Poznámky k anketě k výkonu státní správy v působnosti zákona o pozemních komunikacích – součást ankety SMS ČR Bařice – Velké Těšany - Z mého pohledu se jedná o agendu, kterou není schopna „jedničková obec“ zvládnout. Rozhodně souhlasím s tím, aby byly tyto povinnosti přeneseny na ORP, které má dopravní odbor s příslušně vzdělanými pracovníky. Toto není agenda, se kterou bychom se (pominu-li vydání povolení ke sjezdu) setkávali více jak jedenkrát ročně a nemůžeme mít tedy s ní zkušenosti a to vede akorát k tomu, že můžeme udělat chybu. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud opravdu dojde k problému, který je třeba řešit (přehrazení účelové komunikace, která zasahuje svou částí do soukromého pozemku), není to pro malou obec vůbec řešitelné, není žádný manuál, jak právně postupovat, o co se opřít, konzultovala jsem problém z ORP i s Krajským úřadem, ale nabyla jsem z toho pocit, že sami vhodné řešení neznají. Případný manuál je jedna věc, realita věc druhá. Na nejmenších obcích je jeden člověk, který zastává veškerou práci a má jen účetní, nejsme tady pro papíry, ale pro lidi. Už tak se na nás hrne přebytečná administrativa, která není nikomu k užitku. Občané určitě uvítají, že si u nás mohou ověřit podpisy nebo obstarat výpis, to je opravdu služba občanům, která jim usnadní vyřizování, těmto agendám se nebráníme. Změnu zákona, která nás alespoň jedné zbytečné agendy zbaví, uvítáme. Pak se stává, že velkou část času, kdy pracujeme pro obec, věnujeme věcem, které z hlediska občanů i našeho nejsou obci ku prospěchu. V každém případě vítáme každou aktivitu „shora“, vedoucí k přímé komunikaci s těmi, kteří mají možnost tvorbu legislativy ovlivnit a přinášet podněty ke zlepšení práce starostů nejen malých obcí. Benešov - V bodě 21. by měl být dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného stanoviska ve smyslu správního řádu obecní úřad I. stupně i ORP (III.). Každý z těchto správních orgánů hájí určité zájmy - ORP především z pozice speciálního stavebního úřadu, obecní úřad I. stupně (silniční správní úřad) zejména s ohledem na zařazení a užívání komunikace. Ze stejného důvodu by měly oba správní orgány vydávat i ostatní stanoviska podle bodu 22., která nejsou závazným stanoviskem ve smyslu správního řádu. Bezdědovice - Obec Bezdědovice má uzavřenou veřejnoprávní smlouvu s městem Blatná (ORP III. stupně) s tím, že Městský úřad Blatná bude za obec Bezdědovice v jejím správním obvodu vykonávat přenesenou působnost silničního správního úřadu v rozsahu svěřeném obci Bezdědovice. Je to výborné rozhodnutí, neboť v zastupitelstvu obce není žádný člen odborník ve věcech pozemních komunikací a je zaručena odbornost rozhodnutí ve výše uvedených bodech 1 až 22. Bohumín - Místní a osobní znalost úředníků na obcích I. typu je neocenitelnou devizou pro žádajícího klienta. Úředník, ať sedící na obci I. nebo III. musí mít taktéž Zvláštní Odbornou Způsobilost, tudíž má ovládat Správní řád a správní řízení. Problém spíše tkví v menší kontrole výkonu těchto činností nadřízenými orgány a výraznějšího metodického vedení těchto úředníků na obcích I. typu. Brumov-Bylnice - Kategoricky požadujeme zachovat kompetence výkonu státní správy ve věcech pozemních komunikací (zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích) v pravomoci obcí I. prvního typu v rozsahu uvedeném v ust. § 40 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích. Pokud stávající kompetence nebudou zachovány, dojde ke značným a zcela zbytečným komplikacím jak pro občany, firmy a taky samotné obci v samostatné působnosti při vyřizování svých žádostí (např. investičně stavebních prací) spadajících do ust. § 40 odst. 5, zákona o pozemních komunikacích. Obecní úřad při odebrání dnešních kompetencí silničního správního úřadu taky přijde o příjem ze správních poplatků za povolení uložení inženýrských sítí v místní komunikaci, to je 1000,- Kč (např. za vodovodní přípojku, plynovou přípojku, elektrickou přípojku, přípojku odpadních vod, atd.), dále přijde o správní poplatek 500,-Kč za povolení připojení účelové komunikace, nebo nemovitosti k místní komunikaci a pak o správní poplatky za samotné výkopové práce při realizaci uložení inženýrských sítí do místní
