2. dubna 2004 Cena 6,00 Kč

7/2004

2. dubna 2004

Cena 6,00 Kč

Slovo starostky

Sušické školství Vážení čtenáři Sušických novin, v dnešním slově starostky bych se ráda věnovala oblasti školství. Nejprve mi dovolte pár citací zákona. Na základě zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, je: Obec povinna vytvářet podmínky pro plnění povinné školní docházky. Územní obvod obce tvoří spádový obvod základní školy; pro dvě a více základních škol stanoví obec vyhláškou jejich spádové obvody s přihlédnutím k případným alternativním vzdělávacím programům. Je-li v obci více než jedna základní škola, stanoví se spádové obvody pouze pro základní školy zřizované obcí. Obec se může dohodnout se sousední obcí nebo s okolními obcemi na vytvoření společného spádového obvodu základní školy. Obec zřizuje jako příspěvkové organizace nebo se souhlasem krajského úřadu zrušuje předškolní zařízení, základní školu a školská zařízení jim sloužící, základní uměleckou školu, střediska pro volný čas dětí a mládeže, školní družinu, školní klub a školní knihovnu. Obec spravuje předškolní zařízení, základní školy a školská zařízení, které zřizuje zejména tím, že zabezpečuje investiční výdaje a neinvestiční náklady kromě mzdových prostředků, učebnic, školních pomůcek a potřeb hrazených státem, nestanoví-li tento zákon jinak. Obec může pro školy a školská zařízení, které zřizuje, přispívat na neinvestiční náklady, na mzdové prostředky, učebnice, školní pomůcky a potřeby jinak hrazené státem. Obec zabezpečuje stravování dětí navštěvujících předškolní zařízení a základní školy, které zřizuje; může zabezpečovat též stravování dětí a žáků jiných předškolních zařízení a škol. Toto je jen nepatrný výčet toho, co je obec jako zřizovatel příspěvkových organizací, tedy i základních a mateřských škol, povinna za zákona zajistit. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno podle § 84 odst. 2, bod e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, zřizovat a rušit příspěvkové organizace. Žádost o zařazení do sítě a o změny se podává krajskému úřadu, který je místně příslušný, do 30. září. Krajský úřad v případě předškolních zařízení a školských zařízení, která zřizuje obec, o žádosti rozhodne a v ostatních případech postoupí žádosti souhrnně se svým vyjádřením do 30. listopadu k rozhodnutí ministerstvu. Při vyřazení základní školy, víceletého gymnázia, popřípadě

osmileté konzervatoře v oboru tanec ze sítě je povinna obec, v níž se škola nachází, ve spolupráci s příslušným krajským úřadem zajistit plnění povinné školní docházky žáků školy vyřazené ze sítě v jiné základní škole; v případě vyřazení speciální základní školy nebo gymnázia, které je speciální střední školou, v jiné speciální základní škole. A nyní několik číselných údajů. Pokud si uděláme srovnání naplněnosti jednotlivých základních škol v Sušici, zjistíme následující údaje (tab. 1). Vezmeme-li v úvahu děti narozené v roce 1999 a mladší, které půjdou do 1. třídy ve školním roce 2005/ 2006, 2006/2007… a naproti tomu vycházející děti z 9. ročníků, dojdeme k zajímavým číslům (tab. 2). To tedy znamená, že v sušických školách by plnilo povinnou školní docházku ve školním roce: 2004/2005 . . . . . . 1 241 žáků 2005/2006 . . . . . . 1 194 žáků 2006/2007 . . . . . . 1 120 žáků 2007/2008 . . . . . . 1 066 žáků 2008/2009 . . . . . . . . 994 žáků Celková kapacita škol je 1800 žáků: TGM. . . . . . . . . . . . . . 480 žáků Komenského . . . . . . 420 žáků Lerchova . . . . . . . . . . 900 žáků I přes tuto nepříznivou prognózu vývoje počtu žáků je zajištěno plnění povinné školní docházky ve všech školách, jejichž zřizovatelem je Město Sušice a pro nejbližší období se neuvažuje s jejich redukcí. JUDr. JIŘINA RIPPELOVÁ tabulka 1

Přečtěte si …

Rekonstrukce budovy České spořitelny na sušickém náměstí byla ukončena a pobočka pro klienty znovu otevřena v úterý 23. března. Trvalým cílem České spořitelny je, aby klienti byli co nejkvalitněji obslouženi a tomu byly podřízeny i všechny změny při rekonstrukci pobočky. Klienti jsou příjemně překvapeni výraznou změnou interiéru – přepážky pro bezhotovostní operace byly odstraněny a na jednotlivých pracovištích byla vybudována místa k sezení pro klienty. Zákazník si může udělat pohodlí a klidně hovořit, poradce má k němu blíž a může mu lépe vyjít vstříc. Celkově je prostor pro jednání vzdušnější a uvolněnější. Samozřejmostí zůstal rovněž bezbariérový přístup do budovy. Slavnostní otevření proběhlo v pondělí 22. března v odpoledních hodinách za přítomnosti představitelů České spořitelny, a. s., zástupců města a dalších vý-

škola TGM Komenského školní rok 2001/2002 Lerchova celkem TGM Komenského školní rok 2002/2003 Lerchova celkem TGM Komenského školní rok 2003/2004 Lerchova celkem TGM školní rok 2004/2005 Komenského (údaje pro tento školní Lerchova rok jsou předpokládané) celkem

počet žáků 372 230 801 1 403 360 230 769 1 359 331 234 729 1 294 316 238 687 1 241

počet tříd 15 9 31 55 15 9 30 54 14 9 28 51 13 9 26 48

tabulka 2 rok

počet dětí naroz.

vycházejících z 9. ročníku

rozdíl

1999

115

162

– 47

2000

87

161

–74

2001

103

157

–54

2002

87

159

–72

znamných hostů. Na malém foto oficiální zahájení provozu ve zrenovovaných prostorách slavnostním přestřižením pásky, kterého

se ujali starostka města Sušice JUDr. Jiřina Rippelová a Ing. Jan Škarka z centrály České spořitelny. –as–

Rotaract Club

V sobotu 20. března přivítala starostka města JUDr. Jiřina Rippelová v prostorách Muzea Šumavy návštěvu členů Rotaract Clubu Deggendorf. Tento klub je jakousi další větví Rotary klubu, jeho pravidla jsou podobná, založená na principech Rotary. Činnost klubu by se stručně dala charakterizovat motem „učit se, pomáhat, slavit/lernen, helfen, feiern“ – kde slovo pomoc se staví do popředí. Vykonává pouze aktivní činnosti, na rozdíl od Rotary, který poskytuje finanční pomoc pro uskutečnění jednotlivých akcí. Jedná se o organizaci poskytující humanitární služby svým občanům, prosazující vysoké etické zásady ve všech oblastech a organizující v tomto směru mnoho pozoruhodných projektů – např. aktivní dárcovství krve ve spolupráci s Mezinárodním Červeným křížem. Rotaract Club Deggendorf vznikl v listopadu 2002, jeho

členskou základnu tvoří žáci, studenti i absolventi. V současné době má 33 aktivních členů a návštěva v Sušici, kam zavítali s dárky pro Dětský domov, byla jeho prvním zahraničním výjezdem. Devatenáctičlennou delegaci vedl prezident klubu Christian Moser, oficiálního přijetí se zúčastnilo také vedení domova a několik dětí. Rotary je společenstvím, do něhož je zapojeno na 1,2 milionu mužů a žen organizovaných v téměř 30 000 klubech působících prakticky ve všech zemích světa. První Rotary Club byl založen v Chicagu (Illinois, USA) v roce 1905 Paulem P. Harrisem. V našem regionu nejblíže působí Rotary Club v Klatovech, založený v roce 1996. Ve spolupráci se svým patronátním klubem, bavorským RC Cham, přispěl např. částkou 90 000 korun na pomoc oblastem postiženým povodněmi na Moravě. –as–

•

lepší je mít vlastní bydlení

•

skleněná archa v NP Šumava

•

lesy prodávají kalamitní zlomy

•

kam se stavebním a demoličním odpadem?

•

z jednání městské rady

•

pokračování Střípků z historie radnice

•

do kina na jedinečné premiéry!

•

sportovní novinky

•

přehled akcí na příští dva týdny

Kaleidoskop

strana 2

Uzavírka komunikací

Z důvodu pokračování prací na výstavbě IV., V. a VI. etapy kanalizace Sušice – III. čtvrť budou následné uzavírky a objížďky: ul. Stará Dlouhoveská je uzavřena 2. 4. 2004 ul. Nová Dlouhoveská bude uzavřena od 5. 4. do 31. 5. 2004 ul. Mariánská a Krátká je uzavřena do 31. 5. 2004 ul. Nuželická od ulice Nová Dlouhoveská ke křižovatce Chmelenská – Hájkova je uzavřena do 30.6.2004 Objízdná trasa bude vedena obousměrně ulicí Nová Dlouhoveská, ulicí Pod Kalichem, dále přes areál bývalých kasáren a ulicí Hájkova. Objízdná trasa je určena pro veškerou dopravu. Pro místní dopravu z ulice Pod Nemocnicí je určena objízdná trasa ulicí Na Burince, Nábřeží Jana Seitze. Děkujeme za pochopení.

Nejstarší oceněný oslaví letos 100. narozeniny

Pojďte s námi do přírody řadu programů pro veřejnost. Letošní rok je výjimečný, neboť územím Národního parku Šumava putuje pět metrů dlouhá skleněná Archa, která k nám připlula z Národního parku Bavorský les. Proč Archa? Archa symbolizuje návrat k přírodě, zdůrazňuje zodpovědnost k trvale udržitelnému Správa Národního parku rozvoji tohoto příhraničního rea Chráněné krajinné oblasti Šu- gionu. Archa přispívá k porozumava připravuje na tento rok mění Čechů a Němců, nabádá

k navázání nových vztahů, Archa představuje staletý význam této lesní krajiny jako tradičního a světoznámého sklářského regionu. Skleněná Archa je doprovázena programy a akcemi, které podporují tyto základní myšlenky. Archa zakotví u obce Dobrá Voda u Harmanic, na Březníku, na vrcholu Poledníku, v Prachaticích a na závěr své pouti u informačního střediska ve Stožci.

foto M. Fišer Všem 45 kandidátům, navrženým na ocenění, předala starostka města JUDr. J. Rippelová, členky zastupitelstva PhDr. Ludmila Szvitková a RNDr. Eva Fedorová v pátek 19. března, jako výraz poděkování, drobný dárek, pamětní list a plaketu. Večer, jehož průvodkyní se stala Petra Černocká (ta v průběhu vystoupila spolu s kytaristou Jiřím Pracným) probíhal v atmosféře příjemně slavnostní.

Oceněni byli nejen ti, kteří naše město úspěšně reprezentovali ve sportovních aktivitách, ale také ti, kteří se o jeho rozvoj zasloužili dlouhodobou prací, nebo ti, kteří se do jeho historie zapsali významným skutkem. Nejmladší oceněné Kristýnce Štěpánkové z Dlouhé Vsi je sedm let, nejstarší, pan František Pospíšil, oslaví v letošním roce sté narozeniny. Senátor Petr Smutný, host večera, pře-

dal při této příležitosti panu Pospíšilovi děkovný dopis ministryně školství Petry Buzkové za jeho celoživotní práci ve školství (na foto). Průběh večera oživil svým vystoupením hudební soubor ZUŠ Sušice a pěvecký sbor Svatobor. Výtěžek z dobrovolného vstupného – celkem 5 016,50 Kč – byl vložen do grantového systému města určeného na podporu aktivit volného času. –as–

Hypotéka, která má ambice

Jako každý rok zjara, také letos, lze jistě očekávat zvýšený zájem o investice do nemovitostí. Čím dál častěji lidé k financování výstavby využívají hypoték. Do letošního roku tuzemské banky formou hypotéky půjčily více než 100 tisícům domácností bezmála padesát miliard korun. Nejen o hypotékách jsme si povídali s ředitelem pobočky ČSOB v Sušici Ing. Václavem Kozlem. Jaký vývoj v oblasti investic do nemovitostí očekáváte v příštím období? Myslím si, že lze předpokládat zvýšený zájem investovat v této oblasti. Nabídka hypotéčních bank se neustále zlepšuje a tím se otevírají pro české domácnosti nové možnosti financování svého bydlení.

O jaký typ hypotéky mají žadatelé nejčastěji zájem? Nejčastěji zajímá žadatele klasický hypotéční úvěr s úrokovou sazbou sjednanou dopředu na pět let. Naše banka nyní nově nabízí možnost fixace úrokové sazby až na 15 let. Spatřujete v tom hlavní výhodu pro zájemce? Určitě ne. Kromě již zmiňované fixace můžeme klientům nabídnout ještě další novinky. Hypotéky poskytujeme již od částky 200 000 korun, se splatností až 30 let. Další nespornou výhodou je rychlost vyřízení a bezplatná rezervace úroku po dobu 30 dní od prvního projednání. Jinými slovy to znamená, že klient se přijde informovat a v případě zájmu s ním sjednáme zmíněnou rezervaci aktuálního úroku. Celých 30 dnů má možnost porovnávat naši nabídku s jinými bankami. Nebojíte se, že se po srovnání už nemusí vrátit? Pevně věřím, že k takové situaci docházet nebude. Nebude důvod. Kromě již zmíněných výhod se ČSOB Hypotéka dá upravovat dle možností a přání klienta.

