ZPRAVODAJ BENÁTECKA strana 1
8. dubna 2004
èíslo: 4
roèník: 28
cena: 7 Kè
8. dubna 2004
V sobotu 20. bøezna se konal ji 25. roèník taneèní soutìe kategorie A - Benátecký pohár (fotoreportá na str. 12).
Veselé Velikonoce a bohatou pomlázku Vám vem pøejí pøedstavitelé mìsta Benátky nad Jizerou a redakèní rada Zpravodaje Benátecka
Ben 4 - 2004.p65
1
Fotografie Jaromír Polák
Nové sídlo technických slueb mìsta
Mìsto pøipravuje ve Kbele nové sídlo pro Technické sluby mìsta Benátky nad Jizerou. V novém objektu bude dostatek prostoru pro soustøedìní celého hospodáøského zázemí mìsta, které je nyní rozptýleno. Své trvalé místo zde budou mít kbeltí zájemci o cvièení, vznikne tu prostor pro poøádání schùzí a jiných akcí rùzných spolkù a organizací, obèané zde najdou prostor pro rodinné oslavy. V dalích etapách rekonstrukce je moné v pùdním prostoru vybudovat místo pro divadlo malých forem, a to vèetnì loutkového divadla. Do konce kvìtna skonèí první etapa rekonstrukce, která umoní konání voleb do Evropského par-
5.4.2004, 23:37
lamentu ve Kbele ji v nových prostorách - volby se v posledních letech konaly v soukromém objektu. V tìchto dnech se dokonèují podlahy, bude se kompletovat zdravotní technika a elektro, nátìry a malby. Práce na této akci provádí a zaøizuje stavební skupina mìsta. V podkroví provede firma JIST montá støeních oken, výmìnu klempíøských prvkù a vestavbu sociálního zaøízení. - mìú-
V tomto èísle najdete: Zprávy z mìstských lesù str. 3 Informace ze zastupitelstva str. 4 Jan Kristofori zemøel str. 5 Bývalá sauna oila str. 9 Rozpoèet mìsta 2004 str. 18
strana 2
ZPRAVODAJSTVÍ
Z deníku Policie ÈR V úterý 24. února ve veèerních hodinách byl hlídkou benáteckého obvodního oddìlení zadren v objektu firmy Korund Benátky nad Jizerou, s.r.o., sedmadvacetiletý mu. Provedeným etøením policistù bylo prokázáno, e v období od èervence 2003 odcizil v uvedeném místì nejménì 6800 kg bílého korundu v hodnotì 120 tisíc korun, který vyváel z objektu svým motorovým vozidlem. Dalí dva mui, kteøí odcizený korund pod cenou kupovali, aèkoliv vìdìli, e pochází z trestné èinnosti, byli obvinìni z trestného èinu podílnictví. Z trestných èinù loupee, násilí proti skupinì obyvatel a jednotlivci, výtrnictví a ublíení na zdraví byl podle § 234/1, § 197/1a, § 202/1 a § 222/1 trestního zákona obvinìn tøiadvacetiletý mladík z Benátek nad Jizerou, který nejprve fyzicky napadl podnapilého chodce, kterému odcizil finanèní hotovost, následnì pak napadl svìdka pro jeho výpovìï pøed policejními orgány a nutil ho, aby tuto výpovìï zmìnil. Dne 7. února ve veèerních hodinách poblí Pizza baru spoleènì s dalím mladíkem fyzicky napadl údery pìstí a kopáním do oblièeje mue z Bìlé pod Bezdìzem a zpùsobil mu zlomeninu spodiny oènice a dalí zranìní. Na pachatele byla uvalena vyetøovací vazba a byl umístìn do vìznice v Jiøicích. Pøi pokusu o ujetí bez zaplacení naèerpaných pohonných hmot byl obsluhou benzinového èerpadla Paramo v Benátkách nad Jizerou zadren dvaatøicetiletý øidiè z Èelákovic. Protoe bylo policisty zjitìno, e byl v nedávné dobì trestán pro majetkovou trestnou èinnost, bylo mu i pøes mení zpùsobenou kodu sdìleno podezøení z trestného èinu krádee podle § 247/1e trestního zákona. V souèinnosti s pracovníky kriminální sluby okresního øeditelství Policie ÈR v Mladé Boleslavi byl zadren a usvìdèen devìtaètyøicetiletý mu ze Zdìtína, který se dopustil nìkolika krádeí vloupáním do kostelù na území okresù Mladá Boleslav, Semily, Jièín a Èeská Lípa, dále krádeí vloupáním do objektù firem, pøi kterých zpùsobil pøiblinou kodu 1 milion korun. Pachatel je stíhán pro trestné èiny krádee podle § 247/1,2 trestního zákona. Z trestného èinu podílnictví podle § 247/1a trestního zákona byl v této souvislosti obvinìn i devìtatøicetiletý mu z Horního Slivna, kterému bylo prokázáno, e odcizené pøedmìty (sochy, obrazy apod.) v hodnotì 458 tisíc korun pøevedl na sebe, aèkoliv vìdìl, e pocházejí z trestné èinnosti. Èást odcizených vìcí byla policisty zajitìna. mjr. Jiøí Drak, vedoucí obvodního oddìlení
Ben 4 - 2004.p65
2
Zpravodaj Benátecka
Bytové domy postaví firma CZ Stavební holding, Pardubice Druhá etapa výstavby rodinných a bytových domù V souèasné dobì probíhá na výstavbu inenýrských sítí a komunikací v lokalitì Nad Vinicemi výbìrové øízení. Celkem obeslal mìstský úøad pìt firem. Zahájení výstavby je plánováno na kvìten 2004. Zájem o odkoupení stavebních pozemkù ve jmenované lokalitì potvrdilo 19 zájemcù, zbývající pozemky jsou v souèasné dobì k dispozici dalím zájemcùm. Pozemky pro výstavbu rodinných domù mají výmìru od 720 m2 do 1143 m 2 . Ti, kteøí mají zájem o individuální výstavbu v této lokalitì, získají informace na Mìstském úøadu Benátky nad Jizerou, odbor správy majetku a rozvoje mìsta - Ing. Alena Kratochvílová a Marek Maøík. Ve výbìrovém øízení na výstavbu bytových domù byla vybrána firma CZ Stavební holding, Pardubice. Tato firma odkoupí stavební pozemek, provede výstavbu i prodej bytù. Jedná se o pìt bytových objektù se edesáti byty. Zájemci o bydlení v tìchto bytech mohou obdret podrobné informace na telefonním èísle firmy 466 614 677. Zahájení výstavby je plánováno na jarní mìsíce pøítího roku. Kanalizace ve Kbele a Obodøi Výstavba kanalizace v obou mìstských èástech bude dokonèe-
na jetì v dubnu. V kvìtnu bude provedena finální úprava povrchù komunikací, které byly výstavbou dotèeny, a stavba bude zkolaudována. Do èervna se jednotlivé nemovitosti napojí na kanalizaèní øad. Kostel Narození Panny Marie V souèasné dobì byla podepsána smlouva o pøevodu kostela do majetku mìsta. Mìsto pøipravuje jeho opravu vèetnì vìe. Jedná se o opravu støechy - malá oprava krovù, poloení nové prejzové krytiny, fasády kostela a vìe vèetnì nátìru, restaurování kamenných ostìní, opravy výplní otvorù a kovových prvkù - zábradlí na vìi a møíe - a ciferníku vìních hodin. V souèasné dobì pokraèuje pøíprava výbìrového øízení na dodavatele oprav, obesláno bylo celkem pìt firem. Plavecký bazén v Obodøi Souèasný stav plaveckého bazénu nesplòuje podmínky dané hygienickými pøedpisy. Zastupitelstvo mìsta proto rozhodlo o jeho opravì. Provede ji firma Lampeki, Náchod. Ta odstraní stávající laminátové dno, upraví beton a potáhne textilní plstí a fólií (340 m 2). Do dna bazénu se vsadí 21 trysek (pùvodnì 12) pro cirkulaci vody. Staré boèní
trysky se demontují a zaslepí, boky celkovì opraví a natøou. Budou nalepeny nové krycí lity s protiskluzovou úpravou, kterou se opatøí i èela bazénu. Rovnì se opraví a natøou pøepadové laby. Zajitìní letního provozu bazénu si vyádá výdaje ve výi 430 tisíc korun. Chodník v Praské ulici V dubnu bude zahájena oprava chodníku v Praské ulici od provozovny Pizzerie k objektu klubovny Èeského rybáøského svazu. Poloena bude zámková dlaba. Dodavatelem byla ve výbìrovém øízení vybrána firma Holakovský, Praha. Protipovodòová opatøení v Olinách Pokraèuje pøíprava protipovodòových opatøení v Olinách, která pøedstavují vybudování ochranné hrázky. Mìsto brzy podá ádost o zahájení územního øízení. Holubi v Benátkách nad Jizerou V minulých dvou èíslech Zpravodaje jsme informovali o likvidaci holubù v místech, kde znepøíjemòovali ivot svému okolí. V souèasné dobì je odchyt holubù ukonèen. Odchyceno bylo pøiblinì 300 holubù. -mìú-
Návtìva z partnerského mìsta - nìmeckého Rossdorfu
V sobotu 6. bøezna byla v benáteckém zámku pøivítána delegace partnerského mìsta, nìmeckého Rossdorfu. Na pracovní schùzce byla za pøítomnosti nìkterých starostù bývalého okresu Mladá Boleslav zpøesnìna vzájemná smlouva. Její koneèné znìní bude slavnostnì podepsáno 1. kvìtna 2004 v Mladé Boleslavi. Podnìtná byla i výmìna názorù z kulturní a sportovní oblasti. Schùzka opìtovnì potvrdila dobrou úroveò vzájemných vztahù s nìmeckými partnery i jejich oboustrannou prospìnost. Na fotografii vpravo je starostka Rossdorfu Christel Sprössler. Foto Jaromír Polák
5.4.2004, 23:37
8. dubna 2004
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ
Na údrbì zámeckého parku pracují horolezci Jak jsme ji nìkolikrát ve zpravodaji psali, zámeckému parku je v posledních dvou, tøech letech vìnována systematická péèe. Na popud rady mìsta a za dohledu památkáøù ji zajiuje odborná firma Petra Kerbera z Otradovic. Firma odvedla velký kus práce, parku, k zpøístupnìní cestièek, kteco mohou dosvìdèit vichni, kteøí ré budou v budoucnu upraveny, park znají a chodí tudy na procház- a k vyniknutí døevin, kterým i do ky. Vymýcením neperspektivních budoucna bude vìnována péèe odnáletových døevin a vykácením ne- borníkù. Jedná se mimo jiné mocných stromù dolo k prosvìtlení a vzácné druhy, kterými jsou buk
Co se dìje v mìstských lesích?
I nadále probíhají pìstební a tìební práce dle projektù. V jarním období jsme v mìstských lesích zajistili vysázení padesáti tisíc sazenic pøevánì listnatých stromù. Technické sluby mìsta Benátek nad Jizerou provedly úklid èerných skládek a odvoz odpadù z lesa, za co jim patøí dík vekeré lesní fauny a flóry. Pro zlepení hnízdních pøíleitostí ptactva rozvìsili lesníci s pomocí technických slueb v lesích
a parcích ve mìstì 100 ptaèích budek rùzných velikostí. Stává se ji tradicí, e stromy z benáteckých lesù zdobí o velikonoèních svátcích Staromìstské námìstí. Ani letos tomu není jinak. Správa mìstských lesù se podílí také na praské vánoèní výzdobì. Napøíklad po problémech s vánoèním stromem v loòském roce pomohla správa instalovat v Praze nový smrk z benáteckých mìstských lesù. Karel Bendl, vedoucí správy mìstských lesù
pøevislý, buk èervený a topol bílý. Tìmto a mnohým dalím je vìnována velká pozornost a doslova mravenèí práce ze strany odborných pracovníkù firmy. Moná, e i vy jste zahlédli na vysokých stromech zavìená èervená lana a po nich plhající osoby. Jsou to horolezci s odborným arboristickým vzdìláním, kteøí provìøují stav stromù, odstraòují z nich neádoucí mech, nemocné nebo pøekøíené vìtve, aby nedocházelo ke hnití kmene. V souèasné dobì je oetøena vìtí èást sedmihektarového parku. Zároveò byly vysazeny stromy nové, a to 14 kusù lísky turecké, 2 platany, 8 lip, 3 buky a 3 duby. Samozøejmì, e si nelze nevimnou stromù vykácených. V první chvíli nás zarazí pohled na prázdná místa a ptáme se proè? V naem pøípadì dolo mimo jiné k vykácení dvou nemocných topolù a osmi velikých akátù u vstupu pod vchodem na zimní stadion. Byly to stromy, jejich kmeny byly z velké èásti uvnitø napadeny hnilobou. Vzhledem k tomu, e v místì pod nimi se uvauje s výstavbou parkovitì, nikdo by nechtìl riskovat, e se takto zasaený kmen zlomí a zpùsobí kodu na zdraví nebo majetku. Ostatnì, po vyjasnìní koncepce parkovitì, bude v tìchto místech vysazeno nìkolik modøínù, které
nám a budoucím vechno vynahradí svou krásou. Ale u dnes se mùete pøesvìdèit o tom, jak park zkrásnìl. Pøi procházce uvidíte nejenom vzácné stromy, na které by bylo v budoucnu
moná vhodné upozornit informaèními tabulemi, ale i zpøístupnìné pìiny, vynikly mohutné obnaené koøeny velikánù na svazích kaòonu a v neposlední øadì samotný kaòon, ve kterém byla døíve zarostlá køoviska, a tak nebylo co k objevování. A se obnoví nìkteré mùstky a lavièky, bude zámecký park opìt místem pro vechny milovníky pøírody a krásy. Bohuslava Jelínková
Zavìování budek pro zpìvné ptactvo v mìstských lesích a parcích
Benáteètí rybáøi srdeènì zvou rybáøe i nerybáøe na
TRADIÈNÍ RYBÁØSKÉ ZÁVODY
Instalace velikonoèní výzdoby z bøízek na Staromìstském námìstí v Praze Fotografie poskytla správa mìstských lesù
Ben 4 - 2004.p65
3
které se budou konat v sobotu 24. dubna. Vítìze i ostatní èekají hodnotné ceny: 1. cena - kolo za 7000 Kè, 2. cena - ohøívaè vody, mezi ostatními cenami je napøíklad rybáøský prut, naviják a dalí hodnotné ceny. Prezentace od 5.00 hodin, soutì bude zahájena v 6.00 hodin.
5.4.2004, 23:37
strana 4
ZPRAVODAJSTVÍ
Zpravodaj Benátecka
Støedoèeský kraj vypsal výbìrové øízení na dodavatele rekonstrukce Podolecké ulice Rekonstrukce ulice Podolecká: Jde o akci Støedoèeského kraje. Bylo vypsáno nové výbìrové øízení na dodavatel stavby a provedeny prùzkumy tarasu. Mìsto Benátky nad Jizerou zajistí financování povrchù chodníkù, plynofikace a veøejného osvìtlení. Prùmyslová zóna: Byly podány informace o spoleènostech, které mají zájem odkoupit pozemek v areálu prùmyslové zóny, napøíklad Dytron, Top Consult a MetalBest Liberec, spoleènost UNO od zámìru odkoupit pozemek ustoupila. Dìtská høitì: Na dodávku herních prvkù pro dìtská høitì, vèetnì jejich instalace, byla v loòském roce podepsána smlouva s firmou Asacen Praha, s.r.o. Po nìkolika urgencích dodávky mìstský úøad zjistil, e jmenovaná firma vstoupila do likvidace. V souèasné dobì se jedná s likvidátorkou o pøihláce pohledávky mìsta.
