„PPV, PKP – Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze“ - studie, rok zpracování 2014 - 2015
Základní identifikační údaje o projektu Název akce:
„„PPV, PKP – Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze“ - studie
Zadavatel díla:
Povodí Ohře, státní podnik Bezručova 4219 430 03 Chomutov
Projektant:
ENVICONS s.r.o., Hradecká 569, 533 52 Pardubice
odborný garant projektu: vypracoval: zodpovědný projektant:
Ing. Lukáš Řádek Ing. Helena Vondrušková Ing. Martin Jaroš
Řešené úseky: První úsek PKP II – Jirkov intravilán je situován v ř. km 2, 825 – 3,484m PKP II Druhý úsek PPV - Chomutov intravilán se nachází v ř. km 4,330-4,996m Třetí úsek PPV- Prunéřov extravilán je zasazen do ř. km 17,029-17,625
Specifikace projektu Předmětem zpracovaného díla je vyhodnocení vlivu vegetace na stabilitu, funkci a bezpečnost hráze PPV a PKP, s ohledem na výšku, tvar, sklon i délku líce a trasu hráze (extravilán, intravilán). Studie mapuje stávající stav vegetace a posuzuje rizika spojená s jednotlivými dřevinami (druhová skladba, spon) ve vazbě na konkrétní úseky. Návrh hodnotí bezpečnost hráze, bezpečnost obyvatel, možnosti kontrol a realizovatelnost provádění strojní údržby travních porostů a dřevin. V současné době se na hrázi vodního díla nachází vzrostlá vegetace z náletových dřevin, případně vysázených majiteli sousedních pozemků bez souhlasu Povodí Ohře, státní podnik. Vegetace se rozrůstá v převážné míře na vzdušním svahu hráze. Na návodním svahu se v souhrnu všech úseků vyskytuje pouze několik izolovaných jedinců.
Základní informace o vodním díle Vodní díla Přivaděč průmyslové vody (PPV) i Podkrušnohorský přivaděč (PKP) jsou součástí vodohospodářské soustavy náhradních opatření za nádrž Dřínov (NOD). Hlavním účelm soustavy NOD je řešení odtokových poměrů po likvidaci nádrže Dřínov, ochrana povrchových lomů před účinky velkých vod, zásobování povrchovou vodou pro vyjmenované účely a zajišťování minimálních průtoků ve vybraných tocích a profilech soustavy. Přivaděč průmyslové vody vede po jihovýchodním úpatí Krušných hor od uklidňovacího objektu gravitačního řadu ČS Rašovice až po vyrovnávací nádrž Březenec a má funkci jak ochrannou, tak i zásobní. Současná délka je 23, 980 km. Manipulace s vodou PPV a PKP podléhá ustanovením Manipulačního řádu vodohospodářské soustavy NOD , zpracovaného v dubnu 2007, s aktualizací 2011 a dílčího manipulačního řádu II.2 Čerpací stanice Rašovice, Přivaděče průmyslové vody a Podkrušnohorského přivaděče, zpracovaného v březnu 2007. Oba dokumenty řeší mimo jiné podrobně manipulaci v běžném provozu, za povodní, v zimním provozu a za mimořádných událostí.
Analýza podkladů pro hodnocení pokryvu na ochranných hrázích Základním metodickým podkladem pro vyhodnocení pokryvu na ochranných hrázích je Metodický pokyn Ministerstva zemědělství ČR č. j. 720/2003-6000. Pokyn byl vydán pro potřebu ošetřování, údržby a ochranu vegetace na sypaných hrázích malých vodních nádrží, ale doporučuje využití jednotlivých ustanovení i pro ochranné hráze vodních toků. Pokyn prakticky beze zbytku přepisuje Metodický pokyn Ministerstva Životního prostředí z roku 1998, který charakterizuje vegetaci na nízkých sypaných hrázích, navrhuje způsob péče a vyjmenovává podmínky pro přípustnost dřevin na hrázích. Metodický pokyn byl vytvořen v návaznosti na povinnosti vlastníka vodního díla vyplývající ze zákona o vodách č. 254/2001 Sb., v platném znění, konkrétně v souvislosti s § 55 a §59. Paragrafy zejména upozorňují na fakt, že hráze jsou stavbou a vlastník vodního díla je povinen udržovat je v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů.
