızmenu prinesla vs ak vy stavba klas tera frantis kanu r. 1645, ktery nahradil radu mes óansky ch domu. Prinejmen-
s ım v 1. pol. 14. stol. byla ulice soucastız idovskř ho ghetta, od kterř ho pochazel jejınejstars ınazev ť Zidovska (Flodrova ť Galasovska ť Vodicka 1984, 48). Pri novodobř asanaci byla komunikace rozs ı rena o nekolik metru severnım smerem a vymezena novou stavebnıcarou. Pod soucasnou dlaz bou se tedy skry va cast puvodnı zastavby se zdeny mi domy, sı dlis tnımi vrstvami a jiny mi aktivitami. Terř nnı vy zkum se omezil pouze na dokumentaci a vzorkovanısten vy kopu pro inz eny rskř sı te - oznaceny ch pracovne jako sondy 1 az 5. Detailne byly sledovany pouze casti sten s dochovanou stratigrafii stredoveky ch vrstev a nalezy zdiva (rezy 1 az 7). Patrne nejzajı mavejs ızjis tenıprinesl nejdels ıdokumentovany vy kop (cca 48 m) pro vodovodnırad oznaceny jako sonda 1 s rezy 1 a 2. Vy kop byl veden rovnobez ne se soucasnou severnı ulicnı“ carouň ve vzdalenosti cca 2,5 m od domovnı ho bloku a jeho hloubka neprekrocila 1,7 m. Dokumentaci ztez ovalo mnoz stvıinz eny rsky ch sı tı a jiny ch recentnı ch zasahu. V prostoru do 0. - 9. m byl dokumentovan suóovy zaval (s.j. 114), pokracujı cıhloubeji pod „ roven dna a ohraniceny na vy chodnı strane smı s eny m zakladovy m zdivem s lı cem a omı tkou (s.j. 908) a na zapadnıstrane omı tnutou cihelnou zı dkou (s.j. 906) prizdenou ke stars ımu zdivu 902=903=905. Situaci muz eme interpretovat jako zasypany sklep. Charakter zdiva dovoluje jeho casovř zarazenıdo 17. ť 18. stoletı .
Obr. 14. Jakubske nam. (A99/59), situace pri kostele sv. Jakuba. Jakubske Platz (A99/59), Lage vor der Jakobskirche.
52
Pr ehled vyzkumu41 (1999) V prostoru mezi 9. az 17. m rezu 2 byla dokumentovana nej„ plnejs ıa nejzajı mavejs ıstratigraficka situace. Vy kopem zde bylo narus eno mohutnř , vı ce nez 1,2 m silnř zakladovř litř zdivo, sestavajı cı prevaz ne z metabazitu a z lutř pı scitř malty. Tvorilo naroz ıs orientacıS ť J, Z ť V. Zapadnıhrana zdiva nebyla kvuli narus enıinz eny rsky mi sı temi zachycena. K vy chodnıhrane zdiva byla prizdena jiz zmınena mlads ızı dka 906 a jiz nı hrana, dı k pouhř nahode, zcela respektovala jiz nı stenu vy kopu - sondy 1. V prubehu staletıbyla tedy k puvodnımu zakladu 902=903=905 nove prizdena dals ı zdiva. Jelikoz vs echny tyto prıstavby byly vedeny ze severu, muz eme tı mto smerem hledat i puvodnılı c, jenz by nasvedcoval existenci sklepnı ho prostoru. Zdivo 902=903=905 lze interpretovat jako JV roh puvodnı ho gotickř ho jadra domu, pozdeji vı cekrat upravovanř ho. Bylo moz nř sledovat i stars ızvrstvenı , kterř bylo vy stavbou zdiva 902=903=905 narus eno. Jednalo se o kulturnı vrstvu (s.j. 111) z prelomu 12./13. stol. vytvorenou na pudnım typu (s.j. 112; cca 1,6 m hluboko), prekrytou pribliz ne stejne stary m ohnis tem (s.j. 109, 110) a souvrstvım z prubehu 13. stol. (s.j.106-108). Na 21. a 22. m rezu se podarilo dokumentovat smısenř zdivo (s.j. 911), bohuz el bez zachovanř okolnıstratifikace, lı covanř na vy chodnı strane a castecne obklopenř suóovy mi zasypy. Podle bliz s ı ho ohledanıjsme usoudili, z e se patrne jedna o zaklad roznas ecı ho pasu zaniklř ho sklepa. Tř mer identicka situace byla pozorovana na 31. a
32. m, jednalo se vs ak o zdivo lı covanř na vy chode i zapade. Mezi 35. a 37. m, bylo dokumentovano cca 1,2 m silnř a vı ce nez 0,5 m vysokř zakladovř zdivo orientovanř S-J, stejne jako u dvou predchozı ch prıpadu bez zachovanř ho okolnıho zvrstvenı . Pouze podle charakteru - litř zdivo prevaz ne ze slepencu Old-Red spojeny ch a drolivou okrovou maltou s omı tnuty m zapadnım lı cem - lze usuzovat, z e se patrne jedna o vy chodnı zakladovř resp. sklepnı zdivo puvodne gotickř ho domu. Prubeh zapadnı zakladovř zdi tohoto domu se bohuz el zjis óovacım vy kopem (sonda 1) nepodarilo zachytit. Na 41. az 43. m bylo dokumentovano torzo smısenř ho zdiva neurcitelnř (zakladovř ?) funkce. Vy kop pro vodovodnıprıpojku pred domem Frantis kanska 7(sonda 2, a rez 4) zachytil stredovekř souvrstvı(s.j. 157, 158, 160, 161) narus enř jamou (vy pln 150) a patrne i celnım (novoveky m ?) zakladovy m zdivem domu (s.j. 952), ktery byl situovan pri nekdejs ı severnı ulicnı “ careň. Souvrstvıbylo prekryto vrstvami neurcitř ho starıa zdı(s.j. 152 ť 155, 951). Cely vy kop, jehoz hloubka dosahovala 1,5 m, byl narus en recentnımi zasahy (novovekř komunikacnı vrstvy, inz eny rskř sı te apod.) a nepodarilo se tedy dokumentovat „ roven podloz ı .
Obr.15. Frantiskanska vozovka (A99/70), situace odkryte archeologicke zastavby. Frantiskanska Gasse der Fahrweg (A 99/70), die Lage der freigelegten archžologischen Bebauung.
