luvizemní, v místech trvale zamokfien ch pak gleje s vy ím podílem humusu

Okres Kolín

2 né vstavaãovité rostliny stfievíãníku pantoflíãku (Cypripedium calceolus), jehoÏ populace je v‰ak v souãasnosti velmi slabá. Dosti hojnû zde roste orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. ãervená (C. rubra), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), prvosenka jarní (Primula veris) a medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum). 1

Pfiírodní rezervace

Dománovick˘ les

Lesní komplex na mírném severov˘chodním svahu Dománovického vrchu (269,0 m n. m.) pfii obou stranách silnice mezi Dománovicemi a Radovesnicemi II, 1,3 km v˘chodnû od Dománovic, 2 km západnû od Radovesnice II. Katastrální území: Dománovice, Radovesnice II

Nadmofiská v˘‰ka: 223 – 240 m

V˘mûra: 74,9 ha

Vyhlá‰eno: 1988

Jde o ãern˘‰ovou dubohabfiinu (Melampyro nemorosi-Carpinetum) s prvky teplomiln˘ch bazifilních doubrav. Podklad tvofií GEOLOGIE svrchnokfiídové slíny, místy pfiekryté slabou vrstvou ‰tûrkopískÛ ãtvrtohorní (pleistocén) labské terasy. Jako pÛdy pfievaÏují slínovatky s pfiímûsí hrub‰ího ‰tûrku, popfi. hnûdozemû aÏ hnû-

dozemû luvizemní, v místech trvale zamokfien˘ch pak gleje s vy‰‰ím podílem humusu. Stromové patro KVùTENA je zastoupeno dfievinami, které charakterizují dubohabrové há-

je, pfiedev‰ím je to habr obecn˘ (Carpinus betulus), tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avium), javor babyka (Acer campestre), j. mléã (A. platanoides), dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur), lípa malolistá (Tilia cordata) a líska obecná (Corylus avellana). Lokálnû byla vysazena borovice lesní (Pinus sylvestris), b. vejmutovka (P. strobus), smrk ztepil˘ (Picea abies), dub ãerven˘ (Quercus rubra), modfiín opadav˘ (Larix decidua) a jírovec maìal (Aesculus hippocastanum). Pokud jsou nepÛvodní dfieviny do porostu vtrou‰eny jednotlivû, není ovlivnûní bylinného patra tak zfietelné, v souvislej‰ích porostech (pfiedev‰ím smrku) je bylinné patro velmi ochuzeno nebo zcela chybí. Vût‰inu území pfiírodní rezervace v‰ak pokr˘vají pfiirozené dubohabfiiny. Jejich bylinn˘ podrost je velmi bohat˘ se zastoupením fiady druhÛ typick˘ch pro mezofilní listnaté lesy s pfiímûsí druhÛ teplomiln˘ch doubrav na svûtlinách. Chránûn˘ je v˘skyt silnû ohroÏe-

Bohatá je hájová ZVÍ¤ENA avifauna se sedmihláskem hajním (Hippolais icterina), strnadem zahradním (Emberiza hortulana), hojná je s˘kora koÀadra (Parus major), s. modfiinka (P. caeruleus), s. babka (P. palustris), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), brhlík lesní (Sitta europaea), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla) a za zmínku stojí hnízdûní pu‰tíka obecného (Strix aluco). Migrujícím druhem je dlask tlustozob˘ (Coccothraustes coccothraustes) a drozd kvíãala (Turdus pilaris). Pfiirozenému stanovi‰ti odpovídá i fauna

1 Interiér doubravy s rozrÛznûnou vûkovou skladbou. 2 Medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum) jako typick˘ druh teplomiln˘ch doubrav se vyskytuje ãasto i v Dománovickém lese.

KO 11

217

Stfiední âechy drobn˘ch savcÛ. V chránûném území se dále zdrÏuje prase divoké (Sus scrofa), srnec obecn˘ (Capreolus capreolus), li‰ka obecná (Vulpes vulpes) i jezevec lesní (Meles meles). Z obojÏivelníkÛ byl zaznamenán skokan hnûd˘ (Rana temporaria) a s. ‰tíhl˘ (R. dalmatina), ktefií se rozmnoÏují v odvodÀovacím pfiíkopu a zatopen˘ch depresích na jiÏním okraji území, dále ropucha obecná (Bufo bufo) a z plazÛ je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). Bezobratlí Ïivoãichové tu tvofií dobfie zachovalé spoleãenstvo charakteristické pro teplé háje. Z plÏÛ zde Ïijí nûkteré suchomilné druhy (Pupilla muscorum, Granaria frumentum vázané na bezlesé plochy stepního charakteru), nebo naopak vlhkomilné (vrkoã Vertigo angustior vázan˘ na mokfiadní louky). Hodnotn˘ je i nález ve stfiedních âechách vzácného stfievlíka Carabus arvensis, v˘znamná je hmyzí fauna vázaná na staré stromy – ze vzácn˘ch druhÛ napfi. roháã obecn˘ (Lucanus cervus), zlatohlávek Cetonischema aeruginosa a fiada druhÛ tesafiíkÛ. Z broukÛ zde byl dále zaznamenán napfi. drav˘ krajník hnûd˘ (Calosoma inquisitor). Îijí tu nûkteré mizející druhy mot˘lÛ, napfi. batolci (Apatura spp.) a bûlopásek

3 topolov˘ (Limenitis populi), vyskytují se zde i dal‰í kriticky ohroÏené druhy mot˘lÛ.

3

K nejvzácnûj‰ím rostlinám v této lokalitû patfií malá populace kriticky ohroÏeného stfievíãníku pantoflíãku (Cypripedium calceolus). 4 Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) je typick˘m obyvatelem svûtlej‰ích listnat˘ch lesÛ. Nenápadnost vzhledu vynahrazuje bohat˘m zpûvem s ãast˘mi imitacemi hlasÛ jin˘ch ptaãích druhÛ.

218

KO 12

V chránûném VYUÎITÍ území je tfieba postupnû vytûÏit nepÛvodní dfieviny a nahradit je stanovi‰tnû odpovídajícími dfievinami. Na podporu populace stfievíãníku pantoflíãku byly v pfiírodní rezervaci realizovány drobné terénní úpravy. 624, 895, BIBLIOGRAFIE 1107, 1291, 1366, 1367, 1770

4

Okres Kolín

1

Pfiírodní památka

Klepec I, II

Dvû oddûlené ãásti na jiÏním (Klepec I) a severním (Klepec II) svahu stejnojmenného vrchu (358 m n. m.), 500 m v˘chodnû od Pfii‰imas, 1 km jihozápadnû od Limuz. Katastrální území: Pfii‰imasy, Limuzy


V˘mûra: 7,5 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Ochrana geomorfologicky v˘razn˘ch denudaãních zbytkÛ fiíãanské Ïuly stfiedoãeského plutonu. âást II leÏí na GEOLOGIE mírnû uklonûném severov˘chodním svahu, ãást I na mírnû uklonûné vrcholové plo‰inû vrchu Klepec. Skalní podklad je tvofien porfyrickou biotitickou Ïulou fiíãanského typu (adamelit). Chránûn˘m fenoménem jsou velké

Ïulové balvany. V ãásti II je to izolovan˘ balvan naz˘van˘ Stoh slámy, jehoÏ obvod mûfií 32 m a v˘‰ka je cca 4 m; jeho váha je odhadována na 400 tun. Na horní plo‰e, která je znaãnû nerovná a pfiipomíná lidsk˘ zub (stoliãku) jsou aÏ 1 m

hluboké skalní mísy a Ïlábky. Dal‰í v˘razné balvany nesou místní názvy ·plíchalÛv koãár a Obfií záda. V severní ãásti je rozsáhlá plo‰ina s nûkolika prohloubeninami po b˘val˘ch lÛmcích. V ãásti I je balvan s místním názvem Slouha, kter˘ má pfii úpatí délku 11,6 m, ‰ífiku aÏ 3 m a v˘‰ku 8,1 m. Na jeho severní vyklenuté stûnû jsou vyvinuty v˘razné r˘hy, tzv. Ïlábkové ‰krapy. V okolí balvanÛ jsou vyvinuty velmi mûlké pÛdy v poãáteãních stadiích (kambizemû aÏ rankery) na Ïulovém eluviu. Nacházejí se v nich ãetné vyvûtralé vyrostlice draseln˘ch ÏivcÛ (ortoklas). âást II je zaKVùTENA rostlá pfieváÏnû akátov˘m lesem s ruderálním podrostem. V prohlubni na místû lÛmku, kde celoroãnû stagnuje voda, se vyskytuje bublinatka jiÏní (Utri-

cularia australis). Na jiÏním okraji ãásti II na mûlké pÛdû roste acidofilní trávník svazu Hyperico perforati-Scleranthion perennis, na lesním okraji pak drobné vfiesovi‰tû. V zatopen˘ch, ZVÍ¤ENA opu‰tûn˘ch lomech v severov˘chodní ãásti území se zde rozmnoÏuje ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo) a r. zelená (B. viridis). 624, 1043, BIBLIOGRAFIE 1044, 1049, 1085, 1087, 1107, 1363, 1366

1 RÛzné balvanité útvary jako denudaãní zbytky fiíãanské Ïuly.

KO 13

219

Stfiední âechy

1

3

2 Území pfiírodGEOLOGIE ní památky tvofií nivní hlíny a v˘plnû star˘ch labsk˘ch ramen na fiíãních ‰tûrkopíscích v nadloÏí kfiídov˘ch (spodní turon) slínovcÛ. Vyvinuty jsou ãernice a gleje a fluvizemû glejové. Na odlesnûn˘ch KVùTENA plochách v okolí tÛní se vyvinuly zaplavované louky s dominantní psárkou luãní (Alopecurus pratensis), v nichÏ rostou druhy v psárkov˘ch porostech ménû bûÏné, napfi. ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), ocún jesenní (Colchicum autumnale), krvavec toten

1

Moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) si staví typické vakovité hnízdo zavû‰ené na vûtvích dfievin v blízkosti vod. Potravu a úkryt nachází v rákosinách. 2 V˘znaãnou vodní rostlinou tÛní je voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae). 3 Zbytky meandrujících ramen Labe jsou dnes izolovány jako tÛnû podél regulovaného toku. 4

VáÏka ãernofiitná (Orthetrum cancellatum) je obyvatelem eutrofních stojat˘ch vod.

220

KO 14

(Sanguisorba officinalis) a svízel severní (Galium boreale). Na mírnû vyv˘‰en˘ch písãit˘ch pahorcích se uplatní pestré luãní spoleãenstvo s ovsíkem vyv˘‰en˘m (Arrhenatherum elatius), zvonkem rozkladit˘m (Campanula patula), kopretinou bílou (Leucanthemum vulgare) a pryskyfiníkem prudk˘m (Ranunculus acris). Podél tÛní roste hojnû kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), v topolovém luhu je dominantní ostfiice ostrá (Carex acutiformis). Na volné vodní hladinû plovou listy stulíka Ïlutého (Nuphar lutea), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae) a dal‰í hydrofyta. V minulosti byl udáván leknín bíl˘ (Nymphaea alba). Na lokalitû byla ZVÍ¤ENA zji‰tûna bohatá fauna na mokfiadní biotopy vázan˘ch bezobratl˘ch, zejména váÏek (byly zji‰tûny druhy Platycnemis pennipes, Ischnura elegans, Coenagrion puella, C. pulchellum, Erythromma najas, Orthetrum cancellatum, Libellula sp.), broukÛ a plo‰tic. V˘znamná je i entomofauna okolních luãních spoleãenstev. Vyskytují se zde ãetné druhy mot˘lÛ, napfi. nûkolik druhÛ modráskÛ, hojn˘ je otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon), Ïije zde majka Meloe rugosus, na solitérní dfieviny v okolí je vázán roháã obecn˘ (Lucanus cervus) a mnoho dal‰ích druhÛ xylofágního hmyzu. Na kosatci Ïlutém Ïije nosatec Monony-


Kolínské tÛnû

Rameno Labe 1,5 – 2 km na v˘chod od zástavby Kolína. Katastrální území: Kolín

Nadmofiská v˘‰ka: 195 m

V˘mûra: 4,07 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Komplex tÛní a mrtv˘ch ramen lemovan˘ch topolov˘m luhem, rákosinami a obãas zaplavovan˘mi loukami.

4 chus punctum-album. Chránûné území i ‰ir‰í okolí je refugiem obojÏivelníkÛ (napfi. ropucha obecná – Bufo bufo) a v˘znamnou ornitologickou lokalitou. Bylo zaznamenáno hnízdûní bukáãka malého (Ixobrychus minutus), krutihlava obecného (Jynx torquilla), slavíka obecného (Luscinia megarhynchos), moudivláãka luÏního (Remiz pendulinus), ãtyfi druhÛ rákos-

níkÛ a zfiejmû v‰ech u nás znám˘ch druhÛ cvrãilek. TÛnû vyuÏívají VYUÎITÍ rybáfii ke sportovnímu rybolovu, okolní louky se alespoÀ omezenû kosí. 624, 941, BIBLIOGRAFIE 1107, 1366, 1393, 1637 MAPA ÚZEMÍ

strana 240

Okres Kolín

1


Lom u âerven˘ch Peãek

âást severní stûny opu‰tûné pískovny 100 m na jih od nádraÏí âervené Peãky. Katastrální území: âervené Peãky


V˘mûra: 0,110 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Jde o jedineãnou ukázku pfiíbfieÏní pískovcové facie svrchnokfiídového (svrchní cenoman) mofie. Hromadn˘ v˘skyt ústfiice druhu Rhynchostreon suborbiculatum v uloÏeninách „boufiového“ typu je svûtov˘m unikátem.