Areál Urbanovka: Z prostranství bývalého koupalitì bylo odcizeno asi 160 kusù betonových dladic. Kráde byla oznámena Obvodnímu oddìlení Policie ÈR, Benátky nad Jizerou. Ve jmenovaném areálu dochází k nedovolenému vjezdu automobilù - v této vìci budou vedena pøísluná jednání. Zahranièní vztahy: Mezi okresem Darmstadt-Dieburg a svazkem obcí Mladoboleslavska bude podepsána partnerská smlouva. K podpisu, kterého se zúèastní benátecký starosta Jaroslav Král a místostarosta RNDr. Pavel tifter, dojde 1. kvìtna v Mladé Boleslavi. Mezi mìstem Benátky nad Jizerou a nìmeckým mìstem Rossdorf bude podepsána partnerská smlouva 17. srpna pøi pøíleitosti konání Ortskernfestu v Rossdorfu. Zastupitelstvo Støedoèeského kraje rozhodlo poskytnout dotaci z Fondu obnovy památek ve výi 170 tisíc korun na obnovu nemovité
Mìsto Benátky nad Jizerou srdeènì zve vechny obèany na
Prvomájový benátecký
JARMARK
sobota 1. kvìtna 2004, 9.00 - 13.00 hodin Husovo námìstí, Benátky nad Jizerou stánkový prodej obèerstvení, víno ze zámecké vinice pana Jiøího Urbana atrakce pro dìti (malování na chodníku, hod na panáka, lov na udici, poníci) nafukovací hrad - skluzavka, houpací lavice - novinka, Magirus - starý hasièský automobil) 9.30 hodin a 11.00 hodin - vystoupení divadelní a ermíøské spoleènosti Valdtejn 10.00 hodin - pøehlídka vystoupení kynologù Veteran car club - pøehlídka historických vozidel a motocyklù
kulturní památky kostela svatého Martina v Draicích. Zastupitelstvo Støedoèeského kraje schválilo poskytnutí dotace ve výi 70 tisíc korun na akci Festival ivotní scény, 50 tisíc na Benátecký pohár - postupová soutì v tanci tøídy A a 44 tisíc na festival Benátky filmových amatérù. Potovní sluby: Starosta Jaroslav Král informoval o jednání s øeditelem Èeské poty, s.p., Mladá Boleslav Pavlem Vondráèkem - na zøízení poty v nebytovém prostoru Ing. Oty Langa v Benátkách nad Jizerou II má Èeská pota, s.p., k dispozici finanèní prostøedky. Pro vhodné parkování se hledá øeení. Prodej mìstských bytù: Probìhlo první zasedání komise pro prodej mìstských bytù. Komise projednala zásady prodeje, které budou po zapracování pøipomínek pøedloeny k projednání mìstským orgánùm. Podpora kultury s prezentací Evropské unie: Zastupitelstvo bylo
seznámeno s projektem Comenius podpora kultury s prezentací EU. Jeho souèástí je i uvedení divadelního pøedstavení Divadla klauniky Brno - komedie souèasnosti Don Quijote de la Mancha. Pøedstavení se bude v Benátkách nad Jizerou konat 28. kvìtna na nádvoøí zámku. Stará vodárenská vì: Byl navázán kontakt s majiteli vìe, kteøí neprojevili o tuto nemovitost zájem. Na základì jejich prohláení je moné vydat povolení k opravì, kterou zajistí mìsto Benátky nad Jizerou. Rozpoèet mìsta na rok 2004: Zastupitelstvo mìsta schválilo rozpoèet na rok 2004. Pøíjmy a výdaje dosahují výe 152,8 milionu korun. Zpracování dokumentace pro II. zmìnu územního plánu mìsta Benátky nad Jizerou: Zastupitelstvo schválilo uzavøení smlouvy se spoleèností KA*KA projektový ateliér, Tuøice. Firma zpracuje dokumentaci pro II. zmìnu územního plánu mìsta Benátky nad Jizerou. -mìú-
Zaloení Nových Benátek
Námìt pøednáky Zaloení mìsta Nových Benátek pøilákal 9. bøezna do sálu Zálony 65 pozorných posluchaèù. Pøednáka byla PhDr. Romanem Ferstlem peèlivì pøipravena a poutavým zpùsobem i pøednesena. Doplnìna byla promítanými grafy a dalími názornými obrázky. Pøesvìdèivì a logicky upøesnila èasové období pøenesení mìsta na vrch na pravé stranì Jizery i dùvody tohoto èinu. Pro úèastníky pøednáky byl pøipraven i písemný materiál, reere jednotlivých autorù vyjadøujících se k zaloení Nových Benátek. Soupis je natolik zajímavý, e
zejména pro ty, kteøí se pøednáky nemohli zúèastnit, jej doplnìný pøedkládáme na str. 15 a 15 tohoto èísla Zpravodaje.
PhDr. Roman Ferstl pøi pøednáce.
Foto Jaromír Polák
*** A co pøipravujeme pøítì? Ve dvou pøednákách nás PhDr. Jiøí Waldhauser seznámil s osídlením naeho regionu nejprve Kelty a pozdìji Germány. Pøítí pøednáka bude vìnována Slovanùm na Boleslavsku. Pokud vás nae historie zajímá, nezapomeòte 7. dubna v sále Zálony od 17 hodin. Tìíme se na vai návtìvu. Jaromír Polák
K pøíjemnému posezení hraje skupina Conto, Èeský Brod -ládáme obèany,
NEPARKUJTE v dobì od pátku 30. dubna 15.00 hod. do soboty 1. kvìtna 15.00 hod. na námìstí, v ulici Vanìèkova, u poty a koly a k mìstskému úøadu, a umonìte tak stánkový prodej! Dìkujeme
Ben 4 - 2004.p65
4
5.4.2004, 23:37
strana 5
ZPRAVODAJSTVÍ
8. dubna 2004
Jan Kristofori zemøel
POEHNANÉ STÁØÍ
Aèkoliv prodluující se lidský vìk povaujeme za jistou samozøejmost, kadý rok po osmdesátce je pøece jen trochu výjimeèný. Dìkan PhDr. Bedøich upa se 6. bøezna letoního roku doil ve zdraví 89 let. Mùeme se s ním pravidelnì setkávat v kostele, potkáváme jej na procházce ve mìstì i v zámeckém parku. Zajímá se o lidi a dìní kolem sebe a neetøí vlídnými slovy. Za více ne 60 let knìské èinnosti slouil 36 let v Benátkách nad Jizerou, které se mu staly opravdovým domovem a do nich se vrátil po letech sluby v západoèeském danovì a na Zbraslavi. Po tìkostech, kterých nezùstal uetøen, proívá podzim ivota ve spolehlivém zázemí rodiny svého synovce Josefa upy. Významné ivotní výroèí pana dìkana jsme spoleènì oslavili v nedìli 7. bøezna bohoslubou v kostele svaté Máøí Magdalény.
Hlavním celebrantem byl emeritní biskup ThDr. Jaroslav karvada. Také oslavenec slouil u oltáøe. Kázání pana biskupa nám dalo nahlédnout do jeho osudu emigranta, který se po mnoha letech pobytu v Øímì doèkal návratu do vlasti, aby zde dále pracoval. V jeho ohlédnutí nebyl pocit køivdy ani zatrpklosti, ale tichá radost tìch, kteøí zachovali vìrnost svému poslání. Tento postoj je vlastní i panu dìkanovi. Na bohoslubu, zakonèenou slavnostním chvalozpìvem Te Deum, navázalo pøátelské posezení s pohotìním na faøe. Jetì jednou dìkujeme panu dìkanovi za jeho dobrá slova, ochotu naslouchat a v neposlední øadì za pøíkladné proívání stáøí, co je povzbuzením zvlátì pro døíve narozené. A upøímnì pøejeme dalí léta ve slubì Bohu a lidem. Øímskokatolická farnost v Benátkách nad Jizerou
PhDr. Bedøich upa (vlevo) pøi bohoslubách s Jaroslavem Líznerem Foto poskytla øímskokatolická farnost.
Ben 4 - 2004.p65
5
Mezinárodnì uznávaný malíø, ilustrátor, spisovatel, èlovìk plný lidskosti a pøirozené noblesy, to byl Jan Kristofori. Bohuel u o nìm musím psát v minulém èase. V naem mìstì u vystavovat nebude. V úterý 23. bøezna podlehl dlouhodobé nemoci, kterou si pøinesl jako následek desetiletého pobytu v koncentraèním táboøe v uranových dolech. Nemoc paradoxnì propukla pøi nedávné dovolené v Dominikánské republice, která mìla být první spoleènou po dvaceti letech a kterou chtìl svou manelku pøekvapit. My Benátèané se právem mùeme pynit tím, e jsme jedno z mìst, kde Jan Kristofori vystavoval a osobnì se i s manelkou zúèastnil derniéry. Úplnì poslední byla výstava jeho dìl v prostorách Parlamentu Èeské republiky. Mistrovy obrazy vlastní významná muzea v celém svìtì, právì tak jako mnoho soukromých obdivovatelù jeho malíøského stylu a osobnosti. Kristofori stál i u zrodu sdruení Vox humana, spoleènosti udìlující
5.4.2004, 23:37
kadoroènì cenu za filmové televizní dílo propagující lidskost. Není bez zajímavosti, e vloni tuto cenu obdrel reisér Milan Rùièka, pøedseda poroty na akcích Benátky filmových amatérù, za snímek z Bangladée o pøátelství èeských lidí a bangladéských dìtí. Kadý z nás by po sobì mìl zanechat stopu, svìdectví o tom, jací jsme byli, co dobrého jsme vykonali pro druhé. Janu Kristofori se podaøilo to, co málokomu z nás. Zanechat stop tolik, e je z nich vylapaná cestièka. - Cesta! - Cesta návratu k lidskosti v naem konání a originalitì v umìní, které bude cenìno i mnoha dalími generacemi. Posledního rozlouèení s Janem Kristofori se zúèastnilo, kromì rodinných pøísluníkù a osobních pøátel, i mnoho osobností naeho veøejného ivota a krásných en - Táòa Fierová, Dagmar Havlová, Bára tìpánová a Iveta Blanarovièová. Ta se s ním rozlouèila nádhernou písní a slovy: Jan Kristofori bude chybìt mnohým z nás. Bohuslava Jelínková
strana 6
ZPRAVODAJSTVÍ
Zájem o vèelaøství v Benátkách roste Informace z titulku èlánku je jistì potìující obzvlá v letoním roce, který je rokem 150. výroèí organizovaného vèelaøství. Na letoní bøeznové výroèní schùzi Vèelaøského spolku v Benátkách nad Jizerou jsem se dozvìdìla, e do nìj pøibyli tøi noví èlenové, kteøí se odhodlali stát se vèelaøi. Nahradí tak èleny, kteøí hlavnì z dùvodu stáøí ji tuto, sice krásnou, ale pøece jenom fyzicky namáhavou práci, vykonávat nemohou. Pøestoe v dobì konání schùze nemìl pøedseda spolku Bohumil Urban v ruce pøesná èísla, podle
získaných informací z veterinární péèe konstatoval, e zdravotní stav vèelstev na Benátecku je opìt velmi dobrý. Pøispìly k tomu správné postupy pøi oetøování vèelstev a v neposlední øadì disciplinovanost vèelaøù a ochota stále se vzdìlávat. Také si na spoleèných setkáních vzájemnì pøedávají zkuenosti a èerpají tak cenné informace. Pøi této pøíleitosti si ale pan Urban posteskl, e se loòské akce chovu vèelích matek bohuel zúèastnilo velmi málo vèelaøù. Mimochodem, kdy jsem narazila na pojem vèelí matka, víte o tom, e tato nejvìtí vèela ve vèelstvu je
schopna za den poloit i více ne 2000 vajíèek, co pøedstavuje témìø celou váhu jejího tìla? Ostatnì pozoruhodným spoleèenstvím je celé vèelstvo. Kromì matky je tvoøí trubci, dìlnice, plod, vèelí dílo a zásoby. A podle nìkterých názorù i vèelí pøíbytek. Na internetových stránkách jsem se dozvìdìla, e spoleèenský zpùsob ivota vèel s vysokou organizovaností a dìlbou práce zpùsobuje, e vèelstvo je schopné trvalého ivota jedinì jako celek. Ani jeden ze èlenù vèelstva není schopen pøeít sám o sobì. Vèelstvo bez matky nebo s matkou neoplozenou zanikne. Právì tak trubci a matka bez dìlnic hynou. Vèela dìlnice sama nemùe pøekonat napøíklad n í z k é t e p l o t y. Ji pøi 6 °C ztrácí pohyblivost a hyne, pøestoe vèelstvo jako celek pøeije snadno i ty nejvìtí mrazy. Zajímavé, e? Ale vrame se k naim benáteckým vèelaøùm. Jsou to milí, pracovití lidé s hlubokým vztahem k pøírodì, zájmem o stav zelenì v naem mìstì, ale i obavami o budoucí vzhled krajiny. Zároveò se v souvislosti se vstupem do EU musí vyrovnávat s novými pøedpisy. Na schùzi vdy vytvoøí velice pøátelskou atmosféru, ke které tentokrát pomohl i kalíek výborné medoviny, kterou jako zápisné pøinesl Lubo Voborník, jeden z nových èlenù, jejich vèely budou opylovávat kvìty stromù a rostlin na naich zahrádkách a polích. Text a foto Bohuslava Jelínková
Zpravodaj Benátecka
Konkurzní komise mìsta Benátky nad Jizerou na základì poadavkù stanovených zøizovatelem veøejnì vyhlauje
KONKURZ
na obsazení funkce øeditele Základní koly, Benátky nad Jizerou, Husovo nám. 55 Kvalifikaèní pøedpoklady: - ukonèené vzdìlání podle vyhl. MMT ÈR è. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické zpùsobilosti pedagogických pracovníkù, v platném znìní - znalost problematiky øízení ve kolství a kolských pøedpisù - nejménì 5 let pedagogické praxe - morální bezúhonnost - dobrý zdravotní stav
Náleitosti pøihláky: - úøednì ovìøené kopie dokladù o dosaeném vzdìlání (u V diplom i vysvìdèení) - doklad o prùbìhu zamìstnání potvrzený posledním zamìstnavatelem - ivotopis - koncepci rozvoje koly (maximálnì 4 strany formátu A4) - výpis z RT (ne starí tøí mìsícù) nebo doklad o jeho vyádání - èestné prohláení podle ust. § 4 odst. 3 zákona è. 451/ 1991 Sb., kterým se stanoví nìkteré dalí pøedpoklady pro výkon nìkterých funkcí ve státních orgánech a organizacích ÈR - lékaøské potvrzení o zdravotní zpùsobilosti k výkonu funkce, ne starí 2 mìsíce Podávání pøihláek: Mìstský úøad Benátky nad Jizerou, Zámek 49, 294 71 Benátky nad Jizerou Pøihláky podávejte v zalepené obálce, uvádìjte jméno, pøíjmení, adresu a nápis KONKURZ Z Termín podání pøihláek: nejpozdìji do 30. 4. 2004 do 12.00 hod. Informace na tel.: 326 316 101-102 Pøedpokládaný nástup do funkce 1. 8. 2004 PhDr. Bohumil Bartoò, pøedseda konkurzní komise
Ben 4 - 2004.p65
6
5.4.2004, 23:37
strana 7
ZPRAVODAJSTVÍ
8. dubna 2004
Makarní rej domovù dùchodcù
Velký makarní rej pøipravilo vedení benáteckého domova dùchodcù nejen pro své obyvatele. Zastoupen byl i sousední penzion a domovy dùchodcù z Mnichova Hraditì, Lipníku, Dolního Cetna, Mladé Boleslavi a Lutìnic. Snad jsem na nikoho nezapomnìl. Vichni se dostavili v maskách. A jaký byl program? K makarnímu samozøejmì patøí i tanec pøi ivé muzice, pøipraveny byly i rùzné soutìe. Pro hosty prohlídka zaøízení benáteckého domova dùchodcù a pro vechny pak i pohotìní. Hezká nálada ve spoleèenském sále a sluníèko ohlaující jaro za okny provázely celé ètvrteèní odpoledne 18. bøezna. Spokojenost vech úèastníkù, hezké vzpomínky a navázaná pøátelství mezi domovy dùchodcù za vynaloenou námahu pøi pøípravì rozhodnì stály. Foto Jaromír Polák
Na 7. bøezna pøipravil Èeský svaz en v sále Zálony dìtský makarní karneval. Za vzornou pøípravu i rozzáøené dìtské oèi patøí poøadatelkám upøímné podìkování. Foto Jaromír Polák
Sdruení rodièù poøádalo druhý Jarní ples
Uplynul rok a Sdruení rodièù pøi Z Praská poøádalo svùj druhý ples. Poèasí nám v pátek devatenáctého pøálo, a tak jsme mohli tancem pøivítat jaro. Po celý veèer hrála skupina Generace a vládla dobrá nálada. Taneèní vstupy zajistili áci z místní základní umìlecké koly a taneèní skupina pod vedením manelù
Ben 4 - 2004.p65
7
Kuntekových. Ples se protáhl do èasných ranních hodin. Dìkujeme vem sponzorùm a pøátelùm koly za pomoc. Pøejeme si, aby nám zùstali vìrni a abychom se mohli za rok znovu sejít. Je skvìlé dobøe se pobavit a pøitom pøispìt na potøeby naich dìtí... Monika Beneová, Sdruení rodièù pøi Z Praská
