PROSINEC 2007
Dačická farnost, 2. 12. 2007, VIII. ročník / 43. číslo, náklad 200 ks, vychází pro vnitřní potřebu farnosti fldacice.kvalitne.cz / info@fl dacice.kvalitne.cz
3
Dvě sestry - dvě cesty
„okružák” 4
4
Ďáblova bible opět v Praze
6,7
co odpoví? P. alois Pernička
Zamyšlení otce jaroslava vánoční přání otce biskupa jubilEum DiEcéZE - 230 lET TRvÁNí Brněnský biskup Vojtěch vyhlásil tento čas jako Rok diecéze. Pro naše seznámení se s historií bych napsal několik poznámek o biskupech, kteří naši diecézi vedli. Ve jmenování Matyáše Františka hraběte Chorinského prvním biskupem brněnské diecéze, píše papež Pius VI.: „Po poradě s našimi bratry kardinály jsme bratra Matyáše Františka přeložili na biskupský stolec do diecéze brněnské, kterou jsme nedávno zřídili. Dáváme jí ho do čela, jako biskupa a pastýře a plně mu svěřujeme péči, řízení a správu této diecéze ve věcech časných i duchovních, jak je podrobněji uvedeno v našem zvláštním listě ...“ Nová diecéze se vyčlenila z olomoucké, bylo v ní 18 děkanátů a 151 farních obvodů. Moravští dějepisci chválí biskupa Chorinského za jeho dobré teologické vzdělání, mírnou a dobrosrdečnou povahu. Naopak těžce nesl zásahy do náboženského života císařem Josefem II. Rušily se některé kláštery a kostely. Třetím biskupem byl Vincenc Josef hrabě Schrattenbach. V Brně přišel do těžkého dědictví napoleonských válek, vynikal jako řečník a dobrý diplomat. Dvakrát stanul v čele stavovské deputace před vítězným Napoleonem (Slavkov 1805). Po bitvě tří císařů se mu podařilo dosáhnout úlev pro strádající obyvatelstvo Brna, které muselo živit francouzskou armádu. Největší jeho zásluhou bylo zřízení bohosloveckého učiliště pro 120 studentů. Pátým biskupem byl František Antonín Gindl (1832 - 1841). Narodil se ve Štýrsku. Byl zbožný, horlivý a energický. Měl vlastnosti skutečně dobrého pastýře. Dvakrát zvizitoval celou diecézi, tzn. navštívil všechny farnosti.Naučil se český jazyk a to také žádal po bohoslovcích, protože mnozí byli Němci. Podporoval i české národní osvícenství. František Sušil se stal profesorem Nového zákona. Šestým byl Antonín Arnošt hrabě Schaffgotsche. Brněnský rodák, bohoslovec, duchovní správce, diecézi znal poměrně dobře. Doba však byla národnostně i politicky roztříštěná. Problém byl mezi českou většinou a německou menšinou. Biskupovi dělalo problémy, aby se v tom vyznal a dobře na situace reagoval. Pracoval také na rozšíření chlapeckého semináře. Mezi léty 1863 - 1869 byla zvýšená náboženská aktivita po důstojném uctění tisícileté památky příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu a pak smrt sv. Cyrila. Sedmým biskupem byl Karel Noettig (1871 - 1882). Zavedl pastorační konference kněží, v obranném boji proti liberalismu zdůrazňoval
Svět i my jsme nemocní mnoha chorobami. Betlém není jen nějaká stáj nebo chlév. Betlém je setkání s Boží láskou, která uzdravuje. Betlém je setkání s Ježíšem Kristem, kterým se Bůh dotýká osudu každého z nás, abychom se i my mohli svým životem dotýkat Boha, neboť on v nás má zalíbení. Radost z tohoto Božího daru i v příštím roce přeje Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský Brno, Vánoce 2007 úlohu tisku, čímž přibývalo členství Dědictví sv. C a M. Rajhradští benediktýni založili v Brně katolickou tiskárnu. Zdokonalilo se studium bohoslovců zavedením přednášek z katechetiky, pedagogiky, křesťanské fi losofi e a církevního umění. S kněžími a věřícími oslavil v roce 1877 sto let trvání diecéze. Osmým byl František Sáleský Bauer. Diecéze přijala s radostí výmluvného, společensky osobně skromného vychovatele kněží, byl i hudebně nadaný. V poznání kněží i lidí měl heslo: Chci kráčet ve šlépějích sv. Cyrila a Metoděje. Konsekroval - posvětil 39 nových kostelů. Svátost biřmování udělil 365 tisícům biřmovanců. Nadané bohoslovce posílal do Říma a Vídně. Byl postaven nový objekt alumnátu, kněžského učiliště v Antonínské ulici. Regotizovala se katedrála, dal postavit kapli v biskupské rezidenci a byly položené základy ke dvěma novým věžím biskupského dómu. Na jeho popud zavedli rakouští biskupové jednotný katechismus. Spoluzakládal kongregaci sester III. řádu sv. Františka na Sirotčí ulici. Podporoval spolky tovaryšů a jiná dělnická a řemeslná sdružení, založil podpůrný fond pro nemocné a staré kněze. V roce 1904 byl jmenován olomouckým arcibiskupem a později i kardinálem. Biskup Pavel hrabě Huyn (1904 - 1916). Narodil se v Brně, jeho otec byl generálem v c.k. rakousko-uherské armádě. Za svých studií získal tři doktoráty - teologie, fi lozofi e a práv. Brněnští Němci se k němu okázale hlásili jako k německému šlechtici. On sám věděl, že nevyřešená národnostní otázka nejvíce škodí církevnímu životu, snažil se být spravedlivý na obě strany. Měl v sobě horlivost pro pastoraci, ale pro výbušnou a náladovou povahu nevolil vždy vhodnou formu pro své snahy. Měl velký smysl pro řeholní řády, jako důležité pomocníky v duchovní správě. Povolal do Brna ke sv. Michalu Redemptoristy, k nově zbudovanému kostelu B. Srdce Páně v Husovicích Salvatoriány, ke sv. Maří Magdaleně Eucharistiány, do Kostelního Vydří Karmelitány. V roce 1915 založil kongregaci Těšitelek B. Srdce Ježíšova v Rajhradě a na Moravci vznikla družina sester sv. Rafaela. O rok později byl jmenován arcibiskupem do Prahy. Dvanáctým biskupem byl Karel Skoupý (1946 - 1972). Vysvěcen na kněze byl 16. 7. 1911 v Brně. Byl 25 roků regentem v brněnském alumnátě. Bohoslovce vychovával v duchu sušilovského cyrilometodějství. Vštěpoval jim lásku k Písmu svatému, zvláště ke sv. Pavlovi. Z různých náboženských aktivit uvádím - Svatovojtěšské oslavy v roce 1947, 10 eucharistických sjezdů, exerciční hnutí s novým domem na Veveří, pokračování na straně 2
PROSINEC 2007
www.katolik.cz
tiráž FARNÍ LISTY - farnost Dačice vychází pro vnitřní potřebu farnosti náklady na jedno číslo převyšují 12,- Kč uzávěrka 44. čísla je 18. ledna 2008 44. číslo vyjde 3. února 2008
www.cirkev.cz
stálí spolupracovníci P. Jaroslav Pezlar Miloslav Tůma - T Hanka Kopečková - h (dětský koutek) Lada Nejedlá - ln Růženka a Petr Křížkovi - kří2 Mgr. Antonín Marek - ToM Elen Hotová - elh (Domovinka Dačice) Marian Štumar - maš
www.signaly.cz
rozhovory a korektury Bc. Antonín Štěpánek - aš mob.: 724 910 948 externí zdroj Ing. Martina Jandlová tisková ml. biskupství brněnského - MJ
www.vira.cz
vydává dačická farnost e-mail
[email protected] web http://fldacice.kvalitne.cz
www.pastorace.cz
distribuce Dačice, Kostelní Vydří, Třebětice sazbu a zlom provádí zdarma suNEXO, reklamní agentura Vlašská 117, 380 01 Dačice tel./fax: 384 420 245, www.sunexo.cz
obsah
www.christnet.cz www.ambit.hypernet.cz www.krestanstvi.cz
1
Zamyšlení otce Jaroslava Jubileum diecéze - 230 let trvání Vánoční přání
2
tiráž / obsah Zamyšlení otce Jaroslava - pokr. Zprávy Katolický dům informuje
3
Dvě sestry - dvě cesty Domovinka informuje
4
„okružák” Ďáblova bible opět v Praze Článek odjinud
5
Domovinka informuje 2 Betlémské světlo 2007 Článek odjinud - pokr.
