Cena 2,- Kč
X. ročník Září 2004
1
Vzdělání Milý čtenáři, obávám se, že po přečtení nadpisu zalistujete na další stránku. Prosím, vydržte. Bude řeč i o Vás. I Vy jste přece chodil do školy, kde se Vám dostalo vzdělání. Jeho míru a kvalitu posuďte laskavě sám. Přitom ruku na srdce a sebekriticky si přiznejte, jakou měrou jste přispěl i Vy k tomu, aby Vám dala vzdělávací instituce, kterou jste navštěvoval od obecné či základní školy až třeba po školu vysokou, potřebné vědomosti a takovou výchovu, které jste v životě při formování svých osobních, pracovních i společenských postojů potřeboval a zužitkoval. Odpověď nebude snadná, protože každý z nás je vybaven jinými geny, jinou povahou. Lidově řečeno jsme každý z jiného těsta. Proto jsou cesty každého z nás přerozmanité, schůdné i obtížné. Na nich se zcela bezděčně,a aniž si to uvědomujeme, dále a stále vzděláváme. Dostupná media obrazová, zvuková nebo tištěná, tedy televize, rozhlas a tisk, jsou trvale zdrojem nových informací. Přijímáme je aktivně i pasivně, abychom se ve složité spleti současného i budoucího života vyznali, abychom se v něm dovedli orientovat. Nemám na mysli jen informace zpravodajské, ale i velmi konkrétní sdělení mající vazbu na každodenní život. Uvedu příklad za mnohé. Nedávno jsme se dali do opravy koupelny. Byl jsem udiven novými plastovými materiály a překvapivými technologiemi, kterých instalatér využíval. Úprava interiéru sádrokartonovými deskami, nové druhy omítek, plovoucí podlahy, plastová okna, to je jen několik příkladů toho, jak musí i zkušený řemeslník sledovat, co je nového v jeho oboru. Slouží k tomu odborné časopisy, návštěva kurzů, doškolování. A to jsem se dotkl oborů, jejichž pracovní výsledky jsou hmatatelné. Kapitolou mimořádné důležitosti je další vzdělávání pracovníků ve vědních oborech. My laici můžeme jen tušit, jakou odpovědnost za svoje sebevzdělávání mají před svými pacienty lékaři, aby byla jejich služba nemocným účinná. Podobně jde o techniky, vědecké pracovníky, učitele. Nepříznivá situace na pracovním trhu s početnými nezaměstnanými nutí mnohého občana v produktivním věku, aby se přeorientoval ve své profesi. Využívá přitom nabízené možnosti rekvalifikace. I v pokročilém věku se nezdráhá dále se vzdělávat, protože jde koneckonců o jeho živobytí. Významnou úlohu ve vzdělávání školním i mimoškolním mají v současnosti dva fenomény: výuka cizích jazyků a počítače s internetem. Ne nadarmo mají v dnešní škole prioritu. Školské instituce jsou vybaveny jazykovými učebnami a nosiči informacíinternety. Internet není vzácností ani v rodinách a není daleko budoucnost, kdy se i tam stane nezbytným zprostředkovatelem informací a služebníkem. Porovnejme to s telefony. Jak je to dávno, kdy se chodilo telefonovat do hovorny u Kališů? Dnes má telefon kdekdo a o mobilu ani nemluvím. Tak to bude i s počítači a internetovou službou. Uvedu zase konkrétní příklad. Četl jsem o nejpozoruhodnějším jevu na současném internetu. V roce 2001 byl na internetu spuštěn projekt, který dal vyrůst nejrozsáhlejšímu naučnému slovníku na světě. Je otevřen v 21 jazycích zdarma všem, jimž se nabízí nejen poučení, ale i možnost podílet se aktivně na tvorbě nových hesel nebo na korekci popřípadě doplnění hesel evidovaných. K projektu existuje celá řada studií, 2