Aspekty hodnocení porostů PPV Chomutov
1) Hledisko: dřevina stromy
Zdravotní stav – perspektivními dřevinami jsou pouze zdraví jedinci. Příznaky onemocnění je prosychání korun, změny ve vybarvení a neobvyklých tvarech listů, květů, letorostů i kořenů. Do tohoto bodu lze zahrnout i mechanická poškození zejména poškození bazí a kořenových náběhů, která jsou vstupní branou infekce. Zdravé stromy neohrožují ochranné hráze zhoršením průsakových podmínek a průsakových množství. Naopak vegetace s odumírajícím kořenovým systémem může vést při střídání aerace s občasným zaplavením vést k degradaci dřevní hmoty kořenů a k postupnému vytvoření privilegované průsakové cesty. Lokální zvýšení propustnosti pak může ve vzniklých kanálcích v návaznosti způsobit činnost živočichů (hlodavců). Poškozený kořenový systém může být příčinou vývratů i u hluboko kořenujících dřevin. Zhoršený zdravotní stav může zapříčinit větší lomivost kmene či velkých větví a to jak při silnějším větru, tak při zatížení sněhem.
PPV Chomutov Nalezené proschlé, poškozené dřeviny
Kořenový systém – nevhodné jsou stromy mělkokořenící. Typickým PPV Chomutov příkladem je smrk ztepilý (smrk pichlavý koření hlouběji). Nebezpečí spočívá opět v možnosti vývratů. Pozor na mělké zakořenění v místech s trvalým podmáčením půd. Zde může dojít k mělkému rozvoji kořenového systému i u dřevin, které jinak koření poměrně hluboko.
Charakter kmenu - osa kmenů by měla směřovat více méně kolmo k rovině PPV Chomutov koruny hráze, samozřejmě vždy ve vztahu k charakteristickému habitu dřeviny; (některé druhy mají kmeny přirozeně zprohýbané – např. borovice pokroucená); nebezpečné jsou dřeviny s vykloněnými kmeny, neboť zde hrozí větší nebezpečí vývratů i zlomů. Charakter koruny – koruna by neměla být výrazně asymetrická. K tomuto vývoji vede například jednostranné zastínění. Strom s nápadně asymetrickou korunou má tendenci se vyvracet směrem k místu větší zátěže.
PPV Chomutov Fyzické stáří – stromy, které jsou v mládí bezproblémové, s dosažením fyzického stáří mohou být nebezpečné. Viditelným znakem je např. prosychání koruny při dosažené maximální výšce a síle kmene (to znamená, že každé prosychání není znakem fyzického stáří). Stromy lze zařazovat podle věku, kterého se běžně dožívají, do skupiny dřevin dlouhověkých, resp. krátkověkých. Dřeviny dlouhověké – především rod dub a lípa Dřeviny krátkověké - ovocné dřeviny, rod jeřáb, rod topol druhy osika a hybridní topoly Spony Pokud jsou spony vyskytujících se dřevin víceméně rovnoměrné /vhodné rozmezí (2)3-5 m u druhů s nižším vzrůstem, 6-10 m u druhů s mohutnějším habitem/,vždy spon umožňující zdravý vývoj jedinců, převažuje klad stabilizace kořenovým systémem. Zastínění korunami neumožnuje masivní rozvoj ruderální vegetace, která naopak způsobuje totální nepřehlednost svahu. Každé větší prosvětlování spolu nese výše uvedené riziko. Pod korunami se přirozeně rozvíjí druhy trav a bylin přizpůsobené polostínu.
Autochtonní, alochtonní rody a druhy PPV Chomutov Z části jde o posouzení vhodnosti výskytu z pohledu ochrany genofondu. Je však třeba si uvědomit, že druhy domácí jsou většinou ve svém místě původního výskytu zdatnější a zdravější. Příkladem může být smrk ztepilý v nižších polohách, kde neprospívá. Stromy s cizím areálem rozšíření: trnovník akát, smrk pichlavý, borovice pokroucená, vejmutovka, kleč, douglaska tisolistá, z hlediska geobiocenologie je v hodnoceném území nepůvodní i smrk ztepilý a borovice lesní.
PPV Chomutov Specifická je problematika pařezových a kořenových výmladků. Řezné plochy pařezů jsou vstupní branou infekcím, zejména houbovým chorobám. Dřeviny vzrostlé z pařezových výmladků jsou krátkověké a mnohem více jsou ohroženy lámavostí. Výmladky dále často ohrožují lokalitu nepřehledností, vyplývající z bujného růstu.
