VLIV ZVĚŘE NA STAV A VÝVOJ DŘEVINNÉ VEGETACE NA MAJETKU OBECNÍCH LESŮ MOHELNO

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI

VLIV ZVĚŘE NA STAV A VÝVOJ DŘEVINNÉ VEGETACE NA MAJETKU OBECNÍCH LESŮ MOHELNO

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

TOMÁŠ KARAS

Mendelova univerzita v Brně Ústav ochrany lesů a myslivosti

Lesnická a dřevařská fakulta 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Tomáš Karas Krajinářství Krajinářství

Vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace na majetku obecních lesů Mohelno

Rozsah práce:

dle směrnice pro závěrečné práce

Zásady pro vypracování: 1. Cíl: Na transektech sledovat stav nárostů a kultur a jejich poškození okusem, vliv tohoto poškození na růst a početnost dřevin. Poškození dřevin dát do vztahu s předpokládanou početností zvěře (myslivecká evidence). Porovnat poškození jednotlivých druhů dřevin. Porovnat stav vývoje dřevinné vegetace v jednotlivých lesních společenstvech (skupinách typů geobiocénů). Porovnat poškození zimním a letním okusem. Navrhnout opatření managementu společenstev a mysliveckého a lesnického managementu vedoucí k minimalizaci negativních dopadů, včetně sítě kontrolních srovnávacích ploch. 2. Metodika: Procento poškozených stromků bude zjišťováno na trvalých transektech. Délka by měla být taková, aby při šetření bylo zaznamenáno alespoň 100 jedinců hlavní monitorované dřeviny. Počet transektů bude vycházet z konkrétních podmínek a potřeb šetření, především z proměnlivosti stanovištních podmínek a vyuţití jednotlivých ploch zvěří. Okus bude hodnocen u dřevin do výšky 150 cm, hodnoceno bude aktuální poškození, bez rozlišení jeho intenzity na jedinci, to znamená vlastní prostá přítomnost okusu. Šetření bude realizováno dvakrát ročně, a to v jarním období (duben–červen) a na konci vegetace (září–říjen). Blíţe k metodice ČERMÁK, MRKVA (2003) a ČERMÁK (2007). 3. Časový harmonogram: podzim 2011 – rešerše, výběr ploch, jaro 2012–podzim 2012 terénní výzkum, podzim 2012–jaro 2013 realizace závěrečné práce

Seznam odborné literatury: CERMÁK, P., MRKVA, R., 2006. Effects of game on the condition and development of natural 1. regeneration in the National Nature Reserve Vrapac (Litovelské Pomoraví). Journal of Forest Science, 52(7): 316–323. HEROLDOVÁ, M., 1997: Trophic niches of three ungulate species in the Pálava Biosphere Reserve. 2. Acta Scientarium Naturalium Academiae Scientiarum Bohemicae Brno, XXXI Nova Series 1997, 1, p.13-52. ČERMÁK, P. 2007. Browsing and peeling damage on woody plants in the Czech Republic. Lesnická 3. práce, Folia Forestalia Bohemica, 64 s. ČERMÁK, P., 2007. Poškození drevin okusem, ohryzem a loupáním. Habilitacní práce, LDF MZLU 4. v Brne, 134 s. ČERMÁK, P., 2008. Okus dřevin ve vztahu k jejich zastoupení v obnově. Lesnická práce, 87(11): 5. 16–17. ČERMÁK, P., BERANOVÁ, P., ORÁLKOVÁ, J., HORSÁK, P., PLŠEK, J., 2011. Relationships 6. between browsing damage and the species dominance by the highly food-attractive and less foodattractive trees. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun. (Brno), LIX (1): 29–36. ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2003: Okus semenáčků v honitbě. Monitorování okusu semenáčků 7. v honitbě jako podklad pro plánování a kontrolu početnosti spárkatých přeţvýkavců. Lesnická práce, 82(1): 40-41.

Datum zadání bakalářské práce:

říjen 2011

Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2013

Tomáš Karas Autor práce

doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D. Vedoucí práce

doc. Dr. Ing. Libor Jankovský Vedoucí ústavu

doc. Dr. Ing. Petr Horáček Děkan LDF MENDELU

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace na majetku obecních lesů Mohelno zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor bakalářské práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:……………………………. podpis studenta

Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé práce, doc.Ing. Petru Čermákovi Ph.D., za odborné vedení při zpracování bakalářské práce, za poskytnutí materiálu a odborných konzultací. Dále děkuji správci obecních lesů Mohelno panu Liboru Malému za umoţnění provedení bakalářské práce a poskytnutí praktických informací. Děkuji také rodině za trpělivost a podporu.

Autor práce

ABSTRAKT Cílem bakalářské práce bylo sledovat stav nárostů a kultur a jejich poškození okusem, vliv tohoto poškození na růst a početnost dřevin na majetku obecních lesů Mohelno a dát je do vztahu s předpokládanou početností zvěře a zároveň porovnat poškození jednotlivých druhů dřevin. Poškození bylo zjišťováno na jaře roku 2012 (zimní okus) a na podzim roku 2012 (letní okus). Rozsah poškození byl sledován na transektech širokých tři metry a délce takové, aby na ploše při šetření bylo zastoupeno alespoň 100 jedinců hlavní monitorované dřeviny. Transekty byly umístěny po dohodě se správcem obecních lesů Mohelno v porostech jak s vykazovanou přirozenou obnovou, tak i v porostech s umělou obnovou, a to jak ochráněnou nátěrem, tak i bez ochrany. Zde je třeba dodat, ţe převáţná část prováděné umělé obnovy je na sledovaném majetku chráněna proti škodám zvěří oplocením. Okus byl sledován u dřevin do výšky 150 cm, kde bylo hodnoceno aktuální poškození, bez rozlišení jeho intenzity na jedinci, to znamená vlastní prostá přítomnost okusu. K výsledku hodnocení je třeba dodat, ţe i kdyţ v době hodnocení byly v případě zimy 2011 a 2012 velmi nestandardní podmínky (absence sněhové pokrývky), tak pokud dojde ke vzájemné spolupráci lesnického a mysliveckého managementu, jako je to na sledovaném lesním majetku, je moţné přijatelně lesnicky hospodařit v lese i s přítomností spárkaté zvěře.

Klíčová slova Okus, transekt, zvěř

Abstract The target of this thesis was to monitor the satus of advance growth and cultures, their grazing damage, the affect of this damage on the growth and abundance of trees on municipal property forests and put them into a relationship with the expected proliferation of deer damage and also compare the individual species damage. The damage was surveyed in spring 2012 (winter grazing) and in autumn 2012 (summer grazing). The extent of damage was observed on the transects three meters wide and the lendth solve area of the investigation would represent at least 100 individuals of the main tree species monitored. Transects were placed having agreed with

the administrator of communal forests in forests with both natural regeneration, and artificial regeneration, both protected with paint and without any protection. It should be noted that most of the artificial regeneration is carried out in the monitored property and it is protected against damage by game fencing. Grazing was investigated for trees up to a height of 150 cm, where current damage itself was assessed regardless its intensity considering the individual i.e. its simple of grazing. The inadditim to the evaluation itself it has be noted that therefore between winter 2011 and 2012 winters, there were non–standard conditions (lack of snow); therefore if there is a mutual cooperation hunting and forestry management the same as in monitored forest propertly, it is possible to carry out successfully management with the presence of deer as well.

Keywords Browsing, transect, game

OBSAH 1

Úvod ..................................................................................................................................... 1

2

Metodika práce .................................................................................................................. 3

3

Literární přehled ................................................................................................................ 5 3.1

Potravní typy zvěře ....................................................................................................... 5

3.1.1

Okusovači .............................................................................................................. 5

3.1.2

Potravní oportunisté .............................................................................................. 7

3.1.3

Spásači .................................................................................................................. 8

3.2

Faktory ovlivňující konzumaci dřevin .......................................................................... 9

3.2.1 3.3

Ochrana před poškozováním zvěří .............................................................................. 11

3.3.1

Biologická ochrana.............................................................................................. 11

3.3.2

Mechanická ochrana............................................................................................ 13

3.3.3

Chemická ochrana ............................................................................................... 14

3.4

4

Hlavní faktory ovlivňující konzumaci dřevin ....................................................... 9

Legislativní moţnosti opatření proti škodám zvěří ..................................................... 17

3.4.1

Právní předpisy České republiky – zákony a vyhlášky ....................................... 17

3.4.2

Další moţnosti vyplývající z platných předpisů ................................................. 23

Charakteristika podmínek LHC obecní lesy Mohelno a honitby Mohelno ................ 25 4.1

Všeobecné údaje ......................................................................................................... 25

4.1.1

Identifikace vlastníka .......................................................................................... 25

4.1.2

Administrativní příslušnost ................................................................................. 25

4.2

Zhodnocení přírodních poměrů ................................................................................... 26

4.2.1 4.3

Rozbor přírodních podmínek .............................................................................. 26

Zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření..................................................... 28

4.3.1

Hodnocení porostních poměrů ............................................................................ 28

4.4

Přehled vyhlášených kategorií lesů ............................................................................. 29

4.5

Definování hospodářských cílů vlastníka lesa a stanovení hospodářského záměru na

období platnosti plánu............................................................................................................. 29 4.5.1

Tvorba hospodářských souborů .......................................................................... 29

4.5.2

Způsob zalesnění a péče o kultury ...................................................................... 30

4.5.3

Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa..................................................... 30

4.6

5

Honitba Mohelno ........................................................................................................ 30

4.6.1

Popis hranice honitby Mohelno .......................................................................... 32

4.6.2

Hospodaření se srnčí a daňčí zvěří ...................................................................... 32

Výsledky ............................................................................................................................ 35 5.1

Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace .......................................... 47

6

Faktory ovlivňující výsledky ........................................................................................... 49

7

Diskuse............................................................................................................................... 52

8

Závěr .................................................................................................................................. 55

9

Summary ........................................................................................................................... 57

10

Literatura .......................................................................................................................... 58

11

Seznam tabulek ................................................................................................................. 61

12

Seznam grafů .................................................................................................................... 62

13

Seznam příloh ................................................................................................................... 63

14

Přílohy ............................................................................................................................... 64

1 ÚVOD Lesy jsou jedním z největších bohatství naší vlasti. Jsou jednou ze základních sloţek přírodního prostředí a trvalým zdrojem dřeva, ovlivňují a zlepšují podnebí, vodní a půdní poměry, vytvářejí přirozené prostředí pro mnohé druhy rostlin a ţivočichů, uchovávají přírodní krásy a jsou téţ zdrojem zdraví a osvěţení obyvatelstva. Lesy v České republice jsou vystaveny mimořádným ekonomickým a sociálním tlakům společnosti. Zatím, co ještě nedávno byla v popředí zájmu dřevní produkce lesů, v současné době je kladen důraz i na zajištění ostatních uţitečných funkcí. S postupujícím civilizačním procesem je však tento úkol stále nesnadnější, neboť ekologické podmínky se negativními antropogenními vlivy neustále zhoršují a tím se i stabilita lesních ekosystémů ustavičně sniţuje. Výsledkem zatíţení lesních porostů v důsledku působení průmyslových a energetických technologií je neúnosné zhoršení zdravotního stavu lesa a jeho odolnostního potenciálu, na kterém se navíc podílejí abiotičtí a biotičtí škodliví činitelé, ze kterých je velmi významné působení zvěře. Zvěř byla odedávna součástí lesních společenstev a měla by jí být i nadále. V přirozených, nenarušených lesních ekosystémech nacházela dostatek potravy, o škodách zvěří nebylo moţno hovořit. V důsledku působení člověka se mnohé změnilo. Změnily se lesy a změnilo se i druhové sloţení a početní stavy zvěře. Často bývá kladena otázka, jaké jsou příčiny poškozování a škod způsobených zvěří na lesních porostech. Podle dosavadních znalostí si zvěř poškozováním lesních dřevin zajišťuje část svých fyziologických potřeb. Její chování je za dané situace a v daném prostředí přirozené. Na růstu škod se podílí neúměrně vysoké stavy některých druhů spárkaté zvěře. Rostoucí poškozování lesa zvěří je současně ukazatelem chyb v lesnickém a mysliveckém hospodaření a zhoršování přírodního prostředí. Zvěř škodí v lese okusem letorostů, pupenů, jehlic nebo listů sazenic a semenáčků lesních dřevin v lesních kulturách a nárostech. Škody způsobené zvěří se řadí ke škodám působeným biotickými činiteli. Při jejich posuzování je třeba si uvědomit, ţe velmi často jejich rozsah negativně ovlivňují další biotičtí a abiotičtí činitelé, např. sucho, houbová onemocnění,

1

útlak buřeně, větrné a sněhové kalamity, ale i nekvalitní sadební materiál a nekvalitní zalesňovací práce. Téma škod zvěří je dlouhodobě v popředí zájmu vlastníků lesů, odborných lesních hospodářů, myslivců, ochránců přírody a další odborné i laické veřejnosti. Kaţdoročně jsou k problematice škod působených zvěří pořádány odborné semináře a vţdy se na nich hledají způsoby jak zamezit těmto škodám, sníţit je a přizpůsobit lesnické a myslivecké hospodaření tak, aby vedlo k minimalizaci škodlivých dopadů na hospodaření v lesích. Zároveň je k této problematice kaţdoročně publikováno několik různých prací zabývajícími se působením zvěře na lesní porosty, ale většinou na výrazně velkém území. Protoţe prací zabývajícími se působením zvěře na konkrétních lesních majetcích je zatím méně, je cílem této bakalářské práce snaha zjistit působení vlivu zvěře na hospodaření na konkrétním lesním majetku obecní lesy Mohelno.

