Postavení seniorů ve společnosti - společnost versus senioři

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Bc. Jarmila Ročková

Postavení seniorů ve společnosti společnost versus senioři Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Dana Soldánová

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Dany Soldánové a Ing. Josefa Halámka, CSc., a že jsem uvedla v seznamu literatury všechny literární a odborné zdroje. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně, 20. 2. 2009

Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Daně Soldánové za veškeré podněty a připomínky ke zpracování diplomové práce. Dále děkuji Ing. Josefu Halámkovi za odborné rady při statistickém zpracování dat. Děkuji všem respondentům, kteří se zúčastnili průzkumu a přispěli tak k vypracování empirické části práce.

"Individuálnímu životnímu cyklu nemůžeme přiměřeně rozumět bez ohledu na sociální kontext, ve kterém byl realizován. Jedinec a společnost jsou složitě propletené a dynamicky vzájemně vztažené k nepřetržité výměně. Když naše civilizace postrádá životaschopný ideál stáří, nedává skutečný útulek konceptu celého života." (Erikson)

Postavení seniorů ve společnosti - společnost versus senioři

(5)

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

OBSAH

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 1.1 Společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ....9 1.1.1

Společnost - základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1.2

Společnost 21. století . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.1.3

Postavení člověka ve společnosti - sociální status . . . . . . . . . . . . . . 11

1.1.4

Vybrané společenské jevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 1.1.4.1

Postoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1.4.2

Předsudky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1.4.3

Stereotypy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

1.2 Senior . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.2.1

Stárnutí a stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.2.1.1

Definice a pojmosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

1.2.1.2

Demografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.2.1.3

Fenomenologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.2.2

Heterogenita skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.2.3

Sociální aspekty změn provázejících stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.3 Společnost versus senioři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 1.3.1. Stáří ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.3.2

1.3.1.1

Stárnutí jako celospolečenský jev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.3.1.2

Příprava na stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

Postavení seniorů ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.3.2.1

Postavení seniorů ve společnosti v dějinném procesu . . . . 22


(6)

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

1.3.3

1.3.2.2

Postavení seniorů v současné společnosti . . . . . . . . . . . . . 22

1.3.2.3

Penzionování jako sociální jev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1.3.2.4

Utváření postojů společnosti k seniorům . . . . . . . . . . . . . . 25

1.3.2.5

Mezigenerační naslouchání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

1.3.2.6

Péče o seniory jako forma společenského zájmu . . . . . . . . 28

1.3.2.7

Autonomie seniorů ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Vybrané ukazatele postavení seniorů ve společnosti . . . . . . . . . . . . . . 30 1.3.3.1

Bydlení seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

1.3.3.2

Senioři a vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

1.3.3.3

Prezentace seniorů médiích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.3.4

Rodina versus senioři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

1.3.5

Věková segregace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 1.3.5.1

1.3.6

Ageismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38

Stereotypy a mýty o stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 1.3.6.1

Zdroje negativního obrazu stáří ve společnosti . . . . . . . . . 40

1.3.6.2

Pozitivní stereotypy o stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1.3.6.3 Negativní stereotypy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 1.3.6.4

Senior a společnost pod vlivem stereotypů . . . . . . . . . . . . 45

1.3.7

Věda a výzkum stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

1.3.8

Výhled do budoucna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

2 CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 2.1 Stanovení hypotéz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

3 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 3.1 Metoda a techniky průzkumného šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 3.2 Charakteristika zkoumaného souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

4

VYHODNOCENÍ

VÝSLEDKŮ

KVANTITATIVNÍHO

PRŮZKUMNÉHO

ŠETŘENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55


(7)

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

4.1 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 4.2 Matematicko-statistické zpracování výsledků průzkumného šetření . . . . . . . 72 4.2.1 Vyhodnocení rovnoměrnosti rozložení odpovědí . . . . . . . . . . . . . . . 73 4.2.2 Shoda odpovědí pro demografické skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 4.2.3 Statistické ověření hypotéz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

