Pozvání KB: MSV EU fondy a podpora strojařů Zahraniční platební styk: SEPA - usnadnění plateb v eurech Jak ošetřit kurzové riziko?

Komerční banka partnerem při exportním financování strojírenských technologií

Na cestách: Slovensko Bratislava očima Jaromíra Chabra

Váš odborný a spolehlivý rádce

www.exportjournal.cz 01|2010

Pozvání KB: MSV 2010 EU fondy a podpora strojařů Zahraniční platební styk: SEPA - usnadnění plateb v eurech Jak ošetřit kurzové riziko?

Nové exportní příležitosti: Posílení marketingových aktivit v zahraničí?

!"#$%&'#()*#+,$-.,/#01234025-/66###1

1758512###19:01

Úvodem

Obsah 4 8

10 12 14 16 18 19 20 23 24 26 27 28 30 34 35

Téma: Od těžby přes pivovary až k vesmíru Rozhovor: Ing. Jaromír Chabr na téma Trade Finance pro exportéry strojírenského zboží Aktuálně: Funkčnost forfaitingového trhu prověřila krize Názor: Budoucnost českého strojírenství Exportní příležitosti: Vývozci se pod tlakem krize vydali hledat (staro)nové trhy Významná zahraniční akvizice Specifika exportního financování v době recese EGAP Zahraniční platby a SEPA platby Jak zmírnit kurzová rizika při obchodech se zahraničím Moderní technologie: Světlo na konci tunelu aneb Jak se vyhrabat z krize Evropská unie: Podpora strojařů z EU fondů Evropská unie: Daně v zemích EU Analýzy, komentáře, názory, statistiky Na cestách: Slovensko Vzdělávání: Etiketa – dress code Vzdělávání: Odborné semináře KB, kontakty a užitečné odkazy

Vážení obchodní partneři, vážení čtenáři, jsem velmi rád, že Vás mohu oslovit v historicky prvním čísle magazínu Export Journal. Není náhodou, že první číslo nového magazínu vychází ve dnech, kdy se nejvýznamnější hráči strojírenského průmyslu připravují na Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Jako dlouhodobý partner českého průmyslu zde nemůže chybět ani Komerční banka. Možnost setkat se s exportéry osobně, naslouchat jejich potřebám a navrhovat optimální řešení je tou nejcennější příležitostí k rozvoji dlouhodobých vztahů mezi bankou a jejími klienty. Jen společně můžeme hledat cesty, jak dobu nepříznivého vývoje trhů nejen přežít, ale vyjít z ní silnější a připraveni pro další růst. Mimořádné zkušenosti skupiny Komerční banky napříč všemi podnikovými segmenty, jedinečná šíře nabídky finančních produktů, výborná znalost lokálního trhu a přitom široký mezinárodní dosah díky skupině Société Générale - to vše jsou ideální předpoklady pro splnění našich společných cílů. Pevně věřím, že se pro Vás stane nový Export Journal díky odbornému zázemí a zkušenostem autorů cenným zdrojem informací a inspirace. Přeji Vám mnoho úspěchů na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.

Henri Bonnet předseda představenstva a generální ředitel Komerční banka, a.s.

EXPORT JOURNAL

3

Od těžby přes pivovary až k vesmíru TEXT Jiří Němeček

FOTO archiv COPU

Popsat vývoj českého strojírenství je záležitost, která může zabrat život řadě univerzitních ekonomů. Jen málo zemí v Evropě má tak dlouhodobou a především širokou průmyslovou tradici jako české země. Počínaje hutnictvím dlouho před Kristem až po světové nanotechnologie současnosti. Nebo jinak – z hloubek českých dolů se české firmy dostaly do výběrové společnosti vesmírných letů. Co ale nejvíc český průmysl charakterizuje, je preciznost výroby a orientace na to, jak co nejlépe zpracovat domácí suroviny: cukr, chmel, uhlí a železnou rudu. Moderní strojírenství v českých zemích funguje už více než 150 let a od počátku se řadí k evropské špičce. Velkou zásluhu na tom má řada česko-německých vynálezců, zlepšovatelů, ale i investorů, kteří vybudovali značky známé po celém světě: Škoda, Jawa, Zetor, Tatra, Liaz, ČKD a mnoho jiných. Ke strojírenským tradicím se dosud hlásí 1 200 firem, které zaměstnávají kolem 150 tisíc lidí. Celosvětově je ovšem strojírenská výroba v současné době v útlumu. Navíc kvůli (především asijské) konkurenci nepřežila řada zavedených značek, dokonce ani oborů – textil, skláři, bižuternictví. Nejde přitom jen o „koncovou“ výrobu, ale i o výrobu a vývoj strojů pro tyto obory, ve

průmysl, či pro dopravu a energetiku. Česká republika vždy měla v tomto oboru silnou pozici. V hodnotě výroby je v Evropě na sedmé příčce, ve světě na čtrnácté. Podniky, které vyrábějí nejen těžké a složité stroje, se dokázaly uchytit třeba na trzích v Indii, Číně, Vietnamu, Koreji, ale i v Mexiku či Brazílii, ale ještě mají na čem pracovat. Patří k nim například Škoda Machine Tool, TOS Varnsdorf,

Česko zůstává v nejvyšší lize přesného strojírenství – od výroby jaderných turbín, optických přístrojů až po unikátní technologie výroby nanovláken. kterých bývala naše země světovou jedničkou. Stále ovšem Česko zůstává v nejvyšší lize přesného strojírenství – od výroby turbín, jaderných turbín, optických přístrojů nebo dodávek pro automobilový průmysl až po unikátní technologie výroby nanovláken. Přesto je fakt, že došlo ke značnému zvýšení cen surovin, a tím se neustále zesiluje konkurenční tlak ve strojírenských odvětvích. Je čím dál důležitější vyrábět s optimálními náklady, a to nejen v důsledku sníženého objemu zakázek. „Zefektivnění výroby však pocítíme jedině za předpokladu, že půjdeme se současným vývojem a včas provedeme modernizaci procesu a výroby. S tím jde ruku v ruce i zkvalitnění lidských zdrojů,“ argumentuje Jiří Kapounek ze Svazu strojírenské technologie.

Tip č. 1: Investovat do vývoje

Jak dodává, málokdo si může dovolit váhat v době, kdy snahy zahraničních investorů vedou z důvodů snižování nákladů k přesunu výroby na jiná místa světa, kde předpokládají finančně výhodnější výrobu. Nejlepší odpovědí na tento trend je investovat do výroby tak, aby to vedlo právě k razantnímu snížení výrobních nákladů. Základní osou strojírenství je v současnosti výroba obráběcích a tvářecích strojů. Tedy strojů, které produkují další stroje, ať už je to pro potravinářský, sklářský, chemický 4

EXPORT JOURNAL

Jablotron, Elmarco, Brisk, Linet či Žďas. Například TOS Kuřim-OS se už před rokem prosadil v Kanadě, kam koncernu General Electric dodal stroje na obrábění podvozků letounů Boeing.

Krize strojaře skřípla, ale nezlomila

Podle statistiky zveřejněné Svazem strojírenské technologie dosáhl vývoz obráběcích a tvářecích strojů vloni

v České republice přes 11 milionů korun. Tento výsledek potvrdil neblahé dopady stávající hospodářské krize. Ve srovnání s mimořádně úspěšným rokem 2008 poklesl celkový vývoz za obráběcí a tvářecí stroje o víc než čtvrtinu. Zhruba to ovšem kopíruje celoevropský vývoj. Čeští kapitáni průmyslu ale hlavy nevěší. „V našich zemích mělo strojírenství historicky silnou pozici, protože Češi projevili kreativitu a vymysleli spoustu strojů, například ruchadlo bratří Veverků nebo Resslův lodní šroub. Takže se nebojme říci, že v genech máme určitou schopnost něco rozvíjet,“ uklidňuje například šéf strojíren Vítkovice Jan Světlík. Česko je sice silně navázáno na export na evropský, především německý trh, ale stále si udržuje silné vazby i na postsovětské trhy. „Ty firmy, které dodávají na východní trhy, jež nepadaly tak prudce jako západní Evropa či USA, jsou na tom o poznání lépe,“ dodává Oldřich Körner ze Svazu průmyslu. Nejde navíc o první krizi. Stačí si vzpomenout na situaci před deseti lety. V roce 2000 překonala ekonomika recesi. Hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 3,1 % a také další makroekonomické indikátory se nakonec vyvíjely příznivě. Obrat ve vývoji byl podporován růstem národohospodářské produktivity práce, pokračoval růst investiční poptávky, nezaměstnanost otočila rostoucí trend z předchozích let do mírného poklesu a inflace byla pod kontrolou. Nositelem hospodářského oživení se stal právě strojírenský průmysl (na meziročním přírůstku ekonomického růstu se podílel téměř ze tří čtvrtin), který dokázal svou produkci úspěšně realizovat na vyspělých trzích.

Tip č. 2: Zapojme studenty a vědce

S mottem „Česká republika - země špičkových strojírenských technologií“ jednali v poslední dekádě letošního

Státem podporované veletrhy (v roce 2010)

Brno: 13. - 17. 9. 2010, AMB Stuttgart: 28. 9. - 2. 10. 2010, TIB Bukurešť: 6. - 9. 10. 2010, MACTECH Káhira: 8. - 11. 10. 2010, MAŠINOSTROJENIJE MOSKVA: 26. - 29. 10. 2010, Metalworking Šanghaj: 9. - 13. 11. 2010

Téma

České úspěchy Průkopníci

Josef Ressel

29. 6. 1793 - 9. 10. 1857 Chrudimský rodák se léta snažil uvést do praxe akademickou myšlenku Leonarda da Vinci na využití takzvaného Archimédova šroubu k pohonu lodí. Na rozdíl od desítek svých předchůdců dokázal stanovit jeho správný tvar a velikost a vymyslet i jeho nejvhodnější umístění na lodi - dal ho vodorovně pod záď lodi před kormidlo. Vynalezl mimo jiné i šroubový lis na víno a olej, parní vyluhování barviv a tříslovin, kuličkové ložisko bez mazání a pneumatickou potrubní poštu. x (Zdroj: www.technicalmuseum.cz)

Václav a František Veverkovi Bratranci z Rybitví u Pardubic v roce 1827 vynalezli pluh, který půdu nejen rozrušoval a provzdušňoval, ale převracel ji tak, že se vrchní vrstva dostávala dolů a spodní vrstva odpočaté půdy navrch. Orba tak byla méně namáhavá. Přestože byl o vynález mezi zemědělci velký zájem, Veverkové na něm neprofitovali, ke svému prospěchu ho využili jiní a původ vynálezu se stal ve druhé polovině 19. století předmětem národnostního boje. x (Zdroj: wikipedia)

Strojírenství na internetu www.bvv.cz/msv www.vutbr.cz www.czechtrade.cz

EXPORT JOURNAL

5

České úspěchy Legenda

Emil Škoda

19. 11. 1839 - 8. 8. 1900 Český technik a velkopodnikatel, rytíř Emil Škoda se významně zasloužil o rozvoj českého strojírenství. V roce 1866 začal pracovat jako vrchní inženýr ve Valdštejnových strojírnách v Plzni. Zasloužil se o jejich rozvoj a po pouhých třech letech celou strojírnu od hraběte Valdštejna koupil. Škodovy závody dodávaly vybavení cukrovarů a pivovarů, hornické a hutnické výrobky a později i zbraně. Jeho firma byla v roce 1899 akcionována a Škoda tam až do své smrti působil jako předseda společnosti a generální ředitel. x (Zdroj: vedci.wz.cz)

Zakladatelé autoprůmyslu

Jakkoli se české strojírenství řadí k nosným oborům s tradicí a očekávanou dobrou perspektivou i finanční podporou z různých zdrojů, musí se dále a co nejefektivněji pracovat na jeho dalším rozvoji. Václav Laurin

27. 9. 1865 – 3. 12. 1930

Václav Klement

16. 10. 1868 – 13. 8. 1938 V roce 1895 založili v Mladé Boleslavi firmu Laurin & Klement a začali vyrábět jízdní kola pod značkou Slavia. O čtyři roky později začali vyrábět motocykly. V roce 1902 motocykly L&K slavily úspěch v závodu na trati Paříž-Vídeň. Trať byla dlouhá 1 430 km a do cíle dojely jen stroje značky Laurin & Klement, a to bez poruchy a za 31 hodin. V roce 1903 už měla firma asi 200 zaměstnanců a vyráběla přibližně 2 000 motocyklů ročně. V roce 1905 začali vyrábět automobily. Dva roky na to byla firma rozšířena, přeměněna na akciovou společnost a došlo ke zrušení výroby motocyklů. Roku 1912 byla k firmě Laurin & Klement připojena liberecká automobilka. V roce 1925 pak byla firma začleněna do automobilky Škoda, a vlastně tak došlo k zániku značky L&K. x (Zdroj: www.quido.cz)

6

EXPORT JOURNAL

dubna členové Národního strojírenského klastru, ale i řada dalších odborníků z oboru včetně zástupců několika zemí na konferenci v Ostravě. Šlo především o přehled možností, které české strojírenství má, jaký je jeho současný vývoj, a zároveň o ukázky možností, jak se uplatnit v zahraničí. O těch hovořili diplomaté Indie, Číny, Argentiny, Ruska a Turecka. Jakkoli se české strojírenství řadí k nosným oborům s tradicí a očekávanou dobrou perspektivou i finanční podporou z různých zdrojů, musí se dále a co nejefektivněji pracovat na jeho dalším rozvoji. Ivo Vondrák (rektor VŠB-TU v Ostravě) říká, že je velmi nutné těsné propojení vzdělávání, výzkumu a inovací, ale současně to, že praxe studentů se musí stát součástí výuky. Další udržitelnost vývoje vysokoškolské výuky spočívá ve spolupráci s firemní sférou, ale také v lepším zúročení výsledků výzkumu v praxi.

