Potravinářský zpravodaj Číslo 3 • Ročník XVII • 12. dubna 2016 • Cena 28 Kč
Gurmán a gourmet
Vážení čtenáři, na straně 5 přinášíme rozhovor se Senior Category Manager Ing. Renatou Veselou ve funkci nákupčí segmentu uzeniny a lahůdky společnosti AHOLD Czech Republic, a. s.
Žofínské fórum 2016 v Praze V R O C E 2 0 3 0 B U D E Č R P Ř I M Ě Ř E N Ě P O T R AV I N O V Ě S O B Ě S TA Č N Á V Z Á K L A D N Í C H KO M O D I TÁ C H , K T E R É U N Á S L Z E P R O D U KO VAT
Jídlo je jedna z nejpřirozenějších potřeb člověka. A tím, že se jím zabýváme denně, se pro řadu z nás stává tou nejvšednější náplní. Pokud ovšem jsme ti šťastní, kteří žijí v blahobytných společnostech a v časech, které neznají bídu. Pojato historicky a také místopisně, nebyl a není tento stav v převaze. Měli bychom žehnat osudu, že žijeme právě teď a tady. Nejen že máme potravin dostatek, ale ještě si můžeme vymýšlet. A to se také děje. Nejen ve směru nadměrných konzumací na vyšší míru než do sytosti, ale často při realizacích dietních kůr motivovaných zejména současnými módními snahami dámského světa o „twigí“ zjev. Je z čeho vybírat – nabídka základních potravin naprosto úplná a kolikrát i v nepotřebně květnatém sortimentu vyvolaným snahami výrobců vytírat zrak konkurenci a spotřebitele zaujmout za každou cenu. Že pak tento široký sortimentní záběr mate hlavně ty nerozhodné a z bulvárů poučené kupující, je nasnadě. Ale to jsou extrémy, o kterých se ví, mluví i píše. Převaha spotřebitelů se však orientuje velmi dobře a umí si svůj jídelníček sestavit. A co víc, je mezi námi řada labužníků a mlsalů, kteří se o jídlo zajímají a kteří si umí najít i v té záplavě „eurounijních“ výrobků svoje oblíbené, a především chutné potraviny, ale i suroviny pro domácí kulinářskou přípravu. Jsou to lovci chutí a převážně se rekrutují z řad mužského světa, neboť žena je tvor daleko praktičtější a její případně podobná fantazie je většinou obroušena povinností krmit rodinu dennodenně. A tak máme i slova „gurmán“ a „gourmet“ pouze v rodě mužském a oba tyto termíny by měly označovat člověka s vytříbenou chutí, vyhledávajícího lahůdky a požitky při konzumaci jídel. Jsou však i tací, kteří považují oba tyto termíny za odlišné. Není to tak dávno, kdy jsem při jedné recepci označil významného potravinářského profesora z VŠCHT za gurmána, to když jsem obdivoval jeho způsob konzumace předkládaných delikates. Pan profesor se ale rázně ohradil, že gurmán je žrout a to on není – ale že je gurmet. Hledal jsem pak ve všech možných encyklopediích tento terminologický rozdíl a „gurmán“ je všude, ale slovo „gurmet“ nelze nalézt nikde. A tak jsem pátral dál, pomohla mi angličtina, a objevil slovo „gourmet“. A ejhle, ve starém českém slovníku jsem je našel se stručnou vysvětlivkou – znalec vína a labužník. Na první pohled se tedy zdá, že se oba tyto termíny označující milovníka jídel příliš neliší. Ale přece bych na pana profesora dal a řekl bych, že gurmán je víc ten, kdo jí dobře a hodně, a gourmet ten, který jí dobře a méně. A tím vlastně napomáhám tak trochu dělat v té naší chutnací branži terminologický pořádek. A pak se v těchto souvislostech není možné nezmínit o České chuťovce. Ta právě dává šanci výrobcům vycházet vstříc svými výrobky oběma skupinám výše zmíněných labužníků. Letos bude již 8. ročník této soutěže a její vyvrcholení v říjnu tohoto roku proběhne opět v reprezentačních prostorách Valdštejnského paláce na pražské Malé Straně. A tentokrát nejen pod záštitou předsedy Senátu, ale i ministra zemědělství. Panu profesoru Petru Pipkovi tedy patří velký dík za vyvolání uvedeného jazykového problému. Na závěr pak informace nejen jemu, že právě jen gurmán po příjemném přejedení má tělo zaplaveno adrenalinem a endorfiny, které způsobují, že tělo vnímá vnější podněty jinak než za normální situace, o což je gourmet bohužel ochuzen. Ing. František Kruntorád, CSc.
Žofínské fórum 2016 – vystoupení ministra zemědělství Mariana Jurečky Zemědělství a potravinářství, ekonomická soběstačnost České republiky a strategie Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 byly hlavními tématy Žofínského fóra v Praze. Ministr Marian Jurečka uvedl, že v roce 2030 bude ČR přiměřeně potravinově soběstačná v základních komoditách, které lze u nás produkovat.
„Zvyšovat by se měly plochy takzvaných citlivých komodit, jako jsou třeba ovocné sady, ale také počty zvířat. Oproti roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, klesly na polovinu především stavy prasat. Ve výrobě vepřového masa nejsme dlouhodobě soběstační, loni došlo opět k poklesu míry soběstačnosti, a to o 1,2 procenta na 56,3 procenta, což je hluboko pod úrovní průměru Unie. Naším cílem je dosáhnout v roce 2030 míry soběstačnosti 80 procent,“ řekl ministr Marian Jurečka. Na národní dotační programy pro živočišné komodity je na rok 2016 vyčleněno zhruba 2,3 miliardy Kč, v roce 2015 to bylo 1,5 miliardy Kč. Potřebu systémového řešení demonstruje podle ministra Jurečky příklad sektoru produkce mléka. Při soběstačnosti v produkci syrového mléka přes 130 % bylo loni saldo zahraničního obchodu v kategorii s nejvyšší přidanou hodnotou (sýry a tvarohy) záporné ve výši 2,9 mld. Kč. Proto považuje ministr Marian Jurečka za důležité například sdružování odbytu a posílení vyjednávací síly, kdy Ministerstvo zemědělství chystá mj. uznávání organizací producentů ve všech hlavních sektorech s možným navázáním na podpory z Programu rozvoje venkova. „Podporujeme také kvalitní domácí výrobce a zpracovatele základních zemědělských komodit, čímž směřujeme k přidané hodnotě zemědělských produktů a potravin. Jedním z našich dotačních programů je Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. V něm jsme navýšili možný objem celkové roční podpory ze současných 200 milionů na zhruba 400 milionů korun,“ uvedl Marian Jurečka.
Ministr zemědělství Jurečka rozhodl o další podpoře pro sektor mléka N A V YS O C E K VA L I T N Í M L É KO A D O J N I C E D Á R E S O R T P Ř E S 8 0 0 M I L I O N Ů KO R U N Ministerstvo zemědělství připravilo dva nové dotační programy, které podpoří mléčný sektor. Celkem až 400 milionů korun dostanou producenti a zpracovatelé na výrobu vysoce kvalitního mléka, dalších až 450 milionů je plánováno na zajištění dobrých životních podmínek dojnic. Nové národní dotační programy pomohou zpracovatelům s výrobou nadstandardně kvalitního mléka v takzvaném režimu jakosti Q CZ. „Mléko v režimu jakosti Q CZ je mimořádně kvalitní, obsahuje například méně somatických buněk. Takový produkt má větší šanci uspět na trhu a získat lepší realizační cenu. S jeho výrobou
jsou spojené vyšší náklady, a proto chceme producenty a zpracovatele mléka motivovat k účasti v takovém režimu a rozdělit mezi ně až 400 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Dotace bude určená na poradenské služby nebo školení, které pomohou producentům splnit náročné požadavky na výrobu vysoce kvalitního mléka. Zapojení do režimu kvality zároveň chovatelům umožní účast v programu Podpory na zlepšení životních podmínek v chovu dojnic. Na tento program je vyčleněno až 450 milionů korun a program je určen pro chovatele dojnic v režimu ekologického zemědělství nebo přihlášené do režimu jakosti Q CZ s platným
certifikátem. Pro jeho vydávání je již připraven a akreditován Státní veterinární ústav Olomouc. „Zlepšení životních podmínek v chovu dojnic je určeno na chlazení stájí v létě, na temperování vody k napájení v zimě, na častější ošetřování paznehtů, na diagnostiku zánětu vemene dojnic a na dezinfekci bezstelivového ustájení. Tyto prostředky zlepší pohodu zvířat, a tím i jejich zdravotní stav,“ uvedl Marian Jurečka. Předběžné žádosti o dotace bude přijímat Státní zemědělský intervenční fond, platební agentura Ministerstva, do 29. 4. 2016. Termín ukončení přijímání definitivních žádostí je do 31. 10. 2016. Úspěšní žadatelé dostanou první podporu v polovině prosince letošního roku.
Ministr zemědělství: Potraviny nevhodné k prodeji, ale stále bezpečné, mohou jít na charitu Umožnit výrobcům a prodejcům zdarma dávat charitativním a humanitárním organizacím jídlo, které má například deformovaný obal nebo nedostatky v označování, má novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou schválili poslanci. Podmínkou je, aby jídlo bylo bezpečné pro lidské zdraví. Sněmovna také rozhodla, že od šesti hodin ráno do deseti hodin večer se nebude moct v televizi vysílat reklama na erotické služby nebo přípravky.
„Díky novele zákona budou charitativní organizace mít možnost od prodejců zdarma dostávat například potraviny s deformovaným obalem nebo potraviny, které jsou nepřesně či nedostatečně označeny. V žádném případě ale jídlo nesmí být zkažené. Podle pozměňovacího návrhu by to měli prodejci s obchodní plochou větší než 400 metrů čtverečních povinné pod pokutou až deset milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Na základě dalšího pozměňovacího návrhu, který poslanci schválili, nebudou do televizního vysí-
lání v době od 6 do 22 hodin zařazována obchodní sdělení týkající se erotických služeb, erotických výrobků a humánních léčivých přípravků nebo doplňků stravy na podporu sexuální výkonnosti. „V Poslanecké sněmovně se nám podařilo prosadit dobrou věc. Když s dětmi sledujeme nějaký sportovní přenos, nepřijde mi úplně vhodné, že je prokládán takovou reklamou,“ uvedl ministr Jurečka. Hynek Jordán, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
2 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
tTâS[ÞEPMÓDzFLZ-PJSZWF'SBODJJ tǏFSTUWÏNMÏLP[WFOLPWTLâDIPCMBTUÓ tUFOLÏQMÈULZQSPMFQÝÓ[ÈäJUFL[DIVUJ tMBIPEOÈDIVǸEÓLZWZTPLÏNVQPEÓMVTNFUBOZBTâSB tWâISBEOǔNMÏLP[OǔNFDLâDIBMQ tHBSBOUVKFNFWâSPCVCF[HFOFUJDLÏIPJOäFOâSTUWÓ
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
zpravodajství MZe – SVS ČR / 3
Ministerstvo zemědělství pomůže zemědělcům postiženým loňským suchem. Na náhradu škody jim dá 600 milionů korun úspor. Ministr Marian Jurečka dohodu vyjednal s Ministerstvem financí.
Ministerstvo zemědělství se s Ministerstvem financí dohodlo na kompromisním návrhu odškodného za úrodu poničenou loňským suchem. Tři sta milionů korun poskytne zemědělcům vládní rozpočtová rezerva, druhých tři sta milionů Ministerstvo zemědělství ze svých
Kompenzace jsou určeny na plodiny, které byly loňským suchem postiženy nejvíce. K nim patří brambory, cukrová řepa, chmel, ovoce, zelenina, kukuřice, trvalé travní porosty určené jako krmení pro hospodářská zvířata a ovocné, okrasné a lesní školky. „Pro lidi na venkově je velice důležitá zpráva, že jsme pro ně připravili kompenzace za loňské sucho. Mnozí z nich řeší, jestli vůbec budou dál pokračovat v podnikání, protože jsou zemědělci, kteří loni prakticky nic nesklidili. Těžká situace se v některých
oblastech týká stovek lidi i jejich rodin. Proto jsem velmi rád, že jim můžeme poskytnout aspoň částečnou náhradu ve výši šesti set milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Sazby na kompenzace jsou upraveny tak, aby zajistily vyvážené rozdělení plateb mezi malé a velké podniky. Větší společnosti totiž těží z úspor a lépe odolávají vnějším tlakům. Proto budou menší a střední podniky při rozdělování náhrad zvýhodněny. V případě zemědělských podniků s výměrou do 89 hektarů se sazba na kompenzaci znásobí koeficientem 2 a v případě zemědělských podniků s celkovou výměrou nad 89 hektarů a do
500 hektarů koeficientem 1,5. Pokud oprávněné požadavky na kompenzaci škod překročí 600 milionů korun, budou sazby u zemědělských podniků s výměrou nad 500 hektarů poměrně sníženy. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že by mohlo dostat více než 7 tisíc žádostí o kompenzaci. Loňské extrémní sucho mělo nepříznivý dopad na úrodu dokonce i v podzimních měsících u plodin, které se sklízejí později. Zástupci Ministerstva zemědělství společně s pěstitelskými svazy a odbornými institucemi situaci monitorovali. Podle odhadů je rozloha polí a sadů, kde byly plodiny poškozeny z více než 30 %, přibližně 350 tisíc hektarů.
Zisk zemědělství v roce 2015 sice ve srovnání s předloňským rekordním výsledkem klesl, ale v porovnání s rokem 2013 stoupl přibližně o 700 milionů Předběžný ekonomický výsledek českého zemědělství dosáhl loni 16,9 miliardy korun. V roce 2014 byl zisk rekordních 23,26 miliardy. Mimořádnému výsledku tehdy nahrálo neobvykle příznivé počasí a velmi dobrá úroda. Při srovnání roku 2015 a zemědělsky průměrného roku 2013 zisk naopak vzrostl, a to z 16,2 miliardy na 16,9 miliardy. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Kondici českého zemědělství loni ovlivnilo zrušení mléčných kvót, přebytek vepřového masa na evropském trhu, ruské embargo a taky dlouhotrvající sucho. „I přes několikatýdenní sucho loni stoupla produkce ovoce, v sadech byla o více než 23 procent vyšší než v předchozím roce. Urodily se hlavně ja-
blka, hrušky a švestky. Přesto měli ovocnáři ztráty, protože plody byly kvůli suchu malé a méně kvalitní, a proto je museli prodávat za nižší cenu. Také kvůli tomu jsme připravili návrh, jak zemědělcům kompenzovat škody za loňské sucho,“ řekl ministr Marian Jurečka. Produkce zeleniny byla meziročně nižší o 16 %, ale to pěstitelům částečně vyrovnaly vyšší výkupní ceny ve všech zemích EU, které u některých druhů zeleniny stouply až o 30 % (zejména mrkev, celer, rajčata, listové saláty). V živočišné výrobě loni propadly zejména ceny mléka a vepřového masa, a to v celé Evropě. Do poklesu se promítlo ukončení režimu mléčných kvót a ruské embargo. Těchto komodit je ve členských zemích EU nadbytek a jejich cena klesá. „Nicméně i přesto v některých odvětvích stále
meziročně roste produkce. V roce 2015 stoupla v porovnání s rokem 2014 výroba mléka o 4,1 procenta. Kladně je možné hodnotit také vývoj produkce v komoditě hovězí maso, která stoupla přibližně o 3 procenta, u drůbežího masa jsme zaznamenali vzestup o 1 procento,“ uvedl Marian Jurečka. U vepřového masa došlo k poklesu produkce o 0,9 % z důvodu snižování stavů prasnic již v druhé polovině roku 2014. Pokles cen se Ministerstvo snaží zemědělcům kompenzovat již od začátku krize. Chovatelé dojných krav dostali vyšší platby na dojnici z 2 750,62 korun na dojnici v roce 2014 na 3 678,77 korun v roce 2015. Do chovů prasat a drůbeže šla loni rekordní podpora prostřednictvím národních dotací, celkem 787 milionů korun na prasata a 440 milionů
na drůbež. Dalších 240 milionů dostali chovatelé na udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat. Při srovnání loňského roku s rokem 2014 je nutné si uvědomit, že rok 2014 byl z hlediska výsledků zemědělského resortu mimořádně a výjimečně úspěšný. Na rekordním zisku se podílela především mimořádně dobrá úroda daná velmi příznivým vývojem počasí, růst výkupních cen živočišných komodit a nárůst dotací. Loňský agrární zahraniční obchod vzrostl na historické maximum. Jeho obrat stoupnul z 380 miliard korun v roce 2014 na 420 miliard v roce 2015. Hynek Jordán, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Státní veterinární správa uložila v loňském roce pokuty za 25,6 mil. Kč
Státní veterinární správa (SVS) uložila loni prodejcům živočišných produktů, zpracovatelům či chovatelům zvířat pokuty v souhrnné výši 25,6 milionu korun. Výše pokut meziročně vzrostla zhruba o tři procenta. Příčinou růstu byl zejména zvýšený počet zjištěných závad v oblasti veterinární hygieny v důsledku nové kompetence – kontrol zařízení stravovacích služeb. Kontroly se také více zaměřily na „v minulosti problémové“ provozy. Naopak byla snížena jejich frekvence v dlouhodobě bezproblémových provozech. I přes rostoucí výši pokut je nutné zdůraznit, že hlavním smyslem veterinárního dozoru nejsou represe a sankce, nýbrž zejména dlouhodobá preventivní činnost, která má zabránit tomu, aby docházelo k ohrožování zdraví lidí a zvířat. V České republice pokračovala loni příznivá nákazová situace a většina závažných nakažlivých onemocnění se našemu území vyhýbala. Svou zásluhu na tom bezesporu má dobře fungující systém veterinárního dozoru i sami chovatelé a soukromí veterinární lékaři. O dobré nákazové situaci svědčí mezinárodní statusy země prosté, které uděluje Evropská komise nebo Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). V roce 2015 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy skotu, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky a afrického moru koní. V roce 2015 OIE oficiálně schválila ČR status země prosté moru malých přežvýkavců a status země se zanedbatelným rizikem BSE. Loni v Česku pokračovaly programy pro tlumení a eradikaci některých nákaz. Od roku 2006 probíhá například v chovech skotu Národní ozdravovací program od infekční bovinní rinotracheitidy skotu. V roce 2015 se dařilo zvyšovat počet ozdravených chovů a koncem roku 2015 mělo celkem 95,6 % hospodářství uznán status IBR prostého hospodářství. Na uvedených hospodářstvích je přitom chováno téměř 94 % veškerého skotu v ČR. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost
drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2015 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. Dobrou zprávou je, že k poklesu výskytu salmonel v prostředí chovu došlo ve všech sledovaných kategoriích. Mezi dlouhodobé priority SVS patří také zlepšování životní pohody zvířat (welfare) i obecného povědomí o této problematice v ČR. Úřední veterinární lékaři SVS každoročně uskuteční tisíce kontrol chovů. V roce 2015 bylo v chovech hospodářských zvířat provedeno celkem 3 550 kontrol, z toho bylo zjištěno 384 závad. Nejčastěji se jednalo o nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, chybějící nezbytné vybavení nebo nedodržení legislativou stanovených minimálních standardů pro hospodářská zvířata. V chovech zájmových zvířat bylo provedeno celkem 1 990 kontrol, z toho u 486 z nich byla zjištěna nějaká závada. Nejčastěji se jednalo o nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nepřiměřený
stres, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete či nevhodné způsoby uvazování. SVS předala obecním úřadům obcí s rozšířenou působností celkem 448 podnětů vyplývajících z porušení předpisů v oblasti ochrany zvířat. Šest případů, u nichž vzniklo podezření ze spáchání trestného činu, nahlásila SVS orgánům činným v trestním řízení. V loňském roce pokračovala intenzivní spolupráce SVS s Policií ČR v rámci předávání informací ohledně podezření na pytláctví a týrání zvířat. SVS se vyjadřuje v rámci trestního řízení k mnoha dalším případům, které jsou řešeny ze strany policie. Vzájemnou dlouhodobou spolupráci mezi Policií ČR a SVS by měla dále prohloubit dohoda, která byla podepsaná koncem března. V oblasti veterinární hygieny přibyla v důsledku novely zákona o potravinách nová kompetence – kontrola zacházení se surovinami živočišného původu v zařízeních stravovacích služeb. Hlavně dí-
ky této nové kompetenci poměrně výrazně vzrostl počet závad zjištěných při kontrolách. K vyššímu počtu odhalených nedostatků přispěla i systémová změna, kdy byla snížena frekvence kontrol v zařízeních, kde byly v předchozích letech příznivé výsledky, kontroly se tak více zaměřily na problémové provozy. Za účelem kontroly bylo v roce 2015 navštíveno téměř 8 900 restaurací. Alespoň jedna závada byla zjištěna u 14,3 % kontrol. Vzhledem k tomu, že při jedné kontrole může být zjištěno závad více, jejich celkový počet dosáhl téměř 3 500. Závady se týkaly zejména dosledovatelnosti potravin (19 %), označování potravin (15 %), prošlého data použitelnosti (11 %) a skladování surovin a potravin (9 %). SVS dozoruje více než 5 000 podniků, které zpracovávají produkty živočišného původu nebo s nimi manipulují. V roce 2015 k těmto provozům přibyly i provozovny stravovacích služeb, kterých SVS ke konci roku evidovala celkem 7 845. V dozorovaných podnicích je podle vyhodnocení míry nebezpečí a rizik naplánován určitý počet kontrol. V loňském roce jich bylo provedeno přes 26 000. Dalších téměř 21 000 kontrol bylo mimořádných. Plánovaných akcí, při kterých byla zjištěna závada, bylo více než 800 (meziročně více než dvojnásobné množství). U mimořádných a neplánovaných akcí byly závady zjištěny v takřka 1 900 případech, což bylo zhruba o 400 více než v roce 2014. V rámci stálého veterinárního dozoru na jatkách bylo v loňském roce před a po poražení prohlédnuto úředními veterinárními lékaři bezmála 114 milionů kusů zvířat. Jako nevhodné pro lidskou spotřebu bylo vyřazeno 29 281 kusů velkých jatečných zvířat, 1 466 891 kusů drůbeže a 1 035 kusů králíků. SVS vydává také osvědčení pro vývozy veterinárního zboží do zemí mimo EU. Za loňský rok úřední veterinární lékaři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více než 9 000 zásilek živých zvířat či živočišných produktů do třetích zemí. Na základě žádostí dovozců naopak stanovili veterinární podmínky pro celkem 405 dovozů produktů, pro jejichž dovoz ze třetích zemí do ČR nebyly podmínky harmonizovány legislativou EU. Dozor nad zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat, sledování nákazové situace, kontrola zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a toho, zda nedochází ke klamání spotřebitelů, budou prioritami SVS i v letošním roce. Mgr. Petr Pejchal, tiskový mluvčí SVS
4 / zpravodajství SVS ČR – z domova
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Státní veterinární správa a Policie ČR budou spolupracovat ještě intenzivněji Ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) MVDr. Zbyněk Semerád a policejní prezident brig. gen. Mgr. Bc. Tomáš Tuhý podepsali dohodu, která by měla zintenzivnit dlouhodobou spolupráci obou institucí v oblasti kontrol, vedení trestních řízení, poskytování informací či vzdělávání. Dohoda by měla zefektivnit boj proti pytláctví a nelegálnímu obchodu se zvěřinou nebo zlepšit objasňování případů podezření z týrání zvířat. Počítá také se společnými kontrolními akcemi policistů a úředních veterinárních lékařů. Pokud policisté při plnění svých úkolů (například silničních kontrol) pojmou podezření, že došlo k porušení povinností spojených s přepra-
vou zvířat, živočišných produktů či nakládání se zvěřinou, neprodleně o tom dle dohody budou informovat SVS. Ta na základě obdržených informací rozhodne o nutnosti zahájení veterinární kontroly. Policistům budou za tímto účelem nepřetržitě k dispozici pohotovostní telefonní linky SVS. V odůvodněných případech počítá dohoda i s prováděním společných kontrolních akcí policistů a úředních veterinárních lékařů zaměřených na plnění povinností při přepravě a obchodování s veterinárním zbožím. Policisté by tak mohli například společně s úředními veterinárními lékaři zastavovat a kontrolovat vytipované kamiony či společně vstupovat do objektů, u nichž je podezření na probíhající nelegální činnost.
Dohoda rovněž upravuje součinnost obou institucí v oblasti trestního řízení. Pokud policejní orgán v jeho průběhu získá informace nasvědčující tomu, že v souvislosti s případem došlo k porušení povinnosti stanovené právními předpisy na ochranu zvířat, bude o tom neprodleně písemně informovat SVS. U trestních řízení pro trestný čin pytláctví budou naopak policisté moci vyžadovat od SVS informace o dosavadních kontrolách v oblasti nakládání se zvěřinou. Dle dohody je SVS za legislativou stanovených podmínek oprávněna v případě potřeby požádat policii o ochranu a součinnost při výkonu svých rozhodnutí. V některých případech se totiž úřední veterinární lékaři setkávají s tím, že je kontrolovaná osoba odmítne pustit do objektu či
na pozemek. Stává se i to, že jsou zaměstnanci SVS při kontrole slovně, v některých případech dokonce fyzicky napadáni. SVS bude dle dohody informovat Policii ČR o případném výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka nebo o vzniku jiných mimořádných událostí. „Dohoda neopomíná ani důležitou oblast vzdělávání. Obě strany do budoucna umožní svým pracovníkům účastnit se vzdělávacích akcí druhé strany,“ dodává Zbyněk Semerád. www.svscr.cz Mgr. Petr Pejchal, tiskový mluvčí SVS
Školní jídelny pronikají do tajů thajské kuchyně Školní jídelny se snaží sledovat aktuální gastronomické trendy a pomáhá jim v tom i Asociace školních jídelen ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím Thajského království. V pražské MAKRO Akademii se pod jejich záštitou uskutečnil „Den thajské kuchyně ve školních jídelnách“. Pod profesionálním vedením si kuchařské týmy z českých škol vyzkoušely přípravu tradičního thajského menu. Projekt si klade za cíl přiblížit exotickou kuchyni žákům i učitelům a nabídnout jim nové alternativy stravování ve školách. Základem thajské kuchyně jsou čerstvé ryby, mořské plody a zelenina. „Asijská kuchyně je bohatá na vitaminy a je nutričně vyvážená. Přitom byste jenom stěží ve školních jídelnách hledali například kokosové mléko, klíčky nebo koriandr,“ komentuje Petr Stádník, šéfkuchař MAKRO. Celodenní kurz vaření proběhl v režii thajského šéfkuchaře Kenyho Khamteuna v prostorách MAKRO Akademie v pražských Stodůlkách. Zúčastnili se ho zástupci 22 českých školních jídelen z celé republiky. Náplní kurzu byla příprava tradičního thajského obědového menu přizpůsobeného požadavkům a potřebám českých školních jídelen. „Thajská kuchyně je velmi rozmanitá a kombinuje neobvyklé a svěží chutě. Myslíme si, že by mohla jídelníčky školních jídelen příjemně zpestřit,“ říká šéfkuchař MAKRO Petr Stádník.
žitých surovin schválili zástupci projektu Zdravá školní jídelna a šéfkuchař Radek Šubrt, který menu přizpůsobil českým normám a finančnímu limitu 34 Kč danému na nákup surovin pro jeden kompletní školní oběd. V rámci druhé části projektu kuchařky připraví thajské obědové menu i ve svých školních jídelnách během takzvaného „Dne thajské kuchyně v českých školních jídelnách“. Jeho součástí bude také bližší seznámení žáků s kulturním dědictvím Thajského království. KUCHAŘI ZE ŠKOLNÍCH JÍDELEN PŘIPRAVOVALI NÁSLEDUJÍCÍ MENU: Vepřový vývar se zeleninou a tofu (Tom Ťiud Mu Sab Tofu) Restované kuřecí nudličky s čerstvou zeleninou (Kai Phad Phak) Kuličky tapioky s čerstvým ovocem na kokosovém sladkém nálevu (Saku Polamai Dezert)
Thajský šéfkuchař Kenyh Khamteun předával své zkušenosti zástupcům školních jídelen v MAKRO Akademii. Na workshop zavítal také velvyslanec Thajského království v Praze Narong Sasitorn, který vyvrátil častou představu o tom, že thajské jídlo musí být ostré. Zdůraznil zejména vyváženou har-
monii jednotlivých chutí, která je pro tuto asijskou kuchyni typická. Konkrétní menu bylo navrženo a doporučeno rodilým thajským šéfkuchařem. Vhodnost pou-
Projekt pořádá Asociace školních jídelen ČR a zaštítilo ho Velvyslanectví Thajského království, Obchodní komora Thajského království a senátor České republiky Vladimír Plačko. Generálními partnery projektu jsou MAKRO Cash & Carry ČR s. r. o. a BONNO GASTRO SERVIS. Partnery projektu jsou Všeobecná zdravotní pojišťovna a Státní zdravotní ústav. Inspiro Solutions s. r. o.