6
Přečtěte si - Kouzelný kalendář od Josteina Gaardera Pokora a naděje - báseň Járy Habra Sňatky, křty, pohřby Co odpoví? - P. Alois Pernička
7
Farářova čítanka - Z popela Co odpoví? - pokr.
8
rozumy / vtipy Koutek pro děti
SPECIÁL Vystřihovánka do okna
Zamyšlení otce Jaroslava
pokračování ze strany 1
biblické katechismové závody, cyrilometodějský rok víry s poutí na Velehrad, rád kázal a biřmoval. Poslední mši sv. sloužil v katedrále na svátek Krista Krále v roce 1971. Podle počítání jste poznali, že to nejsou všichni biskupové. Mohlo by se také psát o světcích, aktivních křesťanech, o těch, kteří trpěli pro víru i o těch, kteří na veřejnosti nebyli moc známí. Díky Bohu za všechno i za současného biskupa Vojtěcha. z pramenů biskupství P. Jaroslav
Zprávy
Biřmování. Od podzimu se dvacítka kandidátů a kandidátek připravuje na přijetí této svátosti. Sbírka. Výtěžek sbírky o Misijní neděli činil v obou dačických kostelích a v Třeběticích 18.000 Kč. Kostelní Vydří. Prezentace studentských prací z gymnázia Přírodní škola s názvem Expedice 2007 - Česká Kanada proběhla 22. října v jídelně karmelitánského kláštera. Koncert. Odpoledne 28. října zněla v kostele v Lidéřovicích v rámci cyklu Větrání krásná hudba pro trubku v podání Josefa Zámečníka. Připomenuta byla i evropská misie Jana Kapistrána. Třebětice. Zemřel kostelník pan Jan Havlíček. Služby se ujal pan Jan Toman. Přednáška. Cyklus povídání O řádech v církvi opět pokračuje od 8. listopadu v Domovince v Dačicích. P. Jaroslav Pezlar si tentokrát připravil benediktiny. Mříže. Sestry karmelitky nechaly ke schodišti u klášterního kostela osadit vchodovou kovanou bránu a postranní branku, které se na noc zamykají, aby se tak omezil pohyb osob poškozujících a znečišťujících objekt. Pouť. Poutní bohoslužba v kostele sv. Linharta v Lidéřovicích byla sloužena 11. 11. v 11.00 hodin. O víře. Rozprávění na téma Jak porozumět bohoslužbě aneb Co se děje v kostele měl 29.11. v 18.30 v Domovince P. František Zd. Horák, O.Carm.c Velká Lhota. Hostem advetního koncertu v kostele ve Velké Lhotě bude 8. 12. pěvec R. Novák z Brna. -T-
Katolický dům informuje
www.biskupstvi.cz
Smíchuťovka jubilující Letošní estrádní pořad realizovaný mládeží dačické farnosti a odbývající se o sv. Martinu v dačickém katolickém domě si mohl tak trochu poklepat na rameno: tentokrát podesáté! Když v únoru roku 1998 získal spolek budovy opět do své správy, bylo nutné rozjet práce hned na několika rovinách, od zhodnocení stavu budov a stanovení plánů oprav, přes způsob chodu spolku v nových podmínkách až po stanovení oblastí, v nichž bude moci být vyvíjena činnost. S nápadem zábavného programu přišel M. Tůma. Nezačínalo se na „zelené louce“, navázal na zkušenosti ze studentských Mikulášských, upotřebil ideovou výbavu z původní divadelní činnosti (V. Holý) a pozval ke spolupráci M. Štumara. Rok na to se zrodil první pořad, tehdy ještě pod názvem Seniorské odpoledne (probíhal Mezinárodní rok seniorů pod patronací Unesco). Druhý pořad už navázal s novým názvem, který se zrodil na Dlouhé ulici číslo 426 při jedné pracovní poradě a to v hlavě posledně jmenovaného pána. A byla na světě Smíchuťovka! Od té doby se na provedení programu podílely desítky účinkujících (např. několikaminutový „živý obraz“ Evropská Unie spolykal na 25! osob), řádka kapel, něco rekvizit a kostýmů. Někteří odvážlivci účinkovali řadu let a v různých rolích, jiní „jen prolétli“ jedním pořadem. Divákům byly nabídnuty scénky, písničky, kouzelnická čísla, monology, taneční, pěvecká či baletní vystoupení, nechyběli hosté. Časem přibylo i losování vstupenek, při němž se stalo pravidelnou cenou tričko pořadu. Na úplném začátku stál um některých členů a příznivců spolku, kteří vymysleli a zrealizovali „zmobilnění“ promítacího plátna, takže bylo možno použít jeviště k divadelním účelům. Postupně přibylo pozadí nočních Dačic, jehož autorkou je Barbora Neužilová, dnes Piáčková a které doznalo realizace díky klientům z Podcestného Mlýna. Následovalo malé podium na předscény před oponou (v majetku M. Štumara), osvětlení scény halogenovými světly a nakonec schody na jeviště (zařídil předseda). Letošní program se nesl v duchu desátého výročí. Byli zváni k účasti bývalí účinkující (někteří mezi tím poněkud vyrostli),bohužel ne všichni zrovna mohli (např. jeden z nich se t.č. nacházel zrovna v Austrálii, díky čemuž můžeme prohlásit, že fotografie ze Smíchuťovky oblétly svět!). Při losování vstupenek se výročí projevilo nejvýrazněji: kromě smíchuťovkové televize obdrželi výherci také dva poukazy do Pizzerie U Veselého kmotra v Dačicích (dík Ing. Veselému a P. Bačovskému) a o jubilejní Martinský dort (bílý kůň, autorka L. Navrátilová) se svedla malá soutěž. Nechybělo tričko a hrnek s logem Smíchuťovky od firmy suNEXO. Zlatým hřebem programu se stali hosté z Telče, pánové Habermann a Holý, s šermířským programem školy Ballestra. Ohlédneme-li se těch několik let zpět, je vidět kus práce, odvahy a nasazení, řada nápadů, vždyť minimálně 50% programu byla autorská tvorba. Takřka ze země se podařilo vydupat sled volně navazujících představení, která přinesla účinkujícím nejen možnost „vyblbnout se“, ale i řadu zkušeností jak se sebou, tak s oborem a především s profesním kamarádstvím za oponou, což bylo asi to nejpřínosnější. Ale hlavně doufám, že tyto pořady vnesly radost a smích do lidí v diváckých řadách, vždyť to byl hlavní záměr. Deset pořadů Smíchuťovky vytyčilo určitou cestu a rozhodně se může stát inspirací. A důstojně navázalo na spolkovou tradici: kulturně-literární revue Krasohled se už v roce 2000 zmiňuje o pocitu „návratu starých ‚orelských’ časů, kdy se právě v sále katolického domu odehrávaly podobné akce. Akce, které sdružovaly, sbližovaly a dávaly divákům radost.” Směle se můžeme přihlásit k jednomu z hesel pořadu: Ať žije humor! To nechť si z něj odnese každý divák i do života. Protože Smíchuťovka jako pořad už být nemusí, ale chuť smíchu, tu ať máte pořád! za všechny shrnul T
HLASUJTE v ANKETÁCH na našich stránkách fldacice.kvalitne.cz