které vesměs oceňují takřka bezbřehé možnosti informací. Je to zcela mimořádný zdroj dalšího vzdělávání všech generací. Pro zájemce adresa webové stránky: http://cs.wikipedia.org To všechno, co jsem napsal, mně vyvstalo na mysli, když jsem zjistil, že začíná nový školní rok. Uvědomil jsem si, i když už dávno nechodím do školy, že i pro mě začíná rok dalšího užitečného sebevzdělávání. Přidejte se. Stojí to zato. Jan Kouřil
Malé ohlédnutí za uplynulým školním rokem Děti Ve školním roce 2003 / 2004 navštěvovalo naši školu na začátku celkem 35 žáků ( v 1.ročníku bylo 9 žáků – z toho 8 chlapců a 1 dívka, ve 2.roč. 10 žáků – 5 chlapců a 5 dívek, ve 3. ročníku 10 žáků - 4 chlapci a 6 dívek, ve 4.roč. 6 žáků – 5 chlapců a 1 dívka.Tři žáci ( všichni ve 3. ročníku ) měli trvalé bydliště v Dolních Kounicích. Na počátku druhého pololetí přestoupili dva žáci na ZŠ v Ivančicích. Do školní družiny se zapsalo celkem 17 žáků. V září loňského školního roku nastoupila nová učitelka Mgr. Milena Sochorová, která převzala II.třídu. Škola byla i nadále organizována jako dvojtřídní s jedním oddělením školní družiny. Po zahájení šk. roku si mohli rodiče prohlédnout čerstvě vymalovanou a vyzdobenou školní budovu. Zaměstnanci V prosinci ukončila pracovní poměr pomocné kuchařky Alena Křivá, kterou zčásti nahradila výdejem obědů v ZŠ Jana Pirožková – školnice. Novou ekonomkou a mzdovou účetní školy se stala Helena Freiová z Dolních Kounic, která účtuje také pro MŠ v D.K. – měla tedy s účtováním pro příspěvkovou organizaci zkušenosti. Vychovatelka ŠD Hana Muchová byla bohužel téměř celé druhé pololetí v pracovní neschopnosti, a protože dobírá hodiny ve škole také jako učitelka, požádala jsem bývalou ředitelku této školy Vladimíru Smetanovou o zástup za Muchovou. S radostí nám vyhověla a převezme také poloviční úvazek učitelky v příštím školním roce. Zájmová činnost Zájmová činnost školy byla soustředěna především na provozování některých kroužků: kroužky angličtiny pod vedením H. Svobodové a B. Šafářové, počítačové kroužky vedla H.Muchová a L. Dvořáková, přírodovědný kroužek a hru na flétnu vedla B. Martinovská, výtvarné techniky Gabriela Havlíčková – studentka výtvarného oboru na VŠ. V MŠ vedla kroužek zaměřený na zpívání a tancování Zuzana Němcová. O nabídky kroužků z DDM v Ivančicích a LŠU nebyl v tomto roce zájem zřejmě proto, že nabídka samotné školy je poměrně pestrá a především námi vybrané peníze slouží pouze na zaplacení učitele a nákup materiálu do kroužků. Jsou tedy poměrně levné. Náboženství O výuku náboženství se postaral jako každoročně farář Karel Hugo. Navštěvovaly je však pouze čtyři děti. Webové stránky Na našich webových stránkách www.sweb.cz./zsmorbranice můžete pravidelně sledovat informace o škole a prohlédnout si fotografie žáků při školní práci. E – mailová adresa
[email protected] Vám může sloužit k rychlému vyřizování veškerých dotazů. 3
Vzdělávání učitelek Stalo se již pravidlem, že také učitelky naší školy se aktivně zúčastňují dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Učitelky Muchová a Sochorová absolvovaly základní kurz výuky na počítačích. Ředitelka J. Navrátilová dojížděla odpoledne do Brna na kurz AJ, v Ivančicích absolvovala kurz „Tvořivá škola“ – tzv. výuku pro 3.tisíciletí a zúčastnila se v sobotu v Dolních Dubňanech „Tvořivých dílen“ zaměřených na metodiku AJ, Rámcový vzdělávací program pro ZŠ a žáky s vývojovými poruchami učení. Další semináře se týkaly legislativy. DVPP – další vzdělávání pedagogických pracovníků je v současné době vyžadováno a částečně hrazeno ministerstvem