Postoj dopravních společností k zaměstnávání lidí se záznamem v Rejstříku trestů

Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální patologie a sociologie

Postoj dopravních společností k zaměstnávání lidí se záznamem v Rejstříku trestů Bakalářská práce

Autor:

Petr Čihák

Studijní program:

B7507 Specializace v pedagogice

Studijní obor:

Sociální patologie a prevence

Vedoucí práce:

Mgr. et. Mgr. Tereza Raszková

Hradec Králové

2015

UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ Pedagogická fakulta Akademický rok: 2014/2015

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU) Jméno a příjmení: Osobní číslo: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Zadávající katedra:

Petr Čihák P12686 B7507 Specializace v pedagogice Sociální patologie a prevence Postoj dopravních společností k zaměstnávání lidí se záznamem v rejstříku trestů Katedra sociální patologie a sociologie

Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í: Práce se zabývá postojem dopravních společností provozující veřejnou linkovou a nákladní dopravu k zaměstnávání osob, jenž mají záznam v rejstříku trestů. V teoretické části definuje problematiku zaměstnávání těchto lidí a nejčastější důvody, proč bývají upřednostňování osoby bez záznamu v rejstříku trestů. Popisuje oblast postpenitenciární péče, a jaké možnosti nabízí svým klientů. Zároveň se zabývá i managementem lidských zdrojů. V empirické části využívá metody analýzy dokumentů a dotazníkového šetření Rozsah grafických prací: Rozsah pracovní zprávy: Forma zpracování bakalářské práce: Seznam odborné literatury: Vedoucí bakalářské práce: Mgr. et Mgr. Tereza Raszková Katedra sociální patologie a sociologie Datum zadání bakalářské 14. 2. 2014 práce: Termín odevzdání 9. 4. 2015 bakalářské práce: L.S. doc. PhDr. Pavel Vacek, Ph.D. děkan dne

PhDr. Václav Bělík, Ph.D. vedoucí katedry

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval pod vedením vedoucí bakalářské práce a uvedl jsem všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne 9. 4. 2015

Poděkování Děkuji Mgr. et. Mgr. Tereza Raszkové za pomoc, odborné a metodické vedení při tvorbě mé odborné práce. Velké poděkování ji však patří za možnost získat osobní praktické zkušenosti týkající se penologie a postpenitenciární péče. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi umožnili studium a byli mi v průběhu celého studia oporou.

Anotace ČIHÁK, Petr. Postoj dopravních společností k zaměstnávání lidí se záznamem v Rejstříku trestů. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2015. 69 s. Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody a zaměstnáváním osob se záznamem v Rejstříku trestů v dopravních společnostech. Současně zkoumá přístup dopravních společností a jejich personální politiku v době, kdy trpí dlouhodobým nedostatkem profesionálních řidičů. V teoretické části definuje problematiku zaměstnávání těchto lidí a nejčastější důvody, proč bývají upřednostňovány osoby bez záznamu v Rejstříku trestů. Popisuje oblast postpenitenciární péče, a jaké možnosti nabízí svým klientům. Zároveň se zabývá i managementem lidských zdrojů. V empirické části využívá metody analýzy dokumentů a dotazníkového šetření.

Klíčová slova: výkon trestu odnětí svobody, záznam v Rejstříku trestů, postpenitenciární péče, management lidských zdrojů

Annotation ČIHÁK, Petr. The attitude of transport companies towards employing people with criminal records. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2015. 69 s. Bachelor Degree Thesis. Bachelor thesis deals with the employment of persons imprisoned and employment of persons with criminal records in transport companies. At the same time it explores the approach of transport companies and their personnel policy while suffering from long-term shortage of professional drivers. The theoretical part defines the issue of employing these people and the most common reasons why people with no criminal records tend to be favoured. It describes the field of after-care, and the possibilities it offers to its clients. It also deals with the management of human resources. In the empirical part it uses analysis of documents and questionnaires.

Keywords: imprisonment, criminal record, after-care, management of human resources

Obsah Úvod ..........................................................................................................................9 1. Rejstřík trestů ....................................................................................................11 1.1.

Záznam v Rejstříku trestů ............................................................................11

1.2.

Zahlazení záznamu v Rejstříku trestů ..........................................................12

2. Oprávnění k řízení motorového vozidla ..........................................................14 2.1.

Řidičské oprávnění.......................................................................................14

2.2.

Zdravotní způsobilost...................................................................................16

2.3.

Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel ......................................17

3. Výkon trestu odnětí svobody ............................................................................21 3.1.

Typy věznic..................................................................................................22

3.2.

Programy zacházení s odsouzenými ............................................................24

3.3.

Vzdělávací a pracovní aktivity odsouzených...............................................24

4. Postpenitenciární péče.......................................................................................28 4.1.

Rozdělení postpenitenciární péče.................................................................29

4.2.

Nástroje postpenitenciární péče ...................................................................29

4.3.

Reintegrační programy.................................................................................30

5. Trh práce ............................................................................................................32 5.1.

Poptávka po práci.........................................................................................33

5.2.

Nabídka práce ..............................................................................................33

6. Nezaměstnanost..................................................................................................34 7. Zaměstnání osob po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů v dopravních společnostech..................................................36 7.1.

Postpenitenciární péče a nezaměstnanost ....................................................36

7.2.

Náklady na řidičské oprávnění a profesní způsobilost.................................40

8. Trh práce – poptávka po profesionálních řidičích .........................................42 8.1.

Nedostatek řidičů .........................................................................................44

9. Výzkumné šetření ..............................................................................................45

9.1

Projekt výzkumného šetření.........................................................................45

9.2

Výsledky a jejich interpretace......................................................................48

10. Zaměstnání lidí po výkonu trestu odnětí svobody v dopravních společnostech. ....................................................................................................55 10.1

Základní teze projektu – Školení profesní způsobilosti ve věznicích..........55

10.2

Rizika projektu spojená se zaměstnáváním osob bezprostředně po výkonu trestu odnětí svobody ...................................................................................57

10.3

Umístění osob po výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce ...................59

11. Shrnutí výzkumného šetření ...........................................................................60 Závěr .......................................................................................................................62 Seznam citovaných odborných pramenů.............................................................64 Seznam dalších odborných pramenů ...................................................................68 Seznam příloh.........................................................................................................69

Úvod V

bakalářské

práci

se

zabývám

zaměstnáváním

lidí

v dopravních

společnostech po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů. Ve své profesní kariéře jsem se setkal s mnoha případy lidí, kteří se ucházeli o inzerovaná místa řidičů autobusů v různých dopravních společnostech, ale nebyli přijati do pracovního poměru. Při hledání zaměstnání se přišli ucházet o pracovní místo i do společnosti Arriva Praha s.r.o., kde jsem v současné době zaměstnán. Při důkladnějším prostudování jejich životopisů a dotazníků uchazeče o zaměstnání uvedli, že byli buď ve výkonu trestu odnětí svobody, nebo mají záznam v Rejstříku trestů. Ve většině případů se jednalo o majetkovou trestnou činnost podle § 205, § 206, § 207, § 209, § 210, § 211, zanedbání povinné výživy podle § 196 nebo hospodářské trestné činy podle § 234, § 240 trestního zákoníku.1 Zájemci o zaměstnání byli z různých regionů České republiky a mnohdy dojezdová vzdálenost z jejich trvalého bydliště do Prahy byla otázkou i několika hodin. Hlavním důvodem, proč hledají práci mimo své bydliště, nespočíval v nedostatku pracovních příležitostí v regionu, jako spíš neochota lokálních dopravců zaměstnat člověka s trestní minulostí nebo přímo s uloženým podmíněným trestem. Zájemci do dotazníku uchazeče o zaměstnání uvedli seznam předchozích zaměstnavatelů a dobu trvání pracovního poměru, který zpravidla netrval déle než tři měsíce. Doba zaměstnání odpovídala stanovené zkušební době podle zákoníku práce2, kterou měli sjednanou v pracovních smlouvách. V průběhu této doby měli zaměstnanci předložit požadovaný výpis z rejstříku trestů, kterým chtěl zaměstnavatel prokázat trestní bezúhonnosti. Zaměstnanci nebyli schopni podmínku splnit, a proto raději sami ukončili pracovní poměr podle § 66 zákoníku práce. Mezi uchazeči byly i případy, kdy pracovní poměr ve zkušební době podle § 66 zákoníku práce ukončil sám zaměstnavatel po předložení výpisu z rejstříku trestů, který obsahoval záznam o předchozí trestné činnosti. Na základě pracovních zkušeností v dopravních společnostech a absolvované odborné stáži ve Věznici Pardubice jsem se rozhodl věnovat problematice zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku 1 2

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-5]. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-5].

trestů v bakalářské práci. Práce má objasnit obecný postoj dopravních společností při zaměstnávání lidí s trestní minulostí, zmapovat poptávku po pracovní síle – profesionálních řidičích na pracovním trhu a pokusit se přiblížit problematiku získání řidičských oprávnění, udržení profesní způsobilosti ve výkonu trestu odnětí svobody a následnou postpenitenciární péči o propuštěné odsouzené s cílem najít jejich uplatnění v pracovním procesu, především dopravních společnostech. Práce je primárně určena pro pracovníky Vězeňské služby, resocializační a reintegrační centra a občanská sdružení, která napomáhají propuštěným s integrací do společnosti, jejíž nedílnou součástí je nalezení zaměstnání. Práce se fundamentálně opírá o legislativu upravující výkon trestu odnětí svobody, trestní zákoník, zákon o rejstříku trestů, zákon o provozu na pozemních komunikacích a zákoník práce v platném znění. Problematikou zaměstnávání osob se záznamem v Rejstříku trestů v dopravních společnostech se nezabývá žádná odborná literatura ani ji neřeší žádný z projektů, na které jsou využívány finanční prostředky z Evropského sociálního fondu. V rámci České republiky jsou to programy: Operačních program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), Operační program Praha-Adaptabilita

(OPPA)

a

Operační

program

Vzdělávání

pro

konkurenceschopnost (OP VK). Cílem bakalářské práce je popsat současnou situaci na trhu práce v oblasti dopravy, zmapovat postoj dopravních společností k zaměstnávání osob se záznamem v Rejstříku trestů a na základě těchto poznatků navrhnout vhodný projekt, který by měl za cíl nabídnout zaměstnavatelům kvalifikovanou pracovní sílu a současně napomoci lidem po výkonu trestu odnětí svobody s bezprostřední integrací do společnosti prostřednictvím odpovídajícího zaměstnání. Informace uvedené níže v textu jsou aktuální ke dni 1. 2. 2015.

10

1. Rejstřík trestů V samotném začátku práce je představen Rejstřík trestů, jakým způsobem funguje a jaký zákon jej upravuje. Pro předmět práce je tato část důležitá, neboť právě výpis z Rejstříku trestů je jedním z důležitých dokumentů, který je po uchazeči o zaměstnání požadován. U vybraných profesí, jako je například řízení drážního vozidla, mezi která patří i trolejbus, je Drážním úřadem striktně požadována trestní bezúhonnost. Nejsou to jen zaměstnavatelé, ale i po osobách samostatně výdělečně činných, které pracují na základě Živnostenského listu, je požadována pro jeho vydání Živnostenským úřadem u vybraných živností trestní bezúhonnost, která je dokládána právě výpisem z výše uvedeného rejstříku. Tato kapitola popisuje i institut zahlazení záznamu v rejstříku, který je pro výše uvedené důvody pro zájemce o zaměstnání neméně podstatný.

1.1. Záznam v Rejstříku trestů Na Portálu veřejné správy je Rejstřík trestů definován jako organizační složka státu a účetní jednotka, která je podřízena Ministerstvu spravedlnosti. V čele rejstříku stojí ředitel, který je jmenován a odvoláván ministrem spravedlnosti. Rejstřík trestů byl zřízen zákonem č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. Rejstřík trestů vede a spravuje evidenci fyzických a právnických osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení, dále vede evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví zákon. Údaje z evidence slouží pro potřeby trestního, občansko-právního nebo správního řízení a k prokázání bezúhonnosti. Soudy jsou povinny neprodleně Rejstříku trestů zasílat trestní listy pravomocně odsouzených osob a sdělovat veškeré důležité skutečnosti pro zápis v evidenci nebo pro změnu zápisu. Stejná povinnost platí i pro státního zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle zvláštního právního předpisu. Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od: a) narození fyzické osoby, b) pravomocného odsouzení právnické osoby nebo, c) právní moci jiné skutečnosti významné pro trestní řízení, které se týká právnické osoby.

11

Na písemnou žádost fyzické osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydá výpis týkající se dané osoby. Výpis se vydává na základě úředně ověřené plné moci zmocněnci osoby, od které je výpis požadován nebo advokátovi poskytující právní pomoc této osobě. 3 Výpis z Rejstříku trestů je možné získat na kontaktních místech Veřejné správy označované jako Czechpoint nebo na stejně označených přepážkách České pošty či u notářů (Příloha č. 1). „Výpis z evidence Rejstříku trestů se vydává „k okamžiku jeho zpracování“ tedy dle stavu pro jeho vydání rozhodných a Rejstříkem trestů zaznamenaných právních skutečností. Okamžikem zpracování výpisu se časové určení chvíle, ve které byl na základě zákonným způsobem podané a Rejstříku trestů doručené žádosti sestaven obsah výpisu. S účinností od 28. listopadu 2008 Rejstřík trestů informaci o okamžiku, ve kterém došlo ke zpracování výpisu, uvádí přesněji než pouhým označením dne, ve kterém se tak stalo. Od uvedeného dne je součástí každého vydaného výpisu časový údaj ve formátu „zpracováno: DD.MM.RRRR.HH.MM.SS.“. Zafixování přesného časového údaje je významné pro hodnocení správnosti údajů ve vydaném výpisu, pokud dojde k tomu, že ještě v průběhu téhož dne, ve kterém byl výpis vydán, je Rejstříku trestů k osobě, které se výpis týkal, doručen dokument, na jehož podkladě musí být provedena změna evidovaných záznamů.“4

1.2. Zahlazení záznamu v Rejstříku trestů Zahlazením záznamu v Rejstříku trestů se podrobně zaobírají na webu Trestní právo a trestní řízení pro každého, kde je pro laika srozumitelně popsán princip zahlazení. Každý zápis v Rejstříku trestů může odsouzenému v budoucnu do určité míry komplikovat život, např. právě při vstupu do zaměstnání, kdy zaměstnavatel požaduje trestní bezúhonnost, kterou potenciální zaměstnanec dokládá výpisem ze zmiňovaného rejstříku trestů. Odsouzení, žijícím již řádným životem mají proto možnost požádat o zahlazení svých odsouzení, což v přeneseném slova smyslu

3 4

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-5]. Rejstřík trestů Praha [online], poslední revize 20.2.2015 [online].[cit-2015-2-21].

