Pozdrav biskupa Františka

ˇ ERVEN C

6/2013

Pozdrav biskupa Frantisˇka Milı´ cˇtena´rˇi Zpravodaje, prˇa´tele´! Ma´me za sebou dvacet let diece´ze a ja´ Va´m chci podeˇkovat za to, zˇe jdeme tuto cestu spolecˇneˇ. Projevujete to svy´m zˇivotem a pracı´ pro diece´zi, jejı´ farnı´ i jina´ spolecˇenstvı´, svy´mi modlitbami za neˇ a trˇeba i jen za´jmem o to, co je v diece´zi nove´ho, tak jak jste se o tom docˇetli na strańkaćh Zpravodaje, ktery´ na´m

tı´mto vynikajıćı´m zpu˚sobem uzˇ po le´ta slouzˇ´ı. Prˇeji Va´m, aby na´m vsˇem zˇivot diece´ze, tedy i na´sˇ spolecˇny´ zˇivot, prˇina´sˇel mnoho radosti a povzbuzenı´. Denneˇ se za celou diece´zi a tedy i za Va´s modlı´m a vyprosˇuji Va´m hojnou Bozˇ´ı pomoc a ochranu na prˇ´ımluvu Panny Marie, Kra´lovny Plzneˇ, a diece´znı´ho patrona blahoslavene´ho Hroznaty. Va´sˇ biskup + Frantisˇek

Pozdrav rˇezenske´ho biskupa Rudolfa Mile´ sestry a bratrˇi z plzenˇske´ diece´ze, gratuluji plzenˇske´ diece´zi a jejı´mu prvnı´mu biskupovi k vy´rocˇ´ı zalozˇenı´ diece´ze 31. kveˇtna 1993, a k zˇive´mu zˇivotu a radosti z vı´ry, kterou jsem jizˇ cˇasto smeˇl u Va´s zazˇ´ıt! Srdecˇne´ blahoprˇańı´ k 20. narozenina´m. Za´rovenˇ Va´m prˇeda´va´m blahoprˇańı´ a pozˇehnańı´ vsˇech obyvatel nasˇ´ı diece´ze. Jizˇ 8. kveˇtna prˇi diece´znı´ pouti jsem smeˇl spolu s Va´mi slavit a vnı´mal jsem jako znamenı´ Prozrˇetelnosti, zˇe letosˇnı´ pout’ — kvu˚li rekonstrukci kla´sˇtera Tepla´ — vedla vy´jimecˇneˇ do Kladrub. Tak jsem se mohl s Vasˇ´ım biskupem, svy´m dlouholety´m prˇ´ıtelem Frantisˇkem Radkovsky´m, znovu setkat uzˇ brzy po sve´m biskupske´m sveˇcenı´, prˇi ktere´m mi prˇed meńeˇ nezˇ sto dny vkla´dal ruce na hlavu. A smeˇl jsem poprve´ jako biskup navsˇtı´vit vlast sve´ matky.

Stavba kla´sˇternı´ho kostela v Kladrubech je spojena s legendou o svate´m Wolfgangovi, me´m velke´m prˇedchu˚dci na biskupske´m ˇ ezneˇ. Rˇ´ıka´ se v nı´, zˇe se Wolfgang stolci v R na sve´ cesteˇ do Prahy v roce 973 zastavil v Kladrubech, aby si odpocˇinul. Do zemeˇ zasadil krˇ´ızˇ a prˇedpoveˇdeˇl, zˇe jednou tam bude sta´t olta´rˇ velke´ho kostela. O tisıć dvacet let pozdeˇji je zalozˇeno plzenˇske´ biskupstvı´. Cha´pu tyto souvislosti jako prˇipomıńku velke´ho u´kolu cı´rkve a vsˇech krˇest’anu˚: jı´t v cˇele smı´rˇenı´ mezi na´rody a prˇipravovat cestu sjednocene´ Evropeˇ. Ha´jit mı´r a porozumeˇnı´ mezi na´rody tam, kde jinı´ propagujı´ konflikty a rozdeˇlenı´. Zveˇstovat evangelium o Bozˇ´ı milosrdne´ la´sce tam, kde se jinı´ sˇpatny´mi zpra´vami necha´vajı´ da´vat do klatby. Budovat mosty tam, kde jinı´ staveˇjı´ hradby. 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Mile´ sestry a bratrˇi z plzenˇske´ diece´ze! ˇ ezneˇ uskutecˇnı´ 99. neˇV prˇ´ısˇtı´m roce se v R mecky´ Katholikentag: od 28. kveˇtna do 1. cˇervna 2014, jsou to dny mezi Nanebevstoupenı´m Pańeˇ a na´sledujıćı´ nedeˇlı´. Katolicke´ dny majı´ v Neˇmecku dlouholetou tradici, konajı´ se jizˇ od roku 1848. Kazˇde´ dva roky (a pokazˇde´ v jine´m meˇsteˇ) se setka´vajı´ katolicke´ skupiny a spolecˇenstvı´ ze vsˇech diece´zı´ a spolkovyćh zemı´, oslavujı´ spolecˇneˇ svoji vı´ru a ukazujı´, kde a jak krˇest’ane´ mohou by´t „solı´ zemeˇ“, t.j. jaky´m zpu˚sobem mohou pozitivneˇ prˇispeˇt k budovańı´ zˇivota spolecˇnosti. Katolicke´ dny 2014 majı´ moto: „S Kristem staveˇt mosty“. V teˇchto dnech chceme slavit svoji spolecˇnou vı´ru. Ale nejen to: prˇedevsˇ´ım se ma´ sı´la nasˇ´ı vı´ry sta´t sveˇtlem k vytva´rˇenı´ spolecˇnosti a budovańı´ svobodne´ a mı´rove´ Evropy. Srdecˇneˇ Va´s zvu v prˇ´ısˇtı´m roce na Katholikentag do Rˇezna. Prˇivezte s sebou Vasˇe osobnı´ zkusˇenosti s vı´rou a Vasˇi historii, ze ktere´ se mu˚zˇeme ucˇit. Velmi si prˇeji, abychom prˇi katolickyćh dnech podnikli take´ pout’spo-

ČERVEN 2013

jenı´ na´rodu˚ prˇi prˇ´ılezˇitosti vy´rocˇ´ı „25 let od otevrˇenı´ hranic“. Vykrocˇme spolecˇneˇ na most a staveˇjme spolecˇneˇ dalsˇ´ı mosty mezi nasˇimi na´rody, mezi generacemi, mezi vı´rou a sveˇtem praće, mezi vı´rou a prˇ´ırodnı´mi veˇdami a tak da´le. K 20. vy´rocˇ´ı plzenˇske´ diece´ze Va´m vsˇem i Vasˇemu biskupovi Frantisˇkovi prˇeji sveˇzˇest mla´dı´ a silnou vı´ru mlade´ cı´rkve. Zdravı´m Va´s slovy aposˇtola Pavla urcˇeny´mi tehdy nove´ cı´rkevnı´ obci v Soluni: „Vzda´va´me dı´ky Bohu za va´s za vsˇecky ( . . . ); prˇed Bohem a Otcem nasˇ´ım si prˇipomıńa´me vasˇi cˇinnou vı´ru, usilovnou la´sku a vytrvalou nadeˇji v nasˇeho Pańa Jezˇ´ısˇe Krista. Vı´me prˇece, bratrˇ´ı Bohem milovanı´, zˇe patrˇ´ıte k vyvoleny´m ( . . . ) vy jste uprostrˇed mnohe´ tı´sneˇ prˇijali slovo vı´ry v radosti Ducha svate´ho.“ (1 Tes 1,2–6) Na prˇ´ımluvu Panny Marie Va´m vyprosˇuji pozˇehnańı´ Trojjedine´ho Boha!

biskup rˇezensky´

Rozhovor s biskupem Frantisˇkem — 2. cˇa´st Jednou z velkyćh starostı´ je, zˇe diece´ze ma´ ma´lo kneˇzˇ´ı a jesˇteˇ meńeˇ opravdovyćh pasty´rˇu˚. Prˇitom se pro nova´ kneˇzˇska´ povolańı´ spoustu veˇcı´ deˇla´, lide´ se modlı´, mluvı´ se o tom, deˇlajı´ se ru˚zna´ setkańı´ . . . ale nedostatek kneˇzˇ´ı tady je. O cˇem to vypovı´da´? Nedostatek nenı´ jen u na´s, nedostatek je na mnoha dalsˇ´ıch mı´stech, i v teˇch tradicˇnıćh krajıćh. Ja´ si vsˇak myslı´m, zˇe proble´m je v tom, zˇe ma´me ma´lo veˇrˇ´ıcıćh a proto ma´me ma´lo kneˇzˇ´ı. Kdybychom jich meˇli vıć, tak by nemeˇli co deˇlat. Vı´m, zˇe tak u´plneˇ to neplatı´, zˇe kneˇz, ktery´ chce pracovat a je aktivnı´, si vzˇdycky praći najde a vyroste kolem neˇj zˇivot. 2

Ale ne vsˇichni kneˇzˇ´ı jsou takovı´, aby aposˇtolsky pracovali a hledali a rostlo to kolem nich. Urcˇiteˇ bychom potrˇebovali mnoho takovyćh, kolem kteryćh ten zˇivot roste, a teˇch by nebylo nikdy dost. Ale k tomu je trˇeba zvla´sˇtnı´ charizma a navıć, my se to musı´me ucˇit. To je porˇa´d nove´ — ucˇit se jak jı´t za lidmi, jak je oslovovat, jak jı´t za teˇmi kterˇ´ı jsou otevrˇenı´ a hledajıćı´. To je hodneˇ du˚lezˇite´ a tento styl praće je potrˇeba a takovyćh kneˇzˇ´ı bude vzˇdycky ma´lo. Na druhou stranu musı´m rˇ´ıct, zˇe mezi teˇmi, kterˇ´ı k na´m prˇicha´zejı´, jsou mnozı´, kterˇ´ı hledajı´ a chteˇjı´ tak pracovat. Naucˇili se ten styl praće, ktery´ je u na´s potrˇebny´.


A teˇch pa´r hochu˚, ktere´ ma´me v semina´rˇi, tak to je taky nadeˇje. Znajı´ nasˇi situaci a veˇdı´, do cˇeho jdou. Velkou bolestı´ ve farnostech je cˇaste´ prˇekla´dańı´ kneˇzˇ´ı. Jsou farnosti, kde za teˇch dvacet let je kneˇz porˇa´d tenty´zˇ a jsou farnosti, kde jsou zmeˇny cˇaste´. Trˇeba Asˇ nebo Stanˇkov, kde se za poslednıćh peˇt let vystrˇ´ıdali 4 kneˇzˇ´ı. Jak to ma´ ta farnost prˇezˇ´ıt? Cˇaste´ prˇekla´dańı´ nenı´ dobre´, ale zrovna v teˇch dvou farnostech to meˇlo sve´ specificke´ du˚vody. Vı´m zˇe pro farnosti je obvykle kazˇde´ prˇekla´dańı´ teˇzˇke´, ale by´va´ dobre´, kdyzˇ se kneˇzˇ´ı strˇ´ıdajı´, a to jak pro neˇ tak i pro farnosti, ovsˇem ne tak cˇasto, ale trˇeba po deseti letech. Nenı´ my´m poteˇsˇenı´m kneˇze strˇ´ıdat a kdyzˇ se to deˇje, tak to by´va´ spı´sˇe v za´vislosti na vneˇjsˇ´ıch okolnostech cˇi na osobnı´ situaci kneˇze. Na podzim 2012 zacˇaly vizitace farnostı´, jsou zvizitovańy dva vikaria´ty. Jaky´ z nich ma´sˇ pocit? Musı´m rˇ´ıci, zˇe deˇlat to tak du˚kladneˇ, je opravdu na´rocˇne´ na cˇas i lidske´ sı´ly. To jsou nejmeńeˇ cˇtyrˇi dny z ty´dne neˇkde ve farnosti, mnoho cˇasu na dalsˇ´ı veˇci nezby´va´, a prˇitom musı´m stihnout i ten beˇzˇny´ program, se vsˇ´ı posˇtou a se vsˇemi u´koly. Je to skutecˇneˇ na´rocˇne´. Ale je to takove´ fina´le; vidı´m to jako velice pozˇehnane´, i tı´m, zˇe to nenı´ jen za´lezˇitost farnosti a veˇrˇ´ıcıćh v kostelıćh, ale zˇe je to i za´lezˇitost verˇejnosti, na´vsˇteˇvy starostu˚, zastupitelstev, na´vsˇteˇva sˇkol, nemocnic, domovu˚ du˚chodcu˚ a dalsˇ´ıch. Neda´vno jsem byl na prˇ´ıklad v Mra´koveˇ v zemeˇdeˇlske´m a obchodnı´m druzˇstvu, mohl jsem videˇt jejich u´silı´ a porozumeˇt jejich starostem. To je vsˇe velice uzˇitecˇne´, nejen pro mne, ale i pro neˇ, najednou vidı´ cı´rkev vıće zblı´zka, pu˚sobı´ to jako povzbuzenı´. Kazˇde´ to setkańı´ je jine´, kazˇdy´ ten starosta nebo zastupitelstvo to pojmou jinak, ale je to hezke´, vzˇdycky je to povzbuzujıćı´.