5.4.2004, 23:37
strana 8
VELIKONOCE
Zpravodaj Benátecka
VELIKONOÈNÍ VZPOMÍNÁNÍ
Dìtství, èas her a malin nezralých, doba, do které se tak rádi ve vzpomínkách vracíme. Pro nás kluky mìl rok tøi vrcholy. Tím nejvyím, touebnì oèekávaným, byl èas letních prázdnin. Dva dlouhé mìsíce volnosti a proitých dobrodruství. Druhým vrcholem byly Vánoce se svým neopakovatelným kouzlem, napjatým oèekáváním a neopakovatelnou radostí. V èase váleèném, pováleèném i v období budování socialismu, v dobì plné nedostatkù, bývaly mimoøádnì zaøazovány takzvané uhelné prázdniny. A zbývá ten poslední, tøetí vrchol, èas velikonoèní, který pro nás pøedstavoval týdenní volno. Prázdniny zaèínaly karedou støedou a do koly se nastupovalo a následující støedu. Co se za tìch sedm dní dalo uít! Ne, nechci dnes vzpomínat na pletení pomlázek, malování vajíèek, otloukání píalièek nebo cvrnkání kulièek. To vechno k jaru samozøejmì patøí, ale dnes chci zavzpomínat na to, co nás nejvíce vzruovalo. Pokud si myslíte, e bude øeè o velikonoèním øehtání, tak jste uhodli správnì. Mít trakaø patøilo k samozøejmé výbavì kadého kluka a vùbec nevadilo, byl-li nový nebo zdìdìný, postarí. Øehtání zaèínalo na Zelený ètvrtek v 9 hodin. My z mìsta jsme mìli sraz v ulièce Tycho Brahe na plácku za domem øezníka pana Husy. Øazení párù do dvojstupu mìlo svá pøísná a nemìnná pravidla. Kadý rok se postupovalo o jedno místo dopøedu. Ti zaèínající byli vzadu a z loòského prvního páru se stali páni. Ti chodili bez trakaøe a celé øehtání organizovali. Mìli ale také povinnosti. V kadé pranici museli být první a hlavnì museli zajistit pro vechny úèastníky øehtání noc-
leh. Ty dvì noci, ze ètvrtka na pátek a z pátku na sobotu, se spalo spoleènì a porùznu. Nìkde v chodbì na zemi nebo v nìjaké volné místnosti. A co se za ty dvì noci uilo legrace. Pomalovat spícího kamaráda zubní pastou nebo krémem na boty patøilo k tradièní zábavì. Ráno jsme byli zmalovaní jako Apaèové na váleèné stezce. Jeden rok jsme spali v okresním domì v kotelnì. Jednomu z nás tam starostlivá maminka pøinesla matrace, poltáø a peøinu. My ostatní jsme mìli jen deku a pod sebou jen prkna, a tak jsme hned v demokratickém duchu naeho národa a silného sociálního cítìní odhlasovali, e si po kadé hodinì na madracích pod peøinou srovná kosti nìkdo jiný. Ono se toho v noci moc nenaspalo. Vyprávìly se straidelné pøíbìhy a hlavnì se dávalo pozor, jestli nìkdo neøehtá v naem rajónu. Pøejet stanovené hranice do cizího rajónu patøilo k nejvìtímu dobrodruství, stejnì jako chránit své hranice patøilo k základním povinnostem øehtajících. Pranice pøi tìchto srákách byly na denním poøádku a k úhonì pøiel i nìjaký ten trakaø. Nìkdy byla bitva tak úporná, e musel zasáhnout obecní stráník pan Adáek nebo pan Kavalír. Hranice jednotlivých obvodù ve mìstì byly tradièní, nemìnné a pøísnì se dodrovaly. Teprve jako dospìlý jsem si uvìdomil, e pro nás mìáky byly tvoøeny hranicemi pùvodního hrazeného mìsta Nových Benátek. Na severu zaèínaly Mladoboleslavskou branou a konèily na jihu Praskou branou, pøesnì øeèeno kousek pod ní, v místech kde bylo kartáènictví pana Matalíøe. Samozøejmì, e za nás tam ty brány u dávno nebyly, ale hranice
Daniel Selix, 5. B, Základní kola Praská
Ben 4 - 2004.p65
8
Láïa Sluný, 5. B, Základní kola Praská byla platná. O tom nebylo ádných pochyb. U jsem naznaèil, e po dobu øehtání pravidelnì vznikalo mezi jednotlivými obvody nesmiøitelné nepøátelství. Z vèerejích kamarádù byli rázem nepøátelé. Hranice byly hlídány a jejich nepøekroèitelnost se v tom èase vztahovala na vechny pøípady, tedy nejen na øehtání. Bìda chlapci, kterého maminka poslala nìco koupit za hranice jeho obvodu. My mìáci jsme to mìli dobré, protoe vechny potøebné obchody byly na námìstí. Abych nezapomnìl, smyslem øehtání bylo nahradit èasová znamení bìnì zajiovaná vyzvánìním zvonù, které právì na Zelený ètvrtek odlétaly do Øíma, aby se na Bílou sobotu opìt vrátily na své místo. Také trasa øehtání byla tradièní a po desetiletí nemìnná. Procházela vemi ulicemi vèetnì námìstí. Naopak intenzita øehtání se mìnila. V zámeckém prùjezdu a pod podloubím na námìstí páni zaveleli pøitlaèit na trakaø, aby zvuk byl silnìjí. Naopak u dìkanského kostela se trakaø zvedal na ramena a prolo se v tichosti. Urèitým rituálem procházelo i zahájení øehtání. Kde jsme se scházeli, jsem u prozradil, a tak zbývá dodat, e páni srovnali trakaøe do dvou pochodových proudù podle u popsaného poøadí. Jedinou výjimkou za mých èasù byl tehdy malý Frantík Husa. Jeho tatínek slíbil pánùm iku salámu, kdy Frantiek bude moc se svým bledìmodrým trakaøem jezdit pøed prvním párem. To byla ale jediná výjimka, kterou pamatuji. Potom u jsme poklekli na trakaø, spoleènì nahlas se pomodlili Otèe ná jen jsi na nebesích
a pak u
5.4.2004, 23:37
jsme vyrazili. Øehtalo se pravidelnì po tøech hodinách, a tak se to opakovalo pøes Velký pátek a do rána Bílé soboty. Zvlátní kapitolou byla odmìna za øehtání. Na Bílou sobotu se chodilo dùm od domu koledovat za zpìvu písnì idi, idi nevìrní.... Jestlie bylo snahou odøehtat i v cizím rajónu, nikdy se nestalo, e by koledníci zali pro koledu k sousedùm. To by bylo pod nepsanou, ale veobecnì uznávanou úroveò. Ne, to se za naich èasù nikdy nestalo. A jaká byla odmìna pøi koledování? To bylo velmi rùzné, pøípad od pøípadu. Èepièáø Jecha v pováleèném období dával 20 haléøù s pravidelným pouèením: Nezapomeòte se chlapci spravedlivì rozdìlit!. Jako kdyby bylo o co. Natìstí pøeváná vìtina rodin dávala velkorysejí odmìnu. Za zmínku stojí i obdrené naturálie. Napøíklad øezník Alois Husa dával mimo zmínìnou iku salámu za Frantika jetì jednu jako koledu, u cukráøe Hrdlièky byl pøipraven balíèek dortù, také nìjaké to vajíèko se vykoledovalo. A to vechno v dobì, kdy vechny druhy potravin byly na skromný lístkový pøídìl. Kdy koledování skonèilo, uchýlili se páni a první párek do ústraní, kde koledu spoèítali a rozdìlili. Pøihlíelo se k zásluhám a k úèasti na øehtání. V praxi to vypadalo tak, e naturálie si rozdìlili páni a první párek a k tomu pøidali podstatnou èást finanèní hotovosti. Zbytek penìz byl rozdìlen podle poøadí. Ti vpøedu dostali více, ti vzadu ménì. A co dodat na závìr. Nepøátelství, které vypuklo na Zelený ètvrtek, stejnì rychle na Bílou sobotu pøed polednem skonèilo a nad mìstem se opìt rozhostil mír. Inu, èas her a malin nezralých. Jaromír Polák
8. dubna 2004
strana 9
VELIKONOCE / KULTURA
GLORIA!
Navzdory vudypøítomným pomlázkám, zajíèkùm a vajíèkùm je ústøedním tématem velikonoèních svátkù Jeí. Pøesnì øeèeno, událost jeho ukøiování a vzkøíení. Køesan - ale zpravidla i ten, kdo se za nìj nepokládá - sleduje s ulehèením, jak drama Velkého pátku ústí do gloria Velikonoèní nedìle. Zneuctìný, zbitý, do hrobu poloený Syn boí povstává prvního dne po sobotì ze svého poníení a zneuctìní, ze svého hrobu. Dobøe, e tomu tak je. Bez události velikonoèní nedìle bychom neili ve smysluplném svìtì. Vlastnì bychom neili vùbec, protoe v absurdním svìtì, který odpovídá na lásku zátí, zlobou a likvidací, se ít nedá. Zprávu o Jeíovì vzkøíení obvykle vnímáme v biologické poloze. Pøedstavujeme si zázrak související s Jeíovým krevním obìhem, látkovou výmìnou, buòkami a neurony. Evangelisté vak líèí tuto událost zcela jinak. Zmrtvýchvstalého Jeíe se podle nich nemohl nikdo dotknout. Vzkøíený neprokazuje svou identitu otisky prstù, ale svým mluvením a jednáním. Evangelijní tradice tak nesmírnì kultivovanì vyjadøuje pøesvìdèení, e nad dìjinami je moc, pro ni jsou i prohrané zápasy s lidskou zlobou nanejvý smysluplné, perspektivní a slavné. Tato moc je i v té nejbezvýhlednìjí situaci na stranì tìch, kteøí neijí jen pro sebe. Velikonoce jsou v naí zemi odedávna ve stínu Vánoc. Je tomu tak
nejspí právì pro jejich jasnou etickou profilovanost. Jeíovo narození je nabídkou milosti pro vechny. K jeho vzkøíení vak u tøeba Jidá nedosáhne. To proto, e se v ivotì postavil na stranu smrti. Jsme sami proti sobì, kdy odsunujeme do pozadí, co nás chce eticky formovat. Událost velikonoèní nedìle klade vítìzný ivot do souvislosti se sebezapøením a obìtí. K takovému jednání Velikonoce odkazují, jemu zaslibují budoucnost! koda, e my z nich stále zdùrazòujeme to okrajové. Pomlázku preferujeme pøed køíem, zajíèka pøed Ukøiovaným a vajíèko pøed otevøeným hrobem. Krize západní civilizace se prohlubuje pøímo úmìrnì naí rostoucí neochotì zapøít sám sebe a bytostnì se nasadit pro to, co pøesahuje mùj osobní zájem. Kde této vùle není, tam sice jedinec ije pohodlnìji a zpravidla i déle, jeho osobní zisk je vak vykoupen ztrátou kvality i kvantity ivota celé spoleènosti. Té spoleènosti, její je souèástí, a s ní proto i on stojí a padá. Kdo neije jen pro svùj prospìch, to má v ivotì zcela urèitì tìí. Jeíovo vzkøíení vak tento jeho ivot klasifikuje jako smysluplný, perspektivní a slavný. Na rozdíl od toho, který je zakøiven do sebe sama, se pøed ním otevírá budoucnost a po nìm zde zùstává nesmazatelná stopa. Emanuel Vejnar, evangelický faráø
Bývalá sauna oila
Hned na úvod musím zklamat pøíznivce saunování (mezi nì také patøím), kteøí by se snad mohli domnívat, e je sauna znovu zprovoznìna. Není tomu tak, jen se v jejích prostorách zaèalo nìco dít. Místnosti pøináleející k bývalé saunì nyní slouí jako zázemí a zkuebna sokolského dìtského divadla, které se vìnuje èinohøe a maòáskùm. Dìti si vymyslely i jednoduchý název Hvìzdièka, s ním se veøejnost postupnì seznamuje na plakátech, ve Zpravodaji, na internetových stránkách mìsta. Divadlo se s názvem plnì identifikuje a má i svého maskota - plyovou hvìzdu. V souèasné dobì máme 10 hvìzdièek - dìtí - a na repertoáru nìkolik her, vìtinou autorských. V Benátkách jsme u pøedvedli èinohru Èert nebo vodník a dvì maòásková pøedstavení Pejsek a koèièka hrají divadlo a Prase Rudolf. Èinohru jsme pøedvedli i mimo Benátky, dokonce jsme se úèastnili i oblastní postupové pøehlídky Dìtská scéna 2004, kterou poøádal Dùm dìtí a mládee v Mladé Boleslavi. Byla to zajímavá zkuenost, pùsobili jsme trochu jako návtìvníci z cizí planety. Se spoustou kulis jsme vystupovali s vlastní hrou o tøech jednáních, dìti zvyklé na Zálonu se tísnily na malém prostoru, jako jediní vedoucí jsme nedisponovali ádným pedagogickým èi
umìleckým vzdìláním. Po vystoupení následoval pohovor s porotou, jejím úkolem bylo provést hodnocení pøedstavení a vybrat to, které postoupí na krajskou pøehlídku. Hodnocení bylo zajímavé, nicménì spíe rozporuplné - co se líbilo jedné porotkyni, to nám vytýkala druhá a naopak. Chváleni jsme byli za to, e nìco takového dìláme, e dìti dobøe zvládají text, dobøe hrají a krásnì zpívají. Zaznìly i návrhy, jak pøedstavení upravit a tím zpøístupnit mením dìtem kolem 3 let, co je v praxi více ménì neuskuteènitelné, nebo hrajeme pro lidi, ne pro porotu. V Benátkách chodí na pøedstavení i vìtí dìti a rodièe. Není prostì moné zavdìèit se vem. Nicménì nìkteré návrhy byly inspirativní a uplatníme je. A kde a kdy nás mùete vidìt? Nejen pro ty z vás, kteøí nebyli v Zálonì na premiéøe hry Prase Rudolf, jsme pøipravili reprízu, která bude uvedena na zámeckém nádvoøí v rámci prvomájového jarmarku. Tentý den odpoledne se jetì s èinohrou úèastníme Pojizerských her v Dobrovici. Doufáme, e se nám podaøí navázat kontakty s jinými dìtskými a ochotnickými divadly a pozvat nìkteré z nich do Benátek. Pøed prázdninami nás jetì uvidíte v rámci Dne dìtí a pak se tìíme na podzim, kdy chystáme dalí novinky. Jan Tichý
Sváteèní bohosluby
Zelený ètvrtek v 18.30 hodin v kostele Máøí Magdalény Velký pátek v 18.30 hodin v kostele Máøí Magdalény Bílá sobota (vigilie vzkøíení) ve 20.30 hodin v kostele Máøí Magdalény vzkøíení v nedìli v 9.15 hodin v kostele Nanebevzetí P. Marie Na Burse, v 11.00 hodin v kostele Máøí Magdalény Pondìlí velikonoèní v 9.15 v kostele Nanebevzetí P. Marie Na Burse
Poehnání pøírody pozvánka
Nai pøedkové nìkolikrát do roka konali prosebné prùvody do polí, aby si vyprosili poehnání pro hojnou úrodu, je je plodem zemì a plodem lidské práce. Zemi chápeme jako dar od Boha a lidské schopnosti jsou také svìøenými høivnami, které èlovìk zúroèuje pilnou prací. Procházkami do pøírody s modlitbami a poehnáním si pøipomeneme, e nae planeta Zemì je darem, ke kterému máme pøistupovat s úctou a o který máme peèovat, aby nám i naim potomkùm byla milým a pøíjemným domovem. Budeme pro-
Ben 4 - 2004.p65
9
sit, aby koøistnické a násilnické chápání pøírody moderní spoleènosti (a i nae) se promìnilo. Procházka - plánovaná pro starí i pro koèárky - se koná v nedìli 18. dubna od 15 do 17 hodin a je dlouhá asi 4 kilometry. Zaèíná u starobenáteckého høbitova u kostela Na Burse. V pøípadì nepøíznivého poèasí se za pøírodu pomodlíme v kostele, je moné domluvit i náhradní termín vycházky. Srdeènì zveme! Jaroslav Lízner, øímskokatolická farnost
Dolní øada (zleva): Hana Tichá (Kapárek), Helena Veselá (víla Dobromila); horní øada: Tomá Nejedlo (èarodìj Zlobodìj), Jana Vratiaková (vodník), Andrea Michálková (èert)
Podìkování
My, áci ze Základní koly Husovo nám. 55, bychom chtìli upøímnì podìkovat nejen rodièùm za podporu, kterou projevili hojnou úèastí na kolním plese, ale i sponzorùm. Za darované peníze se podaøilo zakoupit dva nové poèítaèe a pingpongový stùl, díky kterému jsou pøestávky zábavnìjí. S pomocí dárcù si mùeme také na konci kadého kolního roku pochutnávat na dobrouèkém dortu. Rodièe a sponzoøi nám dokázali zpøíjemnit povinnou kolní docházku a za to jsme jim z celého srdce vdìèni. áci Z Husovo nám.