12

znamená především skutečnost, že se na ně bude pohlížet jako by odsouzeni nebyli a zahlazené odsouzení se již nebude ve výpisu z rejstříku trestů uvádět. O zahlazení rozhoduje soud na žádost odsouzeného. Soud obdržené žádosti vyhoví za předpokladu, že odsouzený vedl nepřetržitě po výkonu uloženého trestu nebo po jeho prominutí či promlčení řádný život po zákonem stanovenou dobu, která činí: a) 10 let u odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu 5 let, b) 5 let u odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu 1 rok, c) 3 roky u trestu odnětí svobody do 1 roku a trestu vyhoštění, d) 1 rok u trestu propadnutí majetku, propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty, domácího vězení, trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce či zákazu pobytu nebo u peněžitého trestu za úmyslný trestný čin. Zahladit však nelze odsouzení, pokud ještě nebylo ukončeno uložené ochranné opatření (např. ochranná léčba), a to i tehdy, že od výkonu trestu již uplynula doba požadovaná pro zahlazení. V případě některých trestů nemusí odsouzený žádat o zahlazení a jako na neodsouzeného se na něho hledí již po vykonání trestu. To platí u podmíněného trestu odnětí svobody (pokud nebyl přeměněn na nepodmíněný), trestu obecně prospěšných prací (pokud je celý vykonán a nedošlo k přeměně na trest odnětí svobody), peněžitého trestu za nedbalostní trestný čin (nebyl-li kvůli nezaplacení nařízen náhradní trest odnětí svobody), trestu zákazu činnosti a trestu vyhoštění na dobu jednoho roku až deseti let (tedy nikoliv na dobu neurčitou). Bylo-li odsouzenému uloženo jedním rozsudkem více trestů, počítá se lhůta pro zahlazení až od vykonání posledního z těchto trestů.5 Kdy je zaměstnavatel oprávněn požadovat po zaměstnanci výpis z Rejstříku trestů pamatuje zákoník práce v § 316 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další legislativa např. u pedagoga podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, policisty ve smyslu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a dalších povolání. Problematikou oprávněnosti požadavku zaměstnavatelů na výpis z Rejstříku trestů se zabývala kancelář Veřejného ochránce práv již v roce 2012 (Příloha č. 2.). 5

Zahlazení odsouzení. In: Trestní právo a trestní řízení pro každého [online].[cit.2014-12-5].

13

2. Oprávnění k řízení motorového vozidla Tato práce se je zaměřena na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, na osoby po výkonu trestu a osoby se záznamem v Rejstříku trestů, které mají řidičské oprávnění příslušné skupiny opravňující k řízení nákladních vozidel nebo autobusů. Proto se v následující kapitole zaměříme na definici kategorií řidičských oprávnění, popis zdravotní způsobilosti a podmínkami pro získání profesní odborné způsobilosti.

2.1. Řidičské oprávnění Problematika řidičských oprávnění je upravena zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů6 (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který si níže přiblížíme. Uvedený zákon upravuje rovněž registr řidičů a bodové hodnocení řidičů. S účinností od 19. ledna 2013 se vymezení řidičských oprávnění zásadním způsobem mění, a to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech. Řidičská

oprávnění jsou

členěna podle hmotnosti

vozidla a počtu

přepravovaných osob do následujících kategorií: a) AM jsou zařazena motorová vozidla s konstrukční rychlostí nepřevyšující 45 km.h-1: 1.

Dvoukolová

se

zdvihovým

objemem

spalovacího

motoru

nepřevyšujícím 50 cm3 nebo s výkonem elektrického motoru do 4 kW. 2.

Tříkolová se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW.

3.

Čtyřkolová o hmotnosti v nenaloženém stavu nejvýše 350 kg se zdvihovým objemem zážehového motoru nepřevyšujícím 50 cm3 nebo u jiných motorů s výkonem nejvýše 4 kW.

b) A1 jsou zařazeny: 1.

Lehké motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj o výkonu nejvýše 11 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,1 kW/kg a se zdvihovým objemem spalovacího motoru nepřevyšujícím 125 cm3.

6

Zákon č. 361/2000 Sb., Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-6].

14

2.

Tříkolová motorová vozidla o výkonu nejvýše 15 kW.

c) A2 jsou zařazeny motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj s výkonem motoru nejvýše 35 kW a s poměrem výkonu/hmotnosti nejvýše 0,2 kW/kg, které nebyly upraveny z motocyklu s více než dvojnásobným výkonem, d) A jsou zařazeny 1.

Motocykly s postranním vozíkem nebo bez něj.

2.

Tříkolová motorová vozidla s výkonem převyšujícím 15 kW.

e) B1 jsou zařazena čtyřkolová motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmeni a), jejichž výkon nepřevyšuje 15 kW a hmotnost v nenaloženém stavu nepřevyšuje 400 kg nebo 550 kg u vozidel určených k přepravě zboží, f) B jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmenech a) až e), jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti 1.

Nepřevyšující 750 kg.

2.

Převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy nepřevyšuje 3 500 kg.

3.

Převyšující 750 kg, pokud největší povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, jedná-li se o řidičské oprávnění v rozšířeném rozsahu.

g) C1 jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 7 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, h) C jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou traktorů a vozidel uvedených v písmeni g), jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, určená pro přepravu nejvýše 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, i) D1 jsou zařazena motorová vozidla, jejichž délka nepřesahuje 8 metrů, určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg,

15

j) D jsou zařazena motorová vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmeni i), určená pro přepravu více než 8 osob kromě řidiče, ke kterým smí být připojeno přípojné vozidlo o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 750 kg, k) B+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, l) C1+E jsou zařazeny jízdní soupravy, jejichž největší povolená hmotnost nepřevyšuje 12 000 kg, složené 1.

Z vozidla uvedeného v písmeni g) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.

2.

Z vozidla uvedeného v písmeni f) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 3500 kg.

m) C+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni h) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, n) D1+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni i) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg, o) D+E jsou zařazeny jízdní soupravy složené z vozidla uvedeného v písmeni j) a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti vyšší než 750 kg.

2.2. Zdravotní způsobilost Pro řízení motorového vozidla kategorie M a N je kromě řidičského oprávnění nezbytná i zdravotní způsobilost, kterou taktéž řeší výše zmíněný zákon o provozu na pozemních komunikacích. Podle § 84 se zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel rozumí tělesná a duševní schopnost k řízení motorových vozidel. Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Zdravotně způsobilý k řízení motorového vozidla není ten, kdo má poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách podle posudku o zdravotní způsobilosti. Pro výkon povolání se musí držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel podrobovat pravidelným lékařským prohlídkám. Podle § 87 se musí držitel oprávnění podrobit lékařské prohlídce před zahájením 16

výkonu činnosti spojené s řízením motorového vozidla za účel výdělečné činnosti, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Součástí zdravotní způsobilosti je i dopravně psychologické vyšetření, kterému se podle § 87a musí podrobit držitelé: a) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1+E, C nebo C+E, pokud řídí nákladní automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7 500 kg nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního automobilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hmotnost převyšuje 7 500 kg, b) držitel řidičského oprávnění pro skupinu D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel. Dopravně psychologickému vyšetření je držitel řidičského oprávnění uvedený v bodě a) a b) povinen se podrobit před zahájením výkonu činnosti a dalšímu dopravně psychologickému vyšetření nejdříve šest měsíců před dovršením 50 let a nejpozději v den dovršení 50 let a dále pak každých pět let. Dopravně psychologické vyšetření provádí psycholog, kterému Ministerstvo dopravy České republiky udělilo akreditaci. Na webových stránkách ministerstva www.mdrc.cz v sekci Silniční doprava je aktuální seznam Udělených akreditací k provádění dopravně psychologického vyšetření. Seznam je členěn podle jednotlivých krajů. Například pro Pardubický kraj byla pro rok 2015 udělena akreditace 17 dopravním psychologům. Dopravní psychologové zpravidla působí samostatně v rámci své praxe nebo v rámci dopravních školících středisek a autoškol. Dopravní společnost Arriva Morava a.s. zaměstnávající téměř 1 120 řidičů autobusů měla do roku 2010 v pracovním poměru vlastního dopravního psychologa, který později začal pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná a zmíněná dopravní společnost tuto službu řešila formou outsourcingu, jako většina dopravních společností.

2.3. Odborná způsobilost k řízení motorových vozidel Pro výkon profese řidiče z povolání musí řidič splňovat kromě řidičského oprávnění pro danou skupinu a zdravotní způsobilosti i odbornou způsobilost. Musí být tedy držiteli tzv. profesního průkazu. Podmínky pro získání a udržení odborné 17

způsobilosti k řízení motorových vozidel je řešeno zákonem č. 374/2007 Sb.7, kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634//2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 46 výše zmíněného zákona zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zahrnuje vstupní školení a následná periodická školení. Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je povinen se účastnit řidič, který: a) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky trvalý pobyt, b) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů v kalendářním roce, nebo c) je občanem jiného než členského státu Evropské unie a vykonává závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky, pokud řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné. Tato povinnost se nevztahuje na řidiče, kteří vozidla skupin C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E používaných při přepravě věcí, řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče. Z tohoto tedy vyplývá, pokud řidič vykonává řízení vozidla jako hlavní činnost práce závislé, musí být držitelem profesního průkazu. V učebnici pro autoškoly jsou popsány podmínky pro získání odborné způsobilosti, kdy musí držitel řidičského oprávnění absolvovat vstupní školení, 7

Zákon č. 374/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-7].

18

které řeší § 47 a které se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou z profesní způsobilosti řidičů. Výuka obsahuje teorie pokročilého racionálního řízení

a

zásad

bezpečné

a

defenzivní

jízdy,

uplatnění

vnitrostátních

a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě, bezpečnosti provozu a ekologického provozu vozidla, poskytování služeb a logistiky, hospodářského prostředí a organizace dopravního trhu, sociálně-právního prostředí v silniční dopravě, zdravotních rizik a jejich předcházení, prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích. Výuka obsahuje společnou část pro všechny skupiny řidičských oprávnění, zvláštní část pak pro skupiny řidičských oprávnění C1, C1+E, C a C+E a zvláštní část pro skupiny řidičských oprávnění D1, D1+E, D a D+E. Výuka a výcvik v rámci vstupního školení se provádí v základním rozsahu 140 hodin pro všechny řidiče. Uchazeči o profesní průkaz ve věku 18-20 let pro skupinu C a 21-23 let pro skupinu D musí absolvovat vstupní školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin. § 48 řeší pravidelné školení, jehož předmětem je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školení se provádí formou výuky. Řidič se zúčastní pravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu. Pravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Řidič, který se zúčastnil pravidelného školení pro skupiny a podskupiny řidičských oprávnění C1, C1+E, C a C+E a který řídí vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny a podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, a naopak, nemusí absolvovat nové pravidelné školení pro tyto další skupiny nebo podskupiny. Řidiči, kteří již získali profesní průkaz, ale přestali vykonávat práci řidiče a neúčastnili se pravidelných školení, mohou absolvovat tzv. obnovovací školení k opětovnému získání profesního průkazu. Pokud se chtějí k zaměstnání řidiče vrátit, nemusí již absolvovat vstupní školení v plném rozsahu. Obnovovací školení je v rozsahu 35 hodin. Veškerou výuku a výcvik k získání nebo udržení odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel provádí podle § 49 fyzická nebo právnická osoba, které je

19

udělena akreditace k provozování této činnosti krajským úřadem příslušným podle jejího místa podnikání nebo sídla.8 V další kapitole se obeznámíme s principem výkonu trestu odnětí svobody, s jeho hlavními zásadami, s programem zacházení a také v jakých druzích věznic se samotný trest vykonává. Pro přiblížení problematiky udržení profesní způsobilosti ve vězeňských zařízeních, kterou se budeme dále zabývat, jsou popsány vzdělávací aktivity, které se ve věznicích uskutečňují. V rámci odborné stáže mi bylo umožněno se seznámit s činností Školského vzdělávacího střediska ve Věznici Pardubice.

8

SOUČEK, Vladimír. Autoškola 2013: učebnice nejen pro autoškoly : včetně pravidel silničního provozu a souboru otázek zkušebních testů pro řidiče : aktualizováno podle poslední právní úpravy v listopadu 2012 s účinností od 19.1.2013. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. s. 4-42.

20

3. Výkon trestu odnětí svobody Zákon o výkonu trestu odnětí svobody udává, že účelem výkonu trestu odnětí svobody je prostředky stanovenými zákonem působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti. 9 „Účelem trestu odnětí svobody je – jak již bylo zmíněno – účinná ochrana společnosti. Účinná ochrana společnosti spočívá v naplnění regulativní funkce trestu. Jedním z hlavních subjektů ochrany společnosti je v této souvislosti vězeňství. Vězením rozumíme systém sociálních služeb orientovaných na změnu chování odsouzených v žádoucím směru a jejich opětovnou reintegraci do společnosti. Hlavními činiteli působení systému jsou: prostředí výkonu trestu odnětí svobody a aktivity systému“ 10 Evropská vězeňská pravidla vymezují základní principy výkonu trestu a mezi vybrané hlavní zásady patří: 1. Se všemi osobami zbavenými svobody bude zacházeno tak, aby byla respektována jejich lidská práva. 2. Osobám zbaveným svobody budou ponechána veškerá práva, která jim nebyla zákonně odňata uložením výkonu trestu nebo vazby. 3. Omezení ukládaná osobám zbaveným svobody budou v nezbytně minimálním rozsahu a úměrná legitimnímu účelu, pro který byla uložena. 4. Vězeňské podmínky, které porušují lidská práva vězňů, nelze ospravedlnit nedostatkem prostředků. 5. Život ve vězení se musí co možná nejvíce přibližovat pozitivním aspektům života na svobodě. 6. Výkon trestu bude zajišťován tak, aby umožnil osobám zbavených svobody jejich opětné začlenění do svobodné společnosti.

9

Zákon č. 169/1999 Sb., Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-7]. 10 Koncepce rozvoje vězeňství v ČR: (obnovené vydání). 2., nezm. vyd. Praha: [Vězeňská služba České republiky], 1998. s. 23.