ČERVEN 2013

Loni 1. prosince se konalo Fo´rum laiku˚, mnozı´ veˇnovali cˇas prˇ´ıpraveˇ (odhadem ve trˇetineˇ farnostı´ se o te´matech diskutovalo). Prˇed dveˇma meˇsıćı´ byli v Acepu a Zpravodaji otisknuty za´veˇry fo´ra a ted’— co da´l, bude se s nimi neˇco deˇlat? Ja´ bych hrozneˇ ra´d. To, co na´m chybı´, je diece´znı´ synoda, ktera´ nebyla uskutecˇneˇna a ktera´ by meˇla by´t. Fo´rum by mohlo by´t takovou prˇ´ıpravou nebo neˇcˇ´ım, co by k nı´ mohlo smeˇrovat. Musı´m se sa´m znova podı´vat na ty za´veˇry a znovu je prostudovat, abych videˇl, jak je pouzˇ´ıt, co s tı´m udeˇlat. Byl bych nerad, aby to sˇlo do ztracena, protozˇe teˇch pokusu˚ uzˇ tady bylo vıć, trˇeba plena´rnı´ sneˇm a dalsˇ´ı. Vzˇdycky jsem z toho meˇl trochu sˇpatny´ pocit plaćnutı´ do vody, z ktere´ho nebylo nic, to je sˇpatne´ a je to sˇkoda, zneuzˇ´ıvat du˚veˇru laiku˚. Jde o to, co udeˇlat, aby to prˇineslo svu˚j efekt. Urcˇiteˇ je potrˇeba, aby tady byla spolupraće kneˇzˇ´ı a laiku˚, aby tady byla vza´jemna´ otevrˇenost prˇi spolupraći. Dalsˇ´ı veˇc je, zˇe je to tak dańo situacı´, ktera´ v cı´rkvi je: prosteˇ hierarchicky´ a demokraticky´ princip jsou dveˇ veˇci, ktere´ se musejı´ vzˇdycky neˇjaky´m zpu˚sobem vza´jemneˇ najı´t. Odpoveˇdnost za farnost ma´ fara´rˇ, to je dane´ kodexem, s tı´m se neda´ nic deˇlat. Na neˇm je, kolik on dovolı´, aby mu laici pomohli ne´st spoluodpoveˇdnost. Ale jak, to je proble´m. Kdyzˇ to jsou ekonomicke´ veˇci, tak tam je povinnost dana´ kodexem, aby ve farnosti byl ekonomicky´ poradnı´ orgań, ale konecˇnou odpoveˇdnost ma´ zase kneˇz. Nakolik mu tu odpoveˇdnost laici mohou pomoci ne´st, na to v cı´rkevnı´m pra´vu podrobneˇ pamatovańo nenı´. Tote´zˇ je to v pastoracˇnı´ radeˇ farnosti, tam ta odpoveˇdnost je snadneˇjsˇ´ı na sdı´lenı´, protozˇe tam, zkra´tka, to nemusı´ mı´t hned drasticke´ du˚sledky — neˇjake´ manko nebo bankrot prˇi sˇpatne´m rozhodovańı´ — ale ty du˚sledky mu˚zˇou by´t jesˇteˇ horsˇ´ı — duchovnı´ — zˇe se farnost umrtvı´ a nedeˇje se nic. Takzˇe si myslı´m, zˇe je to trvaly´ u´kol, 3


kolem ktere´ho obcha´zı´me s ota´zkou, jak to udeˇlat, jak to vyrˇesˇit, abychom laiky mohli co nejvıć zapojit. Aby oni taky cı´tili za mı´stnı´ cı´rkev, za farnost odpoveˇdnost. Veˇrˇ´ım, zˇe se to da´, samozrˇejmeˇ to chce lidi, kterˇ´ı budou schopnı´, obeˇtavı´, a veˇnujı´ tomu hodneˇ sve´ho cˇasu, cozˇ nenı´ nikdy jednoduche´, protozˇe ti co jsou schopnı´ a obeˇtavı´, majı´ vzˇdycky spoustu praće. Mohu rˇ´ıct, na za´kladeˇ vlastnı´ zkusˇenosti z farnosti, zˇe je to obrovsky´ dar a obrovsky´ poklad, kdyzˇ takovı´ lide´ jsou. Du˚lezˇite´ je i to, kdyzˇ se podarˇ´ı neˇjaky´m zpu˚sobem farnost formovat urcˇitou spiritualitou nebo podle velikosti i neˇkolika spiritualitami, prˇ´ıpadneˇ prostrˇednictvı´m duchovnı´ obnovy, se kterou pomu˚zˇe zkusˇeny´ ty´m, ktery´ do farnosti prˇijı´zˇdı´. To pak vzniknou ve farnosti skupiny, ktere´ sluzˇbu pro spolecˇenstvı´ a pro farnost

• Tak jsem ve svyćh cˇtyrˇiacˇtyrˇiceti letech prˇecˇetla celou Bibli. Ne zˇe bych to uzˇ nezkousˇela drˇ´ıv. Nikdy jsem ale nevytrvala azˇ do konce. Azˇ akce „Diece´ze cˇte Bibli“ meˇ prˇivedla k da´vno vytouzˇene´mu vy´sledku. K vytrvalosti azˇ do konce mi hodneˇ poma´halo veˇdomı´, zˇe ve stejnou dobu cˇte Pı´smo sv. tolik jinyćh lidı´. Je to kra´sny´ pocit. Take´ jsem byla ra´da, zˇe jsem mohla cˇ´ıst dlouhe´ pasa´zˇe v celku. Byla jsem zvykla´, zˇe se z Pı´sma bere maly´ kousek a o neˇm se rozjı´ma´. Cˇtenı´ dlouhyćh cˇa´stı´ (neˇktere´ knihy, naprˇ. Judit cˇi Tobia´sˇ jsem prˇecˇetla najednou) mi ale dalo videˇt ru˚zne´ souvislosti. Lı´bilo se mi take´ porˇadı´, ve ktere´m se knihy cˇetly a ktere´ upozornˇovalo na propojenı´ Stare´ho a Nove´ho za´kona. Zkra´tka: Ti, kdo tuto akci vymysleli a realizovali, udeˇlali alesponˇ pro mu˚j zˇivot u´zˇasnou veˇc a jsem jim vdeˇcˇna´. M. Vintrova´ A jak se cˇetlo va´m? Napisˇte na´m o za´zˇitcıćh spojenyćh s vasˇ´ı cˇetbou! Ra´di otiskneme. 4

ČERVEN 2013

nesou jako svoji duchovnı´ orientaci a naplneˇnı´; potom se to deˇla´ mnohem snadneˇji. Pak je mnohem snadneˇjsˇ´ı da´t lidi dohromady, rozdeˇlit u´koly, da´t impulsy. Chce to, jak rˇ´ıka´m, otevrˇene´ho kneˇze, ktery´ sa´m ma´ zkusˇenost (a to bohuzˇel moc neby´va´) se spolecˇenstvı´m, ktery´ je sa´m neˇjak prozˇ´ıval nebo vı´, o co jde, a proto da´ mı´sto teˇm druhy´m. Samozrˇejmeˇ tam, kde je takove´ spolecˇenstvı´ — jedno nebo vıće a farnost je pak spolecˇenstvı´m spolecˇenstvı´, tam je vyhrańo. A k tomu je tedy trˇeba, aby bylo dost veˇrˇ´ıcıćh, kterˇ´ı jsou ochotni da´t svu˚j cˇas a sve´ schopnosti. Protozˇe jinak je to jen plaćnutı´ do vody, kde neˇkde by lide´ ra´di, ale nenı´ tu rezonance s kneˇzem, neˇkde by kneˇz ra´d, ale nenı´ tam rezonance s veˇrˇ´ıcı´mi a je bohuzˇel dost vzaćne´, kdyzˇ se to potka´. Prvnı´ cˇa´st rozhovoru najdete v jubilejnı´m cˇ´ısle Zpravodaje — take´ v te´to oba´lce.

Odpoveˇdi na kveˇtnove´ ota´zky: Jan 14–21 Kapitolou 20 (viz J 20,30–31), kapitola 21 je dodatek, doplnˇujıćı´ Jezˇ´ısˇovo zjevenı´ v Galilei a vysveˇtlenı´ ty´kajıćı´ se u´mrtı´ „milovane´ho ucˇednı´ka“, ktere´ zneklidnilo krˇest’any, podle kteryćh se meˇl docˇkat druhe´ho Kristova prˇ´ıchodu. Zˇalmy 132–150 Jsou to zˇalmy 9, 10, 25, 34, 37, 111, 112, 119 a 145.

V cˇervnu cˇteme: Uvedene´ publikace jsou maly´m vy´beˇrem z mnohy´m knih, z nichzˇ jednu je mozˇno prˇecˇ´ısˇt na zavrsˇenı´ dvoulete´ho programu Diece´ze cˇte Bibli k jubileu sv. Cyrila a Metodeˇje:

? Dei verbum (konstituce II. vatikańske´ho koncilu O Bozˇ´ım zjevenı´)

? Objevovańı´ Bible — Svata´ Pı´sma Izraele ve sveˇtle soucˇasne´ archeologie, (Israel Finkelstein a Neil Asher Silberman. Vysˇehrad 2010)


ČERVEN 2013

? U´vod do Pı´sma sv. St. Za´kona (D. Duka,

I kdybych sˇel po spra´vne´ cesteˇ, nezaleknu se pravdy, vzˇdyt’televize je se mnou. Jejı ´ program a jejı´ anteńa je mi u´teˇchou. ? Mnoho hlasu˚ jedna vı´ra (Felix Porsch, vydal Zvon) — uvedenı´ do Nove´ho za´kona Prostı´ra´ prˇede meˇ stu˚l plny´ hororu˚ prˇed zraky myćh deˇtı´, Mı´sto cita´tu na meˇsıć: hlavu mi vymy´va´ bulva´rem, pocitem blaha Zˇalm 23 po novu prˇete´ka´m. Televize je mu˚j pasty´rˇ, nic nepostra´da´m. Programy jejı´ meˇ prova´zejı´ po vsˇechny vecˇery Da´va´ mi prodle´vat na meˇkke´m gaucˇi, vodı´ meˇ me´ho zˇivota. ke stoka´m plny´m krve. Prˇeby´vat smı´m v jejıćh kana´lech na dlouhe´, Umrtvuje mou dusˇi, vede meˇ po svyćh cestaćh prˇedlouhe´ cˇasy. P. Josef Kolaćˇek SJ. pro blaho reklamy. ke stazˇenı´: http://krystal.op.cz)

Situace, v nichzˇ je vı´ra prozˇ´ıvańa Radost. Vı´ra prozˇ´ıvana´ v radosti vede cˇasto k touze sdeˇlit jak du˚vod radosti, tak prozˇitek vı´ry. Toto prˇańı´ by´va´ ovsˇem u´speˇsˇneˇ splneˇno jen v kontaktu s cˇloveˇkem, ktery´ ma´ za sebou podobnou nebo souzneˇjıćı´ zkusˇenost. Vı´ra prozˇ´ıvana´ v radosti by meˇla ve´st prˇirozeneˇ k projevu˚m vdeˇcˇnosti a k Bozˇ´ı chva´le. Nenı´ ovsˇem dobre´, je-li radost povazˇovańa za jediny´ stav, v neˇmzˇ lze vı´ru prozˇ´ıvat. Pra´veˇ tak mu˚zˇe by´t krˇecˇovite´ azˇ pro vı´ru nebezpecˇne´ zu˚sta´vat v touze a snaze udrzˇovat si pouze radostne´ prozˇ´ıvańı´ vı´ry v dalsˇ´ıch etapaćh zˇivota. Nejistota. Nejistota v zˇivotnıćh situacıćh (nikoliv nejistota jako trvala´ charakteristika osobnosti) mu˚zˇe vyvola´vat potrˇebu vı´ry, mu˚zˇe take´ vı´ru zpochybnˇovat a ohrozˇovat. Jeli pro cˇloveˇka neˇjaka´ za´sadnı´ nejistota novou zkusˇenostı´, mu˚zˇe pro neˇho by´t obtı´zˇne´ vı´ru za takovyćhto okolnostı´ zˇ´ıt. Da´ se rˇ´ıci, zˇe je spı´sˇ trˇeba vı´ru cˇloveˇka, ocitajıćı´ho se v nejistoteˇ, podporovat a upevnˇovat a zˇe nenı´ dobre´ mu pouze nabı´zet vı´ru jako zarucˇeneˇ jiste´ rˇesˇenı´ jeho nejistot. Modlitba. Veˇrˇ´ıcı´ cˇloveˇk si velmi cˇasto klade pouze ota´zku, zda je prˇi modlitbeˇ dostatecˇneˇ soustrˇedeˇny´ a pozorny´, prˇ´ıpadneˇ se

pta´, zda jeho modlitba ma´ zˇa´doucı´ efekt. Nicmeńeˇ za´sadnı´ podmıńkou skutecˇneˇ krˇest’anske´ modlitby je vı´ra, na ktere´ cely´ cˇin modlitby spocˇ´ıva´. Jinak rˇecˇeno, pokud se cˇloveˇk skutecˇneˇ modlı´ (nikoliv jen odrˇ´ıka´va´ modlitby, prˇesveˇdcˇuje Pańa Boha o sve´ pravdeˇ, hleda´ sve´ uspokojenı´), potom realizuje svou vı´ru. Cˇili mluvı´ s Bohem jako s tı´m, ktere´ho mu zjevenı´ prˇedstavuje. Liturgie. Pokud cˇloveˇk neprozˇ´ıva´ liturgii jen jako vneˇjsˇ´ı obrˇad, ale je skutecˇneˇ jejı´m ućˇastnı´kem, cˇili prˇijı´ma´ to, co je Bohem v liturgii darovańo, a odpovı´da´ na to du˚veˇrou a chva´lou, realizuje svou vı´ru. Lze take´ rˇ´ıci, zˇe vı´ra je v liturgii realizovańa a zˇe je take´ ućˇastı´ na liturgii posilovańa. Tato posila vycha´zı´, strucˇneˇ rˇecˇeno ze trˇ´ı zdroju˚: z Bozˇ´ıho slova, z milosti, ktera´ je sva´tostı´ zprostrˇedkovańa a ze sdı´lenı´ vı´ry ve spolecˇenstvı´, ktere´ liturgii slavı´. Mezilidske´ vztahy. Mohou by´t obdarovańı´m, za´teˇzˇ´ı nebo zdrojem konfliktu˚. Obdarovańı´ z lidskyćh vztahu˚ mu˚zˇe vı´ru posilovat a vı´ra take´ umozˇnˇuje neˇktery´m skutecˇnostem v teˇchto vztazıćh porozumeˇt. Ve vı´rˇe lze videˇt v neˇkteryćh okolnostech blizˇnı´ho jako toho, koho mi Bu˚h poslal do zˇivota. Pokud dı´ky vı´rˇe vidı´m sve´ blizˇnı´ jako stvorˇene´ k obrazu a 5


ČERVEN 2013

podobenstvı´ Bozˇ´ımu, vykupovane´ Kristem a milovane´ Bohem, koriguje to me´ hodnocenı´ jejich vlastnostı´ a cˇinu˚ a neumozˇnˇuje mi to blizˇnı´ho tota´lneˇ odsoudit. Odpusˇteˇnı´, ktere´ je v lidskyćh vztazıćh zpravidla nezbytne´, pokud majı´ de´le trvat, mu˚zˇe by´t take´ projevem a prozˇitı´m me´ vı´ry. Jednak mu˚zˇe krˇest’an vycha´zet ze skutecˇnosti, zˇe jemu samotne´mu Bu˚h opakovaneˇ a ochotneˇ odpousˇtı´ a v la´sce Bozˇ´ı, kterou v odpusˇteˇnı´ zakousˇ´ı, mu˚zˇe take´ nacha´zet sı´lu k tomu, aby sa´m odpousˇteˇl. Takto cha´pane´ odpusˇteˇnı´, ktere´ cˇloveˇk od Boha prˇijı´ma´ a ktere´ vu˚cˇi blizˇnı´m uplatnˇuje, mu˚zˇe znamenat velmi podstatny´ a silny´ prozˇitek vı´ry. Zvla´sˇtnı´ za´zˇitky. V beˇhu zˇivota se obcˇas setka´ kazˇdy´ cˇloveˇk s neˇcˇ´ım silneˇ prˇe-

kvapivy´m, neobvykly´m azˇ tajemny´m. Lze k tomu hledat zcela obycˇejna´ vysveˇtlenı´, ktera´ mnohdy take´ zcela dostacˇujı´. Prˇesto jsou neˇktere´ za´zˇitky nevysveˇtlitelne´ nebo je cˇloveˇk vnı´ma´ jako zvla´sˇtnı´ rˇ´ızenı´, zˇe se urcˇita´ veˇc stala pra´veˇ v tuto a ne jinou chvı´li. I kdyzˇ je zde na mı´steˇ velka´ strˇ´ızlivost, abychom „neslysˇeli tra´vu ru˚st“, prˇece je mozˇne´ vnı´mat v rˇadeˇ uda´lostı´ nebo v jejich rˇeteˇzenı´ Bozˇ´ı pu˚sobenı´, na ktere´ cˇloveˇk svou vı´rou odpovı´da´. Protozˇe takove´to cha´pańı´ veˇcı´ za´visı´ na vı´rˇe a na sˇirsˇ´ım pochopenı´ kontextu zˇivota, by´va´ cˇasto takovy´to prozˇitek vı´ry druhe´mu nesdeˇlitelny´ nebo se sta´va´, zˇe ho po sdeˇlenı´ posluchacˇ hodnotı´ jako veˇc zcela obycˇejnou.