Znamená to hned několik způsobů řešení. Na rozdíl od specializovaných hypotéčních bank zájemcům navíc poskytujeme kompletní služby včetně zlevněného pojištění nemovitosti a hypotéky. Vedle hypoték nabízíme i spotřebitelské úvěry, kterými lze řešit situace, které nesnesou několikadenní odklad nutný pro vyřízení hypotéky. Tou se dá následně spotřebitelský úvěr splatit. Naší filozofií je, že klient nemusí shánět jinde a vše může vyřídit na jednom místě a v čase, který závisí především na něm. Co byste na závěr čtenářům doporučil? Myslím si, že investice do vlastního bydlení je jedním ze zásadních životních rozhodnutí. Měli bychom mu tedy věnovat patřičnou pozornost. Určitě doporučuji srovnání více nabídek, kde vedle rychlosti vyřízení a náročnosti na administrativu je nutné rovněž zvážit skutečné náklady spojené se splácením konkrétního úvěru. V řadě případů jsou totiž úrokové sazby vyskytující se v reklamách trochu zavádějící. –as–

Skleněnou Archu stvořil Ronald Fischer z Frauenau a Hubert Stern ze Spiegelau společně s dalšími sklářskými umělci. Archa je tvořena ze 480 skleněných plátů, které jsou umělecky seskládány. V rámci všech programů, které připravuje Správa NP a CHKO Šumava, si můžete vybrat z široké nabídky terénních vycházek zaměřených na různá témata jako např. botaniku, zoologii či historii. Společně s odbornými pracovníky či strážci NP a CHKO se budete moci vydat na Boubín, Oblík, Krásnou Horu a další zajímavá místa. V cyklu přednášek a povídání se můžete dozvědět mnoho nového o Národním parku Šumava či Národním parku Bavorský les, zhlédnout festivalové filmy s tématikou o životním prostředí, vžít se do starých časů „Keltů“ nebo se vrátit časem do dob šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Pro rodiče a děti jsou připravené soutěživé programy, vycházky ale i tvořivá odpoledne. Po třech letech se bude konat akce ke „Dni Země“ ve Vimperku pod názvem „Lesní závodění – Pojďme si hrát“, tentokrát budou připraveny dvě samostatné lesní stezky s 5 – 6 stanovišti pro mladší a starší kategorii. Opět si budete moci vyzkoušet se svými dětmi své znalosti o šumavské přírodě, prověřit svoji zručnost a především prožít příjemné dopoledne v přírodě. Na Borové Ladě se můžete zúčasnit již známe a úspěšné akce pro rodiče a děti „Běží celá rodina“. Ke Dni dětí připravujeme tzv. tvořivá odpoledne, kdy jste, rodiče i děti, zváni k nám do

budovy Správy NP a CHKO Šumava, kde si budete moci vyrobit recyklovaný papír či jednoduché ozdoby z hlíny. Ty z vás, kdo rádi chodí do lesa, zveme na terénní vycházky s dětmi, vydáme se do království lesa, kde si prohlédneme tento svět pomocí lup, zrcátek, zahrajeme si na malé přírodovědce, prohlédneme si malé vodní živočichy, zahrajeme si spoustu her či budeme objevovat lesní skřítky v podzimním listí. Tyto programy jsou určené pro děti od tří let, ale i pro ty mladší to bude jistě zážitek, jen s některými úkoly jim budou muset rodiče více pomoci. Kromě přírodovědně zaměřených akcí vás zveme na cyklus koncertů, které se budou konat v neopakovatelné atmosféře šumavských kostelů, např. v Dobré Vodě u Hartmanic, na Svatém Tomáši, v Kašperských Horách, Přední Výtoni, v Srní, Stachách či na Kvildě. Budete se moci zaposlouchat do krásné hudby „The Baarova Orchestra“.

Pokud vás láká doba minulá, vydejte se za historií Schwarzenberského plavebního kanálu, kde vás Ing. Hynek Hladík seznámí s historií plavení dřeva a budete moci zhlédnout ukázku plavení dřeva. Správa NP a CHKO Šumava je jen spoluorganizátorem, více informací naleznete na internetových stranách www.sweb.cz/ schwarzenbersky.kanal. Teď už záleží jen na vás, zda-li se vydáte vstříc šumavské přírodě, a pro jaký program se rozhodnete. Všechny akce pořádané Správou NP a CHKO Šumava budou sepsány v informačním materiálu pod názvem „Programy pro veřejnost“ – květen – říjen 2004, který si budete moci vyzvednout na konci dubna na Správě NP a CHKO Šumava ve Vimperku, v Sušici či v informačních střediscích Správy NP a CHKO Šumava. Všechny aktuální informace najdete též na internetové adrese: www.npsumava.cz. Bc. MARTINA KUČEROVÁ

V dubnu vás zveme na přednášku o chráněném savci Šumavy

Rys ostrovid Termín: Místo konání: Přednášející: Kontakt:

pondělí 26. 4. 2004 v 1800 hod. IS Kašperské Hory Michaela Kocurová 376 58 27 34

(další plánované akce na květen a červen podrobněji v následujících SN)

Aktuality

V „kraji“ nezapadli!

Zasedání rady města Šesté jednání Rady města Sušice se uskutečnilo 1. března 2004. Rada přijala následující usnesení: • RM souhlasila s návrhem stavby trasy posilovacího vedení vysokého napětí Volšovy –Dlouhá Ves na pozemcích v k. ú. Dolní Staňkov, Nuzerov – v rámci výjimečné přípustnosti stavby. • RM doporučuje zastupitelstvu města prodej haly na st. parc. 97, pozemek st. p. 97, část pozemku 115/5, část stavební st. p. 98, část objektu kalových polí na pozemku st. p. 98, část objektu manipulační skládky kalu na p. č. 115/5 včetně komunikací na prodávané části p. č. 115/5 za cenu 2,9 mil. Kč a pověřila odbor majetku a rozvoje města vypracováním návrhu procesu prodeje požadované části areálu ČOV a přípravou materiálu k projednání prodeje v ZM včetně návrhu kupní smlouvy s podmínkou vytvoření padesáti pracovních míst, pod smluvní pokutou. • RM vzala na vědomí zprávu o výsledku inventur v zařízeních města ke dni 31. 12. 2003. • RM uložila vedoucímu odboru majetku a rozvoje města zajistit vhodnou formou inzerce nabídku odprodeje nepotřebných předmětů z Domova důchodců. • RM souhlasila s návrhem likvidace části pronajatého majetku 1. JVS (úpravna vody po rekonstrukci). • RM odložila prodej mikrorypadla DH 01–15 vedeného v inventáři zahradnictví pod č. 298070002119 panu Vladislavu Mourečkovi a uložila odboru majetku a rozvoje města projednat se zájemcem koupi veškerého pronajatého inventáře. • RM vzala na vědomí zápis z jednání bytové komise. • RM souhlasila s přidělením bytu č. 23 o velikosti 1+1/I. kat. ul. Sirkařská 980, Sušice, manželům Kulhánkovým na dobu určitou jednoho roku. • RM souhlasila s výměnou bytu mezi manželi Uherovými, 5. května 757, Sušice a manželi Peťovskými, V Rybníčkách 716, Sušice. • RM souhlasila s uzavřením podnájemní smlouvy mezi p. Jelínkovou – Zídkovou a p. Pendlovou, od 1. 3. 2004 do 28. 2. 2007. • RM souhlasila s úpravou balkonu v bytě č. 11, ul. Kaštanová

1161, Sušice, okenním systémem GLASA, na náklady nájemce bytu p. Radky Chmelíkové. Žadatelka si musí zajistit patřičné povolení ke stavební úpravě na odboru výstavby a územního plánování městského úřadu v Sušici. • RM souhlasila s úpravou balkonu v bytě č. 6, ul. Nádražní 357, Sušice, okenním systémem GLASA, na náklady nájemců bytu manželů Sloupových. Žadatelé si musí zajistit patřičné povolení ke stavební úpravě na odboru výstavby a územního plánování městského úřadu v Sušici. • RM odložila žádost Bytservisu, bod č. 9, zřídit funkci domovníka v domě č. p. 28, Sušice a uložila odboru majetku a rozvoje města tento bod projednat s Bytservisem, s. r. o. • RM schválila postup pro přidělování bezbariérových bytů. • RM schválila předložené dodatky na valorizaci nájemného za pronájem nebytových prostor pro rok 2003 u nájemců Miroslava Adámka (areál pohřební služby v Sušici), Českého Telecomu, a. s., Praha (objekt č. 14 na st. p. č. 580/3 v Sušici) a ZČE, a. s., Plzeň (objekt Penzion č. p. 56/II v Sušici). • RM schválila podle čl. VII. odstavce 4 „Smlouvy o nájmu mezi Městem Sušice a Nemocnicí Sušice, o. p. s.“ žádost Nemocnice Sušice, o. p. s., o povolení podnájmu nebytových prostor (garáže a autodílna) na stavební parcele č. 1223 k. ú. Sušice nad Otavou. • RM schválila Dohodu o přístupu mezi Městem Sušice na straně jedné a SOLO, a. s., Brno a MATCHES, a. s., Brno na straně druhé, která řeší přístup k majetku Města Sušice umístěnému v areálu SOLO, a. s., Brno. • RM vzala na vědomí stanovisko Českých radiokomunikací ve věci prodeje pozemkové parcely č. 669/4 k. ú. Sušice a uložila odboru majetku a rozvoje města jednat s Českými radiokomunikacemi o bezúplatném převodu. • RM schválila záměr pronájmu nebytových prostor v suterénu objektu č. p. 131/II o výměře 26,5 m2 Ing. Zdeňkovi Špirkovi za roční nájemné 500 Kč s tím, že ostatní platby budou řešeny smlouvou s Bytservisem. • RM schválila návrh opatření týkající se ošetření stromů v intra-

vilánu – Jírovec maďal – na náměstí dle návrhu č. 2 znaleckého posudku Ing. Jana Spěváčka a uložila odboru majetku a rozvoje města zajistit provedení tohoto úkolu. • RM schválila návrh smlouvy o dílo na zhotovení projektové dokumentace „Dešťová kanalizace v ul. Pod Stráží v Sušici“ se zhotovitelem GAL, spol. s r. o., projektová firma Sušice. • RM schválila Smlouvu o dílo č. 01/2004 o dodávce inženýrských a projektových prací s Ing. Jiřím Lejskem na vypracování projektové dokumentace – řešení závad ležaté kanalizace a návrh lapolu pro kuchyňskou část včetně nutných stavebních úprav v objektu Sokolovna v Sušici – za cenu 27 000 Kč bez DPH. RM uložila odboru majetku a rozvoje města jednat s majiteli sousedního pozemku o možnosti vedení kanalizace přes soukromý pozemek. • RM vzala na vědomí posouzení p. Vítězslava Kryštofa týkající se zdroje vody pro chatu Svatobor a uložila odboru majetku a rozvoje města předložit návrh smlouvy vzešlé z výběrového řízení z prosince roku 2003. • RM souhlasila s uzavřením smlouvy č. 4222020921 o úhradě podílu odběratele na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením odběrných zařízení v objektech bytových domů Kaštanová ulice – 96 bytových jednotek, mezi Městem Sušice a firmou Západočeská energetika, a. s., ve výši 294 842 Kč. • RM souhlasila s uzavřením smlouvy na zhotovení projektové dokumentace (dle požadavku DI Klatovy), na úpravu parkoviště u objektů č. p. 131 a č. p. 138, Sušice – Nábř. J. Seitze mezi Městem Sušice a firmou Šumavaplan, spol. s r. o., Sušice, v celkové částce 43 837,50 Kč, vč. DPH.

strana 3

RM pověřila starostku podpisem smlouvy. • RM souhlasila s uzavřením smlouvy o zabezpečení komunikace a přístupu k datům České kanceláře pojistitelů a pověřila starostku města jejím podpisem. • Z důvodu odstoupení od smlouvy paní Marie Tomkové, Havlínova 1111 Praha 8, RM revokuje své rozhodnutí o přidělení bytu č. B 3 o velikosti 1+2 ze dne 8. 12. 2003, usnesení č. 655, bod č. 8. • RM schválila přidělení bytů – smlouvu o budoucí smlouvě o nájmu bytu – 96 b. j. Sušice pro budoucí nájemce každého z členů družstva a budoucích nájemců uvedených v seznamu a pověřila starostku města podpisem smluv. • RM schválila realizaci akce Den Sušice 2004 a smlouvu o spolupráci mezi Městem Sušice a agenturou RLA Stallion, s. r. o., Plzeň na zabezpečení této akce ve dnech 21. 5. 2004 – 22. 5. 2004“. • RM neschválila účast města v projektu společnosti ProMost, a. s., na projektu v oblasti cestovního ruchu a prezentaci v publikaci Kompas (prezentace cest. ruchu). • RM schválila zadání projektové dokumentace v Nemocnici Sušice, o. p. s., k vyřešení požadavku KHS Plzeň na základě kontroly ze dne 14. 10. 2003 (příprava enterální výživy v kuchyňských prostorách Nemocnice, o. p. s.) –as–

V sobotu 13. března vyrazily čtyři „zobcovky“ do světa. Irča, Lenka, Lída a Luděk si sbalili fidlátka (rozuměj – zobcové flétny) a vyjeli reprezentovat svoji mateřskou ZUŠku do krajského města. Zvítězili v kategorii „Komorní soubory s převahou de-

chových nástrojů“ v okresním kole, a tak je čekala Plzeň – kolo krajské. Obsadili v něm ve velmi těžké konkurenci devíti souborů krásné druhé místo. O vysoké úrovni a vyrovnanosti soutěžících svědčí i bodové ohodnocení – od 1. místa je dělila jen 1,1 bodu. Gratulace tedy patří Ireně Schlumpergerové, Lence Reindlové, Lídě Vodičkové a Luďkovi Naglmüllerovi. Poděkování pak jejich učiteli Tomáši Bastlovi. MILENA NAGLMÜLLEROVÁ P. S.: Tomáši, oni si ve vlaku vymysleli heslo: „Bastl Tomáš – je náš!“ Jsou to uličníci, ale mají Tě rádi.

Pravidelné zasedání zastupitelstva města Sušice se uskuteční: 7. dubna, 16. června, 22. září, 24. listopadu, 15. prosince 2004 Pravidelná jednání městské rady: 26. dubna, 10. a 24. května, 7. a 21. června, 19. července, 2., 16. a 30. srpna, 13. a 27. září, 11. a 25. října, 8. a 22. listopadu a 6. prosince 2004.