komunikace. Obecní úřad nebude mít vliv a přehled o nových uzavírkách, objížďkách apod., protože je nebude povolovat jako silniční správní úřad. Obecní úřad jako silniční správní úřad přijde o důležitou a významnou pravomoc výkonu státního dozoru na místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích dle § 41 zák. o pozemních komunikacích a následně přijde o možnost pokutovat ty, které poškodí komunikace na území katastru obce. Pro naše město, které má skoro 6000 obyvatel a rozsáhlou síť místních komunikací by tak došlo k oddálení výkonu státní správy v kompetenci silničního správního úřadu daleko od občanů. Březolupy - Na ORP (II. či III.) by měly být přesunuty ty nejsložitější agendy, které obec I. typu udělá jednou dvakrát za deset let a nemá dostatečně zkušený aparát a povětšinou to končí odvoláním a vracením zpět (na úrovni KÚ) z důvodu pochybení ve správním řízení apod. Budislav - Obce by měli rozhodovat o komunikacích, které opravují a spravují. Hněvotín - Plně nám vyhovuje ponechat tyto záležitosti na obci I. stupně. Je zajištěna větší profesionalita rozhodování. S nižšími stupni máme v řešení stavebních záležitostí horší zkušenosti. Horní Suchá - Pokud budeme vybírat z možností, co chceme a co nechceme, zrelativizujeme základní smysl stávající úpravy, že totiž obec sama ví nejlépe, jak nakládat s místními komunikacemi. Každá výjimka je cesta do pekel. Horoměřice - Stavební úřady ponechat na obcích I. a II. typu. Hovorčovice - Úvahy týkající se přenesení působnosti na obce vyššího stupně v záležitostech, které se týkají místních záležitostí každé z obcí, je nesmyslem – podklady pro rozhodnutí stejně budou vyžadovány po obci základního stupně, té administrativa neubude, naopak se zapojením dalšího stupně administrativa násobí, nehledě na to, že o potřebách obce v místních podmínkách by rozhodoval úředník jiné obce. Uvedené platí naprosto stejně pro problematiku stavebních úřadů atd. Pokud někdo uvažuje, že tímto způsobem uleví agendě malých obcí (kde je např. uvolněný jen starosta a ten vykonává vše) pak ať se to řeší právním rozborem k institutu veřejně právních smluv, kdy by obce vyšších stupňů měli taxativně vymezeny okruhy činností, ke kterým mohou na žádost obce základního typu k zajištění agend takové smlouvy uzavírat. Hustopeče - Nic nepřevádět na ORP! Hutisko-Solanec - Pro výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací silniční správní úřad v malé obci zvládá základní rozhodnutí. Ve věcech odborných, např. deklaratorní rozhodnutí, toto činní velké problémy a odbornou náročnost. Chocerady - V zásadě by obcím I. stupně měli být ponechány základní pravomoci silničních správních úřadů ve věcech MK a VPÚK, protože pouze pracovníci místních úřadů jsou znalý místa a situace, včetně mnoha ovlivňujících faktorů v daném místě. Místní komunikace mají nepoměrně jiný režim, než „bezejmenné“ silnice II. a III. tříd. Chorušice - Je nesmysl aby o využití a úpravě majetku obcí I typu rozhodovaly jiné obce… Kašava - Bez odborného a právního zázemí není možné řešit problematiku pozemních komunikací a to obce I. stupně nemají. Proto je více než potřebné převést tuto problematiku na ORP. Jako Silniční správní úřad obce Kašava vedeme už několik let několik správních řízení, nejsme ani v jednom řízení u konce, přestože už druhý rok zaměstnáváme specialistu na tuto problematiku. Navíc rozhodování Krajského úřadu o odvolání je více než podivné, bylo by zajímavé zveřejnit statistiku rozhodnutí