GEOLOGIE Pfiírodní památku tvofií opu‰tûná pískovna s v˘‰kou stûny 6 m. V profilu jsou pod asi 3 m mocnou vrstvou ãtvrtohorních (pleistocén) spra‰í odkryty cenomanské pískovce a písky (transgresivní ãást cenomanského sedimentaãního cyklu svrchní kfiídy). Pozoruhodná je asi 60 cm mocná vrstva s nahromadûním schránek ústfiice druhu Rhynchostreon suborbiculatum, které byly nahlouãeny pravdûpodobnû v prÛbûhu mofiské boufie (neusmûrnûné uloÏení, nevytfiídûné schránky). Nûkteré schránky mají dosud (po více neÏ 90 milionech let) zachované pÛvodní zbarvení. V nadloÏí spra‰í je vyvinuta ãernozem. Botanick˘ prÛKVùTENA zkum nebyl prozatím proveden.

2

ZVÍ¤ENA V blízkém okolí (údolí za Pa‰inkou smûrem na Ratbofi) je pestrá mozaika zachoval˘ch biotopÛ od mokfiadních aÏ po xerotermní. Vyskytuje se zde mj. majka Meloe decorus, nûktefií chránûní stfievlíkovití brouci (prskavci Brachinus spp.), z mot˘lÛ otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon), nûktefií ménû bûÏní modrásci a mnoho druhÛ blanokfiídl˘ch.

3 Lokalita byla odVYUÎITÍ kryta tûÏbou spodnokfiídového písku. Je to svûtoznámá paleontologická lokalita, jedno z exkurzních míst mezinárodního geologického kongresu Praha 1968. 624, 1049, BIBLIOGRAFIE 1073, 1095, 1107, 1358, 1512, 1839 MAPA ÚZEMÍ

1

strana 241

Pohled na lomovou stûnu.

2

Poloha se schránkami ústfiice druhu Rhynchostreon suborbiculatum. 3 Velmi vzácn˘ cenomansk˘ plÏ Actaeonella briarti.

KO 15

221

Stfiední âechy

1 PfiibliÏnû obGEOLOGIE délníkov˘ lom (230 × 130 m), zahlouben˘ aÏ 20 m se rozkládá na severov˘chodním úboãí vrchu Bedfiichova. PodloÏí tvofií horniny kutnohorského krystalinika – amfibolity a dvojslídné ortoruly aÏ migmatity. Na tyto horniny nasedají pfiíbfieÏní uloÏeniny svrchní kfiídy. V tûchto místech byl asi pfied 90 milióny let v kfiídovém mofii mal˘ ostrÛvek. Po jeho obvodu se ukládaly mofiské sedimenty pfiíbfieÏních facií, které obsahují velké mnoÏství zkamenûlin – Ïivoãi‰n˘ch hub, ústfiic a jeÏovek. Hmota ostrova byla z vût‰í ãásti vytûÏena a v lomov˘ch stûnách po obvodu zÛstaly zachovány kfiídové uloÏeniny (slínovce, slepence a slínité vápence). V nadloÏí lomu jsou zachovány spra‰e a spra‰ové hlíny. V jihozápadní ãásti lomu mÛÏeme pozorovat tzv. turbaci (zvífiení) vrstev pÛdního horizontu.

1

JeÏovka Codiopsis doma, spodní turon. 2 Lomová stûna, kde se nalézají kfiídové zkamenûliny.

222

KO 16

2 KVùTENA Na dnû opu‰tûného lomu a na jeho stûnách probíhá osídlování bûÏn˘mi druhy jednoletek a trav, zejména tfitinou kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos). Na horních okrajích lomu se uplatÀuje ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), místy jsou hojné trsy mochny jarní (Potentilla tabernaemontani). Na okraje lomoZVÍ¤ENA v˘ch stûn s xerotermní luãní vegetací a na sutû jsou vázáni nûktefií teplomilní bezobratlí; Ïijí zde napfi mot˘li z ãeledi modráskovit˘ch (Lycaenidae) a vfietenu‰kovit˘ch (Zygaenidae), dále otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon). Z obratlovcÛ se zde vyskytuje je‰tûrka obecná (Lacerta agilis) a uÏovka obojková (Natrix natrix). TÛÀ v severozápadní ãásti lomu je stanovi‰tûm obojÏivelníkÛ (ãolek obecn˘ Triturus vulgaris, ã. velk˘ T. cristatus, kuÀka obecná Bombina bombina, zelení skokani Rana esculenta synkl.) a na vodu vázan˘ch bezobratl˘ch,


Lom u Nové Vsi

Opu‰tûn˘ jámov˘ lom 500 m západnû od Nové Vsi I. Katastrální území: Nová Ves I


V˘mûra: 2,14 ha

Vyhlá‰eno: 1977, roz‰ífieno 1990

Pfiírodní památka je jedineãnou ukázkou pfiíbfieÏních facií a fauny kfiídového (svrchní cenoman – stfiední turon) stáfií, umoÏÀující komplexní paleoekologick˘ a sedimentologick˘ v˘zkum pobfieÏí kfiídového ostrova. Na dnû lomu se objevuje periodická tÛÀ, refugium vodní zvífieny. napfi. vodních broukÛ a plo‰tic. Z váÏek zde byly zji‰tûny druhy Lestes sponsa, L. viridis, Sympecma fusca, Coenagrion hastulatum, C. puella, Brachytron pratense, Libellula depressa, L. quadrimaculata, Sympetrum danae, S. flaveolum, S. sanguineum a S. vulgatum.

Opu‰tûn˘ lom je VYUÎITÍ vyuÏíván pro vûdeck˘ v˘zkum a v˘uku; je refugiem drobn˘ch ÏivoãichÛ. 498, 624, BIBLIOGRAFIE 938, 1037, 1038, 1043, 1044, 1049, 1061, 1097, 1099, 1107, 1366, 1831, 1832, 1838, 1839

Okres Kolín

2

3 patfií kostfiava walliská (Festuca valesiaca), ‰alvûj luãní (Salvia pratensis), mochna píseãná (Potentilla arenaria), ãistec pfiím˘ (Stachys recta) a fiada jednoletek. V pfiilehlém fiídkém porostu borovice lesní (Pinus sylvestris) tvofií dominantu bylinného patra váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Pfiírodní památka je vyuÏívána k odborn˘m geologick˘m exkurzím.

1


Lom u Radimi

Opu‰tûn˘ stûnov˘ lom nad Ïeleznicí v levém bfiehu potoka V˘rovka mezi Chotusicemi a Radimí. Katastrální území: Radim


V˘mûra: 0,11 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Území je ukázkou pfiíbojové ãinnosti kfiídového mofie a bohat˘m nalezi‰tûm zkamenûlin a nerostÛ hornin kutnohorského krystalinika. GEOLOGIE Lom se nachází v údolí V˘rovky, které je v tûchto místech úzké a s nepatrn˘m spádem. Lomové stûny, jejichÏ v˘‰ka se smûrem k západu zvy‰uje z 15 aÏ na 22 m jsou témûfi svislé, na nûkolika místech jsou suÈové kuÏely. Jeho horninov˘ podklad tvofií ãervené dvojslídné ortoruly (tzv. kou-

fiimské) kutnohorského krystalinika. Na pûti místech jsou proniknuty pegmatitov˘mi Ïilami, které obsahují zajímavou nerostnou paragenezi (granát, titanit, turmalín, kfii‰Èál, adulár a hvûzdov˘ kfiemen). Na puklinách ortorul vznikly mofiskou erozí svrchnokfiídového mofie prohlubeniny, tzv. kapsy, které

byly vyplnûny mûlkovodními uloÏeninami mofiské svrchní kfiídy (svrchní cenoman – spodní turon) – slínovci, prachovci, písãit˘mi vápenci a slepenci s ãetn˘mi zkamenûlinami mofisk˘ch hub, mechovek, ramenonoÏcÛ, mlÏÛ a plÏÛ. V nadloÏí lomu je v malém rozsahu odkryta ‰tûrkopísková terasa a spra‰ová závûj. PÛdy na skalním podkladu jsou vyvinuty jen nepatrnû. Na spra‰i a svahov˘ch hlínách jsou hnûdozemû. Dno lomu je zaKVùTENA rostlé náletov˘mi dfievinami jako je hloh (Crataegus sp.), bez ãern˘ (Sambucus nigra), svída krvavá (Swida sanguinea) a rÛÏe (Rosa sp.). Na teráskách skály rostou iniciální spoleãenstva s rozchodníkem skalním (Sedum reflexum) a lipnicí cibulkatou (Poa bulbosa). Horní okraje skály zarÛstají hojné prvky teplomilné skalní stepi (Festucion valesiacae), k nimÏ

498, 624, BIBLIOGRAFIE 1049, 1107, 1358, 1802, 1837, 1839 MAPA ÚZEMÍ

strana 240

1 Lomová stûna s ukázkami ãinnosti pfiíboje spodnoturonského kfiídového mofie. 2 Mofiská houba Craticularia vulgata. 3 Vápnité rourky ãervÛ druhu Serpula conjuncta.

KO 17

223

Stfiední âechy

1

2

3

GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace se nachází v plochém ‰irokém údolí Radovesnického potoka (lev˘ pfiítok Cidliny). Skalní podklad tvofií kfiídové vápnité jílovce (svrchní turon) a vápnité písãité slínovce (stfiední turon). Ve velmi ploch˘ch erozních r˘hách jsou uloÏeny ãtvrtohorní deluviální hlinitopísãité sedimenty a na severním okraji území podél jiÏního bfiehu rybníka jsou zãásti zamokfiené holocenní fluviální sedimenty Radovesnického potoka. Na nich jsou vyvinuty fluvizemû typické a fluvizemû glejové. Vegetace je zaKVùTENA stoupena celou hydroserií luãních spoleãenstev, kterou zaãínají su‰‰í typy ovsíkov˘ch luk svazu Arrhenatherion a pokraãují stfiídavû vlhké bezkolencové louky svazu Molinion. V tûch se vyskytují typické druhy, napfi. oman vrbolist˘ (Inula salicina), ostfiice chabá (Carex flacca) ãi kozlík dvoudom˘ (Valeriana di-

1 Prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata), druh vápnit˘ch slatini‰È, je jedním z motivÛ ochrany této lokality. 2 V hust˘ch porostech rákosin ãasto hnízdí rákosník zpûvn˘.

oica) spolu s v˘znaãn˘mi orchidejemi prstnatcem májov˘m (Dactylorhiza majalis) a p. pleÈov˘m (D. incarnata) a vstavaãem fiídkokvût˘m (Orchis laxiflora). Na trvale podmáãen˘ch místech se objevují ostrÛvky porostÛ pûchavy slatinné (Sesleria caerulea) s dal‰ími druhy svazu Caricion davallianae. Hydroserii zakonãují porosty rákosin. Na loukách rostou zajímavé druhy bahenních pampeli‰ek (Teraxacum sect. Palustria). Vzácnû se vyskytují fiasy z rodu Chara. Na území je váZVÍ¤ENA zána pestrá fauna bezobratl˘ch luãních, mokfiadních a bfiehov˘ch porostÛ. Z obojÏivelníkÛ se zde vyskytuje napfi. skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina). Chránûné území má návaznost na rozsáhlou vodní plochu ÎehuÀského rybníka, kter˘ je v˘znamn˘m biotopem a dÛleÏitou tahovou zastávkou vodního ptactva. BûÏnû se vyskytuje ãejka chocholatá (Vanellus vanellus), moták pochop (Circus aeruginosus) a drobné rákosinové druhy, napfi. rákosník obecn˘ (Acrocephalus scirpaceus), r. zpûvn˘ (A. palustris), cvrãilka zelená (Locustella naevia) a celá fiada dal‰ích. V minulosti bylo pozorováno hnízdûní bfiehou‰e ãernoocasého (Limosa limosa) a zastiÏen byl i bukaã velk˘ (Botaurus stellaris).

3

Leteck˘ pohled na podkovovit˘ rybník Proudnice s pásem okolních luk.