5 DISKUZE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 5.1 Demografické rozložení respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 5.2 Informovanost respondentů o stáří a seniorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 5.3 Ovlivnění respondentů negativními stereotypy o stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 5.4 Postavení seniora v rodině z pohledu respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 5.5 Postavení seniora ve společnosti z pohledu respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . 83

6 NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH SKUTEČNOSTÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

ANOTACE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

ANNOTATION . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

LITERATURA A PRAMENY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

SEZNAM ZKRATEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92


(8)

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

SEZNAM OBRÁZKŮ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

SEZNAM TABULEK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94

SEZNAM PŘÍLOH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

PŘÍLOHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

ÚVOD Diplomová práce se zabývá postavením seniorů ve společnosti. Významný by mohl být pohled střední generace, která se právě nachází v období produktivního věku (tzv. střední věk). Této generaci by mohl připadat svět starých lidí ještě vzdálený či naopak pomýšlí na období svého stáří? Ve středním věku člověk začíná pečovat o stárnoucí rodiče a významně poznává svět starých lidí. Tyto získané vnitřní postoje střední generace (pozitivní nebo negativní) se promítají do jejího chování k seniorům a nepřímo určují postavení seniorů v celé společnosti. Nezanedbatelným faktem je, že při kontaktu střední generace se seniory dochází k mezigeneračnímu konfliktu, k rozdílnosti vnímání světů různých věkových skupin. Stejně tak může celé společnosti chybět dostatek informací, na jejichž základě by se vytvořil reálný obraz o stáří. Tyto skutečnosti mohou zkreslovat postoje střední generace ke stáří a přispět k negativnímu obrazu stáří, k vytváření předsudků a stereotypů o stáří. Starý člověk přijímá postavení, které mu okolní společnost vytváří. Téma nabývá aktuálnosti v dnešní moderní společnosti, která v posledních desetiletích pozměnila společenské hodnoty, životní styl a částečně narušila linii tradic a kontinuitu s minulostí. Proč se pod nároky moderní doby společnost seniorům


(9)

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

pokouší upřít část jejich prožitého života, cenných zkušeností, životní moudrosti a dalších cenných hodnot. Hledání odpovědi je velmi složité. Do budoucna by se postoje společnosti vůči seniorům mohly změnit spolu s trendem vzrůstu staré populace. Očekávaný demografický nárůst seniorské populace bude pravděpodobně přinášet nové formy sociálních statusů seniorů ve společnosti. Kdo ze současné střední generace se dokáže vcítit do osobnosti starého člověka, mít pro něj pochopení, respektovat jeho minulost, jeho specifické potřeby? Jsme si dostatečně vědomi, že i senioři, přes znevýhodnění, která jim přináší vyšší věk, mají právo na rovnocenného postavení ve společnosti? Jsme připraveni k boji či spolupráci se starší generací? Mají ve společnosti, pro kterou celý svůj život žili, své místo? Práce by měla podat částečný obraz o současném postavení seniorů ve společnosti, viděného očima střední generace.

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE 1.1 SPOLEČNOST 1.1.1 Společnost - základní pojmy Vymezení pojmu společnost není zcela jednoduché. Společnost vyjadřuje lidskou pospolitost obecně, tzn. společné lidské bytí, pobývání a existenci. Prakticky jde o skupinu jednotlivců, která je charakterizována společnými zájmy a která může mít i svou vlastní kulturu a instituce. Základem každé společnosti jsou pak mezilidské vztahy. Dvě krajní vymezení pojmu společnosti by mohla být:

Úzké pojetí chápe společnost jako soubor osob žijících ve skupinách, jež jsou vzájemně existenčně propojeny na společném, vymezeném a ohraničeném teritoriu, kde sdílí základní společenské normy, hodnoty, ustálené kulturní vzorce.