PPV Chomutov Keře Pro keře platí při hodnocení především hledisko zdravotního stavu, charakteru kořenového sytému, fyzického stáří a areálu výskytu.
Zdravotní stav Keře nejsou při onemocnění ohroženy vývraty, důležitý je však aspekt ložiska choroby či škůdce, z kterého se choroby šíří na ostatní dřeviny. Je – li patrné prosychání větví, je možné se (dle charakteru dřeviny) pokusit o seřez např. s úrovní terénu. Řeší se tím i problematika fyzického stáří, kdy seřezem rostlinu zmladíme. Autochtonní, alochtonní druhy Ve sledovaném území bylo možné se setkat s řadou zde nepůvodních druhů např. vyskytující se kultivary rodů cypřiš, thuje, netvařec , zimostráz, hlohyně, čimišník, pustoryl, kerie, tis. Je to rozhodně dáno umístěním v intravilánu, kde výsadby obecně nemívají přirozený charakter – parkové výsadby, skalkařské výpěstky. V lesním úseku lokality Prunéřov byly nalezeny druhy autochtonní.
Kořenový systém PPV kChomutov Vzhledem habitu není mělčí kořenový systém problémem stability a z toho vyplývajícího ohrožení vývraty. Spony Nepřehlednost - často je tento negativ vyjmenováván právě v souvislosti s existencí keřů. Souvislý výskyt brání možnosti sledování stavu hráze, případných poruch, trhlin, průsaků. Vhodné je zachovávat vhodné proluky u méně vzrůstných druhů, u mohutněji rostoucích ponechávat rozmezí na úrovni jednotlivých sazenic.
Chomutov 2)PPV Hledisko: charakter a umístění posuzované lokality Intravilán V intravilánu je situace vždy mnohem složitější. Vzhledem k návaznosti na osídlení je jakýkoli výskyt dřevin chápán především jako zdroj ohrožení. Dvojnásob zde platí zodpovědnost sledování zdravotního stavu, stáří, nevhodného habitu a kořenového sytému. Druhým pohledem na výskyt porostů je začlenění stavby do městského či venkovského na prostředí – vycházková zóna, turistická trasa, městská zeleň. U hodnocených lokalit je příkladem úsek č.1 PPV II Jirkov a úsek č. 2 Chomutov. Sklonitost terénu Vodní díla Přivaděč průmyslové vody i Podkrušnohorský přivaděč jsou v hodnocených úsecích zasazeny do svahu. Celková sklonitost terénu, bez ohledu na sklon svahu hrázky je přitěžující okolností. V úseku PKP Chomutov kolísá sklon terénu v rozmezí 14,9 – 26,3%, PPV II Jirkov v rozmezí 6,5 – 18,9%. V případě protržení hrázky by odtok vody pokračoval dále na přilehlá sídliště.
PPV Chomutov Šíře koruny hrázky Požadavky na provoz a údržbu vyžadují přístup na korunu hráze a dostupnost ochranných hrází buď z koruny nebo z bermy v předhrází či z prostoru v zahrází alespoň nezbytnou mechanizací. Za minimálně bezpečnou šířku koruny hráze lze obecně považovat cca 2m. Dle TNV 752103 a vyhl. 590/20020Sb. v platném znění musí být nejmenší šířka koruny ochranné hráze 2m u hrází do 2m výšky a 3m u hrází vyšších než 2m. Ve všech hodnocených úsecích je šíře v koruně větší než 3m. Sklon svahu hrázky Z logické úvahy vyplývá, že čím je svah pozvolnější, tím můžeme předpokládat i jeho větší bezpečnost. U přivaděčů byly zřízeny sklony vzdušného líce 1:1,5 až 1:2. Patrné jsou zde pomístně i mírnější – 1:3. U sklonu příkřejších než 1:1,5 je třeba individuálně a přísně posoudit možnost výskytu stromu vzhledem k jeho dlouhověkosti, habitu a vývoji kořenového systému. Preferovat umístění pouze ve spodních dvou třetinách svahu, kde mohou výrazněji přispět naopak ke stabilizaci svahu.
