POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
KAPITOLA 11: SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE III.
LEGENDA
KLÍČOVÉ POJMY • Zdivo kyklopské, kopákové, haklíkové, řádkové, kvádrové, větraná fasáda
CÍLE KAPITOLY • - získání přehledu o druzích kamenného zdiva a dřevěných stěnách
ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY • 5 hodin
11.1. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ NOSNÝCH STĚN A SLOUPŮ 11.1.1.Kamenné stěny Pro zdivo se používají výrobky z kamene dané velikostí a tvaru: • Lomový kámen (nepravidelný tvar, kamenicky neopracovaný)
• Kopáky (přibližný rovnoběžnostěn, hrubě kamenicky opracovaný) • Haklíky (tvaru hranolu určené jen pro obkladové zdivo s hrubým kamenickým opracováním) • Kvádry (pravidelné tvary s opracováním podle potřeby) Kamenné zdivo se zpravidla neomítá a spáry se vyspárují cementovou maltou. Šířka styčné i ložné spáry je 15-40 mm. Podle uspořádání vrstev kamenů a použitého tvaru se kamenné zdivo rozděluje na: •
Lomové zdivo
• Kyklopské zdivo • Kopákové zdivo • Řádkové zdivo • Haklíkové zdivo • Kvádrové zdivo
11.1.1.KAMENNÉ STĚNY Lomové zdivo se používá při menší tloušťce (cca do 600 mm) – střídají se běhouny s vazáky, probíhajícími přes celou tloušťku zdi. V další vrstvě jsou vazáky nad běhouny spodní vrstvy. U tlustších stěn, kde vazáky nezasahují od jednoho líce zdi k druhému, se umisťují tak, že střídavě lícují s protilehlými povrchy a v další řadě se vystřídají. Používá se na zdivo soklů, opěrných stěn, poněvadž je velmi odolné vůči nepříznivým povětrnostním vlivům. U vrstveného zdiva musí být alespoň 2 plochy kamenů rovnoběžné. Větší kameny se při zdění kladou do líce a menšími se vyplňuje střed. Částečně opracované kameny se osazují v rozích, kde se mají vzájemně provazovat alespoň o 80 mm. Po výšce 600 – 1200 mm se má zdivo zarovnat do pokud možno vodorovné spáry. Lomové zdivo
11.1.1.KAMENNÉ STĚNY Kyklopské zdivo se nejčastěji používá na dekorativní účely. Zdivo sestává z vybraného kamene, který má tvar nepravidelných čtyř až osmiúhelníků. Styčné a ložné spáry se opracují na hloubku cca 80 mm a viditelný líc se ponechá neopracovaný.
Kyklopské zdivo (z každého styčníku vycházejí 3 spáry)
11.1.1.KAMENNÉ STĚNY Kopákové zdivo je z částečně opracovaného kamene cca rovnoběžného tvaru. Zdivo z hrubých kopáků má šířku ložných a styčných spár 20 až 40 mm, z čistých kopáků 15 až 20 mm, styčné spáry 10 až 15 mm.
Kopákové zdivo
11.1.1.KAMENNÉ STĚNY Řádkové zdivo je tvořeno z nestejně vysokých vodorovných vrstev. V rámci jedné vrstvy jsou používány kameny stejné výšky.
Haklíkové zdivo se podobá kopákovému, provádí se ale ze štípaných kamenů, nejčastěji z pískovce či opuky. Většinou se z něho zhotovují sokly a pilíře. Kameny jsou buď v hrubém stavu, nebo částečně opracované. Průběžné ložné spáry se při vazbě nedodržují, takže zdivo vypadá velmi zajímavě.
Haklíkové zdivo
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Dřevo jako běžně dostupný levný stavební materiál z obnovitelných zdrojů vykazuje: • Velmi dobré mechanické vlastnosti (pevnost v tlaku i tahu je přibližně stejná) • Tepelně izolační vlastnosti (masivní dřevěná stěna tl. 120 mm odpovídá zdi z plných cihel tloušťky 450 mm) • Snadnou opracovatelnost a působí přírodním vzhledem K jeho nevýhodám patří: • Vysoká nasákavost a schopnost absorpce vzdušné vlhkosti • Možnost napadení biologickými škůdci • Vysoká hořlavost
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Roubené stěny sestávají buď ze zcela hraněných nebo tří či dvoustranně hraněných trámů (popř. půlkuláčů) vodorovně kladených na sebe o tloušťce stěny 150 - 200 mm. Spáry mezi částečně hraněným řezivem se vyplňovaly slaměnými rulíky namočenými v hlíně a zamazávaly se hlínou s plevami. Někdy se spáry překrývaly lištami.
