Pozitivní a negativní motivace zákonodárců při prosazování prevence kouření a ochrany nekuřáků. MUDr. Boris Šťastný
Poslanci v pátek přehlasovali Senát a znovu schválili takzvaný protikuřácký zákon. Kritici ale soudí, že norma toho mnoho neřeší a v některých oblastech dnešní omezení naopak spíš zmírňuje. Kouření v restauracích návrh zákona nezakazuje. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) se ale za normu přimluvila. „Jde o kompromis a těžko lze očekávat, že bude vyhovovat všem.“ Milada Emmerová (ČSSD), ministryně zdravotnictví Srpen 2005
Omezení kouření v restauracích i na dalších místech má přinést novela takzvaného protikuřáckého zákona, kterou ve středu posoudí vláda. Ať už vláda k novele zaujme jakékoli stanovisko, definitivně o ní rozhodne až parlament. Hlavním autorem předlohy je poslanec ODS Boris Šťastný, klub ODS ji ale nepodpořil, dokonce hlasováním Šťastnému zakázal její podání. Šťastný ale novelu spolu s dalšími dvěma poslanci, i před odpor své strany, předložil. Březen 2007
„Pojďme to udělat pořádně. Nejlépe formou vládní novely, která projde celým legislativním procesem. Vždyť to ani není komplexní řešení problému. Je to jen o hospodách! Je škoda, že to autoři s námi nekonzultovali. A že se vládní poslanec nepodívá do vládního programu a nezjistí, že je to v plánu na podzim…“ Vláda však žádnou vládní novelu poté nikdy nepodala. Tomáš Julínek (ODS), ministr zdravotnictví Březen 2007
Novela zákona na ochranu nekuřáků byla odebrána zdravotnímu výboru a přidělena výboru hospodářskému, kde byla následně na více než rok „zaparkována“ a mohutně přepracována. Na jednom z jednání pilot a lékař Tomáš Kostrouch lobboval za právo pilotů si během letu zapálit, neboť jinak je podle něj letový provoz ohrožen jejich abstinenčními příznaky. Tento pozměňující návrh neprošel o hlas poté, co se ukázalo, že si bokem přivydělává, když jeho firma "Čoud" prodává doutníky. Červen 2008
Zatímco v celé Evropě ubývá zemí, kde si můžete u oběda v restauraci zapálit, v Česku kuřákům tato možnost zůstane. Prezident Václav Klaus v úterý podepsal tzv. protikuřácký zákon, který ale ponechává na majitelích restaurací, aby si sami zvolili, jestli jejich podnik je kuřácký nebo nekuřácký. Šťastného návrh totiž poslanci, za asistence ministerstva zdravotnictví, doslova vykostili. "Je to liberální přístup, rozhodnutí, zda restaurace bude kuřácká nebo nekuřácká. V obou případech to ale musí být viditelně označeno mezinárodním piktogramem." Michael Vít, hlavní hygienik ČR Srpen 2009
Nová ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová (ODS) nebude prosazovat v Česku absolutní zákaz kouření. Stejně jako Tomáš Julínek podporuje, aby si každý majitel restaurace mohl vybrat, zda jeho podnik bude kuřácký nebo nekuřácký. "Jsem pro volbu majitele, pokud nemůže zajistit dva zcela oddělené prostory provozovny…" Daniela Filipiová (ODS), Ministryně zdravotnictví Únor 2009
„Nejsem silný kuřák. Byla jsem třeba schopná 5 let nekouřit. Než jsem přišla na ministerstvo, tak jsem nekouřila. Pak nastal nějaký zlom a já zase začala. Víte, mám sociální závislost na kouření. K cigaretě potřebuji lidi a kafe, a tak si nějak povídat. Na balkóně v mrazu jsem nikdy nekouřila…“ Dana Jurásková (nez., ODS), ministryně zdravotnictví Červenec 2009
Prezident přestřihl pásku u nové části závodu Philip Morris. Nový provoz umožní tabákovému gigantu zvýšit výrobní kapacitu továrny z 30 na 40 miliard kusů cigaret ročně. Klaus firmě popřál, ať ji nezahubí regulace z Evropské unie, jež podle něj vede boj s kouřením směšným způsobem. "Boj s kouřením je veden směšným způsobem, zákazy se nedá nic nikdy vyřešit. To je hloupé, to je nerozumné a to by politici neměli dělat.„ Václav Klaus, prezident republiky Září 2010
