Pozor na fosfáty! Příběh (ne)obyčejného přátelství. Millstätter See dovolená pro každého. Penicilin slaví sedmdesátiny

Millstätter See – dovolená pro každého

5

2012

Časopis nejen pro dialyzované pacienty

Pozor na fosfáty!

Čtěte uvnitř čísla na straně 12

Penicilin slaví sedmdesátiny Čtěte uvnitř čísla na straně 9

Příběh (ne)obyčejného přátelství Rozhovor s Václavem Felgrem, kterému jeho nejlepší kamarád daroval ledvinu.

Spolehlivě konzervují potraviny, prodlužují jejich trvanlivost, udržují křehkost, brání vysychání, zároveň jsou ale velkým rizikem pro lidskou populaci

Strana 4

ISSN 1803-7267 MK ČR E 18760

Čtěte na straně 10

Více najdete na

-dialyzy.cz www.prazdninove ov.cz www.zamek-slavk Lázeňský dům B. Braun Avitum Austerlitz nabízí i v podzimních měsících pro dialyzované pacienty týdenní pobyty za zvýhodněné ceny. Kromě pěkného ubytování disponuje wellness, špičkovou rehabilitací, službami výživového poradce a dalšími. V rámci pobytu můžete navštívit slavkovský zámek. Ceník týdenních pobytů pro dialyzované pacienty platný od 1. 1. 2011 Dvoulůžkový pokoj

Dvoulůžkový pokoj při obsazení 1 osobou

Apartmán

Apartmán při obsazení 1 osobou

Dialyzovaný pacient

2 800 Kč

4 000 Kč

3 200 Kč

5 500 Kč

Doprovod – dospělá osoba

3 100 Kč

-

3 400 Kč

-

-

-

2 800 Kč

-

2 800 Kč

-

3 400 Kč

-

-

-

2 200 Kč

-

Doprovod – dosp. os. na přistýlce Doprovod – dítě do 12 let Doprovod – dítě do 12 let na přist.

Ceny jsou uvedeny pro 1 osobu za týdenní pobyt = 7 nocí. Děti do 3 let věku bez nároku na lůžko a stravu mají ubytování zdarma. Uvedené ceny jsou včetně DPH.

Z OBSAHU VYBÍRÁME Lidé kolem nás

4

Rozhovor s Václavem Felgrem, desátým rokem transplantovaným pacientem, kterému věnoval ledvinu jeho nejlepší kamarád.

Dnes na téma

9

Fosfáty jsou v potravinářském průmyslu komerčním požehnáním. Potraviny spolehlivě konzervují a prodlužují jejich trvanlivost, udržují křehkost, brání vysychání… Jsou jednoduše všude. Mají ovšem svá „ale“…

Cestujeme

12

K Millstädter See do Korutan za turistikou, cyklistikou, muzei či za dětskou pohádkovou dračí cestou.

Vážení čtenáři, věříme, že jste prožili pohodové léto okořeněné třeba zajímavými cestovatelskými zážitky a nebo veselými příhodami. Budeme rádi, když se rozhodnete podělit se o ně s ostatními čtenáři našeho časopisu a zašlete svůj příspěvek do druhého ročníku čtenářské soutěže „Léto, jak má být“. Podrobnosti o soutěži najdete na str. 25. Pokud vás v tomto čísle zaujme rozhovor s JUDr. Václavem Felgrem a sami znáte ve svém okolí člověka, jehož zajímavý životní příběh byste rádi zprostředkovali i ostatním čtenářům, budeme rádi, když nám tip na rozhovor s ním zašlete. Hezké počtení vám přeje Vaše redakce

Reportáž

19

Společnost B. Braun Avitum podpořila sportovní výpravu dialyzovaných a transplantovaných sportovců na VII. evropské hry v chorvatském Záhřebu.

Reportáž

19

Poliklinika ve Slavkově u Brna má nové pracoviště s moderním digitálním rentgenem za bezmála 2 miliony korun.

Hobby

17

Nepodceňte přípravu na zazimování balkonovek. V příštím roce se vám odmění intenzivnějším kvetením.

Dialog · Časopis nejen pro dialyzované pacienty Vychází jednou za dva měsíce. Zdarma. ISSN 1803-7267 Redakční rada: Ing. Petr Macoun, Ph.D., MUDr. Martin Kuncek, RNDr. Martin Kalina, Ph.D., Luděk Hajský, Šéfredaktor: Veronika Tichá, Redakce: Petra Pokorová, Ing. Helena Málková, Kristýna Tesařová, Mgr. Michal Dušek, prim. MUDr. Roman Kantor, Luděk Hajský, Grafika: Tomáš Komůrka, BA Vydavatel: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, IČ: 61856827, DIČ: CZ61856827, Tel. +420 -271 091 111, Fax +420-271 091 912, e-mail: [email protected], www.bbraun-avitum.cz Veškeré články publikované v tomto časopisu mají pouze informativní charakter a nejsou právně závazné. Veškerá doporučení uveřejněná v tomto časopisu týkající se zdravotního stavu, dietních a režimových opatření je nutné konzultovat s Vaším ošetřujícím lékařem nebo sestrou. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu veškerých textů.

3

LIDÉ KOLEM NÁS

Příběh (ne)obyčejného přátelství Rozhovor s bývalým pacientem dialyzačního střediska B. Braun Avitum Ústí nad Orlicí Václavem Felgrem, kterému jeho kamarád Zdeněk Polák daroval ledvinu.

4

LIDÉ KOLEM NÁS

Ř  Ř

ecký filosof Aristotelés odpověděl na otázku „Kdo je přítel?“, že „Přítel je jedna duše ve dvou tělech“. JUDr. Václav Felgr by v odpovědi na stejnou otázku mohl rozměr spojení duší rozšířit i o pojem ryze fyzický. Duševní propojení s jeho kamarádem Zdeňkem bylo totiž před deseti lety zpečetěno i tím, že mu Zdeněk daroval ledvinu.

Na jaře jste oslavil deset let od okamžiku, kdy vám byla transplantována ledvina. Jak se vám dnes daří? Musím zaklepat, žiji téměř stejným životem jako před onemocněním. Díky lékařům a pravidelným kontrolám mám přehled o  tom, že mi ledvina pracuje normálně. Tlak a další věci mám korigované pomocí léků, bez nich se neobejdu, ale žádné problémy naštěstí nemám. Prostě si ráno vezmu hrst léků a večer taky, a jinak ani nevím, že by mi něco bylo. Alkoholu, s  výjimkou rozumného množství piva, se vyhýbám, protože vím, že zatěžovat ledvinu něčím, co je zbytečné, je nesmysl. Jinak žiju úplně normálně – chodím do  práce, mám stejné koníčky jako před transplantací a  uvážlivě sportuji. Trochu jsem přibral na  váze – mohl bych i  zhubnout, ale nechce se mi. Deset kilogramů už jsem zhubnul po  transplantaci a  manželka říká, že bych mohl přidat ještě dalších deset, ale v nejbližší době nepočítám, že bych jí tu radost udělal . Žiji tedy úplně stejným způsobem jako před transplantací, ledvina pracuje perfektně. Pravidelně čtyřikrát ročně docházím do  IKEMu na  kontroly a  vím, že kdyby bylo něco v nepořádku, moje ošetřující lékařka paní Marečková se moudře zamyslí a předepíše mi ten správný lék. Takhle si mě pravidelně „štelu-

je“ k mé plné spokojenosti. Kéž by to ještě dlouho takto vydrželo. Stále jste pracovně aktivní. Všiml jsem si, že se rozhodně nenudíte. Co přesně dneska děláte? Změnil se váš život v tomto ohledu v souvislosti s dialýzou nebo později s transplantací? Já jsem vlastně celý svůj profesní život prožil v  podniku Perla Ústí nad Orlicí, kde jsem od  roku 1971 pracoval ještě předtím, než jsem šel studovat vysokou školou. Pak jsem zde pokračoval i  po  absolvování právnické fakulty v roce 1981. Začínal jsem na  personálním oddělení a  postupně jsem se vypracoval až na  ředitele pro majetkovou správu. Bohužel se však textilní výroba v podmínkách České republiky s  ohledem na zahraniční konkurenci nevyvíjela dobře. V roce 2003, to bylo už po  transplantaci, jsem z Perly odešel a  založil jsem si vlastní poradenskou společnost pro pracovně i  obchodněprávní i  jiné oblasti, které jsem dobře znal z  předchozího profesního života. Měl jsem štěstí, a vážím si toho, že jsem zajišťoval pozemkovou agendu při výstavbě cyklostezek Regionu Orlicko-Třebovsko, což byla velká práce, která se teď po  pěti letech dokončuje. Podařilo se nám uzavřít smlouvy s  téměř 500 vlastníky dotčených pozemků. Nedo-

hodli jsme se pouze s  jedním. Takže jsem šťastný a  vnitřně i hrdý na to, že jsem mohl přispět k tomu, že tady ta krásná síť cyklostezek je. Sám jezdím hodně na kole, tak mohu srovnávat, a  myslím, že naše cyklostezky kolem Tiché Orlice patří k nejhezčím v republice. Vzpomenete si ještě na dialýzu, když jdete okolo, nebo už jste ji ze svého života úplně vytěsnil? Vždycky si vzpomenu. Na „mo­ ji“ dialýzu jsem docházel nepravidelně i  poté, co jsem byl transplantován. Sledoval jsem, jak se vyvíjí technika a vybavení dialýzy včetně vylepšovaných dialyzačních přístrojů. Pak jsem tam byl po delší době, asi po  roce, a  bohužel jsem zjistil, že někteří z pacientů, vedle kterých jsem sedával v křesle, už třeba nežijí. Trochu mě to stresovalo, uvědomoval jsem si tu odvrácenou stránku našeho života a  naší choroby. S  panem primářem Gorunem, se sestřičkami a  ostatními lékaři se občas potkáváme mimo nemocnici. Když se ptali, jak mi je, měl jsem zpočátku obavy, když jsem říkal, že se mám dobře. Obával jsem se, že si asi budou myslet, že to říkám jen společensky, a  ne proto, že je to pravda. Ale když jsme se například s panem primářem Gorunem začali potkávat na běžkách nebo na  kole, poznal, že to není jenom plachá odpověď.

Mimochodem, když se různí členové personálu dialýzy později objevili v mé kanceláři se žádostí o odbornou radu, byl jsem vnitřně nesmírně rád, že jim mohu oplatit nezapomenutelnou péči, kterou byla a  věřím, že i  stále je, ústecká dialýza pověstná. Když srovnáte období, kdy jste byl na dialýze, a nynější dobu, kdy jste transplantován, je to pro vás velký posun v kvalitě života? Byla pro vás dialýza hodně náročná? Já asi na  rozdíl od  jiných pacientů, kteří byli v  minulosti dialyzováni nebo na  dialýzu docházejí v současnosti, chodil na dialýzu rád. Opravdu. Snažil jsem se po dohodě s panem primářem docházet, jak mi to vyhovovalo pracovně, a  to v  pondělí a  ve  středu odpoledne a  v  sobotu ráno. Mezitím jsem chodil do práce a nějakou práci jsem si i  mohl přinést s sebou. Zatímco se ostatní pacienti dívali na  televizi nebo si četli, mohl jsem si udělat něco do práce. Dialýza pro mě znamenala i  určité zklidnění a  uvědomění si toho, že můj život začínal nabírat i  jiných rozměrů, než kdybych nebyl dialyzován. Takže pro mě dialýza nebyla velikým příkořím. Později jsem už získával pocit, jako bych už na tu dialýzu patřil, jako by byla mým domovem, ze kterého mě jen půjčují do  mého pravého domova. Byla to taková zvláštní psychická situace, kdy dialýza pro mě byla úplný základ a všechno, co jsem žil – od  věčného žíznění a  hlídání váhy až po nový životní kalendář. 5

LIDÉ KOLEM NÁS

KŘÍŽOVÝ VÝSLECH Václav Felgr Hudba: rock a blues, konkrétně například Eric Clapton a jeho někdejší skupina Cream; před třemi lety jsem si nemohl nechat ujít jeho koncert v Praze Kniha: knihy od Bohumila Hrabala, přečetl jsem od něj všechno, stále se k němu vracím a bohužel už ani nic jiného nečtu. Čtení mám dost v práci. Roční období: na každém se dá najít něco báječného, proto nemám své oblíbené; možná o něco raději mám jaro, které přináší něco nového, novou naději, a také kvůli příjemným zahrádkářským povinnostem Znamení: Váhy Barva: nemám oblíbenou Jídlo/nápoj: tradiční česká kuchyně, především svíčková, čaj a pivo, jiný alkohol nepiju Osobnost: olympionik a báječný člověk s krásnými osobnostními vlastnostmi a moderními názory Václav Čevona, se kterým jsem měl tu čest spolupracovat; dále filmař, dokumentarista a spisovatel Josef Havel. Oba jsou významné osobnosti Ústí nad Orlicí. Z poslední doby uznávám osobnost pana prezidenta Václava Havla. 6  