5.4.2004, 23:37
strana 10
LOUTKOVÉ DIVADLO
Zpravodaj Benátecka
Pøehlídka loutkových divadel podvacáté Po dva bøeznové víkendy mohly dìti vplout do svìta fantazie, do svìta, kde vítìzí dobro nad zlem, do svìta, kde nevládne násilí. Dìtské diváky pøijely pobavit soubory z blízkého i ménì blízkého okolí. První, páteèní pøedstavení, sehrál Frantiek Peán se svým Divadlem z Pùdy. Toto pøedstavení bylo urèeno mateøským kolkám a dìtem základních kol. Novì se pøedstavil dìtský loutkový soubor Kapárek Domu dìtí a mládee z Mladé Boleslavi. V sobotu odpoledne mìly dìti monost zhlédnout pohádku Dlouhý, iroký a Bystrozraký v podání loutkového divadla Je-
tìd z Èeského Dubu. První loutkáø- rádi pro pøítì zmìnili. Doufejme, ský týden ukonèilo loutkové diva- e za rok budeme moci svým umìdlo Srdíèko z Jièína pohádkou Èer- ním pøispìt i my na stálé loutkáøtí hlouposti. ské scénì, která v Benátkách nad JiO týden pozdìji, v sobotu odpo- zerou stále od roku 2000 chybí. ledne, pøijelo ji známé divadlo Na Frantiek Vojtìch idli z Turnova s klasickou pohádkou Perníková chaloupka. Co by to také bylo za loutkáøské setkání, kdyby se neobjevil starý známý Kapárek. Toho se dìti doèkaly na úplný závìr v nedìli odpoledne, kdy bylo setkání loutkových divadel v Benátkách nad Jizerou ukonèeno pohádkou Jak Kapárek léèil draka v podání loutkového divadla Spojáèek z Liberce. Co øíci závìrem? Setkání nadencù loutkového divadla se i letos vyvedlo. Nadení a úsmìv v dìtských tváøích je ocenìním pro ty, kteøí se snaí rozdávat radost nejmením divákùm. Je jen jedna vìc, kterou bychom Fotografie loutek poskytl Frantiek Vojtìch
V sobotu 13. bøezna se hrou Dlouhý, iroký a Bystrozraký pøedstavilo Loutkové divadlo Jetìd Èeský Dub.
Maòáskovou hrou O hloupé koze se pochlubilo Loutkové divadlo Na idli z Turnova v sobotu odpoledne 20. bøezna.
Hra Èertí hlouposti Loutkového divadla Srdíèko z Jièína pobavila dìti v nedìli 14. bøezna.
Pøehlídku ukonèilo v nedìli 21. bøezna Loutkové divadlo Spojáèek Liberec krásnými loutkami ve høe Jak Kapárek léèil draka. Fotografie Jaromír Polák
Loutkaøina v Benátkách nad Jizerou má dlouhou tradici a stejnì tak i setkání loutkových divadel, které se kadoroènì v naem mìstì koná. Letoní setkání bylo, jako kadým rokem, neopakovatelné. Dìtský pohled, dìtský smích a potlesk - to ve si sebou neslo letoní, ji dvacáté setkání, které se konalo ve dnech 12. a 21. bøezna.
Ben 4 - 2004.p65
10
5.4.2004, 23:37
strana 11
KULTURA
8. dubna 2004
Klavírista Tomá Víek
V druhém jarním koncertu Kruhu pøátel umìní se v úterý 20. dubna v sále Zálony pøedstaví benáteckému publiku profesor Konservatoøe Pavla Josefa Vejvanovského v Kromìøíi, praský pianista Tomá Víek. Tématem svého koncertu zvolil hudební Prahu 19. století a svùj koncert tak rovnì nazval. Zazní díla skladatelù, kteøí v Praze buï ili, nebo tam umìlecky pùsobili, èi pouze koncertovali, a vztah k mìstu se odrazil v jejich díle. Carl Maria von Weber pùsobil øadu let jako dirigent opery Stavovského divadla. Jeho Sonáta As dur, opus 39, koncert zahájí. Pøed pøestávkou jetì zazní koncertní parafráze na obrozeneckou píseò Tìme se blahou nadìjí, ji autor Franz Liszt nazval Husitská. Ve druhé èasti uslyíme dílo z poèátku století, Tre ditirambi, opus 65, malostranského Václava Jana Tomáka. Následují Tøi salonní polky Bedøicha Smetany, opus 7. A na závìr cyklus Vítìzslava Nováka z konce 19. století Mùj máj, opus 20. Koncert zaèíná v sále Zálony v úterý 20. dubna o pùl osmé veèer. Lubomír Filipec
SPOLEÈENSKÁ NABÍDKA l 10. dubna od 15.00 hod., restaurace Na Batì - Velikonoèní turnaj pro dìti, poøádá kuleèníkový klub l 10. dubna od 13.00 hod., závoditì ve Kbele - Mistrovství ÈR amatérù IMBA ve tøídách 85 ccm, 125 ccm, open a veterán, poøádá AMK Kbel l 10. dubna od 14.00 hod., Husovo námìstí - Oslava Dne Romù, poøádá Obèanské sdruení Romano lav l 10. dubna od 20.00 hod., Zálona - Taneèní posezení, poøádá Obèanské sdruení Romano lav Inspirováni Èeskou Besedou, kterou na tradièním setkání pøedstavitelù mìsta s dùchodci pøedvedli 18. bøezna ve svém programu áci Základní umìlecké koly J. A. Bendy, pustili se do tance i ti døíve narození. Foto Jaromír Polák
Kam na èarodìjnice? 29. dubna od 16.00 hod., zámecký park - Slet èarodìjù a èarodìjnic, poøádá klub dìtí a mládee 30. dubna od 19.00 hod., kynologické cvièitì - Pálení vatry, ukázka výcviku pro veøejnost, poøádá kynologický svaz 30. dubna od 19.00 hod., klubovna Junáka - Slet èarodìjnic, poøádá Junák 30. dubna od 19.30 hod., høitì v Draicích - Oheò èarodìjnic, poøádá TJ Start Draice -zr-
Ben 4 - 2004.p65
11
l 18. dubna od 9.30 hod., hokejbalové høitì v sídliti - Turnaj HbK Benátky - TJ HCZB Fabory Sun Devils Kladno, poøádá hokejbalový klub l 18. dubna od 14.30 hod., hokejbalové høitì v sídliti - Turnaj HbK Benátky - SK Jungle Fever, poøádá hokejbalový klub l 20. dubna od 19.30 hod., Zálona - Koncert KPU: Tomá Víek klavír, poøádá Kruh pøátel umìní l 24. dubna od 5.00 hod., Køemenská tùò - Oliny - Veøejné rybáøské závody, poøádá Èeský rybáøský svaz
Výstava
Srdeènì zveme vechny obèany na vernisá výstavy 100 let vojenského prostoru Milovice, která se bude konat 1. kvìtna v 10.30 hod. v prostorách Muzea Benátky nad Jizerou. Slavnosti se zúèastní rota Nazdar ve vojenských uniformách, nebude chybìt ani ukázka vojenské techniky. Pøijïte ochutnat vojenskou stravu.
l 17. a 18. dubna od 8.00 hod., kynologické cvièitì - Výstava kníraèù, poøádá Èeský kynologický svaz
Pozvánka klubu dìtí a mládee n 17. dubna: zájezd do obøího akvária a do aquacentra v Hradci Králové. Pøihláky do 12. dubna v KDM. Cena: dìti zájmových útvarù 250 Kè, ostatní 300 Kè, dospìlí 350 Kè. Odjezd v 8.00 od tenisových kurtù. n 22. dubna od 16.00 do 18.00 hod.: keramika pro veøejnost práce s keramickou hlínou, tvorba dle vlastní fantazie. V cenì je zahrnut materiál, 2× výpal + lektor,
cena (2 hod.): dìti - 50 Kè, dospìlí - 150 Kè. n 29. dubna: Slet èarodìjù a èarodìjnic s tajuplnou cestou plnou èar a kouzel. Start: druina I. Z v 16.00 - 17.00 hod., cena: 20 Kè. -kdmKlub dìtí a mládee Benátky nad Jizerou Daniela Klímová Tel.: 326 362 616
Nabídka pro bývalé ochotníky Chcete se spolu s námi zúèastnit èásti Pojizerských her v Dobrovici dne 1. 5. 2004? Máte monost, doprava zdarma, autobus odjídí ve 13 hod. od Sokolovny, pøedpokládaný návrat cca v 17 hod. Poèet míst je omezen, proto je tøeba se domluvit minimálnì 2 dny pøedem na telefonním èísle 326 362 215 (veèer).
5.4.2004, 23:37
l 24. dubna od 8.00 hod., kynologické cvièitì - Klubový závod o putovní erb mìsta Benátky, poøádá Èeský kynologický svaz l 1. kvìtna od 9.00 do 13.00 hod., Husovo námìstí - Prvomájový jarmark, poøádá mìsto l 1. kvìtna od 10.30 hod., výstavní síò muzea - Vernisá výstavy 100 let vojenského prostoru Milovice, poøádá muzeum -mìúMuzeum Benátky nad Jizerou srdeènì zve vechny obèany na
VÝSTAVU
k výroèí 120 let benáteckého Sokola kterou si mùete ve výstavní síni muzea v Benátkách nad Jizerou prohlédnout do 25. dubna 2004. Otevøeno: úterý a pátek od 9.00 do 12.00 a od 13.00 do 16.00 hod., sobota a nedìle od 13.00 do 17.00 hod.
strana 12
FOTOREPORTÁ
Zpravodaj Benátecka
25. ROÈNÍK BENÁTECKÉHO POHÁRU, SOUTÌE VE SPOLEÈENSKÝCH TANCÍCH
V sobotu 20. bøezna hostil sál závodní jídelny Carborundum Electrite 25. roèník Benáteckého poháru - postupové soutìe kategorie A ve spoleèenských tancích. Na programu byly standardní i latinskoamerické tance.
Vítìzùm, kteøí získali benátecké poháry z dílny výtvarnice Hana Antoové gratuloval i senátor Jaroslav Mitlener.
Poøadatelé Èeský svaz taneèního sportu, Taneèní kola Zita Mladá Boleslav a mìsto Benátky získaly na akci z Fondu kultury Støedoèeského kraje grant ve výi 50 tisíc korun. Fotografie Jaromír Polák a Emilie Jeøábková.
Ben 4 - 2004.p65
12
5.4.2004, 23:37
8. dubna 2004
strana 13
KULTURA / RÙZNÉ
ZE KOLNÍCH LAVIC
Co mohou mladí lidé udìlat pro zmírnìní chudoby áci 8. a 9. tøíd Základní koly Husovo námìstí se zamýlejí nad tím, co mohou mladí lidé udìlat pro zmírnìní chudoby. Názory se rùznily - pro zamylení nìkolik pøíkladù:
ádná spoleènost nemùe vzkvétat a být astná, jestlie vìtina jejích èlenù je chudá a zbìdovaná. Tuto mylenku vyjádøil v 18. století mu jménem Adam Smith. Pravdivost jeho slov se dnes prokazuje více ne kdy døíve. Rozdíl mezi bohatými a chudými je stále vìtí Nìkteøí lidé jsou velmi bohatí, ale jiní i pøi vekerém svém úsilí mají stìí co do úst a støechu nad hlavou. Øada státních úøedníkù a humanitárních organizací pøila s mnoha návrhy, jak situaci zlepit. My mùeme pøispìt buï penìzi, nebo vìcmi, které jsou k ivotu potøeba. Humanitární organizace se postarají o to, aby doly tam, kde jsou nejvíce zapotøebí. Jana Fuhrmanová Píi Vám, vem lidem na celém svìtì, jak mùeme pomoci chudým. Chudoba - slovo, které dìsí lidi po celém svìtì. Jen si vzpomeòte, kolik afrických kmenù, kolik válkou postiených zemí (Irák, zemì bývalé
Jugoslávie) je chudých, kolik lidí tam trpí. A nejen tam. Bída je i jinde. I ve vyspìlých státech. Napøíklad u nás v Èeské republice je tolik lidí, kteøí ijí ze dne na den, protoe nemají práci. S chudobou pøichází beznadìj, strádání, bolest, nemoci a mnoho dalích starostí. A proto se ptám: Jak mùeme tìmto chudým, bezmocným lidem pomoct? Dejme jim práci! Snime jim danì na dobu potøebnou k tomu, aby si nejprve zajistili jídlo a obleèení! Pomozme jim psychicky! I povzbuzení dìlá divy. První dva body záleí na politicích v dané zemi. Kdyby je odhlasovali, lidé by byli astní a nemuseli se bát. Bod tøetí áleí na nás. Vìøím, e kdy budeme pomáhat, ze svìta zmizí chudoba a vem se zaène ít mnohem, mnohem lépe. Proto vyzývám vechny, kdo mohou pomoci alespoò troku, pomozte! Na svìtì pak bude veseleji. Michaela Rabochová
Obracím se na Vás, pøedstavitele státù svìta, abyste jednotnì uèinili rozhodné kroky v boji s chudobou. Nemám monosti jako Vy ke zlepení ivota tìch, kteøí na rùzných místech naí planety strádají, nemají kde bydlet, mají hlad a ijí v bídì. Nerozliuji, zda se jedná o dìti, mládì nebo dospìlé, vdy tyto jevy postihují v souèasné dobì vechny vìkové kategorie. Èlovìk se pøece narodil kvùli tomu, aby byl zdravý, mohl se uèit a studovat, vychovávat své dìti a pracovat. Ne kadému je vak toto umonìno. Chudákem se èlovìk nerodí, ale stává se jím v dùsledku naí nevímavosti a nezájmu øeit problémy. Píi Vám v dobì, kdy konèím základní kolu a rozhoduji se, co budu dále studovat. Ale vím, e mnoho dìtí mého vìku tuto monost nemá. Proto na Vás dùraznì apeluji, spojte své úsilí k øeení problemù chudoby a bídy! Snite
velké výdaje na zbrojení a vývoj zbraní hromadného nièení! Vìnujte je na rozvoj dùleitých oblastí, které zajistí plnohodnotný ivot od útlého vìku a po klidné a pokojné stáøí tak, aby se èlovìk necítil ménìcenný a zbyteèný. Jetì jednou zdùrazòuji, e sám nemám jinou monost k øeení uvedených problémù, a proto chci prostøednictvím mého dopisu na nì upozornit a tím pøimìt k zamylení a následnému neodkladnému øeení. Uznávám, e je ponìkud neobvyklé obracet se na Vás touto formou, ale jde o nás vechny, o vývoj lidstva na celém svìtì bez rozdílu vyznání a barvy pleti. Prosím vyslyte mùj upøímný hlas a hlas mé generace. Cítíme se za øeení tìchto otázek spoluzodpovìdní a nechceme být lhostejní. adresováno: Valné shromádìní OSN, New York, USA Jindøich Roudnický
SCHUBERT, JANÁÈEK A BEETHOVEN V PODÁNÍ JANÁÈKOVA KVARTETA
Ji déle ne padesát let od svého zaloení vystupuje Janáèkovo kvarteto na domácích a zahranièních koncertních pódiích. Jeho repertoár obsahuje skladby klasikù, romantikù, impresionistù i moderních autorù. Odborná kritika oceòuje technickou a zvukovou souhru Janáèkova kvarteta stejnì jako jeho expresivní temperament. Vynikající brnìnský soubor se pøedstavil nároèným, ale pøitalivým programem na koncertì Kruhu pøátel umìní v úterý 23. bøezna 2004 ve výstavní síni benáteckého muzea. Komorní dílo Franze Schuberta (1797 - 1828) obsahuje celkem 15 smyècových kvartetù. Skladatelùv op. 29 a moll, zvaný Rosamunde, navazuje na doprovodnou hudbu ke zpìvohøe H. V. Chézy Knìna z Cypru. První vìta Rosamundy má baladické ladìní. Následující andante se vyznaèuje nezamìnitelnou