Domovinka informuje „jak porozumět bohoslužbě aneb co se v kostele děje“ - nový cyklus katechetických přednášek zahajujeme v Domovince 29. listopadu v 18:30 hod. Setkání povede br. František Z. horák, o.carm. Další přednáška se uskuteční 13. prosince 2007. Pokračování přednášek „o řádech v církvi“ - 6. prosince v 16:30 hod. Setkání vede P. jaroslav Pezlar. vánoční výstava v Domovince - 3. 12. - 14. 12. ve dnech pondělí až pátek od 7:30 do 14:00 hod. Zahajovací den - pondělí 3. prosince, kdy bude hostem charity paní Dědková. V průběhu dne bude předvádět zdobení perníků, které si můžete zakoupit. Na vaši návštěvu se těší pracovnice Domovinky. Všem čtenářům farního časopisu přejeme radostné a milostiplné Vánoční svátky a Boží požehnání v novém roce! výtěžek z prodeje sušených květin a domácích produktů v Domovince Během dvou týdnů ke konci října jsme uskutečnili v Domovince Dačice prodej sušených květin,static a domácích produktů. Získali jsme 2.660 Kč a zakoupili 133 klubíček „SNĚHURKY“. Děkujeme všem ženám za pletení obvazů,které se odesílají prostřednictvím Společnosti Vincentina Praha přímo do nemocnic - leprosálií v Indii i Africe. Od roku 2002 jsme odeslali 681 upletených obvazů,což představuje fi nanční hodnotu přes 14.000 Kč. Poděkování patří zvláště starším ženám,které i přes zdravotní potíže a nákup klubíček se podílejí na této záslužné charitní akci. Za Domovinku Dačice přeji všem ženám pokojné a radostné Vánoce prožité v rodinném prostředí a hodně sil do nového roku. Za Vaši práci děkuje Malíková TříKRÁlovÁ SbíRKa SE blíží! Tříkrálová sbírka bude probíhat od 2. - 13. ledna 2008. Rádi přivítáme mezi koledníky rodiče s dětmi i mládež. Přihlásit se můžete v Domovince Dačice (tel.384 422 301 kl. 252), nebo u paní M. Máchové, případně po mši svaté u P. Jaroslava Pezlara. Děkujeme! za Domovinku -elh-
2 sestry - 2 cesty Z kázání provinciála G. Zoppiho na téma Setkání Ježíše se samařskou ženou u Jákobovy studny: „... to je, sestro Terezie, obraz pravé karmelitky: nevěsta, která dá všechno Kristu a výměnou od Něho dostane vodu, Jeho samotného, který utiší její žízeň. A pak, není to nevěsta uzavřená ve své lásce k ženichovi, téměř uvězněná, ale nevěsta, která ve svůj čas otevře své srdce církvi, lidstvu.“ vybraly sestry OCD
Nabídka
Sestry karmelitky nabízí ze svých dílen zdobené svíce, křestní roušky, přání zdobená hedvábím nebo výšivkou, vázané růžence aj. Zájemci mohou zazvonit na fortně dačického kláštera nebo volat 384 420 490 nebo 384 420 308.
nesvatostnamanzelstvi.wz.cz www.prolife.cz
aNKETY Ohlednutí za statistikami anket a počítadel na našem webu fldacice.kvalitne.cz Čísla z archivu byla stažena již více jak 1.080x. Anketa týkající se kvality webu Farních listů - průměrná známka 3. Anketa týkající se kvality Farních listů - průměrná známka 3. Stav k 22.11. 2007. -maš-
www.lpp.cz
SPolEČENSTví mlaDých Každý pátek od 19.00 hodin na faře v Dačicích (kromě letních prázdnin)
www.cenap.cz
mšE SvaTé v Dačicích - farní kostel sv. Vavřince v pátek v 18.00 [od 28.10. vždy v 17.30] (po mši svaté adorace), v sobotu v 18.00 [v 17.30] v neděli v 9.00 - klášterní kostel sv. Antonína od pondělí do čtvrtka v 7.00 v pátek v 8.00 v sobotu v 7.00 v neděli v 10.30
www.proglas.cz
Kudy vede cesta, na jejímž konci je defi nitivní rozhodnutí stát se bosou karmelitkou? „Zpočátku přijíždějí děvčata na návštěvy. Vážné zájemkyni je umožněn tříměsíční pobyt v klášteře,
informace FaRa DaČicE P. Jaroslav Pezlar telefon: 384 420 297 mobil: 732 173 181
www.cho.cz
Slavné sliby sestry marie Terezie foto: archiv kláštera
po kterém se děvče vrací asi na měsíc „do světa“ aby své rozhodnutí z odstupu zvážila. Pokud zájem trvá, je kandidátka podle Stanov přijata do ročního postulátu, kdy žije s komunitou, ještě v civilu. Poté následuje obláčka, kdy dostane jméno a hábit a absolvuje dvouletý noviciát, který je ještě bez závazků. Pak následují sliby, napřed časné, trvající rok, které se třikrát obnovují. Nejpozději do šesti let od složení časných slibů se sestra, představení i komunita rozhodnou s konečnou platností a v kladném případě sestra složí slavné (defi nitivní) sliby.“ říká sestra Magdaléna z dačické fortny. Zdejší komunita sester má nyní 19 členek, většinou už se slavnými sliby (mají černý závoj). Sestra magdaléna, patřící k „zakládajícím“ členkám dačického Karmelu, se o misijní neděli naopak s věřícími u sv. Antonína na čas rozloučila. „Mám od představených dovolení strávit jeden rok mimo společenství sester. Budu pobývat v komunitě Chemin Neuf / šemanef = Nová cesta / v Tuchoměřicích.“ Farní listy se zajímaly, co bude náplní jejího pobytu. „Před několika lety vyšel od představených impuls ke změně mého působiště, abych mohla více pracovat s konkrétními lidmi pro jejich vnitřní uzdravení. Jedná se o výsledek sedmiletého procesu hledání formy mého zasvěceného způsobu života.“ Po Praze jste strávila v Dačicích dobrých deset let … „Je zde úplně jiná dynamika života. V Praze si vás např. na ulici v hábitě nikdo ani nevšimne … V Dačicích jsem se naopak setkala s rodinnou atmosférou a s vřelým přijetím místních věřících … Ráda bych se s každým rozloučila osobně, což ale není možné. Proto ráda využívám této příležitosti a všechny farníky srdečně zdravím a prosím o modlitbu a ujišťuji Vás, že zůstáváte v mých modlitbách.“ Takže se v Dačicích ještě uvidíme ... „Určitě, všechny čtenáře zdravím a v průběhu roku se jistě v Dačicích objevím.“ A jaké jsou výhledy do budoucna? „Myslíte, že Abrahám měl nějaký výhled, když jej Hospodin vyvedl z jeho země …?“ Ve spolupráci s dačickým Karmelem připravil a sestře Magdaléně poděkoval -T-
www.tvnoe.cz
O letošní slavnosti sv. Terezie (15.10.) složila své slavné sliby sestra marie Terezie od Vítězného Beránka. Úderem desáté hodiny vkročil do kostela průvod kněží a ministrantů, do něhož se zařadila i komunita sester, účastnící se o podobných příležitostech bohoslužby „mezi lidem“. Slavnostní mši sv. předsedal P. Petr Blecha, bosý karmelitán ze Slaného. Milým hostem této radostné události se stal představený janovské provincie bosých karmelitánů P. Giustino Zoppi, který malebnou italštinou pronesl kázání, jemuž mohli přítomní naslouchat v překladu P. Jaroslava Brože. (viz. sloupek vpravo)
www.katyd.cz
Dvě sestry - dvě cesty
fldacice.kvalitne.cz
PROSINEC 2007
PROSINEC 2007