Víte, co u vás bylo příčinou selhání ledvin? Abych se přiznal, přesně nevím. Nežil jsem tím stylem života, že bych si zapříčinil nějakou chorobu. Nepil jsem nezřízeně alkohol ani jsem nekonzumoval něco, čím bych ledviny odrovnal. Nikdy jsem ani pořádně nenastydl. Naopak jsem byl a pořád jsem poměrně otužilý. Zúčastňoval jsem se zimního táboření, tzn. spaní ve  stanech za  mrazu. Svého času jsem se snažil i plavat ve  studených vodách. Rýmu jsem neznal vůbec, na  angíny jsem nikdy netrpěl. Žil jsem relativně zdravým způsobem života, sport mi přinášel radost. Až když jsem se začal cítit hodně unavený, moje obvodní doktorka poznala, že něco není v  pořádku. Poslala mě na  vyšetření, a  tam se zjistilo, že mám špatnou krev, moje ledviny neplní funkci, jakou by měly, a pak už to šlo ráz na ráz. Kolik vám v té době bylo? Padesát a  půl. Na  moje padesátiny jsme byli v  Krkonoších a  tam jsem poprvé poznal, že něco nehraje. Začal jsem mít problém popadnout dech, ačkoli svaly ještě mohly. Předbíhali mě i  důchodci. Těžko jsem se s  tím vypořádával… A  o  půl roku později už jsem byl na dialýze. Byl jste před transplantací zařazen i na čekací listině transplantací od nežijících dárců? Ano, docela krátce po  zahájení dialýzy jsem byl zařazen na  čekací listinu, ale až do  transplantace ledviny

od Zdeňka jsem žádnou nabídku na transplantaci neměl. Jak vůbec došlo k tomu, že vám ledvinu nabídl váš kamarád Zdeněk? To byla taková zvláštní věc. Když můj kamarád Zdeněk Polák, se kterým jsme se už tenkrát znali nějakých dvacet let a prožili jsme spolu hodně dobrého jak na  vodě, tak na  kole, nebo při pěší turistice, viděl, jak mě dialýza omezuje a jakou mi dává perspektivu, zašel na  dialýzu za  panem doktorem Gorunem. Nepřál si ale, abych to zjistil. On věděl, že máme stejnou krevní skupinu, tak si laicky řekl, že by to mohlo jít, a proto chtěl podstoupit další potřebná vyšetření k  tomu, aby zjistil, zda by se mohl stát mým dárcem právě on. V mém příbuzenstvu se totiž vhodný dárce nenašel. Testy ukázaly, že by se mým dárcem stát mohl. A tak jednou na dialýze, když pan doktor Gorun obcházel tak jako vždy všechny pacienty, aby je vyšetřil, mě si nechal jako posledního. Bavili jsme se o  běžných věcech jako vždycky, a  pak mi na  závěr říká: „Jo a  mimochodem, mám pro vás dárce.“ To jsem se teprve dozvěděl, že je to Zdeněk. Už jsem se ani nemohl dočkat konce dialýzy, abych mu mohl zavolat. Takže takhle se chlapci domluvili za mými zády… Když jsem o  tom přemýšlel, udělal bych to asi také tak, aby o tom ten druhý nevěděl. Dovedete si sám představit situaci, kdy by byly vaše role obrácené? Celou tu dobu o  tom přemýšlím, jestli bych byl schopen

udělat to, co udělal Zdeněk pro mě. To si musí každý sám v  sobě rozsoudit. Pro příbuzného je to celkem jasné, ale pro de facto cizího člověka? To chce jistě o dost větší morálku! Není pak rozhodnutí přijmout nabídku ledviny těžší, než ledvinu darovat? Váhal jste třeba, jestli nabídku přijmout? Že bych to nějak úplně špatně psychicky nesl, to ne. Obě pozice jsou diametrálně odlišné, zároveň ale mají něco společného. Oba jsme věděli, že se to nemusí povést a že třeba můj imunitní systém zareaguje a  tkáň nepřijme. O  tom jsme byli poučeni. Po  stránce lidské je to jiné. Když už jsem byl po transplantaci, a ledvina hned úplně nefungovala a  já viděl, jak se na  pokoji obměňují další úspěšně transplantovaní pacienti, kteří dostali ledvinu od zemřelých dárců, říkal jsem si, že mají výhodu v tom, že vlastně ani nevědí, od koho tu ledvinu mají. Naštěstí dnes vidím, že Zdeněk žije úplně normální život a je v pořádku. Slyšel jsem ale zajímavý případ o  příjemci ledviny od  živého dárce z  Anglie, který když se dozvěděl, že jeho dárce začal žít z hlediska jeho náboženské víry nepřijatelným způsobem, trval na  tom, aby mu ledvinu zase vyňali, protože nechtěl mít s tím člověkem nic společného. A nakonec toho i dosáhl. Pak byl později transplantován od mrtvého dárce. V té době byly v České republice transplantace od živých dárců spíše v plenkách.

Byli jste prvním případem nepříbuzenské transplantace u nás? Ano, v té době to bylo dost neobvyklé a nebylo to také jednoduché. Ještě před transplantací se musela nejdříve sejít jakási etická komise, kde byli zástupci lékařského stavu a ministerstva zdravotnictví, a  vedli s  námi takový řízený rozhovor, kdy jsme je museli přesvědčit, že když jsme „jen“ emoční, tedy nepříbuzenští dárci, že za  tím nejsou peníze, a  že mi tedy Zdeněk nedaruje ledvinu kvůli zisku. To vlastně bylo z celé té transplantační anabáze pro mě nejtrapnější. V té komisi seděli největší kapacity v  oboru transplantací z IKEMu a nevě-

hu. Dokonce nás tam oslovila jedna dáma, která měla zájem sledovat náš příběh a  pak jej literárně nebo filmově zpracovat. Protože však s námi měla ryze komerční plány, odmítli jsme. Kdyby se jednalo o nějaký medicínský dokument, který by sloužil dalším lékařům, tak bychom souhlasili. Zkusme se teď podívat na samotnou transplantaci. Co si vybavujete z těch bezprostředních okamžiků před operací a pak z těch těsně po ní? Před transplantací byla třeba docela legrace, když jsme se museli se Zdeňkem vzájemně oholit od  prsou dolů, a  naše

ěk Polák

(Ne)obyčejní přátelé: Václav Felgr (vlevo) a Zden

děli, co s rukama. Prostě jim to taky bylo trapné, ale podstoupit jsme to museli. Jinak za dobu zhruba měsíce, co jsem strávil v nemocnici, jsme tam byli čtyři pacienti s ledvinou od živého dárce. Ostatní transplantace, kterých bylo asi čtyřicet až padesát, byly od  mrtvých dárců. My jsme se Zdeňkem byli po dlouhé době první vyloženě bez příbuzenského vzta-

strojky na  to nestačily a  museli jsme si jít půjčit jiné… Ale trochu teď odbočím. Mně se strašně líbila hra, kterou hrála tehdy ještě liberecká Ypsilonka. Později jsem ji viděl i  secvičenou ochotníky tady v ústeckém divadle. Jmenuje se „Třináct vůní“. Hra je o tom, že její hlavní představitelé prožívali různé životní situace a  každá z  nich byla vždy provázena nějakou

vůní. Například když spolu řešili nějakou důležitou životní situaci, zrovna dělali křapáče (místní označení pro bramboráky – pozn. redakce), a ta vůně pak byla součástí nebo jakýmsi symbolem té situace ve  vzpomínkách. U mě jedna vzpomínka na  čekání na  operaci byla zase spojená ne s  vůní, ale se strašným pocitem chladu. Ležel jsem někde před operačním sálem, kde byla puštěná klimatizace, a  byla mi taková zima, že jsem se úplně klepal. Strašně jsem se za to styděl a říkal jsem si, že si budou myslet, že se tak strašně bojím. Bál jsem se, to ano, ale ne zase tolik, abych se takhle třásl. To já zase dokážu být hrdina, když jsou okolo hezké sestřičky…  Po  operaci jsem se probudil na  pokoji a  venku už byla tma. Srovnal jsem si, že mohlo uběhnout nějakých osm až devět hodin. Pamatuji si na to, že jedna pacientka – lékařka, která byla také ten den transplantovaná a  ležela na  stejném pooperačním pokoji – už stála u postele! Já se bál pohnout, aby mě něco nezabolelo, a ona už stála vedle postele. Nešlo mi to do hlavy. Pak přiběhla sestřička, aby jí pomohla zpátky do  postele, a  řekla mi: „Tak, pane Felgre, teď jdu na  vás, taky se hezky postavíte.“ Přišla ještě jedna sestra a nějak jsme to zvládli. Zmínil jste ale, že ledvina po transplantaci nezačala pracovat hned. Nebylo tedy od začátku všechno, jak mělo být? Právě že nebylo. Nesedly mi imunosupresiva, na které jsem měl nějakou alergickou reakci,

a bylo potřeba je vyměnit. Navíc se ve vyšetření krve a moče ukázalo, že ledvina nepracuje, jak má, a  že mám stále vysoké hladiny odpadních látek v krvi. Ona se sice dobře uchytila a  jako by pracovala, ale nečistila krev. Takže jsem byl v  IKEMu několikrát dialyzován. No a pak asi dvacátý den po  operaci najednou ledvina naskočila a výsledky byly perfektní. Jako by si vzpomněla, co má dělat. Ale já vím, že to bylo díky obrovské péči lékařů v IKEMu, kteří mé problémy úspěšně zvládli. To muselo být psychicky náročné, čekat, jestli se kamarádova ledvina chytne a nepřijde nazmar… Pro mě to byla úplná katastrofa. Volal jsem vždycky Zdeňkovi, který byl už normálně zpátky v  práci, a  žertem mu říkal: „Zdeňku, je to tady báječný, ale tvoje ledvina nepracuje. Cos mi to dal? Vem si ji zase zpátky!“ Snažil jsem se vtipkovat, ale jen co jsem položil telefon, nevěděl jsem, kam s  očima. Bylo to těžké. Všem okolo už ledviny fungovaly, už tam byla třetí „várka“ transplantovaných, kteří odcházeli domů s fungující ledvinou, a mně to pořád nešlo. Na druhou stranu jsem zase měl v tom období štěstí, protože jsem tam poznal fotbalového internacionála a  trenéra pana Tomáše Pospíchala. Zlobily ho ledviny, a tak ležel na vedlejším pokoji. V tu dobu se hrál Pohár mistrů evropských zemí, který jsme spolu v  županech sledovali v televizi na chodbě a přitom jsme pili povinný čaj. Jeho komentáře byly jednak velice 7

poradna

odborné, ale hlavně nesmírně vtipné. Co on všechno dokázal předpovědět, že se na hřišti stane! Tím mě udivoval… Přitom to byl on, kdo vymyslel pořekadlo, že fotbal nemá logiku. Takže jsem si tu špatnou náladu mohl alespoň trochu kompenzovat v  přítomnosti pana Pospíchala.

Přes všechny ty trable, které jste po operaci měl – šel byste do toho dnes znovu? Odpověď na  tuto otázku není nikterak komplikovaná. Určitě ano. Můj život má nesrovnatelně jinou kvalitu, než tomu bylo na  dialýze. Na  druhou stranu jsem si díky nemocným ledvinám a dialýze začal úplně jinak

? 

