Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii

Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii Boris Urbánek

Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

Obsah

1

Kapitola 1: Historie industrializace Albánie

2

Kapitola 2: Průmysl a ŽP dnes

3

Kapitola 3: Příčiny vzniku SEZ

4

Kapitola 4: Současný stav kontaminace

5

Kapitola 5: Hodnocení rizik a doporučení AR

6

Kapitola 6: Náprava závadného stavu

7

Kapitola 7: Závěr


1 2

Kapitola 1: Historie industrializace Albánie • Světové války

3

• Globální hospodářská recese

4

• Nástup totalitního režimu (Enver Hodža)

5

• Překotná industrializace Albánie (1948 – konec 50 let) SSSR

6

• Překotná industrializace Albánie (konec 50 let – 1978) ČLR

7

• Kvalita technologie na zpracování ropy v Kučove z Číny

• Nerespektování požadavků na ochranu ŽP • Vznik SEZ • < r. 1990 průmysl největší podíl na HDP v Albánii (cca 60 %)

(těžba a zpracování Cr a Cu rud (S), zpracování ropy a zemního plynu, (JZ a C)) Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

1

Kapitola 2: Průmysl a ŽP dnes

2

• Průmysl pouze 10,2 % celkového HDP Albánie

3

• Dlouhodobě udržitelný rozvoj

4

• Aktivity mezinárodních organizací (UNDP, ZRS ČR)

5

• Identifikace a prioritizace environmentálních hot-spotů - areál

6 7

bývalé rafinérie (ABR) v Kučove nebyl zařazen

• ČR aktuálně přispívá k rozvojovým environmentálním aktivitám v Albánii prostřednictvím společnosti GEOtest Brno, a.s. - projekt ZRS ČR: „Implementace nové technologie přispívající ke zlepšení

životního prostředí v ropném průmyslu, region Kučove, Albánie“ • Hlavním cílem projektu je minimalizace environmentálních rizik v bývalé rafinérii města Kučove a jejím okolí Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

1 2

Kapitola 3: Příčiny vzniku SEZ •

SEZ způsobená provozem ropné rafinérie

•

Kvalita zpracovávané ropy – API = 13-23, S až 5%, V, Ni, Co

4

•

Nekvalitní průmyslové technologie

5

•

Vlivem provozu nedokonalé technologie, technologické nekázně, havárií,

3

6 7

požárů a organizací výroby bezohledné k ŽP, došlo během cca 50 let provozu rafinérie v Kučove k úniku velkého množství vstupních surovin, produktů, plynných emisí a odpadů do ŽP. Sulfan, kyselé plyny (SO2, CO2 a NH3), plynné uhovodíky C1 - C4 při atmosférické destilaci a páry z koksové pece, které obsahují plynový olej, benzín a plynnou frakci, byly volně vypouštěny do atmosféry bez dalšího využití. Pravděpodobně velmi běžné byly úniky RL a nejrůznějších chemických činidel.


1


2

3 4 5 6 7

Ropa ve výkopu produktovodu Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

1


2

Technologie zpracování ropy - AVT I

3 4 5 6 7


1 2

Kapitola 3: Příčiny vzniku SEZ Technologie zpracování ropy - AVT II

3 4 5 6 7


1


2

3 4 5 6 7

1. V současné době je ABR bez průmyslového využití (zdemolován v r.1994). 2. ABR v Kučove dnes neoprávněně obývá cca 100 až 150 osob, které jsou vystaveny každodenní expozici nebezpečným látkám. 3. Nesaturovaná zóna – významná kontaminace RL typu olej, surová ropa, asfalt, gudrony a koksárenské zbytky zaujímá většinu plochy ABR. 4. Hlavní „hot spots“ - laguny 1 to 6 (asfalty, gudrony a koksárenské zbytky) 5. Celkové množství odpadu uloženého v lagunách č. 1 až 6 na ploše 26,000 m2 je 13,000 m3. 6. Saturovaná zóna – volná fáze RL na hladině (benzín, nafta, olej). 7. Saturovaná zóna – kontaminace MBAS byla zjištěna v AVT II (4,500 m2) a souvisí s technologií výroby olejů. Čelo kontaminačního mraku  3,000 m od J hranice ABR (nebyla ověřena analýzou, vypočtena) (maximální zjištěná koncentrace MBAS ve vzorku podzemní vody byla 11,4 mg/l). 8. Kontaminace povrchové vody v lagunách – volná fáze RL a nízké pH (laguny č. 3 a 4, kam byly v minulosti ukládány odpady z rafinace olejů kyselinou sírovou). Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

1


2

3 4 5

1

2

4

5

6 7 3 6

7 Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

8

9

1


2

3 4 5

2

1

3

6 7 6

5 Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

4

7

Kapitola 5: Rizika a doporučení AR

1 2

3

•

4 5 6 7

• •

Byla zjištěna nekarcinogenní zdravotní rizika pro: • dermální kontakt a náhodnou ingesci povrchové vody akumulované na povrchu lagun č. 3 a 4 místními dětmi, dospělými i sanačními pracovníky, • dermální kontakt místních dětí s asfalty uloženými v lagunách č.1 a 2, • dermální kontakt místních dětí, dospělých i sanačních pracovníků s gudrony a • inhalaci kontaminovaného vzduchu a výparů kyseliny sírové při zemních pracích místními dětmi, dospělými i sanačními pracovníky. Karcinogenní rizika zjištěna nebyla. Nekarcinogenními riziky je ohroženo 100 až 150 osob žijících v ABR.