„Od ministerstva zdravotnictví nelze čekat nic jiného, než že proti kouření bude bojovat. Jsme domluveni s poslancem Šťastným, že on bude připravovat novelu protikuřáckého zákona. Dělá to s pomocí našich hygieniků velmi systematicky a my s ním spolupracujeme.“ Návrh zákona byl připraven, ale ministr Heger jej nestihl vládě předložit. Leoš Heger (TOP09), ministr zdravotnictví Červenec 2011
Podle prezidenta Zemana je kouření prevencí Alzheimerovy choroby. Člověk totiž podle něj zemře na rakovinu dřív, než ho zastihne "Alzheimer". "Chtěl bych vás upozornit, že já jsem začal kouřit až ve 27 letech, když se můj organismus plně vyvinul a tabák vůči němu nebyl nebezpečný. Dovolte mi, abych vašim dětem doporučil obdobný postup. Aby počkaly do 27 let a potom kouřily zcela bez rizika.„ Miloš Zeman, prezident republiky Říjen 2013
Ať už hledáme důvody daňové nebo kulturně sociální, cigarety se, s výjimkou jediné země na světě, řadí mezi povolené návykové látky. Přes občas se objevující zaostalé názory popírající nebo bagatelizující škodlivost kouření na lidské zdraví, došlo ve společnosti k pevnému zakotvení zjištění, že cigarety způsobují smrt a vážné zdravotní problémy nejen aktivním, ale i pasivním kuřákům. Jednotlivé státy se pak logicky snaží o kontrolu spotřeby tabákových výrobků za cenu různých administrativních a legislativních opatření. Odmítání jejich přijetí je obhajováno účelovými mýty.
Mýtus: Svobodný občan má právo kouřit kdykoli a kdekoli. Realita: Je právem zletilého občana se svobodně rozhodnout, zda bude kouřit nebo nebude kouřit. Toto právo však automaticky nezahrnuje možnost kouřit kdekoli a tím poškozovat zdraví svého okolí.
Mýtus: Stát nemá právo regulovat kouření. Realita: Stát demokratickým rozhodnutím volených představitelů zákonem legalizoval masivní komerční výrobu a distribuci tabákových výrobků, tedy jediných výrobků na trhu, které užíváním k účelu, k jakému jsou vyrobeny, způsobují jejich uživatelům prokazatelně fyzickou i psychickou závislost, rakovinu, další závažná onemocnění a smrt. Stát má proto nejen právo, ale povinnost zákonem regulovat distribuci, propagaci, ale i místa užívání těchto výrobků s ohledem na svobodu a práva těch, kteří je v danou chvíli neužívají (tedy nekuřáků a v danou chvíli nekouřících kuřáků).
Mýtus: Stát má právo regulovat kouření výhradně v jím vlastněných nebo provozovaných místech, proto v prostorách nevlastněných státem (restauracích…) stát zakázat kouření právo nemá. Realita: Vlastnické právo umožňuje dle Ústavy vlastněný majetek užívat ku prospěchu svému, nikoli však s ním zacházet bez jakýchkoli pravidel (nebo jej dokonce zneužívat v neprospěch jiného).
Mýtus: Podle stejného principu lze zakázat pít alkohol nebo jíst tučné jídlo. Realita: Jestliže pobývá v uzavřené místnosti kuřák s nekuřákem, nekuřák je poškozován pasivním kouřením, tedy kouřem produkovaným cigaretou kuřáka. Máte-li však v jedné místnosti pijáka piva s pijákem limonády, oba spolu mohou spokojeně pobývat, nerozhodne-li se opilý piják piva praštit pijáka limonády do hlavy. A na tuto skutečnost zákon už pamatuje, neb praštit někoho půllitrem do hlavy je trestné. Vražda bůčkem dosud nebyla zaznamenána.
Pokud by zákonodárci respektovali ústavní principy našeho svobodného demokratického státu, museli by všichni do jednoho hlasovat pro důslednou ochranu nekuřáků a v danou chvíli nekouřících kuřáků před zdravotními riziky pasivního kouření.
Regulace kouření tedy vůbec není o motivaci zákonodárců. Ani pozitivní, ani negativní. Je o dodržení Ústavy.
Děkuji Vám za pozornost.