„okružák” Lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo. Hle, dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostal jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje. Iz 9,1.5 Naši milí přátelé a dobrodinci, blíží se Vánoce a my si opět víc připomínáme, že Bůh vstoupil do lidských dějin a stal se jedním z nás. Bůh se skutečně stal člověkem!! Kristus nepřišel na svět jen jako někdo „osvícený“, ale jako samotné Světlo, které nám dává schopnost být dětmi světla a Jeho světlo přinášet všem, kteří ho dosud nepoznali. A to navzdory našim vlastním temnotám i navzdory temnotám tohoto světa. Spolu s vámi žijeme tímto úsilím stále víc se dětmi světla stávat, být jimi uprostřed všedních dní, v každodenních radostech i starostech, v přijímání našich limitů i selhání. Tak jako každý rok bychom se s vámi rády podělily o nejvýznamnější události končícího roku. Zahájily ho dočasné sliby sestry Marie Terezky od Boží Matky, v dubnu přijala naše postulantka Jiřka hábit Panny Marie Karmelské a jméno Marie Anežka od Ducha Svatého a v říjnu, na slavnost sv. Terezie od Ježíše, pak složila své slavné sliby naše sestra Marie Terezie od Vítězného Beránka. Sestra Gabriela v srpnu odjela na jeden rok na Karmel do francouzských Lurd. Významnou událostí pro nás bezesporu byly naše dubnové volby. Po šestiletém priorátu matky Amáty se novou převorkou stala sr. P. Benedikta od Neposkvrněné. Sr. Amáta byla pověřená starostí o noviciát. Prosíme vás za tyto naše sestry o vzpomínku v modlitbě. A vůbec prosíme o modlitbu za všechny, kteří stojí v čele komunit nebo jsou pověřeni službou ve formaci, často na nich záleží (a leží) mnoho. V lednu nás navštívil generální vizitátor našeho řádu P. Luis Gaetani a v únoru jsme měly tu radost prožít exercicie se známým exercitátorem z Malty P. Eliasem Vellou. Jaro nám připravilo další milé setkání, a to s členy sboru Českobratrské evangelické církve z blízké Velké Lhoty, se kterými jsme slavily společnou pobožnost. Byla to pro nás vyslyšená modlitba! Už nějakou dobu jsme si přály navázat spojení s některým křesťanským společenstvím jiné církve, abychom se za jednotu křesťanů mohly modlit společně s nimi. A taky abychom se mohly na budování jednoty mezi námi podílet co nejkonkrétněji. Velký dík patří faráři lhoteckého sboru panu Pavlu Klimešovi. Brněnská diecéze letos slaví jubileum – 230 let od svého vzniku. Díky knize, kterou naše biskupství vydalo jsme se trochu víc seznámily s její historií. Modlitbou jsme se snažily přijímat účast na akcích roku diecéze. Hodně nám záleží na tom, aby farnosti byly pro farníky opravdu zázemím a domovem, ohnisky živé víry v naší tak materialistické a ateizmem poznamenané společnosti. Děkujeme vám, že se s námi svou vytrvalou snahou „o věrnost v malém“ podílíte na tomto velikém úkolu, jste nám často svými svědectvími, svou pomocí velikým povzbuzením. Loni jsme vám psaly, že bychom rády provedly nějaké úpravy v domě ve prospěch ticha a samoty, které jsou pro náš způsob života nezbytné. Práce se podařilo uskutečnit a vzniklo tak několik nových dílen, které mohou sestry pro svou práci využívat. Děkujeme vám všem, kteří nás podporujete svým přátelstvím, finančně nebo modlitbou. Ani my na vás v modlitbě nezapomínáme. Často se na poděkování cítíme příliš malé a nedostatečné, ale Bůh ví ... a On žádný sebemenší skutek neponechá bez odměny. Přejeme vám milostiplné Vánoce! Kéž nám všem Bůh dá, aby nás vtělené Slovo nově prozářilo svým světlem, aby naše víra, svítící v našich srdcích, zářila ze všech našich skutků a byla světlem i pro ty, kteří ji zatím nepoznali. Vaše sestry, bosé karmelitky z Dačic
Ďáblova bible opět v Praze
Karmel Matky Boží, Dačice, L.P. 2007
Pozvánka na unikátní výstavu největší knihy Až do 6. ledna 2008 mají návštěvníci souhrn středověké vzdělanosti. pražského Klementina jedinečnou možnost Obsahuje celkem 14 latinsky psaných textů, spatřit za zvláštních bezpečnostních samozřejmě včetně bible a např. Kosmovy opatření největší knihu světa – středověký Kroniky české. rukopisný klenot, který byl už v době svého Označení Ďáblova bible se používá vzniku na počátku 13. století považován za proto, že na 290. straně rukopisu je osmý div světa. vyobrazena téměř půlmetrová kolorovaná Jde o tzv. Codex gigas, označovaný někdy postava ďábla. Nutno ovšem dodat, že hned jako Ďáblova bible. Svými úctyhodnými na straně protější je výtvarné zpracování rozměry 92 x 50,5 x 22 cm a hmotností nebeského Jeruzaléma jako symbolu téměř 80 kg budil vždy velkou pozornost. věčného, rajského života, který byl vnímán Na výrobu pergamenových listů se prý jako nezbytný druhý pól bipolárního světa, spotřebovala kůže ze 160 oslů! První zmínka v němž se odedávna sváří dobro se zlem. o existenci knihy je z roku 1295 a podle Kniha se stala součástí proslulých sbírek nejnovějších vědeckých poznatků vznikla uměnímilovného císaře Rudolfa II. V době zhruba o 60 let dříve v dnes již neexistujícím třicetileté války za dobývání Prahy Švédy benediktýnském klášteře v Podlažicích v roce 1648 byla jako cenná válečná kořist u Chrudimi. Kniha byla pravděpodobně odvezena do Švédska a letos se poprvé po zamýšlena jako „malá knihovna v jedné několika staletích do Prahy , alespoň načas, jediné knize“ a měla obsahovat soupis všeho zase vrací. toho, co považovali její pořizovatelé za Během 19. a 20. století zkoumali
světa v pražském Klementinu památku ve Švédsku četní čeští badatelé, ale s žádostí o její dočasné zapůjčení tehdy neuspěli. I v 90. letech minulého století proběhla neúspěšná politická jednání se švédskou stranou o vrácení rukopisu. Teprve nedávno byla na schůzce národních knihoven EU v Lucemburku dojednána shoda ohledně digitalizace knihy a jejího krátkodobého zapůjčení pro výstavu na českém území. Od září je kniha vystavována v prostorách Národní knihovny ČR a domnívám se, že by byla věčná škoda vzácné příležitosti spatřit tento klenot středověkého písemnictví nevyužít. podle časopisu Biblio -JB-
Článek odjinud http://www.vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=750&sel_kniha=148 (15. listopadu 2007, 20:10)
Stéblo slámy - Proč Ježíš přišel jako dítě Pastýři se vraceli z Betléma, kde se poklonili Ježíškovi narozenému v chlévě. Nesli mu náruče darů a teď se vraceli s prázdnýma rukama. Kromě jednoho z nich, mladičkého pastýře, téměř ještě chlapce. Ten si z betlémského chléva přece jen něco odnesl. Celou cestu tu věc pevně svíral v dlani. Ostatní by si toho ani nevšimli, kdyby se kdosi nezeptal: „Co to máš v ruce?“ „Stéblo slámy,“ odpověděl mladík. „Vzal jsem si ho z jesliček, ve kterých leželo to dítě.“ „Stéblo slámy,“ ušklíbali se ostatní.