224

KO 18

Stavbou umûlé VYUÎITÍ vodní zdrÏe v‰ak byly vytvofieny


Louky u rybníka Proudnice

Vlhké louky a mokfiady na jiÏním bfiehu rybníka Proudnice, 1 km na západ od obce Hradi‰tko II. Katastrální území: Hradi‰tko II


V˘mûra: 17,9 ha

Vyhlá‰eno: 1994

Pfiedmûtem ochrany jsou vlhké louky a rákosiny podél jihozápadního okraje rybníka Proudnice s v˘skytem vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ, napfi. prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), p. pleÈového (D. incarnata), vstavaãe fiídkokvûtého (Orchis laxiflora), pûchavy slatinné (Sesleria caerulea) a dal‰ích. Jedná se o v˘znamn˘ mokfiad âeské republiky. Proudnick˘ rybník je umûlou vodní zdrÏí na Radovesnickém potoce. Má tvar mírného oblouku, v jehoÏ stfiedové ãásti se nachází chránûné území. nové podmínky k tvorbû slatin a mokfiin. Pro svoji úrodnost byly vyuÏívány jako louky, popfi. pastviny. Louky podél rybníka se v souãasnosti pravidelnû kosí a v rámci hospodafiení v posledních letech jsou kaÏdoroãnû zabírány i plochy vlhãí, tj. okraje rákosin a dlouhodobû nekosen˘ch luk s v˘skytem vstavaãe fiídkokvûtého. V minulosti se tyto porosty kosily a hmota byla vyuÏívána jako stelivo. Pravi-

delné kosení pfiíznivû ovlivÀuje poãetnost populace kriticky ohroÏeného vstavaãe fiídkokvûtého. Nepfiíznivû pÛsobí na stav chránûného území smyv hnojiv z polí, která se nacházejí v mírném svahu jiÏnû od chránûného území. 91, 624, BIBLIOGRAFIE 1107, 1366, 1367, 1412, 1637 MAPA ÚZEMÍ

strana 241

Okres Kolín

1


LÛmek u Beãvár

Mal˘ opu‰tûn˘ stûnov˘ lÛmek u rybníka BosÀák 500 m na jihozápad od Beãvár. Katastrální území: Beãváry


V˘mûra: 0,2484 ha

Vyhlá‰eno: 1986

ultramafická hornina eklogitického sloÏení, která se skládá z pyropÛ a pyroxenÛ. Tato hornina je vzácná i ve svûtovém mûfiítku. Serpentinit pfiekr˘vají ãtvrtohorní spra‰ové hlíny a hlinitá deluvia, na nichÏ jsou vyvinuty hnûdozemû. BoKVùTENA A ZVÍ¤ENA tanick˘ a zoologick˘ prÛzkum nebyl prozatím proveden.

Pfiedmûtem ochrany je vzácná hornina griquait. Pfiedmût ochrany VYUÎITÍ byl odkryt tûÏební ãinností. ·iroké údolí GEOLOGIE Beãvárky se pozvolna svaÏuje k severu. V území je nûkolik terénních stupÀÛ, zbytkÛ po lomové ãinnosti. Hlavní lom

v ultrabazickém granátickém serpentinitu je stûnov˘ s maximální v˘‰kou stûny 6 m. V tomto serpentinitu jsou tenké vloÏky (pásky) griquaitu. Griquait je

BIBLIOGRAFIE 304, 550, 624, 943, 1049, 1107, 1842

3

1 V˘choz bazického serpentinitu s vloÏkami horniny griquaitu. 2 Mikrofotografie v˘brusu griquaitu v polarizovaném svûtle. 3 Mikrofotografie v˘brusu granátického serpentinitu v polarizovaném svûtle.

2

KO 19

225

Stfiední âechy

1 GEOLOGIE PodloÏí tvofií horniny kutnohorského krystalinika – bioticko-muskovitické migmatity a pararuly, ve kter˘ch jsou místy prohloubeniny, tzv. kapsy, vyplnûné mofisk˘mi uloÏeninami svrchního cenomanu aÏ stfiedního turonu (svrchní kfiída). Jde o pfiíbfieÏní slepence, vápnité pískovce a organodetritické vápence se zkamenûlinami mofisk˘ch ÏivoãichÛ – mlÏÛ, mechovek, ramenonoÏcÛ a jin˘ch. Pokryv kfiídov˘ch uloÏenin tvofií ãtvrtohorní spra‰ové hlíny a svahové sedimenty, na nichÏ jsou vyvinuty mûlké hnûdozemû.

2

3

1 Lomová stûna z kutnohorského krystalinika s kapsami vyplnûn˘mi kfiídov˘mi usazeninami s mnoÏstvím zkamenûlin. 2

Mochna píseãná (Potentilla arenaria) je pfiizpÛsobená na nedostatek vláhy na mûlk˘ch skalnat˘ch místech. 3 Mofiská houba Chonella nitida ve slínovcích spodního turonu.

226

KO 20

Na zbytcích pÛKVùTENA vodní skály nad lomovou stûnou rostou neãetné populace druhÛ teplomilné skalní stepi, napfi. mochna píseãná (Potentilla arenaria), na dnû lomu na ‰tûrkové cestû ãetné jednoleté rostliny vãetnû lomikamenu trojprstého (Saxifraga tridactylites). PÛvodní dno lomu je zatopeno; ve vodû na‰ly biotop vodní rostliny, napfi. hvûzdo‰ (Callitriche sp.). K lomu pfiilehl˘ ZVÍ¤ENA sad pfiedstavuje refugium pro fiadu druhÛ hmyzu. Vyskytuje se tu napfi. otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon), nûkolik druhÛ modráskÛ (Lycaenidae) a vfietenu‰ek (Zygaenidae). Byla zde


Skalka u Velimi

Západní stûna opu‰tûného jámového lomu, v místní elevaci 300 m na v˘chod od okraje Velimi. Katastrální území: Velim


V˘mûra: 0,10 ha

Vyhlá‰eno: 1986

Cílem je ochrana unikátního v˘voje pfiíbfieÏní mofiské zóny svrchního cenomanu aÏ stfiedního turonu. Jde o mimofiádnû bohaté nalezi‰tû kfiídov˘ch zkamenûlin s ojedinûle dobr˘m zachováním. zaznamenána i kodulka Myrmilla calva, jejíÏ larvy parazitují na nûkter˘ch blanokfiídl˘ch. Z obojÏivelníkÛ se vyskytuje kuÀka obecná (Bombina bombina). V prostoru lomu HISTORIE probíhala fortifikace velmi v˘znamné archeologické lokality pfieváÏnû z období stfiedodunajské mohylové kultury stfiední doby bronzové. Vlastní plocha archeologické památky se z vût‰í ãásti rozkládá západnû od lomu. Dlouholet˘mi v˘zkumy vynucen˘mi stavební aktivitou bylo zachyceno nûkolikanásobné opevnûní s ãetn˘mi sídli‰tními

strukturami. Specifikem lokality je znaãné mnoÏství lidsk˘ch pozÛstatkÛ uloÏen˘ch pfieváÏnû v nepietní poloze. V souãasné dobû VYUÎITÍ není lom v ãinnosti. Po ukonãení tûÏby zaãalo pfiirozené zarÛstání svrchnokfiídov˘ch odkryvÛ i celého lomu. Je proto nutné toto zarÛstání kontrolovat a pravidelnû uskuteãÀovat odstraÀování náletov˘ch dfievin. 624, 943, BIBLIOGRAFIE 1038, 1049, 1107, 1108, 1366, 1838, 1839, 1842 MAPA ÚZEMÍ

strana 242

Okres Kolín

1


Sládkova stráÀ

Louka na svahu 100 – 400 m jihov˘chodnû od hfibitova v Dobfiichovû. Katastrální území: Dobfiichov


V˘mûra: 0,8844 ha

Vyhlá‰eno: 1987

Pfiedmûtem ochrany je druhovû bohaté luãní spoleãenstvo s ohroÏen˘mi druhy vstavaãovit˘ch. GEOLOGIE Jedná se o pomûrnû pfiíkr˘ svah se severov˘chodní expozicí s umûle vytvofien˘m terasováním na svrchnokfiídov˘ch sedimentech (slínovce stfiedního turonu). Jako pÛdy jsou zde vyvinuty minerálnû bohaté pararendziny a kultizemû. Plochu pfiírodní KVùTENA památky tvofií travnatá stráÀ orientovaná k severov˘chodu. Na mírnûj‰ím sklonu roste spoleãenstvo váleãky prapofiité (Scabioso ochroleneae-Brachypodietum pinnati), ve kterém se uplatÀuje prvosenka jarní (Pri-

mula veris), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), silnû ohroÏen˘ vstavaã kukaãka (Orchis morio) a typické druhy spoleãenstva – pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon), tuÏebník obecn˘ (Filipendula vulgaris) a chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa). Na vy‰‰í strmé zastínûné mezi rostou mezofilní trávníky s ovsíkem vyv˘‰en˘m (Arrhenatherum elatius) a kostfiavou luãní (Festuca pratensis). Území lemují ovocné stromy a kfioviny. Tato lokalita ZVÍ¤ENA pfiedstavuje refugium pfiedev‰ím

2

3

pro bezobratlé Ïivoãichy. Podrobnûj‰í zoologick˘ prÛzkum nebyl provádûn. HISTORIE Leteck˘m archeologick˘m prÛzkumem byly v tûsném sousedství severního v˘bûÏku zachyceny doklady sídelních aktivit.

MAPA ÚZEMÍ

strana 240

1 Jarní aspekt stránû s kvetoucí prvosenkou jarní (Primula veris).

Lokalita se kosí, VYUÎITÍ bez toho by vstavaãovité rostliny na lokalitû zanikly.

2 Vstavaã kukaãka (Orchis morio) v posledních létech silnû ustoupil a byl zafiazen mezi silnû ohroÏené druhy.

624, 945,

3 Chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa) je v˘razn˘m druhem subtermofilních váleãkov˘ch trávníkÛ.

BIBLIOGRAFIE 1107

KO 21

227

Stfiední âechy

1

2

1 Stûna lÛmku v ortorulách kutnohorského krystalinika se zvlá‰tní stébelnatou texturou. 2

Detail stébelnaté textury, vzniklé za velk˘ch tlakÛ pfiekrystalováním jednotliv˘ch nerostÛ v horninû.

228

KO 22

GEOLOGIE Témûfi svislá stûna opu‰tûného lÛmku je asi 7 m vysoká. V lÛmku jsou odkryty koufiimské ortoruly kutnohorského krystalinika s tzv. stébelnatou texturou, takÏe hornina pfiipomíná „zkamenûlé dfievo“. Tato textura vznikla pÛsobením orientovaného tlaku ve velk˘ch hloubkách, kdy do‰lo k roztavení a opûtnému, tentokráte orientovanému vykrystalizování jednotliv˘ch nerostÛ v horninû. Tmavé (biotit, amfibol) i svûtlé (Ïivce, kfiemen, muskovit) nerosty vytváfiejí aÏ nûkolik metrÛ dlouhá a maximálnû 3 mm tlustá „stébla“, jejichÏ protaÏení je kolmé na smûr tlaku. V nadloÏí lÛmku je rulové eluvium pfiecházející v ranker. KVùTENA A ZVÍ¤ENA Vzhledem k rozloze a typu území nehraje vegetace a zvífiena roli.


Stébelnatá rula

Mal˘ opu‰tûn˘ stûnov˘ lÛmek v údolí Vavfiineckého potoka pfii silnici na v˘chodním okraji Doubravãan. Katastrální území: Doubravãany


V˘mûra: 0,03 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Pfiírodní památku tvofií svûtovû proslulá stébelnatá forma rul kutnohorského krystalinika, jejíÏ ukázky jsou v pfiedních geologick˘ch sbírkách celého svûta. Chránûn˘m fenomenem je zde vzhled a textura horniny. Stébelnatá rula VYUÎITÍ byla odkryta pfii tûÏební ãinnosti. V souãasné dobû je území souãástí soukromé zahrady.