53
Zajımavou situaci prinesly rezy 3 a 5 (obr. 6) ve vy kopu pro vodovodnıprıpojku (sonda a rez 3). V severnıi jiz nıcasti zde byl prekvapive jiz 0,3 m pod „ rovnısoucasnř komunikace dokumentovan pudnıtyp (s.j. 112) a na nej nasedajı cıvrstvy (s.j. 162, 164, 165) patrne ze 13. stol. Souvrstvı bylo narus eno patrne celnım zakladovy m/sklepnım zdivem domu (s.j. 950), situovanř ho pri nekdejs ısevernıulicnıcare a dals ımi novoveky mi zasahy (s.j.: 163, 166, 950, 951) vcetne trasy teplovodu (s.j. 913). V tř to silne narus enř situaci se nahodou zachoval „ trz ek vy plne jamy, bez okolnıstratifikace, s nalezy z prelomu 12./13. stol. (rez 5 - s.j.: 167, 168, 169). Vy pln pokracovala dale pod „ roven vyhloubenř ho vy kopu - cca 1,5 m pod soucasnou komunikaci. Zaverem muz eme shrnout nekolik zjis tenı , jez se bezprostredne doty kajıhistorickř topografie a pocatku mesta. Podarilo se odhalit prubeh nekolika zakladovy ch zdı(s.j. 902=903=905, 906, 908, 909, 950?, 952) trıaz ctyr domu, kterř staly jes te v polovine minulř ho stoletı pri tehdejs ı severnı ulicnıcare. Zasadnım zjis tenı m je zejmř na skutecnost, z e zaklady dvou nalezeny ch domu pochazely patrne nejpozdeji z prelomu 13./14. stol. a soucasne respektujıparcelnıhranice zachycenř na nejstars ı ch planech mesta z 18. a 19. stoletı . To doklada stabilizaci ulicnı struktury i v tř to casti Brna nejpozdeji od tř to doby. Zatı m zustava nejasny prubeh vy chodnıcasti Frantis kanskř ulice pred r. 1454. Na zaklade stars ı ch vy zkumu (Prochazka 1996;1998; v tisku) lze soudit, z e v dobe existence z idovskř ho osı dlenı , souhrnne oznacovanř ho v rejstrıcı ch mestskř sbı rky jako “ Platea Judeorumň (Vicar 1965, 273) nebyla jes te pruchozı . Nalezy keramiky z nejstars ı ch vrstev vytvoreny ch prımo na pudnım typu sice potvrdily osı dlenıprostoru Frantis kanskř ulice na prelomu 12. a 13. stoletı , ale aktivity jednoznacne datovatelnř do 12. stoletıse oproti vy chodnıcasti Frantis kanskř ulice ť tzv. Rımskř mu namestınepodarilo zachytit (srov. Prochazka ť Loskotova 1999, 181). Antonınska - park, parc. c. 1402, 1405 [akce A99/76], obr. 16, 17 V souvislosti s vy stavbou podzemnı ch garaz ıv arealu Vysokř ho ucenıtechnickř ho v Brne (VUT Brno) na ulici Antonınskř byl proveden v rıjnu az listopadu 1999 archeologicky vy zkum, ktery predchazel hloubenı stavebnı jamy (Merta 1999d). Topografie a geomorfologie lokality: Po 20. a 21. 2. 1784, kdy vys ly patenty o pohrbı vanı zakazujı cı hrbitovy v zastavbe mesta a prestaval vyhovovat stars ıpredhradebnıhrbitov pri dnes nım Zerotı nove nam. (Merta 1996), prikrocilo Brno ke zrızenınovř ho mestskř ho hrbitova na plos e, ktera puvodne nalez ela k mestskř mu dvoru. Jednalo se o
54
polnosti a volnř plochy, tudı z v roce 1785 bylo moz no prikrocit k realizaci zameru (Flodrova 1992, 11,12; 1999). Hrbitov byl budovan od konce tzv. Malř Novř , coz byl vlastne zacatek dnes nıKounicovy u kriz ovatky s Antonı nskou. Celkova vy mera dosahovala 5.790 ctv. sahu (cca 3 ha), zapadnızeŽ merila 180 m, vy chodnı 230 m, jiz nı a severnı shodne po 270 m. Novy mestsky hrbitov byl ve svř dobe nejvets ım moravsky m hrbitovem. V r. roce 1824 podnı til hrabe Antonın Bedrich Mitrovsky akci ke zvelebenınedostatecne udrz ovanř ho hrbitova. Jeho areal byl rozdelen na deset castıa nove upraven. Hrbitov mel marnici i obydlı hrobnı ka, ktery mel v dolnı casti svou vlastnı zahradu. Pohrbı vali se zde jak katolı ci, tak evangelı ci, rocne zde spocinulo prumerne 572 neboz tı ku. Proto uz v roce 1833 musel by t hrbitov rozs ı ren severnım smerem a dals ı rust pokracoval i v letech 1845, 1851 a 1866. Vy mera dosahla vı ce nez 5 ha a v roce 1871 bylo konstatovano, z e uz opet nedostacuje. Kratce nato zacala jednanı o zrızenı dals ı ho mestskř ho hrbitova, k cemuz skutecne dos lo v roce 1881. Po otevrenı dodnes funkcnı ho U strednı ho hrbitova byl stary mestsky hrbitov pri Kounicove ulici uzavren a postupne odstranovan. K vy znamnejs ım osobnostem, kterř byly na hrbitove pohrbeny, patril Alois hrabe Laz ansky (+1860), biskup Vincenc knı z e Schrattenbach (+1816), basnı k Frantis ek Sus il, (+1868) ci archivar Antonın Bocek (+1847). Geomorfologicky se lokalita nachazı na mı rnř m, k vy chodu sklonenř m svahu smerujı cım k vodoteci Ponavky. Geologickř podloz ıje tvoreno cernozemnım pudnım typem o mocnosti 0,4 - 0,5m, ktera naseda na kvartř rnıspras ovř naveje a spras ovř hlı ny. Cıl, postup a metoda vyzkumu: Zakladnım cı lem vy zkumu bylo vyzvednutıa geodetickř zamerenı maxima kosternı ch ostatku nalř zajı cı ch se v prostoru stavebnıjamy. Zde je nutnř podotknout, z e k realizaci celř akce velkou merou prispela konzultace s MUDr. L Horackovou, vedoucıkatedry antropologie Lř karskř fakulty MU v Brne, ktera v ramci svy ch moz nostıprislı bila i posouzenı antropologicky ch ostatku. Metoda vlastnıho vy zkumu byla do znacnř mı ry predem dana zı skany mi financnımi prostredky. Vy zkum se tedy omezil pouze na vyzvednutı jednotlivy ch kosternı ch ostatku a hrobovř vy bavy, rozlis enınalezu v zasypech a zamerenıjednotlivy ch hrobovy ch jam. V prvnıfazi byl terř n nad vlastnımi pohrby v maximalnı mı re snı z en stavebnımi mechanismy. Nasledny odkryv kosternı ch ostatku ulehcovala dobra citelnost obrysu hrobovy ch jam ve spras ovř m podloz ı . Podarilo se zachranit rovnez cetnř soucasti osobnıvy bavy zemrely ch, zejmř na krı z ky a medailonky. Pouze dva neboz tı ci byli uloz eni v cı novy ch rakvı ch. Pı semna a fotograficka dokumentace byla omezena na nezbytnř minimum.