nebo krajem. Návštěva ČŠI Hned první den po vánočních svátcích nás navštívila Česká školní inspekce. Naznala, že právní subjektivita školy byla nastartována dobře a její hodnocení bylo až na pár maličkostí pěkné. Nyní je třeba se plně zaměřit na využívání moderních metod a forem vyučování a přenést některé kompetence na žáky ( jak je dnes vyžadováno ). Tím je především myšleno omezení hlavního slova učitele v hodinách a vedení žáků k myšlení a tvořivosti. Škola v přírodě I letos jsme jeli na školu v přírodě spolu se ZŠ v Dolních Kounicích a Nových Bránicích. Tentokrát do Orlických hor – vesnice Deštné, do stejnojmenného hotelu.Věnovali jsme se zde především ekologické tematice. Naším hlavním cílem však byla spokojenost dětí a bohatý program včetně zábavy a her. Plavecký výcvik Probíhal během celého školního roku ob jeden týden. Ve druhém pololetí přemístila plavecká škola výuku z Blučiny do Nové Vsi, avšak situaci to zkomplikovalo – došlo k neočekávané dlouhé přetržce a navíc učitelky naznaly, že v Blučině to bylo lepší. Proto nadále upřednostníme opět Blučinu. Sběry Tradičně jsme sbírali během celého školního roku starý papír, neboť jedině z toho mají děti nějaký užitek. Sběry bylin nebo šípků se nám nevyplatily. Kromě odměn pro děti mohly být ze sběru zakoupeny doplňky k divadelnímu vystoupení žáků. Spolupráce s rodiči Velmi nás těší, když se rodiče o život školy zajímají a zúčastňují se našich akcí. Obzvlášť když nás pochválí za to, co pro děti děláme, a řeknou, že se jim to moc líbilo. Potom se lépe snáší sem tam i nějaké to slůvko kritiky. Naštěstí jsme mohli v loňském školním roce slyšet více těch pěkných slov ze strany rodičovské veřejnosti. Spokojený učitel většinou zaznamená také spokojené žáky. A když na nás budou s důvěrou pohlížet také rodiče našich žáků, potom není co dodat. Spolupráce s MŠ Na společných poradách a metodických setkáních měly učitelky možnost pohovořit o dětech a diskutovat o aktuálních problémech, ale i úspěších. Všichni jsme se snažili také v tomto roce o společné akce pro děti ZŠ a MŠ. Zápis do 1.ročníku Představte si středověký hrad a statečná rytířská klání – přesně takhle byl motivován zápis budoucích prvňáčků. Oni byli těmi statečnými rytíři, kteří dobývali tzv. 4
„hrad učení a vědomostí“. Bohužel nám v tomto období vypukla chřipková epidemie a bylo nutné realizovat zápis celkem třikrát. Asi polovina dětí má odloženou školní docházku, takže nám do první třídy nastoupí po zápisu jenom čtyři prvňáčci. Příští školní rok podle počtu narozených dětí v Moravských Bránicích bude snad úspěšnější. Každý budoucí prvňáček obdržel u zápisu pastelky, pasovací listinu do stavu školáka a za odměnu napekla ředitelka dětem velké perníkové erby. Další drobnosti k zápisu připravili žáci školy. Kulturní a jiné akce školy V měsíci září jsme přijali pozvání do MŠ na představení „Bob a Bobek“. V říjnu navštívila Muchová s dětmi požární stanici v Ivančicích, na listopad nachystaly učitelky pro děti zájezd do divadla Barka v Brně na představení „Ošklivé káčátko“. Prosinec byl jako vždy velmi bohatý na různé kulturní a společenské akce. Tak například to bylo vystoupení v MŠ „Čert a Káča“, vánoční fotografování dětí, návštěva Mikuláše ve škole, následoval Čertovský den, později jsme uspořádali vánoční jarmark s výstavkou žákovských prací.Lednové bruslení v Olympii se sice neuskutečnilo, avšak bylo možné bruslit v rámci TV u sokolovny. Druhé pololetí