PR EDBEZN VY SLEDKY ZA CHRANNY CH ARCHEOLOGICKY CH VY ZKUMU V BRNE V ROCE 2001

Pr ehled vyzkumu43 (2001)

PR

EDBE ZN´ VY SLEDKY ZA CHRANNY CH ARCHEOLOGICKY CH VY ZKUMU V

BRNE

V ROCE 2001

VORL¨ UFIGE ERGEBNISSE ARCH¨ OLOGISCHER RETTUNGSGRABUNGEN IM JAHR 2001

Petr Holub, Peter Kova cik, David Merta, Marek Peska, Rudolf Procha zka, Dana Zapletalova , Antonın Zubek Archaia Brno o.p.s.

Na ž vod povaz ujeme za nutne poznamenat, z e cılem tohoto prısp–vku je ý obdobn– jako v uplynulych dvou letech ý souhrnn– informovat o vysledcıch za chrannych archeologickych vyzkumu prova d–nych spolecnostı ARCHAIA v historickem centru m–sta Brna a v prostoru jeho historickych predm–stı. Perspektivy, koncepce a metodika systematickeho archeologickeho vyzkumu centra Brna se nezm–nila (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 35-36). Zachranne archeologicke vyzkumy v Brnš v roce 2001 Vyzkumy prova d–ne v roce 2001, prıpadn– zaha jene jest– v roce 2000 (dlouhodob–jsı v roce 1999), lze rozd–lit do p–ti skupin: 1) plosne vyzkumy; 2) vyzkumy realizovane v ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť; 3) mensı terennı vyzkumy a dokumentace inz enyrskych sıtı; 4) dokumentace reliktu stojıcıch historickych staveb, ke kterym nutno priradit pruzkum probıhajıcı v ra mci grantu MK Stredov–ky m–sÚansky dum v Brn–; 5) zpracova nı a vyhodnocenı jiz ukoncenych terennıch ca stı vyzkumu. Ad 1) Plosne vyzkumy V roce 2001 uskutecnila spolecnost ARCHAIA tri v–tsı plosne vyzkumy. Prvnım byl vyzkum v prostoru parcel domu Josefska c. 7 a 9 [A64/200110], druhou v–tsı akcı byl vyzkum hospoda rskeho dvora a za zemı kartuzia nskeho kla stera v Kra lov– Poli [A145/2001], tretı pak vyzkum plochy predcha zejıcı hloubenı kolektoru v ulici Spa lene [A174/2001]. Ad 2) Sondy dokumentovane v ramci projektu í Sanace brnšnskeho podzemıť V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť, o kterem jsme podrobn–ji informovali v roce 2000 (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2000, 36), bylo v roce 2000 realizova no 8 domovnıch bloku (Blok 50 [A99/27], blok 20 [A99/67], blok 32 [A56/2001], blok 33 [A156/2001], blok 34 [A123/2001], blok 41 [A55/2001], blok 62b [A82/2001], blok 89b [A88/2001]). Blok 20 a 50

byly zaha jeny jiz v roce 1999. Vyzkum bloku 32, 33, 34, 62b a 89b byl vcetn– zpracova nı ukoncen v roce 2001. U bloku 20, 32, 33, 34 a 50 byla ukoncena terennı ca st, v roce 2002 bude dokonceno zpracova nı terennı dokumentace. Vyzkum bloku 41 (Jakubske na m–stı) dosud probıha . Z koncepce tohoto projektu pon–kud vybocoval plosny odkryv plochy situovane pri severnı stran– lodi kostela sv. Jakuba [A55/2001] realizovany v ra mci bloku 41. Duvodem tohoto plosn– rozsa hlejsıho vyzkumu bylo zıska nı informacı o stavu a rozsahu archeologickych situacı v prostoru Jakubskeho na m–stı pred zamyslenou rekonstrukcı povrchu vozovky a rehabilitace na m–stı samotneho. V ra mci sanace podzemı byla provedena i dokumentace sondy na ulici Radnicke [akce A16/2001]. Ad 3) Vyzkumy mensıho rozsahu Stejn– jako v minulych letech prova d–la Archaia radu rozsahem mensıch za chrannych vyzkumu. Byla to dokumentace archeologickych situacı v prostoru dvora domu Panska c. 2-4 [A37/2001], dokumentace vykopu stavebnı ja my domu U dolnı c. 8 [A46/2001], dohled nad vykopy trasy kabelu TKR na Starem Brn– [A67/2001], vyzkum pri hloubenı stavebnı ja my M–nırny MHD na ulici U dolnı [A83/2001], dohled nad hloubenım vykopu pro Divadlo Radost [A173/2001], dokumentace vytahove sachty pro budovu Ceskeho rozhlasu v Brn– na ulici Beethovenov– c. 4 [A195/2001] a dohled nad zemnımi pracemi pri rekonstrukci ulic Orlı, Basty [A191/2001]. Ad 4) Dokumentace reliktu stojıcıch historickych staveb Tato skupina terennıch akcı se proti predcha zejıcım rokum podstatn– rozrostla dıky grantu MKCR PK01P04OPP006: Stredov–ky m–sÚ ansky dum v Brn–, v ra mci ktereho jsou postupn– sledova ny a dokumentova ny vsechny stredov–ke prostory v centru m–sta. Mimo grant byly v ra mci archeologickych vyzkumu dokumentova ny domy Petrov c. 3 [A13/2001], Mecova c. 4 [A102/2001], Mecova c. 8 [A56/2001] a Dominika nska c. 9 ý Dum pa nu z Kunsta tu [A102/2001].

71


Obr. 1. Plan historickeho stredu Brna s vyznacenım jednotlivych akcı. 1 ü Obchodnı galerie Velky spalıcek, 2 ü blok 48 namšstısvobody, 3 ü namšstısvobody 17 - Dum panu z Lipe, 4 ü Petrov 3, 5 ü sonda ulice Radnicka, 6 ü Panska 2-4, 7 ü blok 32, 8 ü Josefska 7-9, 9 ü blok 62a, 10 ü blok 34, 11 ü blok 41, 12 ü Beethovenova 2, 13 ü blok 50, 14 ü blok 20, 15 ü Mecova 4, 16 ü Mecova 8. Plan des historischen Stadtkerns von Brno (Bržnn) mit eingetragenen Aktionen. 8.

72


Ad 5) Zpracovanıa vyhodnocenıjiz ukoncenych terennıch castıvyzkumu V roce 2001 bylo dokonceno zpracova nı plosnych vyzkumu, ktere prob–hly v roce 2000: Obchodnı galerie Velky S palıcek [A10/2000], Dum pa nu z Lipe [A173/2000] a Blok 48 [A135/2000]. Predb–z ne vysledky jednotlivych vyzkumu (akce jsou razeny podle kodu): Blok 50 ü Moravske namšstı, parc. c. 3, 800, 801/1 [akce A99/27] V souvislosti s “projektem stavebn–-historickeho vyvoje a zprıstupn–nı sklepu v ulicnım bloku 50ť se uskutecnil od letnıch m–sıcu 1999 az do podzimu 2001 za chranny archeologicky vyzkum. Sledovana plocha vyzkumu se nacha zı pri jiz nım okraji Moravskeho na m–stı a v ulici B–hounska . Archeologicke vyzkumy, ktere doposud v tomto prostoru prob–hly, byly preva z n– drobn–jsıho charakteru. V roce 1991 byl proveden vyzkum hrobky prilehajıcı z jiz nı strany k presbyta ri kostela sv. Toma se a byl sledova n vykop sondy v rajskem dvore (Himmelova ý Kundera ý Procha zka ý Unger 1993, 85 - 88). Roku 1999 se uskutecnil dohled nad vykopovymi pracemi pro desÚovou kanalizaci ve dvore nove kvadratury (Katastra lnı ž rad m–sta Brna) ( Merta 1999). Ve stejnem roce prob–hlo i otevrenı hrobky markrab–te Josta (Dockalova 1999, 285 ý 287). V srpnu 2000 se uskutecnil vyzkum v nepodsklepene ca sti domu na Moravskem na m–stı c.2, tedy v prostoru byvaleho parka nu naproti area lu kla stera (Merta ý Kova cik - Peska ý Procha zka ý Sadılek, 2001, 92 ý 93). K nejvyznacn–jsım stavba m nacha zejıcım se na jiz nım okraji sledovane lokality patrila B–hounska bra na. Sta vala v mıst–, kde se sbıhajı ulice B–hounska s Kozı. Podle rejstrıku m–stske ctvrti B–hounske z roku 1348 sta lo v obdobı predcha zejıcı vystavb– kla stera pred m–stskou zdı v sousedstvı B–hounske bra ny 6 domku (Vicar 1965, 263). Dne 2. ž nora 1350 ohla sil markrab– Jan Jindrich ž mysl zaloz it augustinia nsky kla ster. Jeho zrızenı povolil 18. cervence 1356 papez Inocenc VI. a konecn– 26. prosince 1356 Jan Jindrich vystavil zakla dacı listinu kla stera (Ha lova ý Jahodova 1947, 52, Drımal 1969, 48, 75-76, Meznık 1999, 381). Area l kla stera lez ı na mırnem, k vychodu sklon–nem svahu, ktery sm–ruje k vodoteci Pona vky. Vyskopisn– se zkoumany prostor nacha zı asi ve 219,5 m n.m. Geologicke podloz ı tvorı z luta kvarternı sprasova na v–j a na ni nasedajıcı holocennı pudnı typ mısty az 0,30 m silny, tvoreny cernohn–dou humoznı hlınou, tzv. cernozemı.

Celkem bylo poloz eno 13 pruzkumnych sachtic (sond), n–ktere z nich pak byly dopln–ny ž celov– sm–rovanymi stolami (prurazy). Tri sondy byly poloz eny v ulici B–hounske (A1, A2 a A3), dv– v parku vychodn– nove prelatury (E1 a E2), tri severn– lodi kostela v parcıku pri silnici (D1, D2 a D3). Dalsı sonda byla umıst–na pri severoza padnım rohu lodi kostela (C1). Poslednı tri pak byly poloz eny na parkovisti pred kostelem (B1, B2, B3 a B4). Prvnı sondy vychodn– prelatury potvrdily informace ze starsıch archeologickych vyzkumu uvnitr kla stera. Cela stavba byla vybudova na na mohutnem souvrstvı vytvorenem odpadnımi vrstvami ukla danymi zde od poca tku m–sta az do zaloz enı kla stera, ktery na nich byl vystav–n. V podstat– nejzajımav–jsı zjist–nı prinesla sachtice B3, ktera v hloubce 3,7 m pod dnesnı ž rovnı komunikace zachytila podlahu zahloubeneho suterenu. Sklep byl patrn– zahlouben z ž rovn– cernozemnıho pudnıho typu a jeho zahloubenı dosahovalo cca 3 m od tehdejsıho terenu. Jednalo se pravd–podobn– o relikt drevohlin–neho domu, ktery byl souca stı predm–stı. Stavba zanikla v prub–hu 2. poloviny 13. az poca tku 14. stoletı zrejm– poz a rem, coz dokla da zuhelnat–la drev–na podlaha (s.j. 180 181). Casovy horizont za niku datujı ojedin–le na lezy keramiky.

Obr. 2 Blok 50 (A99/27), lokalizace jednotlivych sond. Hausblock 50 (A99/27), Lokalisation der einzelnen Schurfsch“chte.

Jiz n–ji poloz ena z dvojice sond v parku vychodn– pred kla sterem (E1) zachytila v hloubce 2,75 m pod povrchem parku destrukci kamenne stavby (s.j. 103). Destrukce zdiva byla zahloubena do souvrstvı uloz enem na pudnım typu. Charakter destrukce a na lezy ze souvisejıcıho za sypu pod nı umoz nuje stavbu ra mcov– zasadit do druhe polo-

73


viny 13. stoletı. Aktivitu lze interpretovat jako pozustatek n–ktereho ze stredov–kych domu, ktery je v t–chto mıstech uva d–n pred vystavbou kla sternıho area lu (viz vyse). Pri hloubenı pruzkumne stoly ze sachtice A2 (pod za kladove zdivo dnesnı velke kvadratury) bylo ve vzda lenosti cca 15,0 m od jihoza padnıho rohu jiz nı kvadratury (dnes budova Moravske galerie) odkryto a dokumentova no za kladove cihlove zdivo. Zeä procha zela pod dnesnı ulicı ve vzda lenosti 1,2 m od za kladu stojıcı stavby. Jednalo se o za kladovy pas a na n–m polskou vazbou vystav–nou cihlovou zeä. Ze severnı strany byl prostor mezi ob–ma zdmi vypln–n odpadnımi vrstvami, ktere byly keramickym materia lem datova ny do 16. /17. stoletı. Vrstva snad dokla da zka zu, prıpadn– poskozenı kla sternıch budov v dob– svedskeho obleha nı. Nejstarsı opevn–nı se podarilo zachytit na n–kolika mıstech. Pri pracıch doprova zejıcıch pruzkum vodovodnı stoly (sonda A2, viz da le) na ulici B–hounske byla odkryta ca st za kladoveho zdiva (s.j. 924) m–stskeho opevn–nı, ktere bylo pravd–podobn– souca stı fortifikace B–hounske bra ny. Z orientace zdiva vuci ose “velke kazematyť a za roven z prub–hu m–stskeho prıkopu lze predpokla dat, z e se jednalo o relikt za kladoveho zdiva basty nebo prıpadn– jineho predsunuteho opevn–nı B–hounske bra ny. Hlavnı hradebnı zeä nebo ca st vlastnı B–hounske bra ny zachycena nebyla. Zdivo opevn–nı tohoto nejstarsıho rozpoznaneho horizontu bylo kamenne, jako stavebnı materia l poslouz ily metabazity spojovane vyrazn– oranz ovou maltou. Zdivo bylo zachyceno v ž rovni za kladu, pro znacnou hloubku ho nebylo moz no datovat stratigraficky. Mimo mladsı zdi vodovodnı stoly bylo v teto ž rovni jiz pouze sprasove podloz ı. Dle analogiı z prostoru historickeho ja dra lze predpokla dat, z e parka n byl vystav–n n–kdy v samotnem za v–ru 13. stoletı. Z mladsı fortifikace, prameny uva d–ne k roku 1486, byl jednou ze severn– od lodi kostela poloz enych sond (D1) odhalen fragment za kladu mohutne kamenne hradebnı zdi. Jednalo se o relikt za kladu a nad nım zplanyrovanou stavebnı suÚ pocha zejıcı z teto zdi (s.j 909). O n–co severn–ji poloz ena sonda (D3) zachytila v hloubce 4,8 az 5,0 m pod dnesnım povrchem parcıku ž roven dna prıkopu na lez ejıcıho teto stavebnı fa zi. Dno prıkopu bylo zcela rovne, zastavilo se t–sn– nad povrchem neogennıho jılu, ktery byl pravd–podobn– vyuz it ke svodu desÚ ove vody. Odpadnı vrstvy nasedajıcı na dno vypovıdajı o tom, z e v prıkopu nepanoval vodnı rez im, nebyl tedy s velkou pravd–podobnostı vyuz ıva n jako vodnı. Z mohutneho baroknıho opevn–nı byly severoza padn– nove kvadratury ca stecn– odkryty (rozra z kou ze sachtice D1) dva na sebe navazujıcı sklepy obdelneho pudorysu, patrıcı komplexu kase-

74

mat svatotoma sskeho bastionu vnitrnı linie m–stskeho opevn–nı. Oba sklepy znacn– prota hleho obdelneho pudorysu byly vyzd–ny z cihel a zaklenuty valenou klenbou. Jak doloz ila stratigraficka situace, sklepy, respektive kasematy byly stav–ny za roven se svatotoma sskym bastionem. Sklepnı prostory byly pouze ca stecn– zahloubeny do sprasoveho podloz ı, na sledn– byly v ra mci t–lesa bastionu dosypa ny hlınou a vrstvami planyrek. Navazujıcı ca st tohoto podzemnıho komplexu byla znicena vystavbou nove kvadratury ve 30. letech 18. stoletı. V te dob– bylo do jiz n–jsıho sklepa druhotn– vloz eno schodist–, ktere nahradilo puvodnı vstup ze sklepu znicenych novostavbou. Obdobna situace byla zachycena v rozra z ce ze sachtice E2, kde se podarilo odkryt ca st obvodovych zdı sklepa, ktery se nacha zel pri jiz nı st–n– svatotoma sskeho bastionu. Po za niku teto kasematy, n–kdy na prelomu 18./19. stoletı byla do n–j vloz ena stola kana lu (tato stavebnı aktivita byla patrn– prımou prıcinou za niku kasemat). Vyse zmın–ne zastav–nı prıkopu v prostoru mezi kla sterem a m–stem roku 1732 dokla da mohutny dvoupatrovy komplex sklepu zkoumany a dokumentovany z sachtice A2. Sklepy se nacha zejı pri jiz nım okraji Moravskeho na m–stı. Vyklizena prostora sklepa dosahuje delky 80,0 m, sırky 2,4 m a totoz ne vysky. Spodnı podlaz ı, nacha zejıcı se pod ž rovnı dna stredov–keho m–stskeho prıkopu, bylo vybudova no jako kanalizacnı stoka sva d–jıcı vodu tzv. m–stskeho potoka. Do nı ž stily i jednotlive v–tve m–stske baroknı kanalizace. Hornı podlaz ı bylo zrejm– zamysleno a kla sterem i vyuz ıva no jako skladovacı prostor pro potraviny k deponova nı vına a piva. Jiz nı st–na hornıho sklepa se opıra o vyzd–nı stredov–keho prıkopu. V pravidelnych intervalech cca 10,0 m byly ve vychodnı ca sti hornıho sklepa ponecha ny niky, respektive segmentem vyzd–ne otvory, jejichz vyznam nenı zcela jasny. Dovolily nicmen– nahlednout do za sypu sklepa, z n–hoz pocha zı keramika za v–ru 17. stoletı. Sklep prosel stavebnım vyvojem, jehoz nejvyrazn–jsı horizonty se podarilo vyzkumem rozlisit. Nejstarsı ž sek sklepu se nacha zel ve vychodnı ca sti. Jedna se o relikt dlouhy cca 6,0 m, jenz byl s nejv–tsı pravd–podobnostı prima rnı souca stı renesancnıho mostu pri Drev–ne bra n– a prekracoval jest– pln– funkcnı m–stsky prıkop. Z jihoza padnıho rohu vybıhal do prıkopu sikmy cihlovy pilır zaloz eny na kamennem soklu. K teto prostore byl jednora zov– dostav–n zbyvajıcı ž sek sklepa. Jeho za padnı ca st byla v obdobı II. sv–tove va lky sanova na betonovym pot–rem. Jedna se o relikt v celkove delce asi 15,0 m, ktery byl takto upraven pravd–podobn– na protiletecky kryt. Za padnı celo bylo zazd–no zdivem obdobneho charakteru jako st–ny sklepa. Nicmen– pruraz vedeny v t–chto mıstech kolmo na osu sklepa severnım sm–rem proka zal, z e sklep

Pr ehled vyzkumu43 (2001) ž stil do otevreneho prostoru kla sternı zahrady v m–stskem prıkopu. Vychodnı konec sklepa byl ohranicen mladsı pruchozı stolou m–stskeho vodovodu. S tola byla vyklizena v delce 90,0 m severovychodnım sm–rem k Pona vce. Na opacnou stranu sm–ruje takrka na jih, pod ulicı B–hounskou sm–rem k na m–stı Svobody. Jedna se o vodovodnı stolu priva d–jıcı vodu z Kocia nky (Kra lovo Pole) podel vodotece Pona vky az do prostoru dnesnı ulice Milady Hora kove a odtud pak pod pruchodem v byvale budov– refekta re, prostorem pod byvalou Drev–nou branou do m–sta na Dolnı trh do Merkurovy kasny. Zajımavym technickym dılem je komın cisticı sachty vodovodu, ktery ž stil do koruny baroknı fortifikace jiz n– svatotoma sskeho bastionu. Dnes se nacha zı v centra lnım prostoru parcıku mezi area lem byvaleho kla stera a ulicı Rooseveltovou. S tola procha zı pod terenem v hloubce cca 4,2 m. Je zaklenuta valenou cihlovou klenbou spocıvajıcı na cihlovych st–na ch, jejı dno bylo vyzd–no z cihel (s.j. 904). Ve vzda lenosti cca 15,0 m od hranice chodnıku s parkem procha zela 2,0 m mocnym kamennym zdivem, interpretovanym jako za kladove zdivo skarpy baroknı fortifikace. Sondy umıst–ne jihoza padn– kostela sv. Toma se (B1, B2, B3 a B4) nezachytily v t–chto mıstech predpokla dany pudnı typ. Mohutne za sypy nasv–dcujıcı tomu, z e zde prob–hly prozatım nepostiz itelne stavebnı aktivity. Za padn–, ve vzda lenosti 17,0 m od prucelı kostela, zasa hl vykop pri hava rii vodovodnıho radu patu mırn– sikme cihlove plenty, na lez ıcı opevn–nı kla stera vystav–neho v obdobı pred svedskym oblez enım Brna. Z n–kolika bodu zachycene ž rovn– cernozemnıho horizontu lze v hrubych rysech rekonstruovat relief predlokacnıho terenu. U roven povrchu podloz ı se oproti dnesku v podstat– nezm–nila v prostoru pred za padnım prucelım kostela a parkovist– pred Moravskou galeriı. Zde doslo k nepatrnemu navysenı, ktere se vıcemen– tyka jen vybudova nı vozovky, zde na rust predstavuje n–co kolem 0,5 m. Stejna situace je i na severnı stran– kostela, tady je pouze ca stecn– rozplanyrova n baroknı svatotoma ssky bastion. Teren se zde tedy i v minulosti velice mırn– skla n–l k severu. V area lu kla stera se dosud pudnı typ nepodarilo zachytit. V prostoru vychodn– konventu byl odkryt pudnı typ v hloubce asi 4,0 m. Vyzkum v dom– Moravske na m–stı 2 dosa hl cernozemnıho horizontu v necelych 2,0 m. Zıskane hodnoty dokla dajı, z e se tu teren mırn– svaz oval do prostoru ulice Kobliz ne. Z konfigurace terenu vyplyva , z e kla ster byl postaven na nevyraznem, severn– m–stskych hradeb se rozkla dajıcım ostrohu. Nevyrazny terennı zlom, doposud nedokumentovany, se nacha zı n–kde na ž rovni presbyta re kostela sv. Toma se.

Mecova 2, Dominikanska 1, 3, 5, 7 ü Obchodnı galerie Velky spalıcek, parc.c. 454/1, 454/2, 455, 456, 457, 458, 459, 460, 461, 462, 463, 464, 465, 466, 467, 468, 469, 470, 471, 472, 473, 474 a 475 [akce A10/2000] Samotny vyzkum se uskutecnil v roce 2000, kra tka ž vodnı zpra va byla publikova na v PV 42 (Merta ý Kova cik ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 85 ý 87). Z hlediska historicke topografie se v tomto prostoru nejmen– od poloviny 13. stoletı nacha zela m–sÚ anska za stavba. Ocen–nı m–stist– k roku 1365 na 1,4 grose za m2 zarazuje parcelu spıse k draz sım pozemkum ve m–st– (Vicar 1965, 275). Lze predpokla dat, z e dıky svemu umıst–nı v bezprostrednı blızkosti Dominika nskeho kla stera domy i pozd–ji ve stredov–ku a da le v novov–ku patrily k draz sım a vystavn–jsım. Area l zkoumane plochy v minulosti prosel radou masivnıch prestaveb, jak jiz v obdobı stredov–ku a novov–ku, tak hlavn– v obdobı nejmladsım (baroko, klasicismus), kdy byl srovna n prirozeny svaz ity teren pro potreby za stavby. V neposlednı rad– je treba zmınit uda losti spojene s koncem druhe sv–tove va lky, kdy doslo k vybombardova nı domu Mecova 2 a Dominika nske na m–stı 12. Za roven byla bombami poskozena i dalsı okolnı za stavba, konkretn– dvornı trakt Starobrn–nske c. 8 a Dominika nske c. 9 (Hlava c 1988, 113-118; Merta 2001a, 58-63). V ra mci na slednych stavebnıch, respektive asanacnıch aktivit byla mimo ruiny domu odstran–na i preva z na ca st doposud zachovanych kulturnıch souvrstvı. Zkouma ny tedy byly v–tsinou pouze zahloubene objekty a relikty za kladovych zdı.

Obr. 3. Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), situacnı plan zkoumane plochy. Geschaftsgalerie Velky spalıcek (A10/00), Situationsplan der Grabungsfl“che.