Naši řezníci – Masozávod Kauflandu prezentuje novou značku řezníci, která od 3. března 2016 doprovází výrobky z masozávodu společnosti Kaufland Česká republika. Nová značka navazuje na kampaň Z lásky k Česku a posouvá ji ke konkrétní práci a produktům.
Za každým kousek masa z masozávodu Kaufland stojí poctivé řemeslo českých řezníků – to je hlavní myšlenka značky Naši
ník najde v regálech prodejen Kaufland, je zpracováno v Čechách a je dílem českého řeznického umu a fortelu. Nový vzhled mají i balení masa. Pro lepší orientaci zákazníků při výběru masa bude nově hovězí maso a produkty jako například klobásy baleno do černých misek a vepřové maso do misek světlých. Mění se i vzhled vrchní fólie, která nyní umožňuje zákazníkům ještě lépe si maso prohlédnout. Co rozhodně zůstává, je vysoká kvalita masa a jeho zpracování a příznivé ceny. MÉDEA PUBLIC RELATIONS, s. r. o.
Představiteli nové značky jsou opravdoví řezníci z masozávodu. Na vizuálech kampaně stejně jako na obalech výrobků nejsou modelové z agentury, ale skuteční řezníci a řeznice, kteří denně v masozávodu Kaufland bourají, zpracovávají a připravují pro zákazníky masové výrobky. Masozávod tím chce vyjádřit, že maso, které zákaz-
Nová věrnostní akce PENNY cílí na milovníky dobrého jídla
Společnost Penny Market spouští novou věrnostní akci „Celé Česko peče v nejlepší formě“, která je zaměřená na vaření a pečení. V období od 31. 3. do 27. 7. 2016 mají zákazníci možnost za každých 200 Kč nákupu získat jeden bod do sběratelské karty. Po dosažení hranice 35 bodů mohou uplatnit slevu až 98 % na výrobek značky Fontignac, s 10 nasbíranými body získají slevu až 72 %.
Podle průzkumu společnosti Médea Research, který proběhl exkluzivně pro Penny Market, se zapékaná jídla těší v Česku veliké oblibě; 94 procent Čechů má rádo zapékaná jídla. Minimálně jednou týdně je doma připravuje třetina populace České republiky. „Průzkum dále ukázal, že 78 procent z nás upřednostňuje kuchyňské doplňky sladěné do jedné barvy a že nejoblíbenější barvou je modrá. Jsme rádi, že jsme se nádobím Fontignac trefili do vkusu našich zákazníků,“ vysvětluje Zlata Ulrichová, Head of Strategic Marketing společnosti PENNY. PRVNÍ ZÁKAZNÍKY POTĚŠÍ DÁREK K NÁKUPU, VŠECHNY SPECIÁLNÍ INTERNETOVÁ STRÁNKA Prvních 150 000 zákazníků, kteří v prodejnách Penny Marketu uskuteční nákup v hodnotě nad
700 Kč, získá zdarma jednu zapékací misku vhodnou například pro přípravu skořicového créme bruleé s medem nebo mandlového čokoládového dortíku. Recepty nejen na tato zapékaná jídla nabídne speciální internetová stránka kampaně www.penny-fontignac.cz. „Díky průzkumu jsme totiž zjistili, že 62 procent lidí hledá kulinářskou inspiraci právě na internetu,“ doplňuje Zlata Ulrichová. Vyplněné sběratelské karty k věrnostní akci Fontignac mohou zákazníci uplatnit až do 3. 8. 2016 nebo do vyprodání zásob v jednotlivých prodejnách PENNY. Akce „Celé Česko peče v nejlepší formě“ bude podpořena spoty v Rádiu PENNY live, POS materiály v prodejnách a mediální kampaní v tištěných a on-line médiích. MÉDEA PUBLIC RELATIONS, s. r. o.
rozhovor / 5
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Na 5 otázek odpovídá:
Ing. Renata Veselá, Senior Category Manager ve funkci nákupčí segmentu uzeniny a lahůdky společnosti AHOLD Czech Republic, a. s. 1. Společnost AHOLD Czech Republic, a. s., patří k nejvýznamnějším prodejcům potravin u nás. Provozuje prodejny ALBERT, které jsou rozmístěny po celém území České republiky, a zaměstnává více než 17 tisíc zaměstnanců. Vy pracujete v AHOLDU již přes sedmnáct let. A ač jste původním povoláním ekonomka, zastáváte již řadu let funkci nákupčí, momentálně v segmentu uzeniny a lahůdky, a k tomu jste velmi zapálená tímto specifickým potravinářským oborem. Můžete popsat tento profesionální vývoj a Váš vztah ke svému současnému pracovnímu zařazení?
zkratkou E621, dále neobsahují lepek, sóju, separát, palmový tuk a snažíme se víc a víc eliminovat další E, jako např. košenilu atd… Naším cílem je nabídnout zákazníkovi tu nejvyšší kvalitu, jakou je možné u daného výrobku dosáhnout, ale při zachování té nejlepší chuti. Uvedu příklad: je možné nabídnout zákazníkovi párek s obsahem masa 90 %, ale my chceme, aby z něj měl spotřebitel i chuťový požitek, aby párek nebyl suchý, což v případě 90% tak je. Proto nabízíme 80% podíl masa, což je u párku opravdu vysoký podíl, ale zároveň i chuťový požitek. U šunek pod touto řadou naleznete např. pečenou šunku s podílem masa 97 %... Na všech položkách spolupracujeme s prověřenými českými výrobci. Co se týká druhé části otázky – vůbec se nebráníme položkám s označením benefitu kvality, jako je např. Česká chuťovka – zde však spíše vidím jejich místo v regále než na pultě. Důvod je prostý – zákazník má větší prostor si položku prohlédnout, nastudovat si všechny náležitosti na obale. Komunikační kanál v pultě má přece jenom svá omezení.
Na komerčním oddělení pracuji už opravdu dlouho a s menší přestávkou na pozici seniora nákupčího již 4. rokem. Začínala jsem na asistentských pozicích a postupně jsem se propracovala až na pozici Senior category manager s nynějším zařazením pro DELI, tj. uzeniny, lahůdky, čerstvé ryby a teplý pult. Na škole jsem studovala obor obchodní podnikání, tudíž práce v úseku nákupu mi přijde jako velmi přirozenou volbou, navíc bez ekonomického zázemí lze takovou práci vykonávat jen stěží. Velmi blízký mi je i marketing, se kterým se v podobě marketingového mixu setkávám v práci každý den. Kategorie lahůdek a uzenin je navíc v mnohém ohledu velmi specifická, je to například jeden z mála sortimentů, kde nabízíme zboží zákazníkovi i z pultového prodeje. Je tedy potřeba pracovat nejenom se sortimentem, ale velmi úzce na denní bázi i s operačním oddělením přímo na prodejnách a v neposlední řadě i se zákazníkem. Tato práce mne opravdu baví, je velmi pestrá a kreativní, žádný den není stejný a je neuvěřitelně „vzrušující“ ovlivňovat návyky i spotřební chování konečného spotřebitele prostřednictvím nového sortimentu, ochutnávek, soutěží nebo i letákových promocí.
4. Provedete-li charakteristiku firem, jenž jsou úspěšné v obchodní síti AHOLD, které jsou nejvýznamnějšími dodavateli? Objemově vedou velcí dodavatelé, nebo mezi nimi najdeme i menší výrobce? A míří Vaše obchodní politika i na regionální výrobky, tedy na ty, které jsou jednak „krajové“, ale především dopravovatelné na krátkou vzdálenost od kutru ke stolu zákazníka, a s kratší dobou expirace?
2. V oboru masných výrobků máte skvělý přehled nejen o situaci na trhu, ale i o jednotlivých výrobních firmách a jejich možnostech. Nynějším často proklamovaným trendem je prodej tuzemských výrobků. Jak hodnotíte úroveň našich výrobců, a především jakost jejich uzenářské produkce v porovnání s výrobky zahraničními? A jaký je podíl českých výrobků ve Vašich prodejnách? Naše společnost jednoznačně preferuje české výrobce a dodavatele. Pokud nabízím našemu zákazníkovi zahraniční sortiment, jedná se prakticky výhradně o lokální specialitu té dané země. Například serrano si nebudu nechávat vyrábět u českého dodavatele, stejně jako parmskou šunku nebo chorrizo … jednak jde o jiný způsob zpracování masa, pro který náš region není zrovna ideální, a navíc jsem přesvědčena, že zboží typické pro danou oblast musí být vyrobeno v dané oblasti, nehledě na to, že spousta produktů má ochrannou známku. Naopak je zbytečné dovážet ve velké šíři sortiment, který umíme vyrobit. Například v šunkách patříme mezi jedničku a našim zákazníkům nabízíme v nejvyšší jakosti od českých výrobců opravdu to nejlepší, co se dá. Ale abych se vrátila k otázce kvality – tak, jako každý člověk je jiný, tak i kvalita u různých dodavatelů je různá a mnohdy diametrálně, ať už použitou surovinou, výrobním procesem, přidáním aditiv nebo systémem řízení kvality… Co je pozitivní, je větší zaměření se na tento kvalitativní trend ze strany zákazníka, a tudíž i producenta. S dodavateli máme nastaveny přesné specifikace výrobků a i tak je mnohdy komplikované ze strany dodavatele tyto dodržet v plném rozsahu, proto naše společnost vynakládá nemalé peníze a provádí neustále kvalitativní rozbory pultového zboží, tak abychom byli schopni nabídnout zákazníkovi zboží v předem stanovené stejné kvalitě. Další problém je, že neexistuje žádná sofistikovaná organizace, databáze, která by prováděla laboratorní testování všech srovnatelných výrobků na opravdu odborné úrovni, aby měl nejen nákupčí, ale i zákazník přehled. Existují pouze nekoncepční testování skrze některá periodika, kdy se testují mnohdy vzájemně nesourodé položky, což v konečném důsledku celkovému povědomí příliš nepomáhá, a někdy to naopak může zákazníka uvést v omyl. 3. Zabezpečujete zboží nejen pro „regály“, ale i pro pultový prodej. Jemu se velmi ráda věnujete s tím, že prosazujete prodej vysoce jakostních uzenářských a lahůdkářských výrobků s minimálním obsahem přídatných látek. Tyto výrobky nesou obchodní značku RETRO a zákazník je nalezne pouze v pultovém prodeji řetězce Albert. Co tento pojem znamená, jaký je o tyto výrobky zájem a jak spotřebitelům chutnají? A nebylo by dobré do tohoto systému začlenit i další výrobky, například i ty oceněné dnes již prestižní značkou ČESKÁ CHUŤOVKA? Naše země je v porovnání s okolními zeměmi, ale i ostatními zeměmi Evropy velmi atypická právě velkým zaměřením na pultový prodej. Pokud porovnáme okolní země, zde je trend spíše opačný a zákazník preferuje ať už z jakéhokoliv důvodu nákup tohoto typu zboží přímo z regálu. Právě přes pultový prodej je však možné ukázat trendy, případně nasměrovat zákazníka. Jsem
C U R R I C U L U M V I TA E :
Ing. Renata Veselá Ahold Czech Republic, a. s. 05/2015 – dodnes Senior Category Manager – Deli (Processed Meat, Convenience, Fresh Fish, Hot point) 10/2013–04/2015 Category Manager – Processed meat 11/2011–10/2013 Senior Project Manager 12/2006–10/2009 Senior Category Manager – Dairy, Deli, Frozen 02/2001–12/2006 Category Manager – assortment Meat Products, Deli, Frozen, Ready to Eat, Fresh Fish, AHOLD CZ, Prague + AHOLD SK 09/1998–01/2001 Project Coordinator, Marketing Specialist, Unit Assistant Commercial Department
zastánce zdravého stravování, což se může s ohledem na sortiment, který mám na starosti, zdát poněkud paradoxní. Ono to však není až tak nesourodé, jelikož toto moje přesvědčení stálo např. u zrodu naší nové řady RETRO, kterou může zákazník koupit právě u pultu v prodejnách Albert. RETRO je označení kvality bez kompromisů. Hlavním cílem vytvoření této řady byl návrat k té nejvyšší kvalitě a tzv. „ozdravění“ uzenin a salátů. Co si pod tím zákazník může představit? Všechny položky pod tímto označením nesmí obsahovat glutaman sodný, známý také pod
Konkrétní dodavatele zde zmiňovat nebudu, ale obecně jsou u nás zastoupeni jak velcí dodavatelé, tak i malí. Spolupracujeme i s několika opravdu lokálními dodavateli právě i s ohledem na určitou regionalitu, tradici a vysokou kvalitu zboží. Vzhledem k naší distribuční síti se potom produkty dostanou i do té nejmenší prodejny a zboží má možnost ochutnat i zákazník z opačného konce republiky. Možnost plošné spolupráce s regionálními dodavateli v rámci dané lokality není zcela jednoduchá, jelikož u nás fungují velmi přísná kritéria na kvalitu zboží a bezpečnost potravin. Jen opravdu malé množství lokálních dodavatelů splňuje tato kritéria a vlastní všechny požadované certifikáty, které jsou nezbytné pro prodej v naší síti. Snažíme se tak chránit zdraví koncového spotřebitele – našeho zákazníka. Např. na prodejně Praha Chodov již tuto možnost, kterou zmiňujete, tudíž od kutru přímo k zákazníkovi, nabízíme – mezi stávajícím sortimentem zákazník nalezne v pultě zboží od regionálního dodavatele typického pro danou oblast. 5. Řada dalších výrobců má snahu své výrobky ve vašich prodejnách mít, ale nedaří se jim. Jaká kritéria tedy musí uzenářský a lahůdkářský výrobek splňovat, aby se u Vás prodával? Rozhodujete o tom jenom Vy, nebo výrobky posuzuje ještě někdo jiný? Obecně se říká, že rozhodující je nabídková cena, je to tak? A mohla byste vylovit „radu“ výrobcům, jak postupovat, chtějí-li se do vašich regálů a do pultového prodeje se svými výrobky dostat? Částečně jsem již na tuto otázku odpověděla v předešlých pasážích. Neodmítáme schůzku s žádným dodavatelem, který by měl potenciálně zájem o spolupráci na dodávkách svého zboží či výrobků do sítě Albert. Logicky však není možné vždy reagovat promtní schůzkou, ale nepamatuji se, že by byl nějaký dodavatel za mého působení odmítnut bez setkání. Jak už jsem zmínila, pro budoucí spolupráci je nutné splňovat mnoho kritérií: nabídnout zajímavé výrobky − sortiment, který se něčím odlišuje, ať už je to specifikace výrobku, kvalita či chuť, dále musí splňovat všechna kvalitativní kritéria, certifikáty… Další rovinou je spolupráce na vzájemném rozvoji, podpora výrobků... V tomto bodě musím zmínit, že v sortimentu uzenin a lahůdek výrobci stále nepracují se všemi 5P marketingu a chybí jim ucelená strategie. Zde vidím velký potenciál do budoucna… Samotný výběr dodavatele, potažmo výrobků nezáleží pouze na „rozmaru“ či chuti jednoho člověka. V rámci Aholdu probíhají tendrová a výběrová řízení, kterých se účastní velké množství hodnotitelů. Jde o vcelku velmi sofistikovanou proceduru, kdy celý výběr u tendrů probíhá přes slepé výběrové komise – čili hodnotitel není ovlivněn dodavatelem, hodnotí pouze na základě vzhledu a své chuti. Posléze se vyhodnocují specifikace a cena je odkrývána jako poslední a hraje zde roli podle významu tendrované položky. Rada je tedy prostá – sám dodavatel musí vědět, kam se svými výrobky směřuje a co může zákazníkovi nabídnout a zda je schopen a ochoten na rozvoji svého sortimentu pracovat. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.
6 / z domova
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Albert představuje party servis Objednejte si občerstvení na oslavu on-line Teplé jarní počasí a delší dny jsou ideální příležitostí pro pořádání nejrůznějších oslav a posezení. Organizace těchto akcí a především příprava občerstvení bývá pro většinu hostitelů tou méně příjemnou povinností. Obchodní řetězec Albert proto přináší službu party servis. Díky ní si zákazníci mohou vybrat ze široké nabídky chlebíčků, zákusků, obložených mís či nápojů, vše objednat pohodlně přes internet a poté si pohoštění vyzvednout ve vybraných obchodech Albert. PERFEKTNÍ POHOŠTĚNÍ BEZ PRÁCE S jarem, rostoucími teplotami a prodlužujícími se dny přichází období venkovních oslav, posezení a večírků, k nimž neodmyslitelně patří dobré jídlo a pití. Výroba zákusků, chlebíčků a jednohubek však znamená časovou náročnost v podobě nákupu velkého množství potřebných surovin a samotné přípravy celého občerstvení. Navíc ne všechny přísady se podaří spotřebovat, zatímco jiné zmizí během okamžiku. Pro zjednodušení organizace pohoštění nabízí nyní obchodní řetězec Albert službu Albert party servis. Díky této službě si budete moci objednat dostatečné množství oblíbených kombinací chutí a k nim bez problému dokoupit třeba jen několik kousků takzvaně na zkoušku.
PARTY SERVIS „Prostřednictvím služby party servis chceme našim zákazníkům vyjít vstříc, ušetřit jejich čas a usnadnit přípravu jakékoli oslavy,“ říká Vítězslav Soukup, který má ve společnosti Ahold na starosti gastronomii, a doplňuje: „Jednoduchost objednávky potěší všechny hostitele a široká nabídka produktů uspokojí i ty největší gurmety. Party servis umožňuje větší rozmanitost pokrmů, které může hostitel na akci nabídnout, aniž by se pohoštění zásadně promítlo do ceny.“ Albert party servis navazuje na oblíbenou službu SPARty servis. Nová rozšířená nabídka přiná-
ší zákazníkům ideální příležitost, jak ušetřit čas i peníze při přípravě jakékoli oslavy nebo posezení s přáteli. Vybírat mohou ze sladkých i slaných pochutin, ale také nápojů. Výhodou služby Albert party servis je především její časová nenáročnost. Pohoštění si můžete objednat on-line z pohodlí domova minimálně 24 hodin předem (sladký sortiment 72 hodin předem) a po telefonické výzvě si ho stačí vyzvednout ve vybraném obchodě Albert. Více informací naleznete na stránce www.albertpartyservis.cz.
NABÍDKA NA WWW.ALBERTPARTYSERVIS.CZ Chlazené nealkoholické nápoje Chlebíčky Fresh džusy Dorty, mini zákusky, mini dezerty Víno, pivo Obložené mísy A další sortiment Mini croissanty
Společnost Ahold Czech Republic, a. s. působí na českém trhu téměř 25 let. Provozuje maloobchodní síť více než 300 obchodů Albert, která je jednou z největších v České republice. Více než 17 000 zaměstnanců poskytuje služby přibližně 640 tisícům zákazníků každý den, což je zhruba 247 milionů ročně. V roce 2015 získala společnost Ahold již potřetí Národní cenu kvality. V lednu 2016 se společnost Ahold již podruhé umístila na předních příčkách v žebříčku TOP Zaměstnavatelé zveřejněného Asociací studentů a absolventů a v celkovém hodnocení obsadila druhé místo, mezi širokospektrálními obchodníky se zaměřením na jídlo se pak umístila na první pozici. Charitativní aktivity společnosti zastřešuje Nadační fond Albert, který se zaměřuje na zdravý životní styl především v oblasti zdravého stravování, ale věnuje se také sociální oblasti, kde si klade za cíl prevenci, vzdělávání a rozvoj potenciálu dětí a mladistvých ze sociálně slabého prostředí. AHOLD Czech Republic, a. s.
BILLA je plná čerstvých českých potravin ká specialita – kondenzované mléko. Nárůsty prodejů BILLA zaznamenává u zakysaných nápojů, jako je podmáslí, kefíry a acidofilní mléka. Nyní jsou velmi populární i jogurtové a syrovátkové nápoje, které na trh uvedla řada renomovaných domácích výrobců.
Obchodní řetězce jsou v médiích často zmiňovány ve spojitosti s protěžováním zahraničních výrobců vůči českým dodavatelům nebo jako ti, kdo upřednostňují velké hráče na trhu a nedávají šanci malým výrobcům. Odpovídá ale tento mediální obraz realitě? Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA, přibližuje strategie firmy následovně: „Supermarkety BILLA se zaměřují na prodej čerstvých a kvalitních potravin. Aby se zboží dostalo k zákazníkům co nejčerstvější, nesmí cestovat na dlouhé vzdálenosti. A proto v BILLE již mnoho let preferujeme české dodavatele. Pro posílení české produkce jsme na tuzemský trh uvedli i vlastní privátní značky, které zákazníkům garantují ryze domácí původ potravin.“
ČESKÁ FARMA V BILLE Česká farma byla na trh uvedena již v roce 2010, aby zákazníkům zaručila pouze českou produkci ovoce a zeleniny od domácích pěstitelů. V současné době BILLA pod Českou farmou nabízí cca 60 sezonních položek. Její roční obrat činí 236,6 mil. Kč. Mezi největší dodavatele patří Euro Agras, Blanická bramborářská společnost, Družstvo Branko, Hanka Mochov nebo Čeroz – jablka z moravských sadů. „Upřednostňováním domácích produktů ekonomicky podporujeme domácí producenty. V některých zemích, například v Rakousku, to zákazníci již pochopili a jsou hrdí na to, že kupují a upřednostňují domácí produkci, i když je o něco dražší než ta z dovozu. Neměli bychom zapomínat ani na to, že zemědělství je velice silný krajinotvorný prvek. Na ovocné sady v krajině je přece nádherný pohled!“ říká Juraj Beník, Senior Category Manager pro sortiment ovoce a zeleniny společnosti BILLA. ČESKÝ ŘEZNÍK VOCÍLKA Druhou ryze českou značkou je Vocílka, která zákazníkům zaručuje čerstvé maso z českých chovů. Vepřové, hovězí i kuřecí maso pro značku Vocílka je již šest let vybíráno z certifikovaných českých chovů. Každé zvíře se v České republice narodilo, bylo zde odchováno a také následně zpracováno. Čím méně suroviny cestují, tím více se přispívá k ochraně životního prostředí. „Pro společnost BILLA je tento přístup zcela přirozený, neboť minimalizace dopadů naší činnosti na životní prostředí leží ve středu našeho zájmu,“ doplňuje Jaroslaw Szczypka. Čerstvé maso Vocílka je profesionálně zpracováno v moderních provozech s dlouholetou tradicí řeznického řemesla. Vlastní zaměstnanci společnosti BILLA denně osobně dohlížejí v zá-
vodech na původ masa a jeho zpracování do výsledného balení pro zákazníka. Velmi se dbá na kvalitu opracování a očištění masa. Zákazník si tak domů odnáší naporcované maso přesně podle toho, k jakému gastronomickému účelu jej potřebuje.
BILLA REGIONÁLNÍ V loňském roce BILLA spustila ojedinělý projekt na podporu malých lokálních výrobců. Speciální regály plné regionálních specialit typických pouze pro daný kraj dnes zákazníci naleznou již ve 117 prodejnách BILLA v sedmi krajích ČR. Do konce 2016 budou lokální potraviny ve velké míře zastoupeny po celé zemi. Jen pro ilustraci: za rok od spuštění projektu BILLA spolupracuje s více než 150 malými producenty, od kterých odebírá takřka 1000 regionálních položek. A dosud prodala na 25 milionů regionálních specialit. ČECHY MLÉČNÉ, ČECHY MÉ Kromě ovoce, zeleniny, masa a lahůdek jsou další klíčovou kategorií mléčné výrobky. BILLA nabízí široký výběr značkových výrobků od českých dodavatelů. Ovšem i pod privátními značkami BILLA, Naše bio a Clever zákazník v drtivé většině případů nalezne potraviny vyrobené v ČR z českých surovin. U značky BILLA dosahuje podíl českého mléka a mléčných výrobků dokonce 90 %. Co dalšího je v tomto segmentu v BILLE jen od domácích producentů? Například čerstvé máslo, biomáslo či farmářské máslo. Anebo „BILLA české máslo 84 %“, které se pyšní vítězstvím v prestižním dTestu nebo prvenstvím ve Volbě spotřebitelů 2015. A českým unikátem je, až v Evropské unii hojně diskutované, tradiční pomazánkové máslo. V BILLE od mnoha výrobců a mnoha příchutí.