Jan Světlík, prezident Národního strojírenského klastru a generální ředitel Vítkovic, navíc připomíná, že klíčovým oborem se v odvětví stává jednoznačně energetika. Ve světě stále roste zájem o nové typy kotlů, separátory, různé tlakové produkty, kotelny a další součásti energetických bloků. Na strojírenských producentech je přicházet, zejména v rámci fungování v klastru, s novými produkty s vyšší přidanou hodnotou, efektivním využíváním výrobní základny a ve spolupráci s vysokými školami zvyšovat synergický efekt podnikání. Také Dinkar Prakash Srivastava, velvyslanec Indické republiky, připomíná ekonomický boom své země a značnou míru investování s vysokou návratností. Země doslova trpí „hladem“ po energetických zdrojích a zvolila cestu jaderné energetiky, u níž se počítá do roku 2020 s kapacitou až 20 tisíc MW i prudkým růstem v dalších letech. „Jaderný sektor znamená čistou energii, ale podporujeme také energii solární,“ zdůrazňuje Srivastava. Jeho země má zájem také o další produkty pro těžký průmysl, ovšem hlavně s možností výroby ve společných podnicích přímo na místě pro zamezení zbytečných převozů. K dispozici je dostatek levné pracovní síly. Dobré zkušenosti mají s automobily Škoda. Obchodní rada velvyslanectví Číny Fei Yixiang také

Téma

Před deseti lety Roste podíl podniků pod zahraniční kontrolou ¦ podíl na výkonech a výkonové spotřebě přesáhl 40 % ¦ podíl na zaměstnanosti 28 % ¦ podíl na tvorbě hospodářského výsledku 65 % ¦ úroveň rentability vlastního jmění u domácích podniků vzrostla meziročně z 2 % na 27 % úrovně firem pod zahraniční kontrolou Perličky roku 2000 ¦ Ceny minerálních paliv se oproti roku 1990 zvýšily 12krát ¦ Češi nakoupili počítače a mobilní telefony z ciziny za 3,6 miliardy korun ¦ Automobily z domácí provenience přinesly do obchodní bilance téměř 83 miliard Kč (Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)

připomíná českým firmám prudce rostoucí potřeby, zejména v průmyslu a energetice. Zahraniční investice v zemi loni dosáhly 19 miliard dolarů, ale je to stále málo. Oceňuje kvalitu českých strojírenských výrobků s tím, že podíl českého zboží by se měl progresivně zvyšovat, především v energetice, obráběcích strojích, ocelových válcích, čerpadlech, textilních strojích a zařízeních pro těžký průmysl. Energetika však nyní stojí v popředí zájmu, protože se stala limitujícím faktorem dalšího ekonomického rozvoje. O ambiciózních záměrech Ruska dává vědět i Alexandr Vladimirovič Turov, obchodní rada velvyslanectví Ruské federace. Moskva sází na jadernou energetiku, ale pracuje také na řadě projektů ve světě (Indie, Čína, Írán, Bulharsko, Maďarsko). Česku se nabízejí velké možnosti při výstavbě nových jaderných bloků, ale také při rozšiřování plynárenských kapacit a průmyslových komplexů. Turov zdůraznil nutnost prosazení hluboké kooperace při výrobě a ocenil dosavadní spolupráci na přípravě projektu Temelín II. Pro ČR zatím nedostatečně známé hospodářství Turecka patří k největším ekonomikám světa. Země hodlá investovat do energetiky 128 miliard dolarů (do roku 2020) a zároveň počítá s tím, že v roce 2023 budou činit obnovitelné zdroje téměř třetinový podíl na celkové energetické bilanci. Země se snaží snížit závislost na dovozu paliv, ale také připravuje velké investice do vody a životního prostředí. „Českým strojařům nabízíme možnosti při dodávkách komponentů k výrobě aut či autobusů, plynárenských a energetických zařízení,“ prohlásil Fuat Kasimcan, obchodní rada velvyslanectví Turecké republiky. Současné pozici své země dodal váhu prohlášením, že „Turecko je Čínou na Bosporu“. x EXPORT JOURNAL

7

8

EXPORT JOURNAL

Rozhovor

TEXT Petra Bohatá FOTO Fotobanka KB

Trade Finance pro exportéry strojírenského zboží Trade Finance jsou produkty financující, platební a zajišťovací S blížícím se Mezinárodním strojírenským veletrhem v Brně jsme požádali Jaromíra Chabra, ředitele divize financování obchodu a exportu Komerční banky, aby nám řekl, co Komerční banka exportérům strojírenského zboží jako podporu nabízí.

EJ: Pane řediteli, co vlastně je obchodní financování, neboli Trade Finance? Sjednání kontraktu je jedna věc, ale konkrétní realizace dodávky a platby za ni přináší řadu rizikových momentů. A to jak na straně prodávajícího, tak i na straně kupujícího.

tění pro obě zainteresované strany. Jedná se o jeden z nejdůležitějších a nejlépe propracovaných platebních instrumentů. Pro vás jako dodavatele představuje akreditiv zahraniční banky jistotu, že pokud splníte akreditivní podmínky, bude dodávka zaplacena. Vašemu obchodnímu partnerovi

se naopak její vystavení patrně dost prodraží... Možná se budete divit, ale tento instrument má své výhody i pro příkazce. Podle druhu bankovní záruky má možnost získat odklad splatnosti svého závazku, obdržet proti záruce akontaci nebo zádržné. To má pozitiv-

(beneficienta) do výše určité finanční částky podle obsahu záruční listiny. A to v případě, když určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Nemusí se tedy nutně jednat jen o záruku zaplacení platebního závazku, například

Komerční banka nabízí asistenci již při přípravě obchodního kontraktu, aby se vyloučily případné pozdější komplikace při jeho realizaci. Máme k dispozici informace o bonitě zahraničních trhů i úrovni jednotlivých bank v daném teritoriu. Komerční banka se snaží své klienty na tato rizika upozornit a pomoci je eliminovat. Mají-li v obchodě tržní vztahy spolehlivě fungovat, musí být nastavena jasná pravidla pro všechny zúčastněné strany. Práva a povinnosti, obsažené v obchodních smlouvách, jsou dodržovány s pomocí uceleného systému bankovních služeb Komerční banky. Pokusím se dnes popsat hlavní platební a zajišťovací produkty.

EJ: Děkujeme za rozhovor. x

Exportní odběratelský úvěr - schéma transakce Obchodní kontrakt

1

zboží + dokumenty Český vývozce

Kupující (dlužník)

kopie dokumentů

Úvěrová dohoda 4

Zajištění

3

Smlouva o realizaci

výplata z úvěru (max. 85 %)

EGAP 5

2

splátky úvěru

Komerční banka

záruka 2

Například banka kupujícího (ručitel)

Zajištění

EJ: Existuje jiný zajišťovací instrument, který mně jako exportérovi garantuje zaplacení nebo jiné plnění? Touto otázkou mi přímo nahráváte na další velice často užívaný zajišťovací produkt KB – bankovní záruku. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele

EJ: Je jasné, že záruka je výhodná jenom pro jejího příjemce. Příkazci

Pojištění úvěrového rizika

EJ: Pojďme nyní k některým ze služeb… Významným a v mezinárodním i tuzemském obchodě často používaným platebním nástrojem je dokumentární akreditiv. Ten je zároveň také instrumentem zajišťovacím – do celé transakce vstupuje svým jménem banka. Nabízí kvalitní platební zajiš-

EJ: Takže je akreditiv pro mě jako exportéra textilního stroje výhodnější než pouhé dokumentární inkaso? Ano, máte jistotu zaplacení stroje při splnění akreditivních podmínek a navíc máte jistotu, že výplata předem dohodnuté částky je vázána na splnění podmínek, o kterých jste předem byli informováni. Stroj naložíte a odešlete bez obav, že ho fabrika nepřevezme. Akreditiv má neocenitelné výhody také pro ni jako příkazce. Ten má jistotu, že stroj je na cestě ještě před jeho zaplacením, a může vhodnou volbou akreditivních podmínek omezit na minimum obchodní riziko, tedy nesplnění podmínek kontraktu. Díky akreditivu renomované banky a poskytnutí kvalitního platebního zajištění může získat i výhodnější cenové podmínky.

ní vliv na jeho cashflow a částečnou úsporu nákladů proti úvěru (hradí pouze rizikovou marži, nikoli cenu peněz). Má také možnost získat výhodnější podmínky kontraktu – nabízí přece kvalitní zajišťovací nástroj!

ceny za váš stroj, ale také třeba o zajištění závazků neplatebního charakteru. Například za předloženou nabídku, za vrácení akontace, za dobré provedení smlouvy/kontraktu a podobně.

zajištění

EJ: Ve které fázi obchodu je ale dobré, aby klient začal s bankou jednat? Vezmeme-li v úvahu, že základem bezproblémového průběhu obchodu je řádná smluvní dokumentace, Komerční banka nabízí asistenci již při přípravě obchodního kontraktu, aby se vyloučily případné pozdější komplikace při jeho realizaci. Máme k dispozici informace o bonitě zahraničních trhů i úrovni jednotlivých bank v daném teritoriu. Jedním ze základních předpokladů úspěchu na mezinárodním trhu je podpora silné banky, v cílové zemi již zavedené. Stáváme se tak pro každého klienta „jeho bankou“ a dodáváme mu v zahraničí jistotu.

naopak zajišťuje, že úhrada ceny stroje nebude provedena, pokud byste jako prodávající nesplnili podmínky stanovené kupujícím. Komerční banka je v tomto případě avizující bankou. Obě banky, vystavující a avizující, spolu komunikují a kontrolují splnění daných podmínek.

EXPORT JOURNAL

9

TEXT Vladimír Řepík FOTO archiv COPU

Funkčnost forfaitingového trhu prověřila krize O krizi platí, že má očistnou funkci. Zatěžkávací zkouškou v ní procházejí nejen firmy, ale například i produkty finančního trhu. Jedním z nich, o kterém lze tvrdit, že obstál, je forfaiting. Forfaiting – tedy odkup v budoucnu splatných střednědobých pohledávek - je již mezi českými exportéry známým pojmem. Jde o financování formou jejich bezregresního prodeje bance nebo forfaitingové firmě.

Rychlý návrat peněz

Vladimír Řepík Vladimír Řepík působil 17 let v ČSOB, kde zakládal a devět let vedl oddělení forfaitingu. Byl také zástupcem ČSOB v mezinárodní forfaitingové asociaci (IFA). Má zkušenosti rovněž z Živnostenské banky a CCB – Czech Credit Bureau. Od 1. dubna 2010 zastává pozici trade finance experta v týmu podpory prodeje divize financování obchodu a exportu Komerční banky.

Vývozci již mnoho let oceňují tento způsob řešení požadavku na zrychlení peněžních toků. Tato služba jim totiž umožňuje na jedné straně poskytnout odběrateli odklad platby, a přitom se na druhé straně rychle dostat ke svým financím. A nejen to. Je třeba si uvědomit, že postoupením pohledávky bance nebo forfaitingové firmě se exportér zároveň zbavuje politického, komerčního a platebního rizika země dovozce, což není zanedbatelný faktor. Na rozdíl od pojištěných pohledávek má exportér během okamžiku vyřešeny starosti s případnými zdlouhavými procedurami uplatnění pojistky, odečítáním spoluúčasti od pojistného plnění a inkasem plnění od pojišťovny v korunách i v případě pohledávky v cizí měně. Bez zajímavosti není ani účetní stránka věci - exportér vyřadí ze svých knih pohledávky, a vylepší si tak svou bilanci. To je zásadní rozdíl oproti využití např. úvěru. Zároveň forfaiting financuje 100 % zakázky. V neposlední řadě může exportér postoupením pohledávky také uvolnit své limity na vybrané odběratele, a zvýšit tak objemy obchodů s nimi.

Krize jako prubířský kámen

Uplynulý půl druhý rok však byl pro forfaitingový trh zkouškou „životaschopnosti“, a to jak v tuzemsku, tak na mezinárodním trhu. Hlavními oříšky, které museli forfaitéři v době krize

rozlousknout, byly objemy transakcí, disponibilita finančních zdrojů a také zpochybnění dosud respektovaných vládních rizik. Důsledkem propadu objemu světové výměny zboží bylo obecné prohloubení globální nerovnováhy. Dolů šla cena nafty, nevyrovnaná byla obchodní bilance mezi hlavními obchodními velmocemi - Čínou a USA. To vše mělo nutně dopad také na úroveň forfaitingu a ostatních produktů Trade Finance, a to i na tuzemském trhu. Přes zpřísněné úvěrové procedury mají však banky stále o financování obchodu zájem. Objemy forfaitingových transakcí na primárním i sekundárním trhu se po počátečním celkovém útlumu na počátku krize již poněkud vzpamatovaly, ale stále hrozí snižování ziskových marží v důsledku silné konkurence mezi hráči na trhu s pohledávkami.

Menší banky - větší potíže

Vedle zpomalení světového obchodu se vyskytla i druhá překážka – finanční zdroje. Zejména menší banky čelí vysokým nákladům financování častěji, než tomu bylo před krizí. Účastníci forfaitingového trhu se shodují v názoru, že velké evropské banky jsou vysoce likvidní a s fundingem nemají problémy. Potýkají se ale se snížením a omezením schválených úvěrových linek na jednotlivé dlužnické subjekty, ať už firemní, nebo bankovní.

že trh rozvojových zemí je relativně stabilní, zatímco vyspělejší státy způsobují stále více problémů. Podíváme-li se do budoucnosti, celkový dopad řecké krize zatím nelze zcela odhadnout. Může však mít nežádoucí vliv na mezinárodní trh, zejména na jihovýchodní Evropu. Země PIGS představují z pohledu vládního rizika velkou neznámou. Dostávají se pod stále větší tlak z pohledu refinancování.