75


Geomorfologicky se lokalita nacha zı na mırnem, k vychodu sklon–nem svahu sm–rujıcım k vodoteci Pona vky. Geologicke podloz ı tvorı pudnı cernozemnı horizont (s.j. 101), ktery naseda na kvarternı sprasove na v–je (s.j. 100) a sprasove hlıny. Pod t–mito hlınami se nacha zı mocna st–rkova a pıskova terasa patrn– z obdobı miocenu. Nejvyssı nadmorska vyska zkoumane plochy dosahuje pribliz n– 228,2 m. n.m. Nyn–jsı ulice Dominika nska a na m–stı tehoz jmena, kde se nacha zejı zkoumane parcely, doznaly b–hem sve existence zm–n jak v cıslova nı parcel, tak i v pojmenova nı ulic. Ulice Dominika nska se v 19. stoletı nazyvala ulicı Zadnı Brn–nskou, o stoletı drıve Dolnı Brn–nskou, od 15. stoletı slula Proti sv. Michalu a do te doby, pocınaje stoletım 13., jmenovala se Brn–nska (ulice byly dv– tehoz jmena, stejn– se jmenovala i nyn–jsı Starobrn–nska ). Dominika nske na m–stı, do roku 1989 Druz by na rodu, se krom– n–kolika let b–hem 2. sv. va lky nazyvalo Dominika nske od roku 1867 (kdy prob–hlo v Brn– precıslova nı i prejmenova nı). Drıve, jiz od 14. stoletı, neslo na zev Rybny trh ci Stary rybny trh (Flodrova 1997, 56 - 57). Nyn–jsı Dominika nska ulice c. 1, 3, 5, a 7 nesly od roku 1806 cısla 352, 351, 350 a 349, v roce 1779 pak m–ly cısla 247, 246, 245 a 244 a do roku 1744 nesly oznacenı 10, 9, 8 a 7/ II. Na lez ely totiz do druhe m–stske ctvrt–, ktera se ve stredov–ku nazyvala ctvrÚ Vesela . Krom– toho mıvaly domy i sva domovnı znamenı. Od poloviny 14. stoletı jsou doloz eni v t–chto mıstech na sledujıcı majitele m–stisÚ a domu. N–ktere z parcel byly v minulosti rozd–leny nebo naopak spojeny, takz e majitele nelze vz dy spolehliv– priradit. Na mıst– Dominika nske c. 1 a 3, ve stredov–ku jedineho domu rozd–leneho az v obdobı renesance, je uva d–n od roku 1343 Milota de Domo Theutonica (N–mecka Hž zova ), od roku 1355 pak Konra d Boller ci Woller a roku 1365 jeho ovdov–la manz elka a sirotci po Petrovi Landskronerovi a jeho z en– Ev–, dceri Konra da Wollera. Na parcele nyn–jsı Dominika nske c. 5 sıdlili od roku 1343 Persla, jejı manz el Jindrich Albus, od roku 1352 Henslinus pekar, receny Chobolczpek, pote je v roce 1359 uva d–n Nislın. V mıst– Dominika nske c. 7 bydlel od roku 1343 Ditlinus Cocretel ci Gogretel, r. 1354 vdova po n–m a od roku 1355 Baltra m Gogretel. V roce 1365 z obou parcel, sve i Nislınovy (c. 5 i 7), platil berni Pavel S melclınuv. R. 1367 jest– sta le zminujı prameny v c. 1 a 3 vdovu po Wollerovi a v c. 5 a 7 Petra Smelclınova. R. 1387 je uva d–n v c. 3 mistr Zebold, v c. 5 Mikula szlatnık a v c. 7 Mikula sReinhartuv, ktery koupil roku 1369 dum vedle Vilema z Bolehradic (c. 9) od Petra Smelclına. Roku 1432 sıdlı v c. 1 a 3 Va clav krejcı, v c. 5 Osvald zlatnık a v c. 7 Jakub Plancinsgut, 1471 je v c. 1 a 3 Sigismund remena r, v c. 5 malır S t–pa n a v c. 7 pak S imko reznık, 1487

76

v c. 1 a 3 bydlı zlatnık Mikula s. Roku 1504 je jmenova n v ulici Dominika nske c. 7 zlatnık Petr, 1504 zlatnık Jan Pollak a 1510 Jan Vousa c, od n–hoz dum koupil Jan Tafferner. Od roku 1537 je v c. 1 a 3 Wolf Pesek ci Pesik, v c. 5 Frantisek Gesinger ci Zelinger a v c. 7 Valentinus Aigner. V roce 1538 koupil pul domu od Wolfa Pesika Jan Permann a ten byl i s parcelou rozd–len, takz e v c. 1 bydlı Hans Permann a v c. 3 da le Wolf Pesik. 1567 koupil dum c. 1 od Permanna Vıt Zuelehner, 1571 koupil dum mısto sveho syna Pangraz Pessl, od n–j Jan Beran a od n–j Asman Hanusch roku 1574. V c. 3 se postupn– vystrıdali majitele: roku 1582 koupil dum Antonın Pariss, 1596 od n–j Hanns Purlfinger a v roce 1600 byl jiz majitelem Ruprecht Nonhart, jemuz dum prodali porucnıci Purlfingerovi. V c. 5 byl vlastnıkem roku 1583 Jakub starsı Wojska a v c. 7 az do roku 1585 Jakub Schoedrer a pote Va clav, od n–hoz dum koupil Heinrich Hertmann. Na zaca tku sedmna cteho stoletı jsou v pramenech uva d–ni na sledujıcı vlastnıci: c. 7 vdova Ursula Hertmannova a pak jejı syn Ja chym, od n–hoz koupil dum roku 1616 Petr Lucze, v c. 5 zd–dil dum po Jakubovi starsım Vojskovi Petr Vojska, od n–hoz dostala dum jeho z ena Katerina z Na choda, ktera jej obratem prodala Janu Baptistovi Mutinovi mladsımu roku 1611. V c. 3 jsou uva d–ni Lorenz Neumann a Elisabeth, kterı dum prodali roku 1601 Andreasi Khustenbergerovi, ktery jej 1608 prodal Konra du Andreasi Ettingerovi. C 1 spoluvlastnil s Hanuschem od roku 1586 Florian Wachinger, od nich dum koupil 1588 Lorenz Handl Nadler ci Hennex a pak presel zrejm– na Hanse Handla Nadlera. R. 1617 byli spoluvlastnıky domu Paul Schwab, Katerina Reichlin a Konra d Prethor, jimiz byl roku 1618 dum proda n Johannu Conzetovi. V c. 7 je da le roku 1620 uva d–n Jakob Teltsch, 1639 Johann Hoffar, 1656 Heinrich Formanek a od roku 1670 Lorenc Valerian Alexandrowsky, ingrosista u ž radu Desk zemskych. V c. 5 je jmenova n od roku 1628 Martin Corvin a od roku 1633 Alexandr Carvinus, pote zakoupil dum 1637 Balczer H¨nnig, 1650 Bartolom–j Pessolt ci Peussl a od 1654 pekar Georg Berger. V c. 3 je majitelem Hanns Starczer, od roku 1633 Andreas Lederer, od 1659 Georg DŘrfler, od 1694 Andreas Langschwert, hodina r, a od roku 1696 Franz Haan. V c. 1 je roku 1635 vlastnıkem Georg Wecker, 1650 Hanns Endtlich, 1664 George Khindl a od roku 1686 Georg Voyt kloboucnık. Po Lorentzi Alexandrowskem zd–dila roku 1708 dum c. 7 jeho pozustala manz elka a prodala jej lekari Ludwigu Christianovi, po n–mz jej zıskala ovdov–la Anna Marie Christianin asi roku 1728 a prodala jej krejcımu Heinrichovi Maassovi, ktery tento dum drz el az do roku 1744, o ctyri roky pozd–ji je majitelkou c. 7 vdova Elisabeth Maassin, roku 1755 zde bydlı Anton Karl Valenta a jest– v 70. letech koupil dum Johann von Welzenstein, jehoz rodina dum vlastnila az do roku 1721 a snad i o n–co dele, kdy byl vlastnıkem Franz


rytır von Welzenstein, zemsky rada. R. 1741 drz el jiz dum obchodnık Franz A. Zuisch. V roce 1828 m–l ve 2. patre domu zrızenu ordinaci lekar Flesh. V 90. letech byly majitelkami domu c.7 Emma Schuldes a Emma Ripka von Rechthofen. V c. 5 po dlouhem vlastn–nı rodinou Georga Bergera je snad 1718 vlastnıkem Leopold Eettinger, jist– vsak 1725 drz el dum Karl Hawliczek a jeho d–dicove a pozustalı az do roku 1753, kdy byl majitelem Josef Georg Frank. R. 1777 jiz zde sıdlı vdova Johanna Frankin a 1779 i jejı syn, a to alespon az do roku 1785. V devadesa tych letech je v dom– uva d–n magistra tnı registra tor a kancelista Josef Frank. Na poca tku 19. stoletı zde sıdlil Johann Tessel, a to az do roku 1833, pote snad Ferdinand Lamprecht, 1834 Katerina a Josef Dufkovi, 1844 Petr a Barbara Ceynar, 1862 obchodnı agent Franz Christ, 1867 Hugo Bretschka a roku 1892 Alois Enders. V c. 3 je majitelem od konce 17. stoletı leka rnık Ignatius Schwartz a jeho pozustalı, od roku asi 1716 krejcı Johann Tach ci Taget, pote Anna Maria Tochin a Johanna Tachin ci Tochin, 1740 byl jiz majitelem Martin Ignaz Widlak a az do roku 1773 jeho d–dicove. Potom zıskal dum c. 3 Fridrich Schmid, jeho ovdov–la manz elka Anna prodala jejich dum na poca tku 90. let sevci Jakubovi Uhlovi, jeho ovdov–la manz elka Franziska se znovu provdala za Karla Lettla, obchodnıka kuz emi, ktery se stal majitelem domu. R. 1815 m–l jiz dum noveho majitele, Josefa Bratranka, hospoda rskeho reditele panstvı Lippitz, r. 1819 zde sıdlil Josef Balzar, mistr v tova rn– v Kounicıch, 1833 zde bydlel Franz Balzar, 1851 Emil Balzar a 1853 Eernestina Balzar. Dum c. 1 vlastnil od konce 17. stoletı Hans Georg Ludl, 1723 vdova Sophia Ludlin, ktera se znovu vdala za Johanna Michala Zintilina, ktery dum drz el roku 1725, pote je r. 1741 op–t uvedena Sophia Zintilinin, 1746 vlastnili dum spolecn– pozustalı po Sofii: Victoria, Barbara a Margaretha Zintilinin a Theresia Ludlin, kterı prodali dum skla rskemu mistrovi Casparu Stanzelovi roku 1748, r. 1770 byl jiz majitelem hodina r Johann Stanzl, r. 1803 Dominik Stanzel a 1815 Jenovefa Stanzlin. Roku 1892 zde byl hostinec U Lıpy a dum byl v rukou Josefa Pleskace (Urba nkova 2001). Za chranny archeologicky vyzkum se uskutecnil ve dvou etapa ch. V ž noru az kv–tnu 2000 prob–hl plosny odkryv prostoru dvornıch traktu Dominika nske c. 5 a 7, nedozkoumane plochy z let 1990 ý 1991 a ca sti dvorku na lez ıcıho domu Mecova c. 4. Po n–kolikam–sıcnı presta vce na n–j v za rı a listopadu nava zal odkryv v interieru domu Dominika nska 5. Vzhledem ke kra tkemu termınu, v ra mci ktereho m–l byt vyzkum realizova n, nemohl byt terennı odkryv proveden v cele plose kontinua ln–. Postup, ktery investor i stavba akceptovaly (statika, stavebnı harmonogram apod.), bylo postupne zkouma nı asi desıtky ucelen–jsıch ploch, jejichz

rozloha se pohybovala ra dov– v desıtka ch m2. R ada archeologickych situacı, zvla st– odpadnıch jımek, byla tedy zkouma na ve dvou a vıce fa zıch, coz vedlo ke znicenı mnoz stvı na lezu a situacı. Jiz na poca tku vyzkumu (v za padnı ca sti dvora) bylo zrejme, z e archeologicke situace se soustredı pri za padnım okraji zkoumane plochy (pri Dom– pa nu z Kunsta tu), v ostatnı plose pak na jednotlive zahloubene objekty. Strednı ca st plochy byla znicena pri planyrova nı terenu, ktere bylo provedeno v ra mci odstran–nı sutin po vybombardovanem dom– Mecova c. 2 a Dominika nske na m–stı c. 12. Situace, ktere se nacha zely v bezprostrednı blızkosti budovane pilotove st–ny, tedy po obvod– zkoumane plochy, byly ze statickych duvodu dokumentova ny jen zb–z n–, v–tsinou na profilech. Jiz v prub–hu archeologickeho vyzkumu se podarilo rozlisit n–kolik vyraznych sıdlistnıch, respektive stavebnıch horizontu:

Horizont I Nejstarsı zachycenou antropogennı aktivitu predstavuje pohrbeny horizont pudnıho typu v nadmorske vysce 224,00 az 223,00 m. n.m. Na pudnım typu byly nalezeny stopy lidske cinnosti doloz ene n–kolika artefakty a stopami po ohnisti. Tuto fa zi vyzkumu uskutecnil U stav Anthropos MZM. V soucasnosti je vyhodnocena pouze geologicka situace (Valoch ý Smolıkova . ý Kara sek 2001, 14 ý 19).

Horizont II Dalsı aktivitu predstavuje ojedin–la sıdlistnı ja ma kruhoveho pudorysu, ktera byla zachycena pri ž prav– terenu pro pilotovou st–nu pri ulici Mecove. Dle pom–rn– hojneho keramickeho celku, ktery byl zıska n z jejı vypln–, lze objekt priradit kulture velaticke.

Horizont III/I Na sledny casovy hia t ukoncila az stavebnı aktivita reprezentovana reliktem zahloubene stavby, ktera se nacha zela za ulicnım traktem domu Dominika nska c. 5. Pravož hly, zahloubeny prostor o obdelnem pudoryse delky stran 2,2 x 2,6 m, zapust–ny 2,8 m do podloz ı. Objekt m–l rovne dno, na kterem byla zachycena lamina rnı na slapova vrstva. Pro narusenı okolnıho terenu mladsımi stavebnımi aktivitami se nepodarilo zachytit stopy dalsıch vertika lnıch konstrukcı, ktere by bylo sklıpku moz no priradit. Ze za sypu objektu byl vyzvednut keramicky celek datovany k poca tku 13. stoletı. Lze predpokla dat, z e se jednalo o sklep blız e neidentifikovane drev–ne ci drevohlin–ne stavby.

77


Obr.4. Dominikanska 7, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), pudorys sklepa s.j 524. Dominikanska Str. 7 ü í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ (A10/00), Grundriss des Erdkellers Nr. 524.

Horizont III/II Dalsı casovy horizont reprezentuje ojedin–ly sklep drevohlin–neho domu (s.j. 524). Stavba byla odkryta v hloubce parcely domu Dominika nska c. 7. Jednalo se o obdelny vykop se zaoblenymi rohy o delce stran 5,8 m x 2,7 m, zapust–ny 2,8 m do sprasoveho podloz ı z ž rovn– cernozemnıho pudnıho typu. Stavba byla orientova na ve sm–ru Z ý V. Pri kratsı, za padnı st–n– byly zachyceny tri kruhove sloupove ja my. Dv– byly situova ny v rozıch, tretı uprostred st–ny. Jejich roztec cinila 1,1, respektive 1,4 m, prum–r se pohyboval v rozmezı 0,32 az 0,41 m. Mimo tuto souca st vertika lnı stavebnı konstrukce, nesoucı pravd–podobn– podlahu, nebyly ve vykopu zjist–ny dalsı relikty stavebnıch prvku. Severnı st–na byla ve sve za padnı ca sti rozclen–na na dva stupn–. Ke stavb– pravd–podobn– prıslusela dvojice sloupovych jam nacha zejıcıch se ve vzda lenosti 2,9 m od severnı st–ny sklepa. Jejich roztec cinila 1,2 m, prum–r 0,4 m. Hypoteticky lze rekonstruovat pudorysne resenı nadzemnı ca sti domu, ktery by tak dosahoval rozm–ru 6,0 x nejmen– 6,0 m. Stavba byla za m–rn– zavezena odpadem, ze ktereho pocha zı keramicky materia l datovany do prvnı poloviny 13. stoletı. Jedna se o jeden z nejstarsıch dokladu stavebnı cinnosti, respektive domu z predlokacnıho obdobı m–sta. Bezprostredn– po za niku tohoto domu na sleduje:

78

Obr.5 Dominikanska 7, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), pudorys sklepa drevohlinšneho domu (?) VS 001. Dominikanska Str. 7 ü í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ (A10/00), Grundriss des Erdkellers Nr. 001.

Horizont III/III - drevohlin–ne domy (polovina 13. stoletı) Tento stavebnı horizont, v soucasnosti zastoupeny 51 zna mymi objekty v prostoru celeho historickeho ja dra m–sta Brna, tedy i nejbliz sıho okolı zkoumane lokality, reprezentujı ctyri, respektive p–t staveb. Horizont je pom–rn– presn– datova n na za klad– srovna nı s ostatnımi zna mymi objekty, kdy se ve dvou prıpadech stavby podarilo dıky dochova nı drev–nych konstrukcnıch prvku dendrochronologicky datovat do roku 1236 az 37 (Kobliz na c. 4) a k roku 1241 (Dum pa nu z Lipe; Dvorska ý Merta ý Peska 2002, 31-39). Dva sutereny t–chto drevohlin–nych domu se nacha zely v hloubce parcely dvora Dominika nska c. 7, dalsı dva pak za ulicnım traktem domu Dominika nska c. 5 a relikt pa teho pri ulici Mecova zrejm– na lez el k parcele domu Mecova c. 4 (Zubek 2000). S problematikou drevohlin–nych staveb nepochybn– souvisı na lezovy celek druhotn– uloz enych drev–nych stavebnıch prvku, ktere pocha zejı z vypln– odpadnı jımky s. j. 592. Ze vsech prvku byly odebra ny vzorky, ktere byly preda ny k dendrochronologicke analyze. Zpracova no bylo 26 vzorku jedlovych a dubovych drev. Rozp–tı dendrochronologickeho vrocenı, kdy nejstarsı vzorek na lez ı k roku 1228 a nejmladsı 1295 u jedlı a 1274 az 1285 u dubu, nevypovıda o vystavb– t–chto staveb, zcela jist– vsak dokla da dobu jejich existence (Merta ý Peskaý Zubek v tisku).

Pr ehled vyzkumu43 (2001) Dominika nska c. 7, VS001 Zkouma n byl takrka cely zachyceny relikt objektu plosn–. Jednalo se o rozsa hly vykop, ktery byl pri exkavaci a dokumentaci rozd–len na dv– ca sti: hlavnı (mohutn–jsı) vykop vlastnıho sklepa a vedlejsı, v podstat– jen v rezu zachyceny vykop vstupnı sıje. Severnı st–na vykopu je vzda lena pribliz n– 40 m od sta vajıcı ulicnı ca ry Dominika nske ulice a cca 47 m od sta vajıcı ulicnı ca ry Starobrn–nske ulice. Na za klad– na lezove situace byly rozliseny tri stavebnı, respektive reparacnı fa ze objektu: 1.FAZE, ke ktere byl prirazen vlastnı prvotnı vykop, jehoz za kladem se stal pribliz n– ctverec o rozm–rech cca 5,4 x 5,4 m. Maxima lnı dokumentovana hloubka objektu dosahuje 1,46 m. V jiz nı st–n– vykopu lze uvaz ovat o vyklenku. Ze severnı st–ny se dochoval pouze nepatrny segment. Jako celek byla zkouma na za padnı st–na, ve svem prub–hu prıma a svisla s ostrym prechodem do plocheho dna. Vykop vstupnı sıje existoval jiz v prvnı fa zi objektu. 2. - 3. FAZE: V teto fa zi pravd–podobn– doslo k "obedn–nı" st–n objektu. Zachovanymi pozustatky vertika lnıch stavebnıch prvku jsou kulove/sloupove ja my. Jednalo se o tra my obdelneho ci ctvercoveho prurezu 0,24 x 0,18 m; 0,22 x 0,125 m a 0,16 x 0,16 m. Tri byly situova ny v rozıch vykopu, ctvrty “ve streduť za padnı st–ny, pa ty pak op–t u za padnı st–ny, ve vzda lenosti 1,4 m od prvku umıst–neho v jihoza padnım rohu vykopu. Tra my se za roven podılely na resenı konstrukce vyž st–nı vstupnı sıje do prostoru vlastnıho sklepa. Jejı vykop je ve sve delsı ose velice pravd–podobn– kolmy na za padnı st–nu sklepa. Vlastnı sırka dosahuje hodnoty 1,8 m. Jiz nı st–na je prıma , svisla az strm– sikma , s ostrym prechodem do dna. Severnı st–na je konvexnı s az nepostrehnutelnym prechodem do dna. Dno je stupnovite. Jeho nejnız e poloz ena ca st je za roven povrchem prvnıho schodu sm–rujıcıho ze sklepa. Zajımavym poznatkem je, z e ve vyplnıch objektu byly nalezeny dva pom–rn– velke relikty stavebnıch cla nku (pravd–podobn– z eber) z krinoidoveho va pence. Materia l z vyplnı objektu a tım i za nik stavby byl datova n do za v–ru 13. stoletı. Dominika nska c. 5, VS003 Sklep je v hloubce parcely, vzda len cca 15m od sta vajıcı ulicnı ca ry Dominika nske ulice. Zachyceny relikt byl zkouma n plosn–. Jedna se o pom–rn– rozsa hly vykop, ktery byl pri exkavaci a dokumentaci rozd–len na dv– ca sti: prostor sklepa a vedlejsı vykop, ktery byl interpretova n jako vstupnı sıje. Ze sklepa byly zachyceny segmenty vychodnı a jiz nı st–ny, tvorıcı pravož hle na roz ı. Ve sm–ru S-J byl vykop delsı nez 1,4 m, ve

sm–ru Z-V delsı nez 1,3 m. Maxima lnı dokumentovana hloubka dosa hla 2,4 m. Vykop vstupnı sıje ma nepravidelny tvar. Maxima lnı rozm–r ve sm–ru S-J je 1,9 m, ve sm–ru Z-V 2,06 m. St–ny jsou prıme, svisle nebo prudce ci sikmo strme s ostrym prechodem do dna. Dno je schodovit– stupnovite. Na dn– sklepa, u jeho vychodnı st–ny, byla dokumentova na sloupova jamka kruhoveho pudorysu o prum–ru cca 0,3 m a totoz ne hloubce. Pri za padnı st–n– vstupnı sıje byly dokumentova ny relikty zdı, ktere byly interpretova ny jako vyzd–nı vstupu. Drev–nou konstrukci v ra mci vstupnı sıje dokla dajı dv– sloupove jamky kruhovych pudorysu. Prvnı o prum–ru 0,44 m a hloubce 0,08 m, druha o prum–ru 0,18 m a hloubce 0,45 m. Materia l z vyplnı objektu byl datova n do druhe poloviny 13. stoletı, kdy lze uvaz ovat i o za niku stavby.

Obr. 6. Dominikanska 5, Obchodnıgalerie Velky spalıcek (A10/00), pudorys sklepa drevohlinšneho domu VS 003. Dominikanska Str. 5 ü í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ (A10/00), Grundriss des Erdkellers Nr. 003. Dominika nska c. 7, VS010 Zkouma n byl v podstat– cely zachyceny relikt objektu plosn–. Jedna se o rozsa hly vykop pravd–podobn– obdelneho nebo ctvercoveho pudorysu. Objekt je situova n v hloubce parcely, vzda leny 35 m od sta vajıcı ulicnı ca ry Dominika nske ulice. Maxima lnı dokumentovany rozm–r ve sm–ru Z - V cinı 5,7 m, ve sm–ru S - J byla delka v–tsı nez 6 m. Maxima lnı zachycenou hloubku predstavuje hodnota cca 2 m. Lze rıci z e vykop byl ve vertika lnım sm–ru dvojž rovnovy. Dno v jiz nı polovin– je oproti severnı ca sti snız eno o 1,6 m. Jiz nı st–na a st–na v ž rovni rozhranı severnı a jiz nı poloviny jsou ve svem prub–hu prıme, konvexnı i konka vnı, stupnovite a strm– sikme. Za padnı st–na zachovana v jiz nı ca sti ma spıse prımy charakter takrka beze sklonu. Vychodnı prıma svisla st–na byla sledova na

79

Pr ehled vyzkumu43 (2001) jen v rezu. Severnı st–na, zachovana jen v reliktu, je prıma az strm– sikma . Prechody st–n do dna jsou preva z n– ostre. Dno je v obou ca stech vykopu ploche. V severnı ca sti objektu byla doloz ena 0,01 m silna “podlahať vznikla uslapa nım. Sloupovou konstrukci dokla dajı vykopy sloupovych jam. Lze usuzovat, z e sloupy byly kruhoveho prurezu o prum–ru 0,22 az 0,30 m. Objekt byl na sledn– ca stecn– zanesen kontexty, interpretovanymi jako splachy. Situace sloupovych jam sv–dcı o tom, z e v dob– zana senı t–mito splachy sloupy jest– sta ly. Za nik objektu byl na za klad– zıskaneho keramickeho materia lu z odpovıdajıcıch za sypovych vrstev datova n do 13. stoletı. Mecova c.4, VS021 Objekt byl zachycen preva z n– rezem, plosn– byl zkouma n jen zca sti. Jednalo se op–t o rozsa hly vykop. Ze suterenu byla zachycena za padnı st–na vzda lena 13 m od sta vajıcı ulicnı ca ry ulice Mecove. Ve sm–ru S - J byl delsı nez 4,1 m, ve sm–ru Z - V delsı nez 1,4 m. Maxima lnı hloubka dosahovala 3,96 m. Ze zachovaleho reliktu je patrne, z e ve vertika lnım sm–ru byl vykop dvojž rovnovy. Ploche dno ve vychodnı ca sti bylo oproti za padnı snız eno o cca 2,67 m. Segmenty st–n jsou prıme, svisle, mısty podhloubene. Do dna precha zejı ostre nebo pozvoln–. V za padnı ca sti byla na dn– objevena sloupova jamka ova lneho pudorysu (0,3 x 0,24 m) hluboka 0,1 m. Da le byla dokumentova na 0,06 m silna vrstvicka tmave sedohn–de prachove jılovite hlıny obsahujıcı nahodile uhlıky, skvrnky sprase a mazanicovy prachu, interpretovana jako podlaha. Na ni doseda az 0,7 m silna vrstva z lute prachove hlıny s cetnymi skvrnami mazanicoveho prachu a popela, zlomky mazanice, uhlıky a nahodilymi kamınky a kameny. Ta byla prekryta 0,5 m mocnou cervenohn–dou vrstvou prachove hlıny a mazanicoveho prachu s uhlıky, kamınky a cetnymi zlomky mazanice. Na nı lez ela 0,18 m silna vrstva z lute prachove hlıny s uhlıky a cetnymi zlomky mazanice. Snız eny prostor v za padnı ca sti pak byl vypln–n sedou prachovou hlınou se skvrnkami mazanicoveho prachu, sprase a zeleneho jılu, zlomky mazanicoveho prachu, kamınky a kameny a cetnymi uhlıky. Stavba zanikla poz a rem v za v–ru 13. stoletı, jak dokla da keramicky materia l zıskany ze za sypu. Mecova c. 2, VS142 Objekt byl zkouma n v podstat– jen v rezu orientovanem ve sm–ru Z-V. Zachyceny relikt byl vzda len cca 12,5m od ulicnı ca ry Mecove. Pravd–podobn– se jednalo o pom–rn– rozsa hly vykop. Ve sm–ru Z - V i S - J byl delsı nez 1 m. Hloubka dosahovala vıce nez 1,2 m. Zachycena ca st vychodnı

80

st–ny je prıma a svisla . Dna nebylo dosaz eno. Dokumentovanou vypln reprezentuje hn–doseda prachova hlına s 30% prım–sı skvrnek z lute prachove hlıny s uhlıky, drobnymi zlomky mazanice, keramiky a kostı. Hornı ca st st–ny nesla stopy propa lenı. Soubor na lezu z vypln– vykopu byl datova n do 13. stoletı. Dum velmi pravd–podobn– zanikl na sledkem poz a ru. Dalsı, casov– na vazne obdobı stavebnıch aktivit zastupuje Horizont IV/I ý kamenna ja dra domu (pred 1300) Tento stavebnı horizont doloz eny mnoz stvım staveb obdobneho charakteru je, jak ukazujı za chranne archeologicke vyzkumy z obdobı poslednıho desetiletı, doloz en v podstat– na kaz de historicke parcele (Merta 2001b, 41 - 61). Nebylo proto prekvapenım, z e n–kolik staveb bylo rozpozna no i na teto lokalit–. Dva pudorysy kamennych jader byly ca stecn– odkryty jiz predchozım vyzkumem z let 1990-91, ale informace o jejich rozvrz enı byly za sadn– dopln–ny predm–tnym vyzkumem. Nov– pribyl na lez kamenneho sklıpku v hloubi parcely domu Dominika nska c. 7 a identifikovane kamenne ja dro pod ulicnım traktem Dominika nske c. 5. Obzvla sÚ stavba na Dominika nske c. 5 prinesla mnoz stvı doposud nezna mych informacı dıky zkouma nı jiz n– prilehle plochy puvodnıho dvorku, kdy byla v Brn– poprve odkryta cela vstupnı sıje a okno do sklepa. Podarilo se zde zachytit i s domem soucasnou komunikacnı ž roven dvora. Kamenne ja dro na Dominika nske c. 7 celkem jednoznacn– dokla da bezprostrednı na vaznost na drevohlin–nou architekturu svym umıst–nım do zanikleho sklepa drevohlin–neho domu (Merta ý Peska 2001, 113; Merta 2001b, 51 ý 52; Procha zka 2000, 63). Dominika nska 5, parcela c. 574 Suteren se nacha zı pri ulicnı ca re. Je obdelneho pudorysu o vnitrnıch strana ch delky 11,3 x 7,3 m, jeho podlaha se nedochovala. Nicmen– podle za kladove spa ry lze predpokla dat, z e suteren byl zahlouben 2,9 m do terenu. Jako stavebnı materia l byly pouz ity metabazity spojovane sedou maltou. V jihovychodnım rohu se podarilo odkryt vstupnı sıji sm–rujıcı ze sklepa do dvora. Vstupnı sıje byla ve zdivu zaklenuta segmentem z maloforma tovych cihel (22 x 11 x 4,5-5 cm). V prvnı fa zi byla pom–rn– strma a ž zka rampa pravd–podobn– nezastresena ; v nezna mo jak dlouhem casovem horizontu, ale zcela jist– jest– v obdobı vrcholneho stredov–ku byla ca stecn– zaklenuta valenou klenbou z tychz cihel. Vstupnı sıje svou funkci ztratila n–kdy v prvnı polovin– 16.


stoletı za roven se za stavbou dvora, kdy byla vyuz ita k uskladn–nı kuchynskeho odpadu. Pribliz n– ve stredu jiz nı, do dvora obra cene st–ny, byl prolomen sv–tlık, jehoz strmy banka l sm–roval t–sn– nad komunikacnı ž roven dvora. S iroky a nızky otvor okenka (0,6 x 0,25 m) byl zaklenut segmentem z maloforma tovych cihel. Ve vychodnı st–n– sklepnı prostory byla ve vysce 1,5 m nad podlahou vyzd–na odkla dacı nika s lomenou strıskou, lze predpokla dat, z e do tohoto prostoru sm–rovala dnes jiz neidentifikovatelna vstupnı sıje z ulice. Puvodn– plochostropa prostora byla v renesanci opatrena valenou klenbou. Vstupnı sıje a sv–tlık sm–rujıcı do dvora byly definitivn– zniceny pri rekonstrukci domu v ra mci vystavby Obchodnı galerie Velky spalıcek.