20. Ve velike´m chra´mu moravske´m

Skoncˇili v rˇ´ıjnu a o slovo se pomalu hla´sily plı´skanice, de´sˇt’ a snı´h. Na teologa Metodeˇje cˇekal jesˇteˇ prˇeklad neˇkteryćh textu˚ cı´rkevnıćh otcu˚ a pra´vnı´k Metodeˇj dokoncˇil du˚lezˇitou sbı´rku Nomokańon. Na moravske´m u´zemı´ se tak poprve´ objevil cı´rkevnı´ za´konı´k, jehozˇ za´kladem je byzantsky´ za´konı´k patriarchy Konstantinopole Jana Scholastika ze 6. stoletı´, ale mnohe´ bylo upraveno pra´veˇ pro potrˇeby moravske´ rˇ´ısˇe. Ta tedy meˇla jak cı´rkevnı´, tak i sveˇtsky´ za´konı´k — Zakon sudnyj ljudem — ktery´ byl Rostislavem schva´len jizˇ drˇ´ıve. Na pocˇa´tku r. 885 byl arcibiskup jizˇ znacˇneˇ zesla´bly´. Nejen on, ale i jeho nejblizˇsˇ´ı prˇemy´sˇleli, co bude da´l. Viching, i kdyzˇ pomocny´ biskup, byl Metodeˇjem exkomunikovań hned po obdrzˇenı´ dopisu od papezˇe Jana VIII., te- Cyril a Metodeˇj, ikona dy jesˇteˇ prˇed cestou do bulharsky´ kostel, Rˇ´ım

„Pro mnohe´ jine´ veˇci zanedbali jsme prˇeklad Pı´sma svate´ho!“ rˇekl po na´vratu z Byzance arcibiskup svy´m nejblizˇsˇ´ım. Prˇed vlastnı´ pracı´ nejprve shroma´zˇdil sve´ pozna´mky, ktere´ udeˇlali jesˇteˇ s Cyrilem. Byly mu nynı´ dobry´m pomocnı´kem.

Cyril a Matodeˇj prˇekla´dajı´ Pı´smo sv., miniatura, Poveˇst’ vremennych let, Radzivilovsky´ letopis, 15.st.

Praće na prˇekladu postupovala rychle i proto, zˇe Metodeˇj vyuzˇil dvou skoropiscu˚, kterˇ´ı zaznamena´vali jeho prˇeklad technikou teˇsnopisu, kterou drˇ´ıve na Moraveˇ rozvinuli. Za osm meˇsıću˚ byl hotov prˇeklad staroza´konnıćh knih kromeˇ dvou knih Makabejskyćh. 6

Alesˇ Opatrny´, prˇevzato z www.vira.cz


Byzance. Odesˇel patrneˇ ke kra´li Arnulfovi, v jehozˇ sluzˇbaćh vlastneˇ vzˇdycky byl. Metodeˇj vsˇak nemohl zabrańit jeho na´vratu. Svatopluk se rozhodl vzda´t hold neˇmecke´mu cı´sarˇi Karlu III. zvane´mu Tlusty´, ktery´ se v te´mzˇe roce stal, kromeˇ jine´ho, i kra´lem za´padofrancke´ rˇ´ısˇe, a Viching se s nı´m vra´til na Moravu.

Jezˇ´ısˇ, Cyril a Metodeˇj a zˇaći (Sedmipocˇetnıći), mozaika, Sofie (Sedmipocˇetnıći: Cyril, Metodeˇj, Gorazd, Kliment Ochridsky´, Naum, Sa´va, Angela´r)

Ti nejblizˇsˇ´ı z arcibiskupova okolı´, pozdeˇji nazy´vańi Sedmipocˇetnıći se spolu s ostatnı´mi kneˇzˇ´ımi obra´tili na Metodeˇje se zˇa´dostı´, kdo by se meˇl sta´t jeho na´stupcem. A Metodeˇj uka´zal jim na jednoho ze svyćh spolehlivyćh ucˇednı´ku˚. Jmenoval se Gorazd. „Je to muzˇ svobodny´ a z vasˇ´ı zemeˇ, dobrˇe obeznaly´ v latinskyćh knihaćh a zbozˇny´.“ Metodeˇj sa´m Gorazda za biskupa neustanovil, protozˇe by tak prˇestoupil platna´ cı´rkevnı´ narˇ´ızenı´ a to i ta, ktera´ vteˇlil do Nomokańonu. Proces jmenovańı´ meˇl by´t dokoncˇen u papezˇe, ale uda´losti se vydaly jiny´m smeˇrem.

ČERVEN 2013

Na Kveˇtnou nedeˇli roku 885 uzˇ Metodeˇj zesla´bl natolik, zˇe kdyzˇ ho dovedli do chra´mu, pozˇehnal cı´sarˇi, knı´zˇeti, shroma´zˇdeˇne´mu duchovenstvu i veˇrˇ´ıcı´m a opeˇt ulehl. Acˇ sa´m nebo spolu s bratrem Cyrilem podnikl nejednu cestu, prˇece jen ta, na kterou ho pozval Pań, byla tou nekra´sneˇjsˇ´ı v jeho zˇivoteˇ. Nebesˇt’ane´ zapeˇli slavny´ chvalozpeˇv a v brańeˇ nebeske´ho kra´lovstvı´ ho vı´tali otec, matka, sourozenci i bratr Cyril. Psal se sˇesty´ duben roku 885. Smrt arcibiskupa na chvı´li sjednotila neˇmecke´ i slovanske´ duchovnı´, kterˇ´ı slouzˇili pohrˇebnı´ obrˇady latinsky, z ućty k Metodeˇjoveˇ domovske´ vlasti rˇecky a v duchu jeho zˇivotnı´ho dı´la slovansky. Obrovsky´ za´stup lidı´ se svıćemi v rukou a smutkem v srdci se prˇisˇel rozloucˇit se Sv. Gorazd, zna´mka svy´m metropolitou, Slovensko, 2010 ktery´ byl ulozˇen do katedra´lnı´ho chra´mu. V pozdeˇjsˇ´ıch starosloveˇnskyćh zpra´vaćh cˇteme: „Lezˇ´ı ve velike´m chra´mu moravske´m po leve´ straneˇ ve steˇneˇ za olta´rˇem svate´ Bohorodicˇky.“ Toto mı´sto se vsˇak i prˇes dlouhodobe´ u´silı´ archeologu˚ nepodarˇilo dodnes prˇesneˇ urcˇit. Kra´tce po pohrˇbu a se Svatoplukovy´m svolenı´m vypravil se Viching do Rˇ´ıma, aby „urovnal vztahy“. Petr Mecl

Charitnı´ pecˇovatelskou sluzˇbu Meˇstske´ charity Plzenˇ Kazˇde´ rańo, ani ta vı´kendova´ nevyjı´maje, vyra´zˇejı´ pecˇovatelky Meˇstske´ charity Plzenˇ z centra´ly v Polednı´ ulici za svy´mi klienty, aby jim pomohly s potrˇebny´mi u´kony, posta-

raly se o neˇ ve sta´rˇ´ı a nemoci a take´ prˇ´ıpadneˇ alesponˇ na chvı´li rozpty´lily jejich samotu. Na mnoha mı´stech jsou netrpeˇliveˇ ocˇeka´vańy a vyhlı´zˇeny jako sveˇtly´ bod dlouhe´ho dne, jako 7


pomocna´ ruka v situacıćh, kdy vlastnı´ sı´ly nestacˇ´ı. Tyto zˇeny musı´ by´t vybaveny obrovskou da´vkou empatie i fyzicke´ zdatnosti. Neˇkdy se jim dostane odmeˇny v podobeˇ projevene´ho vdeˇku od klientu˚, neˇkdy take´ ne. Bohuzˇel se jim ale v soucˇasne´ situaci, kterou nastavila socia´lnı´ politika tohoto sta´tu, v zˇa´dne´m prˇ´ıpadeˇ nedostane za jejich praći odpovı´dajıćı´ho ohodnocenı´ financˇnı´ho. Vsˇestranna´ sluzˇba teˇm, kdo ji potrˇebujı´ Na letaćˇku pecˇovatelske´ sluzˇby se docˇteme, zˇe jejı´m poslańı´m je zabezpecˇit uzˇivatelu˚m praktickou bio–psycho–socio– spiritua´lnı´ pomoc pro setrvańı´ v jejich prˇirozene´m prostrˇedı´. Znı´ to trochu slozˇiteˇ, ale jak mi vysveˇtluje vedoucı´ pecˇovatelske´ sluzˇby Meˇstske´ charity Plzenˇ Mgr. Ivana Frankova´, je to vlastneˇ proste´ a za´rovenˇ vsˇeobsazˇne´. „Nasˇe sluzˇby jsou komplexnı´, to znamena´, zˇe se postara´me o klienta po strańce teˇlesne´, psychicke´, socia´lnı´ i duchovnı´. Pecˇovatelky jsou vsˇestranne´ osobnosti, nelze na neˇ pohlı´zˇet jen jako na uklı´zecˇku cˇi naopak jen jako na spolecˇnici. Jsou plneˇ kvalifikovane´, i v prvnı´ pomoci, procha´zejı´ pravidelny´m vzdeˇla´vańı´m.“ Pecˇovatelska´ sluzˇba je urcˇena lidem, kterˇ´ı se ocitli v neprˇ´ıznive´ socia´lnı´ situaci, kdy nejsou schopni se sami o sebe postarat. Zejmeńa seniorˇi, chronicky teˇzˇce nemocnı´, osoby s teˇlesny´m cˇi psychicky´m postizˇenı´m, ale i trˇeba rodiny s deˇtmi, jejichzˇ situace vyzˇaduje pomoc jine´ osoby. Sluzˇba pecˇovatelek napoma´ha´ tomu, aby tito lide´ mohli zu˚stat ve sve´m prˇirozene´m domaćı´m prostrˇedı´, na ktere´ jsou zvyklı´, a nemuseli se uchylovat do zarˇ´ızenı´ typu lećˇeben dlouhodobeˇ nemocnyćh a podobneˇ. Pecˇovatelky jsou schopne´ zajistit jim vsˇe od prˇevlecˇenı´ postele azˇ po na´vsˇteˇvu duchovnı´ho, bude-li si ji klient prˇa´t. Co vsˇechno lze zajistit? Co vsˇechno takova´ charitnı´ pecˇovatelska´ sluzˇba zajisˇt’uje v praxi? Mezi nejcˇasteˇjsˇ´ı a 8

ČERVEN 2013

nejvıće zˇa´dane´ u´kony patrˇ´ı dona´sˇka jı´dla, prˇedevsˇ´ım teplyćh obeˇdu˚, pomoc prˇi osobnı´ hygieneˇ a prˇi poda´vańı´ jı´dla a pitı´, na´kupy, du˚lezˇite´ pochu˚zky, u´drzˇba domaćnosti, doprovod k le´karˇi cˇi na vycha´zku. „V pećˇi spolupracujeme s dalsˇ´ımi dveˇma typy sluzˇeb, ktere´ Meˇstska´ charita Plzenˇ zajisˇt’uje, a sice s osˇetrˇovatelskou sluzˇbou a osobnı´ asistencı´,“ vysveˇtluje Ivana Frankova´. „Osˇetrˇovatelky jsou zdravotnı´ sestry, ktere´ prova´deˇjı´ naprˇ. prˇevazy, aplikujı´ injekce, prˇipravujı´ le´ky. Pecˇovatelky toto ze za´kona deˇlat nemohou, ale mohou trˇeba poda´vat klientu˚m le´ky, ktere´ osˇetrˇovatelky prˇipravı´. Asistencˇnı´ sluzˇbu si naopak koordinuje klient, podle jeho prˇańı´ ho asistent cˇi asistentka doprovodı´ naprˇ. na kulturnı´ akce, na u´rˇady a jine´ pochu˚zky, je tu mozˇnost i hlı´dańı´ klienta, u neˇhozˇ hrozı´ zaćhvaty a jine´ zdravotnı´ komplikace, poskytovańı´ spolecˇnosti, cˇetba. Kombinace vsˇech teˇchto trˇ´ı typu˚ sluzˇeb se uplatnˇuje prˇedevsˇ´ım u lezˇ´ıcıćh klientu˚.“ Zmıńeˇne´ sluzˇby poskytuje Meˇstska´ charita Plzenˇ na cele´m u´zemı´ meˇsta Plzenˇ a v obcıćh Dy´sˇina a Trˇemosˇna´. V prˇ´ıpadeˇ za´jmu o sluzˇby je mozˇne´ obra´tit se prˇ´ımo na Meˇstskou charitu Plzenˇ, prˇ´ıpadneˇ na socia´lnı´ pracovnice ve zdravotnickyćh zarˇ´ızenıćh, odkud je potencia´lnı´ klient propousˇteˇn. A co v prˇ´ıpadeˇ, kdy cˇloveˇk potrˇebujıćı´ tyto sluzˇby bydlı´ v jine´ lokaliteˇ? „Pak je trˇeba obra´tit se na prˇ´ıslusˇny´ meˇstsky´ cˇi obecnı´ u´rˇad, ty majı´ ze za´kona povinnost sluzˇby pro lidi ve sve´m regionu zajistit,“ doporucˇuje Ivana Frankova´. Nemu˚zˇe to deˇlat kazˇdy´ a uzˇ vu˚bec ne pro penı´ze Doposud byla rˇecˇ prˇedevsˇ´ım o fyzicke´m zajisˇteˇnı´ klientu˚ ze strany charitnı´ pecˇovatelske´ sluzˇby. Ovsˇem klienti veˇtsˇinou pozˇadujı´ urcˇite´ psychicke´ i duchovnı´ doprova´zenı´ a pecˇovatelka ze sve´ strany take´ musı´ hodneˇ psychicky investovat.