Kyselé výluhy

1 2

3 4 5 6 7

Kapitola 5: Rizika a doporučení AR Provedení podrobného doprůzkumu, vypracování studie proveditelnosti a projektové dokumentace sanačního zásahu v souladu s návrhem cílových parametrů sanace a sanačních limitů: 1. Odstranění a přepracování odpadu odpovídající způsobu budoucího nakládání s tímto materiálem, případně uložení na skládku. 2. Odstranění volné fáze kontaminantu v efektivně dosažitelném rozsahu ze saturované i nesaturované zóny. 3. Demolice a selektivní odstranění všech stavebních konstrukcí a technických zařízení, v souladu se způsobem budoucího nakládání s tímto materiálem. 4. Odstranění kontaminovaných zemin v souladu s navrženým limitem pro parametr NEL = 4 000 mg/kg sušiny nebo vhodným technickým opatřením snížit koncentrace kontaminujících látek v zeminách na závazné hodnoty, které odpovídají způsobu budoucího nakládání s tímto materiálem. 5. Dekontaminace podzemní vody, čerpané z technických důvodů v průběhu sanace, na závazné hodnoty, pro parametr MBAS = 2,5 mg/l. 6. Zamezení kontaktu dotčené skupiny obyvatel s kontaminovanou podzemní vodou. 7. Technická a následně biologická rekultivace. 8. Sanační, resp. posanační monitoring. Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

Kyselé výluhy

1 2

3 4 5 6 7

Kapitola 6: Náprava závadného stavu Albánie čelí velkým společensko-ekonomickým výzvám (např. vstup do EU) jejichž důsledkem je řada aktivních kroků vedoucích ke zlepšení situace v oblasti ochrany ŽP. Jednou z priorit národní environmentální strategie (NES) a národního environmentálního akčního plánu (NEAP) je stanovení legislativního rámce pro prosazování koncepce ochrany ŽP v Albánii. Cíle státní politiky: „... zdravé a ekologicky vhodné prostředí pro dnešní i budoucí generace...“ a „... racionální využívání lesů, vod, pastvin jakož i dalších přírodních zdrojů na základě principu trvale udržitelného rozvoje...“, jakož i právo každého „... být informován o situaci ŽP a jeho ochraně...“. Během let 2000 až 2008 byla přijata řada zákonů, jejich novelizací (prováděcích předpisů), které mají napomoci v kvalifikovanější práci pro ochranu a řízení životního prostředí. Sektor ŽP je v Albánii stále podfinancován a proto zajištění financování navazující etapy sanace dotčené lokality bude pravděpodobně nutné realizovat z prostředků mezinárodní hospodářské pomoci (ZRS EK (IPA), EBRD, fondy WB (IDA, IBRD), OSN (UNDP, UNEP)), které vyžadují mnohostrannou spolupráci včetně aktivního zapojení lokálních příjemců. Sanační technologie XIII, Třeboň, 26. 5. 2010 Boris Urbánek, GEOtest Brno

1 2

3 4 5 6 7

Kapitola 7: Závěr Vysoká hustota zpracovávané ropy, vysoký obsah S, neefektivní proces zpracování ropy a ropných produktů a pracovní nekázeň měly na lokalitě rafinérie v Kučove za následek vysokou produkci odpadů, značné úniky surovin a produktů a související nadměrné zatěžování ŽP.

Areál bývalé rafinérie je typickým příkladem staré ekologické zátěže, kterých je v Albánii řada. Albánská strana se tyto zátěže snaží řešit na jedné straně tvorbou potřebného legislativního rámce a na straně druhé financováním konkrétních projektů z vlastního rozpočtu a z větší části s pomocí mezinárodní hospodářské pomoci. Financování projektů v oblasti ŽP však soupeří s prioritními sektory, které představují růst infrastruktury, školství a zdravotnictví.

Situace v Albánii se však každým rokem zlepšuje.



DĚKUJI ZA POZORNOST !

[email protected] 00420 548 125 111 www.geotest.cz Asfalt


Vliv nedokonalých průmyslových technologií na stav životního prostředí v Albánii

Recommend Documents