21

7. Je nutno podporovat spolupráci s externími sociálními službami a co možná nejvíce i zapojení občanských sdružení do vězeňského života.11 Dalším z dokumentů, který řeší omezení svobody a následně i práva vězněné osoby je Listina základních práv a svobod12, kde v článku 8 je napsáno “Osobní svoboda je zaručena.“ a „Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.“ Trest tedy můžeme chápat jako značný zásah do lidských práv občana. Listina tedy klade veliký důraz na odpovědnost státních orgánů, které rozhodují o omezení svobody. Podle Bajcury pokud je někdo vězněn podle zákona, má možnost se hájit a použít veškeré pravdivé argumenty na svou obhajobu během soudního procesu, pak můžeme udělený trest bez obav pouvažovat za spravedlivý, aniž by byla dotčena práva na jejich důstojnost vyplývající z Listiny práv a svobod.13

3.1. Typy věznic O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu odnětí svobody, rozhoduje soud podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Věznice jsou podle § 56 členěny podle způsobu vnější ostrahy a dále podle zajištění bezpečnosti do čtyř základních typů. V Úvodu do penologie popisuje Sochůrek jakým způsobem je trest odnětí svobody v jednotlivých typech věznic vykonáván s odkazem na zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. a) s dohledem A – zpravidla jsou zařazováni odsouzení, kterým byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti a kteří dosud nebyli ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. Odsouzení se pohybují v prostorách věznice bez omezení a bez doprovodu zaměstnance, pracují na pracovištích mimo věznice.

11

12 13

Evropská vězeňská pravidla, doporučení REC (2006) 2. In: Vězeňská služba České republiky [online], [cit-2014-12-7]. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-2-22]. BAJCURA, Lubomír. Práva vězně: od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. s. 90.

22

b) s dozorem B – zde jsou umísťováni odsouzení, kterým byl uložen trest za přečin spáchaný z nedbalosti a kteří již byli ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin, nebo pachatelé, kterým byl uložen trest za úmyslný trestný čin ve výměře nepřevyšující tři léta a kteří dosud nebyli ve výkonu trestu pro úmyslný trestný čin. Odsouzení se pohybují v prostorách věznice organizovaně zpravidla pod dozorem zaměstnance vězeňské služby. Někteří mají povolen pohyb bez dozoru při plnění pracovních úkolů uvnitř věznice. Mohou pracovat i mimo věznici na nestřežených pracovištích, kdy zaměstnanec vězeňské služby provádí pouze namátkovou kontrolu. c) s ostrahou C – do tohoto zařízení jsou umísťování vězni, kterým byl trest uložen za úmyslný trestný čin a nejsou zároveň splněny podmínky pro umístění do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou a pachatelé, kteří byli odsouzeni pro přečin spáchaný z nedbalosti a nebyli zařazeni do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo s dozorem. Odsouzení se v prostorách věznice pohybují organizovaně pod dohledem zaměstnance vězeňské služby. Výjimečně jim může být ředitelem povolen pohyb po věznici bez dozoru zaměstnance v rámci plnění pracovních úkolů. Odsouzení pracují na pracovištích umístěných uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích vně věznice. d) se zvýšenou ostrahou D – to věznice tohoto typu jsou umísťováni pachatelé, kterým byl uložen výjimečný trest, kterým byl uložen trest odnětí svobody za trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, kterým byl za zvlášť závažný zločin uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně osmi let, nebo kteří byli odsouzeni za úmyslný trestný čin a v posledních pěti letech uprchli z vazby nebo z výkonu trestu. Po věznici se odsouzení pohybují výhradně pod dozorem příslušníka vězeňské služby. Jsou uzamykáni v celách, pracují pouze na střežených pracovištích uvnitř věznice nebo přímo v celách. Odsouzeným se nepovoluje volný pohyb po věznici a to ani při plnění pracovních úkolů.

23

Jednotlivé typy věznic se liší stavebně - technickým zabezpečením, jako jsou zdi, ploty, signalizace apod. Dále se liší i systémem dozoru nad pohybem vězňů. Zvláštní skupinou jsou pak vazební věznice.14

3.2. Programy zacházení s odsouzenými Zákon č. 169/1999 Sb., zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů v § 41 stanovuje postup při stanovování programu zacházení pro odsouzené. Lexikon klíčových pojmů z penologie popisuje, jak je stanovován program pro každého jednotlivého odsouzeného a co ve své podstatě program zacházení je. Program zacházení chápeme jako základní formu cílevědomého a komplexního působení na odsouzeného, který má trest delší než 3 měsíce. Program zacházení konkrétně formuluje cíl působení na odsouzeného, metody zacházení s odsouzeným směřující k dosažení cíle, včetně způsobu a četnosti hodnocení. Součástí programu zacházení je určení způsobu zaměstnání odsouzeného, účast na terapii, vzdělávání nebo jiné činnosti směřující k předpokladu pro jeho integraci do společnosti a samostatný způsob života.15 Program zacházení se dělí:  pracovní aktivity,  vzdělávací aktivity,  speciální výchovné aktivity,  zájmové aktivity,  oblast utváření vnějších vztahů.

3.3. Vzdělávací a pracovní aktivity odsouzených Vzdělávací aktivity v českých věznicích vychází z Evropských vězeňských pravidel, doporučení REC (2006) 2 a dále jsou řešeny vyhláškou č. 349/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. V penologii podle Štěrby rozumíme vzdělávacími aktivitami programu zacházení organizované vzdělávání či realizované středním odborným učilištěm, 14 15

SOCHŮREK, Jan. Úvod do penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2007. s. 37-39. MAŘÁDEK, Vladimír. Lexikon klíčových pojmů z penologie. Vyd. 1. Opava: P. Vavrla, 2000. s. 32.

24

učilištěm a odborným učilištěm, dále vzdělávání vedené nebo kontrolované zaměstnanci oddělení výkonu, vzdělávání v korespondenčních kurzech a v síti základní, středních, vyšších odborných nebo vysokých škol České republiky.16 Jednou z organizačních složek Vězeňské služby je Střední odborné učiliště, které v rámci své působnosti zajišťuje odborné vzdělávání, prostřednictvím kterého mohou odsouzení získat osvědčení o absolvovaném kurzu, výuční list nebo maturitní vysvědčení.

Obr. 1 Organizační struktura Středního odborného učiliště (zdroj. Vězeňská služba České republiky)

16

ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. Vyd. 1. Praha: Armex, 2007. s. 73.

25

Přehled vzdělávacích aktivit v

jednotlivých zařízeních pro rok 2013-

2014. ŠVS

Maturitní studia Délka Kategorie

Učební obory Elektrotech. v ýroba

Délka Kategorie 2 roky

Kurzy

M ml., M A,B Dělník v elektotechnice Zámečnické práce

Heřmanice

Délka

Kategorie

10 týdnů Muži ml. 10 týdnů Muži ml.

Praktická rodinná škola

5 měs. Ženy A,B

Základy práce na PC

5 týdnů Muži ml.

Šití prádla

2 roky

Muži ml.,B,C Kurz základní školy

10 měs. Muži ml., B,C

Práce v e strav ov ání

2 roky

Muži ml.,B,C Kurz v ýtv arného zpracov ání keramiky


Pardubice

Zdrav otnický kurz

10 dnů Muži ml., B,C

Kurz malířských a natěračských prací


Praktický kurz pro mladistv é odsouzené 10 měs. Muži ml. Kurz anglického jazy ka Zámečník

3 roky

Muži C,D


Malíř natěrač

5 měs. Muži C

Malíř natěrač

Plzeň


Kurz základů v ýpočetní techniky

3měs. Muži ml.,M-obv .

Dělník v elektrotechnice

5 měs. Muži C

Český jazy k pro cizince

10 měs. Muži C

Německý jazy k Kurz v ýpočetní techniky

10 měs. Muži C 5 měs. Muži C

Kurz pro pologramotné

10 měs. Muži C

Doplnění základního v zdělání

10 měs. Muži ml.,M-obv .

Doplnění základního v zdělání

10 měs. Ženy ml., Ž-obv .

Obrábění kov ů

2 roky

Muži B,C

Kurz doplnění učiv a ZŠ (akred.)

Obráběč kov ů

3 roky

Muži B,C

Kurz základů obsluhy PC (akred.)

1 měs. Muži B,C

Kurz ov ládání CNC obrábění

6 týdnů Muži B,C

Kurz ov ládání progr. zoner

1 měs. Muži B,C

Základy tv orby webov ých aplikací

1 měs. Muži B,C

Knihař - v azař

1 měs. Muži B,C

Kurz mačkář skla

1 měs. Muži B,C

Praktická rodinná škola

5 měs. Ženy B,C,D

Rýnovice

Výroba konf ekce

Záuční kurz v ýroby konf ekce Kurz ZŠ (1-5 třída)

Světlá nad Sázavou

8 měs. Muži B,C

5 měs. Ženy B,C 10 měs. Ženy B,C,D

Základy práce s počítači - zač.

3 měs. Ženy B,C

Základy práce s počítači

5 měs. Ženy B,C

Základy kuchřských prací

5 měs. Ženy B,C,D

Příprav ný kurz na maturitní studium

10 měs. Ženy B,C

Kurz tv ůrčího psaní

10 měs. Ženy B,C

Práv ní minimum

2,5 m. Ženy B,C, Ž-ml.

Kurz základů gramotnosti

10 měs. Ženy B,C

Ekonom.a podnikání

3r dálk. Muži C,D

Obrábění kov ů

2 roky

Muži C,D

Kurz pro doplnění učiv a ZŠ (akred.)

10 měs. Muži C,D

Gy mnázium

4r dálk. Muži C,D

Obráběč kov ů

3 roky

Muži C,D

Příprav ný kurz - matur. studia

10 měs. Muži C,D

Kurz Sv ářeč (akteditov aný) Příprav ný kurz

Valdice

10 týdnů Muži C,D

Kurz anglického jazy ka

10 měs. Muži C,D

Kurz Knihař Kurz MS-Of f ice Excel Kurz Zoner Callisto

Vysv ětliv ky:

1 měs. Muži C,D

Kurz Základy v ýpočetní techniky Kurz Malíř - natěrač

Všehrdy

2 měs. Muži C,D

5 měs. Muži C,D 5. měs. Muži C,D 5. měs. Muži C,D 2,5 měs. Muži C,D

Sadov nické a zelin.práce 2 roky

M ml., M A,B Stav ební v ýroba (akreditov aný)

5 měs. Muži ml., obv .

Stav ební v ýroba

M ml., M A,B Kv ětinář - zelinář (akreditov aný)

5 měs. Muži ml., obv .

Prov oz spol. strav ov ání 2 roky

M ml., M A,B Strojírenská v ýroba (akreditov aný)

5 měs. Muži ml., Muži A,B

Strojírenská v ýroba

M ml., M A,B Zpracov ání dřev a (akreditov aný)


Elektrotechnická v ýroba 2 roky

M ml., M A,B Kov ářský kurz (akreditov aný)


Zpracov ání dřev a

M ml., M A,B Kurz v ýroby rozv aděčů


2 roky 2 roky 2 roky

M - muži

a - typ věznice

s dohledem

Ž - ženy

b-

s dozorem

ml. - mladiství

c-

s ostrahou

d-

se zvýšenou ostrahou

Kurz elektroinstalačních prací


Malíř - natěrač


Tepelné zpracov ání kov ů


Kurz techniky administrativ ní práce


Kurz reprograf ických technik


Práce na PC


Tabulka č. 1 Přehled vzdělávacích aktivit ve školských vzdělávacích střediscích (zdroj. Vězeňská služba České republiky)

26

„Kromě jednotlivých školských vzdělávacích středisek vznikají ve všech věznicích krátkodobé kurzy zaměřené na zvýšení kvalifikace nebo rekvalifikaci. Mezi krátkodobé kurzy patří například výuka jazyků, svářečské kurzy, práce na počítačích.“17 Po ukončení trestu odnětí svobody přichází na řadu otázka, jak začlenit propuštěné osoby zpět do běžného života tak, aby se z nich nestali poživatelé sociálních dávek nebo se vlivem nepříznivé životní situace opět nedostali na šikmou plochu a neskončili v některém z vězeňských zařízení. K 31. 12. 2013 dosáhla míra recidivy podle statistik Ministerstva vnitra České republiky 64,3 %. Pro zabránění či snížení recidivy je s osobami již ve výkonu trestu odnětí svobody pracováno v rámci programu zacházení tak, aby byly schopny plynulého návratu do normálního života. Tuto činnost nazýváme postpenitenciární péčí.

17

BAJCURA, Lubomír. Práva vězně. Vyd. 1. Praha: Grada 1999. s. 117.

27

4. Postpenitenciární péče Štěrba ve své knize Penologie, postpenitenciární péči popisuje jako zvláštní druh sociální péče, poskytované osobám v samém začátku jejich propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, z ochranného léčení. V současné době je postpenitenciární péče rozšířena o včasnou pomoc a sociální péči už ve fázi trestního řízení u osoby obviněné z trestného činu. Jde o specifickou oblast sociální péče o člověka, který prošel trestním řízením nebo výkonem trestu odnětí svobody.18 Součástí postpenitenciární péče je reintegrace – sociální integrace. Mařádek ji ve své knize popisuje jako pokus dosáhnout pomoci resocializace integraci pachatele (reintegrace, neboť původní sociální integrace byla přerušena výklonem trestu odnětí svobody) do skupiny, ze které se vyřadil spácháním trestné činnosti. Dalším z hlavních důvodů reintegrace by mělo být i rozbití staré integrace se zločineckou skupinou. 19 „Důvody potřebnosti postpenitenciární péče:  cíle penitenciárního procesu nebyly zcela dosaženy nebo nejsou ustáleny a propuštěný potřebuje odbornou pomoc při adaptaci na podmínky života ve společnosti,  první dny po propuštění je jakoby v rekonvalescenci a může snadno podlehnout negativním vlivům (recidiva nastává nejčastěji do jednoho roku od propuštění),  prožívaná krize prvních dnů na svobodě, bezradnost při řešení jinak běžných situací, obavy, úzkost, nevhodné sociální chování,  nálepka kriminálníka,  důsledky prizonizace,  pocit sociální vykořeněnosti,  problémy s absencí nebo obnovením partnerských vztahů,  obnovení rodičovské role, obnovení nebo nalezení vztahu k dětem.“20 18

ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. Vyd. 1. Praha: Armex, 2007. s. 116. MAŘÁDEK, Vladimír. Vězeňství. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005. s. 94. 20 ČERNÍKOVÁ, Vratislava. Sociální ochrana: (kriminologický pohled na terciární prevenci). Vyd. 1. Praha: PA ČR, 2005. s. 149. 19

28

Současná postpenitenciární péče netvoří ucelený dobře fungující systém, neboť chybí provázanost s vězeňstvím. Tato dysfunkce má naštěstí za následek rozvíjení pospenitenciárních aktivit nestátního charakteru, jako jsou azylové domy církví nebo různé aktivity neziskových organizací mezi které patří Rubikon Centrum nebo sociální podniky Pointex plus, s.r.o., Terapoint, s.r.o. a další. Postpenitenciární péče je poskytována převážně odborníky v sociální práci. Jedná se o nabídku dílčí pomoci prostřednictvím sociálních služeb, jejímž primárním úkolem je zabránění recidivy trestné činnosti. O jejím rozsahu a nastavení rozhoduje sociální politika státu – tedy do jaké míry je ochoten investovat finanční prostředky na integraci jedince propuštěného z výkonu trestu odnětí svobody.21 Špánková ve své knize upozorňuje: „že výchova a resocializace v jakékoliv podobě je těžká. Integrace odsouzeného zpět do společnosti je proces, který má vlastní specifické zákonitosti.“22

4.1. Rozdělení postpenitenciární péče Postpenitenciární péči můžeme rozdělit na: 1) Nucenou – obvykle definována zákonem, může být chápána i jako částečné omezení propuštěného (probace, parole, ambulantní ochranná léčba). 2) Dobrovolnou – je založena na dobrovolném rozhodnutí klienta o zahájení a ukončení kontaktu např. s nízkoprahovými centry, občanskými sdruženími apod.