Otci je 85 let, nic ho nebolí, ale selhávají mu ledviny. Měl by začít chodit na dialýzu. Má však slabé srdce – má stimulátor. Chci se poradit, co se podle vašeho odborného názoru stane, když dialýzu odmítne. Děkuji. Dialyzační léčba je doporučována pacientům, jejichž funkce ledvin klesá pod hodnoty 0,17 ml/s a  mají uremické projevy, nebo nezávisle na  projevech uremie při poklesu funkce pod 0,1 ml/s. Samozřejmě se jedná o  doporučení lékaře. K zahájení léčby je nutný souhlas pacienta. Pokud pacient nechce dialýzu podstoupit, jsou mu vysvětleny možnosti tzv. konzervativní léčby. Ta spočívá např. v kontrole váhy pomocí omezení soli, tekutin a  užíváním diuretik. V  případě bolestí se podávají léky a podobně. Počet pacientů nad 80 let na  dialýze pozvolna přibývá, ale některé práce ukazují, že samotná dialýza u  části těchto pacientů nijak jejich život neprodlužuje ani nezlepšuje jeho kvalitu. Proto zahájení dialýzy musí vycházet z  posouzení celkového stavu nemocného. U pacientů, 8

vážit věcí okolo sebe, každého dne, a nepřeháním, doslova každé hodiny. Mám štěstí, že jsem měl velikou oporu v rodině, u  manželky i  u  dětí. Po  mých zkušenostech jsem se stal obdivovatelem našeho zdravotnictví a odbornosti lékařů i nedoceněné obětavosti sester. Mimochodem, poznal jsem i  zdravotní

Poradna Odpovídá MUDr. Roman Kantor z dialyzačního střediska B. Braun Avitum Třinec kteří trpí řadou dalších závažných nemocí a objeví se u nich potřeba dialýzy, někdy radíme dialýzu vyzkoušet. Doporučuje se otestovat dialýzu po  dobu šesti týdnů nebo tří měsíců, poté zhodnotit, zda má pro nemocného přínos a zda jej příliš nezatěžuje, a  rozhodnout se, jak dál pokračovat. Pacient má vždy právo dialýzu ukončit. V praxi však pacient ukončuje dialýzu o své vůli jen ve velmi ojedinělých případech. Ukončení dialýzy u  pacienta, který již vůbec nemočí, vede k úmrtí v průměru do osmi dní od poslední dialýzy. Pacient, jenž má malou zbytkovou funkci ledvin, může žít bez dialýzy déle.

? 

Mám 31 rokov, som aktívny športovec. Vyše 12 rokov súťažne závodím na bicykli a  v  triatlone. Koncom mája tohto roka som mal

úraz, pri ktorom sa mi natrhla ľavá ľadvina. V nemocnici mi sonografom zistili, že pravá ľadvina je od  narodenia nefunkčná, z čoho vyplýva, že tá zranená bola jediná funkčná. Oblička sa mi už uzdravila a  momentálne je v  poriadku. Chcel by som sa spýtať, či fyzická záťaž negatívne vplýva na  životnosť alebo funkciu obličiek. Môžem športovať, kým sa moja oblička zotaví do 100% funkčnosti? Pokud vaše ledvina zůstane neporušena a normálně funkční, pak můžete sportovat bez omezení. Fyzická zátěž zdravé ledvině nijak nevadí a  i  pacientům se sníženou funkcí ledvin pravidelná pohybová aktivita prospívá. V  minulosti jsme neměli zcela jasno, zda pacientům s  jednou ledvinou můžeme doporučit „rizikové“ sporty. Zranění jediné ledviny

bratry, kteří báječně doplňovali zdravotnický personál. Na vaši otázku odpovídám kladně i proto, že bych se neobával jít do  toho znova i  díky důvěře, kterou mám v naše zdravotnictví i zdravotnický personál. Děkuji za rozhovor Luděk Hajský

u  např. kontaktních sportů by mohlo vést ke ztrátě její funkce a nutnosti dialýzy. Nedávno publikovaná studie, o  níž píšeme v jednom z našich článků na  www.ledviny.cz (http:// www.ledviny.cz/clanky/sportovat-lze-i-s-jednou-ledvinou), však naše obavy prakticky rozptýlila. Studie prokazuje velmi nízké procento výskytu poranění ledvin při sportu. Proto vám po  zhojení úrazu nic nestojí v  cestě a  můžete se vrátit k  plnému tréninku a soutěžím. Držím palce a přeji hodně výher a radosti ze sportu!

Vážení čtenáři, své dotazy nám zasílejte na adresu redakce: Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. V Parku 2335/20 CZ-148 00 Praha 4 nebo e-mailem na adresy: [email protected] [email protected] nebo prostřednictvím internetu v poradně na www.ledviny.cz Dotazy je také možné předat personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum.

víte, že…

O 

bjev antibiotik spolu s  ane­s­tezií a  dodržováním hygienických postupů ve zdravotnictví (např. mytí rukou a  používání sterilizovaných nástrojů) je jedním z nejdůležitějších mezníků současné medicíny. Dnes banální zranění, jako je například škrábnutí, s sebou totiž dříve nesla riziko infekce a smrti. Antibiotika však nebyla lidstvu úplně neznámá ani před objevem penicilinu. Již 2 500 let př. n. l. používali v Číně k léčbě infekcí obklady z plesnivého sojového mléka. Stopy antibiotik byly nalezeny také v kosterních pozůstatcích starověkých Egypťanů a  Núbijců. První krůčky k  objevu antibiotik pro západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocnělo cholerou, a  o  dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z  plísně. Francouzský lékař Ernest Duchesne zaznamenal

Penicilin

70 let širokospektrého antibiotika V letošních zářijových dnech uběhlo již sedmdesát let od zahájení průmyslové výroby penicilinu, prvního skutečně široce používaného antibiotika. Alexander Fleming jej sice objevil už v roce 1928, kdy si v zapomenuté a nevymyté laboratorní misce náhodně všimnul plísně, která ničila bakterie ve svém okolí, lék se ale dostal do výroby až v září roku 1942. Dalo by se říci, že v pravý čas, protože penicilin tak stihl zachránit život nejednomu zraněnému vojákovi ve druhé světové válce. už v  roce 1896 fakt, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne a  jeho výzkum však zůstali po celou generaci zapomenuti a  za  skutečné odstar-

tování současné éry antibiotik se považuje až objev Alexandra Fleminga. V současnosti je známo přes 6 000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi sedmdesát z  nich našlo uplat-

nění v  humánní a  veterinární medicíně. Ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a  parazitickým prvokům. Neúčinkují však proti virům a jejich nasazování tzv. „naslepo“ při každé infekci horních cest dýchacích, která bývá nejčastěji virového původu, je chybné, a  dokonce nebezpečné. Díky skutečně masovému využívání a  někdy i  nesprávné indikaci použití antibiotik dochází ke  vzniku rezistencí bakteriálních kmenů vůči antibiotikům, a bakterie se tak stávají pro člověka nebezpečnější. Bojovat proti vzniku rezistencí antibiotik musí jak lékaři, tak pacienti. Lékaři by měli nasazovat vhodná antibiotika jen v  indikovaných případech a  na  správnou dobu. Pacienti zase musí antibiotika brát přesně podle pokynů lékaře. Dialyzovaní pacienti mají díky omezené funkci ledvin dávkování antibiotik často odlišné od běžného dávkování, které je popsáno v příbalových letácích jednotlivých léčiv. Důvěřujte svému nefrologovi a užívejte proto antibiotika tak, jak vám je předepsal. Luděk Hajský Informace čerpány z encyklopedie Wikipedie

Sir Alexander Fleming (6. srpna 1881, farma Lochfield u Darvelu v hrabství Ayrshire ve Skotsku – 11. března 1955, Londýn) byl skotský lékař známý objevem baktericidních účinků lysozymu, ale hlavně získáním penicilinu z plísně Penicillium notatum. Za objev penicilinu získal Fleming celou řadu cen. Dne 25. října 1945 obdržel společně s australským patologem Howardem Floreyem a německým biochemikem Ernstem Chainem, kteří objevili způsob izolace a průmyslové výroby penicilinu, Nobelovu cenu za lékařství. 9

DNES NA TÉMA…

P 

říjem fosfátů je nezávislý rizikový faktor pro vznik aterosklerózy a zřejmě i diabetu a hypertenze. WHO doporučuje u dospělých příjem fosfátů do  1 g denně ve  vyrovnaném poměru s  kalciem. Množství fosfátů přijímané v běžné stravě v  České republice v  roce 2012 toto množství významně překračuje. Orientace na dietní program s  omezením potravin obsahujícím přirozeně vyšší množství fosfátů příjem fosfátů nesníží, pokud se zároveň nezohlední užívání rizikových přídavků v potravinách. Fosfáty používané výrobci potravin a nápojů jsou komerčním požehnáním. Soli fosfátů – fosforečnany, pyrofosforečnany, metafosforečnany a  polyfosforečnany – s  různým množstvím sodných, draselných a  hořečnatých kationů se používají doslova všude. Někdy jsou potřebné přímo při výrobě potravin (tavené sýry, uzeniny) a  při přípravě polotovarů, výborně také potraviny konzervují a  prodlužují jejich trvanlivost, vylepšují chuť jako součást dochucovadel a emulgátorů (polotovary omáček, kečupy), kypří pečivo a  udržují jeho křehkost, brání vysychání potravin (balené syrové maso, drůbež), zabraňují kysání a kvašení (mléčné výrobky), konzervují a  ochucují nápoje (Coca-Cola, ledový čaj, sirupy), umožňují výrobu instantních výrobků (káva, polévky aj.), sušenek a lisovaných müsli tyčinek, přidávají se k zamraženým výrobkům (pizza) i jinde. V  polotovarech a  průmyslově vyráběných potravinách jsou prostě a jednoduše všude. 10

Fosfáty

Riziko pro lidskou populaci

Hromadění fosfátů v organismu není jen problémem u pacientů s poruchou funkce ledvin, ale týká se všech civilizací zasažených zemí a zdravé populace. Na  riziko vysokého příjmu fosfátů upozornila už na konci 70. let minulého století Herta Haferová ve  své knize Die Heimliche Droge, Nahrungsphosphat (www.phosadd.com/hertha/hertha.htm) a  nebylo to kupodivu v  souvislosti se selháním ledvin. Vysokofosfátová dieta běžná u dospívajících je možnou pří-

činou zhoršení symptomatologie syndromu ADD/ADHD, tedy poruch pozornosti spojených s  agresivitou. Fosfáty jsou skutečně významnou součástí fosfolipidových membrán obalujících výběžky nervových buněk a jsou obsaženy v našem centrálním nervovém systému ve  vysokém množství. Kniha Herty Haferové se

dočkala opakovaných vydání a  značné pozornosti. Se stále se stupňujícím množstvím fosfátů ve stravě se nyní tato problematika dostala opět do  popředí. Netýká se totiž pouze pacientů s  poruchou funkce ledvin, ale i dalších skupin nemocných. Proč naše strava obsahuje stále větší množství fosfátů? Prvním důvodem je její skladba – tj. méně zeleniny a  přírodních obilovin, více bílkovin a tuků ve formě předpřipravených produktů. Zapříčiňuje to tedy nevhodná volba potravin, více kalorií i nutričního balastu a  méně živin. Některé potraviny by se v nízkofosfátové dietě neměly vyskytovat vůbec (viz rámeček – bod 1). Druhým důvodem je příprava jídel z  polotovarů. Nejíme brambory, ale předem oloupané a  fosfátovými aditivy konzervované brambory nebo hranolky, nejíme ovesné vločky, ale fosfáty ochucené vyrobené a  předpékané müsli, pijeme soft drinky a  instantní kávu se sušeným mlékem nebo „creamerem“. A  to vše vždy s  fosfátovými aditivy. V  Evropské unii obsahuje fosfáty celkem 21 „Éček“ (rámeček, bod 2). Pod jedním E kódem se ale „skrývá“ až 15 fosfátových solí (E 450). Fosfáty se dokonce do  potravin přidávají, aby byly zdravější (lecithin, sójové výtažky, pyridoxalfosfát). Stále více informovaných nutricionistů ale varuje před nadužíváním fosfátů při konzervaci surovin a  výrobě potravin a nápojů. Některé takto upravené potraviny jsou vylo-

DNES NA TÉMA…

ženě nezdravé a např. pro děti rizikové (rámeček, bod 3). Třetím důvodem je vysoký obsah fosfátů kontaminující naše životní prostředí. Jejich zdrojem jsou hlavně prací prášky znečišťující povrchové vody, umělá hnojiva a  další agrochemikálie. Je dobře zdokumentováno, že právě nadbytek fosfátů je důvodem letního rozmnožení sinic v  řekách a rybnících. Lze množství fosfátů v organismu změřit? U  nefrologicky nemocných je zvýšení sérových hodnot zřejmé. Je porušeno vylučování fosfátů, rovnováhou je vyvazován vápník. U  zdravých lidí jsou sérové hodnoty normální, i  když je množství fosfátů v  organismu nadměrné. Fosfáty jsou totiž vázané nitrobuněčně a jejich zásobárnou ve  formě hydroxyapatitu je kostra. Množství, které je v  těle pacienta, souvisí nejen s  příjmem fosfátů stravou, ale také se zdravím kosti. Zdravá kost je pevná, pružná a je rovnoměrně odbourávána a novo­ tvořena.  Na  regulaci příjmu a vylučování vápníku a fosfátů se podílí mimo jiné vitamin D a toho je v populaci civilizovaných zemí obecně nedostatek. Lidé bez onemocnění ledvin, např. výše zmínění pacienti s  ADD/ADHD symptomy, mají hladinu fosfátů v  krvi normální, i  když fosfátů mají v  těle více. V  tomto případě se dá usuzovat na  jejich nadměrné množství nepřímo ze změny kyselosti slin. Fosfáty zhoršují acidobazickou rovnováhu organismu, riziko

nadměrného příjmu fosfátů se tedy dá odhadnout změřením pH (kyselosti) slin. Tento test se však rozhodně neprovádí rutinně a  jeho interpretace je možná až po  vyloučení dalších příčin. Jak z toho ven? Je potřeba, aby se na  tento problém zaměřila pozornost celé společnosti. Tlak komerčního průmyslu je sice opačný, omezení užívání fosfátů v pracích prostředcích a  jako součásti povolených potravinářských aditiv je však vhodné, a dokonce nutné. Individuálně je možné dát přednost skutečně syrovým prvotním surovinám. Ideálně bychom měli kupovat maso od  řezníka, jíst mrkev ze zahrádky, vločky si smíchat s  oříšky až v  misce, zeleninu a obiloviny není nejspíš nutné kupovat přímo „bio“, ale pozor – půlmetrová mrkev skutečně nevyroste bez chemických přídavků a  tropické chemicky ošetřované ovoce nikdy nebude v zimě lepší než kysané zelí. Kávu pijme jako espresso a nedávejme dětem k svačině müsli tyčinky, tavené sýry a  ochucený zelený čaj nebo kolu.