„Pecˇovatelka musı´ ke kazˇde´mu klientovi prˇistupovat s respektem a ućtou a ke kazˇde´mu individua´lneˇ. Za´rovenˇ musı´ respektovat jeho na´zor a soukromı´ a vycha´zet z jeho za´kladnıćh prˇańı´ a aktua´lnıćh potrˇeb. Take´ musı´ by´t v kontaktu a spolupracovat s rodinou klienta, pokud tato existuje,“ vypocˇ´ıta´va´ magistra Frankova´ a ja´ naby´va´m dojmu, zˇe takova´ spra´vna´ pecˇovatelka by nejspı´sˇ meˇla by´t kombinacı´ andeˇla, zkusˇene´ psychoterapeutky a zdatne´ atletky s dobrou fyzicˇkou. „Vidı´te, a podle za´kona o socia´lnıćh sluzˇbaćh na toto mı´sto u´dajneˇ stacˇ´ı cˇloveˇk s ukoncˇeny´m za´kladnı´m vzdeˇlańı´m a na´sledny´m kurzem,“ konstatuje s opra´vneˇny´m rozhorˇcˇenı´m Ivana Frankova´ a doda´va´: „My ovsˇem deˇla´me vy´beˇr. Mnohdy ma´me i dost za´jemcu˚, ale nikoho nevybereme, ne kazˇdy´ je k takove´to praći vhodny´ cˇi je jı´ schopen. V nasˇem ty´mu jsou i strˇedosˇkolacˇky nebo bakala´rˇky a klademe velky´ du˚raz na u´rovenˇ prˇ´ıstupu ke klientu˚m.“ Troufnete si odhadnout, za kolik peneˇz pracuje takova´ pecˇovatelka? V zimeˇ, v le´teˇ, bez na´roku na auto, to ma´ jen rozva´zˇkova´ sluzˇba jı´del. Denneˇ kolem deseti klientu˚ ru˚znyćh na´roku˚ a povah, cˇasto na´kupy do vysˇsˇ´ıch pater bez vy´tahu, u´klid, pra´dlo, k tomu vı´kendove´ a odpolednı´ sluzˇby. Nebudu va´s napıńat — je to dle tarifu˚ 11 000 Kcˇ hrube´ho platu. Tak urcˇili nasˇi legislativnı´ cˇinitele´, kdyzˇ sˇkatulkovali platy pracovnı´ku˚ v socia´lnıćh sluzˇbaćh do tabulek. Zacˇarovany´ kruh A jesˇteˇ chvilku o peneˇzıćh. Jak jsou vlastneˇ financovańy vsˇechny vy´sˇe zminˇovane´ sluzˇby ze strany klientu˚? Ivana Frankova´ odpovı´da´: „Osˇetrˇovatelskou sluzˇbu na vyzˇa´dańı´ le´karˇe platı´ zdravotnı´ pojisˇt’ovny. Vesˇkere´ u´kony pecˇovatelske´ sluzˇby a osobnı´ asistence hradı´ klient z prˇ´ıspeˇvku na pećˇi.“ Pokud mu ten ovsˇem nenı´ prˇiznań, platı´ z du˚chodu. Pokud ma´ prˇ´ıspeˇvek 1. stupneˇ, ktery´ cˇinı´ 800 Kcˇ meˇsıćˇneˇ, moc toho take´ nepokryje. Navıć prˇ´ıspeˇvky na

ČERVEN 2013

pećˇi byly v neda´vne´ dobeˇ snı´zˇeny, u´hrady za sluzˇby naopak navy´sˇeny. „Tak vznika´ zacˇarovany´ kruh. Zvy´sˇ´ı se ceny sluzˇeb, ale lide´ jich pak vyuzˇ´ıvajı´ meńeˇ, takzˇe klientu˚ uby´va´, tudı´zˇ sluzˇby si na sebe meńeˇ vydeˇlajı´ a budou zase drazˇsˇ´ı, prˇitom vzroste pocˇet potrˇebnyćh, kterˇ´ı si sluzˇby nemohou dovolit,“ formuluje na´zor mnoha zkusˇenyćh charitnıćh pracovnı´ku˚ Ivana Frankova´. „My se ze vsˇech sil snazˇ´ıme, aby nasˇe pećˇe byla co nejkvalitneˇjsˇ´ı. Ma´me opravdu kvalitnı´ ty´m, o cˇemzˇ sveˇdcˇ´ı i mnozˇstvı´ spokojenyćh klientu˚ a zˇa´dne´ stı´zˇnosti. Ale klacky pod nohy na´m ha´zejı´ okolnosti, ktere´ neovlivnı´me.“ Za´meˇna panı´ Nova´kove´ Jednou z prˇednostı´ pecˇovatelske´ho povolańı´ je, zˇe prˇi neˇm cˇloveˇk pozna´ spoustu lidı´ a hodneˇ se toho od nich dozvı´ a naucˇ´ı. A prˇi vsˇ´ı te´ nelehke´ sluzˇbeˇ se deˇjı´ i vesele´ veˇci. Vedoucı´ Ivana Frankova´ vzpomıńa´, jak neda´vno po zaucˇenı´ poslala poprve´ do „tereńu“ novou pecˇovatelku. „Dostala rozpis, adresy, klıćˇe a vydala se do sve´ho obvodu na Skvrnˇany za klienty. Druhy´ den volala panı´, zˇe za jejı´ maminkou pry´ prˇisˇla jaka´si slecˇna z Charity, chteˇla ji vykoupat a uklidit byt, prˇitom maminka si nic takove´ho neobjednala, takzˇe si nakonec jen povı´daly. Bylo mi to divne´, tak jsem vsˇe prˇezkoumala a spolecˇneˇ s novopecˇenou pecˇovatelkou jsme zjistily, zˇe ona sice meˇla v rozpisu panı´ — rˇ´ıkejme jı´ trˇeba Nova´kova´ — z cˇ´ısla sedm, ale sˇpatneˇ se podı´vala a zazvonila na panı´ stejne´ho jmeńa z vedlejsˇ´ıho vchodu, ktera´ jı´ otevrˇela. Trochu mi zatrnulo, kdyzˇ jsem si uveˇdomila, zˇe ona ne’ spra´vna´ panı´ Nova´kova´‘ tak du˚veˇrˇiveˇ pustila nasˇi pracovnici do bytu. Vzˇdyt’ vu˚bec neveˇdeˇla, o koho jde. Dalsˇ´ı den tato panı´ zavolala osobneˇ s tı´m, zˇe jı´ nasˇe pecˇovatelka byla moc sympaticka´ a zˇe by si chteˇla u na´s objednat pecˇovatelskou sluzˇbu. A tak jsme zı´skali novou klientku . . . “ Alena Ourˇednı´kova´ 9


ČERVEN 2013

Kostely a kaple sv. Jana Nepomucke´ho ve vikaria´tu Klatovy — 1. cˇa´st Klatovsky´ vikaria´t postra´da´ kostely zasveˇcenı´ nasˇemu na´rodnı´mu sveˇtci. Ale ma´ peˇt veˇtsˇ´ıch kaplı´, drˇ´ıve zvanyćh mesˇnıćh a dalsˇ´ıch peˇt malyćh, na´vesnıćh. Nejstarsˇ´ı z nich je v Cˇervene´m Porˇicˇ´ı naproti za´mku. Byla postavena Ama´liı´ Eleonorou, hrabeˇnkou z Hauben v roce 1713. Jedna´ se o cˇtverhranny´ hranol s polokruhovou apsidou a dveˇma kaplemi, z nichzˇ jedna ma´ patrovou oratorˇ. Uvnitrˇ je vyzdobena sˇtukovy´mi motivy a na olta´rˇi stojı´ sochy sveˇtcu˚ se srdci v rukou. Zajı´mave´ je zasveˇcenı´ — sv. Janu Nepomucke´mu a Kristovu srdci. Druhe´ zasveˇcenı´ prˇedbeˇhlo oficia´lnı´ potvrzenı´ kultu Srdce Jezˇ´ısˇova v roce 1856 a je zrˇejmeˇ vyja´drˇenı´m duchovnı´ho tı´hnutı´ zakladatelky kaple. Ale i zasveˇcenı´ sv. Janu Nepomucke´mu prˇisˇlo jesˇteˇ prˇed jeho svatorˇecˇenı´m. Kaple v Mileticıćh nepochybneˇ patrˇ´ı ke skvostu˚m baroknı´ho stavitelstvı´ na Klatovsku. Stojı´ uprostrˇed na´vsi, naproti dnes neexistujıćı´ho za´mku. Byla postavena v roce 1766 rytı´rˇem Josefem Vaćlavem z Lustenegu. Kaple, zbudovana´ nezna´my´m stavitelem, se mu˚zˇe jevit trochu vy´strˇednı´ bohaty´m tvarovańı´m svyćh fasa´d. Uvnitrˇ jsou origina´lneˇ tvarovane´ drobne´ rohove´ empory a olta´rˇ se sochou klecˇ´ıcı´ho sv. Jana Nepomucke´ho. V Jezˇoveˇ stojı´ jednoducha´ kaple, postavena´ obcı´ a hrabeˇtem Janem Kolovratem Krakovsky´m neˇkdy prˇed polovinou 19. stoletı´. Jejı´m slohem je empı´r a jedna´ se o stavbu s obde´lnou lodı´ a polokruhovou apsidou. Uvnitrˇ je kruchta a drˇeveˇny´ ilusivneˇ malovany´ olta´rˇnı´ reta´bul s rokokovy´mi sochami. Zajı´mavy´ rodny´ list ma´ kaple sv. Jana Nepomucke´ho v Tajanoveˇ. Mı´stnı´ roda´k a genera´lnı´ vika´rˇ prazˇske´ arcidiece´ze Jan Nepomuk Sedla´k (1854–1930), sveˇtıćı´ biskup prazˇsky´, byl uzna´vany´m mecena´sˇem. Pro svou 10

rodnou ves porˇ´ıdil sochu sv. Jana od socharˇe Cˇenka Vosmı´ka (1912) a sˇkolnı´ budovu (1908), ozdobenou na fasa´deˇ mnoha didakticky´mi cita´ty. A prˇedtı´m nechal vybudovat i mesˇnı´ kapli v novoromańske´m slohu. Autora nezna´m, ale byla postavena s velkou pećˇ´ı i v detailech podle klasicke´ho hmotove´ho sche´matu — obde´lna´ lod’, apsida a veˇzˇ v pru˚cˇelı´. Drobna´ stavba pu˚sobı´ sympaticky a je na nı´ cı´tit, zˇe vznikla v dobeˇ, kdy vla´dla secese.

Ra´d bych tento dı´l ukoncˇil stavbou, ktera´ je jizˇ zrˇ´ıceninou. Velka´ kaple sv. Jana Nepomucke´ho u Tyńce byla postavena v roce 1730 na kopci protilehle´m vesnici a za´mku hrabat Kolovratu˚ Krakovskyćh. Zvenku cˇtverhranna´ stavba je uvnitrˇ krˇ´ızˇove´ho pu˚dorysu, pu˚vodneˇ s emporami, ktere´ obı´haly cely´ prostor. Byla zrusˇena za Josefa II. a od te´ doby nebyla udrzˇovana´. Prˇesto je neuveˇrˇitelne´, zˇe jsou dodnes zachovańy architektonicke´ detaily i omı´tky — po vıće, jak dvou stech letech! Kamenne´ prvky, jako osteˇnı´ dverˇ´ı a oken, byly uzˇ da´vno vyla´mańy. Cesta ke kapli zacˇ´ına´ u loretańske´


ČERVEN 2013

ˇ ervene´ Porˇ´ıcˇı´ C

Miletice

Jezˇovy

Tajanov 11


chy´sˇe, jedne´ ze cˇtyrˇ, ktere´ se v nasˇ´ı diece´zi zachovaly. Beˇhem sve´ho studia kostelu˚ a kaplı´ sv. Jana Nepomucke´ho pro Diece´znı´ zpravodaj jsem poznal vıće teˇchto staveb, nezˇ uva´deˇl Katalog diece´ze i soupisy pama´tek. Mnohdy je zapsańo, zˇe se jedna´ o kapli „nezna´me´ho zasveˇcenı´ “. Veˇrˇ´ım, zˇe jesˇteˇ dnes je mi mnoho svatojańskyćh staveb utajeno. Podoty´ka´m, zˇe