624, 1043, BIBLIOGRAFIE 1044, 1049, 1107, 1363, 1842

Okres Kolín

1


StráÀ u Chroustova

Skalnatá stráÀ na pravém svahu údolí V˘rovky, 400 m k severozápadu od západního okraje Chroustova. Katastrální území: Radim


V˘mûra: 3,13 ha

Vyhlá‰eno: 1951

Jedná se o strmé svahy tvofiené kutnohorsk˘m krystalinikem s v˘chozy kfiídov˘ch vápencÛ a slepencÛ. Na plo‰inû jsou pozÛstatky hradi‰tû z období hal‰tatu s dochovan˘mi valy a pfiíkopy. Svahy porÛstají teplomilná travinná a kefiová spoleãenstva. GEOLOGIE Svahy nesoumûrného erozního údolí V˘rovky jsou orientovány k jihu aÏ k jihozápadu. PodloÏí tvofií horniny kutnohorského krystalinika – ãervené dvojslídné ortoruly a migmatity, ve v˘chodní ãásti území vystupují svorové ruly. Ve stfiední ãásti je v˘razná pegmatitová Ïíla o mocnosti aÏ 70 cm. Ve v˘chodní ãásti jsou v˘chozy kfiídov˘ch (svrchní cenoman) vápencÛ, ve stfiední pak slabé polohy kfiídov˘ch (spodní turon) slepencÛ a slínovcÛ s ãet-

n˘mi zkamenûlinami mofisk˘ch hub a ústfiic. Jsou zde vyvinuty lehké hnûdozemû, na svahov˘ch hlínách ve v˘chodní ãásti území pak ãernozemû. U horní hrany plo‰iny se hromadí spra‰e i v nûkolikametrov˘ch vrstvách. Na vystupujících KVùTENA skalkách je chudé spoleãenstvo acidofilní skalní stepi (Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis) s kyselkou obecnou tenkolistou (Acetosella multifida subsp. tenuifolia), chlupáãky

(Pilosella sp.), kolencem Morisonov˘m (Spergula morisonii), tfiezalkou teãkovanou (Hypericum perforatum) a s hojn˘mi mechorosty. âasto zde vystupuje kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohemica). Na zazemnûn˘ch svazích roste spoleãenstvo skalní stepi (Festucion valesiacae), kde se uplatÀují typické druhy jako kostfiava walliská (Festuca valesiaca), mochna píseãná (Potentilla arenaria), smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria macrantha), chrpa por˘nská (Acosta rhenana), modfienec tenkokvût˘ (Muscari tenuiflorum), místy i kavyl IvanÛv (Stipa joannis) a bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago). Hlub‰í pÛdy na spra‰ov˘ch závûjích pfii horním okraji svahu osidlují trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), jejichÏ stálou souãástí je chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa) a jehlice trnitá (Ononis spinosa). Svahy zarÛstají ojedinûle kfiovinami, z nichÏ je v˘znamná tfie‰eÀ kfiovitá (Cerasus fruticosa). Do spoleãenstev teplomiln˘ch trávníkÛ silnû proniká ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), kter˘ svou vitalitou zatlaãuje nûkteré xerotermní druhy. Z hub je odtud známa velmi vzácná bedliãka matefiídou‰ková (Lepiota thymiphila), b. Josserandova (L. josserandii)

2 a fiada bfiichatek, napfi. vzácná ple‰ivka fialová (Calvatia fragilis), p. bûlostná (C. candida), pra‰natka kofiínkatá (Gastrosporium simplex), hvûzdovka kvítkovitá (Geastrum floriforme), dosti hojná h. maliãká (G. minimum) a velmi vzácná, podivná polopou‰tní kvûtka píseãná (Montagnea radiosa), vzhledem trochu pfiipomínající staré hnojníky. Cenná jsou spoZVÍ¤ENA leãenstva bezobratl˘ch s fiadou

1 Celkov˘ pohled na rezervaci a zároveÀ na ãást pozdnû hal‰tatského a ranû stfiedovûkého hradi‰tû. 2 Vzácná mofiská houba Stellispongia tuberosa ze spodního turonu.

KO 23

229

Stfiední âechy

3

4

6

5

3 Kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohemica), silnû ohroÏen˘ druh, má jednu ze sv˘ch stfiedoãesk˘ch lokalit na Stráni u Chroustova. Je to druh velmi drobn˘, kter˘ se ‰ífií pouze vegetativnû dûlením cibulek na malé vzdálenosti a proto kaÏdá jeho lokalita je nenahraditelná. 4

Modfienec tenkokvût˘ (Muscari tenuiflorum) je druh pÛvodem z v˘chodního Stfiedomofií, roste jen na nemnoha lokalitách v nejteplej‰ích ãástech stfiedních âech. 5

Vfietenu‰ka obecná (Zygaena filipendulae) je doposud relativnû hojn˘ mot˘l such˘ch a tepl˘ch stanovi‰È celého stfiedoãeského regionu. 6 Horní ãást jiÏnû orientovan˘ch skal s porostem vi‰nû kfiovité.

230

KO 24

vzácn˘ch a chránûn˘ch druhÛ. Z teplomiln˘ch pavoukÛ se zde napfi. vyskytuje pavuãenka Nematogmus sanguinolentus, bûÏník Xysticus robustus a pfiedev‰ím v˘znamn˘ relikt ãernozemních stepí sklípkánek pontick˘ (Atypus muralis). Z hmyzu se vyskytují napfi. stepní brouci potemník hladk˘ (Crypticus quisquilius) a p. píseãn˘ (Opatrum sabulosum) a teplomiln˘ kfiís Dictyophara europaea. Îije zde fauna mûkk˘‰Û charakteristická pro stepní biotopy (páskovka Ïíhaná Cepaea vindobonensis, Granaria frumentum), ojedinûl˘ je nález trojzubky stepní (Chondrula tridens), která je ve stfiedních âechách na v˘chod od Prahy dosti vzácná. Velmi pestrá je fauna zemních vãel a na nû vázan˘ch parazitÛ, napfi. majek (Meloe scabriusculus), fiásníkÛ (Strepsiptera) a kodulek (napfi. Myrmilla calva). V sypké pÛdû se vyvíjejí larvy mravkolva bûÏného (Myrmeleon formicarius). V˘znamná je i fauna mot˘-

lÛ. Îije zde modrásek vikvicov˘ (Polyommatus coridon) a na jedné z mála sv˘ch lokalit v˘chodnû od Prahy modrásek rozchodníkov˘ (Scolitantides orion), nûkolik druhÛ vfietenu‰ek (v minulosti byl zaznamenán i vzácn˘ druh Zygaena laeta) a byl odtud udáván i okáã skalní (Chazara briseis), v souãasné dobû uÏ zfiejmû vymizel˘. Z bezprostfiedního okolí rezervace bylo v nedávné dobû ohlá‰eno nûkolik nov˘ch druhÛ hmyzu pro âeskou republiku. Z obratlovcÛ se zde vyskytuje je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), z drobn˘ch savcÛ byl zaznamenán v˘skyt bûÏn˘ch druhÛ – rejska obecného (Sorex araneus), r. malého (S. minutus), my‰ice kfiovinné (Apodemus sylvaticus) a hrabo‰e polního (Microtus arvalis). Horní hranice HISTORIE rezervace vede po valu nebo v tûsné blízkosti hradi‰tû. Obvodov˘ val je patrnû nasypán z hlíny. Vymezuje areál o rozloze 6,32 ha. Na jihozápadû, zá-

padû a severozápadû je situován na hranû pfiíkrého svahu mohutného rulového bloku. Nejlépe dochovaná ãást je na severu, kde se obvodov˘ val spojuje s valem pfiedhradí a vytváfiejí zde zdvojené opevnûní s pfiíkopem pfied ním. Ode dna pfiíkopu po korunu valu dosahují v˘‰ky aÏ 8 m. Opevnûní pfiedhradí bylo patrnû konstruováno jako hradba s kamenn˘m lícem. Archeologická památka je zapsaná do Ústfiedního seznamu pod ãíslem 905. Z hlediska kultur tuto památku fiadíme k pozdnímu hal‰tatu, tj. ranému stfiedovûku. Stránû zarÛstají VYUÎITÍ kfiovinami a pro udrÏení svûtlomiln˘ch trávníkÛ jsou nutné regulaãní zásahy. 277, 546, BIBLIOGRAFIE 596, 624, 890, 1032, 1049, 1107, 1232, 1239, 1367, 1415, 1418, 1589, 1591, 1772, 1779, 1780 MAPA ÚZEMÍ

strana 240

Okres Kolín

2 v˘znaãné teplomilné druhy, napfi. nápadná dravá zákefinice ãervená (Rhinocoris iracundus) nebo knûÏice Antheminia lunulata vázaná sv˘m v˘vojem na pelynûk ladní. V potoce pod chránûn˘m územím se vyvíjejí larvy strumiãníka zlatookého (Osmylus fulvicephalus). Spoleãenstvo drobn˘ch savcÛ tvofií bûÏné druhy – rejsek obecn˘ (Sorex araneus), r. mal˘ (S. minutus), my‰ice kfiovinná (Apodemus sylvaticus) a hrabo‰ polní (Microtus arvalis). VYUÎITÍ StráÀ zarÛstá kfiovinami, regulaãní zásahy jsou nutné.

1


Stránû u splavu

Dvû samostatné parcely nad Ïeleznicí na svahu V˘rovky, 400 –900 m jiÏnû od Chroustova. Katastrální území: Vrbãany


V˘mûra: 0,63 ha

Vyhlá‰eno: 1951

Skalky kutnohorského krystalinika, na nichÏ roste mozaika teplomiln˘ch travinn˘ch a kefiov˘ch spoleãenstev. GEOLOGIE Horninov˘ podklad tvofií ortoruly kutnohorského krystalinika, které vystupují jako samostatné skalky a v prohlubeninách mezi jednotliv˘mi skalkami jsou zachovány kfiídové organogenní vápence (svrchní cenoman) a ãtvrtohorní (pleistocen) spra‰e. Hlinit˘ a vápnit˘ materiál je splachován do niÏ‰ích partií skal, coÏ v˘znamnû ovlivÀuje úÏivnost místních pÛd. V horninách kutnohorského krystalinika se nacházejí zajímavé nerosty (granáty, titanit, epidot, turmalín, adulár, kfii‰Èál). V kfiídov˘ch vápencích jsou bûÏné nálezy mofisk˘ch hub, mechovek, ústfiic

a plÏÛ. Jako pÛdy jsou zde vyvinuty rankery a na spra‰ích v rÛzné mífie luvické ãernozemû. Vegetace skalních KVùTENA v˘chozÛ v údolí potoka V˘rovka navazuje na sousední chránûné území StráÀ u Chroustova. Roste tu mozaika acidofilní vegetace na skalních v˘chozech se smolniãkou obecnou (Steris viscaria), lipnicí cibulkatou (Poa bulbosa) a kfiivatcem ãesk˘m (Gagea bohemica), která se stfiídá se spoleãenstvem teplomilné skalní stepi (Festucion valesiacae), kde rostou mimo jiné kavyl vláskovit˘ (Stipa capillata), k. IvanÛv (S. joanis), k.

sliãn˘ (S. pulcherrima), dále oman nûmeck˘ (Inula germanica) a rÛÏe keltská (Rosa gallica). Z hub hostí tato lokalita velmi vzácn˘ choro‰ travní (Polyporus rhizophilus), rostoucí na bázi stonkÛ kavylÛ, z lupenat˘ch vzácnou pozemní mechovku bûlouãkou (Clitopilus scyphoides), kukmák maliãk˘ (Volvariella pusilla) aj. Vyskytují se zde ZVÍ¤ENA teplomilní plÏi Cepaea vindobonensis, Xerolenta obvia a Cecilioides acicula. Na rozdíl od pfiírodní rezervace Stránû u Chroustova tu chybí ãistû stepní druhy. Z dal‰ích bezobratl˘ch se zde nalézá druhovû poãetná fauna blanokfiídl˘ch, napfi. drobná vãela Andrena potentillae poletující ãasnû na jafie na kvûtech mochen a fiada dal‰ích ménû vzácn˘ch druhÛ zemních vãel; u druhu Andrena nitida byla zaznamenána pomûrnû ãastá parazitace fiásníky (Strepsiptera). Z dal‰ích zde se vyskytujících parazitÛ blanokfiídlého hmyzu jmenujme kodulku obecnou (Myrmilla calva) a majku (Meloe scabriusculus). V˘znamn˘ je v˘skyt modráska rozchodníkového (Scolitantides orion). Bûhem prÛzkumu plo‰tic byly zaznamenány nûkteré

546, 596, BIBLIOGRAFIE 624, 890, 1032, 1049, 1107, 1232, 1239, 1418, 1589, 1591, 1779, 1839 MAPA ÚZEMÍ

strana 241

1 Horní hranu skal zdobí trsy mochny píseãné (Potentilla arenaria). 2 Kukmák maliãk˘ (Volvariella pusilla), vzácná lupenatá bílá houba s drobn˘mi plodnicemi a rÛÏov˘mi lupeny, rostoucí vût‰inou na travnat˘ch stepních lokalitách.

KO 25

231

Stfiední âechy

1

2

3

GEOLOGIE Z geologického hlediska jde o v˘plÀ starého koryta Labe pod okrajovou hranou nízké ‰tûrkopískové terasy. V hlub‰ím podloÏí jsou kfiídové slínovce (spodní turon). V místech koryta jsou vyvinuty gleje, smûrem k Labi pak glejové fluvizemû a na sousední terase hnûdozemû. Systém nûkolika KVùTENA tÛní se rozkládá v místech starého ramene Labe a je lemován rákosem obecn˘m (Phragmites australis), orobincem ‰irolist˘m (Typha latifolia) a o. úzkolist˘m (T. angustifolia), dále stfiemchou obecnou (Padus avium) a vrbou bílou (Salix alba), v. trojmuÏnou (S. triandra), a v. popelavou (S. cinerea). V tÛních roste stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea), ojedinûle i lek-

1 Leknín (Nymphaea sp.) se vyskytuje v tÛních v posledních exempláfiích. 2 ·ídlo modré (Aeshna cyanea) ob˘vá rÛzné typy stojat˘ch vod. 3

TÛnû lemují orobince a vrby.

4

Rosniãce zelené (Hyla arborea) pfii jejím stromovém zpÛsobu Ïivota vyhovuje prostfiedí vlhãích lesÛ a porostÛ dfievin v okolí vod.