Umístění dřevin na svahu PPV Chomutov Z hlediska ovlivnění stability svahů ochranných hrází hrají největší roli vzrostlé stromy. Ty mohou mít na stabilitu různý účinek. V případě jejich umístění při patě svahu mohou stromy přitěžovat svah vlastní tíhou a tím zvyšovat pasivní odpor vůči usmýknutí svahu. U zdravých stromů mohou mít významnou úlohu hluboké kořeny, které působí jako kotvy. Naopak nevhodné jsou dřeviny s mělkým kořenovým systémem, které mohou při podmáčení způsobit usmýknutí svahu hráze. Nepříznivé je umístění dřevin při koruně hráze, kde jejich tíha působí na svah jako osamělé břemeno zvyšující aktivní složku. To platí především pro poškozené, přestárlé, nakloněné a nemocné stromy, které zde mohou způsobit vývraty.
PPV Chomutov 3) Hledisko: možnosti údržby Nejsnadnější údržbou je sečení bylinného krytu. Bylinné patro by mělo být udržováno pravidelně, minimálně v četnosti 2 x ročně. Daleko problematičtější je údržba lokalit po smýcení dřevin, zvláště byly –li ořezány dřeviny s přirozeným bujným zmlazováním (např. jasan). Patrné je obtížné řešení pod elektrovody či v jejich ochranném pásmu. Pařezové výmladky se vyvíjejí velmi rychle a působí naprosté znepřehlednění svahu. K zamezení tohoto nepříznivého efektu je třeba po smýcení dřeviny pařezy okamžitě ošetřit. Přesto řada dřevin je proti herbicidům poměrně odolná. Výmladky se méně intenzivně rozvíjejí v zastínění porostů (příkladem může být lokalita lesa v druhém úseku v Chomutově, či lesní úsek Prunéřov). Shodně pak jsou tyto lokality méně náchylné k zabuřenění (nárosty ostružiníků křovitých, ostružiníku maliníku, vysokých ruderálních bylin a trav). Stávají se tak prakticky „bezúdržbové“.
PPV Chomutov
Závěr 1. modelový úsek Specifika úseku PKP II Jirkov Hodnocený úsek prochází městskou zástavbou, koryto je zasazeno do svahu poměrně velkého sklonu. Na vzdušný svah nasedají v podstatné části trasy přímo ploty zahrad, pomístně jsou ploty i součástí svahu koryta. Pro existenci dřevinné vegetace, zvláště pak stromů, je zde povětšinou málo prostoru. V minulosti se zde kromě náletu přirozených dřevin objevila řada umělých výsadeb a to jak v úrovni stromového, tak keřového patra, zřejmě za účelem odclonění zahrad. Zvláštností je zde výskyt skalek, kde je ovlivněn i bylinný kryt – zapojený travní drn nahrazují trsy skalniček různého vzrůstu. Co se týká druhové skladby, vzhledem k výše uvedenému, se zde objevují kromě autochtonních, domácích druhů i druhy cizí provenience, typické pro parkové výsadby a tzv. „městskou zeleň“.
PPV Chomutov Hodnocení nebezpečnosti Hodnocení zde musí být přísnější než v extravilánu, kde nehrozí bezprostřední ohrožení obyvatel a majetku. Po terénním šetření je patrné, že se zde negativní aspekty, zmíněné v obecné úvodní části studie, vyskytují. Jedná se o snížení přehlednosti svahu vlivem rozrůstání keřů či vlivem přehoustlých výsadeb stromů, výskyt mělkokořenících druhů stromů a stromů s nakloněnými kmeny, absence jakéhokoli krytu povrchu svahu v místě skalek. Bezprostřední ohrožení shledáno nebylo. Upozornit je však třeba na enormní zraňování na kmenech, bazích kmenů a kořenových nábězích dřevin. Je způsobované patrně použitím nevhodné techniky pro údržbu bylinného krytu a neopatrnou manipulaci s touto technikou. Takové masivní poškození nebylo při průzkumech v jiných obdobných lokalitách nalezeno. Důsledkem je samozřejmě nebezpečí vstupu infekce vzniklými ranami, celkové zhoršení zdravotního stavu, větší náchylnost k chorobám a škůdcům. Následně pak může docházet i u relativně mladších jedinců k lomivosti kmenů a větví i k vývratům vlivem poškození kořenového systému.