Další kategorií je čerstvé mléko ve dvou tučnostech – plnotučné a polotučné. Nechybí biomléko, nehomogenizované a mléko ve skle. Poslední dva jmenované produkty zákazníky lákají čím dál častěji. Snad je v tom trocha nostalgie, ale hlavně sklo plně zachovává aroma a chuť čerstvého mléka. I trvanlivé mléko dodávají zejména české mlékárny. Speciální a rostoucí kategorií, i díky zvyšujícímu se počtu nesnášenlivosti na laktózu v kravském mléku, jsou kozí a ovčí výrobky. Zákazník může vybírat z kozích mlék, různých příchutí kefírů a jogurtů. Pro BILLU je dodávají např. Farma Zahrádka nebo Mlékárna Varnsdorf. Zástupci ovčích výrobků pocházejí od našich slovenských sousedů – populární brynza, korbáčky nebo parenice. Český zákazník miluje jogurty. V BILLE je nalezne ve všech tučnostech, řeckého typu, mnoha tradičních i neotřelých příchutí. „Naše bio Jogurt jablko se skořicí“ v roce 2015 přesvědčilo veřejnost a odbornou porotu nejen svou neobvyklou chutí, ale zejména vysokým podílem ovocné složky (23 %) a vyhrálo ve Volbě spotřebitelů. Velkého návratu do dočkaly ve skle zrající jogurty. Oblibě se těší hlavně díky tomu, že sklo nepřenáší pachy a cizí chutě. Spotřebitel si tak vychutná ryzí chuť mléčného výrobku. Také tvarohy různých tučností a textur (tvrdý, měkký, na strouhání) a tvarohové a smetanové dezerty pocházejí z České republiky. Jelikož je tento sortiment oblíbený u dětí, nabízí jej BILLA i ve stoprocentní české biokvalitě. Zakysané smetany jsou v regálech BILLA v tučnosti od 8 do 18 %. A novinkou je zakysaná smetana zrající v kelímku. Smetany na vaření i ke šlehání jsou čerstvé i trvanlivé. Smetany do kávy jsou k dispozici také pod BILLA značkou. A čes-
SÝRAŘSKÁ TRADICE V BILLE Český zákazník si rozhodně potrpí na dobré maso a uzeniny. Ale stále více spotřebitelů nakupuje také sýry. I v této kategorii může zákazník BILLY vybírat z mnoha druhů tuzemských výrobků. Věděli jste, že v BILLE nabízejí i českou mozzarellu? Tedy recept je originální italský, jen výrobce pro značku BILLA ryze český. Nepřeberné množství čerstvých, tvrdých, zrajících i plísňových sýrů od malých i velkých domácích producentů. Z tvrdých sýrů zákazníci již dávno nevyhledávají pouze eidam. Dnes do košíku častěji míří gouda, sýry ementálského typu, Blaťácké zlato či salámové sýry. Plísňové sýry reprezentují hermelíny a nivové typy. Ze zrajících pak romadur, syreček a tvarůžky. Mezi tavenými sýry jsou stálicemi Želetava, Apetito, Smetanito, Lipno a Pribina. Čerstvým roztíracím sýrům vévodí Lučina, Grande, žervé anebo čerstvý sýr BILLA či Clever. Mezi sýry v nálevu a balkánského typu opět bodují ty od českých dodavatelů. V BILLE jsou k dispozici i sýry v biokvalitě, např. cottage, balkánský sýr, plátkový eidam a gouda, pastevecký kravský, mozzarella třešničky. Všechny české výrobky jsou na prodejně zřetelně označeny speciální cenovkou s českou vlajkou. Podobné značení lze nalézt i v akčních letácích. Speciální kategorií jsou regionální výrobky, které jsou založeny na rodinné tradici a často s vysokým podílem ruční práce. Za každým takovým výrobkem se skrývá osobní příběh výrobce. A BILLA si přeje být dlouhodobě součástí příběhu úspěšného českého potravinářství a zemědělské výroby. Proto její zákazníci v BILLE vždy naleznou kvalitní a čerstvé výrobky z naší země. www.billa.cz
hledá nové dodavatele Společnost BILLA stále hledá nové dodavatele kvalitních a čerstvých potravin, neboť chce zákazníkům přinášet širokou nabídku domácích produktů. Ve svých prodejnách ráda uvítá i malé regionální výrobce. V případě zájmu o spolupráci prosím piště na:
[email protected].
z domova / 7
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
RUDOLF JELÍNEK uvádí limitované novinky roku 2016: Moravskou jaderničku, Vizovickou slivovici a 20letou Family Reservu Společnost RUDOLF JELÍNEK chce uspokojit i ty nejnáročnější jazýčky svých zákazníků. Proto letos uvádí na trh hned tři prémiové skvosty mezi ovocnými destiláty. Jde o jablkovici Moravská jadernička uloženou ke tříletému zrání v dubových sudech, dále o jednoodrůdovou Vizovickou slivovici ze švestek odrůdy Haganta pečlivě vybranou v rámci ročníku 2014. Trojici novinek uzavírá „rodinné stříbro“ vizovické likérky 20letá Family Reserve, kterou palírníci vytvořili v rámci stého výročí založení firmy a jež se svou chutí blíží k lehčímu koňaku. Všechny tři destiláty postupně představila společnost RUDOLF JELÍNEK v rámci koštovacích akcí ve dnech 29., 30. a 31. března v Praze, Brně a Olomouci. V první části večera mohli hosté nejprve ochutnat tyto výjimečné destiláty, druhý poločas setkání byl věnovaný snoubení jídla a ovocných destilátů, stejně jako jejich využití v mixologii. „Domnívám se, že svým zákazníkům letos nabízíme opravdové lahůdky. Jednoodrůdový destilát Vizovickou slivovici ze švestek Haganta vybral společně
tovaných edicích. Výroční série jednoodrůdové Vizovické slivovice 2014 Haganta v počtu 876 lahví, Moravské jaderničky je necelých 500 lahví. 20letý vizovický skvost Family Reserve čítá pouze 279 lahví, z nichž má každá své pořadové číslo. Všechny tři destiláty, vhodné i do soukromých sběratelských sbírek, lze zakoupit prostřednictvím e-shopu http://shop.rjelinek.cz/ či na podnikových prodejnách R. JELÍNEK.
s námi Spolek přátel Jelínkovy slivovice především pro svou plnou chuť zakulacenou povidlovými tóny a hladký silný dozvuk, v němž se ke slovu dostávají pecky. Lahodnou chuť Moravské jaderničky ovlivnilo především tříleté zrání v dubových sudech po whisky. Konečně na závěr zmíním palírenský skvost, 20letou slivovici Family Reserve. Naši palírníci se
rozhodli vytvořit tento destilát ke stému výročí vzniku naší společnosti a poté jej nechali 20 let zrát v dubových sudech. Po koštování jistě potvrdíte, že se svou chutí blíží koňaku,“ uvedl limitované produkty Miroslav Motyčka, obchodní a marketingový ředitel společnosti Rudolf Jelínek. Vybrané destiláty jsou k dispozici pouze v limi-
RUDOLF JELÍNEK a. s. je tradiční český výrobce ovocných destilátů, především slivovice. Společnost vznikla v roce 1894. RUDOLF JELÍNEK a. s. je členem skupiny R. JELÍNEK GROUP SE, která je největším světovým výrobcem ovocných destilátů. Do skupiny dále patří společnost R. JELINEK L.A. – S.A. (chilský výrobce ovocných destilátů, zejména hruškovice) a největší výrobce švestkové rakije v Bulharsku VINPROM-TROYAN AD. Společnost RUDOLF JELÍNEK a. s. je držitelem certifikátu IFS Food. V ČR RUDOLF JELÍNEK distribuuje produkty METELKA, Stroh, Branca a bourbony Evan Williams. Více na www.rjelinek.cz. PR.Konektor
Hamé definitivně převzato Orklou
Norská skupina Orkla úspěšně dokončila proces převzetí společnosti Hamé, předního výrobce potravin v Česku, na Slovensku a dalších zemích střední a východní Evropy. Díky této akvizici Orkla zdvojnásobí svůj obrat ve střední Evropě.
Počáteční dohoda o převzetí Hamé byla podepsána 10. prosince 2015. K 16. březnu 2016 ji pak schválily všechny příslušné orgány pro hospodářskou soutěž a celá transakce byla dokončena 31. března 2016. „Jsme velmi rádi, že se celý proces převzetí Hamé podařilo úspěšně uzavřít. Díky této akvizici se Orkla stává jedním z hlavních hráčů v oblasti rychloobrátkového zboží na perspektivních trzích ve střední Evropě,“ řekl Peter A. Ruzicka, prezident a generální ředitel společnosti Orkla. Hamé má silnou tržní pozici v mnoha kategoriích, které se velmi dobře hodí do současného sortimentu Orkly. V České republice, na Slovensku a v dalších zemích střední a východní Evropy je Hamé lídrem na trhu například v sortimentu paštik, hotových jídel, kečupů, konzervované zeleniny, džemů a dětské výživy. Mezi její velmi známé značky patří kromě samotného Hamé také Májka, Znojmia, Otma či Hamánek. Silnou tržní pozici v kategorii paštik a dětské výživy má
také v Maďarsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině. „S Hamé a Vitanou se Orkla stává atraktivním dodavatelem pro potravinářský trh v Česku i na Slovensku. Tato transakce rovněž posílí náš byznys v Rumunsku. Silnější pozice ve střední Evropě zajistí Orkle prostor pro další růst na těchto trzích,“ uvedl Atle Vidar Nagel-Johansen, viceprezident společnosti Orkla a generální ředitel společnosti Orkla Foods. Ve střední Evropě Orkla v současné době vlastní společnosti Vitana (Česká republika a Slovensko), Felix (Rakousko) a Orkla Foods Romania (Rumunsko). „To, že se novým majitelem Hamé stala skupina Orkla, je pro firmu Hamé a její budoucnost dobrá zpráva. Hamé se nyní ve svém dalším růstu může opřít o velkého a zkušeného strategického investora, který bude dlouhodobě podporovat posilování a inovace jeho produktových značek i rozvoj firmy jako takové. Hamé zase díky své pozici v regionu a poten-
ciálu dalšího růstu Orkle pomůže posílit na těchto trzích a v daných kategoriích,“ zdůraznil generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Společnost Hamé má v současnosti přibližně 2 400 zaměstnanců a své produkty vyrábí v 10 závodech. Sídlo firmy je v Kunovicích u Uherského Hradiště (Zlínský kraj). Tržby Hamé za vlastní a importované výrobky vzrostly v roce 2015 na více než 6 miliard Kč (čisté tržby dle účetních standardů Orkly byly 5,3 mld. Kč). 67 % tržeb Hamé pochází z Česka a ze Slovenska. Prodávající společností je kapitálový holding Decapterus S.à.r.l. se sídlem v Lucembursku. Obě strany se dohodly na nákupní ceně 175 milionů eur, která bude uhrazena z existujících úvěrových zdrojů. www.hame.cz Petr Kopáček, Hamé s. r. o.
Hygienikům zůstane právo kontrolovat stravovací zařízení Praha (ČTK/red) – Hygienikům zůstane právo kontrolovat stravovací zařízení. Poslanci odmítli návrh, který měl ponechat tuto kontrolu jen na Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Změnu prosazoval sněmovní zemědělský výbor v rámci novely, která má posílit varování před kouřením na krabičkách cigaret. Proti se naopak postavil sněmovní zdravotnický výbor. Poslanci se dohodli, že ve vyhrocené atmosféře nyní nebudou dlouholetý spor mezi zdravot-
níky a potravináři řešit navrhovanou úpravou. I její předkladatelka, místopředsedkyně poslanců ANO Margita Balaštíková, se nakonec hlasování zdržela. Balaštíková původně hájila odebrání kontrolních pravomocí hygienikům mimo jiné tím, že kontroly potravinářské inspekce byly důslednější a odhalily více nedostatků než kontroly hygieniků. Argumentovala také potřebou kontroly sjednotit. „Někdo se snaží účelově vyvozovat závěr, že změna může znamenat
ohrožení ochrany veřejného zdraví. Je mi to velmi trapné,“ řekla poslankyně na adresu kritiků v čele s hlavním hygienikem Vladimírem Valentou. Odpůrci argumentovali tím, že potravinářská inspekce by například neměla možnost posuzovat zdravotní stav kuchařů. „Zdravotní kontrolu nemůže dělat žádný orgán ministerstva zemědělství. Zdravotní rizika nemohou být posuzována veterináři,“ uvedl například Bohuslav Svoboda (ODS).
Hygienikům po změně měla zůstat jen kontrola zařízení připravujících jídla pro pacienty, seniory a školáky. Měli by tak na starosti zhruba 1 800 provozoven. Právě na tuto dvoukolejnost kontrol stravovacích zařízení upozorňovali odpůrci změny, kteří navrhované „očesání pravomocí hygieniků“ označovali za nepřípustné. Poukazovali na to, že hygienici by byli do ostatních hospod a restaurací povoláváni až v případě vzniku epidemie, které by omezením svých pravomocí nemohli zabránit.
Středočeští farmáři budou dodávat potraviny koncovým zákazníkům Radonice u Prahy (ČTK/red) – Čtrnáct středočeských farmářů a zpracovatelů spustilo projekt Nákup z farmy, jehož cílem je umožnit dodávky čerstvých potravin z farem přímo koncovým zákazníkům. Systém rozvíjí službu Mléko z farmy, fungující už šestým rokem, sdělila Šárka Gorgoňová z Asociace soukromého zemědělství ČR.
„Za tu dobu si na naši službu zákazníci zvykli jako na rychlou a jednoduchou cestu, jak se dostat k čerstvým výrobkům přímo z farmy. Je nám ovšem jasné, že člověk potřebuje i širší sortiment než pouze mléčné výrobky,“ uvedl jeden z autorů projektu Tomáš Němec. Nákup z farmy nabídne široký výběr produktů počínaje mléčnými výrobky přes vyzrá-
lé hovězí a uzeniny v biokvalitě, vepřové maso a uzeniny z klasického chovu, farmářská kuřata, vejce, zeleninu až po zastudena lisovaný stolní olej, farmářský chléb či pivo z farmářského pivovaru. Službu budou moci využívat nejen obyvatelé Prahy a středních Čech, ale také třeba Hradecka, Pardubicka, Liberecka nebo Ústecka, a to od
pondělí do soboty na více než 1 700 prodejních zastávkách. Sortiment si budou moci zakoupit bez objednání přímo z prodejních dodávek. Výrobky, u nichž je třeba zajistit nejvyšší čerstvost, si mohou objednat prostřednictvím e-shopu na webových stránkách www.nakupzfarmy.cz a na jimi určené prodejní zastávce nebo výdejním místě si pak nákup vyzvednou.
Polovina stáčených minerálních vod v Česku pramení na západě Čech Mnichov (Chebsko) (ČTK/red) – Čtyři z osmi dnes stáčených minerálních vod v České republice pramení v Karlovarském kraji. Pro udržení jejich unikátních vlastností je ale nutná velmi přísná ochrana zdrojů, řekla Jana Ježková, balneotechnička Karlovarských minerálních vod a předsedkyně výkonného výboru Svazu minerálních vod. Přímo v Karlovarském kraji pramení Magnesia, Mattoni, Korunní i Il-Sano, kterou stáčí
pivovar Chodovar v Chodové Plané. V jižních Čechách se pak stáčí Dobrá voda, ve středních Čechách Poděbradka, na Moravě Ondrášovka a Hanácká kyselka. „Ochrana těchto zdrojů má u nás velkou tradici. Je dána i legislativou. Jsou vyhlašována ochranná pásma, kde jsou vymezené činnosti, které se mohou v těchto pásmech provádět,“ uvedla Ježková. Například pramen minerálky Magnesia, která pramení a stačí se u Mnichova u Mariánských Lázní, se čerpá z vrtů hlubokých okolo 100 metrů.
Její složení je přitom stejné už možná tisíce let. Voda, která spadne při deštích, prosakuje podložím, kde se obohacuje o kysličník uhličitý a díky výskytu horniny zvané hadec pak i o vyšší obsah hořčíku, popsala Ježková. Šestikilometrovým nerezovým potrubím je pak voda dopravována do stáčírny, kde se plní do lahví. Společnou vlastností přírodních minerálních vod je jejich blahodárný vliv na lidský organismus a stabilní vlastnosti. Obsahem prospěšných minerálů se odlišují od pramenitých vod, kojeneckých
vod nebo balené pitné vody. Zvláštní kategorií jsou pak léčebné vody, které se využívají přímo k léčbě. Podle Jany Foltinové, která má na starosti jakost balených vod u společnosti HBSW, vyrábějící Dobrou vodu, mají přitom minerální vody pozitivní vliv na tělo i při každodenním pití. Obsah minerálů se pohybuje u minerálek v řádu maximálně stovek miligramů na litr, například u Magnesie je obsah hořčíku 170 mg v litru, uvedla Foltinová. Doporučená denní dávka se přitom pohybuje okolo 400 mg hořčíku denně.
8 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Hygienic Design Svorkovnicové a ovládací skříňky, rozváděčové skříně ◾ silikonové těsnění bez dutin ◾ závěsy dveří umístěné uvnitř ◾ snadno čistitelné uzávěry ◾ střecha se sklonem 30°
Vyspělé systémové řešení pro hygienickou výrobu.
ROZVÁDECE
ROZVOD PROUDU
KLIMATIZACE
IT INFRASTRUKTURA
SOFTWARE & SLUŽBY
Rittal Czech, s.r.o. – Ke Zdibsku 182 – 250 66 Zdiby Tel.: 234 099 000 – www.rittal.cz
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
z domova – nabídky – informace / 9
Hygienický design – rozváděčové skříně do potravinářského průmyslu Ať už se jedná o zpracování potravin nebo výrobu nápojů – jedním z nejdůležitějších faktorů přispívajících k bezpečnosti a kvalitě potravinářských výrobků je hygienický design strojů a potravinářských provozů. Zásadní je dodržovat omyvatelnost všech použitých materiálů, povrchů a designových prvků a zajistit, aby na nich nemohly ulpívat ani zbytky výrobků, ani čisticí prostředky. Aspekty hygienického designu se vyplatí vztáhnout i na kryty elektrických součástí a rozváděčové skříně. „Hygienický design“ – tj. navrhování strojů a zařízení vyhovujících hygienickým předpisům, a tedy i krytů a skříní pro elektrické součásti – má pro bezpečnost výrobků v potravinářském průmyslu velký význam a vztahují se k nim i příslušné směrnice. Výrobci zařízení se často ocitají v situaci, kdy se musí ptát: Jak vlastně vypadá kryt nebo skříň odpovídající normě? Odpověď zní takto: Výrobci zařízení mohou pokyny nalézt například v evropské směrnici o strojních zařízeních 2006/42/ES a v doplňujících normách pro hygienické požadavky na stroje a zařízení, jako je ČSN EN 1672-2 či ČSN EN ISO 14159.
V potravinářském průmyslu je jedním specifickým zdrojem závazných pokynů evropský předpis EU 852/2004 o hygieně potravin. Hygiena znamená především jedno: Zajistit, aby se dalo snadno a důkladně vyčistit vše, co by mohlo přijít do styku s potravinami – od samotných strojů až po jejich rozváděčové skříně. Zde je především důležité vyhnout se nevyužitelným prostorům, otevřeným spárám a všem typům vybrání, protože právě v takových místech se nejčastěji hromadí zbytky, čímž vzniká ideální prostředí pro množení mikrobů. Rohy, kouty a spoje musí být hladké, bez mezer a čistě zaoblené. Aby mohla v místech se stříkající vodou či v mokrých zónách ze skříní a krytů stékat voda, je nutno zajistit příslušný sklon. Společnost Rittal se náročných požadavků nezalekla a představuje řadu rozváděčových skříní
s označením Hygienický design (HD), nabízející řešení nerezových krytů a skříní s ideálními vlastnostmi povrchů pro rychlé a spolehlivé čištění. Všechny kryty a skříně řady HD od firmy Rittal mají společnou jednu věc, a tou je nepřítomnost štěrbin a vnějších závěsů, kde by se mohly hromadit a množit bakterie a jiné mikroorganismy. Pro systémy skříní řady HD také platí: Vnější silikonové těsnění po celém obvodu mezi dveřmi, bočními panely a rámem zajistí utěsnění bez spár. Důležitým předpokladem pro možnost důkladného vyčištění a okamžitého rozpoznání všech možných nečistot je sklon povrchů. Sklon 3 stupně umožňuje, aby po střeše mohly stékat kapaliny. Tento sklon je vhodný pro malé svorkovnice, které jsou obvykle umístěny v otevřené spodní části výrobních linek. Pro větší a také kompaktní skříně je sklon střechy 30 stupňů.
Tento sklon je dostatečný na to, aby zabránil umísťování cizích předmětů na skříně. Dalším aspektem, který je třeba zvážit, je způsob, jakým se kompaktní skříň připevňuje na zeď či výrobní zařízení. Firma Rittal obecně doporučuje montovat skříně řady HD tak, aby za nimi zůstávala mezera. S ohledem na to se společnost Rittal se svými zákazníky dohodla na těchto mezerách: V případě montáží na zeď nebo jiných srovnatelných konstrukcích se používají kulaté distanční podložky zajišťující minimální vzdálenost 50 mm od zdi. V případě skříní s rozměry 800 mm × 800 mm (Š × V) jsou vyžadovány delší distanční držáky, aby mezera mezi zdí a skříní činila 150 mm. Společnost Rittal přináší svým zákazníkům stále něco nového. Promyšlený koncept „Rittal – The System.“ poskytuje řešení v oblasti rozváděčů, rozvodů proudu, chlazení a IT infrastruktury, včetně softwaru a služeb, napříč všemi sektory průmyslu. Celosvětovou dostupnost nabízených produktů a řešení zajišťuje více jak 10 000 zaměstnanců, 11 výrobních závodů a 64 dceřiných společností. Rittal Czech, s. r. o.
Seznamte se podrobně s řadou rozváděčových skříní Hygienic Design na www.rittal.cz.
Novinky v oblasti potravinářské certifikace
Potravinářské firmy většinou zajímá vývoj standardů určených k certifikaci systému řízení bezpečnosti potravin, a zejména těch, které jsou uznávané v rámci GSFI (Global Food Safety Initiative). Jedná se především o privátní standardy BRC, IFS nebo FSSC 22000, které se předhání ve zveřejňování nových nebo vylepšených požadavků. Každá z těchto norem se snaží tvářit jako ta nejlepší a nenahraditelná, i když jsou si svým obsahem podobné jako vejce vejci. Aby toho nebylo málo, tak pro export potravin do USA připravuje vládní agentura FDA další certifikaci, bez které se vybrané potraviny na trh USA nedostanou. Potravináři mohou jen tiše závidět kolegům z automobilového průmyslu, kde existuje v podstatě jedna jediná norma uznávaná všemi zainteresovanými stranami (ISO/TS 16949). Kupodivu největší revoluci do potravinářské certifikace nepřináší žádná z norem upravujících systém řízení bezpečnosti potravin, ale stará známá a mnohými odepisovaná norma ISO 9001 pro systémy managementu kvality. Norma ISO 9001:2015 je v současnosti spolu s ISO 14001:2015 jediným standardem správné manažerské praxe, který odpovídá modernímu stylu řízení firem s důrazem na leadership, procesní přístup a zvažování podnikatelských rizik. Všechny systémové potravinářské standardy jsou zatím postaveny na starém manažerském konceptu a bude jim ještě nějakou dobu trvat, než se přetransformují do nové moderní struktury HSL (High Level Structure). Nejlepší výchozí pozici má v tomto smyslu standard FSSC 22000 (Food Safety System Certification), protože jako jediné mezinárodně uznávané schéma pro certifikaci systému řízení potravinářské bezpečnosti přímo využívá ISO normu (ISO 22000). Vlastní norma ISO 22000:2005 prochází v současnosti procesem revize. Nyní je ve stadiu CD – Committee Draft. Vydání revidované normy ISO 22000 v moderním kabátu HSL se plánuje na začátek roku 2017. Přitom vlastník FSSC 22000 (Foundation for Food Safety Certification) přišel nedávno s novinkou umožňující společnou certifikaci systému řízení potravinářské bezpečnosti a kvality. Nově zavedený modul kvality FSSC 22000-Q sice umožňuje efektivně certifikovat systém managementu
kvality v rámci certifikace FSSC 22000, což je jistě vítaná novinka, kdyby se ovšem nejednalo o starý manažerský koncept na bázi ISO 9001:2008. Novinky, i když méně revoluční, přináší také ostatní potravinářské standardy. Zatímco BRC se zaměřuje především na důslednou prevenci falšování potravin, tak IFS mění systém dobrovolných neohlášených auditů, které budou nově provádět schválené certifikační orgány namísto ověřovatelů nominovaných společností IFS Management GmbH. Vlastníci všech tří nejrozšířenějších potravinářských standardů (BRC, IFS, FSSC 22000) pak svorně prohlašují, že právě jejich norma je tou nejlepší cestou, jak splnit požadavky připravované certifikace výrobců potravin exportujících do USA. Spojené státy totiž přijaly v roce 2011 pro zajištění lepší bezpečnosti a ochrany potravinového trhu
tzv. Food Safety Modernization Act (FSMA). Tato potravinářská legislativa je založená na preventivním přístupu a rozšiřuje pravomoci agentury FDA (U.S. Food and Drug Administration) na oblast kontroly dovozu potravin. FDA vydala v listopadu 2015 pravidla pro akreditaci certifikačních orgánů, které budou oprávněny provádět certifikace zahraničních dodavatelů v rámci povinného programu dovozců potravin do USA (tzv. Foreign Supplier Verification Programs – FSVP) nebo dobrovolného programu pro účely zrychleného prověření a dovozu potravin do USA (tzv. Voluntary Qualified Importer Program VQIP). Pro certifikaci zahraničních výrobců, kteří při výrobě potravin řídí nebezpečí spojená se závažnými zdravotními následky, se bude vyžadovat provedení auditu na místě dovozcem nebo třetí stranou. FDA pak bude používat výsledky akreditovaných
certifikací při rozhodování o schválení dovozu vybraných potravin do USA (dle FSVP) nebo při rozhodování o zařazení dovozců do dobrovolného programu pro zrychlené prověření a dovoz potravin do USA (dle VQIP). Nyní bude následovat proces schvalování akreditačních orgánů u FDA, poté proces akreditace certifikačních orgánů a následně se spustí certifikace zahraničních dodavatelů potravin do USA. Certifikovat se ovšem bude výhradně podle pravidel vydaných FDA. Akreditované certifikace GSFI standardů, včetně BRC, IFS nebo FSSC 22000, nejsou zřejmě pro FDA dostatečnou zárukou kvality a spolehlivosti zahraničních dodavatelů potravin. Petr Hauschwitz, vedoucí auditor LRQA
10 / z domova
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Pozor na maso a vejce bez dokladů o původu Nejen v období Velikonoc je velká poptávka po čerstvém mase a vejcích. Obojí však v nákupním košíku může znamenat problém, pokud zákazník netuší, odkud vepřové, hovězí nebo slepičí vajíčka pocházejí. Poznat české potraviny je přitom snadné. U masa pomohou značky CZ15 a CZ333, u vajec a kuřecího jasné označení země původu pomocí zkratky CZ. O tom, že potraviny s nejasným původem mohou být nebezpečné, hovoří i nález Státní vete-
rinární správy, která v polovině března zajistila přes půl milionu vajec a 23 tun masa bez řádné dokumentace. „České vepřové a hovězí maso má hned řadu výhod. Zaprvé podporujete místní zaměstnavatele a producenty masa, zadruhé maso na stůl zákazníka neputuje přes půl planety, takže může být garantováno správné uskladnění. To se u dovozu na tisíce kilometrů, navíc bez dokumentace, dá ohlídat stěží. A za třetí máte jistotu, že při zpracování masa musely být dodrženy hygienické normy. Nestandardně levné maso, navíc bez dokumentace, je pro zákazníka spíš varováním než výhodou. Těžko se dá zaručit jeho kvalita. Naproti tomu jasné označení masa garantuje i jeho původ a kvalitu zpracování.
Kvalitní vepřové maso se lehko pozná podle značky CZ15. Hovězí zase podle značky CZ333,“ říká Jindřich Macháček, ředitel divize zemědělství koncernu Agrofert. Ale problém pochybných dovozů nekončí jen u vepřového a hovězího masa. „Týká se to i drůbeže a vajec. Koho by lákalo koupit si zmrazená kuřecí prsa odněkud z Brazílie? Jenže to, že kuře procestovalo půl světa, se zákazník díky manipulaci s daty ani nemusí dovědět. Proto vždy doporučuji dívat se na etiketu a hledat kód země – identifikační značku v oválu. CZ značí Českou republiku, číselné označení potom i konkrétního výrobce. Třeba podnik Modřice má pak označení CZ 962 ES. Vedle toho
na vejcích je v číselném kódu na každém jednom vajíčku uveden i kód země. Opět doporučuji hledat označení CZ. Jen tak si můžete být jistí kvalitou produktu a dodržováním hygienických standardů,“ vysvětluje Macháček. Při nakupování se tedy vyplatí sledovat etikety a konkrétního výrobce. Čeští producenti masa a vajec totiž na rozdíl od produktů dovezených bez dokladů ručí za kvalitu výroby a dodržování všech přísných norem. Více informací na www.cz15.cz, www.cz333.cz či www.ceskavejce.cz. AGROFERT, a. s.
Skupina Karlovarských minerálních vod ve vynikajícím roce 2015 zvýšila prodeje o 33 %
Celé odvětví výroby minerálních vod má za sebou rekordní rok. Potvrzují to finanční výsledky středoevropské jedničky v minerálních a pramenitých vodách, skupiny Karlovarské minerální vody (KMV), za rok 2015. Oproti roku 2014 rostly prodeje skupiny KMV o 33 %, obrat dosáhl 7,3 mld. Kč, a ukazatel EBITDA rostl dokonce o 53 %. Růst byl tažen produktovými novinkami, akvizicemi v Maďarsku, silným exportem a také mimořádně horkou sezonou. Agentura na výzkum trhu Canadean v lednu 2016 uvedla, že celosvětové prodeje kategorie balených vod v roce 2015 dosáhly 231 miliard litrů, takže poprvé předstihly prodeje sycených nápojů (229 miliard litrů). V Čechách za rok 2015 celá kategorie vod vzrostla meziročně téměř o 6 %. „Růst celého nápojového odvětví byl loni skutečně nebývalý. Potěšující je dvojciferný nárůst na domácím trhu, kde jsme zaujali inovacemi jako
Mattoni Schorle nebo nový přírodní nápoj Fruttimo Aquila, jehož unikátní designovou lahev navíc v závěru roku ocenila odborná porota světové soutěže World Beverage Innovation Awards jako nejlepší na světě,“ říká generální ředitel KMV Alessandro Pasquale. Stálicemi v oblíbenosti na trhu v ČR jsou vody Mattoni, Magnesia a Aquila, ale v roce 2015 byl velký zájem i o 100% džusy značky Granini. Trefou do černého se ukázala Malinovka od Poděbradky, která byla loni podle agentury Nielsen nejprodávanější malinovkou v ČR. Skupině KMV se daří i na evropských trzích. Na Slovensku drží pozici dvojky na trhu přírodních minerálních vod. V Rakousku je dvojkou v sektoru přírodních minerálních vod a na třetí pozici v ochucených vodách. V Maďarsku je lídrem na trhu přírodních minerálních vod díky loňskému odkoupení dvou nejvýznamnějších tamních nápojářských firem (Kékkúti Ásványvíz a Szentkirályi Ásványvíz), čímž vznikl největší výrobce bale-
ných minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě. „Naše dvě maďarské společnosti meziročně zvedly svůj celkový obrat o 13 %, zatímco celý tamní trh rostl jen o 9 %. Je to první společný úspěch jejich sjednoceného podnikání pod křídly KMV,“ upřesňuje Alessandro Pasquale. Úspěšná byla skupina KMV i v exportu do více než 20 zemí světa. Pozoruhodný je růst na čín-
ském trhu, který pro KMV představuje čtvrtý největší exportní trh. Dalšími významnými exportními zeměmi jsou třeba Polsko, Německo, ale i USA nebo Spojené arabské emiráty. „Překonali jsme náš původní předpoklad, že za rok 2015 celá evropská skupina KMV vyrobí a prodá miliardu litrů balených vod a nealkoholických nápojů,“ říká Alessandro Pasquale, ale zdůrazňuje: „Ve výhledech na letošek jsme záměrně opatrní. Nápojový průmysl zažil skvělý rok, ale budoucnost nikdo nezná. To už se ukázalo po rekordním roce 2003, kdy následovalo mnohem méně příznivé období.“ VÝKONY I POVĚST KMV PŘINÁŠEJÍ VYSOKÉ HODNOCENÍ JEJICH IMAGE Karlovarské minerální vody patří k dlouhodobě úspěšným firmám a to se projevilo i v měření jejich reputace. Více než polovina firem ze světového žebříčku Fortune Top 100 k tomu používá společnost TNS (v ČR TNS AISA) a její metodologii TRI*M. Z českých firem v ní aktuálně dosáhly zajímavého výsledku právě KMV, které se dostaly mezi 10 % výrobců rychloobrátkového zboží s nejlepší korporátní reputací v Evropě. AMI Communications, spol. s r. o.