232

KO 26

nín bíl˘ (Nymphaea alba), rdest kadefiav˘ (Potamogeton crispus), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), rÛÏkatec ponofien˘ (Ceratophyllum demersum), okfiehek trojbrázd˘ (Lemna trisulca)a o. men‰í (L. minor). TÛnû se pomûrnû rychle zazemÀují, jejich okolí zarÛstá dfievinami, plovoucí vodní rostliny v zastínûn˘ch ãástech mizí. TÛnû lemují suché písãité louky, kde se uplatÀuje kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), ostfiice ãasná (Carex praecox), smldník ole‰níkovit˘ (Peucedanum oreoselinum), tuÏebník obecn˘ (Filipendula vulgaris), bukvice lékafiská (Betonica officinalis) apod. Na vlhké louce u tÛnû Okrouhlíku roste ohroÏená jarva Ïilnatá (Cnidium dubium). Území pfiírodní ZVÍ¤ENA rezervace je v˘znamn˘m refugiem druhÛ polabsk˘ch tÛní, mokfiadÛ a luk. Je jednou z mála na‰ich lokalit vzácného okruÏáka terãovníka k˘lnatého (Planorbis carinatus). Z vodních mûkk˘‰Û byla dále zaznamenána ustupující ‰keble rybniãná (Anodonta cygnea) a okruÏák Segmentina nitida. Hojnû se zde vyskytují váÏky, vodní plo‰tice, brouci a jiní na vodu vázaní bezobratlí. Podrobnûji byly zkoumány váÏky, kter˘ch bylo zji‰tûno více neÏ 10 druhÛ, napfi. Platycnemis pennipes, Ischnura elegans, Aeshna cyanea ãi Orthetrum cancellatum. Nápadn˘m druhem je rákosníãek Donacia crassipes,


Tonice-Bezedná

Skupina tÛní v b˘valém korytû Labe, opu‰tûném po jeho regulaci, 1– 2 km jihov˘chodnû od Velkého Oseka. Katastrální území: Velk˘ Osek


V˘mûra: 6,9 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Území rezervace tvofií tÛnû lemované vrbinami a rákosinami s porosty hydrofyt, zejména stulíkem Ïlut˘m. Na okolní ‰tûrkopískové terase rostou suché louky s teplomiln˘mi druhy.

4 brouk z ãeledi mandelinkovit˘ch, jehoÏ Ïivnou rostlinou je stulík. Z obojÏivelníkÛ se zde vyskytuje rosniãka zelená (Hyla arborea), kuÀka ohnivá (Bombina bombina), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina) a s. hnûd˘ (R. temporaria), z plazÛ je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). Hnízdí zde moták pochop (Cir-

cus aeruginosus) a fiada drobn˘ch rákosinov˘ch druhÛ. V roce 2000 tu hnízdil i moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus). TÛnû se vyuÏívají VYUÎITÍ ke sportovnímu rybolovu. BIBLIOGRAFIE 98, 624, 1107, 1366, 1367, 1399, 1637 MAPA ÚZEMÍ

strana 244

Okres Kolín

1


T˘necké mokfiiny

Zátopové území na pravém bfiehu Labe uprostfied mezi T˘ncem nad Labem a Labsk˘mi Chrãicemi. Katastrální území: T˘nec nad Labem

Nadmofiská v˘‰ka: 201– 202 m

V˘mûra: 77,99 ha

Vyhlá‰eno: 1987

V chránûném území je zachycena mozaika spoleãenstev stojat˘ch vod tvofien˘ch plovoucími, vzpl˘vav˘mi a ponofien˘mi vy‰‰ími rostlinami, rákosinami a vrbov˘mi porosty. Na mokfiady navazují obhospodafiované louky s rÛznou úrovní hladiny podzemní vody. Jde o v˘znamnou ornitologickou lokalitu.

GEOLOGIE Podklad území tvofií labské ‰tûrkopísky uloÏené na kfiídov˘ch (spodní turon) slínovcích. Na ‰tûrkopíscích jsou vyvinuty nivní hlíny, gleje a v˘plnû mrtv˘ch fiíãních ramen. Na nich jsou vyvinuty glejové fluvizemû. Celé území pfiedKVùTENA stavuje mozaiku sukcesních stadií s pfiirozen˘mi spoleãenstvy vodních rostlin svazu Nymphaeion, rákosin svazu Phragmition communis, spoleãenstvy vysok˘ch ostfiic svazu Magnocaricion elatae, vlhk˘ch luk svazu Calthion, stfiídavû vlhk˘ch bezkolencov˘ch luk svazu Molinion aÏ mezofilních ovsíkov˘ch luk svazu Arrhenatherion. OstrÛvkovitû v severní ãásti území jsou zastoupeny písãiny se zbytky psammofytní vegetace svazu

Corynephorion, dnes pfiecházející do zapojeného trávníku svazu Plantagini-Festucion ovinae. Na rozhraní hlub‰ích vod a sou‰e se uplatÀují porosty vrb (Salix sp.) a ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa).V tÛních jsou hojné plovoucí a kofienující druhy hydrofyt: okfiehky (Lemna sp.), stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea), rÛÏkatec

1 Pohled na oddûlené tÛnû dfiíve meandrujícího toku Labe.

KO 27

233

Stfiední âechy a dal‰í. Na okraji rezervace jsou dále v˘sadby borovice lesní (Pinus sylvestris) doplnûné v˘sadbami trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Akát silnû zmlazuje a sv˘m chemismem ovlivÀje i sloÏení bylinného patra, a to zejména na písãitém valu severního okraje rezervace.

2

3 ponofien˘ (Ceratophyllum demersum) a voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae) spolu se vzácn˘m fiezanem pilolist˘m (Stratiotes aloides), kter˘ v Polabí není pÛvodním druhem. V mûlãích, zazemnûn˘ch místech a na jejich okrajích rostou rozrazil dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium), ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum), ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus), zevar vzpfiímen˘ (Sparganium erectum), jarva Ïilnatá (Cnidium dubium)

2

Zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum) roste v bahnit˘ch lemech tÛní. 3 ·mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus) se obãas najde na okrajích tÛní. 4 Sameãek váÏky ãervené (Crocothemis erythraea).

234

KO 28

Území je v˘ZVÍ¤ENA znamnou tahovou zastávkou a hnízdi‰tûm ptákÛ. Bohatá je pfiedev‰ím fauna drobného ptactva, vázaného na vodu a mokfiady. Vyskytuje se zde moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), ãtyfii druhy rákosníkÛ (rákosník obecn˘ Acrocephalus scirpaceus, r. zpûvn˘ A. palustris, r. velk˘ A. arundinaceus a r. prouÏkovan˘ A. schoenobaenus), cvrãilka zelená (Locustella naevia), fiada druhÛ bahÀákÛ a brodiv˘ch, kupfi. bfiehou‰ ãernoocas˘ (Limosa limosa), vodou‰ rudonoh˘ (Tringa totanus), chfiástal polní (Crex crex), ch. vodní (Rallus aquaticus), ch. kropenat˘ (Porzana porzana) a volavka popelavá (Ardea cinerea). Pravidelnû zde hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Bûhem jarních a podzimních migrací se tu zastavuje fiada seversk˘ch druhÛ. Z nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ je nejv˘znamnûj‰í v˘skyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a rosniãky zelené (Hyla arborea), dále zde Ïije kuÀka obecná (Bombina bombina), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina) a zelení skokani (Rana esculenta synkl.). Z hodnotné fauny bezobratl˘ch jsou poãetní napfi. stfievlíkovití s fiadou reliktních a vzácn˘ch druhÛ, jako je Agonum lugens ãi Bembidion fumigatum. Z váÏek se zde vyskytuje nejménû 20 druhÛ vãetnû v˘znamného ‰ídla Aeshna isosceles. Byla zde zastiÏena i migrující váÏka ãervená (Crocothemis erythraea). Uvádí se odtud v˘skyt modráska bahenního (Maculinea nausithous). Na stulíku Ïlutém se vyvíjí rákosníãek Donacia crassipes, na kerblíku lesním Ïije nosatec Lixus iridis. Ze vzácnûj‰ích pavoukÛ tu Ïije napfi. pavuãenka Walckenaeria unicornis nebo teplomiln˘ kfiiÏák Araniella opistographa a bûÏník Misumenops tricuspidatus.

4

Louky a tÛnû byly VYUÎITÍ v minulosti vyuÏívány ãlovûkem velmi intenzivnû. V tÛních se provozoval rybolov, louky byly vyuÏívány ke sbûru léãiv˘ch bylin a produkci sena, v jejich severní ãásti byla pastvina. V˘razn˘m zásahem do území byla postupná regulace labského toku, jejíÏ poslední fáze, která se t˘kala splavnûní Labe do Chvaletic, probíhala v 70. letech 20. století. V té dobû byly tÛnû a celá niva navrÏeny k ukládání sedimentu z prohrábky Labe, dokonce bylo toto území vytypováno jako úloÏi‰tû popílku z chvaletické elektrárny. Díky sil-

nému tlaku odborníkÛ a ochranáfiské vefiejnosti nebyly tyto plány realizovány a území se podafiilo v roce 1987 vyhlásit za chránûné. Podnût POZNÁMKA k ochranû podal jiÏ v 50. letech 20. století prof. Julius Komárek a doc. Walter âern˘ z Pfiírodovûdecké fakulty v Praze, a to k ochranû hnízdi‰tû husy velké, které zde bylo aÏ do roku 1972. 624, 693, BIBLIOGRAFIE 945, 988, 1107, 1125, 1366, 1393, 1637, 1763

Okres Kolín

1

Národní pfiírodní památka

V jezírkách

Dvû mûlké terénní deprese, západní je zatopená, v˘chodní je zmûnûná v moãál, 1,5 km jiÏnû od Sokolãe. Katastrální území: Velim


V˘mûra: 2,78 ha

Vyhlá‰eno: 1987

Jde o mokré louky kolem zatopen˘ch umûl˘ch jam s v˘skytem fiady ohroÏen˘ch druhÛ. GEOLOGIE V nadloÏí kfiídov˘ch (spodní turon) slínovcÛ se nachází vrstva ‰tûrkopískÛ labské terasy, na níÏ jsou vyvinuty pÛdy rázu ãernic, tj. humózních hydromorfních pÛd s vysok˘m obsahem solí. Místy vystupují na povrch spodnoturonské slínovce a ‰tûrkopísky. Terénní deprese jsou pozÛstatkem po tûÏbû ‰tûrkopísku. Jedná se o mokKVùTENA fiadní louky a tÛÀky vzniklé po tûÏbû ‰tûrkopísku. Dominantou louky je metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), na vlhãích místech rákos obecn˘ (Phragmites australis). Lokalita je v˘znamná v˘skytem fiady velmi vzácn˘ch ohroÏen˘ch druhÛ,

k nímÏ patfií vstavaã fiídkokvût˘ bahenní (O. laxiflora subsp. palustris), prstnatec pleÈov˘ (Dactylorhiza incarnata), ÏluÈucha Ïlutá (Thalictrum flavum), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), violka slatinná (Viola stagnina), oÏanka ãpavá (Teucrium scordium), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe) a skfiípinec dvoublizn˘ (Schoenoplectus tabernaemontani), v minulosti zde rostl rdest trávolist˘ (Potamogeton gramineus). V chránûném úzeZVÍ¤ENA mí je dobfie zachováno spoleãenstvo mûkk˘‰Û vázan˘ch na mokfiady a periodické vodní plochy (silnû ustupující okruÏák Anisus spirorbis, mokfiadní Pseu-

3

2 dotrichia rubiginosa). V tÛních Ïije fiada druhÛ vodního hmyzu. Podrobnûji byly zkoumány váÏky, kter˘ch zde bylo zji‰tûno více neÏ 10 druhÛ, napfi. Lestes viridis, Enallagma cyathigerum a Aeshna grandis. V tÛních se rozmnoÏují obojÏivelníci skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), kuÀka obecná (Bombina bombina), zelení skokani (Rana esculenta synkl.). Z plazÛ se zde vyskytuje uÏovka obojková (Natrix natrix). BûÏné je drobné ptactvo rákosin, nepravidelnû zde hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Louky jsou koseVYUÎITÍ ny, aby byla udrÏena druhová diverzita.

44, 624, BIBLIOGRAFIE 945, 1107, 1366, 1367, 1398, 1637 MAPA ÚZEMÍ

1

strana 243

TÛnû lemují rákosiny a vrby.

2

Vstavaã bahenní (Orchis palustris) je jedním z motivÛ k ochranû této lokality. 3 Silnû ohroÏen˘ skfiípinec dvoublizn˘ (Schoenoplectus tabernaemontani) dává pfiednost slabû zasolen˘m mokfiadním stanovi‰tím; vyznaãuje se sivozelenou lodyhou a dvojicí blizen v kaÏdém kvûtu.

KO 29

235

Stfiední âechy

1

3 se druhotnû tvofií hydrické pÛdy, v okolí pak glejové fluvizemû. 2 GEOLOGIE Podklad území je tvofien kfiídov˘mi (spodní turon) slínovci, které byly v minulosti vytûÏeny. Ve vlastní nádrÏi

1

Na rozdíl od ‰ídel mají ‰idélka kfiídla obou párÛ stejnotvará, na fotografii ‰idélko rumûnné (Pyrrhosoma nymphula). 2 OÏanka ãpavá (Teucrium scordium) je jedním z baÏinn˘ch druhÛ na okrajích vodní plochy. 3 Zatopen˘ vytûÏen˘ prostor, obklopen˘ vrbami v zemûdûlské krajinû.