I na krizi se dá vydělat

Celkově se dá říci, že krize, která zastínila v uplynulém roce a půl finanční trhy, stále ještě forfaitingový trh ovlivňuje. Objemy primárních ani sekundárních obchodů se zatím nedokázaly vrátit na původní úroveň i kvůli přísnějším měřítkům na posuzování rizika. Obecně však má krize s jejími obavami a problémy vliv na zvyšování obchodních forfaitingových marží. I když od loňska došlo k jejich dílčímu snížení, celkově mají tendenci růst. Proto ty banky nebo forfaitingové společnosti, které v současné době na forfaitingovém trhu obchodují, mají v mnoha případech uspokojivé zisky – umí z krize těžit. x Autor pracuje na pozici: Sales Support Division Trade and Export Finance Top Corporations Komerční banka, a. s.

Slabá místa forfaitingu a Řecko

Je tu také otázka vládního rizika – jisté obavy panují v důsledku případu Řecka. Finanční krize je stále v běhu a ovlivňuje trhy. Paradoxně se zdá,

Nejvíce pohledávek generuje Asie Z geografického hlediska lze říci, že nejvíce obchodních pohledávek se celosvětově generuje v Číně. Následuje Indie, Jižní Korea (ta byla významným zdrojem obchodů hlavně v roce 2009) a Turecko. Na primárním trhu ČR pak KB nejčastěji registruje Rusko, Bělorusko, Indii, Itálii a také Turecko. Jak je vidět, převažují celosvětově asijská teritoria, co se týče diskontovaných platebních instrumentů, pak jde hlavně o dokumentární akreditivy s krátkým odkladem platby. Zatímco na tuzemském trhu se nejvíce obchoduje s firemními nezajištěnými pohledávkami, mezi investory je po krizi na oživujícím se mezinárodním forfaitingovém trhu největší zájem právě o akreditivy – firemní riziko je zde zajištěno bankovním závazkem.

10

EXPORT JOURNAL

Aktuálně

4

Dodavatel

Odběratel / dlužník

1

Příklad odkupu pohledávky pod dokumentárním akreditivem popis: 1 2

8

7

5

3

2

5

9

3 4 5 6 7

3

Komerční banka (akvizující banka + forfaitér)

5 6

Vystavující / ručící banka

8 9

Kontrakt Žádost o vystavení dokumentárního akreditivu Akreditiv Dodávka zboží nebo služeb Prezentace akreditivních dokumentů Akceptace akreditivních dokumentů Uzavření smlouvy o postoupení pohledávek Výplata Úhrada pohledávky

9

EXPORT JOURNAL

11

TEXT Martin Tlapa FOTO archiv COPU

Budoucnost českého strojírenství může být ve službách Řada našich strojírenských firem se přesvědčila, že v globální ekonomice nemají jinou možnost než přenášet výrobu do zemí s nižšími náklady. Přitom se domácí kapacity bezpodmínečně musí zaměřit na činnosti spojené s budováním výroby s vyšší přidanou hodnotou, tedy hledáním nových řešení a inovacemi. Dobrým příkladem je Švédsko, kde strojírenství pomáhají v souboji s konkurencí i služby, které jsou s ním úzce spojeny.

12

EXPORT JOURNAL

Názor

Udržení specializace je možné i v době tlaku na růst produktivity. A to širším zapojením služeb do různých fází strojírenské produkce. Služby na vývoz

Termín „servicification“ znamená, že firmy, vývozci i dovozci, rozšiřují spektrum svých aktivit také o nejrůznější oblasti v segmentu služeb. A to nejen při výrobě, ale v celém řetězci vytváření hodnoty, od všech vstupů a výstupů, které jsou s výrobou spojeny. Studie švédského Výboru pro obchodu (National Board of Trade) z letošního března navíc ukazuje, že tato strategie v posledních letech zmírnila pokles výroby průmyslových společností ve Švédsku a přispěla k udržení jejich konkurenceschopnosti v globálním světě. Příkladem toho může být firma SandvikTooling. Švédský výrobce nástrojů a nářadí dnes k samotné výrobě využívá patnácti druhů různých služeb, které vedle kapacit pro vlastní mateřskou společnost nabízí rovněž i svým klientům a všem dalším zájemcům. Služby spojené se strojírenstvím v případě Sandviku je možné rozdělit podle různých fází výrobního cyklu. Například služby spojené s výzkumem a vývojem jsou klíčové v předvýrobních aktivitách, právní, telekomunikační a informační služby provázejí výrobu ve všech jejích fázích, agenda vzdělávání, tréninku expertů, či například doprava a logistika, slouží pro veškeré povýrobní aktivity. Každá taková služba pochopitelně různě silně přidává hodnotu každé části hodnotového řetězce nabídky společnosti. Každé centrum služeb společnosti SandvikTooling je geograficky soustředěno do procesně a hodnotově spřízněných klastrů, které jsou hodnoceny podle maximalizace přidané hodnoty. U Sandviku je centrum právních služeb, reklamy a výzkumu ve Spojených státech, zatímco centrum logistiky, vzdělávání a výroby v Evropě. V Asii pracuje pro společnost centrum pro pojištění a finanční operace. Důležitým strategickým rozhodnutím vedení společnosti bylo, že kapacity těchto služeb musí být naprosto konkurenční v místu, ve kterém působí. To umožňuje jejich marketing nejenom pro vlastní mateřskou společnost, ale také všem dalším případným klientům ve světě. Podle švédských analýz strategie růstu služeb ve strojírenství přispěla na jedné straně k lokalizaci výroby podle nejvyšší přidané hodnoty, na druhé straně výrazně napomohla k udržení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti národních společností v globální ekonomice.

Ing. Martin Tlapa, MBA je od června 2004 náměstkem ministra průmyslu a obchodu a řídí sekci Evropské unie. Zastupuje ČR ve Výboru pro obchodní politiku v EU.

Z čeho si vzít poučení

Ze švédského přístupu pro nás vyplývají tři důležité věci. Za prvé, udržení specializace je možné i v době tlaku na růst produktivity. A to širším zapojením služeb do různých fází strojírenské produkce. Jejich umístění musí být dáno náklady, vysokou přidanou hodnotou, která roste díky rozsahům specializace, protože služby jsou nabízeny vedle mateřské

firmy také dalším subjektům na trhu. Druhou podmínkou k úspěchu tohoto konceptu je další liberalizace trhu služeb ve světě a zlepšení jejich mezinárodních pravidel. Ty jsou dnes pokryty všeobecnou dohodou o obchodě se službami a jejich další uvolňování se projednává téměř deset let v rámci mnohostranné liberalizace světového obchodu. Navíc řada bariér při poskytování služeb existuje v samotné Evropské unii. Třetí výzvou je skutečná nutnost přesměrovat výzkumné, vědecké a inovační kapacity na praktickou aplikaci firemním sektorem. Bez této změny, tedy růstu inovací a růstu přidané hodnoty v tomto segmentu, nám hrozí vymazání budoucího strojírenství z hospodářské mapy České republiky během několika let.

Dobré zprávy z domova

Počet klientů a zakázek agentury CzechTrade tvoří více než z poloviny firmy právě různě spojené se strojírenstvím, včetně strojírenských služeb. A tento počet stále roste. I to byl důvod pro to, že CzechTrade rozšiřuje nabídku svým klientům nejenom o vlastní služby a prostory v zahraničí, které slouží při budování zahraničních zastoupeních, ale také o oborově zaměřené hledání partnerů, které k této expanzi směrem ke strojírenským službám potřebují. Globální konkurence vede nejen k novému definování klientů a nabídky, ale také k potřebě změny národní podpory konkurenceschopnosti, která bude více mluvit slovníkem manažerů a profesionálnějšími službami ze strany státu. Na této cestě bude dobré inspirovat se novými trendy, které se osvědčily v jiných zemích. x Martin Tlapa náměstek ministra průmyslu a obchodu EXPORT JOURNAL

13

14

EXPORT JOURNAL

Exportní příležitosti

Vývozci se pod tlakem krize vydali hledat (staro)nové trhy

TEXT Milan Mostýn FOTO archiv BVV a COPU

Hospodářský pokles České republiky s jeho dopady na tuzemské firmy posílil z hlediska exportu několik tendencí. Tou první jsou výraznější snahy vývozců při hledání nových odbytišť. Potvrzují to zástupci více než dvou pětin našich firem (42 %), třetina (32 %) avizuje posílení svých marketingových aktivit, a to i v zahraničí. Tyto údaje vycházejí z šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR, provedeného na jaře letošního roku. Část firem byla k tomuto kroku dotlačena i ztrátou původních trhů. Jak vyplývá z průzkumu z poloviny letošního roku, na němž se podílela Hospodářská komora, necelá pětina firem (16 %) byla nucena změnit cílové vývozní země právě v důsledku recese. Druhou patrnou tendencí je posílení zájmu vývozců o trhy v rámci Evropské unie. Podle již zmíněného průzkumu Komory upřednostňuje téměř polovina firem (45%) jako exportní destinaci EU. Naznačuje to přetrvávající pevnou návaznost na Evropu a evropský export, který potáhne i český vývoz. Rizikem je však nepříliš silný ekonomický růst eurozóny, byť německá lokomotiva se v posledních měsících překvapivě nadechla. Právě Německo zůstává naším nejvýznamnějším partnerem s podílem téměř 30 procent na českém vývozu. Je tedy přirozené, že zatímco německý trh nás poměrně rychle dostal do recese, nyní nás z ekonomických potíží zase vytahuje. Je také logické, že Německu firmy věnují nemalou pozornost, což se týká i malých a středních podniků. Právě mezi nimi lze vypozorovat další tendenci, kterou je výraznější zájem o okolní země. Jak vyplynulo z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR z přelomu roku, značná část respondentů vidí exportní příležitosti v Německu, Polsku, Rakousku a na Slovensku. Tyto firmy, které realizují významnou část svého exportu na nejbližších trzích, by si také přály (82 % respondentů), aby do připravované Exportní strategie státu na léta 2011-2016 byly jako prioritní zařazeny tyto sousední destinace. Ostatně poptávku po informacích ze sousedních zemí potvrdily i červnové konzultace představitelů firem s obchodními rady zastupitelských úřadů ČR a řediteli zahraničních kanceláří agentury CzechTrade, spoluorganizované Svazem průmyslu a dopravy ČR. Zmíněná akce za účasti více než 420 podniků potvrdila i další trend. Je jím rostoucí zájem o teritoria mimo EU. Dlouhodobě veškeré průzkumy ukazují, že top vývozním teritoriem zůstává pro české exportéry Ruská federace. Na špici byla i při konzultacích, chtělo o něm jednat 115 firem.

Současně je jistě pozitivní sledovat, jak české vývozy nabírají na ruský trh dech, nehledě na tamní přetrvávající ekonomické potíže. Vedle Ruska je zřetelný zájem vývozců o další země Společenství nezávislých států, jako jsou Ukrajina či Bělorusko, Kazachstán či Uzbekistán. Téměř pětina tuzemských firem uvádí, že země bývalého Sovětského svazu jsou pro ně novým vývozním teritoriem. Více než desetina exportérů se nově obrátila na Asii. Trojka zemí – Čína, Indie, Vietnam – dominovala i při konzultacích s obchodními rady.

rovnováze ve světě a vůči narůstající dominanci asijských ekonomik, se v budoucnu mohou dostat do potíží. Například ekonomický list Handelsblatt ve svém květnovém průzkumu mezi největšími německými firmami zjistil, že ti, kteří se v poslední době angažovali v Asii, hlásí zisky. Naopak ti, kteří expandovali v Evropě a v USA, zaznamenali ztráty. V neposlední řadě je tu i další zajímavá informace - značná část tuzemských firem považuje za nejdůležitější nástroj úspěšné expanze na zahraniční trhy veletrhy a kon-

ském veletrhu (MSV). A je logické, že v souvislosti se zájmem firem o okolní trhy je letos po Německu a Slovensku oficiálním partnerem Rakousko. Tradičně tato země patří k nejdůležitějším vystavovatelům na MSV, přičemž vysoký podíl strojů a dopravních prostředků, průmyslového zboží a hotových výrobků tvoří více než 70 % celkové výměny zboží mezi oběma zeměmi. Zastoupeny budou i německé firmy, jejichž počet je po českých druhý nejvyšší. Rozsáhlou oficiální účast budou mít středoněmecké země

Značná část tuzemských firem považuje za nejdůležitější nástroj úspěšné expanze na zahraniční trhy veletrhy a kontraktační výstavy. Právě asijské země, na rozdíl od Evropy a Spojených států, prokázaly větší odolnost proti globální krizi a jejich ekonomiky rostou velkým tempem. V této souvislosti řada studií naznačuje, že společnosti, které se nepostaví čelem k měnící se hospodářské

traktační výstavy. Dokonce čtvrtina českých exportérů upřednostňuje výstavy před jinými formami podpory. Dá se tudíž očekávat, že i v tomto roce se řada z nich sejde na výstavní ploše nejprestižnější akce roku, na Mezinárodním strojíren-

Durynsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dále Bádensko-Württembersko, Bavorsko a poprvé Hesensko. A zapomenout by se nemělo ani na slovenskou účast, které je v počtu vystavovatelů dlouhodobě na třetím místě. x

EXPORT JOURNAL

15

Úspěšná akvizice O firmě

Doosan je velká mezinárodní skupina působící v 33 zemích světa, jež zahrnuje široké spektrum činností. Naše doména je v průmyslové oblasti zejména ve výrobě elektrárenských celků, kam patří výroba turbín, kogeneračních jednotek a výměníků. V rámci rozvoje společnosti hledáme příležitosti, jak naše aktivity zefektivnit a zlepšit naši konkurenceschopnost. Jedním z nástrojů, jak tohoto dosáhnout, byla v loňském roce i akvizice společnosti Škoda Power. Jelikož jsme klienty Societe Generale, byl to už jen krok do Komerční banky. Tím začala naše spolupráce na akviziční transakci.