471. Rozsa hly archeologicky vyzkum v letech 1990 ý 1991 predcha zejıcı pla novane vystavb– hotelu Baron Trenck obsa hl dv– stredov–ke parcely. Vyzkumem bylo odkryto n–kolik sklepu, dva z nich na lez ely zkoumanemu horizontu. V ra mci vyzkumu v roce 2000 byl zkouma n pa s terenu pri ulici Mecova , ktery nebyl predchozım vyzkumem dotcen. Podarilo se tak doplnit n–ktere informace vztahujıcı se k t–mto sklepum. Kamenna ja dra byla oznacena jako dum I a II. Mecova c. 2, parcela 471, dum I Ca st zdiva oznacovaneho ve starsı literature jako vychodnı zeä suterenu I (Procha zka ý Himmelova 1995, 233-245) zcela nepochybn– patrı starsı stavebnı fa zi kamenneho ja dra. Zeä tvorila za padnı, do dvora orientovanou st–nu stavby. Jejı pudorys doplnil vyzkum na poca tku roku 2000, kdy byla dokumentova na ca st zdiva pri ulici a navazujıcı jiz nı st–na. Podarilo se tak zıskat rozm–ry domu a vyjasnit n–ktere dalsı skutecnosti. Suteren byl obdelneho pudorysu, delsı stranou orientovanou do ulice. Zapust–nı suterenu lze odvodit od za kladove spa ry, ktera se nacha zela v hloubce 2,5 m proti zachycenemu pudnımu typu prilehajıcımu ke stavb– ze severnı strany. Zdi byly preva z n– ze slepence Old Red spojovaneho oranz ovou maltou.

Obr. 7. Dominikanska 5, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), sklep kamenneho jadra. Dominikanska Str. 5 ü Gesch“ftsgalerie Velky spalıcek (A10/00), Keller des steinernen Hauskerns. Dominika nska c. 7, parcela c. 575 Suteren byl odhalen v zadnı ca sti parcely, prakticky pri jejım za v–ru, ve vzda lenosti 42 m od ulice. Stavba byla zapust–na do vykopu starsıho, shoreleho suterenu drevohlin–neho domu. Obdelna prostora o rozm–rech 4,2 x 3,6 m byla orientova na pribliz n– ve sm–ru V ý Z. Pri severoza padnım rohu z n–ho vybıhala vstupnı sıje sm–rujıcı k parcelnı zdi Dominika nske c. 9. Subtilnı zdivo dosahovalo mocnosti kolem 0,5 m, bylo zbudova no preva z n– z metabazitu dopln–nych slepenci Old Red zd–nych na oranz ovou maltu. Ost–nı vstupnı sıje bylo vyzd–no z maloforma tovych cihel. Ve vstupnı sıji se dochovalo p–t stupnu puvodnıho schodist– vyzd–neho ze smıseneho zdiva. Z poz a rove vrstvy nacha zejıcı se nad udusanou podlahou, pocha zı na lezovy soubor keramiky datovany do za v–ru 13. stoletı. Pro ž plnost pripojujeme strucny popis kamennych jader z parcely Mecova c. 2, parcela c.

Obr.8. Dominikanska 7, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), pudorys sklepa kamenneho jadra v superpozici ke sklepu VS 001. Dominikanska Str. 7 ü Gesch“ftsgalerie Velky spalıcek (A10/00), Grundriss des Steinkernkellers žber dem “lteren Erdkeller.

81


o 2,3 m nız nez dokumentovany povrch pudnıho typu. Vstupnı sıje ani dalsı architektonicke prvky nebyly identifikova ny. Z metabazitu a slepencu Old Red vystav–ne kamenne zdi dosahovaly mocnosti 0,9 m. Za pojivo slouz ila oranz ova va penna malta. Ve zdivu se ve fragmentech vyskytovaly i maloforma tove cihly. Severoza padnı roh domu byl spojen parcelnı zdı stejne konstrukce s Dominika nskou c. 1. Oba domy, respektive jejich relikty prez ivsı v mladsıch stavebnıch fa zıch byly znacn– poniceny v dusledku bombardova nı v roce 1944 (Merta 2001a, 58-63), definitivn– pak zanikly pri t–z b– stavebnı ja my pro Obchodnı galerii Velky spalıcek.

Horizont IV/II (vrcholna gotika) V obdobı vrcholne gotiky doslo k vystavb– domu na parcele dnesnı Dominika nske 1-3. Stavba obdelne dispozice, delsı stranou orientovana do ulice, byla v celem pudoryse podsklepena. Sklep byl v polovin– pred–len cihlovym pasem. Prostora byla stejn– jako prızemı a patra plochostropa .

Obr. 9. Dominikanska 5, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), prucelıdomu. Dominikanska Str. 5 ü Gesch“ftsgalerie Velky spalıcek (A10/00), Fassademauer.

Asi 2,1 m od severovychodnıho rohu se podarilo zachytit relikt vstupu do prızemnı ca sti domu vyzd–neho z maloforma tovych cihel. Z jihovychodnı ca sti domu vybıhala zeä stejneho charakteru sm–rujıcı jiz nım sm–rem k Mecove c. 4. Pudorysne rozvrz enı prızemnı ca sti domu se podarilo rekonstruovat na za klad– informacı zıskanych z probıhajıcıho vyzkumu domu Mecova c. 4. Z nastın–ne situace vyplyva , z e stavba byla podsklepena pribliz n– z jedne poloviny. Stavba, respektive suteren a ca sti zdiva prızemı byly postupn– zakomponova ny do organismu domu, ktery zanikl az v dusledku bombardova nı roku 1944. Mecova c. 2 (puvodn– Dominika nske na m–stı 13), parcela 471, dum II Preva z na ca st pudorysu suterenu stavby byla odkryta vyzkumem v roce 1991, za padnı zeä pak byla dokumentova na v roce 2000. Jedna se op–t o skoro ctvercovou dispozici orientovanou kratsı stranou k ulicnı ca re. U roven podlahy se nepodarilo identifikovat. Na celkove zahloubenı suterenu lze usuzovat ze za kladove spa ry, ktera se nacha zela

82

Pribliz n– ve stejnem casovem horizontu byl prestav–n i dum Dominika nska c. 5. Ze stavby se dochovala ulicnı zeä do vyse prvnıho patra, v prızemı pak ca st vychodnı i za padnı zdi. Zdivo bylo zbudova no z metabazitu. V ulicnı front– byly dokumentova ny relikty okennıch otvoru. V za padnı zdi prızemı byly prolomeny dv– odkla dacı niky se strıskou. Z prub–hu zdiva ulicnı fronty lze predpokla dat, z e v dob– vystavby domu byla Dominika nska c. 5 a 7 jednou parcelou.

Horizont IV/III (pozdnı gotika) Do tohoto casoveho horizontu lze zaradit n–kolik odpadnıch jımek. Velmi vyznamne jsou predevsım na lezove soubory z jımek za Dominika nskou c. 5, odkud pocha zı v–tsı mnoz stvı technicke keramiky ý tyglıku, ktere jsou v soucasne dob– podrobova ny odborne expertize. Keramicke soubory tyto objekty datujı do 15. stoletı.

Horizont V (pozdnı gotika-renesance) V obdobı po roce 1500 byl vystav–n dum Dominika nska c. 7. Jedna se o jednora zovou vystavbu domu, ktery se zachoval v pom–rn– nezm–n–ne podob– az do roku 2000. Dum o ulicnım traktu, k n–muz bylo pripojeno kra tke za padnı dvornı krıdlo, byl v celem pudorysu podsklepen. Puvodn– plochostropy suteren byl vystav–n z kamene za pouz itı cihel (28 x 12 x 8-8,5 cm) k vyzd–nı architektonickych detailu. Plochostrope resenı dokla da pouz itı vyna secıch pasu v konstrukci obou sklepu. Uprostred ulicnıho traktu, orientova na do ulice, byla prolomena vstupnı sıje zaklenuta


segmentem z tvarovek. Ze sklepa za padnıho krıdla vycha zela pri parcelnı zdi domu Dominika nska c. 9 vstupnı sıje orientovana do dvora. Prostory obou sklepu byly v baroku sklenuty valenou klenbou z cihel. V prızemı se z prvnı stavebnı fa ze domu dochovala ulicnı zeä. Vnitrnı prostory byly dispozicn– zm–n–ny jest– v obdobı renesance. Situace se opakovala v patre s tım rozdılem, z e zatımco prızemı bylo rekonstruova no, v patre byly zachova ny dispozice mıstnostı v ulicnım traktu a zbytek byl resen nov–. Stavbu domu datuje stratigraficky vztah k odpadnı jımce na sousednı parcele Dominika nska c. 5, porusene vychodnı zdı domu. Z jejı vypln– pocha zı reprezentativnı soubor keramiky datovany do sameho poca tku 16. stoletı.

prenych do kamennych pilıru. Dalsı prestavba postihla zminovany dum n–kdy v obdobı renesance, kdy byla zm–n–na dispozice stavby. Dum byl pred–len stredovou chodbickou na dva pribliz n– stejn– velke trakty. Za kladove zdivo chodby bylo doloz eno mimo jine i vyzkumem prilehleho dvora. V renesanci byl vystav–n i sklep domu Dominika nska c. 3, ktery byl znicen pri hloubenı stavebnı ja my. Sklep postaveny dulnım zpusobem vybıhal z dnes dochovaneho podsklepeneho ulicnıho traktu do prostoru dvora. Chodbovity sklep byl v mladsım obdobı (s nejv–tsı pravd–podobnostı v klasicismu) propojen s podsklepenou stavbou dvornıho traktu domu Dominika nska c. 1. Tento trakt byl strz en jiz drıve, nez doslo k archeologickemu vyzkumu. Paraleln– s parcelnı zdı domu Mecova c. 4 byl ve vzda lenosti 1,0 m odkryt nevelky sklep obdelneho pudorysu, orientovany S ýJ. Byl postaven ze smıseneho zdiva, dovnitr opatreneho cihlovou plentou. Sklep byl zaklenut valenou cihlovou klenbou. Vnitrnı prostor dosahoval rozm–ru 3,8 x vıce nez 3,6 m, zdi o mocnosti 1,1 m byly zapust–ny do sprasoveho podloz ı. Stavba na lez ela komplexu tzv. Stare mincovny (Procha zka ý Himmelova 1995, 233 - 245). Casove zarazenı sklepa nebylo presv–dciv– doloz eno.

Horizont VII (baroko) Obdobı tohoto historickeho obdobı bylo zastoupeno pouze loka ln– na lezy hmotne kultury, ktere pocha zejı z nemnoha dochovanych ž trz ku odpadnıch planyrek v prostoru dvora za domem Dominika nska c. 3.

Horizont VIII (klasicismus)

Obr. 10. Dominikanska 1, 3, 5, 7, 5, Obchodnı galerie Velky spalıcek (A10/00), aquamanile ze zasypu jımky, kolem 1300. Dominikanska Str. 5 ü Gesch“ftsgalerie Velky spalıcek (A10/00), Aquamanillie aus der Verfžllung der Kloake, um 1300.

Horizont VI (renesance) Na sledujıcı mladsı stavebnı horizont zastupuje predevsım dostavba dvornı ca sti domu Dominika nska c. 5, datovana stratigraficky do prvnı poloviny 16. stoletı. Puvodnı vrcholn– stredov–ky dum zıskal nove rozvrz enı pudorysu ctverce, podsklepena zustala pouze stara , prıulicnı ca st domu. Odkryte kamenne za kladove zdivo bylo zaloz eno na vyna secıch cihlovych pasech roze-

Klasicismus reprezentujı za klady dvornıho traktu domu Dominika nska c. 7, ktery byl situova n po cele delce za stavby vychodnıho krıdla Domu pa nu z Lipe. Stejn– tak sem patrı za kladove zdivo a ž pravy v okolı kasny za domem Dominika nska c. 5.

Horizont IX (za nik historicke za stavby ve 20. stoletı) Za nikovy horizont za stavby zkoumanych parcel reprezentujı na lezy ze za sypu (za valu) sklepu byvaleho domu na Dominika nskem na m–stı c. 12. Dokla dajı uda lost, ke ktere doslo 20. 11. 1944, kdy byl dum omylem zasaz en pri americkem na letu na zbrojnı prumyslove podniky v blızkem okolı Brna. Z na lezu lze zmınit predevsım na st–nne hodiny jejichz rucicky se zastavily na case 12:10 hod.

83


Obr. 11. Blok 48 (A135/2000), lokalizace jednotlivych sond. Hausblock 50 (A135/2000), Lage der einzelnen Schurfsch“chte. Nejpocetn–jsımi archeologickymi aktivitami z obdobı stredov–ku byly odpadnı jımky a nejruzn–jsı ja my druhotn– zasypane kuchynskym a jinym odpadem. Z t–chto jımek, poprıpad– jam pocha zı v–tsina na lezu keramiky, skla, z eleznych a jinych predm–tu. Celkem bylo zkouma no 51 jımek (puvodn– suchych za chodu) ctvercoveho nebo kruhoveho tvaru, prıpadn– s pozustatky drev–neho bedn–nı, jejichz hloubka v rad– prıpadu dosahovala vıce nez 7 m. V–tsina na lezu pocha zı ze 13. stoletı, coz je pravd–podobn– zaprıcin–no zm–nou v nakla da nı s odpady, ktera se projevuje od 14. stoletı. Dalsı prıcinou vsak muz e byt i situova nı odpadu a odpadnıch jımek ve 14. a 15. stoletı na jine mısto v parcele. Skromn–jsı odhalenı byla ucin–na take z obdobı pozdnıho stredov–ku (15. stol.), renesance (16. stol.) a raneho baroka (17. stol.). V–tsı bohatstvı a rozmanitost predm–tu v obdobı renesance na m dokumentujı predevsım na lezy zlomku sklen–nych na dob (v n–kolika prıpadech i pozlacenych) a mnoz stvı keramiky. Celkem bylo prozkouma no 55 jımek (Merta ý Kova cik ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 87).

84

Obr. 12. Blok 48 (A135/2000), sonda B4. Hausblock 50 (A135/2000), Schurfschacht B4. Blok 48 ü namšstı Svobody, parc. c. 537 [akce A135/2000] V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť byl v m–sıcıch cervnu az rıjnu 2000 uskutecn–n archeologicky vyzkum v prostoru vozovky na m–stı Svobody (blok 48), spocıvajıcı v dokumentaci a sledova nı 15 sond (Peska 2001). Z hlediska historicke topografie se v tomto prostoru od zaloz enı m–sta (prvnı polovina 13. stoletı) nacha zelo na m–stı drıve zvane Dolnı trh (Flodrova 1997, 163). Puvodnı ra z na m–stı byl ve srovna nı s dneskem pon–kud intimn–jsı. Komunikace ž stıcı na trz ist– vycha zely z jeho koutu a byly podstatn– uz sı nez dnes. Dlouhe domovnı fronty honosnych domu a pala cu byly preruseny pouze ve dvou mıstech ž zkymi ulickami. V severnı front– to byla ulicka vedoucı ke kostelu sv. Jakuba a ke hrbitovu, ktery se tehdy nacha zel kolem kostela. R ıkalo se jı “ulicka mrtvychť, ale jmenovala se Hrbitovnı, pozd–ji Kostelnı a jejı sırka byla pouze 3,5 metru. Za padnı fronta domu byla rozd–lena ulickou Za mecnickou stejne sırky (Ha lova -Jahodova 1975, 83, 87, 139; Flodrova 1997, 163; Svoboda 2001, 136). I kdyz si tedy na m–stı v za sad– podrz elo svuj puvodnı tvar, presto zde poca tkem 20. stoletı byly ucin–ny urcite urbanisticke zm–ny vedoucı k jeho rozsırenı. Pod dlaz bou se v soucasnosti nacha zejı za klady stredov–kych domu v jiz zmın–nych roz-

Pr ehled vyzkumu43 (2001) sırenych ulicıch Rasınova a Za mecnicka , ale i v ž stı B–hounske. O n–kolik metru severn–ji byla posunuta ulicnı fronta mezi dnesnı Rasınovou a B–hounskou. Nejmarkantn–jsı zm–nou je vsak posunutı za stavby, mezi domem na m–stı Svobody 9 a ž stım ulice Janska , vychodnım sm–rem. Jedna se o prostor v historickych pramenech zvany “Lugekť, v ž stı na m–stı Svobody. Cılem tohoto urbanistickeho za sahu z poca tku 20. stoletı bylo podstatne rozsırenı ž stı na m–stı do nov– zbudovane Ferdinandovi trıdy (dnesnı Masarykova ulice). Spolu se sondami byl uprostred na m–stı b–hem leta 2000 realizova n i vyzkum za kladu kostela sv. Mikula se zbouraneho v 70. letech 19. stoletı (Kova cik ý Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 93-99; Merta ý Peska ý Sadılek - Urba nkova 2001, 107 ý 132; Merta - Peska 2002, 33-42). Vedle tohoto vyzkumu zde prob–hla i rada dalsıch drobnych i v–tsıch archeologickych akcı, napr.: prostor domu a pred domem na m–stı Svobody 8 (Kova cik ý Merta ý Peska 2002, 36 - 43; Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2000, 50-51), na m–stı Svobody 9 (Procha zka 1995), na m–stı Svobody 17 ý Dum pa nu z Lipe (Kova cik ý Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 93; Peska - Zapletalova 2001), sondy v ra mci bloku 28 a 29 (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek 2000, 38; Kova cik 2001). Na m–stı se nacha zı na mırnem, k vychodu sklon–nem svahu sm–rujıcım k vodoteci Pona vky. Geologicka situace v prostoru na m–stı, s durazem na nejmladsı obdobı ý kvarter, byla nejnov–ji zhodnocena Mgr. Lenkou Kvıtkovou. V celkem 18 dokumentovanych sonda ch zachytila n–kolik hlavnıch typu sedimentu, z nichz vyclenila n–kolik horizontu, ktere oznacila jako Z1 az Z6. Horizont Z6 tvorı antropogennı sedimenty pocha zejıcı zhruba ze 13. stoletı. Horizont Z5 tvorı cernohn–dy, slab– zeleny, jemn– hrudkovity, porovity sediment s typickym za pachem bahennıch sedimentu. Tento sediment vznikal jako svrchnı vrstva n–jake mensı baz inky (sapropel), ale mnohem pravd–podobn–ji byla takto zachycena poulicnı stoka. Tento horizont byl odhalen pouze v sond– B4 a dosahoval max. mocnosti 0,15 m. Z prvnıch vysledku palynologie, kterou zpracova va dr. N. Dola kova , je zrejme, z e okolnı prostredı bylo spıse vlhcıho ra zu. Byly zde nalezeny ostrice, houby, olse a rasy cirkulisporites. Horizont Z4 je tvoren rezavohn–dymi az cernohn–dymi sedimenty. Je slab– zapa chajıcı. Rezave zabarvenı vzniklo z velmi vlhkeho anoxickeho prostredı. Dr. N. Dola kova zde nalezla rasy cirkulisporites, ktere op–t indikujı n–jake velmi vlhke prostredı. Tento horizont je v severnı ca sti na m–stı vıcemen– prub–z ny a maxima lnı hodnoty 2,4 m dosa hl v sond– A3. Horizont Z3 tvorı sv–tle hn–dy, velmi vlhky, velmi slab– va pnity sediment s mensımi rezavymi skvrnkami. Nejpravd–podobn–ji se jedna alespon mısty o oglejenou spras ovlivn–nou nadloz ım. Dalsı horizonty Z2 a Z1

dokumentujı starsı geologicky vyvoj lokality v kvarteru a tercieru. Prozatım je z t–chto novych vysledku zrejme, z e v severnı ca sti na m–stı dovolovalo podloz ı existenci v–tsı prohlubn–, kde vznikaly sedimenty ovlivn–ne velmi vlhkym prostredım. Tyto sedimenty kopırujı a vyplnujı povrch podloz nıch sprası. Pravd–podobn– se jedna o prostredı n–jake mokriny nebo o zaplavovane bocnı koryto n–jakeho toku. Kaz dopa dn– tımto prostredım musela byt ovlivn–na velka ca st prostoru na m–stı (Kvıtkova 2001, 8-10). Na za klad– archeologickych na lezu odkrytych sondami na na m–stı Svobody si v soucasnosti muz eme utvorit predstavu o rozsahu a charakteru archeologickych situacı, ktere se zde skryvajı pod dlaz bou. Z obdobı stredov–ku jsou v celem prostoru na m–stı zachova ny archeologicke situace v tem–r nenarusene podob–, coz je pro ž zemı historickeho ja dra Brna vyjimecne. Obdobna situace je v soucasnosti dokumentova na pouze na Dominika nskem na m–stı, Zelnem trhu, Jakubskem na m–stı a tzv. R ımskem na m–stı - na ulici Frantiska nske. Tato skutecnost je zaprıcin–na zejmena malou stavebnı aktivitou na na m–stı v obdobı novov–ku. Rozsah archeologickych situacı je v jednotlivych ca stech na m–stı ruzny, coz souvisı zejmena s vyvojem historickeho terenu. Zatımco v jiz nı ca sti na m–stı je puvodnı historicky teren t–sn– pod dlaz bou (sonda D1 s.j. 155 ý 1m; C8 s.j. 1001 ý 0,3 m), v severnı ca sti na m–stı je mısty az ve 3 metrech (sonda A1 s.j. 215 ý 3 m; A2 s.j. 1119 ý 2,5 m; B4 s.j. 5120 ý 2,7 m atd.). Tento rozdıl je zpusoben jiz vyse zmın–nou terennı depresı, ktera procha zela severnı ca stı na m–stı za padovychodnım sm–rem. Patrn– se jedna o pozustatek mokriny, ktera byla jest– do 14. stoletı odvodn–na regulovanou stokou (sonda B4), jejız prub–h zde muz eme oceka vat. U sondy B4 se zastavıme podrobn–ji. Nejstarsımi dokumentovanymi aktivitami v teto sond– byly kulturnı a komunikacnı vrstvy (s.j. 5112 az 5115) vytvorene na zvodn–lem pudnım typu (s.j. 5120). Tyto vrstvy narusilo smısene zdivo (s.j. 5900) spojovane z lutou hrubou va pennou maltou, z vnitrnı strany pak byla vloz ena dubova deska dendrochronologicky datovana k roku 1255 (s.j. 400). Konstrukce pokracovala severovychodnım a jihoza padnım sm–rem mimo sondu. S obdobım existence teto konstrukce souvisı kulturnı (na plavove ?) pıscite jılovite hlıny s obla zky (s.j. 5101, 5102 a 5117). Za sypy stratigraficky nad vrstvou 5103 pocha zejı z obdobı po ukoncenı funkce zdiva a podle ojedin–lych zlomku keramiky je lze datovat do 14. stoletı. Prestoz e byl sondou zachycen pouze fragment konstrukce, domnıva me se, z e situaci lze interpretovat jako vyzdıvku jiz nı st–ny m–stske stoky. Nasv–dcovala by tomu mimo jine orientace zdiva, zvodn–ly teren, na plavove vrstvy, ale i umıst–nı konstrukce pra v– v teto ca sti na m–stı. S jistotou vsak muz e tuto teorii potvrdit pouze dalsı archeologicky vyzkum. Nejmladsı stredov–kou

85


vrstvou dokumentovanou v sond– je zrejm– za syp 5109 nebo 5110. Cele stredov–ke souvrstvı bylo v prub–hu 17. stoletı naruseno vystavbou Merkurovy kasny, jejız za klad (s.j. 5901) se podarilo zachytit v jiz nı ca sti sondy (Dvorska ý Merta ý Peska 2001, 31-39).

Obr. 13. Blok 48 (A135/2000), sonda C7. Hausblock 48 (A135/2000), Schurfschacht C7.

Protoz e se archeologicke situace v cele plose na m–stı bez vyjimky nacha zejı jiz 0,5 m pod povrchem, mocnost archeologickych vrstev dosahuje v jeho severnı ca sti az 2,5 m. Jedna se o mocne souvrstvı tvorene st–rkovymi ž pravami terenu, kulturnımi vrstvami a zahloubenymi ja mami casov– na lez ıcı preva z n– 13. stoletı (sondy A1, A2, A3, A4, B1, B2). Ve strednı ca sti na m–stı se dokla dajı za klady kostela sv. Mikula se z konce 13. stoletı, zahloubene do mocneho stredov–keho kulturnıho souvrstvı a narusujıcı nejstarsı vyrobnı aktivity z poca tku 13. stoletı (Merta ý Peska ý Sadılek Urba nkova 2001, 107 - 132). V jiz nı ca sti se naleza nezna ma historicka za stavba ze 13. stoletı (sondy D2, D3, C8) a zahloubene ja my souvisejıcı s odpadnımi aktivitami ve stredov–ku (sondy C7, C9). V sond– D2 byl napr. dokumentova n rozsa hly zasypany stredov–ky objekt, ktery pokracoval mimo sondu. Situaci muz eme interpretovat jako zanikly drevohlin–ny suteren domu ze 13. stoletı (za sypy 123, 122, 125, 126, 121, 113-120). Zajımavym poznatkem je skutecnost, z e zjisÚ ovacımi sondami byla odhalena i nezna ma za stavba ze 13. stoletı (sondy C8 a D3). Sondou C8 bylo zachyceno ý v ž rovni cca 0,75 m pod vozovkou ý za kladove zdivo (s.j. 8901) probıhajıcı ve sm–ru severovychod - jihoza pad. Charakter zdiva spojovaneho z lutou hrubozrnnou va pennou maltou nasv–dcuje, z e obdobı vystavby na lez ı do 13. prıpadn– 14. stoletı. Pon–vadz nenı na z a dnem historickem pla nu zachycena v tomto prostoru jaka koli za stavba, jedna se o zcela nezna my objekt, jehoz rozsah a funkci muz e objasnit pouze dalsı archeologicky vyzkum.

86

Obr. 14. Blok 48 (A135/2000), sonda D3. Hausblock 48 (A135/2000), Schurfschacht D3.

V sond– D3 byla asi 1, 6 m pod dlaz bou odkryta koruna nezna meho zdiva probıhajıcıho severojiz nım sm–rem (s.j. 900). Oranz ovoz luta hruba malta a celkovy charakter zdiva sv–dcı o jeho stredov–kem puvodu. Celou situaci lze interpretovat jako vychodnı st–nu plochostropeho sklepa, jehoz prostor pokracoval da le za padnım, severnım a jiz nım sm–rem. Zlomky keramiky ze za sypu (s.j. 131 ý 140) datujı za nik sklepa nejpozd–ji do 1. poloviny 14. stoletı. Pri podlaze byl odhalen i za klad zdiva (prıcky ?) pokracujıcı da le za padnım sm–rem a sloupova ja ma, jez mohla souviset s konstrukcı tra moveho stropu (s.j. 504). Kamennemu sklepu predcha zel zrejm– drevohlin–ny suteren, jehoz jihovychodnı roh byl nalezen pod podlahou v severoza padnım rohu sondy (s.j. 503 a 147). Pısemne prameny na m velice mlhav– poda vajı prvnı informace o za stavb– ve m–st– v polovin– 14. stoletı, veduty a rytiny dokonce az v 17. stoletı. Je tedy zrejme, z e puvodnı za stavba na m–stı byla pon–kud odlisna od soucasnych predstav vycha zejıcıch z pla nu stabilnıho katastru z roku 1825. Zvla st–


situace odhalene v sonda ch D2 a D3 otevrely ota zku vym–renı na m–stı ve 13. stoletı. Protoz e zachycena za stavba v obou sonda ch zanikla nejpozd–ji v 1. polovin– 14. stoletı, mohli bychom uvaz ovat o zm–n– pudorysu a celkovem rozsırenı na m–stı pra v– v tomto obdobı. V jiz nı ca sti dnesnıho na m–stı lze tedy oceka vat i na lezy dalsıch staveb. Protoz e se jedna o zcela novou skutecnost zachycenou pouze archeologickymi prameny, muz e ji objasnit pouze dalsı terennı vyzkum.