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
identifikacnı ch hrobovy ch tabulek z pocatku hrbitova. Prvnı , tovarnice Wictorie Rinwersin z r. 1794 a druha s lechticny Marie Anne Freyin Tauber von Taubenfurth z U stavu s lechticen na Kobliz nř ulici ť 1804. Prekvapive nebyly zjis teny doklady exhumace v souvislosti se zrus enım hrbitova, ac prameny dokladajı premı stenı nektery ch vy znacny ch neboz tıku na novy hrbitov. Celkem bylo prozkoumano 354 hrobu s dosud presne nezjis teny m poctem kosternı ch ostatku. V jednř jame se nachazely pozustatky nekdy az osmi neboz tı ku. Lze tedy predpokladat, z e v ramci zkoumanř ho prostoru bylo pohrbeno ramcove 1000 az 1400 zemrely ch. Po ukoncenıantropologickř ho vy zkumu budou odebrany vzorky na DNA a kostry tech zemrely ch, kterř se na zaklade pı semny ch pramenu podarı identifikovat, budou deponovany na Lř karskř fakulte MU Nasledne probehne př cı VUT pietnıpohreb ostatnı ch koster do spolecnř ho hrobu v parku v blı zkosti zkoumanř plochy.
Pohrby v SV a JV rohu plochy byly bohuz el pro casovou tısen “ vyzvedavanyň v soucinnosti s dotez ovanım stavebnıjamy.
Pr edbízne vysledky vyzkumu: Archeologickř nalezy z obdobı pred zaloz enı m hrbitova reprezentovala ojedinela sı dlis tnı jama ovalnř ho pudorysu o osach dř lky 2,5 m x 1,8 m zahlubujı cı se 0,6 m do spras ovř ho podloz ı . Ve vy plni jamy nebyly obsaz eny z adnř datovatelnř artefakty, praveky puvod nelze vyloucit. Potř nasledovalo dlouhř casovř obdobı bez jakř hokoli nalezu lidskř aktivity, kterř ukoncila az vy stavba hrbitova po roce 1784. Ze zı skanř archivnıplanovř dokumentace hrbitova je patrnř , z e zkoumana plocha se nachazela v samotnř m centru nejstars ıcasti hrbitova. Jak vs ak prokazal vy zkum a dı lcıvyhodnocenı , podstatna cast pohrbu nalez ı obdobı predchazejı cı mu jeho zanik. Jednoduchř vysvetlenı prinesl rozbor archivnı ch planu, ze ktery ch lze vysledovat skutecnost, z e v tretıctvrtine 19. stoletı , kdy dos lo k maximalnımu zaplnenıplochy hrbitova, byly opetovne vyuz ity k pohrbı vanıprostory nejstars ıcasti. Tuto domnenku potvrzujı i predmety osobnı vy bavy zemrely ch, zejmř na presne datovanř medailonky k milř niu prıchodu verozvestu (1863) a ojedinelř snubnı prsty nky (3 ks). Zvlas óvy znamny je nalez dvou
Na zaver bychom radi zduraznili, z e jsme si byli od pocatku vedomi i etickř ho rozmeru, jez prinesl vy zkum casti hrbitova na “ Malř Novř ň. Domnı vame se proto, z e by v budoucnu melo by t k prostoru nekdejs ı ho hrbitova pristupovano velice citlive - mel by by t peclive zvaz en kaz dy stavebnı zamer. Idealnı by bylo prohlasit zby vajı cı cast hrbitova za kulturnıpamatku.