Dárcům krve Plánované odběry krve budou probíhat na stanovených místech v době od 14 do 1630 hodin. 5. 4. Klatovy 6. 4. Horažďovice 19. 4. Kolinec 20. 4. Sušice 26. 4. Kašperské Hory

Jak nakládat se stavebním a demoličním odpadem Stavební a demoliční odpad představuje nejenom značný podíl v objemech odpadů, ale zároveň je zdrojem druhotných surovin, které mohou být po recyklaci použity jako plnohodnotné stavební materiály. Stavební a demoliční odpady mají v České republice výrazný podíl na celkové produkci odpadů (kolem 25 %). Představují tedy významný zdroj druhotných surovin. Je proto žádoucí, aby nakládání s touto komoditou bylo upřesněno specifickými pravidly v návaznosti na zákon č. 185/ 2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nakládání se stavebními odpady se nedotýká pouze životního prostředí (snížení produkce odpadů, omezení objemu vytěžených primárních surovin), ale má podstatný vliv na produktivitu a náklady stavební výroby. Nekvalifikované nakládání s těmito materiály znamená nejen ztrátu cenné suroviny, ale má za následek postupné zaplňování prostoru skládek, původně určených pro jiné nevyužitelné odpady, zejména komunální, a to v lepším případě. V horším případě je neupravený stavební odpad ukládán pod nejrůznějšími záminkami (rekultivace, terénní úpravy atd.) přímo na nezabezpečené plochy – nejčastěji bývalé pískovny či různé terénní prohlubně.

Těžiště při nakládání se stavebními odpady lze tedy spatřovat v jejich materiálovém využití. Lze nalézt řešení, které je šetrné k životnímu prostředí, ale je také životaschopné z ekonomického hlediska. S demoličními odpady je nutno nakládat s platnou právní úpravou nakládání s odpady, s cíli stanovenými 6. akčním programem EU pro životní prostředí a se „Surovinovou politikou státu a oblasti nerostných surovin“, přijatou vládou ČR v prosinci 1999. Akční program EU nařizuje využívat 50 % stavebního a demoličního odpadu do roku 2005 a 75 % do roku 2010. Tyto cíle jsou závazné a musí být naplněny. V obecné rovině je doporučeno přednostní využívání jednotlivých konstrukčních celků staveb (prefabrikátů, ocelových konstrukcí, dřevěných konstrukcí – nosníků apod.) jako celků. Pokud uvedené využití není možné, je nutno mechanicky (fyzikálně) upravit odpad tak, aby svou strukturou byl srovnatelný se štěrkopísky nebo stavebním kamenivem a dále jej využít buď jako stavební výrobky (v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů) nebo k výrobě stavebních a jiných výrobků nebo k materiálovému využití upravených stavebních odpadů v prostorách a na povrchu terénu v souladu s požadavky § 12 vyhlášky č. 383/

2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Neupravené (nerecyklované) stavební a demoliční odpady nelze obecně využívat na jakékoliv terénní úpravy a rekonstrukce (s výjimkou odpadů podskupiny 170 500 – zemina vytěžená, kategorie „O“ – ostatní odpad), protože v neupravených stavebních a demoličních odpadech nelze obecně prokázat obsah škodlivin ve volném výluhu ani v sušině (nelze prakticky připravit průměrný reprezentativní vzorek odpadu pro účely analytického stanovení) a tedy je nelze neupravené (nerecyklované) ani využívat v podzemních prostorách

ani na povrchu terénu v souladu s § 12 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ani k vytváření krycí (rekultivační vrstvy) při uzavírání skládek v souladu s § 11 odst. 16 citované vyhlášky. Neupravené (nerecyklované) stavební a demoliční odpady kategorie ostatní odpad dle „Katalogu odpadů“ je proto možné v souladu s požadavky vyhlášky č. 383/2001 Sb., pouze ukládat jako odpad, který nelze hodnotit na základě jeho vyluhovatelnosti, tj. na skládky kategorie S – OO, nebo v případě, že je znečištěn nebezpečnými složkami, na skládky kategorie S – NO. –ožp–

Společenská kronika / Informace

strana 4

Vzpomínka Dne 2. dubna t. r. prosím vzpomeňte pátého výročí úmrtí paní

Věry Skálové, manželky primáře MUDr. Jakuba Skály, který po jistý čas vykonával v době okupace závodního lékaře v továrně Solo. Paní Věra Skálová darovala dostatečnou částku na opravu varhan v kapli Anděla Strážce nad městem Sušicí. Na uctění památky své matky jsem připraven spolupodílet se na možné opravě tohoto zařízení, aby dále sloužilo věřícím v tomto kraji. Jménem rodiny Jiří Skála Krutý osud nevrací, co jednou vzal, vrací jen vzpomínky, stesk a žal. Dne 4. dubna 2004 vzpomeneme již 15. výročí úmrtí naší milované maminky a sestry, paní

Olgy Burianové. Stále vzpomínají dcera a sestra s rodinami. Děkujeme touto cestou všem, kteří tichou vzpomínkou uctí její památku. Dne 10. dubna 2004 uplyne první smutné výročí od úmrtí pana

Josefa Novotného z Dlouhé Vsi. Vzpomínají manželka Libuše a děti s rodinami.

Dne 29. března 2004 by se dožil 75 let pan

Jaroslav Balatý z Vlkonic. Kdo jste ho znali a měli rádi, vzpomeňte s námi. Manželka a děti s rodinami

Opustili nás… Marie Vizingerová (1956), Vlasta Rejšková (1921), Hedvika Stulíková (1929), Anna Westrmaierová (1925), Anežka Pillerová (1935), František Maršát (1937), Otilie Štěchová (1933), Milan Oudes (1962).

Vítáme nové občánky * Simona Berková * Denisa Bursová* Karel Harant * Natálie Jiříčková* Tereza Kotalová * Pavel Prosser * Tomáš Zezula *

Jarní popěvek Pierot petrklíč bledule Kolombina děti si hází míč dneska odchází zima Na mezi kdeco kvaltuje včera jsme ještě říkali zebe Nad polem skřivánek krumpluje modrotisk nebe J. Doubravický

A. Kolářová: Příchod jara (papírová krajka)

Smutné vzpomínání Dvě světové války. Obě si vyžádaly miliony lidských obětí. Za každým padlým a umučeným se skrývají smutné rodinné osudy. Zvlášť krutě zasáhly obě války do života sušické rodiny Grünbergerových. Na dědu a tatínka vzpomíná paní Marie Branyšová: „Ještě než se rozhovořím o tatínkovi a dědovi, zmíním se o strýčkovi, panu Václavu Šperlovi, bratrovi mé maminky. Šperlovi bydleli nedaleko od nás, tady na Příkopech. Narukoval do první světové války jako střelec 2. roty 32. střeleckého pluku. Pocházel z Petrovic a vyučil se ve Vídni knihařství. Vstoupil do legií. Sotva se v roce 1919 vrátil s legionáři do vlasti, aniž by se podíval aspoň na chvíli domů, byl zařazen do nově zformované pravidelné jednotky Československé armády, která byla nasazena do bojů na Slovensku. Bojovalo se proti Maďarům. Podle statistik byl vedený od 21. 6. 1919 jako nezvěstný. Dozvěděli jsme se mnohem později, že u Nižního Medzeva jejich rota byla napadena revolučními Maďary, zajata a celá povražděna tak, že vojáky utloukali kameny. Celou II. rotu praporu 27. střeleckého pluku! V době totality se velebila maďarská revoluce a jihoslovenská tzv. republika rad. Proto se o bestiálních skutcích fanatických revolucionářů nesmělo nikde psát. Druhou a třetí obětí války byli dědeček a babička. Když děda Eduard Grünberger padl a babička dostala úřední oznámení, skácela se jako podťatá. Zemřela na mrtvici. Nepamatuji si ani na jednoho osobně, znám dědečka a babičku z několika rodinných fotografií a tady toho dokumentu…“ A paní Branyšová rozkládá v deskách pečlivě uložený výuční dědův list. Na krásném tvrdém papíru, ve velkém formátu, s řadou grafických motivů z bednářské práce po okrajích se potvrzuje jeho vyučení bednářem. „Děda před válkou pracoval v sušickém pivovaru jako mistr bednářský při výrobě a údržbě sudů. Podle pamětníků vím, jak moc si na svém postavení zakládal,“ pokračuje Marie Branyšová. „Doma zůstali tři sirotci, dvanáctiletý Eduard, desetiletý Emil a osmiletá Marie. Měli štěstí v neštěstí, neboť jejich poručníkem se stal moc hodný a čestný člověk, strážník Karel Kopač. To víte, na náš domek na Příkopech si leckdo brousil drápky. Děti by byl ošidil a za pár korun domek odkoupil. Ale poručník nedovolil. Naopak dbal, aby děti řádně chodily do školy. Nejstarší Eduard, můj tatínek, se vyučil zámečníkem v Sole. Potom pracoval u Schwarzkopfů, kde si ho brzy jako velmi šikovného a poctivého řemeslníka oblíbil pan továrník Schwarzkopf. Tatínek odešel načas do Mladé Boleslavi, kde se vyučil automechanikem a získal řidičský průkaz. Potom se stal osobním šoférem pana továrníka a při obchodních cestách pro Schwarzkopfovu firmu, továrnu na výrobu obuvi, pamětníkům známou jako ševcárna, projezdil takřka celou Evropu. Když paní Schwarzkopfová ovdověla, často dokázal dorůstajícím dětem dobře poradit. Pamatuji se, že rodině pomáhal s výchovnými zásahy i pan učitel Jan Jáša.“ Jak se Eduard dostal k hasičům, byla má další otázka. „Jen pokračoval ve stopách svého otce. Zbrojnice a hasiči, to

byla jedna velká část dědova a pak i tatínkova života. Byl jistě mezi hasiči váženou osobou, jinak by neměl tolik důležitých funkcí ve sboru i župě,“ vypráví Marie Branyšová. Pokračuje: „Tatínek se nikdy nesmířil s okupací. Fašisty nenáviděl. Samozřejmě, jak se naskytla první příležitost, neváhal se zapojit do ilegálního odbojového hnutí, řízeného českými hasiči. Co si matně pamatuji z útržků hovoru, jen okrajově něco málo naznačil. Vhledem k funkci ve sboru se snažil vyreklamovat totálně nasazené sušické kamarády hasiče. Důvod? Jsou zapotřebí pro sbor. Něco také říkal o úsporách drahocenného benzinu a shánění zdravotnického materiálu pro samaritské hlídky. Vše mělo posloužit hasičům při plánovaném převratu a podílu na našem osvobození. Jinak ani před námi raději nemluvil. Vím také, že se hasiči domluvili na velkém denním i nočním cvičení. Měli radost, že cvičení, které mělo být prověrkou připravenosti sborů pro revoluční vystoupení proti okupantům, dopadlo výborně. Do služby zakrátko nastoupilo skoro 62 tisíc hasičů! Znám z vyprávění, že v Sušici tak jako jinde byli hasiči pro případ bojového vystoupení rozděleni na hasičské bojové jednoty, složené z mužů do 35 let věku, a na bezpečnostní oddíly, kde byli zbývající členové sboru.“ Jenže odboj byl prozrazen. Nejprve zasáhlo Gestapo v roce 1943 hlavně proti pražskému ústředí. Důvěru hasičů si získala odbojová skupina Erlan. Nikdo nevěděl, že jsou to konfidenti gestapáků. Stateční zatčení, a byly jich stovky, nepromluvili. Tak se vázanost z Prahy na venkovské sbory neprozradila. Mnoho pražských odvážných odbojářů zaplatilo statečnost životem. Další rána byla zasazena po školícím hasičském kursu. Ten byl v létě 1944 protektorátními úřady nařízen. Hlavně se projednávalo nasazení hasičů při náletech a přiblížení fronty. Jeden kurs probíhal v Sušici. Účastníci potajmu mezi sebou domlouvali nové úkoly hasičů odbojářů při revolučním českém národním povstání (blíže rozepsáno v publikaci k 130. výročí založení Dobrovolného hasičského sboru v Sušici). Snad opět měli okupanti mezi hasiči konfidenta, možná někdo promluvil, kde neměl. Vše se prozradilo. Rozjela se zběsilá gestapácká akce HASIČ. Jen na Sušicku, Klatovsku a Plánicku bylo zatčeno 16 vedoucích představitelů sborů. 15. prosince 1944 byl zatčen Eduard Grünberger. V malé chvíli odmlčení našla paní Branyšová jednu fotografii. Skupina lidí na procházce nábřežím Otavy

směrem k Luhu. „Podívejte, náhodou tady mám tohle. To jsou naši a Tonnerovi. Pan Tonner také pracoval v ševcárně. Byli to moc hodní lidé a moji rodiče s nimi kamarádili. Říkám to proto, že pan Tonner si také užil koncentráku. Od jara 1943 do jara 1945 zažil útrapy Buchenwaldu. Když byl zatčen, jeho dvojčátkům Růžence a Fanynce nebyl ani rok.“ Ano, Růženku a Fanynku znám dobře, byly to mé spolužačky od 1. třídy a rád se s nimi dodnes potkávám. A vyprávění Josefa Tonnera »Buchenwald pro pět korun« jsem četl ve sborníku Sušicko za okupace. „Jen si nepřejte vylíčit, v jakém stavu se vrátil domů. Koncentrák ho hrozně poznamenal tělesně i duševně,“ dodala Marie Branyšová. Posléze jsme se vrátili k tatínkovu věznění v Klatovech. „Mám tady uloženo několik dokumentů. Vidíte?“ ukazuje paní Branyšová zažloutlé listiny a lístky. „Tady úřední listina klatovského Gestapa. V liché čtvrtky smíme tatínkovi přivézt čisté prádlo a toaletní potřeby, v sudé odvézt vyprat špinavé. Přísně zakázáno přivézt a snažit se podstrčit nějaké potraviny! Snad by následoval trest smrti. Na tomhle lístku tatínek sděluje, že v Klatovech dál nebude. Dlouho jsme doma čekali, než se znovu ozval korespondenčním lístkem z Terezína. Všechny tři, které nám poslal, mám schované. Vidíte, o co nás prosil: kousek chleba, trochu cukru, soli, nějaký česnek, cibuli. Tady prosí o živočišné uhlí, určitě trpěl průjmy. V posledním lístku prosí o sto korun, za které by si prý mohl koupit nějaký lék. Jaký, a proč, samozřejmě nemohl napsat. Všechna korespondence musela být vedená v němčině, kvůli cenzuře.“ Jak se Grünbergerovi dozvěděli, že tatínek zaplatil, stejně jako na 500 dalších zatčených českých hasičů, Terezín životem? „Až po dlouhé době,“ vzpomíná se slzami v očích paní Branyšová. „Byla jsem tenkrát v květnu 1945 na sušickém náměstí. Přijela nějaká nákladní auta a někdo slézal dolů. Lidi, koukněte, ozvalo se vedle mě radostně, to je Honzík Kopelentů! Honzík se vrátil! Věděla jsem, že pan Kopelent byl zatčen stejně jako tatínek a pan Hálek. Prodrala jsem se k němu. Bývala bych ho nepoznala. Vyhublý, propadlé rysy, zsinalý, skoro vyhaslé oči, všechny zuby vytlučené! Tak se vrátil. Říkala jsem si: ať se tatínek vrátí třeba taky takový, jen když bude doma. My už s maminkou se o něho postaráme. Prodrala jsem se k panu Kopelentovi. Bohužel, o tatínkovi ani panu Hálkovi nic nevěděl.