Děkujeme

za obětavou péči všem zaměstnancům Dialyzačního rlitz střediska B. Braun Avitum Auste m ve Slavkově u Brna pod vedení primáře MUDr. Aleše Hrubého. Pá Pacienti z ranní směny Po, St a

Nebudou pak třeba neklidné a  snížíme tím rizika onemocnění civilizačními chorobami. Možná… A  u  dialyzovaných? Tam je tento problém dost složitý. Během dialýzy jsou fosfáty masivně odstraňovány z  krve a současně významně pomaleji i z nitrobuněčného prostoru. Jejich pokles v krvi a současná kompenzace kyselosti vnitřního prostředí působí nastartování regulačních dějů. Zdá se, že kolísání množství kalcia a fosfátů v krvi by mohlo být významným důvodem ke zvyšování parathormonu, který odbouráváním kosti a  dalšími mechanismy zvyšuje hladi-

nu fosfátů. To je ale rizikové a  nevhodné pro zdraví kostí. Obranou proti tomuto problému může být zatěžování kostry pravidelnou fyzickou zátěží, dostatek vitaminu D a  šetrná častější eliminační léčba nebo alespoň pomalé změny během delších dialýz. U  peritoneální dialýzy je situace málo přehledná. Podobně jako téma Hepcidin popsané v  minulém čísle našeho časopisu je i  omezení dietního příjmu fosfátů velkým úkolem k řešení v budoucnosti. Zatím chybějí legislativní omezení a dozor. MUDr. Lukáš Svoboda

1) Příklady potravin s přírodně vyšším obsahem fosfátů: vaječné žloutky, mléko, ořechy, obilné klíčky, sója a výrobky z ní, luštěniny, kukuřice, houby, čokoláda a vnitřnosti. 2) 21 „Éček“ obsahujících fosfáty: E 101, E 240, E 338, E 339, E 341, E 343, E 442, E 450, E 540, E 541, E 542, E 544, E 545, E 627, E 631, E 1410, E 1412, E 1414, E 1442. 3) Příklady aditivy saturovaných potravin: slazené limonády, sirupy, sladkosti, sušenky, bonbóny (vše s obsahem kyseliny citronové), zmrzlina, sušené mléko a jeho náhražky a vše instantní, kečup, majonéza, rybí prsty a krabí tyčinky, sýry, zejména tavené, zmražené potraviny, např. pizza, hamburgery a hot dogy, masné polotovary, kypřicí prášek a vše s přídavky emulgátorů.

11

CESTUJEME

Millstätter See

K 

dyž jsme dostali tento tip na  dovolenou, dočetla jsem se nejprve o  vynikající vodě v  jezeře, jejíž kvalita odpovídá pitné vodě a  teplota v létě dosahuje až 26 °C. O kvalitě vody informační brožury nelhaly, s teplotou to bylo horší. V  mém případě je to však dosti subjektivní hodnocení, jsem až nepřirozeně teplomilný člověk. Každopádně jsem se vykoupala několikrát. Millstätter See naleznete v Korutanech v  Rakousku, délka jezera je asi 12 km, šířka 2 km a nachází se v nadmořské výšce 588 m n. m. Korutany jsou jednou ze spolkových zemí Rakouska, najdeme je zcela

12

Dovolená pro každého na  jihu, sousedí s  Itálii a  Slovinskem. Jedním z větších měst v okolí je Villach. Než vás pozvu na  místa, která jsem prošla a kam můžete vyrazit s celou rodinou, ráda bych vyzvedla perfektní služby v celé oblasti. Ještě před odjezdem bylo možné požádat o několik brožur místní informační

centrum a  to je bezplatně poslalo do Prahy. Pokud mluvíte alespoň trochu německy, doporučuji jeho osobní návštěvu. Výborně vám poradí. Pobyt nám zpříjemňovali milí majitelé prázdninového domu, který jsme si na  týden pronajali, kolemjdoucí lidé vždy ochotní poradit i číšníci, kteří při každé

Existují místa, která jsou vhodná spíše pro mladé a naopak. Někde si ale dovolenou může užít babička i její pětiletý vnuk. Jedním z těchto míst je i oblast okolo jezera Millstätter See v Rakousku, kam bych vás ráda pozvala.

objednávce poděkovali. Samozřejmě nic není stoprocentně ideální, ale za  týden pobytu zde jsem měla vesměs pozitivní zážitky, a  tak i  vám mohu oblast jenom doporučit. Něco pro cyklisty Cesta okolo jezera nabízí celkem asi 30 km cyklostezky. První polovina je nenáročná, vede stále po  rovině. Druhá polovina už je (pro méně zdatné) náročnější (několik kratších prudších stoupání a  klesání). Jezero Millstätter je převážně obydlené ze severní části. Přímo při pobřeží leží městečko

Döbriach, kde jsem dovolenou trávila, dále Starfach, Dellach, Pesentheim, Millstatt a  Seeboden. Největší město oblasti Spittal an der Drau je už trochu dál, není přímo u jezera. Pokud tedy pojedete nejprve okolo jezera ze severu, užijete si pohledy na  něj i  na  jeho okolí a  budete projíždět městečky. Cyklostezka vede podél hlavní silnice, ale je zcela oddělená. Ve městech vede po chodnících ve vyhrazených pruzích. Druhá strana jezera je zalesněná, jedete většinou po zpevněné cestě nahoru a dolů. Některá stoupání jsou opravdu náročná, ale trvají maximálně pár minut a  v  nejhorším případě můžete kolo vytlačit. Je příjemné, že celou cestu zpět jedete ve stínu stromů a pěknou přírodou opět s výhledy na jezero a na města na severní straně jezera. Drávská cyklostezka Cyklostezka je celkem 366 km dlouhá, začíná v  Itálii a  pokračuje přes Tyroly a Korutany až do  Mariboru ve  Slovinsku. Tato mezinárodní cyklostezka má označení R1. Pro milovníky příjemné cyklistiky bez kopců nabízím úsek Spittal – Villach,

který prochází právě popisovaným regionem Millstätter See. Celková délka trasy je 38 km a  cesta vede přímo podél řeky Drávy. Je dobře značená a skutečně pojedete stále po  rovině. Na  trasu můžete nastoupit i  v  některé její části nebo se zpět svézt vlakem. Celou stezku totiž kopíruje železnice a osobní vlaky kola bez problémů berou. Na  trase najdete také posezení a restaurace pro cyklisty. Stezka v  tomto úseku končí přímo v centru města Villach. Něco pro milovníky muzeí Muzeum bonsají Toto největší muzeum v Evropě naleznete v městečku Seeboden, přímo v části Treffling. Na ploše přes 10 000 m2 jsou vystaveny bonsaje a je zde zenová zahrada v  klasickém japonském stylu. Některé stromky jsou až sto let staré. Celkem je zde asi 3  000 bonsají sto dvaceti druhů. V zahradě se konají i  komentované prohlídky pro skupinky a je možné si bonsaje i zakoupit. Muzeum Porsche Helmuta Pfeifhofera Milovníci aut by neměli minout toto soukromé muzeum

ve městě Gmünd v Korutanech (pozor neplést s  hraničním přechodem Gmünd). Umístění muzea do  tohoto města není náhodné, v  roce 1944–1950 se zde totiž „narodila“ první auta nazvaná Porsche. Můžete se zde také dozvědět něco o rodině Porsche a jejich osudu, o  celé firmě i  její historii. Ve  dvou patrech je zde také několik exponátů. Nejnovější je Porsche 911 Carrera místní policie. Zajímavé jsou dřevěné modely nebo model ve  formě podélného řezu, kdy si můžete prohlédnout „vnitřnosti“ auta. Muzeum je v provozu od roku 1982. Expozice modelu železnice Největší model železnice v Rakousku je k  vidění ve  městě Seeboden a  líbit se bude určitě nejen dětem. Na  ploše asi 300 m2 je asi 600 m kolejí, které vedou přes města, hory i kolem zámků. Raritou je také rekonstrukce některých částí místní trasy „Tauernbahn“. Na  fotografiích a  modelu umístěném před nimi můžete porovnat zdatnost autorů tohoto díla. V celém sále jezdí vláčky osobní, nákladní

do Bratislavy...

Muzeum Porsche v Gműndu

Expozice modelové železnice v Seebodenu

Informace pro dialyzované pacienty Pro více informací ohledně zajištění ošetření můžete kontaktovat Centrum rekreačních dialýz: B. Braun Avitum s.r.o., V Parku 2335/20, CZ-148 00 Praha 4, tel. +420-271 091 922, fax +420-271 091 923, e-mail: prazdninovadialyza.cz@ bbraun.com Nejbližší dialyzační středisko: Adresa: A. ö. Krankenhaus, Spittal/Drau GmbH, Billrothstraße 1, A-9800 Spittal/Drau Tel: +43 04762-622 122, Fax: +43 04762-622 444, Email: [email protected], www.khspittal.com

i  rychlíky, zastavují na  semaforech, nádražích a  najdete zde také funkční závory. Můžete obdivovat modely měst, vesnic, tunely, továrny a uprostřed horu s miniaturní rolbou upravující sjezdovku. Zážitek je to opravdu pro kaž­ dého. Něco pro turisty Goldeck Pokud máte rádi turistiku a  chcete se vydat výše, můžete využít lanovky Goldeck ve  městě Spittal a  během chvíle se dostat výše než 2 000 m n. m. Při cestě nahoru zastavíte v mezistanici. Zde je možné vystoupit a pokračovat nahoru pěšky, nebo přestoupit a  lanovkou se nechat vyvézt až na vrchol a udělat si menší túru tam. 13

CESTUJEME

Hned po  výstupu z  lanovky se vám otevře nádherný výhled do  krajiny. V  jedné části vidíte jezero Millstatt a  oblast Nock­berge, na  západní straně několik hor přes 3 000 m n. m., včetně Glossglockneru, nejvyšší hory Rakouska. Není tedy třeba chodit daleko, a i přesto si užijete nádherných pohledů do krajiny. Téměř do výšky 1 900 m n. m. se lze také dostat autem po silnici zvané „Goldeck Panoramastrasse“. Cesta je dlouhá 14,5 km a  umožní vám spatřit

2004 se pracovalo na přeměně parku v biosférickou rezervaci. Její součástí ale zůstala asfaltovaná silnice Nockalmstrasse, která dnes slouží turistům. Cesta je zpoplatněná (pro držitele Korutanské karty je zdarma) a  spojuje města Innerkrems a  Ebene Reichenau. V  nejvyšším místě dosahuje nadmořské výšky 2  049 m a  její celková délka je 35 km. V  provozu je jen od května do října. Je možné také vyjet do některé části Nockalmstrasse a  odsud podniknout pěší túru nebo jen popojíždět autem a  užívat si nádherné výhledy do krajiny. Po cestě je několik zastavení, např. Karlovy lázně,

čárkem. Pokladna a informační centrum je v obci Trebesing. Odsud je to ale na stezku ještě daleko, ale je možné nasednout na placené pohádkové traktory Taca-Tuca, které vás zavezou na její začátek a na konci vás zase svezou do údolí k parkovišti. Nebo zaparkujete v horní části cesty, potom však musíte jít tam i zpět stejnou trasou. Na cestě čekají na nejmenší například pohádková zastavení (model Perníkové chaloupky nebo Sněhurky a sedmi trpaslíků), hry, houpačky a  hřiště, občerstvení a  pro každou věkovou kategorii opravdu zajímavý nejdelší visutý most v Alpách (rozpětí 175 m) nazvaný

Vlevo Dračí most, vpravo zastavení na Dračí stezce

nádherná panoramata i  z  pohodlí auta. Cesta je otevřena od května do října, a pokud nemáte Korutanskou kartu (více o  ní na  konci článku), za  průjezd se platí. Nockalmstrasse Pohoří Nockberge je od  roku 1987 národním parkem. V 70. le­tech zde byla plánována výstavba lyžařského střediska. S  výstavbou sjezdovek a dvou hotelových vesnic, které by sloužily k  ubytování až 3 000 turistů, však nesouhlasili místní občané, a  tak zde byl zřízen národní park. Od  roku 14

horské chalupy s občerstvením nebo třeba neobvyklá expozice představující význam ekologického lesnictví a zpracování dřeva. Některá zastavení mohou být i vynucená, když před vámi stádo krav obsadí celou silnici… Pak je třeba jen čekat.