4.2. Nástroje postpenitenciární péče Hendrych uvádí ve Vybraných kapitolách z penologie nástroje tvořící základ postpenitenciární péče:  podpora při zprostředkování bydlení, 21

HENDRYCH, Igor. Vybrané kapitoly z penologie. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, Ústav pedagogických a psychologických věd, 2010. s. 24. 22 ŠPANKOVÁ, Jana. Resocializácia odsúdených. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. s. 108.

29

 poskytnutí základního finančního zabezpečení,  orientace při hledání zaměstnání,  pomoc při začleňování do sociálního prostředí,  odborné sociálně-právní poradenství.23 Právě nástroje postpenitenciární péče hrají významnou roli v sekundární a terciární prevenci kriminality. Bohužel nedostatečná spolupráce státních institucí a komerční sféry má za následek špatně fungující systém. Hlavními subjekty postpenitenciární péče jsou subjekty, které na něho působí již ve vězení např. vychovatelé, sociální pracovníci, speciální pedagogové, terapeuti. Dále to jsou vnější subjekty, jako kurátor pro dospělé, Probační a mediační služba České republiky a výše zmíněné neziskové organizace.24

4.3. Reintegrační programy V České republice fungují neziskové organizace nebo společnosti s označením sociální podnik, které zaměřují svou činnost na postpenitenciární péči, jejímž cílem je reintegrace od bývalých odsouzených zpět na pracovní trh. Tyto organizace připravily a realizovaly projekty, které byly podpořeny dotačními prostředky z evropského sociálního fondu v České republice - Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. Sociální společností je například Pointex Plus, s.r.o., která realizovala projekt číslo CZ.1.04/3.1.06/30.00435, který byl zaměřen na minimalizaci společenského znevýhodnění osob, které se po ukončení výkonu trestu odnětí svobody chtějí reintegrovat do společnosti. Jak je uvedeno v popisu projektu na webových stránkách Evropského sociálního fondu, jeho hlavním cílem je úspěšné nastartování provozu sociálního podniku Pointex Plus, s.r.o. Firma je koncipována jako životaschopný podnik s jasně definovanými sociálními i hospodářskými cíli. Projekt je zaměřen na drobné stavební práce a komunální služby. Působí zejména v regionu Lounsko. Cílovou skupinu projektu a zaměstnanci podniku tvoří osoby opouštějící prostředí věznice, z větší míry pak prostředí nedaleké Věznice Nové Sedlo. Podnik nabídl pracovní místo celkem 23 24

HENDRYCH, Igor. Vybrané kapitoly z penologie. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2010. s. 25. RASZKOVÁ, Tereza a Stanislava HOFERKOVÁ. Kapitoly z penologie II. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. s. 112.

30

šesti osobám, které se vracejí po výkonu trestu do společnosti. Těmto osobám nabídl možnost stabilního pracovního uplatnění a potřebný psychosociální servis, který pomůže v procesu jejich reintegrace do společnosti.25 Abychom byli schopni plně integrovat osoby po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů do společnosti, musíme jim najít uplatnění na trhu práce. V následující části si přiblížíme trh práce a jeho zákonitosti.

25

POINTEX, s.r.o. - sociální podnik. In: Evropský sociální fond v ČR [online], [cit-2014-12-14].

31

5. Trh práce Trh práce má svůj specifický vývoj včetně různých požadavků na pracovníky. Výraznou měrou je ovlivněn globálními trendy, které mají z ekonomického pohledu dopad na hospodářský růst státu a ze sociologického pohledu na vývoj společnosti včetně životní úrovně obyvatelstva. „Práce patří společně s půdou a kapitálem ke třem základním výrobním faktorům. Za práci je považována každá fyzická a duševní činnost vynaložená při produkci výrobků a poskytování služeb. Cílem vynakládání práce je dosažení určitého důchodu (příjmu). Jde tedy o činnost cílevědomou, kterou člověk provádí za účelem udržení nebo zlepšení svého života.“26 Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů používá pro trh práce následující definici: „Trh práce je popsán jako prostředí, na němž se obchoduje se specifickým zbožím, totiž s prací. Existují i koncepce, které říkají, že skutečným zbožím, se kterým se na tomto trhu obchoduje, je pracovní síla (poskytovatel práce). Množství práce je měřeno počtem odpracovaných hodiny, nebo počtem pracovníků. Cenou, která na tomto trhu určuje množství práce nabízené a poptávané, je cena práce neboli mzda. Na tomto trhu jako na každém jiném trhu figurují pojmy jako poptávka, nabídka, tržní rovnováha a rovnovážná cena.“27 Trhem práce rozumíme vztah mezi domácnostmi, které práci nabízejí a firmami, které práci poptávají. Práce respektive odměna za práci – mzda je často jediným či hlavním příjmem domácností. Trh práce se proto odlišuje od trhu zboží, neboť ekonomické subjekty mají prohozené role.

26

ŠIMKOVÁ, Eva. Základy ekonomie a drobného podnikání. Vyd.3. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. s. 56. 27 Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti. In: Českomoravská konfederace odborových svazů [online], [cit-2015-2-22].

32

5.1. Poptávka po práci Neugebauer ve skriptech Mikroekonomie popisuje poptávku po práci jako zájem zaměstnavatelů zaměstnávat zaměstnance nebo také jako závislost mezi množstvím práce, za kterou je zaměstnavatel ochoten zaplatit mzdu a mzdou, za jakou je ochoten zaměstnanec pracovat. Poptávka po práci se odvíjí od množství poptávaného zboží či služeb. Firmy obvykle řeší problém, jaké je optimální množství najímaného výrobního faktoru. Optimální množství je takové, které nám umožní vytvářet maximální zisk. „Na straně poptávky jsou různé požadavky nejen na kvalifikaci atd., ale i jiné požadavky na ochotu pracovat déle, pružněji, nést riziko, nutnost dále se učit apod. I poptávka je tedy značně heterogenní.“28

5.2. Nabídka práce „Nabídku práce lze chápat jako ochotu domácnosti nabízet svou pracovní sílu (ochotu pracovat). Množství nabízené práce v ekonomice závisí na počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, na jeho ekonomické aktivitě a délce pracovní doby. Kvalita nabízené práce je dána odbornou průpravou, nadáním, dovedností, výchovou, vybaveností kapitálem, motivací atd.“ 29 Graf.1 – rovnováha na trhu práce (zdroj:www.miras.cz)

Legenda: E – rovnováha na trhu práce, SL - nabídka práce, DL – poptávka po práci, L – množství práce, W – mzdová sazba, Přebytek L – nezaměstnanost, Nedostatek L – nedostatek pracovní síly 28 29

Opora Mikroekonomie Neugebauer. In: Slezská univerzita [online], [cit-2015-2-22]. ŠIMKOVÁ, Eva. Základy ekonomie a drobného podnikání. Vyd.3. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. s. 57.

33

6. Nezaměstnanost Nezaměstnanost můžeme vnímat jako sociální problém, kdy určitá část ekonomicky aktivního obyvatelstva nemůže najít uplatnění na trhu práce, tzn., že nabídka práce převažuje nad poptávkou. Fialová uvádí, že: „nezaměstnanost patří ke čtyřem nejvíce sledovaným makroekonomickým ukazatelům. Nezaměstnanost znamená nevyužití faktoru práce, plýtvání potenciální schopností nebo reálnou snahou pracovních sil nezařazených do pracovního procesu.“30 Podle Českého statistického úřadu dosáhla obecná míra nezaměstnanosti v České republice 6 % za druhé čtvrtletí roku 2014. Obecná míra nezaměstnanosti se se liší v jednotlivých krajích, například v Ústeckém kraji dosáhla míra nezaměstnanosti za druhé čtvrtletí roku 2014 8,5 %, oproti tomu Jihomoravský kraj dosahuje ve stejném období 5,9 %. Vlček řadí nezaměstnanost mezi hlavní ekonomické a sociální problémy tržní ekonomiky. Z tohoto důvodu je třeba zkoumat příčiny, které jí vyvolávají, a proto rozlišujeme i rozdílné typy:  Frikční nezaměstnanost – způsobena změnami v životě lidí, jejich přemísťování v regionech, zapojení do pracovního procesu po studiích, po mateřské apod. Frikční nezaměstnanost je dočasná, není způsobena nedostatkem pracovních míst. 

Strukturální nezaměstnanost – vzniká v důsledku strukturálních změn ve společnosti, kterým se lidé nedokáží ihned přizpůsobit. Je způsobena stagnací nebo zánikem určitého odvětí v regionu, specializací pracovníků, kteří nejsou schopni najít v místě stejný druh práce. Částečným řešením tohoto problému je rekvalifikace pracovníků nebo relokace.

 Sezonní nezaměstnanost – sezonní poptávka po práci je ovlivněna střídáním ročních období, např. práce v zemědělství, stavebnictví apod.  Cyklická nezaměstnanost – nejzávažnější typ nezaměstnanosti způsobené poklesem nebo propadem hospodářské aktivity. Pracovníci jsou v době krize propouštěni a v době ekonomického růstu opět nabíráni.

30

FIALOVÁ, Helena. Úvod do ekonomiky. Vyd. 3., přeprac. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. s. 84.

34

Dále

můžeme

nezaměstnanost

členit

na

krátkodobou,

dlouhodobou

a dobrovolnou a nedobrovolnou.31 Problém v nezaměstnanosti v České republice shledávám v podobě několika hlavních

faktorů,

které

do

značné

míry

ovlivňují

výši

obecné

míry

nezaměstnanosti. Hlavními faktory jsou:  neochota lidí k relokaci za prací,  nabídka pracovní síly neodpovídá požadavkům poptávky po pracovní síle,  složitý a dlouhodobý proces získání rekvalifikace,  nízká motivace lidí pracovat,  chybná aktivní politika zaměstnanosti ze strany státu,  genderové rozdíly, Další z faktorů, které mohou ovlivnit míru obecné nezaměstnanosti, jsou lidé se záznamem v Rejstříku trestů nebo po výkonu trestu odnětí svobody a neochota zaměstnavatelů tyto lidi zaměstnávat.

31

VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. s. 198-200.

35

7. Zaměstnání osob po výkonu trestu odnětí svobody nebo se

záznamem

v

Rejstříku

trestů

v dopravních

společnostech Problematikou zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů se zaobírá mnoho státních i nestátních institucí, ale žádná z nich se detailněji nezaobírá uplatněním těchto osob v dopravních společnostech, které v současné době nabízejí velký potenciál v podobě volných pracovních míst. V následujících kapitolách se práce zaměřuje hlouběji na problematiku uplatnění trestaných osob v dopravních společnostech.

7.1. Postpenitenciární péče a nezaměstnanost Během stáže, kterou jsem absolvoval ve Věznici Pardubice, jsem měl možnost seznámit se s prací sociálního pracovníka. Při vstupních pohovorech jsou zjišťovány údaje o odsouzeném, jako je např. rodinná anamnéza, vzdělání, profesní zkušenosti, zdravotní stav apod. U odsouzených zjišťuje vybavení potřebnými doklady jako je občanský průkaz a průkaz pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny. V případě absence dokladů, pomáhá sociální pracovník s jejich vyřízením. V průběhu pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody pomáhá odsouzenému budovat pozitivní vztah s příbuznými, dále spolupracuje se sociálním kurátorem a společenskými organizacemi za účelem sociální intervence do prostředí, do kterého bude odsouzený přicházet po propuštění. Během pobytu odsouzených na výstupním oddělení je připravuje sociální pracovník na život na svobodě, aby nedošlo při jejich propuštění k okamžitému porušení sociálních a právních norem, podílí se na hledání jejich zaměstnání a ubytování. I ve Věznici Pardubice proběhl program financovaný z evropského sociálního fondu v České republice - Operační program lidské zdroje a zaměstnanost č. CZ.1.04/3.1.02/43.00052. Cílem

programu

bylo

sociální

začleňování

a odstraňování bariér v přístupu k zaměstnání u osob opouštějících výkon trestu ve Věznici Pardubice a u osob vracejících se do Pardubického kraje z výkonu trestu

36

z jiných věznic ČR. Program realizovalo Občanské sdružení Romodrom. Cílovou skupinou projektu byly osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody.32 Vězeňská služba České republiky ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí v současnosti neřeší u odsouzených v rámci postpenitenciární péče, zda jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E popř. D a současně zda mají platný profesní průkaz. U trestů odnětí svobody delších než jeden rok, se tak dostávají odsouzení s platným profesním průkazem do bezvýchodné situace, neboť tím, že neabsolvují povinné periodické proškolování, ztrácí svou profesní způsobilost, což jim po propuštění značně komplikuje uplatnění na trhu práce. Pro účely této bakalářské práce byla požádána paní Nikola Králová z Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky pro hlavní město Praha o poskytnutí následujících informací (Příloha č. 3). Níže je uveden jejich přepis: Jaký je počet lidí v evidenci Úřadu práce se záznamem v Rejstříku trestů a po výkonu trestu odnětí svobody? K 30. 11. 2014 bylo v evidenci Úřadu práce ČR, krajské pobočky pro hlavní město Prahu evidováno celkem 43.597 uchazečů o zaměstnání. Z toho 976 uchazečů o zaměstnání uvedlo, že nemá čistý trestní rejstřík. Celkem 832 uchazečů o zaměstnání uvedlo v historii svých činností předcházejících evidenci uchazečů o zaměstnání (nemusí však jít o činnost bezprostředně předcházející evidenci uchazeče o zaměstnání) výkon trestu odnětí svobody – z toho bylo 141 žen a celkem 83 uchazečů o zaměstnání uvedlo ve své historii činností vazbu. Z celkového počtu 979 uchazečů, kteří uvedli, že nemají čistý trestní rejstřík, uvedlo v historii činností 299 výkon trestu odnětí svobody a celkem 17 uchazečů uvedlo vazbu. Zde je však nutné podotknout, že uchazeči o zaměstnání nemají povinnost informovat Úřad práce, zda mají/nemají čistý trestní rejstřík, ani to, zda byli vězněni. Tyto údaje nám uchazeči o zaměstnání sdělují dobrovolně. Výše uvedené údaje tedy nemusí korespondovat se skutečným počtem uchazečů o zaměstnání, kteří mají záznam v Rejstříku trestů. Dále je nutné 32

MANDYS, Jan, Daniel BAKEŠ a Jakub CHUDOMEL. Vězeňský program Pardubice: inovace metodiky. Praha: Občanské sdružení Romodrom, c2013. s. 7.