Konference Obaly 2016
Změny v systému tříděného sběru na Slovensku přiblížil klientům EKO-KOM Miroslav Jurkovič ze sdružení SLICPEN.
Novinky ze světa obalů i často diskutovaná témata z každodenní obalové praxe – to bylo předmětem přednášek na letošní konferenci OBALY 2016, kterou 15. března pořádala Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Maraton celodenních přednášek odstartoval tradičně generální ředitel společnosti EKO-KOM Zbyněk Kozel. Ve svém příspěvku o oběhovém hospodářství (Circular Economy Package) se zaměřil na druhý návrh balíčku, který představila Evropská komise na konci loňského roku. Kromě připravovaných změn upozornil i na řadu nejasností, které jsou v novém návrhu „balíčku“ obsaženy. Velmi aktuálním tématem, které
je předmětem zájmu společností exportujících na Slovensko, byly změny, které přinesl tamější nový zákon o odpadech. Za řečnický pultík se tentokrát postavil Miroslav Jurkovič ze sdružení SLICPEN. Přiblížil, jak by měl systém tříděného sběru na Slovensku nově fungovat, upozornil na nové standardy pro tříděný sběr a na novou výši recyklačních procent na obaly. V rámci prezentace Miroslava Jurkoviče se diskutovalo i o úskalích, která přináší uvádění nové legislativy do praxe, a taky o tom, kdo a za jakých podmínek může na Slovensku získat od ministerstva autorizaci. O systému EPR v EU, tedy o systému rozšířené odpovědnosti výrobců, pak mluvil ředitel komunikace EKO-KOM Lukáš Grolmus. Na začátek vyjmenoval obecně platné cíle EPR a připomněl hlavní z pravidel EPR – tj. systém musí být transparentní, kvalitní a spravedlivý pro všechny účastníky. V druhé části své prezen-
tace pak Lukáš Grolmus porovnal aplikace modelů EPR systémů v členských státech Evropské unie. Přiblížil jak silné stránky, tak i slabiny jednotlivých modelů a srovnal také náklady na recyklaci v jednotlivých zemích. Ze studie BIOIS EPR pro Evropskou komisi je vidět, že třídění odpadů v České republice patří – s náklady kolem 5 eur na osobu a rok – mezi nejefektivnější. Řadí se tak na úroveň Belgie nebo Nizozemska a z hlediska nákladů tak za sebou nechává třeba Německo, Francii či Rakousko. V odpolední části konference se věnovala dvojice odborníků z auditorské firmy EY – Jan Fanta a Pavel Hrnčiar, podrobnému rozboru a popisu, jak probíhají audity u klientů systému EKO-KOM. Zástupcům firem nabídli kompletní přehled dokumentace, kterou si musí před návštěvou auditorů připravit, poradili, jak správně požadovanou evidenci vyplňovat, a prozradili také, jaké bývají nejčastější chyby a nedostatky i za jaké pochybení může být firma potrestána. Petr Šikýř, ředitel klientského oddělení AOS EKO-KOM, pak seznámil klienty s úpravami poplatků pro klienty EKO-KOM. Svým posluchačům představil i strukturu a vývoj poplatků, upozornil také na faktory, které ovlivňují výši poplatků. V této souvislosti znovu Petr Šikýř připomněl a detailně popsal, na co systém poplatky od klientů využívá. Organizátoři konference nezapomněli ani na oblíbené téma zabývající se postupně jednotlivými materiály. Minulé ročníky se již věnovaly plastům (jejich specifikaci, úpravě a následné recyklaci) a následně papírovým obalům (např. trendům v konstrukcích obalů z vlnité lepen-
Jedním z hlavních témat letošní Konference bylo sklo ‒ je donekonečna recyklovatelné a způsobů jeho druhotného využití je celá řada. ky nebo jaká jsou úskalí recyklace těchto obalů). Letošní ročník konference pak byl věnován sklu. O tom, jak se v čase vyvíjely skleněné obaly nebo co všechno se do nich balí, se rozpovídal jako první Petr Kopáček z potravinářské společnosti Hamé. Ve svém příspěvku také porovnal vývoj objemu výroby do skleněných obalů za posledních pět let. Pomyslný štafetový kolík si od něj převzal Martin Lochovský z pořadatelské společnosti EKO-KOM. Zaměřil se na možnosti třídění skla. Prozradil, jaké způsoby sběru tříděného skla jsou v ČR používány, kde všude se sklo sbírá, i to, jak se skleněný obalový odpad upravuje. Z jeho prezentace vyplynulo třeba i to, že nejvíce se sklo třídí v Plzeňském kraji, v Praze a také na Královéhradecku. Nabídl i zajímavý pohled konkrétně přibližující systém nakládání s vytříděným skleněným odpadem a virtuálně posluchače zavedl na tzv. střepiště nebo přímo na
dotřiďovací linku. Závěrečné slovo – alespoň co se prezentací týče – měl pak Robert Antoš ze společnosti AMT, provozující dotřiďovací linku na sklo. Věnoval se koloběhu skleněných obalů, kde zdůraznil, že sklo je prakticky donekonečna recyklovatelné. Poukázal ale i na problémy, se kterými se při recyklaci skla sklárny potýkají. V této souvislosti popsal, jak vysoké požadavky mají sklárny na čistotu dotříděné suroviny, a jak dokonalé dotřídění tedy musí být. Cílem posledně jmenovaných příspěvků je propojit marketingové představy výrobců s možnostmi zpracovatelské sféry tak, aby obaly maximálně plnily svůj účel, ale použité materiály zároveň umožňovaly jejich další využití a recyklaci. To je také cílem soutěže „Obal příznivý životnímu prostředí“, již EKO-KOM vyhlásil právě na své letošní konferenci Obaly 2016. Redakce
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
z domova – nabídky – informace / 11
Etiketomat pomůže s výživovými údaji i malým výrobcům
Petr Baudyš Ve světě stále více posedlém zdravou výživou zákazníci očekávají, že dostanou precizní informace o složení potravin a jejich výživové hodnotě. Legislativa jim vychází vstříc a dělá uvádění výživových hodnot povinným. Spotřebitelé to jistě ocení, ale nepřináší to přílišnou zátěž pro malé podnikatele? Jak si s novou legislativou poradí? Řešení nabízejí moderní technologie. Zdravá výživa je stále důležitějším společenským tématem. Lidé dnes více a více dbají na kvalitu potravin, které jedí, a čím dál bedlivěji sledují jejich složení a výživové hodnoty. To však pochopitelně není možné, pokud složení spolu s výživovými hodnotami není na potravině vůbec uvedeno, nebo není uvedeno s dostatečnou přesností. Mohlo by se zdát, že není nic snazšího než uzákonit povinnost všechny potřebné údaje uvádět – a Evropská unie tak učinila nařízením č. 1169/2011, jehož poslední část týkající se uvádění výživových hodnot vstoupí v platnost 13. prosince 2016. Podle něj musí výrobci uvést sedm povinných výživových údajů, tedy energetickou hodnotu, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. VELKÉ NÁROKY NA MALÉ PODNIKATELE Tím však vzniká problém na druhé straně, tedy u výrobců a prodejců. Zatímco pro velké společnosti samozřejmě není problém vynaložit nezbytné úsilí a peníze na zjištění potřebných údajů, pro ty menší může taková povinnost představovat zásadní a leckdy až neřešitelnou komplikaci. Výživové hodnoty výrobku lze v zásadě zjistit dvěma cestami. První z nich vede přes laboratoř a testování konkrétní potraviny, což však vyžaduje nejen čas a úsilí, ale také značné finanční náklady. Zejména pro malé subjekty s širokým portfoliem produktů by to mohlo znamenat i existenční ohrožení. Existuje i druhá cesta. Údaje potřebné pro etiketu lze totiž spočítat. Ani to však pro malého podnikatele nemusí být uspokojivým řešením. Zjišťování potřebných parametrů je totiž složité a časově náročné, přičemž i oficiální zdroje se často navzájem liší, a v některých národních databázích určité údaje dokonce zcela chybí. Na státní orgány tak působí dva protichůdné tlaky. Jejich hlavním cílem je zajistit, aby spotřebitel měl maximální možné množství informací, ale některé úřady, jako například Ministerstvo zemědělství, musí na druhou stranu uvažovat i nad tím, aby příliš náročnými požadavky „nezadusily“ malé a střední podniky. Proč by však měl být výrobek na pultech obchodů znevýhodňován velikostí svého výrobce či prodejce? Neexistuje způsob, jak by mohl i zákazník malého producenta či obchodníka získat všechny výživové údaje, na které je zvyklý u produktů velkých firem? PODNIKATELŮM MŮŽE POMOCI TECHNOLOGIE Jak už to bývá, i zdánlivě obtížný problém může mít překvapivě jednoduché řešení. V případě nových povinných údajů při označování potravin jím jsou informační technologie. Poradenská společnost QSL ve spolupráci se špičkovými odborníky z vysokých škol i průmyslu strávila několik měsíců vývojem online aplikace, která vygeneruje podklady pro etiketu se všemi zákonem požadovanými výživovými údaji jen na základě seznamu surovin a výrobního postupu. Díky Etiketomatu, jak se nová internetová služba jmenuje, si štítky v souladu s novou legislativou snadno připraví i ti
nejmenší výrobci a prodejci potravin, aniž by je to finančně zruinovalo. Etiketomat pracuje s ověřenými databázemi potravin, které jsou průběžně aktualizovány a doplňovány. Potřebná data čerpá z české databáze složení potravin, kterou spravuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací spolu s Výzkumným ústavem potravinářským Praha. Dalšími zdroji jsou slovenská Potravinová banka dát Výzkumného ústavu potravinárského, anglická databáze CoFID a dánská databáze Food Data. Využíváno je také srovnání s německou knihou Food Composition and Nutrition Tables (autoři Souci, Fachmann, Kraut), kterou vydalo německé ministerstvo zemědělství.
Samotný výpočet probíhá v souladu s požadavky legislativy a mezinárodních doporučení. Systém kombinuje data z uvedených zdrojů, spočítá výživové hodnoty a nabídne je uživateli v podobě přehledné tabulky, kterou lze přímo aplikovat na výrobek. Hlavním přínosem Etiketomatu je fakt, že výsledná data poskytne okamžitě a náklady přitom zůstávají v řádu stokorun. Ve srovnání s laboratorními testy jde tedy o skutečně značnou úsporu. Pro mnohé výrobce potravin však může mít nezanedbatelnou hodnotu i to, že nemusejí recepturu svého výrobku, a tím i největší výrobní tajemství své firmy posílat žádné třetí straně. Systém také samozřejmě umožňuje uložit si každý provedený výpočet nebo si data ihned vytisknout.
Problém vybalancování správné rovnováhy mezi požadavky a potřebami spotřebitelů a technickými i finančními možnostmi podnikatelů tak tentokrát pomohla vyřešit technologie. Díky službě Etiketomat již zájmy producentů a konzumentů potravin nestojí proti sobě. Naopak, s možností vygenerovat etikety snadno a rychle se udávání výživových údajů stává užitečným i pro drobné výrobce či prodejce potravin, kteří si obvykle zakládají na kvalitě svých produktů a nyní mají další způsob, jak se jimi pochlubit. Především je ale přínosem pro koncového spotřebitele, který tak získá mnohem kvalitnější a přesnější informace o tom, co jí. Petr Baudyš, QSL s. r. o.
12 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Stručný průvodce EET Elektronická evidence byla v březnu schválena senátem a prezident republiky podepsal zákony zavádějící elektronickou evidenci tržeb. Podle vyjádření Ministerstva financí bude po publikaci ve Sbírce zákonů následovat období, ve kterém bude vybudováno a otestováno technické řešení systému. Měsíc před účinností zákona bude také spuštěn testovací provoz, kdy budou mít možnost odzkoušet si systém také podnikatelé. Aktuálně se tedy předpokládá tento časový harmonogram: spuštění první vlny, která se týká ubytovacích a stravovacích služeb – prosinec 2016; po třech měsících po tomto zahájení spuštění druhé vlny – maloobchod a velkoobchod; následně pak po 15 měsících od zahájení EET třetí vlna – týká se všech ostatních činností, kromě těch ve 4. vlně, například svobodná povolání, doprava, zemědělství; čtvrtá vlna po 18 měsících od zahájení EET – týká se vybraných řemesel a výrobních činností. Co je vhodné z pohledu podnikatele, kterého se EET týká, udělat: 1. Budete potřebovat připojení k internetu pro spojení se serverem Finanční správy. Můžete využít pevnou linku (např. ADSL) či wifi nebo mobilní připojení. 2. Budete muset zažádat na příslušném finančním úřadě o registraci – autentizaci pokladního místa, která bude sloužit jako přístup na server Finanční správy. Toto budete moci učinit buď osobně, nebo pokud jste vlastníkem datové schránky, tak přes ni. Podle zákona je povinností požádat o autentizaci před přijetím první evidované platby. Pokud to uděláte osobně, získáte údaje ihned, pokud přes datovou schránku, pak zákon stanoví, že je získáte bez zbytečného odkladu. Předběžně se počítá se spuštěním žádostí o autentizaci asi 3 měsíce před spuštěním ostrého provozu.
3. Na základě autentizačních údajů vám finanční úřad umožní prostřednictvím společného technického zařízení získat 1 nebo více certifikátů pro evidenci tržeb, které budou sloužit k autentizaci datových zpráv. Před získáním tohoto certifikátu budete povinni prostřednictvím společného technického zařízení oznámit údaje o provozovnách provádějících činnosti, ze kterých plynou evidované tržby (a to včetně internetových stránek, na kterých jsou zboží nebo služby nabízeny). 4. Budete potřebovat podpisový kód a bezpečnostní kód. Ten stanoví vyhláškou Ministerstvo financí. 5. Vzhledem k předmětu podnikání je vhodné zvážit, jaký typ zařízení budete potřebovat – zda vám stačí pouze tablet, nebo bude potřeba registrační pokladna, či nejvhodnější variantou pro vás bude pokladní systém, který zvládne mnohem více požadovaných činností. Doporučujeme popřemýšlet o tomto zařízení nejen z pohledu ceny, ale také s ohledem třeba na provozní záležitosti. V tomto případě nejlevnější varianta nemusí být tou nejvhodnější. 6. Dobře zvolte dodavatele vybraného zařízení. Jak takového vybrat? Podívejte se, jakou má historii, jak dlouho je trhu a jaké má v oboru zkušenosti, jaké nabízí reference. Měl by být schopen vám seriózně poradit při vašem rozhodování, a to zdarma. Je potřeba mít na paměti, že EET je obchodní příležitost a že někteří dodavatelé se soustředí právě na tuto příležitost, a nikoli na zákazníka, takže následně můžete mít problém jak se záručním, tak pozáručním servisem, a rovněž i s upgradem příslušných SW. Zjistěte si, jak to má dodavatel s poskytováním záručního a pozáručního servisu. Nespoléhejte se na to, že servis nebudete potřebovat. Vyhnete se tak v budoucnosti řadě problémů. Přemýšlejte také o tom, jak je dodavatel schopen zajistit pokrytí servisu – může být sice na telefonu 24 hodin, ale to nemusí vůbec vyřešit váš problém, pokud nebude schopen v rozumném čase v dané lokalitě servis skutečně zajistit. A výpadek
pokladny, byť na jediný den, může být velmi zásadní. Zjistěte u svého dodavatele, jaká je dostupnost vámi vybraného zařízení a co je potřeba udělat, abyste ho měli včas k otestování. Nenechávejte nákup na poslední chvíli, zařízení pak nemusí být k dispozici. Zvažte, zda se vám vyplatí nákup zařízení do vašeho vlastnictví bez jakýchkoli paušálů, či v případě, že se rozhodnete pro paušál, nezaplatíte ve finále více. Ptejte se, co daný paušál obsahuje. Zvažte také opravdu dobře vzhledem k provozu ve vaší společnosti, co je pro vás opravdu vhodné, opět platí, že to nemusí to být ta nejlevnější varianta. Ověřte si, že váš dodavatel na daném zařízení a s daným SW garantuje plnou funkčnost pro EET (dosud Ministerstvo financí nevydalo potřebné technické specifikace, nicméně dobrý dodavatel je schopen vám tvrzení o své připravenosti na EET vysvětlit, a to nejen hezkými frázemi).
Nezapomeňte na to, že neznalost zákona neomlouvá, a věnujte EET, pokud se vás týká, dostatečnou pozornost. Nezapomeňte také na to, že po samotném spuštění EET vám mimo jiné zákon ukládá i informační povinnost – tj. místo, kde se uskutečňují evidované tržby, musí být podle zákona také označeno, a to včetně umístění označení na webových stránkách, kde jsou tyto služby nebo zboží nabízeny. Za zmínku také stojí rozsah zasílaných údajů o evidované tržbě zasílaný datovou zprávou a rozsah údajů, které musí být uvedeny na účtence. Toto najdete v tabulkách č. 1 a 2. Doporučujeme sledovat web www.elektronickaevidencetrzeb.cz, kde můžete najít řešení svého problému, popř. nás neváhejte kontaktovat, rádi vám poradíme.
Tabulka č. 1 Rozsah zasílaných údajů daňové identifikační číslo poplatníka označení provozovny, kde je tržba uskutečněna označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována pořadové číslo účtenky datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve celková částka tržby bezpečnostní kód poplatníka podpisový kód poplatníka údaj o tom, zda je tržba evidována v běžném, nebo zjednodušeném režimu Tabulka č. 2 Údaje na účtence fiskální identifikační kód daňové identifikační číslo označení provozovny, kde je tržba uskutečněna označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována pořadové číslo účtenky datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve celková částka tržby bezpečnostní kód poplatníka údaj o tom, zda je tržba evidována v běžném, nebo zjednodušeném režimu
Ing. Martina Koutníková, NOVUM, spol. s r. o.
z domova / 13
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Rozčarování nad novou vyhláškou o mase „ P R O P R A X I J E N E J D Ů L E Ž I T Ě J Š Í D O B R Á T E O R I E A L E G I S L AT I VA “ – P L AT Í J E Š T Ě T O T O P R AV I D L O ? V posledních letech publikovali starší příslušníci našeho masného oboru v odborném tisku své názory, a zejména návrhy související s přípravou nové vyhlášky o mase k zákonu o potravinách. Několik zásadních dopisů odeslali také panu ministrovi Marianu Jurečkovi a dalším vedoucím pracovníkům Ministerstva zemědělství. Senioři napsali dokonce otevřený dopis tvůrcům nové vyhlášky o mase, který byl zveřejněn v Potravinářském zpravodaji. Bohužel ani v jediném případě adresáti na návrhy zkušených odborníků, často s mezinárodní praxí, adekvátně neodpověděli. Písemné odpovědi Ministerstva zemědělství byly pravidelně pouze zdvořilostní a formální. V minulých dnech se dostala do rukou odborné veřejnosti nová vyhláška Ministerstva zemědělství č. 69 Sb., o požadavcích na maso a masné výrobky, která je zejména pro starší
řezníky a uzenáře velkým zklamáním. Podle jejich názoru je obsah části předpisu, který se týká masného oboru, velkou ostudou, a to zejména v kapitole o chemických a fyzikálních požadavcích na vybrané masné výrobky. V této části dochází zcela nesmyslně k opakovanému stanovení minimálního obsahu masných surovin ve vybraných uzenářských výrobcích, které přímo odporuje správné výrobní praxi. Jedná se o relikt nesplnění rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vypracování Potravního kodexu, který měl v roce 1993 nahradit zrušené technicko-hospodářské normy jednotného masného průmyslu. Následné neúměrné snížení spodního limitu obsahu masných surovin v masných výrobcích prostřednictvím původní vyhlášky 326/01 Sb. deklasovalo spolu s dalšími důvody průměrnou jakost českých uzenářských výrobků hluboko pod historickou úroveň. Ne-
gativem je, že Ministerstvo zemědělství ani stavovská organizace Český svaz zpracovatelů masa, která obsah nového legislativního předpisu navrhla, nepůsobí na výrobce ve prospěch zvýšení jakosti produkce a nechává vše pouze na diktátu velkých nadnárodních obchodních řetězců. Je nutné si uvědomit, že naše hospodářství se nachází v příznivém období zvyšující se spotřeby domácností a minimální inflace. Tabulka č. 8 nové vyhlášky má tak již jen jednu funkci, a tou je návod pro menší skupinu nepoctivých výrobců, kterým ukazuje, co si mohou při své nekvalitní výrobě dovolit. Většina výrobců nesmyslně nízký spodní limit obsahu masa ve vybraných výrobcích překračuje. Je dobré se zamyslet nad tím, zda by si některá vyspělá evropská země dovolila do veřejně přístupného legislativního předpisu uvést možnost náhrady masných surovin do uzenářského výrobku až o polovinu.
V současném období se pohybuje na našem trhu zhruba 200 druhů klasických uzenářských výrobků, z nichž některé jsou vyráběny ve větším množství, než představují vybrané výrobky uvedené v nové vyhlášce. I z tohoto důvodu je potřeba příslušnou část vyhlášky novelizovat. Při tom je nutné se vyvarovat až na výjimky sestavování kategorických tabulek a vycházet spíše z jasného textu, který by měl stanovit zásadu, že uzenářský výrobek má být vyráběn z masných surovin a tuků jatečních zvířat za přidání technologicky nezbytného množství pomocného materiálu, které nemusí být přesně specifikováno. Dále je možné text podle potřeby modifikovat pro příbuzné skupiny výrobků. V textu vyhlášky je mnoho chyb, zejména v technologických výrazech a kategorizaci. Například u základního dělení hovězího masa lze pochy-
bovat o tom, že ho připravili alespoň v masném oboru vyučení řezníci. (Pokud byli vyučení, měli by uvažovat o vrácení výučního listu.) Rovněž v požadavcích na jakost jsou nedostatky ve znacích a výrazech. Starším odborníkům je velice líto, že nová vyhláška o mase k zákonu o potravinách nebude působit na současné výrobce ve smyslu nutného zvýšení průměrné jakosti masných výrobků. Pouhé opisování kapitol zprofanované letité vyhlášky 326/01 Sb. s nepřihlédnutím k současné ekonomické úrovni společnosti není dobrou vizitkou práce úředníků rezortu. Uvědomme si, že v současné jakosti masných výrobků v evropském kontextu dosti zaostáváme a že je to z velké části způsobeno špatně nastavenými pravidly Ministerstvem zemědělství. MVDr. Josef Radoš
Blahopřání jubilantovi Dne 17. dubna 2016 oslaví v plné pracovní síle své sedmdesáté narozeniny pan Ing. František Kruntorád, CSc., jednatel a ředitel společnosti AGRAL s. r. o., vydávající dvě významná odborná periodika, Potravinářský zpravodaj a Potravinářskou Revue. My mlékaři známe Františka především proto, že vyšel z našich řad, vystudoval Střední průmyslovou školu mlékárenskou v Kroměříži a své první praxe absolvoval právě v pražských mlékárnách. Po absolvování Vysoké školy zemědělské v Suchdole a působení v Trojské a Radlické mlékárně pracoval ve státní správě, a to na tehdejším Ministerstvu zemědělství a výži-
vy, kde se velmi živě zajímal právě o mlékárenský obor. Po odchodu ze státní správy založil ing. Kruntorád v roce 1995 vydavatelství AGRAL, které nejprve pokračovalo ve vydávání Řeznicko/uzenářských novin. V roce 1996 byl jedním ze spoluzakladatelů Potravinářského sdružení ČR, které se následně organizačně změnilo na Potravinářskou komoru ČR. Po jejím vzniku v roce 2000 začala společnost AGRAL vydávat nový titul Potravinářský zpravodaj a po vstupu naší země do EU v roce 2004 pak ještě časopis Potravinářská Revue, a to jako časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod.
Potravináři, obchodníci, odborné školy, ale také běžní spotřebitelé velice oceňují tyto aktivity pana ing. Kruntoráda, který ve svých periodikách pravidelně přináší mnoho cenných informací z potravinářských oborů, analýzy trhů, trendů vývoje, informuje o nových výrobcích, nových technologiích, ale také o nové legislativě. Cenná je samozřejmě i inzertní část těchto časopisů a popularizace oboru jako takového. Další významnou aktivitou jubilanta je i skutečnost, že stál u zrodu udělování nové české značky ČESKÁ CHUŤOVKA, o kterou soutěží nejlepší české potraviny již od roku 2009, stejně tak u oceňování titu-
lem Rytíř české chuti. Na organizaci celé této prestižní soutěže podporované předsedou Senátu České republiky se nepodílí pouze vydavatelství Agral, ale především samotný Ing. František Kruntorád celou svou potravinářskou duší. Milý Františku, k Tvému životnímu jubileu, a hlavně do dalších let, Ti přejeme pevné zdraví a mnoho energie, dobrý okruh Tvých spolupracovníků a obchodních partnerů, stále věrné čtenáře Tvých časopisů, a samozřejmě hodně osobní pohody. Zachovej si k nim vždy svůj vřelý přátelský a vstřícný vztah. Přátelé a kolegové mlékaři
Pozvánka k prohlídce expozic NZM
Národní zemědělské muzeum Praha se pyšní více než stoletou historií. Jeho počátky spadají do konce 19. století, k Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, a navazuje na ně založení Československého zemědělského muzea v roce 1918. Od těch dob vystřídalo muzeum řadu míst i objektů. Historická budova ústředí muzea v Praze na Letné, postavená koncem 30. let 20. století jako stálé sídlo, je významným monumentem moderní české architektury – funkcionalismu. Po letech totalitní moci, kdy sloužila jiným účelům, se díky probíhající rekonstrukci v současné době vrací do původní a funkční předválečné podoby. V nově upravených sálech zde dnes mohou návštěvníci vidět mj. řadu tematických krátkodobých výstav, stálou expozici historických traktorů a další zemědělské techniky „Jede traktor“, expozici potravinových obalů v historickém kontextu „Od věku sloužím člověku“ a také nově upravený muzejní dvůr s malou naučnou stezkou „O stromech a lese“. Součástí nabídky muzejních aktivit je rovněž archiv a fotoarchiv pro badatele a další zájemce, významnou část tvoří i přednášky pro veřejnost, lektorský program pro školy i pronájmy sálů a dalších místností. Muzeum spravuje rovněž své čtyři mimopražské pobočky – Muzeum českého venkova na zámku Kačina u Kutné Hory, Muzeum zemědělské techniky v Čáslavi, Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohra-
da u Hluboké nad Vltavou a Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí ve Valticích na jižní Moravě. Zřizovatelem NZM Praha je ministerstvo zemědělství (více na www.nzm.cz ) STÁLÉ EXPOZICE: JEDE TRAKTOR – sbírka zemědělské techniky NZM – stálá expozice – unikátní historické traktory a další zemědělské stroje a nářadí; interaktivní program pro děti i pro dospělé – velký sál – západ – snížené přízemí. RYBÁŘSTVÍ – nová stálá moderní a interaktivní expozice přibližující práci rybářů a chov ryb – velký sál (západ) – 1. patro. O PIVU – Z CHMELNICE AŽ NA NÁŠ STŮL – expozice představuje bohatou historii, tradici i současnost českého pivovarnictví – velký sál – západ – 3. patro. OD VĚKU SLOUŽÍM ČLOVĚKU – expozice věnovaná historii obalové techniky, transportu potravin a recyklace potravinových obalů (ve spolupráci s EKO-KOM a. s.) – velký sál – východ/sever – 3. patro. O STROMECH A LESE – malá naučná lesní stezka – stálá venkovní expozice – poznávání stromů, dřevin a šišek, myslivecký posed, dětská prolézačka atd. – muzejní dvůr – otevřeno celoročně – vchod z muzea nebo z Letohradské ulice. MALÝ SELSKÝ DVOREK – ukázky chovu drobných domácích zvířat, mj. kachny, slepice, kohout, holubi, králíci a kozičky – muzejní dvůr – otevřeno celoročně – vchod z muzea nebo z Letohradské ulice. MALÁ ZAHRÁDKA ZEMĚDĚLSKÝH PLODIN – typické zemědělské plodiny ve stadiu růstu – mj. pšenice, kukuřice, ječmen, červená řepa, cukrová řepa, jílek mnohokvětý, brambor a další. Muzejní dvůr – otevřeno celoročně – vchod z muzea nebo z Letohradské ulice.