Až později k nám přišel pan Rejšek, taky terezínský vězeň. Smutně řekl: Na tatínka nečekejte, nevrátí se. Zemřel na tyfus. Naše rodina se s tím dlouho nedokázala vyrovnat. Nejsem s tím vyrovnána ani dneska, ani moje děti, které dědečka nikdy nepoznaly. Ten smutek sebedelší čas nezhojí.“ Nevrátil se ani pan Hálek. Pátrala někdy paní Branyšová po posledních dnech života tatínka? „Samozřejmě, hned při první poválečné návštěvě Terezína. Našla jsem hrob s jeho jménem. Při další návštěvě jsem náhodou v muzeu objevila jako exponát ukázku deníku jednoho kápa, dozorce. Mimo jiné obsahoval seznam vězňů. Patrně se jednalo o tzv. marodku nebo vězně odváděné toho dne jako nemocné do samotek. U některých byl křížek. Ke svému zděšení jsem na poslední řádce četla Eduard Grünberger, cela č. 454, stáří 42 let. Nechyběl kříž. Předem odsouzen k smrti. Po řadě let, když maminka už nežila a my, děti, jsme dávno měly založené rodiny, jednou mému manželovi prozradil pan Rejšek, že o tyfu nám tenkrát vlastně lhal. Bál se říci krutou pravdu. Tatínek byl umučen. Na svědomí ho měl velitel tábora, jemuž jinak vězni neřekli než Pinďa. Tuším se jmenoval Rojko. Ten byl poslední u tatínka na samotce. Po jeho odchodu, souhrou náhod to byl pan Rejšek, kdo byl zavolán, aby mrtvého vězně odnesl do krematoria. Ještě dnes se třesu hrůzou. Prý v tatínkově vyhublém a zuboženém těle nebyla snad jediná kůstka, která by nebyla zpřerážená nebo rozdrcená! Tak pracoval Pinďa… Popel z kremačních pecí jiní vězňové házeli lopatami do řeky Ohře. Vlny odnesly i popel mého tatínka. Byla jsem jen ráda, že posledním, kdo posloužil po smrti tatínkovi, byl člověk od nás, ze Sušice. Dnes vše přesně vím. Tatínek nezemřel přirozenou smrtí na následky útrap nebo tyfovou epidemií, ale byl umučen. Československý válečný kříž, udělený mému otci Eduardu Grünbergerovi in memoriam, nedokáže stejně jako nic na světě vrátit rodině tátu, zahojit bolest v srdcích. Přála bych si jediné. Aby nikdy od žádných rodin nemuseli odcházet tátové bojovat, bránit svobodu své země proti tyranům. Aby nikdy žádná rodina nepoznala takové bolesti, jaké byly souzeny té naší…“ Vyprávění paní Marie Branyšové zapsal Milan Pokorný.

Historie

Jak dlouho budou ještě chlapci chodit řehtat?

Pořádná „šupačka“, košíček na výslužku a hajdy koledovat! Zvony v křesťanském světě odletěly na zelený čtvrtek hned po ranním zvonění do Říma. Až na výjimky, všechny křesťanské církve zachovávají tento zvyk a zvony se pak rozezní až na bílou sobotu. Náš volšovský zvon (s datem r. 1725) „odletěl“ za války na rozkaz Hitlera někam do Hamburku – že by se tam ještě našel? Volšovský zvon byl připevněn na naší 500 let staré lípě. Stříška, která ho staletí chránila před nepohodou, už dávno ztrouchnivěla a spadla. Jak dlouho vydrží lípa, netroufá si nikdo hádat. Na stařičké lípě býval zavěšený také kříž, který bohužel neodolal našim vojákům. Pojďme na koledu do časů minulých… Na zelený čtvrtek v poledne se vždy chlapci z vesnice i z okolí, připraveni s pomlázkami, řehtačkami, klapačkami a někdy i trakárkem, sešli u této lípy. Celý personál statku, tedy jak se říkalo „panská robota“, přihlížel, jak se chlapci modlí. Pak chlapecká družina prošla parkem přes můstek k letitému dubu, po můstku – poblíž něj byla na ohromné letité olši Boží muka – a přes hraběcí kočárovou cestu skrz vrátka kolem skládky klád ke stavení z červených cihel, kterým byla pila z roku 1891. Tady bydlel pilař, který pilu vedl. Z výklenku ve štítě této krásné budovy shlížel Jan Nepomucký, k němuž vždy chodívala na jeho svátek celá osada. Dnes se neví, kde skončil, snad jej odnesla voda z vantrok. I ty vzaly za své. Zakládající kramli z roku 1891, původně vysoko v krovu, ukořistil nějaký sběratel. Z pily to pře silnici nebylo daleko do Luhu. Ještě zastavení s modlitbou u Potužníků křížku, pak po silnici, přes dvůr u mlýna na lávku mezi mlýnem a restaurací Volšovka, přes Junků lesík (původní majitelé)… Jo, to býval tehdy přepychový lesík – byl a už nikdy nebude… Poté se přešlo na Páteček kolem Dirnhoferů hamru, přes dvorek Poláků. Na rozcestí je tu kříž – ten vydržel dodnes a také u něj se odbylo povinné zastavení s modlitbou. Pak chlapci pokračovali směrem na Hornečků dvůr (pořád na Pátečku), což byl chráněný královský dvůr, bohužel komunisty zbořený kvůli diverzantům. Pak se šlo směrem na Staré Volšovy ještě s několika zastávkami s modlitbou, dál na Volšovy, kde cestu tehdy krášlila jen krásná louka s hrušní na konci. Několikeré zastavení se odbylo u hospod – u Staré Hospody, v hospodě U Míčků (dnes již zbo-

řená). Ve Staré hospodě byl vysoko ve výklenku od roku 1894 vystaven sv. Václav na koni. Před pár lety na bílém koni odjel kamsi do světa… Družina chlapců šla dále přes chalupy k poslednímu stavení, kolem truhlářské dílny pana Šindlera přes lávku vedoucí přes potok Volšovka. Tento vodní zdroj poháněl nedalekou elektrárnu (bohužel podlehla lidské hrabivosti a mamonu a skončila kdesi ve sběru). Ještě honem přes dvůr u Kourů, nahoru k bývalé kovárně a odtud pokračovaly dvě party – jedna šla přes louku Lazarku na Běliště, kde žily čtyři rodiny. Všichni se znovu sešli ve dvoře. Dnes musí zajít na Štamberk kolem školy, kde vyrostly nové domy. Kdysi tam bývala jen úrodná pole. Na bílou sobotu brzy zrána chlapci s košíkem a taškami chodili ke stavením, kde s řehtačkou či klepačkou se hlásili o příspěvek ve formě vajíček, nebo i peněz. Velitel každé skupinky popřál příjemné svátky a pokračovalo se po celé trase. Také jsme měli samotu, kde se stávalo, že domácí vyšli před dům a říkali: „Vždyť jste tu už byli…!“ Pravda byli, ale chlapci ze sousední vsi. No, však i my volšovští jsme byli obdarováni a příští rok to „odnesla“ klika od řehtačky a nějaké modřiny za „odměnu“ té partě, která za nás vybírala… Na místa volšovské obchůzky se tlačily i další party chlapců, volšovských však bylo víc a svá území si dovedli po klukovsku pěkně uhájit a zjednat pořádek. V roce 1929 – 30 končily stříbrné pětikoruny a tak lidé koledníky podarovávali těmito mincemi – bylo dobře pro ně, že se jich včas zbavili, i pro chlapce. My volšovští jsme chodívali do každého stavení, nesměli jsme zapomenout na nikoho, lidé už na nás čekali. Vyfasovali jsme každý dvě pětikoruny a šest kusů vajec. Po skončení obchůzky jsme se sešli ve statkovém kravíně a tam jsme se dělili. Nevím jak kdy, možná byly i různé strkanice a zádrhely, ale za mých časů to šlo všechno slušně, nikdo nebyl ošizen a přál bych si, aby i dnešní páni kluci byli nejen k sobě poctiví. Stávalo se, že zbylo něco málo nedělitelných financí, tak ty jsme dali do pokladničky v zámecké kapli. V době Velikonoc je počasí ještě vrtkavé, nezřídka prší, sněží, jako v „aprílu“. Ale chlapci jdou – je to jejich výsada, možná i čest, chodit o velikonočních svátcích řehtat. KAREL RENDL

strana 5

Střípky z historie sušické radnice Značný vliv na osud sušické radnice měly správní reformy. Zrušení staré městské samosprávy v roce 1788 spolu s úřadem královského rychtáře a jejich nahrazení magistrátem nepřineslo ve způsobu využití objektu žádné změny. I nadále zde sídlili státem jmenovaní radní a obecní reprezentace, zůstal zde i nadále solní sklad a snad i další úřady, jako například městský soud. Zrušení patrimoniálního zřízení a jeho nahrazení systémem nových úřadů politické, soudní a finanční správy však mělo přímo fatální vliv na stavební podstatu radnice a její architektonickou cenu. Městská samospráva měla eminentní zájem kvůli dalšímu rozvoji a prosperitě obce, aby se Sušice stala sídlem co možná největšího počtu nových státních úřadů a proto v dubnu roku 1850 nabídla radnici jakožto nejhonosnější městskou veřejnou budovu za sídlo okresního soudu a podkrajského úřadu. Dokonce se rozhodla budovu přestavět, zmodernizovat a rozšířit. Radikální přestavba radnice byla dokončena v roce 1851, kolaudace proběhla 9. července. Do nově přestavěné radnice se nastěhovaly státní úřady: podkrajský úřad (nahrazený později okresním úřadem a okresním hejtmanstvím), okresní soud, státní zastupitelství a berní úřad. V roce 1850 bylo v severním křídle radnice zbudováno také vězení pro potřeby okresního soudu. Měst-

ský purkmistrovský úřad byl nejprve přestěhován do domu čp. 6 na západní straně náměstí, ale v šedesátých letech 19. století se vrátil i on do budovy radnice, takže kromě okresního úřadu a okresního soudu zde sídlily ještě úřady berní a listovní, purkmistrovský a městský důchodenský úřad. Další stavební změny přišly až těsně před rokem 1900. Namísto vězeňských kobek v prvním patře byly přestavěné prostory pronajaty městské spořitelně, v dru-

hém patře vznikla zasedací síň obecního zastupitelstva a do dalších uvolněných prostor se později nastěhovalo i krátce před tím založené městské muzeum. Muzeum původně sídlilo v přízemí v místnosti, kterou předtím využívala občanská záložna a později spořitelna. V roce 1895 však byla tato místnost pronajata bernímu úřadu a muzeum se přestěhovalo do třetího patra do místností bývalých vězeňských separací. Na konci 20. let dvacátého století sídlily v prvním patře rad-

Jubileum sušických hasičů V roce 2004 oslaví 130. výročí od svého založení sbor dobrovolných hasičů v Sušici. Seriál chce ukázat na prospěšnost práce mnoha generací sušických hasičů, práce, která bývá někdy bohužel doceněna až tehdy, když slyšíme pronikavý zvuk sirén, vidíme blikavé modré světlo naděje na jejich vozech, v naší blízkosti šlehají plameny znamenající zkázu, nebo třeba město sužují ničivé povodně. Deset dílů je vyprávěním o 130 létech hasičské tradice v Sušici.