37

vzít v potaz osoby, jimž byl záznam v rejstříku trestu již vymazán – o těchto uchazečích nejsou údaje k dispozici. Jaký je průměrný věk těchto lidí? Průměrný věk uchazečů o zaměstnání, kteří byli evidováni k 30. 11. 2014 a uvedli, že nemají čistý trestní rejstřík, činil 42,3 let. Kolik uchazečů se záznamem v Rejstříku trestů nebo po výkonu trestu odnětí svobody je vyučeno v oborech automechanik, autoelektrikář, autoklempíř? Uchazeči o zaměstnání nemají povinnost dokládat Úřadu práce historii všech svých činností, tedy dobu zaměstnání, studia, výkonu trestu, mateřské/rodičovské dovolené, apod. Uchazeči o zaměstnání většinou pro účely Úřadu práce uvádí pouze stupeň svého dosaženého vzdělání, informaci o konkrétní škole nebo oboru, které vystudovali, však zpravidla neuvádí. Velmi často mají uchazeči o zaměstnání vzdělání v určitém oboru, ale mají zájem o zprostředkování zaměstnání v úplně jiném oboru, v jiné profesi. Kolik těchto uchazečů je držitelem řidičského oprávnění skupiny D nebo C? Další z dobrovolně sdělovaných údajů uchazeči o zaměstnání jsou údaje o tom, zda jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny D popř. C. Ze sledované skupiny 976 uchazečů o zaměstnání uvedli vlastnění řidičského průkazu skupiny C pouze 2 uchazeči o zaměstnání. Řidičský průkaz skupiny D uvedl pouze jeden uchazeč o zaměstnání. Celkem 111 uchazečů o zaměstnání ze sledované skupiny uvedlo, že mají zájem o zprostředkování práce na pozici „řidič“, z čehož 8 uchazečů má zájem o pozici řidiče nákladních automobilů. Kolik uchazečů o zaměstnání s řidičským průkazem dané skupiny je držiteli platného profesního průkazu? Informace o držitelích profesních průkazů v databázi Úřad práce nesleduje, navíc jde opět o dobrovolně sdělený údaj - bylo by tedy třeba prostudovat spisy všech 976 uchazečů o zaměstnání na všech 10-ti pracovištích Úřadu práce v Praze, což je administrativně i časově velmi náročné.

38

Jde sumarizovat poptávka po uchazečích o zaměstnání se záznamem v Rejstříku trestů nebo po výkonu trestu odnětí svobody? Poptávku po uchazečích o zaměstnání se záznamem v Rejstříku trestů nelze určit. Všechna volná pracovní místa zveřejňovaná úřadem práce musí splňovat zákonem stanovené podmínky a nesmí být jakkoliv diskriminační. Tudíž úřad práce neeviduje žádná volná pracovní místa vhodná pro tyto osoby, neboť by tak docházelo k diskriminaci ostatních uchazečů o zaměstnání. Pouze u cca 1 % volných pracovních míst v databázi zdejší krajské pobočky ÚP ČR je požadavek na čistý trestní rejstřík uchazečů o zaměstnání. Délka průměrné doby, po kterou jsou tito uchazeči vedeni na Úřadu práce popř. jaká je % šance na jejich zaměstnání? Průměrná doba evidence uchazečů o zaměstnání, kteří byli evidováni k 30.11.2014 a uvedli, že nemají čistý trestní rejstřík, činil 667,5 dne. Procentuální šanci na jejich zaměstnání není možné odhadnout – závisí na mnoha faktorech, jako je doba věznění (tudíž doba, po kterou uchazeč o zaměstnání ztratil pracovní návyky), pracovní pozice, o kterou má uchazeč zájem vs. nabídka zaměstnavatelů na danou pozici, zdravotní omezení, možnost dojíždění do zaměstnání a další podobné faktory, které ovlivňují zaměstnanost všech evidovaných uchazečů o zaměstnání. Také nelze pominout, že některé pracovní pozice je ze zákona možné obsazovat pouze osobami bez záznamu v Rejstříku trestů. Zajišťuje Úřad práce rekvalifikaci pro oprávárenství autobusů či nákladních automobilů? Opravárenství autobusů či automobilů nepatří mezi rekvalifikační kurzy zabezpečované úřadem práce. O tento kurz si může uchazeč o zaměstnání zažádat v rámci zvolené rekvalifikace. Zvolená rekvalifikace znamená, že si uchazeč sám vybere kurz, o který má zájem, požádá je o jeho uhrazení Úřadem práce a pokud mu bude tento schválen a uchazeč jej úspěšně absolvuje, Úřad práce uchazeči rekvalifikační kurz proplatí. Hrazení zvolené rekvalifikace Úřadem práce není nárokové, je plně na zvážení příslušného Úřadu práce, zda rekvalifikaci uhradí.

39

Zajišťuje Úřad práce získání profesního průkazu, pokud ano, lze to kvantifikovat? Získání profesního průkazu je také možno řešit zvolenou rekvalifikací, jako rekvalifikační kurz pro opravárenství autobusů či automobilů.

7.2. Náklady na řidičské oprávnění a profesní způsobilost Pro bližší přiblížení s jakými náklady se osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody a bez platného profesního průkazu musejí vypořádat, pokud jim tyto náklady v rámci rekvalifikace neuhradí Úřad práce. Ceny řidičských průkazů se mohou lišit v jednotlivých regionech v závislosti na poptávce a konkurenci na trhu. Pro ilustraci uvádíme ceny Autoškoly Autoconsult, spol. s r.o. se sídlem v Praze.33 C standard

12.000,-

Nákladní automobil

C express

17.500,-

Nákladní automobil zrychlený výcvik

C+E z C standard

7.500,-

Přípojné vozidlo nad 750kg ke skupině C

C+E z C express

8.500,-

Přípojné vozidlo nad 750kg ke skupině C zrychlený výcvik

D z C standard

17.500,-

Autobus

D z C express -

21.500,-

Autobus

32.000,-

Autobus ze skupiny B

zrychlený výcvik D z B standard

(osobní) Tabulka č. 2 Ceník autoškoly autoconsult (zdroj. Autoškola Autoconsult)

33

Ceník autoškoly autoconsult [online]. c2007-2011, poslední revize 24.4.2014 [cit-2014-12-12].

40

Pokud již zájemce disponuje platným řidičským oprávněním, musí mít potvrzení o zdravotní způsobilosti, kterou vydává specializovaný lékař na základě vyšetření. Mezi tato vyšetření patří i psychotesty. Celkové náklady na potvrzení o zdravotní způsobilosti se pohybují v rozmezí 2 – 4,5 tis. Kč v závislosti na lokalitě a zdravotním zařízení. Další náklady jsou na získání profesního průkazu, které činí 25.000,- Kč. Náklady mohou být ještě navýšeny o kartu do digitálního tachografu a případná speciální školení jako je např. ADR – pro přepravu nebezpečných nákladů. Celkové náklady zájemců o profesi řidiče z povolání se pohybují v rozmezí 38 – 55 tis. Kč. Budeme-li se zpět zaobírat situací odsouzeného, který ve výkonu trestu odnětí svobody ztratí svou profesní způsobilost, musí po propuštění z výkonu trestu absolvovat obnovovací školení v časovém rozsahu 35 hodin a s náklady na školení řádově ve výši 6.500,- Kč. Při čemž periodické školení v rozsahu 7 hodin se pohybuje v rozmezí 500 – 700,- Kč. Z uvedeného vyplývá, že pro uplatnění odsouzeného na trhu práce po výkonu trestu je mnohem efektivnější a jednodušší nalézt práci s platnými doklady opravňujícími k řízení vozidel skupiny C, C+E a D, než po jeho propuštění vynakládat nemalé finanční prostředky na opětovné získání profesní způsobilosti. U řidičů je nutné brát na zřetel i celoživotní vzdělávání, které popisuje Hamerníková. Řidiči by se měli trénovat ve školách smyku, v kurzech defenzivní jízdy a ve výuce užívání inteligentních systémů instalovaných ve vozidlech.34

34

HAMERNÍKOVÁ, Veronika. Základy dopravní psychologie nejen pro profesionální řidiče. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. s. 109.

41

8. Trh práce – poptávka po profesionálních řidičích Ve druhém pololetí roku 2014 můžeme sledovat jak v mediích, tak v nabídkách volných pracovních míst řadu poptávek po profesionálních řidičích. Jejich nedostatek začíná být pro řadu dopravních společností otázkou jejich setrvání na trhu. Důvodů, proč je na trhu práce nedostatek řidičů, je hned několik. První je samozřejmě vysoká vstupní investice pro zájemce, na což řada firem reagovala tak, že případným zájemcům je ochotna řidičské oprávnění zaplatit s tím, že řidič při podpisu pracovní smlouvy uzavírá současně závazek, že bude po smluvenou dobu u společnosti zaměstnán. V případě předčasného ukončení pracovního poměru bude nucen uhradit náklady na získání řidičského oprávnění. Dříve byla zdrojem řidičů armáda a povinná vojenská služba, během které řada zájemců získala zdarma řidičské oprávnění. Po zániku povinné vojenské služby došlo k rapidnímu propadu, na což české školství nebylo schopno reagovat a nevytvořilo učební osnovy, potažmo učební obory, které by aspoň částečně kompenzovaly tento výpadek. Sektorová rada Asociace dopravních společností Čech a Moravy v rámci své působnosti zahájila v roce 2011 jednání s Ministerstvem školství o zřízení učebních oborů – řidič, mechanik, ale narazila na problém nedostatku financí v oblasti školství. Dalším z důvodů, které se podílejí na nedostatku řidičů, je časová náročnost a odměna za vykonanou práci. U řidičů autobusů v pravidelné linkové přepravě osciluje průměrná hrubá mzda na území středočeského kraje na úrovni 17,5 tis. Kč a u řidičů MHD v pražské aglomeraci je průměrná hrubá mzda na úrovni 24,5 tis. Kč. Mnohdy řidiči začínají svou směnu ve 4 hodiny a končí po 21 hodině, ale odřídí „pouze“ 8 hodin, které se mu započítávají do fondu pracovní doby. U řidičů nákladních vozidel jsou platové podmínky výrazně lepší, ale časově je práce stejně náročná. Právě neutěšené platové podmínky často vedou k tomu, že z příhraničních oblastí odcházejí řidiči za prací do Německa. „Kritický nedostatek řidičů kamionů začíná způsobovat zpoždění dodávek zboží i surovin. Zejména dopravní firmy v příhraničí sousedícím s Německem by mohly přijmout stovky řidičů nákladních vozidel pro mezinárodní dopravu. Nejvážnější

42

problémy jsou kolem hranic s Německem, které profesionálním šoférům nabízí lepší finanční podmínky – zatímco tady mají třicet až čtyřicet tisíc čistého, v SRN je to o deset tisíc víc. A navíc tam mohou získat státní příspěvek 180 euro na dítě a měsíc. V celé ČR jich nyní chybí kolem 5000, řekli Jiří Hurník, ředitel regionálního pracoviště Česmad Bohemia v Plzni, a Milan Čmiko, jednatel CM Transport Tachov, většího dopravce v Plzeňském kraji.“ 35

Graf č. 2 – Vývoj silniční dopravy (zdroj:www.vítejtenazemi.cz)

Graf č. 3 – Přehled jednotlivých přepravních systémů v roce 2011 (zdroj: www.vítejtenazemi.cz)

35

ČTK. Nedostatek řidičů kamionů začíná způsobovat zpoždění dodávek. In. Finanční noviny. [online]. poslední revize 20. 10. 2014 [cit. 2014-10-21].

43

Z výše uvedených grafů je patrné, že poptávka po silniční dopravě stále stoupá a že v poměru k železniční dopravě hraje významnou roli v hospodaření státu a jednotlivých tržních subjektů.

8.1. Nedostatek řidičů Právě nedostatek profesionálních řidičů zvyšuje po nich poptávku, kterou není ve značné míře schopna nabídka domácností uspokojit. „Nedostatek řidičů se v současné době podle mluvčího Česmadu Martina Felixe projevuje natolik, že některé dopravní firmy by rády přikoupily nová vozidla, ale protože je nemá kdo řídit, auta nekoupí a nabídky přeprav odřeknou. Tento stav podle něj ve svém důsledku poškozuje celou ekonomiku.“36 Je zde otázka, jak tuto situaci řešit? Zájem o tuto profesi je nízký i přes využití různých náborových akcí či motivačních nástrojů, proto bychom mohli přípravou vhodného projektu, nabídnou dopravním společnostem pracovní sílu a ve spolupráci s Vězeňskou službou České republiky zajistit reintegraci odsouzených do pracovního procesu. Aby měl projekt šanci na úspěch, je nutná podpora soukromého sektoru, která bude spočívat v především v nabídce volných pracovních míst osobám po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů. Zájem ze strany zaměstnavatelů mělo ověřit dotazníkové šetření, které bylo provedeno pro účely bakalářské práce.

36

V Česku chybějí řidiči kamiónů a autobusů. Budou je lákat billboardy. [online].[cit.2014-12-14].

44

In: Novinky

9. Výzkumné šetření Níže rozpracovaná část práce představuje výzkumné šetření, které bylo zaměřeno na zmapování skutečného stavu zaměstnanosti osob po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů v dopravních společnostech a současně na zjištění zájmů zaměstnavatelů tyto osoby zaměstnat.