Krajského úřadu v odvolacích řízeních. Současný stav vede k nevraživosti, konfliktům a nespokojenosti mezi obyvateli. Kutná Hora - Většinu rozhodovacích pravomocí ponechat v pravomoci obcí I. stupně z důvodu dostupnosti občanů obce při podání žádosti a z důvodu lepšího pohledu i dohledu nad činnostmi na místních komunikacích (účelových komunikacích) z pohledu vlastníka – obce. Loštice - O místních komunikacích by si měla příslušná obec rozhodovat sama. Pouze některá ustanovení zák. o PK přesunout na obec vyššího stupně
Malá Bystřice - Obce, jako majitelé místních komunikací by měli mít opět možnost rozhodovat o uzavírkách a objížďkách na místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích podle § 24 zákona o PK. Například organizátor motoristické soutěže přesvědčí úředníka v ORP o nutnosti uzavřít komunikaci v malé obci a tato, jako majitel komunikace se bude muset bránit ve správním řízení. Mečeříž – Rozhodování o místních komunikacích by mělo (kromě čistě technických odborných problémů) zůstat v pravomoci obcí I. Stupně. Nesmí to být však na úkor kvality rozhodnutí. Milovice - Nesouhlasíme s navrhovanou novelou zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Pokud veškeré pravomoci (souhrn práv a moci) budou přesunuty z obcí I stupně na obce s rozšířenou působností III, nemohla by obec I stupně uplatňovat sankce za nesplněné podmínky plynoucí z rozhodnutí. Z důvodu přemíry žádostí na obec s rozšířenou působností III nebude obec s rozšířenou působností stíhat kontrolovat dodržování podmínek daných rozhodnutí, natož vést správní řízení o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob. Mšeno - Jen malou poznámku – v průběhu reformy veřejné správy dochází k centralizaci, to je jasný fakt. Státní správa se vzdaluje stále více občanům. Protože pracuji na městském úřadě od r. 1992, tak jsem zažila pro občany příjemnou decentralizaci. Měli jsme živnostenské úřady (sice jen živnosti volné a zemědělce), sociální agendu (teď zbylo v podstatě nepodstatné torzo), stavebnímu úřadu na „dvojkovém“ úřadě jsou stále ubírány kompetence atd. Pravděpodobně, protože Vaše sdružení „bojuje“ proti této tendenci a starostové se proti té centralizaci ohrazují, to v poslední době vypadalo, že přeci jenom pověřené (dvojkové) úřady nebudou rušit, ale byla nalezena jiná cesta, jak si splnit předsevzetí – ubírají dvojkovým i jedničkovým úřadům kompetence. Tak nakonec nebude důvod, aby dvojkové úřady existovaly. Tak se domnívám, že se stejně zruší. Přitom všichni naši zaměstnanci musí mít zkoušky odborné způsobilosti, vyrovnají se tedy těm, kteří pracují na úřadech s rozšířenou působností. Mohlo by mi to být jedno (jdu letos do důchodu), ale mrzí mě to kvůli občanům, kteří musí jezdit do centra, ať na úřady práce (sociální agenda), nebo na úřad s rozšířenou působností. Neratovice - Uvedené pravomoci, pokud by byly převedeny na ORP by znamenaly navýšení nejen personální, ale i materiální. Automobil pro účely řízení a další náklady, které nejsou vyčísleny. Nový Rychnov - Zavést možnost (pokud to současné předpisy neumožňují) převedení jednotlivých agend státní správy na základě veřejnoprávní smlouvy na nadřízený úřad – stejný systém jako u přestupkové agendy nebo agendy evidence obyvatel. Pokud to současné předpisy již umožňují, pak nevíme, co se vlastně řeší? Pokud jsou obce zkušené a mají na to kvalifikované úředníky, tak ať agendu dělají sami, pokud nemají zkušenosti a kvalifikované úředníky, ať se sami rozhodnou, zda výkon agendy převedou na jinou či nadřízenou obec, která to za ně bude za úhradu dělat – obce sami snad vědí, co je pro ně efektivnější. Takto by to mělo být u všech agend a nemuselo by se nic složitého řešit v zákonech a především nemusel by se tím na ministerstvech (a mnoha jiných orgánech) tím nikdo zabývat a věnovat se mnohem potřebnějším a účelnějším věcem.