2

2 METODIKA PRÁCE Zadaná bakalářská práce „Vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace na majetku obecních lesů Mohelno“ byla zpracována podle následujícího postupu. Na začátku práce bylo provedeno seznámení s přírodními, terénními a technickými podmínkami v obecních lesích Mohelno a společenstevní honitbě Mohelno. Následně byly ve spolupráci se správcem obecních lesů panem Liborem Malým vybrány plochy v porostech, ve kterých byla provedena umělá obnova bez ochrany dřevin oplocením a v porostech, kde je vykazovaná přirozená obnova. V těchto porostech bylo na transektech zjišťováno procento poškození u dřevin v nich se nacházejících. Transekty byly určeny jako pruhy v porostu o šířce tři metry a délce takové, aby při šetření bylo zaznamenáno alespoň 100 jedinců monitorované dřeviny. Okus byl hodnocen do výšky dřevin 150 cm a vyhodnocován bez rozlišení intenzity na jedinci, tedy vlastní prostá přítomnost okusu. Šetření bylo realizováno dvakrát v roce 2012 a to jarní období v dubnu 2012 na hodnocení zimního okusu a na konci vegetace v září 2012 na hodnocení letního okusu. Výsledky byly zapsány do tabulek a vyhodnocení bylo provedeno v grafech. Následně bylo provedeno hodnocení vlivu okusu na stav a vývoj dřevinné vegetace na základě procenta poškozených jedinců podle (ČERMÁK, 2005). Na základě výsledků studií z několika zvláště chráněných území (MRKVA, ČERMÁK, 2003) a na základě dalších obdobných šetření (např. ČERMÁK, 1998) se navrhují únosné (přípustné) míry okusu (kritické hodnoty okusu), které by měly odpovídat přijatelné početnosti zvěře (rozumí se početnosti na daném stanovišti maximálně únosné). U prvé skupiny dřevin se navrhuje jako únosný pro další vývoj přirozené obnovy povaţovat okus nejvíce do 20 % jedinců, u dřevin druhé skupiny (potravně atraktivní) okus nejvíce 40 % jedinců (tabulka č. 1). Ze zjištěných poznatků bude provedeno závěrečné hodnocení na doporučení společného lesnického a mysliveckého managementu na uvedeném lesním majetku. Při vypracování zadané práce jsem vycházel ze studia odborné literatury vztahující se k danému tématu, konzultací s vedoucím práce doc. Ing. Petrem Čermákem, Ph.D. a dále ze zkušeností a pomoci správce obecních lesů Mohelno pana Libora Malého, bez kterých by nebylo moţné zadanou práci vypracovat.

3

Tabulka 1 Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace

dřeviny smrk ztepilý buk lesní

% poškozených jedinců do 20%

nad 20%

jedle bělokorá, javor do 40% klen, jeřáb ptačí, jasan ztepilý, dub letní a zimní habr obecný a další potravně atraktivní dřeviny

nad 40%

hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace, moţné je zpomalení růstu dřevin, mírné omezení početnosti a změny v zastoupení jednotlivých dřevin okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj dřevinné vegetace – dojde k početní redukci dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné skladby včetně selekce některých méně hojných a přitom intenzivně poškozovaných druhů, v extrémním případě můţe dojít k úplnému zničení kultury či přirozeného zmlazení (zejména při opakovaném okusu této intenzity) okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj dřevinné vegetace, moţné je zpomalení růstu dřevin, mírné omezení početnosti a změny v zastoupení jednotlivých dřevin okus pravděpodobně výrazně ovlivní vývoj dřevinné vegetace – dojde k početní redukci dřevin, zpomalení růstu či změnám dřevinné skladby včetně selekce některých méně hojných a přitom intenzivně poškozovaných druhů, v extrémním případě můţe dojít k úplnému zničení kultury či přirozeného zmlazení (zejména při opakovaném okusu této intenzity)

4

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Potravní typy zvěře (podle ČERMÁK, 2007) Na základě stavby těla, zejména zaţívacího traktu, a znalostí o skladbě potravy, zařadil HOFMANN (1989) jednotlivé druhy přeţvýkavců do třech potravních typů, které reprezentují optimální potravní strategii pro dané druhy: 1) okusovači, 2) potravní oportunisté, 3) spásači.

3.1.1 Okusovači (podle ČERMÁK, 2007) Mezi okusovače vyskytujících se na území ČR patří především srnec obecný. Okusovači přijímají potravu s převahou lépe stravitelných sloţek s vysokým obsahem energie – zejména letorosty dřevin, jejich listy a pupeny, dvouděloţné byliny. Tuto potravu upřednostňují i tam, kde ji musejí relativně obtíţně vyhledávat – HOMOLKA (1996) uvádí shodu mezi skladbou potravy srnce a sloţením potravní nabídky na Drahanské vrchovině v průměru pouze 45 %. Podíl dřevin v potravě srnce v celoročním průměru překračuje 55 % – BARANČEKOVÁ (2004) z luhu na jiţní Moravě udává 56 %; MELICHAR, FIŠER (1959) z více území 61 %; HEROLDOVÁ (1997) na Pálavských vrších 70 %; HOMOLKA (1991b) na Drahanské vrchovině 74 %. V zimě dřeviny tvoří více neţ 65 % potravy – na Pálavských vrších zjistila HEROLDOVÁ (1997) podíl dřevin 65 %, v luhu jiţní Moravy BARANČEKOVÁ (2004) 70 % (prosinec – leden), v Beskydech HOMOLKA (1995a, 1995b) 70 %, v Krkonoších FIŠER, LOCHMAN (1969) taktéţ 70 %, na Drahanské vrchovině HOMOLKA (1993) 75 %.

5

3.1.1.1

Srnec obecný (Capreolus capreolus)

(http://www.prirodainfo.cz) Nejmenší evropský zástupce jelenovitých. Vyznačuje se mírně klenutým hřbetem, nízko nasazeným krkem a zakrnělým ocasem, zcela ukrytým v srsti. Jeho paroţí je krátké a jednoduché, nanejvýš se 3 výsadami. V létě převládá ve zbarvení rezavě červený odstín, zimní srst bývá naţloutle šedá aţ šedohnědá s tmavším hřbetem a šíjí. Bílá skvrna na zadku má u samců oválný tvar, zatímco u samic je okrouhlejší aţ srdčitá. Mláďata jsou hnědá nebo ţlutohnědá s řadami bílých a naţloutlých skvrn, které mizí ve stáří 1–2 měsíců. Nejlépe mu vyhovuje otevřená krajina s menšími lesíky, křovinami, loukami a poli. Během léta ţije většinou jednotlivě na nevelkém území v okruhu 1–3 km. Nejvíce času věnuje odpočinku a přeţvykování, vychází na pastvu v podvečer a v noci, není-li rušen i ve dne. Pouze necelé tři hodiny denně prospí. V potravě převládají různé druhy bylin a trav, dále se v ní objevují větve a listy keřů, houby, spadané plody a polní plodiny. V otevřené krajině se začátkem podzimu obě pohlaví shlukují do různě početných stád (10–100 jedinců), která se potulují po polích s ozimy, pícninami a zbytky okopanin či kukuřice. V níţinách leckde přivykl tomuto stádovému způsobu ţivota celoročně, jinde se společenstva rozpadají aţ zjara, kdy samci začínají s vytloukáním paroţí a osamostatňují se. Hranice teritoria značí výměškem několika typů pachových ţláz. K vlastní říji dochází aţ uprostřed léta a od října do listopadu samci paroţí shazují. Samice mívají 1–2 mláďata (vzácně i 3–4), která rodí na přelomu května a června. Zpočátku zůstávají v úkrytu ve vysokém podrostu a matku následují aţ po 2 týdnech. Od 3. týdne přecházejí postupně na zelenou potravu, ale mateřským mlékem se přikrmují aţ do zimy. Pohlavně dospívají ve 2. roce ţivota a v zajetí se doţívají aţ 18 let. Srnec u nás patří k nejběţnější lovné zvěři (doba lovu 16.5.–30.9., samice a mláďata 1.9.–31.12.), počet úlovků rok od roku kolísá, v nejlepších letech se pohybuje i nad 110 000 kusy. Z řady civilizačních vlivů (nedostatek úkrytů, ruch v přírodě, ztráty způsobené automobily a zemědělskou mechanizací) se na populační dynamice srnců negativně projevuje i zvýšení osevních ploch řepky olejky, jejíţ spásání srncům působí značné zaţívací potíţe, končící mnohdy aţ úhynem.

6

3.1.2 Potravní oportunisté (podle ČERMÁK, 2007) Daněk skvrnitý patří mezi potravní oportunisty a má díky vysokému podílu vlákniny v potravě nejblíţe k potravnímu typu okusovač. V potravě oportunistů jsou zastoupeny všechny

dostupné

sloţky

potravy

od

lehce

stravitelných aţ po sloţky hůře

metabolizovatelné s vysokým obsahem vlákniny (traviny). Potravní oportunisté se dobře přizpůsobují potravní nabídce, poměr jednotlivých sloţek je u nich na potravní nabídce znatelně závislý. HOMOLKA (1996) konstatuje u jelena v průměru 78,5 % shodu mezi sloţením potravy a sloţením potravní nabídky (Drahanská vrchovina). Podíl jednotlivých sloţek potravy se logicky výrazně mění v průběhu roku. Tam, kde je nedostatek travinných a bylinných sloţek potravy, dochází ve vegetačním období k vyšší míře konzumace dřevin potravními oportunisty neţ v prostředí na tyto zdroje bohatém. Častým důvodem zvýšené konzumace dřevin je zvýšená populační hustota zvěře, která vede k poruše rovnováhy mezi potravní nabídkou a potřebami zvěře. V zimním období jsou dřeviny potravními oportunisty hojně konzumovány ve většině typů prostředí–byliny a traviny jsou nedostatkovým a nepříliš kvalitním potravním zdrojem (ČERMÁK, 2007). BORKOWSKI, OBIDIDZINŚKI (2003) uvádí z Polska podíl dřevin v potravě daňka v průběhu podzimu a začátku zimy (říjen – leden) kolem 20 %, maxima dosáhla konzumace listnáčů v říjnu – 22 %, konzumace jehličnanů (borovice lesní) v lednu 15 %. 3.1.2.1

Daněk skvrnitý (Dama dama)

(http://www.prirodainfo.cz) Dosahuje menší velikosti neţ jelen lesní, od něhoţ se liší i rozvětveným lopatovitým paroţím, delším ocasem a zbarvením. V létě je červenohnědý s tmavším hřbetním pruhem a bílými skvrnami na těle, v zimní šedohnědé srsti nebývá skvrnění tak výrazné. Vhodné ţivotní podmínky nachází zvláště v listnatých a smíšených lesích s bohatším keřovým podrostem a prostoupenými loukami a poli, většinou do 500 m n. m. Podobně jako jelen lesní ţije velkou část roku v oddělených tlupách, jen staří samci se stávají samotáři. Přes den zaléhává do houštin a na pastvu vychází se setměním, v nerušených oblastech se pohybuje i přes den. Ţiví se různými druhy trav a bylin, výhonky keřů a příleţitostně i polními plodinami. Nevyhledává kaliště, místo bahnité lázně si vyhrabává 7

mělké prašné dolíky v suché zemi. Samci shazují parohy v dubnu aţ květnu a nové jim narůstají koncem srpna a v září. Jako většina ostatních jelenovitých se orientuje hlavně čichem a zrakem. Říje vrcholí na přelomu října a listopadu a doprovází ji méně nápadné troubení samců. Doba březosti trvá 225–234 dní, takţe mládě (dvojčata se objevují v méně neţ 1 % vrhů) se rodí obvykle v červnu. Saje 6–9 měsíců a pohlavně dospívá ve 2. roce ţivota. V téţe době vytloukají mladí samci i poprvé paroţí, které má jednoduchou stavbu, náznak lopatovitého zakončení se objevuje aţ ve 3. roce. Do rozmnoţování se však mladí samci zapojují jen zřídka, neboť bývají v říji zahnáni silnějšími konkurenty. Lovný druh zvěře (doba lovu 16.8.–31.12.), úlovky dosahují aţ 9600 kusů ročně.

3.1.3 Spásači (podle ČERMÁK, 2007). Mezi spásače patří muflon. Spásači mají vyvinuty adaptace pro trávení hrubé vlákniny a v jejich potravě většinou objemově převládají traviny. Dřeviny jsou ovšem významnou sloţkou zimní potravy, z níţ tvoří kolem 50 % objemu (ČERMÁK, 2007). V honitbě Mohelno se potravní typ spásačů nevyskytuje.