Dračí most. Zde je připraven pro děti adrenalinový zážitek, kdy se mohou svézt nad údolím vedle mostu. Doporučovala bych to ale spíše pro větší děti. Samotný přechod přes most je určitě adrenalinovým zážitkem pro všechny, kdo se bojí výšek.

Něco pro děti Pohádková dračí stezka Drachenschlucht Pokud berete na  dovolenou děti nebo vnoučata, určitě se sem vypravte. Užijí si i dospělí. Na  cestě v  lese dlouhé asi 3 km jsou různé atrakce pro děti. Je možné vyrazit i  s  ko-

A pro všechny Bad Kleinkirchenheim Stejně jako při poslední cestě jsme se na závěr vydali do lázní Teplice, tentokrát navštívíme Bad Kleinkirchenheim, město známé také sportem, protože se zde konají lyžařské závody. A  hned pod sjezdovkami

nalezneme několik lázeňských komplexů s  termální vodou. My jsme vyzkoušeli termály svaté Kateřiny, které mají dva velké vnitřní bazény s termální vodou a  tři venkovní (z  toho jeden s teplotou vody 33° C). Celá oblast nabízí mnohem více, než co jsem zde v článku popsala. Při cestování se nám osvědčila Korutanská karta. Zaplatíte za  ni 35 eur na  týden a do většiny zmiňovaných míst budete mít vstup zdarma. Navíc průvodce ke kartě slouží i jako návod, kam všude vyrazit. Je příjemné vyrazit na výlet, potom se koupat v  jezeře, vystoupat do  výšky 2 000 m n. m. a vzápětí příjemně lenošit u  vody nebo v  termálním bazéně. Pozor jen abyste nebyli jako my překvapeni, že v  restauracích občas odpoledne nevaří (jen do  1400 a pak od 1800) nebo že některé obchody i  ve  větších turistických městech během týdne odpoledne zavírají. Prostě i místní si užívají letní atmosféry. Pevně doufám, že se brzo k Millstätter See vrátím a třeba se tam potkáme! Ing. Helena Málková Centrum prázdninových dialýz

Informace pro článek čerpány z těchto zdrojů: www.drauradweg.com www.bonsaimuseum.at http://cs.wikipedia.org/wiki www.nockalmstrasse.at/ a materiálů dostupných v Informačním centru v Döbriachu.

REPORTÁŽ

S 

polečnost B. Braun Avitum Austerlitz otevřela 6. září v prostorách Polikliniky Slavkov u  Brna nové rentgenové pracoviště s  moderním digitálním rentgenem XR 6000 za bezmála 2 miliony korun. Vedoucím lékařem nového rentgenového pracoviště je zkušený radiolog a  přední český diagnostik MUDr.  Ivo Horniak. Provozovatelem a zároveň investorem nového digitálního pracoviště je společnost B.  Braun Avitum Austerlitz, která ve  Slavkově u  Brna působí již deset let v oblasti dialyzační a rehabilitační péče. Společnost B. Braun Avitum poskytuje svým pacientům nejmodernější možnou léčbu a  snaží se jim zajistit přístup ke  špičkovým technologiím. „Tento záměr vznikl ve chvíli, kdy jsme pro pacienty slavkovského dialyzačního střediska v  Lázeňském domě chtěli pořídit nový ultrazvuk. Rozhodli jsme se, že investici rozšíříme i  na  digitální rentgen, který slavkovskému regionu citelně chyběl,“ vysvětluje dvoumilionovou investici MUDr.  Martin Kuncek, ředitel společnosti B.  Braun Avitum. „Toto zařízení tak nebude slou-

Slavkov u Brna má nové radiodiagnostické pracoviště žit jen našim pacientům, ale bude k dispozici všem lékařům v regionu. Z důvodu lepší dostupnosti pro pacienty jsme se rozhodli ponechat rentgenové pracoviště v  prostorách slavkovské polikliniky,“ dodává Martin Kuncek. „Pro občany našeho města i  celého spádového regionu znamená pořízení nového digitálního rentgenu zvýšení komfortu při vyšetřeních. Součas-

ně toto zásadní rozhodnutí společnosti B. Braun Avitum zcela jistě přispěje ke  stabilizaci rentgenového pracoviště na  poliklinice ve  Slavkově u Brna,“ říká Ing. Ivan Charvát, starosta města Slavkov u Brna. Digitální rentgen přináší výhody pacientům i zdravotníkům „Kromě vysoké kvality snímků má digitální rentgen další výhody v podobě

výrazně nižší radiační zátěže pro pacienty. Díky tomu, že se snímky nevyvolávají, je také šetrnější k životnímu prostředí,“ říká k  novému rentgenu Ivo Horniak, vedoucí lékař slavkovského rentgenového pracoviště. „Velkým pomocníkem je také pro lékaře, kterým usnadní práci zejména s archivací snímků. Všechna data budou uložena na  discích a  síti, rentgenové snímky tak budou dostupnější nejen pro pacienty, ale i pro externí lékaře,“ dodává Ivo Horniak. redakce

Slavnostní přestřižení pásky (zleva): MUDr. Martin Kuncek, ředitel B. Braun Avitum, Ing. Jiří Doležel, místostarosta města Slavkov u Brna, MUDr. Ivo Horniak, vedoucí lékař slavkovského rentgenového pracoviště

Společnost B. Braun Avitum otevře do konce letošního roku zcela nové dialyzační středisko v areálu Nemocnice Ivančice. V současné době se dokončují stavební práce, jejichž výsledkem bude dialyzační středisko odpovídající vysokým standardům společnosti. Vedoucím lékařem bude zkušený nefrolog MUDr. Jakub Ševčík a vedoucí sestrou paní Dagmar Bubniaková, která doposud dlouhá léta pracovala na dialyzačním středisku B. Braun Avitum ve Slavkově u Brna. Přesný termín otevření střediska bude zveřejněn na webové adrese www.bbraun-avitum.cz. Zájemci o zařazení do dialyzačního programu nového střediska se mohou přihlásit prostřednictvím e-mailu [email protected].

mozaika

Nová dialýza v Ivančicích

15

REPORTÁŽ

N 

ajvýznamnejšou športovou udalosťou roka 2012 boli bezpochyby 30. letné olympijské hry v Londýne. Priaznivci športu na  celom svete obdivovali vrcholné športové výkony jednotlivcov i  kolektívov. Iba mimoriadny talent, hodiny tvrdého tréningu a pevná vôľa umožnia športovcom splniť výkonostné limity, ktoré sú podmienkou účasti na takomto podujatí. Na  hrách v  Záhrebe sa zúčastnilo 376 športovcov z  28 štátov Európy, z toho 39 športovcov je v  pravidelnom dialyzačnom programe. Vďaka finančnej pomoci spoločností B. Braun Medical, Roche, Astellas, ČEPS, Nadácia Charty 77 a  Spoločnosti dialyzovaných a transplantovaných pacientov, ich rodinných príslušníkov a  priateľov dialýzy na Slovensku (SDaT) a pánovi Ing. Jaroslavovi Osterovi z Lučenca mohli na  týchto hrách zabojovať aj traja športovci s  transplantovanou obličkou zo Slovenska a  desiati športovci z Českej republiky. Český tím mal zastúpenie síce skôr

VII. európske hry transplantovaných a dialyzovaných športovcov v Záhrebe V auguste 2012 sa v Záhrebe, hlavnom meste Chorvátska, uskutočnili VII. európske športové hry transplantovaných a dialyzovaných športovcov (ETDG), ktoré svojím charakterom boli odlišné od olympiády v Londýne. Podmienkou účasti na týchto hrách totiž nebolo predovšetkým splnenie náročných výkonostných športových limitov a výkonov. Zúčastniť sa na nich mohli iba športovci zaradení do pravidelného dialyzačného programu alebo športovci, ktorí sú minimálne rok po úspešnej transplantácii orgánu (srdce, pečeň, oblička, pankreas, pľúca, kostná dreň). v  mladších vekových kategóriách (od  juniorov len do  59 rokov), ale zato patril medzi

Robert Kopecký (vľavo) po prehrato m finále v stolnotenisovej dvojhe

16

tímy s  pestrosťou transplantovaných orgánov. Nikto nebol v  súčasnosti dialyzovaný,

ale popri siedmich prípadoch transplantovaných obličiek tu bola zastúpená v dvoch prípadoch pečeň a v jednom dokonca i pľúca. Na ETDG súťažia transplantovaní a dialyzovaní športovci samostatne, pričom obe kategórie sú v  jednotlivých športových disciplínach rozdelené do siedmich vekových kategórií. V Záhrebe sa počas jedného týždňa súťažilo v týchto disciplínach: ľahká atletika (všetky disciplíny okrem skoku o žrdi), minimaratón (5 km), plávanie, tenis, stolný tenis, cyklistika, bedminton, bowling, volejbal a golf. Keďže na hrách súťažilo 39 dialyzovaných športovcov, bolo potrebné pre nich zabezpečiť hemodialyzačné ošetrenie trikrát za  týždeň. K  dispozícii boli dve hemodialyzačné centrá v  Záhrebe a  jedno z  nich sa nachádzalo v  Poliklinike internej medicíny a  dialýzy B.  Braun Avitum. Táto poliklinika bola otvorená v  roku 1998 a má k dispozícii 13 kresiel pre dialyzovaných pacientov v  trojsmennej prevádzke. Vybavená je dialyzačnými mo-

om víťazstve nad Maciejom

Jozef Franer (vľavo) po štvrťfinálov Zytom z Poľska

nitormi B. Braun Dialog+ pre hemodialyzačné a  hemodiafiltračné mimotelové ošetrenie krvi. Súčasťou pracoviska je i  ambulancia pre peritoneálnu dialýzu. VII. ETDG v  Záhrebe mali vysokú športovú úroveň a diváci s  obdivom sledovali, na akej úrovni dokážu súťažiť najmä dialyzovaní športovci. Je zrejmé, že kvalita dialyzačnej liečby hlavne s  nárastom hemodiafiltračného ošetrenia a  nové liekové preparáty pre túto skupinu užívateľov umožňujú dialyzovaným pacientom viac a  častejšie aktívne športovať, čo zvyšuje kvalitu ich života, fyzickú rehabilitáciu a  zároveň priaznivo pôsobí na  ich srdcovo-cievny systém. V  silnej konkurenci športových disciplín, ako je tenis a  stolný tenis, sa mimoriadne darilo slovenským reprezentantom. Róbert Kopecký získal striebornú medailu v  stolnotenisovej dvojhre, druhú spoločne s Miroslavom Tichým v  štvorhre a  tretí strieborný kov vybojoval v tenisovej štvorhre spolu s  Jozefom Franerom. Miroslav Tichý k  striebru zo stolnotenisovej štvorhry pridal aj individuálny úspech v podobe bronzovej medaily v stolnotenisovej dvojhre. Jozef Franer prehral až vo finále tenisovej dvojhry a štvorhry. Český tím prišiel vo vynikajúcej kondícii a bol mimoriadne úspešný. Hneď v  prvý športový deň Zdeňka Marešová vybojovala svoje isté zlato v  stolnom tenise a  spoločne s  Liborom Malinským ho zopakovala v štvorhre. Ani bed-

Jozef Franer v zápase tenisovej dvojhry

mintonisti sa nenechali zahanbiť, Roman Dunda na  druhý deň vybojoval zlato v dvojhre i štvorhre spoločne s Petrom Žitným, ktorý sa však vo finále dvojhry vo svojej vekovej kategórii musel skloniť pred svojím súperom a získal striebro. Tenisti bojovali v ten istý deň pri vysokých teplotách až do  večera, avšak získali štyri medaily – Tomáš Burda striebro v  dvojhre, Zdeněk Burýšek bronz a spoločne si prišli aj po striebro v štvorhre. Tam ich na stupeň víťazov doplnili

na  treťom mieste i  Mirek Dušovský a Jan Svoboda. Ďalší deň spríjemnila českému tímu popoludnie Zdeňka Marešová, ktorá priviezla striebro z bowlingu. A potom už tento kolektív čakal iba vrchol každých hier, dvojdenná kráľovná športu – atletika. Tu sa strhla smršť úspechu, s  ktorým nikto nepočítal. Popri stáliciach ako je Vojto Koudelka, ktorý si dobehol po  zlato na  tratiach 200 m, 400 m a  800 m, sa nestratili ani Roman Dunda – strie-

bro na  100 m, 200 m, Tomáš Burda – bronz na  200 m, Libor Malinský – zlato v chôdzi na 5 km a striebro vo vrhu guľou, ale ani rýdzi poliari junior Milan Slavíček – zlato v hode loptičkou, Zdeňka Marešová – zlato vo vrhu guľou i  hode loptičkou a  Tomáš Burda – zlato v hode loptičkou a striebro vo vrhu guľou. Smoliarom dňa sa stal Peter Žitný, ktorý dohodil loptičkou zo všetkých kategórií najďalej, avšak na protest holandského pretekára bol diskvalifikovaný, pretože sa dostavil na prezentáciu o  pár minút neskôr. Skutočná lahôdka sa však naskytla celkom na  záver mítingu a  Petrovi Žitnému určite napravila chuť – česká výprava zvíťazila vo vrcholnom preteku v  štafete na  4 x 100 m v  zostave V.  Koudelka, P.  Žitný, T. Burda a R. Dunda. Veľmi často sa na tento pretek český tím musí len prizerať, pretože nemá k  dispozícii štyroch bežcov, iba raz sa umiestnil na treťom mieste. Tentoraz bol ale tento úspešný tím najrýchlejší...