Ondřejov - uvedené pravomoci v oblasti pozemních komunikací doporučuji ponechat obcím jedničkovým s tím, že by mohly uzavřít veřejnoprávní smlouvu s obcí dvojkovou nebo trojkovou, kterými by na ně tuto svou pravomoc převedly (a že by převedly také část platby, kterou dostávají na státní správu). Důvodem je to, že místní obecní úřad zná komunikace ve své obci daleko líp než nějaké vzdálené ORP. Ovšem s komunikacemi je spojeno také nějaké úřadování, které starostové malých obcí nemusí dobře zvládat, proto by ho mohli delegovat na jiné úřady. Podobně se už dnes může delegovat na jinou obec např. přestupková agenda. Když obec předá své pravomoci v této oblasti jiné obci, která „umí úřadovat lépe“, bude zase lepší, když to bude aspoň blízká dvojková obec, než když to bude vzdálenější obec trojková. A malá obec by veřejnoprávní smlouvou mohla převést třeba jen některé pravomoci, jiné si může ponechat. Otrokovice - Dobrý den, předpokládám, že Vás zajímá, co je schopna obec I. stupně schopna sama rozhodovat a co by za ni měla dělat jiná osob. Z činnosti silničního správního úřadu ORP mohu říci, že dnes má každá obec možnost přenést výkon silničního správního úřadu na základě veřejnoprávní smlouvy na jinou obec, většinou na ORP. V Otrokovicích toho využila pouze 1 obec. Jinak je nám známo, že obce nevydávají zvláštní užívání místních komunikací, ale řeší se to, že starosta to povolil. Pokud si zvláštní užívání nevyžádá dopravní značení, pak se o tom ani ORP ani policie nedozví. V případě, že bude výkon silničního správní úřadu obce I. stupně kompletně převeden na ORP, pak to bude obnášet zvýšení počtu zaměstnanců vykonávajících tuto agendu, ale na druhé straně to eliminuje sousedské spory na obci, kdy má starosta rozhodnout nějaký spor. Pičín - Pomohlo by mi, kdybych někde našla vzor dokumentů vydávaných v souvislosti s výkonem státní správy ve věcech pozemních komunikacích. Poříčí u Litomyšle - Předpokládám, že všech 22 bodů je momentálně i v kompetenci obcí I. stupně a za naší obec mohu sdělit, že jsme zatím žádný problém neměli, tak nevidím důvod k jakékoli reformě, zvláště takové, která nám sebere další kompetence. Psáry - Agendu SSÚ bych ponechal na obcích tak, jak je nastavena nyní. U bodů např. 6, 7, 8, 10 – všude tam, kde je potřeba na komunikaci umístit i jen přechodné dopravní značení, musí být požádán o stanovení tohoto dopravního značení OÚ s rozšířenou působností (§ 77 písm. c) z. 361/2000 o provozu na PK), SSÚ na obci I. st. není příslušný k umístění žádného dopravního značení na komunikaci. Problém bude vždy na malých obcí s 1 -2 úředníky, zde tato agenda nemůže být nikdy naplněna. Pustověty - Obce I. stupně, dle našeho názoru, znají problematiku místních a účelových komunikací svého území nejlépe. Radčice - Vzhledem k tomu, že na pozici starosty obci působím 4. měsíc a ostatní zastupitelé kromě jednoho, který byl zvolen podruhé, jsou na tom podobně. Vyplnil jsem dotazník víceméně pocitově. Jsem neuvolněný starosta a pracuji na MěÚ naší obci příslušného ORP, takže mám o věci určité povědomí. Zákon o PK znám jen velmi povrchně zatím nebyl čas se jím podrobněji zabývat. Každopádně mě na jaře čeká „řízení“ s majiteli přilehlých pozemků, kterým různé živé ploty a větve stromů přesahují do místních komunikací.
