3/17/2010
Cíle přednáškového kurzu
Egypt gyp a střední Evropa p Egypt a střední Evropa, LS 2010 Mgr. Petra Maříková Vlčková 15.02.2010
Podmínky pro udělení zápočtu sylaby přednášek a doplňkové materiály – na portále ZCU pod názvem kurzu získat základní přehled o historickém a kulturním vývoji oblasti Egypta, o historických a archeologických pramenech k jednotlivým epochám a regionům a o hlavních archeologických g ý lokalitách
Přehled této přednášky
POZOR ZMĚNA ZMĚNA:: 3 písemné testy (2 během semestru (nebudou ohlášeny) a jeden zápočtový). – maximum bodů za 1 test během semestru: 50 bodů, – minimum pro připuštění k zápočtovému testu: 40 bodů. bodů. – v případě problémového výsledku testů bude přihlédnuto k docházce
poskytnout základní přehled o vývoji starověké egyptské civilizace, její hmotné kultury a duchovního odkazu poskytnout základní přehled o vývoji soudobých historických a archeologických pramenů ve sledovaném období na základě vybraných problémových otázek budou nastíněny interpretační možnosti egyptologie a jejich možné využití pro archeologii střední Evropy a nastínit styčné body mezi egyptologií a tzv. historickou archeologií
základní chronologické členění staroegyptských dějin geografické vymezení a topografie starověký Egypt u antických a arabských autorů vývoj evropského zájmu o Egypt a egyptologie jako vědní disciplíny dějiny Českého egyptologického ústavu FF UK a lokalita Abúsír pravěký vývoj Egypta
Konzultace a dotazy: emailem
[email protected] vlckova.petra @arup.cas.cz
1
3/17/2010
Dynastické členění dějin Egypta
„EGYPT JE DAREM NILU“ NILU“
pravěké období tzv. 0. dynastie Raně dynastické/Archaické období
Druhé PO
Nová říše
Třetí PO
– 14.14.-17. dynastie
– 18.18.-20. dynastie
– 1.1.-2. dynastie
Stará říše – 3.3.-6. dynastie
První přechodné období (PPO) – 7.7.-1./2 11. dynastie
– 21.21.-25. dynastie
– 26.26.-30. dynastie
Střední říše – 2./2 11. 11.--13. dynastie
Pozdní doba
řecko--římské období řecko – „31. dynastie“ – Ptolemaiovci – 375 AD
Egypt a antičtí antičtí autoři
Topografie Egypta
toponymum: Kemet (černá) okolní oblasti: Dešret (červená) 2 základní geografické části: – Horní Egypt – Dolní Egypt další oblasti: oázy, pouště, Sinaj – nejsou zahrnuty oblast Memfidy: „rovnováha Obou zemí“ politické členění: – Obě země = sjednocený Egypt – nomy (kraje, eg. sepat) – HE: 22 nomy – DE: 20 nomů symbolické vyjádření
Nil – nejdel nejdelší ší řeka světa – 6671 km Pramen – v horá horách mezi jezery Tanganjika, Kivu a Viktoriiným jezerem 2. st. AD geograf Ptolemaios lokalizoval prameny Nilu do Měsííčn Měs čníích hor (Ruwenzori) 2 hlavní hlavní větve – Modrý a Bí Bílý Nil slé sl évaj vajíí se u Chartú Chartúmu Rytmus toku Nilu – vliv na pravěké pravěké osíídlen os dleníí oblasti Středníí paleolit – „obdob Středn obdobíí divok divoké ého Nilu““ Nilu Napojeníí na srá Napojen srážko žko--odtokový syst systé ém Habeš Habe šských hor – pravideln pravidelné é záplavy (20 milionů tun ročně) Katarakty – 6 Přeruš Přeru šen eníí záplav – 60. lé léta 20. st. stavba tzv. Vysoké Vysoké asu asuá ánsk nské é přehrady
Hérodotos z Halikarná Halikarnássu - * v 80. letech 5. st. př. n. l. – „Dějiny, aneb 9 knih zvaných Músy sy““ Diodó Diod óros Sicilský – 1 st. př. n. l. l – „Knihovna K ih dějin dějin“ ději “ Strabo – 64 BCBC-22 AD Plinius Starší Starší – 23 23--79 AD – „Historia naturalis“ naturalis“ Plú Pl útarchos – 50 50--120 AD – „De Iside et Osiride“ Osiride“
2
3/17/2010
Mizejíící hieroglyfy Mizej
Manethó Maneth ó 150 let po Hé Hérodotovi – Aigyptiaca; stejná generace jako Berossos nedochoval se originál
– excerpta – Josephus Flavius – výtah – Sextus Iulius Africanus; Eusebius
nejmladší hieroglyfický ná nejmladší nápis – ostrov Fí Fílé – 24.8. 394 nejmladší nejmlad ší nápis v dé démotick motické ém písmu – 2.12.452 Alexandrie – polovina 1. st. AD – Chairé Chair émón Klé Kl éméns Alexandrijský – kolem 200 AD Horapolló Horapoll ón – 4./5. st. AD
Muslimšští badatelé o starověké Muslim starověkém Egyptě
starověký Egypt: – zájem pohádkářů – džinové, duchové – badatelé
chalífa Maamú chalí Maamún – 9. st. Abd elel-Az Azííz elel-Idr Idríísí – 12. a 13. st. Abd elel-Latí Latíf Čelebi – kolem 1200 Al Al--Maqrí Maqrízí – 15. st.