školního roku začalo kouzelnickým vystoupením v ZŠ, koncem února jsme jeli společně i s rodiči žáků do divadla G – studio v Brně na muzikálové vystoupení „Cesta“. Představení se nám stalo inspirací pro přípravu školní slavnosti. Před velikonocemi jsme se byli všichni podívat na krásnou výstavku do MŠ. Naše plánovaná výstavka v ZŠ spolu s vystoupením žáků se neuskutečnila kvůli dlouhodobé nemocnosti Hany Muchové, která má na starosti veškeré výtvarné činnosti v ZŠ. Koncem dubna se uskutečnila škola v přírodě v Orlických horách. Květen bývá často považován za nejkrásnější měsíc v roce, protože příroda se nám otevírá a krásně voní vzduch. Také v tomto roce tomu nebylo jinak. Školní družina a třídy v prvouce, přírodovědě a vlastivědě využily tento čas k vycházkám do přírody a jejímu prozkoumávání. Proběhla také dlouho odkládaná recitační soutěž školy, navštívili jsme zámek v Rosicích i s přehlídkou starověkých řemesel, zbraní, šermířských soubojů. Zde jsme pořídili atrapy zbraní k našim divadelním vystoupením. Květen zakončila „Malá medvědí pohádka“ v MŠ a závody v běhu v Dolních Kounicích, kam nás pozvala ZŠ Dolní Kounice. 1.června jsme oslavili Den dětí výletem pod železňák. Cestou děti hledaly pochodové značky, ukryté zprávy s úkoly, a odměnou jim bylo opékání buřtů a hledání pokladu se sladkostmi. Nakonec si děti smlsly na ledňáčcích, které jsme dostali z místní restaurace od paní Badinové. V červnu děti navštívily místní knihovnu, pozorovali za pomoci speciálních brýlí přes slunce Venuši, úspěšně zvládly cvičný požární poplach. Následovalo společné fotografování, výlet do westernového městečka spolu s některými rodiči žáků a vše uzavřela neskutečně náročná na přípravu, ale úspěšná školní slavnost den před vysvědčením. Děti zde předvedly tanec při hudbě, několik divadelních představení, společně zazpívaly, recitovaly básně aj. Slavnost jsme naplánovali na školní dvůr, ale naštěstí jsme k tomu účelu vyzdobili I.třídu, protože zde byla obava z nepřízně počasí a nespletli jsme se. Vystupování dětí na koberci za svitu hořících loučí mělo jistě své kouzlo. Tímto bych chtěla poděkovat všem maminkám, babičkám, ale také ostatním, kteří nám ochotně pomohli nejenom napéct buchty a připravit občerstvení na školní slavnost, ale pomáhali a spolupracovali s námi během celého školního roku. Mgr. Jana Navrátilová, ředitelka ZŠ, příspěvkové organizace
5
100 let Dožít se 100 let, je zcela neobvyklé, protože na nás s přibývajícím věkem doléhají denně neduhy ba i nemoci. Proto s úctou a obdivem přijímáme zprávu, že se 31.srpna dožila tohoto výjimečného životního jubilea naše spoluobčanka paní Anděla Kočí. Navštívil jsem při této příležitosti jubilantku, abych ji požádal o rozhovor pro náš Zpravodaj. Nedovedu dost dobře vyjádřit překvapení, které mě čekalo při prvním podání drobné ruky. Stála přede mnou žena malé postavy, doslova drobeček. Z šátku na mě zhlížely drobné jiskrné tmavé oči, které jako by šibalsky skrývaly bohatství duše, naplněné šťastnými i smutnými prožitky, kterých se nakupilo za sto let požehnaně. Když jsme se proti sobě posadili, rozpředl se živý bezprostřední rozhovor, ze kterého se zrodilo po položených otázkách vyprávění bohaté na jména a data, která si paní Kočí pamatovala, a bez potíží si je vybavovala. Připomínám hned úvodem, že jubilantka nenosí brýle, dobře slyší, k lékaři nechodí, a proto nepotřebuje žádný lék. „Narodila jsem se 31.srpna 1904 v Moravských