„Takové smetí! Zahoď to!“ Mladý pastýř rozhodně zavrtěl hlavou. „Kdepak,“ namítl, „já si ho schovám. Pro mě je to znamení, připomíná mi malého Ježíška. Pokaždé, když ho vezmu do ruky, vzpomenu si na něj i na to, co o něm řekli andělé.“ Druhý den si pastýři mladíka znovu začali dobírat: „Co jsi udělal s tím stéblem?“ Mladík jim ho ukázal. „Pořád ho nosím u sebe.“ „Zahoď to, k ničemu ti není.“ „Ne. Má velkou cenu. Ležel na ní Boží Syn.“ „A co má být? Důležitý je přece Boží Syn, a ne kus slámy.“ „Mýlíte se. Velkou cenu má i ta sláma. Na čem jiném by ležel, když je tak chudý? Boží Syn potřeboval trochu slámy. To mě poučilo, že Bůh potřebuje i obyčejné lidi a věci. Potřebuje
PROSINEC 2007
Domovinka informuje 2 Úprava podmínek příjmu oblečení v dačické Domovince Domovinka Dačice již několik let zajišťuje ve spolupráci s Diakonií Broumov sběr věcí a šatstva pro pomoc lidem v nouzi, po živelných katastrofách a válečných konfliktech. Naším prostřednictvím můžete darovat: - ošacení (dámské, pánské, dětské, zimní i letní) - nejvíce jsou potřeba zejména mikiny, trička, tepláky, spodní prádlo - lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, ubrusy, záclony, závěsy, látky, vlnu, zbytky látek - péřové a vatové přikrývky, polštáře, deky, spací pytle - školní a sportovní potřeby, hračky - nenošenou, nepoškozenou obuv - kabelky, batohy,školní tašky - kožené i koženkové oblečení, bundy, pravé i umělé kožichy - nádobí skleněné, porcelánové, kovové, keramické; příbory, funkční domácí spotřebiče - prací a čistící prostředky, hygienické a toaletní potřeby - knihy a časopisy Z důvodů zpřísněných hygienických a ekologických zákonů a norem nemůžeme přijímat: - obnošenou obuv - nevyprané ošacení - staré těžké kabáty, obleky, dederonové ošacení - matrace, staré ledničky, sporáky, monitory, televize Část věcí a šatstva je využita v charitním šatníku Domovinky Dačice pro pomoc potřebným občanům a lidem v krizové životní situaci. Abychom mohli veškerý darovaný materiál upotřebit (či už v charitním šatníku nebo prostřednictvím Diakonie Broumov), prosíme všechny dárce, aby nosili věci v průběhu provozní doby Domovinky, kdy budou tyto věci pracovníky zařízení osobně převzaty: Pondělí - Pátek 7:30 - 12:00 a první středy v měsíci 7:30 -17:00 Věci za dveřmi nebudou převzaty, ale budou chápány jako odpad! Nepoužitelné věci a textil můžou dačičtí občané a obyvatelé 11-ti příměstských částí bezplatně odevzdat ve sběrném dvoře A.S.A. Dačice. Děkujeme za pochopení! pracovnice Domovinky
Betlémské světlo 2007
Již víc než 15 let šíří skauti před Vánocemi po mnoha zemích světa symbol pokoje a lásky - světlo slavnostně zažehnuté v Betlémě. Betlémské světlo přebírají naši skauti od rakouských, kteří zabezpečují jeho převezení letecky přímo z Betléma. Při ekumenické bohoslužbě ve Vídni je pak předáváno skautským delegacím ze zahraničí. Letos ho v rakouské metropoli skauti převezmou v sobotu 15. prosince ve 14.00 hodin při bohoslužbě v místním evangelickém kostele a stejně jako v minulých letech ho přivezou do Brna. Do rukou biskupa Vojtěcha Cikrleho bude Betlémské světlo předáno v obětním průvodu při mši v neděli 16. prosince v 9.00 hodin v katedrále sv. Petra a Pavla. Zájemci z Brna a okolí si je budou moci převzít před katedrálou po skončení bohoslužby do 11.00 hodin. Další organizace šíření Betlémského světla ve farnostech a obcích již záleží na místních podmínkách. Je možné ho uchovávat na farách, obecních úřadech, ve skautských klubovnách i u dobrovolníků. Zájemci si pro ně mohou přijít sami nebo - zejména starší - mohou požádat o jeho přinesení domů. V sobotu 22. 12. 2007 se potom rozjedou vlaky s kurýry s Betlémským světlem po celé republice, o den později bude v rámci „Vánoc na radnici“ předáváno zájemcům z řad veřejnosti na brněnské radnici. Bližší informace o Betlémském světle lze získat na internetové adrese http://www.betlemskesvetlo.cz -MJ-
nás, kteří nemáme velkou cenu, kteří toho moc nevíme.“ Stéblo jako by mělo pro toho pastýře čím dál větší význam. Na pastvě ho často držel v ruce, vzpomínal na slova andělů a byl šťastný, že má Bůh tolik rád lidi, že se stal stejně malým jako oni. Pak mu však jeden z jeho druhů vytrhl stéblo z ruky a rozhořčeně vykřikl: „Dej už s tím zatraceným stéblem pokoj! Bolí nás z těch hloupostí hlava!“ Stéblo vztekle zmačkal a zahodil. Mladík klidně vstal, zvedl stéblo ze země a opatrně narovnal. „Vidíš, zůstalo stejné jako předtím. Pořád je to stéblo slámy. Ani tvůj vztek s ním nic nezmohl. Jistě, zničit stéblo slámy je snadné.