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Roubené stěny
Nároží roubené stěny s napojením na střední stěnu
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Roubené stěny mají v nároží trámy spojené přeplátováním. Pro jejich životnost je důležité jejich důsledné osazení stěny na podezdívku vysokou min. 600 mm nad terén. Ukázka řešení spoje roubené stěny
Roubená stěna sestavená z vnějších fošen a vnitřní dutiny vyplněné sypkou tepelně izolační hmotou (např. keramzitem)
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Celodřevěné stavby s dřevěnou kostrou mohou být provedeny z izolačních dřevovláknitých desek Hofatex
1 Hofafest UD 2 Hofatext TopTherm 3 Hofatex Therm 4 Hofatex Therm DK 5 Hofatex Kombi 6 Hofatext SysTherm IA 7 Hofafest SysTherm
8 Hofatex Therm NK 9 Hofaplat SN 10 Hofatext Basic 11 Hofatext Strongboard 12 Hofafloor 13 Hofaplat Silent
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Zvlhčení vnější dřevěné stěny vlivem vodních srážek může způsobit zatékání do základů.
Příklad špatného (A) a správného (B) přesahu střechy a výšky soklu.
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY
Nesprávné (A) a vhodné konstrukce obkladů vnějších stěn dřevem (B)
11.1.2. DŘEVĚNÉ STĚNY Konstrukční řešení ochrany venkovních stěn vzduchovou vrstvou: (A) Správné řešení: vodorovná spára mezi patkou a stěnou je zakryta (B) Špatné řešení: vnikání vlhkosti do spáry je možné
11.1.3 VRSTVENÉ KONSTRUKCE NOSNÝCH SILIKÁTOVÝCH STĚN Skládané obvodové pláště s kontaktní vrstvou tepelného izolantu, provětrávanou vzduchovou mezerou optimální tloušťky 40 mm a krycí vrstvou snižují tepelné zisky a tím i menší zatížení nosné konstrukce vynuceným přetvořením v důsledku teploty.
Ukázka řešení větrané fasády
11.1.3 VRSTVENÉ KONSTRUKCE NOSNÝCH SILIKÁTOVÝCH STĚN Kontaktní pláště s tepelným izolantem mají tepelnou izolaci (pěnový polystyren, minerální vlna) připevněnou pomocí kotevních talířových hmoždinek, přilepením nebo kombinací obou předchozích způsobů.
Ukázka kontaktního systému zateplení ETICS
LEGENDA STUDIJNÍ MATERIÁLY Základní literatura: • HÁJEK, P. a kol. Konstrukce pozemních staveb 1. Nosné konstrukce I. 3. vyd. Praha: ČVUT, 2007. ISBN 978-80-01-03589-4. • HANÁK, M. Pozemní stavitelství: cvičení I. 6. přeprac. vyd. Praha: ČVUT, 2005. ISBN 80-01-03267-1. Doporučené studijní zdroje: • NESTLE, H. a kol. Moderní stavitelství pro školu i praxi. Praha: Sobotáles, Praha, 2005. ISBN 80-86706-11-7. • LORENZ, K. Nosné konstrukce I. Základy navrhování nosných konstrukcí. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2005. ISBN 80-01-03168-3. • MATOUŠOVÁ, D., SOLAŘ, J., Pozemní stavitelství I. 1. vyd. Ostrava: VŠB TU, 2005. ISBN 80-248-0830-7.
OTÁZKY A ÚKOLY • 1) Jaké znáte druhy kamenného zdiva?
• 2) Nakreslete správné řešení soklu dřevěných stěn.
LEGENDA KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Viz výklad.
Použitá literatura • HÁJEK, P. a kol. Konstrukce pozemních staveb 1. Nosné konstrukce I. 3. vyd. Praha: ČVUT, 2007. ISBN 978-80-01-03589-4. • HANÁK, M. Pozemní stavitelství: cvičení I. 6. přeprac. vyd. Praha: ČVUT, 2005. ISBN 80-01-03267-1. • NESTLE, H. a kol. Moderní stavitelství pro školu i praxi. Praha: Sobotáles, Praha, 2005. ISBN:8086706-11-7. • LORENZ, K. Nosné konstrukce I. Základy navrhování nosných konstrukcí. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2005. ISBN 80-01-03168-3. • MATOUŠOVÁ, D., SOLAŘ, J., Pozemní stavitelství I. 1. vyd. Ostrava: VŠB TU, 2005. ISBN 80-248-08307. • Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc. a Ing. Karel Sedláček, PhD. – skripta Pozemní stavitelství I