Bránicích v rodině Hodovských. Můj rodný dům je vedle Kališovy hospody. Bylo nás 12 dětí. Čtyři zemřely v mládí, zůstalo nás osm, z toho 3 chlapci a 5 děvčat. Z nich dosud žije sestra o 10 let mladší než já. Rodiče hospodařili. Měli mnoho polí ve všech místních tratích. Chovali 7 kusů hovězího dobytka a kromě drůbeže i pravidelně 12 hus. Peří se dralo v zimě. Však ho bylo potřeba. Maminka našetřila nám každé z pěti děvčat peřiny na dvě postele. To bývalo dřív věno. Museli jsem pomáhat v hospodářství. Když bylo parno jako třeba dneska, vzbudil nás tatínek ve tři hodiny, aby se dělalo za chládku. Ukazoval nám, jak se příroda probouzí. Pracovali jsme do 10 hodin, pak nám dovolil odpočinout si. Chodila jsem osm roků do školy u nás v Bránicích. Byla to dvojtřídka, v každé třídě čtyři postupné ročníky. V Kounicích už byla měšťanka, tak nevím, proč mě tam tatínek neposlal. Na škole učil pan řídící učitel Götz a učitel František Koncer. Ten pořádal často akademie, kde jsme účinkovali. Já jsem byla u všeho, co se ve škole dělo. Nejraději jsem zpívala i jako sólistka. Zpěv mě provázel po celý život. Vzpomínám si, že už jako děcko jsem zpívala panu Kvasničkovi, Arnoštovi, který byl výborným trumpetistou v místním hudebním kroužku, a ten si moje zpívání zapisoval do not. Zpívala jsem u nás na divadle i v Kounicích v kostele na kůru až do stáří. Teď už nezpívám. Ztratila jsem hlas. Ráda jsem hrála divadlo v hostinci u Kališů. Bylo to divadlo orelské. Režíroval nás pan Josef Světlík. Ve všech hrách jsem měla hlavní roli. Úspěch měla hra Sedlák křivopřísežník, ale i drama Paličova dcera. Nejvíc se líbila veselohra Pojď na mé srdce, kde jsem zpívala, jakého chci mít ženicha: „Musí býti štíhlý, snědý, ne snad vyzáblý a bledý, společník příjemný a vzorný, ne snad hlupák nemotorný, černý, v kštici vlasů mnoho, nesmí míti nohy do O.“
6
Cvičila jsem v Orlu, kde jsem byla náčelnicí. Dobře si pamatuji na orelský slet v Brně v roce 1922. Cvičili na něm i hosté z ciziny, dokonce z Ameriky. To bylo za doby mého mládí. Po vystoupení ze školy jsem šla do učení na švadlenu k paní Vanické v Kounicích. Bylo to za řekou u Německých Bránic. Abych se nebála chodit sama, doprovázel mě Tomáš Šušňa. Ten se tam učil obuvníkem. V době učení jsem chodila do pokračovací školy v Kounicích. Tam jsem poznala Josefa Kočího, mého manžela, který pocházel z Kounic. Po vyučení jsem šila v nejlepším brněnském módním salónu na náměstí Svobody v budově U čtyř mamlasů. Šili jsme pro brněnské paničky podle výběru z módních časopisů. Ta známost s Josefem trvala10 let. Nebyla to láska, ale upřímné přátelství. Vzali jsem se v roce 1933, když mně bylo 29 let. Josef pracoval jako tesař v Kounicích u stavitele Prchlíka. Měli jsem dvě děti, Blanku a Jiřího. Manžel umřel v roce 1985. Žiji skromně. V jídle si nevybírám, protože ani necítím hlad. Mám ráda jídla obyčejná, lehká, ale smaženým řízkem nepohrdnu. Své stáří dožívám spokojeně v rodině své dcery Blanky Hercogové.“ Paní Anděla Kočí dovyprávěla. Bylo to povídání opravdu jen stručné, do časopisu. Její vzpomínky jsou však bohaté, živé a s podivem po tolika letech věrné. Mohli bychom z té její životní síly a optimismu čerpat i my mladší, které leccos trápí, kterým se leccos nelíbí. Poděkoval jsem jubilantce za její vstřícnou upřímnou rozpravu a popřál jí jménem všech jejích bránických spoluobčanů dobré zdraví a aby ji svěží duch a zdravá Jan Kouřil mysl neopouštěly.