Ale přemýšlel jsi už někdy o tom, proč nám Bůh seslal malé dítě, když potřebujeme silného zachránce a vojevůdce? Jednou vyroste, bude z něho muž a nic ho neporazí. I přes lidskou zlobu zůstane tím, čím je - Spasitelem, kterého nám seslal Bůh.“ Mladý pastýř se usmál a se zářícím pohledem pokračoval: „Boží láska se totiž nedá zničit a zahodit. I když se zdá křehká a slabá jako stéblo slámy.“ Z knihy „Vánoční příběhy pro potěchu duše“ - Bruno Ferrero (vydalo nakladatelství Portál) -kří-
PROSINEC 2007
Přečtěte si
Kouzelný kalendář je další kniha norského autora Josteina Gaardera, známého u nás titulem Sofiin svět. Hlavní hrdina tohoto příběhu – Jáchym – dostane adventní kalendář. V kalendáři se prolíná detektivní pátrání po ztracené dívce Elisabet Hansenové s tajemným putováním napříč „vlnou času“ ze současnosti až k původnímu podnětu slavení Vánoc, narození Ježíška v Betlémě. Příběh se otevírá po jednotlivých kapitolách jako okénka adventního kalendáře. Když se vrátil ze školy, byla maminka už doma. Otevřela jeho tajnou skrýš! ONA OTEVŘELA JEHO TAJNOU SKRÝŠ! A přitom slíbila, že to nikdy neudělá. Porušila slavnostní slib. Udělala něco, co je stejně odsouzeníhodné jako otevřít bez dovolení cizí dopis. Na jídelním stole ležely rozložené všechny popsané listy, které Jáchym našel uvnitř okének kalendáře. Byl vzteky bez sebe. Na maminku se tak strašně zlobil, že dostal chuť ji uhodit. „Vždyť vy jste mi slíbili, že ta truhlička bude jen moje a vy ji nikdy, nikdy neotevřete,“ řekl. „Takže lžete. A kdo lže, ten krade.“ Po chvíli přišel domů i tatínek. Maminka mu předtím volala. Právě on jí poradil,
štědrovečerní
vzpomínky
aby se pokusila najít klíček od tajné truhličky a otevřít ji. Protože prý se už musí dozvědět, odkud zná Jáchym tolik zvláštních jmen a jak to, že používá neznámá dospělá slova. Jáchym na ně v záchvatu zuřivosti vykřikl, že nemají vůbec právo mít děti. Protože ten, kdo lže svým dětem, je za chvíli začne bít - a to se přece nesmí. Mohli aspoň počkat, až přijde ze školy, a zeptat se ho, jestli jim dovolí tu skříňku otevřít. Nakonec jim řekl, že všechny ty tajemné lístečky schoval proto, aby jim je mohl zabalit a položit pod stromeček. Pak se rozbrečel. Utekl do svého pokoje a bouch za sebou dveřmi. V životě jim to neodpustí. Ani je už nebude poslouchat. A nikdy jim už nebude věřit ani slovo. Nikdy! Jáchym se posadil na postel a díval se na vánoční kalendář, ale oči mu tak plavaly v slzách, že barvy splývaly a on nedokázal od sebe rozlišit anděly a pastýře. A rodiče teď všechno zkazili, vánoční kalendář je najednou stejně obyčejný jako ostatní kalendáře a už není ani trochu tajemný. Za nějakou dobu se mu v uších začal ozývat zpěv a slyšel přibližně následující slova: SABET – TEBAS – SABET – TEBAS – SABET – TEBAS … Zněla tak tajuplně, že si najednou uvědomil, že to možná vyjde nastejno, jestli rodiče o papírcích z kalendáře vědí nebo ne. Možná jen ten vánoční kalendář tolik nabitý tajemstvím, že vystačí pro celou rodinu.
co odpoví?
Štědrovečerní stůl poslední pohled hladí, zda všechno má svůj řád a všechno se vším ladí. Zda jmelí v malé vázičce načichlé kouzlem Vánoc a hořících svíček plamínek již vítá „Tajemnou noc“. Zdobí jí šťastný úsměv, když dárky svým drahým balí kladouc je s láskou pod stromek vidouc jich jako malí, kolem se batolíc a oči rozzářené, ty její bývaly orosené. Dělá to jako kdys její matka, žádného nechce nechat zkrátka. Vánočním kouzlem chaloupka dýchá, my kolem stromku stojíce zticha, vzpomínky letící na táty, mámy, co ještě dříve tu bývali s námi.
Profil Alois Pernička, P. 1948 Teologická fakulta v Olomouci povolání: kněz záliby: květiny, životopisy svatých
jméno: příjmení: ročník: vzdělání:
Doposud jim ostatně neřekl, že se setkal s Janem. Takže pořád ještě má něco, o čem ví jen on sám. Ozvalo se klepání. Jáchym neodpovídal a za chvíli tatínek opatrně otevřel dveře. „Máš pravdu, udělali jsme hloupost,“ řekl. Hned za ním vešla maminka. „Můžeš nám to prominout?“ zeptala se. (Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2002) -ln-
Křty Eliška Dušková, Dačice Gabriela Kárová, Bílkov Šimon Trávníček, Dačice Martin Skočný, Třeboň Dorota Podracká, Dačice Marek Rod, České Budějovice Adam Špinar, Lysá nad Labem Vlastimil Devera, Dačice Natálie Nováková, Dačice
23. 9. 23. 9. 23. 9. 13.10. 20.10. 20.10. 28.10. 10.11. 25.11.