236

KO 30

KVùTENA Pfiedmûtem ochrany je zatopen˘ vytûÏen˘ prostor, mûlká vodní nádrÏ zarostlá okfiehkem. Mûlké bfiehy porÛstají baÏinné druhy jako máta vodní (Mentha aquatica), pryskyfiník lít˘ (Ranunculus sceleratus), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), ostfiice pobfieÏní (Carex riparia), potoãník vzpfiímen˘ (Berula erecta), oÏanka ãpavá (Teucrium scordium) a místy kolonie rákosu obecného (Phragmites australis). V minulosti byla celá nádrÏ zarostlá vzácn˘m rÛÏkatcem potopen˘m (Ceratophyllum submersum). Okraje kolem navazujících polí zarÛstají jasany (Fraxinus excelsior) a vrby (Salix sp.) s podrostem hlohÛ (Crataegus sp.), fie‰etláku (Rhamnus cathartica), ptaãího zobu obecného (Ligustrum vulgare) a trnek (Prunus spinosa).


Váha

Zatopená tûÏební jáma 300 m severnû od obce Volárna. Katastrální území: Volárna


V˘mûra: 0,7 ha

Vyhlá‰eno: 1982

Mûlká umûlá vodní nádrÏ, která má refugiální v˘znam pro vodní rostliny a Ïivoãichy v okolní zemûdûlské krajinû. Území pfiírodní ZVÍ¤ENA památky je refugiem pro nûkteré skupiny na vodu vázaného hmyzu, jako jsou váÏky, chrostíci a potápníci. Z obojÏivelníkÛ zde Ïije skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), zelení skokani (Rana esculenta synkl.) a ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), z plazÛ je‰tûrka obecná (Lacerta agilis).

Území je vyuÏíVYUÎITÍ váno k chovu krotk˘ch divok˘ch kachen (v nûkter˘ch letech aÏ 90 kachen), které zpÛsobily zánik pfiedmûtu ochrany, rÛÏkatce ponofieného (Ceratophyllum submersum), jiÏ na konci 80. let 20. století. 483, 1107, BIBLIOGRAFIE 1364, 1366, 1367, 1386

Okres Kolín

2

1

3


Veltrubsk˘ luh

Komplex luÏního lesa a mrtv˘ch ramen Labe 1,5 km západnû od Veltrub. Katastrální území: Nová Ves I, Veltruby

Nadmofiská v˘‰ka: 189 –192 m

V˘mûra: 98,8 ha

Vyhlá‰eno: 1985

Motivem ochrany je zachoval˘ polabsk˘ luÏní les se zazemÀujícími se mrtv˘mi rameny. Na podloÏí kfiíGEOLOGIE dov˘ch (spodní turon) slínovcÛ spoãívají ‰tûrkopísky labské terasy pfiekryté rÛznû mocn˘mi nivními hlínami a v˘plnûmi star˘ch ramen. Pfievládají pseudoglejové kambizemû, ve sníÏeninách gleje a v polozazemnûn˘ch ramenech organozemû. Území pokr˘vá KVùTENA rozsáhl˘ komplex pfiirozen˘ch luÏních lesÛ (Querco-Ulmetum campestris), tvofien˘ mohutn˘mi exempláfii dubu letního (Quercus robur), lípy malolisté (Tilia cordata), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), habru obecného (Carpinus betulus) a javoru babyky (Acer campestre), a star˘ch labsk˘ch ramen v rÛzném stadiu zazemÀování od otevfiené vodní hladiny aÏ po mokfiadní ol‰iny. V˘znaãn˘ jarní aspekt tvofií dym-

nivka dutá (Corydalis cava), kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea), dále sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), hrachor jarní (Lathyrus vernus), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura). V letním aspektu se uplatÀují mnohé nitrofilní druhy, napfi. svízel pfiítula (Galium aparine), kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum), ãesnáãek lékafisk˘ (Alliaria petiolata), br‰lice kozí noha (Aegopodium podagraria). K vzácnûj‰ím druhÛm patfií v tÛních Ïebratka bahenní (Hottonia palustris), v mokfiadech hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) a v podrostu luÏního lesa kru‰tík polabsk˘ (Epipactis albensis) a k. modrofialov˘ (E. purpurata). Na rozkládajícím se dfievû tu byl nalezen li‰ejník Thelocarpon epibolum, jehoÏ

první v˘skyt byl v na‰em státû ohlá‰en teprve v roce 1998. Hlavní v˘znam území spoãívá v dosud zachovalé prostorové i vûkové struktufie v‰ech pater luÏního lesa. Hodnotná je fauZVÍ¤ENA na bezobratl˘ch, zejména mûkk˘‰Û a ãlenovcÛ. Na lesních okrajích Ïije vzácn˘ teplomiln˘ bûÏník Synaema globosum a pod kÛrou padl˘ch stromÛ se vyvíjejí larvy vzácnûj‰ího brouka Pyrochroa serraticornis z ãeledi ãervenáãkovit˘ch. Nápadn˘m druhem je krajník hnûd˘ (Calosoma inquisitor) z ãeledi stfievlíkovit˘ch. Îije zde nûkolik bûÏnûj‰ích druhÛ obojÏivelníkÛ, napfi. skokan hnûd˘ (Rana temporaria) a s. ‰tíhl˘ (R. dalmatina), zelení skokani (R. synkl. esculenta), kuÀka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo) a ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris). Vyskytuje se tu i uÏovka obojková (Natrix natrix). Díky rozlehlosti území zde kromû bûÏnûj‰ích ptaãích druhÛ typick˘ch pro rákosiny a pobfieÏní porosty nacházejí vhodné podmínky i druhy vázané na vût‰í lesní celky (nûktefií dravci, napfi. pu‰tík obecn˘ – Strix aluco, skfiivan lesní – Lullula arborea ãi lelek lesní – Caprimulgus europaeus).

4 V území se hospoVYUÎITÍ dafií podle plánÛ péãe. BIBLIOGRAFIE 198, 104, 563, 631, 941, 1107, 1366, 1367, 1383, 1396, 1415, 1515, 1636, 1637 MAPA ÚZEMÍ

strana 244

1 Detailní pohled do interiéru luÏního lesa s tÛnûmi. 2 Îebratka bahenní (Hottonia palustris) zarÛstá hojnû mûlké tÛÀky a strouhy. 3 Kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis purpurata) patfií k vzácn˘m kru‰tíkÛm listnat˘ch lesÛ. 4 Sv˘m zbarvením nezamûniteln˘ pavouk bûÏník skvostn˘ (Synema globosum) se vyskytuje pouze v nejteplej‰ích oblastech na‰eho státu.

KO 31

237

Stfiední âechy

1 Vût‰inu území GEOLOGIE buduje porfyrická fiíãanská Ïula s ãetn˘mi pásy kysel˘ch aplitick˘ch Ïul. Ve v˘chodní ãásti území se nepatrnû uplatÀují ãervené pískovce a jílovce spodního permu blanické brázdy a na jihozápadû chiastolitické bfiidlice metamorfovaného zvánovického ostrova. Reliéf je pahorkatinn˘ s fiadou periglaciálních jevÛ, jako jsou pseudokary, balvanové proudy ãi polygonální pÛdy. Pfievládají stfiednû v˘Ïivné aÏ pseudoglejové kambizemû, které pfii v˘chozech Ïul na vyv˘‰eninách pfiecházejí do oligotrofních rankerÛ. Území pfiedstaKVùTENA vuje rozsáhl˘ lesní komplex star˘ch bukov˘ch porostÛ. V archivních materiálech jsou zmiÀovány „lesy ãerné jedlové a bukové“ s pfiímûsí dubu, v údolích rostl pÛvodní smrk. Dnes jsou pfievládajícím spoleãenstvem bikové buãiny (Luzulo-Fagetum),

1 Interiér bikové buãiny s vystupujícími balvany fiíãanské Ïuly.

238

KO 32

jejichÏ bylinné patro charakterizuje bika bûlavá (Luzula luzuloides), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), jestfiábník zední (Hieracium murorum) a vûsenka nachová (Prenanthes purpurea). Pestfiej‰í skladbu mají – zvlá‰tû v jarním aspektu – rozlohou men‰í kvûtnaté buãiny (Dentario enneaphylli-Fagetum) s kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosnou, (D. bulbifera), svízelem vonn˘m (Galium odoratum), p‰eníãkem rozkladit˘m (Milium effusum), bukovníkem kapraìovit˘m (Gymnocarpium dryopteris), baÏankou vytrvalou (Mercurialis perennis) a ojedinûl˘m l˘kovcem jedovat˘m (Daphne mezereum). Na vlhãích místech pfiistupuje samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata) a Ïindava evropská (Sanicula europaea). V lesním komplexu jsou místy vhodná stanovi‰tû i pro druhy submontánních a montánních poloh, k nímÏ patfií ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kostfiava lesní (Festuca altissima), rozrazil horsk˘ (Veronica montana) nebo devûtsil bíl˘ (Petasites albus). Okraje potokÛ lemují spoleãenstva pfiípotoãních ol‰in (svaz Alnion incanae). Povrch pÛdy zde pokr˘vá vrbina hajní (Lysimachia nemorum), mokr˘‰ stfiídavolist˘

Národní pfiírodní rezervace

Vodûradské buãiny

Rozsáhl˘ lesní komplex na severov˘chodním svahu kóty Kobyla (501,3 m n. m.) mezi LouÀovicemi, VyÏlovkou, Jevany a âern˘mi Vodûrady. Katastrální území: âerné Vodûrady, Jevany, VyÏlovka (okres Kolín); LouÀovice (okres Praha-v˘chod)


V˘mûra: 658,03 ha

Vyhlá‰eno: 1955

Jde o rozsáhl˘ komplex buãin v Jevanské pahorkatinû, v nichÏ jsou zachovány periglaciální jevy jako balvanové proudy, pseudokary a polygonální pÛdy. Území je refugiem podhorsk˘ch aÏ horsk˘ch typÛ rostlin, hub i ÏivoãichÛ. (Chrysosplenium alternifolium), v létû dominuje krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a kostfiava obrovská (Festuca gigantea). Podmáãené lesní polohy a prameni‰tû provází ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), která místy vytváfií zapojené homogenní porosty. Roklinové javofiiny svazu Tilio-Acerion indikuje udatna lesní (Aruncus vulgaris), ãesnáãek lékafisk˘ (Alliaria petiolata),

kakost smrdut˘ (Geranium robertianum) a v‰udypfiítomná kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). PÛvodní porosty jedlobuãin jsou vázány na bohat‰í pÛdy ve v˘chodní ãásti rezervace – dnes je v‰ak nahrazují z vût‰í ãásti kulturní smrãiny. Teplomilnûj‰í druhy dubohabfiin a acidofilních doubrav, napfi. jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), ãern˘‰ hajní (Melampyrum nemorosum), zvonek

Okres Kolín

2

3 broskvoÀolist˘ (Campanula persicifolia), kruãinka nûmecká (Genista germanica), a k. barvífiská (G. tinctoria), nalézáme pouze na lesních okrajích. Jde o jedno z mykologicky velmi v˘znamn˘ch území v ‰ir‰ím okolí Prahy. Z nelupenat˘ch hub tam byla nalezena napfi. neobyãejnû vzácná kornatcovitá parohovka Ïertovná (Elaphocephala iocularis) – jedná se o typovou lokalitu tohoto druhu, z choro‰Û na jedli vázaná parazitická vzácná bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) a lesklokorka jehliãnanová (Ganoderma carnosum), dále nehojná li‰ka Friesova (Cantharellus friesii). Z lupenat˘ch pozemních druhÛ zde roste ãepiãatka bledá (Galerina pallida), která byla odtud popsána jako Velomycena palliola a nikde jinde nebyla dosud nalezena, dále límcovka ‰upinatá (Stropharia squamosa), velmi vzácná helmovka Pearsonova (Mycena pearsoniana), nehojná ‰upinovka Jahnova (Pholiota jahnii) aj. Rezervace je klaZVÍ¤ENA sickou lokalitou v˘zkumÛ pÛdních ÏivoãichÛ (roztoãÛ, mnohonoÏek, chvostoskokÛ, hlístÛ, krytenek); pfii tûchto v˘zkumech zde byly zji‰tûny nûkteré zoogeograficky zajímavé druhy a glaciální relikty. SloÏení edafonu

naznaãuje, Ïe tyto buãiny by mohly b˘t nejzápadnûj‰ím ãlenem migraãního proudu buku od v˘chodu z Karpat, kdeÏto buãiny Kfiivoklátska uÏ patfií do proudu jihozápadního. Z roztoãÛ zde byl nalezen dosud nepopsan˘ druh pancífiníka z rodu Oppiella, z chvostoskokÛ byl odtud popsán pro vûdu nov˘ druh Mesaphorura jevanica. Skladba spoleãenstva hlístic mecho-li‰ejníkov˘ch pol‰táfiÛ zdej‰ích bukov˘ch lesÛ (Teratocephalus litrellus, Ektaphelenchus stammeri, Panagrolaimus spondyli, Malenchus exiguus) pfiipomíná faunu hlístic podobn˘ch stanovi‰È v Arktidû. Druhovû bohatá je fauna lesních mot˘lÛ, napfi. je zde hojn˘ martináãek bukov˘ (Aglia tau), batolec duhov˘ (Apatura iris), vzácní srpokfiídlecovití mot˘li Drepana curvatula, Sabra harpagula, hfibetozubci Drymonia querna, Ptilodontella cucullina, Odontosia carmelita a vzácní pfiástevníkovití Lithosia quadra, Parasemia plantaginis, Callimorpha dominula. Byla zde zji‰tûna fiada xylofágních broukÛ (napfi. roháãci Systenocerus caraboides a Sinodendron cylindricum, cca 40 druhÛ tesafiíkÛ vãetnû rarit jako je Nothorhina punctata). Z reliktních a typick˘ch druhÛ fytofágních broukÛ zde Ïijí mandelinkovití Phyllotreta tetrastigma,