První poválečná léta 5. května 1945 se ujal správy města Revoluční národní výbor v čele s Čeňkem Vaškem. Členem revolučního orgánu byl i hasič Antonín Novotný. RNV se spojil se sušickou částí odbojové NIVY. Štábní kapitán Antonín Pinkas v článku Vojenský odboj v Sušici, otištěném ve sborníku Sušicko za okupace, vzpomíná na sobotu 5. května 1945. V Sušici zaslechli občané zoufalé výzvy pražského rozhlasu, žádajícího pomoc českého četnictva, vojska a policie při bojích o budovu rozhlasu a pražskému povstání. Zakrátko nato se sešli v budově radnice představitelé ilegálního odboje, kteří předtím udržovali tajně styk s dílčími skupinami odbojové organizace NIVA na Klatovsku a Domažlicku. Mezi účastníky schůzky nechyběli ani členové hasičského sboru Ferdinand Prantl a především poručík dělostřelectva v záloze Martin Milfort. Ferdinand Prantl se stal předsedou vyšetřovací komise revolučního národního výboru, která začala okamžitě se zajišťováním zrádců a kolaborantů. Sám měl s fašistickým persekvováním dost vlastních špatných zkušeností z věznění za války. Revoluční národní výbor, odbojáře i vyšetřovací komisi od soboty čekal obrovský kus práce. V hotelu

Svatoboru byla dislokována silně ozbrojená německá vojenská jednotka, očekávající rozkazy. Po složitém vyjednávání, jehož se zúčastnili členové NIVY i RNV, německý major kapituloval. V neděli hrozilo další nebezpečí, neboť na nádraží přijel silně ozbrojený prapor německé armády, který nehodlal kapitulovat a vyhrožoval bojem. Složitými jednáními byli vojáci pacifikováni a vyvedeni bočními ulicemi směrem k Albrechticím. Pokračovalo zajišťování udavačů, zrádců a kolaborantů. Po celou sobotu i neděli množství občanů přihlíželo na náměstí rušnému průběhu sušických revolučních dnů. Vojenští vysloužilci nabídli k pomoci 150 svých členů, s nabídkou zajištění pořádkových hlídek a ostrahy města přišli také sokolové a hasiči. Poslední akcí RNV před osvobozením města v neděli 6. května bylo jednání s americkými jednotkami, pobývajícími blízko v Petrovicích. Američané pochopili složitou situaci Sušice a ve 1230 první tank 4. pancéřové divize Americké armády přijel Volšovskou ulicí na sušické náměstí. Sušice svobodně vydechla. V průběhu druhé světové války bylo uvězněno fašisty 2 088 hasičů, z nichž 1 042 se nevrátilo domů. Jen z Klatovska, Sušicka a Plánicka v smutně proslulé gestapácké akci Hasič v roce 1944 bylo zatčeno 16 hasičských čelných funkcionářů. Sušičtí hasiči hned v květnu navštívili rodiny Hálkovu a Grünbergerovu, aby projevili soustrast, poděkovali rodinám za pochopení pro hasičskou práci obou zahynuvších bratří a předali peněžitý dar členů sboru k okamžité pomoci při řešení složité finanční situace pozůstalých. 21. října 1945 se zrušila dosavadní protektorátní hasičská organizovanost a byl ustaven Svaz československého hasičstva. Hasičům se vrátily i názvy sbor, pozdravy Nazdar, oslovení bratře, sestro, odznaky

a symboly užívané před válkou. Tehdy netušili, že to není na dlouho. Specifickým úkolem nejen hasičů sušických, ale všech sborů v blízkosti tzv. pohraničí, byla pomoc při zakládání dobrovolných hasičských sborů v místech, odkud byli postupně odsunováni do Německa na základě závěrů Postupimské konference a Benešových dekretů tamní obyvatelé. Založení sborů z nově příchozích českých osidlovatelů pohraničních obcí a měst bylo nanejvýš nutné. Objevovaly se úmyslně založené požáry s tendencemi co nejvíce tak sabotovat předávání objektů národní správě. Členové sušického sboru vyjížděli do vylidněných a jen pomalu znovu osidlovaných míst, aby zajistili budovy zbrojnic, stříkačky, nářadí a součásti výzbroje bývalých německých dobrovolných hasičů. Někde narazili na odpor, nepochopení, jinde odcházející hasiči ctili zásady kamarádství a sami měli zájem, aby technika přešla do dobrých rukou. Jak jen to šlo, zakládaly se české sbory. Hned v roce 1945 vznikly české sbory v Hartmanicích, Kašperských Horách a v Rejštejně, o rok později např. v Srní, Štěpanicích a Dolejším Těšově. Novým sborům sušičtí poskytovali materiální, odbornou a metodickou pomoc tak, aby byly co nejdříve připraveny k účinnému rychlému zásahu. Po odchodu německých starousedlíků hrozilo nové nebezpečí od nesvědomitých národních správců. Mnozí přišli pouze nakrást co se jen dalo, vyrabovat svěřené objekty a zmizet. Založený požár zakryl stopy. Hasičské sbory se zapojily do Dvouletého plánu obnovy válkou rozvráceného národního hospodářství. Členové obětavě pomáhali při zemědělských pracích, obnově železnic, výstavbě průmyslových závodů i v lesním hospodářství. Všichni byli nadchnuti ideály obnovy republiky. Veliké sucho roku 1947 znamenalo stálou pohotovost městského sboru.

nice městské úřady a okresní soud, ve druhém patře městské úřady a okresní úřad a ve třetím patře městské muzeum. Ve třicátých letech byl připravován projekt nové přestavby radnice, kterým se jí měl pravděpodobně vrátit historizující vzhled. V roce 1935 byl dokonce předložen projekt na přestavbu od architektů Freiwalda a Böhma, ale události následujících let odsunuly tento záměr zcela stranou. Také návrh na zřízení ústředního topení byl v roce 1941 odložen na pozdější dobu. Realizován byl teprve v roce 1948. Roku 1942 byly zrekvírovány dva cimbály od věžních hodin. Podle dochovaného popisu byl jeden z roku 1802, vážil 288 kg a měl průměr 90 cm. Druhý cimbál byl také z roku 1802, vážil 169 kg a měl průměr 70 cm. Oba cimbály měly na horním okraji umělecký reliéf a korunu tvořenou čtyřmi uchy s reliéfy lidských hlav a oba pocházely ze zvonařské dílny Josefa Pernera v Českých Budějovicích. Po druhé světové válce v budově radnice tehdejší režim i nadále zachoval vězení, které roku 1951 prošlo adaptací. Ještě v letech 1954 a 1956 trvalo vnitro na zachování zdi, která na malém dvoře v areálu radnice oddělovala vězeňský dvorek. Vězení byl zrušeno před rokem 1958 a z bývalých kobek byly zřízeny kanceláře. Z. ŘEZNÍČKOVÁ Vyjížděl v tomto roce k 15 velkým požárům a řadě drobnějších lesních a polních zahoření. Do základů např. vyhořel zámek v Hořejším Těšově, když požár byl ohlášen velmi pozdě a prakticky nebylo kde brát vodu. Vedení se natahovalo od potoka pod Hartmanicemi a trvalo dlouho, než se voda dostala až nahoru. Stačila už pouze k ochraně okolních objektů. Zato se podařilo zachránit další zámecké objekty, také postižené ohněm: Dolejší Těšov a Hořejší Krušec. Při všech požárech provázely hasiče potíže s nedostatkem vody. Musela být prováděna dlouhá hadicová propojení. Často vypomáhalo na jedné trase vedení několik posilových čerpadel. V roce 1948 uctili hasiči pietní slavností při odhalení pamětní desky bratřím Františku Hálkovi a Eduardu Grünbergerovi jejich památku. Deska byla umístěna na budově zbrojnice na nároží Klostermannovy a Havlíčkovy ulice. Po vybudování nové zbrojnice ji hasiči přemístili do průčelí zbrojnice v ulici Na Hrázi. Rok 1948 od února přinesl i jiné události, které se zanedlouho projevily v organizování a životě hasičských sborů. V únoru komunistickým převratem došlo ke změně státní politické linie, završené potom volbou Klementa Gottwalda prezidentem republiky a v roce 1949 závěry 9. sjezdu KSČ. V hasičských sborech se musely ustavit akční výbory, které měly za úkol očištění sborů od tzv. reakčních živlů a buržoazních elementů. Dílo se příliš nedařilo. Nikdo neměl chuť najednou prstem ukázat na někoho z bratrů nebo sester se slovy: odejdi. Proto nedošlo v Sušici vůbec k žádným zásahům ve sboru. Ovšem brzy po nastolení komunistické moci řada členů se sama vzdala členství a dobrovolně odešla. Jednalo se o jak výkonné, tak přispívající členy především z řad sušických obchodníků, bývalých majitelů továren, majitelů řemeslnických provozů a úředníků. MILAN POKORNÝ Příště: Stali jsme se požárníky.

Čtenáři nám píší

strana 6

Svět zábavy

Veterinář radí – fena a porod S nastupujícím jarem přichází i oblíbené období mláďat. Třebaže u fen není říje řízena sezonností, mnoho fen má říji právě na jaře. Štěňata se pak rodí na konci jara, což je výhodné, neboť většina nových majitelů zvýhodňuje zakoupení nového domácího mazlíčka právě v tomto období. Chovatel chovné feny by měl ještě před jejím krytím zvážit její zdravotní stav, stáří, odbyt štěňat

a vybrat vhodného krycího psa. Stejně tak dojde-li k nežádoucímu nakrytí feny. U feny starší, či nakryté příliš velkým psem může být porod příliš velkým rizikem. Pak je vhodné poradit se s veterinárním lékařem, který rozhodne zda nežádoucí březost přerušit. Průměrná délka březosti fen je 63 dní. Fyziologické rozpětí doby březosti je 59 až 68 dní. V úvahu

je nutno brát i termíny opakovaného krytí. V první polovině březosti není třeba fenu nikterak omezovat ani zvyšovat dávky krmení. Až v druhé polovině březosti je nutno zvýšit krmné dávky a fenu příliš nezatěžovat. Ke konci březosti je u feny možno pozorovat různé změny, které ukazují na blížící se porod. Je to zejména nápadný růst mléčné žlázy a její

Úspěch sušického curlingu Dne 20. března 2004 postoupil tým mužů Curling Skid Clubu Sušice do kvalifikačního turnaje první ligy Mistrovství České republiky. Vzhledem k tomu, že bychom se rádi podělili o radost i se čtenářem Sušických novin, který není zasvěcen do tajů hry a hracího řádu soutěže, dovolujeme si poskytnout několik základních informací jak o soutěži MČR, tak i o hře curling jako takové. Curling hrají dvě čtyřčlenná mužstva s žulovými kameny. Ve hře je 16 kamenů a hráči je střídavě odhazují do kruhů na protější straně. Hraje se z obou stran, hra jedním směrem se nazývá end. Vítězem endu se stává ten tým, který má kámen nebo kameny blíže středu soustředných kruhů než je kámen nebo kameny soupeře. Mistrovství ČR se hraje na osm endů v časovém limitu 145 hod. Po ukončení limitu se dohrává rozehraný end plus jeden end. MČR curlingu mužů má tři ligy. Extraligu a první ligu, které hraje osm týmů a druhou ligu, kterou hraje 12 týmů. V druhé lize je pět pražských týmů, dva týmy Kladna, po jednom z Trut-

nova, Brna západ, Sušice a dokonce tým z Bratislavy a tým z polských Piechowic. Liga se hraje v základní části systémem každý s každým a dále kvalifikačním vyřazovacím způsobem. První dva týmy základní části postupují přímo do turnaje první ligy a osm týmů hraje vyřazovacím způsobem o dvě další místa. CSC Sušice byl po základním kole na desátém místě se dvěma vítězstvími. Zmiňovaný úspěch sušického curlingu se dostavil v kvalifikačním turnaji, který se hraje vyřazovacím způsobem nasazením do tzv. pavouka. První zápas jsme hráli proti třetímu týmu základní části, týmu Savona 4. Po celý zápas jsme udrželi s tabulkově lepším soupeřem kontakt tím, že jsme mu neumožnili skórovat více kameny v jednom endu. Zatímco tedy sbíral body po jednom, nám se podařilo zaútočit v pátém endu a bodovat čtyřmi kameny. Zápas skončil v limitu nerozhodně 5:5 a prodlužovalo se o jeden end. V prodloužení jsme umístili jeden kámen s takovou ochranou ostatními kameny, že soupeř nedokázal svůj umístit lépe. Zvítězili jsme celkově 6:5.

Pionýr na lyžích

Druhý zápas znamenal již přímý souboj o postup do kvalifikačního turnaje první ligy. Nastoupili jsme proti Kladnu Nephropoliths, které porazilo Trutnov. Tento západ byl ještě těžší. Po třech endech jsme prohrávali již 5:1. Další vývoj však ukázal, že první vítězství nebylo jen pouhou náhodou! Podařilo se nám nejen vyrovnat, ale v předposledním endu jsme již zápas získali pod kontrolu náskokem čtyř kamenů. Soupeř hrál poslední end výborně. Nám se však účinnou obranou podařilo náskok uhájit a celkově zvítězit 9:8. Toto vítězství již znamenalo postup! V dohrávaném finále jsme se utkali s týmem Kolibris 6. Tento zápas jsme prohráli v poměru 2:6, když se nám v druhém endu nepodařilo uhájit tzv. čtyřku. Druhé místo v kvalifikačním turnaji a postup do vyšší ligy Mistrovství ČR curlingu je ohromným úspěchem sušického týmu, který curling hraje druhým rokem. Tým tvoří Jiří Petrák, Jiří Petrák ml., Ing. Miloslav Pitro, Michal Fornous, Ing. Josef Farták, Ing. Josef Stárek a Ing. Milan Rippel. Věříme, že úspěch nezůstane bez povšimnutí případných zájemců o tuto hru. Členství v klubu je otevřené a rádi uvítáme zájemce si curling vyzkoušet. Curling se dá hrát v téměř každém věku pro radost z pohybu nebo také skýtá možnost účastnit se republikových soutěží nebo mezinárodních turnajů. JIŘÍ PETRÁK, vedoucí týmu CSC Sušice

začínající sekrece, mírný otok vulvy, mírný vaginální výtok a ochabnutí pánevních vazů. Některé feny se projevují i změněným chováním – odmítají krmivo, jsou nepokojné, bázlivé, vyhledávají klid, stavějí si hnízdo, příležitostně mohou i zvracet. Porod začíná otevírací fází, která trvá 6–12 hodin a je charakteristická otevřením krčku děložního, odchodem hlenu a začínají porodní stahy, které posouvají štěňata dále do porodních cest. Ve vypuzovací fázi se již zapojí i břišní lis a nastává vypuzování štěňat. Praskají vnější plodové obaly a odtéká plodová voda. Většinou se štěně rodí uzavřené v posledním plodovém obalu, který fena lízáním nebo rozkousnutím odstraní. Lízáním obnaží nejprve hlavu štěněte, potom celé tělo a nakonec přehryzne pupeční šňůru. Placenta štěněte se obvykle vyloučí do 15 minut a fena ji sežere. Pokud fena sama takto neošetří štěně po porodu, musí zasáhnout chovatel, který štěněti osuší tlamičku, čumáček a celé tělo. Pupeční šňůru je třeba 0,5 cm od pupku podvázat a odstřihnout. Časové intervaly mezi jednotlivými štěňaty jsou asi 30 minut. Mohou však trvat jen několik minut ale i více hodin. Délka porodu je tedy závislá na celkovém počtu štěňat. Jestliže je však pauza mezi porodem štěňat větší než dvě hodiny, je vhodné poradit se s veterinárním lékařem, zda není třeba fenu zkontrolovat. Narozená štěňata se ihned přisávají k mléčnému struku feny a sají mlezivo. To podporuje další průběh porodu a tvorbu mléka. Je nutné zajistit, aby štěňata byla v teple u feny, neboť jsou náchylná k prostydnutí. Také je nutné zkontrolovat, zda má fena dostatek mléka. Není-li tomu tak, je nutno štěňata dokrmovat. Feně se štěňaty chovatel zajistí klidné a teplé prostředí, aby nebyly ničím rušeny. Chovatel by měl kontrolovat zda štěňata přibírají na váze a zdárně prospívají. MVDr. LENKA ŠVEJDOVÁ, ZO ČSOP Zelená Šumava