Pohřby Ludmila Vacková, Bílkov František Novák, Dačice Marie Kožešníková, Dačice Miloš Papež, Dačice Libuše Havlíková, Dačice František Zejda, Chlumec Jan Havlíček, Třebětice František Beseda, Borek
*1919 *1917 *1926 *1957 *1923 *1922 *1924 *1941
V předvánočním rozhovoru mi na otázky odpovídal děkan telečského děkanství, P. Alois Pernička. Toužil jste být knězem od mala nebo jste měl jinou vizi svého povolání? Velký vliv na mé rozhodnutí měl duchovní zážitek z mariánské pouti do Přibyslavic, kam se vždy rád vracím. Nicméně na začátku, jak už to bývá, procházely mé vize obdobími úpadku a vzmachu. Vážně jsem se zamýšlel nad posláním kněze asi od patnácti roků, trvalo to ale ještě šest let, než rozhodnutí dozrálo. Pod vašima rukama prošlo několik začínajících kněží. co se jim snažíte předávat? Když jsem byl kaplanem, někteří páni faráři měli myslím si příliš mnoho obav. Říkal jsem jim, že jsem dospělý člověk, jsem samostatný a vím, co mohu či nemohu dělat. Mám zodpovědnost před Pánem Bohem a před lidmi a že o můj osobní život nemusí mít obavy. Touto zkušeností se řídím dnes při jednání s kaplany, kteří do Telče přijdou. Dávám jim svobodu. Jediným požadavkem je, aby byli odpovědní, a to, co mají dělat, aby dělali pořádně. Když přijde nový kaplan, cítíte nějaké změny třeba v chování lidí, že si ho snaží získat …? Nemyslím si, že by byla mezi mnou a kaplanem rivalita o přízeň farníků, ba naopak. Je to jako v běžném životě: někomu je člověk sympatický již od pohledu a jinému nikoli, ačkoli mu nic zlého neudělal. V bohoslužbách máme zaveden řád a každý farník se může rozhodnout, jestli navštíví bohoslužbu, kterou sloužím já či kaplan. Musí nám jít vždy o věc Boží, ale nechť si každý vybere způsob, jaký mu při vedení bohoslužby vyhovuje. Každý kaplan má svoji individualitu a nechávám ho, aby ji uplatňoval, jak uzná za vhodné. Nejsme stroje a nemám rád demagogický přístup. co máte jako děkan za úkoly? Dříve se říkalo, že děkan má být „okem
PROSINEC 2007
Z popela z cyklu „Farářova čítanka” Tímto textem uzavíráme roční setkávání nad 230. výročím založení brněnské diecéze. Dnešní řádky mají ukázat, jaká bohatost darů se před námi otevřela v posledních letech, které následují po době, v níž bylo biskupovi státní mocí zamezeno vykonávat jeho úřad, došlo ke zrušení klášterů a církevních škol, činnost Charity byla omezena na minimum a křesťanská periodika byla zakázána. V pastýřském listě k novému tisíciletí začíná biskup Vojtěch slovy: „V dnešním světě plném negativních informací a nepříjemných zpráv je posláním křesťana vidět … i věci, které se podařily.“ Co se podařilo? Zde jen několik příkladů: V roce 1990 se první vlaštovkou stalo jmenování biskupa, působí dosud. Farnosti fungovaly i v předcházejících letech, ale řeholní život byl ochromen. Z ženských řeholních domů došlo na území diecéze k obnově opatství cisterciaček v Předklášteří u Tišnova, kláštera dominikánek ve Znojmě a konventu alžbětinek v Brně. Zcela nově se podařilo založit klášter bosých karmelitek v Dačicích a „na zelené louce“ klášter klarisek v Brně - Soběšicích. Z kongregací jmenujme alespoň boromejky v M. Budějovicích, rafaelky v Moravci, křížové sestry v Brně, těšitelky v Rajhradě, školské sestry na Vranově u Brna nebo milosrdné sestry v Brně a V. Újezdě (poznámka: pro snadnější výčet uvádíme jen „lidové“ názvy). Mužské řády obnovily komunitní život na Starém Brně (augustiniáni), v Rajhradě (benediktini), ve Znojmě (dominikáni), františkánská a jezuitská rodina v Brně, Vranov u Brna znovu osadili pauláni, v Brně obnovili dílo saleziáni, řeckokatolická farnost je v Jihlavě a samozřejmě nemůžeme zapomenout na novoříšské premonstráty a karmelitány v K. Vydří.
V oblasti školství byly zřízeny či znovuobnoveny tyto instituce (v závorce rok vzniku, příp. zřizovatel): základní školy v Jihlavě (1991, biskupství) a v Brně (1992, CM sestry). Střední školy v Brně (1990, sestry sv. Fr.), v Jihlavě (1991,biskupství), v Brně (1994, biskupství) a ve Žďáře nad Sázavou (1995). Z gymnázií biskupské v Brně (1990), v Třebíči (1992, biskupství), v Letovicích (1993, biskupství), ve Žďáře nad Sázavou (1993) a v Brně (1996, CM sestry). V Brně existují i křesťanské domovy ubytovávající studenty a to Petrinum (1992, biskupství), Grohova (1993, sestry sv. Fr.) a saleziáni mají domovy v Žabovřeskách (1995) a Líšni (1995). V Brně na Petrově působí varhanická škola. Na Kamenné ulici je k dispozici veřejná knihovna biskupství. Pokud se charity týče, působí kromě svého brněnského sekretariátu v 9 oblastních charitách: V Blansku, Břeclavi, Hodoníně, Jihlavě, Rajhradě, Tišnově, Třebíči, Znojmě a Žďáru nad Sázavou. Má také oddělení pro migraci a dobrovolnická centra. Jen v r. 2000 měla na 470 zaměstnanců a 500 dalších dobrovolníků ve 45 zařízeních. Ve výše citovaném listě se dále píše,
biskupovým“, to je být spojovacím článkem mezi kněžími a biskupem. Většinu věcí si však dnes kněží vyřizují sami. Úkolů není příliš mnoho a moje funkce nemá pronikavý vliv na život jednotlivých farností. Každý rok musím projít (vizitovat) všechny farnosti. Smyslem je udržovat pořádek především v úředních věcech. Při sbírkách, které jsou ve prospěch semináře, diecéze, charity, misií či na jiné potřeby, vybírám od kněží peníze z jednotlivých farností a hromadně je posílám na biskupství. Občas se také vyjadřuji k různým opravám ve farnostech a schvaluji je a tato vyjádření předávám i se žádostí biskupství. Která skutečnost podle Vás představuje dnes největší překážku ve víře či vztahu k Pánu? Již u malých dětí pozoruji určitý egocentrismus a velké sebevědomí– já jsem osobnost a vše budu dělat po svém. Vytrácí se sociální cítění, hodně lidí lpí na tom mít maximální příjem i za cenu poškození druhého. Vytvářejí se soukromá náboženství – já věřím, ale na Bibli nedbám a budu se chovat podle svého. Lidé nejsou příliš ochotni vnímat okolí a podřídit se autoritě: nejen církvi, ale především Bohu. Jaký je význam tradic v životě církve? Řada z nich byla zajímavá, avšak doba a poměry se mění a určité zvyklosti zanikají a vznikají jiné. Velkou chybou je, že obecně dnes tradice zanikají. Kde existuje tradice, dá se na něco navázat –v oblastech, kde je tradice, dovede dát lidi dohromady. Potom se dá navázat dál. Pokud lidé do kostela přijdou, lze k nim promlouvat a zapůsobit na někoho, kdo jinak kostel nenavštěvuje. U konvertitů, kterým tradice často chybí, vidíme, že se během krize ztratí, byť měli velké nadšení. Tradice tedy pomáhá přenést se přes krizové situace. Po jejich překonání si člověk uvědomí, že nakonec udělal dobře, když nepřestal věřit a chodit do kostela. Zažil jste určitě dost zajímavých či úsměvných zážitků od oltáře. Podělíte se s námi? Babička přivedla do kostela malého vnoučka. Každou chvíli ho usměrňovala. Při „Beránku Boží“ se zpívá: „…Daruj nám pokoj“. Jakmile varhany ztichly, ozval se jasný hlas vnoučka: „Dej mi pokoj“.