Ben 4 - 2004.p65
13
schubertovskou zpìvností. Tøetí vìtu pøedstavuje romanticky stylizovaný menuet, závìr skladby tvoøí projasnìné, klidné allegro moderato. Smyècový kvartet Leoe Janáèka (1854 1928) nese podtext: Z podnìtu Tolstého Kreutzerovy sonáty. Skladbu nám pøibliuje Frantiek Koík v umìlecké próze Po zarostlém chodníèku. Dle spisovatele vyvolávají ètyøi vìty Janáèkova díla tísnivé ovzduí povídky Lva Nikolajevièe Tolstého (1828 - 1910), pøíbìh nelásky, muské panovaènosti a vradící árlivosti. Nicménì Janáèek svou hudbou polemizuje s literární pøedlohou, vyslovuje soucit s údìlem eny a bojuje za etické hodnoty umìní. Janáèkùv smyècový kvartet èíslo jedna je zajímavý ji stejným tempovým oznaèením vech vìt noc moto, hybnì. V komorní hudbì se sotva najde dramatiètìjí vyjádøení mezilidské konfliktní situ-
ace. Prosba o pochopení je okamitì odmítnuta, místo dialogu nastupuje tvrdá konfrontace. Úzkostné napìtí a pøedtucha tragedie, provázející celou skladbu, vrcholí úseèným zakonèením. est posledních smyècových kvartetù Ludwiga van Beethovena (1770 - 1827) patøí k vrcholùm Mistrovy tvorby. S okolnostmi jejich vzniku seznamuje zájemce francouzský spisovatel a politik Édouard Hérriot, autor Beethovenova ivotopisu. Smyècový kvartet B dur, op. 130, je tøináctým ze estnácti skladeb pro toto nástrojové obsazení. Vznikl na objednávku kníete N. B. Galicyna, ale skladatel se vyznal, e svá poslední díla píe sám pro sebe. V té dobì il Beethoven velmi osamìle a jeho zdravotní stav se stále zhoroval. Skladba byla poprvé provedena v bøeznu 1826, tedy rok pøed skladatelovou smrtí. Dílo zùstalo v podstatì nepochopeno. Teprve Robert Schumann (1810 1856) byl jedním z prvních, kdo si
5.4.2004, 23:37
poviml skrytého uspoøádání Beethovenových posledních smyècových kvartetù a upozornil na jejich blízkost klavírním sonátám z Mistrova pozdního tvùrèího období. Beethovenùv smyècový kvartet B dur, op. 130, mùeme povaovat za intimní výpovìï èlovìka na sklonku ivota. Dílo bohatého vnitøního obsahu má v sobì kontrasty muného smutku a nespoutaného veselí. Jímavá Cavatina je vyjádøením lásky k tìm, kteøí ji ijí jen ve vzpomínkách, je vyznáním vztahu k pøírodì i k hudbì. Hrdinný boj s osudem skonèil. Závìreèné Finale je osvobozením a vítìzstvím. Na program úspìného koncertu navázal pøídavek, lyrická skladba Antonína Dvoøáka (1841 1904) z cyklu Cypøie. Za mistrovskou interpretaci skvostù komorní hudby patøí Janáèkovu kvartetu ná hluboký obdiv a dík. MUDr. Marie Èerná
strana 14
HISTORIE
Zpravodaj Benátecka
Poèátky Nových Benátek - záhada øeená jeden a pùl století V úterý 9. bøezna jsem v Benátkách pøednesl nìkolika desítkám posluchaèù pøednáku o dataci a dùvodech pøenesení mìsteèka Benátek z levého na pravý bøeh øeky Jizery. Jeliko mé závìry zcela opravují dosavadní bádání a stále pøenáené polopravdy, pøipravil jsem pro návtìvníky pøednáky drobnou edici textù, které byly doposud na toto téma vytvoøeny a vùèi nim jsem se vymezoval. Kopií vak nebyl dostatek, zájem mì pøekvapil, a proto jsem se rozhodl tento soubor - jemnì doplnìný oproti pùvodnímu - zpøístupnit svým spoluobèanùm na stranách Zpravodaje Benátecka. Z textù o poèátcích dìjin Nových Benátek jsem vypustil práci Luïka Benee z publikace Prùvodce historií mìsta Benátek nad Jizerou (s. 8) z roku domnìle jubilejního, tedy 1999, ale Beneovy názory jsou zde zastoupeny z drobnìjí publikace z tého roku. Také zde není mono znovu vydat inteligentní èlánky Vlastimila Homolky Otazníky k zaloení Benátek a Zaloení Benátek - legenda a skuteènost (ZB 5 a 6, roè. 26/2002) pro jejich rozsah. Rovnì jsem rezignoval na pøepis èetných a roztodivných encyklopedických hesel (kupø. Sedláèkovo heslo v Ottovì slovníku nauèném). Pøedkládaný soubor tedy není úplný, nicménì reprezentativní, jen mùe ètenáøi zpøístupnit vývoj øeení této sloité otázky se vemi svými omyly, naivnostmi, ale i s bystrými úsudky a zajímavými souvislostmi. Z vlastní pøednáky vzniká studie, je vyjde v záøí tohoto roku a z ní dozajista pøipravím pro ètenáøe ZB výtah. Po tomto [Øehoøovi ml. z Draic] dìdil Draice syn jeho Jan, který asi r. 1348 neb 1349 mìsto Benátky zaloil.3) 3) R. 1349 dal Jan z Draic novì zaloenému kláteru v mìstì (civitas) Nových Benátkách mimo jiné té tøi místa stavební blí klátera leící. Uváíme-li, jakým zpùsobem se mìsta a mìsteèka zakládala, uznáme, e nemohly býti Benátky leè nedávno zaloeny, pakli jetì roku 1349 tøi mìstitì vedle sebe neosazena zùstávala. e Benátky roku 1341 jetì nestály, dokazuje té listina, kterou král Jan odevzdává Meynlinovi a Václavovi, bratrùm Rokycanským, 14 lánù v lese Lipanském mezi mìstem Nymburkem a mìsteèkem Lysou, aby tu ves zaloili a kostel sv. Kateøiny vystavìli. Nemùe to býti leè ves Mladá, která vak v pøímé èáøe mezi Nymburkem a Benátky leí. Udává-li se tedy co nejblií mìsteèko Lysá, daleko stranou leící, nebylo tu zajisté jiného, blíe a popisu pøimìøenìji poloeného mìsta. Zdá se, e pøi vysazení mìsta bylo uito té pozemkù nìjaké starí snad pusté vsi, neb mezi dìdinami mìstskými nachází se nad vysokou strání poloha Zálezly, její jiní roh jetì v sedmnáctém století Hrádek se nazýval. L [Ludvík najdr]: Mìsto Nové Benátky nad Jizerou. Nástin historicko-místopisný. Praha 1865, s. 1 a 26. l V tomto duchu [tzn. hospodáøském] si musíme pøedstavit zaloení Nových Benátek. Ten kopec, nyní doslova olemovaný domy, mohl být za onìch èasù zalesnìn (blízká pláò Zálezly byla zalesnìna jetì pøed 300 lety), ale na pøíkaz Jana z Draic byl les v letech 1338-1346 vytìen, potom byly s královským svolením vymìøeny ulice a mìstitì a za laciný obnos prodány. A to posavadní trní místo Benátky bylo vydáno vanc nepøátelským vpádùm, nièeho neohrazovali, avak nové mìsto bylo odpovídajícím zpùsobem opevnìno. Zvlátního jména nebylo novému zaloení dáno, nebo ta
Ben 4 - 2004.p65
14
dosavadní ves Benátky pøiléhavì o nìco ní nového mìsta leela, a tak je s drobným rozdílem od dosavadního osídlení Nové Benátky [Neu-Benatek] nazvali; samo pojmenování mohlo vyjít od obyvatel. Mìsto od té chvíle platí svým zakladatelùm daò z budov a polí, zahrad a vinic, daò z masných krámù, z mìstských pivovarských domù, z výnosù tritì a jiné. August Sedláèek: Historische Notizen über die Herrschaft Benatek. Prag 1882, s. 24. l Jan [z Draic] byl prvotnì urèen ke stavu duchovnímu a ji byl kanovníkem olomouckým, ale sloil dùstojenství to bezpochyby pro smr bratra svého [Mutiny] a oddal se øádu svìtskému. Za pøedelých dob stávalo se, e mìsteèko, které bývalo na místì nynìjích starých Benátek, od nepøátel nejednou bylo pøepadeno, vytluèeno a vypáleno. Jan tedy s povolením Karla, markrabì moravského a hejtmana v Èechách, pøenesl mìsteèko to za øeku na vrch Hraditì a postaviv tu nové mìsteèko opevnil je hradbami. V tomto novém mìstì zaloil r. 1349 kláter cyriakùv a nadal jej dìdinami a úroky ve Struhách, Sedlci, Obodri a nìkterými mìstiti v Benátkách. August Sedláèek: Hrady, zámky a tvrze Království èeského X. Boleslavsko. Praha 1895, s. 238. l Tìch dob stálo ji níe pøi øece, za Kbely, pod vysokou výinou Hrádkem (kde v pravìku asi opevnìní bývalo) dvé obcí, Obodø (po odøe = øeèiti) na pravém bøehu a Benátky (po mokøinách) na levém. Benátky docela psaly se mìsteèkem hrazeným a mìly farní chrám Panny Marie. Avak v bojích døívìjích kùdcové mìsteèko vydrancovali a domy spálili. I vymohl sobì synovec biskupùv, Øehníkùv syn Jan, dovolení královské a pøenesl zøízení mìstské za øeku na Hrádek, v místo bezpeènìjí. Mìstu novému setrvalo jméno døívìjí s pøívlastkem Nové Benátky, kdeto oputìná obec zùstala vsí, Starými Benátkami.
Josef Vítìzslav imák: Severní Èechy. Èechy XII. Praha 1902, s. 461-462. l Synovec jeho [Jana IV. z Draic] Jan z Draic zaloil asi r. 1348 nebo 1349 mìsto Nové Benátky. Pøenesl sem toti ze Starých Benátek právo mìstské a zaloil kláter. Josef Svárovský: Popis soudního okresu novobenáteckého. Mladá Boleslav 1920, s. 13. l Po nìm [Øehoøovi ml. z Draic] dìdil Draice syn jeho Jan, jemu markrabì Karel, jsa správcem zemským v nepøítomnosti otce svého Jana (1337-1346) - dovolil, aby mìsteèko své (oppidum forense) Benátky zvané, je v rovinì bylo poloeno, a proto plenùm a vpádùm nepøátelským vystaveno, pøeloiti mohl s tímté jménem na druhý bøeh øeky na výinu Hùra zvanou s tím doloením, e osadu novou ohraditi mùe pøíkopy a zdmi i jiným opevnìním ji opatøiti, aby obyvatelé její i obyvatelé jiných zboí Janových pøed zlými lidmi v ní se chrániti mohli. Spolu naøídil markrabì Karel, aby mìané benáteètí pøítì tých svobod úèastni byli, z kterých se tìí mìané jiných mìst Království èeského. Zaloil tedy Jan z Draic asi roku 1348 nebo 1349 na jmenovaném místì mìsto, je nazváno bylo Benátky Nové neb Mladé na rozdíl od osady pùvodní, která od té doby slula Benátky Staré. Ludvík najdr - Èenìk Novotný: Dìjiny a pamìtihodnosti mìsta Nových Benátek. Nové Benátky 1931, s. 7-8. l Proto synovec biskupùv stejného jména [Jan z Draic] roku 1340 se svolením Karla pøenesl mìsto i obyvatelstvo na vrch Hraditì jakoto Nové Benátky a pøirozenou ochranu strmých strání dovril jetì hradební zdí o dvou branách, k nim zdola stoupala cesta, a fortnì ke schodu do vsi Obodre. Josef Vítìzslav imák: Èeské dìjiny. Dílu I. èást 5. Støedovìká
5.4.2004, 23:37
kolonizace v èeských zemích. Praha 1938, s. 815. l Pùvodnì byla to malá osada poloená v nechránìném údolí na levém bøehu øeky. Vystavena byla èastým plenùm a nájezdùm oupeivých tlup, které zejména za chabé vlády Jana Lucemburského nebezpeènì v naí zemi se rozmohly. Mnohé kody zpùsobila jí také zbrojná chasa nìkterých sousedních velmoù, kteøí si takto vyrovnávali své spory s jejich vrchností. Nebylo tehdy u lechty zakotveno vìdomí pevné státní moci a pøísného právního øádu v dnením smyslu, který by takovéto jejich zvùli stavìl hráze. Proto domáhali se tamní osadníci u svého pána ochrany a zátity. Nalehavé jejich prosby pohnuly koneènì pana Jana z Draic, e se svolením zemského správce, pozdìjího krále Karla IV., zaloil r. 1349 na výinì, pnoucí se strmì nad protìjím bøehem øeky, novou osadu, kterou opevnil ochrannými pøíkopy, valy a hradbami. Nazval ji pak Nové Benátky na rozdíl od pùvodní osady, je od té doby slula Staré Benátky. Josef Vik: Benátky nad Jizerou. Prùvodce po historii a památnostech mìsta a okolí. Benátky nad Jizerou 1953, s. 9. l Ke zboí draickému náleela ji odedávna osada Benátky. Ponìvad byla vystavena èastému plenìní rùznou loupeivou chasou, pøeloil ji roku 1349 tehdejí majitel Draic Jan na protìjí bøeh øeky, na místo výhodnì poloené na vysokém skalním ostrohu. Opevnil ji pøíkopy a hradbami a nazval ji na rozdíl od pùvodní osady - Nové Benátky. Benátky nad Jizerou v minulosti, pøítomnosti, budoucnosti. Josef Jeøábek (red.), Mladá Boleslav 1959, s. 4. l e pak na kopci benáteckém vskutku bylo hraditì, ukazuje listina, kterou vydal nìkdy v letech tøicátých èi v prvé pùli dalího desítiletí 14. vìku Karel IV. - jetì jako markrabí moravský a místodrící
8. dubna 2004
strana 15
HISTORIE
(capitaneus) svého otce Jana Lucemburského v Království èeském Janovi z Draic a kterou mu dovolil pøenést právo trní èili právo mìstské ze Starých Benátek, leících v rovinì a ohroovaných èastými vpády lechtických nepøátel tohoto pána in montem, qui H nunccupatur, na hùru, která se nazývá H. Vyloit H, které pouívá text dochovaný pouze ve formuláøi Arnota z Pardubic a uvádìjící listinu jen jako formální vzor s vyputìním vech konkrétních údajù, jako Hùra, jak chtìl kdysi J. V. imák, není moné, protoe by tu vznikl jakýsi pleonasmus (hùra, která se nazývá hùra); nezbývá tedy ne rozvést toto písmeno v slovo Hraditì, je má své zdùvodnìní v momentech prve vytèených. Jetì ve 14. století se tak ocitáme zøetelnì na pùdì jednoho z nejstarích pospolitých sídli lidských v naich zemích. Na místì starého galského a pozdìji snad Germány a pak Slovany osídleného - hraditì nevznikl vak ve 14. vìku hrad, nýbr mìsto - tak, jak to odpovídalo celému terénu ostrony, pro hradní stavbu té doby pøíli rozsáhlé a tìko hájitelné. Zdenìk Kalista: Cesta po èeských hradech a zámcích aneb Mezi tím, co je, a tím, co není. Rkp. 1969, Praha 1993, s. 56-57.