Obr. 15. Blok 48 (A135/2000), sonda C8. Hausblock 48 (A135/2000), Schurfschacht C8. Na rozdıl od situacı ze sond D2 a D3 muz eme konfrontovat s historickymi prameny alespon na lez zdiva ze sondy C8. Pokud prijmeme hypotezu, z e se vzhledem k charakteru zdiva jedna o stavbu svym charakterem blızkou kostelu sv. Mikula se, mohla by se na m k tomuto objektu vztahovat historicka zpra va z roku 1353. V tomto roce prodal "Jesek neboli Jan, tehdy rektor kaple sv. Mikula se, domek ke kapli na lez ejıcı, neboÚ ten se mu zda l malicky a prılisskromny a jako kaplanka nevhodny". Ve sve historicke topografii O. Vicar tuto kaplanku umisÚ uje do ulicnı fronty mezi Za mecnickou ulici a tzv. Lugek, pricemz pri sve rekonstrukci vycha zı mimo jine z veduty H. J. Beyera ý H. J. Zeisera z roku 1645, na ktere nenı krom– kostela z a dna stavba v na m–stı zakreslena. Na za klad– skutecnostı, z e ma toto m–stist– vyrazn– niz sı ocen–nı nez sousednı domy a z e v pramenech je dum uva d–n jako "prılis skromny", lze soudit, z e se jedna o omyl a bernı za pisy k roku 1348 se vztahujı k nalezenemu ne-

podsklepenemu domku v na m–stı (Vicar 1965; 275, 281; Merta ý Peska ý Sadılek - Urba nkova 2001, 107 - 132).

Obr. 16. Blok 48 (A135/2000), sonda D3. H“userblock 48 (A135/2000), Schurfschacht D3.

Obr. 17. Namšstısvobody 17 (A191/2000), zkoumana plocha v ramci parcely ; 1, 2 ü vyzkum dvorku Panska 2-4 (A37/2001). Svoboda-Platz 17; Grabungsfl“che; 1, 2 ü Grabungsfl“che Panska 2-4 (A37/2001).

87

Pr ehled vyzkumu43 (2001) Namšstı svobody 17 ü Dum panu z Lipe [akce A191/2000] V souvislosti s rekonstrukcı a dostavbou sklepu domu na m–stı Svobody 17 byl uskutecn–n v m–sıcıch za rı 2000 az cervnu 2001 za chranny archeologicky vyzkum (Peska ý Zapletalova 2001). Sledovana plocha vyzkumu se nacha zı v jihoza padnı front– na m–stı, v bloku tvorenem ulicemi Pa nskou a Za mecnickou. Levy sousednı dum c. 16 byl vystav–n na vybombardovane parcele po druhe sv–tove va lce. Pri novostavb– definitivn– zanikla historicka za stavba, jejız pudorys je zna m pouze ze zam–renı stareho domu z roku 1942. Z hlediska historicke topografie se v tomto prostoru jiz od 13. stoletı nacha zela m–sÚ anska za stavba. Ocen–nı m–stist– k roku 1365 na 1,4 grose za m2 zarazuje parcelu spıse k t–m draz sım pozemkum ve m–st– (Vicar 1965, 275). Lze predpokla dat, z e dıky svemu umıst–nı na hlavnım na m–stı dum i pozd–ji ve stredov–ku a novov–ku patril k t–m draz sım a vystavn–jsım. Na konci 19. stoletı se dum c.17 na na m–stı Svobody nazyval podle zna mych majitelu domu "Komarek ý Haus" nebo "Souches ý Haus". Od poca tku 20. stoletı se ujalo dosud b–z ne, avsak mylne pojmenova nı Dum pa nu z Lipe, i kdyz byl na konci 19. stoletı urcen jako stavebnık velkolepeho renesancnıho pala ce brn–nsky patricij Krystof Schwanz. Nejstarsı historii za stavby domu lze podle ž trz kovitych pısemnych pramenu doloz it v letech 1343 ý 1365. Podle Vicarovy rekonstrukce stredov–ke za stavby historickeho m–sta zaujıma parcela domu c. 17 dv– goticka m–stist– (na rekonstrukci c. 106 a 107), ktera v roce 1343 vlastnili senkyr Va clav (Wenceslaus Propinas) a koz esnık a pozd–ji obchodnık Heinrich Fuchs (Heinricus Vuchs pellifex). V polovin– 14. stoletı Fuchs scelil ob– parcely v jeden majetek, ktery mezi lety 1354 ý 1355 prodal Eberhardovi, jehoz vdova jej vlastnila jest– v roce 1365 (Vicar 1965, 281; 1966, 255). V letech 1387 ý 1389 parcelu vlastnil Moriz Steiger. V 15. stoletı se v drz enı domu z doloz enych majitelu vystrıdali koz esnık Johannes Hackl, Va clav Hackl, Johannes Adelfinger. Souvisla rada vlastnıku je doloz ena od poca tku 16. stoletı. Tu na m z anonymity vystupuje az rytır Matya s Munka z Ivancic, kteremu dum patril od roku 1531. Puvodem cesky m–sÚ an z Ivancic byl nobilitova n roku 1523. Jeho bratr Jan (+ 1540) se po studiıch ve Vıdni stal prvnım ceskym m–stskym pısarem a autorem Pam–tı starych brn–nskych Jana Munky z Ivancic. V roce 1564 vlastnil dum Cen–k z Lipe. N–kdy pred rokem 1589 zıskal dum Krystof Schwanz vym–nou za dum U Cerveneho vola na na roz ı Kobliz ne a na m–stı Svobody. Tento Krystof Schwanz se stal stavitelem pala ce, ktery v pon–kud pozm–n–ne podob– zna me dodnes. Stavbu realizoval italsky stavitel Antonio Gabri a sochar Giogio Gialdi. Po rad– jinych majitelu jej koupil roku 1646

88

za 6000 zl. polnı marsa l Raduit de Souches (onen zna my velitel obrany m–sta pred S vedy za tricetilete va lky) i se zahradou za m–stskou brankou a uz ıval jej az do sve smrti v roce 1683. Po n–m jej zd–dil mladsı syn Karel hrab– Souches. V roce 1744 bylo v pala ci 18 pokoju, ctyri kvelby, tri kuchyn– a dv– sta je pro osmna ct konı. Dum platil dan z deseti komınu. Od roku 1818 do roku 1853 patril svobodnemu pa novi Josefu Edlerovi von Hayek, po n–mz d–dila jeho manz elka Amalie. Hayek v roce 1826 nabıdl v sout–z i s majitelem domu cp. 70 prostory k prona jmu provincnı komisi pro regulaci pozemkove dan–, mapovacımu reditelstvı a katastra lnı inspekci. Katastra lnı ž rad zde sıdlil jest– v roce 1856. V levem kra mu prızemı byla od roku 1831 zrızena kava rna zvana HŘfferovska . Dalsım dlouholetym drz itelem domu byl v letech 1880 az 1895 obchodnık s kolonia lnım zboz ım Franz Komarek, ktery v roce 1882 v neorenesancnım duchu upravil fasa du. Brnane si tehdy pripomınali 250. vyrocı vıt–zstvı nad S vedy v roce 1645, a oslavili tak pama tku sveho hrdiny Raduita de Souches. V roce 1913 koupila dum spolecnost U strednı svaz ceskych hospoda rskych spolecenstev v markrabstvı moravskem v Brn– (blız e k d–jina m domu: Borsky ý Cernouskova , 2000, s. 40 ý 57). V soucasnosti je objekt ve vlastnictvı stavebnı firmy UNISTAV, a.s.

Obr. 18. Namšstı svobody 17 (A191/2000), sklıpek s.j. 550. Svoboda Platz 17 (A191/2000), Erdkeller N. 550. V minulosti byla v blızkosti domu prova d–na rada archeologickych vyzkumu, napr. sonda z celeho domovnıho bloku 28, nebo nejnov–ji vyzkum kostela sv. Mikula se a sonda z na na m–stı Svobody (Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek, 2000, 38; Kova cik - Merta ý Peska ý Procha zka ý Sadılek, 2001, 87, 93-99). Parcela domu se nacha zı na mırnem, k vychodu sklon–nem svahu sm–rujıcım k vodoteci Pona vky. Geologicke podloz ı je zde tvoreno pudnım cernozemnım horizontem (s.j. 101), ktery nasedal na kvarternı sprasove na v–je (s.j. 100) a sprasove hlıny.


Obr. 19. Namšstısvobody 17 (A191/2000), srafovanš vyznacen drevohlinšny suteren SSJ 2. Svoboda Platz 17 (A191/2000); Erdkeller N. 2 (schraffiert).

Na ž vod je nutno zduraznit, z e vyzkum byl zaha jen az po provedenı pilota z e pri sloupech renesancnı arka dy, kterou byla znicena rada cennych situacı. Vlastnı terennı vyzkum plochy o rozloze 290 m2 prob–hl ve trech etapa ch. Prvnı etapou bylo sniz ova nı ž rovn– dvora o cca 4 m v rıjnu az prosinci 2000 (cca 250 m2). V ra mci druhe etapy v lednu 2001 byl proveden vyzkum za padnı ca sti prujezdu a v ra mci tretı etapy v kv–tnu a cervnu 2001 byla prozkouma na i vychodnı ca st prujezdu (dohromady cca 40 m2). V prub–hu prestavby sklepnıch prostor, b–hem prvnı poloviny roku 2001, byly prub–z n– dokumentova ny i fragmenty vybouranych gotickych a renesancnıch zdı. Vzhledem k velice kra tkemu termınu, v ra mci ktereho m–l byt vyzkum dvorku (prvnı etapa) realizova n, nemohl byt terennı odkryv proveden po cele plose od ž rovn– dvorku. Jediny postup, ktery investor i stavba akceptovaly, bylo snız enı terenu ve dvou etapa ch cca po dvou metrech a archeologicky vyzkum v malych ž secıch v prub–hu t–z by. R ada archeologickych situacı (zvla st– odpadnıch jımek) byla tedy zkouma na ve dvou fa zıch, coz prisp–lo ke znicenı mnoz stvı na lezu a situacı. Vlastnı t–z ba stavebnı ja my a s nı souvisejıcı archeologicky vyzkum byly provedeny v p–ti ž secıch ve sm–ru od za padnı k vychodnı st–n– dvora. Jiz na poca tku vyzkumu (v za padnı ca sti dvora) bylo zrejme, z e archeologicke situace se soustredı zvla st– pri severnı st–n– parcely. Strednı ca st dvora byla z v–tsı ca sti znicena parovodem a inz enyrskymi sıt–mi, ktere probıhaly prujezdem a da le naprıc celym prostranstvım od vychodu k za padu. Jiz nı ca st dvorku byla znacn– narusena pilota z ı, ktera byla provedena pri jednotlivych sloupech arka dy a v ra mci nız byly odt–z eny i veskere archeologicke situace pri

povrchu. V niz sıch ž rovnıch pod arka dami bylo jiz dokumentova no pouze sprasove podloz ı. V ra mci druhe etapy byla prozkouma na za padnı ca st prujezdu. Samotny odkryv byl zaha jen v mrazivych zimnıch m–sıcıch, a navıc az po odt–z enı hornıho souvrstvı. Bylo tedy moz no preparovat pouze poz a rove destrukce a podlahy suterenu SSJ 2. Pro vyzkum vychodnı ca sti prujezdu (tretı etapa) byla zvolena pro archeologii zcela nevhodna metoda ý t–z by tzv. dulnım zpusobem, z proraz ene vychodnı st–ny spojovacı chodby sklepa 01.04. Po proraz enı otvoru byla znicena ca st podlahy suterenu SSJ 2, hornı souvrstvı bylo odt–z eno d–lnıky. V ra mci vlastnıho vyzkumu byla tedy provedena pouze preparace ca sti poz a rove destrukce a podlahy suterenu SSJ 2. Vsechny odpadnı jımky, ktere pokracovaly pod za kladovou spa ru, nebyly dozkouma ny. Soubor odebranych drev–nych vzorku byl zpracova n a odatova n dr. J. Vrbovou ý Dvorskou (Dvorska ý Merta ý Peska 2001, 31-39). Vzhledem k prub–hu vyzkumu, ale i ž rovni povrchu pudnıho typu (lokacnıho terenu), cca ve vysce dnesnı dlaz by, nebyla ve dvore zachycena az na jedinou vyjimku kulturnı souvrstvı. Navıc byla rada archeologickych situacı jiz v minulosti porusena, poprıpad– zcela znicena cetnymi recentnımi ž pravami a vystavbou novodobych inz enyrskych sıtı. V–tsinu dokumentovanych archeologickych aktivit tedy reprezentujı jımky a sıdlistnı ja my ze 13. az 17. stoletı, ktere se koncentrovaly zvla st– pri severnı st–n– parcely, takz e nenı zcela vylouceno, z e n–ktere puvodn– na lez ely i sousednımu m–stisti. Celkem bylo dokumentova no 18 odpadnıch jımek, z toho 11 kruhovych o prum–ru do cca 2,5 m (500,

89


503, 511, 530, 537, 538, 539, 540, 554, 547=548, 564=561, 586, 630), 2 zd–ne (s.j. 505=506=532; 504) a 5 obdelnych prıpadn– ctvercovych (s.j. 514, 525=536, 531, 537, 554). Ve dvou prıpadech byly patrne pozustatky vydrevy st–n (s.j. 540, 564=561). Nejstarsı osıdlenı na parcele predstavujı odpadnı jımky a sıdlistnı ja my z 1. tretiny 13. stoletı (s.j. 525=536, 530, 549, 556). Do tohoto obdobı take spada vystavba maleho sklıpku (s.j. 550) ctvercoveho pudorysu o strana ch 2,28 x 2,4 m a hloubce 2,16 m, ktery byl patrn– souca stı nejstarsıho domu na parcele. Do 13., prıpadn– i poca tku 14. stoletı spada vystavba i za nik v–tsiny dalsıch odpadnıch jam a jımek (Odpadnı ja my: s.j. 517, 549, 555, 556, 557; odpadnı jımky: s.j. 511, 514, 525=536, 530, 537, 538, 539, 540, 547=548, 554, 564=561, 586, 630). Ze 14., prıpadn– 15. stoletı pocha zı za padnı st–na nepodsklepeneho traktu domu v severnı ca sti parcely (zdivo s.j. 921 patrn– navazovalo na dum s.j. 975 v cele parcely) a patrn– i vn–jsı st–na sklepa ze sousednıho (severnıho) m–stist– (s.j. 954). Pouze dv– sıdlistnı ja my a dv– odpadnı jımky pocha zejı ze 14. a 15. stoletı (odpadnı ja my: s.j. 501, 527; odpadnı jımky: s.j. 500, 503). Nejmladsı archeologicke situace spadajı n–kdy do obdobı vystavby Schwanzova pala ce a do poca tku jeho existence (za v–r 16. az 1. pol. 17. stoletı), pomineme-li ovsem recentnı ž pravy dvorku a inz enyrske sıt–. Ze za v–ru 16. stoletı a poca tku 17. stoletı pocha zejı tri odpadnı jımky (s.j. 503, 504, 505=506=532). Z hlediska hmotne kultury na lez ı zvla stnı vyznam jımce 531, z jejız vypln– byly vyzvednuty male fragmenty pozlaceneho skla a ktera zanikla jest– pred vystavbou za padnı arka dy v roce 1611. V ra mci stavby teto ca sti arka dy byl proraz en take maly sklıpek ze sklepnı mıstnosti 01.17, jehoz za kladove zdivo m–lo za ž kol ca stecn– staticky zajisÚovat dva ze sloupu. Puvodnı architektonicky projekt Schwanzova pala ce zahrnoval patrn– i vystavbu prvnıho skutecneho zd–neho za chodu v za padnı ca sti dvora. Jednalo se o vykop s.j. 504, o rozm–rech 3,2 x 3,2 m a hloubce cca 7m, s vyzd–nymi st–nami 927, 902, 903, 904=912, 905=919, 906, 907. Nadzemnı konstrukce nebyla zachycena. “Za chodť vsak zanikl jest– v prub–hu 17. stoletı, coz dokla dajı cetne na lezy ze za sypu. Do 17. stoletı nakonec patrn– spada i vystavba kamenne studny (s.j. 951) ve vychodnı ca sti dvora, ktera byla ovsem pouze ovzorkova na. V podstat– samostatnou stratigrafickou situacı byl odkryv pozustatku drevohlin–neho suterenu ve vychodnı ca sti dvorku a v mıst– prujezdu. Vyzkum teto ca sti byl realizova n velice rychle a v n–kolika ž secıch v na vaznosti na stavbu, coz m–lo vliv i na vypov–dnı hodnotu zıskanych informacı. Zvla st– shorele konstrukce a podlahove ž pravy nebyly preparova ny a dokumentova ny v odpovıdajıcı kvalit–.

90

Drevohlin–ny suteren SSJ 2 (s.j. 600=601=560=565=568) byl umıst–n v prednı ca sti parcely, jez byla v pozd–jsıch obdobıch z v–tsı ca sti zastav–na. I pres tuto neprıznivou skutecnost se podarilo rekonstruovat jeho cely pudorys. Sklep byl obdelne dispozice o strana ch cca 7 m (S-J) a 17,5 m (Z-V), do tehdejsıho terenu byl zahlouben 2,2 az 2,5 m. Z predpokla dane celkove plochy sklepa (120 m2), bylo prozkouma no cca 48 m2, coz je asi 40 %. Vstup byl resen lichob–z nıkovitou sachtou o rozm–rech 2,2 m (S-J) a 1,6 m (Z-V), umıst–nou pribliz n– pri stredu, vn– za padnı st–ny. Sv–tlost vstupu cinila cca 2 m, ve vnitrnıch rozıch byly vypreparova ny pozustatky drev–nych za rubnı vrat se z eleznym kova nım. Konstrukce st–n sklepa a vstupu byla resena vodorovn– skla danymi prkny zaprenymi za svisle kuly. Tato situace byla dokumentova na pri za padnı hran–. Ve strednı ca sti stavby byl prostor sklepa rozd–len prıckami z prken na koje. Podlahu tvoril mısty az n–kolikacentimetrovy vıcevrstvy jılovity na slap, do ktereho byla vyhloubena rada kulovych jamek. N–ktere ze sloupovych a kulovych jam umıst–nych v podlaze patrn– souvisely s konstrukcı stropu a prızemı. Na podlaze byly vypreparova ny i pozustatky z elezne obruce (ze soudku ?) o prum–ru 0,25 m a spa lene dno drev–ne na doby o prum–ru 0,36 m. Protoz e se pod podlahovym na slapem nalezaly i starsı objekty, lze predpokla dat, z e se jednalo nejmen– o druhou fa zi domu. Propa lene st–ny, zuhelnat–le konstrukce, uhlıkata vrstva na podlaze a vıce nez pul metru mocna mazanicova destrukce jednoznacn– prokazujı konecny za nik domu poz a rem. Na lezy keramiky z destrukce poz a r casov– radı n–kdy do tretı ctvrtiny 13. stoletı. Vznik drevohlin–neho domu lze zasadit n–kdy do poloviny 13. stoletı. Vznik stavby lze s urcitou tolerancı datovat pomocı absolutnıch dat zıskanych dendrochronologickou analyzou zuhelnat–lych drev. Vzorek dreva 408 (po roce 1243) byl nalezen v puvodnı poloze a jednalo se o fragment rohoveho op–rneho sloupu v severoza padnım kout– suterenu. Vzorek 412 (po roce 1260) byl vyzvednut z poz a rove vrstvy (s.j. 247) a jednalo se o fragment tra mu patrn– v druhotne poloze, ktery snad pocha zel ze stropnı konstrukce suterenu (Dvorska ý Merta ý Peska 2001, 31-39). V kra tkem casovem odstupu byly pri jiz nı st–n– zanikleho suterenu postaveny tri kamenne sklepnı prostory (s.j.. 970, 981, 973=974), coz potvrzujı na lezy malty z nejvyse poloz enych vrstev za sypu. Stejnou maltou bylo spojova no i zdivo t–chto sklepu, jez ca stecn– narusily i jiz nı st–nu vyhoreleho domu. Deprese vznikla po suterenu vyhoreleho domu byla definitivn– zasypa na az po vzniku t–chto sklepnıch prostor. Jest– v za v–ru 13. stoletı byla do prostoru t–chto za sypu vyhloubena odpadnı jımka, ktera patrn– velice za hy zanikla (s.j. 630). Patrn– s rozd–lenım m–stist– na dv– parcely n–kdy mezi lety 1300 az 1343 souvisı vystavba sklepa a domu v severnı polovin– pri cele parcely (s.j. 975).

Pr ehled vyzkumu43 (2001) Vsechny mladsı archeologicke situace v prostoru prujezdu byly zniceny jiz vystavbou Schwanzova pala ce a novodobeho parovodu. Prvnım prekvapivym odhalenım, ktere archeologicky vyzkum prinesl, byla skutecnost, z e puvodnı ž roven terenu z obdobı poca tku m–sta se do soucasnosti tem–r nezm–nila. Dnesnı dlaz ba je o pouhych 20-30 cm vyse nez tehdejsı povrch dvorku. Nejstarsımi na lezy jsou zlomky keramiky z poca tku 13. stoletı; pocha zejı ze za sypu n–kolika odpadnıch jımek a sıdlistnıch jam. Do tohoto obdobı spada i prvnı drevohlin–na stavba, jejız pozustatek reprezentuje maly zahloubeny sklıpek o rozm–rech 2,28x2,4 m a hl. 2,16 m. Z pısemnych pramenu vıme, z e v prvnı polovin– 14. stoletı zaujımala dnesnı parcela patrn– dv– goticka m–stist–, ktera pred rokem 1354 koz esnık (pozd–ji obchodnık) Jindrich Fuchs scelil v jeden majetek. Pon–vadz z tohoto obdobı bylo pred stavebnı rekonstrukcı objektu zna mo pouze n–kolik fragmentu gotickych zdı, ktere jsou dnes souca stı pala ce, bylo zajımave sledovat, zda archeologicky vyzkum prisp–je k objasn–nı nejstarsıho stavebnıho vyvoje. Vysledky vyzkumu zcela predcily oceka va nı. Pri ulicnı linii ve strednı ose m–stist– byl dokumentova n rozlehly zahloubeny sklep se vstupem ze dvora o plose cca 120 m2. Z nadzemnıch konstrukcı domu se nic nezachovalo, na za klad– zahranicnıch analogiı vsak muz eme predpokla dat az jednopatrovou drevohlin–nou (napr. hra zd–nou) konstrukci se sedlovou strechou. Podsklepeny dum vznikl n–kdy mezi lety 1243 az 1260 a zanikl poz a rem jiz v za v–ru 13. stoletı. Ze zachycene situace je zcela zrejme, z e se v tomto obdobı jednalo o jedinou parcelu. Puvodnı drevohlin–na konstrukce domu jiz nebyla obnovena. Na mısto nı byly velice za hy vystav–ny pri jiz nı hran– m–stist– tri sklepnı prostory, ktere plosn– odpovıdaly rozloze vyhoreleho domu a respektovaly jeho jiz nı st–nu (s.j. 970, 981, 973=974). K rozd–lenı m–stist– na dv– parcely mohlo dojıt; n–kdy mezi lety 1300 az 1343; dokladem teto uda losti muz e byt vystavba sklepa a domu pri ulicnı linii v cele parcely (s.j. 975). Vzhledem ke znicenı vsech gotickych nadzemnıch konstrukcı pri vystavb– Schwanzova pala ce muz eme v soucasnosti pouze spekulovat o spojenı severnıho i jiz nıho domu po op–tovnem scelenı m–stist– obchodnıkem Heinrichem Fuchsem v polovin– 14. stoletı. Jest– v prub–hu 14. stoletı byl dostav–n nadzemnı zadnı trakt jiz nıho domu a o n–co pozd–ji jej na sledoval taktez nepodsklepeny zadnı trakt severnıho domu (jiz nı trakt - s.j. 978 a severnı trakt s.j. 921). V prub–hu 15. az 16. stoletı bylo zdivo zadnıho traktu jiz nıho domu podezd–no a tehdejsı sklep byl rozsıren o dv– nove prostory (s.j. 979). Vystavba Schwanzova pala ce znamenala definitivnı za nik goticke podoby domu. Nadzemnı konstrukce byly sice zcela zboura ny, ale puvodnı sklepy byly ca stecn– zaclen–ny do nove stavby.

Petrov 3, parc. c. 344 [akce A13/2001] Prova d–na akce souvisı s rekonstrukcı objektu c. p. 3 na Petrov–. Dosud nebyla ukoncena a pokracuje i v roce 2002 (Procha zka 2001).

Obr. 20. Petrov 3 (A13/2001), pozdnš stredovška mıstnost v suterenu domu. Petrov 3 (A13/2001), Sp“tmittelarterlicher Raum im Unergeschoss des Hauses.

Historie domu nebyla zatım zcela objasn–na ani v ra mci provedeneho SHP (Ambroz 1997; za kladnı ž daje Samek 1994, 139). Z dochovanych dokladu vyplyva , z e jest– na sklonku 18. stol. byly dum c. 3 a sousednı 4 (c.p. 273) odd–leny. Na vedut– Bayera a Zeisera z r. 1645/1646 je vedle prestav–ne basty jednotraktovy, stıtov– orientovany dum, ktery lze povaz ovat za predchudce nyn–jsıho c. 3. Na pla nech z r. 1784 a 1794 je dum c.o. 3, zde oznaceny jako c. 23, zjevn– odd–len od sousednıho c. 4 (c. 22). Ovsem jiz na Pluthov– pla nu okolı z r. 1824 stejn– jako na jinem soudobem zam–renı z tehoz roku jsou c. o. 3 a 4 spojeny (na poslednım jako c. 273), totez platı pro pla n stabilnıho katastru z r. 1825 (bez oznacenı) a jiny z r. 1842 (zde tez jako c. 273; vsechny citovane pla ny vyjma stabilnıho katastru viz u Ambroz 1997, 8 - 13). Kaz dopa dn– r. 1874 byl z v–tsı severnı ca sti vychodnıho krıdla tohoto domu vyclen–n radika lnı prestavbou dnesnı c.p. 621 jako dum choralistu (dnes parc.c. 344). Zadnı ca st objektu si prinejmensım v suterenu zachovala puvodnı ra z a zustala spojena s domem c. p. 273. V souvislosti s postupem rekonstrukcnıch pracı se akce dosud omezila na archeologicky dohled pri sniz ova nı podlah a dokumentaci odkrytych a “zprıstupn–nychť zdı. Pri vyboura nı jedne ze zazdıvek byl zıska n soubor ran–gotickych prvku pocha zejıcı pravd–podobn– ze zbourane starsı fa ze kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, z e akce i nada le pokracuje, nebyly zıskane poznatky dosud souborn– vyhodnoceny. Zcela nepochybn– vsak

91


akce ve svych vysledcıch prinese cenne informace ke stavebnımu vyvoji jmenovaneho domu. Jiz nynı lze vsak rıci, z e dum pocha zı n–kdy z obdobı 15. ci 16. stoletı. Radnicka, parc. c. 430 [akce A16/2001] V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť byla v rıjnu 2001 provedena dokumentace sondy na ulici Radnicke (Zubek 2002b).

Obr. 21. ulice Radnicka (A16/2001), situovanı zkoumane sondy v ramci zastavby. Radnicka Str. (A16/2001), Lage des Schurfschachtes. Sledovana sonda byla umıst–na ve vozovce na Radnicke ulice pri c. 7. Dany prostor byl ve stredov–ku souca stı Brn–nske ctvrti (Quartale Brunnense). Ulice tehdy nesla na zev Ostruz nicka ci Ostroz nicka (platea Calcariatorum), od roku 1770 Prednı Radnicka (Vordere Rathausgasse), od 1794 Dolnı Radnicka (Untere Rathausgasse) a od roku 1867 pripadl ulici dnesnı na zev Radnicka (Rathausgasse). Ve stredov–ku se jednalo o pom–rn– “lukrativnıť prostor, kde ocen–nı m–stisÚ patrilo k nejvyssım ve m–st–. (Flodrova 1997, 198, Vicar 1965, 258, 275). Archeologicke situace v sond– byly v podstat– beze zbytku poniceny recentnımi vykopy a inz enyrskymi sıt–mi. Aktivity z obdobı stredov–ku byly zachyceny pouze na za padnım profilu. Na pribliz n– 0,40 m silny pudnı typ (s.j 111) nasedalo stredov–ke komunikacnı souvrstvı.