V pátek 19. 3. v 1930 se sešla početná skupina z našeho gymnázia, abychom spolu s dalšími navrženými občany převzali plakety, poděkování, dárky a květinu. To, že si vašich výsledků a práce někdo všimne, je bezesporu příjemné zjištění. DĚKUJEME! Slavnostní večer byl plný překvapení. Posuďte sami, byla-li příjemná. Celým večerem provázela Petra Černocká, kterou jsme zatím jako moderátorku neznali. Záhy jsme pochopili proč. Oheň do papíru nezabalíš – a nepřipravená zpěvačka je vším, jen ne dobrou moderátorkou slavnostního večera. Roztržitý a improvizovaný projev proložený laciným vtipem a rozpustilým smíchem je obtížně stravitelný i u pubertální Berušky. Kdo čekal noblesu, čekal marně. Petra Černocká absolvovala večer bez uzardění. Na nesrozumitelnou otázku sama odpověděla, za zkomolené jméno se omluvila a byla se sebou spokojená, neboť jak sama doufá, snad se uvidíme i příště. Nejprve paní starostka ocenila dívku z MŠ za její pohotovost, díky které zachránila dva lidské životy (mimochodem to, že MŠ je zkratka pro mateřskou školu, Petra Černocká pochopila přímo na jevišti a měla z toho evidentní radost). Paní starostka přivítala senátora Smutného a společně se chystali předat ocenění stoletému občanu města panu Pospíšilovi za celoživotní práci. Petra Černocká se musela přiznat, že zapomněla jméno pana Smutného, které před několika vteřinami zaslechla, on jí pružně napověděl, že je senátor – tím jí ovšem moc nepomohl – ale v sále bylo živo a zatím nás to docela bavilo. Pak přišly na řadu Milena Naglmüllerová a Bohumila Skrbková. I ty byly oceněny za celoživotní dílo. Těžko říct,

hodlají-li v životě ještě cosi podniknout, nebo už se vyčerpaly. Petra Černocká nejprve z paní Skrbkové udělala paní Skrblíkovou a potom všem prozradila, že si obě vyznamenané hrají na gymnáziu s dětičkama. Za celoživotní práci převzala kromě jiných poděkování i paní doktorka Prajerová a pan Baierl. Pořadí vyznamenaných záhadné! Všechno šlo jako na drátkách. Každý odpověděl na těžkou otázku Petry Černocké. Za všechny snad tu pro Jindru Beneše, který krom toho, že je skvělý sportovec v mezinárodním měřítku, je také výborný student sušického gymnázia. Tak toho se P. Černocká zeptala, jestli by maminka nebyla šťastnější, kdyby místo ježdění na lodi nedělal radši zemědělskou školu. Ani Jindra to nevěděl! I další studenti dostali poděkování za celoživotní práci. Asi, abychom se nehádali. Vůbec to ale nevadí. Poděkování si můžeme vzájemně vyměňovat, půjčovat – nejsou na nich naše jména, nikdo je neorazítkoval ani neopatřil podpisem. Můžeme je i přikopírovat kamarádům. Krabičky s plaketami mají zezadu nálepku „Svět zábavy“ a docela se to hodí. Plaketa vypadá trochu jako žeton na košík do supermarketu, jen má větší průměr a je trošku tenčí. Ale ta krabička je od opravdové medaile. Na přední straně je zlatě napsáno REPREZENTANT MĚSTA SUŠICE R. 2003. Poděkovali jsme. Ustálená fráze – není zač – asi vznikla v podobné situaci. Člověk má být zdvořilý a květina má vonět. Tak tedy děkujeme. Milena Naglmüllerová, Bohumila Skrbková, Alena Fišerová, Josef Baierl, František Pekhart, Adéla Lučanská, Jindřich Beneš, Pavel Paták, Martin Paták

Maska pro Čechmánka

Rodí se fotbalová hvězda?

Letos jsme opět měli možnost vyjet si na tři víkendy na Hojsovu Stráž a tam si pěkně užívat zimních radovánek. Dvakrát jsme měli štěstí na sníh a tak jsme běžky, sjezdovky ani snowboardy nenechali zahálet. Únorový víkend byl na sníh skoupý, a tak jsme využili náhradní program, vypravili se do bazénu a na výstavu paní Klimtové a jejích po-

hádkových bytostí na Brčálníku. Pestré byly i večery při diskotékách, soutěžích, nebo jen tak při kytaře. Já osobně jsem letošní lyžařskou sezónu uzavřela (mám splněno), ale už se těším na tu další. Určitě si společné další pobyty nenechám ujít. V. BERANOVÁ, PS Otava Sušice

Důkazem toho, že i ze Sušice se lze dostat mezi nejlepší, je mladý fotbalista Tomáš Pekhart (narozený 26. 5. 1989, člen TJ Sušice– oddíl kopané), v současnosti kapitán prvoligového mužstva starších žáků SK Slavia Praha a člen reprezentačního týmu ČR hráčů do 16 let. A jak probíhala jeho dosavadní fotbalová kariéra? Už od prvních fotbalových krůčků Tomáš převyšoval své vrstevníky nejen výškou, ale především fotbalovým uměním. Proto velmi často nastupoval na hřiště s hráči mnohem staršími. Když svým věkem patřil ještě do kategorie minižáků, byl už oporou týmu žáků mladších… V sezóně 2001/ 2002 hrál už druhý rok v dresu Sušice za starší žáky. Poté si ho všimli trenéři z Klatov a dohodli se se sušickým oddílem na ročním hostování. Tomáš zde tak začal už ve třinácti letech hrát českou nejvyšší soutěž starších žáků. Brzy po svém příchodu se stal i nejlepším střelcem týmu. Dostal se také do výběru Plzeňského kraje, se kterým se v červnu 2003 zúčastnil republikového finále mezikrajské soutěže v Náchodě, kde byl vyhlášen nejlepším střelcem celého turnaje.

Po ukončení úspěšné sezóny 2002/2003 měly Klatovy přirozeně velký zájem o to, aby Tomáš i nadále hájil jejich barvy. Sušici ale kontaktovaly i týmy ještě kvalitnější – ozvala se Viktoria Plzeň, ale také Slavia Praha. Tomáš se nakonec po velmi složitém zvažování rozhodl pro hostování v pražském týmu, což znamenalo zásadní změnu především v jeho osobním životě. Musel se odstěhovat od rodičů na internát, přestoupit na jinou základní školu a v Sušici zanechat i své kamarády. Po půlroce stráveném v Praze však svého rozhodnutí určitě nelituje. Na trávníku je pro útok Slavie nepostradatelným hráčem. V devíti podzimních mistrovských utkáních nastřílel 12 gólů, čímž se stal znovu nejlepším střelcem svého mužstva. Skvělými výkony se dostal do Pražského výběru starších žáků a dokonce byl nominován i do širšího kádru reprezentace České republiky hráčů do 16 let. A co popřát Tomášovi na závěr? Snad jen co nejméně sportovních zranění, štěstí na dobré trenéry a další fotbalové úspěchy. JONÁŠ BARTOŠ

Bohumil Korál je autorem vítězného designu brankářské masky, která vyhrála soutěž pořádanou americkou televizní společností ESPN. Končí letošní hokejová sezona. Na stadionu v Sušici se po ledě pohybuje velmi nenápadný pán s kšiltovkou naraženou hluboko do čela. Možná jste ho potkali na ulici, možná ho znáte osobně, ale většina z nás neví, že se proslavil svojí prací až v Americe. Nevím, kde v téměř jednobarevném bílém světě hokeje bere pan Bohumil Korál svoji inspiraci, ale jeho masky, které pro brankáře celého světa maluje, hýří sytými barvami a neotřelými nápady. Jeho téměř umělecká díla zdobí masky brankářů takových jmen jako jsou Bříza, Čechmánek, Salfický, Lakosil a mnoho dalších, ale také designoval helmy hokejistů na MS ve Finsku. V letošní sezoně pořádala americká televizní společnost ESPN soutěž o nejhezčí design masky v NHL. A tu vyhrála maska, kterou pan Korál namaloval pro brankáře Romana

Čechmánka! Ten chytá v letošní sezoně za Los Angles a i proto je na masce logo v barvách klubu se žolíkovou kartou krále. Ale abyste viděli práci pana Korála, nemusíte zrovna do Ameriky. Stačí zajít na sušický stadion, kde již zdálky září barevné masky brankářů druhých tříd, kteří chytají za TJ Sušici nebo můžete navštívit jeho internetové stránky – www.koraldesign.com. PETRA MAŘÍKOVÁ

Nápad, výrazné barvy, detailní zpracování – to vše můžete obdivovat na výtvorech pana Korála.

Kultura Program kina Sušice

Filmy, které musíte vidět…

Začátky představení, není-li uvedeno jinak, vždy ve 2000 hod. Filmy Chouchou – Královna Paříže 6. – 7. dubna označené * uvádíme premiérově. Informace a předprodej vstupenek Děj hořké komedie se odehrává v současnosti a má aktuální téma. od 1830 hod. v pokladně kina nebo na tel. 376 523 360. Tím je nelehký život menšin. Hrdina filmu (chouchou/šušu=mazlíček) má na první pohled smůlu – je transvestita a navíc ilegální arabský 1. 4. (čtvrtek) odpolední představení v 1700 hod. emigrant. Zároveň má však štěstí, protože azyl najde na idylické faře Údolí včel Finále Plzeň 2004 a práci u chápavé psychoterapeutky. Chouchou se setká se svými kraHistorický příběh z 2. pol. 13. stol. o střetnutí náboženského fana- jany, zamiluje se do elegantního boháče a snímek končí přes potíže tismu s touhou po svobodném životě. Hrají P. Čepek, J. Kačer aj., re- s policejním inspektorem celkem šťastně. Autor snímku – filmař alžie František Vláčil. Československo 1967, 97 min., od 15 let. žírského původu – se vyhýbá laciné atraktivnosti a předkládá téma s chápavou otevřeností a s důvěrou v divákovu toleranci. Ve filmu je 2. (pátek) Projekt 100: výborné herecké obsazení. Rosemary má děťátko * Psychologický snímek s hororovým tématem satana zrozeného lid- Velká ryba 9. – 10. dubna skou ženou. Na motivy románu Iry Levina. Hrají Mia Farrow, John V příběhu natočeném podle literární předlohy Daniela Wallacea Cassavetes aj., režie Roman Polanski. USA 1968, titulky, 137 min., od se ústředním tématem stává „proplétání“ fikce a reality. Režisér Tim 15 let. Rozhodně si nenechte ujít! Burton zde mohl rozvinout svou vlastní fantazii a uplatnit i některé motivy ze svých dřívějších děl. Rámcem příběhu je návštěva manželů 3. (sobota) Projekt 100 v rodném městě v Alabamě, kdy se syn snaží usmířit a pochopit otce, Fanny a Alexander/Fanny och Alexander * jemuž celý život zazlíval vyprávění vymyšlených zážitků a historek. Rodinná kronika života měšťanské rodiny z počátku 20. století zachy- Název filmu se odvíjí od motivu nepolapitelné obrovské ryby, symbocuje prvky švédské národní povahy a způsobu života. Hrají Pernilla lizující svobodu i věčnost bytí, ale také od povahy otce, který byl „velAllwin, Bertil Guve aj., režie Ingmar Bergman. Švédsko 1982, titulky, kou rybou v malém rybníce, ale neztratil se ani v oceánu“. 189 min., od 15 let. Rozhodně si nenechte ujít! Časopis Cinema hodnotí – O.K. 4. – 5. (neděle – pondělí) Bratři jak se patří * Komedie o siamských dvojčatech. Hrají Matt Damon, Cher aj., režie Bobby Farelly.USA, titulky, 119 min., přístupný. 6. – 7. (úterý – středa) Chouchou – Královna Paříže/Chouchou * Zábavný a optimistický příběh muže, který navzdory svým zvláštnostem nachází své místo ve světě. Snímek byl vyhlášen Evropským filmem roku 2003. Hrají Gad Elmaleh, Alain Chabat aj., režie Merzak Allouache. Francie, titulky, 105 min., přístupný. 8. (čtvrtek) Filmový klub Tak to chodí/It Runs in the Family * Tragikomický příběh tří generací úspěšné americké rodiny. Hrají Michael Douglas, Rory Culkin aj., režie Fred Schepisi. USA, titulky, 109 min., od 12 let. 9. – 10. (pátek – sobota) Velká ryba/Big Fish * Dramatický příběh nepřekonatelného vypravěče neuvěřitelných historek o cestě kolem světa. Hrají Albert Finney, Ewan McGregor, Jessica Lange aj., režie Tim Burton. USA, titulky, 125 min., přístupný. 11. – 12. (neděle – pondělí) Žádostivá těla/Les Corps Impatients * Milostné drama tří lidí, kdy láska je postavena tváří v tvář životu i smrti. Hrají Laura Smet, Nicolas Duvauchelle aj., režie Xaver Giannoli. Francie, titulky, 94 min., od 12 let. 13. – 14. (úterý – středa) Porota/Runaway Jury * Napínavý příběh ze soudního prostředí podle knihy J. Grishama o nefungující spravedlnosti, manipulaci s porotou a lidech, kteří se nezastaví před ničím. Hrají John Cusack, Gene Hackman. Dustin Hoffman aj., režie Gary Fleder. USA, titulky, 127 min., od 12 let. 15. – 16. (čtvrtek – pátek) odpolední představení v 1700 hod. Looney Tunes: Zpět v akci * Známé animované postavičky – králík Bugs, kačer Duffy a další se vydávají za novými dobrodružstvími. USA, český dabing, 92 min., přístupný.

strana 7

lottou. Ta ztrácí důvěru ve svého přítele, je posedlá žárlivostí, která ji nakonec přivede k zoufalému rozhodnutí. Jde o zajímavý film mladého francouzského režiséra, který se už může pochlubit několika cenami ze světových filmových festivalů. Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K. Porota 13. – 14. dubna Film inspirovaný právnickým bestsellerem Johna Grishama umožňuje nahlédnout do specifik amerického soudního systému, založeného na precedentech a funkci dvanáctičlenné laické poroty. Román byl inspirován skutečným soudním sporem, žalobou tabákového koncernu, filmoví tvůrci si zvolili téma neregulovaného prodeje zbraní v USA. V hlavních rolích vynikající herci – John Cusack, Gene Hackman a Dustin Hoffman. Časopis Cinema hodnotí – 60 % – O. K.