a ov an et Sm
2 86 3 2 2
2
4
08
86
08
86
86
2
08
07
0
05
10
09
08
61
08
06
08
28
0
8
9
08
12
38
08
28
84
88
12
80
08
11
0
18 21 18 38 0 82 5 36 80 81 1 1 9 9 381 83 2 8 1 80 81 1 3 20 31 5 18 1 18 14 81 82 1 1 4 18 17 00 82 3 38 48 25 18 03 01 38 38 438 6 80 82 63 1518 3 7 3 18 3 38 26 5 22 382 81 14 99 18 3 87 2 98 18 38 0 28 96 80 28 7 6 3 08 82 85 4 1 1 1 80 09 8 1 13 0 5 9 284 18 89 0 48 814 81 89 0 4 4 088 04 0 81 81 08 48 081 15 06 807 6 6 842 1 18 48 385 2 48 16 84 1 4 12 1 80 3 37 480 28 48 7 3 47 89 89 18 11 83 18 0 0 81 1 803 80748 28 4 48 88 4 4 90 47 09 46 97 08 6 18 18 28 812 24 01 05 35 4 86 0 2 0 18 48 48 09 28 2 85 82 2 48 2 1 5 870 2 6 0 088 80 36 71 4 85 88 56 085 2 28 0 08 10 7 08 7 38 80 853 9 3 8 08 2 89 08 7 2 890 4 80 81 48 31 3 38 2 49 83 7 85 2 28 0 73 28 88 0 0 08 26 53 7 834 44 283 28 16 2 33 08 80 28 2 28 28 9 22 81 862 292 9 09 4 0 52 4 96 28 28 88 28 61 08 82 8 1 27 28 818 21 4 82 3 96 28 7 28 1 39 59 80 17 18 9 132 85 2 89 5 28 085 28 4 28 1 87 14 58 28 6 18 81 281 86 80 6 88 2 28 2 08 5 72 1 28 9 80 80 20 82 8 88 2 5 2 808 2 2 88 2 28 11 86 2 90 80 1 888 2 99 0 28 2 28 01 18 95 3 0 31 28 91 82 281 7 28 28 2 88 38 38 28 1 1 8 92 90 3 4 2 29 5 189 43 7 88 89 2 6 28 18 79 88 88 83 38 1 88 1 08 87 1 1 1 88 84 1 18 6 1 74 0 65 7 4 76 86 18 18 1 86 1 83 59 870 18 1 1 3 1 84 18 571 86 0 88 94 3 73 1 8 2 3 49 18 18 0 28 89 85 84 2 86 4 40 85 88 1 28 0 52 01 86 08 94 18 20 0 0 72 9 18 86 39 18 9 08 1 50 18 0 3 08 5 186 084 1 287 84 6 2 77 78 082 287 79 0 62 874 2 28 28 8 45 2 75 2 28 88 18 83 2 84 18 82 28 0 0 1 1 0 55 1 82 88 48 18 280 2 23 87 28 08 1 33 837 08 0 6 9 24 08 4 83 86 08 0 84 2 70 0 28 34 14 71 08 7 72 6 28 88 28 0 29 6 08 286 082 65 27 28 6 08 81 0 28 7 08 81 0 38
08
18
08
02
286
08
01
08
0
80
08
08
86
08
08
3
18
0
13
11
0
63
67
2
4 08 28
38 7
181 38
1402
22
23
140 3
1401
04 14
ka ns nı to An
1399
14
1397
1396
/2 00
13
98
1400/1
14
92
Obr.16. Antonınska (A99/76), zamčrenı zkoumaneho prostoru v ramci plochy hrbitova. Antonınska Gasse (A99/76). Vermessung der Grabungsflžche im Areal des ehemaligen Friedhofs.
55
3827
0899
0897
1809 0898 181218081810
0896
1807
1804
3824 3826 3825 1863 3818 3817 3813 3814 3815 1801 1827
1802 1814 1815
1805
1818
3819
3822 1817 3823
18163820 3821
1831 3818
38123811 4815 4813 4812 4814 0875 0890 4816 0886 1822 0880 1856 4817 0866 08890860 4810 0856 0887 0855 1890 0854 0863 1846 0885 0871 1824 4811 0861 0862 3810 0853 3806 0870 3805 3809 0881 0859 0857 1833 0873 0852 0858 3808 3807 0888 1837 0882 1847
4800
1820
1839
1821 38022899 2898
38043803 1826 1822
2863
3831 3832 2862 0810 2868 3829 3828 2820 2867 2825 2864 0809 1881 2810 2811 0818 1885 1897 2860 2861 1849 18761866 1898 2801 1873 1867 1882 1857 0811 1874 0820 1861 0843 1860 1858 0841 0806 0812 0864 0821 1834 0500 0840 0813 0822 0801 2884 2883 2875 2873 0839 2874 2845 0823 0814 1872 1855 0802 2869 0832 2877 2870 0824 1871 2876 2866 0842 2865 2878 2871 0833 2800 2879 2872 2880 0837 0816 0834 2882 0826 2881 0836 0804 0887 0817 0827 0844 0829
2819
0807
0805
0828
56
0828
1868
0846 1859 0850 1894 1869
4801
2829 2824 28132828 2821 2886 2885 28872804 2888 2889 2890 2891 2892 1877 2894 1870 2893 1888
2807 1889 2803 2817
2818 2826 2816 2809
2806 1896 2805 1899 1886 2895 18902823 1879 1883 1884
4803
4802
4805
4808
4804 4806 4807
4809 2852
4809
2853
2827 2802 1891
2849 2834 2844
2837 2831
2896 1887
2830
2841 2842 2848 2847 2846 2835 2850 2836 2897
2822
1862 0849 0848 1848 1845
1852
1865 1863
1880
2814 2815 2808
2833 2839 4818 4819
Antonınska
0891 0894
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
padnıhrana zdiva nebyla kvuli narus enıinz eny rsky mi sı temi zachycena. K vy chodnıhrane zdiva byla prizdena jiz zmınena mlads ızı dka 906 a jiz nı hrana, dı k pouhř nahode, zcela respektovala jiz nı stenu vy kopu - sondy 1. V prubehu staletıbyla tedy k puvodnımu zakladu 902=903=905 nove prizdena dals ı zdiva. Jelikoz vs echny tyto prıstavby byly vedeny ze severu, muz eme tı mto smerem hledat i puvodnılı c, jez by nasvedcoval existenci sklepnı ho prostoru. Zdivo 902=903=905 lze interpretovat jako JV roh puvodnı ho gotickř ho jadra domu, pozdeji vı cekrat upravovanř ho. Bylo moz nř sledovat i stars ı zvrstvenı , kterř bylo vy stavbou zdiva 902=903=905 narus eno. Jednalo se o kulturnı vrstvu (s.j. 111) z prelomu 12./13. stol. vytvorenou na pudnım typu (s.j. 112; cca 1,6 m hluboko), prekrytou pribliz ne stejne stary m ohnis tem (s.j. 109, 110) a souvrstvım z prubehu 13. stol. (s.j.106108). Na 21. a 22. m rezu se podarilo dokumentovat smısenř zdivo (s.j. 911), bohuz el bez zachovanř okolnıstratifikace, lı covanř na vy chodnı strane a castecne obklopenř suóovy mi zasypy. Podle bliz s ı ho ohledanıjsme usoudili, z e se patrne jedna o zaklad roznas ecı ho pasu zaniklř ho sklepa. Tř mer identicka situace byla pozorovana na 31. a 32. m, jednalo se vs ak o zdivo lı covanř na vy chode i zapade. Mezi 35. a 37. m bylo dokumentovano cca 1,2 m silnř a vı ce nez 0,5 m vysokř zakladovř zdivo orientovanř S-J, stejne jako u dvou predchozı ch prıpadu bez zachovanř ho okolnıho zvrstvenı . Pouze podle charakteru - litř zdivo prevaz ne ze slepencu Old-Red spojeny ch a drolivou okrovou maltou s omı tnuty m zapadnım lı cem - lze usuzovat, z e se patrne jedna o vy chodnı zakladovř resp. sklepnı zdivo