9.1 Projekt výzkumného šetření Cílem empirické části bylo provést průzkum postoje dopravních společností k zaměstnávání osob, které opustili vězeňské zařízení nebo byli odsouzeni za trestný čin a mají záznam v Rejstříku trestů.

Stanovení hypotéz Na základě dostupné literatury byly stanoveny následující hypotézy: H1. Většina zaměstnavatelů je ochotna zaměstnat osoby s trestnou minulostí, kterou mají zaznamenánu v Rejstříku trestů. U této hypotézy vzhledem k rostoucí poptávce po profesionálních řidičích jsme předpokládali, že minimálně 55 % z dotazovaných respondentů bude ochotno zaměstnat osoby se záznamem v Rejstříku trestů. H2. Většina zaměstnavatelů nepožaduje po určité době u dlouhodobých zaměstnanců opětovně výpis z Rejstříku trestů. Při stanovování této hypotézy jsme vycházeli z obecné zkušenosti, kdy zaměstnavatelé od dlouhodobých zaměstnanců nepožadují opětovně výpis z Rejstříku trestů, neboť předpokládají, že žijí řádným životem. H3. Pro zaměstnavatele, kteří jsou ochotni zaměstnat osoby po výkonu trestu

odnětí

svobody

nebo

se

záznamem

v Rejstříku

trestů

je

nepřekonatelnou překážkou pro přijetí do pracovního poměru majetková trestná činnost. Hypotéza vychází ze skutečnosti, že v dopravních společnostech řidiči pečují o svěřené hodnoty, mezi které patří finanční hotovost, tankovací karty nebo nářadí nemalé finanční hodnoty. Pro naše potřeby reprezentuje většinu více než 55 % dotazovaných. 45

Použité metody Pro průzkum byla využita metoda dotazníku. Pelikán ve své knize popisuje metodu dotazníku následovně: „Dotazník je snad nejpoužívanější pedagogickou technikou vůbec. Není specificky pouze pedagogickou technikou, ale je používán i v sociologických,

demografických,

psychologických

a

dalších

šetřeních,

zabývajících se člověkem. Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. na rozdíl od některých jiných technik používána forma písemných odpovědí na položené otázky.“37 Gavora popisuje dotazník, jako nástroj na hromadné získávání údajů. Myslí tím velké množství dat od velkého počtu respondentů, proto považuje dotazník za ekonomický výzkumný nástroj, kterým s minimální investicí času získáme velký objem údajů.38 Pro získání přesnějších dat jsme dále využili i metodu rozhovoru, kdy byli osloveni respondenti ze strany zaměstnavatelů, abychom získali širší vhled do popisované problematiky. Gavora dále uvádí: „Rozhovor je velmi dobrým explorativním nástroje – nástrojem na zmapování problematiky, s kterou výzkumník dosud neměl zkušenost, nebo která není zpracována ani v literatuře. Výzkumník použije otevřené otázky, aby získal orientaci ve zkoumaném poli. Údaje, které takto získá, mu potom slouží jako východisko na vytvoření dalších, zpravidla strukturovaných výzkumných nástrojů.“39 Výzkumné šetření započalo v prosinci roku 2014 a trvalo do ledna 2015. Při sestavování dotazníků byly využity poznatky z dostupných literárních pramenů, ale především z prakticky získaných zkušeností z odborné stáže a profesního života. Samotnému výzkumnému šetření předcházel předvýzkum kvalitativní metodou na vzorku tří společností, bylo ověřeno, že respondenti správně rozumí otázkám, které jim byly uloženy. 37

PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Vyd.1. Praha: Karolinum, 1998. s. 104-105. 38 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výskumu. 4. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2008. s.122. 39 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výskumu. 4.vyd. . Bratislava: Univerzita Komenského, 2008. s.139.

46

V úvodu dotazníku byly uvedeny údaje o mně, za jakým účelem jsou údaje shromažďovány a že slouží pouze ke studijním účelům. Respondenti byli seznámeni se skutečností, že se nehodnotí správné a špatné odpovědi, ale že jde o jejich postoj ke zkoumané problematice. Položky dotazníku byly koncipovány tak, aby potvrdily či vyvrátily stanovené hypotézy. Otázky byly zvoleny s uzavřenými odpověďmi, kdy respondent volil mezi dvěma a více možnostmi. Dotazník sestává z 9 otázek (Příloha č. 4). V první části respondent uvádí údaje, v kterém regionu na území ČR působí, o celkovém počtu zaměstnanců a kolik z toho počtu tvoří řidiči. Dále byly zjišťovány údaje o počtu nově přijatých řidičích v roce 2014 a plánovaném počtu přijímaných řidičů v roce 2015. V druhé části respondenti odpovídali na dotazy, které měly vyjádřit jejich postoj k zaměstnávání osob se záznamem v Rejstříku trestů, kolik osob se záznamem o trestní minulosti v posledních dvou letech zaměstnali, jaké jsou nejčastější důvody, proč tyto osoby nezaměstnávají. Současně jsme se snažili zmapovat, zda respondenti spolupracují s organizacemi podílejících se na resocializaci a reintegraci osob se záznamem v rejstříku trestů.

Zkoumaný vzorek Zkoumaný vzorek zahrnoval celkem 8 respondentů zabývající se osobní autobusovou dopravou. Dotazované společnosti působí na území České republiky a to v krajích Ústecký, Olomoucký, Moravskoslezský, Středočeský, hlavní město Praha, Liberecký, Královehradecký, Pardubický a kraj Vysočina. Respondenty byly společnosti: Arriva Morava a.s., Osnado spol. s r.o., Arriva Východní Čechy a.s., Transcentrum bus s.r.o., Bosák bus s.r.o., Arriva Praha s.r.o., Probo Bus a.s. a Arriva Teplice s.r.o. Odpovědi na otázky v dotazníkovém šetření zpracovali personalisté jednotlivých společností ve spolupráci s managementem. Všechny oslovené společnosti byly ochotny účastnit se dotazníkového šetření, takže návratnost dotazníků byla 100 %. Při výběru společností bylo přihlédnuto k jejich regionální působnosti v České republice, abychom získali přehled o postoji dopravních společností v různých regionech, které se odlišují především mírou nezaměstnanosti, pracovními příležitostmi v regionu a také přeshraniční vazbou na okolní státy. Právě okolní státy, zejména Německo se stává cílovou zemí, kam nejčastěji odcházejí 47

profesionální řidiči za prací. Důvodem této migrace jsou výrazně lepší platové podmínky. K 31. 1. 2015 dotazovaní respondenti uvedli, že zaměstnávají celkem 3 147 zaměstnanců, kdy 2 646 z celkového počtu tvoří profesionálních řidiči pracující v plném pracovním poměru. V průběhu roku 2014 zaměstnali na plný pracovní úvazek 308 nově přijatých řidičů. Pro rok 2015 plánují přijmout do hlavního pracovního poměru 280 nových řidičů. Největším zaměstnavatelem v osobní dopravě z dotazovaných respondentů je Arriva Morava a.s., která zaměstnává 1 120 řidičů a v roce 2015 plánuje přijmout 90 nových řidičů. Naopak nejmenší společností, která se účastnila dotazníkového šetření je Bosák bus s.r.o, která zaměstnává 68 řidičů a v roce 2015 plánuje přijmout 1 řidiče.

9.2 Výsledky a jejich interpretace Na jednotlivé položky v dotazníkovém šetření odpověděli respondenti v souladu s jejich aktuální interní personální politikou. V průběhu rozhovoru s respondenty, které proběhlo na základě vyplněných dotazníků, mnozí z nich připustili, že jejich současný postoj může do budoucna doznat změn s ohledem na současný vývoj poptávky po profesionálních řidičích. Otázka č. 1: Zaměstnáváte v současné době osoby se záznamem v Rejstříku trestů (RT)? 75 % respondentů odpovědělo, že osoby se záznamem v RT v současné době nezaměstnávají, naproti tomu 25 % respondentů uvedlo, že tyto osoby zaměstnává.

48

Graf č. 4

Poměr zaměstnavatelů zaměstnavatelů zaměstnávající osoby se zázname v RT v %.

25 % Ano 75 %

Ne

Otázka č. 2: V případě, že ano, kolik osob se záznamem v RT jste v posledních dvou letech přijali? Respondenti uvedli, že v posledních dvou letech zaměstnali 21 osob se záznamem v RT. Nejvíce osob se záznamem v RT zaměstnaly společnosti působící v hlavním městě Praha, Středočeském kraji a v Ústeckém kraji. Důvodem je neuspokojená poptávka po pracovní síle a pestré konkurenční prostředí dopravních společností. Otázka č. 3: Pokud nezaměstnáváte osoby se záznamem v RT, je to z důvodů: Respondenti měli na výběr uzavřené odpovědi, kdy 43 % respondentů uvedlo, že není zájem ze strany uchazečů o zaměstnání. 57 % respondentů požaduje uchazeče bez záznamu v RT. Nikdo z respondentů nemá špatnou zkušenost z důvodu nespolehlivosti se zaměstnanci se záznamem v RT. Respondenti dále uvedli, že nemají zkušenost s nedostatečnou kvalifikací uchazečů, kteří mají záznam v RT.

49

Graf č. 5

Otázka č. 4: Požadujete výpis z RT po určitém období i u dlouhodobých zaměstnanců? Respondenti u 100 % případů uvedli, že u dlouhodobých zaměstnanců nepožadují opětovné předložení výpisu z RT. Otázka č. 5: S ohledem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků (mechaniků, řidičů) změnil se za poslední rok Váš postoj k zaměstnávání lidí se záznamem v RT? 37 % respondentů uvedlo, že se v poslední době změnil jejich postoj k zaměstnávání osob se záznamem v RT, kdy již záznam v RT není překážkou pro přijetí do pracovního poměru. 63 % respondentů uvedlo, že ani nedostatek kvalifikovaných

pracovníků

není

důvodem,

k zaměstnávání osob se záznamem v RT.

50

ke

změně

jejich

postoje

Graf č. 6

Změnil se postoj zaměstavatelů k zaměstnávání osob se záznamem v RT v %.

37 % Ano

63 %

Ne

Otázka č. 6: V případě ochoty zaměstnat uchazeče se záznamem v RT, je některá z trestných činností, pro kterou byl uchazeč souzen pro Vás nepřekonatelnou překážkou bránící přijetí uchazeče do pracovního poměru? Respondenti odpovídali na uzavřené otázky, kdy největší překážkou je ve 43 % násilná trestná činnost a za ní následuje v 29 % majetková trestná činnost. Ve 14 % uvedli respondenti hospodářskou trestnou činnost, stejně tak u 14 % není v minulosti spáchaná trestná činnost překážkou pro přijetí do pracovního poměru. Graf č. 7

Poměr druhu kriminality, která je překážkou pro přijetí do pracovního poměru v %. hospodářská 14 %

14 %

majetková 29 %

43 %

násilná

v minulosti spáchaná trestná činnost není překážkou pro přijetí do pracovního

51

Otázka č. 7: Pokud zaměstnáváte zaměstnance se záznamem v RT, jakou s nimi máte zkušenost? Z respondentů, kteří mají zkušenost se zaměstnáváním osob se záznamem v RT uvedli, že u 100 % případů patří osoby se záznamem v RT mezi průměrné zaměstnance. Nikdo z respondentů neuvedl, že tyto osoby neplní své povinnosti nebo že s nimi mají špatnou zkušenost či naopak, že své povinnosti plní svědomitě. Otázka č. 8: V případě, že zaměstnáváte osoby se záznamem v RT, jaký druh pracovního poměru s nimi nejčastěji uzavíráte? U 100 % společností, které zaměstnávají osoby se záznamem v RT, dochází s těmito zájemci o zaměstnání k uzavírání pracovního poměru na dobu určitou jednoho roku, který se po této době v případě oboustranného zájmu mění na pracovní poměr na dobu neurčitou. Nikdo z respondentů neuzavírá se zájemci dohody o provedení práce ani dohody o pracovní činnosti stejně tak, jako není při prvním nástupu uzavírán pracovní poměr na dobu neurčitou. Otázka č. 9: Pokud spolupracujete nebo jste v minulosti spolupracovali s některou s organizací podílející se resocializačních a reintegračních programech pro lidi se záznamem v RT? Pokud ano, uveďte prosím její název? 12 % respondentů uvedlo, že spolupracuje organizacemi podílejících se na resocializaci a reintegraci lidí po výkonu trestů odnětí svobody nebo se záznamem v RT. Mezi organizace, se kterými nejčastěji spolupracují, uvedli Rubikon Centrum a Centrum sociálních služeb Praha, Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s. a Agentura pro sociální začleňování. 88 % respondentů nespolupracuje s žádnou organizací a z rozhovoru s respondenty bylo zjištěno, že ani nemají informace o činnosti těchto center.

52

Graf č. 8

Poměr zaměstnavatelů spolupracující s organizacemi podílejících se na resocializačních a reintegračních programech v %. 12 % Ano Ne

88 %

Ověření hypotéz Hypotéza č. 1 První hypotéza stanovila, že většina zaměstnavatelů je ochotna zaměstnat osoby po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů. Ze zjištěných údajů vyplývá, že 25 % dotazovaných respondentů již osoby z trestní minulosti zaměstnává, oproti tomu 75 % dotázaných nemá zkušenost se zaměstnáváním těchto osob. Vyplývá to především ze skutečnosti, že 57 % respondentů

požaduje

osoby

bez

záznamu

v Rejstříku

trestů.

43 % zaměstnavatelů uvedlo, že dosud nezaznamenali zájem ze strany uchazečů o práci se záznamem v Rejstříku trestů. Závěr k H1: Na základě zjištěných údajů hypotézu zamítám, neboť 25 % respondentů z dopravních společností osoby s trestní minulostí sice zaměstnává, ale není to stanovená většina.