Rozstání - V případě velkého přenesení pravomocí ohledně pozemních komunikací na obce III. stupně vznikne další úleva pro státní úředníky a všechno odnese starosta a za vše bude odpovídat on sám. Už tak je těch povinností dost. Rudná pod Pradědem - Obce, na jejímž území se nachází místní a účelové komunikace, by neměly být této pravomoci zbaveny. Rozhodnuti z centra, bez znalosti místní problematiky a situace může být
jen na škodu řešení příslušného problému. Na druhou stranu se rozhodnutí z centra může jevit jako jednodušší, protože nemají tu „blízkost“ řešeného problému. Obce vyššího stupně by měly pro obce I. stupně poskytovat odbornou pomoc, případně působit jako orgán, který pomáhá najít řešení mezi stranami, které jsou ve sporu. Slaný - V případě převodu kompetencí na obce III. stupně nebude možné s personálním obsazením těchto úřadů možné zajistit plynulý výkon státní správy. Velký problém vidíme i v tom, že pro úředníky obcí III. stupně nejsou známy místní poměry na obcích v ORP. Obce I. stupně by měly sami rozhodovat o dění na svých místních komunikacích. Srubec - Obec má nejlepší přehled o stavu, počtu apod. svých místních a účelových komunikací a měla by o nich mít právo rozhodovat. Samozřejmě, že k tomu se přistupuje celá řada dalších povinností, s kterými si obec I. typu neumí poradit a ty je třeba přesunout na ORP.
Studnice - V zásadě jsme proti změnám, které mají za cíl přesun kompetencí z obcí I. a II. typu na obce III. typu v různých oblastech státní správy a to jak v případě stavebních úřadů tak i silničních správních úřadů. Těrlicko - Aby už konečně přestali vymýšlet blbosti. Kdo chce, tak ať si to deleguje na ORP a ostatní ať nechají žít. Týnec nad Labem - Ad.15 – na vážení nemá obec I. stupně vybavení. Agendu silničního správního úřadu pro místní komunikace u nás vykonávám já. Vaše anketa - dotazník , kterou jsem vyplnil je však příliš obecná. Chtělo by to rozčlenit v ní ještě působnost II.jkových a III.jkových úřadů. Na I.ničkových úřadech asi nejsou podmínky a možná ani kapacity pro výkon všech kompetencí v přenesené působnosti. Ale není řešení vše přenášet z I.niček na III.jky, bez posílení kompetencí II.jkových úřadů. Řešení bych viděl naopak v posílení pravomocí a kompetencí II.jkových úřadů, aby se výkon státní správy občanům neustále nevzdaloval.
Uherský Ostroh - Na obcích I. a II. typu je výkon SSÚ kumulován s mnoha jinými činnostmi a efektivitu a kvalitu činnosti SSÚ pak nelze srovnávat s pracovníkem na obci III. typu. Přesun veškeré činnosti na obce III. typu však vzdaluje výkon státní správy od občana. Doporučení – přesunout činnost SSÚ na obecní stavební úřady, jsou zběhlé ve správním řízení.
Uničov - Místní znalost představitelů samospráv je nenahraditelná při řešení problémů místních a veřejně přístupných účelových komunikací v obcích, proto by převod kompetencí na „vzdálené“ úřady ORP byl kontraproduktivní. Navíc jsou tyto obce v drtivé většině i vlastníky těchto komunikací, i proto by hospodaření s nimi nemělo být převedeno jinam – rozhodování v oblasti státní správy a majetková správa by měly jít spolu ruku v ruce. Unkovice - Výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací (zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích) je důležité ponechat v pravomoci obcí I. stupně z toho důvodu, že místní komunikace a účelové komunikace jsou většinou majetkem obce, popř. vedou po pozemcích místních občanů. Obec musí na opravy, údržbu a investice vynaložit vlastní finanční prostředky, má nastaveny priority, zpracovány plány rozvoje obce a musí hospodařit zodpovědně. Cizí úředník nemůže určovat, co a kdy máme dělat. Proto si občané volí zastupitelstvo, aby v rámci samosprávy obec řídilo a svými rozhodnutími přispívalo k vytvoření dobrých životních podmínek. Valašské Klobouky - Doporučuji ponechat stávající agendu tak, jak je rozdělena v současném zákoně 13/1997. Rozdělením agendy mezi obce I stupně a III stupně dojde pouze ke zmatkům mezi
