Metody ochrany pů půdy pro zlepš zlepšení ení její její retenč retenční schopnosti a prevence zá záplav
Historie ochrany půdy v Čechách a na Vysočině (CZ) aneb, jak šel čas v obci Olešenka
Ing. Jan Dvorský
22.2. 2012
Struč Stručná charakteristika obce Oleš Olešenka od 50 let 20. stol., dříve Volešná, Wolessna, Woleschna, Olešná u Přibyslavi. Nadmořská výška 530 m n.m. Nejvyšší místo – vrch Strážky 602m n.m. Olešenský potok 11 km (Strážky – Sázava) Pojmenování osad podle stromů Olešenka – Olše (zdroj: Přibyslavská kronika) Katastrální výměra 685 ha Nejvyšší počet obyvatel v r. 1880 – 336 osob.
Oleš Olešenka ve stř středově edověku
Sídlo oválné zástavby, dominantní náves uprostřed. Usedlosti postaveny do půlkruhu na obou březích bezejmenného potoka (přítok Olešenského potoka) Přehrazením vznikly 4 nádrže – rybníčky Venkovské domy – původně jednopodlažní, hospodářské zázemí, stodoly kolny První písemná zmínka o obci
Čeněk z Lipé postoupil listinou z 6.dubna 1356 tehdejší Polenské panství, hrad, město s mýtem a soupisem vsí, mezi kterými je vyjmenovaná i Olešenka.
Soustava hospodař hospodaření ení v České eském krá království lovství do 17 stol.
Úhorové hospodaření – rozhodující soustava (úhor, ozim, jař) Bludný kruh – chová se málo dobytka - není dost hnoje, - - malé úrody, - více orné půdy, - málo luk a pastvin, málo dobytka. Objevuje se trojhonný osevní postup – osévání úhoru (pícniny, bob, hrách, vikev, len, konopí, mrkev apod.). Jsou doloženy pokusy šestihonné rotace (16 stol.) 1) úhor, 2) ozim (pšenice), 3) jař (ječmen), 4) úhorové plodiny nebo luskoviny, 5)ozim (žito), 6)jař (oves) Poučení o hnojení od Crescentia – příklad pokroku.
Historicky první první kompletní kompletní soupis pozemků ů v České pozemk eském krá království lovství1654 pro účely berní berní ruly.
Císařská komise zjistila ve Volešné: Grunty 11, pusté grunty 3, chalupníci 4 Polnosti 538 strychů (1 strych 0,29 ha = 156 ha) Koně 2, tažní voli 36 Krav 59, jalovic 107, ovcí 240, prasat 55 Půda hospodářů kvalitní, vhodná k pěstovaní žita, movitost obyvatel obstojná s poznámkou, že obyvatelstvo se ponejvíce živí předivem.
Země Zemědělství lství 1620 - 1848 Značná krize, úpadek zemědělství a útisk poddaných 16271738 zvyšování roboty až 4 dny v týdnu a více. Nezájem sedláků o půdu a práci pro vrchnost. Předbělohorská úroveň zemědělství až v1. pol. 18 století Nadměrný růst vrchnostenských hospodářství Začátek 19. stol. přechod ke střídavému hospodářství – přechod na kapitalistický způsob hospodaření – poptávka trhu. Zavádění jetele, brambor – střídavý osevní postup, první stroje (ruchadlo Veverkových, Wunderlichův secí stroj), minerální výživa rostlin, hnojení.
Od r. 1701 pravidelně vedené zápisy v purkrechtní knize, lze zjistit označení všech gruntů a jména hospodářů, včetně poznamenání o nabytí užívacího práva. Ve Voleš Volešné zapsá zapsáno: 1 Rychta, 17 gruntů, 4 chalupy. Grunt Mašků č.p. 10, 3.března 1699, koupil za 40 kop od vdovy a sirotků Matěj Kopřiva
1775 - robotní patent Marie Terezie – robota 3 dny v týdnu Ve Volešné zapsáno31 stavení, uložená robota celkem: 2.574 dnů s dvojspřežím tažných volů, 377 dnů ručních prací od Jana do Václava.