ČERVEN 2013

popisuji stavby, do kteryćh se da´ vstoupit a na olta´rˇi slavit bohosluzˇbu, tedy ne o vy´klenkove´ kaple. Nicmeńeˇ, od zacˇa´tku letosˇnı´ho seria´lu se zvy´sˇil pocˇet mnou registrovanyćh svatostańku˚, zasveˇcenyćh sv. Janu Nepomucke´mu o 50 procent. Proto si budu va´zˇit, dozvı´m-li se od cˇtena´rˇu˚ o dalsˇ´ıch, ktere´ unikajı´ me´mu poznańı´. Ra´d jim veˇnuji poslednı´ dı´l. Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, prˇispeˇjte i vy k zaćhraneˇ kneˇzˇskyćh povolańı´ v misiıćh! Papezˇske´ misijnı´ dı´lo sv. Petra aposˇtola (SPA). Prˇestozˇe pocˇet povolańı´ v misijnıćh zemıćh v poslednı´ dobeˇ velmi vzrostl, vzrostla jesˇteˇ vıće potrˇeba kneˇzˇ´ı. Kvu˚li nedostatku financˇnıćh prostrˇedku˚ nenı´ mozˇne´ vsˇechny za´jemce do mı´stnıćh semina´rˇu˚ prˇijmout, a tak rˇada povolańı´ musı´ by´t s lı´tostı´ odmı´tańa. Nasˇimi dary z CˇR se letos soustrˇedı´me na podporu studia te´meˇrˇ 300 bohoslovcu˚ ze semina´rˇu˚ v Zambii, na Srı´ Lance a v Papui–Nove´ Guineji. V peˇti dalsˇ´ıch semina´rˇ´ıch na Sˇalamounovyćh ostrovech, v Albańii a v zemıćh, ktere´ jizˇ byly zmıńeˇny, poma´ha´me pokry´t nutne´ opravy, na´kup potrˇebnyćh veˇcı´ a cestovnı´ vy´daje. Samotnı´ bohoslovci se podı´lejı´ na zajisˇteˇnı´ chodu semina´rˇe svou vlastnı´ pracı´ a sve´ da´rce prova´zejı´ modlitbou. I na Va´s za´lezˇ´ı, kolik bude kneˇzˇ´ı v misiıćh! Podporujte konkre´tnı´ bohoslovce v misiıćh modlitbou a financˇnı´m darem. Da´rci mohou

by´t jednotlivci, rodiny, spolecˇenstvı´ i farnosti. Rocˇnı´ cˇa´stka na seminaristu je 15.000 Kcˇ. Nemusı´te prˇispı´vat celou cˇa´stkou. Kdo veˇnuje 15.000 Kcˇ, bude moci dostat jmeńo, fotku a dalsˇ´ı informace o konkre´tnı´m bohoslovci, se ktery´m bude mı´t mozˇnost by´t v kontaktu. V tomto prˇ´ıpadeˇ kontaktujte prˇed odeslańı´m daru Na´rodnı´ kancela´rˇ PMD. Bohoslovci majı´ svobodu, aby v prˇ´ıpadeˇ vlastnı´ho rozhodnutı´ ve studiu nepokracˇovali. Chceme jim nechat svobodu, aby sˇli tam, kam je Bu˚h vola´. Pokud neˇkdo semina´rˇ opustı´, mu˚zˇe zı´skane´ zkusˇenosti vyuzˇ´ıt naprˇ. na pomoc mı´stnı´ cı´rkvi. K na´rodu jine´ rasy, jazyka, zvyku˚, kultury, potrˇeb a tuzˇeb mnohem snadneˇji prˇistupuje jejich vlastnı´ cˇloveˇk nezˇli cizı´ misiona´rˇ. Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, [email protected], 608 976 598

• Misijnı´ u´mysl na meˇsıć cˇerven: Aby tam, kde vzru˚sta´ vliv sekularizace, doka´zala krˇest’anska´ spolecˇenstvı´ ućˇinneˇ podporovat novou evangelizaci.

u M. La´znı´. Start nasˇeho putovańı´ byl jizˇ za kra´sne´ho rańa, kdy jsme byli ze srdce ra´di, Na diece´znı´ pout’ jsme se vydali uzˇ den prˇe- zˇe se nevyplnila ocˇeka´vańı´ meteorologu˚ — a dem a jako skutecˇnı´ poutnıći — peˇsˇky z Plane´ sice de´sˇt’ s obcˇasny´mi bourˇkami. Krok strˇ´ı-

• Nasˇe peˇsˇ´ı pout’do Kladrub

12


ČERVEN 2013

dal krok a jizˇ byly za na´mi prvnı´ obce, Brod nad Tichou a Pavlovice. Nezastavila na´s ani rˇeka Mzˇe, kterou jsme museli neˇkolikra´t prˇebrodit, ani ska´ly, ktere´ jsme museli prˇele´zt. O neˇkolik hodin pozdeˇji se objevil na obzoru prˇekvapiveˇ kra´sny´ Svojsˇ´ın, kde jsme chvilku rozjı´mali duchovneˇ i sveˇtsky, tedy u kra´sne´ho romańske´ho kostela svatyćh Petra a Pavla a pote´ v mı´stnı´ hospodeˇ (ktera´ byla patrneˇ zasveˇcena Gambrinusu). Mysleli jsme si, zˇe uzˇ ma´me vyhrańo, ovsˇem opak byl pravdou, nebot’jsme teˇsneˇ prˇed cı´lem zabloudili, cozˇ na´s sta´lo 10 km navıć a take´ pozdnı´ prˇ´ıchod na domluveny´ sraz s DCM. Za neˇkolik hodin tma zahalila krajinu a my po moudryćh i meńeˇ moudryćh radaćh mı´stnıćh domorodcu˚ a prˇes vesˇkerou bolest nohou konecˇneˇ dorazili do cı´le, ktery´m byla za´kladnı´ sˇkola v Kladrubech. Ovsˇem dozvonit se na neˇkoho se zda´l by´t nerˇesˇitelny´ proble´m a tak jsme se zacˇali smirˇovat s mysˇlenkou spanı´ pod sˇira´kem. Nakonec na´s nenapadlo nic jine´ho nezˇ jı´t ke kostelu, kde jsme na´hodou potkali mı´stnı´ho pana fara´rˇe, ktery´ na´m sdeˇlil, zˇe mla´dezˇnıći dorazı´ za chvilku na modlitbu. A tak k nasˇemu shledańı´ dosˇlo symbolicky — v kostele. Po adoraci a prˇedna´sˇce jsme ulehli do spaca´ku˚.

na´s kdosi chytil za ramena a hle, v kneˇzˇske´m rouchu tu byl na´sˇ vzˇdy vesely´ a radostny´ Ja´Sˇa. Zrovna se chystal ke sluzˇbeˇ sva´tosti smı´rˇenı´, a tak jsme se pozdravili a prohodili pa´r slov. Pote´ na´sledovala msˇe, ktera´ byla vskutku dlouha´ — urcˇiteˇ delsˇ´ı, nezˇ co jsme zvyklı´. Chra´mem se linul na´dherny´ peˇvecky´ projev sboru, ktery´ snad v kazˇde´m musel zanechat urcˇity´ otisk jeho kra´sy. Dokonce i slunce zacˇalo prosvı´tat okny, a tak se zdejsˇ´ı atmosfe´ra zacˇala sta´vat jaksi ryze cˇistou a neskonale kra´snou. Kdyzˇ dosˇlo na svate´ prˇijı´mańı´, neumeˇli jsme si moc prˇedstavit, jak bude v tak hojne´m pocˇtu veˇrˇ´ıcıćh probı´hat. Nasˇteˇstı´ vsˇak chra´m svou velikostı´ dovoloval mnoho, a tak se zde vytvorˇilo neˇkolik za´stupu˚ cˇekajıćıćh na prˇijı´mańı´. Kolikra´t asi z u´st slouzˇ´ıcıćh kneˇzˇ´ı muselo zaznı´t „Teˇlo Kristovo“? Ke konci programu da´le probeˇhlo vystoupenı´ opernı´ peˇvkyneˇ doprova´zene´ prˇeda´vańı´m oceneˇnı´ za sluzˇbu pro cı´rkev a obecneˇ pro spolecˇenstvı´ veˇrˇ´ıcıćh. Po skoncˇenı´ programu jsme zamı´rˇili zpeˇt do svyćh domovu˚. Ne vsˇak peˇsˇky, ale cestou znacˇneˇ rychlejsˇ´ı a meńeˇ na´rocˇnou, totizˇ autem. Inu v pravdeˇ jsme si tyto dva dny uzˇili .

Po nedlouhe´m spańku v teˇlocvicˇneˇ za´kladnı´ sˇkoly jsme povstali ze svyćh zˇ´ıneˇnek a prˇipravovali se na snı´dani, na kterou na´s jesˇteˇ vecˇer mı´stnı´ sdruzˇenı´ mla´dezˇnı´ku˚ pozvalo. Tu vsˇak jeden z nich svolal rannı´ rozcvicˇku, a tak jsme se uchy´lili prˇed sˇkolu a v kruhu zde rozcvicˇovali sva´ zatuhla´ teˇla. Po snı´dani jsme se vydali do cı´le nasˇ´ı pouti, totizˇ do area´lu mı´stnı´ho kla´sˇtera s velmi majesta´tnı´m kostelem. Samozrˇejmeˇ jsme hned u vchodu hledali na´mi zna´me´ plańske´ tva´rˇe, vsˇak v cˇetne´m davu, ktery´ na´s velmi prˇekvapil, to nebylo snadne´. Zamı´rˇili jsme tedy do chra´mu, kde zacˇ´ınal prˇipraveny´ program. Asi nejvıće jsme vyhlı´zˇeli otce Jaroslava Sˇasˇka, nasˇeho fara´rˇe. A zanedlouho, prˇi prˇedna´sˇce Mons. Alesˇe Opatrne´ho

• Ma´jova´ pout’do bavorskyćh Novyćh Kostelu˚

S prˇańı´m dobra — Honza a Marek, farnost Plana´

Tradicˇnı´ ma´jova´ pout’ k P. Marii loucˇimske´ do bavorske´ho meˇsta Neukirchen b. Hl. Blut se konala ve strˇedu 1. kveˇtna o sva´tku sv. Josefa Deˇlnı´ka. Tak jako kazˇdy´ rok ji usporˇa´dala kdynˇska´ farnost. Letos se tato pout’ konala jizˇ po cˇtyrˇiadvaca´te´. Novokostelecky´ baroknı´ kostel zaplnili veˇrˇ´ıcı´ z Domazˇlicka i Klatovska. Ze Kdyneˇ a z Mra´kova byl vypraven autobus, ostatnı´ poutnıći prˇijeli autem nebo na kole a ti pravı´ poutnıći prˇisˇli z Fleku˚ peˇsˇky. Dopolednı´ program pouti zacˇal modlitbou ru˚zˇence a pote´ na´sledovala msˇe svata´, ktere´ se zućˇastnilo deset kneˇzˇ´ı z domazˇlic13


ke´ho i klatovske´ho vikaria´tu. Hlavnı´m celebrantem byl kdynˇsky´ vika´rˇ Miroslav Kratochvı´l, ktery´ v u´vodu prˇivı´tal vsˇechny poutnı´ky a rˇekl, zˇe je moc ra´d, kdyzˇ vidı´ po roce tento kostel opeˇt tak zaplneˇny´ a zˇe v neˇm opeˇt bude znı´t cˇesˇtina. Take´ vrˇele prˇivı´tal Msgre. Vladislava Sysla, ktery´ oslavil 30. dubna devadesa´te´ prvnı´ narozeniny a ktery´ se velkou meˇrou zaslouzˇil o znovuobnovenı´ te´to pouti po pa´du zˇelezne´ opony.

Hostem na bohosluzˇbeˇ byl starosta N. Kostelu˚ pan Josef Berlinger a by´valy´ novokostelecky´ starosta pan Egid Hoffmann, oba s manzˇelkami a tamnı´ fara´rˇ Georg Engelmeier. V prosbaćh vzpomneˇl vika´rˇ Kratochvı´l take´ kneˇze a poutnı´ky, kterˇ´ı toto poutnı´ mı´sto navsˇteˇvovali, ale uzˇ nejsou mezi na´mi a take´ vsˇechny stare´ a nemocne´, kterˇ´ı sem nemohou uzˇ prˇijı´t. V za´veˇru bohosluzˇby pozval pan vika´rˇ vsˇechny prˇ´ıtomne´ na dalsˇ´ı pout’, ktera´ se bude konat opeˇt za rok ve stejny´ cˇas a take´ na diece´znı´ pout’do Kladrub dne 8. kveˇtna. Prˇipomneˇl take´ veˇrˇ´ıcı´m, zˇe za sˇest let tomu bude 600 let, kdy bylo toto poutnı´ mı´sto v Novyćh Kostelıćh zalozˇeno a od te´ doby sem prˇicha´zejı´ poutnıći, aby prosili Pannu Marii o prˇ´ımluvu a ochranu. Po skoncˇenı´ msˇe na´sledovala ma´jova´ pobozˇnost se zpeˇvem Loretańskyćh litaniı´. Pote´ se vsˇichni za zpeˇvu pı´sneˇ „Vroucneˇ vzy´vań budizˇ Jene svaty´“ odebrali k nedaleke´ kapli 14

ČERVEN 2013

sv. Jana Nepomucke´ho, kde se jesˇteˇ kra´tce pomodlili a potom se jizˇ vsˇichni pomalu rozcha´zeli a rozjı´zˇdeˇli do svyćh domovu˚ na sva´tecˇnı´ prvoma´jovy´ obeˇd. Mateˇjkovi, Loucˇim

• Blahoslavena´ Diana d‘ Andalo´ Jmeńo Diana pocha´zı´ z latinske´ho „diviana“ cozˇ znamena´ „bozˇska´, nebeska´“. Nejslavneˇjsˇ´ı Dianou byla rˇ´ımska´ bohyneˇ lovu a meˇsıće. My si ale neˇco povı´me o italske´ blahoslavene´ Dianeˇ d‘ Andalo´ z dominikańske´ rodiny. Narodila se kolem roku 1200 v Bologneˇ v bohate´ rodineˇ a byla velkou obdivovatelkou zakladatele dominikańske´ho rˇa´du sv. Dominika. Sama se chteˇla sta´t dominikańskou rˇeholnicı´. Rodicˇe nesouhlasili a kladli ji ru˚zne´ prˇeka´zˇky, ktere´ Diana zdola´vala. Hodneˇ jı´ v tom poma´hal blahosl. Reginald z Orleansu, ktere´ho do Bologneˇ vyslal sa´m Dominik, aby zde koupil pozemek nedaleko kostela svate´ho Mikula´sˇe. Psal se rok 1219, kdyzˇ se v Bologneˇ objevil sa´m svaty´ Dominik a tehdy Diana spolu s dalsˇ´ımi mlady´mi zˇenami slozˇily slib do jeho rukou. V roce 1221 vstoupila Diana se svy´mi spolusestrami do kla´sˇtera svate´ho Augustina v Roxaneˇ, ale rodicˇe si ji na´silı´m odvedli domu˚, kde ji zavrˇeli v komu˚rce. Nepomohlo to a Diana utekla zpeˇt do kla´sˇtera. Nakonec rodicˇe za pomoci povzbudivyćh slov blahosl. Jordańa Saske´ho, s nı´mzˇ Diana vedla hojnou korespondenci, pomohli v roce 1222 v Bologneˇ zalozˇit dominikańsky´ kla´sˇter sv. Anezˇky, kde se usadila jejich dcera Diana i se svy´mi spolusestrami. Diana na veˇcˇnost odesˇla 10. 6. 1236 a odpocˇ´ıva´ ve spolecˇne´m hrobeˇ se svy´mi druzˇkami, blahoslaveny´mi Ama´tou a Cecı´lii. Vsˇechny trˇi — Diana, Ama´ta a Cecı´lie byly prohla´sˇene´ za blahoslavene´ v roce 1891. Veronika Pechova´


ČERVEN 2013

Autorkou skleneˇne´ho basrelie´fu je Vladimı´ra Tesarˇova´, jeho vytvorˇenı´ trvalo cely´ rok. Dı´lo zobrazujıćı´ Nanebevzetı´ Panny Marie bylo instalovańo v kapli svate´ Barbory.