že některé věci se „podařily dokonce nad očekávání dobře.“ Co např. křesťanská rozhlasová stanice Proglas (sídlící v Brně) nebo dokonce křesťanský televizní kanál Noe, o němž naši předkové v posledním poválečném nadýchnutí náboženské svobody nemohli ani snít. A kolik vychází v diecézi náboženské literatury! V K. Vydří sídlí Karmelitánské nakladatelství, v Brně např. Cesta a Kartuziánské nakladatelství a kolik farností má svůj zpravodaj! „Naším posláním je umět za tyto věci děkovat“, píše biskup. Podobně je vystavěná i Modlitba za diecézi, vydaná k letošnímu výročí (Farní listy č. 37/2006), neboť začíná poděkováním Bohu za milosti a dary, kterými Všemohoucí zahrnul „nás i předcházející generace naší diecéze“. Každé výročí je spojeno i s pohledem nazpět a také s výhledem kupředu. Letošní rok diecéze nám mohl pomoci k poznání, že si alespoň jako celek nevedeme špatně. A kdoví, možná naznačil i cestu! A na co se můžete těšit příště? Několik dalších pokračování věnujeme Zdislavě z Lemberka, a to kvůli 100. výročí blahořečení, které připadlo také na letošní rok. -T-
Na svátek Panny Marie Královny, když rozhlas vysílal mši o pouti do celé vesnice, se mělo v žalmu zpívat: „Po své pravici máš Královnu oděnou ofirským zlatem“. Slečna varhanice ale místo toho zpívala: „Po své pravici máš Královnu oděnou oficírským zlatem“. Patří humor do kostela? Bohoslužbu bychom měli brát spíše vážněji, vědomi si toho, že předstupujeme před tvář Hospodinovu. Ale i Pán má jistě smysl pro humor a dojde-li k nějaké komické situaci, je třeba ji přijmout a nepohoršovat se nad tím. Jinak mám sklon k optimismu a některé věci ironizovat a zasmát se jim. Co Vás dokáže „vytočit“? Někomu něco vysvětluji a nevnímá to, a jen co skončím, začne se mě na to ptát. Když lidé určité věci odkládají a přijdou na poslední chvíli s tím, že jsem nebyl celou dobu k zastižení – to mě dokáže opravdu naštvat. Prý máte talent na aranžování květin v kostele a sám si je i pěstujete … Znám několik kněží, kteří v tom jsou ještě lepší. Nejedná se jen o zálibu. V semináři nám zdůrazňovali, aby pro Boží oslavu mělo vše úroveň. Celá tisíciletí se tímto lidé řídili – proto jsou krásné kostely, výzdoba … Nakonec je to i poděkování za schopnosti, které nám on sám daroval. Proto si myslím, že projevem úcty k Bohu je i to, aby byl kostel čistý a nazdobený. Je to znamením živosti. Máme adventní dobu. Co bychom si z ní měli odnést? V písni Vesele Zpívejme (z kancionálu) se zpívá o čtvero příchodu Krista Pána – 1. v těle, 2. do naší duše (to je náš zdejší život), 3. při naší smrti a 4. při vzkříšení. Neděle adventní poukazují na jeho příchod jako Mesiáše a že jeho příchod je vždy počátkem něčeho nového. Ve všední dny sledujeme proroctví, která jak sám Pán Ježíš potom říká, nám pomohly uvěřit, když se to stane. Dále napomínají Izraelity k polepšení-připravit cestu Pánu a slibují, co Mesiáš světu přinese – například rosu, základ úrody (Izrael je zemí sucha). Aby jeho příchod byl plodný, musíme mít pro ni připravenou půdu a cestu i my. Děkuji Vám za rozhovor. -aš-
PROSINEC 2007
rozumy Život je negativ, ale víra jej dovede vyvolat. P. Kosorin Tou nejhorší samotou je být bez upřímného přátelství. F. Bacon
Kdo se nemodlí v určitou dobu, nemodlí se ani v neurčitou dobu. přísloví
Cípaté hvězdičky
Hvězdičky na levém obrázku vyrobila Monika, zatímco ty na pravém pocházejí od Marka. Poznáte, čí je hvězdička s nejméně hroty a kdo vyrobil hvězdičku s nejvíce hroty?
Protikladem dobrého není špatné, ale „dobře míněné“. G. Benn
Bůh je odpovědí na otázku, jíž je člověk. H. Fries Strach ze stárnutí způsobuje, že stárneme ještě rychleji. D. Chopra
Hruď přeplněná srdcem je lidství ozdoba, ne hlava zaplněná rozumem. B.P. Galdós
vtipy l
Hromada voňavých perníčků
Najdete mezi těmito dobrotami čtyři hrací karty (esa) a tři hrací kostky?
Křížovka
Doplňte chybějící slova v textu do křížovky a dostanete tajenku, kterou celý text začíná. 1. 2. 3. 4.
N 5. 6. 7. 8. 9. 10.
(Tajenka) je část liturgického roku, kdy se připravujeme na příchod (4) Toto období trvá (5) týdny. Liturgickou barvou je (11). Často si z chvoje vyrábíme (6). Na něm si každou neděli zapálíme jednu (7). Dobu čekání nám zkrátí návštěva sv. Mikuláše s (8), kteří obdarují hodné a poslušné děti. Dva dny před svátkem tohoto štědrého biskupa, má svátek sv. (10). V tento den si někteří řežou (3), které rozkvetou na štědrý den. Na konci tohoto období mají děti (2), takže nemusí chodit do školy a mohou si užívat celý den zimní radovánky. Největší radost nám ale nepřináší ani sníh a dárečky pod stromečkem, ale (1) našeho Spasitele, které oslavujeme i tím, že zpíváme (9).
11.
ŘEŠENÍ - Cípaté hvězdičky: Hvězdičku s nejméně hroty vyrobila Monika (7. zleva - 4 hroty), hvězdičku s nejvíce hroty vyrobil Marek (3. zprava - 8 hroty) l Hromada voňavých perníčků: viz. obrázek l Křížovka: Adventní doba
Ptá se farář rabína: „Jak to děláte, že jste tak chytří?“ „To je tak“, opáčí rabín, „když se dítě narodí, počkáme do třinácti let, a když k ničemu není, necháme ho pokřtít!“ l Na charismatické konferenci volá žena z personálu: „A kdo si bude přát kávu, dejte ruce dolů!“ l Žena onemocní, a tak do kostela pošle svého muže. Když se vrátí, vyzvídá, o čem bylo kázání. „O hříchu“, říká manžel. „A co farář?“ „Byl proti.“ l Ptá se dinosauří mládě samice: „A můžu se taky dostat do nebe?“ „Ty zrovna“, odvětí dotazovaná, „ty se dostaneš tak nanejvýš do muzea!“ l Pohřbu se účastní i nevěřící příbuzní. Po obřadu přijde za knězem jeden z nich a říká: „Velebníčku, to bylo po čertech dobrý kázání!“ „Vaše uznání mě těší, jen, prosím, alespoň v kostele bez toho klení“, mírní jej kněz. „No vždyť říkám, sakra, tak pěkně jsem neslyšel dlouho mluvit ... dal jsem taky do pokladničky tisíc korun!“ „A sakra, neříkejte“, diví se páter. l Ježíš potkal plačícího muže a ptá se: „Copak se ti stalo, člověče?“ „Mám doma nemocnou manželku.“ „Jdi domů, uzdraví se.“ A stalo se tak. Dále potkal uplakanou ženu a na dotaz, proč pláče, se svěřila: „Zemřela mi dcera.“ „Jdi domů, vstane.“ A tak se stalo. Opodál potkal plačícího muže. „Proč pláčeš,“ zněla otázka? „Jsem český ministr financí, pane.“ Ježíš se posadil vedle něj a rozplakal se.