l Nové Benátky zaloil kolem roku 1340 Jan z Draic, synovec praského biskupa Jana IV. z Draic, co bylo povoleno roku 1343 kralevicem Karlem, který schválil, aby trhová osada Benátky, je utrpìla pøedelými válkami, byla pøenesena na horu Hraditì a opevnìna. V listinì kralevice Karla je zmínka, e nynìjí ves Staré Benátky byla ji dávno trhovým mìsteèkem (- opidum forense, dictum B
). Novì zaloená osada byla zároveò nadána tými mìstskými výsadami a právy jako jiná èeská mìsta. Alois Pøibyl - Karel Lika: Znaky a peèetì støedoèeských mìst. Praha 1975, s. 33. l Vpády zloèinné, útisky násilné, rùzné poáry a neoèekávané nehody, pøed nimi nebyli obyvatelé trního mìsteèka Benátky ochránìni - byly dùvodem, e k ádosti Jana z Draic, pána na sousedním hradì i pána Benátek, dal tehdejí prvorozený syn krále èeského, markrabì moravský a vládce Království èeského Karel souhlas, aby mìstitì bylo pøeneseno na vrch za øekou (který se obecnì jmenuje Hùra) s názvem pùvodním a opevnil je hradbami nebo jiným opevnìním. Obèané mìsta Benátek mají se tì-
iti svobodám a právùm a jich uívati jako ostatní mìsta v království
Tolik z obsahu zakládající listiny mìsta Nových Benátek. Originál pùvodní latinské listiny se nezachoval. Je znám vak její latinský opis z kanceláøe arcibiskupa Arnota z Pardubic, dnes uloený v Národní univerzitní knihovnì v Praze. Jiøí Anto st.: Z historie Benátecka. In: Zpravodaj Benátecka, øíjen 1976, s. [5]. l Na nevelkém panství hradu Draice, postaveného v letech 1264-1316, existovala pod vrchem Hraditìm, ale na druhém levém bøehu Jizery, obec (Staré) Benátky na køiovatce cest pøi brodu. Do pøelomu 13. a 14. století obec vyrostla na mìsto, které bylo emfyteuticky pøemìøeno. Pøi kostele Nanebevzetí Panny Marie existovala bohatá fara. Nìkdy se pøedpokládá, e mìsto bylo opevnìné, to vak není pravdìpodobné. Vinou otevøené polohy mìsto velmi trpìlo a nejspí za bouøí v letech 1315-18 proti Janu Lucemburskému, jeho byl biskup Jan IV. z Draic vìrným pomocníkem, bylo znièeno. Biskupùv synovec Jan ml. z Draic proto se svolením kralevice Karla (IV.) kolem roku 1343 pøenesl mìsto i s jeho oby-
vateli na vrch Hraditì, kde zaloil Nové Benátky. Karel Kuèa: Mìsta a mìsteèka v Èechách, na Moravì a ve Slezsku. I. díl, A-G. Praha 1996, s. 80. l V té dobì ji existovalo na levém bøehu Jizery nedaleko Draic mìsteèko Benátky, které se z pùvodní vsi postupnì vyvinulo v hospodáøské centrum draického panství. Benátky vak trpìly èastými záplavami, které pøináela Jizera. Jetì vìtím nebezpeèím pro obyvatele byly vpády ozbrojencù v èastých domácích válkách. Zøejmì neutìená bezpeènostní situace Benátek vedla tehdejího majitele draického panství Jana z Draic, synovce biskupa Jana IV., k tomu, e si nìkdy ve 40. letech 14. století vyádal od markrabìte a správce Èeského království Karla, budoucího krále a císaøe, povolení pøenést mìstské právo z místa dosavadních Benátek na vrch na protìjím bøehu Jizery. Pro novì zaloené mìsto se hned vilo oznaèení Nové Benátky a dosavadní sídlitì na bøehu Jizery bylo nadále oznaèováno jako Staré Benátky. Ludìk Bene: Výroèí mìsta. Zpravodaj Benátecka, zvlátní èíslo, 1999, s. [10-11]. Pøipravil Roman Ferstl
Z HISTORIE MÌSTSKÉ KNIHOVNY Zásluhou Ladislava Èermáka se mi nedávno dostala do rukou útlá brourka malého formátu, stáøím i èastým pouíváním znaènì opotøebovaná, s názvem Seznam knih mìstské knihovny v Nových Benátkách. Není k naí kodì opatøena datem vydání, ale z obsahu lze usoudit, e pochází z období let 1870 a 1880. Její úvod je tak zajímavý, e vám jej pøedkládám v doslovném znìní: Vznik knihovny mìsta Nových Benátek. Pøed r. 1859 zøizovala se v Nových Benátkách jednota ètenáøská, které vak nebylo dopøáno nepøíznivými pomìry se udreti. Na místì spolku toho zaloena byla knihovna divadelních ochotníkù r. 1861 p. Fr. ubrtou a p. L. najdrem. Sbírány pøíspìvky od mìanstva zdejího, darováno i nakoupeno dosti knìh i více èasopisù z poèátku odebíráno. e vak knihovnì té nevalnì se daøilo a v privátní dùm pøenesena, v zapomenutí pøicházela, uèinil p. Josef Novák, t. è. mìanosta, provolání ku obèanstvu zdejímu na zøízení knihovny mìstské (r. 1869). Provoláním tímto hojné podpory penìité (141 zl.) i knih dostalo se novì zøízené knihovnì. Uloeno v ní jest 140 svazkù z knihovny divadelních ochotníkù.
Ben 4 - 2004.p65
15
e v krátkém èase vzrostla na taký poèet knìh, jest pøední zásluhou dùst. p. P. Antonína Nováka, vikáøe ve Velii, jen a ke 300 spisù a 10 zl. vìnoval. Neménì se pøièinila zdejí zálona, která 100 zl. a vechny knihy vycházející v Matici lidu darovala. Knihami hojnì pøispìli: p. Jos. Novák (35 svazkù), p. L. najdr (54) svazkù, p. J. V. Picek (28 svazkù), rodák ná p. A. Vrátko, archiváø musea království èeského (10 zl.), jako i mnozí obèané zdejí pøispìli knihami i dárky penìitými. Knihy jsou témìø vechny èeské, nejvíce obsahu zábavného. Pùjèují se knihy týdnì jednou, za který èas se ze svazku jednoho pøíspìvek 2 kr. platí. Následující seznam obsahuje 488 titulù. Vedle svìtových klasikù pøevládají díla èeských autorù. Objevují se jména Jana Nerudy, Karla Sabin y, Václava Klicpery, Karolíny Svìtlé, Václava Hanky, Boeny Nìmcové, J. K. Tyla, Aloise Ji-
ráska, Václava Benee Tøebízského a dalích, mezi kterými nechybí ani Benátèan Jaroslav Antonín Vrátko. Seznam svìdèí o oblibì historických románù z naí èeské minulosti. Výbìr opravdu pestrý, uspokojující
5.4.2004, 23:37
vechny vrstvy tehdejí benátecké spoleènosti. Od té doby uplynulo v Jizeøe hodnì vody a mnohé se zmìnilo. Dnení mìstská knihovna k 31. prosinci 2003 vlastnila 31 990 knih, z toho nauèné literatury 11 465 knih, krásné literatury 20 508 knih, ostatních dokumentù 17. Knihovna odebírá 27 exempláøù periodik. Registrovaných ètenáøù je 697, z toho ètenáøù do 15 let 114. Za rok 2003 se uskuteènilo 41 546 výpùjèek. Knihovna je vybavena poèítaèi s napojením na internet, obèanùm nabízí individuální výukový kurz Jak na poèítaè, fax pro veøejnost, zajistí zasílání dokumentù e-mailem, pøehled volných pracovních míst na internetu. Od prosince zavedla novou slubu umoòující komunikaci s úøady pøímo z knihovny prostøednictvím programu Asistent. Z krátkého porovnání je patrné, e sluby mìstské knihovny zaèátku 21. století jsou co do kvantity i kvality se slubami konce 19. století nesrovnatelné. Ostatnì, jako registrovaný ètenáø to mohu dobøe posoudit. A vám ostatním, kteøí jste cestu do benátecké mìstské knihovny jetì nenali, doporuèuji její návtìvu. Ujiuji vás, e budete vlídnì pøijati. Jaromír Polák
strana 16
HISTORIE
BENÁTKY VÈERA A DNES Na snímku Josefa Poláka poøízeného kolem roku 1900 vám pøedstavuji první benátecký hotel s vlasteneckým názvem U èeské koruny. Kdy byl postaven se mi ve stavebním oddìlení mìstského úøadu nepodaøilo zjistit, pøedpokládám, e nìkdy v druhé polovinì 19. století. Stavba hotelu byla nutností. Øeknìte sami, co by to bylo za okresní mìsto bez hotelu.
Z nápisu na bránì mùeme vyèíst, e v té dobì byl hostinským Michal Dlouhý. Pozdìjím majitelem byl pan Hon, který hotel zmodernizoval a pøistavìl vedlejí dùm, smìrem do námìstí, ve kterém bylo øeznictví a drogerie. To místo v severním rohu námìstí bylo významné, vdy zde od roku 1533 stávala radnice pronásledovaná nepøízní osudu. Roku 1664 a opìtovnì roku 1685 vyhoøela. Kdy byla za velkých finanèních obtíí roku 1690 znovu postavena, ji roku 1723 úderem blesku znaènì utrpìla a koneènì pøi obrovském poáru roku 1769, který znièil vìtí èást mìsta, lehla popelem definitivnì. Mìstský pranýø stával na námìstí, a kdy na jeho místì hrabì ze Schützen nechal postavit sochu sv. Jana Nepomuckého, byl pranýø pøenesen právì do tohoto rohu námìstí. Myslím, e ani z konkurenèních dùvodù nevadilo, e pøes ulici, jen nìkolik metrù, stál dalí známý hostinec pana Frantika Macáka. Kadý z nich mìl svoji vìrnou klientelu.
Zpravodaj Benátecka
CO SE PSALO
- pøed 135 lety Nové Benátky Dne 3. ledna r. 1869 vykonána u nás slavnost svìcení nové kolní budovy. - Národnì uvìdomìlé mìsto nae, je po tak drahný èas vlastní kolní budovu postrádalo, oddalo se toho dne zcela radosti spravedlivé nad tím, e podaøilo se budovu úèelu svého dùstojnou koneènì postaviti. Od èasného rána byl v mìstì neobyèejný ruch. O 9. hodinì vykonán církevní obøad od veledùst. P. vikáøe brandýského za pøítomnosti kolního výboru, mìstské rady, zastupitelstev pøikolených obcí a velkého poètu domácího i pøespolního obyvatelstva. Po obøadu odebral se slavnostní prùvod do chrámu Pánì. O 2. hodinì odpolední byla spoleèná hostina v místnostech nové koly, které se zúèastnilo asi 70 hostí. Pøi hostinì pronáeno mnoho zdaøilých pøípitkù. Na to uèinìna byla sbírka k zjednání vyuèovacích prostøedkù, která 25 zl. vynesla. Veèer dávali divadelní ochotníci pøedstavení, jeho èistý výnos obrácen bude k zakoupení vyuèovacích prostøedkù. Valná èást hostù bavila se pøes pùl noc. Krásný den ten zùstane zajisté vem úèastníkùm slavnosti nezapomenutelným a mìstu naemu mocnou pobídkou k neúnavné práci na národa roli dìdièné. Nae Listy è. 16 ze 16. 1. 1869 - pøed 65 lety Stavenitì novostavby Okresní zálony hospodáøské Vyznaèuje se èilým ruchem, který jetì bude v pøítích dnech stup-
òován. Dosavadní poèet 40 dìlníkù bude postupem prací zvýen na plné sto. Po skonèení obtíných sutereních prací bude práce pokraèovati rychlým tempem - zvlátì kdy zálona má dodávku stavebních hmot zaruèenu. Stavbu provádí arch. Picek z Ml. Boleslavi. Benátky è. 13 z 9. 6. 1939 Kominíèek pro tìstí V Nových Benátkách byl po nìkolik mìsícù zamìstnán kominický pomocník Zd. Bro. Navtìvoval rád hospody, ale ménì rád v nich platil. Proto po jeho odchodu z Benátek nastala po nìm velká sháòka a èetnictvo po nìm pátrá, aby pokozeným hostinským vymohlo nedoplatky, je nejsou sice velké, ale za to velmi èetné. Benátky è. 10 z 10. 3. 1939 - pøed 40 lety Zásluná práce loutkáøù O tom, e loutkáøský odbor ZK ROH znovu zaèal s pravidelnými sobotními loutkovými pøedstaveními a promítáním loutkových filmù jsme ji psali. V sobotu 15. února byla pro dìti sehrána velice známá Perníková chaloupka. Návtìva témìø 300 dìtí pøedèila vechno oèekávání. Docela se zdá e dìti naly ke svému loutkovému divadlu pøístup. Chceme-li pro dìti pøipravovat více bohatých a pestrých programù, musíme soubor rozíøit. V této práci najdou uplatnìní vichni, kteøí zde mohou uplatnit svùj výtvarný talent. Brousek è. 8 ze 7. 3. 1964 Pøipravil Jaromír Polák
MÌSTSKÉ PAMÁTKY
Za povimnutí stojí, jak se hotel vyjímal mezi pøízemními domeèky v pozadí. Ten první, jak je patrno z druhého snímku, byl panem Martínkem, pozdìjím starostou mìsta, pøestavìn na jednopatrovou budovu hostící ve svých útrobách vyhláenou pekárnu. Dalí domeèek byl upraven na Koláøovo øeznictví, a tak se v té ulièce, která se dnes jmenuje Vrátkova, mísila vùnì èerstvì upeèeného chleba, houstièek, rohlíèkù a dalamánkù s vùní èerstvì vyuzených vuøtù, parkù a dalích pochoutek. Inu idylka zapomenutých èasù. Pøipravil Jaromír Polák
Ben 4 - 2004.p65
16
Mezi vyhláené mìstské památky patøí i kamenná socha svatého Antonína Paduánského ze tøetí ètvrtiny 18. století. Je umístìna v parèíku pøed kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Starých Benátkách. Fotografie poskytla Jana Vernerová
5.4.2004, 23:37
strana 17
SOKOL
8. dubna 2004
120 LET TÌLOCVIÈNÉ JEDNOTY SOKOL BENÁTKY NAD JIZEROU Tìlocvièná jednota Sokol Nové Benátky - nyní Benátky nad Jizerou byla ustavena 24. kvìtna 1884 za pøítomnosti 25 èlenù. Jednota se stala souèástí sokolské upy Tyrovy a v roce 1888 Pojizerské upy Fügnerovy. S cvièením muù se zapoèalo ihned, a to v letních mìsících v pøírodì (na zahradách) a v zimním období v sále místního hostince. S pronájmem sálu byly problémy, a tak se v roce 1898 rozhodl správní výbor Sokola zøídit samostatný stavební fond, který mìl spravovati finanèní prostøedky urèené na stavbu sokolovny. Poté zaèalo rozsáhlé zajiování penìz a stavebního materiálu vèetnì rùzných akcí, napøíklad prodej zápalek s etiketou Ve prospìch Sokolovny v Nových Benátkách. Základní kámen pro stavbu byl slavnostnì poloen 21. dubna 1907 a ji 24. srpna tého roku dolo k otevøení sokolovny, stavba tedy byla provedena za neuvìøitelných 125 dnù. Pøed jejím otevøením pronesl vzletný projev tehdejí starosta Èeské obce sokolské bratr Dr. Scheiner. áci zaèali se samostatným cvièením v roce 1890, eny - tìlocvièný odbor paní a dívek - v roce 1898, dorostenci v roce 1901, aèky v roce 1907 a dorostenky v roce 1909.
neèní vìneèky a výlety), a tak v roce 1898 samostatná Tìlocvièná jednota Sokol Staré Benátky zanikla. Naopak a v roce 1939 vznikl odbor ve Kbele, který se jetì v tomto roce osamostatnil. V období 1898 a 1941 mìla Jednota celkem 15 výborù, a to zábavní, vzdìlávací, pìvecký, hudební, divadelní, loutkáøský, bioodbor, a ze sportovních to byly výbory støelecký, cyklistický, hokejový, házené, odbíjené a raritou byl soubor tamburaský. Dne 13. dubna 1941 byla nìmeckými okupaèními úøady èinnost Sokola pozastavena a 11. záøí tého roku byla Sokolská organizace rozputìna a její vekerý majetek byl zabrán. Èinnost Sokola byla znovu obnovena po skonèení II. svìtové války 16. kvìtna 1945. V období do roku 1950, kdy byla tìlovýchovná organizace Sokol potøetí zlikvidována dalím totalitním reimem komunistickým, vznikly jetì dalí odbory - lyaøský, jezdecký, basketbalu a osadový, který zajioval údrbu a provoz 7 rekreaèních objektù zakoupených od Potravináøského drustva Rokytnice v osadì Rokytno. V tomto období nastal velký rozmach Sokolského hnutí a stav èlenstva vzrostl na 546 èlenù.
Ke 120. výroèí zaloení TJ Sokol v Nových Benátkách konala se 17. bøezna slavnostní valná hromada. Program byl ryze pracovní. Po zprávì starosty Ing. Jiøího Vitvara následovaly zprávy náèelníka, náèelnice a hospodáøe. Projednán a schválen byl plán èinnosti na rok 2004. Po zprávách mandátové a volební komise byl na dalí období zvolen nový výbor v èele se starostou Ing. Jiøím Vitvarem. Sokolùm pøejeme do dalích let hodnì úspìchù! Foto Jaromír Polák mui, aerobik en, zdravotní tìlocvik mladích en, zdravotní tìlocvik starích en, starí mui, Vìrná garda, sportovní gymnastika, florball a asijské umìní Ajkyjujutsu. V roce 1994 se mladí ákynì a Vìrná garda zúèastnili XII. vesokolského sletu a v roce 2000 cvièili mladí áci, mladí ákynì, mladí eny (aerobik) a Vìrná garda na sletu XIII. Vìtina tìchto sloek rovnì cvièila na 4 sletech upních. Ze sportovních oddílù se velmi dobøe vede sportovním gymnastkám a 3 drustvùm florballu, z nich drustvo juniorù zvítìzilo v roce 2003 ve II. lize.