kompetencemi silničních správních úřadů těchto obcí. V opačném případě vše převést na ORP (obce III stupně). Toto opatření může v určitých případech vést ke zkvalitnění státní správy u místních a účelových komunikací ale zároveň dojde k velkému nárůstu pracnosti a tím i potřeby nových pracovníků u silničních správních úřadů u pověřených obcí (III. stupně). Velká Bíteš - Přesunem shora uvedených kompetencí na obce III. typu dojde k zásadnímu zhoršení dostupnosti veřejné správy občanům a současně dojde ke zdražení státní správy v důsledku nutnosti doplnění odpovídajícího počtu zaměstnanců na úřadech III. typu a současně se zvýší náklady na dopravu jak na straně úřadů, tak na straně veřejnosti. Velké Albrechtice - Pro vážení nejsme a asi nebudeme schopni se vybavit potřebnou technikou – finančně to nezvládneme a nemá smysl kupovat drahé zařízení pro pár vážení ročně. Doporučuji ponechat pravomoci na obcích, protože ze zkušeností vyplývá naprostá neznalost místních poměrů pověřeným úřadem. Navíc v případech, kdy obec není vlastníkem komunikace, by se o vydaném rozhodnutí ani nemusela dozvědět, nebyla by účastníkem řízení. Obce by o svém území měly rozhodovat samostatně. Otázkou je, zda na to mají schopné úředníky. U malých obcí, kde je třeba jeden úředník a musí zvládat vlastně všechnu státní správu, tedy musí na ni být vybaven i příslušnou kvalifikací (vzdělání nebo ZOZ) může nastat problém, a to v nezajištění kvalifikace úředníka ve všech oborech vykonávané státní správy. Chtěl jsem to řešit tím, že si jako starosta udělám ZOZ, zde konkrétně na úseku silničního hospodářství, ale bylo mi to s odkazem na zákon o úřednících odepřeno, neboť starosta není úředník. Protože mám ZOZ na úseku stavebním, vykonávám pravomoci na úseku silničního hospodářství. Nebylo by možné změnit příslušné předpisy tak, aby ZOZ mohl získat i starosta, který sice není úředníkem, ale je na malých obcích zastává funkci vedoucího obecního úřadu a je za jeho rozhodnutí odpovědný? Cítím to tak, že obce by o svém území měly rozhodovat samostatně, i když některá ustanovení zákona jsou “přitažená za vlasy”. K případným změnám pro stavební úřady mám jedno: současný stavební zákon zahodit a napsat nový, stručný a hlavně jednoznačný, neumožňující stavebním úředníkům, kteří v rámci svého alibismu nebo z nařízení nadřízeného vyžadují nepřiměřené doklady, buzerovat stavebníky, kteří potřebují provádět záchovnou údržbu staveb nebo provést jednoduchou stavbu typu oplocení či pergola. Kde jsou sliby tvůrců zákona, že stavební řízení bude zjednodušeno? Zkušenosti od roku 2006 potvrzují, že vše se značně zkomplikovalo. Stavební úřady si osobují pravomoci kontroly práce autorizovaných osob, přičemž ale nepřebírají jejich odpovědnost za kvalitu projektu ze zákona, jen se kryjí papírem – co kdyby. Stejně tak vyžadují doklady od správců sítí v případech, kdy by stačilo prohlášení vlastníka nemovitosti, že na nemovitosti žádná síť není a vlastník by tak převzal odpovědnost. Řízení se nepřiměřeně protahují, lhůty 30, resp. 60 dnů se standardně nedodržují, v nich stavební úřad někdy stihne vyzvat žadatele k doplnění dokumentace. Není výjimkou, že toto udělá až po půl roce. A pak ještě dvakrát, třikrát... Nejsou výjimečné případy, kdy stavebník čeká na rozhodnutí 3 i více let, přičemž nanosí spoustu dokladů. Nejsou výjimečné ani případy, kdy během takového řízení se změnily předpisy (normy) a stavební úřad vyžadoval přepracovat dokumentaci podle nové úpravy. Abych nemluvil obecně, z poslední doby mám zkušenost i s podáním obce jako stavebníka, resp. žadatele. Od podání žádosti o územní rozhodnutí o umístění stavby parkoviště (16. 