Paní Kočí, k tak významnému životnímu jubileu Vám přejeme hodně zdraví, štěstí a ještě mnoho dalších spokojených let.
Červený kříž radí a informuje Jak zapíjet léky Zapíjení léků je obvykle nezbytně nutné. Usnadňuje polknutí a průchod jícnem do žaludku. I zde bychom měli dodržovat určité zásady: - Nejvhodnější je zapíjet léky vodou, slabým čajem nebo minerálkou. - Jako vhodné množství na zapití je doporučováno čtvrtlitru tekutiny. - Zásobu tekutiny by měli mít v autě řidiči užívající léky v pravidelných intervalech. - Zásadně se nedoporučuje zapíjet léky alkoholem (ani pivem), protože může dojít ke jejich vzájemnému působení a k vážným zdravotním následkům. - Mléko se používá jen výjimečně u některých léků ke zmírnění důsledků jejich dráždivého působení. - Většina léků zejména antibiotik se užívá před jídlem. 7
-
Po jídle a při něm se užívají léky, které pacient hůře snáší, a také léky obsahující trávící enzymy. Při jakýchkoliv pochybnostech se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.
Obecní úřad informuje Zahájení školního roku v ZŠ Moravské Bránice bude 1. září 2004 v 745 hodin na školním dvoře. Děti si přinesou přezůvky a ručník. Žáci 1. třídy i aktovku. Vítáme prvňáčky 1. září začíná nový školní rok. Do školních lavic poprvé zasednou tito prvňáčci : Jelínek Roman, Smetana Marek, Stankovičová Beata a Švihálková Sára. Přejeme jim, aby se jim ve škole líbilo a byli úspěšní. Obecní knihovna Moravské Bránice, se sídlem v budově Mateřské školy Moravské Bránice, Vás zve na prohlídku svých knih. Otevřeno je každou středu od 1700 do 1900 hodin. Kontejnery Kontejnery na odvoz velkoobjemového odpadu budou přistaveny na obvyklých místech v obci (u autobusové zastávky na potoku, u pomníku a u hasičské zbrojnice) v sobotu 11. a v neděli 12. září 2004. Poplatky za pronájem hrobového místa Žádáme občany, kteří doposud nezaplatili poplatek z pronájmu hrobového místa, aby tak neprodleně učinili. Kulturní informační centrum Ivančice pořádá: - 13.8. – 31.10. výstava 110 let muzea v Ivančicích, Galerie Památníku A. Muchy - 11.9. celodenní poznávací zájezd Rakousko – krajinou kolem hory Ötscher - 11. – 12.9. Dny Evropského dědictví , otevřeny památky v Ivančicích : kostel Nanebevzetí Panny Marie, věž kostela, Městský dům a sklepení, kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích, židovský hřbitov, kaple Nejsvětější Trojice - 18.9. celodenní poznávací zájezd Jižní Čechy – budějovický Budvar, klášter Zlatá koruna, rozhledna Kleť - 24. – 25.9. Svatováclavské trhy - tradiční trhy, prodej burčáku, kulturní program Kulturní akce - 2.9. Slavnostní otevření opravené židovské synagogy v Dolních Kounicích s expozicí o historii židovské obce - 3. – 4.9. Historické městské slavnosti Rosa coeli v Dolních Kounicích spojené mj. s výstavou vín, dobovým jarmarkem a ohňostrojem - 7.9. Kreslení křídou na Moravském náměstí v Brně - 11. – 12.9. Oslavanské historické slavnosti s prohlídkami zámku a celodenním sobotním historickým programem 8
-
22.9. – 9.10. Mezinárodní hudební festival Brno Moravský podzim –39.ročník na téma: Země, odkud pocházíme
Vydává OZ Moravské Bránice, vedoucí redaktor Jan Kouřil, ilustrace Magda Svobodová, studentka SOŠ
9