P. christinae, Hermeophaga mercurialis, z ãeledi Anthribidae Dissoleucas niveirostrisa, nosatcovití Apion pallipes, Rhinomias forticornis, Tropiphorus elevatus, Trachodes hispidus, Rutidosoma fallax, Rhynchaenus fagi. Bezkfiídlé druhy Acalles camelus a Echinodera hypocrita dokládají kontinuální trvání zdej‰ího lesa. Z typick˘ch stfievlíkovit˘ch byli zji‰tûni Pterostichus burmeisteri, z ãeledi hmatavcovit˘ch Bryaxis puncticollis, Plectophloeus fischeria, z pestrokroveãníkovit˘ch Opilo mollis. Hodnotná je lesní avifauna. Hnízdí zde holub doupÀák (Columba oenas) vázan˘ na dutiny vytesané datlem ãern˘m (Dryocopus martius) a ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), charakteristick˘ je lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis), l. mal˘ (F. parva) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Z obojÏivelníkÛ se zde vyskytuje mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a rosniãka zelená (Hyla arborea). V Jevanském potoce a jeho pfiítocích Ïije z ohroÏen˘ch a chránûn˘ch druhÛ mihule potoãní (Lampetra planeri), hybridní populace sekavcÛ (Cobitis elongatoides × taenia) a stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). V pfiilehl˘ch rybnících byla zji‰tûna pomûrnû bohatá fauna vodních mûkk˘‰Û vãetnû vzácnûj‰ích druhÛ, jako je napfi. plÏ Segmentina nitida. Fauna savcÛ nebyla detailnûji sledována, lze pfiedpokládat v˘skyt bûÏn˘ch lesních druhÛ (rejsek obecn˘ – Sorex araneus, r. mal˘ – S. minutus, my‰ice lesní – Apodemus flavicollis, norník rud˘ – Clethrionomys glareolus, veverka obecná – Sciurus vulgaris, kuna lesní – Martes martes, li‰ka obecná – Vulpes vulpes, prase divoké – Sus scrofa, srnec obecn˘ – Capreolus capreolus atd.). V lesním komHISTORIE plexu ãernokosteleck˘ch lesÛ je nûkolik pozÛstatkÛ stfiedovûk˘ch vsí zanikl˘ch v rÛzn˘ch dobách od 13. do 17. století, které znaãnû ovlivnily pÛdní pomûry ve své lokalitû. Lesy na místû dfiívûj‰í zástavby a polí jsou velice málo produktivní a druhovû chudé. V území se hospoVYUÎITÍ dafií podle plánÛ péãe. Lesní komplex má velk˘ v˘znam pro

4

5 turistiku a klidovou rekreaci. Byla v nûm vybudována nauãná stezka s ti‰tûn˘m prÛvodcem. 98, 222, BIBLIOGRAFIE 242, 304, 342, 363, 478, 479, 521, 544, 547, 548, 551, 552, 624, 683, 729, 820, 971, 1049, 1083, 1102, 1107, 1120, 1136, 1150, 1290, 1366, 1414, 1453, 1581, 1637, 1646, 1647, 1648, 1652, 1768, 1773, 1776, 1777, 1779, 1784, 1786, 1810 MAPA ÚZEMÍ

strana 242

2 Li‰ka Friesova (Cantharellus friesii), nehojná aÏ vzácná houba s ãervenav˘m nádechem na klobouku, typická pro buãiny. 3 Límcovka ‰upinatá (Stropharia squamosa), nehojná lupenatá ‰tíhlá houba se ‰upinat˘m tfienûm rostoucí pfiedev‰ím v pfiirozen˘ch listnat˘ch lesích. 4 Lejsek mal˘ (Ficedula parva) je vázán témûfi v˘hradnû na staré bukové lesy. 5 V jarním období se mÛÏeme ve svûtl˘ch listnat˘ch lesích ãasto setkat s prudce poletujícími sameãky martináãka bukového (Aglia tau).

KO 33

239

Stfiední âechy KOLÍNSKÉ TÒNù

STR.

220

LOM U RADIMI

STR.

223

SLÁDKOVA STRÁ≈

STR.

227

STRÁ≈ U CHROUSTOVA

STR.

229

240

KO 34

Okres Kolín LOM U âERVEN¯CH PEâEK

STR.

221

LOUKY U RYBNÍKA PROUDNICE

STR.

224

STRÁNù U SPLAVU

STR.

231

KO 35

241

Stfiední âechy VODùRADSKÉ BUâINY

STR.

238

SKALKA U VELIMI

STR.

226

242

KO 36

Okres Kolín

V JEZÍRKÁCH

STR.

235

KO 37

243

Stfiední âechy TONICE-BEZEDNÁ (1), STR. 232 LIBICK¯ LUH (2 – VIZ MAPA NA STR. 404), VELTRUBSK¯ LUH (3 – VIZ MAPA NA STR. 244)

VELTRUBSK¯ LUH (1), TONICE-BEZEDNÁ (2 – VIZ MAPA

244

KO 38

STR. 237 STR 244)

Okres Kolín

1

Památné stromy 1. Lípa malolistá, k. ú. Beãváry, p. ã. 608, dvÛr b˘valého Podbeãváreckého ml˘na. O: 618 cm, Vs: 19 m, S: 300 let. 2. Dub letní, k. ú. Bûlu‰ice, p. ã. 1029/1, severozápadnû od obce v lokalitû zv. „V Chrastí“, vpravo od silnice Bûlu‰ice – Nûmãice. O: 294 cm, Vs: 19 m, S: 150 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Bofietice u Kolína, p. ã. 252/1, náves u kapliãky. O: 460 cm, Vs: 24 m, S: 250 let. 4. Dub letní „Robovsk˘ch“, k. ú. BoÏec, p. ã. 23/1, na severozápadním okraji obce v rohu zahrady u domu ã. p. 18. O: 380 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 5. Javor babyka, k. ú. Cerhenice, p. ã. 837/1, u cesty z Cerhenic do Cerh˘nek proti hfibitovu na okraji lesního porostu. O: 222 cm, Vs: 18 m, S: cca 130 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Církvice u Kolína, p. ã. 147/7, u sochy sv. Jana u silnice od SkvrÀova (jiÏní okraj obce). V˘‰ka stromu byla pfii o‰etfiení sníÏena z bezpeãnostních dÛvodÛ. O: 382 cm, Vs: 14 m, S: 300 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âerven˘ Hrádek u Beãvár, p. ã. 40/4, u hájovny na okraji Hrádeckého lesa v lokalitû Zadní Hrádek, pfii silnici na Uhlífiské Janovice. V roce 1985 byla sraÏena vûtrem, zÛstal pouze kmen na kterém se vytvofiila nová koruna. Dnes pouze torzo. O: 318 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 8. Lípa malolistá, skupina dvou stromÛ, k. ú. âerven˘ Hrádek u Beãvár, p. ã. 279, v˘chodnû od obce u kfiíÏku v blízkosti polní cesty ze Solopysk do Poìous. O: 275, 250 cm, Vs: 16, 17 m, S: 150 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. âerven˘ Hrádek u Beãvár, p. ã. 262, 1 km severov˘chodnû obce na vrchu „Visalky“, kóta 371. PÛvodnû zde byly lípy dvû. O: 330 cm, Vs: 19 m, S: 250 let.

10. Lípa malolistá „Slovanská“ k. ú. Dobré Pole u Vitic, p. ã. 1553/2, prostranství ve stfiedu obce. O: 490 cm, Vs: 24 m, S: 300 let. 11. Jefiáb bfiek, k. ú. Dománovice, p. ã. 173/4, v˘chodnû od lesního hfibitova. O: 165 cm, Vs: 19 m, S: 150 let. 12. Lípa malolistá, k. ú. Drahobudice, p. ã. 852/1, park pfied ‰kolou u silnice na âerven˘ Hrádek. O: 264 cm, Vs: 14 m, S: 90 let. 13. Lípa malolistá, k. ú. Horní Kruty, p. ã. 1386/4, vpravo pfied vchodem na star˘ hfibitov u kostela. O: 265 cm, Vs: 22 m, S: 150 let. 14. Jasan ztepil˘, k. ú. Hrade‰ín, p. ã. 9, severov˘chodní strana návr‰í s kostelem pfied ã. p. 26. O: 313 cm, Vs: 15 m, S: 150 let. 15. Dub letní, k. ú. Hradové Stfiimelice, p. ã. 159, okraj borového lesa pfied vjezdem do obce od Stfiíbrné Skalice. O: 475 cm, Vs: 19 m, S: 300 let. 16. Lípa malolistá, skupina tfií stromÛ, k. ú. Hradové Stfiímelice, p. ã. 124, návr‰í zvané „Kamenn˘ kfiíÏ“ jihov˘chodnû obce. O: 225, 178, 250 cm, Vs: 27 m, S: 150 let. 17. Vrba kfiehká, k. ú. Hradové Stfiímelice, p. ã. 1134, prav˘ bfieh Sázavy pfii silniãce vedoucí chatovou osadou Klouãky. O: 510 cm, Vs: 26 m, S: 130 let. 18. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Hfiiby, p. ã. 193, cca 600 m severozápadnû od obce pfii silnici na Bylany. O: 400 cm, Vs: 16 m, S: 200 let.

1

Lípa malolistá, k. ú. Beãváry.

KO 39

245

Stfiední âechy

2

2

246

Smrk ztepil˘ u Jevan.