8

3.2 Faktory ovlivňující konzumaci dřevin (podle ČERMÁK, 2007)

3.2.1 Hlavní faktory ovlivňující konzumaci dřevin Hlavním faktorem je početnost zvěře. Kromě ní však hrají významnou roli ještě další faktory ovlivňující realizované potravní spektrum a potravní chování – ať jiţ jde o faktory prostředí (skladba potravní nabídky, struktura porostů, způsob hospodaření), faktory klimatické (výška sněhové pokrývky, sucho atd.) nebo etologické (pastevní cykly a jejich rušení). 3.2.1.1

Výskyt drobných dřevin

Poškození stromovitých dřevin je znatelně ovlivněno zastoupením nestromovitých zástupců dřevin, zejména rodů Rubus a jejich konzumací zvěří. Tam, kde jsou tyto dřevinné druhy dostupné v dostatečné kvalitě a kvantitě, mohou tvořit dominantní sloţku potravy (rod Rubus), ostatní listnaté dřeviny jsou potom v potravě přeţvýkavců zastoupeny jen méně či okrajově. Podle HOMOLKY (1996), byl podíl Rubus v potravě srnce v létě 65 %, zatímco ostatních listnatých dřevin pouze 24 %; na podzim tvořil Rubus 45 % a listnaté dřeviny 35 %. Vysokou konzumaci maliníku a ostruţiníku srncem a její vliv na konzumaci listnatých dřevin dokládají i další autoři, například MAIZERET et al. (1989) in (ČERMÁK, 2007). Výskyt ostruţiníku v obecních lesích Mohelno je významný a zvěř zde má moţnost ho konzumovat v době nouze, zvláště v období současné zimy bez výrazné sněhové pokrývky. 3.2.1.2

Celková rozmanitost potravní nabídky

Celková rozmanitost potravní nabídky prokazatelně ovlivňuje intenzitu poškození dřevin okusem. Poškození dřevin můţe být také významně ovlivněno jejich vzácností, respektive jejich relativním zastoupením) – vzácnější dřeviny bývají často intenzivněji poškozovány neţ dřeviny běţné (ČERMÁK, 2007). 3.2.1.3

Denní režim zvěře – pastevní cykly

Spárkatá zvěř přijímá potravu po celý den v pastevních cyklech. Za normálních okolností, kdy není zvěř rušena, se její denní potravní cyklus skládá z většího počtu pastevních fází, které probíhají různě dlouhou dobu během celého dne. Většina času je přitom v jarním období (kdy dochází k největším škodám) trávena na volných

9

pastevních plochách. U srnčí zvěře je moţné pozorovat více počtů pastevních cyklů a to 8 aţ 12 za 24 hodin (DRMOTA, KOLÁŘ, ZBOŘIL, 2007). Pokud je zvěř rušena, a to jak návštěvníky lesa (hlavně v čase sběru lesních plodů, především hub), tak i pracemi a aktivitami v lese probíhajícími, je nucena se hlavně přes den ukrývat v lesních porostech, kde potom působí škody. Je třeba mít na vědomí, ţe i nadměrný myslivecký tlak problematiku škod zostřuje, neboť má za následek, ţe zvěř je opatrnější a zdrţuje se v hustých porostech, které jsou potom ohroţeny škodami (VODŇANSKÝ, 2008). 3.2.1.4

Početnost zvěře – hlavní faktor intenzity poškození

Hlavní příčinou nárůstu škod zvěří na dřevinách lze povaţovat disproporci mezi rostoucími stavy zvěře (společně s šířením zvěře do nových oblastí) a zároveň sniţováním únosnosti prostředí – ať jiţ v důsledku způsobu lesního hospodaření nebo z důvodu působení antropogenních škodlivých činitelů (ČERMÁK, 2007). PFEFFER et al. (1961) uvádí, ţe se početnost zvěře přímo odráţí v rozsahu a intenzitě zimního ohryzu. Tlak na zvýšení odstřelů, který byl v postupně vyvoláván ze strany lesního hospodářství,

vedl

často

(společně

s

neodborně

prováděným

mysliveckým

hospodařením v některých honitbách) k nevhodným zásahům do věkové a sexuální struktury populací zvěře (konstatuje např. HUSÁK, 1989; BABIČKA et al., 1995). Nízký reálný odstřel samičí zvěře ve srovnání se zvěří samčí (odstřel samičí zvěře byl zřejmě občas realizován v plné výši pouze ve výkazech) a zároveň odstřel především starší samčí zvěře, která měla atraktivní trofej, to vše vedlo k mladým populacím s velkou moţností přírůstu. Následkem byl pokračující růst populací i přes relativně vysoký vykazovaný či skutečný odstřel. Narušená věková struktura a poměr pohlaví tak mohly vézt ke stresům spojeným se změnami potravního chování a tím i k dalšímu navýšení poškození lesů (ČERMÁK, 2007).

10

3.3 Ochrana před poškozováním zvěří (podle ŠVESTKA, HOCHMUT, JANČAŘÍK, 1990) Škody zvěří lze omezit biologickou, biotechnickou, mechanickou a chemickou ochranou. Ţádná z metod není univerzální. Doporučuje se jednotlivé metody kombinovat s přihlédnutím k podmínkám jednotlivých lokalit. Biotechnické, mechanické a chemické způsoby omezování škod bývají také nazývány obranou. Základním opatřením je sníţit stavy zvěře na normované stavy.

3.3.1 Biologická ochrana 3.3.1.1

Zvyšování přirozené úživnosti prostředí

Současné hospodářské lesy, tvořené většinou jehličnatými dřevinami, z nichţ převládají smrkové monokultury, neposkytují zvěři dostatek vhodných pastevních příleţitostí. K tomuto stavu, který je zčásti dědictvím minulosti, přistupuje rychlé okyselování prostředí vlivem průmyslových imisí. Návrat k holosečnému hospodaření a značný podíl smrku v obnovních cílech neznamená zlepšení. Přirozenou úţivnost lesních honiteb významně ovlivňuje hospodářský tvar a hospodářský způsob. Les nízký (pařezina) je pro zvěř zpravidla úţivnější neţ les vysoký, podrostní hospodářský způsob je pro zvěř výhodnější neţ pasečný. Doporučovaných políček pro zvěř a kvalitních luk je v lesních honitbách stálý nedostatek. Také výsadba nebo šetření okusových a plodonosných dřevin nejsou dostačující. Potřeba zvýšení stability lesních porostů nepochybně přispěje k vyššímu podílu listnatých dřevin v obnovních cílech, k ponechání tzv. plevelných alejí a k vyuţívání odolnějších dřevin jako tzv. krycích dřevin pro pozdější podsadby. Ekonomické zájmy si zřejmě vyţádají i vyšší podíl přirozené obnovy a odpovídající obnovní postupy, které jsou pro zvěř výhodnější. Hospodaření se zvěří je významným preventivním opatřením biologického charakteru. Týká se zejména vlastního chovu a péče o zvěř. Proto je v zájmu lesních hospodářů ovlivňovat tyto činnosti nejen ve vlastních, ale i v pronajatých honitbách.

11

3.3.1.2

Úprava stavů zvěře

Stavy zvěře musí odpovídat prostředí a moţnostem péče o zvěř. Jejich úprava je základním chovatelským opatřením a současně i základním prvkem biologické ochrany. Ve vegetační době je v lese a na navazujících pozemcích mnohonásobně více rostlinné biomasy neţ zvěř potřebuje. Výchozím hlediskem je proto mnoţství dosaţitelné přirozené potravy v zimním období. Značnou pozornost je nutno věnovat normovaným kmenovým stavům zvěře, které jsou plánovací veličinou a jsou stanoveny dlouhodobě. I nejodpovědněji stanovaný normovaný kmenový stav vyjadřuje na základě zjednodušených kritérií subjektivní lidskou představu o kapacitě honitby. Jejich dodrţení samo o sobě nevylučuje za určitých okolností vznik škod zvěří. Se stavy zvěře úzce souvisí rozsah a intenzita škod. Rozhodující je skutečný početní stav zvěře, jeho vnitřní skladba a konkrétní projevy zvěře. Je známo, ţe mladá zvěř, především mláďata v prvním roce ţivota a samičí zvěř v období gravidity a laktace mají vysokou potřebu ţivin. Určité klimatické podmínky, stres nebo některá onemocnění zvěře jsou často provázeny prudkým zvýšením škod v lese. Základní podmínkou účinnosti pouţívaných metod ochrany lesa proti škodám zvěří v současné době je sníţení stavů především spárkaté zvěře. Chov spárkaté zvěře ve vybraných oblastech vytváří podmínky pro lepší myslivecké hospodaření, především pro kontrolu stavů zvěře a pro specializovanou ochranu proti škodám zvěří. 3.3.1.3

Péče o zvěř

Škody zvěří vznikají převáţně v zimním období. V té době zvěř zpravidla navštěvuje krmelce, takţe se nabízí moţnost omezit škody zvěří zimním přikrmováním. Tyto škody se často zvyšují také při oblevě v předjaří. Ukazuje se, ţe pravidelným přikrmováním při dodrţování doporučených dávek objemových, jadrných a duţnatých krmiv lze škody významně sníţit. Základem je dostatek kvalitní suché píce a duţnatého krmiva (siláţ, řepa, mrkev). Jadrné krmivo se podává v malých dávkách jako doplněk. Předkládání jadrného krmiva, šrotů a zrnin při nedostatku suché píce a duţnatých krmiv, stejně jako předkládání samotného sena můţe podpořit vznik škod. Rovněţ nepravidelné, nárazové přikrmování, časté zejména v pronajatých honitbách, stejně jako předčasné ukončení přikrmování, zvyšuje škody. Zvěři ani lesu neprospívá umisťování krmelců do mladých hustých porostů. Nejvhodnější jsou osluněná závětrná místa ve starých porostech a jejich okrajích. Značný význam pro vznik škod má vyrušování zvěře (zejména v zimním 12

období) neukázněnými turisty, lyţaři, sběrateli shozů, ale i intenzívním lovem. V letním a podzimním období zase ruší zvěř v honitbách houbaři a sběrači lesních plodů. Vliv klidu na sníţení škod zvěří není stále doceněn. Moţnosti pro zajištění klidu zvěře dané současnou legislativou se obtíţně prosazují a vyhlášená opatření se často nedaří dodrţet.

3.3.2 Mechanická ochrana Mechanická ochrana je bránění přístupu zvěře k dřevinám nebo k jejich ohroţeným částem technickými prostředky. Tento způsob ochrany má v lesním hospodářství bohatou tradici a vyuţívá mnoha různých forem a typů mechanických prostředků. K nejběţnějším prostředkům patří: 1) Oplocenky se úspěšně pouţívají jak v holosečném, tak i v podrostním hospodářství. Jejich cílevědomé zakládání dává velmi dobré podmínky pro vytváření vhodných směsí hospodářských dřevin a kromě toho v nich mohou být v dostatečné míře zastoupeny i nejrůznější pomocné a okusové dřeviny pro zvěř. Aby účinnost oplocenek proti vstupu zvěře do ohroţených kultur byla co největší, je zapotřebí dodrţovat správné zásady jejich zřizování a pouţívání. Velikost, tvar a způsob výroby oplocenek je třeba přizpůsobit rozloze kultur, členitosti a přehlednosti terénu a výskytu zvěře, která působí škody. K výrobě oplocenek se pouţívají tyčky a tyče nebo drátěné pletivo. U dřevěných plotů více odrazují zvěř od přeskočení svislé latě neţ vodorovné. Proti dančí zvěři je účinná výška 2,0 aţ 2,5 m a proti srnčí zvěři 1,5 aţ 2,0 m; přitom je třeba přihlíţet k obvyklé výšce sněhové pokrývky. Výměra jednotlivých typů se nejčastěji pohybuje od 10 arů do 1 ha; maximální oplocená plocha nemá přesahovat 4 ha. Oplocenky je nutno pravidelně kontrolovat a porušené ihned opravit. Nadměrné oplocování lesních kultur je nejen velmi nákladné, ale současně zmenšuje pastevní plochy zvěře v honitbě. Pozornost zvěře při sběru potravy se potom soustřeďuje na plochy neoplocené, kde poškození kultur můţe být o to větší. 2) Individuální oplocení je z tyček nebo drátěného pletiva. Má půdorys trojúhelníku nebo čtyřúhelníku a chrání se jím jednotlivé stromy, vysazované často jako odrostky. Jsou to především plodonosné dřeviny, exotické solitéry, alejové výsadby. Pouţívá se nejčastěji v oborách. Důleţité je důkladné zakotvení oplůtku v zemi a jeho kontrola. 3) Chrániče jsou perforované a různě tvarované toulečky z plastů, které se navlékají na terminální výhon a chrání terminální pupen a část výhonu. Před rašením je nutno je sejmout a na podzim se nasazují na nový výhon. Jsou pouţitelní na stromky s dostatečně silnými a dobře zdřevnatělými výhony. 13

4) K ovazům se pouţívá suchý nebo zelený klest, rákos, drátěné pletivo, pásy z plastických hmot. Ovazuje se kmen chráněného stromu. Ovazy se pouţívají v podobných případech jako individuální oplocení. Od této ochrany stromů v porostech se ustupuje, neboť předpokládá předchozí odvětvování kmenů. K ovazům terminálních výhonů se pouţívají staniolové pásky; dříve se pouţívala i koudel a odpadové textilie. Skelná vata se k ovazování nedoporučuje.