1835 – nový urbář – soupis majitelů gruntů a chalup s robotní povinností a výměr pozemků v jitrech (das Joch =0,58 ha) Ve Volešné: 22 gruntů 4 grunty s výměnkem 14 chalup Hranice mezi celolánovým a půllánovým gruntem obvykle 50 jiter.
Cesta ke svobodě svobodě selské selského lidu Josefínské reformy – 1781 zrušeno nevolnictví Písmák a rychtář F. Vavák vítá Josefův berní a urbariální patent:
„Poněvadž odstraňuje největší selské zlo, ono obloupení gruntů, kradení zdraví a živobytí.“
Pražský abbé T. Gruber:
„Zemědělec je v nejpřísnějším slova smyslu užitečný a nepostradatelný člen společnosti, je jediným pravým tvůrcem a rozmnožitelem národního bohatství, neboť všechny produkty lidských rukou jsou jen přeměnou suroviny a její množství mírou hodnoty všech ostatních výrobků. Stav rolníka je nadto také obzvláště hoden úcty, poněvadž je do určité míry jediným, který je přiměřen nevinné přírodě a jehož lidský rozum není porušen.“
1.Pozemkové 1.Pozemkové úpravy 1775 -1787 – období „Raabizace“, panovnicí nařízené pozemkové úpravy (podle kancléře F.A. Raaba) Privatizace státní a církevní půdy, královských měst. Na panstvích dobrovolná – souhlas vrchnosti a 2/3 poddaných. Přídělci se stali dědičnými nájemci. Pozemky se přidělovali v pravidelných dlouhých tvarech Vyhotovený písemný operát se stal předchůdcem katastru. Robotní povinnosti se změnily na peněžní platby. 1817 – císařský patent Františka I. o dani pozemkové a vyměření půdy – budování Stabilního katastru.
Zruš Zrušení ení roboty a poddanství poddanství V r. 1848 zrušení roboty a poddanství V r. 1850 zrušená vrchnostenská správa a nahrazena státní správou. Poddaní se „de jure“ stávají majiteli půdy. Zemědělská výroby je ovlivňována trhem – nárůst obyvatelstva. Šlechtické velkostatky / nástup kapitalismu do zemědělství a potravinářství. Postavení rolnictva a sociální struktura vesnice. Drobení půdní držby, prodej, stavby železnic atd.
Česká eská vesnice 2. pol. pol. 19 stol.
Nejvíce rodinná hospodářství do 2 ha - 48,3% všech hospodářství Z toho do 0,5 ha 15%, 1-2 ha 18,9% Rodinná hospodářství 5-20 ha Velcí sedláci 20-50 ha Statkářské podniky 50-100 ha Velkostatky nad 100 ha Šlechtická latifundia nad 1.000 ha 30% veškeré půdy 1856 – 1858 scelování pozemků, dobrovolně 1883 říšský rámcový scelovací zákon .
Země Zemědělství lství po roce 1848
Nové plodiny – jetelovin, okopaniny Zušlechtěná osiva a sadba Nová a zušlechtěná plemena zvířat Nové technologické postupy, hnojiva (chilský ledek, kostní moučka) Střídavý osevní postup – Norfolk a jeho modifikace 8-10 Meliorace a drenážování – velkostatky Nové stroje Nové stavby Zavádění motorů Potravinářský průmysl Zemědělská krize v 70. letech 19.stol.
Země Zemědělství lství po roce 1848 Scelování půdy Zemědělská osvěta Odborné školství, pokusnictví – J.G. Mendel Zemědělská literatura – F. Horský Zájmové zemědělské organizace Rolnická svépomocná družstva – F. Kampelík Agrární hnutí
Od 2. pol. 19. stol stav a struktura půdního fondu u nás, vytvořeného historickým vývojem, poskytovaly již poměrně omezené možnosti pro pokračování v extenzivním vývoji zemědělství.