puvodne gotickř ho domu. Prubeh zapadnı zakladovř zdi tohoto domu se bohuz el zjis óovacım vy kopem (sonda 1) nepodarilo zachytit. Na 41. az 43. m bylo dokumentovano torzo smısenř ho zdiva neurcitelnř (zakladovř ?) funkce. Vy kop pro vodovodnıprıpojku pred domem Frantis kanska 7(sonda 2, a rez 4) zachytil stredovekř souvrstvı(s.j. 157, 158, 160, 161) narus enř jamou (vy pln 150) a patrne i celnım (novoveky m ?) zakladovy m zdivem domu (s.j. 952), ktery byl situovan pri nekdejs ı severnı ulicnı care. Souvrstvıbylo prekryto vrstvami neurcitř ho starıa zdı(s.j. 152 ť 155, 951). Cely vy kop, jehoz hloubka dosahovala 1,5 m, byl narus en recentnımi zasahy (novovekř komunikacnı vrstvy, inz eny rskř sı te apod.) a nepodarilo se tedy dokumentovat „ roven podloz ı . Zajımavou situaci prinesly rezy 3 a 5 (obr. 6) ve vy kopu pro vodovodnıprıpojku (sonda a rez 3). V severnıi jiz nıcasti zde byl prekvapive jiz 0,3
m pod „ rovnısoucasnř komunikace dokumentovan pudnıtyp (s.j. 112) a na nej nasedajı cıvrstvy (s.j.: 162, 164, 165) patrne ze 13. stol. Souvrstvı bylo narus eno patrne celnım zakladovy m/sklepnım zdivem domu (s.j. 950), situovanř ho pri nekdejs ısevernıulicnıcare a dals ımi novoveky mi zasahy (s.j.: 163, 166, 950, 951) vcetne trasy teplovodu (s.j. 913). V tř to silne narus enř situaci se nahodou zachoval „ trz ek vy plne jamy, bez okolnıstratifikace, s nalezy z prelomu 12./13. stol. (rez 5 - s.j.: 167, 168, 169). Vy pln pokracovala dale pod „ roven vyhloubenř ho vy kopu - cca 1,5 m pod soucasnou komunikaci. Zaverem muz eme shrnout nekolik zjis tenı , jez se bezprostredne doty kajıhistorickř topografie a pocatku mesta. Podarilo se odhalit prubeh nekolika zakladovy ch zdı(s.j. 902=903=905, 906, 908, 909, 950?, 952) trıaz ctyr domu, kterř staly jes te v polovine minulř ho stoletı pri tehdejs ı severnı ulicnıcare. Zasadnım zjis tenı m je zejmř na skutecnost, z e zaklady dvou nalezeny ch domu pochazely patrne nejpozdeji z prelomu 13./14. stol. a soucasne respektujıparcelnıhranice zachycenř na nejstars ı ch planech mesta z 18. a 19. stol.. To doklada stabilizaci ulicnı struktury i v tř to casti Brna nejpozdeji od tř to doby. Zatı m zustava nejasny prubeh vy chodnıcasti Frantis kanskř ulice pred r. 1454. Na zaklade stars ı ch vy zkumu (Prochazka 1996; 1998; v tisku) lze soudit, z e v dobe existence z idovskř ho osı dlenı , souhrnne oznacovanř ho v rejstrıcı ch mestskř sbı rky jako “ Platea Judeorumň (Vicar 1965, 273) nebyla jes te pruchozı . Nalezy keramiky z nejstars ı ch vrstev vytvoreny ch prımo na pudnım typu sice potvrdily osı dlenıprostoru Frantis kanskř ulice na prelomu 12. a 13. stoletı , ale aktivity jednoznacne datovatelnř do 12. stoletıse oproti vy chodnıcasti Frantis kanskř ulice ť tzv. Rımskř mu namestınepodarilo zachytit (srov. Prochazka ť Loskotova 1999, 181). Stare Brno Vodnı ulice, park, parc. c. 1249 [akce A99/87] V prubehu mesı cu listopadu a prosince byl v souvislosti s vy stavbou kanalizace v komunikaci Vodnıulice uskutecnen zachranny vy zkum (Sadı lek 1999d). Vy kop byl situovan v zapadnı polovine ulice, pri kriz ovatce s ulicı Leitnerovou. Jde o mı sta, kudy od stredoveku protř kal svratecky mly nsky nahon, odkloneny a zasypany az v 1. polovine 20. stol. Podstatou vy zkumu byla dokumentace archeologicky ch situacı formou vybrany ch rezu. Vy kop pro kanalizaci probı hal ve vy chodnıpolovine mimo vlastnıteleso nahonu. Zde bylo dokumentovano vy raznř souvrstvıobsahujı cıve spodnı ch partiı ch povodnovř hlıny svetle s edř jı lovitř konzistence. Jejich povrch se nachazel v „ rovni 200,60 m n. m. Souvrstvınad tımto horizontem,
57
obsahujı cı prevaz ne pı scitou az pı scitohlinitou vy pln, souvisıs osı dlenım okolınahonu v prubehu 19. stol. Ve svř zapadnıcasti proóal vy kop jiz nı stenu nahonu a pokracoval nadale podř l nı . Stena byla zpevnena pravidelne opracovany mi pı skovcovy mi bloky. Podř l nıbyly zjis teny raz enř dubovř kuly, umıstenř v nepravidelny ch rozestupech, kterř souvisejı se zpevnenım brehu a prilehlř komunikace, jak dokladajı fotografie z pocatku nas eho stoletı .. Vy pln vlastnı ho telesa nahonu byla tvorena prevaz ne kuchynsky m odpadem zaveru 19. a 1. poloviny 20. stol., promıseny m popelem a s kvarou. Spodnıcasti souvrstvı nad dnem nekdejs ı ho toku se vs ak nepodarilo dosahnout. Poznanıstredovekř ho Brna napomohly v r. 1999 i vy zkumy partnersky ch institucı . Jde zejmř na o U stav archeologickř pamatkovř př ce Brno (napr. rane stredovekř osı dlenıv arealu nemocnice U Milosrdny ch bratrı, vedoucıvy zkumu A. Matejı ckova, sledovanırekonstrukce vodovodu na Zelnř m trhu - R. Zatloukal, vy zkum mestskř fortifikace pri rekonstrukci objektu Moravskř galerie na ulici Husova - J. Unger, rane stredovekř osı dlenıv trase kabelovodu na ulicı ch Ypsilantiho a Krıdlovickř na Starř m Brne - R. Zatloukal) a Muzeum mesta Brna (rekonstrukce prostor Novř radnice, by valř ho dominikanskř ho klas tera - I. Loskotova). I kdyz publikacnıvy stupy pokulhavajıza tempem terř nnı ch pracı , vs echny tri uvedenř instituce vypracovavajı za kaz dř ho vy zkumu nalezovou zpravu jako nedı lnou soucast projektu. Je to vedle predbez ny ch zprav v soucasnosti z el nejrychlejs ı cesta, jak zı skanř poznatky zprıstupnit odbornř verejnosti alespon prostrednictvım institucionalnı ch archı vu.