10. 2012) do vydání rozhodnutí uplynulo 7 měsíců, přestože stavební úřad žádné vady podání nevytkl, a to ještě jsme to urgovali. Následovalo odvolání, o němž byli účastníci vyrozuměni po víc jak 1 měsíci. Následovalo předání spisu krajskému úřadu za další 2 měsíce, rozhodnutí KÚ o zrušení napadeného rozhodnutí vrácení k novému projednání po téměř dvou měsících. Stavební úřad vyzval obec k doplnění podání po dalších 6 měsících, po doplnění dokumentace však konstatoval, že díky změnám v dokumentaci se jedná o jinou stavbu a máme uvést podání do souladu s § 45 odst. 4 správního řádu. Stavební úředník mi k tomu telefonicky
vysvětlil, že nejlepší by bylo vzít návrh na vydání ÚR zpět a podat novou žádost o nové ÚR, samozřejmě se zaplacením správního poplatku 30 tis.Kč! Jednalo se o údajně o to, že doplněním protihlukové stěny podle požadavků hlukové studie a KHS se stavba dostala do jiné kategorie. To už rada obce odmítla. Stavební úřad následně vyzval účastníky k seznámení s podklady rozhodnutí, tedy po dalších dvou měsících a 15. 1. 2015 vydal rozhodnutí o zastavení řízení. Suma sumárum 2 roky a tři měsíce!!! V únoru pak zastupitelstvo rozhodlo záměr nerealizovat a plochu upravit na zeleň. Obci vznikla “ztráta” kolem 350 tis. Kč, protože pro záměr koupila pozemek v dražbě po exekuci majetku jednoho chudáka, plus náklady na projekty a jejich doplňování. Dnes mohu očekávat také žalobu ze strany nějakého kverulanta, že jsme zbytečně vyhodili peníze za pozemek i projekt, jak se stalo v tomto státě módou. Kdyby se jednalo o podnikatele, má však stavební úřad na krku žalobu o náhradu škody, kterou bychom ovšem zaplatili my, daňoví poplatníci, ze všeobecné pokladní správy prostřednictvím MMR. Po úředníkovi nikdo nic vymáhat nebude. Naproti tomu stejný úřad taktně mlčí, když někteří “podnikatelé” provozují své stavby roky bez povolení, a to i přes upozornění obce. Jenže zkuste si stěžovat, pak už nic nedostanete bez zbytečných komplikací a obstrukcí, byť by projekt byl bezchybný!!! A okrádají nás podruhé tím, že z objektu neplatí daň z nemovitostí, protože nepovolená stavba nemůže být zapsaná v KN. Podotýkám, že toto není jediný případ. Anebo mám – z mého pohledu – lepší návrh: do správního řádu uvést, že pokud správní orgán nerozhodne ve lhůtách stanovených zákonem, má se za to, že je možné ohlášený záměr provést. Případné škody nese správní úřad (ne MMR).
Velký Borek - Vzhledem ke znalosti místních poměrů a situace místních a účelových komunikací navrhujeme ponechat výše uvedené záležitosti v kompetenci obcí I. typu. Veselí - Obec je samostatný subjekt s právy a povinnostmi dle ústavy a tak nevidím důvod proč obec oklešťovat převodem povinností na ty, kteří tam nebydlí a řeší problém jen úřednicky. Veselíčko - O většině kompetencí jsem ani netušil… Nicméně návrhy navíc: Přesun kompetencí ze stavebního úřadu a povolování „malých staveb“ (potřeba vydefinovat) na obecní úřady I. typu (např., kde je uvolněný starosta nebo místostarosta). Řešení silničně správní agendy z ORP na obce – např. povolování dopravních značek apod. (např., kde je uvolněný starosta nebo místostarosta). Vitice - Obávám se, že moje stanovisko nemá vypovídající hodnotu pro Vaši potřebu. Na vysvětlenou uvádím, že v působnosti mých obcí jsou pouze silnice II. a III. třídy a navíc tyto silnice nejsou nijak strategické. Problematiku uvedenou výše neřeším, přesněji pokud ji řeším, tak pouze minimálně a, prozatím, bez zásadních problémů. Navíc starostuje první