Hlavným cieľom Európskej transplantačnej a dialyzačnej športovej federácie je zvýšiť vo verejnosti povedomie o potrebe darcovstva orgánov prostredníctvom prezentácie výborných výkonov športovcov po úspešnej transplantácii orgánu, ale aj športovcov-pacientov zaradených do pravidelného dialyzačného programu, ktorí sa vďaka modernej dialyzačnej liečbe môžu venovať športu aj na súťažnej úrovni a čakať na transplantáciu. Súčasťou VII. ETDG bolo aj odborné sympózium, na ktorom sa zúčastnil okrem iných aj minister zdravotníctva Chorvátska Dr. Mirela Bušić. V zaujímavej prednáške predstavil, ako funguje chorvátsky transplantačný model, ktorý môže byť inšpiráciou aj pre iné štáty Európy. Z ďalších tém, ktoré odzneli, spomeniem napr.: Prezentácia aktivít Chorvátskej transplantačnej asociácie (Mirela Pandžić – Chorvátska transplantačná asociácia – CTA), e Donor (Jurica Ester – CTA), Systém rehabilitácie a športu Maďarskej športovej transplantačnej federácie (Judit Berente, prezidentka ETDSF). 17

REPORTÁŽ

Tenisový turnaj sa hral v  náročných podmienkach, pretože v  Záhrebe bolo v  auguste mimoriadne horúce počasie a  všetky zápasy sa odohrávali na  vonkajších tenisových antukových dvorcoch, čo kládlo mimoriadne fyzické nároky na hráčov a na dôsledné dodržiavanie pitného režimu. Na  záver patrí naše poďakovanie sponzorom, vďaka ktorým mohli traja športovci úspešne reprezentovať Slovensko na VII. ETDG v Záhrebe – B. Braun Medical, Spoločnosť dialyzovaných a  transplanto-

vaných pacientov na  Slovensku a  pán Ing.  Jaroslav Oster z  Lučenca. Bez ich finančnej pomoci by Slovensko nemalo v  ostatných desiatich rokoch na  európskych alebo svetových hrách zastúpenie. Zároveň treba podotknúť, že doposiaľ z  každých hier v priebehu tohto desaťročia sa transplantovaní a  dialyzovaní športovci vrátili s  mnohými medailami. Túto skupinu reprezentantov Slovenska totiž nepodporuje štát ani žiadne ďalšie oslovené podnikateľské subjekty. To, že

medailové umiestnenia našej trojice športovcov okrem ich osobnej vôle trénovať a  prekonávať vlastné i  športové limity aj napriek nie úplne ideálnemu zdravotnému stavu deklaruje aj kvalitný dialyzačno-transplantačný program v  Slovenskej republike, zrejme nikoho nezaujíma. Každý rok je čoraz náročnejšie zabezpečiť finančné prostriedky aspoň na  zaplatenie registračných poplatkov a cestovných nákladov a to už nehovoriac o  tom, že celú tréningovú prípravu, sústredenia pred každými hrami, spoločné

reprezentačné oblečenie a dresy si účastníci hradia z  vlastných prostriedkov. Vzhľadom na  neradostnú situáciu vo financovaní transplantačno-dialyzačného športového tímu Slovenska je účasť na  jubilejných XX. svetových transplantačných hrách (WTG) roku 2013 v juhoafickom Durbane ohrozená, a  to preto, lebo náklady na jedného účastníka uvedených hier presiahnu sumu 2 300 €. Zostáva veriť, že aj na tomto podujatí bude mať Slovensko zastúpenie... Mgr. Jozef Franer, Roman Dunda

Chorvátsko na čele počtu transplantácií orgánov i registrovaných darcov vo svete

O 

brovský progres v  trans­ plantačnej aktivite zaznamenáva Chorvátsko od  roku 2007, keď sa stalo členom medzinárodnej organizácie Eurotransplant, ktorá združuje osem európskych štátov spolupracujúcich v  oblasti darcovstva orgánov. Už tri roky po vstupe Chorvátska do Eurotransplantu sa počet registrovaných darcov (v  Chorvátsku musí občan počas svojho života vyjadriť súhlas s darovaním orgánov po svojej smrti a mať tzv. Donor Card – kartu darcu orgánov) zvýšil o 33,9 % a počet vykonaných transplantácií o  31,2 %. Zároveň sa waiting

18

list – zoznam pacientov čakajúcich na  transplantáciu orgánu – znížil o 32,5 %. Chorvátsko má vyše 4,4 milióna obyvateľov a  päť transplantačných centier. Národné centrum transplantačných koordinátorov pozostáva z  32  koordinátorov v  prísluš-

ných centrách a nemocniciach a  ďalších osem koordinátorov pracuje na  ministerstve zdravotníctva. Práve detailne vypracovaný systém transplantačných koordinátorov a  ich náplň práce spoločne s  aktivitami Chorvátskej transplantačnej asociácie (CTA), ktorá sa

venuje propagácii darcovstva orgánov v  spoločnosti a  tiež zabezpečeniu zamestnanosti, sociálnym právam a  rehabilitácii pacientov po transplantácii, sú hlavnou príčinou enormného nárastu vykonaných transplantácií v  roku 2011. Podľa štatistiky Eurotransplantu sa roku 2011 v  Chorvátsku realizovalo 413 orgánových transplantácií a to: 239 transplantácií obličiek (53,6 na milión obyvateľov) 124 transplantácií pečene (28,2 na milión obyvateľov) 38 transplantácií srdca (8,8 na milión obyvateľov). Mgr. Jozef Franer

V 

e dnech 7. 6. – 2. 9. proběhla na  Zámku Slavkov u  Brna výstava významného českého malíře pana Kristiana Kodeta. Výstava nazvaná Obrazy a grafika byla ojediněným přehledem umělcovy nápadité a originální tvorby ze současnosti. Samotnou vernisáž poctil umělec svou přítomností. Ubytoval se v Lázeňském domě a  při této příležitosti nám poskytl krátký rozhovor. Na zámku ve Slavkově u Brna nevystavujete poprvé. Proč jste si vybral znovu právě Slavkov? Čím vás toto místo zaujalo? Na Moravu jsem začal pronikat před deseti lety. Měl jsem velkou výstavu v Brně (pozn. redakce: na Nové radnici) a najednou přišla nabídka, že bych mohl vystavovat tady ve Slavkově. Takže jsem to udělal, a  bylo to šťastné rozhodnutí, protože na  vernisáž přišlo asi čtyři sta lidí, což bylo moc milé. Teď žiji půl roku v Ame-

3 5 1 9

9

2 6 4 3

No víte, já mám takovou profesi, že to všechno vlastně dělám za  zavřenými dveřmi. A pak jsem rád, když dílo přijde do  kontaktu s  návštěvníkem. Uvidíme, jak dnes dopadne vernisáž. Při procházce městem jsem si všiml, že lidé ve  Slavkově o  ní vědí, takže doufám, že to bude dobré.

Rozhovor s malířem Kristianem Kodetem na zámku Slavkov rice a půl roku v Čechách. Loni jsem zase dostal tuto nabídku, takže jsem si řekl, že zde přes léto výstavu opět udělám. Líbí se mi tu. Měl jste či budete mít možnost prohlédnout si zámek a seznámit se i s okolím Slavkova, nebo je váš pobyt zde pouze pracovní?

7 8 5 4

8 5 Velmi těžké

Sudoku  ádná číslice se nesmí v jednom Ž sloupci opakovat dvakrát

1 9 7

Jaký vztah máte k cestování? Často pobýváte v zahraničí, vaše díla jsou vystavena v řadě zahraničních galerií. Cestujete rád, nebo to berete jako nutnou součást své práce?

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž řádku opakovat dvakrát

2 6 7 1 5 3

Určitě se porozhlédnu i po okolí. Líbí se mi tu. Rád pozoruji věci a hledám inspiraci.

Děkuji za váš čas a ochotu a přeji hodně inspirace a úspěchu ve vaší práci. redakce

1 7 1

2 9 9 3 6

2 7 6 3

 ádná číslice se nesmí ve čtverci Ž 3x3 opakovat dvakrát

2

Můžete nám něco o říci o výstavě a své tvorbě? Jedná se o díla ze současnosti. Většinu těchto obrazů jsem dělal letos. Také je zde pár obrazů staršího data, z loňského roku. Když dodělám poslední obraz, myslím si, že je to to nejlepší, co jsem udělal. Moje obrazy nekřičí barvami. Jsou laděny spíše podzimně. Jsou to ženy, jsou to milenci a andělé. Je to takový můj svět.

8

2 5 1 2 1

7 6

3 4 5 6 7 2 1 5 Průměrné 19

HOBBY

Nejčastější chyby při zazimování balkonovek a proč nevydrží do jara A 

Tip: Pelargonie zazimujte, další sezonu se vám odmění intenzivnějším kvetením

ž se zima zeptá, bude už pozdě... Tohle platí dvojnásob v  případě balkonovek. Když na to zapomenete a stačí vám zamrznout, vyhoďte je a  na  jaře si pořiďte nové. U  včas zazimovaných balkonovek, jako jsou například pelargonie nebo fuchsie, se vyvarujte základních chyb, jinak vám rostliny do jara nevydrží. Otázkou je, zda má vůbec smysl balkonové květiny zazimovat, nebo je lepší si v  další sezoně koupit nové. Pokud máte ke svým květinám osobní vztah, alespoň to s jejich zazimováním zkuste. Uvidíte, jestli se vám podaří vyhnout se následujícím chybám.

Chyba č. 1: Z balkonu rovnou do obýváku Přenesli jste rostlinky ze studeného a  větrného balkonu do  přetopené místnosti a  myslíte, že jste je zachránili. Naopak. Velké teplotní výkyvy rostliny nesnesou a  jara se už nedočkají. Proto je přemístěte do  chladné místnosti, nejlépe na  chodbu, prosklenou verandu či zimní zahradu. „Balkonové květiny přezimujte na  světlém místě při teplotě kolem 7 až 15 stupňů Celsia,“ radí Magda Lebišová ze zahradnictví Rozkvetlý domov ve Žďáru nad Sázavou.