KO 40

19. Lípa malolistá, k. ú. Chotouchov, p. ã. 285/2, ve stráni nad v˘chodním okrajem obce v borovém porostu. O: 385 cm, Vs: 16 m, S: 300 let. 20. Lípa malolistá, skupina tfií stromÛ, k. ú. Jevany, p. ã. 1, pfied budovou obecního úfiadu u kfiíÏku. O: 370, 302, 315 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 21. Smrk ztepil˘, k. ú. Jevany, p. ã. 448, vlevo u silnice (silniãního mostku pfies Jevansk˘ potok) Jevany – âerné Vodûrady, u Penãic. O: 322 cm, Vs: 35 m, S: 160 let. 22. Buk lesní, k. ú. Kolín, p. ã. 3207, severozápadní ãást parãíku za Obecním dvorem vedle ul. Jaselské. O: 248 cm, Vs: 15 m, S: 100 let. 23. Javor cukrov˘ (Acer saccharum), k. ú. Kolín, p. ã. 3458, ve dvofie domu Stfiedoãesk˘ch energetick˘ch závodÛ, ul. Dukelsk˘ch hrdinÛ ã. p. 583. O: 431 cm, Vs: 22 m, S: 170 let. 24. Javor klen, javor mléã, k. ú. Kolín, p. ã. 2532/1, ve dvofie gymnázia. O: 308, 329 cm, Vs: 22 m, S: 130 let. 25. Jinan dvoulaloãn˘ (Ginkgo biloba), k. ú. Kolín, p. ã. 426, ve dvofie Stfiední ekonomické ‰koly, Kutnohorská ã. p. 41. O: 269 cm, Vs: 22 m, S: cca 100 let. 26. Jinan dvoulaloãn˘ (Ginkgo biloba), buk lesní, k. ú. Kolín, p. ã. 1636/1, zahrada u vefiejné komunikace v ul. Sladkovského. Stromy jsou 10 m od sebe. O: 187, 224 cm, Vs: 16 m, S: 80 let. 27. Jírovec maìal, k. ú. Kolín, p. ã. 2534/3, pfied budovou gymnázia, ÎiÏkova ã. p. 162 (âechovy sady). O: 339 cm, Vs: 18 m, S: 170 let. 28. Jírovec maìal, k. ú. Kolín, p. ã. 2629/1, u kfiiÏovatky ulic Zborovská, Mikolá‰e Al‰e a PraÏská. O: 273 cm, Vs: 15 m, S: 80 let. 29. Platan javorolist˘, k. ú. Kolín, p. ã. 1811/1, ul. Havlíãkova, ve dvofie podniku Tesla. O: 370 cm, Vs: 23 m, S: 120 let. 30. Platan javorolist˘, k. ú. Kolín, na dvofie Podskalského (Radimského) ml˘na. O: 315 cm, Vs: 23 m, S: 120 let. 31. Dub letní, skupina dvou stromÛ, k. ú. Konárovice, p. ã. 213, porostní skupina 16 B1, pfii lesní cestû z osady Jelen na „Vãelín“, cca 700 m od Jelena. O: 425, 555 cm, Vs: 25, 27 m, S: 400 let. 32. Dub letní, skupina 18 stromÛ, k. ú. Konárovice, p. ã. 600, 605, lev˘ bfieh Labe v severozápadním cípu tzv. Konárovick˘ch Sou‰ek. O: 170 – 470 cm, Vs: 22 – 30 m, S: 250 – 400 let. 33. Topol ãern˘, k. ú. Konárovice, p. ã. 665/5, prav˘ bfieh Klejnárky asi 300 m od jejího soutoku s ml˘nsk˘m náhonem, „V Sou‰kách“ (V roce 2003 po‰kozen pfii vichfiici, zbylo z nûho torzo). O: 781 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 34. Smrk ztepil˘ „·áchoveck˘“ i „Konojedsk˘“, k. ú. Konojedy u Nuãic, p. ã. 284/2, v prudkém svahu na okraji lesa u obce vlevo od silnice Jevany – Stfiíbrná Skalice poblíÏ Bohumilského potoka. O: 370 cm, Vs: 40 m, S: 150 let. 35. Dub ãerven˘, k. ú. Kostelec nad âern˘mi lesy, p. ã. 1760 u silnice na Truby. O: 330 cm, Vs: 17 m, S: 160 let. 36. Dub letní, pyramidální (Quercus robur var. pyramidalis), k. ú. Kostelec nad âern˘mi lesy, p. ã. 2561, na valech pfii západní stranû zámku. O: 310 cm, Vs: 17 m, S: 150 let. 37. Lípa malolistá, k. ú. Kostelec nad âern˘mi lesy, p. ã. 1731, ve stfiední ãásti Ruské ulice. O: 283 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. 38. Líska turecká (Corylus colurna), k. ú. Kostelec nad âern˘mi lesy, p. ã. 2561, na valech pfii západní stranû zámku. O: 252 cm, Vs: 19 m, S: 150 let. 39. Dub letní, k. ú. Koufiim, p. ã. 1417/1, v osadû Bulánka v ãásti „Vrchy“ u domu ã. p. 285 v druhém zákrutu silnice u b˘valého hostince KÛÏelovna. O: 350 cm, Vs: 27 m, S: 200 let. 40. Jasan ztepil˘, skupina dvou stromÛ, k. ú. Koufiim, p. ã. 2523/18, na námûstí u pomníku obûtem války. O: 240, 290 cm, Vs: 21, 22 m, S: 90 let. 41. Lípa malolistá, skupina tfií stromÛ, k. ú. Koufiim, p. ã. 458, 852,851, u kaple sv. Víta na Staré Koufiimi (kóta 292). Lípy jsou zasázeny ve vrcholech trojúhelníka o stranû 3,5 m, vrcholy mífií k severu, jihu a západu. O: 160, 185, 195 cm, Vs: 16 –19 m, S: údajnû vysazeny v roce 1856 pfii renovaci kaple.

Okres Kolín

3 42. Topol bíl˘, k. ú. Koufiim, p. ã. 1242/1, u mostku pfies potok Stfiebovka pfied vjezdem do Muzea lidov˘ch staveb. O: 373 cm, Vs: 28 m, S: cca 120 let. 43. Lípa malolistá, k. ú. Krakovany, p. ã. 189, za vstupní branou na hfibitov pfied vchodem do kostela. PÛvodnû dvû lípy, druhá padla pfii vichfiici 21. 8. 2000. O: 242 cm, Vs: 16 m, S: vysazeno v roce 1854. 44. Vrba bílá, k. ú. Kfieãhofi, p. ã. 577/30, park pfied obchodem na návsi. O: 462 cm, Vs: 17 m, S: 80 let. 45. Jasan ztepil˘, k. ú. K‰ely, p. ã. 327/3, hfibitov církve evangelické severozápadnû od obce u odboãky k silnici âesk˘ Brod – Kolín. O: 409 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 46. Lípa malolistá, k. ú. K‰ely, p. ã. 247/2, volné prostranství v západní ãásti obce. O: 327 cm, Vs: 23 m, S: 220 let. 47. Dub letní, k. ú. Libenice, p. ã. 161/3, na ãeskobratrském hfibitovû pfii jeho severní zdi. O: 290 cm, Vs: 22 m, S: 170 let. 48. Vrba bílá pfievislá, k. ú. Libodfiice, p. ã. 129, v rohu zahrady ã. p. 1 v osadû Kocanda. O: 425 cm, Vs: 19 m, S: asi 80 let. 49. Jasan ztepil˘, skupina dvou stromÛ, k. ú. Lo‰any, p. ã. 594/3, pfied vchodem na hfibitov. O: 345, 313 cm, Vs: 24 m, S: 160 let. 50. Dub letní, k. ú. LÏovice, p. ã. 533, severnû od obce Veletov, západnû obce LÏovice, v porostu jehliãnanÛ v lokalitû zvané „StráÀ“. O: 414 cm, Vs: 26 m, S: cca 300 let. 51. Lípa malolistá, k. ú. Nuãice, p. ã. 161/2, pravá strana silnice z Nuãic do Konojed. O: 359 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 52. Lípa malolistá, skupina dvou stromÛ, k. ú. Ohafie, p. ã. 762, severozápadní ãást hfibitova u silnice do Nûmãic. O: 310, 410 cm, Vs: 24, S: dle obecní kroniky rok v˘sadby 1769.

53. Dub letní, k. ú. Ole‰ka, p. ã. 1634, u polní cesty do Krymlova. O: 372 cm, Vs: 15 m, S: 200 let. 54. Buk lesní, k. ú. Opatovice, p. ã. 187, jiÏní bfieh rybníka pod Opatovickou oborou. O: 393 cm, Vs: 31 m, S: 160 let. 55. Dub letní „Hraniãáfi“ i „Vrchlického“, k. ú. Ovãáry u Kolína, p. ã. 368, asi 1200 m jihojihozápadnû od B˘chor, okraj lesa u rozcestí lesních cest severnû od Píseãného ml˘na. O: 465 cm, Vs: 14 m, S: 350 let. 56. Lípa malolistá, k. ú. Pa‰inka, p. ã. 282, u kapliãky v poli na konci úvozové cesty asi 100 m za severozápadním okrajem obce, 130 m od silniãního mostu. O: 223 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. 57. Lípa malolistá, skupina dvou stromÛ, k. ú. Pfiehvozdí, p. ã. 398/2, u kfiíÏku jiÏnû od obce pfii silnici do Kostelce nad âern˘mi lesy. O: 307, 316 cm, Vs: 17, 18 m, S: 200 let. 58. Lípa malolistá, k. ú. Puãery, p. ã. 187, u kfiíÏku u spojovací cesty z Puãer ke státní silnici na Kutnou Horu. PÛvodnû dva stromy. O: 250 cm, Vs: 18 –19 m, S: 180 let.

3

Nechránûn˘ smrk ztepil˘ v k. ú. Jevany.

KO 41

247

Stfiední âechy

4 59. Lípa malolistá, k. ú. Radim u Kolína, p. ã. 501, u mostu pfies V˘rovku smûrem na Chotutice (k nádraÏí). O: 320 cm, Vs: 18 m, S: vysazena roku v roce 1848. 60. Lípa velkolistá, skupina tfií stromÛ, k. ú. Radlice u Barchovic, p. ã. 1117/4, kolem zvoniãky. Ochrana zru‰ena kvÛli ‰patnému zdravotnímu stavu v bfieznu 2005. Stromy byly pokáceny. O: 289, 261, 307 cm, Vs: 28, 27, 28 m, S: 150 let. 61. Dub letní „Siln˘“, k. ú. Radovesnice II., p. ã. 942/7, u lesní cesty v ãásti zv. „Podstáj“, jiÏnû obce Dománovice. V okolí naz˘ván i „Král dubÛ“, zbytek pÛvodního porostu. Dnes pouze suché torzo. O: 594 cm, Vs: 15 m, S: 400 let. 62. Dub letní, k. ú. Radovesnice II., p. ã. 942/7, u lesní cesty v ãásti zv. „Podstáj“ naproti „Silnému“ dubu pfies cestu. O: 380 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 63. Dub letní, k. ú. Radovesnice II., p. ã. 943/2, pfii lesní cestû od Dománovské k OhafiÛm vpravo, 100 m zpût od „Silného“ dubu. O: 330 cm, Vs: 23 m, S: cca 250 let. 64. Dub letní, k. ú. Radovesnice II., p. ã. 942/2, místní ãást „Plaãek“. O: 333 cm, Vs: 22 m, S: 250 let.

4

248

Alej lip malolist˘ch, k. ú. Zásmuky.

KO 42

65. Cedr atlask˘ (Cedrus atlantica), k. ú. Ratbofi, p. ã. 442/3, u jiÏní zdi hfibitova u hrobu K. ·imona. O: 214 cm, Vs: 16 m, S: cca 90 let. 66. Lípa malolistá, k. ú. Stfiíbrná Skalice, p. ã. 1570/1, pod silnicí u ml˘na Hru‰kov. O: 347 cm, Vs: 23 m, S: 170 let. 67. Lípa malolistá, k. ú. Stfiíbrná Skalice, p. ã. 137/1, severní svah pod kostelem. O: 359 cm, Vs: 23 m, S: 170 let. 68. Dub letní, k. ú. Svoj‰ice u Koufiimi, p. ã. 79, uvnitfi porostu Svoj‰ické baÏantnice, jiÏnû obce za rybníkem. O: 542 cm, Vs: 33 m, S: 350 let. 69. Platan západní, k. ú. Svoj‰ice u Koufiimi, p. ã. 14/3, v zámeckém parku – areálu Ústavu sociální péãe. O: 458 cm, Vs: 35 m, S: 200 let. 70. Lípa malolistá, k. ú. Tfiebovle, p. ã. 302/1, okraj silnice vedle areálu zemûdûlského druÏstva severnû obce. O: 535 cm, Vs: 28 m, S: 300 let. 71. Jírovec maìal „MelasÛv“, k. ú. T˘nec nad Labem, p. ã. 1969, pfied pomníkem obûtem války mezi farou a ‰kolou v místû zvaném „Na stráni“. Strom zasadil v roce 1803 Michal svobodn˘ pán z Melasu, kter˘ bojoval v roce 1799 jako rakousk˘ generál pod velením Suvorova proti Napoleonovi u Marenga v Itálii (zemfiel v roce 1806 v T˘nci nad Labem). O: 265 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. 72. Lípa malolistá, k. ú. T˘nec nad Labem, p. ã. 1958/2, po pravé stranû vjezdu do dvora dûkanství (fary) ze západní strany. Lípa na druhé stranû vjezdu byla silnû po‰kozena pfii vichfiici v srpnu 2000 a musela b˘t pokácena. O: 345 cm, Vs: 25 m, S: podle farní kroniky zasazeny roku 1839. 73. Dub letní, k. ú. Veltruby, p. ã. 206/2, v lesní ãásti zv. „Na starém pfielovu“. Jeden z nejstar‰ích a nejmohutnûj‰ích dubÛ na okrese. O: 485 cm, Vs: 35 m, S: asi 350 let. 74. Lípa malolistá, k. ú. Veltruby, p. ã. 187/2, u kfiíÏku ve stfiední ãásti obce, jihozápadní strana rybníka. O: 330 cm, Vs: 21 m, S: asi 250 let. 75. Jírovec maìal, skupina dvou stromÛ, k. ú. Zale‰any, p. ã. 41, 300 m jihozápadnû od obce pfii rozcestí polních cest „Na Franti‰ku“. O: 275, 274 cm, Vs: 22 m, S: 170 let. 76. Lípa malolistá, alej, k. ú. Zásmuky, p. ã. 874/1, 874/2, po obou stranách silnice od Zásmuk na Svoj‰ice ke kapliãce. O: 350 – 400 cm, Vs: 20 – 25 m, S: 300 let. 77. Lípa malolistá, k. ú. ÎiÏelice nad Cidlinou, p. ã. 263/11, prav˘ bfieh ml˘nského náhonu za objektem b˘valého hofiej‰ího ml˘na ã. p. 132. O: 310 cm, Vs: 21 m, S: 240 let. 78. Lípa malolistá, k. ú. ÎiÏelice nad Cidlinou, p. ã. 155, u kostela sv. Prokopa. O: 243 cm, Vs: 19 m, S: 100 let. 79. Vrba bílá, k. ú. ÎiÏelice nad Cidlinou, p. ã. 283/1, lokalita „Pfiední luka“ – v loukách mezi Cidlinou a náhonem, 500 m jihov˘chodnû od mostku pfies Cidlinu. O: 393 cm, Vs: 24 m, S: asi 60 let.

luvizemní, v místech trvale zamokfien ch pak gleje s vy ím podílem humusu

Recommend Documents