Země Zemědělství lství 1900 - 1918
Měnila se ekonomická struktura českých zemí Význam zemědělství postupně klesal Projevovaly se trendy typické pro rozvinuté tržní zemědělství Již byla vyhraněna specializace podle výrobních oblastí Zvyšovaly se výnosy Zvyšovaly se stavy zvířat, mimo ovcí, ty klesly. Na síle a vážnosti získalo Agrární hnutí – A. Švehla Negativní dopady válečného hospodářství – zhroucení Přesuny ve vlastnictví půdy
1918 - 1948
Právní stav z Rakouska – do ČR Součástí národně osvobozeneckého boje je i Pozemková reforma. Přídělové řízení do 30 ha a na příděl „zbytkových statků“ 50 -120 ha. Pokračuje scelování pozemků na příkaz státu na jeho náklady– poučení, nelze dosáhnout souhlasu všech vlastníků. Po 2. světové válce vydán nový scelovací zákon č. 47/1948 zvaný unifikační, platil pro celou ČR. V praxi se neprojevil – přišel Únor 1948.
1948 -1989
Období budování socialistického zemědělství – ještě dlouho se s tím budeme vyrovnávat ! Zákon č. 47/1948 Sb. byl nahrazen Vyhláškou č. 47/1949 Sb. a ta ještě tvrdším vl. Nařízením č.47/1955 Sb. Klasické pozemkové úpravy na podkladě vlastnictví skončily. Rozhodující bylo pouze užívání pozemků. Pro ucelení držby vznikajících JZD a Státních statků se prováděly nejprve arondace, později hospodářsko – technické úpravy.
1948 -1989
Komplexní pozemkové úpravy – metodika vydaná v roce 1958. Zahrnovala sice povinnosti přihlížet ke krajině, bránit erozi, zlepšit dopravu, prakticky se však neprováděly. Vlivem nátlaku politických funkcionářů byl sledován jeden cíl – převedení pozemků do státního nebo družstevního sektoru. Po roce 1960 byla socializace, podle prohlášení vlády, dokončena. Nastalo slučování družstev do větších celků, pozemků do větších výměr, další rušení mezí, vodotečí, cest, krajinných prvků.
1948 -1989
Začínají projevy negativních výsledků: zvyšování eroze znečištění povrchových a spodních vod likvidace rozptýlené zeleně porušování mimoprodukčních funkcí krajiny 1975 – skupina nadšenců prosadila přijetí „Pokynů Pokynů pro přípravu a schvalová schvalování pozemkových uprav z hlediska vlivu na krajinné krajinné prostř prostředí“ edí“ 1976 – metodiku „Souhrn pozemkových úprav“ prav“ (SPÚ (SPÚ) 1979 – pokyny k SPÚ
1948 -1989 1976 – 1989 období tzv. koncentrace, kooperace a specializace. Podniky jsou spojovány do nepřirozených gigantů o výměrách až 10.000 ha. Při jejich slučování se prakticky nemůže uplatnit žádná metodika ohlížející se na krajinu, půdu, životní prostředí. Krajina se stává dílem traktoristů, kteří ji přizpůsobují potřebám mechanizace a po vzoru ruských celin. Pokud se někde podařilo souhrnné pozemkové úpravy udělat, pak to byl přínos pro životní prostředí, ochranu půdy a vod.
Země Zemědělství lství v Oleš Olešence po roce 1948 V r. 1952 na základě usnesení strany a vlády o upevnění a
dalším rozvoji JZD provedl Okresní národní výbor Žďár nad Sázavou soupis tzv. Vesnických boháčů V úředním listu č. 72 z 10. června 1952 - 8 hospodářů s výměrou 17,01 - 39,78 ha 1957 – 15. února založení JZD 1959 – několik funkcionářů družstva zatčeno a nepodmíněně odsouzeno k odnětí svobody 1960 – postavena drůbežárna pro 1200 slepic, v JZD 80 členů, hospodaří se na 425 ha
1991 Byl vydán zákon č. 229/1991 Sb. známý jako „zákon o půdě“ a zákon č. 284/1991 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Začínáme znova…
Děkuji Vám za pozornost Ing. Jan Dvorský soukromý ekologický zemědělec