Podeˇkovańı´ z plzenˇske´ Fakultnı´ nemocnice

Biskup Frantisˇek Radkovsky´ pozˇehnal 17. kveˇtna v arcideˇkanske´m kostele v Domazˇlicıćh nove´ umeˇlecke´ dı´lo — skleneˇny´ basrelie´f o va´ze cˇtyrˇ tun. Kostel jej zı´skal od sponzora, ktery´ si prˇa´l zu˚stat v anonymiteˇ.

prˇisˇlo od panı´ rˇeditelky Ing. Jaroslavy Kunove´ za pomoc prˇi hava´rii autobusu s francouzsky´mi studenty dne 8. dubna: „Vza´jemna´ spolupraće prˇispeˇla ke zvla´dnutı´ rˇady konkre´tnıćh a specifickyćh situacı´ a k vysoce profesiona´lnı´mu vyrˇesˇenı´ te´to za´vazˇne´ uda´losti, cozˇ bylo velmi pozitivneˇ hodnoceno i slovy za´stupcu˚ francouzske´ ambasa´dy.“ (z podeˇkovańı´). Podeˇkovańı´ prˇisˇlo na moji adresu, ale patrˇ´ı take´ dalsˇ´ım: – p. biskupu Frantisˇku Radkovske´mu, ktery´ mne o hava´rii bezprostrˇedneˇ po nı´ informoval; – mons. Emilu Soukupovi, ktery´ navsˇtı´vil zraneˇne´ studenty v nemocnici a prˇisˇel take´ za manzˇelkou zraneˇne´ho rˇidicˇe autobusu, ktera´ za nı´m prˇijela; – profesorce Ottisove´ z Cı´rkev. gymna´zia, ktera´ se mnou v den nehody navsˇtı´vila zraneˇne´ studenty jako prˇekladatelka. J. Barhonˇ

• Hudebnı´ le´to Borska

? 27. cˇervna Prˇimda, kostel sv. Jirˇ´ı v 1800

koncert zˇa´ku˚, absolventu˚ a pedagogu˚ ZUSˇ v Boru a zˇa´ku˚ z partnerske´ho meˇsta PleysKoncert renesancˇnı´ a baroknı´ hudby (J. John- teinu a Waidhausu ´ cˇinkujı´: E. Mason, V. A. Michna a dalsˇ´ı). U • Vecˇery chval ˇ teˇjkova´, H. Za´kova´, J. Piptova´, P. Bousˇe ˇ ku od 2000 ? 13. cˇervna Bernartice, k. sv. Petra a Pavla ? Plzenˇ 6. cˇervna v Domec 30 1800 Kirchenchor Sankt Sigismund Pleystein: ? Plasy 8. cˇervna v 18 ve farnı´m domeˇ L. Cherubini, C. Franck, W. A. Mozart ? Plzenˇ 18. cˇervna v 1930 na DCM

? 6. cˇervna Stra´zˇ, kostel sv. Vaćlava 1800

15


• Zpı´va´me a tvorˇ´ıme s nejmensˇ´ımi. Prˇijd’te si vyrobit da´recˇek v pa´tek 7. cˇervna 10–12 hod. na farˇe v Klatovech.

• Vikaria´tnı´ den ve Zbiroze

ČERVEN 2013

dobove´ na´stroje hraje Concerto Aventino, dirigent Jakub Kydlıćˇek. ? Duchovnı´ pı´sneˇ strˇedoveˇke´ a renesancˇnı´ — Kodex Specia´lnı´k, J. T. Turnovsky´, P. Wilhelmi de Grudenz a dalsˇ´ı: voka´lneˇ– experimenta´lnı´ soubor Affetto (A. Procha´zka bas, M. Olbrzymek tenor, V. Richter tenor, J. Mikusˇek kontratenor, M. Jakubıćˇek varhany) ve strˇedu 26. cˇervna od 1930 v Muzeu cı´rkevnı´ho umeˇnı´, Frantisˇkańska´ 11, Plzenˇ. ? Vıće: www.koncerty-plzensko.cz

Vikaria´tnı´ den rokycanske´ho vikaria´tu se kona´ 8. cˇervna. Program: 1000 prˇedna´sˇka P.Regala´ta Benesˇe OFM „Proces blahorˇecˇenı´ dnes“ 1130 prˇedna´sˇka P. Regala´ta Benesˇe OFM „Cˇtrnaćt prazˇskyćh mucˇednı´ku˚“ 1230 obcˇerstvenı´ na farnı´ zahradeˇ • Holostok 14.–16. cˇervna 1400 adorace 1500 msˇe sv., hl. celebrant P. Josef Zˇa´k Hudebneˇ divadelnı´ festival v Holostrˇevech (www.holostok.cz) • Bylinky v kla´sˇterˇe 8.–9. cˇervna v kla´sˇterˇe dominikańu˚, Jira´skovo na´meˇstı´ 30, porˇa´da´ Masarykova za´kladnı´ sˇkola Plzenˇ a Kla´sˇter dominikańu˚ Pl´ MO zenˇ, za´sˇtitu nad akcı´ prˇevzal starosta U Plzenˇ 2 Ing. Lumı´r Aschenbrenner. ? sobota 8. cˇervna, otevrˇeno 9–17 hod. 930 Slavn. otevrˇenı´ zahrady, zˇehnańı´ bylina´m 1030 a 1500 Prˇedna´sˇka Kla´sˇternı´ byliny RNDr. Zdenˇky Chocholousˇkove´ Ph.D. 1130–1300 Uka´zka aranzˇovańı´ rˇezanyćh kveˇtin (SOSˇ OUUD „Nerudovka“) ? nedeˇle 9. cˇervna otevrˇeno 10–15 hod. 1100–1230 Uka´zka aranzˇovańı´ rˇezanyćh kveˇtin (SOSˇ OUUD „Nerudovka“) ? Doprovodne´ akce: Vyhla´sˇenı´ vı´teˇzu˚ fotosouteˇzˇe * Ochutna´vka bylinkovyćh cˇaju˚ * Prodejnı´ vy´stava lećˇivyćh rostlin * Keramicka´ dı´lna * Papı´rova´ dı´lna * Prodejnı´ vy´stava dennı´ho staciona´rˇe EXODUS * Uka´zky socharˇskyćh pracı´ studentu˚ SSUPSˇ Za´mecˇek.

• Koncerty historicke´ hudby

? Sacra et concentus — hudba z cˇeskyćh pramenu˚ od dob Karla IV. k Habsburku˚m (G. de Machaut, F. Landini, T. Luis de Victoria a dalsˇ´ı) v u´tery´ 11. cˇervna od 1930 v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni. Zpı´va´ a na 16

• Primicˇnı´ msˇe svata´ novokneˇze Ivana Pavlıćˇka bude slavena v nedeˇli 16. cˇervna v 1500 v kostele Neposkrvneˇne´ho pocˇetı´ P. Marie a sv. Ignaće v Klatovech.

• Na stoletyćh schodech aneb Dny farnosti Plzenˇ — Slovany. Ra´di bychom Va´s pozvali na maly´ festival, ktery´ porˇa´da´ 21. a 22. cˇervna nasˇe farnost, fungujıćı´ kolem kostela P. Marie Ru˚zˇencove´ na Jira´skoveˇ na´m., ktery´ letos na podzim dovrsˇ´ı sto let sve´ existence. Farnost Plzenˇ — Slovany pa´tek 21. cˇervna 1800 Msˇe sv. 1915 Tanecˇnı´ vystoupenı´ DC Eagle pod vedenı´m L. Cˇerma´kove´ (na dvorˇe kla´sˇtera) 45 19 Ta´bora´k na kla´sˇternı´ zahradeˇ sobota 22. cˇervna 1000—1200 Sportovańı´ pro male´ i velke´ (fotbal, frisbee, hry pro deˇti, . . . na zahradeˇ) 1400 Prˇedna´sˇka otce Augustina Prokopa OP, prˇevora kla´sˇtera (v sa´le kla´sˇtera) 1515 Dobytı´ severnı´ho po´lu (divadelnı´ prˇedstavenı´ studentu˚ CSOSˇ ve Sp. Porˇ´ıcˇ´ı pod vedenı´m Vojteˇchy Berańkove´ OP, v sa´le) 1640 Akordeonovy´ koncert Jakuba Lodra (v sa´le kla´sˇtera)


1700 Odpolednı´ posezenı´ s cˇajem a ka´vou a pro za´jemce Koutek deskovyćh her 1800 Msˇe sv. 1900 Vernisa´zˇ fotografiı´ Toma´sˇe Vanˇka, spojena´ s poutavy´m vypra´veˇnı´m o pu˚lroce na Nove´m Ze´landu (v sa´le kla´sˇtera)

• Prˇedna´sˇka v Blovicıćh

ČERVEN 2013

200 Kcˇ za noc, kurzovne´ dobrovolne´ (min. 600 Kcˇ na osobu za cely´ ty´den) Prˇihla´sˇky: [email protected], 737 839 108.

• Diece´znı´ setkańı´ deˇtı´ a ministrantu˚ ve dnech 13. a 14. za´rˇ´ı v Plzni.

´ duch. spra´va Plzenˇ 21. cˇervna v 1630 prˇedna´sˇ´ı PhDr. Radomı´r • Studentska Maly´ v zasedacı´m sa´le radnice na te´ma „Procˇ P. Vojteˇch Soudsky´ OP veˇrˇ´ım v Boha a v rˇ´ımskokatolickou cı´rkev.“ ([email protected]) P. Pavel Petrasˇovsky´ • Popelka Nazaretska´ [email protected] 00 v sobotu 22. cˇervna v 18 ve Stanˇkoveˇ v kos737 814 525 tele sv. Jakuba. Litera´rneˇ–hudebnı´ pa´smo pro so´la, sbor a komornı´ orchestr Vaćlava Rencˇe ? HORAcke´ strˇedy (strˇeda 2015 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11) a Vı´ta Petru˚, recitace Alois Sˇvehlı´k. – 5. cˇervna biblicka´ hodinka • Velka´ letnı´ scho´le´ – 12. cˇervna promı´tańı´ filmu In nomine patris na farˇe v Holostrˇevech 2.–7. cˇervence (od – 19. cˇervna ope´kańı´ burˇtu˚ u´ternı´ho vecˇera do nedeˇlnı´ho poledne). Cˇeka´ – 26. cˇervna volny´ program na´s pravidelny´ rytmus spolecˇne´ho Ticha, ? Na le´to prˇipravujeme: prˇedna´sˇek a sdı´lenı´ s inspirativnı´mi hosty, ru- – Voda s Horou 11.–14. cˇervence. kodeˇlnyćh dı´len, praće na zahradeˇ a v domeˇ, – Putovańı´ po poutnıćh mı´stech Diece´ze plcˇasu pro sebe. Prˇihla´sˇky [email protected]. zenˇske´ 8.–11. srpna – prˇihlasˇujte se co nejdrˇ´ıve na: • 24. Katolicka´ charismaticka´ [email protected] konference v Brneˇ 10.–14. cˇervence s mottem „On je hostem ? Vıće na http://hora.signaly.cz u hrˇ´ısˇne´ho cˇloveˇka (Lk 19,7).“ V programu vystoupı´ Ch. Whitehead, P. V. Kodet, K. RˇeMeditacˇnı´ zahrada zˇa´bek, K. Lachmanova´, P. Karas, V. Bara´tova´ Pama´tnı´k obeˇtem zla a dalsˇ´ı, cˇtvrtecˇnı´ msˇi sv. slouzˇ´ı na´sˇ biskup v Plzni Frantisˇek. Vıće: konference.cho.cz. • Varhanicky´ kurz v Tachoveˇ

? 2. cˇervna v 1600 Divadelnı´ prˇedstavenı´ Jak

pro samouky — zacˇa´tecˇnı´ky a mı´rneˇ pokrocˇile´ porˇa´da´ Rˇ´ımskokatolicka´ farnost Tachov 19.–24. srpna. Na´plnı´ kurzu je prˇ´ıprava varhanı´ku˚ pro liturgicke´ hranı´ a zpeˇv. Lektorˇi: Bohuslav Korejs; Jan Steyer; Pavla Ju˚zova´ — Krˇ´ızˇenecka´; Jana Vokata´ a Radek Rejsˇek. Ubytovańı´ na farˇe ve Stare´m Sedlisˇti (asi 10 km od Tachova), stravovańı´ si kazˇdy´ zajisˇt’uje sa´m. Cena: ubytovańı´:

jsem se stal svaty´m aneb u´zˇasneˇ norma´lnı´ zˇivot. Jacı´ vlastneˇ byli svatı´ Barbora, Jirˇ´ı, Bartolomeˇj, Ludmila, Petr a Pavel? A cˇ´ım byl jejich zˇivot zvla´sˇtnı´, zˇe o nich rˇ´ıka´me, zˇe byli svatı´ . . . ? Hraje o. s. Prˇa´tele´ Koinonie. Vstupne´ 50 Kcˇ. ? 8.–9. cˇervna Vı´kend otevrˇenyćh zahrad Umeˇnı´ v prˇ´ırodeˇ: Vy´stava soch M. Spousty a kveˇtinove´ tvorby P. Kohoutove´ 17


9. cˇervna ve 1400 vernisa´zˇ soch M. Spousty 1500 „Sˇt’ovı´k a pecˇene´ brambory“ prˇedstavenı´ divadla JakoHost, vstupne´ 50 Kcˇ ? 23. cˇervna 1500 Probuzenı´ Barborˇinyćh varhan, koncert o.s. Sveˇt podle Jakuba ? 26.–27. cˇervna Vzpomıńkove´ dny plk. Lubosˇe Hrusˇky 900–1200 besedy pro zˇa´ky sˇkol, malovańı´ v zahradeˇ 26. cˇervna 1700 Vecˇer poezie a hudby, prˇednes Mgr. J. Hlobil, hudba 27. cˇervna 1700 Lidova´ muzika z Chra´stu ? msˇe svate´ 13. a 27. cˇervna v 1600 ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. ? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´ “ — sveˇdectvı´ L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ ? Kontakt: 603 809 798, [email protected]

ČERVEN 2013

• Nabı´dka sluzˇby sva´tostı´ smı´rˇenı´ v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni:

? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330 ? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇkańi 1430–1630 ? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace) ? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnıći • Knihovna na biskupstvı´ Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇovańı´ knihna pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do pa´tku 900–1500, jindy po domluveˇ, 377 223 112, [email protected].

• Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m

Tel. cˇ. 777 167 004 (nonstop) pro domluvu na´vsˇteˇvy kneˇze cˇi pastoracˇnı´ asistentky v plzenˇskyćh nemocnicıćh (mozˇnost rozhovoru, sv. smı´rˇenı´, eucharistie, pomazańı´ nemocnyćh).

1500 Msˇe sv. byzantsko–slovanske´ho ritu nedeˇle 7. cˇervence Mala´ pout’ cˇtvrtek 4. cˇervence Ms ˇ e svate´ v bazilice: 730, 1000, 1500 700 msˇe svata´ 00 od 1000 Programy pro rodiny s deˇtmi, pro ve- 14 Prˇedna´sˇka Mgr. Petra Hudce „Sva´tost jednoty: historie slavenı´ slovanske´ liturrˇejnost gie na Velehradeˇ“ — sa´l kard. Sˇpidlı´ka 00 16 msˇe pro zdravotneˇ postizˇene´ (bazilika) 1930 Vecˇer lidı´ dobre´ vu˚le (od 2000 prˇ´ımy´ prˇe- Vıće info: www.velehrad.eu nos CˇT a CˇRo1) • Pouteˇ ve farnostech 2100–2300 Program cı´rkevnıćh hnutı´ a komu1. cˇervna 1500 Chlumska´, Nejsv. Trojice nit (bazilika) 00 23 msˇe svata´ (bazilika) 8. cˇervna 1800 Borovany, P. Marie ´ jezd pod Prˇimdou, sv. Jana 22. cˇervna 1000 U pa´tek 5. cˇervence Krˇtitele Slavnost svatyćh Cyrila a Metodeˇje Na´rodnı´ pout’Velehrad 23. cˇervna 1030 Vrˇeskovice, sv. Jana Krˇtitele Msˇe svate´ v bazilice: 1100 Chodova´ Plana´, sv. Jana Krˇtitele 630, 730, 830 (celebrujı´ novokneˇzˇ´ı CˇR) 26. cˇervna 1700 My´to, sv. Jana Krˇtitele 815 prˇedprogram na na´dvorˇ´ı prˇed bazilikou 00 1030 Slavnostnı´ poutnı´ msˇe svata´, hlavnı´ cele- 29. cˇervna 10 Skvirˇ´ın, sv. Petra a Pavla brant papezˇsky´ lega´t kardina´l Josip Bo- 30. cˇervna 930 Dolany, sv. Petra a Pavla zanic, arcibiskup za´hrˇebsky´ 1200 Bernartice, sv. Petra a Pavla

• Dny dobre´ vu˚le Velehrad 2013

18


ČERVEN 2013

Krista. Sejdeme se 3. a 17. cˇervna v 1900 na biskupstvı´, abychom se povzbuzovali na cesteˇ Pastoracˇnı´ centrum zve na pravidelne´ bib- vı´ry, ktera´ je ze slysˇenı´ a posiluje se vza´jemlicke´ hodiny s Josefem Kasˇe, s te´matem Cesty ny´m sveˇdectvı´m. Info na 728 930 030. vı´ry — od biblickyćh praotcu˚ k na´sledovańı´ Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´

• Biblicke´ hodiny v roce vı´ry

Centrum pro rodinu [email protected],

• Exercicie pro manzˇelske´ pa´ry

731 619 704

14.–20. cˇervence v Jirˇetıńeˇ pod Jedlovou vede P. MUDr. Jirˇ´ı Korda. Ubytovańı´: poPrˇedna´sˇka „Manzˇelsky´ slib“ 4. cˇervna od koje s teplou a studenou vodou, soc zarˇ´ızenı´ 1800 ve farnı´m sa´le, Frantisˇkańska´ 11, Plzenˇ. spolecˇne´; plna´ penze. Cena 6 000 Kcˇ za pa´r. Prˇihla´sˇky: http://cpr.apha.cz/.

• Prˇ´ıprava na zˇivot v manzˇelstvı´ • Vı´kend pro zˇeny 11.–12. rˇ´ıjna s Komunitou Blahoslavenstvı´ v Plzni.

• Vı´kend pro chlapy 15.–17. 11. Jubilejnı´ 20. setkańı´ Chlapu˚ na cesteˇ.

• Poradna PPR Vysˇkolene´ instruktorky Va´m nabı´zejı´ bezplatne´ konzultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho plańovańı´ rodicˇovstvı´, plańovańı´ pocˇetı´ . . . Domluva na 608 200 601 (Veˇrka) nebo 776 200 028 (Hanka).

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Pojd’me chva´lit Pańa tancem

• Program v cˇervnu

Modlitebnı´ setkańı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pańa tancem i slovem — 18. cˇervna v 1830 v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549.

Podeˇlı´m se s Va´mi o nevsˇednı´ zpu˚sob jak by´t nablı´zku teˇm, ktere´ ma´me ra´di. Pu˚jcˇila jsem si slova z knihy, kterou ma´m moc ra´da, a inspiroval meˇ prˇ´ıbeˇh o papezˇi Sixtu V. Kdyzˇ byl jesˇteˇ chudy´m frantisˇkańem, sezna´mil se s jednı´m velmi schopny´m a zbozˇny´m advoka´tem. Kdyzˇ se stal papezˇem, dostaly se k neˇmu zpra´vy o tom, zˇe tento advoka´t onemocneˇl a upadl do velke´ bı´dy. Papezˇ mu chteˇl podeˇkovat za jeho drˇ´ıveˇjsˇ´ı sluzˇby mı´sou sala´tu. Poslal mu tedy na hezke´ mı´se cˇerstvy´ sala´t, ale na dno potajı´ skryl trˇi mince z ryzı´ho zlata, Proto se v Ita´lii neˇkdy pouzˇ´ıva´ prˇ´ıslovı´: „Chteˇlo by

• Muzˇsky´ ritua´l prˇechodu do zrale´ dospeˇlosti 11.–15. za´rˇ´ı na Vysocˇineˇ, informace a prˇihla´sˇky: www.familia.cz

• Exercicie pro rozvedene´ i znovu sezdane´ vede Mons. Alesˇ Opatrny´ na Svate´ Horˇe 20.–23. cˇervna. Zacˇa´tek vecˇerˇ´ı, konec obeˇdem, cena 1 200 Kcˇ. Prˇihla´sˇky: http://svata-hora.cz.

19


to sixtinsky´ sala´t.“(Z knihy Prˇ´ıbeˇhy pro osveˇzˇenı´ dusˇe, Pino Pellegrino.) Moji milı´, azˇ budeme v na´dhernyćh cˇervnovyćh dnech neˇkomu prˇipravovat „sala´t“, at’ na jeho dnu nalezne trˇi zlate´ mince nasˇ´ı ryzı´ la´sky. Majka Lachmanova´ Zveme na cˇervnove´ klasicke´ i inovativnı´ programy pro rodicˇe, zˇeny vsˇeho veˇku, s deˇtmi i bez deˇtı´, ty aktivnı´, ale i ty, ktery´m v tuto chvı´li zˇivotnı´ energie spı´sˇe chybı´ a chteˇli by se na chvı´li zastavit a odpocˇinout. Zveme srdecˇneˇ hlavneˇ Va´s, mile´ veˇrˇ´ıcı´ maminky, tatıńkove´, babicˇky, trˇeba na neopakovatelny´ program poslednı´ cˇtvrtky v meˇsıći nad Pı´smem, ktery´ vede Josef Kasˇe. Jsou to vzaćne´ okamzˇiky katecheze a laskave´ho sestupovańı´ k podstateˇ nasˇ´ı vı´ry. Pro vsˇechny je zde mı´sto. Podrobnosti o mı´steˇ a o programech najdete na www.plzenskepanenky.cz. Na co Va´s v meˇsıći cˇervnu hezky zveme?

• Dopol. akce pro rodicˇe s deˇtmi Kazˇdy´ cˇtvrtek od 900 vzdeˇla´vacı´ semina´rˇe na zajı´mava´ te´mata pro maminky s deˇtmi.

• Odpolednı´ akce pro rodiny V pa´tek 14. 6. 2013 od 1500 hod. zveme jizˇ ´ BAVNE´ ODPOLEDNE NA na tradicˇnı´ ZA PLACHETNICIĆH, ktere´ se kona´ v prosto-

ČERVEN 2013

raćh Jachetnı´ho oddı´lu TJ Lokomotiva, U Velke´ho rybnı´ka E980, Plzenˇ, zasta´vka autobusu cˇ. 30: Na rampeˇ (na znamenı´!) Na co se mu˚zˇete teˇsˇit? Zejmeńa na dobrodruzˇnou jı´zdu na plachetnici, bohate´ vyra´beˇnı´ pro deˇti, naprˇ. malovańı´ drˇeveˇnyćh ryb, tiskańı´ na tasˇticˇky, sportovnı´ souteˇzˇe a kvı´zy pro deˇti i dospeˇle´. Vstupne´ na akci je zdarma, vy´sˇe prˇ´ıspeˇvku na tvorˇenı´ podle vy´robku˚, vy´tvarne´ tvorˇenı´ pro deˇti. Teˇsˇ´ıme se na Va´s za kazˇde´ho pocˇası´.

• Pro zˇeny vsˇeho veˇku Ve strˇedu 19. 6. 2013 v 1600 hod. zveme na setkańı´ zˇen vsˇeho veˇku v ra´mci projektu CYKLUS V ZˇIVOTEˇ ZˇENY, te´ma: MENOPAUZOU ZˇIVOT ZˇENY NEKONCˇI´. Setkańı´ se uskutecˇnı´ v prostoraćh MC Plzenˇske´ panenky, Sady 5. kveˇtna 8, Plzenˇ. Prˇedna´sˇku a besedu moderuje Mgr. Lucie Kasˇova´, porodnı´ asistentka s dlouholetou praxı´. Meˇly bychom by´t hrde´ na to, zˇe jsme zˇeny. K tomu mu˚zˇe prˇispeˇt i zamysˇlenı´ nad intimnı´mi te´maty, spojeny´mi s nasˇ´ım zˇivotem. Nabı´zı´me prˇ´ılezˇitost dozveˇdeˇt se vıće o veˇcech, bezprostrˇedneˇ se ty´kajıćıćh nasˇeho zˇivota, a to v du˚veˇrne´m a diskre´tnı´m prostrˇedı´. Mu˚zˇete prˇijı´t i s vasˇ´ım dı´teˇtem, herna je otevrˇena, obcˇerstvenı´ zajisˇteˇno. Vstupne´ obvykle´: dospeˇly´ 50,–Kcˇ.

Vsˇichni hraćˇi i fanousˇci se opeˇt mohou teˇsˇit na velky´ fotbalovy´ turnaj. Stejneˇ jako v minulyćh letech se bude hra´t na hrˇisˇti a v teˇlocvicˇneˇ ZSˇ v Komenske´ho ulici v Domazˇlicıćh — tentokra´t trˇetı´ cˇervnovou sobotu od 1000. Za´jemci o hru, necht’ se prˇihla´sı´ co nejdrˇ´ıve. Maxima´lnı´ pocˇet druzˇstev: 16, po• VII. celodiece´znı´ fotb. turnaj na cˇet hraćˇu˚ v teamu: 4+1, Prˇihla´sˇky: Petr Jankovec, Jira´skova 596, 344 01 Domazˇlice, tel.: male´m hrˇisˇti — BiskupCUP 602 472 334, [email protected] O reo poha´r biskupa Radkovske´ho 15. cˇervna. gule´rnost za´pasu˚ se tentokra´t postara´ rozhodcˇ´ı 20


ČERVEN 2013

Pavel Kra´lovec, cˇesky´ fotbalovy´ rozhodcˇ´ı, na Kurz anima´toru˚ se tak mu˚zˇe sta´t du˚lezˇitou podzim 2012 byl zarˇazen mezi dvacet nejlep- soucˇa´stı´ tve´ho zˇivotnı´ho prˇ´ıbeˇhu. Poprve´ se sˇ´ıch sudıćh Ligy mistru˚ UEFA.) sejdeme 25.–27. rˇ´ıjna.

• Vecˇer chval na DCM 18. cˇervna Na vecˇerech chval na´m jde o to, abychom skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se mu podobny´mi. Dalsˇ´ı setkańı´ se uskutecˇnı´ v 1930 v sa´le frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozvańı´ platı´ pro vsˇechny — chvalme Pańa!

• Kajaky v zahranicˇ´ı 18.–30. 8. I v letosˇnı´m roce se vodaćka´ vy´prava DCM zas vyda´ za dobrodruzˇstvı´m do zahranicˇ´ı — tentokra´t na konci pra´zdnin. Krom plavby po rˇece navsˇtı´vı´me take´ spoustu jinyćh zajı´mavyćh mı´st a dostatek cˇasu zbude i na duchovnı´ za´lezˇitosti . . . Zemeˇ a jmeńo rˇeky je zatı´m tajne´(!!!), nicmeńeˇ jizˇ je mozˇne´ se prˇihla´sit (a jsou poslednı´ volna´ mı´sta!).

• Kurz pro anima´tory 2013/14 Anima´tor je krˇest’an, ktery´: – zˇije s Hospodinem a vı´, co to znamena´

MALE´ OHLE´DNUTI´ • Mla´dezˇ v Kladrubech na diece´znı´ pouti Pouteˇ jsou i pro mlade´, ony nejsou jen pro babicˇky? Prˇedstavte si, zˇe i mladı´ si mohou za´bavneˇ uzˇ´ıt pout’bez strˇelnic, kolotocˇu˚, houpacˇek cˇi centrifugy! V u´tery´ 7. kveˇtna se vydalo sˇest mladyćh z nasˇeho domazˇlicke´ho vikaria´tu spolecˇneˇ autem na prˇedprogram pro mlade´ do Kladrub. Cesta netrvala dlouho a uzˇ jsme byli v cı´li. U mı´stnı´ sˇkoly se k na´m prˇipojili dalsˇ´ı kamara´di z diece´ze. Prˇedprogram zacˇal v podvecˇer prohlı´dkou baroknı´ho kladrubske´ho kla´sˇtera, ktery´ postavil zna´my´ architekt Jan Blazˇej Santini. Asi vsˇem zućˇastneˇny´m zu˚stala v hlaveˇ du˚lezˇita´ informace od pana pru˚vodce: „Chod’te vy´hradneˇ po kobercıćh!“ Potom na´sledoval ta´bora´k, u ktere´ho jsme si popovı´dali, zasma´li se a neˇkdo poznal i nove´ prˇa´tele. Celkem se na´s sesˇlo prˇiblizˇneˇ 30 mladyćh.