PPV Chomutov Specifickou problematikou jsou porosty stromů s vysokým vzrůstem, které se vyskytují v blízkosti koruny hráze. Jejich tíha zde působí na svah jako osamělé břemeno zvyšující aktivní složku. Obecně jsou tyto dřeviny umístěny nevhodně. To platí především pro poškozené, přestárlé, nakloněné a nemocné stromy, které zde mohou způsobit vývraty (viz metodické pokyny). Rostou –li zde dřeviny dlouhodobě, jsou vysokověké, zdravé a nepůsobí žádné problémy, je možné rozhodnout o jejich ponechání. K eliminaci zjištěných negativních jevů je možné doporučit etapové řešení.
PPV Chomutov V první fázi je třeba řešit: - Nevhodné zřízení skalek na vzdušním svahu hráze - Mělkokořenící jehličnany, které jsou již v období vzrůstu, kdy začíná hrozit jejich vyvrácení - Stromy se skloněnými kmeny - Dřeviny nemocné a přestárlé - Výskyt dřeviny na návodním svahu hráze (jediný kus) Do této etapy lze zařadit i počátek úpravy porostů, které jsou v předchozí kapitole popisovány. Jedná se o: - Proředění přehoustlých výsadeb stromů - Redukce plošného výskytu keřů Je zřejmé, že bezprostředně po zásahu je třeba počítat se zajištěním péče o tyto nově vytvořené prostory. Finanční i časové nároky s každým zásahem vzrostou.
PPV Chomutov Další fáze, kterou lze doporučit v odstupu 5-7 let, se již může odvíjet od reakce na zásah v první etapě. Měla by směřovat k údržbě přiměřených rozestupů mezi dřevinami a kontrole zdravotního stavu ponechaných jedinců. Toto doporučení je samozřejmostí u jakýchkoli dřevinných doprovodů (u správce toků nezbytné sledování zdravotního stavu břehových porostů). Předpokládá se, že pravidelné větší zásahy se mohou opakovat v rozestupu dalších 5-7 let. Postupně pak bude nezbytné začít odstraňovat dřeviny, které se dožijí fyzického stáří a začnou být nebezpečné svoji zvýšenou lomivostí či nebezpečím vývratů. Zejména se bude jednat o břízu bělokorou, která se zde vyskytuje poměrně hojně. Do stadia vývoje, ve kterém budou hrozit vývraty, se postupně dostane i řada dalších jehličnanů. Odstraňovány budou i dožilé ovocné dřeviny.
Cílové dřeviny Dřeviny, u kterých je možné jejich ponechání dlouhodobě obhájit, jsou především dřeviny dlouhověké, zdravé, hlubokokořenící vždy společně s dalšími podmínkami, zmíněnými v úvodní kapitole.
PPV Chomutov
Závěr 2. modelový úsek Specifika úseku PPV Chomutov Sledovaný úsek přivaděče prochází obdobně jako předchozí zastavěnou částí města, koryto je opět zasazeno do svahu poměrně velkého sklonu. Na vzdušní svah nasedá v první části úseku bezprostředně zástavba sídliště, v dalších částech se mezi zástavbou a korytem rozkládá různě široký pás svahového lesa. Svah kromě drobných lokalit (např. úseky s výskytem ovocných dřevin) nebyl uměle osazován. Od doby výstavby se zde postupně rozrostly náletové dřeviny, které dnes dosahují různého stáří – od nejmladších nárostů až po cca 60 letý porost. Druhovou skladbu tvoří v převážné části trasy dřeviny, které zde mají přirozený areál výskytu. Výjimku tvoří akátina vyšší věkové kategorie. Nálety jsou spíše řídké až středně řídké. Přehoustlé jsou pouze úseky s pařezovými i kořenovými výmladky, dále pak prostory, kde po likvidaci dřevin došlo k zabuřenění invazivními druhy keřů (oba ostružiníky, bez černý).
PPV Chomutov Hodnocení nebezpečnosti Bezprostřední nebezpečí, které by představovalo ohrožení obyvatel a majetku, shledáno opět nebylo. Negativní prvky, opakované v průběhu studie, se zde však objevují. Jedná se o: - Snížení přehlednosti svahu vzdušného svahu hráze – zde především vlivem šíření nárostů dřevin v podúrovni, dále pak již zmíněným růstem výmladků a zabuřeněním; - Výskyt dřevin skloněných, a především poškozených na bazi a kmenech. Na časté a ve svém důsledku nebezpečné zraňování stromů již bylo upozorněno v předchozím úseku; -V hodnocené části trasy se rovněž vyskytují porosty stromů s vysokým vzrůstem, které se rozrostly v blízkosti koruny hráze; - V části trasy se po odkácení porostů objevila místa buď zcela odkrytá či minimálně s nezapojeným drnem. Vznikají tak lokality ohrožené erozí resp. sesuvy zeminy. - Na návodním svahu hráze se objevuje několik izolovaných jedinců dřevin. K eliminaci zjištěných negativních jevů je možné doporučit opět etapové řešení.