Kvalitní služby

V průběhu několikaměsíčního akvizičního procesu nám byla KB skvělým partnerem a umožnila nám se velmi dobře zorientovat v situaci v České republice. Vysoce si cením spolupráce s týmem Debt Capital Markets. S nimi jsme řešili složitou strukturu financování. Spočítali jsme, že jsme absolvovali nejméně 50 jednání, při kterých jsme ladili procedury akvizice, financování, zajištění, vypořádání apod. KB nás svým přístupem, profesionalitou a komunikativností přesvědčila o tom, že je správným partnerem a pro nás bankou číslo 1 v České republice. Dnes využíváme kromě již zmíněného akvizičního financování celé

spektrum bankovních služeb, které KB nabízí, zejména bankovní záruky, depozitní produkty, platební styk a další. Jsem velmi rád, že se i v denním styku setkáváme se stejně vysokou kvalitou služeb a individuálním přístupem k řešení našich požadavků. x Sanghoun Park Treasurer, Doosan

KB nás svým přístupem, profesionalitou a komunikativností přesvědčila o tom, že je správným partnerem a pro nás bankou číslo 1 v České republice.

16

EXPORT JOURNAL

Úspěšný exportér

Nejvýznamnější zahraniční akvizice Co vše je zapotřebí k uskutečnění největší akvizice v ČR, jsme se zeptali Jana Juchelky, náměstka generálního ředitele Komerční banky. Pan Jan Juchelka je zodpovědný za úsek Top Corporations, tj. za řízení bankovních vztahů s největšími podniky v ČR. EJ: V loňském roce bylo završeno několikaměsíční vyjednávání o akvizici české firmy Škoda Power korejským holdingem Doosan. O co se v této akvizice jednalo? Škoda Power je tradiční českou firmou, která se zabývá výrobou technologických zařízení pro elektrárny. Vyrábí zejména turbíny a kogenerační jednotky. Tržně je Škodovka významným hráčem na celosvětovém trhu, kde zaujímá asi 11 procent, v České republice je to asi 80 % trhu. Firma vykazuje dlouhodobě vynikající výsledky, a proto se vlastníci začali poohlížet po nějakém možném kupci, který by využil produkty Škody k doplnění celkové nabídky svých služeb. Společností, které v její nabídce chyběly turbíny o výkonu 1 200 megawatů, byl právě Doosan. Teď už se může ucházet o velké zakázky a je schopen komplexně dodávat veškeré služby a výrobky. EJ: Jaká byla role banky v této transakci? V loňském roce se nám podařilo zvítězit mezi mnoha společnostmi v roli hlavního koordinátora akvizice společnosti Škoda Power. Hlavní koordinátor má na starost zejména hladký průběh akvizice, který v tomto případě trval něco přes rok. Vedli jsme desítky jednání s holdingem Doosan o jejich představách provedení převzetí firmy, s původními majiteli Škody Power, mnoha poradenskými a právními kancelářemi. Další jednání byla se zástupci 5 bank klienta, kteří měli expozici u klienta, resp. byli účastníky syndikátu. EJ: Co byste označil za nejdůležitější při realizaci této akvizice? Jednoznačně se jednalo o kombinaci zkušeností našich odborníků z Debt Capital Markets (DCM) a jejich schopnost komunikovat se všemi zúčastněnými stranami. Jak komentoval situaci šéf DCM Petr Skotnica, klientovi jsme se maximálně věnovali, hledali jsme nová řešení a navrhovali procedury pro jednotlivé části akvizice. Taktéž jsme úzce spolupracovali s našimi kolegy v Societe Generale Soul. Všechny tyto aspekty následně vedly k úspěšnému uzavření transakce. EJ: Jednání asi nebyla jednoduchá, je to tak? U takto velkých transakcí je to obvyklé. Je to pro nás velká příležitost dokázat, že máme v KB, potažmo v SG, odborníky, kteří jsou schopni realizovat transakce tohoto rozměru, zvládnout ekonomické či kulturní odlišnosti participujících stran, využít a kombinovat naše zkušenosti z podobných transakcí a navrhnout klientovi nejlepší řešení s ohledem na maximální ošetření rizik. EJ: Součástí ošetření rizik bylo i zajištění měnového a kurzového rizika… To je součást komplexního řešení. Cena akvizice byla v eurech a zdroje financování byly poskytnuty v českých korunách. Způsob zajištění úrokového rizika je vždy kombinací očekávání klienta a situace s vývojem úrokových sazeb na trhu. EJ: Jste tedy s obchodem spokojen? Jsem velmi spokojen. Ale není to samozřejmost. Má dnešní spokojenost pramení z tvrdé práce mnoha mých kolegů nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Získali jsme důvěru klienta při akvizici a jsem opravdu velmi rád, že jsme jej přesvědčili, že umíme dobře dělat i „standardní bankovnictví“. Jsme pro tento velký globální holding rovnocenným partnerem. A rovnocenné partnerství považuji za jeden z nejdůležitějších aspektů dobré spolupráce, potažmo uzavřených obchodů. Jsem rád, že máme mnoho takovýchto partnerství.

EXPORT JOURNAL

17

Specifika exportního financování v době recese TEXT Pavel Wasserbauer FOTO archiv COPU

Exportní financování v průběhu recese, ať již jde o strojírenské technologie, nebo jiné odvětví, se stává daleko důležitějším bankovním instrumentem než kdy jindy. Jde o to, že v tomto období klesá potence lokálních bank v rozvíjejících se ekonomikách financovat přímo požadované investice. Samozřejmě, na druhé straně se objem těchto investic také snižuje, ale ne v přímé úměře s postavením lokálních bank.

Kdo má své zdroje, vyhrává

V tomto období jednoznačně vyhrává banka, která má dostatek vlastních zdrojů a může trvale nabízet exportní financování. To je právě případ zejména Komerční banky. Může tím také dostatečně konkurovat případným snahám zahraničních bank o převzetí financování, což by mělo zpětně negativní dopad na zajištění plateb ve prospěch exportéra. V poslední době jsme zaznamenali největší zájem o exportní financování do těchto regionů: země bývalého SNS, Turecko, severní Afrika, Jižní Amerika, z Asie pak zejména Vietnam.

Evropské mezinárodní standardy jsou nutné

Je třeba říci, že při financování ve strojírenském oboru došlo k významnému posunu i v přístupu ze strany české státní exportní a garanční pojišťovny EGAP a není již paušálně vyžadováno zajištění úvěru bankovní zárukou. Zároveň je ale nutné, aby investor-dlužník měl zpracovány své finanční výkazy dle evropských mezinárodních standardů. Mít za 18

EXPORT JOURNAL

dlužníka přímo dovozce ale nepředstavuje vždy nejlepší řešení. Je totiž možné mít jako dlužníka zejména banku (pokud se dokáže v otázce poplatků, resp. přefinancování chovat přijatelně). Tím se výrazně zkracuje administrativa odsouhlasení úvěru - ať již v KB, nebo v rámci EGAPu.

bezesporu významně kladně ovlivnila exportní financovaní v ČR v roce vrcholící recese 2009.

Pozitivní role EGAPu

Ten, kdo chce vyvážet a přitom používat exportní financovaní, by měl přijít se svým projektem včas a od samého začátku jej řešit ve spolupráci s KB. Ta pak může automaticky zajistit další potřebné náležitosti, jako je například právě pojištění exportní a garanční pojišťovny EGAP, a řadu jiných záležitostí. x

Exportní a garanční pojišťovna EGAP zastává pozitivní roli, a to nejen v době recese. Díky smlouvám s ostatními ECA agenturami může zabezpečit pojištění i v případě multisourcingu, tedy dodávek z různých států v rámci jednoho projektu, s převažujícím objemem z ČR. Tím je vytvořena možnost plně vyhovět požadavkům investora na skladbu dodávek, a to zejména u investičních celků. Další dočasnou výhodou EGAPu bylo nedávno zvýšené pojištění na 99 % částky úvěru. Z této změny nakonec zbylo pouze zvýšené pojištění teritoriálních rizik, nicméně bude-li přetrvávat tlak ze strany exportérů tímto směrem, věřím v možnost vyjednat s EGAPem návrat k praxi 99% pojištění. Tato praxe

KB nabízí komplexní zajištění projektu

Autor pracuje na pozici: Head of Export Finance Division Trade and Export Finance Top Corporations, KB

Financování

Navštivte nás v Brně Pro státní úvěrovou pojišťovnu EGAP jsou v současné době hlavními prioritami posílení pojistných fondů a zrychlení a zvýšení transparentnosti procesu zpracování a schvalování pojistných rozhodnutí a návazného uzavírání pojistných smluv.

Poptávka po pojištění se státní podporou totiž v posledních letech rapidně roste, a to jak ze strany exportérů, tak i bank, které jejich vývozní projekty financují. V loňském roce pojistil EGAP už 62 miliard korun vývozních úvěrů, bankovních záruk a investic v zahraničí a v letošním roce tuto dosud

rekordní sumu s největší pravděpodobností výrazně překročí. Je to tím, že stále více exportérů hledá uplatnění i na trzích mimo EU, a také tím, že čeští exportéři v posledních několika letech v řadě případů „vyrostli“ ze subdodavatelů zahraničních firem do rolí hlavních dodavatelů velkých

investičních celků. Svým dílem k tomu přispěl i EGAP, jako součást komplexní státní podpory exportu. Rychle rostoucí poptávka po pojištění se státní podporou vyžaduje nové přístupy. Podstatně jsme proto posílili útvar analýzy pojišťovaných rizik a vybudovali zcela nový systém pro trvalou identifikaci, měření, monitorování a řízení rizik, která na sebe od bank a vývozců přebíráme. Potřebujeme však změnit i spolupráci s klienty. Zatím se poměrně často stává, že vývozce dlouho a složitě vyjednává s bankou o podmínkách exportního úvěru, a teprve až když se dohodnou, obrátí se na nás se žádostí o pojištění. V takové fázi už nezřídka bývá exportér v časové tísni a očekává, že když se s bankou na všem domluvil, bude pojištění v podstatě jenom formalitou. Ale tak tomu není a ani nemůže být. Tím, kdo na sebe v konečném důsledku přebírá téměř celé riziko, že zahraniční dlužník přestane splácet úvěr, za který od českého exportéra nakoupil zboží nebo služby, je EGAP. Náš přístup k analýze a zajišťování úvěrových rizik proto nesmí být v žádném případě formální. Jinak by totiž mohl velmi brzy vést k vyčerpání pojistných fondů na výplaty pojistných plnění a radikálnímu omezení činnosti se všemi negativními dopady nejen na přímé vývozce, ale i na širokou síť jejich domácích subdodavatelů. Analýza jednotlivých obchodních případů, kterých EGAP ročně pojistí okolo tří set, musí být velmi důkladná a podrobná a jako taková vyžaduje odpovídající podklady a čas. Proto je prakticky u všech vývozních projektů nezbytné, aby vývozce vstoupil do kontaktu s námi ihned, jakmile se ukáže, že bez pojištění se státní podporou to nepůjde. Jednak se mnohem dříve dozví, co všechno po něm budeme vyžadovat, jednak umožní, aby paralelně s bankovní analýzou mohla probíhat analýza projektu z pohledu pojišťovny. Všichni zúčastnění tak budou mít více času k důkladné přípravě, která je základem budoucího obchodního úspěchu, a zbytečných nedorozumění a stresových situací bude minimum. První krok můžete udělat už třeba v průběhu Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Náš stánek najdete na volné ploše F. x Ing. Karel Pleva předseda představenstva a generální ředitel EGAP

EXPORT JOURNAL

19

EJ: Kteří klienti využívají Komerční banku pro platby do/ze zahraničí? Klienti ze všech segmentů počínaje velkými korporacemi až po jednotlivé občany. V oblasti zahraničních plateb si udržujeme velmi silnou tržní pozici a jsme v zahraničních platbách druhou nejsilnější bankou na českém bankovním trhu. EJ: Kdy obdrží český vývozce platbu ze zahraničí? Úhrady ze zahraničí jsou připisovány ve prospěch účtu klienta neprodleně poté, kdy Komerční banka obdrží platební instrukce a prostředky. Platby připisujeme a zobrazujeme v přímém bankovnictví on-line v průběhu celého obchodního dne, navíc zasíláme klientům tzv. předavízo s dopřednou valutou ještě před účetním připsáním platby, aby ji klient mohl hned zakalkulovat do svých operací příslušného účetního dne.

Komerční banka provádí platby do více než 160 států ve 110 měnách TEXT Petra Bohatá

FOTO archiv COPU

Vzhledem k tomu, že česká ekonomika je závislá na exportérech, je kvalitní zahraniční platební servis poskytovaný bankami pro české podnikatele alfou a omegou jejich obchodů. Na to, jak probíhají zahraniční platby v Komerční bance, jsme se zeptali Jany Švábenské. 20

EXPORT JOURNAL

EJ: Co když zahraniční zákazník zaplatí omylem na korunový účet českého vývozce místo na cizoměnový? Platby jsou v souladu se Zákonem o platebním styku standardně připisovány dle původní instrukce na základě jedinečného identifikátoru klienta, tj. čísla účtu klienta, a banka sama bez dohody s klientem nemůže měnit instrukce platby. Klient-příjemce si však může s bankou předem dohodnout, zda obdržené platby chce podle měny připsat na účet v cizí měně, nebo účet v CZK, a to dle předem sepsaného dodatku k účtu. EJ: Jaké jsou nejčastější chyby/omyly českých vývozců? Nejčastější chyby způsobující problémy klientům jsou chyby v platebních instrukcích, např. číslo účtu není uvedeno ve formátu IBAN a u plateb z EU je pak účtován vyšší poplatek za došlou platbu, než když jsou uvedeny všechny předepsané parametry. Klienti se také poměrně často domnívají, že přeshraniční platby v eurech z EU jsou za cenu domácí platby a reklamují výši poplatku účtovanou KB. Dokud však v ČR není zavedeno euro jako domácí měna, pak platby v eurech z EU jsou přeshraniční platby, ale se zvýhodněnou cenou dle Sazebníku KB.