Prameny: Nalezovř zpravy z roku 1999: Merta, D. 1999a: BRNO, Masarykova 2. Nalezova zprava c.j. 14/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Merta, D. 1999b: Brno, LFMU - rekonstrukce budovy. Nalezova zprava c.j. 37/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia.
skř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Merta, D. ť Pes ka M. 1999: Brno, knihovna Jirıho Mahena. Nalezova zprava c.j. 28/99, uloz ena v archı vu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Pes ka M. 1999a: Brno ť pred domem nam. Svobody 8 (prıpojky inz eny rsky ch sı tı ). Nalezova zprava c.j. 12/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Pes ka, M. 1999b: Brno, rekonstrukce ulic Frantis kanska a Josefska. Nalezova zprava c.j. 33/99, uloz ena v archı vu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Prochazka, R. 1989: Vy zkumy v Brne v roce 1986 (okr.Brno - mesto), PV 1986, 88, 89. Prochazka, R. 1990: Zachrannř vy zkumy v Brne v roce 1987 (okr. Brno - mesto), PV 1987, 85 - 87. Prochazka, R. 1999: Brno ť Rosicka, Opus tena (sanacnıjamy). Nalezova zprava c.j. 15/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Prochazka, R.-Sadı lek, J. 1999: Brno ť blok 28. Nalezova zprava c.j. 31/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Sadı lek, J. 1999a: Brno ť Benes ova c. 10. Nalezova zprava c.j. 8/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Sadı lek, J. 1999b: Brno, blok 94 (ul. Kopecna, Anenska). Nalezova zprava c.j. 10/99, uloz ena v archı vu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Sadı lek, J. 1999c: Brno, Ras ı nova ť Kolis te, opticky kabel. Nalezova zprava c.j. 21/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Sadı lek, J. 1999d: Brno ť Vodnıulice. Nalezova zprava c.j. 30/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia.
Ostatnıprameny:
Merta, D. 1999c: Brno, Panenska ulice. Nalezova zprava c.j. 29/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia.
AMB: Archiv mesta Brna, rkp. 39, pametnıkniha.
Merta, D. 1999d: Brno, Antonı nska ť garaz e. Nalezova zprava c.j. 32/99, uloz ena v archıvu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia.
CDB: Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1, ed. J. Sebanek ť S. Dus kova, Pragae 1974
Merta, D. 1999e: Brno, Jezuitska 7. Nalezova zprava c.j. 35/99, uloz ena v archıvu brnen-
58
Muzeum mesta Brna, c. 2237.
Geislerova, K. ť Prochazka, R. 1995: Kanalizacnı sberac Trnita ť Rooseveltova, I. stavba, NZ c.j. 129/96 uloz ena v archı vu U APP Brno.
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
Himmelova, Z. 1992: Brno, Panenska (I. etapa), Nalezova zprava c.j. 365/92 uloz ena v archivu AU C AV Brno. Kovacik, P. 1998: BRNO ť nam. Svobody 8. Nalezova zprava c.j. 2/978 uloz ena v archivu brnenskř ho pracovis te spolecnosti Archaia. Merta, D. 1996: Brno, Zerotı novo nam. 3 ť 5, Zemsky dum. Nalezova zprava c.j. 4/96 uloz ena v archivu U APP Brno. Pes ka, M. 1997: Brno, Kobliz na 4; blok 27. Nalezova zprava c.j. 56/97 uloz ena v archivu U APP Brno. Prochazka, R.1986: Kobliz na ť Kozı , parc. c. 54, rkp.: terř nnıdokumentace uloz ena pod kodem AU1/86 v archivu spolecnosti Archaia, o.s. Prochazka, R.1989: Kobliz na ť vozovka, rkp.: terř nnı dokumentace uloz ena pod kodem AU1/89 v archivu spolecnosti Archaia, o.s. Prochazka, R. 1992: Brno, Panenska (I. etapa). Nalezova zprava c.j. 1177/92 uloz ena v archivu AU C AV Brno.
Literatura: Bretholz, B. 1901: Die Pfarrkirche St. Jakob, Brno. Bretholz, B. 1911: Geschichte der Stadt Brßnn, Brno. Brno, starř pohlednice ťNamestıSvobody, Masarykova trıda, Hlavnınadraz ı , Brno nedatovano, 49, obr. 62. Bures , M. ť Kas par, V. ť Vareka, P. v tisku: Archaia ť nestatnıarcheologicky „ stav: metody a prıstupy, in: Badania archeologiczne na Gornym Slasku i zemiach pogranicznych. Cejnkova, D. ť Merınsky , Z. ť Stulitkova, L. 1984: K problematice pocatku mesta Brna, C eskoslovensky casopis historicky 32, 250 270. Dragoun, Z. ť Omelka, M. ť Tryml, M. 1997: Vy voj, stav a perspektivy archeologickř pamatkovř př ce u nas a v zahranicı , in: Archeologicka pamatkova př ce ť legislativa a skutecnost (ed. Pes ka, J.), s. 65 ť 81. Drımal.J.- Pes a,V. a kol. 1969: Dejiny mesta Brna, Brno. Flodrova, M. ť Galasovska, B. ť Vodicka, J. 1984: Seznam ulic mesta Brna s vy vojem jejich pojmenovanı(2. Opravenř a doplnenř vydanı ), Brno. Flodrova, M. 1992: Brnenskř hrbitovy, Brno.