3.3.3 Chemická ochrana Chemická ochrana má v lesním hospodářství rovněţ bohatou tradici. Pouţívají se odpuzovadla – repelenty k individuální ochraně sazenic a stromů. V minulosti se pouţívaly domácky připravované jíchy, tukové a dehtové nátěry, v současnosti jsou k dispozici průmyslově vyráběné repelenty. Protoţe při dlouhodobém pouţívání si můţe zvěř na repelent navyknout, je nutné jejich sortiment neustále doplňovat a obměňovat. Vedle základních poţadavků na repelenty, jako je neškodnost vůči chráněným rostlinám, dostatečná odpudivost, dlouhodobá účinnost (v době vegetačního klidu 6 aţ 7 měsíců, při letní ochraně 3 aţ 4 týdny, u repelentů proti ohryzu a loupání 8 aţ 10 let), vyhovující fyzikální a chemické vlastnosti a neškodnost vůči člověku i zvěři, se u nově vyvíjených repelentních přípravků poţaduje, aby byly pouţitelné jak k ochraně jehličnanů, tak i listnáčů a aby se mohly aplikovat postřikem nebo nátěrem, popř. namáčením. Způsob aplikace ovlivňuje roční období, dřevina, její věk, způsob výsadby, spon sazenic, členitost terénu, výskyt zvěře a další okolnosti. Často je nutné chránit sazenice jiţ při jarní výsadbě. K tomuto účelu se repelentem postřikují sazenice ještě před vyzvednutím na záhonech ve školce nebo později zaloţené v porostu. Svazky sazenic se mohou v repelentním přípravku téţ namáčet. Repelenty k ochraně lesních kultur v době vegetačního klidu se aplikují postřikem nebo nátěrem. Nátěr se pouţívá především k ochraně listnatých sazenic, starších jehličnanů u nichţ stačí chránit pouze terminální výhon a poslední přeslen větví, v nepřehledných, zabuřenělých kulturách s řídkým sponem sazenic nebo ve svaţitém, popřípadě členitém terénu, kde je nošení ručních zádových postřikovačů obtíţné. K nátěru repelentů se obvykle pouţívá dvojice kartáčů na dlouhých rukovětích s fíbrovými štětinami. Postřik je vhodný k ochraně mladých sazenic jehličnanů vysázených v uţším sponu nebo v pruzích, v přehledných, snadno přístupných kulturách nebo k ochraně přirozených zmlazení. Tímto způsobem se ochrání i postranní větévky s pupeny, jejichţ okus podstatně zpomaluje růst mladých sazenic. K postřiku se nejlépe 14

osvědčily ruční zádové postřikovače s membránovým čerpadlem. Jsou vhodné pro aplikaci suspenzních přípravků. Některé repelenty lze pouţít i k postřiku obalovaných sazenic před výsadbou nebo k ochraně letorostů jehličnanů proti letnímu okusu. Z pracovního hlediska je ochrana sazenic postřikem hygieničtější neţ ochrana nátěrem a umoţňuje větší pracovní výkon. Produktivita práce při postřicích je proti nátěrům výrazně vyšší. Oproti natírání je však v průměru vyšší i spotřeba repelentu, přičemţ mnoţství přípravku, které ulpí na výhonech, bývá vzhledem k poţadované niţší viskozitě postřikové jíchy menší. Obecně pro repelenty platí, ţe se při skladování a aplikaci mrazem znehodnocují. Proto se s nimi pracuje zásadně při teplotách nad 0°C (u některých nad 5°C). Neaplikují se za deště, na ojíněné nebo námrazou obalené sazenice a stromy. Vţdy je třeba pouţívat chemické přípravky v souladu s platnou legislativou (seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin). 3.3.3.1

Repelentní přípravek Aversol

(dle návodu na pouţití) Na ochranu sazenic proti okusu zvěří se ve sledovaném období pouţíval repelentní přípravek Aversol. Aversol je pastovitá směs ţlutohnědé (hnědé) barvy charakteristického zápachu. Je mísitelný s vodou, po zaschnutí je však jiţ ve vodě nerozpustný. Aversol obsahuje repelentní látku, je velmi trvanlivý, neškodný jehličnanům i listnáčům. Můţe být poţit jak k zimní, tak i k letní ochraně sazenic. Nepoškozuje ani mladé nevyzrálé letorosty. Přípravek je pro lovnou zvěř relativně neškodný, nemá škodlivé účinky na včely. Účinná látka/obsah: 3,75% tetramethylthiuramdisulfid (thriam) Varovné upozornění: Nesmí dojít k přímému styku Aversolu s vodními zdroji – hrozí nebezpečí úhynu ryb! Spotřeba: Průměrně na 1 000 ks sazenic nátěrem – sazenice do 2 let po výsadbě 3–4 kg starší výsadby 5 kg nástřikem – sazenice do 2 let po výsadbě 4–5 kg starší výsadby 5–6 kg

15

Pouţití: Ochrana lesních a okrasných dřevin proti okusu zvěří a poškození krčků hlodavci. K postřiku a nátěru vrcholových prýtů sazenic. Má tixotropní vlastnosti, které částečně sniţují jeho stékavost. Poměrně rychle zasychá. Lze jej aplikovat při teplotě nad bodem mrazu, bez následků na odlupování nebo sprášení filmu: – moţno jím chránit i vlhké sazenice, musí však alespoň částečně zaschnout, aby nebyl splaven deštěm, – správně aplikovaný přípravek sniţuje nebezpečí okusu a ohryzu zvěří po dobu celého vegetačního období, – před pouţitím je nutné Aversol důkladně promíchat, – k nátěru sazenic se neředí, – při zimní ochraně se ředí vodou v poměru 5 dílů Aversolu k 1 dílu vody, při letní ochraně se ředí vodou v poměru 2 díly Aversolu k 1 dílu vody, příslušné mnoţství vody se přilévá za stálého míchání do předem promíchaného přípravku nebo je moţno pouţít ředěný přípravek v poměru 2 : 1 a 5 : 1 přímo od výrobce, – k postřiku jsou vhodné ruční zádové postřikovače s membránovým čerpadlem a s vířivou tryskou, – při plnění je třeba zředěný přípravek procedit sítem postřikovače, – sazenice jehličnanů a listnáčů se natírají speciálními kartáči na dlouhých rukojetích nebo širokými plochými štětci a prkénky, které slouţí k přidrţování sazenic. Případné zbytky oplachové kapaliny nebo postřikové jíchy se vylijí do mělké rýhy na ošetřeném pozemku, nesmí však zasáhnout zdroje podzemních vod ani recipienty povrchových vod. Zbytky přípravku se smísí s hořlavým materiálem (např. dřevěné piliny) a spálí se ve spalovně pro pevné látky.

16

3.4 Legislativní možnosti opatření proti škodám zvěří Přehled právních předpisů v oblasti myslivosti vztahující se ke škodám způsobených zvěří

3.4.1 Právní předpisy České republiky – zákony a vyhlášky 3.4.1.1

Zákon č.449/2001 Sb., o myslivosti

§ 36 odst. 2 Uţivatel honitby je povinen vypracovat kaţdoročně plán mysliveckého hospodaření v honitbě (dále jen „plán“). Při vypracování plánu vychází z posouzení celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch a výše škod způsobených v uplynulém období zvěří na lesních a zemědělských porostech, z výsledků sčítání zvěře, ze stanovených minimálních a normovaných stavů zvěře, poměru pohlaví a koeficientů očekávané produkce, jakoţ i ze záměrů, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby. § 36 odst. 5 V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. § 39 Vyţaduje–li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl sníţen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloţí uţivateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze–li škody působené zvěří sníţit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloţí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa sníţení stavu zvěře aţ na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škodu působí.

17

§ 52 odst. 1 Uţivatel honitby je povinen hradit a) škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř. § 53 Vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemţ však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření můţe učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uţivatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena. § 54 odst. 2 Nehradí se rovněţ škody na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působenými zvěři, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke kaţdoročnímu poškození méně neţ 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemţ poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše. § 55 odst. 1 Nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uţivatele honitby uplatnit b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běţného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. § 55 odst. 2 Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. § 55 odst. 3 Poškozený a uţivatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uţivatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil 18

svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě škody, můţe poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. § 55 odst. 4 Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl–li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 aţ 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud. 3.4.1.2

Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

§ 32 odst. 4 Vlastníci lesů, uţivatelé honiteb a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří. § 32 odst. 7 Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného uţívání lesa; to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře. 3.4.1.3

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, ve znění vyhlášky 236/2000 Sb.

§ 5 odst. 1 K omezení škod působených zvěří provádí vlastník lesa následující preventivní opatření: a) sleduje a eviduje škody způsobené zvěří na lesních porostech, b) u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha, c) sleduje početní stavy zvěře, d) vyuţívá pomocných dřevin ke zvýšení úţivnosti honitby, e) v případě potřeby navrhuje orgánu státní správy lesů sníţení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody,

19

f) ochraňuje ohroţené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě. 3.4.1.4

Metodický pokyn Ministerstva zemědělství č.14/96 o kontrolních a srovnávacích plochách

I. Výběr lokalit pro kontrolní a srovnávací plochy (KSP) KSP se zakládají na plochách : • kde se očekává ţádoucí přirozené zmlazení nebo je plánována umělá obnova (tj. porosty geneticky a druhově vhodné), • na plochách s počínajícím přirozeným zmlazením nebo umělou obnovou. Při výběru ploch je třeba dbát na to, aby nebyly zvoleny lokality s mimořádně nízkým nebo s mimořádně vysokým zatěţováním zvěří (např. bezprostřední blízkost krmných zařízení, frekventovaných komunikací apod.). Kontrolní plocha se oplocuje. II. Vytyčení kontrolních a srovnávacích ploch 1. systém KSP se skládá z páru vzájemně srovnatelných ploch tvaru čtverce o velikosti 5 x 5 m, jejichţ hranice jsou od sebe vzdálené 2–10 m. Srovnatelnost lokalit je nezbytná zejména z hlediska: –charakteru a vývoje přirozené resp. umělé obnovy, –stanoviště (lesní typ, půdní typ), –poměrů osvitu ( stupeň zastínění korunami stromů starého porostu, boční světlo, boční stín apod.), –charakteru bylinného patra (stupeň pokrytí, výška, druhy rostlin), –tvaru terénu, –svaţitosti a expozice. 2. KSP se umísťuje tak, aby reprezentovala typickou situaci pro širší okolí. 3. Oplocení nemá být ohroţeno působením vnějších faktorů (sesuvy sněhu, kamení apod.). 4. KSP se umísťuje tak, aby byla moţná její pravidelná kontrola (přístupnost). Po výběru vhodné lokality pro umístění KSP je třeba obě plochy 5 x 5 m provizorně vytyčit a losem vybrat tu, která bude oplocena (kontrolní plocha). Výběr a vytyčení se provádí za přítomnosti odborného lesního hospodáře.

20

III. Poţadavky na oplocení a vytyčení kontrolní a srovnávací plochy Provizorní vytyčení kontrolní a srovnávací plochy se nahradí stabilizací. Pro stabilizaci kontrolní plochy se pouţívají dřevěné kůly délky 60–70 cm o průměru minimálně 5 cm. Umísťují se v rozích kontrolní plochy tak, aby nad zem vyčnívaly minimálně 30 cm. Střed plochy se označuje dřevěným kůlem. Středový bod srovnávací (neoplocené) plochy se stabilizuje ocelovým kůlem, rohové body pak dřevěnými kůly, jejichţ délka přesahuje maximální výšku vegetačního krytu (minimálně o 50 cm). Oplocení kontrolní plochy se provádí drátěným pletivem o výšce 1,6m, v místech s výskytem jelení nebo dančí zvěře 2 m, sloupky oplocení musí být dimenzovány pro předpokládanou trvanlivost 10 let. Oplocení o rozměrech 6 x 6 m se umísťuje ve vzdálenosti 0,5 m od stran kontrolní plochy (plocha pro hodnocení = 25 m2 ). IV. Hospodaření na lokalitách s kontrolními a srovnávacími plochami Základním principem provozu systému KSP v porostech je zachování stejných lesopěstebních a ochranných opatření na oplocených i neoplocených plochách. Např. pokud je nutné narušit půdní kryt pro zmlazení, je nutné toto opatření provést stejným způsobem na oplocené i neoplocené ploše, totéţ se týká ochranných opatření v kulturách (vyţínání, aplikace insekticidů, apod.). Ochrana proti zvěři (např. aplikace repelentů) se na oplocené a srovnávací ploše neprovádí. V. Vyhodnocení vegetace na kontrolních a srovnávacích plochách Porovnáním sloţení vegetace uvnitř a vně kontrolní oplocené plochy se objektivně sleduje působení zvěře na vývoj mladých porostů. Rozdílný vývoj obnovy na oplocené a neoplocené ploše umoţňuje reálné určení škod způsobených zvěří, přičemţ se respektuje zásada, ţe ne všechny zjištěné škody musí znamenat poškození lesního ekosystému. První hodnocení vegetačního krytu je třeba provést ihned po oplocení vylosované plochy v období vrcholné vegetační sezóny (polovina července – polovina září). Při opakovaném měření se volí stejný termín, aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků. Kontrolní vyhodnocení umoţňující posouzení vlivu zvěře se provádí obvykle kaţdoročně. S hodnocením je nezbytné začít nejpozději 3 roky po zaloţení KSP. Pokud je v době kontrolního hodnocení zjištěno, ţe na neoplocené ploše obnova odrostla

21

dosahu zvěře (1,3 resp.1,5 m ), pak je nutné pro další šetření zaloţit na vhodném stanovišti nový pár KSP. Údaje o lokalizaci, stanovištních podmínkách a vegetačním krytu v KSP se zapisují do formulářů. Formuláře jsou koncipovány tak, aby je bylo moţné vyhodnotit i pomocí počítače. 3.4.1.5

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích

§9 Škoda ze sníţení přírůstu lesního porostu (4) Škoda ze sníţení přírůstu lesního porostu v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty se vypočte podle vzorce S7.2 = Z . K2 . Np/N, kde S7.2 = roční škoda ze sníţení přírůstu lesního porostům v důsledku okusu zvěří nebo hospodářskými zvířaty, Z

= hodnota ročního přírůstu podle skupin dřevin uvedená v příloze č. 6,

K2

= koeficient vyjadřující míru poškození podle stupňů poškození, jehoţ hodnota

se určí podle přílohy č. 8, Np

= počet poškozených sazenic, maximálně však 1,3 násobek minimálního počtu,

N

= skutečný počet jedinců, maximálně do výše 1,3 násobku minimálního počtu.

§ 11 Škoda ze sníţení kvality lesního porostu (1) Škoda ze sníţení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibliţováním dříví apod. se uplatňuje za obmýtí pouze jednou na kaţdém jednotlivém stromě a vypočte se podle vzorce 1 S9.1 = Hlpu . K3 . ––––––––– . Np / N , 1,02^n kde S9.1

= škoda

ze

sníţení

kvality

lesního porostu způsobená mechanickým

poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibliţováním dříví apod.

22

Hlpu

= hodnota lesního porostu ve věku u zjištěná podle přílohy č. 1 redukovaná

předpokládaným zakmeněním ve věku u K3

= koeficient uvedený v příloze č. 9

n

= obmýtí u mínus věk porostu a v době vzniku škody

Np

= počet poškozených stromů

N

= počet stromů celkem

(2) Škoda ze sníţení kvality lesního porostu způsobená mechanickým poškozením loupáním a ohryzem zvěří nebo přibliţováním dříví apod. se vypočítává za předpokladu, ţe souvislá plocha mechanického poškození je větší neţ 25 cm2 nebo poškození přesahuje 10 % obvodu kmene. U škody způsobené mechanickým poškozením stromů, s výjimkou škod zvěří, se v případě prokázaného účinného ošetření odpovídajícím přípravkem sníţí škoda aţ o 30 %.