Bazén 15. – 16. dubna Stárnoucí anglická autorka detektivních románů přistoupí na nabídku vydavatele, aby kvůli inspiraci odjela do jeho vily v Provence. Její samotu a soukromí však nepříjemně naruší mladá, sebevědomá a sexuálně nespoutaná vydavatelova dcera, která ženu současně provokuje i fascinuje. Žena se cítí ohrožena ve svých postojích a hodnotách, současně jí však nezvaná spolubydlící poskytuje inspiraci k psaní. Zvrat ve vyprávění nastane ve chvíli, kdy dojde ke zločinu… Komorní psychologický příběh, v němž většina děje souvisí s velkým Žádostivá těla 11. – 12. dubna bazénem na pozemku vily. Časopis Cinema hodnotí – 80 % – super. Snímek popisuje problémy mladé trojice, spjaté sexuálními vazbami, ale také vážnými zdravotními potížemi. Nemocná dívka Char- Pán velryb 17. – 18. dubna lotta odjíždí se svým přítelem Paulem se léčit z Paříže na venkov. Do Novozélandský snímek je jedním z mála, který zachycuje život Majejich příběhu vstupuje další dívka, Charlottina sestřenice, Paul se do orů. Vychází z románové předlohy Witiho Ihimaery, který je prvním ní zamiluje a hledá únik od čím dál těžšího soužití s nemocnou Char- známým maorským spisovatelem. Autor převzal a rozvinul legendu o praotci Paikeaovi, který připlul na hřbetě velryby a přivedl s sebou svůj lid, aby zaplnil prázdnou zemi. Za Paikeova potomka se považuje starý muž Koro, který se snaží udržet staré tradice a obřady a chce najít někoho, komu by svoje vědomosti předal. Tímto následovníkem se V letošním roce si Sušický dět- sovou, Jan Pelech a Jan Zdeněk. nakonec stane dívenka, která sice není příliš vítaná, protože všichni ský sbor (SDS) připomene tři- Dlouholetou klavíristku Libuši očekávali chlapce, nakonec ale Koro uzná svou chybu a dívka se stane cáté páté výročí svého založení. Rebstöckovou vystřídal Dan pokračovatelkou v tradicích maorské vesnice. Pán velryb spojuje Sbor vznikl v roce 1969 jako malý Čámský. maorské tradice se současností, je příběhem o přátelství, toleranci, školní soubor při tehdejší ZŠ NeV letošním jubilejním roce oddanosti i současném životě původních obyvatel novozélandského jedlého (dnes ZŠ T. G. M.). V roce sbor připravuje 4. festival „Je venkova. Časopis Cinema hodnotí – 80 % – super. 1970 přešel pod Dům pionýrů kraj, kde voní tráva“, jehož se ve a mládeže, kde byl ideologicky dnech 23. – 25. dubna zúčastní lépe zastřešen. Výhodou bylo i to, 18 sborů. V sobotu 1. května že do něj mohly chodit i děti z ji- a v sobotu 8. května bude sbor ných škol. Od roku 1993 sbor pů- spoluúčinkovat se Svatoborem, Tak to chodí čtvrtek 8. dubna sobí pod hlavičkou ZUŠ v Sušici. a klatovským Šumavanem na Příběh dobře situované newyorské rodiny je zaznamenán v poloze Sbor založil Josef Baierl, který je koncertu k Roku české hudby. smutné komedie s melodramatickými a psychologickými prvky. Pov jeho čele jako hlavní sbormistr V sobotu 5. června se sejdou zornost vzbuzuje také tím, že se v něm poprvé před kamerou setkali nepřetržitě až do dnešní doby. bývalí zpěváci, aby společně se slavní herci – Kirk a Michael Douglasové. Představují otce a syna Postupně se sbor rozrůstal současnými zpěváky oslavili ju- a v dalších rolích se k nim přidal i Michaelův syn Cameron a Michao několik přípravných oddělení. bileum na společném koncertě elova matka Diana. Seznámíme se s rodinou právníka Alexe GromDnes jsou to Broučci, Sluníčka, v sušické Sokolovně. Nejzávaž- berga a v řadě příběhů poznáváme charaktery postav, problémy s geVčelky a hlavní sbor. nější letošní akcí SDS bude me- neračními rozdíly i výchovou dětí. Všichni členové rodiny řeší své proSbor měl také štěstí na vý- zinárodní soutěž ve španělském blémy, oporu však vždy nacházejí v kruhu rodiny. znamné spolupracovníky, ja- Canto Nigros. kými byli např. skladatelé MiroNa koncertě bývalých zpěváků 00 slav Raichl, Věroslav Neumann, vystoupí tři generace, včetně nětextař Václav Fischer, sbormistr kolika babiček a dědečků, kteří Milan Uherek, choreografka v době založení sboru byli dětmi. Looney Tunes: Zpět v akci 15. – 16. dubna Svatava Čížková a další. SDS po Jejich děti a vnoučata chodí dnes, Krátké kreslené grotesky nazývané Looney Tunes (Bláznivé melocelou dobu své činnosti pořádá stejně jako jejich rodiče a pra- die či písničky) existují už od roku 1930. Původně vznikly jako předvýměnné koncerty doma i v za- rodiče, zpívat do přípravných filmy, dnes se uplatňují v televizi, na videu i v počítačových hrách. Vyhraničí, účastnil se mnoha sou- sborů. cházejí z dobrodružství mnoha postaviček – nejpopulárnější jsou krátěží a festivalů, natáčel pro ČesUž z toho je vidět, že běh na lík Bunny a kačer Duffy. V uváděném snímku obě postavičky hrají kou televizi i rozhlas. V současné dlouhou trať se SDS a jeho sbor- v kombinaci s živými herci. Film je uváděn v českém znění. Časopis době má 176 dětí od 5 do 19 let. mistru vydařil a přinesl i mnoho Cinema hodnotí – 60 % – O. K. Každé léto pořádá pěvecké sou- pozoruhodných výsledků. středění formou letních táborů. Sušický dětský sbor se tak stal Kromě Josefa Baierla, který nepřehlédnutelnou kulturní vije uměleckým vedoucím SDS zitkou města a svou obec úspěšně a vede hlavní sbor, dnes vedou reprezentuje už více jak třicet let Rosemary má děťátko 2. dubna přípravné sbory Milena Nagl- doma i za hranicemi. Snímek vznikl podle stejnojmenného románu spisovatele Iry Lemüllerová s Jaroslavou HanuJIŘÍ KOLÁŘ vina. Zavádí nás do New Yorku, do nového bytu mladého manželského páru. Manžel – neúspěšný herec – se zaplete se satanistickou sektou, která bydlí v sousedství, manželi Castevetovými, kteří připravují podmínky pro zrození Antikrista, jehož má počít se smrtelnou ženou Satan. Mladá žena Rosemary má jednoho dne hrůzný sen. Zdálo se jí, že je zavlečena do jakési společnosti, připoutána na lůžko a znásilněna Už jste si byli zatančit v neděli Jsme nesmírně rádi, že i veřej- podivným tvorem. Řada okolností jejího těhotenství ji dovádí k podeodpoledne v Sokolovně? Ne? Tak nost se k nám přidala a veselila zření, že se opravdu dostala do jakési podivné společnosti, která usito je velká škoda. My chodíme se s námi. luje o její dítě. Až závěr po narození dítěte leccos vyjasní… Autorem pravidelně. S radostí jsme přivítali zprávu, filmu je renomovaný režisér Roman Polanski, za výkon v hlavní roli Jednou za měsíc odpoledne že pan Vondrášek bude hrát ještě byla Mia Farrow oceněna Oscarem. se ustrojíme a čekáme až začnou 4. dubna a celá zábava bude o hoprvní písničky. Jsme věrní poslu- dinu delší. Fanny a Alexander 3. dubna chači Solovačky a harmonikáře Rádi bychom tímto poděKronika života měšťanské rodiny odehrávající se na počátku 20. p. Vondráška. kovali Městskému kulturnímu století, vznikla v roce 1982. Je rozsáhlým dílem původně natočeným Při prvním setkání jsme šli středisku, jmenovitě paní Haně jako pětihodinová verze pro TV a posléze upravená pro kino. Berg„pouze poslouchat“. Ale dopadlo Krousové, za projevenou přízeň man v tomto díle shrnuje témata a problémy svých předchozích filmů to tak, že jsme s první písničkou k seniorům z Domova důchodců a zároveň se nostalgicky ohlíží za dětstvím. Odráží se zde jeho radost začali tancovat a dotancovali a také všem, kteří nám pomohou z návratu do rodné země, neskrývá své okouzlení švédskými vánočjsme se až k závěru. Celé tři ho- strávit krásné nedělní odpoledne. ními zvyky, zachycuje prvky národní povahy se sklonem k mysticismu diny jsme se pohupovali v rytmu JOSEF DORŇÁK i přízračným vidinám. Snímek završuje filmovou tvorbu světoznávalčíku a polky. Zpívali jsme z plza výbor obyvatel mého režiséra, byl oceněn řadou prestižních mezinárodních filmoných plic a nálada byla veselá. Domova důchodců v Sušici vých cen.

Společně oslaví výročí

Filmový klub

Hrajeme od 17 hod.

Projekt 100 – 2004

Odpoledne s muzikou

Sport

strana 8

Hokejová sezóna končí... Nejmladší hokejisté děkují Letošní hokejová sezona končí. Naši malí hokejisté Sušice – chlapci od šesti let – celou zimu poctivě trénovali, soboty a neděle jezdili s rodiči po celých jižních Čechách, kde sváděli urputné boje s mnohdy velmi těžkými soupeři. Řady těch nejmladších – druháčků posílili noví borci, a když se podíváte pozorně na foto, uvidíte mezi nimi i jednu neohroženou hokejistku!

Za všechny nadšené děti a jejich rodiče bych chtěla poděkovat všem drobným sponzorům, kteří přispěli do skrovného rozpočtu. Za všechny jmenujme alespoň pojišťovnu Kooperativa, která oblékla do slušivých dresů hokejisty druhých a třetích tříd, pan J. Juriga zase ty starší – čtvrťáky. Finanční částkou přispělo i mnoho rodičů a dědečků malých hokejistů. Neobyčejnou radost chlap-

cům udělali zimní čepice s nápisem „hokej Sušice“ od maminek. Dík ale patří hlavně všem rodičům a prarodičům, kteří svůj volný čas věnují svým potomkům. Jen díky jim je pro děti i obyčejný trénink nade vše a věřte, že v Sušici je minimálně padesát dětí, kterým je líto, že zima končí. Do nové sezóny jim přejme hodně zdraví a úspěchů. P. MAŘÍKOVÁ

Hokejový celek žáků 7. tříd HC Lasselsberger Plzeň obsadil 3. místo v české žákovské extralize. V rozhodujícím utkání porazil tým HC Slavia Praha 2:0. Průběh zápasu výrazně ovlivnil odchovanec sušického hokeje dvanáctiletý brankář Filip Lejsek (na snímku pod svými spoluhráči), který si připsal na své konto druhou vychytanou nulu v sezóně. –dop–

První střelecká soutěž Druháci mají ve svém týmu také jednu dívku. Stojící zleva: P. Nauš, J. Vastl, V. Kolář, D. Potužník, M. Petrášek, T. Petrášek, P. Pavlíček, dole zleva: E. Vachoušek, J. Ptášnik, P. Kašák, F. Korál, R. Kraml, M. Ciňková, D. Matějka, M. Ciněk, M. Pavlíček, J. Miskowicz, ležící brankáři: P. Jíně, T. Skolek, trenéři: L. Potužník, B. Korál.

První střelecká soutěž letošní sezóny se konala v neděli 21. března na střelnici v Podmoklech, za velmi větrného počasí. Prvního jarního závodu se zúčastnilo celkem jednadvacet startujících ze sedmi střeleckých klubů, kteří měřili své síly ve dvou disciplínách na vzdálenost 25 metrů. Střílelo se 5+30 ran ze sportovní malorážní pistole a 5+20 ran z velkorážní pistole na Ve slušivých dresech Kooperativy tým třeťáků. Stojící zleva: V. Mergl, J. Mařík, V. Chalupný, D. Ště- terč rychlopalby. pán, J. Chalupný, D. Weinfourter, J. Kutil, dole zleva: M. Šafránek, J. Skuhra, A. Straka, M. Fedor, J. Bureš, Nepříznivé počasí naprosto trenéři: P. Mařík, J. Bureš. nedokázalo ovlivnit pevnou ruku Ladislava Pešla z Hlavňovického klubu, který dosáhl výsledku 200 bodů (z 200 možných!) se třinácti zásahy středu terče. Nejlepšího centr v soutěži nastřílel Josef Těsnohlídek – 10,8 bodu. Výsledky v jednotlivých disciplínách: sportovní pistole 5+30 1. J. Těsnohlídek Prachatice 291 b. 2. M. Makrlík Sušice 272 b.

Družstvo čtvrťáků. Zleva stojící: M. Skuhra, J. Kechner, V. Černý, J. Mergl, D. Motlík, J. Zelený, L. Kodýdek, J. Jílek, L. Šmrha, dole zleva: R. Vachoušek, V. Nauš, M. Rajtmajer, T. Ptášnik, M. Halas, J. Bartoš, M. Vrána, trenér: V. Pitel. Fotografie: M. Fišer

3. L. Pešl Hlavňovice 272 b. 4. M. Vintiška Klatovy 272 b. (2. – 4. rozstřel) 5. A. Hanus Sušice 270 b. velkorážní pistole 5+20 1. L. Pešl Hlavňovice 200 b. 2. J. Těsnohlídek Prachatice 198 b. 3. Josef Obrcian Písek 197 b.