Flodrova, M. 1999: Mestsky hrbitov na Malř Novř , s. 1-2, nepubl. rkp. archiv Archaia. Frolı k, J. ť Prochazka, R. 1998: Prırucka terř nnıho specialisty, nepubl. rkp. archiv Archaia, Praha ť Brno. Harris, E.C. 1979: Principles of archaeological stratigraphy, London ť New York ť Toronto ť Sydney ť San Francisko. Himmelova, Z. - Kundera, L. - Prochazka, R. Unger, J. 1993: Zachrannř vy zkumy v Brne v roce 1991 (okr. Brno - mesto), PV 1991, s. 85-88. Himmelova, Z. - Prochazka, R. - Zatloukal, R. 1994: Rettungsgrabungen in Brno 1992 (Bez. Brno - mesto), PV 1992, s. 67-68. Hrdlicka, L. 1982: Vyuz itıvy kopu pro inz eny rskř sı te jako pramene k poznanıpuvodnıho reliř fu a jeho promen v historickř m jadru mesta, Archeologickř rozhledy 34, s. 599621. Hundack, Ch. ť Mutzel, P. ť Pouchkarev, I. ť Thome, S. 1998: A program for drawing Harris Matrices. User manual, Saarbrßcken. Kalivoda 1959: Brno, vune jednoho mesta, Brno. Kovacik, P. 1999: Brno (okr. Brno-mesto), nam. Svobody 8, parc. c. 130, PV 40 (19971998), s. 310-314. Loskotova, I. ť Prochazka, R. 1995: Brnenskř zemnice (Prıspevek k vy voji mestskř zastavby 13. stoletı ), BMD XIII, s. 112-149. Mendl, B 1935: Knihy poctu mesta Brna z let 13431365, Brno. Novotny , B. 1982: Brnenskř podzemız pohledu archeologie, Brno a geologie, 208, 209 Pes ka, M. 1998a: Prırucka uz ivatele aplikace Kontext v. 1.2. Nepubl. rkp. archiv Archaia. Praha ť Brno. Pes ka, M. 1998b: Urbannı archeologie, Brno a databaze Kontext. Diplomova prace FF MU Brno. Pes ka, M. 1999c: Brno (okr. Brno-mesto), Kobliz na 4, parc. c. 143, PV 39 (1995-1996), s. 385. Pes ka, M. ť Prochazka, R. 1999: Vorl¨ ufige Information vom Projekt “ Historisches Kataster von Brno (Brßnn) und ihres Hinterlandesň, in: Workshop 3, Arch¨ ologie und Computer, Wien, 29-34. Practicesď 1993: Practices of archaeological stratigraphy, ed. by Edward C. Harris. Academic Press, London - San Diego - New York - Boston - Sydney - Tokyo - Toronto.
59
Samek, B 1994: Umeleckř pamatky Moravy a Slezska 1. svazek [A / I], Brno. Prochazka, R. ť Loskotova, I. 1999: K topografii a interpretaci predlokacnı ho osı dlenıbrnenskř ho historickř ho jadra, Archaeologia historica 24, 169-188. Prochazka, R. 1988: Archeologickř prameny ke stredovekř mu Brnu (z novy ch vy zkumu 1983 ť 1987), Archaeologia historica 13/88, s. 83-96. Prochazka, R. v tisku: Zrod stredovekř ho mesta na prıkladu Brna (K otazce odrazu spolecenskř zmeny v archeologicky ch pramenech), MARB. Vicar, O. 1965: Mı stopis Brna v polovici 14. stoletı , in: Brno v minulosti a dnes VII, 242-283. Samek, B. 1994: Umeleckř pamatky Moravy a Slezska, 1. svazek [A/I], Praha. Svabensky , M. 1993: Osudy mesta Brna do roku 1243, in: Brno v minulosti a dnes XI, 223261. Wallisova, M. ť Omelka, M. 1998: Digitalizovana mapa archeologicky ch terř nu v praz skř pamatkovř rezervaci, Archeologia Pragensia 14, 205-208.
Internet: URL=http://www.mpi-sb.mpg.de/?arche/Program/ Download/ DownloadPage.html
derts festgestellt wurde. Manche Schichten enthielten zahlreiche organische Reste, besonders Holzabf¨ lle. Dank diesem Umstand gelang es, die ersten Dendro - Daten aus Brßnn zu gewinnen Es wurden hier auch zwei Erdkeller freigelegt, deren W¨ nde in Schwellriegel - Pfostenbauweise errichtet wurden. Der ¨ lteste stammt aus dem zweiten Drittel des s 13. Jahrhunderts - ein Eckpfosten wurde zum Jahr 1236 datiert. Dazu kamen 21 Kloaken meist aus dem 13. und 14. Jahrhundert, einige Abfallgruben, eine Lehmentnahmegrube un ein flacher Graben . Untersuchung der Keller brachte auch wichtige Egebnisse - es wurden zwei frßhgotische Hauskerne identifiziert. Ein von ihnen ersetzte ein nach der H¨ lfte des 13. Jahrhunderts verschßttetes Erdkeller, und eine Grube, wovon dendrochronologisch datierte H lzer aus der 60er Jahren des 13. Jahrhunderts. Unter dem Bodenniveau der Keller befinden sich noch erhaltene, sehr wertvolle Situationen, deren Schutz ist unbedingt zu empfehlen.
2. Antoninska Str., Parz.N. 1402, 1405 Da hier die Vernichtung eines Teiles des neuzeitlichen Friedhofes (1785 - 1883) durch den Bau der Tiefgaragen drohte, wurde auf der Fl¨ che von cca 950 m2 eine Rettungsgrabung vorgenommen. In etwa 14 Tagen wurde insgesamt 354 Gr¨ ber mit etwa 1000 - 1400 Skelettresten freigelegt und zur anthropologischen Untersuchung ßbergeben. Die Verstorbenen wurden mit typischen Beigaben ausgestattet - Krucifixe, Rosenkr¨ nze, Medaillone. Es ist auch ein goldener Ring zu erw¨ hnen. Dem Friedhof ging eine m glicherweise urgeschichtliche Grube voran.