3.4.2 Další možnosti vyplývající z platných předpisů (podle SEDLÁČEK, 2008) Smlouva o nájmu honitby Neméně důleţitým prvkem ve vztahu drţitel honitby – uţivatel honitby je smlouva o nájmu honitby. Je to další nástroj v rukou drţitelů honiteb. Většina nájemních smluv jasně stanovuje práva a povinnosti obou smluvních stran. V případech, kdy výběru uţivatele honitby předcházelo výběrové řízení nebo zájem o pronájem společenstevní honitby projevilo více zájemců a rozhodovala valná hromada honebního společenstva, jsou

součástí

nájemní

smlouvy

i

myslivecké

záměry

zájemců.

Nájemní smlouva by potom měla garantovat, ţe uţivatel honitby hospodaří v souladu s představami vlastníků honebních pozemků, případně můţe být za porušení nájemní smlouvy sankcionován. V krajním případě můţe drţitel honitby smlouvu vypovědět a honitbu pronajmout odpovědnějšímu nájemci. Drţitel honitby (vlastník honebních pozemků) má právo: – účastnit se sčítání zvěře a vyjádřit se k jeho výsledku (v honitbě vlastní i sousedních), – informovat uţivatele o škodách zvěří na lesních a zemědělských porostech, výsledku porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, schválit plán chovu a lovu zvěře, – poţádat státní správu o sníţení stavů zvěře nebo zrušení jeho chovu, – stanovit pravidla pro chov a lov zvěře v nájemní smlouvě, 23

– vypovědět uţivateli honitby nájemní smlouvu. Shrnutí – drţitel honitby (vlastník honebních pozemků) je povinen: – činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří (zákon o myslivosti), – provádět preventivní opatření k omezení škod působených zvěří (vyhláška o opatřeních k ochraně lesa).

24

4 CHARAKTERISTIKA PODMÍNEK LHC OBECNÍ LESY MOHELNO A HONITBY MOHELNO 4.1 Všeobecné údaje (dle textové části LHP LHC Obecní lesy Mohelno 2003–2012)

4.1.1 Identifikace vlastníka Lesní hospodářský celek (LHC) Obecní lesy Mohelno vznikl na základě obnovy vlastnických práv obce Mohelno dle zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí doplněný zákonem č. 114/2000 Sb. Majetek obecních lesů byl vyčleněn z bývalého LHC Náměšť nad Oslavou. Katastrální výměra činí 338, 9859 ha. Polohu obecních lesů vystihuje orientační mapka, viz. příloha č.1

Tabulka 2 Přehled ploch

Porostní

Lesní

Jiné

Celkem

Ostatní

Půda

Bezlesí

pozemky

pozemky

PUPFL

pozemky

334,06

4,94

339,00

0,00

339,00

0,00

4.1.2 Administrativní příslušnost LHC Obecní lesy Mohelno se nachází v Kraji Vysočina, okres Třebíč, obec s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Administrativně přísluší do působnosti Krajského úřadu Kraje Vysočina, který vykonává státní správu lesů prostřednictvím odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství, oddělení lesního hospodářství a myslivosti.

25

4.2 Zhodnocení přírodních poměrů (dle textové části LHP LHC Obecní lesy Mohelno 2003–2012)

4.2.1 Rozbor přírodních podmínek Lesní oblast

4.2.1.1

LHC Obecní lesy Mohelno se nachází v lesní oblasti 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny.

Přírodní poměry

4.2.1.2

Území LHC leţí na rozhraní Bítýšské vrchoviny (součást Českomoravské vrchoviny) a Boskovické brázdy. Geomorfologickým typem jde o pahorkatinu přechodného typu. Reliéf je z velké části plošinný aţ pahorkatinný, s hluboce zaříznutými vodními toky s nadmořskou výškou v rozmezí 300 – 420 m.n.m. Dle atlasu podnebí náleţí území do okrsku B2 – mírně teplý, mírně suchý, převáţně s mírnou zimou. Podle klimatického členění Quitta území patří do skupiny mírně teplých oblastí MT11. Z území jsou vody odváděny jednak potokem Skřípina do řeky Oslavy a jednak řekou Jihlavou. Celé území je součástí povodí řeky Svratky (Moravy). Na stavbě geologického podloţí se podílejí horniny proterozoika s převahou ortorul a granulitových rul. V zářezu k řece Jihlavě vystupují vápence, hadce a amfibolity. Místy jsou patrné překryvy spraší a sprašových hlín.

Lesní vegetační stupně

4.2.1.3

Na LHC Obecní lesy Mohelno převaţuje 3. lesní vegetační stupeň (lvs) dubobukový, v menším rozsahu se vyskytuje 2. lvs bukodubový.

Fytogeografické členění

4.2.1.4

Podle

Dostálova

středo

–

fytogeografického

jihovýchodoevropské

členění

teplomilné

je

území

květeny

–

LHC

v

Pannonicum,

oblasti obvod

Subpannonicum (oblast převáţně teplomilné květeny).

26

Tabulka 3 Přehled hospodářských souborů

Hospodářský soubor

Plocha Ha

%

233 23

Hospodářství kyselých stanovišť niţších poloh

53,33

15,96

235 23

Hospodářství kyselých stanovišť niţších poloh

15,74

4,71

251 25

Hospodářství ţivných stanovišť niţších poloh

12,43

3,72

253 25


29,63

8,87

255 25


20,85

6,24

257 25


0,43

0,13

0,53

0,16

0,30

0,09

Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených 297 29 půdách Hospodářství

exponovaných

stanovišť

středních

411 41 poloh 431 43

Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh

8,22

2,46

433 43

Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh

20,07

6,01

451 45

Hospodářství ţivných stanovišť středních poloh

48,43

14,50

455 45


28,74

8,60

456 45


1,04

0,31

457 45


1,19

0,36

1 – les hospodářský

240,93 72,12

013 01

Mimořádně nepříznivá stanoviště

37,46

11,21

015 01

Mimořádně nepříznivá stanoviště

38,75

11,60

76,21

22,81

2 – les ochranný

4406 41 Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh 4,71

1,41

4441 45 Hospodářství ţivných stanovišť středních poloh

12,21

3,66

16,92

5,07

3 – les zvláštního určení Celkem

334,06 100,00

27

4.3 Zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření (dle textové části LHP LHC Obecní lesy Mohelno 2003 – 2012)

4.3.1 Hodnocení porostních poměrů 4.3.1.1

Zastoupení věkových stupňů a dřevin

Věková skladba je značně nevyrovnaná. Porovnáme – li skutečné rozlohy věkových stupňů s normální rozlohou, je patrný výrazný nadbytek porostů 8., 9. a 12. věkového stupně. Mírně převyšují normální rozlohu věkové stupně. Posouzení věkové skladby je důleţité pro odhad budoucích těţebních moţností a trvalosti produkce. Hlavní dřevinou je borovice se 42% porostní plochy, dub zaujímá 29% plochy a smrk 20% plochy, modřín 3%, habr 2%, lípa 1%, ostatní dřeviny jsou zastoupeny do 1% rozlohy LHC. 4.3.1.2

Zhodnocení stavu lesa

Provádění výchovných a obnovních zásahů bylo v minulosti poněkud zanedbáno a tomu odpovídá současný stav porostů. Vliv abiotických činitelů se projevuje značným pomístním proředěním porostů. LHC se nachází v imisním pásmu ohroţení "D", ojedinělé poškození se projevuje v nejstarších porostech v okrajích návětrných stěn a jeho projevy jsou doprovázeny následky ledovky a námrazy. 4.3.1.3

Zvláště chráněná území

Dle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny se na území LHC Obecní lesy Mohelno vyskytuje přírodní rezervace "Údolí Oslavy a Chvojince". Zasahují do ní porosty 8A,B,C,D. Územní systém ekologické stability (ÚSES): Z podkladů OkÚ Třebíč, referátu ţivotního prostředí, oddělení ochrany přírody byly převzaty návrhy ÚSES pro území LHC Obecní lesy Mohelno: Náhorní plošina na S okraji a údolí potoka Skřípina zasahuje do Regionálního Biocentra Kaňon Oslavy. Týká se to porostů 8A,B,C,D. Na svazích k řece Jihlavě se nachází Nadregionální biocentrum "Mohelno" a Lokální biocentrum "Nad Hradem". Do těchto prvků "ÚSES" zasahují následující porosty: 4E, 6A,B a 7A,B,C,D. Porosty 7E,F zasahují do Přírodního parku Střední Pojihlaví.

28

4.3.1.4

Dosavadní hospodaření

Dosavadní hospodaření je převáţně orientováno na borovici a dub. Na území celého LHC se pouţívá především obnova umělá. Přirozená obnova se nedaří vlivem sušších bohatších půd s větším sklonem k zabuřenění, kterému napomáhá i prořeďování porostů vlivem abiotických činitelů. Na J okraji LHC se vyskytují dokonce vysychavé kamenité půdy s hadcem, coţ ztěţuje i obnovu umělou.

4.4 Přehled vyhlášených kategorií lesů (dle textové části LHP LHC Obecní lesy Mohelno 2003–2012) Tabulka 4 Přehled ploch dle kategorií a subkategorií

porostní

Kategorie

celkem

půda

bezlesí

PUPFL

240,93

2,85

243,78

Subkategorie

Les hospodářský Les ochranný

§7,odst.1 písm.a) 76,21

1,83

78,04

Les zvláštního určení

§8,odst.2 písm.a) 16,92

0,26

17,18

4,94

339,00

Celkem za LHC

334,06

4.5 Definování hospodářských cílů vlastníka lesa a stanovení hospodářského záměru na období platnosti plánu (dle textové části LHP LHC Obecní lesy Mohelno 2003–2012)

4.5.1 Tvorba hospodářských souborů Na základě přírodních podmínek a současného stavu lesních porostů bylo vytvořeno pro LHC Obecní lesy Mohelno 14 hospodářských souborů pro lesy hospodářské, 2 pro lesy ochranné a 2 pro lesy zvláštního určení. Výraznější zastoupení zaujímají hospodářské soubory 233 – borové hospodářství kyselých stanovišť niţších poloh – 15,96 % rozlohy LHC, 451 – smrkové hospodářství ţivných stanovišť středních poloh – 14,50 %, 015 – dubové hospodářství na mimořádně nepříznivých stanovištích – 60 % a 013 – borové hospodářství na mimořádně nepříznivých stanovištích – 11,21 %, HS 253 – borové hospodářství ţivných stanovišť niţších poloh se vyskytuje na 8,87 % rozlohy, 455 – dubové hospodářství ţivných

29

stanovišť středních poloh – 8,60 %, 255 – dubové hospodářství ţivných stanovišť niţších poloh – 6,24 %, 433 – borové hospodářství kyselých

stanovišť středních

poloh – 6,01 %, 235–dubové hospodářství kyselých stanovišť niţších poloh – 4,71 %, 251 – smrkové hospodářství ţivných stanovišť niţších poloh – 3,72 %, 4441 – smrkové hospodářství ţivných stanovišť středních poloh – 3,66 %. Zbývající HS jsou plošně mírně významné – do 3 % rozlohy LHC. Pro všechny hospodářské soubory byly vypracovány rámcové směrnice hospodaření z podkladů oblastního plánu rozvoje lesa.

4.5.2 Způsob zalesnění a péče o kultury Hlavním úkolem zalesnění je naplnění závazného ustanovení plánu – minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) umělou obnovou pomocí předsunutých náseků a skupinových sečí, či zalesněním menších holin výhradně meliorační a zpevňující dřevinou. Důleţitou činností je péče o kultury, která se projevuje hlavně v jejich důsledné ochraně, oplocení, vytínání neţádoucích a netvárných dřevin.

4.5.3 Bezpečnost produkce a opatření ochrany lesa Ochrana proti biologickým škůdcům a ostatním kaţdoročně se vyskytujícím škodlivým činitelům bude nadále prováděna podle zákonných norem a běţně známých opatření lesního provozu. Hlediska bezpečnosti produkce a opatření ochrany lesa se promítají do doporučených obnovních postupů, způsobu zalesnění, porostní výchovy a poţadavků optimální porostní skladby.

4.6 Honitba Mohelno (dle rozhodnutí o uznání společenstevní honitby Mohelno, 2003) Drţitelem společenství honitby, kterému v ní podle § 32 odst. 2, zákona č.449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen zákon o myslivosti) přísluší právo myslivosti, je honební společenstvo Mohelno. Výkon práva myslivosti je pronajat mysliveckému sdruţení Mohelno.