období, bez předchozích zkušeností. Osobně si myslím, že rozmělnění pravomocí na nižší stupně přináší pouze ještě větší prostor k nekoncepčním krokům. Speciálně síťové stavby by měly být řešeny s maximálním důrazem na provázanost řešení a na systém a funkci výsledného produktu. Obce by měly být osloveny k vyjádření a případným návrhům na změny, které vyplynou z místních potřeb, a které nemusejí být nadřízeným orgánům zřejmé. Vráž - Největším problémem pro obec I. stupně je řádně vést správní řízení, zejména složité dle §7 – deklaratorní řízení. U odvolání pak nadřízený orgán zkoumá v první řadě způsob vedení správního řízení a neustále vrací složitou věc k novému projednání, přičemž vlastní problém zůstává dlouhodobě nevyřešen. Výhodou pro menší správní řízení (připojení, zvláštní užívání apod.) je pak znalost místních poměrů a do určité míry i snadná kontrola plnění podmínek. Povolení zvláštního
užívání, nebo připojení na komunikaci by mělo zůstat v kompetenci i u obce I. typu. U některých řízení by pak stačilo, aby obec I. stupně byla účastníkem správního řízení. Všeň - Oklešťování kompetencí venkovských obcí je soustavnou snahou vlády, resp. pražských úředníků na ústředních úřadech. Zásadně s tímto trendem nesouhlasíme a mamá nejhorší zkušenosti s výkonem agend u tzv. obcí z rozšířenou působností. Vůbec zřízení těchto vrchnostenských úřadů na radnicích měst je největším zločinem proti venkovu za posledních tisíc let. Na radnicích těchto měst jsou nyní vykrmené aparáty líných a neschopných úředníků bez jakékoliv politické odpovědnosti. Poslední zákon o státní službě je dalším zločinem, protože dává stabilitu už zmíněným líným úředníkům, zatímco my, co se musíme podrobovat volbám a máme obrovskou politickou odpovědnost, jsme často na pranýři bez možnosti jakékoliv ochrany. Zásadně nesouhlasím s protiústavní kategorizaci obcí. Všechny obce mají mít stejnou váhu a nad nimi by měl být štíhlý okresní úřad. Pokud by snad některá obec nechtěla nebo nemohla některou agendu vykonávat, ať ji smluvně (z vlastního rozhodnutí) předá jiné obci, nikoliv okresnímu úřadu, protože ten by měl být orgánem odvolacím. Vůbec není žádný důvod pro to, aby o venkovu rozhodovali úředníci ve městech, kteří o venkovu nic nevědí a ještě jsou neschopní a líní bez jakéhokoliv pocitu odpovědnosti. Už za Rakouska měl venkov v parlamentu své povinné zastoupení. S pozdravem I. F. Herbst, obec Všeň.
Zvole - Nezasahovat do kompetencí obcí v rámci samostatné působnosti, které dobře fungují. Žďár nad Sázavou - dnes jsem byl panem starostou pověřen k vyplnění ankety. Za přínosnější považuji uvést některé z důvodů, proč si myslíme, že by bylo vhodnější kompetence z obcí I. a II. typu nepřevádět na obce III. typu. Navrhujeme nepřesunovat kompetence silničního správního úřadu z obcí I. a II. typu na obce III. typu, navrhujeme ponechat i nadále stávající stav. Obce I. a II. typu znají nejlépe situaci na místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích v jejich obvodu, obce III. typu nikoli, čímž by po přesunu kompetencí mohlo docházet k věcně nesprávným rozhodnutím, byť formálně správným. S přesunem kompetencí by muselo dojít k navýšení personálního zabezpečení u obcí III. typu. Příspěvek od státu na výkon státní správy ve výši cca 0,6 úvazku by s největší pravděpodobností (po zkušenostech z dřívějška) nepokryl skutečné zvýšené výdaje na další personální obsazení. Na obcích III. typu by došlo k navýšení pracovníků, ovšem na obcích I. a II. typu by k úbytku nedošlo, neboť výkon silničního správního úřadu pro obce I. a II. typu znamená jen okrajovou agendu. Celkově by se tedy jednalo o navýšení administrativního zatížení. Ing. Luboš Koubek, odbor dopravy