Velmi oblíbený se stal zábavný stopovací výlet poøádaný cvièitelským sborem kadoroènì od roku 1999 a nazvaný dle 1. roèníku Cesta pohádkovým lesem. V roce 2003 se jej zúèastnilo ji 152 dìtí. Od roku 2001 Jednota poøádá Bìh Terryho Foxe, který za 3 roky absolvovalo 555 úèastníkù. Na Fond boje proti rakovinì bylo odevzdáno 36 317 korun. Podrobné informace o èinnosti Tìlocvièné jednoty Sokol Benátky nad Jizerou najdete v publikaci vydané ke 120 výroèí jejího zaloení. Ing. Jiøí Vitvar, starosta TJ Sokol Benátky nad Jizerou
OSLAVY 120 LET OD ZALOENÍ SOKOLA v Benátkách nad Jizerou 1884 - 2004
V sobotu 3. dubna byla v benáterckém muzeu slavnostnì zahájena výstava 120 let sokola v Benátkách nad Jizerou. Foto Jana Vernerová Tìlocvièná jednota Sokol Nové Benátky mìla v prùbìhu let 8 samostatných tìlocvièných odborù okolních obcí, kterým pomáhala vysíláním cvièitelù a v organizaci, ne se tyto osamostatnily a zaloily samostatné jednoty. Mezi nì patøil i odbor ve Starých Benátkách, který byl zaloen v roce 1895, osamostatnil se v téme roce, avak po poèáteèním znaèném zájmu postupnì ubývalo tìlovýchovného cvièení a zùstala jen zábava (ta-
Ben 4 - 2004.p65
17
Èinnost TJ Sokol Benátky nad Jizerou byla po komunistickém totalitním reimu obnovena na ustavující schùzi 21. kvìtna 1991 za pøítomnosti 34 èlenù, celkem mìla èlenù 65, z toho 32 cvièících. V souèasné dobì má Sokolská jednota 431 èlenù, z toho 202 muù a en, 30 dorostencù, 155 ákù a 49 pøispívajících. Cvièí se v tìchto oddílech: rodièe s dìtmi, mladí áci, starí áci, mladí ákynì, starí ákynì, dorost a mladí
PROGRAM 4. - 25. dubna Výstava 120 let od zaloení Sokola v Benátkách n. J. muzeum, otevøeno: úterý - pátek v 9.00 - 12.00 hod. a 13.00 - 16.00 hod. sobota - nedìle v 13.00 - 17.00 hod. 4. dubna Prase Rudolf - dìtské amatérské divadlo (maòásci) spoleèenský sál Zálona v 15.00 hod. 23. dubna Slavnostní akademie spoleèenský sál Zálona v 18.00 hod. 24. dubna Taneèní zábava - hraje skupina Conto z Èeského Brodu spoleèenský sál Zálona ve 20.00 hod. 7. kvìtna Pietní akt k uctìní památky bratrù a sester, kteøí pøili o ivot bìhem 2. svìtové války Sokolovna Benátky n. J. v 17.00 hod. 15. kvìtna Atletický trojboj pro dìti do 15ti let letní stadion v Obodøi od 8.00 hod. 22. kvìtna Cesta pohádkovým lesem odchod od zámecké brány v 8.30 hod.
5.4.2004, 23:37
strana 18
Zpravodaj Benátecka
ROZPOÈET
ROZPOÈET MÌSTA NA ROK 2004 PØÍJMY Název
rozpoèet
Daòové pøíjmy Sdílená daò Správní poplatky Poplatky za ukládání odpadu Poplatek za komunální odpad Poplatky ze psù Poplatky za uívání veø. prostranství Poplatky za provozování výherních hracích pøístrojù Daò z nemovitosti Daòové pøíjmy celkem Nedaòové pøíjmy Lesní hospodáøství Mateøské koly - nein. náklady Základní koly - poplatek za druinu Pøíjmy z kulturních poøadù Sportovní areál Bytové hospodáøství
34 750 000 1 000 000 18 000 000 2 546 000 70 000 35 000 596 000 2 500 000 59 497 000 800 000 443 000 80 000 480 000 1 100 000 12 860 670
Název
rozpoèet
Prádelna Pronájem kotelen Penzion Domov dùchodcù - nájem Azylový dùm Pøíjmy - správa Nedaòové pøíjmy celkem
830 000 2 200 000 2 790 000 723 000 25 000 3 162 000 25 493 670
Kapitálové pøíjmy
34 724 000
Dotace
18 395 980
Fondy
900 000
Pøíjmy celkem
139 010 650
Financování
13 783 000
Celkem pøíjmy + financování
152 793 650
VÝDAJE Název
rozpoèet
Psí útulky Lesní hospodáøství Stavebnictví Reprezentace mìsta Veøejné prostranství Silnice Chodníky, parkovitì Dopravní obslunost Pøedkolní zaøízení Základní koly Zvlátní kola Základní umìlecká kola Hvìzdárna Letní kino Knihovna Muzea Fotodokumentace, informaèní centrum Kulturní památky Poøízení a zachování památek Mìstský rozhlas Kultura Obèanské záleitosti Sportovní areál Vyuití volného èasu mládee Pøíspìvky sportovním klubùm Poliklinika Bytové hospodáøství Vìøejné osvìtlení Pohøebnictví Komunální sluby
Ben 4 - 2004.p65
18
60 000 1 200 000 2 072 000 70 000 1 010 000 250 000 750 000 500 000 4 652 500 9 835 600 181 900 80 000 30 000 241 000 1 116 600 50 000 250 000 4 500 000 500 000 57 000 1 564 000 80 000 7 317 500 450 000 1 550 000 367 000 10 029 900 1 415 000 195 000 4 146 500
Název
rozpoèet
Nakládání s odpady Monitoring pùdy - bývalá skládka Obodø Oliny Péèe o vzhled obcí Dávky sociální péèe Penzion Azylový dùm Civilní ochrana Poární ochrana Zastupitelstvo Èinnost místní správy Pøevody fondùm Výdaje celkem Kapitálové výdaje Industriální zóna Kanalizace Sportovní areál Bytové hospodáøství Veøejné osvìtlení Výstavba TS Kbel Veøejné prostranství Silnice Podolec - plynofikace Inenýrské sítì Nad Vinicemi Projekty na pøipravované akce Kapitálové výdaje celkem Výdaje celkem
4 500 000 20 000 387 000 1 900 000 8 550 000 3 894 100 116 000 65 000 201 500 1 917 000 26 335 830 1 100 000 103 507 930
2 650 000 8 857 720 5 930 000 2 750 000 1 085 000 1 200 000 3 480 000 6 951 000 700 000 14 082 000 1 600 000 49 285 720 152 793 650
5.4.2004, 23:37
8. dubna 2004
strana 19
FIRMA
Èistírna odpadních vod bude po rekonstrukci odpovídat normám Evropské unie
K ivotu potøebujeme nejen obchody s potravinami, ale také, a to pomìrnì v úzké souvislosti, i èistírny odpadních vod. Je pravda, e kdyby lo jen o èitìní zbytkù potravy z naich tìlesných chemièek, nebyla by to pro ivotní prostøedí a zas tak velká zátì. Do kanalizaèního øadu vak odtékají i jiné odpady z domácností, z podnikù, továren, vývaøoven a ostatních zaøízení, jejich tekuté odpady nejsou pro vypoutìní do øek tou nejlepí pøímìsí. Jak si s tìmito odpady poradí be- nádrí. Lze konstatovat, jak se píe nátecká èistírna odpadních vod v technické zprávì, e ani po rekon(ÈOV), patøící Vodovodùm a kana- strukci nejsou výsledky uspokojivé lizacím (VaK) Mladá Boleslav, a.s., a bude nutné provést dalí úpravy. jsem se zeptala vedoucího provozu Proto jsem Pavlu Ottovi poloila nìkanalizací a ÈOV Pavla Otty, který mi kolik otázek: ochotnì odpovìdìl i na dalí dotazy. Jaký je technický stav èistírny Nejprve vás ale krátce seznámím a èeho se bude týkat rekonstrukce? Dá se øíct, e v souèasné dobì pracuje èistírna bez podstatných závad. Pravda je ovem taková, e její parametry nev y h o v u j í z nìkolika dùvodù. Jedním z nich je umístìní nádrí pod hranicí stoleté vody, co se projevilo pøi poslední povodni, kdy se nádre ocitly metr pod hladinou. Dalí problém pøedstaPavel Otta - vedoucí provozu kanalizací a èistíren od- vuje pomìrnì vypadních vod Fotografie Jaromír Polák soký obsah fosforu a slouèenin dusíku s historií a technologií zdejí ÈOV. v odpadních vodách. Na ty u souèasPùvodní mechanická èistírna né technické i technologické monosti z roku 1939 se nacházela v místì, kde èistírny nestaèí. Take krátce øeknu, je dnes pøeèerpávací stanice pro pra- e úpravy budou spoèívat mimo jiné vobøení èást mìsta, a to pøed elez- v tom, e nádre budou umístìny nad nièním mostem na obodøské stranì. hladinu stoleté vody, pøibude technoJako taková byla v roce 1995 zrue- logické zaøízení na èitìní a úpravu na. Od roku 1970 pak zahájila provoz vod od fosforu a slouèenin dusíku. dnení biologická èistírna, která se ale Existují i dalí kritéria, která je nutno technologicky moc neosvìdèila. Pro- splnit v souvislosti se vstupem do EU. to dolo v roce 1988 k její celkové Kdy k rekonstrukci dojde? rekonstrukci a rozíøení. Postupnì Máme zpracovanou projektovou docházelo k dalím úpravám, mimo dokumentaci pro realizaci stavby jiné kvùli problémùm s vodotìsností a zaádáno o vydání stavebního po-
Ben 4 - 2004.p65
19
volení. Dalím krokem bude výbìrové øízení na generálního dodavatele stavby. Naím cílem je zaèít jetì v letoním roce, pøièem termín skuteèného zahájení vlastní rekonstrukce je závislý na zajitìní finanèních prostøedkù. Kolik bude rekonstrukce stát a kdo bude akci financovat? Rozpoètové náklady stavby jsou vyèísleny na více jak 80 milionù korun. Financování stavby je zajiováno VaK Mladá Boleslav pomocí dotaèních titulù vypsaných ministerstvem zemìdìlství a ministerstvem ivotního prostøedí na investice tohoto charakteru. Mìsto Benátky je také akcionáøem mladoboleslavského VaKu a samo zajiuje financování staveb kanalizaèního øadu, které v souèasné dobì probíhají v Obodøi a ve Kbele. Jaké mnoství odpadních vod projde souèasnou èistírnou a odkud jsou? Za den se vyèistí pøes 1000 m3 odpadních vod. Ty jsou ze dvou zdrojù - povodí A a B. Povodí A, to je pravobøení èást toku Jizery - Nové Benátky a Obodø, ovem bez producentù prùmyslových odpadních vod. Voda z tìchto mìstských èástí je svedena do pøeèerpávací stanice u eleznièního mostu, kam se v budoucnu pøivede i voda z Draic. Povodí B, levobøení èást, tedy odkanalizování Starých Benátek, Kbelu a areálu vìznice v Jiøicích. Podle denní kapacity se na zdejí èistírnu pøijímají i odpadní vody z jiných zdrojù dováené cisternami. Zde informaci doplním v tom smyslu, e v souèasné dobì je z Obodøe a Kbelu svedeno asi 50 procent odpadních vod, zbytek bude dokonèen do léta. Kam je odváen kal z usazovacích nádrí? Máme k dispozici dvì kompostárny, kam vlastními kontejnery kaly odváíme.
5.4.2004, 23:37
Teoreticky je moné, e èistírny odpadních vod mohou být vánými zneèiovateli toku. Máte opatøení pro pøípad havárie a jak provádíte kontrolu jakosti vyèitìných odpadních vod pøed jejich vyústìním do toku? Kontrola vod probíhá v pøedepsané èetnosti vzorkù a provádí ji pravidelnì akreditovaná laboratoø. Kontrolní vzorky odebírá také laboratoø Povodí Labe a Èeská inspekce ivotního prostøedí. Vody vypoutìné do toku vykazují jen velmi nízké zneèitìní odpovídající zákonným normám. Máme vypracován havarijní i povodòový plán. Pár desítek metrù vedle èistírny je umístìn zdroj pitné vody pro mìsto. Jak je zajitìna kontrola tìsnosti èistírenských nádrí? V minulosti byla situace s tìsností nádrí horí, ale i tak nijak kvalitu pitné vody ve vrtu neohrozila. Samozøejmì, e i v novém projektu je na tuto situaci pamatováno. Otázku na oehavé téma ceny za odvádìní odpadní vody - stoèné - si neodpustil Jaromír Polák, ná fotoreportér. I kdy to byla otázka pro jiného odborníka spoleènosti, odpovìdìl pan Otta asi v tom smyslu, e stanovení ceny za vodu je vdycky citlivou záleitostí, kde jsou na misce vah na jedné stranì finanèní monosti odbìratelù a na stranì druhé promítnutí nákladù na renovace zastaralých kanalizaèních øadù i èistíren. V kadém pøípadì dìkujeme panu Ottovi za ochotu a odpovìdi na otázky. A vy, milí pøátelé, a pùjdete na procházku k Jizeøe okolo bublajících èistírenských nádrí, ve kterých, za vydatné pomoci bakterií ijících z kalu odpadních vod, dochází k èistícímu procesu, a uvidíte bílé válcové vìe na kal, a pøitom vám to tu vùbec nezavoní, pak vìzte, e i v tomhle by èistírna po rekonstrukci mìla být k naim èichových buòkám galantnìjí. Bohuslava Jelínková
strana 20
INZERCE
Marie Blechová ofsetová tiskárna NYMBURK
Vyrábíme: knihy èasopisy noviny brourky pohlednice títky na zboí kalendáøe desky na spisy letáky plakáty propisovací tiskopisy hospodáøské tiskopisy dopisní papíry reklamní - firemní bloky dodací listy svatební oznámení a dalí tiskoviny
Zpravodaj Benátecka
Plánujete koupi, výstavbu, rekonstrukci bytu èi domu ? Nebo potøebujete øeit majetkové vypoøádání èi úhradu èlen. podílu ? Chcete výhodnì spoøit se státní podporou nebo se zajistit na dùchod ?
Spoleènost WÜSTENROT a.s. Vám nabízí: Stav. spoøení s 2,5% úrokem z vkladù +15% BONUS ke st. podpoøe, dìtem bez uzav. poplatku, výhody pro mladé do 26 let Pro vechny rùzné monosti vyuít kombinované produkty Nejnií roèní poplatky Úvìry na bydlení do 400 tis. bez ruèení nemovitostí i do 48 hod, úrok dle typu od 4,4 % do 7,9 % Úvìr KONSTANTA se 4,8% úrokem lze uzavøít i se smlouvou u jiné st. spoø.! Úvìr mono i s 0 poèáteèním vkladem, zaplacené úroky vdy odeètete od daò. základu Hypotéka se stejnými úroky pro kadého 3,85% s 1roèní fixací nebo 4,7% s 5letou fixací ivotní, kapitálové a dùchodové pojistky s mnostvím variant SPONSOR a SPECIAL Stabilnì vysoké zhodnocení: 6 % za r. 2003, pojistné odeètete od daò. základu
Marie Blechová - ofsetová tiskárna Potoèní 1847, 288 02 Nymburk
Mobil: 737 419 930, tel./fax: 325 513 025 E-mail Nymburk:
[email protected], http://www.boftisk.cz
Penzijní pøipojitìní u CREDIT SUISSE - výhoda státního pøíspìvku a 1800,- roènì Kontaktujte nás na tel.: 777 622 744, 602 205 769, 315 699 242 Po dohodì Vás rádi navtívíme !
STUDIO 2000 KADEØNICTVÍ
Pøijïte vyzkouet nae sluby! Pracujeme s výrobky firem Loreal, Wella a novinkou na naem trhu, americkou znaèkou Matrix. Kadé zákaznici navrhneme ten nejmódnìjí støih i barvu. Poradenství je samozøejmostí. Støíháme i mue a dìti. Melírování a 5 odstíny a spousty nových metod, ve za dobré ceny. tel. 326 362 469, 608 955 746, 728 532 291 Oøechova 652, Benátky n. Jiz. Tøi plus jedna 70 m2, Oøechova ul., Benátky n. J., po rek., pl. podl., slunný, anuita 0, cena 940 000 Kè, kontakt 777 125 145.
INZERUJTE VE ZPRAVODAJI BENÁTECKA
Ben 4 - 2004.p65
20
5.4.2004, 23:37
AMPONY PRO PSY
s veterinárním atestem
ampony s veterinárním atestem jsou vyrábìny z moderních nedrádivých surovin pouívaných ve pièkové kosmetice. Jejich pH odpovídá povrchu psí kùe a sloení souèasnì napomáhá k urychlené pøirozené regeneraci koního filmu. Vyrábí a dodává : DETA - výzkumný ústav spotøební chemie Husovo nám. 61, 294 71 Benátky n. Jiz., ÈR Tel./fax +420 326 316536; 326 316326 E-mail:
[email protected]; www.deta-vusch.cz
Ben 4 - 2004.p65
strana 21
INZERCE
8. dubna 2004
21
ÈESKÝ VÝROBCE - ÈESKÉ CENY Miroslav Dutíra
DUKAR PODLAHY
Vsypy pro prùmyslové podlahy Spojovací mùstek na beton Barevné nátìry na beton Samonivelaèní stìrky Hydroizolaèní program
FASÁDY
Disperzní strukturální omítky Fasádní a interiérové barvy Soklové dekorativní mozaiky Zateplovací systém fasád Pøísluenství pro zateplovací systémy Fasádní náøadí a doplòky Sanaèní materiály Miroslav Dutíra DUKAR V Zahrádkách 337 294 71 Benátky n. J.