Resumř : Die Brßnner Arbeitsstelle des Vereines Archaia hat in 1999 in Brno 14 Ausgrabungen realisiert. Alle Ausgrabungen werden im Rahmen der Instituts - Datenerfassung l¨ ufig nummeriert diese Nummern haben fßr die Bewahrung und Auswertung der Daten grßndliche Bedeutung. Fßr die Dokumentation werden Prinzipien der Formular Arch¨ ologie benutzt, Feldzeichnungen werden digitalisiert und in SW MicroStation aufgearbeitet. Die Rettungsgrabungen kann man in drei Gruppen verteilen: 1) groöe, fl¨ chige Ausgrabungen 2) Verfolgung der Sondierungen, die Magistrat mittels der spezialisierten Organisationen zur Feststellung der unterirdischen R¨ umen machen l¨ öt, alles im Rahmen des langj¨ hrigen Projektes “ Sanierung des Brßnner Kellersystems “ 3) verschiedenartige kleine Grabungen, vor allem beim Ausbau der Leitungen allerarts. 1. Koblizna 4, Parzellennummer 143. Im Laufe der Ausgrabung wurde der Hof des ehemaligen Schrattenbach - Palastes freigelegt, wo massive Schichtenfolge des 13. - 16. Jahrhun-
60
3. Baublock 19 - Panenska Gasse, Parz.N. 501/1 Im Rahmen des Sanierungsprogrammes der Brßnner Keller hat hier die beauftragte Firma drei Suchgraben gelegt, wobei vier Kloaken (14. und 16. Jahrhundert) und zwei Erdkeller aus dem Ende des 13. Jahrhundert angeschnitten und teilweise ausgegraben wurden. Auf der Hofst¨ tte fehlen bisher Reste jeder gemauerten H¨ user aus dem Mittelalter.
4.Baublock 28 - Zamecnicka Gasse. N 1, nam. Svobody 18, Parz.N. 525 Hier, im heutigen Kellerbereich, wurden 4 Kloaken aus dem 14. Jahrhunderst teilweise freigelegt.
5. Baublock 94, Kopecna Str. 37 Nur in einem Suchgraben wurde eine Kloake aus der 2. H¨ lfte des 13. Jahrhunderts berßhrt
Pr ehled vyzkumu41 (1999)
und zun Teil ausgegraben. Diese Besiedlunsspur steht im Zusammenhang mit dem kleinen Pfarsprengel um die Allerheiligenkirche, die erstmals 1258 erw¨ hnt wurde (CDB V/1, N. ).
6. Nam. Svobody - vor dem Haus N. 8( Parz. N. 537). Im Zusammenhang mit dem Bau der Ingenieur - Leitungen zum Haus wurde in mehreren Schnitten eine Schichtenfolge aus dem 13. Jahrhundert mit dem Anfang nach 1200 dokumentiert. Die ¨ lteste Schicht aus den ersten Jahrzehnten des 13. Jahrhunderts enthielt reiche Siedlungsabf¨ lle, die von organischer Herkunft eingerechnet. Im Laufe des 13. Jahrhunderts erh hte sich das Bodenniveau um mehr als 1 m.
7. Frantiskanska Gasse - der Fahrweg, Parz. N. 216/1. Der ehemalige Bestandteil des jßdischen Viertels (bis 1454) wurde im Westteil auf der Wende des 19./20. Jahrhunderts grßndlich umgebaut, wobei die Straöenflucht nach Norden vorgeschoben und damit die Straöe verbreitet wurde. Im Laufe der Rekonstruktion des Fahrwegs wurden die Erdarbeiten verfolgt. Zu den wichtigsten Ergebnissen geh rt die Feststellung von ywei frßhgotischen H¨ user, als auch der Siedlungsaktivit¨ ten des frßhen 13. Jahrhunderts.
8. Jezuitska Gasse - Jakubske Platz, der Fahrweg. Bei der Verfolgung der Stromleitung Rinnen an der Sßdseite der St.Jakobí s Kirche wurden undatierte, senkrecht zur L¨ ngsachse der Kirche laufende Mauer erfaöt, die meist unterirische Verl¨ ngerung der Stßtzpfeiler des bestehenden Baues darstellt . M glicherweise handelte es sich um Grundmauern der Anbauten, die auf dem Bild der Kirche aus 1724 zu sehen sind.
9. Husova Str. 2, Parz. N. 772, 773 Es wurden die Sanierungarbeiten der Umfassungsmauer der medizinischen Fakult¨ t verfolgt. In den Rinnen wurde der Graben der BarrockFestung, als auch das Bett des Stadtbaches erfaöt.
Die Anwesendheit einiger mittelaterlichen und frßhneuzeitlichen Kloaken, als auch eines im 14. Jahrhunderts verschßtteten Erdkellers deutet die Besiedlung einer der Brßnner Vorst¨ dten, der sg. “ Swabengasseň an.
10. Jesuitska Str. 7, Parz. N. 5 Der verfolgte Schacht, der den Zugang zum Abfallwasserabnehmer bildete, hat den inneren Stadtgraben, beziehungsweise seine Verschßttungsschichten, etwa 6,4 m dick, durchgestoöen.
11. Vodnı Str. -der Fahrweg, Parz. N. 1249 W¨ hrend der Rekonstruktion der Heiödampfleitung wurden mehrere Profile im Bereich des ehemaligen Svratka - Mßhlgrabens dokumentiert. Es wurden neuzeitliche Siedlungsschichten festgestellt, die Fßllung des Grabens stammt meist aus dem 20. Jahrhundert.
12. Masarykova Str. 2, Parz.N. 426 Bei dem Aushub der Baugrube fßr neue Keller anstand des Hoftrakts wurden neuzeitliche Mauern, als auch 2 Gruben - eine Kloake und ein Grabenartiges Objekt- dokumentiert. Das Fundort wurde schon frßher durch die neuzeitliche Baut¨ tigkeit schwer besch¨ digt.
13. Benesova Str. 10, Parz. N. 263 Hier, auf dem nach dem 2. Weltkrieg freien Platz wurden zwei statische Sonden dokumentiert, die dem geplanten Bau der Allgemeinen Versicheruingsanstalt vorangehen sollte. Es wurde hier die Anwesendheit der Barockbefestigung der Stadt - der Kurtine der Wallmauer und des Grabens festgestellt.
14. Opustčna, Rosicka, Parz. N. 966/1, 796/1. Beim Aushub der drei umfangeichen Sanierungsgruben in der Vorstadt sßdwestlich des Stadtkerns wurden nur geologisch Profile und die Wasserablagerungen von Svratka dokumentiert.
61