4. F. Sedlák Klatovy 196 b. 5. František Mottl Sušice 194 b. V neděli 28. března byla zahájena „Celoroční soutěž ve sportovní i velkorážní pistoli“. Soutěž bude probíhat každou neděli střídavě na střelnicích Podmokly a Hlavňovice. –mm–

Kultura

strana 12

Oblastní kulturní přehled od 2. do 16. dubna 2004 Sušice Společenská zábava

neděle 4. dubna ve 1400 hod. – Sokolovna Pro dobrou náladu hraje harmonikář Jan Vondrášek z Klatov – k tanci i poslechu. pondělí 5. dubna v 1930 hod. – Sokolovna Nové setkání Michala Suchánka a Richarda Genzera – pořádá SDS Klatovy. Rezervace vstupenek v MKS Sušice. čtvrtek 8. dubna v 1900 hod. – Sokolovna SOLASIDO – vítězové konkurzu hudební soutěže se představí ve večerním klání sobota 10. dubna ve 2100 hod. – Sokolovna Velikonoční zábava – hraje Fortuna sobota 17. dubna ve 2000 hod. – Sokolovna Staropražští heligonkáři – k tanci i poslechu, stolové uspořádání, možnost občerstvení. Vstupenky v MKS. Tradiční Kloub – Sokolovna tel. 603 297 102 Program akcí uvnitř SN. PDA Sušice diskotéka každý pátek od 21.00 hod.

Dům Penzion pro důchodce

středa 14. dubna v 1500 hod. – klub Pěkně od podlahy – zpívání při harmonice, pořádá Klub důchodců čtvrtek 15. dubna v 1900 hod. Světec i středověký diplomat sv. Vintíř a Evropa kolem r. 1000 – beseda s přednáškou, autor Ing. Václav Šmídl. Pořádá ČKA Sušice.

Muzeum Šumavy

Tel., fax: 376 528 850 e-mail [email protected] Otevřeno od 1. května 2004: pondělí zavřeno úterý – sobota 900 – 1200 a 1245 – 1700 hod. neděle 900 – 1200 hod.

7. dubna (pouze ve 2000 hod.) stráže a ostrahy hranic v Pošumaví. Amélie z Montmartru 17. března – 4. července 2004 – přednáškový sál Opakování úspěšné romantické komedie o zasněné JUDr. Karel Hostaš – výstava k životnímu výročí neděle 11. dubna v 1700 hod. – kostel sv. Markéty servírce. Francie, titulky. významné osobnosti klatovského společenského Velikonoční koncert – hraje kašperskohorská a politického života křesťanská folková skupina Páter Vavřinec a spol. 8. – 9. dubna (čtvrtek ve 2000 hod., pátek v 1730 hod.) Spy Kids 3D – Game Over Knihovna – archiv – studovna pátek 23. dubna v 1000 a v 1800 hodin – kino Třetí pokračování úspěšné série o dětských špio- pondělí a středa 730 – 1200 a 1300 – 1800 hod. Bubáci a Hastrmani – klasickou pohádku Josefa nech. V hlavní roli Antonio Banderas. USA. Lady uvádí divadelní kroužek ZŠ a ZUŠ K. Hory 9. – 10. dubna (pouze ve 2000 hod.) Společenská zábava Snowboardista každou sobotu od 2100 hod. – Sokolovna Kaskadérské kousky tří přátel, kteří bojují o prven- Hrad Rabí Disco – pořádá R. Volf. ství v prestižní soutěži. Francie, titulky, od 12 let. tel., fax 376 596 235, e-mail [email protected] v dubnu otevřeno: 3. - 12. dubna 2004 – výstavní síň radnice 14. – 15. dubna (ve středu ve 2000 hod., ve čtvrtek sobota, neděle, ve všední dny kromě pondělí jen pro Velikonoční prodejní výstava v 1600 a ve 2000 hod.) ohlášené skupiny nad 10 návštěvníků Příjem předmětů k prodeji: ve čtvrtek 1. 4. a v pátek Pán prstenů: Návrat krále 900 – 1200 a 1300 – 1500 hod. 2. 4. vždy od 1000 do 1600 hod. ve výstavní síni rad- Nadešel čas rozhodující bitvy. Putování končí… Hrad Velhartice nice. Přijímaný artikl: keramika, knihy, skleněné Fantasy film USA, titulky, od 12 let. tel. 376 583 315, e-mail [email protected] i dřevěné předměty, mechanické přístroje. Při přív dubnu otevřeno: jmu bude požadován soupis předmětů. 16. – 17. dubna (oba dny od 2000 hod.) pouze soboty a neděle 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. Velká ryba 11. dubna 2004 v 1600 hod. Historické mapy Šumavy – výstava starých map Pro někoho je každý rybník malý. Hrají Albert Fin- Velikonoce – promítání filmu Ježíš – dle evangelia z archivů Emila Kintzla – prostory MěKIS. ney, Ewan McGregor ad. USA, titulky. Lukášova 8. května 2004 v 1630 hod. 1. – 9. dubna – IS NP Šumava Společenská zábava podvečerní koncert pěveckých souborů Šumavan, v pracovní dny vždy 800 – 1530 hod. Kulturní dům Horažďovice, tel. 376 512 436 Svatobor a jejich dětských sborů Činnost okrsku HS v K. Horách do r. 1990 – vý- sobota 3. dubna ve 2100 hod. 1. května – 30. září stava fotografií, pomůcek i památečních drobností Turbo – rocková zábava Verneovky podle Karla Zemana – originální hravá kašperskohorské HS. úterý 6. dubna v 1930 hod. expozice pro děti i dospělé s možností projít se svěJohn Murell – Poslední léto tem J. Verna ve filmových kulisách K. Zemana Bohoslužby velikonočního týdne: Hrají: Marta Vančurová a Vlastimil Harapes Hrad Kašperk neděle 4. dubna 830 hod. – K. Hory sobota 10. dubna ve 2100 hod. tel. 376 582 324, e-mail [email protected], 1030 hod. – Hartmanice Aušus – rocková zábava www.pruvodce.com/kasperk pátek 9. dubna 1700 hod. – K. Hory úterý 13. dubna v 1930 hod. otevřeno v dubnu a v květnu 00 17 hod. – Rejštejn Jiří Just – Příběh Coco Chanel denně kromě pondělí 900 – 1700 hod. 30 18 hod. – Hartmanice Hrají: Libuše Švormová, Michaela Dolinová, Lumír 10. a 11. dubna – ukázky zručnosti jezdce a koně sobota 10. dubna 1800 hod. – Rejštejn Olšovský, Jan Čenský. (Bára a Spotty) 1900 hod. – K. Hory sobota 17. dubna ve 2100 hod. Hrad Švihov 2100 hod. – Hartmanice Zvlášňý škola – rocková zábava tel. 376 393 378 neděle 11. dubna 830 hod. – K. Hory v dubnu otevřeno: 1030 hod. – Hartmanice Informační centrum sobota, neděle, svátky 900 – 1200 a 1300 – 1500 hod. 00 14 hod. – Srní města Horažďovice – zámek (naproti muzeu) Velikonoční pondělí 12. dubna – všichni jsou tel. 376 547 526, e-mail [email protected] zváni na pouť do Strašína, kam poputují kašpersko- úterý – pátek 900 – 1700 hod. horští farníci. Informace na tel. 376 582 311. sobota 800 – 1300 hod.

Kašperské Hory

Kulturní památky

Úřední hodiny

Muzea, výstavy

Muzeum historických motocyklů tel. 376 582 255, 377 982 570 Fitness centrum – Valérie Mičková – Vojtěška denně 900 – 1200 a 1230 – 1730 hod. pondělí – pátek 1500 – 2000 hod. Expozice České hračky neděle 1600 – 1800 hod.

Tělovýchova, sport, relaxace

Informace

Městská knihovna, Na Vršku 60, tel. 376 526 531 e-mail [email protected] Půjčovna pro dospělé, čítárna, studovna, internet, kopírování: pondělí, středa, pátek 800 – 1200 a 1300 – 1700 hod. Půjčovna pro děti: pondělí, středa, pátek 1300 – 1700 hod. 00 00 v době každých prázdnin 8 – 12 a 1300 – 1700 hod. Městské kulturní středisko – Sokolovna Předprodej vstupenek na kulturní akce tel. 376 528 686, www.mkssu.cz e-mail [email protected] pondělí – čtvrtek 830 – 1200 a 1300 – 1500 hod. redakce SN – tel. 376 526 682, fax: 376 521 680 e-mail [email protected] Kino – pokladna otevřena od 1830 hod. tel. 376 523 360, e-mail [email protected]

Muzeum Šumavy

Tel. 376 582 505 (historické pracoviště) 376 582 226 (přírodovědné pracoviště) stálá expozice Život a příroda Šumavy

Galerie Kašperské Hory

Tel. 376 582 530. V prostoru Galerie prodejna skla, celoročně otevřeno (prohlídky je možno dohodnout na tel. 608 544 812, 376 582 609) úterý až sobota 930 – 1200 a 1245 – 1600 hod. neděle 930 – 12 hod. Život a práce sklářů v Anníně

Informace

Městská knihovna – tel. 376 503 414 pondělí, středa 1600 – 1800 hod. pátek 1300 – 1500 hod. Městské kulturní a informační středisko tel. kultura – 376 503 412, informace 376 503 411 veřejná internetová stanice Počátky lyžování na Šumavě – výstava fotografií z archivu Emila Kintzla

Městské muzeum

pro vyřizování vašich záležitostí

Městský úřad Sušice – tel. 376 540 111 Tel. 376 512 271; otevřeno červen až září pondělí a středa 800 – 1200 a 1230 – 1700 hod. celoročně – badatelské služby, pátek 800 – 1100 a 1200 – 1400 hod. dotazy možno e-mailem [email protected] úterý a čtvrtek nejsou úřední dny Úřad práce – tel. 376 546 311 (Nádražní ul.) pondělí, středa 800 – 1700 hod. úterý, pátek 800 – 1300 hod. čtvrtek (pouze pro prvotní evidenci) 800 – 1300 hod. Galerie U Bílého jednorožce Referát státní sociální podpory – tel. 376 547 011 úterý – neděle 1000 – 1200 a 1300 – 1700 hod. pondělí, středa 800 – 1700 hod. tel. 376 312 049, e-mail [email protected] pátek 800 – 1100 hod. Notář Přednášky pondělí 830 – 1200 hod. pátek 19. března od 1700 hod. Katastrální úřad – tel. 376 528 739 Vít Vlnas – Obrázky z historie Národní galerie II pondělí 730 – 1700 hod. středa 800 – 1700 hod. Galerie Klenová Finanční úřad – tel. 376 533 311 Janovice n. Úhlavou, tel.: 376 392 208 pondělí, středa 800 – 1700 hod. e-mail [email protected]

Klatovy

Telefonní čísla,

Zámek Klenová Stálá expozice historického nábytku a českého umění 20. století ze sbírek galerie. Podstatnou část která bychom měli znát expozice tvoří dílo Vilmy Vrbové Kotrbové lékařská pohotovost 155 denně kromě pondělí 1000 – 1230 a 1300 – 1600 hod. požární ochrana 150 městská policie 376 523 250, 724 182 147 Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše Policie ČR 158, 376 523 341 Informační středisko – Sokolovna – přízemí úterý – pátek 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. Poruchy elektřiny, plynu, vody: provozní doba do 30. dubna 2004 tel.: 376 313 109, 376 316 011 Západočeská energetika Plzeň 378 001 111 pondělí – pátek 900 – 1200 a 1230 – 1630 hod. e-mail [email protected] (služba 24 hod., denně i o víkendech a svátcích) tel. 376 520 537, e-mail [email protected], Stálá expozice nebo [email protected] Historie Klatovska – leden až duben 2004 Zubní pohotovost Muzeum Šumavy úterý a pátek 900 – 1200 a 1300 – 1700 hod. 3. a 4. dubna MUDr. Volf (376 523 206) tel. 376 397 319 Výstavy v hlavní budově muzea 10. a 11. dubna lékaři na poliklinice úterý – sobota 900 – 1200 a 1245 – 1700 hod. 17. března – 23. května 2004 – výstavní sál muzea 12. dubna MUDr. Lamborová (376 522 860) neděle 900 – 1200 hod. Na stezkách krále Šumavy – historie finanční 17. a 18. dubna MUDr. Prunner (376 523 267) Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě stálá expozice: dekorativní sklo, památky sklářTel. 376 593 412. ského rodu Abele, šumavské hamernictví jako pravidelný čtrnáctideník vydává Městotevřeno celoročně ské kulturní středisko v Sušici. Redakce si denně mimo pondělí 10 00– 1230 a 1300 – 1700 hod. vyhrazuje právo vybrat k otištění příspěvStálá expozice věnovaná kultuře a tradicím židovky pisatelů podle potřeb SN. Příspěvky ské menšiny v Čechách

Železná Ruda

Hartmanice

Horažďovice

Informace

Městské informační středisko tel. 376 593 059 e-mail [email protected] Veřejná internetová stanice

Kino Otava

Tel. 376 512 237. Změna programu vyhrazena! 2. – 3. dubna (oba dny ve 2000 hod.) Pán velryb Fascinující příběh nejmajestátnějšího tvora na Zemi a malého děvčátka. Nový Zéland, titulky.

představují názory a postoje pisatelů. Za obsah inzerátů zodpovídá zadavatel. Adresa redakce: MKS, T. G. M. 120/I, 342 01 Sušice, tel. 376 526 682. Internet www.mkssu.cz, e-mail: [email protected]. Odpovědná redaktorka PhDr. Ludmila Szvitková. Grafická úprava Milena Hálková, Karel Viták, tiskne Typos Klatovy. Cena 6 Kč. Povoleno OÚ Klatovy pod č. j. 72/92 0340472/92.