Národní zemědělské muzeum Praha, Kostelní 44, 170 00 Praha 7 (otevřeno denně, mimo pondělí, od 9 do 17 hodin) Mgr. Lubomír Maršík
14 / z domova
Chu ovka_A4_2016.indd 1
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
7. 4. 2016 17:28:13
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Chu ovka_A4_2016.indd 2
z domova / 15
7. 4. 2016 17:28:16
16 / z domova
Chu ovka_A4_2016.indd 3
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
7. 4. 2016 17:28:17
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
z domova – nabídky – informace / 17
Novinky firmy Manner na českém trhu Vídeňská firma Manner uvádí na český trh také v letošním roce několik novinek. Manner Milch Haselnuss Vollkornflakes jsou křupavé Manner oplatky v praktickém balení na cesty s jemným mléčným krémem v náplni a vrstvou lískooříškového krému. Oplatky obsahují křupavé celozrnné vločky. Milch Schoko Cocos je zase složen z jemného čokoládového krému a kokosových hoblin, třech vrstev křupavých vaflí a dvou vrstev jemného krému. Oba výrobky mohou být svým praktickým pětadvacetigramovým formátem ideální svačinou. Další novinkou je Manner Orangen Herzen, třívrstvé křehké vafle ve tvaru srdce, spojené dvěma vrstvami jemného pomerančového krému, zalité hořkou čokoládou, vyrobenou z kakaových bobů nejvyšší jakosti z vlastní pražírny. Pro zákazníky se jedná o ideální kombinaci chutí. Do řady nových výrobků z produkce firmy Manner se přidává Manner Wiener Gruß – Manner pozdrav z Vídně. Jedná se o křehké originál Manner oplatky plněné jemným lískooříškovým krémem s jedinečnou chutí Manner Neapolitaner. Jde o novinku v praktickém balení po tři sta kusech, která je vhodná do hotelů a kaváren. Novinka reaguje na poptávku na trhu. Manner zná a ctí
chutě svých zákazníků, a to zaručuje oblibu značky u spotřebitelů. „Přestože je Manner tradiční rodinnou firmou s výrobky vyráběnými osvědčenými recepturami přes 125 let, přináší každý rok svým zákazníkům nové chutě, tvary nebo balení,“ uvádí Aleš Aldo Koláček, obchodní a marketingový ředitel společnosti Josef Manner s. r. o. „Podobně je tomu také v letošním roce. Všechny naše novinky reagují na poptávku ze strany našich zákazníků a na aktuální trendy na trhu. Toto vše je bráno v potaz a následně převedeno do křupavých výrobků, při jejichž přípravě dbáme na používání ingrediencí té nejvyšší kvality. Kakaové boby máme například z vlastní pražírny a na chuti je to znát. Jsem potěšen, vidím-li spokojené tváře u šálku kávy s Manner oplatkou,“ dodává Aleš Aldo Koláček.
čového krému. Jedná se o křehké vafle s jemným pomerančovým krémem povlečené hořkou čokoládou z kakaových bobů nejvyšší jakosti v 300g balení. Ideální chuť složená z ovocných pomerančů a hořké čokolády zajistila tomuto výrobku vítězství mezi všemi testovanými druhy. ner Milch Haselnuss Vollkornflakes okouzlí vedle křupavých Manner oplatek jemným mléčným krémem v náplni a vrstvou lískooříškového krému i křupavými celozrnnými vločkami. Milch Schoko Cocos je pravým požitkem z jemného čokoládového krému a kokosových hoblin. MANNER ORANGEN HERZEN Tři vrstvy křehkých vaflí jsou protkané dvěma vrstvami jemného pomeran-
MANNER WIENER GRUSS Manner pozdrav z Vídně jsou křehké originál Manner oplatky plněné jemným lískooříškovým krémem s jedinečnou chutí. Nový Manner Wiener Gruß boduje designem známých Manner Original Neapolitaner. Manner Wiener Gruß se perfektně hodí k šálku kávy, ale také jako uvítací pozdrav na polštář v hotelu nebo jako malá pozornost pro jakoukoli příležitost. S Wiener Gruß darujete malý kousek vídeňské sladké tradice.
MANNER MILCH HASELNUSS VOLLKORNFLAKES A MILCH SCHOKO COCOS SCHNITTEN
Vídeňská společnost Josef Manner & Comp byla založena v roce 1890. Za dobu své existence se etablovala jako specialista na výrobu vaflí, dražé a pěnových cukrovinek. Na rakouském trhu zaujímá číslo jedna a na celkovém trhu s cukrovinkami místo třetí. Centrála se nachází ve Vídni, další výroba je v Pergu a ve Wolkersdorfu. Výroba probíhá výhradně v Rakousku. K Manner rodině patří vedle slavných Manner Neapolitaner s lískooříškovým krémem i značky Casali s populárními oblíbenými Rum-Kokos kuličkami, banánky v čokoládě a Napoli s klasickým Dragee Keksi stejně jako populární Mozartovy koule od Victora Schmidta. Manner výrobky se prodávají ve více než padesáti zemích po celém světě, prodejní kanceláře jsou v Německu, České republice a ve Slovinsku. Žádná jiná rakouská společnost nespojuje Manner vídeňskou tradici s moderním image tak jako Manner. The taste of Vienna! V roce 1970 se společnost MANNER spojila s druhým největším výrobcem cukrovinek v Rakousku – firmou Ragendorfer & Co, a převzala tak značku „Casali“ – čokoládové cukrovinky. Do jejich portfolia například spadají bonbony Rum-kokos, Coco Nuts nebo Královské čokoládové banánky. Josef Manner s. r. o.
Malé křupavé potěšení pro chvíle volna! Manner Milch Haselnuss Vollkornflakes a Milch Schoko Cocos Schnitten jsou Manner novinkou od března 2016. Jejich praktické 25g balení je ideální na svačinu nebo na cesty. Man-
E-shopy s potravinami rozšiřují rozvoz do krajů Čech Praha (ČTK/red) – V jednotlivých krajích Čech se od jara zlepší dostupnost rozvozu potravin. Internetové obchody s potravinami rozšiřují působnost o další části republiky. Rohlik.cz začne od května zavážet do Plzně, následovat budou Hradec Králové a Pardubice. Kolonial.cz nabídne nově rozvoz v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a Mladé Boleslavi. Tesco zase rozšiřuje do Brna službu Klikni & vyzvedni. „Rohlik.cz denně v Praze a v Brně vyřídí okolo 2 000 objednávek. Díky rostoucímu zájmu zákazníků jsme rozšířili vozový park, který aktuálně čítá stovku aut,“ uvedl zakladatel Rohlik.cz Tomáš
Čupr. Firma již dříve oznámila záměr rozšířit letos služby do všech měst nad 30 000 obyvatel. E-shop Kolonial.cz nově pokrývá 2,4 milionu obyvatel. „Trh se mění vel-
mi rychle, pro představu roste měsíčně o desítky procent oproti jednomu až dvěma procentům u celého maloobchodu,“ uvedl šéf obchodu Petr Vyhnálek. Proti zažité představě, že klienty jsou zejména svobodní lidé, podle něj službu stále více využívají spíše osoby pečující o domácnost. Kolonial.cz dosud zavážel Prahu, části středních Čech a Plzeňska. Nejdéle na on-line trhu působí Potraviny on-line obchodního řetězce Tesco.
Služba je dostupná v sedmi krajích a má přes 200 000 registrovaných uživatelů. Tesco rozšíří možnost nakoupit on-line a vyzvednout si nákup o brněnský hypermarket v Králově Poli. Jde již o třetí lokalitu, kde po Praze Letňanech a Mladé Boleslavi řetězec službu Klikni & vyzvedni poskytuje. Zákazník může autem zajet až k výdejnímu místu, kde mu nákup připravený v taškách pracovníci po prokázání totožnosti naloží.
Loni Češi utratili v e-shopech s potravinami zhruba dvě miliardy korun. Letos by se obrat mohl zvýšit na čtyři miliardy korun, uvedl Vyhnálek. Počet hráčů na on-line trhu s potravinami loni rychle rostl, působí zde také například Kosik.cz, Nakupdomu.com, Myfoodmarket.cz, Potravinydomu.cz, NakupteSi.cz a další. Na on-line trh se podle tisku chystá do roka vstoupit i diskontní řetězec Lidl.
Podpora od EU na konzumaci ovoce na školách vzroste o 40 milionů Praha (ČTK/red) – Evropská unie dá Česku v příštím školním roce o 1,5 milionu eur (přibližně 40 milionů korun) více na podporu konzumace ovoce a zeleniny ve školách. Podpora programu Ovoce a zelenina do škol by tak měla dosáhnout 4,65 milionu eur, tedy asi 125,5 milionu korun, řekl náměstek ministra zemědělství Jiří Šír. EU původně plánovala dát ČR 3,1 milionu eur. Peníze pro ČR byly ale navýšené i v letošním roce. Na podzim roku 2017 by se pak program měl sloučit s programem Mléko do škol. K penězům z EU se následně přidávají příspěvky z národního rozpočtu,
které ještě nejsou stanovené. Například v letošním školním roce dal český stát na projekt 60 milionů korun. Opatření, které v roce 2006 navrhla Evropská unie, funguje v Česku od jara 2010. Program má vést ke zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit u dětí správné stravovací návyky a bojovat proti dětské obezitě. Někteří kritici projekt v minulosti označili za pouhý prostředek k likvidaci přebytků na trhu. Zpochybňovány byly také proklamované přínosy projektu. S přihlášením do programu v minulosti nesouhlasilo ministerstvo financí, vláda ale pokračování české účasti v programu schválila.
Na podzim 2017 by se měl program sloučit s podporou pití mléka a konzumace mléčných výrobků na školách. Na něj pro současný školní rok dala EU 12 milionů korun, zbytek do 60,5 milionu korun doplnila ČR. Předběžně naplánované peníze z EU by měly v roce 2017 dosáhnout 43,2 milionů korun. Program Mléko do škol je také kritizovaný, podporované produkty jako ochucená a jogurtová mléka, jogurty a smetanové krémy mají například podle iniciativy Skutečně zdravá svačina vyšší obsah cukru, než doporučuje Státní zdravotní ústav. Smetanové krémy mají i větší obsah tuků. Nabízet žákům pouze neochucená
mléka a jogurty je podle Šíra nereálné. Děti by je podle něj nejedly. „Já neznám dítě, které by si rádo dalo neochucený jogurt,“ dodal náměstek. V doporučeních Státního zdravotního ústavu je přidávání čerstvého ovoce k neochuceným výrobkům. O možnosti, že by se mezi podporované výrobky dostala jenom neochucená mléka, debatoval v březnu i europarlament. Nakonec s omezením programu nesouhlasil. Ministerstvo zemědělství vnímá program i jako pomoc pro zemědělce, kterým nadprodukce mléka v EU a jeho následný přebytek na trhu snížil výkupní ceny. Tuzemským zemědělcům podle Šíra může pomoci i přechod do režimu
ekologického zemědělství. Například německé mlékárny poptávají mléko z provozů, kde se nevyužívá geneticky modifikovaná sója. Mléko z biochovu pak odkupují za přibližně dvojnásobnou cenu, cca půl eura za litr. Podle dat ministerstva se v ČR prosinci vykupovalo mléko za 7,41 korun/litr. Jedna mlékárna z Vysočiny ale podle Šíra vykupuje pouze za 4 Kč/l. Na pultech obchodů pak v prosinci stál litr čerstvého mléka v průměru 17,80 Kč/l. Nadprodukce v EU je zaviněna jak zrušením produkčních mléčných kvót, tak embargem na dovoz potravin do Ruska. Dalším důvodem je i pokles poptávky v Číně.
“Morava rodí krásné ženy a dobré víno odjakživa. A teď, když v Olomouci vyšlechtili první plísňový sýr, nechybí mi tu už vůbec nic.” Václav Postránecký
www.olma.cz
18 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Martin Wallner a Tomáš Huber oceněni
Držiteli prestižního ocenění EY Podnikatel roku 2015 České republiky v kategorii Začínající podnikatel roku 2015 a Ceny České televize pro podnikatelský talent se stali Martin Wallner a Tomáš Huber z firmy Mixit s. r. o. Tomáš Huber a Martin Wallner jsou bývalí spolužáci z vysoké školy, kteří se v roce 2010 rozhodli rozvinout svůj nápad ze seminárky a založili interneto-
tisíce tubusů müsli. Na webu Mixit. cz si můžete namíchat čerstvé müsli s oříšky, sušeným ovocem či čokoládovými hoblinami nebo zvolit horké kaše, zdravé mlsání bez vloček, čokoládu, sušenky, Mixitky i pytlíky do kapsy. Oba majitelé jsou pyšní na kvalitní suroviny i typický design svých výrobků. Od začátku se osobně podílejí takřka na všech dílčích procesech vedoucích ke spokojenosti zákazníků. Co se týče sortimentu a dalšího rozvoje firmy, důležité je podle Tomáše Hubra a Martina Wallnera naslouchat přáním zákazníků, neustále inovovat, sledovat trendy a posouvat se dopředu. Za nejvýznamnější krok v poslední době považují novou linku, kterou si nechali vyrobit na klíč. Pořídili si ji po pěti letech činnosti, do té doby probíha-
vý start-up Mixit.cz. Firmu vybudovali od nuly, po malých krocích, z vlastních či rodinných zdrojů. Jako všichni podnikatelé museli jít do rizika, že jejich nápad nebude fungovat, ale štěstí přeje odvážným. Možnost namíchat si přes internet müsli české zákazníky nadchla a firma každoročně roste o desítky procent. První zákazníky našli hlavně prostřednictvím sociálních sítí a na farmářských trzích. Teď každý den prodají
la veškerá výroba ručně. Největší nápor nastává o Vánocích, kdy si i majitelé firmy stoupají v noci k míchací lince na třetí směnu. Výrazný nárůst objednávek přinesou i narozeniny společnosti v květnu, které bývají již tradičně spojené s výhodnou nabídkou pro zákazníky. Jejich zdravé dobroty už dnes neznají jen Češi, ale i Slováci, Poláci a nově i Kanaďané. V roce 2015 tam prodali franšízu a zároveň dosáhli hranice sta milionů korun ročních tržeb. Výnosy z podnikání znovu vracejí do rozvoje firmy. Jejich cílem je zefektivnit výrobu a expandovat jak produktově, tak do dalších zemí ve střední a východní Evropě. FLEISHMAN-HILLARD, s. r. o. /red
Glosuje: Ing. Oldřich Obermaier N Ě C O J E Š PAT N Ě : S TÁT N Í Ř Í Z E N Í ZEMĚDĚLSTVÍ U NÁS A V EU Část dluhů KLDR vůči našemu státu bychom mohli umořit přednáškami ekonomů z KLDR (vážně míněný návrh MO) Napsal jsem článek o francouzském mlékařství. Na číslech o produkci a podmínkách výroby mléka, mlékárenské výrobě a prodeji jsem se snažil ukázat obraz prosperujícího sektoru zemědělství a potravinářství. Je zřejmé a víme to z regálů hypermarketů, že v konečném výsledku činnosti celého mlékařství, tj. zásobení obchodní sítě mléčnými potravinami, je Francie na špičce nejen co do množství a cen, ale hlavně kvality sýrů a dalších potravin, které tvoří mj. součást národního bohatství a identity. V článku diskutuji také otázku optimální velikosti mléčné farmy, kterou ve Francii představuje rodinná farma s 40–50 dojnicemi, kdežto v řadě jiných zemí průmyslový pohled na farmu o několika tisících krav.
Svůj článek jsem končil tvrzením, že nedojde-li k nepředvídaným událostem (války, zemětřesení), má francouzské mlékařství před sebou úspěšnou budoucnost. Shodou okolností krátce potom vyšel v LN článek o problémech a špatné situaci galského rolníka, který předvídá katastrofální budoucnost normandských chovatelů krav. Tak jak to tedy je? (Odmysleme si stálé nářky na nedostatek státní podpory zemědělství, které političtí zástupci zemědělců ve Francii i u nás tak dobře umí: předpovědi o katastrofě, kolapsu a krizi zemědělství čtu a slýchám od různých představitelů zemědělských lobby od počátku devadesátých let a nikdy nebyly naplněny, naopak…) Jestliže téměř polovina rozpočtu EU jde do zemědělství a z něho velká část do francouzského zemědělství, jestliže letos dostanou ze státního rozpočtu České republiky zemědělci 84 mld. Kč, jestliže v Polsku pracuje v zemědělství 36 % pracujících a vytvoří 3 % HDP (s rovněž úměrnou výší dotací) a stálé nářky na katastrofální situaci v zemědělství v Evropě pokračují, přičemž EU je největším exportérem potravin na světě, něco je špatně.
Byl jsem v minulých dnech ve Švýcarsku a všímal jsem si místních rodinných farem na planině na severu země (v krajině podobné naší): práce na nich je podobná tomu, jak tam pracovali v minulých staletích, moderních investic relativně málo, ale označení BIO je všude viditelné. Takhle má vypadat moderní biozemědělství počátkem 21. století. Do švýcarského zemědělství jdou velké dotace, asi největší v Evropě. Na druhou stranu vidím družstvo v Krásné Hoře u Sedlčan s plánovanými několika tisíci dojnic, moderní bioplynovou stanici a srovnávám, co jsem viděl na chovatelském salonu v Rennes na podzim 2015 a nedávno v Brně: samé velkokapacitní stroje… Společné je ale našemu i evropskému zemědělství závislost na dotacích a demonstrace při ztrátách v důsledku větru, dešťů a sucha. Máme tržní hospodářství. V zásadě ano, s otazníkem v zemědělství. Prostě: stát (EU) řídí zemědělství v Evropě. Potlačil vliv trhu a dnes už nikdo pořádně neví, co kolik stojí. Všude se natahují dlaně a nikdo není spokojen. Státní řízení zemědělství selhalo,
tak jako vždy a všude. Nepoučili jsme se a stojí nás to hodně peněz. Protože nevíme, co kolik stojí, plánujeme nekoncepčně, často ničíme přírodu a krajinu, platíme za nesekané louky, za sluneční elektrárny, za přemnožení prasat, za pěstování plodin, které bychom bez dotací nepěstovali... Čas od času se objeví nějaký výhledový plán a ten se často se mění. Stát se snaží řešit exportní a importní problémy, které nejspíš způsobily státní zásahy. Kdyby podnikatelé v jiném oboru než v zemědělství stávkovali s přesvědčením, že mají samozřejmý nárok na státní dotace, tisk a občané by se na ně dívali s nepochopením…, ale u zemědělců jsou sympatie veřejnosti na jejich straně (mají dobře organizované PR). Prostě: stát (státy) jsou v řízení hospodářství nekompetentní. Státní řízení zemědělství nefunguje, ale protože je to tak skoro všude, nemáme ani my (kdybychom chtěli, a my nechceme) jinou možnost, než se dál nechat vléci v problémech, které si z části způsobujeme sami. Podobně se to vyvíjí i v jiných odvětvích, ale to už je zase jiná kapitola.
Glosuje: Ing. Josef Duben R I T U Á L N Ě Z D R AV É A RITUÁLNĚ N E Z D R AV É ? Že to je titulek trochu přitažený za vlasy? Ano, asi je, ale vezměme jej jako podnět k zamyšlení nad tím, jak vnímáme jídlo dnes a jak je vnímali naši předkové. A vlastně, jak je vnímáno různými etniky a náboženstvími a zájmovými skupinami dosud. Stále platí, že jídlo je nezbytností, která je potřeba k životu, a platilo to kdysi dávno, i nedávno za komunistů, viz například tehdy oblíbená píseň Bez chleba nelze žít… Nebo tam bylo „jíst“ a pak to pokračovalo, že bez vody nelze pít? Nakonec to ale bude jedno, obojí má přece svou logiku. Je však zajímavé, že v historii se vždy hledělo s velkou pozorností na to, co se jíst smí, a co se nesmí, co je rituálně čisté, a co je nečisté. Pomáhalo to totiž identifikovat příslušnost k určitému etniku či náboženství. Například v biblických nařízeních sepsaných Mojžíšem je přesně vyjmenováno, co je čisté, a co nečisté, tedy košer, a co nikoli, a zřejmě právě i s ohledem na odlišení se od okolních národů. I jiná náboženství šla podobnou cestou. Bylo to poznávacím znamením příslušnosti k danému národu. I když je třeba uvést, že ve způsobu nakládání s jatečnými zvířaty, mám na mysli židovskou košer porážku a vykrvení, lze vidět i zásady hygienické. Například aby se špatně vykrvené maso snadno nekazilo. Nebo odmítání vepřového coby rizikového
zdroje různých cizopasníků, tasemnic či trichinelózy. Však on i zákaz požívání tzv. mořských plodů mohl mít hygienický důvod, v teplých krajinách hrozí rychlý rozklad jejich měkkých tkání. Nu a dnes? Dnes, kdy se náboženskost projevuje spíše v duchovní oblasti, i když existují výjimky, se stravovací návyky a zásady opět stávají identifikátorem příslušnosti, nikoli ale k náboženství, ve smyslu vztahu k Bohu a k plnění božských příkazů, ale… Jsou totiž znamením příslušnosti ke skupině těch, kdo to se Zemí, popřípadě se svými až zbožštěnými útrobami, „myslí dobře“. Mám na mysli ty, kdo o Bohu či božstvech nehovoří, ale cítí, že o nějaké obecné dobro by se usilovat mělo a že by to šlo nejlépe na základě nějakých již v historii osvědčených omezení, kterým se dobrovolně podrobí, a tak si na Osudu či matce Zemi nějakou odměnu či ocenění vyvzdorují. Ano, jde například o ideologické vegetariány či vegany, kterým jde zejména o to nezabíjet živé tvory. Další zajímavou skupinou jsou ti, kterým jde o útroby „jako takové“, kam by bylo možné zařadit třeba vitariány či propagátory raw stravy. Nic nevařit, jen trhat, dobývat kdeco ze země a hned to schroustat. Tedy zdánlivě kdeco, ale zase s výjimkou zvířat, žádné ukusování hlavy kuřátku! Když už ale člověk začne o tomto tématu přemýšlet, až ho zaskočí, kolik nuancí mají, snad to není příliš dehonestující, sekty uctívačů toho či
onoho způsobu stravování. Popřípadě odmítání něčeho. Například odmítání mléka dětem a nahrazování jej sójovými analogy apod. Určitým vodítkem pro rozpoznání úmyslu by mohlo být až nenávistné odsuzování toho „jiného“. Méně škodlivé bývají manipulace podpořené „vědeckými kapacitami“. Klasika: jezte vejce, nejezte vejce, více másla, méně másla, radši sádlo! Ne, raději různé ztužené tuky! Anebo ne, ty vůbec ne. Jezte škrob, nejezte škrob! Anebo nejnověji, že nosit kožešiny škodí zdraví, a to zejména dětem! Pro potvrzení každé teorie se nečekaně snadno najde nějaký ten zaplatitelný „vědec“ či „nezávislá“ laboratoř. Nu a pak jsou zde různí tvůrci předpisů, kteří se předhánějí v lavicích parlamentu našeho i evropského, a to v nápadech, jak zařídit, aby lidé žili opravdu jenom zdravě. Myslím, že pro řadu z nich by se dal použít termín dobroser. Bohužel tento výstižný termín není můj vynález, ale před časem jsem ho zaslechl z úst bývalého velvyslance a několikanásobného ministra. Označoval jím jedince, kteří ve snaze činit dobro nehledí na napáchané škody. V našem případě by šlo o snahy všechno dokonale označit, uvést všechny informace, nutriční hodnoty, alergeny, přídatné látky, konzervanty, domnělá či skutečná rizika… A přestože je už dle předpisů nutno používat trochu větších písmen, je to stejně málo platné, protože než by si člověk všechno přečetl a připusťme, že by
tomu rozuměl, omdlel by pomalu hlady. A to pomíjím skutečnost, že co je „zdravé“ pro jednoho, může být pro druhého zničující. Strava vhodná pro úředníka bude vypadat jinak než ta pro horníka. Nevzniknou nakonec z moci úřední v obchodech speciální regály pro lidi, kteří mají sedavá zaměstnání, a jiné pro ty, kdo pracují na vzduchu, kde by ke klobáse byla povinně přiložena tuba s krémem chránícím proti UV záření? Vzpomene si někdo na dávnou scifi od Aldouse Huxleyho Konec civilizace?: „Děcko má v láhvi všecko?“ Ano, tudy by se také dalo jít? Ale kam dojít? V tomto světle člověk možná sice trochu chápe různé alternativce, kteří se snaží na první pohled bránit, ale ve skutečnosti přilévají jen olej do ohně. Ať vědomky nebo nevědomky nahrávají dalšímu a dalšímu omezování, nařizování a v podstatě moření zákazníků i samotných výrobců. Zdá se, že by bylo potřeba najít společného jmenovatele, a tím není nějaká alternativně čistá či nečistá, nebo údajně zdravá či nezdravá potravina, ale potravina „zdravotně nezávadná“! Když už něco navíc, tak označovat výrobky nebezpečné pro lidi s nějakým alimentárním handicapem: například pro diabetiky, celiaky, alergiky na rajčata, na oříšky apod. Ale proč zaplevelovat etikety nesmyslnými sděleními, jako je informace na pytlíku s burskými oříšky „výrobek může obsahovat ořechy“! To je, jako kdyby na klobáse bylo uvedeno, že může obsa-
hovat maso. Musí! Kdyby nikoli, bylo by to smutné. I když nedávno psal ředitel jednoho masokombinátu, bohužel s jistým údivem, že „lidé chtějí výrobky s vyšším obsahem masa“. No, jeho to překvapilo, mě až tolik ne. Pokud jde o označování, nestačilo by pro ostatní populaci, která snad ve většině není na nějaké dietě, uvést: mléko, jogurt, sýr, špekáček, klobása, salám, ořechy? Tedy aspoň u těch opravdovských, které jsou takové, jak název naznačuje. Jenže co s těmi, které se tak jenom tváří a obsahují všechny ty náhražky, gumy, mouky, škrob, které jsou sice nezávadné, popřípadě se tváří zdravě a přínosně, ale jsou především levné, a tudíž přínosné pouze pro výrobce? Možná by stálo za to domluvit se v tomto zacyklení úvah o jídle na nějakých nových rituálních předpisech. Zvláště, pokud by nařizovaly vyrábět pouze jasné, čisté, nenáhražkové věci, a týkaly by se nejen jídla. A za každou pokoutní levnější náhražku dražší suroviny by se za městskými hradbami kamenovalo. No, ale žijeme přece v humánní době, takže jen menšími kameny, o průměru 4–4,5 cm plus minus 2 mm, a jejich dodavatel by musel splnit podmínky dané nařízením číslo to a to, mezi které by patřil i požadavek na tvrdost. Kámen určený ke kamenování nesmí být ani příliš tvrdý, ale ani příliš měkký! Tak ale nevím, a nejsou tyto úvahy také příliš tvrdé, anebo příliš měkké? Nebo kapku natvrdlé? Howgh!