Světový zájem o Egypt
středověká Evropa: chápání Egypta jako země Bible – potvrzení či vyvrácení jejího svědectví cestovatelé: – Navštívili Egypt: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – Nenavštívili: Mandevilla – pyramidy jako Josefovy sýpky dědictví antiky zpřístupnila renesance, a přinesla také nejen možnosti ale i nový zájem o studium starého Egypta vznikají první větší a systematičtější sbírky egyptského umění evropští historici se snaží Egypt umístit v konceptech světových dějin Egypt zajímá umělce
3
3/17/2010
Egyptologie
zejména v dobách svého vzniku souvisela v mnohém i s evropskou expanzí do Orientu – viz vliv Napoleonovy expedice do Egypta Napoleonská expedice: 1798 1798--1801 – politické aspirace Direktoria – ohrožení Británie – tradiční kulturní i politické vazby na tuto oblast – její kulturní dopad byl pro znovuoživení zájmu o Egypt a hlavně pro rozvoj jeho systematického výzkumu obrovský
1799 – objev Rosettské desky 2 zásadní práce: – Dominique Vivant Denon – Voyage dans la Basse et la Haute Egypte. 1802. – Popis Egypta (Description de l´ l´Egypte), 1809 1809--1829 1822 – rozluštění hieroglyfického písma J. – F. Champollionem
Rosettská Rosettsk á deska
Dekret vytvořen za vlády Ptolemaia V. 196 BC 2 jjazyky y y ((egyptština, gy řečtina), 3 písma (hieroglyfy, démotština, řečtina) od 1802 v Britském muzeu
první polovina 19. století – „věk konzulů“. V Egyptě působí G. Belzoni, G. Caviglia, H. Salt, B. Drovetti a další. Sběr, odvoz a získávání starověkých památek jsou víceméně nekontrolované. 1835 – místokrál Muhammad Alí ustavuje první zákony o památkách, kterým se ale až do 50. let nedostane sluchu, formálně vzniká egyptská památková správa. 1842 - 1845 - expedice Karla Richarda Lepsia, Lepsia výsledkem prací pruských vědců, na které navázali rovněž francouzští egypotologové, jsou Denkmäler aus Aegypten und
Aethiopien
1858– Auguste Mariette v čele 1858– Památkové správy, začíná s důslednějšími výzkumy a sledováním památek, je reorganizováno muzeum v Káhiře
4
3/17/2010
vývoj po 2. světové válce – množství expedic působících v Egyptě, jakož i rozvoj studia jazyka a egyptské historie činí obtížným vybrat jen několik zásadních událostí. Za zmínku stojí velká záchranná archeologická operace, ke které došlo v 60. letech XX. století v souvislosti se stavbou Velké asuánské přehrady. V jejím rámci byly mj. přemístěny oba známé skalní chrámy v Abú Simbelu. Do téže doby spadá také ustavení Československého (dnes Českého) egyptologického ústavu (1958) a jeho koncese v Egyptě
Egyptologie po 2. SV období do 2. světové války – v Egyptě se rozvíjí řada archeologických výzkumů pod britským, francouzským, německým, americkým, rakouským a italským vedením Systematické vedením. výzkumy se neomezují jen na egyptské údolí Nilu, předmětem zájmu se stává také Núbie a oázy v Západní poušti. 20. léta XX. století – veřejnému zájmu o Egypt dominuje objev Tutanchamonovy hrobky.
5