Panska 2-6, [akce A37/2001] V souvislosti s rekonstrukcı objektu Pa nska 2-6, na m–stı Svobody 14 byl v prub–hu m–sıce brezna proveden za chranny archeologicky vyzkum v prostoru dvorku (Merta ý Peska 2001b). Zkoumany prostor je jedinou plochou se zachovanym archeologickym terenem v ra mci objektu domu

92

Pa nska 2-6 a proto mu byla v–nova na zvysena pozornost. Archeologicky teren na zbyle ca sti parcely byl znicen jiz poca tkem 20. stoletı pri stavb– sklepu dnesnıho domu. Z hlediska historicke topografie se zkoumana plocha nacha zı v centru historickeho ja dra m–sta na na roz ı n–kdejsıho Dolnıho trhu (na m–stı Svobody) a ulice Pa nske. Zkoumany prostor se nacha zı ve dvornı ca sti n–kdejsıho stredov–keho m–stist–.

Obr. 22. Panska 2-4 (A37/2001), rozmıstšnı jımek ve dvorku domu. Panska 2-4 (A37/2001), Lage der einzelnen Kloaken im Haushof. Terennı vyzkum se omezil na zacist–nı plochy dvorku a dokumentaci zjist–nych archeologickych situacı. Po zacist–nı zkoumane plochy se mezi recentnımi inz enyrskymi sıt–mi podarilo dokumentovat fragmenty p–ti odpadnıch jımek zahloubenych do sprasoveho podloz ı (hornı ca sti jımek byly jiz v minulosti odt–z eny). Az na jednu vyjimku vsechny pokracovaly hloub–ji pod ž roven snız eneho povrchu dvorku. Jine nez odpadnı aktivity se vyzkumem zachytit nepodarilo. Z vyplnı jımek byly zıska ny mensı celky keramiky datovane do 13. az 16. stoletı. ď dolnı8, [akce A46/2001] V souvislosti s rekonstrukcı a dostavbou objektu U dolnı 8 byl uskutecn–n v breznu 2001 zjisÚovacı archeologicky vyzkum predcha zejıcı vystavb– novych gara z ı (Kova cik ý Merta 2001). Na zjisÚovacı vyzkum nava zal pozd–ji za chranny archeologicky vyzkum, ktery je v soucasnosti ve fa zi zpracova nı (Holub ý Merta 2002).


Obr. 23. ď dolnı 8 (A46/2001), novovška studna v zahradš domu. ď dolnı Str. 8 (A46/2001) - neuzeitlicher Brunnen im Garten des Hauses. ZjisÚovacı sondy byly situova ny v zahrad– predm–tne parcely, ktera lez ela vn– predpokla daneho stredov–keho ja dra, severoza padn– od n–j. V t–chto mıstech se nacha zelo jiz od obdobı vrcholneho stredov–ku predm–stı Brna zvane S va bka. Ve 14. az 17 stoletı se nazyvalo platea Svevorum, Schwabengasse, v roce 1915 pak Erzherzog Eugenstrasse a v roce 1918 U dolnı (Flodrova 1997, 256). Osıdlenı bylo va za no na vodotec (m–stsky potok), ktery v t–chto mıstech protekal sm–rem k historickemu centru a v novov–ku po Maresov– ulici a da le pak sm–rem k na m. 28. rıjna, do Pona vky (Drımal 1968, 81). Geologicke podloz ı zde predstavuje spras a na nı vyvinuty pudnı typ. K nejstarsım antropogennım aktivita m na lokalit– na lez ı vrstva 110 obsahujıcı stredov–ky materia l datovatelny do obdobı 13. ý 16. stoletı. Vrstvu interpretujeme jako vysledek prırodnıch splachu, ci spıs intenzivnı stredov–ke zem–d–lske cinnosti v prostoru pred m–stskymi hradbami. Da le zde byla zachycena planyrka 108, dle keramiky pocha zejıcı z obdobı kolem prelomu 16./17. stoletı. Novov–ke stavebnı aktivity jsou doloz eny terennımi ž pravami (s.j. 101, 102, 104, 105, 106, 107), zdmi a podlahami sta vajıcıho objektu. Zmın–ne aktivity probıhaly v baroku, predevsım pak v za v–ru 19. stoletı, z ktereho pocha zı dnesnı za stavba parcely.

Blok 32 [akce A56/2001] V souvislosti s “projektem stavebn–-historickeho vyvoje a zprıstupn–nı domu v ulicnım bloku 32ť byl uskutecn–n v m–sıcıch dubnu az cervnu 2001 za chranny archeologicky vyzkum spocıvajıcı v dokumentaci 10 vyhloubenych sond (Peska 2002b).

Obr. 24. Blok 32 (A56/2001), lokalizace jednotlivych sond. H“userblock 32 (A56/2001), Lage der einzelnen Schurfsch“chte. Domovnı blok 32 je vymezen dnesnımi ulicemi Jakubska , Ceska , Rasınova a na m–stım Svobody. Vsechny sondy byly poloz eny v prostoru soucasne vozovky ulic Ceska (drıve Frohlichgazz ý Vesela , Rudolfsgasse ý Rudolfova), Jakubska (drıve take Beim S. Jakob ý U sv. Jakuba, Pfarrgasse - Farnı) a Rasınova pri hranici domovnıho bloku 32. Soucasna za stavba bloku 32 respektuje pouze ca stecn– historickou situaci. Starsı stredov–kou parcelnı hranici (resp. ulicnı frontu) lze vysledovat v prostoru ulice Ceske, v za padnı ca sti ulice Jakubske a ve front– domu situovanych do na m–stı Svobody. Zcela za sadn– byla zm–n–na vychodnı ca st domovnıho bloku. Na prelomu 19. a 20. stoletı zde byla starsı za stavba zboura na a puvodnı mala ulicka rozsırena na ž kor zbouranych domu. V minulosti nesla ulicka ruzna jmena, ktera vsak nicmen– vz dy presn– vyjadrovala jejı posla nı ý Todtegasschen, ulicka Mrtvych, tez Smrtna , Umrlcı, Hrbitovnı, posleze i Kostelnı ý neboÚ spojovala dnesnı na m–stı Svobody se starym m–stskym hrbitovem kolem kostela sv. Jakuba. Nov– vznikla ulice dnes nese na zev Rasınova (Flodrova 1997, 200). U vychodnı ca sti domovnıho bloku se pozastavıme podrobn–ji, protoz e n–kolik sanacnıch sond zachytilo dnes jiz neexistujıcı historickou za stavbu v tomto prostoru. Pro polovinu 14. stoletı ma me v za padnı ca sti ulicky Jakubske zna mu pouze jednu pom–rn– velkou parcelu uva d–nou jako Obransky dvorec (Obersezzine). Roku 1465 je jiz jako vlastnık uva d–n kartuzia nsky kla ster v Kra lov– poli, ktery zustal drz itelem domu az do 19. stoletı (Vicar 1965, 263; Borovsky 2000, 13-35). Na na roz ı Jakubskeho na m–stı v sousedstvı domu kra lovopolske

93


kartouzky byla vystav–na jest– v prub–hu stredov–ku kaple sv. Morice, zbourana az v souvislosti s proraz enım Rasınovy trıdy na prelomu 19. a 20. stoletı. Za klady kaple odhalily dv– sondy, ktere zde byly poloz eny v ra mci pruzkumu domovnıho bloku 41 (Jakubske na m–stı). V soucasnosti je archeologicky vyzkum bloku 41 ve fa zi zpracova nı (Merta ý Peska ý Zubek 2001). Prostor do n–kdejsı Hrbitovnı ulice zaujımal farnı hrbitov, dıl prilehajıcı ke kapli sv. Morice byl po zrusenı hrbitova v roce 1784 proda n kartouzskemu dvoru. Podle O. Vicara byla puvodn– v prostoru teto ca sti hrbitova i m–sÚ anska za stavba, vykoupena zrejm– jest– ve stredov–ku za ž celem rozsırenı mısta pro pohrbıva nı. Pro rok 1348 zde O. Vicar uva dı ctyri m–stist–, patrıcı Va clavu Cechovi (Wanko Boemus), slanari Konra dovi (Chunczlinus salczkouffel), soustruz nıku Mikula si Glaubovi (Nicolaus Glaub calcariator) a jakesi Helfterinn–. Jsou to m–stist– v B–hounske ctvrti (Quartale Cursorum) oznacena Vicarem cısly 25, 26, 10, 11. Na roz ı Hrbitovnı ulicky a Dolnıho trhu (na m–stı Svobody) zaujımala v minulosti jedina , pom–rn– siroka parcela, pro rok 1348 je zde uva d–n kamenny dum (domus lapidea), jehoz majitelem je Engelprecht Moc (Engelprecht Motscho; Vicar 1965, 281). Od roku 1621 byl tento dum v majetku Lichtenstejnu a v literature o Brn– je zna my jako Lichtenstejnsky pala c (blız e k topografii pala ce Peslova 2002). V ra mci domovnıho bloku i v jeho t–sne blızkosti prob–hla v minulosti jiz rada archeologickych vyzkumu. Poca tkem 90. let byl proveden plosny vyzkum v prostoru parcely Jakubska 4 (Himmelova ý Procha zka ý Kundera ý Unger 1993, 85-88). Dalsı vyzkum se uskutecnil v letech 1997/1998 v prostoru Rasınovy 4 (dnesnı pojisÚovna Kooperativa) a zachytil Hrbitovnı ulicku s ca stı hrbitova a na roz ı renesancnıho lichtenstejnskeho pala ce (Merta 1999a). V uplynulych letech byly sondova ny, v ra mci pruzkumu domovnıch bloku 31, 33, 42, take vozovky ulic Jakubske, Ceske a Rasınovy (Merta ý Kova cik - Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 77-82). V soucasnosti probıha pruzkum bloku 41 (Jakubskeho na m–stı), jenz zahrnuje i tri sondy v mıstech, kde sta vala kaple sv Morice (Borovsky 2001, 274 n, Merta ý Peska - Zubek 2001). Domovnı blok se nacha zı na mırnem svahu, ktery pozvolna klesa jiz nım sm–rem k na m–stı Svobody. Z hlediska reliefu lokacnıho terenu vyzkum prinesl radu upresnujıcıch vyskopisnych informacı, zvla st– z prostoru Rasınovi ulice. I kdyz bylo v sonda ch B1, A5, A6 dokumentova no pouze sprasove podloz ı (s.j. 101), lze predpokla dat ž roven puvodnıho terenu cca 0,5 m pod soucasnym povrchem. Tato ca st ulice tedy vıcemen– kopıruje stredov–ky teren. Blız e k na m–stı Svobody vsak puvodnı teren klesa vyrazn–ji, nez je tomu dnes, v sond– A1 je pudnı typ (s.j. 100) umıst–n az

94

v ž rovni 1,8 m pod vozovkou. Holocennı pudnı typ tvoreny cernohn–dou humoznı hlınou tzv. cernozemı byl dokumentova n take v sonda ch C1 a C2 cca 0,75 m pod vozovkou. Nejstarsı osıdlenı zachycene vyzkumem reprezentuje zahloubena odpadnı ja ma z poca tku 13. stoletı zachycena sondou A1 v prostoru na m–stı Svobody. Ja ma (s.j. 502) byla nepravideln– kruhoveho tvaru a jejı zahloubenı do puvodnıho terenu (pudnıho typu s.j.100) cinilo cca 1,7 m. Vypln ja my byla siln– zvodn–la a organickeho puvodu (s.j. 182, 183). Stredov–ke komunikacnı ž pravy ulice byly dokumentova ny v sonda ch C1 a C2. Situace v sond– C2 naznacuje, z e prostor ulicnı komunikace byl jest– v prub–hu 13. stoletı cist–n a rozbahn–ny povrch ulice odstran–n (pravideln– odstranova n ?). Z hlediska historicke topografie byl ucin–n zajımavy objev v sond– B5 umıst–ne ve vozovce ulice Jakubske. Sonda odhalila vychodnı st–nu gotickeho sklepa s prilehlym nadzemnım prujezdem, reprezentovanym patkou za padnıho ost–nı vjezdu z ulice (s.j. 900, 901). Pod recentnımi ž pravami terenu, starsı dlaz bou a inz enyrskymi sıt–mi (s.j. 102, 103, 105, 107, 108, 109) byla v sond– odhalena velice zajımava archeologicka situace. Nejstarsı sıdlistnı aktivitu predstavuje ja ma 500 (vypln– 115 az 120). Hornı hrana byla znicena zdmi 900, 903, 904 a dolnı hranu se podarilo zachytit pouze v rezu. Protoz e se za syp nacha zel v celem prostoru mezi zdmi 900, 903, 904, lze predpokla dat, z e dolnı hrana probıhala ve sm–ru za pad-vychod a v za padnı ca sti byla narusena vystavbou zdi 900. Charakter za sypu nenaznacuje odpadnı funkci, ale ž celove zasypa nı pote, co objekt doslouz il (za syp 120 sesta va z pudnıho typu a je tem–r sterilnı, na n–j naseda planyrka 119). Vzhledem k plochemu dnu a hloubce, ve ktere se toto dno nacha zı (cca 1,6 m pod ž rovnı puvodnıho terenu), muz eme usuzovat na zahloubeny obytny prıpadn– hospoda rsky objekt (suteren drevohlin–neho domu?). Na lezy keramiky zasazujı jeho za nik jest– do 1. poloviny 13. stoletı. I kdyz v sond– nema me dokumentova n pudnı typ, muz eme neprımo povrch odhadnout na za klad–: 1) komunikacnıch vrstev 111-114, 106; 2) predza kladu zdi 900; 3) ž rovn– pudnıho typu zna me z okolnıch sond A3, A4, B1, D2 zkoumanych v ra mci bloku 42 (Merta ý Kova cik - Peska ý Procha zka ý Sadılek 2001, 77-78) a sondy B6 zatım nepublikovaneho bloku 41 (Merta ý Peska ý Zubek 2001). Po za niku objektu (2. pol. 13. stoletı ?) bylo vystav–no zdivo 900. Za kladova spa ra umıst–na cca 2,0 m pod ž roven tehdejsıho terenu naznacuje, z e se zrejm– jedna o vn–jsı stranu vychodnı st–ny kamenneho gotickeho sklepa. V nadzemnı ca sti je k vychodnımu lıci prizd–na patka porta lu s krinoidoveho va pence (s.j. 901). Zrejm– jde o za padnı ost–nı porta lu prujezdu, ktery prilehal ze za padnı strany ke gotickemu sklepu. K zazd–nı tohoto prvku bylo uz ito vyrazn– odlisne malty (jemne sv–tle

Pr ehled vyzkumu43 (2001) sede) nez te, ktera byla preva z n– pouz ita pri vystavb– zdi 900 (hruba oranz ova ). Male cocky sv–tle sede malty se vsak ojedin–le nacha zejı i v ra mci tohoto liteho zdiva, coz dokla da , z e se jedna o jedinou stavebnı fa zi. Zhruba v ž rovni predza kladu zdiva 900 se nacha zı souvrstvı (s.j. 106, 112 az 114) st–tovych ž prav prujezdu (?) prekryvajıcı starsı objekt 500. Na tomto souvrstvı lez ı poz a rova vrstva 115, ktera muz e mıt souvislost s ohorelym vn–jsım lıcem nadzemnıho zdiva 900. Zrejm– az v novov–ku (pozdnım stredov–ku ?) byla z gotickeho sklepa vychodnım sm–rem proraz ena nova prostora (s.j. 904=905). Protoz e ž roven noveho sklepa sahala patrn– pod za klad 900, byla provedena jeho podezdıvka (s.j. 905). S podezd–nım souvisı i zasypany vyhloubeny prostor pod tımto za kladem (s.j. 501 a 121). V novov–ku (pozdnım stredov–ku) byla zrejm– provedena i zazdıvka prujezdu 903. Zdivo 902 snad souvisı s prestavbou prucelı gotickeho domu do Jakubske ulice, ktery je od 15. stoletı v drz enı kra lovopolske kartouzky. Nepochybn– se jedna o dum Jana z Hradist–, jenz v 15. stoletı presel do majetku kartuzia nskeho kla stera v Kra lov– Poli.

St–na jineho zd–neho gotickeho sklepa byla dokumentova na take v sond– A2 v prostoru ulice Rasınovy (s.j. 909). V ž rovni cca -1,7 m pod soucasnou vozovkou byla zachycena koruna zdiva nezna meho zasypaneho sklepa. Nejstarsı ca stı prostory bylo zdivo 909, vychodnı st–na puvodnıho gotickeho ja dra pocha zejıcıho nejpozd–ji ze 14. stoletı, zd–neho preva z n– ze slepencu Old Red na z lutou hrubou va pennou maltu. Puvodnı podlaha tohoto sklepa se nacha zela cca 3,8 m pod soucasnym terenem. Zrejm– v obdobı pozdnı gotiky byla k vychodnı st–n– 909 prizd–na prıcka 914 ze smıseneho zdiva obsahujıcı take vysoke goticke cihly a druhotn– uz ite architektonicke prvky. Pozd–ji byl puvodn– plochostropy sklep sklenut (s.j. 922). Zdiva 910 az 913 souvisı jiz s vystavbou noveho (renesancnıho ci baroknıho ?) sklepnıho prostoru, do ktereho se vstupovalo ze starsı sklepnı mıstnosti vymezene zdmi 909 a 914. Konstrukce 910 a 913 tvorı spalety pruchodu, kterymi byl upraven pruraz zdivem 909. Zdiva 911 a 912 tvorı obvodove st–ny nove sklepnı prostory, ktera byla v ra mci vyzkumu podzemı vyklizena pouze ca stecn–. Na lezy ze za sypu dokla dajı, z e sklepnı prostory slouz ily az do zboura nı lichtenstejnskeho pala ce na konci 19. stoletı. Dokumentovane goticke zdivo sklepa patrn– na lez ı domu uva d–nemu ve 14. stoletı jako "domus lapidea", ktery byl ve vlastnictvı Engelprechta Moce a od 17. stoletı patril Lichtenstejnum. Z lichtenstejnskeho obdobı pocha zı mladsı dokumentovane prestavby a rozsırenı tohoto sklepenı (s.j. 910 az 914, 922). Nezna ma sklepnı prostora byla odhalena take sondou A3 v prostoru vozovky ulice Rasınovy. Pod recentnımi za sypy inz enyrskych sıtı v ž rovni 0,75 m zde bylo odhaleno novov–ke jihovychodnı na roz ı sklepa (?), s podlahou v ž rovni 1,9 m (s.j. 906=907). Jednalo se o smısene zdivo, ktere muz eme dle jeho charakteru datovat do obdobı pozdnı gotiky, prıpadn– renesance. Za syp nebyl pecliv– sledova n, takz e nema me k dispozici z a dny datacnı materia l. Dalsı novov–ka za kladova zdiva, prıpadn– zasypane sklepnı prostory byly dokumentova ny i v sonda ch A4 a A6, jejich presnou interpretaci vsak muz eme provest, stejn– jako u sklepa v sond– A3, pouze za predpokladu podrobneho pruzkumu archivnıch fondu.

Obr. 25. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28 (A64/2001), zkoumana plocha vyznacena srafovanš. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28 (A64/2001), Grabungsfl“che schraffiert.

V sond– B1, v prostoru ulice Rasınovy, byla v ž rovni cca 1,0 m odhalena studna (s.j. 919) o prum–ru 1,45, ktera byla ca stecn– vystav–na z druhotn– pouz itych gotickych architektonickych prvku (z eber a kva dru). Vznik lze tedy zasadit n–kdy do obdobı pozdnı gotiky prıpadn– renesance (15. -16. stoletı). Zasypa nı studny prob–hlo jiz v 1. polovin– 17. stoletı, coz spolehliv– dokla da soubor keramiky vyzvednuty z vypln– 130. Dna studny nebylo dosaz eno ani v ž rovni 5,0 m pod povrchem soucasneho terenu. N–kdy v prub–hu 17. - 18.

95

Pr ehled vyzkumu43 (2001) stoletı byla zanikla studna ca stecn– narusena vystavbou za kladoveho zdiva (s.j. 920), ktere patrn– na lez elo vychodnı st–n– dvornıho traktu domu kra lovopolske kartouzky (s.j. 920). Za v–rem muz eme konstatovat, z e prostor ulic Jakubska a Rasınova skryva zachovane za klady stredov–kych domu zbouranych na prelomu 19. a 20. stoletı a relativn– neporusenou archeologickou situaci. V prıpad– v–tsıch stavebnıch za sahu do soucasneho terenu by m–l rozhodn– prob–hnout plosny archeologicky vyzkum. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28, parc. c. 228, 229, 230, 234/2 [akce A64/2001] V souvislosti s vystavbou objektu Josefska 7 a 9 se ve dnech 24.7. ý 4.9. 2001 uskutecnil za chranny archeologicky vyzkum (Zubek 2001c). V ca sti plochy, ktera byla zemnımi pracemi zasaz ena nejvıce, prob–hl jiz drıve archeologicky vyzkum (kod akce - AU2/90), dosud vsak nezpracovany do podoby na lezove zpra vy (viz Procha zka 2000, 31, 55-57). Plocha provedeneho vyzkumu prileha ke sta vajıcımu domu Josefska 5 a je sevrena ulicemi

Josefskou a Novobranskou. Danym prostorem probıhala od 13. stoletı m–stska hradba, ktera se tu v reliktu zachovala dodnes. Ca st zkoumane plochy (pri Novobranske ulici) se tudız nacha zela mimo hranice vlastnıho stredov–keho m–sta (slo o prostor parka nu). Druha ca st (pri ulici Josefske) se potom primykala k jmenovane hradb– zevnitr. Tato ca st na lez ela ve stredov–ku k M–nınske ctvrti (Quartale Menesense). Stredov–ka parcelnı sıÚ a struktura za stavby je konkretn– ve zkoumanem prostoru v podstat– nezna ma , historicke prameny neposkytly moz nost presn–jsı rekonstrukce. V danem mıst– prameny jmenujı pouze “omnes alii de platea Bohemorumť. S lo o chudsı (okrajovou) ca st m–sta, kde se cena m–stisÚ m–la pohybovat na spodnı hranici (viz Vicar 1965, 242-283). Vıme da le, z e ulice Josefska se tehdy nazyvala Ceska (platea Bohemorum) (Flodrova 1997, 102). Geomorfologicky se lokalita nacha zı na mırnem svahu, ktery se ta hne v podstat– od petrskeho na vrsı sm–rem k vodoteci Pona vky. Sta vajıcı nadmorska vyska zkoumane plochy byla cca 214,46 (v prostoru navysenı na ž roven zachovalych reliktu stredov–ke hradby) a 211,71 m. n.m. (v prostoru vn– hradby pri ulici Novobranske).

Obr. 26. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28 (A64/2001), profil zachycujıcıstratigrafii lokality od doby bronzove po vrcholny stredovšk. Josefska 7, 9/ Novobranska 24, 26, 28 (A64/2001), Schichtenfolge des Fundorts von der Bronzezeit bis zum Hochmittelalter.

96

Pr ehled vyzkumu43 (2001) Konkretnım predm–tem terennı ca sti vyzkumu byl dohled nad prova d–nymi zemnımi a vykopovymi pracemi a plosny odkryv archeologickych situacı v rozsahu pla novaneho sniz ova nı terenu. Specia lnım ž kolem byla dokumentace stavbou na sledn– odstran–nych ca stı stredov–ke m–stske hradby, jejız relikty se v danem prostoru zachovaly do dnesnıch dnu. Plocha stavenist– byla v konkretnıch ca stech snız ena na rozdılnou ž roven, kterou vytycujı nivelety 209,06 a 213,73 m n. m. Archeologicke situace byly zasaz eny v podstat– jen v prostoru nov– budovaneho suterenu pri Josefska 5 a na n–j navazujıcıho koridoru, ktery ho spojuje se sklepem pod Josefskou 7, a da le v prostoru pri ulici Novobranske. V ostatnıch ca stech se sniz ova nı odehra lo pouze v ra mci recentnıch aktivit. Pokud n–ktere archeologicke situace zasahovaly pod za kladovou spa ru budovane stavby, nebyly da le zkouma ny. Archeologicky vyzkum zachytil geologicke podloz ı. Reprezentovala jej sprasova na v–j (s.j. 101), na kterou nasedal pudnı typ (s.j. 100). Ten postupn– precha zel do sprasoveho podloz ı a rovn–z jeho hornı hranice vuci prav–ke vrstv– (s.j. 137) byla dosti nezretelna . Rozlisitelna prum–rna mocnost se vsak dala stanovit na cca 0,30 m. Dokumentovana mocnost sprase je v–tsı nez 2 m. Nejstarsı zachycenou antropogennı aktivitou na zkoumane plose byly doklady pom–rn– intenzivnıho osıdlenı z doby bronzove. Zda se, z e bez vyjimky na lez ejı jejım mladsım obdobım (tedy cca 1300 az 800 pred Kristem). Odkryty byly predevsım ja my pravd–podobn– za sobnı funkce, rozmanite ja my blız e nezna me funkce (snad ve v–tsin– hlinıky) a n–kolik sloupovych jamek. Byla pozorovatelna jista casova fa zovitost osıdlenı. Ukazovaly na ni superpozice jednotlivych jam, ale predevsım to, z e n–ktere z nich byly zcela jasn– po svem zasypa nı prekryty “kulturnıť vrstvou (s.j. 137). Jejı mocnost se pohybovala kolem 0,60 m. Do jejıho povrchu pak byly op–t zahloubeny ja my z doby bronzove. U v–tsiny jam vsak neslo jednoznacn– rıci, zda byly vrstvou 137 prekryty nebo do nı zapust–ny. Dalsı postiz ene doklady osıdlenı daneho prostoru pocha zely az ze 12. stoletı. Reprezentovaly je dv– ja my nezna me funkce (s.s.j. 27 a 46) a relikt vrstvicky (s.j. 228). Nepom–rn– vıce pak bylo odkryto situacı datovanych do 13. stoletı. Jednalo se v–tsinou o vrstvy, v mnohych prıpadech interpretovatelne jako “kulturnıť. Dıky nim se povrch terenu zvysil mısty az o nejmen– 0,70 m. Da le byly zachyceny rozmanite ja my nezna mych funkcı, snad odpadnı ja my a vykopy sloupovych jamek. Vyzdvihnout je potreba zachyceny vysek zahloubeneho suterenu drevohlin–neho domu (s.s.j. 58), ktery zanikl poz a rem, ale predevsım dochovane relikty m–stske

hradby (s.s.j. 28). Ta do area lu m–sta nezahrnula cely prostor osıdleny ve 13. stoletı. N–kolik jam totiz bylo nalezeno prımo pod hradbou i na plose pred jejım vn–jsım lıcem. Ze 14. a 15. stoletı byly zachyceny jen tri ja my nezna me funkce a zahloubena pec na tavenı bronzoviny (s.s.j. 43). Zajımave bylo, z e pec (z 15. stoletı) se nacha zela vn– m–stske hradby, tedy v prostoru parka nu. Z mladsıch obdobı, 16., 17. a 18. stoletı, byly odkryty aktivity nava z kove, vykopy nezna mych funkcı a za zmınku stojı hlavn– dv– odpadnı ja my (jımky, s.s.j. 72 a 76). Z 19. a 20. stoletı byly zachyceny nava z ky, relikty kanalizace a take zbytky domu, ktere se primykaly k vn–jsımu lıci hradby. Shrneme-li strucn– poznatky zıskane provedenym archeologickym vyzkumem, muz eme rıci, z e dany prostor byl poprve sıdeln– atraktivnı az pro lidi z mladsıch obdobı doby bronzove (cca 1300 az 800 pred Kristem). Na sledn– byl osıdlen az ve 12. a 13. stoletı a jeho ca st byla vystavbou hradby zahrnuta do vnitrnıho area lu stredov–keho m–sta. V jeho ra mci se pak jednalo o okrajovou a spıse chudsı ca st. Presnou parcelaci prostoru se nepodarilo z pısemnych pramenu urcit. Samotny archeologicky vyzkum k dane ota zce mnoho jasnych informacı neprinesl. Zachycen byl pouze jeden relikt zahloubeneho suterenu drevohlin–neho domu, a to pouze ve vyseku, ktery neumoz noval rekonstruovat jeho rozm–ry ci orientaci. Jedine, co muz eme rıci, je to, z e zkoumany vysek byl v nejbliz sım bod– vzda len 6,50 m od m–stske hradby. Lze ovsem predpokla dat, z e patricny dum sta l hradb– blız . Svym charakterem pak suteren odpovıda obdobnym subjektum, ktere byly odkryty na ruznych mıstech po celem area lu stredov–keho ja dra m–sta. K vyvoji ve 14. a 15. stoletı pak archeologicky vyzkum prinesl relativn– jen ma lo poznatku. Nejzajımav–jsım se jevı doklad vyrobnı cinnosti v prostoru parka nu. Z obdobı mladsıch potom byly zkouma ny predevsım odpadnı ja my.