Provozovna: Cukrovarská 294 294 71 Benátky n. J.
tel./fax: 326 363 380 infoline: 602 456 679 e-mail:
[email protected]
NECHCEME BÝT NEJVÌTÍ, ALE NEJLEPÍ
5.4.2004, 23:37
strana 22
SPORT
Zpravodaj Benátecka
CO NOVÉHO VE VOLEJBALE?
Mui A Opìt velice vydaøená sezona v druhé nejvyí volejbalové soutìi u nás. Tøetí místo je velice dobrou vizitkou pro benátecký volejbal. I tento rok hráèi pokukovali do pùlky soutìe po první pøíèce znamenající bará o extraligu, ale je velice tìké dret krok po celou dobu soutìe s profesionály z Brna a Ústí.
Koneèná tabulka 1. liga mui 2003-2004: 1. Ústí n. L. 32 82 28 4 0 89:26 2756:2309 2. Brno 32 79 26 6 0 87:29 2757:2338 3. Benátky n. J. 32 56 19 13 0 63:53 2624:2528 4. Èeská Tøebová 32 52 17 15 0 62:53 2598:2493 5. Staré Mìsto 32 50 17 15 0 64:57 2721:2723 6. Hradec Králové 32 39 16 16 0 54:70 2577:2761 Sestava Benátek: Pavel Starý, Kamil Tuèek, Zdenìk Kaláb, Jan Brejcha, Daniel Strnad, David Stanìk, Patrik Fetr, Marek Dlouhý, Vladimír Nìmeèek, Karel ourek, Václav Nìmeèek, Burda Pavel, Pavel Sýkora, Pavel Hrouda Mui B Jako vdy volejbalové béèko na pici krajské soutìe, bez ích problému. 1. Benátky n. J. 14 9 5 30:17 2. Kralupyn. Vlt. 14 9 5 35:23 3. Roztoky 14 7 7 32:27 4. Týnec n. Sáz. 14 10 4 30:24 5. Lysá n. L. 14 7 7 27:25 6. Mladá Boleslav 14 7 7 24:23 7. Kladno 14 5 9 19:33 8. Slaný 14 2 12 11:36 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Nymburk Beneov Neratovice Èelákovice Lysá n. L. Benátky n. J. Roztoky Nuèice
14 14 14 14 14 14 14 14
eny 14 11 7 8 7 5 4 0
0 3 7 6 7 9 10 14
42:30 35:15 29:22 27:25 26:28 23:32 19:36 2:42
nejmen28 27 24 23 22 21 14 7 42 31 24 24 21 16 9 1
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Mìlník Pøíbram Mnichovo Hraditì Kolín Nymburk Beneov Rakovník Benátky n. J. Tuchlovice Kladno
Dorostenky 16 15 15 13 15 12 18 10 18 9 15 7 16 7 13 2 16 3 16 1
1 2 3 8 9 8 9 11 13 15
46:10 41:80 39:16 34:28 31:33 26:27 25:30 14:34 12:43 7:46
44 39 35 31 25 22 21 9 8 0
Starí ákynì Snad nejvìtí pokrok ve høe zaznamenalo právì drustvo starích ákyò. Vloni pøedposlední v nejnií výkonnostní skupinì. Letos postup do druhé výkonnostní skupiny a udrení v této skupinì je urèitì úspìch a pøíslib pro budoucnost. V celkovém umístìní patøí zatím holkám dvanáctá pøíèka ze sedmnácti drustev. Tabulka krajského pøeboru 2. výkonnostní skupiny: 1. Rakovník 8 8 0 16:30 21 2. Nymburk 8 6 2 13:60 17 3. Neratovice 8 3 5 8:11 10 4. Benátky n. J. 8 3 5 7:10 10 5. Pøíbram 8 0 8 2:16 2 Sestava: Elika Jeøábková, Bára Douová, Eva Karásková, Klára Pikeová, Lenka Langádlová, Michaela Krausová, Zuzana Jantoová, Tereza Dejmková, Martina Heømanová, Pavlína Michálková, Lucie Nìmeèková a Adéla Dvoøáková. Mladí ákynì Velice mladé drustvo jak vìkem, tak i volejbalovým umìním. Teprve prvním rokem v soutìi a u jsou zde první vlatovky v podobì nìkolika vítìzství, která jim zajistila zatím pøedposlední pøíèku. 1. Beneov 6 5 1 10:20 15 2. Kladno 6 5 1 10:30 14 3. Benátky n. J. 6 2 4 4:80 6 4. Zdice 6 0 6 1:12 2 Sestava: Adéla Dvoøáková (K), Tereza Sládková, Mirka Douová, Adéla Poluhová, Brigita Pecháèková, Tereza Stránská, Elika Holcmanová, Andrea Beneová, Klára Paøízková, Lucka Nìmeèková, Aneta Hýsková a Jana Kroupová. pøipravil Vladimír Nìmeèek
LYAØSKÝ VÝCVIK ZÁKLADNÍ KOLY
První den se velmi vyvedl, zlomila se jedna lye, na skokáncích se povedlo zlomit jednu nohu a narazit spoustu zadkù. Druhý den se u tak úspìný nebyl. ádná zlomená lye a poøád na lyích!!! Tøetí den se u lo na prkna (koneènì trocha zábavy). Také se vyrazilo na bìky, na kterých nechybìly krásné pády. Ve stejnou dobu se také vyrazilo na Dvoraèky pìmo. Dalí den zase lyování, snowboard a také bìky. Odpoledne
Ben 4 - 2004.p65
22
jsme stavìli rùzné stavby ze snìhu. Den poté jsme vyrazili na Lysou horu. Uívali jsme si delí sjezdovky ne u chaty. estý den jsme opìt vyrazili na Lysou horu. Odpoledne na nás èekaly závody ve slalomu. Veèer bylo vyhláení výsledkù a super diskotéka. Nastal den odjezdu, vichni se sbalili a odjeli domù. V Benátkách nás vechny rodièe vítali, jako kdyby nás týden nevidìli
Karel Lockenbauer a Èenda ídek, 8. B, Z Husovo nám.
5.4.2004, 23:37
8. dubna 2004
strana 23
HOKEJ ROZHOVOR S TRENÉREM TOMÁEM HAMAROU
Mladí áci Benátek se usadili v èele krajské ligy i mladí áci dohromady. Se kolou je to tak, e hodnì záleí na rodièích. Tady toti hodnì hráèù není z Benátek. Chodí ráno o nìco døíve ne místní a rodièe je vozí z tréninku pøímo do koly. Je to dost nároèné nejen pro rodièe, ale i pro samotné kluky. Tebe pøíznivci benáteckého hokeje znají pøedevím jako hráèe áèka. Prozraï, jak si èlovìk vlastnì zvyká na trenérskou profesi? Já jsem vlastnì trénoval hned v okamiku, kdy jsem si udìlal licenci. Dìti jsem trénoval u napøíklad v Nìmecku. Pravdou ale je, e jsem se trenérské èinnosti jetì nikdy nevìnoval tak, jako je tomu nyní v Benátkách. Pøiznám se, e to pro mì je velice zajímavá práce, které obìtuji prakticky vekerý volný èas. S kluky je zábava, pokud jsou výsledky. Je ale zajímavé i sledovat, jak dìti reagují na neúspìchy a jak se k nim staví. Je to opravdu hodnì pouèné. Dìkuji za rozhovor. Ptal se Pavel Petr
Tentokrát se v naem povídání zamìøíme na benáteckou hokejovou mláde. Mladí áci HC SOH se toti usadili v èele krajské ligy a jejich starí kamarádi ztrácejí na vedoucí Rakovník est bodù. Patøí jim ètvrtá pøíèka. Nejen o tom jsme si povídali s trenérem TOMÁEM HAMAROU, který samozøejmì patøí také k hráèùm naeho áèka. Kvùli zdravotním problémùm se zády se ale v poslední dobì na soupisce neobjevuje. Tomái, vrame se jetì na za- práci. U starích byl ale mení výèátek sezony. S jakým pøáním nebo padek. Jak u jsem øíkal, kluci se cílem oba ákovské celky do sezo- nauèili vyhrávat velkým rozdílem, ny vstupovaly? Pøipomenu jen, e teï ale hrají proti starím a ti se jim tým mladích ákù je sloen ze es- dokáí vyrovnat. V poslední dobì se té a sedmé tøídy, starí áky pak tvo- u ale situace zlepila a také starí áci se zaèínají prosazovat. øí hokejisté osmé a deváté tøídy. Kdo se spolu s tebou podílí na U starích ákù se oèekával boj o èelo tabulky. Pøedevím proto, e pøípravì a vedení obou celkù? Jsou to pánové Pospíil a Jakubv mladí kategorii tito hokejisté v pøedelé sezonì ve vyhrávali. èo spolu s vedoucím panem imU mladích ákù, myslím si, se ani kem. Jakým systémem se vùbec soucíle nedávaly. Pøeci jen - soupeøi se tolik neznali a lo se prakticky do tìe hrají a je moné nìkam postoupit? neznáma. Pùvodnì se letoní soutì mìla Pøímo se tak nabízí dalí otázka. Jste s dosavadními výkony hrát dvoukolovì klasickým systémem kadý s kadým. Mustva se a výsledky spokojeni? S výkony a výsledky mladích ale domluvila, na svaz byla zaslána ákù jsme velmi spokojeni. Kluci ádost a bude se hrát jetì jedno odvádìjí v letoní sezonì solidní kolo. Kdyby tomu tak nebylo, sou-
tì u by 31. ledna skonèila a to by byla koda. A otázka postupu? Krajská liga je uzavøenou soutìí, stejnì jako ákovská liga, kam se celky pøihlaují. Mimochodem, co by se dalo øíci k otázce úrovnì krajské ákovské ligy? Tìko øíci. Chybí nám toti srovnání. Nemìli jsme monost hrát pøátelský zápas s ádným z týmù ákovské ligy, a tak se dá jen tìko porovnávat. Kadopádnì si myslím, e v Benátkách jsou ikovní hráèi. Pokud budou jetì více trénovat a hokeji se vìnovat, mohou se srovnávat a pomýlet výe. Jsem zkrátka pøesvìdèen o tom, e benátecký mládenický hokej má ve svém støedu øadu talentovaných hráèù. Jak èasto mají monost kluci trénovat a jak to je v jejich pøípadì se kolou? V novém roce kluci trénují ètyøikrát v týdnu. Døíve to bývalo tøikrát a nebylo to zrovna ideální. Hodinu a pùl jsme toti mìli starí
Ètyømi obrázky se vracíme k poslednímu vystoupení naich hokejistù na domácím ledì. Ve druhém kole play off jsme narazili na Havlíèkùv Brod. Ani po desetiminutovém prodlouení nepadlo rozhodnutí.
Nakonec Benátky vítìzí 2:1. Radost domácích fanoukù nezná mezí.
Za stavu 1:1 rozhodovaly samostatné nájezdy. Benátecká støídaèka napjatì sleduje výkony exekutorù i brankaøù.
Poslední pozdrav divákùm. Sezona konèí. Ta pøítí, 2004 - 2005, bude jubilejní, u sedmdesátá! Fotografie Jaromír Polák
Ben 4 - 2004.p65
23
5.4.2004, 23:38
strana 24
SPORT
Zpravodaj Benátecka
Sportovní gymnastika
Ve ètvrtek 4. bøezna se dìvèata oddílu sportovní gymnastiky pøi TJ Sokol Benátky nad Jizerou zúèastnila kolního okresního kola ve sportovní gymnastice, poøádaného Základní kolou Husovo námìstí Benátky nad Jizerou v sokolovnì v Mladé Boleslavi. Dívky z oddílu úspìnì reprezentovaly své koly Z Husovo námìstí, Z Praská a Z Brodce nad Jizerou. V I. kategorii (1. - 3. roèník Z) si velice dobøe vedly Ludmila Jará (1. - 2. místo), Kamila Heømanová (8. místo) a Anna palková (11. místo) -
vechny ze Z Husovo námìstí z celkového poètu 27 ákyò. Ve II. kategorii (4. - 5. roèník Z) svoji kolu úspìnì reprezentovaly mimo jiné Bára Semiánová (2. místo) ze Z Brodce nad Jizerou, Michaela Teubnerová (Z Husovo námìstí), Pavlína Rysková a Kateøina Holcmanová (obì Z Praská). Ve IV. kategorii (6. - 9. roèník Z) si velmi dobøe vedly napøíklad Elika ídková, Petra Richtrová, Bára Menèíková (Z Husovo námìstí) a Renata Tichá (Z Praská). Jana Vraníková
Atletický oddíl
Zimní pøíprava atletù
Pøestoe atleti mají rádi teplé a sluneèné poèasí, pøes zimu nemùou zahálet. Nae zimní pøíprava byla zamìøena na rozvoj vytrvalosti, rychlosti a síly. Tréninky se konaly vìtinou venku, pøi nepøíznivém poèasí se místem sportování stala budova koly. Svoji kondici jsme zlepovali dlouhými bìhy v terénu, které jsme doplòovali skákáním pøes vihalo, sprinty na kratí vzdálenost, bìhy do
Motokros klub AÈR Benátky nad Jizerou pøipravil na sobotu 27. bøezna pro vechny pøíznivce motorismu Pøebor Støedních, Západních a Severních Èech v motokrosu. Soutìilo se ve tøídách 85 ccm, 125 ccm, open a hobby veterán. Pøíznivé poèasí ovlivnilo dobré výkony soutìících. Foto Jaromír Polák
Jeden z vítìzù - Petr Barto
Foto Jana Vernerová
kopeèkù a podobnými aktivitami. Svoji svalovou hmotu jsme nabírali návtìvami v posilovnì. Mnohdy jsme toho mìli plné zuby, ale vydreli jsme, co se projevilo velmi dobrými výkony na krajských pøeborech mladího actva. Za výborné výsledky na tìchto závodech patøí vem pochvala, vdy v kadé kategorii bylo v prùmìru 60 závodníkù! Jana Nejedlá, uèitelka
Výsledky Krajských pøeborù mladích ákù a ákyò Jablonec nad Nisou 6. 3. 2004 800 m - dívky skok daleký - chlapci 5. místo Tereza Krejèíková - 2:43,3 6. místo Míla Adáek - 450 cm 6. místo Markéta Novotná - 2:44,9 skok daleký - dívky 800 m - chlapci 5. místo Markéta Novotná - 421 cm 6. místo Jan Walter - 2:55,0 300 m - chlapci ostatní výkony: 2. místo Jan Kraus - 48:03 Noemi Pancová - 800 m - 3:04,3 tafeta - chlapci Petra Stehlíková - dálka - 341 cm 6. místo légl (MB) Adáek, Wal- Jan Kraus - dálka - 415 cm ter, Kraus - 1:30,5 Aneta Hýsková - 60 m - 9,92 s tafeta - dívky Tereza Chramostová - 60 cm - 9,6 s 7. místo Novotná, Pancová, Hýsko- Petra Stehlíková - 60 m - 9,3 s vá, Krejèíková - 1:34,9
Hokejbalové mustvo HbK Benátky sehrálo v nedìli 21. bøezna ve 14.30 na svém høiti na sídliti ve Starých Benátkách vítìzné utkání s OSK Ïáblové Praha. Foto Martin Polák
Zpravodaj Benátecka vydává mìsto Benátky n. J., Zámek 49, 294 71 Benátky n. J., tel.: 326 316 101-2, e-mail:
[email protected], www.benatky.cz. Mìsíènì. Redakèní rada: Emílie Jeøábková éfredaktorka, Bohuslava Jelínková, Milue Petrová, Jana Vernerová, Monika Gürtlerová a Jaromír Polák. Výkonný redaktor: Petr Kopecký. Tisk: Jiøí Blecha, Nymburk. Grafická úprava: Vladimír Kvíz. Redakce si vyhrazuje právo v pøípadì potøeby pøíspìvky krátit a upravovat. Redakèní uzávìrka je vdy dvacátého pátého pøedchozího mìsíce. Náklad: 1100 kusù. Ev. èíslo: MK ÈR E 11252.
Ben 4 - 2004.p65
24
5.4.2004, 23:38