z domova / 19
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Letošní cukrovinkářský veletrh ISM v Kolíně nad Rýnem Tradičního, již 46. cukrovinkářského veletrhu ISM se letos zúčastnilo 1 601 vystavovatelů z 65 zemí na ploše 110 tisíc metrů čtverečních, což je o 4,5 % více než v minulém roce. Návštěvníků z řad odborné veřejnosti přijelo na 38 000 ze 146 zemí světa. Nejvíce vystavovatelů bylo jako obvykle z pořadatelské země – 233 firem. Partnerskou zemí byla letos Francie s 90 vystavovateli, která předvedla hlavně škálu vysoce kvalitních čokoládových a cukrovinkářských výrobků. Bylo potěšením, že Česká republika byla poprvé představena ve společném stánku České agentury na podporu obchodu – Czech Trade. Vystavovalo tam 9 firem s různým portfoliem – čokolády, cukrovinky, trvanlivé pečivo, snacky, nápoje. Byly to firmy Poex, Chips Praha (Tretter´s Chips), Úsovsko, Cerea,
T-Severka, Vizard (Medovník), breAd. & edible labels (jedlý papír), Fine Gusto Nature, LN Group. Firmy Semix Pluso, Jerky a Minted in England měly také stánek v části věnované nově vystavujícím firmám – newcomers area. Celkem byla Česká republika zastoupena 21 firmami, což je rekordní účast, v minulém roce to bylo 12 firem. Tradičními vystavovateli byly firmy Carla, Candy Plus, Čoko Klasik družstvo, Chocoland, Goldfein, Hors, Mocca a Čokoládovny Fikar, které měly samostatný stánek. Vystavující firmy byly s průběhem veletrhu spokojeny, sice opticky se zdálo, že letos přijelo méně návštěvníků, ale všichni klíčoví zákazníci se dostavili, takže kvalita setkání byla na dobré úrovni. Trendem letošního veletrhu byly opět výrobky zdravé výživy – s menším obsahem cukru, bez laktózy, s přírodními
aromaty a barvivy, veganské výrobky. Velký zájem byl o soutěž „New Product Showcase“, do které bylo přihlášeno na 120 inovativních výrobků. I letos probíhal paralelně veletrh ProSweets, kde vystavovalo 336 firem z 34 zemí. Návštěvníků bylo na 17 500, většina z nich navštívila i cukrovinkářský veletrh. ProSweets představilo vše, co je potřeba k výrobě – stroje, obaly, technologie, vývoj, logistiku. Letos se konečně Česká republika dopracovala ke svému společnému stánku, za což patří díky organizátorovi – agentuře Czech Trade. Příští rok by mohlo vystavovat i více našich firem. Příští ročník veletrhu ISM se koná od 29. 1 do 1. 2 2017. www.ism-cologne.de Ing. Stanislav Krámský, Chocolate and confectionery consultant
Časté mýty o plastových obalech: nepatří do mikrovlnky a po krátkém použití se hned spalují Blatnice pod Svatým Antonínkem – Jsou jedovaté, složité na výrobu a po prvním použití se spalují, čímž zatěžují životní prostředí. Mýtů o plastových obalech kolujících mezi lidmi je celá řada. Přestože některé z nich dříve měly reálný základ, dnes už nic z toho neplatí. Plastový obal může být dokonce ekologičtější než papír a po použití jde velmi snadno recyklovat. Materiál lze pak použít například na výrobu nábytku. Přečtěte si nejčastější mýty, které se s plastovými obaly pojí. Možná i vy budete překvapeni. Nelze zapřít, že plasty v minulosti mohly způsobovat zdravotní problémy. Tyto materiály však za poslední desetiletí prošly dlouhým a pečlivým vývojem. Výsledkem je, že dnes už se plastů nemusíme obávat. „Materiál je vyráběn pod odborným dohledem a mimořádně přísně testován. Jinak by nemohl být používán například na uchovávání potravin, nebo
dokonce v tak přísně střežených místech, jako jsou nemocnice,“ říká Bohdan Daněk, výrobní ředitel společnosti Blatinie, která je předním výrobcem plastových obalů v České republice. Přestože se kvalita a celková úroveň plastových obalů rapidně zvýšila, mezi lidmi stále přežívá mnoho mýtů. PLASTY V MIKROVLNKÁCH? DNES UŽ BEZ PROBLÉMU Jeden z nejčastějších omylů se týká plastových výrobků, v nichž lze ohřívat jídlo v mikrovlnných troubách. Mnoho lidí si myslí, že při vysokých teplotách plast uvolňuje do potravin jedovaté látky. Tento druh umělých hmot je přitom speciálně vyvinut k tomu, aby vysokým teplotám odolal. Lidé tak nemusí mít obavy, že by jeho použitím ohrožovali sebe nebo své blízké. „Aby se jedovaté látky z plastových obalů začaly uvolňovat, potřebují k tomu skutečně extrémní podmínky. Obal by musel například zcela vzplanout, aby se z něj začaly uvolňovat
nebezpečné dioxiny. Ty totiž k uvolnění potřebují teploty zhruba od 370 stupňů Celsia,“ upřesnil Daněk. AŽ 67 % PLASTOVÝCH OBALŮ JE OPĚTOVNĚ ZPRACOVÁNO K DALŠÍMU POUŽITÍ S hořením úzce souvisí i další mýtus. Řada lidí se domnívá, že většina plastových obalů se po krátkém použití spálí. To už dávno není pravda. Dříve sice většina plastových materiálů skutečně končila bez užitku ve spalovnách, nebo dokonce na skládkách, lidé se však během let naučili tento materiál pečlivě třídit. Výsledkem je, že Češi před dvěma lety zaujali ve statistikách třídění odpadu v Evropě čtvrté místo. Až 67 % plastových obalů tak jde znovu ke zpracování a dalšímu použití. Použité plastové láhve jsou navíc velmi ceněná surovina. Materiál, který jejich zpracováním vznikne, se pak používá například na výrobu nábytku. Některé plasty však recyklovat nelze,
například PVC. V České republice je jeho likvidace možná jen ve spalovnách. Dnes už jsou ale tato zařízení moderní a nebezpečné látky vznikající spalováním těchto druhů odpadu pečlivě filtrují. ŽE JE PAPÍR EKOLOGIČTĚJŠÍ? ČÍSLA HOVOŘÍ JASNĚ I k samotné výrobě plastů se váže řada legend a nepřesností. Jedna z nich praví, že jejich produkce je mimořádně náročná na energie a materiál, především ropu. Odborníci však uvádějí, že přibližně jen 4 % vytěžené ropy jsou využita k výrobě plastových materiálů. V porovnání s množstvím vyrobeného materiálu se jedná o nízké číslo. Za rok 2014 bylo v Evropě vyrobeno kolem devětapadesáti milionů metrických tun plastů. Proti tomu papír, který řada lidí dává za vzor ekologičnosti, je materiálově náročnější. Na jednu tunu papíru je potřeba zhruba dvou až tří tun dřeva. To je přibližně jeden vzrostlý strom.
Produkce papíru je také v porovnání s výrobou plastů náročnější na spotřebu vody i energií. PŘI SPRÁVNÉM POUŽÍVÁNÍ PLASTY NEŠKODÍ Mýty, které se pojí s plasty od dob jejich existence, jsou tak díky technologickému pokroku již překonané. Aby však byly plasty opravdu nezávadné, je nutné je používat k tomu, k čemu byly vyrobeny. „Pokud jsou plastové obaly vystavené extrémním podmínkám, na které nebyly navrženy, mohou být samozřejmě nebezpečné. To se však na druhou stranu netýká zdaleka jen plastů, ale v podstatě všeho, co člověk produkuje,“ doplnil Bohdan Daněk ze společnosti Blatinie s tím, že pokud jsou plasty používané správně, představují jednu z nejlepších možností, jak výrobky zabalit a uchovávat. www.blatinie.cz BLATINIE, a. s.
Znojemský hrozen letos po osmnácté MEZINÁRODNÍ PŘEHLÍDKA POŘADŮ O GASTRONOMII NA PODZIM OPĚT VE ZNOJMĚ Ve dnech 6.–8. října 2016 se ve Znojmě uskuteční 18. ročník Mezinárodního televizního a rozhlasového festivalu o gastronomii Znojemský hrozen 2016. Přehlídky toho nejlepšího z televizní a rozhlasové tvorby včetně kategorie reklamních spotů se vztahem ke gastronomii doplní bohatý doprovodný program. V soutěži mladých kuchařů „KLASA Znojemská pečeně“ a „KLASA Okurkový salát“ se budou snažit žáci středních gastronomických a hotelových škol z celé republiky přesvědčit
kou KLASA a Regionální potravina Jihomoravského kraje, uskuteční se odborný seminář Potraviny s chráněným označením. Připravuje se workshop „televizní gastro tvorba“. Pozornost jistě přitáhne Gastro show KLASA s účastí našich a zahraničních nejlepších kuchařů, včetně nositelů Michelinské hvězdy. Vedle vyhlášení vítězů v kategoriích televizních a rozhlasových pořadů budou na festivalu předány ceny nejlepším gastronomickým časopisům a kuchařským knihám uplynulého roku. „Novinkou letošního festivalu je Trh potravin s příběhem,“ říká PhDr. Adolf
odbornou porotu o tom, že právě jejich pojetí a prezentace obou pokrmů jsou nejlepší. „Talíř plný malování“ předloží žáci mateřských a základních škol na stejnojmenné vernisáži vybraných dětských kreseb. Již tradičně si ve městě vína dávají dostaveníčko zástupci minipivovarů a malých pivovarů. Po odborném semináři se večer při slavnostním zahájení festivalu dozvědí výsledky soutěže speciálních a neobvyklých piv CEREVISIA SPECIALIS 2016. Součástí doprovodného programu budou prezentace produktů se znač-
Boháček, výkonný ředitel festivalu Znojemský hrozen. Uskuteční se v pátek a v sobotu 7.–8. října 2016 v prostorách Louckého kláštera. „Jeho cílem je propagovat potraviny s chráněným zeměpisným označením ze zemí Visegrádské čtyřky a Rakouska a nabídnout veřejnosti gurmánský víkend s možností ochutnat a zakoupit si kvalitní potraviny.“ Aktuální informace o programu sledujte na www.znojemskyhrozen.cz a na facebooku festivalu. PhDr. Olga Vomáčková
Fakulta rybářství bude mít vědeckou laboratoř v Číně Vodňany – Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích bude mít v Číně vlastní laboratoř zaměřenou na ochranu ryb a biotechnologie. Provozovat ji bude partnersky ve spolupráci s Výzkumným ústavem rybářství řeky Jang-c’-ťiang Čínské rybářské akademie věd. V minulých dnech tyto dvě instituce uzavřely příslušnou čtyřletou smlouvu. Její součástí je i dohoda o výměně akademických pracovníků a realizaci dlouhodobých stáží včetně
studentských. Jihočeská univerzita tak bude mít ve světě svou třetí výzkumnou stanici. První vede na Papui-Nové Guineji známý český biolog Vojtěch Novotný, druhá se nachází v centrální části souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu. Obě tato pracoviště slouží českým vědcům jako terénní základny pro především biologické a klimatické terénní výzkumy. „Ekonomicky silné postavení Číny umožňuje této zemi investovat do vě-
deckého výzkumu nemalé prostředky,“ říká Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. „Stávající ekologické znečištění země je přitom značné, proto se čistota vodních zdrojů společně s ochranou biodiverzity staly v současné době klíčovým vědeckým směrem. Zřízení společné laboratoře je pro nás sice novinkou, vědecká spolupráce a výměna studentů mezi našimi ústavy už ale funguje déle, přesně od roku 2005,“ dodává Otomar Linhart a připomíná například společný projekt zaměřený na zmrazování spermatu u jeseterů,
studium dvou čínských doktorandů ve Vodňanech v letech 2008–2011 a společný projekt z let 2012–2014 zaměřený na analýzu znečišťujících látek ve vodním ekosystému řeky Jang-c’-ťiang. Prostředky na provoz laboratoře ve stávajících prostorách čínského a českého partnera poskytnou obě pracoviště v závislosti na jejich dostupnosti. Očekává se, že na vědeckou činnost budou pracovníci financovat ze zdrojů získaných z národních grantových agentur i od mezinárodních grantových poskytovatelů. Laboratoř bude mít ve
svém vedení jednoho českého a jednoho čínského vědce. Podle svých deklarovaných cílů se zaměří především na aktivní výzkum umělé reprodukce ryb, zachování genetických zdrojů a rozvoj nových technologií u komerčně významných druhů stejně jako u těch ohrožených. Obě strany budou provádět výzkum s cílem rozvoje využití nových technologií v oblasti environmentální toxikologie a industrializace chovu ryb. Gabriela Bechynská
20 / z domova – nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Zvyšování minimální mzdy může ohrozit obchodní obslužnost venkova
Ing. Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu Praha – Usilovná snaha odborů a některých politiků o pravidelné zvyšování minimální mzdy představuje možná nečekaný, avšak velmi závažný problém, jehož reálnou existenci si neúnavní navrhovatelé patrně neuvědomují. Stávající systém totiž kromě zcela zřejmé diskriminace určité skupiny pracovníků dehonestuje zaměstnance se zkrácenými pracovními úvazky. Tento fakt může v případě venkovských prodejen s potravinami vyústit až ve vážné ohrožení obchodní obslužnosti venkova. V případě navrhovaného zvýšení minimální mzdy by tato vzrostla v roce 2017 na 11 500 Kč, přičemž stávající systém výpočtu minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění pro
zaměstnance, který je stanoven taxativně (s % rozdělením na zaměstnance 4,5 % a zaměstnavatele 9 %), naprosto dehonestuje pracovníky na zkrácené pracovní úvazky, v mnoha případech právě zaměstnance malých venkovských obchodů. Zaměstnanci, kteří si na poloviční úvazek sice vydělají 7 000 měsíčně, což překračuje minimální mzdu, jsou však za zkrácený pracovní úvazek nesmyslně trestáni tomu odpovídajícím krácením mzdy – tedy povinností doplatit si ze svého až do výše minimálního vyměřovacího základu zdravotní pojištění. „Existuje dlouhodobý nepoměr hrazeného zdravotního pojištění ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů na straně jedné a OSVČ na straně druhé,“ upozorňuje Ing. Vladimír Stehno, předseda družstva COOP Havlíčkův Brod. Výpočet minimálních vyměřovacích základů zdravotního pojištění z různých ekonomických veličin (minimální mzda u zaměstnance) a průměrná mzda u OSVČ tak nadále rozevírá nůžky odvodového zatížení v neprospěch zaměstnance. Rozhodně to však neznamená, že OSVČ vlastně hradí více než zaměstnanec společně se zaměstnavatelem. Je totiž nutné si uvědomit, že pracovníků s minimální mzdou je zanedbatelný počet, zatímco institut minimální výše zdravotního pojištění využívá 90 % OSVČ. Takže celkově hradí zaměstnanci cca dvojnásobek zdravotního pojištění. „Výrazné a z našeho pohledu nedostatečně odůvodněné navyšování minimálních mezd se stávajícím systémem výpočtu vyměřovacího základu pro zaměstnance má a bude mít fatální a dehonestující dopad na pracovníky, kteří chtějí pracovat na zkrácený pracovní úvazek. Nebudou totiž ochotní pracovat na poloviční pracovní úvazek za 7 000 Kč, protože by museli (při minimální mzdě 11,5 tis. Kč) doplatit ze svého 608 Kč ze své mzdy navíc. I kdyby zde byla nulová daň z příjmu, tak jen na úhradách zdravotního a sociálního pojištění uhradí celkem 1 378 a po jejich odečtu získají čistou mzdu ve výši pouhých 5 622,“ komentuje danou situaci Ing. Stehno. Vzhledem k tomu, že např. družstva COOP provozují celou řadu malých venkovských prodejen s nízkým maloobchodním obratem, budou muset nutně uvažovat a požadovat výrazné na-
výšení podpory na zachování prodejen ze strany obcí, anebo jednoduše prodejny z ekonomických důvodů uzavřít. „Dopad na obchodní obslužnost venkova by tak mohl být fatální. Je nutné si uvědomit, kdo dnes na vesnicích žije, a přijde mi přinejmenším nevhodné, aby obyvatelé museli do obchodů dojíždět nějakých 20–30 km,“ upozorňuje na možný vývoj Ing. Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu a dlouholetý bývalý předseda COOP. Důsledek úpravy bude i takový, že se opět zvýší počet pracovníků evidovaných na úřadech práce, kde budou mít zajištěny sociální dávky, dle záměru Josefa Středuly, šéfa ČMKOS, navíc valorizo-
vané. Logické je toto považovat za žádoucí u lidí handicapovaných, postižených aj., nikoli však u práceschopných. Ti si budou přivydělávat na DPP každý měsíc do výše cca 4 000 Kč, ze kterých odvody nebudou hradit, a plátcem se za ně stane státní kasa. Na odvodovém zatížení ušetří v tomto případě oba, prodělá pouze stát. „Mrzí nás nevšímavost a stálé vyhýbání se diskusi a hledání řešení tohoto dle našeho mínění trvale gradujícího neblahého stavu v české ekonomice. Chystáme proto konferenci na dané téma a doufáme, že hlavní protagonisté tohoto stavu přijdou vysvětlit a obhájit své postoje,“ dodává závěrem předseda AČTO Zdeněk Juračka.
Pro názornost připojujeme přehlednou tabulku. Rok 2015
Rok 2016
Rok 2017 (očekávaný) 11 500
1. Minimální mzda 9 200 9 900 2. Min. mzda na 0,5 úvazku 5 600 6 050 7 000 (?) za práci ve 3. tarifní třídě 3. Reálná vyplacená mzda zaměstnance za práci 6 500 6 700 7 000 ve 3. tarifní třídě 4. Minimální vyměřovací základ 1 242 1 337 1 553 zdravotního pojištění 5. Z toho uhradí zaměstnavatel 585 (9 % z 6 500) 603 (9 % z 6 700) 630 (9 % ze 7 000) 9 % z reálně vypl. mzdy 6. Zaměstnanec by měl uhradit 293 (4,5% z 6 500) 302 (4,5% z 6 700) 315 (4,5 % ze 7 000) 4,5 % ze své hrubé mzdy 7.. Ve skutečnosti ale zaměstnanec uhradí celý rozdíl mezi % úhradou zaměstnavatele 657 734 923 a minimálním vyměřovacím základem 8. Trest za zkrácený pracovní + 364 + 432 + 608 úvazek pro zaměstnance Poznámky k údajům: Řádek 7 = rozdíl řádků 4 (min. výše zdravotního pojištění) a řádku 5 (zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem) Řádek 8 = rozdíl řádků 6 (4,5 % povinné výše zdravotního pojištění zaměstnance) a řádku 7 (skutečná úhrada zdravotního pojištění) www.acto.cz Asociace českého tradičního obchodu, z. s.
VŠEM VÁM MNOHOKRÁT DĚKUJEME. Již potřetí jsme získali Národní cenu kvality. 201 11 1
ALB_NCK2015_inz_255x184.indd 1
2015 2014
31.03.16 16:05
z domova / 21
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Tuzemští vinaři rozšíří své vinice o 108 hektarů. Nejvíce na Velkopavlovicku a Slovácku Blatnice pod Svatým Antonínkem – Přes osmdesát pěstitelů vína v letošním roce rozšíří své vinice. Vyplývá to z nejnovějších údajů Registru vinic, kam mohli vinaři do konce února podávat žádost o povolení nové výsadby vinic. Zatímco nejvíce žádostí je z Velkopavlovické a Slovácké podoblasti, nejméně naopak z podoblasti Znojemské.
Nařízení Evropské komise povolující státům rozšířit plochy vinic každoročně o jedno procento se letos poprvé uplatňuje v praxi. Pro Českou republiku to znamená, že se tuzemské vinice mohou rozšířit až o 178 hektarů. Podle údajů z Registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, kam vinaři podávali žádosti do konce února, bude však plocha nižší. „O povolení
pro novou výsadbu požádalo 81 pěstitelů. Veškerá požadovaná plocha činí 108 hektarů, což je 61 % z celkové výměry k udělení povolení. Všichni žadatelé, kteří splnili potřebné náležitosti, tak získají jimi požadovanou výměru,“ uvedl vedoucí oddělení registru vinic Rostislav Gruna. Jedním z důvodů, proč se tuzemské vinice nerozrostou o maximálně možnou plochu 178 hektarů, je finanční nákladnost. Výsadba jednoho hektaru totiž vyjde přibližně na 500 tisíc korun a na návratnost těchto investic čekají vinaři vždy delší dobu. „Vždy je obtížné
vybrat odrůdy, které budou do budoucna zajímavé a zajistí návratnost vynaložených prostředků. Před výsadbou se zajímáme nejen o odrůdy, ale i o jednotlivé klony,“ upřesnila Jitka Pomykalová z vinařství Víno Blatel, které je jedním ze žadatelů o rozšíření vinic na Slovácku. Podle aktuálních statistik Registru vinic nejvíce žadatelů pochází z vinařské podoblasti Velkopavlovické, která se rozroste o čtyřiatřicet nových vinic, a z podoblasti Slovácké, jež se rozšíří o sedmadvacet vinic. Čtrnáct vinic pak přibyde v Mikulovské a čtyři ve Zno-
jemské podoblasti. Z dat dále vyplývá, že nejpopulárnějšími odrůdami se vloni staly Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Pálava, Chardonnay a Rulandské šedé. Obdobný trend se navíc očekává i letos. „Na nově vzniklých vinicích o plánované rozloze 3,5 hektaru se letos chystáme vysazovat stejně jako loni odrůdu Rulandské šedé. Kromě toho vysadíme také Ryzlink rýnský a Sauvignon,“ uvedla Jitka Pomykalová ze slováckého vinařství Víno Blatel. VÍNO BLATEL, a. s.
Tuzemské vinice se letos podle enologů probouzejí dříve. Vliv na to má mírná zima Blatnice pod Svatým Antonínkem – Zatímco ve Francii i Itálii vinice ožívají už koncem února, tuzemské vinice se probouzejí s příchodem jara, v severních oblastech i později. Vždy totiž záleží na teplotě vzduchu a půdy. K slzení révy, které značí probouzení vinice, dochází při teplotách nad deset stupňů. Pro vinaře tak začíná důležité období zelených prací na vinici, které potrvá až do srpna. Nejvíce péče přitom podle enologů vyžadují bujněji rostoucí odrůdy, jako jsou například Tramín, Sauvignon či Frankovka. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje průběh jarního probouzení vinic, je počasí. Pro vinaře byla letošní zima příznivá. Průměrná teplota s výjimkou ledna totiž neklesla pod bod mrazu. „Réva vinná se začíná probouzet
při teplotách nad deset stupňů. Slzení révy, tedy vytékání mízy na řezných ranách, signalizuje, že se půda otepluje a réva se připravuje na rašení. Příznivý je také dostatek zimní vláhy, který je důležitý pro příjem živin. Až réva raší a rostou leto-
rosty, jsou největším rizikem teploty pod bodem mrazu,“ zdůraznila důležitost příznivého počasí Iva Šantavá, enoložka z vinařství Víno Blatel. V případě jarních mrazů může podle enologů dojít k poškození letorostů a k ovlivnění úrody. Například v květnu v roce 2012 ranní mrazy na moravských vinicích poškodily téměř čtvrtinu vinohradů. Kromě počasí je důležitá i ochrana proti škůdcům. Vedle hlodavců a ptáků jsou pro vinice hrozbou také třásněnky či obaleči révoví. Riziko v následujících měsících představují ta-
ké houbové choroby, například plíseň révová či Petriho choroba. Zatímco období před rašením révy je pro vinaře relativně méně pracovně náročné, po probuzení vinic je čeká intenzivní práce spojená s takzvanými zelenými pracemi na vinici, které potrvají až do srpna. „Bujněji rostoucí odrůdy jsou většinou náročnější na zelené práce, jako je čištění kmínků, podlom, upevňování do drátěnky, vylamování zálistků a odlistění. Mezi odrůdy náročnější na pěstování patří například Tramín, Sauvignon, Frankovka či Ker-
ner,“ vysvětlila enoložka ze slováckého vinařství. S příchodem jara se také kromě prací na vinicích zpracovává víno z předchozího roku. Zatímco některá vína, jako je Muškát moravský nebo růžová vína, jsou již lahvována a připravována k distribuci, jiná se teprve takzvaně prochutnávají. „Některé odrůdy v tuto dobu ještě ponecháváme na jemných kvasničných kalech. V této fázi je prochutnáváme a diskutujeme nad tím, jaká bude jejich další cesta,“ doplnila Iva Šantavá z vinařství Víno Blatel. VÍNO BLATEL, a. s.
Úctyhodná žeň medailí – vinaři na pomoc dětem
Finger Lakes International Wine Competition v Rochesteru na severu státu New York je každoročně velkolepým festivalem vína, lidskosti a solidarity. Je to největší světová charitativní soutěž, která sbírá prostředky na provoz tábora pro děti s onkologickými chorobami z celého světa. Do společné kasičky přispívají soutěžící vinaři, dobrovolníci, hodnotitelé, sponzoři a na finálové dražbě vítězných vín i nejširší veřejnost. Z benefiční charity se soutěž stala druhou největší ve Spojených státech – letos jsme hodnotili 3 821 vzorků z více než 20 zemí včetně všech států USA a všech 6 provincií Kanady.
Redakce časopisu SOMMELIER je každoročně partnerem soutěže a organizátorem společné účasti, dopravy a odbavení vzorků ze střední Evropy. Jen z Čech, Moravy a Slovenska jsme letos vypravili dvě palety, vážící přes 600 kilogramů. A vyplatilo se to! Moravští vinaři získali 41 medailí, slovenští 62! K nejúspěšnějším soutěžícím z České republiky patří Rodinné vinařství bratrů Luďka a Jaroslava Košutových z Moravské Nové Vsi (Double Gold za Aurelius 2015, dvě zlaté medaile za Ryzlink rýnský 2015 a Tramín červený 2015) a Spielberg CZ z Archlebova (Double Gold za Ryzlink rýnský Austerlitz 2014, tři zlaté za Pinot Blanc Gourmet, Chardonnay a Ryzlink rýnský Gourmet a k tomu ještě tři stříbrné). Velkou mezinárodní premiéru absolvovalo právě otevírané vinařství producenta Bobulí a Vinařů Tomáše Vicana z Bulhar. Na první zámořské soutěži získalo ze šesti odeslaných vzorků Double Gold za Ryzlink vlašský 2015, tři stříbra a dvě bronzové medaile!