Blok 62b [akce A82/2001] V ra mci projektu “Sanace brn–nskeho podzemıť byl proveden v kv–tnu 2001 za chranny archeologicky vyzkum, ktery spocıval v dokumentaci a ca stecne preparaci archeologickych situacı ve trech sonda ch, ktere byly poloz eny ve volnem prostranstvı ulice Pekarske, mezi domy c. 5 a 7 (Peska 2002a). Vyzkum byl situova n v prostoru pred n–kdejsı Brn–nskou branou a z hlediska historicke topografie se zde od zaloz enı m–sta nacha zelo predm–stı situovane pri cest– do osady Stare Brno. Na zev ulice "Peckyn-Backer-Gasse" vznikl pravd–-

97


podobn– nedorozum–nım lidoveho hanliveho na zvu Bekynska , podle bekynı - mnisek kla stera dominika nek (u Sv. Anny). Na mi sledovana hornı ca st ulice se nazyvala "Pred brn–nskou branou - Ante portam Brunnensem". Od roku 1850 se na zev Pekarska pouz ıva po cele jejı delce (Flodrova 1997, 178). Hornı ž sek ulice v ruznych obdobıch nebyl zastav–n, neboÚ se nacha zel v hradebnım a prıkopovem pa smu. Cele osıdlenı ulice prakticky zaniklo pri dobyva nı m–sta S vedy v roce 1645, kdy byly vsechny domy z obrannych duvodu strz eny. Souvisla domovnı za stavba zacına vytva ret ulicnı charakter teto cesty az poca tkem 19. stoletı. Tehdy byla vybudova na silnice od Brn–nske bra ny ke Sv. Ann– a cele ž zemı s Pekarskou ulicı bylo po zborenı bran pripojeno k m–stu (Ha lova -Jahodova 1971, 60-63; Svoboda 2001, 107).

Obr. 27 Blok 62b (A82/2001), lokalizace zkoumanych sond. Hausblock 62b (A82/2001), Lage der einzelnen Schurfsch“chte.

Do na mi sledovaneho prostoru O. Vicar situuje pro polovinu 14. stoletı predm–stske osıdlenı. Zvla st– je to dum Fridlina, ktery m–l dum pred branou Brn–nskou na na roz ı u cesty, kudy se sestupovalo ke svrateckemu na honu. Naproti n–mu byl na roz nı dum zvonare Henzlina, ktery byl pa ty od bra ny. Prvnım, jiz naproti prıkopu, byl dum pergamenıka Ruperta, naproti n–mu nad prıkopem sta l domek reznıka Gota. Za dalsım zastav–nım po prave stran– za Henzlinem a kova rem Janem se jiz sestupovalo do ulice Pekarske (Platea Pistorum ý Peckengazz, tj. dnesnı strednı ca st Pekarske) a da l ke kostelu Vsech svatych, kam se odbocovalo vlevo (Vicar 1966, 234). Vzhledem k tomu, z e v prostoru pred n–kdejsı "brn–nskou" branou nebyl prozatım prova d–n z a dny archeologicky vyzkum a o ž rovnıch puvodnıho terenu jsme zpravova ni pouze na za klad– dılcıch zpra v ve starsı literature, je vysledek zjisÚovacıho vyzkumu velice dulez ity. Zkoumany prostor se nacha zı na pom–rn– prudkem svahu, ktery klesa jiz nım sm–rem k Mendlovu na m–stı. Geologicke

98

podloz ı svahu je tvoreno kvarternı sprasovou na v–jı, na kterou nasedal dnes jiz “pohrbenyť, holocennı pudnı typ.

Obr. 28. Blok 62b (A82/2001), potravinarska pec v sondš A3. H“userblock 62b (A82/2001), Schurfschacht A3, Backofen um 1600. Nejstarsı zachycenou aktivitou byl fragment objektu z 1. poloviny 13. stoletı (sonda A2), va zany na predm–stske osıdlenı kolem cesty vedoucı ke Staremu Brnu. Zahloubeny objekt (s.j. 500) se nacha zel v ž rovni 3,5 az 5 m pod soucasnym terenem. Z vykopu byla zachycena pouze ca st nepravidelne stupnovite severnı st–ny a dno, zahloubenı do puvodnıho terenu (pudnıho typu) bylo vıce nez 1,3 m a delka st–ny vıce nez 1,6 m. objektu. Mohlo se jednat o obytny prıpadn– hospoda rsky objekt zasypany jest– pred polovinou 13. stoletı planyrkou obsahujıcı zlomky maloforma tovych cihel (s.j. 123), pro maly rozsah odkryvu nelze puvodnı funkci presn– interpretovat. V ž rovni 4,1 m se v sond– A2 nacha zelo sprasove podloz ı, pudnı typ byl odstran–n jiz v minulosti, a tak lze pouze spekulovat o puvodnım lokacnım terenu z obdobı poca tku m–sta pribliz n– v hloubce 3 m pod soucasnym povrchem. Ve vsech trech sonda ch bylo dokumentova no mocne souvrstvı z obdobı 16. az 18. stoletı, jez koncı asi 1,5 m pod ž rovnı soucasneho terenu. Souvrstvı ma vyrazny sklon (35Žaz 45Ž) sm–rem k jihojihoza padu a byl z n–j zıska n rozsa hly a cenny soubor keramiky. V ž rovni 3 az 3,3 m byly dokumentova ny komunikacnı vrstvy (s.j. 132, 120, 121), ktere sledujı puvodnı povrch v obdobı raneho novov–ku (A2 a A3). Vzhledem k tomu, z e se nad zmın–nou komunikacnı ž rovnı jiz z a dne dalsı komunikacnı vrstvy nenalezajı, mohla byt hornı ca st souvrstvı vytvorena i jednora zovou terennı ž pravou provedenou n–kdy v 17. prıpadn– 18. stoletı. Impulzem pro za nik osıdlenı a na slednou, rozsa hlou mladsı terennı ž pravu mohlo byt dobyva nı Brna S vedy kdy osıdlenı pri ulici Pekarske takrka zaniklo. Terennı ž pravy nad souvrstvım (cca 1,5 m


pod povrchem) patrn– souvisı az s vystavbou okolnıch domu v 19. a 20. stoletı. V sonda ch A2 a A3 byly v ra mci souvrstvı ze 16 a 17. stoletı zachyceny i zahloubene ja my hospoda rske funkce (s.j. 501 a 502) a cihlova pec sklenuta valenou klenbou, souvisejıcı zrejm– s potravina rskou vyrobou (sonda A3). Cihlova pec byla sklenuta valenou klenbou. Vysoke cihly byly spojova ny jılem a nesou vyrazne stopy opa lenı, vyska klenby topenist– byla pribliz n– 0,5 m a jeho vnitrnı obdelny pudorys m–l velikost 1,1 m x 1,8 m. Vzhledem k ca stecnemu narusenı pece pri t–z b– sondy nelze spolehliv– rıct, odkud byla pec obsluhova na, kana l umıst–ny v zadnı ca sti pece by vsak poukazoval spıse na prostor severn– od sondy. Pec byla vystav–na v za sypech z 1. poloviny 17. stoletı (146, 147, 138 az 143).

2001 zjisÚovacı za chranny archeologicky vyzkum (Merta 2002a). Stavba je situova na v zahrad– predm–tne parcely, ktera lez ela vn– stredov–keho ja dra, severoza padn– od n–j. V mıstech se nacha zelo jiz od stredov–ku predm–stı Brna zvaneho S va bka. Historicka topografie a geomorfologicka situace byla uz priblız ena v predchozı stati o U dolnı 8, ktera se nacha zı pouze n–kolik stovek metru od M–nırny. Terennı vyzkum se omezil na sledova nı prub–hu t–z by stavebnı ja my a na slednou dokumentaci profilu spojenou se vzorkova nım zjist–nych archeologickych situacı.

Prestoz e vyzkum prinesl velice cenne poznatky, zvla st– o prub–hu terenu ve 13. az 17. stoletı, jedna se o znacn– kuse informace. Jakykoli stavebnı za sah v nejbliz sım okolı bude velice zajımavy a muz e nase v–domosti o prostoru pred brn–nskou branou znacn– rozsırit. Lze totiz predpokla dat, z e puvodnı archeologicke situace ze 13. stoletı jsou zde zakonzervova ny pod n–kolikametrovou vrstvou nejruzn–jsıch terennıch ž prav a hospoda rskych aktivit.

Obr. 30. ď dolnı ü mšnırna (A83/2001), pudorys sklepu domu z konce 19. stoletı. ď dolnı Str. ü Umformsstation (A83/2001), Grundriss des Hauskellers aus dem 19. Jh.

Mšnırna ý ď dolnı, parc. 713, 698/1 [akce A83/2001]

Podloz ı predstavuje spras, jejız povrch byl zachycen v rozmezı 3,5 m na severnı stran– stavebnı ja my a 3,9 m na stran– jiz nı. Na n– nasedajı prvnı splachove horizonty ra mcov– datovane do stredov–ku. Nad nimi, respektive v nich se pak vytvorily mısovite ja my nejasne interpretace obsahujıcı v–tsı mnoz stvı rıcnıho st–rku. Jednalo se snad o vymoly vznikle vodnı erozı a na sledn– vypln–ne zminovanym st–rkem, ktery v podstat– po cele dokumentovane plose tvorı vıce ci men– silny horizont jakesi dorovna vky ci zpevn–nı terenu.

V souvislosti s “rekonstrukcı a dostavbou objektu U dolnı ý m–nırnať byl uskutecn–n v kv–tnu

Tento horizont lze interpretovat jako zpevn–nı povrchu splachovych uloz enin oderodovanych

Obr. 29. ď dolnı ü mšnırna (A83/2001), profil zachycujıcı cinnost í mšstskeho potokaÚ ve stredovšku. ď dolnı ü mšnırna (A83/2001), Schnitt durch den (mittelalterlichen) í StadtbachÚ .

99

Pr ehled vyzkumu43 (2001) v dusledku cinnosti “m–stskehoť potoka pro potreby komunikace. Veskerou tuto cinnost lze datovat dıky na lezu bronzove profilovane prezky ra mcov– do vrcholneho stredov–ku (srov. Zubek 2002a, 123 - 153). Stratigraficky mladsı souvrstvı splachovych hlın s.j. 106 bylo pravd–podobn– vytvoreno v dusledku eroznı cinnosti v obdobı novov–ku. Nejmarkantn–jsı pozustatky lidske cinnosti predstavujı relikty sklepnıch prostor m–sÚ anskeho na jemnıho domu z konce 19. stoletı. Blok 89b, parc. c. 5/1, 7/1 [akce A88/2001] V souvislosti s projektem “Sanace brn–nskeho podzemıť byl v m–sıci kv–tnu 2001 uskutecn–n za chranny archeologicky vyzkum na Mendlov– na m–stı (Zubek 2002c). Vyzkum spocıval v dokumentaci trı sond (A1, A2, A3) situovanych pri kostele Nanebevzetı Panny Marie.

nymi sondami nebylo dosaz eno geologicke podloz ı, a to ani v hloubce 4 m od sta vajıcıho povrchu. Nejnız e zachycene stratigraficke jednotky lze snad interpretovat jako povodnove (na plavove) hlıny. Na n– dosedalo mocne souvrstvı “kulturnıchť (snad i na plavovych) vrstev, ktere spolecn– s vykopovymi aktivitami nezna me funkce dokla dajı lidskou cinnost a osıdlenı daneho prostoru. Lze ho datovat do 12. a zejmena asi do 13. stoletı. B–hem tohoto obdobı se teren ve zkoumanem prostoru zvedl mısty az o 2,5 m. Ve dvou sonda ch (A1, A3) byla v hloubce 2ý2,5 m zaznamena na tenka stavebn– destrukcnıho charakteru s prıtomnostı bılosede malty a pıskovcovych kamınku, ktera se v sond– A3 objevila jest– jednou ve vyssı ž rovni. Tyto aktivity se nepodarilo datovat, proto nenı zcela jiste, zda souvisejı s vystavbou kla stera cisterciacek ve 14. stoletı.

Kostel Nanebevzetı Panny Marie je souca stı Starobrn–nskeho kla stera. Ten pro cisterciacky zaloz ila v roce 1323 Eliska Rejcka. Na dane lokalit– prob–hly v minulosti jiz dva archeologicke vyzkumy (Cejnkova 1992, 11-20; Zatloukal 1997, 184). Vyzkum Muzea m–sta Brna z prelomu 70. a 80. let 20. stoletı doloz il osıdlenı (rotunda, hroby) jiz pro obdobı 11. a 12. stoletı. Na lez rotundy pak vede ca st odborne verejnosti k domn–nce, z e v one dob– byl zkoumany prostor souca stı predhradı brn–nskeho hradu, ktery by se m–l ž dajn– nacha zet pon–kud jiz n–ji v prostoru ulic Krız ove, Va clavske a Krıdlovicke (Kuca 2000, 17). Jednoznacny dukaz o tom vsak dosud chybı.

Obr. 32. Blok 89b (A88/2001), stredovška stratigrafie v sondš A1. H“userblock 89b (A88/2001), Schurfschacht A1, mittelalterliche Stratifizierung.

Obr. 31. Blok 89b (A88/2001), lokalizace jednotlivych sond. Hausblock 89b (A88/2001), Lage der einzelnen Schurfsch“chte. Geomorfologicky se lokalita nacha zı v nız in– na levobrez ı jiz n– tekoucı reky Svratky, v podstat– na samem ž patı Zluteho kopce. Poloz e-

100

V sond– A2 byla zachycena jiz pon–kud mocn–jsı vrstva stavebn– destrukcnıho charakteru s dominantnım zastoupenım z lutobıle malty a kamenu krinoidoveho va pence. Ta byla datova na do 13. stoletı. Neprımo tedy dokla da existenci zd–ne architektury v danem prostoru pro jmenovane obdobı. V teto sond– byla take zaznamena na dalsı vrstvicka stavebn– destrukcnıho charakteru, v nız byly vyrazn– zastoupeny zlomky cihel a cihlovy prach. Lez ela na vrstv– ze 13. stoletı, a proto nenı vylouceno, z e tedy souvisı se stavbou kostela Nanebevzetı Panny Marie, postaveneho pra v– hlavn– z cihel. K vyvoji terenu ve 14. a 15. stoletı se nelze presn–ji vyslovit, protoz e sondy neposkytly dostatek datacnıho materia lu pro toto obdobı. Je vsak jiste, z e b–hem 16.ý18. stoletı byl alespon v nejbliz sım okolı jmenovaneho kostela navysen pomocı

Pr ehled vyzkumu43 (2001) nava z ek az o 0,80 m. Zajımavym objevem byla v sond– A1 vıce nez 0,90 m silna zeä, probıhajıcı sondou pribliz n– ve sm–ru J ý S. Tvorena byla preva z n– slepenci Old Red a nahodilymi zlomky cihel a dlaz dic pojenych hrubou sedobılou maltou. Zeä nebyla jednoznacn– datova na a jejı interpretace zusta va nejasna .

Blok 34 [akce A123/2001] V souvislosti s projektem “Sanace brn–nskeho podzemıť byl ve druhe polovin– roku 2001 v ra mci pruzkumu domovnıho bloku 34 proveden za chranny archeologicky vyzkum (Merta 2002b). Celkem bylo dokumentova no 7 pruzkumnych sond poloz enych na za padnı stranu ulice Kozı.

Obr. 33. Blok 34 (A123/2001), lokalizace jednotlivych sond. H“userblock 34 (A123/2001), Lage der einzelnen Schurfsch“chte.

Soucasny vzhled domovnıho bloku sevreneho Jakubskym na m–stım a ulicemi B–hounskou, Kobliz nou a Kozı je dusledkem velke asanace probıhajıcı v casovem rozp–tı od 60. let 19. stoletı do roku 1915. Ulice Kozı, jez je predm–tem naseho za jmu, byla ve stredov–ku nazyvana Platea Gaisgassen, nebo take Caprarum platea. V severnı ca sti ž stila do Jakubskeho na m–stı ve sm–ru na B–hounskou bra nu. V obdobı novov–ku ulici v podstat– zustal jejı stredov–ky na zev Gaisgasse, Geisgasse, pouze v letech 1911 az 1918 byla prejmenova na na Karl ý Kandler ý Gasse, za Protektora tu pak Geisgasse ý Kozı a od roku 1945 nese soucasny na zev Kozı (Flodrova 1997, 123). Podle Ha love-Jahodove byval na mıst– Kozı ulice Kozı trh s n–kolika domky obyvanymi drobnymi remeslnıky a vetesnıky (Ha lova ý Jahodova 1947, 64). Nejstarsı prameny tykajıcı se m–sÚanske za stavby vztahovane k roku 1348 na s zpravujı o domu Jiljıho (domus Avium) na rohu ulice B–hounske a

Kozı a na n–j navazujıcı rad– sesti domu na za padnı stran– ulice Kozı. Podle poctu domu, pom–ru ocen–nı a z nezm–n–neho rejstrıku sledu poplatnıku lze predpokla dat, z e v polovin– 14. stoletı byla ulice zastav–na pouze na stran– za padnı. Na m–stisti pod Kozı 1, puvodn– orientovanem do ulice Kobliz ne, je uva d–n Jakub Swerczer, dum Kozı 3 tvorily pravd–podobn– dv– parcely, na jedne je zminova n slanar Ditlin, na druhe pak vetesnık Konra d. Pod Kozı 5 a 7, kde se parcelace zm–nila zcela, byla tri m–stist–: pernıka r Petr a tesar Schiemer. Dnesnı Kozı 9 pak op–t vznikla sloucenım dvou parcel, na kterych je uva d–n Konra d z U stı, a rohova parcela, na ktere je uva d–n Jiljı, ktery drz ı “ptacı dumť (Egidius habet domum Avium; Vicar 1965, 267). Zajımava zmınka dotykajıcı se stredov–ke ulice Kozı, je va za na k roku 1365, kdy je v pam–tnı knize v mıstech kriz ovatky s ulicı Kobliz nou zmın–n mustek, ktery je tradicn– spojova n s predpokla danym “m–stskym potokemť. Je to jediny, avsak neprımy doklad existence potoka v centru Brna (Ha lova ý Jahodova 1971, 93). Pro na sledny urbanisticky vyvoj ulice dosud nejsou podrobn– zpracova ny archivnı prameny. Za stavba zcela jist– procha zela vyvojem, ktery umoz nujı alespon zca sti postihnout informace zıskane archeologickym vyzkumem. Zna me pouze majitele blız e neurcenych domu, kterı je zakoupili na sklonku 16. stoletı. Mezi nimi je italsky stavitel Jirı Piezzo (1586), stavitel Jan Petr Martinus (1595), stavitel Hans Petrschin (1575), Hans Trapolin (1587) a Antonın Bernard (1594; Ha lova ý Jahodova 1947, 102). Za nik historicke za stavby ulice Kozı pak lze datovat do rozmezı let 1896 az 1916, kdy bylo zboura no a nov– vystav–no 14 domu, jak vyplyva ze za pisu m–stske rady. Jednalo se konkretn– o domy Kozı 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 17 a 19 (Ha lova ý Jahodova 1971, 103). Z vyse uvedeneho tedy vyplyva , z e v soucasne dob– se v ulici Kozı nenacha zı z a dna stavba starsı sto dvaceti let. V nejbliz sım okolı a prostoru ulice Kobliz ne jiz v minulosti prob–hlo n–kolik mensıch archeologickych vyzkumu. V letech 1986-1987 byla zkouma na mensı ca st na roz nı parcely Kozı 1/ Kobliz na 3 (Procha zka 2000, 60 ý 63). V roce 2001 byly poloz eny tri sondy do mıst zanikle za stavby severnı ca sti domovnıho bloku 34, dnes je tento prostor souca stı vozovky Jakubskeho na m–stı. Na prelomu 19. a 20. stoletı bylo na m–stı rozsıreno pra v– na ž kor zbouraneho na roz nıho domu sevreneho sbıhajıcımi se ulicemi B–hounskou a Kozı. Vyzkum byl proveden v ra mci pruzkumu bloku 41, ktery je v soucasnosti ve fa zi zpracova nı (Merta ý Peska ý Zubek 2001). Geomorfologicky se lokalita rozkla da na mırnem, k jihovychodu sklon–nem svahu. Geologicke podloz ı tvorı z luta kvarternı sprasova na v–j (s.j. 100), na kterou naseda mısty zachovany az 0,3 m silny holocennı pudnı typ (s.j. 101) doku-

101


mentovany sondami A6 a B1. Upresn–nı reliefu povrchu ulice, ktery napovıda mnohe o terenu severn– predpokla daneho “m–stskeho potokať v ulici Kobliz ne, bylo velmi dulez itym zjist–nım ucin–nym b–hem vyzkumu. Dnesnı teren ulice klesa ve sm–ru od Jakubskeho na m–stı o 3,0 m ke Kobliz ne. Povrch pudnıho typu (lokacnıho terenu) v prvnıch desetiletıch 13. stoletı se v severnı ca sti nacha zı v hloubce 1,2 m pod ž rovnı vozovky a na jiz nım konci ulice byl naopak umıst–n vyse, nez je soucasny teren (sonda C2). V sond– C2 bylo zachyceno pouze sprasove podloz ı, a to 0,4 m pod ž rovnı vozovky, povrch pudnıho typu tudız musel byt vyse nez soucasny teren, vezmeme-li v ž vahu jeho prum–rnou mocnost ve m–st– cca 0,5 m. Pri srovna nı t–chto zjist–nı s geologickou situacı v prostoru kriz ovatky Kobliz ne a Kozı, kde byl pudnı typ v minulosti dokumentova n v ž rovni 1,3 az 1, 5 m pod vozovkou, lze predpokla dat n–kde pri jiz nım konci Kozı pom–rn– vyrazny terennı zlom, ktery z a dna ze sond nezachytila.

v soucasnosti lze pouze dohadovat, nemluv– o celkovem urbanistickem vyvoji tohoto domovnıho bloku, z jehoz historicke za stavby dnes stojı pouze “Pala c slechticenť v na roz ı Kobliz ne a B–hounske ulice. Podarilo se tedy zachytit ca sti za stavby na za padnı stran– ulice tak, jak je zna ma z pla nu stabilnıho katastru (1825).

Obr. 35. Blok 34 (A123/2001), stratigrafie v sondš C1. H“userblock 34 (A123/2001), Schichtenfolge im Schurfschacht C1.

Obr. 34. Blok 34 (A123/2001), stredovška parcelnızeű v sondš C2. H“userblock 34 (A123/2001), mitelalterliche Steinmauer im Schurfschacht C2.

Dokumentovane situace pomohly upresnit take dataci vystavby dotcene m–sÚ anske za stavby na za padnı stran– ulice Kozı. O jejı podob– se

102

Sonda C1 zachytila pravd–podobn– ca st parcelnı zdi patrıcı k domu Konra da, vetesnıka, z poloviny 14. stoletı. Koruna severojiz n– orientovaneho kamenneho zdiva (s.j. 901) byla zachycena v hloubce 0,3 m pod ž rovnı chodnıku. Zdivo z mikritovych va pencu dosahovalo sırky v–tsı nez 0,6 m a jeho za kladova spa ra byla umıst–na v hloubce 1,3 m. Sonda D1 zachytila pod povrchem vozovky, pri sve za padnı hran–, kamennou za kladovou zeä (s.j. 904) s nahodilym pouz itım cihel (o vysce 9 cm). Zeä byla postavena preva z n– za pouz itı slepence Old Red a nahodile i z krinoidovych a rıcskych va pencu. Zdivo bylo spojova no oranz ovou


maltou. V severovychodnım kout– sondy ke zminovane zdi prilehal na spa ru prizd–ny cihlovy vyna secı pas (s.j. 903) sm–rujıcı do prostoru ulice. V jiz nı ca sti zdiva pak byl zachycen relikt na b–hu valene cihlove klenby (s.j. 902). Ob– stavebnı aktivity lze kla st do obdobı novov–ku (pravd–podobn– renesance). Pri interpretaci nejstarsıho zdiva (s.j. 904) lze hovorit o kamennem ja dru (mohlo by se jednat i o ohradnı, parcelnı zeä), ktere lze na za klad– brn–nskych analogiı datovat na prelom 13./14. stoletı. Zeä je moz no pokla dat za souna lez itost domu Jakuba Swerczera (1348). Konecn– v sond– A5 byly dokumentova ny sklepnı prostory novov–keho, blız e nedatovaneho (renesance, baroko ?) domu. Sklepy, osov– orientovane rovnob–z n– s ulicı, byly vystav–ny z cihel o forma tu 0,3 x 0,14 x 0,06 m spojovanych va pennou maltou. Prostory byly zaklenuty valenou

cihlovou klenbou, podlaha byla pravd–podobn– hlin–na . Ostatnı sondy A6, B1, C2 dokumentovaly pouze stredov–ka komunikacnı souvrstvı, ktera se vytvorila na pudnım typu.

Bozetšchova ul., areal byvaleho kartuzianskeho klastera [akce A145/2001] V souvislosti s vystavbou noveho poslucha renskeho komplexu FEI VUT v area lu zahrady byvaleho kartuzia nskeho kla stera v Brn– - Kra lov– Poli byl v m–sıcıch srpnu az rıjnu roku 2001 proveden za chranny archeologicky vyzkum v prostoru stavebnı ja my (Holub 2002).

Obr. 36. Bozetšchova ul., areal byvaleho kartuzianskeho klastera (A145/2001), situacnıplan zkoumane plochy. Bozetšchova Gasse (A145/2001)., Areal der ehemaligen Kartause, Grabungsfl “che.

103


Dulez itym pocinem pro osıdlenı t–chto mıst se 13. 8. 1375 stalo zaloz enı kla stera "Cella Trinitatis" moravskym markrab–tem Janem Jindrichem. Ihned po zaloz enı kla stera se zacalo s vystavbou konventnıho chra mu sv. Trojice. Za husitskych va lek byl kla ster zpustosen a r. 1428 byl z n–ho dokonce veden než sp–sny ž tok proti Brnu. Roku 1468 pak vta hl do Brna kra l Matya sa jeho vojsko vyplenilo kla ster tak, z e po celem ra du bylo treba uspora dat sbırku na jeho obnovu. Dalsı vojenske uda losti se dotkly kla stera za tricetilete va lky. Roku 1619 obsadila kla ster stavovska vojska a zcela jej vyplenila. S vedove pak vydrancovali kla ster v za rı roku 1642 a roku 1645 si toto mısto zvolil za hlavnı stan genera l Torstenson pri velkem obleha nı Brna. 18.1.1782 navstıvila kla ster cısarska komise a precetla vsem clenum rozpoust–cı dekret. Po prevzetı kla stera vojenskou spra vou zapocaly rozsa hle stavebnı ž pravy a adaptace, v letech 1871-1887 postihly napr. stavebnı ž pravy dvur bratrı a narusily uzavrenost klauzurnıho dvora tak, jak ji zna me dnes (Bukovsky 1991, 520-521). Vyzkum byl prova d–n v soucinnosti s vystavbou area lu, kdy zpoca tku byl zam–ren predevsım na dohled nad vykopy inz enyrskych sıtı, ktere prinesly predevsım za kladnı prehled o charakteru a ž rovni podloz ı. Nad pleistocennımi sprasemi (s.j. 100), tvorıcımi mırny svah sm–rem k vychodu (tj. k ž dolı Pona vky), se zde nacha zela ruzn– mocna (0,4 ý 1m) vrstva hn–deho pudnıho typu (s.j. 101). Nad tımto pudnım typem se nacha zelo cca 1,5 m mocne souvrstvı nava z ek, vzniklych pravd–podobn– po preda nı objektu k vojenskemu uz ıva nı na konci 18. stoletı.