30

Výměry honebních pozemků honitby Mohelno v členění dle jednotlivých kultur v ha: Tabulka 5 Výměry honebních pozemků

Zemědělská

Lesní

Vodní

ostatní

celkem

797,8272

381,2763

72,1069

100,1205

1351,3309

Honitba je v souladu s ust. § 2 písm. i) zákona o myslivosti zařazena do následujících jakostních tříd a v souladu s ust. § 3 odstavce 3 a 4 zákona o myslivosti jsou stanoveny minimální a normované stavy zvěře. Tabulka 6 Minimální a normované stavy srnčí a daňčí zvěře

Druh

Jakostní

Jakostní

Na ploše

Minimální

Normované

zvěře

třída – les

třída – pole

(ha)

stavy

stavy

KOP

Srnčí

3

3

1279

18

50

0,9

Daňčí

3

3

381

6

10

0,8

60 50 50

40 Minimální stavy

30

20

Normované stavy 18 10

10

6

0 Srnčí

Daňčí

Graf 1 Minimální a normované stavy srnčí a daňčí zvěře

31

4.6.1 Popis hranice honitby Mohelno Hranice začíná u vodního jezu elektrárny Havránek a je tvořena pravým (ve směru po proudu) břehem řeky Jihlavy aţ po hráz vodní elektrárny KP Třebenice a dále pokračuje po pravém břehu údolní nádrţe Mohelno aţ k vyústění ţlebu pod Širokovou hájenkou, kde přechází přes vodní nádrţ na levý břeh. Odtud vede do svahu do obecních lesů Mohelno a je tvořena západní hranicí porostních dílců 480A a B, 447 B, 475 D,B a G, kde přechází u Krčálové hájenky silnici Kramolín – Mohelno a na konci porostu 468 D5 se lomí doprava a vede po cestě na kraj lesa k poli, kde končí obecní lesy. Dále pokračuje po stěně porostu 468 C a B a končí v místech tzv. Amerika u louky. Tam se stáčí doprava a vede po jiţní hranici parcely č. 115 a 548. Na konci parcely č. 548 se stáčí na severozápad a vede dále po hranici parcely č. 548. Na konci přechází na západní stranu parcely č. 5859 a po ní vede aţ k parcele č.5696, na kterou odbočuje východním směrem. Jakmile cesta přetne parcelu č.5697, vede po její jiţní hranici aţ na státní silnici Mohelno – Březník. Tam zahne na sever a vede po této silnici. Z té odbočuje doprava po lesní cestě a vede po jihozápadní straně porostního dílce 457A a dále dílce 457C aţ na jeho konec. Hranice pokračuje mezi porostními dílci 457 D (Senorady) a 457 E. Po vyústění cesty z lesa pokračuje hranice po stěně obecních lesů Mohelno porostního dílce 456D aţ na konec lesa. Odtud pak vede po polní cestě mezi parcelou č.4430, 4431 a 4432, kde na křiţovatce polních cest končí. Hranice přetíná silnici Mohelno – Senorady a vede po západní straně pozemků č. 4479, 4478, 4477, 4476 a dále po okraji parcely 4473 a 4472 k obecním lesům a dále po hranici obecních lesů Mohelno u porostu 483 D k řece Jihlavě, k vodnímu jezu elektrárny Havránek (viz příloha č.2).

4.6.2 Hospodaření se srnčí a daňčí zvěří Drţitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby je povinen v souladu s ust. § 3 odst. 2 zákona o myslivosti zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí o uznání společenstevní honitby orgánem státní správy myslivosti.

32

Tabulka 7 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno za rok 2011 (Chovatelská přehlídka trofejí spárkaté zvěře za hospodářský rok 2011)

plán

lov

úhyn v

Druh zvěře

lovu

době lovu

Srnčí

30

25

5

Daňčí

2

1

0

35

30 5 25

20

úhyn v době lovu lov

15 25 10

5 1

0 Srnčí

Daňčí

Graf 2 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno rok 2011

33

Tabulka 8 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno za rok 2012 (Chovatelská přehlídka trofejí spárkaté zvěře za hospodářský rok 2012)

plán

lov

úhyn v

Druh zvěře

lovu

době lovu

Srnčí

22

15

7

Daňčí

2

2

0

25

20 7

15 úhyn v době lovu lov 10 15 5

2 0 Srnčí

Daňčí

Graf 3 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno rok 2012

Z výsledku lovu srnčí zvěře za roky 2011 a 2012 a jejich porovnání vyplývá, ţe v honitbě Mohelno dochází ke sníţení stavu srnčí zvěře a tím i ke sníţení plánu jejího lovu. Tato skutečnost by mohla mít vliv i na výši škod způsobovaných zvěří na kulturách. Zvěř daňčí se vyskytuje a loví pouze v minimálním mnoţství.

34

5 VÝSLEDKY Tabulka 9 transekt č.1

Porost:

HS:

LT:

2C10b

451

3S3

Dřevina:

Plocha transektu (ha):

Celková plocha (ha):

JDO

0,04

0,08

Obnova:

Celkový počet stromků:

Výška stromků (cm):

umělá

200

110 – 140

Sledování provedeno Duben 2012

Září 2012

Poškozeno stromků (ks)

31

6

% poškození

15

3

v období

Graf 4 Počet stromků poškozených okusem, transekt č.1

Graf 5 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.1

Transekt č. 1 se nachází v protáhlém porostu se značně prořídlou kmenovinou smrku s oplocenkami dubu zimního. Sledovaná dřevina byla jedle obrovská (Abies grandis Lindl.) z umělé obnovy. Plocha byla bez ošetření proti okusu zvěří. Poškození zde bylo způsobováno vzhledem k výškové třídě převáţně bočním okusem.

35

Tabulka 10 transekt č.2

Porost:

HS:

LT:

2C10b

451

3S3

Dřevina:



SM

0,05

0,09

Obnova:



umělá

200

70 – 90


Září 2012


12

0

% poškození

6

0

v období



Transekt č. 2 se nachází v protáhlém porostu se značně prořídlou kmenovinou smrku s oplocenkami dubu zimního a navazuje na transekt č. 1. Sledovaná dřevina byla smrk ztepilý (Picea abies Karsten) z umělé obnovy. Plocha byla bez ošetření proti okusu zvěří. Poškození zde bylo způsobováno převáţně bočním okusem v minimálním mnoţství.

36


Porost:

HS:

LT:

2C10a

455

3S3

Dřevina:



DBZ

0,01

0,08

Obnova:



přirozená

230

70 – 90


Září 2012


20

8

% poškození

9

3

v období



Transekt č. 3 se nachází v protáhlém porostu na rovině mezi oplocenou částí s dubem zimním a dubovou kmenovinou. Sledovaná dřevina byl dub zimní (Quercus petraea (Mattuschka) Liebl.) z přirozené obnovy, bez ošetření proti okusu zvěří. Okus byl převáţně na okraji transektu.

37


Porost:

HS:

LT:

2D9b

451

3H5

Dřevina:



JVK

0,01

0,22

Obnova:



přirozená

260

90 – 110


Září 2012


40

15

% poškození

15

6

v období



Transekt č. 4 se nachází na plošině s velmi mírným sklonem. Sledovaná dřevina byl javor klen ( Acer pseudoplatanus L.) z přirozené obnovy, bez ošetření proti okusu zvěří. Plocha byla uvolněna mýtní těţbou. Okus byl převáţně na okraji transektu.

38


Porost:

HS:

LT:

3C11b

433

3I1

Dřevina:



SM

0,05

0,09

Obnova:



umělá

200

50 – 70


Září 2012


25

0

% poškození

12

0

v období


Graf 13 % zastoupená stromků poškozených okusem, transekt č.5

Transekt č. 5 se nachází v protáhlém porostu na plošině s mírným sklonem mezi odrostlými skupinami dřevin. Sledovaná dřevina byla smrk ztepilý (Picea abies Karsten) z umělé obnovy po nahodilé těţbě. Plocha byla ošetřena proti okusu zvěří přípravkem Aversol. I přes toto ošetření zde bylo způsobováno poškození okusem. Vzhledem k poloze umístění transektu by poškození bez ošetření přípravkem bylo s velkou pravděpodobností vyšší.

39


Porost:

HS:

LT:

3C12b

455

3I1

Dřevina:



DBZ

0,01

0,78

Obnova:



přirozená

300

30 – 50


Září 2012


35

18

% poškození

12

6

v období



Transekt č. 6 se nachází v protáhlém porostu na plošině přecházející v mírný svah. Zde byla provedena čerstvá mýtní těţba s uvolněním přirozené obnovy dubu zimního (Quercus petraea (Mattuschka) Liebl.), který zde byl sledovanou dřevinou. Plocha byla bez ošetření proti okusu zvěří. Okus byl převáţně na okraji transektu, podél těţební linky.

40


Porost:

HS:

LT:

4A1b

235

2K4

Dřevina:



MD

0,04

0,04

Obnova:



umělá

150

40 – 50


Září 2012


45

0

% poškození

30

0

v období



Transekt č. 7 se nachází v protáhlém porostu na plošině s mírným sklonem mezi skupinou dubu zimního a plotem oddělujícím rekreační zařízení. Sledovaná dřevina byl modřín opadavý (Larix decidua Mill.), který byl zalesněn uměle jako doplňující. Plocha byla ošetřena přípravkem Aversol. Tato dřevina nebyla poškozena ani tak okusem, jako výrazně poškozena vytloukáním srnčí zvěří.

41


Porost:

HS:

LT:

5B12

13

2K4

Dřevina:



BO

0,03

0,2

Obnova:



umělá

270

30 – 40


Září 2012


11

0

% poškození

4

0

v období


Graf 19 % zastoupená stromků poškozených okusem, transekt č. 8

Transekt č. 8 se nachází v lese se zvýšenou půdo-ochrannou funkcí na kamenitém svahu. Sledovaná dřevina byla borovice lesní (Pinus sylvestris L.) z umělé obnovy. Plocha byla ošetřena proti okusu zvěří přípravkem Aversol. Okus byl nepravidelně při okraji navazujícím na kmenovinu.

42

Tabulka 17 transekt č. 9

Porost:

HS:

LT:

5H12

233

2K9

Dřevina:



BO

0,03

0,21

Obnova:



umělá

290

90 – 110


Září 2012


6

0

% poškození

2

0

v období


Graf 21 % zastoupení stromků poškozených okusem transekt č. 9

Transekt č. 9 se nachází na prudkém svahu k vodní nádrţi Mohelno. Sledovaná dřevina byla borovice lesní (Pinus sylvestris L.) z umělé obnovy. Plocha byla bez ošetření proti okusu zvěří. Vzhledem k výšce dřeviny byl zjištěný okus zanedbatelný.

43


Porost:

HS:

LT:

5H12

233

2K4

Dřevina:



BO

0,03

0,18

Obnova:



umělá

290

90 – 110


Září 2012


4

0

% poškození

1

0

v období


Graf 23 % zastoupená stromků poškozených okusem, transekt č.10

Transekt č. 10 se nachází na prudkém svahu k vodní nádrţi Mohelno. Sledovaná dřevina byla borovice lesní (Pinus sylvestris L.) z umělé obnovy. Plocha byla bez ošetření proti okusu zvěří. Vzhledem k velikosti dřeviny byl okus zanedbatelný. Dále je v blízkosti transektu vysoká návštěvnost sportovních rybářů vzhledem k tomu, ţe nádrţ Mohelno po celé zimní období nezamrzá, protoţe slouţí jako vyrovnávací pro nádrţ Dalešice a dochází v ní k neustálému pohybu vody. Tato zvýšená návštěvnost má podle mne zneklidňující vliv na zvěř.

44


Porost:

HS:

LT:

5H12

233

2K4

Dřevina:



BO

0,03

0,2

Obnova:



umělá

290

90 – 110


Září 2012


4

0

% poškození

1

0

v období



Transekt č. 11 se nachází na prudkém svahu k vodní nádrţi Mohelno. Sledovaná dřevina byla borovice lesní (Pinus sylvestris L.) z umělé obnovy. Plocha byla bez ošetření proti okusu zvěří. Vzhledem k velikosti dřeviny byl okus zanedbatelný. Dále je zde vysoká návštěvnost rybářů vzhledem k tomu, ţe nádrţ Mohelno po celé zimní období nezamrzá, protoţe slouţí jako vyrovnávací pro nádrţ Dalešice a dochází v ní k neustálému pohybu vody. Tato zvýšená návštěvnost má podle mne zneklidňující vliv na zvěř.

45


Porost:

HS:

LT:

9C9

251

2S2

Dřevina:



BO

0,02

0,02

Obnova:



umělá

180

30 – 50


Září 2012


5

2

% poškození

3

1

v období



Transekt č. 12 se nachází na plošině mírně skloněné k JZ. Sledovaná dřevina byla borovice lesní (Pinus sylvestris L.) z umělé obnovy. Plocha byla ošetřena repelentním přípravkem Aversol. Vzhledem k poloze umístění transektu by poškození bez ošetření repelentním přípravkem bylo s velkou pravděpodobností výrazně vyšší.

46

5.1 Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace (ČERMÁK, 2005) Hodnocení vlivu okusu na stav a vývoj dřevinné vegetace bylo provedeno na základě procenta poškozených jedinců podle (ČERMÁK, 2005), viz tabulka č. 1. Škody způsobované zvěří na daném lesním majetku ve sledovaném období duben 2012 a září 2012 lze vzhledem k procentické výši poškození sledovaných dřevin na všech transektech do 20 % hodnotit tak, ţe okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace. Moţné je zpomalení růstu dřevin a mírné omezení početnosti jednotlivých dřevin. Výjimku tvoří transekt s modřínem (poškození 30 %), který byl ovšem poškozen vytloukáním srnčí zvěří.

1400

1320

1200

1000

800

Počet hodnocených jedinců

600

Zimní okus Letní okus

530 400

400 260 200 200

150 31 6

40 15

45

KL

MD

0

37

55 0

26

30 2

0 JDO

SM

DBZ

BO

Graf 28 Hodnocení poškození okusem podle dřevin

47

1200

1130

1000 900 800 Počet hodnocených jedinců Zimní okus Letní okus

600 430 400

200

200

200 96 20

0

32 8

50 - 70

70 - 90

25

54

15

31

6

0 30 - 50

90 - 110

110 - 140

Graf 29 Hodnocení poškození okusem podle výškových tříd

48

6 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝSLEDKY 1) Absence sněhové pokrývky v zimě 2011/2012 Ve sledovaném období v zimě 2011/2012, měsíce listopad aţ březen, byl na místní poměry velmi netypický průběh zimního počasí, kdy se prakticky nevyskytovaly sněhové sráţky. Údaje o sněhové pokrývce byly zjištěny z nejbliţší meteorologické stanice Dukovany. Absence sněhové pokrývky má výrazný vliv na přístup zvěře k potravě, ať se to týká volných polních ploch s ozimy a řepkou, či přístupu k potravním zdrojům v lese jako ostruţiníku a spadaným ţaludům. Podle mého názoru tento faktor velmi výrazně ovlivnil výsledky hodnocení poškození na transektech. Tabulka 21 Sněhová pokrývka v zimě 2011/2012

od

do

dnů

maximální pokryvnost v cm

26.11.

26.11.

1

1

21.12.

21.12.

1

1

14.01.

15.01.

2

3

22.01.

22.01.