Tip: Hlízy begonie přezimujte ve sklepě, ostatním balkonovkám ale dopřejte raději chladnou chodbu

20

Chyba č. 2: Ne každý sklep je ideální Mnoho pěstitelů má zazimování spojeno s tmavým chladným prostorem, jakým je sklep. Jenže ten nemusí úplně vyhovovat. „Sklep vhodný pro přezimování by měl mít okno, aby květiny mohly vegetovat. Zcela nevhodné jsou panelákové sklepy,“ říká Lebišová. Obecně balkonovkám vyhovují spíše světlé prostory, tmavý sklep vyžadují jen hlízy begonií. Chyba č. 3: Bez kontroly a sestřihu Než rostliny zazimujete, zkontrolujte je. Choroby a  škůdci, které neodstraníte, se totiž bě-

hem zimy rozmnoží a  kromě samotné rostliny napadnou i  další balkonovky. Na  jaře pak budete kupovat kompletně novou výsadbu. Stav květin kontrolujte i  v  průběhu zimy. Napadené kusy bývá lepší rovnou vyhodit, aby nenakazily ostatní. Před zazimováním balkonovky sestřihněte. „Seřízněte je asi na  12 až 15 centimetrů; záleží na  druhu, množství oček, celkovém stavu rostlin i  na  teplotě, při které budete rostliny přezimovat. Odstraňte všechny suché listy i  část zdravých listů tak, aby rostlina byla připravena k  odpočinku. Pak očistěte povrch substrátu od  všech rostlinných zbytků a odřezků, které by mohly zahnívat,“ popisuje správný postup Magda Lebišová. Chyba č. 4: Zbytečné množství zálivky Zálivku výrazně omezte, jinak Převzato z

2

začnou rostliny uhnívat. „Vždy platí, že čím je teplota v místnosti nižší a čím mají rostliny méně listů, tím méně je zaléváme. Při teplotě kolem deseti stupňů Celsia stačí zalévat třeba jen dvakrát do měsíce velmi malým množstvím vody,“ radí Lebišová. Chyba č. 5: Špatný start na jaře Na  jaře přesaďte rostliny do většího květináče a začněte přihnojovat. Během vegetačního klidu hnojiva zcela vynechejte, přijde na  ně řada právě až na  začátku března. „Já používám nejraději ta

Nemáte k dispozici vhodný sklep ani chladnou chodbu? V příští sezoně se nedočkáte takových výsledků jako ti, kteří balkonovky zazimovali v chladných světlých místnostech. Místo zbytečné námahy se leckdy vyplatí zbavit se starých rostlin a na jaře si pořídit úplně nové. To platí například o petúniích, surfíniích, bakopách, ostruhatkách, dvouzubcích či million bells. „Jsou to druhy, které jsou v zimním období velmi náchylné na výskyt plísňových chorob a jejich měkké pletivo láká škůdce jako mšice, molice a svilušky,“ varuje Magda Lebišová. Jiné květiny ale v dalších letech intenzivněji kvetou, protože je zazimováním posílíte. „Nejvhodnější druhy pro přezimování jsou takové rostliny, jejichž stonky při dlouhodobějším pěstování dřevnatí,“ vysvětluje zahradnice. Patří k nim převislé i vzpřímené pelargonie, fuchsie, olověnec, verbena, durman, molice nebo vějířovka.

7

8 6 1 7

8

6 6 1 4 9 4

Sudoku

3 6

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž řádku opakovat dvakrát

3 1 7

jejíž zahradnictví dokonce na  jaře dodává osazené truhlíky na klíč.

Které rostliny se vyplatí zazimovat a které si radši pořídit na jaře znova?

6 3 8

krystalická, ze substrátů se mi velmi osvědčil Gramoflor,“ doporučuje Magda Lebišová,

6 2 1

5 8 9

7 5

 ádná číslice se nesmí v jednom Ž sloupci opakovat dvakrát  ádná číslice se nesmí ve čtverci Ž 3x3 opakovat dvakrát

4 3 Velmi těžké

Průměrné

2 2 6 9

2

5

6 1 3 9 9 5 1 7 9 2 1 4 3

6 8 1 6 3

21

PRO LEPŠÍ NÁLADU

A 

utobus nás dopravil do  hlavního města Francie, Paříže. Byl jsem znaven dlouhou cestou, ale šťasten, že vidím romantické město, které jsem v duchu spojoval s Třemi mušketýry, Belmondem, Lui­ sem de Fun s, Napoleonem, králi a kardinály, s madame de Pompadoure, gilotinou, Edith Piaf a  nepřeberným zástupem dalších. Na hlavě se mi žlutila kšiltovka s  nápisem MAMUT TOUR Beroun. Tričko jsem měl také žluté, na hrudi s nápisem J A-Z Kladno Švermov. Můj spoluturista Jan mně dal jméno Dan Nekonečný. Nebyla to reklama, ale poznávací znamení. Byl jsem vidět z  dálky a  Jarmila mne měla na  očích. Přes rameno jsem měl černou bundu s nápisem PIRELLI, takže jsem byl pokládán za Francouze. Vždy do  té doby, než jsem promluvil. Abych poznal dobře život Paříže, vyhledával jsem kavárničky, před nimiž stály na  chodníku malé stolečky a rozkošné rozvrzané židle. Popíjeli jsme kávu a  víno Côtes du Rhône. Eura ubývala, ale „v Paříži jsem jen jednou“. Pozorovali jsme Pařížany všech možných barev pleti a  šatů. Nad domy se tyčila velkolepá Tour Eiffel. Byli jsme upachtění, uondaní, utahaní jako voli. Za  sebou jsme měli Bastillu, Sacré Coeur, Montmartre, Champs Elysées, Nôtre Dame a nohy jsme už necítili. Jarmila dostala hlad. Zapíchl jsem poslepu prst do  jídelního lístku. Milá paní kavárníková se pobaveně rozhlédla a  něco řekla. Poznala, že nerozumím, a tak zaštěkala a zavrtěla sym22

Cesta do Paříže patickým zadečkem. Opět jsem nepochopil. Paní Juliana teda přinesla misky z  porcelánu. Jarmila pochopila. „Objednal jsi specialitu pro psa! Asi se diví, že s sebou žádnýho nemáme!“ Plácl jsem se do čela a zasmál se, aby myslela, že jsme psího mazlíčka zapomněli doma. Poručil jsem si amoletu s banánem. Byla skvělá. Pozoroval jsem Eiffelku. Jako zámečník jsem nemohl pochopit, jaktože to drží pohromadě. Obdivoval jsem také odvahu turistů, kteří jezdili výtahem až na vrchol. Jak to bývá, uprostřed poklidu přichází překvapení. Na  druhé straně klidné ulice zastavilo auto. Vystoupil hro-

motluk s holou lebkou a s náušnicí. Chůzí připomínal mého přítele Jirku Krampola. Nešel, ale valil se jako mamut. Tak trochu jako kulturista v pozdním důchodu. Uctivě podržel dveře u  auta, aby z  něj mohl vylézt starý vousatý muž s jarmulkou na  hlavě. Jeho záda zdobil veliký hrb. Přešli k nám na druhou stranu a objednali si kafíčko. Obdivoval jsem jejich nosovou francouzštinu. Naklonil jsem se k Jarmile a řekl polohlasem: „Zvoník od Matky Boží dostal vycházku!“ Hrbáč po  chvíli povstal a hromotluk mu úslužně odsunul židli. Převedl hrbáče přes silnici a  s  neskrývanou úctou

a opatrností jej usadil do auta. Otočil se a  loudavě se vracel zpět. „Skleróza, asi něco zapomněl,“ konstatoval jsem. Nemýlil jsem se. Hromotluk přistoupil k  našemu stolku, usmál se a žižkovskou češtinou pravil: „Zapomněl jsem vám říct na  shledanou. Pozdravujte v Berouně!“ Svaly pod sakem mu zacukaly a mně zacukalo obočí. Luxusní peugeot odjížděl. Za zadním sklem byla zlatě vyvedená cedulka Sorbonne. „Jak přišel na ten Beroun?“ divil jsem se. Jarmila ukázala na mou hlavu: „Máš to napsaný na  čepici.“ „Teď bysme se mohli jít podívat na Invalidovnu,“ přerušila mlčení Jarmila. „Vždyť jsme chtěli jít do Louvru. Tak proč do Invalidovny?“ ptal jsem se zbytečně. „Protože tam jsi mohl skončit. Kdyby tě ten svalovec praštil, měl bys obličej jako Quasimodo!“ Mlčel jsem a v duchu si přísahal, že budu v  cizině šeptat nebo vůbec radši mlčet. Vzpomněl jsem si na  nápis na  náhrobním kameni nedaleko bývalé Bastilly: FAVETE LINGUIS! Střezte jazyk.

Josef Fousek Otištěno se souhlasem autora

ČARUJEME V KUCHYNI 90 g vepřového plecka sůl, pepř 20 g cibule 15 g rostlinného oleje 80 g mrkve muškátový květ hrubá mouka

VEPŘOVÉ KOSTKY V MRKVI

(1 porce)

Omyté a osušené maso nakrájíme na kostky, osolíme a  opepříme. Na  oleji krátce zpěníme cibuli nakrájenou na kostičky, přidáme maso a orestujeme. Podlijeme vodou a dusíme téměř do  změknutí za  občasného podlévání a  míchání. Mrkev očistíme, oškrábeme a nakrájíme na kolečka. Přidáme k masu a dusíme cca 5 minut. Do  omáčky zamícháme lžíci hrubé mouky a  krátce povaříme. Dochutíme špetkou muškátového květu. Podáváme s vařeným bramborem (90 g).

(1 porce) E 2000 kJ, B 19 g, T 32 g, S 34 g, K 730 mg, P 241 mg

100 g vepřové kýty sůl, pepř plátek anglické slaniny 5 g másla sterilovaná kapie, feferonka 5 g cibule 5 g rostlinného oleje na potření alobalu Bramborová kaše: 120 g brambor, sůl, 10 g másla, 15 g mléka

RARÁŠEK

(1 porce)

Plátek vepřové kýty omyjeme, osušíme a  paličkou na maso lehce rozklepeme. Osolíme, opepříme a plníme – plátek anglické slaniny, máslo, cibule nakrájená na kolečka, sterilovaná kapie a feferonka. Opatrně stočíme, aby náplň nevylézala. Alobal potřeme olejem a  závitek do  něj zabalíme. Na  okrajích alobalu vytvoříme kapsy, aby nevytekla šťáva. Do zabaleného závitku uděláme na  povrchu asi tři malé dírky. Pečeme v troubě na plechu vyloženém pečicím papírem při teplotě 200 °C cca 45 minut. Rarášky opatrně rozbalujeme přímo na talíři. Podáváme s bramborovou kaší.

(1 porce) E 2339 kJ, B 25 g, T 43 g, S 22 g, K 480 mg, P 280 mg

600 g krůtích nebo kuřecích prsou Marináda: malá kávová lžička soli a pepře 20 g plnotučné hořčice 20 g Solamylu 15 g vorčestrové nebo sojové omáčky 1 celé vejce 2 stroužky utřeného česneku 10 g rostlinného oleje

HUKVALDSKÝ ROŠŤÁK

(6 porcí)

Krůtí nebo kuřecí maso zbavíme případných kostí a šlach, omyjeme, osušíme a nakrájíme na plátky. Z výše uvedených ingrediencí si připravíme marinádu. Maso naložíme do marinády a v uzavřené dóze necháme uležet 24 hodin. V  lednici vydrží až čtrnáct dní. Marinované maso při přípravě z obou stran opékáme na pánvi potřené rostlinným olejem. Takto naložené maso je výborné i grilované. Ze zbylé marinády a vody můžeme připravit sos k polévání masa. Podáváme se šťouchaným bramborem. Šťouchané brambory: 90 g uvařených zcezených brambor (brambory nakrájíme na  kousky, zalijeme vodou a necháme louhovat několik hodin, vodu slijeme a v nové mírně osolené vodě uvaříme – množství draslíku se sníží až na polovinu) rozšťoucháme, přidáme 5 g másla a 10 g nadrobno nakrájené dozlatova usmažené cibule.

(1 porce šťouchaných brambor) E 507 kJ, B 2 g, T 4 g, S 22 g, K 243 mg, P 56 mg (6 porcí rošťáků) E 4010 kJ, B 146 g, T 31 g, S 24 g, K 2102 mg, P 1409 mg (1 porce rošťáků se šťouchanými bramborami) 1175 kJ, B 26 g, T 9 g, S 26 g, K 593 mg, P 291 mg

Energie Bílkoviny Tuky Sacharidy K(draslík) P(fosfor)

23

PRO LEPŠÍ NÁLADU

9

6 2 7 3 5 4

1 5 9 4 3

2 5 8 7 6 3 2 8 1 9 3 8 7 2

1 8

Sudoku  ádná číslice se nesmí Ž v jednom řádku opakovat dvakrát  ádná číslice se nesmí Ž v jednom sloupci opakovat dvakrát  ádná číslice se nesmí Ž ve čtverci 3x3 opakovat dvakrát

Snadné

Průměrné

8 9

6 4

9 1 7 7 2 8

7 2 3 7 4 2 5 2 6

4 5 6

4 7 8 8 3 6 2

Osmisměrka

Návod: Luštěte ve všech osmi směrech a ze zbylých písmenek čtěte po řádcích tajenku.