PPV Chomutov V první fázi je třeba řešit: - zatravnění odkrytých částí svahů - odstranění dřevin poškozených (v prostoru pod korunou hráze) a přestárlých - likvidaci masivního zmlazení a zabuřenění po odkácení porostů - redukci plošného výskytu nárostů v podúrovni - smýcení stromů se skloněnými kmeny - odstranění dřevin z prostoru návodního svahu hráze Opět je vhodné upozornit na nezbytnost pravidelného zajištění péče o nově odkryté plochy po smýcení dřevin; zejména důsledné potlačování výmladnosti a nového zabuřenění. Další fáze: s odkazem na řešení prvního úseku lze i zde doporučit provedení dalšího většího zásahu v odstupu 5-7 let dle reakce na odkácení a prosvětlení v první etapě. Shodně by mělo další opatření směřovat k údržbě přiměřených rozestupů mezi dřevinami a kontrole zdravotního stavu ponechaných jedinců. Předpoklad pravidelných razantnějších vstupů je opět v rozmezí dalších 5-7 let. Tím není dotčena nezbytnost intenzivní údržby o bylinný kryt, která by měla být zajištěna minimálně 2x ročně.
PPV Chomutov
Závěr 3. modelový úsek Specifika úseku PPV Prunéřov Hodnocený úsek přivaděče je na rozdíl od předchozích situován v extravilánu. V celé délce prochází lesem. Na pravý břeh, který je předmětem sledování, přímo nasedá porost doubravy. Dřeviny, které zde byly vymapovány, jsou přirozené druhové skladby, odpovídající charakteru přilehlého biotopu. Rozrůstající se porosty na svahu nebyly vysázeny uměle, šířily se postupně jako náletové. Jsou různověké - od nejmladších nárostů po věkovou kategorii 60 let. Hustota je různá, hlavní úroveň i podúroveň jsou střídavě řídké, středně řídké, místy i husté. Přehoustlé jsou opět pouze úseky s pařezovými i kořenovými výmladky, dále pak prostory, kde po likvidaci dřevin došlo k zabuřenění a invazivnímu šíření nežádoucích druhů (oba ostružiníky, bez černý). Velmi bujně se rozrůstají osikové a střemchové mlaziny.
PPV Chomutov Hodnocení nebezpečnosti Akutní nebezpečí, např. hrozícími vývraty, nebylo zaznamenáno. Výtky, zmíněné v předchozích částech studie, se zde opakují. Opět se jedná o snížení přehlednosti svahu – především vlivem šíření nárostů dřevin v podúrovni, dále pak již zmíněným zabuřeněním a rozvojem pařezových a kořenových výmladků po smýcení porostů a po výraznějším prosvětlení; výskyt stromů zraňovaných zvláště v blízkosti koruny hráze. Shodně je možné doporučit etapové řešení nastíněné problematiky.
PPV Chomutov V první fázi je třeba řešit: - likvidaci masivního zmlazení a zabuřenění po odkácení porostů - redukci přehoustlých náletů stromů - redukci plošného výskytu nárostů v podúrovni - odstranění dřevin poškozených (v prostoru pod korunou hráze) V prosvětlených místech po prvotním zásahu je třeba opět zabezpečit důsledné potlačování výmladnosti a nového zabuřenění. Další fáze: s odkazem na předchozí doporučení je třeba se vracet k opakovanému zásahu v rozmezí 5-10 let. Shodně by mělo další opatření směřovat k údržbě přiměřených rozestupů mezi dřevinami a kontrole zdravotního stavu ponechaných jedinců. Předpoklad pravidelných razantnějších vstupů je opět v rozmezí dalších 5-10 let. Intenzivní údržba o bylinný kryt včetně míst nově odkrývaných musí být pravidelně zabezpečována minimálně 2x ročně.
PPV Chomutov
Děkujeme za pozornost