– inspiruje sve´ okolı´ k hledańı´ Krista – ozˇivuje spolecˇenstvı´, prˇijı´ma´ za neˇj zodpoveˇdnost, doprova´zı´ druhe´ – umı´ koordinovat skupinu, zorganizovat hru, setkańı´, vı´kendovku, ta´bor – prohlubuje zˇivot z vı´ry i organ. schopnosti Pokud se takovy´m cˇloveˇkem chcesˇ ucˇit by´t, je pra´veˇ pro tebe urcˇen! V sˇesti vı´kendovyćh setkańıćh zazˇijesˇ: – sdı´lenı´ v atmosfe´rˇe spolecˇenstvı´ – poutave´ prˇedna´sˇky a debaty – na´vsˇteˇvy zajı´mav. hostu˚ vcˇetneˇ o. biskupa – nova´ prˇa´telstvı´, nove´ aktivity, nove´ hry – duchovnı´ obnovu

Plameny ohneˇ na´s nahrˇa´ly a posilneˇni dobrou opecˇenou uzeninou jsme sˇli do mı´stnı´ho kostela na adoraci posilnit i nasˇe dusˇe. Pote´ na´s cˇekala perla vecˇera — Terka s Marke´tou, ktere´ byly na misiıćh v Ugandeˇ, na´m prˇiblı´zˇily 21


tameˇjsˇ´ı zˇivot. Prˇedstavte si, zˇe by u na´s mı´sto lesu˚ rostly lańy banańovnı´ku˚ nebo zˇe byste museli chodit pro vodu neˇkolik kilometru˚. To si vu˚bec nedoka´zˇeme v dnesˇnı´ konzumnı´ dobeˇ prˇedstavit! Lide´ jsou tam ale mnohem sˇt’astneˇjsˇ´ı a otevrˇeneˇjsˇ´ı, nezˇ my. Ve strˇedu se k na´m prˇipojili ostatnı´ poutnıći, bylo jich nespocˇetneˇ mnoho. Mla´dezˇ meˇla prˇedna´sˇku na te´ma Zˇ´ıt v Bohu od ja´hna Elvy Frouze. Dopoledne jsme prozˇili take´ slavnostnı´ msˇi sv., kterou dokonce zˇiveˇ vysı´lala televize Noe a ktera´ byla opravdu hodneˇ vy´jimecˇna´ — neˇkoho zaujal hudebnı´ doprovod, neˇkoho kostel plny´ k prasknutı´, jine´ zas trˇeba i to, zˇe ji celebroval na´sˇ otec biskup Frantisˇek spolecˇneˇ s rˇezensky´m biskupem a papezˇsky´m nunciem. Odpoledne pak byli otcem biskupem Frantisˇkem oceneˇni lide´, kterˇ´ı slouzˇ´ı jizˇ mnoho let nasˇ´ı diece´zi. Slunıćˇko svı´tilo, modra´ obloha, lide´ se spokojeneˇ usmı´vali — atmosfe´ra byla na´d-

ČERVEN 2013

herna´ . . . Asi nikdo z poutnı´ku˚ nebyl zklamany´ na te´to kra´sne´ pouti. Ka´t’a & Marusˇka

´ LE ZVEME . . . DA • Ty´den v kla´sˇterˇe v Doksanech pro dı´vky 26. 7.–4. 8., prˇihl.: [email protected] • Wor(k)ship — ta´bor pro mla´dezˇ Plzenˇske´ diece´ze v Maneˇtıńeˇ 11.–17. 8. • Festival UNITED ve Vsetıńeˇ 22.–24. 8. • Vı´kend s Bozˇ´ım milosrdenstvı´m na DCM v Plzni 11.–13. 10. • Pout’ mla´dezˇe s biskupem do Pasova a ˇ ezna 18.–20. 10. R

• VIII. volejbalovy´ BiskupCUP Plzenˇ 7. 12. • Pout’du˚veˇry na zemi — Sˇtrasburk 28. 12. 2013–1. 1. 2014 — Silvestr s komunitou z Taize´ z DCM zdravı´ P. Krysˇtof a Petr

Mozˇnost levne´ho ubytovańı´ pro na´vsˇteˇvnı´ky Plzneˇ v dobeˇ pra´zdnin. Pro mimoplzenˇske´ vysokosˇkola´ky nabı´zı´ BisV prˇ´ıpadeˇ za´jmu se obrat’te na: Biskupstvı´ kupstvı´ plzenˇske´ ubytovańı´ na studentske´ koplzenˇske´, S.Cˇerna´, 728308761, [email protected] leji v Plzni, Na Jı´kalce 11, v akademicke´m roce 2013/2014. Podrobne´ informace: • Pout’do Medzˇugorie – 5 min. od autobus. na´drazˇ´ı, blı´zko centra – dvoulu˚zˇkove´ pokoje (max. 2 pokoje v jedne´ kona´ ve dnech 21.–27. cˇervna dy´sˇinska´ farbunˇce), cena za osobu 2 350 Kcˇ nost. Pocˇ´ıta´ se i s kra´tky´m pobytem u morˇe – byty 1+1, cena 3 250 Kcˇ za os. (min. 2 os.) v Chorvatsku. Cena 5.500 Kcˇ (doprava, uby– garsonie´ry pro 2 osoby, 2 950 Kcˇ za osobu tovańı´ se snı´danı´, pru˚vodce). Program: 1. den – na kazˇde´ bunˇce kuchynˇka a socia´lnı´ zarˇ´ızenı´ odjezd odpoledne; 2.–4. den pobyt v Medzˇu– ubytovańı´ 1. za´rˇ´ı 2013 – 30. cˇervna 2014 gorie (pestry´ program, 32. vy´rocˇ´ı u´dajne´ho – energie a sluzˇby v ceneˇ zjevenı´, komunita by´valyćh narkomanu˚ Ce– TV prˇ´ıpojka a internet na kazˇde´m pokoji nacolo, hory Podbrdo a Krˇ´ızˇevac), 5. den prˇe– pouzˇ´ıvańı´ vlast. el. spotrˇebicˇu˚ bez poplatku jezd do Chorvatska, pobyt u morˇe, 6. den: od– vy´poveˇdnı´ lhu˚ta je 1 meˇsıć jezd do Cˇech, na´vsˇteˇva poutnı´ho mı´sta Vepricˇ, – vratna´ kauce 1000 Kcˇ tzv. Chorvatskyćh Lurd, 7. den: dopoledne – podrobnosti vcˇetneˇ foto na webu: prˇ´ıjezd do Cˇech. Info a prˇihla´sˇky: 737 814 www.fary.cz/studentske-koleje.php 525 nebo [email protected].

• Studentske´ koleje Na Jı´kalce

22


Knihkupectví Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

? Frantisˇek — J. M. Bergoglio: Pokora,

ČERVEN 2013

Karmelitańske´ nakladatelstvı´ www.ikarmel.cz

? Jaroslav Sˇebek: Od konfliktu ke smı´rˇenı´

Cˇesko-neˇmecke´ vztahy ve 20. stoletı´ ocˇima katolicke´ cı´rkve. Kniha odkry´va´ meńeˇ zna´ma´ fakta a uda´losti, jezˇ vedly k tragicke´mu rozchodu Cˇechu˚ a Neˇmcu˚, ale rovneˇzˇ na´sledne´ kroky ke smı´rˇenı´ a u´silı´ o uzdravenı´ zpu˚sobenyćh ran. Vysı´dlenı´ Neˇmcu˚ meˇlo rozmeˇr politicky´, brozˇ., 64 str., 89 Kcˇ kulturnı´ i duchovnı´. Autor si klade za´vazˇne´ ˇ li Neˇmci prˇiznat svu˚j podı´l viny? ? Saverio Gaeta: Papezˇ Frantisˇek. Zˇivot a ota´zky: Ume ˇ esˇi pova´lecˇne´ vyhańeˇnı´ Neˇmcu˚ jako Cha ´ pou C vy´zvy bezpra´vı´, nebo jen jako logicky´ du˚sledek va´Kdo je papezˇ Frantisˇek? lecˇnyćh hru˚z? Jak zacˇala obnova vza´jemnyćh Zkusˇeny´ italsky´ novina´rˇ vztahu˚ v dobaćh komunismu a co tyto vztahy prˇedstavuje nejen zˇivotnı´ upevnˇuje po listopadu 1989? Jakou roli sehra´l cestu papezˇe Frantisˇka, v neˇmecko-cˇeske´m smirˇovańı´ kardina´l Miloale i vy´zvy, ktere´ prˇed slav Vlk? Ktere´ smı´rcˇ´ı iniciativy slavily nejneˇj stavı´ jeho novy´ u´rˇad. veˇtsˇ´ı u´speˇch u mladyćh lidı´ a ktere´ u obcı´, sˇkol Nevyhy´ba´ se ani citlivy´m a spolku˚? Dosˇlo vu˚bec k uzdravenı´ vztahu˚, te´matu˚m katolicke´ cı´rkve dnesˇka. va´z., 128 str., 185 Kcˇ nebo je cˇesko-neˇmecke´ sousedstvı´ i nada´le ohrozˇovańo jedem nacionalismu? ? Klaus–Peter Vosen: Podle srdce tve´ho brozˇovana´, 176 s., 219 Kcˇ Rozjı´mańı´ o litaniıćh k Nejsveˇteˇjsˇ´ımu Srdci ? Benjamin Boisson: V krvi je zˇivot Jezˇ´ısˇovu Neobycˇejna´ cesta ke kneˇzˇAutor nabı´zı´ sveˇzˇ´ı imstvı´. Kniha je sveˇdectvı´m pulsy k rozjı´mańı´ o jedo neobvykle´ cesteˇ aunotlivyćh invokacıćh litora, vedoucı´ od za´zracˇtaniı´ k Nejsveˇteˇjsˇ´ımu ne´ho uzdravenı´ z leuke´mie Srdci Jezˇ´ısˇovu. Mohou azˇ k povolańı´ ke kneˇzˇstvı´. poslouzˇit jako podneˇty Rychle si cˇtena´rˇe zı´ska´ k osobnı´ modlitbeˇ nebo svou prˇ´ımocˇarostı´, zemijako te´mata ke sdı´lenı´ ve tostı´ i smyslem pro humor. spolecˇenstvı´. cesta k Bohu Novy´ papezˇ zde vytycˇuje pozoruhodnou cestu ke zlepsˇenı´ vza´jemnyćh mezilidskyćh vztahu˚, po neˇmzˇ touzˇ´ı cela´ spolecˇnost. Odkazuje na´s k duchovnı´mu deˇdictvı´ pousˇtnıćh otcu˚, ktery´m je umeˇnı´ hluboke´ pokory.

brozˇ., 144 str, 175 Kcˇ

brozˇovana´ s klopnami, 120 s., 169 Kcˇ 23

1. 6. 1000 Konstantinovy La´zneˇ, zˇehnańı´ pramenu˚ 1.-2. 6. vizitace farnosti Asˇ 2. 6. 1700 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, Eucharisticka´ adorace k Roku vı´ry 3. 6. 1430 Praha, CˇBK, setkańı´ novyćh hnutı´ a komunit 4. 6. 930 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, kneˇzˇsky´ den 5. 6. vizitace farnosti Asˇ 6. 6. vizitace farnosti Skalna´ 7. 6. 800 Plzenˇ, kostel Nanebevzetı´ P. Marie, msˇe sv. ze sl. Nejsveˇt. srdce Jesˇ´ısˇova 1900 Plzenˇ, DCM, zakoncˇenı´ kurzu pro anima´tory 8.-9. 6. vizitace farnosti Mariańske´ La´zneˇ 10. 6. 930 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, kneˇzˇska´ rada 12. 6. 900 Praha, CˇBK, sta´la rada CˇBK 15. 6. 1000 Plzenˇ, kostel sv. Jana Nepomucke´ho, kneˇzˇske´ sveˇcenı´ 1700 Krˇizˇovatka, kostel sv. Katerˇiny, msˇe sv. s pozˇehnańı´m kostela po opraveˇ 16.-17. 6. vizitace farnosti Frantisˇkovy La´zneˇ 19. 6. 1400 Plzenˇ, Krˇizˇ´ıkovy sady, socharˇske´ sympozium „Sochy pro zvony“ ´ strˇednı´ hrˇbitov, zˇehnańı´ nove´ kneˇzˇske´ hrobky 1600 Plzenˇ, U 22. 6. 1700 Plzenˇ-Litice, kostel sv. Petra a Pavla, ja´henske´ sveˇcenı´ 24. 6. 800 Dobra´ Voda, kla´sˇter Novy´ Dvu˚r, kneˇzˇske´ a ja´henske´ sveˇcenı´ 25. 6. 1700 Loket, kostel sv. Vaćlava, msˇe sv. s kneˇzˇsky´mi jubilei 26. 6. vizitace farnosti Meˇsto Tepla´ 27. 6. 1500 Parˇezska´ Lhota, prˇedna´sˇka na Oldskautske´ lesnı´ sˇkole 28. 6. 1000 Veselı´ n. Luzˇnicı´, msˇe sv. k 60. narozenina´m Mons. Pavla Posa´da 1700 Klatovy, katakomby, bohosl. slova s pozˇehnańı´m nove´ho klat. karafia´tu 29.-30. 6. vizitace farnosti Meˇsto Tepla´ a Tepla´–Kla´sˇter ´ Udaje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Fotografie z Noci kostelu˚ (Milan Svoboda): http://fotograf-milan-svoboda.rajce.idnes.cz/Noc kostelu 24.5.2013

Fotografie z Diece´znı´ pouti (Petr Albrecht): https://www.dropbox.com/sh/zphfjo5tt3rhddc/UWxnTBN1NF

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 30. kveˇtna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 27. cˇervna, uza´veˇrka je 19. cˇervna. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

Pozdrav biskupa Františka

Recommend Documents