Servis

Co jsou SEPA platby? V oblasti zahraničních plateb si udržujeme velmi silnou tržní pozici a jsme v zahraničních platbách druhou nejsilnější bankou na českém bankovním trhu. EJ: V jakých měnách se standardně provádí platební styk? Lze platit např. v brazilském realu (BRL)? Komerční banka provádí standardně platební styk v 17 základních měnách uvedených v kurzovním lístku KB a jako novinku jsme od července tohoto roku zavedli provádění zahraničních plateb i v ostatních měnách (tzn. měnách, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku KB). Tedy celkem se jedná o 110 měn do 160 států světa. Konkrétně v brazilském realu (BRL) lze úhrady provádět. EJ: Může český obchodník zaplatit v dolarech, aniž by měl veden dolarový účet? Ano, samozřejmě může zadat příkaz k účtu, který je veden v jiné měně, než je měna požadované platby. Pro přepočet banka použije platný směnný kurz vyhlašovaný Komerční bankou. Navíc si klient může u vyšších částek dohodnout s KB dealingem individuální výhodnější kurz. EJ: Do kolika hodin přijímá banka příkazy v cizí měně k úhradě do zahraničí? Jde o mezinárodní uzanci? Přijímání příkazů nepředstavuje mezinárodní uzanci. Komerční banka přijímá příkazy v cizí měně se standardní splatností (D+1 nebo D+2) prostřednictvím elektronických kanálů do 15.00 hodin (na papírovém příkazu jen do 13.00 hodin). Krátce poté, tzn. do 15:30 hodin, již jen výjimečně, na tzv. „best effort basis“. Časy pro předložení urgentních příkazů splatných v den podání (D+0), kdy KB odepíše platbu z účtu plátce týž den včetně jejího odeslání bance příjemce, jsou však kratší (viz tabulka na straně 22). EJ: Kdy bude platba připsaná na účet zahraničního dodavatele? Tato lhůta závisí na bance příjemce, případně zprostředkující korespondenční bance. V rámci EU je garantováno

připsání ve prospěch příjemce nejpozději 3 dny po splatnosti příkazu. KB však dokáže většinu plateb v Evropě s označením „urgent“ připsat na účet banky příjemce týž den (D+0), pokud byla plátcem předána v časovém limitu. EJ: Jaké ceny jsou účtovány za zpracování zahraničních plateb? Může je hradit jen jedna strana? Ceny za zpracování zahraničních plateb se účtují na základě Sazebníku KB. Platby klientem označené jako „urgent“ jsou zúčtovány s příplatkem za rychlejší zpracování, jiný příplatek je za podání příkazu na papíře. Příkazce platby má možnost zvolit v platebním příkaze úhradu poplatků trojím způsobem: „SHA“ = výlohy banky plátce hradí příkazce, výlohy korespondenčních bank a banky příjemce hradí příjemce (SHA je nutno použít vždy v rámci EU- pokud nedochází ke směně měny); „OUR“ = výlohy banky plátce, korespondenčních bank i banky příjemce hradí plátce (lze neomezeně použít mimo EU); „BEN“ = výlohy banky plátce, korespondenčních bank i banky příjemce hradí jen příjemce (částka odesílané platby je snížena o poplatky banky

SEPA čili Single Euro Payments Area (Jednotná oblast pro platby v eurech) je integrační projekt evropských platebních systémů logicky navazující na ustavení Evropské měnové unie. Jeho cílem je vytvoření jednotného trhu s platebními službami. Veškeré klientské platby v eurech se tak v rámci eurozóny stanou tuzemskými. Sjednocení vnitrostátního a zahraničního platebního styku slibuje zjednodušení sazebníků bank a spotřebiteli přinese snazší orientaci v cenách. Jednotný trh by měl vést k větší konkurenci, a tedy k levnějším službám pro klienty. Iniciátorem projektu je EPC (European Payments Council – Evropská platební rada), na jehož práci se podílí i Česká bankovní asociace. Připojení jednotlivých bank k projektu je prozatím dobrovolné. Evropská komise však zvažuje i formy právní vynutitelnosti ve věci přistoupení k SEPA, v různých časových termínech pro země EU - v eurozóně a mimo eurozónu. Oblast SEPA zahrnuje sedmadvacítku EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko. K iniciativě se připojilo i Švýcarsko a Monako. V lednu 2008 byl uveden SEPA Credit Transfer, první z platebních nástrojů pro bezhotovostní úhrady. V listopadu 2009 přibyl nástroj pro inkasní platby: SEPA Direct Debit (SDD). Podle již platného Nařízení ES č. 924/2009 banky poskytující inkasní platební styk, které sídlí mimo eurozónu, musí být pro SDD dosažitelné nejpozději od 1. 1. 2014 a banky v eurozóně již od 1. 11. 2010. Naše země zatím evropskou měnu nepřijala, české banky proto nemohou pracovat s tak nízkými transakčními náklady v platebním styku, jakých dosahují banky v eurozóně díky stále lepšímu clearingovému systému, ke kterému se mohou připojit přímo bez prostředníků. Přesto už nyní tuzemské banky nabízejí úhrady SEPA, které jsou cenově výhodnější než platby zahraniční. SEPA bezhotovostní úhrada, která byla zavedena v lednu 2008, přinesla garantovanou lhůtu pro připsání platby max. 3 dny (od r. 2012 dojde ke zkrácení na D+1), dále transparentnost účtování poplatků s využitím kódu „SHA“ (u SEPA úhrad je používáno označení „SLEV“), kdy každá strana hradí poplatek zvlášť dle ujednání se svou bankou, a novinkou v přeshraničním platebním styku je tzv. end-to-end reference, čili krátká zpráva předávaná mezi plátcem a příjemcem.

EXPORT JOURNAL

21

KB nabízí SEPA EuroPlatbu od roku 2008, kdy byla v EU zavedena. Umožňuje českým podnikatelům profitovat z jednotných transparentních podmínek v EU v rámci eurových plateb.

Jana Švábenská V Komerční bance pracuje od roku 2000. Nastoupila do funkce ředitelky divize financování obchodu a exportu. Od 1. ledna 2010 zastává funkci výkonné ředitelky pro provoz a je členkou výboru ředitelů Komerční banky. Je předsedkyní dozorčí rady Faktoringu KB. Pracuje ve výkonné radě národního výboru Mezinárodní obchodní komory, kde předsedá bankovní komisi.

plátce, příp. zprostředkujících bank); tento typ zpoplatnění nelze použít v EU.

tu IBAN (a BIC) na výpisu z účtu. Dále je banka povinna na požádání tyto údaje sdělit svému klientovi.

EJ: Co je to IBAN a BIC? Proč se používají? IBAN (International Bank Account Number) je formát čísla účtu definovaný mezinárodní normou ISO. Kód BIC (Bank Identification Code) jednoznačně identifikuje banku v mezinárodním platebním styku a je také založen na normě ISO. Bankovní spojení ve formátu IBAN a BIC by vám měli poskytnout vaši obchodní partneři, kterým platíte za dodávky zboží a služeb. Uvedení IBAN a BIC u přeshraničních převodů je jednou z podmínek pro automatizované zpracování, tzv. STP (Straight Through Processing). V případě, že příkaz k přeshraničnímu převodu neobsahuje IBAN a BIC, si může zprostředkující banka nebo banka příjemce účtovat zvýšené poplatky za neautomatizované/ruční zpracování. Na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES mají všechny banky povinnost uvádět číslo účtu ve formá-

EJ: Může tuzemský obchodník platit v cizí měně v ČR? Ano, samozřejmě, v rámci KB jsou platby zpracovány jako tuzemské, platby mimo KB jako zahraniční. EJ: A co platby v rámci EU, kam směřuje 80 % českého exportu? Klientům nabízíme SEPA EuroPlatbu bez limitu částky nebo KB EuroPlatbu s limitem do 50 tisíc eur, pro obě platí cenové zvýhodnění pro částky do 50 tisíc eur. EJ: SEPA platba je bezhotovostní úhrada v EUR. Jak se týká českých vývozců, když nejsme členy eurozóny? KB nabízí SEPA EuroPlatbu od roku 2008, kdy byla v EU zavedena. Umožňuje českým podnikatelům profitovat z jednotných transparentních podmínek v EU v rámci eurových plateb. Více o SEPA platbách najdete v rámečku. x

Do kolika hodin přijme KB urgentní platbu do zahraničí? Přehled nejzazších časů pro úhrady do zahraničí – urgent D+0

22

EXPORT JOURNAL

přímé bankovnictví pro CZK, DKK, EUR, GBP, CHF, NOK, SEK, USD přímé bankovnictví pro platby do KBB ve všech měnách kromě AUD papírový příkaz pro CZK, DKK, EUR, GBP, CHF, NOK, SEK, USD papírový příkaz pro platby do KBB ve všech měnách kromě AUD

D+0 D+0 D+0 D+0

do 12:00 v D do 14:00 v D do 11:00 v D do 13:00 v D

Servis

Jak zmírnit kurzová rizika při obchodech v zahraničí

TEXT Marcela Šívarová FOTO archiv COPU

Obzvláště s ohledem na nedávné otřesy na finančních trzích je kurzové riziko pro stále rostoucí počet firem velmi významné, neboť výkyvy kurzu jim nedávají dostatečnou jistotu pro plánování. Jak tedy postupovat při zajišťování kurzových rizik?

Ihned na začátku každého kontraktu se zahraniční firmou je důležité správně identifikovat zdroje rizika a kvantifikovat jejich dopad do hospodaření firmy. Nejlépe k tomu pomůže jednoduchá analýza rizika, a sice odpovědi na otázky typu: kdy riziko vzniká, jak je riziko řízeno a vykazováno, jaké údaje by se měly používat atd. Pokud firma dokáže riziko správně identifikovat a pojmenovat, může přistoupit ke stanovení rámce pro řízení rizika a následnému výběru optimálních finančních produktů a výběru vhodné strategie.

Hedging

Mezi instrumenty zajištění neodmyslitelně patří přirozený obchodní hedging, který spočívá v tom, že ex-

portéři evidují vedle pohledávek v cizí měně také určité závazky v této měně. Měnovému riziku je pak vystavena pouze hodnota čistých pohledávek, popřípadě závazků v cizí měně. Dalším nástrojem, který lze využít při zajištění, je tzv. přirozený finanční hedging, kdy společnost při čerpání úvěru od banky zvolí měnu, kterou inkasuje od svého zahraničního partnera, a může úvěr splácet přímo v této měně.

Forwardy, swapy, opce

Pokud jsou přirozené cesty pro zajištění vyčerpány, je vhodné přistoupit k výběru konkrétní strategie prostřednictvím finančních produktů, které nabízí většina bank, přičemž zajištění kurzových rizik může mít řadu podob; od těch nejjednodušších (forwardy) až po složité měnové swapy či strukturované opce.

Mnohým exportérům, popř. importérům může v mysli vyvstat otázka, co se stane, jestliže si firma dohodne s bankou kurz, tedy uzavře např. forward, a následně dojde ke zpoždění v zakázce, a tak i k nedodání nebo zpoždění dodávky nasmlouvaného množství cizí měny. V takovém případě může firma uzavřít s bankou tzv. měnový swap, kdy banka firmě chybějící cizí měnu krátkodobě půjčí a zároveň si dohodne její zpětné vrácení.

Banka umí poradit, co zvolit

Řada firem se do zajištění nepustí proto, že neví jak. V takovém případě by se měly obrátit na svoji banku. Převážná většina bankovních domů nabízí poradenství v tomto oboru zdarma. Pomůže označit kurzová rizika podle toho, čím se firma zabývá, a navrhne odpovídající produkty pro zajištění.

Existují jakási obecná doporučení na zajištění – například že by společnost měla zajišťovat něco mezi 60 až 80 % svých očekávaných inkas, zbytek ponechá na spotovém trhu. Důležitý však může být také obor podnikání – zajištění na celé objemy zakázek je nutné tam, kde se jedná o jednorázové platby apod. Jiným důvodem, proč se firma zajištěním kurzového rizika nezabývá, je, že ho považuje za nedostupné. Ve skutečnosti se zajišťují obchody v řádu milionů korun, objemy se navíc v čase kumulují, takže jednotlivé transakce mohou být zpravidla ještě menší. x Autorka působí na pozici: Senior Salesman - Investiční bankovnictví KB

EXPORT JOURNAL

23

Světlo na konci tunelu aneb Jak se vyhrabat z krize

TEXT Ivan Honzák FOTO archiv IBM

Setkání spolužáků po mnoha letech mohou být nudná a mohou být také zajímavá, asi to znáte. To mé bylo zajímavé, protože jsme se spolužákem našli společné téma - krize a jak z ní ven. Spolužák byl ředitelem jedné nejmenované české firmy.