Jako dalsı se zde projevilo osıdlenı pozdnıho latenu. To reprezentuje pozustatek typicke zemnice (s.j. 141), orientovane pribliz n– ve sm–ru S-J, o rozm–rech 3x3,7m s kulovymi ja mami ve stredu kratsıch st–n (s.j. 595, 596). Za syp obsahoval v–tsı mnoz stvı mazanic, kde u dvou kusu muz eme uvaz ovat o dokladu vyzdoby povrchu st–n stavby m–lkym z la bkem. Na samotne plose vyzkumu bylo zachyceno jen ma lo pozustatku stredov–keho osıdlenı. Jedna se op–t predevsım o kulove ja my a da le o vykop nezna meho ž celu, snad jımku, datovany do 15. stoletı. Tato ja ma nebyla da le zkouma na, protoz e se nacha zela pod za kladovou spa rou stavby. Z konstrukcı byla zkouma na stavba nacha zejıcı se v JV ca sti stavenist–, jejız jiz nı st–na je budova na na za kladech stredov–ke ohradnı zdi (s.j. 900 a 901). Ta je ve sve nadzemnı ca sti budova na z vysokych, pozdn–gotickych cihel (zde o rozm–rech 28x13,5x8,5-9 cm), va zanych nepravou krız ovou vazbou. Da le pak byly sledova ny ca sti zdiv velkeho ambitu, ktere byly obnaz eny v pa su cca 0,5 m od sta vajıcıho povrchu, a kde jsme dokumentovali dnes jiz nefunkcnı, v–tsinou zcela zazd–ne v–tracı otvory sklepenı.

Hlavnı pozornost vyzkumu se obra tila posleze ke stavebnı ja m– budoucıch poslucha ren, kde jsme zjistili n–kolik fa zı osıdlenı. Nejstarsı zjist–ne kulturnı aktivity na teto lokalit– patrily kulture s linea rnı keramikou. Konkretn– se jednalo o pozustatky dvou hlinıku, datovanych do stupn– II. podle R. Ticheho (1962). Dalsı fa ze osıdlenı zde na lez ı mladsı fa zi kultury s moravskou malovanou keramikou. Tu reprezentuje objekt obdelneho pudorysu, zatım nezna me funkce (s.j. 531) a jeden hlinık (s.j. 585). Velice vyrazn– se na lokalit– projevilo osıdlenı ž n–ticke kultury. Sem muz eme datovat n–kolik sloupovych jam o nichz lze tvrdit, z e ja my s.j. 545 a 538 na lez ı jedne stavb– a tvorı nejspıse stredovou osu kuloveho nadzemnıho domu. V jejich za sypech se naslo velke mnoz stvı mazanic, ktere krom– zna mek b–z ne povrchove ž pravy (typ 2Ib podle Zubek 2000, 2001), uz itı tra mu, pulkula cu a snad i vypletanych konstrukcı nesou cetne otisky listu, ktere dokla dajı uz itı jinych nez tradicnıch biomateria lu (napr. plev) prida vanych do hmoty mazanic. Z dalsıch objektu na lez ı k U K za sobnı ja ma s podhloubenymi st–nami a plochym dnem (s.j. 594).

104

Obr. 37. Bozetšchova ul., areal byvaleho kartuzianskeho klastera (A145/2001), pozdnš stredovška ohradnı zeű markrabšcıho arealu. Bozetšchova Gasse, Areal der ehemaligen Kartause (A145/2001), sp“tmittelalterliche Ziegelmauer.


Z renesancnıho obdobı pak pocha zı zeä s.j. 913; jedna se snad o za klad pilıre lepeny pouze hlınou. Da le muz eme do obdobı konce 18. a 19. stol. zaradit tri va penne ja my (s.j. 500, 600 a 602). Na poca tku 20. stoletı pak byl v byvale zahrad– kla stera postaven komplex budov, dnes jiz asanovany (Bukovsky 1970, tab. VIII). Celkov– lze rıci, z e vyzkum v area lu byvaleho kartuzia nskeho kla stera proka zal velice silne prav–ke kulturnı aktivity na pravem brehu rıcky Pona vky, ktere dokreslujı a objasnujı tehdejsı osıdlenı Brn–nskeho ž valu. Vzhledem k tomu, z e zkoumana plocha se nacha zela v byvalych kla sternıch zahrada ch, nejsou zde ve v–tsım mnoz stvı zaznamena ny pozustatky stredov–kych cinnostı. Bratislavska 30 a 32, parc. c. 742 a 745 [akce A173/2001] V ra mci stavby nove budovy Divadla Radost prob–hl v za rı a rıjnu 2001 archeologicky vyzkum v prostoru stavebnı ja my. Plocha je poloz ena pri jiz nı linii ulice Bratislavske v prostoru domu c. 30 a 32. Lokalita je situova na vychodn– stredov–keho ja dra m–sta Brna. Ve 13. stoletı zde vznikla osada nazyvana Ponava. Pod tımto jmenem se uva dı roku 1306. S lo o ves, ktera nepodlehala pravomoci m–stske jurisdikce. V letech 1348 a 1360 se poprve uva dı pod jmenem Cejl (Linea). Jmeno pocha zı z n–meckeho Zeile “radať ý osada, jejız domy jsou postaveny v rad– podel ulice. Jmeno i urbanisticky charakter sv–dcı pro jednotny kolonizacnı (parcelacnı) pocin, ktery snad vznikl jako pokracova nı puvodnı Ponavy, kterou lze predpokla dat v bezprostrednı ž zemnı vazb– na potok Pona vku (Kuca 2000, 317, 321). Geomorfologicky se zkoumana plocha nacha zı v podstat– na ž patı mırneho svahu, ktery pozvolna klesa severojiz nım sm–rem. Nadmorska vyska prostoru se pohybuje pribliz n– kolem 204 m n. m. Vzhledem k pom–rn– nesÚ astnym okolnostem ve vyjedna va nı podmınek archeologickeho vyzkumu, ten se omezil v podstat– jen na dokumentaci vzniklych profilu a jen velice omezenou plosnou preparaci zachycenych situacı. Samotne t–z b– stavebnı ja my predcha zela demolice stojıcı za stavby. Stavebnı ja ma o plose cca 12,5 x 19 m byla z v–tsiny hluboka 3 m, pouze v mıstech pilotu a za kladu nosnych zdı sla hloub–ji. Zachyceno bylo geologicke podloz ı predstavovane sprasovou na v–jı (s.j. 144). Na n– dosedal “zkulturn–nyť pudnı horizont, ktery prerustal do vlastnı “kulturnıť vrstvy (s.j. 100). Jejı mocnost dosahovala v prum–ru cca 1,40 m. Zıskany keramicky materia l ji po predb–z nem vyhodnocenı

dovoluje kla st do mladsıch obdobı doby bronzove (cca 13. az 8. stoletı pred Kristem). Loka ln– se u nı darilo rozezna vat i jiste zvrstvenı (s.j. 139, 140, 141, 142 a 143). Ze se opravdu jedna o postupn– narustajıcı odpadovou vrstvu, pak dokla da i v jejım ra mci objevene ohnist– (s.j. 118, 119, 122, 123, 124, 506). Na sledujıcı lidskou aktivitu ve zkoumanem prostoru predstavoval vykop ja my nezna me funkce (s.j. 502, vypln s.j. 101), prekryty 0,30 m silnou “kulturnıť vrstvou 104. Z te byl zıska n keramicky zlomek, ktery by mohl danou aktivitu datovat do 13. stoletı. Ze na lokalit– bylo prıtomno osıdlenı tohoto obdobı, muz e pak neprımo potvrzovat i keramicky zlomek ze 13. stoletı, nalezeny v stratigraficke jednotce pocha zejıcı jinak az ze 16. stoletı. Dany prostor byl osıdlen i v na sledujıcıch obdobıch. Zıskany archeologicky materia l jasn– dosv–dcuje 15., 16. a 17. stoletı. Za vyzdviz enı stojı poznatek, z e zde v 16. stoletı existovala zd–na stavba (s.j. 900). Z novov–ku snad pocha zı take zachyceny relikt odpadnı ja my s vydrevou (vykop s.j. 510), jez ovsem jiz neposkytla datacnı materia l. Spalena, parc. c. 1059 [akce A174/2001] V souvislosti s vystavbou kolektoru prob–hl v rıjnu 2001 v za padnım ž seku ulice Spa lene za chranny archeologicky vyzkum ca sti narusene plochy umıst–ne prımo v prostoru vozovky (Zubek 2002b). V uvedenych termınech byla z vytyceneho ž seku kolektoru (cca 146 m2) zkouma na formou plosne exkavace pouze dılcı ca st (2 x 26 m, tj. 52 m2). Z hlediska historicke topografie byl prostor ve stredov–ku souca stı I. predm–stske ctvrti nazyvane Pred Zidovskou branou (Extra Judeorum) nebo Sladovnicka (Quartale Braseatorum; Kuca 2000, 295). Komunikacnı osnova daneho prostoru ma stredov–ky puvod. Vlastnı vytycenı ulice Spa lene vsak prob–hlo az v novov–ku (KUC A 2000, 461, 462). Puvodn– se jmenovala Tempelgasse (1867) ci U Synagogy (1918). Na zev Spa lena pocha zı az z roku 1946 (Flodrova 1997, 224). Geomorfologicky se lokalita nacha zı v nız in– na levobrez ı jiz n– tekoucı reky Svratky a pravobrez ı vychodn– se vinoucı vodotece Pona vky. Nejvyssı nadmorska vyska zkoumane plochy je pribliz n– 202,30 m n. m. Archeologicky vyzkum nedosa hl geologickeho podloz ı. Nejstarsı antropogennı aktivitu predstavuje s.s.j. 001. Jde o sled trı vrstev, z nichz pocha zı keramicky materia l, ktery je dovoluje datovat do ž seku od pozdnı doby bronzove po dobu latenskou. Svym charakterem odpovıdajı tzv. kulturnım vrstva m. Zara z ejıcı je tu vsak jejich celkova mocnost, jez presahuje 1,2 m. Presny puvod t–chto aktivit snad objasnı az na sledne pokracova nı vyzkumu na dane lokalit–. Prav–kemu obdobı prina -

105

Pr ehled vyzkumu43 (2001) lez ı rovn–z na sledujıcı zachycena aktivita, ja ma nezna meho tvaru a funkce (s.s.j. 002). Dalsı osıdlenı na lokalit– reprezentuje kulturnı vrstva 1255, v nız byl evidova n keramicky materia l datovatelny do obdobı starohradistnıho az mladohradistnıho. Dosud nenı jiste, zda se jedna o kontaminaci ci jde o ota zku moz ne delky postupneho narusta nı dane vrstvy. Muz eme snad ale tvrdit, z e dany horizont, reprezentovany touto kulturnı vrstvou vznikl z podstatne ca sti v obdobı starohradistnım. Tomuto obdobı asi prina lez ejı i na sledujıcı aktivity pozorovane pra v– na povrchu vrstvy 1255 (s.s.j. 004 a 005). Jejich exaktn–jsı interpretaci nebylo lze podat. Vse pak prekryvala kulturnı vrstva 1244, kterou bychom snad mohli predb–z n– zaradit do starsıho ž seku mladohradisnıho obdobı. Je zajımave, z e pra v– z teto vrstvy pocha zı zlomek z elezne ostruhy, ktera pred nakonzervova nım pripomına ostruhu s ha cky.

Obr. 38. Spalena (A174/2001) ü vyzkum kolektoru Spalena (A174/2001) ü Ausgrabung im Kollektorgraben. Nez se na lokalit– zacala ukla dat dalsı kulturnı vrstva 1224, ktera jiz celkem jasn– prina lez ı mladohradistnımu obdobı, vzniklo tu n–kolik dalsıch aktivit. Dataci by mohl upresnit dosud neurceny zlomek mince vyzvednuty z povrchu vrstvy 1224, z rozhranı s na slednou vrstvou 1222. Jde

106

v–tsinou o sledy loka ln– vymezenych vrstvicek ci nepocetne drobne kulove jamky (s.s.j. 007, 008 a 009). Ty lze rovn–z zaradit do mladohradistnıho obdobı. Z tohoto obdobı pocha zı take dalsı kulturnı vrstva 1222. Ta op–t prekryla starsı aktivity (tedy mladsı nez 1224 = 1256). Ve v–tsin– se jednalo o sloupove ci kulove jamky (s.s.j. 011, 012, 013 a 014). Vrstvou 1222 v podstat– koncı onen ý dalo by se rıci ý pon–kud jednotva rny vyvoj osıdlenı na zkoumane lokalit–, jehoz dominantou byly postupn– se ukla dajıcı kulturnı vrstvy (celkem 4), ktere byly zachycova ny v cele plose zkoumaneho prostoru. Nastupuje totiz zmohutn–le a v dokumentovanych projevech preci jenom rozmanit–jsı osıdlenı 13. stoletı (s moz nymi presahy do 12. a 14. stoletı). Pro zajımavost lze uvest, z e horizont 13. stoletı je tu v podstat– stejn– mocny jako celkovy horizont osıdlenı z obdobı starohradistnıho az mladohradistnıho (cca 0,6 m). I z tohoto obdobı sice pocha zejı vrstvy, ktere lze charakterizovat jako kulturnı, nerozprostıraly se jiz ovsem po cele zkoumane plose. Hojn– zastoupenym fenomenem jsou tu sloupove jamky a ja my, v nerıdke mıre ve vza jemnych superpozicıch. Da le byly zkouma ny ja my nezna mych funkcı, dılcı vrstvicky, st–tove ž pravy (s.s.j. 049 a 052) a snad dv– ohnist– (s.s.j. 010 a 041). Pravd–podobn– byl zachycen i zbytek n–jakeho vyrobnıho objektu. Tak byla interpretova na s.j. 1159 (s.s.j. 022), z nız se podarilo vyzvednout zlomky z elezne strusky a pozustatky n–jakeho z elezneho predm–tu, ktere se pred konzervacı jevı jako miska na noz ka ch. Ostatn– z e se na lokalit– v teto dob– odehra vala n–jaka vyrobnı cinnost tykajıcı se z eleza, dokla dajı pom–rn– hojne na lezy jeho strusek i z dalsıch stratigrafickych jednotek. Ve 13. stoletı byla na lokalit– vyhloubena take studna (s.s.j. 060), vyzd–na z nasucho kladenych kamenu. Jejıho dna nebylo dosaz eno. Keramicky materia l ze svrchnıch vyplnı nasv–dcuje tomu, z e studna byla zasypa na n–kdy ve 14. ci snad dokonce az v 15. stoletı. Az na jednotlive keramicke zlomky nebyly na lokalit– zachyceny pozustatky osıdlenı ze 14. a 15. stoletı. Na onen horizont ze 13. stoletı totiz bezprostredn– dosedaly aktivity z doby renesancnı; nava z ky a odpadnı ja ma (jımka) z poca tku 17. stoletı (s.s.j. 063), ve ktere byly nalezeny doklady kosÚ arske vyroby. Da le (pribliz n– od nivelty 200,50 m n. m.) se uz teren navysoval aktivitami novov–kymi a recentnımi (s.s.j. 064). Co se tyka konfigurace terenu na zkoumanem plose, je nutno podotknout, z e ve vsech popsanych obdobıch existovala v takrka celem zasaz enem prostoru plocha vodorovna rovina. Pouze v nejvychodn–jsım ž seku vrstvy 13. stoletı a pravd–podobn– i starsıch obdobı klesajı mırnym svahem pribliz n– k JJV. Nenı zcela jiste, zda neproklesa vajı do n–jakeho vykopu.

Pr ehled vyzkumu43 (2001) “pres nocť stalo jednou z nejvyznamn–jsıch archeologickych lokalit v brn–nske kotlin–. Je proto zcela nezbytne v–novat mu po archeologicke stra nce zvysenou pozornost a tak upresnit a rozsırit dılcı poznatky zıskane pri vyzkumu v prostoru Spa lene ulice. Beethovenova 4, parc. c. 67 [akce A195/2001] V souvislosti s vystavbou vytahove sachty pro budovu Beethovenova 4 se dne 29.11. 2001 uskutecnila dokumentace vyhloubeneho vykopu (Zubek 2002e).

Obr. 39. Spalena ( A174/2001) ü vysek z profilu zachycujıcı ranš a vrcholnš stredovškou stratigrafii lokality. Spalena ( A174/2001) ü Ausschnitt aus dem Profil mit der fr˝h- und ühochmittelalterlichen Schichtung.

Dotcena plocha se nacha zı v prostoru chodnıku pri Beethovenov– ulici a od severu prileha k sta vajıcımu domu Beethovenova 4. Ve stredov–ku byl dany prostor souca stı kla stera augustinia nek Cella Sanctae Mariae, zaloz eneho roku 1240. Roku 1578 byl konvent opust–n a Rudolf II. kla ster daroval jezuitum. Stavba jezuitske koleje na troska ch kla stera augustinia nek zacala pred rokem 1593. V letech 1598-1602 byl na mıst– stredov–keho kostela, ktery hrozil zrıcenım, postaven novy jezuitsky kostel Nanebevzetı Panny Marie. Prvnı etapa budova nı nejv–tsıho cırkevnıho komplexu ve m–st– skoncila roku 1631. Da le byl rozsirova n ve 2. polovin– 17. stoletı. Roku 1904 doslo v ra mci celkove asanace historickeho m–sta ke zborenı celeho rozsa hleho area lu (vyjma kostela a porta lu koleje), ktere bylo vubec nejv–tsım asanacnım za sahem v Brn–. Jeho vysledkem bylo i vytvorenı zcela nove ulice, ulice Beethovenovy (Kuca 2000, 290). Akce byla nahla sena az po vyhloubenı jmenovane vytahove sachty a archeologicky vyzkum se tedy omezil pouze na dokumentaci st–n vykopu.

Obr. 40. Beethovenova 4 (A195/2001) ý situovanısondy v zastavbš. Beethovenova 4, (A195/2001) die Lage des Aufzugsschachtes in der Bebaung.

Budeme-li ve strucnosti bilancovat, lze tvrdit, z e nejdulez it–jsım prınosem vyzkumu je zjist–nı v podstat– kontinua lnıho osıdlenı lokality od raneho do vrcholneho stredov–ku, presn–ji od 8. do 13. a 14. stoletı. B–hem tohoto obdobı se zde lidskou aktivitou vytvorilo pribliz n– 1 az 1,2 m silne souvrstvı. Pro brn–nsky prostor jsou zcela unika tnı predevsım doklady sıdelnı aktivity z 8. stoletı. Vyzkum tak svymi poznatky prinesl zcela novy pohled na vznik m–sta Brna, jehoz poca tky se dosud hledaly pouze v oblasti Stareho Brna pri Mendlov– na m–stı, ulici Va clavske a Vıdenske. U zemı v okolı dnesnıho obchodnıho domu Tesco se tedy takrka

Na sprasove podloz ı nasedal pribliz n– 0,7 m silny pudnı horizont (s.j 109). Z n–ho pozvolna “vyrustalať asi 0,14 m mocna vrstva (s.j. 108). Podle jejıho charakteru ji lze oznacit za kulturnı. Bohuz el vsak neposkytla z a dny datacnı materia l, proto nelze rozhodnout, zda pocha zı ze 13. stoletı ci dokonce jiz z prav–keho obdobı. Na nı lez ela 0,30 m silna vrstva prenesene sprase, ktera pravd–podobn– predstavuje jiz aktivitu (terennı ž prava?) 13. stoletı (s.j 107). Na jejım povrchu se uloz ily dv– tenke vrstvicky (s.j. 106 a 105), za jejichz spolecny jmenovatel lze prohla sit poz a r (popel, shorele drevo, uhlıky a uhlıkaty prach). Snad by je bylo moz ne oznacit za pozustatky n–jake shorele drev–ne konstrukce. Je ovsem t–z ke rozhodnout, zda v poloze in situ ci v poloze premıst–ne. Na sledovala 0,02-0,12 m mocna vrstvicka (s.j. 104), o nız by se dalo vzhledem k prıtomnosti cetnych zlomku oranz ove malty hovorit jako o stavebnı ž rovni n–jake zd–ne stavby. Jejı zplanyrovanou destrukci by potom snad mohla predstavovat vrstvicka 102. Mezi jmenovanymi vsak byla prıtomna jest– vrst-

107


vicka 103. Z te jako jedine byl zıska n archeologicky materia l, konkretn– ovsem pouze jeden zlomek keramiky, datovatelny ra mcov– do 13. stoletı. Na s.j. 102 pak dosedala 0,14 m silna nava z ka (s.j. 101). Bohuz el tedy nedatovana . Tu snad porusuje za kladove zdivo z va pencovych kamenu a zlomku cihel zalitych bılou maltou (s.j. 900). Jeho sıla cinı 1,4 m a muselo probıhat sachtou ve sm–ru J-S. Snad by se mohlo jednat o za kladove zdivo asanovane vn–jsı st–ny za padnı ca sti kvadratury kla stera. Na sledovala jiz jen podkladnı vrstva (s.j. 100) pro betonovy a asfaltovy povrch sta vajıcı komunikace.

K vypracova nı statı o zme na ch majitelu domu byla autorkou K. Urba nkovou vyuz ita rukopisna topografie zpracovana A. Godlem, uloz ena v AMB. Pra ce vznikla s podporou programovČho projektu vyzkumu a vyvoje MKC R c.j. PK01P04OPP006.

Literatura: Borovsky, T. 2000: Domy venkovskych kla steru ve stredov–kem Brn–, Brno v minulosti a dnes XIV, s. 13-35. Borovsky, T. 2001: Kaplani, olta rnıci a jejich beneficia v kostele sv. Jakuba v Brn–, Brno v minulosti a dnes XV, s. 271-312. Bukovsky, J. 1991: Kartuzia nska architektura v Cecha ch a na Morav–, ca st 2. Kartouzy zaloz ene panovnickym rodem Lucemburku na Smıchov– a v Kra lov– Poli, Pama tky a prıroda 9, s. 520-534. Cejnkova , D. 1992: Archeologicky vyzkum ve starobrn–nskem kla stere, Forum brunense 1992, s. 11-20. Dockalova , M. 650th Anniversary of The Luxembourgs rule over Moravia, Czech republic, Anthropological ý medical Reserch of Jost of Luxemburg, In: Anthropologic XXXVII/3, Brno 1999, s. 285 ý 287. Drımal, J. 1969: D–jiny m–sta Brna, dıl 1, Brno. Dvorska , J. - Merta, D. - Peska, M. 2001: Dendrochronologie v historickem ja dru Brna, in: Ve sluz ba ch archeologie III, Brno, s. 31-39. Flodrova , M. 1997: Brn–nske ulice a vyvoj jejich na zvu od 13. stoletı po dnesek, Brno. Ha lova ý Jahodova , C. 1947: Brno, stavebnı a um–lecky vyvoj m–sta, Brno. Ha lova - Jahodova , C. 1971: Brno, dılo prırody, clov–ka a d–jin, Brno.

108

Himmelova , Z. ý Procha zka, R. ý Kundera, L. ý Unger, J. 1993: Za chranne vyzkumy v Brn– v roce 1991 (okr. Brno-m–sto), Prehled vyzkumu 1991, s. 85-88. Hlava c, F. 1988: Kdyz padaly bomby na Brno, Brno v minulosti a dnes X, s. 113 ý 118. Kova cik, P. ý Merta, D. ý Peska, M. 2002: Archeologicky vyzkum ý na m–stı Svobody 8, in: Zpra vy pama tkoveho ž stavu v Brn–, 52001, Brno, s. 36 - 43. Kova cik, P. ý Merta, D. ý Peska, M. ý Procha zka, R. ý Sadılek, J. 2001: Predb–z ne vysledky za chrannych archeologickych vyzkumu v Brn– v roce 2000, Prehled vyzkumu 42 (2000), s. 75-108. Kuca, K. 1996: M–sta a m–stecka v C echa ch, na Morav– a ve Slezsku, dıl 1. Praha. Kuca, K. 2000: Brno. Vyvoj m–sta, predm–stı a pripojenych vesnic. Praha ý Brno. Kvıtkova , L. 2001: Geneze kvarternıch sedimentu v prostoru na m–stı Svobody v Brn–, Geologicke vyzkumy na Morav– a ve Slezsku v roce 2000, VIII rocnık, s. 8-10. Merta, D. 1999a: Rasınova ul. c. 4, Prehled vyzkumu 40 (1997-1998), s. 301-306. Merta, D. 1999b: Starobrn–nska ul. c. 2-4, 6 a 8, Prehled vyzkumu 40 (1997-1998), s. 306 ý 309 Merta, D. 2001a: USAAF, archeologie a Brno, Archeologia technica 12, s. 58-63. Merta, D. 2001b: Nejstarsı m–sÚ anska kamenna architektura v Brn–, Pruzkumy pama tek ý 2/2001, s.41 ý 60. Merta, D. ý Peska, M. 2001a: K poca tkum zd–ne profa nnı architektury v Brn–, in: D–jiny staveb 2001, Plzen, s. 110 - 114. Merta, D. ý Peska, M. 2002: Zeleza rsky vyrobnı area l z poca tku 13. stoletı v prostoru na m–stı Svobody v Brn–, Archeologia technica 13, s. 33-42. Merta D. ý Peska M.: N–kolik pozna mek k architektonickemu vyvoji byvaleho kla stera augustinia nu v Brn– a jeho nejbliz sıho okolı ý v tisku. Merta, D. ý Peska, M. ý Procha zka, R. ý Sadılek, J. 2000: Predb–z ne vysledky za chrannych archeologickych vyzkumu v Brn– v roce 1999, Prehled vyzkumu 41 (1999), s. 3561. Merta, D. ý Peska, M. ý Sadılek, J. - Urba nkova , K. 2001: Kostel sv. Mikula se na Dolnım trhu v Brn–, Brno v minulosti a dnes XV, s. 107-132.


Meznık J.: Lucemburska Praha1999, s. 381.

Morava 1310-1423,

Peska, M. 1999: Mecova ul. c. 6, Prehled vyzkumu 40 (1997-1998), s. 290 Peslova , L. 2002: Hmotna kultura brn–nskeho m–sÚ ana na prelomu 16./17. stoletı, diplomova pra ce na U stavu archeologie a muzeologie FF MU v Brn–. Procha zka, R. 2000: Zrod stredov–keho m–sta na prıkladu Brna (k ota zce odrazu spolecenske zm–ny v archeologickych pramenech), Mediaevalia archaeologica 2, s. 7-158. Procha zka, R. ý Himmelova , Z. 1995: Prısp–vek k vyvoji stredov–ke za stavby tzv. Velkeho spalıcku v Brn–, Archaeologia historica 20, Brno , s. 233-245. Samek, B. 1994: Um–lecke pama tky Moravy a Slezska 1 (A-I), Praha. Svoboda, A. 2001: Brn–nske podzemı, Brno. Tichy, R. 1962: Osıdlenı s volutovou keramikou na Morav–, Pama tky archeologicke LIII/2, s. 245-305. Valoch, K. ý Smolıkova , L. ý Kara sek, J. 2001: Stratigrafie pleistocennıch sedimentu na Dominika nskem na m–stı v Brn–, Geologicke vyzkumy na Morav– a ve Slezsku v roce 2000, s. 14-19. Vicar, O. 1965: Mıstopis Brna v polovici 14. stoletı (prostor uvnitr m–stskych hradeb). In: Brno v minulosti a dnes VII, Brno, s. 242283. Merta, D. ý Peska, M. ý Zubek, A. v tisku: Drev–ne stavebnı prvky z vyzkumu Velkeho spalıcku v roce 2000, Ve sluz ba ch archeologie 4. Vicar, O. 1965: Mıstopis Brna v polovici 14. stolet (prostor uvnitr m–stskych hradeb) In: Brno v minulosti a dnes VII, Brno, 242 ý 283. Vicar, O. 1966: Mıstopis Brna v polovici 14. stoletı (predm–stı). In: Brno v minulosti a dnes VIII, Brno, s. 226-275. Zatloukal, R. 1997: Brno (okr. Brno-m–sto), Mendlovo na m–stı 1, c. parc. 5/1, Prehled vyzkumu 38 (1993-1994), s. 184. Zatloukal, R. 1998: Starobrn–nska ul. c. 10, Prehled vyzkumu 39 (1995-1996), s. 386. Zubek, A. 2001a: Poca tky stredov–ke m–sÚ anske architektury v Brn–, diplomova pra ce na U stavu archeologie a muzeologie FF MU v Brn–.

Zubek, A. 2002 a: Stredov–ke prezky v brn–nskych na lezech, Sbornık pracı Filozoficke fakulty Masarykovy univerzity, rada M7/2002, s. 123-153.