„Strom oblečený v pěkném listí, nerodí vždy ... TAJENKA" brazilské přísloví

ABDOMINAL, AČIT, AKUMULÁTOR, ALOU, ALTY, AVALÁT, BRUNTÁL, DAKTYLOSKOPIE, DEBATOVATI, DIDOT, DISTILLATION, ELSIN, GANGSTER, GAYOVÉ, GRADA, HADRÁK, HAVRANI, HLÍDKA, IDEA, ÍKAROS, INSTITUT, INŽENÝR, JAZYKOVĚDA, JIŽNÍDAKOTA, JMENOVÁNÍ, KEINO, KINETIKA, KODET, KRČA, KULIT, KUTIT, LVOUNI, MAGE, MANTRY, MILITARISTA, NÁNA, NÁVSI, NESVÁR, OBRUBÍ, ODSEKNOUTI, ODZNAK, OHŘE, OKROČÍ, OREGANO, OZVĚNY, PLAVNÁ, PRIMÁT, RADA, RAMADAN, RDESNO, SEKTORY, SFUMANTE, SLABIKA, STOLOVAT, STŘÍVKO, SYNAGOGA, TAKTNÍ, TIKER, TONIKA, TOPIČI, TROKY, TRUSKA, TYÁTR, UŠLAPATI, VADITI, VAISSEAU, VÁVRA, VERMOULU, VLÁKON, VLNIVÝ, VRAŠTIT, VRÁTKA, VÝČEPNÍ, YEARLY, ZINKOVÁNÍ Řešení z minulého čísla: – To, co lidé nazývají štěstím je okamžik, kdy přestanou mít strach. – Žena je hádanka a dítě rozuzlením.

24

SOUTĚŽ

Soutěž Léto, jak má být

* Prožili jste během letošního léta nějaký nevšední zážitek? Strávili jste příjemnou dovolenou či jste navštívili *  nějaké zajímavé místo?

Pošlete své příběhy do redakce Dialogu a vyhrajte! V redakci vybereme tři nejlepší příspěvky a otiskneme je v dalších vydáních časopisu. Výherce odměníme kvalitní Aesculap manikúrou z chirurgické oceli.

Příspěvky zasílejte na: B. Braun Avitum s.r.o., Časopis Dialog, V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 e-mail: [email protected]

25

PRO LEPŠÍ NÁLADU

TAJENKA ŘÍMSKY NÁŠ KBELÍK FR.ŘEKA 1 TRUHLÁŘ 101

VRCHY

POCHOP

PTAČÍ PERA

AKKÁDSKÝ BŮH ČERVENAT Z TROJICE SE NEJVYŠŠÍCH

(ZKR.)

ZNAČKA ELEKTRONIKY

TIP

TEROR. ORG. STARŠÍ VZTAŽNÉ ZÁJMENO

ČÁST HOUSLÍ JMÉNO ZPĚVAČKY SUMAC

LATINSKY JAKO

PARK

AUSTRALSKÝ PŠTROS NA ZPŮSOB

MPZ UKRAJINY

NĚM. JAKO

DŽEM

OBLEVA

SPZ KARLOVY VARY

SLOVEN. SOUHLAS PODLE DECILITR CITOSLOVCE CHRČENÍ

ATOL V SOUOSTROVÍ NÍZKÉ OSTROVY

NULA

OČIŠTĚN (VODOU)

OSOBNÍ ZÁJMÉNO

ZN. RHENIA

MEGAVOLT

TAJENKA 3 ŠPATNOSTI SYN NÁCHORA A MILKY ANGL.KLÍN

francouzské přísloví ULEHČENÍ

POTAJÍ

VELMI KRÁTKÉ VLNY DÍVČÍ JMÉNO

ZN. VÁPNÍKU

DOMÁCKY ALEXEJ

NIČIVÝ NÁZEV ČESVODNÍ KÉHO PROUD PÍSMENE

ANGL. PŘÍPAD ZN.TELLURU

VOUS POD NOSEM

NASYCE- ČESKÝ NÉ ARCHIUHLOTEKT VODÍKY

ŘÍMSKY 55

ŘEKA V RUSKU

MUŽSKÉ JMÉNO (3.4.) INIC. KRYLA

SLOVEN. OBEC JMÉNO BRADBURYHO

ŘÍMSKÝCH 1051

MIMOZEMŠŤAN

ANGL. DUB

DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

OSOBNÍ ZÁJMENO

ČÁST DVEŘÍ

Jak soutěžit? Vyluštěte soutěžní tajenku a  její správné znění odevzdejte personálu dialyzačních středisek B. Braun Avitum nebo zašlete poštou na adresu: Časopis Dialog B. Braun Avitum s.r.o. V Parku 2335/20 148 00 Praha 4 (na obálku při­pište heslo „Soutěž“).

Y

CM

MY

CY

PŘEDLOŽKA ZKR. FIRMY

ZN. INDIA

M

MAĎARSKÝ ZÁPOR HUBENÝ ČLOVĚK (ZAST)

POTRAV. BARVIVA CITOSLOVCE DUPÁNÍ

Soutěžní křížovka

C

ALJAŠSKÁ ŘEKA

LESNÍ ZVÍŘE

Uzávěrka tohoto kola soutěže je 2. 11. 2012

ČÁST ZEMSKÉ KŮRY AUTOMOTOKLUB

ŘÍMSKÁ 6

PŘITAKÁNÍ

Vážení čtenáři, v našem časopise jsme si pro vás kromě jiného přichystali také drobné soutěžní zpestření ve  formě křížovky o ceny. Máte-li soutěžního ducha, pak neváhejte a luštěte! Pro pět z vás, kteří nám včas zašlou správné znění soutěžní tajenky, jsou přichystány zajímavé ceny.

ZN. KRYPTONU

POPLACHY

INICIÁLY MALÍŘE LADY EGYPT. ŘEKA

ANGL. HOLUBICE

HORNINA

MALÁ MAPA

KRUHOVÁ TĚLESNÝ MISKA POHYB KÓD IRSKA

CENNÝ KAPITÁLOVÝ PAPÍR

26

RUSKÁ ŘEKA

DRUH PEČIVA (HOVOR)

VROČENÍ

ROZHL. SPOL. ÍRÁNU

CHOBOTNATEC

AKADEMIE VĚD

DAVIDŮV HRDINA

KÓD MALEDIV

JMÉNO

ROZSUDEK

„Živý plot uprostřed udržuje...” (tajenka 1–3)

VYZAŘOVAT

CIZÍ

SUMÉRSKÉ TAJENKA MUŽSKÉ MĚSTO 2

PLODY SÓJI

PŘITAKÁNÍ

CESTY VZDUCHEM

POVRCHOVÝ DŮL

PATŘÍCÍ ČETNÍ NÁČÍNÍ TECHNIKA JÍ

ROBERT (DOMÁCKY)

ZN. RUBIDIA

VYSOKÉ KARTY (SLOVENSKY)

VÝPO-

ZVUK TRUBKY

Případně nám správné znění tajenky zašlete e-mailem na  adresu [email protected] nebo [email protected] (do  předmětu e-mailu uveďte „Soutěž“). Neposílejte prosím odpovědi na  soutěž po  uzávěrce, nebudete zařazeni do  slosování. Z  technických důvodů zasíláme výhry pouze na  území ČR a  SR. Používejte prosím diakritiku při vyplňování svého jména; neradi bychom Vaše jméno komolili, až se objevíte na výherní listině. Pravidla soutěže naleznete na: www.bbraun-avitum.cz

RUSKY OD

CMY

K

POMŮCKA: ANAA, BIŘIC, BOLV, CASE, DOVE, ÍTAJ, KULÉRY, OAK, PAYR, SAL, SÍL, YUKON

Ceny pro výherce: tričko obyčejné bílé, Softa-Man 75 ml (hygienická dezinfekce rukou bez mytí), 2 knihy o výživě pacientů, termoska tužka, blok, ledvinka (antistressové mačkátko). Výherci z minulého čísla: Kamil Kyzlink, Marie Medková, František Černý, Jiří Váverka, Věra Břízová. Řešení z minulého čísla: Každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost.

ČARUJEME V KUCHYNI

XVIII. letní hry dialyzovaných a transplantovaných sportovců ČR Hotel Filipov, Javorník, 25. 8. – 1. 9. 2012 Navštivte se námi známou turistickou destinaci Javorník, Bílé Karpaty, Strážnici, Baťův vodní kanál a Moravské Slovácko.  H  otel

Hotel Filipov leží na úpatí Velké Javořiny na okraji CHKO Bílé Beskydy poblíž Velké nad Veličkou na jižní Moravě, cca 5 km od státní hranice se Slovenskem. Jeho součástí je restaurace a bar s krbem, wellness centrum (fitness, sauna, malý bazén s protiproudem a masáže). Pro venkovní relaxaci slouží upravený rybníček a posezení u venkovního krbu. Je možné využívat travnaté víceúčelové hřiště a stolní tenis.

 U  bytování

Pokoje se sociálním zařízením, v přilehlé depandanci sociální zařízení společné. Cena (za osobu na noc, včetně plné penze): 450 Kč v hotelu / 420 Kč v depandanci 410 Kč v hotelu / 390 Kč v depandanci pro pacienty z České republiky, členy Sportovního klubu dialyzovaných a transplantovaných a děti do 10 let Zdarma děti do 3 let bez nároku na lůžko a stravu. Hosté ze Slovenska platí v převodním kursu 1 Euro = 24 Kč. Cena je dotovaná SK DaT. Dialyzační léčba je zajištěna v Dialyzačním středisku B. Braun Avitum v Uherském Brodě ve večerních směnách. Uherský Brod je vzdálen asi 20 minut jízdy autem (přibližně 20 km). Po dobu pobytu je přítomen lékař a dialyzační sestra.

 P  rogram

Bohatý sportovní, poznávací a společenský program, který zajišťují dobrovolníci ze SK DaT, resp. Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Nemocnici Na Homolce.

Zveme vás na tematické výpravy do CHKO Bílé Karpaty, na Javořinu, do skanzenu ve Strážnici, k vinným sklípkům v Petrově, na Baťův vodní kanál a na Moravské Slovácko. Program bude doplněn besedami, kvízy a soutěžemi. Nevynecháme tradiční podvečerní cvičení a ranní rozcvičky (nepovinné…). V blízkém Javorníku nad Veličkou lze využít tenisové kurty, na stezce u Strážnice in-line brusle. Javorník nabízí řadu dalších atraktivních možností k pěším výletům (nordic walking) a toulkám na kole. Poslední večer proběhne tradiční vyhlášení vítězů soutěží a také si zatančíme. Noví zájemci nemusí mít obavy – program vždy uzpůsobujeme výkonnosti účastníků.  P  řihlášky

Přihlášky na akci posílejte elektronicky nebo poštou na níže uvedené kontakty. Kapacita je 70 osob, hlaste se včas, obratem také pošlete svoji lékařskou zprávu na Dialyzační středisko B. Braun Avitum v Uherském Brodě k rukám vedoucího lékaře MUDr. Jiřího Zlámala (Třída Partyzánů 2174, 688 01 Uherský Brod).

 V   případě,

že se pobytu nebudete moci ze zdravotních důvodů zúčastnit, urychleně nás prosím informujte. Všem přihlášeným účastníkům pošleme v průběhu srpna bližší informace (ideálně e-mailem).

 Z  a organizátory

MUDr. Lukáš Svoboda: [email protected] Mgr. Michal Dušek: [email protected] Dialyzační středisko B. Braun Avitum, Nemocnice Na Homolce Roentgeneova 2, 150 30 Praha 5

B. Braun Avitum s.r.o. | Centrum rekreačních dialýz V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha 4 | Tel. +420 271 091 922 | Fax +420-271 091 923 e-mail: [email protected] | www.prazdninove-dialyzy.cz

www.lepsipece.cz Lidé se často obávají s lékaři otevřeně hovořit o svých zdravotních problémech, a nedozví se tak o metodách, které se díky novým poznatkům a technologiím neustále vyvíjejí. Proto Skupina B. Braun vytvořila projekt pod názvem Lepší péče. Na stránkách www.lepsipece.cz tak můžete sdílet rozhovory s lékaři a zkušenosti pacientů týkající se různých oblastí léčby.

Endoprotéza Doc. MUDr. Tomáš Trč, CSc., MBA, přednosta Ortopedické kliniky UK 2. LF a FN Motol, o artróze a náhradách kolenního kloubu

Klouby MUDr. Tomáš Uher, Ph.D., Klinika úrazové chirurgie FN Brno, o artroskopických operacích

ledviny Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc, přednosta Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře IKEM, o onemocnění ledvin a transplantacích

Inkon tinence Prof. MUDr. Aleš Roztočil, CSc., primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Jihlava, o úniku moči

Podvýživa Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., Klinika gerontologická a metabolická FN a 1. LF UK Hradec Králové, o podvýživě

Laparoskopie Prof. MUDr. Alexander Ferko, CSc., přednosta chirurgické kliniky FN Hradec Králové, o náročnosti a výhodách laparoskopických operací

www.lepsipece.cz