Stejné chyby jako řada jiných

Mezi protikrizovými opatřeními, které spolužákova firma připravila, byla takzvaná „klasika“. Z klíčových manažerů sestavili krizový štáb, jenž připravil sérii opatření, která měla firmu připravit na pokles v poptávce a na nižší marže. Plošně snížili stavy pracovníků, zastavili některé běžící projekty, „osekali“ náklady, kde se dalo, a zatlačili také na dodavatele. Některá opatření však nepřinesla očekávané výsledky. Podnik se totiž dostal do situace, kdy náklady začaly růst, a to především kvůli zhoršené kvalitě výroby. Při snižování stavů navíc odešli i kvalitní pracovníci. Podobné to bylo i se subdodávkami. Dodavatelé sice byli levnější, ale na druhou stranu přinášeli spoustu dalších nákladů, protože firmu neznali. Navíc kvalitou a efektivitou se zdaleka 24

EXPORT JOURNAL

neblížili původním partnerům. Jednali, jako by neznali přísloví „nemáme tolik peněz, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci“. A to byla chyba. Firma jednala jako mnozí (nebo většina?) jiných – přicházela většinou jen s krátkozrakými opatřeními.

Potenciál se skrývá ve zvýšení efektivity podnikových procesů

Konzultantská firma vychází podobně jako manažeři z toho, že každý podnik má své vstupy a také výstupy. Zjednodušeně: do podnikového systému vstupuje materiál a energie, práce ve formě lidských zdrojů, subdodávky atp. Ze systému pak vystupují například výrobky a odpady. Manažeři se snaží snižovat náklady na vstupy – proto se propouští a tlačí na dodavatele. Výhodou tohoto přístupu sice je, že odezva je téměř okamžitá, ale má také negativa. Problém je v tom, že se manažeři podniků ve snaze rychle dosáhnout pozitivního efektu dívají na vnitropodnikové procesy jako na černou skříňku a příliš do nich nevrtají. Přitom právě podnikové procesy v sobě skrývají obrovské rezervy. Cílem našich projektů je dlouhodobě nastavit nižší hladiny nákladů, a to například díky zvýšení tzv. provozní

efektivity, která má významný vliv na výrobní a distribuční náklady. Práce konzultantů se podobá práci lékařů. Na úvod se proto provádí taková lékařská prohlídka– audit nebo analýza. Jde o sérii workshopů s pracovníky klienta, kdy se zaznamenává stav jednotlivých procesů, jejich důležitost pro podnik, vliv na podnikové náklady, podporu moderních technologií atd. Dalším zdrojem informací jsou samozřejmě data z podnikového informačního systému. Pro objektivizaci výsledků se používají tzv. benchmarky, neboli statisticky zpracované výsledky konkrétních ukazatelů naměřených v podnicích podobného typu. Výsledkem této analýzy je stanovení oblastí, kde je největší potenciál na zlepšení. Priority jsou dány potenciálem na zlepšení a rychlostí dosažení požadovaného efektu neboli návratností investice.

Pojďme snižovat náklady a začněme ve výrobě

Jednou z typických oblastí s velkým potenciálem je výroba, tedy ten nejdůležitější podnikový proces. Ve výrobních podnicích je však bohužel často podceňovaný. Zatímco

Technologie

Jak naplánovat úspěšný projekt Analýza

Identifikace příležitostí

Návrh iniciativ

Prioritizace

Realizace projektu zlepšení

Prioritizace iniciativ na snižování nákladů jednoznačně pozitivní dopad může být přínosné minimální přínos (náročná realizace)

Vstupy a výstupy průmyslového podniku Energie Subdodávky Materiál Lidská práce

10

7 9

5

6

3 1

2

Realizace výroby

8

4 Rychla vítězství

Projekt

Transformace

Výrobky Odpady Čas návratnosti

Jednou z typických oblastí s velkým potenciálem je výroba, tedy ten nejdůležitější podnikový proces. Ve výrobních podnicích je však bohužel často podceňovaný.

pro jiné vedlejší podnikové procesy, jako například účetnictví a finance, se používají moderní a k tomu určené nástroje, výroba se ve většině podniků plánuje a řídí v Excelu, a někde dokonce i za pomoci tužky a papíru. Je to tím, že instalované informační systémy typu ERP výrobní problematiku dobře nepokrývají. V takovýchto případech konzultantská firma nasazuje řešení z kategorie pokročilého plánování (APS) anebo řízení logistických řetězců (SCM), který současně s re-engineeringem procesů dokáže snížit náklady i v desítkách procent a dosáhnout návratnosti v rozmezí jednoho až dvou let. Projekty zaměřené na optimalizaci výroby mají pozitivní vliv na spolehlivost dodávek, zkracují dodací lhůty, snižují stavy zásob atd. Velmi rychlý efekt mají i projekty zaměřené na optimalizaci nákupu. Další oblastí je energetika, která tvoří značnou část nákladů. Lepším hospodařením je možné uspořit minimálně pět procent nákladů ročně. Samo o sobě to přináší návratnost v rozmezí jednoho až dvou let. Jinou oblastí s potenciálem úspor je lepší správa základních prostředků, především těch výrobních. Díky lepší údržbě, předvídání výpadků a závad, tedy prediktivní údržbě, automatizaci některých činností a dalších, lze výrazně snížit náklady na údržbu a řešení havárií výrobních prostředků. Výsledkem rozhovoru s mým spolužákem nakonec byla realizace revitalizačního projektu. Jeho společnost nastartovala dlouhodobý proces udržitelného rozvoje společnosti s cílem zlepšit klíčové podnikové výkonové parametry a současně minimalizovat sensitivitu na možné tržní výkyvy a zpomalení hospodářského růstu. x Autor působí jako manažer sektoru průmyslových podniků v IBM Global Business Services EXPORT JOURNAL

25

Aktuálně jsou pro podnikatele zajímavé následující programy: INOVACE – PROJEKT (registrace do 30. 9. 2010) Dotovány jsou projekty s cílem inovovat výrobek či službu, případně i zefektivnit výrobní proces. Projekt by měl využívat výsledků výzkumu a vývoje, měl by přinášet něco nového na trh. ICT V PODNICÍCH (registrace do 15. 10. 2010) Pořízení softwaru či hardwaru by mělo souviset s rozšířením podniku či aktivit. Jedná se například o řešení podnikové administrativy, řešení pro řízení vztahů se zákazníky či dodavateli nebo zvýšení zabezpečení informačních systémů. ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY (registrace do 15. 10. 2010) Dotaci v programu ICT a strategické služby lze získat na dva typy projektů: jednak na tvorbu nových řešení a aplikací informačních systémů (obvykle vývoj softwaru), za druhé pak na vytváření center služeb, například účetnictví, finance, řízení lidských zdrojů či zákaznickou podporu. POTENCIÁL (registrace do 30. 9. 2011) Dotace jsou určeny na vznik nebo rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovaci výrobků. Malé a střední podniky mohou získat dotace dokonce i na mzdy a jiné provozní výdaje.

Jedna firma získá peníze i z více programů EU

TEXT Jan Hanuš FOTO archiv COPU

Hlavním dotačním programem pro strojírenské firmy je známý Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Při realizaci rozvojových projektů se ale vyplatí nespoléhat jen na jeden dotační program, za pokus stojí získat dotaci z několika zdrojů. Podpora strojařů z EU fondů

Příkladem firmy, která získala dotaci z více programů, je společnost ZEBR s.r.o. Jde o výrobce strojů na výrobu žaluzií. Společnost získala od EU celkem pět dotací, všechny z OPPI. Ředitel společnosti Lukáš Kapitán projekty vyjmenovává: „Z programu INOVACE-Projekt jsme dokončili prototyp a uvedli na trh nový stroj na výrobu exteriérových žaluzií, z programu MARKETING jsme pak platili jeho vystavení na veletrzích ve Stuttgartu a v Moskvě. Také jsme vybudovali výzkumné a vývojové centrum s dotací z POTENCIÁLU, úspěšní jsme byli i v programech NEMOVITOSTI a ŠKOLICÍ STŘEDISKA.“ Všechny projekty směřovaly k rozvoji společnosti a posílení pozice firmy na celosvětovém trhu. Financování projektů zajistila Komerční banka. Firmy by však neměly investice provádět pouze kvůli dotacím, vždy by měly sledovat svoji rozvojovou strategii. „Na počátku byla myšlenka nového produktu, nikoli dotace. Následoval pak dominový efekt dotací, které tuto myšlenku podpořily,“ dodává k tomu L. Kapitán. x Autor působí na pozici: Head of Municipalities and Public Support Programs, KB EU POINT

26

EXPORT JOURNAL

Další profesní vzdělávání zaměstnanců průmyslových podniků – EDUCA (OPLZZ), podávání žádostí v režimu de minimis a blokové výjimky do 31. 10. 2011. Dotace až 100 % nákladů na odborné vzdělávání zaměstnanců či tvorbu podnikových vzdělávacích programů. Žadatelem mohou být všechny průmyslové firmy. Žádosti přijímá agentura CzechInvest. Podávat žádosti do ostatních programů OPPI nyní mohou pouze ti, kteří již svůj projekt zaregistrovali. Další kolo registračních žádostí se očekává na jaře příštího roku.

Úspěšnost podaných žádostí ve vybraných programech OPPI INOVACE – PROJEKT inovace technologií, výrobků a služeb ROZVOJ pořízení nových technologických zařízení ICT V PODNICÍCH informační a komunikační technologie EKO-ENERGIE projekty úspor energií a podpora OZE NEMOVITOSTI rekonstrukce a výstavba nemovitostí MARKETING vstup na zahraniční trhy ŠKOLICÍ STŘEDISKA výstavba a vybavení školicích center POTENCIÁL centra průmyslového výzkumu, vývoje a inovací ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY informační a znalostní společnost PROSPERITA spolupráce výzkumných institucí s podnikateli (zdroj: statistiky OPPI - www.czechinvest.org, data ke dni 20. 7. 2010)

62 % 52 % 48 % 32 % 60 % 40 % 63 % 62 % 56 % 65 %

Evropská unie

Jak exportéři daní do zemí EU

TEXT Jan Soška FOTO archiv COPU

S blížícím se Mezinárodním strojírenským veletrhem v Brně jsme požádali J. Chabra, ředitele divize financování obchodu a exportu Komerční banky, aby Provozovna z titulu Pevné místo k podnikání Základním principemřekl, zdanění nám v kostce cozisku vlastně Komerční banka exportérům závislého zástupce Exportér má v cílovém státě jakékoli podniků v rámci Evropské unie je, že strojírenského zboží jako podporu nabízí. Exportér podniká ve státě zdroje skrze prostory, prostřednictvím nichž v dazisk společnosti je zdaněn ve státě, v němž je společnost daňovým rezidentem. Český exportér tedy daní své zisky principiálně v České republice.

Stálá provozovna

Existují ale i takové případy, kdy exportér může být konfrontován se situací, kdy bude mít povinnost zdanit část svých zisků v cílové zemi exportu (mluvíme o zdanění ve státě zdroje příjmů), a to v případě, kdy mu v cílové zemi vznikne tzv. stálá provozovna. Tato část zisků se ve státě zdroje zdaní pouze v rozsahu, v jakém jej lze přičítat této stálé provozovně. Alokace zisku mezi stálou provozovnu a zřizovatelem by měla být stanovena v souladu se zásadou tržního odstupu. V zásadě je možné pro účely alokace zisku použít některou z metod stanovení transferových cen. V závislosti na konkrétní bilaterální smlouvě o zamezení dvojího zdanění lze zohlednit zdanění ve státě zdroje příjmů také ve státě, v němž je společnost rezidentem, tedy v České republice. Podmínky vzniku stálé provozovny jsou zakotveny v jednotlivých bilaterálních smlouvách, které nejčastěji vycházejí ze vzorové smlouvy OECD. Vzorová smlouva OECD zná následující typy stálých provozoven:

ném státě podniká - kancelář, podnik, místo pro uskladnění zboží apod.; často jde právně o organizační složku („branch“). Stavebně-montážní stálá provozovna Exportér má v cílovém státě stavební či montážní projekt přesahující určitou dobu trvání - obvykle 12 měsíců (v bilaterálních smlouvách může být doba stanovena odlišně); jde zejména o stavby budov, silnic, mostů či montáž zařízení, ale i pouhý dohled nad takovým projektem. „Službová“ stálá provozovna Exportér poskytuje služby ve státě zdroje překračující obvykle 6 měsíců (v bilaterálních smlouvách může být doba stanovena odlišně); např. poskytování poradenských či manažerských služeb.

osobu, která jedná jménem exportéra a má právo uzavírat jeho jménem smlouvy; např. zaměstnanci exportéra či obchodní zástupce zastupující exportéra. Pokud však takto jedná např. makléř či obchodní zástupce, který vykonává tuto činnost pro exportéra v rámci svého vlastního podnikání a činí tak i pro jiné osoby, jde o tzv. nezávislého zástupce, který nezakládá vznik stálé provozovny. Uvedené stálé provozovny nemají právní subjektivitu a nejsou daňovým rezidentem ve státě zdroje.