Nalezove zpravy a terennıdokumentace: Holub, P. 2002: Brno ý Kra lovo Pole, Boz et–chova ul., vystavba area lu FEI VUT. Na lezova zpra va c.j. 6/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Holub, P. ý Merta, D. 2002: U dolnı 8 ý Rekonstrukce a dostavba objektu. Na lezova zpra va c.j. 20/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Holub, P. - Merta, D. ý Zubek, A. 2002: Dominika nska 9, Terennı dokumentace z vyzkumu v roce 2002 v archivu Archaia Brno o.p.s. Holub, P. ý Zubek, A. 2002: Brno, Bratislavska 30, 32 (prestavba Divadla Radost). Na lezova zpra va c.j. 7/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Kova cik, P. ý Merta, D. 2001: Brno ý rekonstrukce objektu U dolnı 8. Na lezova zpra va c.j. 16/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Merta, D. 1997: Brno ý Dominika nska 9. Na lezova zpra va c.j. 59/97 uloz ena v archivu U APP Brno. Merta, D. Moravske na m–stı c. 1, Na lezova zpra va c. j. 18/99, archiv Archaia Brno o.p.s. 1999. Merta, D. 2002a: Vystavba objektu m–nırny DPMB na ulici U dolnı v Brn–. Na lezova zpra va c.j. 5/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s..Merta, D. 2002b: Brno, Blok 34. Na lezova zpra va c.j. 19/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Merta, D. ý Peska, M. 2001b: Brno, Pa nska 2-6. Na lezova zpra va c.j. 22/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Merta D. ý Peska M. 2002 Sanace brn–nskeho podzemı, blok 50, Na lezova zpra va c.j. 22/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Merta, D. ý Peska, M. ý Zubek, A. 2001: Brno, blok 41. Terennı dokumentace z archeologickeho vyzkumu. Merta, D. ý Zapletalova , D. ý Zubek, A. 2001: Obchodnı galerie Velky spalıcek. Na lezova zpra va c.j. 18/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

109


Peska, M. 2001: Brno, blok 48. Na lezova zpra va c.j. 11/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

Ostatnıprameny:

Peska, M. 2002a: Brno, Blok 62. Na lezova zpra va c.j. 18/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

Borsky, P. ý Cernouskova , D. 2000: Dum pa nu z Lipe ý Schwanzuv pala c na na m. Svobody c. 17 v Brn–, stavebn–-historicky pruzkum, dıl I ý II, nepublikovany stavebn–-historicky pruzkum, Brno.

Peska, M. 2002b: Brno, Blok 32. Na lezova zpra va c.j. 25/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

Ambroz, M. 1997: Petrov c. 3 a 4, nepublikovany stavebn–-historicky pruzkum, Brno.

Peska, M. - Zapletalova , D. 2001: Brno, na m–stı Svobody 17, Schwanzuv pala c - Dum pa nu z Lipe. Na lezova zpra va c.j. 48/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

Bukovsky, J. 1970: Stavebn–-historicky pruzkum byvaleho kartuzia nskeho kla stera v Brn– ý Kra lov– Poli a jeho vytvarne zhodnocenı. Za v–recna zpra va vyzkumneho ž kolu F22/1970, Brno.

Procha zka, R. 1995: Na m–stı Svobody 9 ý sonda. Terennı dokumentace uloz ena pod kodem UB21/95 v archivu Archaia Brno o.p.s.

Hana k, L. 1986: Brno, historicke ja dro, stavebnı vyvoj, dıl 1, n–kdejsı archiv SU RPMO v Brn–.

Procha zka R. 1997: Dominika nska c. 9, Dum pa nu z Kunsta tu, Na lezova zpra va c.j. 16/97 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

Hana k, L. 1981: Sanace podzemı m–sta Brna, stavebn–-historicky pruzkum bloku 18, n–kdejsı archiv SU RPMO v Brn–.

Procha zka, R. 2001: Brno ý Petrov 3, rekonstrukce suterenu. Na lezova zpra va c.j. 14/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Urba nkova , K. 2001: Historicka topografie domu Dominika nska 1, 3, 5, 7. Rkp. zpracovany v ra mci na lezove zpra vy Obchodnı galerie Velky spalıcek. Na lezova zpra va c.j. 18/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Zubek, A. 2000: Zpracova nı a analyza prav–keho souboru mazanicovych fragmentu z Malenovic Mezicestı (okr. Zlın), (rukopis semina rnı pra ce, uloz eny na U AM FF MU Brno). Zubek, A. 2001b: Zpracova nı a analyza fragmentu vypa lene mazanice z archeologickeho vyzkumu Brno-Kobliz na 4 (okr. Brno-m–sto) 1998-1999, (rukopis semina rnı pra ce, uloz eny na U AM FF MU Brno). Zubek, A. 2001c: Brno, Josefska 7, 9 ý Novobranska 24, 26, 28. Na lezova zpra va c.j. 25/01 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Zubek, A. 2002b: Brno, Radnicka ulice (sonda pri c.p. 7). Na lezova zpra va c.j. 1/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Zubek, A. 2002c: Brno, Mendlovo na m–stı, blok 89b. Na lezova zpra va c.j. 3/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Zubek, A. 2002d: Brno, ulice Spa lena ý kolektor. Na lezova zpra va c.j. 1/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s. Zubek, A. 2002e: Brno, Beethovenova 4. Na lezova zpra va c.j. 4/02 uloz ena v archivu Archaia Brno o.p.s.

110

Resume: ü hnlich wie in den vergangenen Jahren haben sich die Mitarbeiter der Gesellschaft ARCHAIA entschlossen, ßber die Ergebnisse der Rettungsausgrabungen ihrer Institution im Stadkern von Brno (Brßnn) und im Raum ihrer historischen Vorst¨dte in einem zusammenfassenden Beitrag zu informieren. Die Perspektiven, Auffassung und Methodik der systematischen archölogischen Forschung der historischen Stadt sind unver¨ndert geblieben. Stra en Mecova 2, Dominikanska 1, 3, 5, 7 ü í Gesch“ftsgalerie Velky spalıcekÚ [Aktion A10/2000]. Im Zusammenhang mit der Baurealisation der “Gesch¨ftsgalerie Velky spalıcekť, die mit der Rekonstruktion und Bau der Hüser in der Dominika nska StraÜe Nr. 1, 3, 5 und 7 verbunden war, fand in dem Zeitraum vom September 2000 bis Juni 2001 auf der Fl¨che von 3300 m2 eine archölogische Rettungsgrabung statt. Von der historischen Topographie her hat sich in diesem Raum mindestens seit der H¨lfte des 13. Jahrhunderts die Bebauung des st¨dtischen Charakters befunden. Man kann vermuten, daÜ diese Hüser dank der Lage in der unmittelbaren N¨he des Dominikanerklosters auch sp¨ter im Mittelalter und weiter in der Neuzeit zu den teueren gehŘrten. Das Areal der ergrabenen Fl¨che hat in der Vergangenheit eine Reihe von massiven Umbauten durchgemacht, sowohl in dem Mittelalter und in der Neuzeit das jßngste Zeitalter eingerechnet, wann das natßrliche abfallende Gel¨nde fßr den Bebauungsbedarf ausgeglichen war. Man muss auch den Fakt erw¨hnen, daÜ in dem


zweiten Weltkrieg die Hüser in der Mecova Strasse Nr. 2 und in Dominika nske na m–stı (Dominikaner Platz) Nr. 12 ausgebombt wurden. Im Rahmen der folgenden Bau- und Sanierungsaktivit¨ten wurden nicht nur die Ruinen der Hüser weggerümt, sondern auch ein groÜer Teil der bisher erhaltenen kulturellen Schichtenfolgen bseitigt. Es wurden meistens die eingetieften Objekte und  berreste der Grundmauer freigelegt. Im Laufe der archölogischen Grabung wurde eine umfangreiche schriftliche, Photo- und zeichnerische Dokumentation der Baurekonstruktionen und architektonischer Details der rekonstruierten Hüser versammelt. Diese Dokumentation bildet gemeinsam mit den archölogischen Funden den Bestandteil des auÜergewŘhnlich wertvollen Komplexes, wo die Bauentwicklung dieses Areals vom Mittelalter bis in die heutige Tage aufbewahrt bleibt. Besonders im Raum der Bauparzellen Dominika nska Strasse Nr. 5 und 7 ist es ganz gelungen, die gesamte Entwicklung der Bebauung vom Anfang des 13. Jh. bis in die Barockzeit zu belegen. Im Rahmen der Grabung in der Dominika nska Strasse Nr. 7 wurden zwei zeitlich an sich anschlieÜende Kellergeschosse Holz(Lehm) ýHüser freigelegt. Bei dem jßngeren der Kellergeschosse, der in die Bodenschicht eingetieft war, wurden mindestens zwei Entwicklungsphasen und eine folgende dritte Phase erkannt. Auf seiner Stelle wurde dann sp¨ter ein Steinkeller gebaut. Alle diese Aktivit¨ten verliefen im 13. Jh. Im Raum der Dominika nska Strasse 5 wurden  berreste von 3 Kellergeschossen gefunden, die zu den Holzhüsern aus der Zeit um 1250 gehŘtren. Den Kellergeschossen folgte der Steinkern eines Hauses aus dem 13. Jh nach, der sie teilweise auch beseitigte. Der Steinkeller blieb bis heute erhalten. Es wurden insgesamt 55 Gruben ausgegraben. Hier sollte man auch die eigenartige Kollektion der Aquamanillien (15 Stßck) erw¨hnen.

Panska Strasse 2-6 [Aktion A37/2001] Im Zusammenhang mit dem Umbau des Hauses in der Pa nska Strasse 2-6,na m–stı Svobody 14), wurde im M¨rz eine Rettungsgrabung im Raum des Hofes durchgefßhrt; das Haus selbst stammt aus dem Ende des 19. Jh. Dabei wurden Teile von fßnf Kloaken aus der Zeit vom 13. bis 16. Jh. freigelegt. ď dolnıStrasse 8 [Aktion A46/2001] Im Rahmen des Umbaus des Objektes , der den Bestandteil der historischen Vorstadt, der sog. “S va bkať (Schwabengasse) bildet, hat im M¨rz 2001 eine vorlüfige Rettungsgrabung im Raum des Haushofes stattgefunden. Diese Grabung dokumentierte die Besiedlung dieses Raumes vom 13.

bis in das 16. Jh. Es wurden keine mittelalterlichen Wohnbauten mit dieser Grabung best¨tigt.

Umformstation A83/2001]

ď dolnı

Strasse

[Aktion

Im Mai 2001 wurde eine archölogische Rettungsgrabung beim Bau einer elektrischen Umformstation im Park in der U dolnı Strasse durchgefßhrt, der sich uch im Rahmen der mittelalterlichen Brßnner Vorstadt, “S va bkať befand. Mit dieser Grabung wurden eine nicht bedeutende Besiedlung aus dem 13. Jh. und  berreste der Kellerrüme eines st¨dtischen Mietshauses vom Ende des 19. Jh. aufgenommen.

Beethovenova Strasse 4 [Aktion A195/2001] Hier wurde im November 2001 die Baugrube der Aufzugsschacht fßr das Gebüde auf Beethovenova Strasse N.4 verfolgt und dokumentiert. Im Mittelalter wurde dieser Raum ein Bestandteil des Dominikanerinnenklosters Cella Sanctae Mariae, der im Jahr 1240 gegrßndet wurde. Es wurden hier die Begehungsschichten auf dem Bodenhorizont ohne das datierende Material aufgenommen.

Block 89b, MendelÝs Platz [Aktion A88/2001] Im Rahmen des Projektes “Sanierung der Kellerrüme von Brnoť wurden 3 Schurfsch¨chte auf dem Mendelčs Platz dokumentiert. Diese Grabung fand bei der Kirche “Himmelfahrt der Jungfrau Mariať statt. Diese Kirche gehŘrte zum ehemaligen Zisterzienerkloster (heute der Augustiner). Es kamen hier mittelalterlichen Besiedlungsaktivit¨ten inclusive der Begehungschichten zutage.

Josefska Strasse 7, 9/ Novobranska Strasse 24, 26, 28 [Aktion A64/2001] Im Zusammenhang mit dem Bau des Mehrzweckshauses anstelle der Bßrgerhüser Josefska Strasse N.7 und 9 fand eine Rettungsgrabung auf einem Teil der Baufl¨che statt. Durch das erw¨hnte Gebiet lief seit dem 13. Jh. die Stadtmauer, derer  berreste sich bis heute erhalten haben. Der betroffene Raum wurde als Siedlung zum ersten Mal in der jßngeren und sp¨ten Bronzezeit (etwa 1300 bis 800 v. Ch.) ausgenutzt. Dann folgte Besiedlung aus dem 12. und 13. Jh. Ihr Teil wurde durch den Mauerausbau in das innere Areal der mittelalterlichen Stadt eingeschlossen. Es handelte sich um ein eher armes Randgebiet. Bei der Forschung wurden  berreste eines Erdkellers gefunden, der datiert in das Ende des 13. Jh.datriert wurde. Zu der Entwicklung in dem 14. und 15. Jh. brachte die ar-

111


chölogische Grabung nur relativ wenige Belege. Am meisten interessant scheint die Spuren die Produktionst¨tigkeit im Zwinger zu sein. Die jßngeren Zeitrüme wurden vor allem durch die Kloaken pr¨sentiert. Petrov 3, Katasterparzelle Nr. 344 [Aktion A13/2001] Die durchgefßhrte Aktion h¨ngt mit der Rekonstruktion des Domherrnhauses Nr. 3 auf Petrov zusammen. Die gewonnenen Erkenntnisse wurden bisher nicht ausgewertet. Man kann aber schon jetzt sagen, daÜ der Kern des heutigen Hauses mittelalterlich ist, das aufgehende Mauerwerk stammt aber aus dem 15./16. Jh. Radnicka Strasse ü Fahrbahn [Aktion A16/2002] Im Rahmen des Projektes “Sanierung der Brßnner Kellerrümeť wurde im Oktober 2001 ein Suchgraben auf der Strasse Radnicka dokumentiert. Man griff eine Schichtenfolge ein, die sich sich auf dem Bodenhorizont in dem Raum der mittelalterlichen Strasse bildete.

Spalena Strasse [Aktion A174/2001] Im Zusammenhang mit dem Ausbau des Hauptteiles des Kollektors fand im Oktober 2001 in der Spa lena Strasse eine Rettungsgrabung auf einem Teil der gestŘrten Fl¨che statt. Diese Lokalit¨t war im Mittelalter ein Teil der Brßnner Vorstadt, Pred z idovskou branou (Vor dem Judentor) oder auch Sladovnicka Str. genannt. Diese Grabung belegte eine kontinuierliche Besiedlung des Fundorta vom 8. bis in das 14. Jh. In diesem Zeitraum bildete sich hier unter dem Einfluss der menschlichen T¨tigkeit etwa 1 bis 1,2 m dicke Schichtenfolge. De Belege der so intensiven Siedlungsaktivit¨ten des 8. Jh. stellen im Raum von Brno eine Ausnahme vor.

Bratislavska A173/2001]

Strasse

30

und

32

[Aktion

Die Grabung wurde im Zusammenhang mit dem Ausbau der neuen Gebüde des Theaters “Radostť im September und Oktober 2001 durchgefßhrt. Im 13. Jh. wurde hier ein vorst¨dtisches Dorf “Ponavať gegrßndet (erw¨hnt 1306). Die ¨lteste belegte Besiedlung stammt aus der jßngeren Bronzezeit. Es wurde nur eine Scherbe aus dem 13. Jh. gewonnen. Mehr ßberzeugend zeigte sich die Besiedlung aus dem 15., 16. und 17. Jh. Im 16. Jh. existierte hier schon ein genmauertes Objekt ý mŘglicherweise ein Wohnhaus.

112

Bozetšchova Strasse, Areal der ehemaligen Karthause [Aktion A145/2001] Im Zusammenhang mit dem Ausbau des neuen HŘrsaalkomplexes FEI VUT im Areal des Gartens der ehemaligen Kartause im Brßnner Stadtteil Kra lovo Pole wurde im August bis Oktober 2001 eine Rettungsgrabung durchgefßhrt. Die ¨ltesten festgestellten Aktivit¨ten gehŘrten zu der Kultur mit der Linearkeramik. Eine Grube kann man der Kultur mit der m¨hrischen bemalten Keramik zuordnen. Eine weitere Phase der Besiedlung gehŘrt dem ¨lteren ü neolithikum ý der JordanowGruppe. Sehr bedeutend zeigte sich auf der Lokalit¨t die Besiedlung der Aunjetizer Kultur. Hierher kann man einige Pfostengruben datieren, andere Gruben gehŘrten einem Langhaus; es handelte sich wahrscheinlich um Reste der mittlere Linie der Stßtzpfosten. AnschlieÜend wurde hier die Besiedlung aus der sp¨ten Latenezeit entdeckt, die mit einem Grubenhaus vertreten war. Sehr sporadisch wurde mit dieser Grabung die mittelalterliche Besiedlung belegt, die mit der Existenz des Klosters zusammenh¨ngt. Es handelt sich wieder haupts¨chlich um Pfostengruben und eine unbestimmbare Grube, vielleicht eine Abfallgrube, aus dem 15. Jh.. Namšstı svobody 17 ü Dum panu z Lipe oder Schwancuv palac (Haus der Herren von Lipe oder Schwanz Plast) [Aktion A191/2000] Im Zusammenhang mit der Rekonstruktion, die auch den Bau der neuen Kerller einschloss, wurde im September 2000 bis Juni 2001 eine archölogische Rettungsgrabung durchgefßhrt. Die ¨ltesten Funde werden mit der Keramik aus den zugeschßtteten Kloaken und anderen Gruben aus dem Anfang des 13. Jh. vertreten. In diese Zeitspanne gehŘrt auch der erste Holzbau, wovon ein Keller erhalten blieb. Aus den schriftlichen Quellen wissen wir, daÜ in der ersten H¨lfte des 14. Jh. nahm die heutige Parzelle wahrscheinlich zwei gotische Hofst¨tte ein. Bei der StraÜenflucht, im Mittelteil der Parzelle wurde ein gerümiger Keller mit Eintritt vom Hof von der Fl¨che etwa 120 m2 dokumentiert. Von der ebenerdigen Hauskonstruktion ist nichts erhalten geblieben. Aufgrund der ausl¨ndischen Analogien kŘnnen wir jedoch eine einstŘckige Holz - (z. B. Fachwerk- oder eher St¨nder-) Konstruktion mit Giebeldach vermuten. Das unterkellerte Haus entstand zwischen den Jahren 1243 bis 1260 und wurde durch Brand am Ende des 13. Jh. zesrstŘrt. Auf seiner Stelle wurden bald danach bei dem sßdlichen Parzellenrand drei Kellerrüme ausgebaut, die mit ihrer Gesamtfl¨che der Fl¨che des ausgebrannten Hauses entsprachen und seine sßdliche Mauer respektierten. Zu der Aufteilung der Hofst¨tte auf zwei Parzellen kam es zwischen den Jahren 1300 bis 1343. Das kann der Keller- und


Hausausbau bei der StraÜeflucht voran der Parzelle belegen. Weil die gotischen ebenerdige Konstruktionen bei dem Ausbau des Palastes zerstŘrt wurden, kŘnnen wir heute nur vermuten, daÜ es zur Verbindung des nŘrdlichen und sßdlichen Hauses nach der Wiedervereinigung der Hofst¨tten durch den Kaufmann Heinrich Fuchs in der H¨lfte des 14. Jh. gekommen ist. Noch im Laufe des 14. Jh. wurde der ebenerdige hintere Trakt des sßdlichen Hauses fertiggebaut und etwas sp¨ter folgte auch der nicht unterkellerte hintere Trakt des nŘrdlichen Hauses nach. Der Ausbau des Palastes bedeutete den definitiven Untergang der aufgehenden gotischen Mauern. Die Konstruktionen wurden zwar ganz abgebaut, die bestehenden Keller wurden aber teilweise in die neuen Bauten eingegliedert. H“userblock 48 ü Svoboda Platz ( Katasterparzelle Nr. 537 [Aktion A135/2000] Im Rahmen des Projektes “Sanierung der Kellerrüme von Brno ť wurde in den Monaten Juni bis Oktober 2000 eine archölogische Grabung in der Fahrbahn auf dem Svoboda - Platz durchgefßhrt. Es wurden 15 Schurfsch¨chte verfolgt und dokumentiert. Der Umfang der archölogischen Situationen ist in den einzelnen Teilen des Platzes verschieden. Das h¨ngt vor allem mit der Entwicklung des historischen Gel¨ndes zusammen. W¨hrend im sßdlichen Teil des Platzes die historische Oberfl¨che gleich unter dem StraÜenpflaster liegt, in dem nŘrdlichen Teil befindet es sich auf manchen Stellen bis in der Tiefe von 3 Meter. Die Differenz verursacht die Terraindepression, die durch den nŘrdlichen Teil des Platzes vom Westen zum Osten fßhrt. Es handelt sich um  berrest eines Sumpfes, der noch bis das 14. Jh. reguliert mit einem Abflusskanal entw¨ssert wurde. Den Verlauf des Abflusskanals kann man hier noch erwarten. In dem Nordteil des Platzes handelt es sich um eine m¨chtige Schichtenfolge, die von Schotterpflasrterungen, Abfallschichten und Gruben gebildet wurde und die ßberwiegend in das 13. Jh. gehŘrt. In dem Mittelteil des Platzes befinden sich die Grundmauern der St. Nikolaus-Kirche aus dem Ende des 13. Jh., die in die dicke mittelalterliche Schichtenfolge eingesenkt sind und die die ¨ltesten Produktionsaktivit¨ten vom Anfang des 13. Jh. zerstŘrt hat. In dem Sßdteil befindet sich eine unbekannte historische Bebauung aus dem 13. Jh. und mittelalterliche Abfallgruben. Die schriftlichen Quellen vermitteln uns nur sehr ungenaue Informationen ßber die Bebauung zuerst seit der H¨lfte des 14. Jh., die zeichnerische Darstellungen sogar erst seit dem 17. Jh. Es steht also fest, daÜ die ursprßngliche Bebauung des Platzes anders war, als sie sich auf den Pl¨nen des stabilen Katasters vom Jahre 1825 zu sein scheint. Die aufgenommene Bebauung entstand sp¨testens in der ersten H¨lfte des 14. Jh. Mann kann also die ü nderung des

Grundrisses und die gesamte Ausbreitung des Platzes gerade in diesem Zeitraum vermuten.

H“userblock 32 - Strassen Jakubska, Rasınova [Aktion A56/2001] Im Rahmen des Projektes “Sanierung der Keller von Brno ť wurden im Areal des Hüserblocks Nr. 32 im April bis Juni 2001 10 Schurfsch¨chte verfolgt und dokumentiert. Die heutige Bebauung des Hüserblocks 32 respektiert nur teilweise die historische Situation. Die ¨lteste von den Grabungen aufgenommene Besiedlung repr¨sentieren die Kloake aus dem Anfang des 13. Jh. und s Kellerrest eines Holzhauses (?), das etwa in der Mitte des 13. Jh. zugeschßttet wurde. Die mittelalterlichen ü nderungen der Kommunikation wurden in den Schurfsch¨chten C1 und C2 dokumentiert. Die Situation in der Schurfschacht C2 deutet an, daÜ der StraÜenraum der Kommunikation noch im Laufe des 13. Jh. gereinigt und die schlammige Fl¨che der StraÜe beseitigt wurde. Von der historischen Topographie her wurde in dem Schurfschachte B5 eine interessante Entdeckung gemacht. Dieser Schurfschacht entdeckte die Řstliche Mauer des gotischen Kellers mit der anliegenden ebenerdigen Durchfahrt, repr¨sentiert mit FuÜ der westlichen Wandung der Einfahrt von der StraÜenseite. Die Mauer eines anderen gotischen Kellers wurde auch im Schurfschacht A2 dokumentiert. Im Schurfschacht B1 wurde ein Brunnen mit Durchschnitt von 1,45 Meter entdeckt, der in der ersten H¨lfte des 17. Jahrhunderts zugrunde gegangen ist. Der Brunnen wurde teilweise von den sekund¨r benutzten gotischen architektonischen Elementen (Rippen und Quader) ausgebaut. Seine Entstehung kann man also in die Zeit der Sp¨tgotik einordnen, bzw. in die Renaissance (15. ý 16. Jh.).

H“userblock 62b- Pekarska Strasse [Aktion A82/2001] Im Rahmen des Projektes “Sanierung des Brßnner Untergrundesť dokumentierten wir drei Schurfsch¨chte, die in dem freien Raum der Strasse Pekarska , zwischen den Hüsern Nr. 5 und 7 plaziert wurden. Die Grabunsgsstelle wurde in den Raum vor das ehemalige Brßnner Tor situiert. Von der historischen Topographie her hat sich seit der Stadtgrßndung eine Vorstadt befunden, die bei dem Weg zur Ansiedlung Stare Brno (Altes Brßnn) lag. Die ¨lteste entdeckte Aktivit¨t war der Rest der Besiedlung aus der ersten H¨lfte des 13. Jh. (Schurfschacht A2), die an die vorst¨dtische Besiedlung entlang des Wegs zu Stare Brno (Altbrßnn) gebunden war. Das eingesenkte Objekt (mit Wohnfunktion?) hat sich in Niveau von 3,5 bis 5 Meter unter dem heutigen Terrain befunden und

113


wurde noch vor der H¨lfte des 13. Jh. verfßllt. Der Bodenhorizont wurde schon in der Vergangenheit beseitigt und so kann man ßber das ursprßngliche Terrain von den Anf¨ngen der Stadt ý etwa in der Tiefe 3 Meter unter der heutigen Oberfl¨che - nur spekulieren. In allen drei Schurfsch¨chten wurde eine m¨chtige Schichtenfolge aus dem Zeitraum vom 16. bis in das 18. Jh. dokumentiert. Diese Schichtenfolge endet etwa 1,5 Meter unter der Ebene des heutigen Terrains. In den Schurfsch¨chten A2 und A3 wurden unter diesen Schichten eingesenkte Gruben mit wirtschaftlicher Funktion verfolgt und ein Ziegelofen erfasst, der wahrscheinlich mit der Lebensmittelproduktion zusammenh¨ngte (Sonde A3). H“userblock 34 - KozıGasse [Aktion A123/2001] Im Zusammenhang mit dem Projekt “Sanierung der Kellerrüme von Brnoť wurde in der zweiten H¨lfte des Jahres 2001 im Rahmen der Untersuchung des Hüserblockes 34 eine Dokumentation von 7 Schurfsch¨chten durchgefßhrt, die sich auf der westlichen Seite der Strasse Kozı befindet haben. Das heutige Aussehen des Hüserblockes, der von Jakubske Platz und Strassen B–-

114

hounska , Kobliz na und Kozı geklemmt ist, ist eine Folge der groÜen Sanierung, die von den 60er Jahren des 19. Jh. bis zum Jahr 1915 verlaufen ist. In dieser Zeit wurde auch die s¨mtliche historische Bebauung in der Strasse Kozı abgerissen. Die Grundmauern der mittelalterlichen Hüser befinden sich heutzutage unter dem Fahrweg der erweiterten Strasse. Die dokumentierten Situationen haben vor allem geholfen, die Datierung des Ausbaues der historischen Bebauung auf der westlichen Seite der Strasse B–hounska zu pr¨zisieren. Es ist auch gelungen, Teile der Bebauung auf der westlichen Seite der Strasse so zu dokumentieren, wie sie aus den Pl¨nen des stabilen Katasters (1825) bekannt ist. Im Falle des Schurfschachtes D1 kann man ßber den steinigen Kern sprechen (Einfriedigungmauer, Parzellenmauer?). Aufgrund der analogischen F¨llen in Brno kann man sie auf die Wende des 13./14. Jh. datieren. Der Schurfschacht C1 hat wahrscheinlich einen Teil der Parzellenmauer eines Hauses aus derselben Zeit aufgenommen. Im Schurfschacht A5 wurden die Kellerrüme eines neuzeitigen, n¨her nicht datierten Hauses entdeckt.

PR EDBEZN VY SLEDKY ZA CHRANNY CH ARCHEOLOGICKY CH VY ZKUMU V BRNE V ROCE 2001

Recommend Documents