1

3

24.01.

24.01.

1

2

07.02.

17.02.

11

10

09.03.

09.03.

1

3

Σ

18

2) Výskyt ostruţiníku, jako významné sloţky potravy Poškození okusem výrazně ovlivňuje výskyt nestromovitých zástupců dřevin, hlavně rodu Rubus (ostruţiník) a jeho příjem zvěří. Kdyţ se tento druh (rod Rubus) nachází v dostatečném mnoţství, můţe tvořit významnou sloţku potravy. Jiné listnaté dřeviny se nachází v potravě přeţvýkavců jiţ výrazně méně. (ČERMÁK, 2007). Na majetku obecních lesů Mohelno je zastoupení ostruţiníku velmi významné a představuje pro zvěř v zimním období významnou sloţku potravy.

49

3) Péče o zvěř v zimním období (podle údajů MS Mohelno) Ze strany mysliveckého sdruţení Mohelno je péči o zvěř v zimním období věnována velká pozornost. Na zimu bylo připraveno krmivo v tomto mnoţství: objemové krmivo tvořilo vojtěškové seno, které je velmi dobře přijímáno srnčí zvěří v mnoţství 60 q, duţnaté krmivo řepa cukrová (cukrovka) v mnoţství 60 q, jadrné krmivo tvořené těmito obilovinami – ječmen v mnoţství 76 q, oves v mnoţství 6 q a zlomková pšenice v mnoţství 44 q. V honitbě Mohelno zhotovili a provozují myslivci 44 krmelců většinou se samokrmítky s jadrným krmivem, 48 slanisek, 12 umělých napajedel. Krmná zařízení jsou umísťována v dostatečné vzdálenosti od ploch s kulturami a nárosty. 4) Zvěřní políčka (podle údajů MS Mohelno) Myslivci v mysliveckém sdruţení Mohelno zaloţili a provozují pro vyuţití zvěří sedm zvěřních políček rozmístěných v honitbě o celkové výměře 3,03 ha s pěstovanými plodinami: kukuřicí, topinambury, krmnou kapustou, ovsem a jetelotrávou. Plodiny na těchto políčcích můţe zvěř vyuţívat dle potřeby. 5) Předcházení škodám zvěří Vţdy lepší neţ následné vymáhání náhrad za škody způsobené zvěří na lesních kulturách je předcházení škodám ochranou kultur. Ve spolupráci se správcem obecních lesů přistoupili myslivci na pomoc při oplocováním kultur. Ve sledovaném období pomohli postavit myslivci 2 458 běţných metrů drátěných oplocenek. Další spolupráce je i při kontrole oplocení při pobytu myslivců v honitbě, kdy je při zjištění poškození oplocení provedena jeho oprava a případné sdělení správci lesa. 6) Spolupráce mezi vlastníkem lesa a uţivatelem honitby V rámci spolupráce mezi vlastníkem obecních lesů a uţivatelem honitby Mohelno je provedeno vytipování rizikových lokalit, kde hrozí výraznější poškození kultur zvěří. Od těchto rizikových lokalit je zvěř odváděna pro ni atraktivním krmením (cukrovka) do méně ohroţených lokalit. Cílem odváděcího přikrmování je zaměřit pozornost zvěře

50

směrem od ohroţených kultur a udrţet ji co nejdéle v místech, kde nemůţe způsobit škody a zčásti ji i nasytit (JELÍNEK, 2007). 7) Plnění plánu lovu Dle získaných údajů o plánu lovu spárkaté zvěře a jeho plnění z katalogu Chovatelské přehlídky trofejí spárkaté zvěře za hospodářské roky 2011 a 2012 je zřejmé, ţe v honitbě Mohelno je plán lovu naplněn. Dále z výsledku lovu srnčí zvěře za roky 2011 a 2012 a jejich porovnání vyplývá, ţe v honitbě Mohelno dochází ke sníţení stavu srnčí zvěře a tím i ke sníţení plánu jejího lovu. Tato skutečnost by mohla mít vliv i na výši škod způsobovaných zvěří na kulturách. 8) V části, nacházející se u vodní nádrţe Mohelno, je vysoká návštěvnost rybářů. Vzhledem k tomu, ţe nádrţ Mohelno po celé zimní období nezamrzá, protoţe slouţí jako vyrovnávací pro nádrţ Dalešice, a tak zde dochází k neustálému pohybu vody. Proto zde působí výrazně rušivě lidský faktor, coţ má dle mého názoru zneklidňující vliv na zvěř.

9) Na území celého majetku obecních lesů Mohelno se pouţívá především umělá obnova. Přirozená obnova se nedaří vlivem sušších bohatších půd s větším sklonem k zabuřenění, kterému napomáhá i prořeďování porostů vlivem abiotických činitelů. Na lesním majetku se vyskytují i vysychavé kamenité půdy s hadcem, coţ stěţuje i obnovu umělou. Z tohoto důvodu byly ve spolupráci se správcem lesního majetku vybrány plochy jak s přirozenou obnovou, tak i s obnovou umělou, a to jak nechráněné, tak i chráněné repelentem.

51

7 DISKUSE Sledování stavu nárostů a kultur a vlivu zvěře na jejich další vývoj patří mezi metody, které jsou nutné pro management lesnického hospodaření. Je třeba se zde zaměřit na způsoby, jak co nejefektivněji sladit vývoj lesních kultur a stavů zvěře únosných pro lesní hospodářství, kdy je ještě únosná jeho ekonomika. Je třeba se zabývat faktory, na kterých způsobované škody zvěří na kulturách a nárostech závisí. Na sledovaném majetku obecních lesů Mohelno byla provedena šetření na zimní okus v dubnu 2012 a letní okus v září 2012. I vzhledem k faktorům výrazně ovlivňujícím výsledky uvedeným v kapitole 6 je zřejmé, ţe výrazněji se projevuje zimní okus zvěře. Letní okus na uvedeném majetku byl prakticky zanedbatelný, coţ potvrzují i zkušenosti správce obecních lesů. Výsledky byly hodnoceny podle druhu dřeviny a výškové třídy u jednotlivých druhů dřevin. Jedle patří mezi nejatraktivnější dřeviny pro zvěř a to jak okusem, tak i vytloukáním, hlavně srnčí zvěří. V oblasti Rýchor bylo zimním okusem poškozeno v letech 2003–2004 přes 20 % dřeviny jedle a jen asi 10 % dřevin smrku a buku (ČERMÁK, GRUNDMANN, 2006). Pokud by jedle hlavně v niţších výškových třídách nebyla řádně chráněna proti zvěři, ať uţ oplocením nebo chemickými nátěry, bylo by velmi těţké dopěstovat se kvalitního porostu. Posuzovaná jedle byla ve výšce 110 aţ 140 cm, přesto patřila mezi nejvíce poškozované dřeviny na lesním majetku (poškození bylo 15%). Ve srovnání s ostatními listnatými a jehličnatými dřevinami je poměrně méně poškozován smrk, jak konstatují např. (ČERMÁK, MRKVA, 2003; HOMOLKA, HEROLDOVÁ, 2003). Smrk tak bývá většinou jedinou dřevinou, která je schopna vytvořit odrůstající obnovu (ČERMÁK 2007). Na sledovaných transektech byl poškozen minimálně ve výškové třídě 70 aţ 90 cm, kde jiţ dle mého názoru není smrk pro zvěř dostatečně atraktivní. Sledovaná plocha ve výškové třídě 50 aţ 70 cm, která byla ošetřena Aversolem, vzhledem k svému umístění mezi odrůstajícími skupinami, by bez tohoto ošetření určitě zaznamenala vyšší procento poškození neţ 12%. Modřín opadavý je jen málo poškozovanou dřevinou okusem. Jeho poškození se pohybuje asi na úrovni poškození smrku. Modřín však velmi trpí na škody vytloukáním, hlavně v jarním období, způsobované srnčí zvěří. Na sledované ploše bylo zaznamenáno velké poškození vytloukáním (30 %) v jarním období, prakticky byla

52

ohroţena celá zalesněná plocha a dá se předpokládat, ţe bez ošetření bude tato postupně zničena. Škoda okusem zaznamenána nebyla. Vzhledem k tomu, ţe borovice patří mezi nejvíce zastoupené dřeviny na sledovaném lesním majetku (42% porostní plochy), úměrně klesá její potravní atraktivita pro zvěř. Na sledovaných transektech nebyla borovice ve výškové třídě 90 aţ 100 cm téměř poškozena. Domnívám se, ţe v této výšce jiţ není pro zvěř dostatečně atraktivní. Tady jí hrozí jiţ větší nebezpečí od poškození při nepovolené těţbě vánočních stromků. Ve výškové třídě 30 aţ 50 cm byly sledované plochy ošetřeny Aversolem a zřejmě z tohoto důvodu byly borovice na nich rostoucí poškozeny téţ minimálně a to i vzhledem k tomu, ţe transekt byl umístěn v blízkosti pole. Javory patří k velmi poškozovaným listnatým dřevinám. I kdyţ jsou javory velmi preferovány zvěří, je u nich zjišťována téţ vyšší tolerance k opakovanému poškození. I přes více opakovaných poškození mohou celkem bez větších problémů poškozené javory odrůstat, jestliţe okus pomine a nastanou příhodné podmínky k růstu (ČERMÁK, 2007). Na sledovaném transektu byl javor klen z přirozené obnovy bez ošetření repelenty. Poškození bylo zaznamenáno na okraji skupiny. Ve střední části skupiny jiţ poškozován nebyl a vzhledem k nízkému procentu poškození (15 %) nehrozí nebezpečí, ţe by nemohl zdárně odrůst. Sledované byly dále skupiny dubu z přirozeného zmlazení po čerstvě provedené mýtní úmyslné těţbě. V poměrně hustém nárostu byly zaznamenány minimální škody (max. 12 %), které prakticky nemohly ohrozit růst a vývoj tohoto zmlazení. Relativně nízký okus dubů je ve shodě i s jinými průzkumy (ČERMÁK, MRKVA, 2003; ČERMÁK 2007). Atraktivita dřevin pro zvěř je značně ovlivněna počtem jejich zastoupení v určité lokalitě. U méně zastoupených dřevin hrozí jejich větší poškození díky jejich vyšší atraktivitě pro zvěř. (PFEFFER, 1961). Z výsledků je patrné, ţe pro zvěř atraktivní dřeviny jedle a javor, které jsou na lesním majetku méně zastoupené, jsou poškozovány ve větší míře neţ na lesním majetku převáţně zastoupené dřeviny borovice, smrk a dub. Problémy, týkající se škod zvěří, je nejlépe řešit vzájemnou spoluprací mezi vlastníky pozemků a uţivateli honiteb, nikoliv jen účtování náhrad škod a obviňováním jednoho či druhého ze vzniklého problému (NOVÁK, 2007). Důleţité je i plánování lesnických opatření při hospodaření v lese a vţdy je při nich třeba počítat s tím, ţe zvěř je součástí lesa. Stejně tak je třeba i ze strany mysliveckého managementu přistupovat k hospodaření se zvěří tak, aby docházelo k co nejmenším škodám na majetku vlastníka 53

lesa. Významným vlivem je zde i snaha uţivatele honitby spolupracovat s vlastníkem lesa (který je i významným členem drţitele honitby Mohelno, tj. honebního společenstva Mohelno) na předcházení škod zvěří a to doporučovanými způsoby: přikrmováním, provozováním zvěřních políček, odváděcím přikrmováním a pomoci s vlastním prováděním ochrany kultur proti škodám zvěří (oplocování).

54

8 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo sledovat vliv zvěře na stav a vývoj dřevinné vegetace na majetku obecních lesů Mohelno. Sledování vlivu zvěře bylo zjišťováno na dvanácti transektech v dubnu 2012 na poškození zimním okusem a v září 2012 na poškození letním okusem. Celkem bylo posuzováno 2860 kusů stromků lesních dřevin v tomto rozsahu: jedle obrovská 200 ks, smrk ztepilý 400 ks, dub zimní 530 ks, javor klen 260 ks, modřín opadavý 150 ks, borovice lesní 1320 ks. Na sledovaném lesním majetku se ze spárkaté zvěře vyskytuje srnčí a daňčí zvěř. Vzhledem k minimálnímu výskytu daňčí zvěře, je hlavní zvěří, která by mohla způsobovat škody na kulturách a nárostech zvěř srnčí. Škody způsobované zvěří ve sledovaném období lze vzhledem k procentu poškození do 20 % hodnotit tak, ţe okus by neměl výrazněji ovlivnit vývoj dřevinné vegetace. Letní okus, vzhledem k takřka zanedbatelnému poškození, není na uvedeném majetku problematický. Na území celého majetku obecních lesů Mohelno se pouţívá především umělá obnova. Přirozená obnova se nedaří vlivem sušších bohatších půd s větším sklonem k zabuřenění, kterému napomáhá i prořeďování porostů vlivem abiotických činitelů. Na lesním majetku se vyskytují i vysychavé kamenité půdy s hadcem, coţ stěţuje i obnovu umělou. Z tohoto důvodu byly ve spolupráci se správcem lesního majetku vybrány plochy jak s přirozenou obnovou, tak i s obnovou umělou. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a k tomu, ţe škody zvěří v minulosti byly významným problémem, přistoupil vlastník lesa k preventivní, ač nákladné ochraně kultur před působením zvěře oplocováním (55 000 Kč/km) a to ve většině případů při obnově porostů. V případě nevhodných tvarů ploch po menších nahodilých těţbách je ochrana prováděna nátěrem repelentů. Dále je zaloţena a sledována kontrolní plocha a kontrolní oplocenka. V poslední době došlo k výraznému zlepšení ve spolupráci s uţivatelem honitby, a to nejenom doporučenými způsoby v hospodaření se zvěří, ale i pomocí při sniţování nákladů na ochranu kultur i pracovní pomocí myslivců při stavění drátěných oplocenek. Další spolupráce je i kontrola oplocení při pobytu myslivců v honitbě, kdy je při zjištění poškození oplocení provedena jeho oprava a případné sdělení správci lesa. Dále je třeba poukázat na provozování zvěřních políček, provádění odváděcího přikrmování i umísťování krmných zařízení v dostatečné vzdálenosti od ohroţených kultur. Závěrečným úkolem bakalářské práce bylo navrhnout opatření lesnického a mysliveckého managementu vedoucí k minimalizaci negativních dopadů působení 55

zvěře na stav nárostů a kultur na sledovaném majetku. Jak jiţ vyplynulo z výsledků, které jsou uvedeny v kapitole 5 je zřejmé, ţe na majetku obecních lesů Mohelno není v hodnoceném období větší problém se škodami zvěří při současném způsobu hospodaření. K výsledku hodnocení je třeba dodat, ţe i kdyţ v době hodnocení byly v případě zimy 2011 a 2012 velmi nestandardní podmínky (absence sněhové pokrývky), tak pokud by došlo ke vzájemné spolupráci lesnického a mysliveckého managementu, jako je to na sledovaném lesním majetku, je moţné přijatelně lesnicky hospodařit v lese i s přítomností spárkaté zvěře. Navrhnutým opatřením by bylo, aby i nadále zůstala poměrně dobře fungující spolupráce mezi uţivatelem honitby a vlastníkem lesa v současné podobě. Závěrem bych chtěl dodat, ţe na rozdíl od mnoha prací, které dokumentují výrazné poškození lesních porostů zvěří, je zde alespoň v jednom ohledu zřejmé, ţe mnohá navrhovaná doporučená opatření ve vztahu k hospodaření se zvěří v lesních majetcích, pokud jsou správně aplikována do praxe, mohou přinést skutečné výsledky a skloubit přítomnost zvěře s lesnickým hospodařením.