Finále ledových vín Ve svém letošním neuvěřitelném medailovém letu hvězdnou oblohou pokračovali slovenští vinaři, kteří v Americe získali 6 Double Gold medailí a 11 zlatých! Chateau Topoľčianky mají hned dvě velké zlaté a dvě zlaté, když jejich voňavý a sladký sekt Prezident z Frankov-
ky postoupil až do nejužšího finále o titul šampiona šumivých vín. Hlohovecký Golguz si k titulu slovenského vinařství roku přidal Double Gold za Cabernet Sauvignon Rosé, velké zlaté medaile získala dále vinařství TOKAJ & CO, s. r. o., Janoušek & Polák a Vino Raj-
nic. I tady stojí za zmínku jedna premiéra – zlato za Sauvignon blanc 2015 pro mladé vinařství Velkeer z Veľkého Kýru. Soutěž ve Finger Lakes každoročně pořádá finálové hodnocení nejlepších vín některých kategorií – nejlepší Ryzlink (Ferrante Winery Riesling 2014, US), nejlepší Chardonnay (Jacob‘s Creek Reserve Adelaide Hills Chardonnay 2015, Austrálie), nejlepší ledové víno (l‘Orpailleur Vin de Glace Vidal 2013, Kanada), nejlepší Cabernet Franc (Cabernet Franc 2013 Stern Winery, Izrael) a nejlepší ovocné víno (Cidre de Glace Union Libre 2013, Kanada). Letos k těmto speciálním cenám přibyla CZECH CRYSTAL SPARKLING PRIZE – cena z českého křišťálu pro nejlepší šumivé víno v soutěži, věnovaná redakcí časopisu SOMMELIER. Získalo ji kalifornské vinařství Gloria Ferrer Winery za Sonoma Brut Pinot Noir & Chardonnay. JUDr. Luboš Bárta, MBA, SOMMELIER / Revue pro Hotel, Restaurant a Cestování
Dvě zlata pro Znovín Znojmo ze světové přehlídky nejlepších Sauvignonů Councours Mondial du Sauvignon Přehlídka nejlepších vín odrůdy Sauvignon – Councours Mondial du Sauvignon, která se uskutečnila ve španělském regionu Rueda, vynesla vinařství Znovín Znojmo zlaté medaile za Sauvignon 2015, ucházející se o označení VOC Znojmo, a další zlatou za Sauvignon Lacerta Viridis 2015, pozdní sběr. Kromě zlata si vinařství Znovín Znojmo z prestižní mezinárodní soutěžní přehlídky nejlepších Sauvignonů odneslo i stříbro za Sauvignon Tropical 2015, pozdní sběr. O tom, že moravští a čeští vinaři již dávno promlouvají do výsledků prestižních soutěžních listin, porotu přesvědčilo i Nové Vinařství. Porota ocenila stříbrnou medailí Sauvignon 2015, pozdní sběr. Stříbro v soutěži získal také Sauvignon 2015, pozdní sběr z řady
Ch. C. André, které v soutěži prezentovala Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice. Hodnocení probíhalo na okraji města Tordesillas, sešlo se zde 70 degustátorů z celého světa s převahou hodnotitelů francouzských, belgických, španělských. V soutěži byla zastoupena Itálie, Německo, Spojené státy, Nový Zéland, ale i Mexiko, Japonsko, Velká Británie, Švédsko, Dánsko. Českou republiku letos v jury zastupoval generální sekretář někdejšího Sauvignon Fora Miroslav Majer. „Odrůdy Sauvignon si velmi považujeme a mistrovské soutěže Sauvignonů se účastníme pravidelně,“ komentuje úspěch Ing. Karel Matula ze Znovínu Znojmo. „Tolik cenných medailí z Concours Mondial du Sauvignon jsme v jednom roce ještě nezískali. Velmi nás těší úspěch mladého Sauvignonu 2015, pozd-
ní sběr, šarže 5058 z oblíbené řady Lacerta viridis. Toto víno uvedeme na trh začátkem měsíce května v rámci jarního putování po vinicích Znojemska,“ dodává. Po skončení soutěžní přehlídky vín Sauvignon Fora, první české soutěže pod patronátem OIV a nejstarší specializované soutěže Sauvignonů, je tak Concours Mondial du Sauvignon dnes již jedinou a zároveň nejvyšší světovou soutěží této odrůdy. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz Vinařské dění můžete sledovat i na sociálních sítích: https://www.facebook.com/ vinazmoravy.vinazcech Miroslav Majer (druhý zprava) ze společnosti DAVINUS se členy hodnotící komise
Omnimedia s. r. o.
22 / z domova
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Bacchus 2016 – úspěch českých a moravských vín
Historický úspěch v podobě 1 velké zlaté, 5 zlatých a 6 stříbrných medailí zaznamenali moravští a čeští vinaři na prestižní soutěži vín Bacchus 2016 v Madridu. Prezentaci našich vín finančně podpořil Vinařský fond ČR a organizačně ji zaštítilo Národní vinařské centrum České republiky, o. p. s. Velká zlatá medaile, tedy nejvyšší ocenění jedné z nejprestižnějších soutěží vín na světě Bacchus 2016, jehož 14. ročník se konal v Madridu, putuje do rukou společnosti Davinus za jeho Superbia DAVINUS Chardonnay 2011, pozdní sběr barrique, suché. Miroslav Majer ze společnosti Davinus, který vítězné víno do soutěže přihlásil, byl shodou okolností členem mezinárodní hodnotící poroty soutěže. Vítězné víno získalo „velkou zlatou“ medaili za velmi vysoký počet bodů, porotu zaujala chuť
kandovaného tropického ovoce, orientálního koření a vanilky. K vysokému počtu bodů přispěla i harmonická chuť velmi odrůdově čitelného vína s tóny lískových oříšků v medu a dlouhou skořicovou dochutí. K této charakteristice přispěl dokonale zdravý hrozen, dva roky zrání na novém francouzském barikovém sudu a téměř rok na lahvi. „Každého úspěchu na mezinárodní i tuzemské soutěži si nesmírně vážím, nicméně velká zlatá medaile s tak vysokým bodovým limitem pro její získání v tak významné soutěži, jakou je Bacchus, je společně s účastí vín naší společnosti v expozici Salonu vín jednoznačně naším dosavadním největším úspěchem,“ komentuje výsledky soutěže Miroslav Majer ze společnosti Davinus. Prvenství v prestižní soutěži vín získala i další moravská a česká vinařství. Celkem 5 zlatých medailí získala vinařství: Václav Ovčáčik za jeho Tramín červený 2012, výběr z hroznů, a Tramín červený, ledové víno, 2010, dále vinařství Spielberg za Ryzlink rýnský Austerlitz, 2013, společnost Davinus za Tramín červený 2013, pozdní sběr, a nakonec zlatou medaili za Rulandské šedé 2013, pozdní sběr, z Vinařství Pavlov.
Moravští a čeští vinaři si v soutěži Bacchus 2016 vysloužili i několik stříbrných medailí, porota ocenila Vinařství Josef Dufek za jeho Pálavu 2015, výběr z hroznů, a Hibernal 2015, pozdní sběr. Stříbro si vysloužilo i Vinařství U Kapličky za víno Dalibor, Pálava 2015, výběr z hroznů. Oceněno stříbrnou medailí bylo v soutěži i Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice za Veltlínské zelené 2015, pozdní sběr, dále pak vinařství Spielberg za jeho Pinot Gris, Austerlitz, 2014, pozdní sběr, a nakonec Vinařství Pavlov za Sauvignon 2014, pozdní sběr. „S výsledkem letošního ročníku jedné z neprestižnějších a nejlépe odborně zajištěných soutěží světa Bacchus jsme více než spokojeni. Naši vinaři se účastnili počtem 48 vzorků s výsledkem jedna velká zlatá a několik zlatých a stříbrných. Letos se naši vinaři soutěže zúčastnili poprvé s finanční podporou Vinařského fondu,“ říká Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra. O SOUTĚŽI: Bacchus je prestižní mezinárodní soutěž vín organizovaná španělskou unií degustátorů pod záštitou O. I. V. (mezinárodní organizace pro révu a víno),
VINOFED (světové federace hlavních mezinárodních soutěží vín a destilátů) a španělského ministerstva zemědělství. Ve třinácti komisích letošní mezinárodní jury zasedl například i generální ředitel OIV Jean Marie Aurand, Ghislain Laflamme, prezident VINOFEDu a ředitel soutěže Selection Mondiales de Vins Quebec nebo jedenáct hodnotitelů s prestižním titulem Master of Wine (MW). Soutěž pořádá Unie španělských
degustátorů (UEC), kterou z pozice prezidenta řídí pan Fernando Gurucharri. Více o soutěži na: www.concursobacchus.com Více o moravských a českých vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz. Omnimedia s. r. o.
Moravské víno z moravské odrůdy vyhlášeno absolutně nejlepším růžovým vínem na světě
David Henault, vítěz kategorie šumivých vín (Champagne Nicolas Feuillatte), Federico Castellucci, emeritní generální ředitel OIV, Luboš Bárta, prof. Raúl Castellani, prezident WAWWJ
Letošní ročník prestižní světové soutěže vín Vinalies Internationales v Paříži přinesl největším úspěch a ocenění moravského vinařství za poslední roky. Růžové víno Cabernet Moravia Rosé, pozdní sběr 2015, z vinařství Horák se v kolébce světového vinařství stalo absolutním Šampionem (Lauréat Trophée) me-
zi růžovými víny. Zlato si odnesla i další dvě růžová vína a dále čtyři bílá. Celkem tak moravští a čeští vinaři na soutěži posbírali 7 zlatých a 18 stříbrných medailí. Prezentaci moravských a českých vín v soutěži organizovalo Národní vinařské centrum, o. p. s., s finanční podporou Vinařského fondu ČR.
Moravští a čeští vinaři v jedné z nejprestižnějších světových soutěží vín Vinalies Internationales nezaujali soutěžní porotu poprvé. Letošní vítězství mezi růžovými víny však lze označit za historický úspěch. Jednak se šampionem stala na Moravě vyšlechtěná odrůda Cabernet Moravia, která tak porazila celosvětovou špičku. Jednak se toto víno de facto stalo nejlepším růžovým vínem na světě, protože se na podzim objeví v publikaci 1000 Vins du Monde s obdobným respektem ve vinařském světě, jaký má v gastronomii slavný michelinský průvodce. „Těší mě, že uspěla právě moravská odrůda. Většinou rosé děláme z Frankovky, ale vzhledem ke špičkovému ročníku jsme tentokrát zvolili Cabernet Moravia. A byla to dobrá volba. Vítězné víno je světlejší, lososově růžové barvy s lehkým zbytkovým cukrem a pikantní kyselinkou, působí šťavnatě. Je to lehké víno, ideální na žízeň, ale nevím, jestli se dočká parného léta,“ komentoval ocenění svého rosé s úsměvem vinař Leoš Horák z Vrbice na Hodonínsku. Zlaté medaile získala kromě růžového Cabernet Moravia Rosé i další dvě růžová vína – Rulandské modré, výběr z bobulí, 2015 Tomáše Krista z Milotic a dále Rulandské modré, pozdní sběr,
2015 z Vinařství U Kapličky. Nejvyšší příčkou byl ohodnocen také sekt Prestige brut Chardonnay 2013 společnosti Bohemia Sekt, dále Rulandské šedé, výběr z hroznů, 2015 Vinařství Štěpánek, Ryzlink vlašský, výběr z bobulí, 2009 společnosti Vinselekt Michlovský a Tramín červený, výběr z bobulí, 2005 z vinařství Znovín Znojmo. Moravská a česká vína získala v Paříži i 18 stříbrných medailí – nejlépe byla hodnocena vína z Vinařství Josef Dufek a Zámeckého vinařství Bzenec po třech, dále Vinařství U Kapličky a Vinařství Čech po dvou stříbrných medailích. „Soutěž pořádá Unie francouzských enologů a v komisích zasedají v naprosté většině významní odborníci z celého světa. Odborní novináři a obchodníci jsou tu na rozdíl od ostatních soutěží v menšině. Pořadatelé důsledně dodržují pravidla UIOE (Mezinárodní unie enologů) a nad standardizací ISO dohlížejí externí auditoři,“ přiblížil odbornou úroveň soutěže JUDr. Luboš Bárta, dlouholetý člen poroty Vinalies Internationales. O SOUTĚŽI VINALIES INTERNATIONALES V soutěži bylo hodnoceno 3 441, z toho 42,8 % francouzských; 57,2 % tvořila vína z celkem 38 zemí. Z České repub-
liky bylo v soutěži hodnoceno 103 vín, naše země se tak stala sedmou nejpočetněji zastoupenou v soutěži. Se ziskem 7 zlatých a 18 stříbrných medailí dosáhla moravská vína 23,3% úspěšnosti. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz Vinařské dění můžete sledovat i na sociálních sítích: https://www.facebook.com/ vinazmoravy.vinazcech
Josef Valihrach získal ocenění za druhé nejlepší víno soutěže Chardonnay du Monde
Druhým nejlépe hodnoceným vínem nejstarší světové soutěžní přehlídky vín odrůdy Chardonnay – Chardonnay du Monde se stalo Chardonnay 2011, výběr z bobulí, z vinařství Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku. Na čelních pozicích soutěže se vína Josefa Valihracha umisťují pravidelně, a předloni dokonce celou soutěž vyhrál. Zopakovat absolutní prvenství se letos v konkurenci bezmála osmi set Chardonnay z celého světa bohužel těsně nepodařilo, ale přesto jde o mimořád-
ný úspěch a hlavně potvrzení setrvalé prvotřídní kvality prezentovaných vín. „Během pěti let, po které do soutěže přihlašujeme naše vína, se nám vždy daří obsadit první pětku. Považuji to za historický úspěch pro moravské a české vinaře,“ hodnotí výsledek soutěže Josef Valihrach. Valihrach kromě druhého místa v absolutním pořadí získal ještě jednu zlatou medaili za Chardonnay, výběr z hroznů, 2012. V soutěži uspěl také vinař Tomáš Krist, který získal stříbrnou medaili za Chardonnay, výběr z hroznů, 2013. Celkem organizátoři soutě-
že hodnotili 782 světových Chardonnay. Úspěchy na prestižních mezinárodních soutěžích vín zaznamenávají moravští a čeští vinaři opakovaně. Svědčí o tom mimo jiné i nedávná ocenění pro vinařství Znovín Znojmo, které získalo na největší světové přehlídce odrůdy Sauvignon – Councours Mondial du Sauvignon dvě zlaté medaile. Prestižní vinařskou soutěž Vinalies Internationales v Paříži letos vyhrál v kategorii růžových vín Cabernet Moravia z vinařství Leoše Horáka z Vrbice na Hodonínsku. Více o vínech na www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz Vinařské dění můžete sledovat i na sociálních sítích: https://www.facebook.com /vinazmoravy.vinazcech Omnimedia s. r. o.
Josef Valihrach (vpravo) ve své vinici
Omnimedia s. r. o.
nabídky – informace / 23
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
3ĜHQRVQpDODERUDWRUQtSĜtVWURMHSUR PČĜHQtPOpNDDPOpþQêFKYêURENĤ
-LåRGURNXMH+DQQD,QVWUXPHQWVSĜHGQtPVYČWRYêPYêUREFHPDQDO\WLFNêFKSĜtVWURMĤ+DQQD,QVWUXPHQWVSRVN\WXMHĜHãHQtSURUĤ]QpDQDO\WLFNp DSOLNDFHYSUĤP\VOXODERUDWRĜtFKLWHUpQX.ODGHGĤUD]QDRULJLQiOQtĜHãHQtD LQWHUQtNRQWUROXNYDOLW\VYêFKYêURENĤ
3ĜHQRVQpS+PHWU\GRSURYR]X
Číslo 1 masného průmyslu Frankfurt nad Mohanem, 7. – 12. 5. 2016 +,S+PHWUVH VSHFL¿FNRXHOHNWURGRXSUR POpNiUHQVNpSURYR]\
+,S+PHWUVHVSHFL¿FNRXHOHNWURGRXSURYêUREX MRJXUWĤ
+,S+PHWUVH VSHFL¿FNRXHOHNWURGRXSUR YêUREXVêUĤ
7LWUDFHDPČĜHQtS+YODERUDWRĜL
+,0LQLWLWUiWRUQDN\VHORVWDS+ POpND6+
+,('*(S+PHWUQDPOpNR
Přední akce pro zpracovatele masa. Na veletrhu IFFA 2016 na Vás čekají:
+DQQD,QVWUXPHQWV&]HFKVUR 0H]L9RGDPLD3UDKD
– inovativní nápady pro vyšší ekonomickou úspornost – nová řešení v oblasti automatizace – inovace pro zvýšení kvality a bezpečnosti potravin – nejnovější trendy v potravinářském průmyslu 4.0
LQIR#KDQQDLQVWUXPHQWVF] ZZZKDQQDLQVWUXPHQWVF]
Navíc se seznámíte s posledními poznatky v oblasti udržitelnosti a energetické úspornosti. Setkejte se s těmi nejlepšími obchodníky a technologickými experty pod jednou střechou. www.iffa.com
[email protected] Tel. +420 233 355 246
inzerce_PZ2016-03-125x184_1-4strany-wf1.indd 1
04.04.16 15:02
24 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
MINISTERST VO ZEMĚDĚLST VÍ P O Ř Á DÁ S P O L E Č N Ě S Ú S T Ř E D N Í M KO N T R O L N Í M A Z K U Š E B N Í M Ú S TAV E M Z E M Ě D Ě L S K Ý M
Konferenci k problematice pesticidů Kdy: čtvrtek 19. května 2016, od 10.00 hod. Kde: Ministerstvo zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1 Na konferenci vystoupí zástupce z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) a dále přední odborníci pro oblast pesticidů ze Slovenska, Německa, Rakouska a z České republiky. Mezi hlavní témata, kterým se bude konference věnovat, patří výhody a rizika používání pesticidů, postup povolování pesticidů a problematika falšování těchto přípravků spolu s riziky, která jsou s tím spojená. Tlumočení ČJ/AJ bude zajištěno. Vstup na konferenci – volný po předchozí registraci nejpozději do pátku 6. 5. 2016 zasláním oznámení o účasti na e-mail:
[email protected]. Kapacita sálu je omezena, doporučujeme včasnou registraci.
PROČ S NÁMI? působíme na českém trhu již 20 let zastupujeme 50 předních světových výrobců potravinářských aditiv a ingrediencí dodáváme produkty více než 500 zákazníkům v oblasti food a pharma v našem portfoliu naleznete téměř 1 500 produktů poskytujeme zdarma odborné poradenství, semináře a služby Aplikačního centra
V NAŠEM PORTFOLIU NALEZNETE ETE kyselina citronová, citráty kyselina mléčná, laktáty Ca, Mg, K, Zn soli erythritol, stévie
NOVINKY široké portfolio enzymů produkty v biokvalitě rýžový, datlový a fíkový sirup konopný protein hrachový koncentrát a izolát rýžová, amaranthová, pohanková a quinoa mouka medový prášek chia semínka a olej tomatový prášek HB/CB tomatová pasta, passata a polpa kokosový prášek
kukuřičné nativní a modifikované škroby tekuté cukry sukralóza, steviolglykosidy Pulpiz náhrada ovocné a zeleninové dužniny Proatein obohacení potraviny o ovesnou bílkovinu PromOat ovesné betaglukany s pozitivním vlivem na hladinu cholesterolu Soda-lo jedlá sůl se sníženým obsahem sodíku Sta-lite polydextróza vhodná k redukci cukrů v potravinách Promitor rozpustná glukózová vláknina
VÍCE INFORMACÍ NALEZNETE NA
www.brenntag.cz
speciální mouky pufované cereálie
deriváty celulózy
kvasničné extrakty se sníženým obsahem sodíku zvýrazňovače chuti se sníženým obsahem sodíku
z domova / 25
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
PLzeňský Prazdroj v úspěšném roce 2015 zvýšil export i prodeje v ČR
Plzeň – V roce 2015 dosáhl Plzeňský Prazdroj růstu prodeje jak na domácím trhu, tak v exportu. Za posílením prodejů v ČR o 1,5 % stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, tedy piva plzeňského typu se stupňovitostí 11 a 12. Prodalo se více nealkoholického piva, zejména míchaných nápojů z nealkoholického piva Birell, a další úspěšný rok má za sebou cider Kingswood. Plzeňský Prazdroj pokračoval v podpoře návštěvnosti restaurací, kdy k zavedeným formám, jako např. školení výčepních, přidal chuťově zážitkový program pro spotřebitele Volba sládků. Zvýšil se i export – nejslavnějšího českého piva Pilsner Urquell se vyvezlo meziročně o 4,5 % více a celkový vývoz značek Plzeňského Prazdroje vzrostl o 12 %. V roce 2015 se Prazdroj opět hodně věnoval podpoře čepovaného piva a úzké spolupráci s provozovateli restaurací. „Ukazuje se, že lidé u čepovaného piva vyhledávají jak nové chuťové zkušenosti, tak kvalitní zážitek u značek, které znají. Proto jsme např. dokončili úplné oddělení výrobků Gambrinus pro
hospody od variant určených pro prodej v lahvích – loňský Gambrinus 12 nepasterizovaný je podobně jako jeho sesterská desítka výjimečné pivo, které si můžete vychutnat jen čepované. Zároveň rozšiřujeme počet tankových hospod, kam lidé stále raději chodí na pivo s maximální čerstvostí. Piva z tanků jsme tak meziročně prodali o 3,5 % více,“ hodnotí Paolo Lanzarotti, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Celkový loňský domácí růst o více než 1,5 % byl tažený zejména rostoucím zájmem konzumentů o prémiová piva. Konkrétně prémiový ležák Pilsner Urquell na českém trhu vzrostl o 11,5 %. Zájem byl i o Velkopopovický Kozel 11 nebo Radegast Ryze hořkou 12. Úspěch zároveň zaznamenaly i limitované várky piv určené pro restaurace v novém programu Volba sládků – od května 2015 Prazdroj nabídl v téměř dvou tisících hospod speciální a ojedinělé várky svých piv, například Gambrinus První Chmel, Velkopopovický Kvasničák nebo Radegast Peprně hořký. Jednotlivé speciály jsou na čepu napříč celou republikou a nabídka se v daných místech obměňuje zhruba každý měsíc. „Dlouhodobě se snažíme zvyšovat českou pivní kulturu. Školíme výčepní, radíme majitelům, nabízíme tankovou technologii, spolupracujeme na otevírání konceptových restaurací, pomáháme vylepšovat prostředí restaurací i poskytované služby. Hospody, ve kterých se intenzivně věnují perfektnímu servisu a nabízí příjemné prostředí, mají až o 20 % vyšší tržby a častější opakovanou návštěvnost,“ zdůrazňuje Paolo Lanzarotti.
VYŠŠÍ EXPORT V EVROPĚ A V ASII Nárůst zaznamenal Prazdroj i v exportu, kde se vyvezlo o 12 % víc než v roce 2014. Svoji pozici posílil zejména v řadě evropských zemí jako Slovensko, Německo, Polsko, Rakousko či Slovinsko. Zájem o pivo Plzeňského Prazdroje ale vzrostl i na asijských trzích, především v Jižní Koreji. „Také v roce 2015 jsme dokázali získat nové trhy, jako například Ghana nebo Hong-Kong, poprvé v novodobé historii jsme vyvezli pivo do Číny,“ říká Paolo Lanzarotti. Pivu Pilsner Urquell pomohly výborné výsledky exportu společně s růstem na domácím trhu k dalšímu mimořádnému roku – jeho celkový prodej doma i v zahraničí překonal loňský historický rekord a dál tak zvýšil odstup nad hranici 2 mil hl, pokořenou v roce 2014. PRODEJE CIDERU KINGSWOOD DÁLE ROSTOU Tři roky po uvedení prvního cideru v Česku se ukázal být krok Plzeňského Prazdroje se značkou Kingswood až vizionářský. Do té doby pro Čechy téměř neznámý nízkoalkoholický nápoj z jablek má na trhu už nejen své pevné místo, ale jeho obliba stále roste. V roce 2015 vzrostly prodeje Kingswoodu meziročně o více než 25 %. Spotřebitelé dávají tomuto prémiovému cideru přednost především v restauracích, kde se tato značka výrazně podílí na výsledcích. Nárůst prodejů podpořil i zvýšený zájem o horký Kingswood v zimních měsících.
BIRELL ROSTL Zájem o nealkoholické pivo Birell se zvýšil o 17 %, především o jeho ochucené varianty. Plzeňský Prazdroj má v České republice výrazný podíl na prodejích nealkoholických piv. Zde jsme opět zaznamenali dvojnásobný nárůst prodejů, díky tomu, že dospělí konzumenti nyní vyhledávají v oblasti nealkoholických nápojů zdravou alternativu bez kompromisů, která je osloví svou chutí a důrazem na přírodní charakter. Obliba nealkoholických „radlerů“ tak stále roste a dá se hovořit o tom, že díky nim se nealkoholické pivo v myslích spotřebitelů pozvolna etabluje jako zástupce nealkoholických nápojů jako takových.
NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ BUDE PRO ČESKOU PIVNÍ KULTURU KLÍČOVÉ „V žádné jiné zemi než v České republice nedosahuje výtoč piva v hospodách 40 % jeho celkové spotřeby na daném trhu. Celý svět to oceňuje a tento unikát si zaslouží ochranu, českou pivní kulturu je potřeba podpořit a zachovat. To platí zejména ve světle chystaných legislativních změn, které budou mít na české pohostinství velký dopad. K zachování této kultury musí spojit síly všichni – pivovary soustředěním na sortiment a kvalitu piva, hostinští důrazem na servis i prostředí, politici vhodnou podporou podnikání a konečně spotřebitelé tím, že budou do restaurací chodit,“ uzavírá Paolo Lanzarotti. AMI Communications, spol. s r. o.
Bez vody není pivo Plzeň – Plzeňský Prazdroj se zaměřuje na efektivní nakládání s přírodními zdroji. Důraz klade i na snižování spotřeby vody. Od roku 2010 se tak plošná spotřeba vody v Prazdroji snížila o třetinu a dosáhla úrovně 3,1 litru. Plzeňský Prazdroj se v rámci programu Prosperita, který řeší oblast odpovědného podnikání společnosti, zaměřuje mimo jiné i na efektivní nakládání s přírodními zdroji. Důležitou oblastí je snižování spotřeby vody. Díky inovacím v provozu pivovarů se za posledních pět let plošná spotřeba vody v Prazdroji snížila o celých 33 procent. Na výrobu jednoho hektolitru piva je aktuálně po-
Biomonitoring kvality varní vody
třeba 3,1 hektolitru vody oproti dřívějším 4,6 hl v roce 2015. „Bez vody není pivo a ani život, proto je toto téma pro Plzeňský Prazdroj velmi důležité. Naše pivovary jsou v jednotlivých krajích důležitými subjekty. Spolupracujeme s místními lidmi, městy a institucemi, abychom zajistili kvalitní zdroje vody jak pro nás, tak pro obyvatelstvo v okolí,“ upřesňuje Drahomíra Mandíková, ředitelka vnějších vztahů a komunikace. Plzeňský Prazdroj se zaměřuje také na čištění odpadních vod. Jedním z dlouhodobých projektů je například soustava čisticích rybníčků u pivovaru Radegast v Nošovicích. Systém rybníčků zachycuje drenážní a dešťovou vodu, která přitéká z pivovaru. Dochází tak
Staropramen COOL přivítá jaro novým nealkoholickým pivním mixem
Praha – S příchodem jara společnost Pivovary Staropramen rozšiřuje nabídku pivních mixů. Na trhu se poprvé objeví nealkoholická verze nápoje Staropramen Cool Grep, která vznikla smícháním nealkoholického piva a grepové šťávy. Staropramen Cool Nealko Grep je reakcí na stále rostoucí oblibu tohoto nápoje a novinka si klade za cíl oslovit ještě širší skupinu konzumentů, než se to doposud podařilo její starší sestře s obsahem alkoholu. Uvedení produktu na trh bude podpořeno marketingovou kampaní. S blížící se letní sezonou nabízí Staropramen Cool svým příznivcům nový
způsob osvěžení. Staropramen Cool Nealko Grep kombinuje nealkoholické pivo s grepovou šťávou. Nově si ho tedy mohou bez obav dopřát i ti, kteří nemohou nebo nechtějí pít klasické pivní mixy. „Grepová příchuť Staropramenu Cool je mezi konzumenty dlouhodobě velmi oblíbená, proto jsme ji zvolili i jako příchuť našeho prvního pivního mixu v nealkoholické verzi,“ vysvětluje David Šeberle, manažer značky Staropramen Cool. Společnost uvedením tohoto produktu reaguje na rostoucí poptávku po nealkoholických pivních mixech, které v současné době tvoří až čtvrtinu této pivní kategorie. Podle dostupných dat pivní mixy vyhledávají zejména mladí dospělí a také ženy ve věku okolo 35 let, a to hlavně v letních měsících. „Počítáme ale s tím, že nealko verze zaujme i ty, ke kterým jsme doposud komunikaci tohoto typu nápoje nesměřovali, tedy například řidiče, sportovce, lidi v zaměstnání atd.“ říká David Šeberle. Společnost Pivovary Staropramen plánuje uvedení nového produktu podpořit marketingovou kampa-
ní, kterou odstartuje v polovině dubna, a to v podobě podpory v místě prodeje, televizní kampaně a on-line. V průběhu letních měsíců pak budou moci Staropramen Cool Nealko Grep ochutnat i návštěvníci hudebních festivalů. Poprvé se osvěžující mix piva a ovocné šťávy Staropramen Cool Lemon objevil na trhu v květnu roku 2011. Z osvěžujícího nápoje s nižším obsahem alkoholu se stal hit, který vytvořil základ zcela nové pivní kategorie. V následujících letech postupně přibývaly další ovocné příchutě. V současné době na trhu naleznete 4 příchutě klasického Coolu: Staropramen Cool Lemon, Staropramen Cool Grep, Staropramen Cool Třešeň, Staropramen Cool Hroznové víno a Aloe Vera. Od letošního jara si také konzumenti budou moci vychutnat Staropramen Cool Nealko Grep. Značce Staropramen Cool se i téměř po 5 letech daří držet pozici lídra v tomto segmentu. PR.Konektor, s. r. o.
přirozenou cestou k jejímu dočištění. Za 13 let fungování systému se již vyčistily statisíce m3 vody. Jedna z nejnovějších inovací Plzeňského Prazdroje byla instalována v oddělení filtrace piva. Závěrečným krokem sanitace potrubních cest je proplach čistou vodou. Za pomoci ultrafiltrační jednotky je voda vyčištěna na kvalitu pitné vody a následně je znovu využívána. Všechny pivovary českého pivního lídra, v Plzni, ve Velkých Popovicích a v Nošovicích, prošly v uplynulých dvou letech audity zaměřenými na nakládání s vodními zdroji a rizika vodního hospodářství. Audit nezjistil žádná rizika. AMI Communications, spol. s r. o.