Zaměstnanci činní v zahraničí

Zaměstnanci, kteří pracují v zahraničí, zdaňují své příjmy ve státě, v němž jsou rezidentem (tedy čeští zaměst-

nanci v ČR), a to za předpokladu, že jsou současně splněny dané podmínky. V rámci těchto podmínek nesmí zaměstnanec strávit v zahraničí více než 183 dní v daném kalendářním roce. Další podmínkou je, že odměny (mzda) jsou vypláceny zaměstnavatelem, který není rezidentem zahraničního státu, a za třetí, že odměny nejdou k tíži stálé provozovny zaměstnavatele v zahraničí. V případě, že je porušena alespoň jedna z uvedeným podmínek, mohou být příjmy zaměstnance zdaněny ve státě zdroje, tj. v zahraničí. Zdanění v zahraničí je potom na základě konkrétní bilaterální smlouvy a vnitrostátního práva zohledněno ve státě, v němž je zaměstnanec rezidentem (v České republice). x Autor textu působí jako senior manager ve společnosti TPA Horwath

EXPORT JOURNAL

27

Pár čísel k českému exportu TEXT Jan Vejmělek

FOTO archiv COPU

Česká ekonomika stojí a padá s exportem (To ví dávno každý...) Čisté exporty se staly hlavním růstovým faktorem českého hospodářství. Podíl exportu a importu zboží na HDP dosáhl v loňském roce 113 %, respektive 133 % (pokud budeme uvažovat dovozy a vývozy zboží i služeb). V rámci EU je tak česká ekonomika pátá či sedmá nejotevřenější, podle toho, který ukazatel pro srovnání otevřenosti ekonomik použijeme. x

Vývozy táhne především průmyslový sektor Vyveze se téměř polovina veškeré průmyslové produkce. Pozitivním faktorem je, že se vyváží především statky s vysokou přidanou hodnotou. Klíčovým exportním artiklem jsou stroje a dopravní prostředky, z toho zhruba dvě třetiny představují silniční vozidla. Na druhé straně je ovšem třeba podotknout, že české vývozy jsou poměrně značně dovozně náročné. To vyplývá především z toho, že Česko není komoditní velmocí a většinu vstupů pro výrobu musí dovážet. Český průmysl se odvětvově koncentruje do čtyř odvětví: výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, kovodělný a strojírenský průmysl. Tato pouhá čtyři odvětví se podílejí na celkových průmyslových tržbách více než polovinou. Zároveň se ovšem jedná o sektory, které většinu svých tržeb realizují na zahraničních trzích; v případě výroby dopravních prostředků a zařízení je to dokonce více než 70 %. Proto je český průmyslový sektor extrémně závislý na výkonnosti našich největších obchodních partnerů, konkrétně Německa, Slovenska a Polska. x

Dopady globální finanční krize a ekonomické recese na české hospodářství Zpožděný dopad nadhodnocené koruny z poloviny roku 2008, kdy se kurz české měny vůči euru dostal krátce pod 23 CZK/EUR, a recese v eurozóně, která znamenala v podstatě kolaps vnější poptávky, znamenaly dramatický propad českých exportů. V průběhu první poloviny roku 2009 české exporty meziročně ztrácely více než 20 %, což se samozřejmě promítlo do obdobného propadu průmyslové výroby a vzestupu nezaměstnanosti.

28

EXPORT JOURNAL

Komentáře, názory, statistiky

Krize přišla ze zahraničí, i oživení přichází zvenku Druhá polovina loňského roku byla ve znamení postupného zlepšování situace. K tomu významnou měrou přispěla uvolněná měnová politika a fiskální stimuly. Pomohlo především zavedení tzv. šrotovného v mnoha evropských zemích. Díky příznivé struktuře produkce automobilového průmyslu jsme byli jednou z mála zemí, která z programů šrotovného profitovala. Ukončení těchto podpor s počátkem roku 2010 zásadní negativní dopad nemělo. Na českých a především německých exportech bylo patrné významné oživení asijského regionu a Spojených států. Po loňském propadu exportů o cca 13 % se pro letošek očekává jejich růst přes 10 %. Čisté exporty by k letošnímu očekávanému hospodářskému růstu o 1,9 % mohly přispět pozitivně ve výši 0,8 procentního bodu. x

Ceny zahraničního obchodu po poklesu mírně rostou

Zdroj: Ekonomický a strategický výzkum KB, EcoWin

Meziroční tempo růstu exportů, průmyslu a HDP - porovnání po měsících

růst HDP

růst průmyslu

růst nominálních exportů

Dle ČSÚ ceny vývozu v meziročním vyjádření již dva měsíce v řadě rostou. Po květnových +0,3 % to v červnu bylo +2,0 %. Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl růst cen ostatních surovin o 34,6 %. Výrazněji rostly ceny chemikálií o 12,3 %, ceny minerálních paliv o 11,7 % a polotovarů o 2,9 %. Na druhé straně významnější pokles cen byl zaznamenán u vyvážených strojů a dopravních prostředků o 1,1 %, u průmyslového spotřebního zboží o 0,7 % a u ceny potravin o 0,1 %. Dovozní ceny se zvyšují rychlejším tempem. Po květnových +3,1 % vzrostly v červnu meziročně o 4,9 %. Za vyššími cenami se skrývá i dopad oslabení kurzu koruny vůči dolaru. Největší vliv na vývoj celkového meziročního indexu měl růst cen minerálních paliv o 28,0 %. Rostly také ceny ostatních surovin o 10,4 %, polotovarů o 3,3 %, strojů a dopravních prostředků o 2,2 %, chemikálií o 2,0 % a ceny potravin o 1,1 %. Z významnějších skupin klesly pouze ceny průmyslového spotřebního zboží o 0,7 %. x Autor textu působí na pozici Head of Economic & Strategy Research, KB

Vývozy aut - porovnání po čtvrtletích v letech 2003-10 zahraniční šrotovné pomáhalo vývozům aut od února 2009

vývoz aut

EXPORT JOURNAL

29

Nejen za obchodem na Slovensko TEXT Petra Vychodilová, Ondřej Pohl

FOTO www.slovakia.travel

Slovenská republika nám vždy byla a je tím nejbližším zahraničním sousedem. Občas se zdá, jako by naše 252 km dlouhá hranice neexistovala, mnohdy ani návštěvu u východního souseda nepovažujeme za pobyt v cizině. I první zahraniční návštěvy nově zvoleného premiéra a dalších představitelů vlády většinou směřují právě ke slovenským protějškům. Ať už jste turista, nebo se na Slovensko vydáváte za obchodem, přijměte pár našich rad a tipů, jak si svůj pobyt zpříjemnit.

Bratislava očima Jaromíra Chabra Jaromír Chabr, ředitel divize financování obchodu a exportu Komerční banky, zastával od roku 2006 do konce roku 2009 pozici generálního ředitele a předsedy představenstva Komerční banky Bratislava, a.s. V Bratislavě jsem strávil 4 roky a musím říci, že ne nadarmo se tomuto městu někdy říká „Little Big City“ – malé velké město. V porovnání s Prahou jde o mnohem komornější prostředí, kde k sobě lidé mají blíže. Cestou do práce jsem procházel přes Hviezdoslavovo náměstí, tepnu pěší zóny Starého města, které nikdy nespí, a z jeho neutuchajícího života čerpal energii. Pěšky se lze bez problémů dostat ke všem objektům, které v Bratislavě stojí za vidění. Úzkými, křivolakými uličkami historického centra jsem rád procházel až k Bratislavskému hradu, pyšné dominantě města a místa, které jsem si zvláště oblíbil. Praha na mě takto útulně a kompaktně zatím nepůsobí, atmosféra je zde anonymnější a méně srdečná. Jako finančník si neodpustím postřeh také ze své profesionální oblasti. Přestože ČR a SR jsou již neuvěřitelných 17 let rozděleny, stále obě hospodářství kromě postoje k zavedení eura vykazují udivující podobnost. Je to dáno patrně již rozměrem obou zemí – jde o malé otevřené ekonomiky. Stejná však zůstává i jejich teritoriální obchodní orientace – největším obchodním partnerem ČR i SR je nadále Německo, na druhém místě jsou obě země navzájem. Státy jsou si ekonomicky blízké. V současné době probíhá projekt, jehož výsledkem bude začlenění dceřiné Komerční banky Bratislava do obchodní struktury KB. Je tedy pravděpodobné, že se po pěší zóně bratislavského Starého města opět brzy a s radostí projdu.

30

EXPORT JOURNAL

Cestujeme na Slovensko

Cesta za obchodem k našemu východnímu sousedovi se pro svou blízkost často uskutečňuje autem. V případě vzdálenější lokality se však vyplatí zamyslet nad alternativami, které mohou uspořit čas i peníze. Vezměme v úvahu dvě alternativy: cestu do Bratislavy a Košic. V případě, že na dálnicích nepotkáte žádné problémy, se dá celá trasa do Bratislavy zvládnout lehce nad tři hodiny. K ceně za benzín (cca 700 Kč za jednu cestu) nezapomeňte přičíst necelých 5 eur za týdenní dálniční známku. Nejrychlejší alternativu při cestě vlakem nabízejí spoje EuroCity s časem čtyři a čtvrt hodiny. Při použití speciální slevy eTiket se dá dosáhnout ceny 395 Kč za jednu cestu. Ještě levněji pak lze do hlavního města

dál na východ – do Košic. Jako nepohodlná se jeví osmihodinová cesta autem s celkovými náklady kolem 1 500 Kč. O to víc vynikne výhoda vlaku (9,5 hodiny za 579 Kč při použití slevy eTiket). Žluté autobusy potřebují na překonání této trasy více než deset hodin, ale konkurují cenou 530 Kč. Letadlo potřebuje jen asi hodinu a půl, ale cena se opět pohybuje okolo sedmi tisíc.

Kde přenocovat v Bratislavě

Který z bezpočtu hotelů si ve slovenské metropoli vybrat? Pro účely pracovních cest se hodí Art Hotel William, moderní hotel umístěný ve zrekonstruované budově z 30. let minulého století proslulé jako Stará tržnice. Hotel je unikátní kombinací historických prvků s moderním, luxusním vybave-

Procházel jsem přes Hviezdoslavovo náměstí, tepnu pěší zóny Starého města, které nikdy nespí, a z jeho neutuchajícího života čerpal energii. Slovenska docestovat se žlutými autobusy Student Agency – za 340 Kč. Cesta letadlem se příliš nevyplatí – za hodinový let zaplatíte přinejmenším 7 tisíc korun. Poněkud odlišná je situace při cestě

ním a nabízí maximální pohodlí v elegantně zařízených pokojích. V nabídce jsou i apartmány splňující požadavky náročné obchodní klientely, všechny pokoje jsou vybaveny televizí se satelitem a vysokorychlostním připojením

Zajímavé informační zdroje o Slovensku www.mzv.cz - velké spektrum informací od cestování až po ekonomiku www.ocestovani.cz/slovensko - turistické informace www.bedekr.cz/staty/Evropa/Slovensko - průvodce po Slovensku www.export.cz – přehledné informace teritoriální, turistické, politické, ekonomické rozbory a informace o exportních příležitostech

Na cestách

Zajímavé slovenské informační zdroje Základní webová orientační stránka www.zoznam.sk Úřad vlády SR www.vlada.gov.sk Statistický úřad SR www.statistics.sk Slovenská obchodní a průmyslová komora www.sopk.sk Obchodní rejstřík www.orsr.sk Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu (SARIO) www.sario.sk Zpravodajství www.hnonline.sk

Státní svátky na Slovensku 1. 1. Den vzniku Slovenské republiky 5. 7. Svátek sv. Cyrila a sv. Metoděje 29. 8. Výročí Slovenského národního povstání 1. 9. Den Ústavy Slovenské republiky 17.11. Den boje za svobodu a demokracii Dny pracovního klidu: 6. 1., Velký pátek, Velikonoční pondělí, 1. a 8. 5., 15. 9., 1. 11., 24., 25. a 26. 12.

EXPORT JOURNAL

31

Důležité kontakty na Slovensku Velvyslanectví České republiky Hviezdoslavovo nám. 8, 810 00 Bratislava 1, P. O. BOX 208, tel.: +421-(0)2-59203303, fax: +421-(0)2-59203330, e-mail: [email protected], [email protected], web: www.mzv.cz/bratislava, konzulární oddělení tel.: +421-(0)2-59203301 (CzechTrade ani CzechInvest nemají na Slovensku svá zastoupení) Záchranná služba: 155, 112 Policie: 158, 112 Požární služba: 150, 112 x

Grob, obec ležící kousek od Bratislavy, je díky husí pečínce již čtvrtou nejatraktivnější turistickou destinací Slovenska. Ačkoliv husí sezóna končí v listopadu, nabízí většina z místních restaurací tuto lahůdku celoročně.

k internetu. Okolí hotelu přímo vybízí k návštěvám historických památek a díky centrální poloze v samotném historickém centru města láká k návštěvě kulturních představení a ostatních atrakcí bratislavské metropole. Adresa hotelu je Laurinská 17, 811 07 Bratislava - Staré město, ta virtuální www.art-hotel-william.sk.

Kde si na Slovensku pochutnáte

Bratislava je známá jako místo, kde se tradičně potkává mnoho kultur – od slovenské, přes českou, rakouskou i maďarskou. Všechny na ní zanechaly nesmazatelnou stopu, a to i v oblasti gastronomie. Kde si nejlépe vychutnat tuto unikátní směs? Jako jedna z alternativ se nabízí Bratislavský měšťanský pivovar v Drevené ulici. Podává prešpurskou kuchyni kombinovanou s pivařskou gastronomií. Na jídelním lístku naleznete dobroty sesbírané ze zápisníků prababiček, tedy to, co se vaří na západním Slovensku, v sousedním Burgenlandsku nebo se obvykle podává v Čechách a v Bavorsku k pivu. Pokud vašemu jazyku lahodí pečená husa, pak musíte bezpodmínečně vyrazit do slovenského Grobu! Tamní husí hody patří k vyhlášeným gastronomických událostem. Grob, obec ležící kousek od 32

EXPORT JOURNAL

Bratislavy, je díky husí pečínce již čtvrtou nejatraktivnější turistickou destinací Slovenska. Ačkoliv husí sezóna končí v listopadu, nabízí většina z místních restaurací tuto lahůdku celoročně. Pokud by vás naše tipy nezaujaly, pak si určitě vyberete na kvalitně zpracovaném portálu www.obedovat.sk.