53

Hypotéza č. 2 Hypotéza,

že

většina

zaměstnavatelů

nepožaduje

po

určité

době

u dlouhodobých zaměstnanců opětovně výpis z Rejstříku trestů, protože nepředpokládá, že by zaměstnavatelé ověřovali trestní bezúhonnost u zaměstnanců, kteří si řádně plní své pracovní povinnosti. Z výsledku šetření bylo zjištěno, že 100 % dotazovaných respondentů nepožaduje opětovné výpis z Rejstříku trestů u zaměstnanců, kteří jsou v dlouhodobém pracovním poměru. Závěr k H2: Druhou hypotézu přijímám na základě zjištěných poznatků. Dotazníkovým šetřením byly získány údaje, které jednoznačně potvrzují, že 100 % zaměstnavatelů nepožaduje pro kontrolu trestní bezúhonnosti výpis z Rejstříku trestů u již zaměstnaných osob. Hypotéza č. 3 Z třetí hypotézy, která stanovila, že pro zaměstnavatele, kteří jsou ochotni zaměstnat osoby po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů je nepřekonatelnou překážkou pro přijetí do pracovního poměru majetková trestná činnost. Z šetření vyplynulo, že největší překážkou není majetková trestná činnost, která je zastoupena 29 %, ale jako nepřekonatelný problém pro přijetí do pracovního poměru považují respondenti ve 43 % násilnou trestnou činnost. Závěr k H3: Zjištěné údaje třetí hypotézu nepotvrdily, proto na jejich základě tuto hypotézu zamítám. U 43 % respondentů je vnímána jako zásadní překážka pro přijetí do pracovního poměru násilná trestná činnost.

54

10. Zaměstnání lidí po výkonu trestu odnětí svobody v dopravních společnostech Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že zaměstnavatelé se staví kladně k zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody nebo osob se záznamem v Rejstříku trestů. Na základě tohoto zjištění a praktických zkušeností, jak z profesního života, tak i ze zkušeností získaných během odborné stáže ve Věznici Pardubice jsme připravili projekt, který si klade za cíl na jedné straně zajistit pro komerční sféru kvalifikované pracovníky a na druhé straně, integrovat tyto osoby prostřednictvím zaměstnání do společnosti, aby nedošlo k jejich sociálnímu vyloučení. Důsledkem tohoto vyloučení může být recidiva, která má podle statistických dat Policie České republiky od roku 2000 stále rostoucí tendenci.

10.1 Základní teze projektu – Školení profesní způsobilosti ve věznicích Ze spolupráce mezi Arriva Praha s.r.o., jako realizátorem projektu, neziskovou organizací Rubikon Centrum a Úřady práce, vyplynulo, že osoby po výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli odsouzeni k trestu převyšujícímu jeden rok a byli držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E, D popř. D+E s platným profesním průkazem přišli v důsledku výkonu trestu ve vězeňském zařízení o profesní způsobilost, jelikož neabsolvovali povinné periodické profesní školení. Ztráta profesní způsobilosti značně snížila šanci po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nalézt rychle zaměstnání. Propuštění zatíženi dluhy, často nemají dostatek finančních prostředků na to, aby si obnovili profesní způsobilost. Úřady práce jim jsou ochotny uhradit rekvalifikaci, ale je to poměrně zdlouhavé a administrativně náročné. Rekvalifikaci řeší § 108 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.40 Propuštěné osoby z vězeňských zařízení nedisponují finančními prostředky, a proto potřebují svou situaci vyřešit v relativně krátké době. K tomu, aby se celý proces urychlil, je zde návrh projektu.

40

ÚZ-ÚPLNĚ ZNĚNÍ č. 1053. Pracovněprávní předpisy: Zákon o zaměstnanosti, velká novela k 1.1.2015 ; Úřady práce ; Odbory, ochrana zaměstnanců, inspekce práce. Ostrava: Sagit, 2014. 240 s. ÚZ. ISBN 978-80-7488-080-3.

55

Hlavní myšlenka projektu zaměřeného na subjekty ve výkonu trestu spočívá v udržení profesní způsobilosti u odsouzených tak, aby po propuštění z výkonu trestu byla zajištěna jejich rychlá integrace do pracovního poměru. Projekt by spočíval v úzké spolupráci podnikatelské sféry s Vězeňskou službou, která by u odsouzených probíhala jak během samotného výkonu trestu odnětí svobody, tak i v rámci postpenitenciární péče po jejich propuštění. Vězeňská služba by umožnila zařazení do vzdělávacích aktivit odsouzených periodické profesní školení, které by mohlo být provázáno s teorii Ecodrivingu (hospodárný provoz vozidel) nebo teorii defenzivní jízdy. Školení může probíhat v učebnách, které by školicí středisko pro tyto účely akreditovalo. Samotný teoretický výcvik může provést externí subjekt, který může být smluvním partnerem konkrétního zaměstnavatele. Součástí projektu může být i vstup soukromého kapitálu, který by se finančně podílel na úhradě nákladů za lektora. Další krok by spočíval u odsouzených, kteří jsou zařazeni šest měsíců před plánovaným propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody na výstupní oddělení. Se svolením ředitele věznice by se přistoupilo v rámci projektu k praktickému výcviku s vozidlem mimo prostory vězeňského zařízení. Odsouzení by tak opětovně získali jistotu při ovládání vozidel kategorie C nebo D. Zařazení periodického školení do vzdělávacích aktivit má dva pozitivní aspekty. První spočívá v % zvýšení počtu vzdělávaných osob v rámci výkonu trestu, který je jedním ze sledovaných statistických ukazatelů. Statistiky Vězeňské služby ve Věznici Pardubice v lednu 2015 udávají: „Do vzdělávacího programu, terapeutického programu a prací bez odměn je zařazeno 87 odsouzených, což je 18,6 % z celkového počtu zaměstnatelných odsouzených.“41 Druhý aspekt spočívá v bezprostředním uplatnění osob po výkonu trestu na trhu práce.

V rámci

tohoto

vzdělávacího

programu

mohou

zaměstnavatelé

prostřednictvím sociálních pracovníků ve věznicích navázat s odsouzenými první kontakt za účelem personálních pohovorů, jejichž účelem je vzájemné představení obou stran. Během tohoto kontaktu by se potenciální zaměstnavatel seznámil s osobou odsouzeného a naopak odsouzenému by byla předložena možnost a podmínky zaměstnání. 41

Stav zaměstnanosti odsouzených mužů ke dni 13. 1. 2015. In: Vězeňská služba České republiky [online], [cit-2014-2-27].

56

Dopravní společnosti, které již v současné době zaměstnávají osoby s trestnou minulostí, v rámci náboru zaměstnanců nabízejí i možnost ubytování ve smluvních ubytovnách, kde svým zaměstnancům kompenzují tyto náklady až do výše 50 % celkové částky. Pro propuštěné z výkonu trestu, kteří často řeší existenční problémy, mezi které patří i ubytování, je toto alternativa, která by jim umožnila důstojnou reintegraci do společnosti. Projekt financovaný z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost - Analýza cílové skupiny a popis zkušeností předkladatele projektu s cílovou skupinou, který zpracoval Ing. Janata z Pražské hospodářské komory, definuje tyto problémy: „Mezi dva zásadní problémy, které musí osoby opouštějící věznici neodkladně řešit, patří především nalezení vhodného pracovního místa, další překážka v úspěšné reintegraci pramení z nevyřešené bytové otázky. Většina problémů a překážek s reintegrací v rámci běžné společnosti a potažmo s uplatněním se na pracovním trhu pramení z předchozí kriminální činnosti dané cílové skupiny, která často souvisí i s nedostatečným vzděláním a minimální či zcela chybějící kvalifikací. Tato kombinace pak znemožňuje osobám po propuštění z výkonu trestu nalézt jakékoliv zaměstnání, jehož absenci pak tito lidé řeší návratem ke kriminální činnosti. Dochází tak ke stále hlubší sociální degradaci a následné recidivě.“42

10.2 Rizika projektu spojená se zaměstnáváním osob bezprostředně po výkonu trestu odnětí svobody Každý projekt s sebou nese určitá rizika spojena ve větší či menší míře s účastníky projektu. U projektů zaměstnávání osob bezprostředně po výkonu trestu odnětí svobody musíme vzít v úvahu rizika, která jsou častou příčinou recidivy v České republice. Popis rizik je součástí výše zmíněného projektu Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost

Analýza cílové skupiny a popis

zkušeností předkladatele projektu s cílovou skupinou, který popisuje hlavní čtyři příčiny:

42

Analýza cílové skupiny a popis zkušeností předkladatele projektu s cílovou skupinou. In: evropský sociální fond v ČR [online].[cit-2015-2-27].

57

A. „Neschopnost hospodařit s penězi – finanční gramotnost těchto osob bývá minimální – v rámci projektu jsme schopni toto eliminovat jednak edukační činností a jednak speciálním režimem vyplácení prostředků (pondělní/páteční záloha + rozbor, za co peníze utratil) B. Institucionalizovanost osob s kriminální minulostí – věznice poskytuje jasně daný režim, který je do jisté míry pohodlný – po propuštění mívají klienti značný problém se naladit na režim více méně dobrovolný – toto je náš projekt také připraven řešit a o klienty se opravdu staráme, často dokonce pomalu včetně buzení do práce… zejména u osob po letitých trestech je to bohužel téměř nutností… C. Opakovaná drogová minulost – bohužel je do jisté míry likvidační a je rovněž nejčastějším důvodem selhání našich klientů na svobodě. V případě opakované drogové minulosti většinou doporučujeme klientům následný přechod do specializovaných, takto zaměřených komunit a pro účast v projektu je většinou nevybíráme D. Enormní míra zadlužení – výše dluhů u části potenciálních klientů je tak vysoká, že v podstatě vylučuje jejich následné uplatnění na běžném pracovním trhu a volí výhradně práci načerno. Do jisté míry jsme ochotni přijmout do vzdělávací části programu klienty v této situaci, neboť kvalifikace jim může pomoci pracovat a nepáchat alespoň další trestnou činnost. Je proto možné konstatovat, že větší riziko, než nezájem ze strany zaměstnavatelů a nedostatek pracovních míst, vnímáme na straně selhání členů cílové skupiny.“43 Uvedené rizikové faktory mohou být překážkou pro zaměstnavatele se do podobných projektů pouštět. Aby byl projekt smysluplný, trvalý a efektivní, musíme

předem

eliminovat

možná

rizika,

která

by

vedly

k selhání propuštěných osob. Minimalizace rizik spočívá ve vytvoření podmínek, které osoby po výkonu trestu umožní reintegrovat do společnosti bez toho, aby byly vystaveny riziku sociálního vyloučení.

43

Analýza cílové skupiny a popis zkušeností předkladatele projektu s cílovou skupinou. In: evropský sociální fond v ČR [online].[cit-2015-2-27].

58

10.3 Umístění osob po výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce Od 1. 4. 2015 by měl startovat společný projekt mezi Vězeňskou službou České republiky – Věznice Pankrác, Centrum podpory podnikání Praha, o.p.s. a společností Arriva Praha s.r.o. Cílem projektu je eliminovat rizika spojená se zaměstnáváním osob bezprostředně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody spočívající především k uspokojení specifických potřeb těchto osob. Specifické potřeby spočívají v ubytování, v pomoci při vyřízení dokladů, při řešení jejich enormní míry zadluženosti – optimalizování dluhů. Součástí těchto potřeb je i týdenní odměňování za vykonanou práci, neboť jedním z rizik je i neschopnost hospodařit s penězi a současně i situace, kdy jsou bez jakýchkoliv finančních prostředků. Projekt je postaven tak, že Centrum podpory spolu s Vězeňskou službou vytipují vhodné kandidáty, kteří po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody se stanou zaměstnanci sociálního podniku. Ten s nimi bude šest měsíců dále pracovat a bude jim nápomocen při reintegraci do společnosti. Během této doby se pokusí minimalizovat rizika tím, že bude uspokojovat jejich specifické potřeby, které jsou nejčastější příčinou selhání. V průběhu těchto šesti měsíců budou pracovat na pozici mechaniků nebo dělníků v privátní společnosti, která bude monitorovat jejich aktivitu při plnění úkolů, dochvilnost a spolehlivost. V případě, že projeví dostatečnou ochotu plnit svěřené úkoly, zručnost a spolehlivost, může se privátní zaměstnavatel rozhodnout o jejich zařazení mezi kmenové zaměstnance. Účelem projektu je

přenesení rizik na sociální podnik, který bude

zaměstnavatelem propuštěných osob a tím minimalizuje náklady zaměstnavatele, které by měl při vytvoření specifických podmínek pro uspokojení potřeb osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Pokud se projekt osvědčí, může být určitým návodem, jak uchopit danou problematiku a kam dále směřovat projekty na reintegraci čerstvě propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody.

59

11. Shrnutí výzkumného šetření Pro účely výzkumného šetření byly vybrány společnosti, které mají více než 150 zaměstnanců pracujících na různých pracovních pozicích, kdy majoritní kategorií jsou řidiči autobusů. Předmětem výzkumného šetření byly dopravní společnosti, provozující veřejnou autobusovou dopravu na území České republiky. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily u téměř třetiny společností ochotu zaměstnávat osoby s trestní minulostí uvedenou v Rejstříku trestů. U těchto společností již pracuje 21 osob, které zaměstnali v uplynulých dvou letech. Hlavním důvodem, proč zbývající dvě třetiny respondentů nezaměstnávají osoby se záznamem v Rejstříku trestů je z 57 % požadavek na osoby bezúhonné a ze 43 % je důvod nezájmu ze strany uchazečů o zaměstnání. U všech dotazovaných respondentů se potvrdilo, že opětovně nepožadují výpis z Rejstříku trestů od dlouhodobých zaměstnanců. S ohledem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků – řidičů, mechaniků, se změnil postoj k zaměstnávání osob se záznamem u 37 % respondentů. 67 % respondentů uvedlo, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků není prozatím důvodem ke změně jejich negativního postoje. Šetřením se dále zjistilo, že největší překážkou pro přijetí do pracovního poměru je násilná trestná činnost, která je zastoupena poměrem 43 %, následovaná majetkovou trestnou činností ve 29 %. Respondenti, kteří zaměstnávají osoby s trestnou minulostí, je řadí mezi průměrné zaměstnance a uzavírají s nimi pracovní poměr na dobu určitou jednoho roku, která se v případě oboustranného zájmu mění na dobu neurčitou. Pouze 12 % respondentů uvedlo, že spolupracuje s organizacemi podílejících se na resocializaci a reintegraci lidí po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů. Organizace, se kterými nejčastěji spolupracují, jsou Rubikon Centrum, Centrum sociálních služeb a vybrané Úřady práce. Na základě vyhodnocení dotazníkové šetření jsme dvě ze tří stanovených hypotéz zamítli a jednu hypotézu jsme přijali. Provedené výzkumné šetření nám poskytlo relevantní údaje o postoji zaměstnavatelů, k zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů, které mohou být použity, jako podpůrný prostředek

60

pro realizaci dalších projektů, jako je například Školení profesní způsobilosti ve věznicích. Od projektu si slibujeme jednodušší integraci propuštěných osob do pracovního života současně i společnosti. Dosud nastavená spolupráce mezi dopravními společnostmi a neziskovými organizacemi ukázala slabé stránky sytému postpenitenciární péče a zároveň otevřela prostor pro další spolupráci, která se však již neobejde, bez větší angažovanosti státních institucí zejména od Vězeňské služby České republiky.