26 / z domova – ze zahraničí
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Pivo Pilsner Urquell dorazilo na velikonoční oslavy do Vatikánu Vatikán – Plzeňský sládek Václav Berka se zúčastnil generální povelikonoční audience u papeže Františka a již tradičně při této příležitosti předal české pivo. Letos také připojil list milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjadřuje sounáležitost s papežem vyhlášeným Rokem milosrdenství. Požehnaná velikonoční várka ve formě 2016 lahví piva Pilsner Urquell dorazila do Vatikánu už pošesté, aby podpořila atmosféru oficiálních velikonočních oslav v srdci Říma. Ve večerních hodinách pak za přítomnosti zástupců české ambasády, Svatého stolce a členů diplomatického sboru Václav Berka narazil sud piva Pilsner Urquell v Českém poutním domě Velehrad. Pivovar Pilsner Urquell navázal na více než sto let zapomenutou tradici, kdy si tehdejší papež Lev XIII. nechal na doporučení svých lékařů dovézt plzeňské pivo, které dle jeho doktorů mělo
Předání originálního daru
příznivé účinky na papežovo zdraví. Plzeňské pivo mu zachutnalo natolik, že si od té doby pro něj nechal posílat pravidelně. Tuto tradici plzeňský pivovar obnovil a již šestým rokem tak obohacuje atmosféru velikonočních oslav ve Vatikánu českým národním zlatem. Velikonoční várka 2016 třetinkových lahví, požehnaná plzeňským biskupem Františkem Radkovským, překonala svou dlouhou cestu a dorazila do srdce Říma již před Velikonocemi. V úterý do Vatikánu odcestoval plzeňský sládek Václav Berka, který ve středu 30. března během audience u papeže slavnostně předal i originální dar. „Je to pro mě nesmírná čest, účastnit se této krásné ceremonie. Pozornosti určené papeži budu předávat nejen za Plzeňský Prazdroj, ale také za všechny Čechy, kteří mají v srdci náš národní zlatavý poklad,“ říká Václav Berka. „Láhev je naplněná nefiltrovaným pivem Pilsner Urquell uvařeným podle původní receptury, kterou si před více než 100 lety do-
přál i papež Lev XIII,“ dodává. Společně s tímto darem Václav Berka papeži předal i List milosrdenství, kterým Plzeňský Prazdroj vyjadřuje podporu a sounáležitost s Rokem milosrdenství, který papež František vyhlásil pro rok 2016. V 18 hodin téhož dne narazil Václav Berka sud Pilsner Urquell, vyrobený plzeňskými bednáři a naplněný nefiltrovaným pivem, v nově zrekonstruovaném Českém poutním domě Velehrad v Římě. Vše se odehrálo za přítomnosti zástupců české ambasády, Svatého stolce a členů diplomatického sboru. V druhé polovině 20. století byla potřeba ubytovat české poutníky ve Vatikánu velmi naléhavá, proto byl k těmto účelům využit objekt bývalé tiskárny a později řemeslnické školy, který v roce 1966 s pomocí papeže Pavla VI. zakoupil pro české poutníky plzeňský rodák kardinál Beran. Český poutní dům má za sebou působivý příběh. Je to stavba, která se stala útočištěm pro naše vlastence v cizí zemi. AMI Communications, spol. s r. o.
Vývoz českého piva do Číny se loni znovu zdvojnásobil Praha (ČTK/red) – Vývoz českého piva do Číny se loni znovu zdvojnásobil, Češi tam vyvezli přes 40 000 hektolitrů piva. Předloni vývoz činil 22 688 hektolitrů. Vyplývá to z dat celní správy. Vývoz piva do Číny se zdvojnásobil i předloni, pro Česko ale stále jde o okrajový trh. Do zemí EU loni Česko vyvezlo 3,5 milionu hektolitrů, mimo unii 592 500 hektolitrů piva. České firmy objemy vývozu do Číny
zveřejňovat nechtějí. Například Budvar uvedl, že pivo do Číny vozí od roku 2008. „V loňském roce jsme v Číně meziročně zvýšili objem prodeje o třetinu,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec. „Naše pivo je v Číně drahé – půllitr točeného Budvaru se v restauraci pohybuje v přepočtu okolo 225 korun, třetinková láhev se v baru prodává za přibližně 170 korun, přičemž stejnou láhev můžete v maloobchodních řetězcích zakoupit za cenu od 37 korun a třetinku tmavého
ležáku za zhruba 60 korun,“ řekl. Podle něj se dají čínská domácí piva koupit za méně než polovinu těchto cen. Tamní piva ale mají slad z ječmene částečně nahrazený například rýží, mívají také nižší obsah alkoholu. Do Číny vyváží i Plzeňský Prazdroj. Číňané si mohou koupit půllitrovou plechovku Pilsner Urquell za 25 juanů, v přepočtu zhruba 95 korun. „Patří sice mezi dražší dovozová piva, ale je předpoklad, že jeho popularita v této zemi
dále poroste,“ řekl za Prazdroj Vladimír Jurina. Podle Samce odborníci čekají, že se poptávka po dovozovém pivu v Číně bude zvětšovat. „Hlavní příčiny jsou dvě: jednak zvyšování kupní síly obyvatelstva, jednak rostoucí znalost evropských značek piva, které Číňané poznávají při turistice nebo obchodních cestách,“ uvedl. Na turistické návštěvy se připravuje i Prazdroj, který během loňského roku
navštívilo 15 000 Číňanů. Firma čeká zvýšený počet návštěvníků z Číny v pivovaru ve Velkých Popovicích, který získal čínský certifikát kvality služeb. S exportem do Číny se pojí i několik zajímavostí. Například Budvar si musel vymyslet čínský ekvivalent názvu svého piva, protože většina tamních obyvatel latinku číst nedokáže. Jihočeská značka se tak čte „Bai De Fu“, což podle Samce znamená „Mít mnoho štěstí“ nebo „Všichni mají mnoho štěstí“.
Číňané chtějí nakoupit moravské víno za 100 milionů korun Brno (ČTK/red) – Čínská potravinářská společnost Beijing Ershang Group plánuje nakoupit v příštích letech české a moravské víno za zhruba 100 milionů korun. Zástupci společnosti o tom v Praze podepsali memorandum s Vinařským fondem ČR při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku. Podle ředitele fondu Jaroslava Ma-
chovce je čínský trh pro tuzemské vinaře perspektivní. Export je důležitý zejména pro porovnání kvality, míní Machovec. Obchodníci v Číně také mohou získat větší marže. Přesto většina moravských producentů vína nevyváží, protože jejich produkce pokryje jen třetinu spotřeby vína v ČR. „Nelze spoléhat jen na vnitřní trh. Je
nutné držet konkurenci se světem, jde o zvyšování kvality. Je ale jasné, že se to nebude týkat menších vinařů,“ uvedl Machovec. Podle něj je memorandum prvním krokem ke spolupráci. Až další roky ovšem ukážou, zda se nakonec plány uskuteční. Zájem o čínský trh ale tuzemští vinaři mají, Machovec zmínil například Vinařství Ludvík nebo Lahofer. Vinařský fond ČR moravská vína
už prezentoval i v Šanghaji. Na export budou muset jít podle Machovce kvalitnější vína. „V objemu zemím jako Španělsko konkurovat nemůžeme,“ dodal předseda Vinařského fondu. Západní trhy jsou podle něj navíc saturované, proto je také čínský trh zajímavý. Účastníci ekonomického fóra na pražském Žofíně podepsali za účasti prezidentů Česka a Číny na 30 obchod-
ních dohod v nejrůznějších oblastech. Dohody se týkají energetiky, finančnictví, automobilového průmyslu nebo cestovního ruchu. Čínští investoři by v Česku na základě těchto memorand mohli investovat do roku 2020 až 232 miliard korun, z toho 95 miliard letos. České firmy by pak mohly v příštích pěti letech zvýšit vývoz do Číny o téměř 63 miliard korun.
Čokoláda zdražuje, od loňských Velikonoc stoupla o desetinu New York (ČTK/red) – Čokoláda zdražuje. Během uplynulého roku stoupla její cena zhruba o desetinu. Na vině je špatné počasí a rostoucí poptávka v Asii, kvůli kterým míří vzhůru cena kakaa, klíčové suroviny při výrobě čokolády. Na základě údajů britské společnosti Mintec, která sleduje ceny komodit, to napsal americký server CNN. Analytici nevylučují, že cena čokolády by mohla růst i nadále. Index mléčné čokolády, což je váže-
ný index cukru, sušené syrovátky, sušeného plnotučného mléka, kakaového prášku a kakaového másla, které se vyrábí z kakaových bobů, je ve srovnání s loňskými Velikonocemi vyšší o deset procent. Jenom cena kakaového prášku stoupla o 26 procent. Kakaové máslo zdražilo skoro o pětinu a cukr o 15 procent, napsal list Financial Times. Server CNN k tomu poznamenal, že zvýšení velkoobchodních cen čokolády oznámily v posledních dvou letech přední
světoví výrobci této oblíbené pochoutky Mondelez, Hershey‘s, Lindt a Nestlé. Ceny suroviny klíčové pro čokoládu rostly následkem špatného počasí, které zasáhlo sklizeň v zemích, kde se pěstují kakaovníky. S vlnou nebývalého sucha se potýkala západní Afrika, odkud pochází více než 60 procent světového kakaa. Ghana, která je druhým největším světovým producentem po Pobřeží slonoviny, zaznamenala od srpna do října nejmenší množství dešťových srážek od roku
Z A J Í M A V O S T I UVO: NÁPOJ CHRÁNÍCÍ POKOŽKU PŘED ŠKODLIVÝMI ÚČINKY SLUNCE Po letech výzkumu alternativních forem ochrany pokožky před sluncem americký dermatolog Bobby Awadalla uvedl na trh pod názvem UVO ochranný nápoj s pomerančovou a broskvovou příchutí. Jeho fotoprotektivní nápoj vyvolal zvědavost veřejnosti a nastolil řadu otázek. Kupříkladu – jak může nápoj fungovat jako ochranný prostředek proti slunci? Podle Awadally byly přísady do UVO vybrány na základě jejich schopnosti
příznivě působit na pokožku. Klíčovými složkami tohoto nápoje jsou vitaminy A, C, D, E, rovněž niacin, kyselina listová, biotin, zinek, selen a extrakt z tečkovky zlaté (Phlebodium aureum, Polypodium leucotomos). Tyto látky chrání kůži a napravují poškození způsobená ultrafialovými paprsky. UVO blokuje škodlivé působení jak UVA, tak UVB paprsků. Činí tak pomocí přirozených pigmentů kůže, které toto záření pohlcují, a dalších kožních mechanismů, které zmenšují poškození vyvolaná ultrafialovým zářením. UVO mimoto též obsahuje antioxidanty, které chrání kůži před škodlivým působením volných radikálů, a látky, které se podílejí na opravě poškozené buněčné DNA, buněčných membrán a kolagenu.
1999. Pro pěstování kakaa je přitom toto období zásadní. O měsíc dříve než obvykle navíc začal ze Sahary vanout sezonní suchý a prašný vítr harmattan, který způsobuje ochlazení a omezuje sluneční svit. Produkce kakaa podle odhadů letos klesne v Jižní Americe, kde za suchým počasím stojí klimatický jev El Niño. Naopak spotřeba čokolády ve světě se zvyšuje tím, jak jí na chuť přichází stále více lidí v Asii. Švýcarský výrobce čokolády Lindt ale podle listu Financial Times tento
Z E
Ne všichni lidé rádi používají tradiční ochranné krémy. Některým může vadit jejich vůně, jiné z nich pálí oči. Ochranné krémy se také ve vodě při plavání z pokožky smývají. Podle jednoho článku publikovaného americkou dermatologickou akademií pouze 14 % mužů a 29 % žen používá pravidelně ochranný krém na obličej a další slunci exponované oblasti těla. Podle Awadally je to málo. Nápoj UVO vytvořil tento dermatolog proto, že lidé pijí nápoje každý den, a jestliže si lze chránit kůži velmi snadno, a to pouhým vypitím chutného tekutého potravního doplňku, potom tak možná budou činit častěji a pravidelněji. Nicméně Awadalla zdůrazňuje, že všechny formy ochrany před sluncem jsou důležité – ochranné
měsíc uvedl, že loňské horké léto a letošní mírná zima způsobily, že se spotřeba čokolády snížila. Podle údajů jeho domácího konkurenta Barry Callebaut klesl světový trh s čokoládovými sladkostmi za tři měsíce do listopadu skoro o čtyři procenta. „Když jsou vysoké teploty, lidé obvykle jedí čokoládu méně,“ uvedl podle FT.com analytik Carlos Mera z Rabobank. Analytici této finanční společnosti předpokládají, že ceny kakaa a cukru budou kvůli počasí a kurzovým změnám nadále výrazně kolísat.
S V Ě T A
krémy, sluneční brýle, klobouky. Podle něj mají lidé používat všechny tyto prostředky a nadto si do ochranného režimu mají zařadit pravidelnou konzumaci UVO, protože tento nápoj poskytuje lidskému organismu nejenom ochranu proti UV záření, ale i další benefity. V současnosti se nápoj UVO (lahvička 355 ml) prodává v síti obchodů se sportovními potřebami a v lékárnách za doporučenou cenu 4,99 USD. Lze si jej též objednat v 12kusovém balení přímo na webové stránce UVO a na Amazonu. Podle doporučení se má vypít 30 minut před plánovanou expozicí slunci a ochranný účinek má trvat 3 až 5 hodin. Má se též vypít okamžitě po nadměrném vystavení slunečním paprskům, aby došlo k uklidnění podrážděné pokožky.
Stanovisko Americké dermatologické společnosti zveřejněné na webové stránce UVO konstatuje: „Potravinové doplňky byly vyvinuty za účelem ochrany kůže před sluncem, ale neměly by být používány jako náhražka tradičních ochranných metod. V současnosti není vědecky dokázáno, že orální doplňky samotné poskytují dostatečnou úroveň ochrany před škodlivým slunečními UV paprsky. Spotřebitelé mohou tyto doplňky používat v kombinaci s aplikací ochranného krému, nošením ochranného oděvu a pobytem ve stínu.“ http://drinkuvo.com/ www.beveragedaily.com Mgr. Tatiana Oldřichová
ze zahraničí / 27
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
Z A J Í M A V O S T I DALŠÍ VÝROBKY NA SEZNAMU CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ Evropská unie rozšířila ochranu označení řemeslně vyráběných potravinářských výrobků na produkty, které se vyrábějí mimo její území. Začátkem března získal chráněné zeměpisné označení (PGI) kambodžský pepř Kampot a druh fíků vypěstovaných v Turecku. Podle údajů v žádosti o poskytnutí chráněného označení se uvádí, že kambodžský pepř, známý jako Kampot pepper či poivre de Kampot, je charakteristický svou silnou, avšak nikoli pálivou pronikavou ostrostí, která se v ústech vyvíjí postupně. Plody pepřovníku se taktéž musejí sklízet v určitém daném stupni zralosti a procházet dalším specifickým zpracováním. Na obalu jakéhokoli výrobku obsahujícího pepř může být khmerský nápis doprovázený jeho oficiálním překladem do evropského jazyka a doplněný logem PGI, pokud tento pepř byl vypěstovaný v některé oblasti jižní Kambodže a zpracovaný popsaným specifickým způsobem. Tureckým sušeným fíkům z provincie Aydin udělila EU chráněné označení původu (PDO). Totéž označení získal bílý chřest vypěstovaný v oblastech nizozemského Severního Brabantska a francouzské červené meruňky pocházející z regionu Roussillon. Chorvatské sušené šunce a španělským uzeným tuňákovým bříškům bylo uděleno chráněné zeměpisné označení (PGI). Celkový seznam chráněných výrobků je uveden na stránce http:// ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html. V současnosti má status chráněného označení 23 potravinářských a zemědělských výrobků pocházejících ze zemí mimo EU. Podle mluvčího Evropské komise nejsou schémata kvality Evropské unie v žádném případě omezena pouze na evropské výrobce, ale jsou otevřena i výrobcům z třetích zemí, pokud jejich výrobky vyhovují požadavkům určeným těmito schématy. V současnosti je podle mluvčího registrovaných pod schématy kvality EU 25 názvů potravin a zemědělských produktů z třetích zemí. ec.europa.eu/agriculture/quality/
ZAVEDENÍ ALERGENNÍCH POTRAVIN V ČASNÉM VĚKU MŮŽE ZABRÁNIT ROZVINUTÍ POTRAVINOVÉ ALERGIE Počet jedinců trpících potravinovou alergií v populaci rozvinutých zemí stoupá. Hledají se cesty, jak nárůstu tohoto postižení zabránit. Proto se randomizovaná kontrolovaná studie provedená týmem vědců z britské Agentury pro potravinové standardy (FSA) pod vedením profesora Gideona Lacka, jejíž výsledky byly publikovány v časopise New England Journal of Medicine, zaměřila na zkoumání, zda lze časným zavedením alergenních potravin do stravy kojených dětí rozvinutí potravinové alergie předejít. V rámci studie bylo 1303 výlučně kojených 3měsíčních dětí nahodile rozděleno do dvou sku-
KÓD NEPÁLU
NċMECKY TY
ěÍMSKÝCH 1054
pin. V první skupině byly děti do 6 měsíců výlučně kojeny, ve druhé skupině byly děti taktéž kojeny, ale ve věku 3 měsíců jim bylo do jídelníčku zařazeno šest alergenních potravin. Nejdříve kojenci dostali ve formě jogurtu kravské mléko, posléze nahodile arašídy, vařené slepičí vajíčko, sezam nebo bělomasou rybu, vždy dvě nové potraviny týdně. Naposledy kojenci dostali pšenici (lepek), nejdřívě však ve věku čtyř měsíců. U skupiny dětí konzumujících alergenní potraviny byly provedeny kožní testy na alergii vůči uvedeným šesti potravinám. U jedinců, u nichž byl výsledek kožního testu pozitivní, byly provedeny orální expoziční testy na potvrzení potravinové alergie. V průběhu studie rodiče dětí vyplňovali každý měsíc online dotazníky, a sice až do věku 12 měsíců dětí, a poté každé tři měsíce až do věku tří let dětí. Ve věku 12 měsíců a tří let byly děti z obou skupin testovány na potravinovou alergii kožními testy, v případě pozitivního výsledku potom k potvrzení diagnózy podstoupily dvojitě slepé placebem kontrolované potravinové expoziční testy. V rámci studie bylo zjištěno, že nemluvňata krmená doporučovaným množstvím arašídů (2 gramy týdně) měla významně sníženou alergii na arašídy. Zatímco v kontrolní skupině výlučně kojených dětí touto alergií trpělo 2,5 % dětí, ve skupině s časnou expozicí to nebylo žádné dítě (0 %). U dětí s časnou expozicí byla též významně snížena alergie na vaječný bílek – 1,4 %, v kontrolní skupině 5,5 %. U dalších alergenních potravin – mléka, sezamu, bělomasých ryb a pšenici nebyl ve výskytu alergie mezi kontrolní skupinou a skupinou s časnou expozicí žádný významný rozdíl. V závěru studie Agentury pro potravinové standardy se uvádí, že časné zavedení alergenních potravin v dostatečném množství ve věku 3 měsíců může částečně pomoci v prevenci rozvoje potravinových alergií u dětí. www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa 1514210 www.food.gov.uk/sites/default/files/eat-study-final-report-summary.pdf
RUSKO ZVAŽUJE ZAVEDENÍ DANĚ NA PALMOVÝ OLEJ A SLADKÉ NÁPOJE Ruská vláda zvažuje uvalení daně na palmový olej a sladké nealkoholické nápoje. I tímto způsobem chce přispět k plnění státní pokladny a zároveň pečovat o zlepšení veřejného zdraví. Ekonomický deník Vedomosti začátkem února informoval, že daň na palmový olej bude prvním bodem na programu příštího jednání vlády a že zákon o dani ve výši 200 USD za tunu oleje nabude účinnosti k 1. červenci letošního roku. Deník citoval pracovníka ministerstva financí, že z hlediska ministerstva daň na produkty, jejichž konzumace ve velkém množství je zdraví škodlivá, je opodstatněná a lze ji v Rusku uplatnit zejména v období složité situace státního rozpočtu. Daň lze zavést nejenom za účelem plnění státní pokladny, ale též k regulaci spotřeby těchto nezdravých potravin ekonomickými metodami spíše než zákazem nebo restrikcemi, zejména z toho důvodu, že se nejedná o tabák nebo alkohol, ale jde o produkty masové
KÓD MALTY
INIC. DIVÍŠKOVÉ
POKLADNA
PRASKLÉ
NÁPċV
INDONÉS. OSTROV
MUŽSKÉ CIZÍ JMÉNO (28.11. )
ýAJ
SLADŠÍ THAUMATIN Japonští vědci zjistili, že záměnou aminokyselin lze až 1,7krát zvýšit sladkost proteinového sladidla rostlinného původu thaumatinu. Thaumatin se získává vodnou extrakcí ze semeníků plodu vytrvalé tropické byliny Thaumatococcus daniellii rostoucí v západní Africe. V plodech se thaumatin vytváří jako odezva na napadení rostlin viroidy. Tento sladký a chuť jiných látek modifikující protein se skládá z jediného řetězce 207 aminokyselinových zbytků. Jeho sladkost, která je vnímaná pouze člověkem a primáty, je na molární úrovni asi stotisíckrát větší než u sacharózy. Sladká chuť thaumatinu se značně liší od sladké chuti cukru – vyvíjí se velmi pomalu, její vjem však dlouho trvá a ve vysokých dávkách zanechává pachuť lékořice. Thaumatin se často využívá spolu se stévií k maskování hořké chuti.
SPZ TEPLIC
2. ýÁST TAJENKY
PěES
ZKR. VċDA A TECH. MLÁDEŽE
ýESKÁ POLITICKÁ STRANA
ŠPAĕ. ýLEN
SPZ OPAVY
3. ýÁST TAJENKY
NċM. HVċZDA
ÚPLNċ VYPÍT
NÁŠ DRAMATIK
SPZ TEPLIC
HROB
KULKA
PLġ
MONARCHA
TEDY ZN. MANGANU SPOTěEBIý BOSCH
JODID DRASELNÝ INFEKýNÍ ýINITEL
TLUKOT (BÁSN)
ZKR. RUKOPIS. KRÁLOVE.
MOJE
KOMERýNÍ BANKA
INIC. HERCE JELÍNKA ZÁKLADNÍ ýÍSLOVKA
VÁN. RYBA
OPICE
AKADEMICKÁ ZKRATKA
TROUBA
ýADSKÉ SÍDLO KÓD PERU
Mgr. Tatiana Oldřichová
DOMOV
ETIOP. HORA
1. ýÁST TAJENKY
PLANETKA
Podle autora studie Tetsuya Masuda nebyl až do současnosti znám mechanismus vyvolání sladké chuti thaumatinu. Výzkumníci z Kjótské univerzity již dříve studovali složení a strukturu thaumatinu pomocí rentgenových paprsků a zjistili, že podstatné pro vyvolání sladké chutě jsou bazické aminokyseliny. Na základě hypotézy, že nahrazením kyselých aminokyselin bazickými lze zvýšit sladivý účinek thaumatinu, vyměnili kyselinu asparagovou za asparagin. Výsledkem byla varianta thaumatinu 1,7krát sladší než thaumatin přírodní. V článku v časopisu Nature Journal autoři uvádějí, že v procesu vytváření nových proteinů, které mají sladší chuť než jejich přírodní varianty, je základem objasnění mechanismu vyvolávání sladké chuti. Objasnění tohoto jevu je stejně důležité jako odhalení chuťových receptorů a zjištění, že existuje jen jediný druh receptorů pro všechny sladké molekuly a že mezi sladkými proteiny neexistují společné rysy. Thaumatin (kód E957) byl schválen jako sladidlo v EU, Izraeli a Japonsku. V USA se thaumatin považuje za aromatizující prostředek se statusem GRAS (obecně považován za bezpečný; FEMA GRAS 3732). V prosinci minulého roku dal Evropský úřad pro bezpečnost potravin zelenou pro rozšíření počtu kategorií, ve kterých lze toto proteinové sladidlo a modifikátor chuti jiných látek použít. Patří k nim ochucovadla, náhražky soli, polévky, omáčky a snacky, snídaňové cereálie se sníženou energetickou hodnotou, džemy, želé, potravinové doplňky a alkoholické nápoje. Bylo také schváleno zvýšení limitu u ochucených nápojů z 0,5 mg na 5 mg na litr. Ještě předtím bylo Evropskou unií schváleno použití thaumatinu jako sladidla u žvýkaček, cukrovinek se snížením obsahem přidaného cukru či bez přidaného cukru, jako stolního sladidla, u mlékárenských a nemlékárenských dezertů a sirupů a u žvýkacích potravinových doplňků. Tetsuya Masuda et al.: “A Hypersweet Protein: Removal of the Specific Negative Charge at Asp21 Enhances Thaumatin Sweetness”. Nature Journal, First published online: 3 February 2016, DOI:10.1038/srep20255.
KAPRY
ANGL. ARCHA
VÝZVA
S V Ě T A
spotřeby. Palmový olej se používá k výrobě ne příliš zdravých potravin – smažených bramborových lupínků a jiných chipsů. Je pochopitelné, že Vladimir Putin zavedení daně podporuje, ale výrobci potravin již vyjádřili názor, že daň povede pouze ke zvýšení cen pro spotřebitele. Podle zprávy amerického ministerstva zemědělství (USDA) z roku 2014 je palmový olej druhý nejvíce používaný rostlinný olej v Rusku. Hojně se využívá v cukrovinkářském průmyslu, kde nahradil dražší přísady, zejména kakaové máslo, a dokonce se přidává i do mlékárenských výrobků. Ruské dovozy palmového oleje v letech 2013/2014 se odhadují na 0,64 mil. metrických tun, v období 2014/2015 by se mohlo jednat o zvýšení až na 0,7 metrických tun. Zpráva dále uvádí, že dovozní clo na palmový olej k výrobě potravin jsou 4 procenta celní hodnoty, ale ne méně než 0,1 eur za 1 kg (100 eur za 1 metrickou tunu) pro balení menší než 20 tisíc kg. Dovoz palmového oleje pro průmyslové zpracování (ne pro zpracování potravin) a pro zpracování potravin v balení větším než 20 tisíc kg je od cla osvobozené. www.foodnavigator.com gain.fas.usda.gov/Recent%20GAIN%20Publications/Oilseeds%20and%20Products%20Annual_Moscow_Russian%20Federation_3-31-2014.pdf
ZN. RUBIDIA
ASI
NAHÁý
SLOVEN. VE
ŠTċSTÍ
Z E
NċM. TAK
ěÍMSKY 501
TAMTA
ANGL. VÝRAZ
SLOVEN. IROVÉ
5. ýÁST TAJENKY
ýÁST PERA
ZN. AMERICIA
4. ýÁST TAJENKY
KÓD TURKEMċSTÁNU
HOMÉROVA BÁSEĕ
OKOLO
ALÁNEK
Potravinářský zpravodaj – vydává AGRAL s. r. o., Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4-Braník, tel.: 296 374 656, http://www.agral.cz, šéfredaktorka: Věra Fillnerová – 296 374 652, e-mail:
[email protected]; Oddělení inzerce a administrace: tel. 296 374 657, e-mail:
[email protected]; Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – grafické práce. Tiskárna Durabo. ISSN 1801-9110. Evidenční číslo MK ČR E 104484.
28 / nabídky – informace
Potravinářský zpravodaj 3 / 2016
POTRAVINÁŘSKÁ REVUE POTRAVINÁŘSKÝ ZPRAVODAJ ŘEZNICKO/UZENÁŘSKÉ NOVINY
t n r e a ři soutě p í n l á i d ž e e M potravinářský v ýrob ý r b o e d k o
ČESKÁ CHUŤOVKA 2016
letos již 8. ročník UZÁVĚRKA: 16. ZÁŘÍ 2016