Dopřejte si relax během své obchodní cesty

Při cestách na Slovensko se nabízí bezpočet míst, kde zrelaxovat své tělo i mysl. Slovensko má téměř 40 termálních koupališť, která jsou ideálním prostředím pro váš odpočinek. Přímo v jejich areálech, případně bezprostředně v jejich blízkosti, je možné se ubytovat v komfortních hotelech podle vašeho výběru. Naším tipem jsou termální lázně Piešťany, které jsou nejznámějšími a největšími lázněmi na Slovensku, nebo Velký Meder, lázně proslulé nejen saunováním. Oboje zhruba hodinu cesty od Bratislavy. Pokud se nechcete příliš vzdalovat od slovenské metropole, poblíž leží lázně, wellness a aquapark Senec, kde si užijete potřebné regenerace. Vás, kteří máte rádi aktivní odpočinek, jistě nadchne procházka na Kamzík, kopec nad Bratislavou, nebo k dominantě metropole Bratislavskému hradu. Za návštěvu jistě stojí i slovenská Národní kulturní památka - zřícenina hradu Devín, který leží na návrší nad soutokem Dunaje a Moravy. Chcete-li si vychutnat mimořádný výhled na město u kávy či při sklence vína, navštivte otáčející se restauraci v televizní věži vysoko nad městem, ze které budete mít Bratislavu jako na dlani. Milovníci golfu jistě ocení velké množství golfových hřišť přímo v Bratislavě, namátkou jmenujme Golf and Country Club Bratislava, Golf Club Elán, Flóra nebo Maxin, City Golf Club. x

Na cestách

Platební karta vám usnadní cestování

TEXT Sirus Zafar

Kdo pravidelně cestuje do zahraničí, nejspíš by už ani nevyjel bez platební karty. Karta totiž nabízí pohodlný způsob výběru hotovosti v bankomatu nebo možnost přímé platby u obchodníků. Odpadá tak nutnost shánět před zahraniční cestou hotovost v příslušné měně.

Platební karta je rovněž nezbytným nástrojem pro rezervaci hotelů či zapůjčení automobilu. Je zcela běžnou skutečností, že řada hotelů bez platební karty rezervaci neudělá. Samozřejmostí je možnost použití karty pro platby mýtného na dálnicích nebo při tankování na samoobslužných čerpacích stanicích, kde bývá platba kartou jedinou možnou formou úhrady. Pro získání hotovosti je u embosovaných karet poskytována i služba Cash Advance, která umožňuje výběr hotovosti na přepážkách směnáren a bank v případech, kdy není možné uskutečnit standardní výběr z bankoma-

tu. Výhody při platbách platební kartou jsou tedy více než zjevné. Platební karty nabízejí rovněž řadu doplňkových služeb, jako je cestovní pojištění s asistenční službou, asistenční služby společností UAMK a ABA nebo zvýhodnění věrnostního programu ČSA, které oceníte nejvíce při častých zahraničních cestách. Konkrétní nabídka doplňkových služeb je závislá na typu vámi vlastněné platební karty. Tím však výčet služeb spojených s kartou nekončí. V případě ztráty nebo krádeže platební karty vám konkrétně Komerční banka nabízí expresní zaslání hotovosti do místa

vašeho aktuálního pobytu během maximálně dvou dnů. Na vaši žádost je možné zaslat i novou platební kartu, která je obvykle doručována během dvou až pěti dnů. Komerční banka provozuje nepřetržitě 24 hodin denně speciální klientskou linku určenou výhradně pro oblast platebních karet. Na čísle +420 955 512 230 jsou vyškolení pracovníci připraveni řešit veškeré vaše požadavky týkající se platebních karet, a to od základních informací o možnostech použití karty, přes aktuální parametry vaší karty a doplňkové služby k jednotlivým kartám, až po stoplistaci karty v případě ztráty či krádeže. Služba se týká i zjištění příčin případné nefunkčnosti karty, ale také zajištění finanční pomoci nebo zaslání nové karty do zahraničí. x

TIP NA ZÁVĚR:

Foťte na cestách vše zajímavé a po návratu si svou oblíbenou fotografii umístěte na svou platební kartu! Více informací na www.mojekarta.cz. Autor pracuje na pozici: Head of Cards KB EXPORT JOURNAL

33

zdroj: Steilmann Praha, kolekce STONES podzim/zima 2010, MAXPRAGA, aktuální kolekce dámské módy zn. Marina Rinaldi, pro ženy s konfekční velikostí 42-56

Etiketa

Nejen šaty dělají člověka... ale také jeho vystupování ve společnosti

TEXT Petra Vychodilová

Ačkoli je dnes obecné povědomí o pravidlech společenského chování vyšší, často se dostáváme do situací, které nás zaskočí. Obzvláště v obchodním prostředí a při společenských událostech, kdy může naše faux pas způsobit ztrátu sebevědomí i postavení v očích obchodního partnera. Každá země má etiketu trochu jinak nastavenou. Jednání s asijskými partnery bude mít jiný řád, než na který jsme zvyklí z Evropy, kde jsou pravidla společenského chování a navazování obchodních kontaktů velmi podobná. Ať už se chystáme na odpolední pracovní schůzku či večerní společenskou událost, první, co budeme řešit, je vhodné oblečení. Běžné pracovní schůzky vyřešíme sami, u společenských akcí nám často napoví pozvánka, kde bývá uveden i požadovaný DRESS CODE – pokyn, jak se máme na danou společenskou událost obléknout.

Předepsaný dress code dodržujeme

Nutné je obléci se přesně tak, jak hostitel vyžaduje. Být „overdressed“, tedy oblečený přehnaně formálně, lépe než ostatní, je stejně trapné jako být „underdressed“, tedy nedostatečně formálně. CASUAL DRESS – neformální oblečení, pro volný čas BUSINESS DRESS – oblečení pro denní nošení do práce, pro muže jakýkoli oblek, i světlý nebo s nápadnějším vzorkem, boty nemusí být černé, pro ženu libovolný kostým, sukně nebo šaty ke kolenům nebo lehce nad FORMAL DRESS – formální oblečení, pro muže tmavý oblek, klasickými barvami vhodnými pro formální příležitosti jsou černá, všechny odstíny šedé a tmavomodrá, s nenápadným vzorkem, pro ženu kostým, šaty či sukně dlouhé nebo ke kolenům, nehodí se velký výstřih (při dress code COCKTAIL si žena vezme koktejlové šaty, muž tmavý oblek) BLACK TIE – velmi formální, od pánů se vyžaduje smoking, u dam se očekávají dlouhé večerní společenské šaty WHITE TIE – neboli ultra formal oblečení, pro muže frak s bílým motýlkem, pro ženu dlouhé večerní šaty, honosná róba

Všeobecné zásady formálního oblékání

Vzorky a barvy obleku, košile a kravaty se musí doplňovat, ponožky vždy musí ladit s botami. U formálních příležitostí boty jedině černé. Sako je zapnuté, stojíme-li a hovoříme před publikem, představujeme se apod., tedy kdykoli, kdy je na nás upřena pozornost, jinak může být rozepnuté. Sako si muž ve společnosti nesvléká, ani při tanci na plese! U méně formálních příležitostí si muž sundavá sako jen se svolením ženy u stolu.

34

EXPORT JOURNAL

U dámy základní pravidlo zní, že přizpůsobuje své oblečení muži, přece jen ženy mají větší škálu možností. Do společnosti nikdy bez punčoch, špička boty by měla být zavřená. K formálnímu dress code nepatří příliš krátké sukně, velký výstřih, často ani odhalená ramena.

Mějte na paměti

Rozpaků z nepříjemných situací se vyvarujeme, jen budeme-li mít na paměti i další zásady etikety. Při představování vždy platí pravidlo ženy, staršího a nadřízeného jako společensky významnějších. Jako první je zdravíme a představujeme se jim, oni nám jako první podávají ruku. Při oslovování má přednost funkce před titulem, oslovujeme proto raději „pane řediteli“ než „pane inženýre“. Dá-li nám někdo vizitku, je slušné mu opětovně dát svoji a tu jeho si krátce prohlédnout. Nemáme-li zrovna u sebe vizitky (ale měli bychom), sdělíme to partnerovi s omluvou. Při konverzaci dbáme na to, jakým stylem s partnerem hovoříme. Pozor na familiární oslovení - společensky méně významný si nemůže dovolit oslovit partnera křestním jménem jako první. x

zdroj: Steilmann Praha, kolekce STONES podzim/zima 2010, MAXPRAGA, aktuální kolekce dámské módy zn. Marina Rinaldi, pro ženy s konfekční velikostí 42-56

Vzdělávání

Kontakty

KB pomáhá exportérům v orientaci na zahraničních trzích TEXT Jiří Cairola

FOTO archiv KB

Exportér nesmí usnout na vavřínech. Neustále je třeba hledat nové příležitosti a trhy. V orientaci na zahraničních trzích podnikatelům už řadu let pomáhá Komerční banka. Společně s významnými partnery a odbornými garanty, jako jsou vládní agentura na podporu exportu CzechTrade, dále Mezinárodní hospodářská komora ČR nebo například Komora SNS, pořádá řadu zajímavých konferencí, seminářů nebo workshopů. Budeme-li rekapitulovat, tak v průběhu letošního roku proběhly dvě velké exportní konference, které se věnovaly exportním příležitostem v Brazílii, Mexiku, Německu a ve Francii. Zajímavé jsou především osobní zkušenosti přednášejících s cílovou destinací jako takovou, daňové a právní otázky spojené s exportem. Účastníci konferencí a seminářů dostanou též informace o úloze bankovního partnera při vývozu.

Připravujeme

Za zmínku stojí poslední letošní velká konference, která se bude konat 20. října v hotelu International v Brně. Tentokrát na téma trh v Rusku a Kazachstánu. Z celé řady akcí, které Komerční banka podpoří, bych upozornil především na exportní konference věnované teritoriím, jako jsou Indie, Čína, Rumunsko, Bulharsko, Rakousko, Polsko, Turecko a severní Afrika. A vzhledem k velkému zájmu o blízké sousedy budeme opakovat akce zaměřené na Německo a Francii.

Plán exportních konferencí na rok 2011 ” ” ” ” ”

Termín únor duben květen červen říjen/listopad

Místo Praha Praha Brno Praha Brno

Téma Indie, Čína Rumunsko, Bulharsko Rakousko, Polsko Turecko, severní Afrika Německo, Francie

Autor působí na pozici vedoucí marketingu pro střední podniky a municipality, Komerční banka, a.s.

Doporučené zdroje informací s nabídkou exportních seminářů a workshopů a další informace pro exportéry: Mezinárodní hospodářská komora ČR - www.icc-cr.cz Agentura CzechTrade - www.czechtrade.cz Komora SNS - www.komorasns.cz Exportní, garanční a pojišťovací společnost – www.egap.cz Česká exportní banka – www.ceb.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR - www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod Oficiální portál pro podnikání a export - www.businessinfo.cz Stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR a českých center - www.export.cz Svaz průmyslu a dopravy ČR - www.spcr.cz

Kontakt na Komerční banku Adresa: Na Příkopě 33, 114 07 Praha 1, P. O. BOX 839, Česká republika Informační linka KB: 800 111 055 Pro volání ze zahraničí: +420 485 262 800

Kontakt na Trade Finance KB Ing. Jitka Haubová zástupce ředitele divize financování obchodu a exportu Tel.: 222 441 508, e-mail.: [email protected] P. O. BOX 839, Spálená 108/51, 114 07 Praha 1 Dotazy a připomínky můžete do KB zaslat i elektronicky na e-mailovou adresu: [email protected] www.kb.cz

Tiráž Export Journal Vydavatel: Corporate publishing, s.r.o. Kloknerova 2249/9 148 00 Praha 4 Telefon: +420 244 112 324 Web: www.copu.cz

Produkce a grafické zpracování: Corporate publishing, s.r.o. Redakce: Jiří Němeček, Milan Mostýn, Petra Vychodilová, Ondřej Pohl, Petra Bohatá, Soňa Jelínková Jazyková úprava: Petra Vychodilová

Design: Vladimír Trčka Foto: archiv KB, Maxpraga s.r.o., Steilmann Praha s.r.o. Vedoucí magazínu: Ditta Dvořáčková, +420 603 196 614, [email protected] Podněty můžete zasílat na: [email protected]

EXPORT JOURNAL

35

Chytřejší technologie pro chytřejší planetu:

Jak řídit tisíce věcí, kterých se nelze dotknout Řada firem dnes bolestně poznává, že prudký rozmach virtuálních obrazů disků může přinášet stejné komplikace jako rychlý růst počtu fyzických serverů, který měla vyřešit právě virtualizace. IBM vám pomůže řídit, zjednodušit či dokonce zautomatizovat virtuální prostředí prostřednictvím široké nabídky řešení. Jsou navržena speciálně k tomu, aby vaší firmě umožnila sledovat a kontrolovat veškeré firemní virtuální prostředky – servery, úložiště dat, aplikace apod. Budete tak schopni získávat a konfigurovat prostředky v řádu minut namísto dnů, zlepšíte efektivitu práce a vytvoříte základ nových řešení, např. cloud computingu. Náš otevřený přístup k virtualizaci pomáhá zákazníkům snížit investiční a provozní náklady až o 30 % a představuje základní kámen chytřejší a dynamičtější infrastruktury.

IBM, logo IBM, ibm.com, Chytřejší planeta a ikona planety jsou ochrannými známkami společnosti International Business Machines registrované v řadě zemí světa. Ostatní názvy produktů a služeb mohou být ochrannými známkami společnosti IBM nebo jiných firem. Aktuální seznam ochranných známek společnosti IBM naleznete na webových stránkách www.ibm.com/legal/copytrade.shtml.

Chytřejší firma potřebuje chytřejší software, systémy a služby. Pojďme budovat chytřejší planetu. ibm.com/cz/virtualizace

!"#$%&'"(&$")*+,-./0,.+1/2)#$34)%#*&'5"*66333-

,.575,.-.333-890-9,-