61

Závěr Předkládaná práce si dala za cíl přiblížit čtenáři problematiku zaměstnávání osob s trestnou minulostí uvedenou v Rejstříku trestů v dopravních společnostech a současně zmapovat zájem zaměstnavatelů o tuto pracovní sílu v době, kdy sami čelí personálním problémům spojených s nedostatkem profesionálních řidičů. Práce se snaží nabídnout Vězeňské službě České republiky a dalším neziskovým organizacím možnosti spolupráce v propojení s komerční sférou při resocializaci osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody či majícím záznam v Rejstříku trestů. První část práce je zaměřena na legislativu spojenou se samotným Rejstříkem trestů, výkon trestu odnětí svobody a následnou postpenitenciární péči. Detailněji se popsaná problematika zabývá řidičskými oprávněními, profesními průkazy a zdravotní způsobilostí, které nabízejí jednu z alternativ, jak integrovat osoby se záznamem v Rejstříku trestů a po výkonu trestu odnětí svobody na trh práce. Trhu práce a nezaměstnanosti byla věnována samostatná kapitola, pro vytvoření komplexnějšího pohledu na problematiku nabídky a poptávky pracovních míst. Cílem empirické části bylo zjištění postojů dopravních společností a také verifikace hypotéz, které byly stanoveny za účelem ověření smysluplnosti přípravy projektu pro zaměstnávání osob s trestnou minulostí v dopravních společnostech. Pro dotazníkové šetření bylo vybráno 8 společností tak, aby byla jejich působností pokryta většinu krajů České republiky. V závěru práce mohu potvrdit na základě dostupných odborných pramenů, empirického šetření a vlastních zkušeností jak z profesního života, tak i z odborné stáže, že stanovený cíl práce byl ověřen a lze jej považovat za smysluplný. Jeho další využití je již závislé na kompetentních institucích a jejich zájmu posunout navržený projekt z teoretické roviny do praktické. Je zřejmé, že samotná realizace projektu je složitý proces nejen z legislativního hlediska, ale i z titulu rizik s tím spojených. Jak bylo popsáno v úvodu, nebylo cílem mé práce podat vyčerpávající informace spojené s problematikou Rejstříku trestů, postpenitenciární péčí, podmínkami, které musí splňovat profesionální řidič a ani s problematikou trhu

62

práce, nýbrž navrhnout možné řešení jedné ze složitých otázek, kterými se při integraci osob zaobírá postpenitenciární péče. V této části bych chtěl ocenit profesionální přístup všech, kteří buď pracují u Vězeňské služby České republiky, nebo těch, kteří se následně podílejí na resocializaci a reintegraci osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, anebo se záznamem v Rejstříku trestů. Zejména bych vyzdvihl přístup zaměstnanců ve Věznici Pardubice, kteří mi svými znalostmi a přístupem umožnili detailní seznámením s problematikou, kterou jsem si zvolil za cíl bakalářské práce. Jak již bylo výše uvedeno, cíl bakalářské práce stanovený v úvodní kapitole byl splněn.

63

Seznam citovaných odborných pramenů Odborná literatura BAJCURA, Lubomír. Práva vězně: od vazby po propuštění z trestu odnětí svobody. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. 158 s. Právo pro každého. ISBN 80-7169555-6. ČERNÍKOVÁ, Vratislava. Sociální ochrana: (kriminologický pohled na terciární prevenci). Vyd. 1. Praha: PA ČR, 2005. 163 s. ISBN 978-8072-512-072. FIALOVÁ, Helena. Úvod do ekonomiky. Vyd. 3., přeprac. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2006. 153 s. ISBN 80-01-03523-9. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výskumu. 4. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2008. 272 s. ISBN 978-80-223-2391-8. HAMERNÍKOVÁ,

Veronika.

Základy

dopravní

psychologie

nejen

pro

profesionální řidiče. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2010. 116 s. ISBN 978-80-7013-517-4. HENDRYCH, Igor. Vybrané kapitoly z penologie. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, Ústav pedagogických a psychologických věd, 2010. 73 s. ISBN 978-807-2485-741. Koncepce rozvoje vězeňství v ČR: (obnovené vydání). 2., nezm. vyd. Praha: [Vězeňská služba České republiky], 1998. 61 s. MANDYS, Jan, Daniel BAKEŠ a Jakub CHUDOMEL. Vězeňský program Pardubice:

inovace

metodiky.

Praha:

Občanské

sdružení

Romodrom,

c2013. 55 s. ISBN 978-80-260-3736-1. MAŘÁDEK, Vladimír. Lexikon klíčových pojmů z penologie. Vyd. 1. Opava: P. Vavrla, 2000. 75 s. ISBN, 80-238-6731-8. MAŘÁDEK, Vladimír. Vězeňství. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, 2005. 203 s. ISBN 80-7368-002-5. PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Vyd.1. Praha: Karolinum, 1998. 270 s. ISBN 8071845698. RASZKOVÁ, Tereza a Stanislava HOFERKOVÁ. Kapitoly z penologie II. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. 184 s. ISBN 978-80-7435-378-9.

64

SOCHŮREK, Jan. Úvod do penologie. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci. 2007. 80 s. ISBN 978-80-7372-287-6. SOUČEK, Vladimír. Autoškola 2013: učebnice nejen pro autoškoly: včetně pravidel silničního provozu a souboru otázek zkušebních testů pro řidiče: aktualizováno podle poslední právní úpravy v listopadu 2012 s účinností od 19. 1. 2013. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013. 124 s. ISBN 978-80-7451-272-8. ŠIMKOVÁ, Eva. Základy ekonomie a drobného podnikání: systematický přehled základní ekonomické problematiky. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. 137 s. ISBN 9788074353581. ŠPANKOVÁ,

Jana.

Resocializácia

odsúdených.

Plzeň:

Vydavatelství

a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. 177 s. ISBN 978-80-7380-484-8. ŠTĚRBA, Vladislav. Penologie. Vyd. 1. Praha: Armex, 2007. 148 s. ISBN 978-806795-48-5. ÚZ-ÚPLNÉ ZNĚNÍ č. 930. Trestní předpisy: podle stavu k 1. 1. 2013. Ostrava: Sagit, 2012. 544 s. ÚZ. ISBN 978-80-7208-951-2. ÚZ-ÚPLNĚ ZNĚNÍ č. 1053. Pracovněprávní předpisy: Zákon o zaměstnanosti, velká novela k 1.1.2015 ; Úřady práce ; Odbory, ochrana zaměstnanců, inspekce práce. Ostrava: Sagit, 2014. 240 s. ÚZ. ISBN 978-80-7488-080-3. VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9.

Elektronické zdroje: Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: Portál veřejné správy [online].[cit.201412-5].

Dostupné

z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=68040&nr=40~2F2009& rpp=15#local-content. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Portál veřejné správy [online].[cit.201412-5].

Dostupné

z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62694&nr=262~2F2006 &rpp=15#local-content.

65

Zahlazení odsouzení.

In: Trestní

[online].[cit.2014-12-5].

Dostupné

právo a z:

trestní

řízení

pro

každého

http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-

pojmu/zahlazeni-odsouzeni. Zákon č. 361/2000 Sb., Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-6]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49756&nr=361~2F2000 &rpp=15#local-content. Zákon č. 374/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-7].

Dostupné

z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=65283&nr=374~2F2007 &rpp=15#local-content. Zákon č. 169/1999 Sb., Zákon o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-12-7]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=47912&nr=169~2F1999&r pp=15#local-content. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. In: Portál veřejné správy [online].[cit.2014-2-22].

Dostupné

z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40453&nr=2~2F1993&r pp=15#local-content. Evropská vězeňská pravidla, doporučení REC (2006) 2. In: Vězeňská služba České republiky

[online],

[cit-2014-12-7].

Dostupné

z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/Publikace/Evropsk%C3 %A1%20v%C4%9Bze%C5%88sk%C3%A1%20pravidla.pdf. V Česku chybějí řidiči kamiónů a autobusů. Budou je lákat billboardy. In: Novinky [online].[cit.2014-12-14]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/350415v-cesku-chybeji-ridici-kamionu-a-autobusu-budou-je-lakat-billboardy.html. ČTK. Nedostatek řidičů kamionů začíná způsobovat zpoždění dodávek. In: Finanční noviny. [online]. poslední revize 20. 10. 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: www.financninoviny.cz. 66

Ceník autoškoly autoconsult. In: Autoškola Autoconsult Praha [online]. c20072011,

poslední

revize

24.4.2014

[cit-2014-12-12].

Dostupné

z: http://www.autoconsult.cz/cenik-autoskola.html. Opora Mikroekonomie Neugebauer. In: Slezská univerzita [online], [cit-2015-222].

Dostupné

z:

http://www.slu.cz/math/cz/lide/neugebauer-

richard/teaching/docs/OporaMikroekonomieNeugebauersinteraktivitouasopravami podlerecenze.pdf/view. POINTEX, s.r.o. - sociální podnik. In: Evropský sociální fond v ČR [online], [cit2014-12-14].

Dostupné

z: http://www.esfcr.cz/projekty/pointex-s-r-o-socialni-

podnik?highlightWords=pointex. Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti. In: Českomoravská konfederace odborových

svazů

[online],

[cit-2015-2-22].

Dostupné

z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2521.pdf. Stav zaměstnanosti odsouzených mužů ke dni 13. 1. 2015. In: Vězeňská služba České

republiky

[online],

[cit-2014-2-27].

Dostupné

z: http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/89/file/Tiskov%C3%A1%20mluv% C4%8D%C3%AD/Stav%20zam%C4%9Bstnanosti%20-%20leden%202015.pdf. Rejstřík trestů Praha [online], poslední revize 20.2.2015 [online].[cit-2015-2-21]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Soud/soud.aspx?o=203&j=213&k=4500&d=171 001.

67

Seznam dalších odborných pramenů: BĚLÍK, Václav. Tvorba odborné práce: určeno studentům sociálních oborů. Vyd. 1. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2009. 65 s. ISBN 978-80-7041-503-0. FUCHS, Kamil a Pavel TULEJA. Základy ekonomie. 2., upr. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. SVOBODA, Pavel. Metodologie kvantitativního speciálněpedagogického výzkumu. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012. 123 s. ISBN 978-80244-3067-6.

68

Seznam příloh: 1. Příloha č. 1 : Výpis z rejstříku trestů 2. Příloha č. 2 : Stanovisko ombudsmana k požadavku zaměstnavatelů na výpis z Rejstříku trestů 3. Příloha č. 3 : Poskytnuté informace z Úřadu práce 4. Příloha č. 4 : Dotazník

69

Příloha č. 1 : Výpis z rejstříku trestů

Příloha č. 2 : Stanovisko ombudsmana k požadavku zaměstnavatelů na výpis z Rejstříku trestů

Příloha č. 3 : Poskytnuté informace z Úřadu práce

Příloha č. 4 : Dotazník Vážený pane/paní, jmenuji se Petr Čihák a při zaměstnání studuji na Univerzitě Hradec Králové obor Sociální patologie a prevence. Ve své bakalářské práci se věnuji problematice zaměstnávání lidí v dopravních společnostech po výkonu trestu odnětí svobody nebo se záznamem v Rejstříku trestů. Pro zjištění postoje zaměstnavatelů Vám předkládám následující dotazník s prosbou o jeho úplné a pravdivé vyplnění. Nehodnotím zde správné a špatné odpovědi, potřebuji znát pouze stanovisko Vaší společnosti k níže uvedeným otázkám. Dotazník je rozdělen do dvou částí. První část se týká základních údajů o Vaší společnosti a druhá část obsahuje otázky ke zkoumanému tématu. Děkuji Vám za vyplnění dotazníku.

První část: Region, v němž Vaše společnost působí: Celkový počet zaměstnanců: - z toho počet řidičů: Kolik zaměstnanců v kategorii řidič jste přijali v roce 2014: Kolik zaměstnanců v kategorii řidič plánujete přijmout v roce 2015:

Druhá část: odpovědi, se kterými se ztotožňujete, nebo jsou nejblíže Vašemu názoru označte zakroužkováním jejich písmen, nebo svou odpověď napište na předtištěný řádek (pokud Vám nebude stačit k odpovědi vymezený prostor, využijte volné místo na konci dotazníku). 1. Zaměstnáváte v současné době osoby se záznamem v Rejstříku trestů (RT)? ano

ne

2. V případě, že ano, kolik osob se záznamem v RT jste v posledních dvou letech přijali? …………………………………….. 3. Pokud nezaměstnáváte osoby se záznamem v RT, je to z důvodů: a. není zájem ze strany uchazečů o zaměstnání b. nesplňují kvalifikační předpoklady c. špatná předchozí zkušenost - nespolehlivost

d. požadujeme pouze uchazeče bez záznamu v RT 4. Požadujete výpis z RT po určitém období i u dlouhodobých zaměstnanců? ano

ne

5. S ohledem na nedostatek kvalifikovaných pracovníků (mechaniků, řidičů) změnil se za poslední rok Váš postoj k zaměstnávání lidí se záznamem v RT? ano

ne

6. V případě ochoty zaměstnat uchazeče se záznamem v RT, je některá z trestných činností, pro kterou byl uchazeč souzen pro Vás nepřekonatelnou překážkou bránící přijetí uchazeče do pracovního poměru? a. hospodářská b. majetková c. násilná d. v minulosti spáchaná trestná činnost není překážkou pro přijetí do pracovního poměru 7. Pokud zaměstnáváte zaměstnance se záznamem v RT, jakou s nimi máte zkušenost: a. své povinnosti si plní svědomitě b. patří mezi průměrné zaměstnance c. neplní své povinnosti, mám s nimi špatnou zkušenost d. jiné………………………………… 8. V případě, že zaměstnáváte osoby se záznamem v RT, jaký druh pracovního poměru s nimi nejčastěji uzavíráte. a. dohoda o pracovní činnosti b. dohoda o provedení práce c. pracovní smlouva na dobu neurčitou d. pracovní smlouva na dobu určitou 9. Pokud spolupracujete nebo jste v minulosti spolupracovali s některou s organizací podílející se resocializačních a reintegračních programech pro lidi se záznamem v RT? Pokud ano, uveďte prosím její název? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

Postoj dopravních společností k zaměstnávání lidí se záznamem v Rejstříku trestů

Recommend Documents