56

9 SUMMARY The aim of this study was to investigate the influence of game on the condition and development of woody vegetation within the property of communal forests Mohelno. Monitoring the impact of wild animals on winter grazing damage in April 2012 and summer grazing damage in September 2012 was investigated in twelve transects. 2,860 pieces of forest tree species were completely assessed: huge fir – 200 pcs, Norway spruce – 400 pcs, sessile oak – 530 pcs, sycamore – 260 pcs, larch – 150 pcs, Scots pine – 1320 pcs. Row and fallow deer of cloven-hoofed animals occur in the monitored forest assets. Damage caused by animals in the reported period can be due to the percentage of damage up to 20% rate so that grazing would not significantly affect the development of woody vegetation; slowdown in the growth of trees and slight limitation of the numbers of species is possible. Summer grazing due to the almost negligible damage to that property is not a problem. Recently, there has been a significant improvement in cooperation with the user hunting not only as to recommended ways of game farming but as well as to reducing the costs of cultures using hunters helping to construct wire fences. Further cooperation is to check fencing with hunters in the hunting area, which enables to detect the damage and carry out the fence repair or inform the forest manager. There should also be focused game boxes operation, implementation of the discharge feeding, and placement of feeders away from endangered cultures. The final task of the thesis was to propose forestry and hunting management measures to minimize the negative impact of the game on the growths and cultures condition within monitored assets. The results presented in Chapter 5 show that Mohelno municipal forests property has no bigger problems with the game damage while applying current farming. In addition to the result of the evaluation has to be added that although at the time of evaluation there were for winters 2011 and 2012 very special conditions (absence of snow cover), due to mutual cooperation between hunting and forestry management, as observed within the forest property, the forest management was considering minimal damage caused by the presence of cloven-hoofed animals. Proposed measures might consist in properly organized cooperation between a hunting area user and a forest owner under the same terms the cooperation is concluded present.

57

10 LITERATURA ČERMÁK, P., 1998. Vliv sudokopytníků na lesní ekosystémy, Lesnictví–Forestry 1998, 44:6, 278–287. ČERMÁK, P., 2005. Hodnocení škod zvěří z pohledu stability porostů a dynamiky vývoje lesních ekosystémů. Dílčí zpráva úkolu VZ, 8s ČERMÁK, P., 2007. Browsing and perling damage on woody plants in the Czech Republic. Lesnická práce, Folia Forestalia Bohemica, 64 s. ČERMÁK, P., 2007. Poškození dřevin okusem, ohryzem a loupáním. Habilitační práce, LDF MZLU v Brně, 134 s. ČERMÁK,P., 2007. Prevence škod zvěří. Lesnická práce. 2007, 4: 18–19 s. ČERMÁK, P., 2008. Okus dřevin ve vztahu k jejich zastoupení v obnově. Lesnická práce, 87(11): 16–17 ČERMÁK,P.,BERANOVÁ,P.,ORÁLKOVÁ,J,HORSÁK,P.PLŠEK,J.,2011. Relationships between browsing damage and the species dominance by the lighly food–atractive trees. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun. (Brno), LIX (1):29– 36. ČERMÁK, P., GRUNDMANN, P., 2006. Effects of browsing on the condition and development of regeneration of trees in the region of Rýchory (KRNAP). Acta univ. Agric.et silvic. Mendel.Brun. (Brno), LIV (1):7-14. ČERMÁK,P.,MRKVA,R.,2003. Okus semenáčků v honitbě. Monitorování okusu semenáčků v honitbě jako podklad pro plánování a kontrolu početnosti spárkatých přeţvýkavců. Lesnická práce, 82(1):40–41 ČERMÁK, P., MRKVA, R., 2006. Effects game on the condition and development of natural regeneration in the National Nature Reserve Vrapac (Litovelske Pomoraví). Journal of Forest Science, 50(7): 316–323 DRMOTA, J., KOLÁŘ, Z.,ZBOŘIL, J., Srnčí zvěř v našich honitbách: zoologie, etologie, ekologie, chov a myslivecká péče, lov a trofeje. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 251 s. HEROLDOVÁ, M., 1997. Trophic niches of three ungulate species in the Pálava Biosphere Reserve. Acta Scientarium Naturalium Academiae Scientarium Bohemicae Brno, XXXI Nova series 1997, 1, p.13–52

58

HOMOLKA, M., HEROLDOVÁ, M., 2003. Impact of large herbivores on mountain forest stands in the Beskydy Mountains. Forest Ecology and Management, 181: 119-129 JELÍNEK, R., 2007. Škody zvěří, část II., Předcházení škod na zemědělských plodinách a lesních porostech. Myslivost 2007, 3: 5–8 s. NOVÁK, J., 2007. Škody zvěří?. Myslivost 2007, 5: 11–13 s. PFEFFER, A., 1961. Ochrana lesů. SZN, Praha. 838 s. SEDLÁČEK,T., 2008. Nástroje k předcházení škodám zvěří, Myslivost 2008, 2: 14–15 s ŠVESTKA, M.,HOCHMUT, R., JANČAŘÍK, V., Nové metody v ochraně lesa. 1.vyd. Praha: SZN, 1990, 279 s. VODŇANSKÝ, M., 2008. Zamyšlení nad příčinami škod působených zvěří a moţnosti jejich prevence. Myslivost. 2008, 2:11–13 s. Další zdroje: Chovatelská přehlídka trofejí spárkaté zvěře za hospodářský rok 2011, Městský úřad Náměšť nad Oslavou, Českomoravská myslivecká jednota, OMS Třebíč 28. dubna– 1. května 2012 Chovatelská přehlídka trofejí spárkaté zvěře za hospodářský rok 2012, Městský úřad Náměšť nad Oslavou, Českomoravská myslivecká jednota, OMS Třebíč 27. dubna– 29. dubna 2013 Metodický pokyn Ministerstva zemědělství č.14/96 o kontrolních a srovnávacích plochách Rozhodnutí o uznání společenství honitby Mohelno zn: MNnO 90/2003 ŢP–SE ze dne 25.2.2003, vydané Městským úřadem Náměšť nad Oslavou, odborem ţivotního prostředí TEXTOVÁ ČÁST LHP (2003–2012), LHC Obecní lesy Mohelno, Lesprojekt Brno, a.s., 2003 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor sluţebního odznaku a vzor průkazu lesní stráţe, ve znění vyhlášky 236/2000 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích 59

Zákon č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Zákon č.449/2001 Sb., o myslivosti

Internetové zdroje: Encyklopedie přírodainfo dostupná na: http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3088.00

(20.3.2013) http://www.prirodainfo.cz/karta.php?cislo=3085.00

(20.3.2013) Mapa honiteb ČR, dostupná na: http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=honitby&layers=HON

(19.4.2013)

60

11 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Hodnocení vlivu okusu na další vývoj dřevinné vegetace ........................................... 4 Tabulka 2 Přehled ploch ............................................................................................................. 25 Tabulka 3 Přehled hospodářských souborů................................................................................. 27 Tabulka 4 Přehled ploch dle kategorií a subkategorií ................................................................. 29 Tabulka 5 Výměry honebních pozemků ..................................................................................... 31 Tabulka 6 Minimální a normované stavy srnčí a daňčí zvěře ..................................................... 31 Tabulka 7 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno za rok 2011 (Chovatelská přehlídka trofejí spárkaté zvěře za hospodářský rok 2011 ........................................................................ 33 Tabulka 8 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno za rok 2012 (Chovatelská přehlídka trofejí spárkaté zvěře za hospodářský rok 2012 .......................................................................... 34 Tabulka 9 transekt č.1 ................................................................................................................. 35 Tabulka 10 transekt č.2 ............................................................................................................... 36 Tabulka 11 transekt č.3 ............................................................................................................... 37 Tabulka 12 transekt č.4 ............................................................................................................... 38 Tabulka 13 transekt č.5 ............................................................................................................... 39 Tabulka 14 transekt č.6 ............................................................................................................... 40 Tabulka 15 transekt č.7 ............................................................................................................... 41 Tabulka 16 transekt č.8 ............................................................................................................... 42 Tabulka 17 transekt č.9 ............................................................................................................... 43 Tabulka 18 transekt č.10 ............................................................................................................. 44 Tabulka 19 transekt č.11 ............................................................................................................. 45 Tabulka 20 transekt č.12 ............................................................................................................. 46 Tabulka 21 Sněhová pokrývka v zimě 2011/2012 ...................................................................... 49

61

12 SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Minimální a normované stavy srnčí a daňčí zvěře.......................................................... 31 Graf 2 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno rok 2011..................................................... 33 Graf 3 Lov srnčí a daňčí zvěře v honitbě Mohelno rok 2012..................................................... 34 Graf 4 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.1 ..……………………………………35 Graf 5 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.1…………………………….35 Graf 6 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.2……………………………………….36 Graf 7 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.2…………………………….36 Graf 8 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.3……………………………………...37 Graf 9 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.3…………………………….37 Graf 10 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.4…………………………………….38 Graf 11 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.4…………………………..38 Graf 12 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.5………………..…………………...39 Graf 13 % zastoupená stromků poškozených okusem, transekt č.5…………………………..39 Graf 14 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.6…………………………………….40 Graf 15 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.6…………………………...40 Graf 16 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.7…………………………………….41 Graf 17 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.7…………………………..41 Graf 18 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.8……………………………….…….42 Graf 19 % zastoupená stromků poškozených okusem, transekt č.8……………………………42 Graf 20 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.9…………………………………….43 Graf 21 % zastoupení stromků poškozených okusem transekt č.9………………………...…43 Graf 22 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.10…………………………………...44 Graf 23 % zastoupená stromků poškozených okusem, transekt č.10…………………………..44 Graf 24 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.11…………………………………..45 Graf 25 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.11…………………………45 Graf 26 Počet stromků poškozených okusem,transekt č.12………………………….……….46 Graf 27 % zastoupení stromků poškozených okusem, transekt č.12…………………………46 Graf 28 Hodnocení poškození okusem podle dřevin ................................................................. 47 Graf 29 Hodnocení poškození okusem podle výškových tříd.................................................... 48

62

13 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Přehledová mapa LHC Obecní lesy Mohelno ............................................................. 64 Příloha 2 Mapa honitby Mohelno s vyznačením hranic.............................................................. 65 Příloha 3 Poškození sazenice smrku okusem .............................................................................. 66 Příloha 4 Přirozená obnova dubu zimního v porostu 2C10a, transekt č.3, duben 2012 .............. 67 Příloha 5 Přirozená obnova dubu zimního v porostu 2C10a, transekt č.3, září 2012 ................. 67 Příloha 6 Umělá obnova borovice lesní v porostu 9C9, transekt č.12, ošetřeno repelentem ...... 68 Příloha 7 Umělá obnova borovice lesní, plocha chráněná oplocením ........................................ 68 Příloha 8 Krmné zařízení krmelec na objemové krmivo se samokrmítkem na jadrné krmivo ... 69 Příloha 9 Zvěřní políčko s plodinami kukuřicí a topinamburem ................................................ 69

63

14 PŘÍLOHY

Příloha 1 Přehledová mapa LHC Obecní lesy Mohelno

(dle textové části LHP LHC Obecní lesy Mohelno 2003–2012)

64

Příloha 2 Mapa honitby Mohelno s vyznačením hranic

(www.uhul.cz)

65

Příloha 3 Poškození sazenice smrku okusem

66

Příloha 4 Přirozená obnova dubu zimního v porostu 2C10a, transekt č.3, duben 2012

Příloha 5 Přirozená obnova dubu zimního v porostu 2C10a, transekt č.3, září 2012

67

Příloha 6 Umělá obnova borovice lesní v porostu 9C9, transekt č.12, ošetřeno repelentem

Příloha 7 Umělá obnova borovice lesní, plocha chráněná oplocením

68

Příloha 8 Krmné zařízení krmelec na objemové krmivo se samokrmítkem na jadrné krmivo

Příloha 9 Zvěřní políčko s plodinami kukuřicí a topinamburem

69

VLIV ZVĚŘE NA STAV A VÝVOJ DŘEVINNÉ VEGETACE NA MAJETKU OBECNÍCH LESŮ MOHELNO

Recommend Documents