V nejširším slova smyslu je společnost lidstvo, lidský rod jako celek. Vzhledem ke značné složitosti má společnost svoji sociální strukturu,

která se projevuje jako určitá vnitřní, stabilní skladba jednotlivých složek společnosti a která vytváří její identitu. Přesto nápadným rysem společnosti jako celku je její diferenciace v oblasti ekonomické, politické, kulturní aj. V neposlední řadě


( 10 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

významným hlediskem sociální struktury je hledisko demografické - skladba společnosti dle věku, pohlaví, vzdělání, národnosti. Společnost se neustále mění. Vznikají nové a nové existenční podmínky, které se promítají do změny distribuce zdrojů, dělby práce, možností pro jednotlivce v různých oblastech, což způsobuje vznik nových sociálních pozic a statusů. Avšak co pro jednoho může znamenat výzvu a příležitost, pro druhého může znamenat ohrožení a ztrátu stability dosavadního systému. Obzvlášť u skupiny seniorů, u nichž je všeobecně snížena adaptabilita na okolní prostředí, se vývojové změny společnosti mohou stát neúnosným rizikem.1

1.1.2 Společnost 21. století

Z hlediska vývoje lze společnost rozdělit na dvě hlavní vývojová období:

Tradiční společnost: společenský řád je legitimizován odkazem na dávné

tradice, moc se opírá o tradici. Mimo to je společnost založena na emocích, osobních sympatiích. Charakteristické pro ni je tedy tradiční a afektivní jednání.2

Moderní společnost: jedná se již o účelové společenství, které je založeno

na racionálních vazbách. Typická je solidarita, cíle jednání jsou voleny hodnotami nebo účelem. Vzniká funkcionální závislost mezi lidmi a na výsledcích práce druhých. S postupem doby byla struktura společnosti rozbita a mechanismy, které držely pohromadě tradiční společnost, byly zpochybněny. Do popředí se dostával rozum, racionalita. Vzniká moderní, kapitalistická společnost, nastupuje vědecko-technický pokrok. Začínají se uplatňovat principy demokracie a rovnosti.3 S moderní společností vzniká společnost, jejímiž rysy jsou anonymita, formální vztahy, neosobní předvádění rolí, globalizace. Nastává expanze komunikačních a informačních technologií, rozvoj masových sdělovacích prostředků, zrychluje se všeobecně tempo. Šíří se individualismus, egoismus, chtivost, lidé se vzájemně odcizují, sociální nerovnosti jsou zřetelnější. Hodnota životních zkušeností je 1

Srov. URBAN L., Sociologie, s. 154. Srov. MONTOUSSÉ M., RENOUARD G., Přehled sociologie, s. 138. 3 Srov. URBAN L., Sociologie, s. 309-315.

2


( 11 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

devalvována, vědomí dějinné linie je zpřetrháno, odmítáno je vše tradiční. Nadvýroba nutí lidstvo k nadspotřebě. Urban zdůrazňuje základní rysy soudobé společnosti:

virtualizace - význam médií a informačních technologií,

komercionalizace - tlak na finanční efektivitu,

vysoká dynamika - orientace na přítomnost, okamžitý efekt,

pohodlnost - nenáročnost, jednoduchost, zdůrazňování materiálního blahobytu,

lhostejnost - citové otupění, pasivita nebo agresivita. A v takové společnosti se dnes ocitá senior. Zákonitě je na něj vyvíjen tlak,

aby se přizpůsobil a zvládl všechny přicházející změny. On však má (na rozdíl od mladších generací) utvořen z minulosti určitý životní styl, názory a postoje. Je možné, že v moderní společnosti nejsou vnímáni senioři pozitivně, neboť jsou nositeli tradic, které jsou společností bourány.4

1.1.3 Postavení člověka ve společnosti - sociální status K členství jedince v každé sociální skupině se vztahují dva charakterizující jevy sociální status a sociální role. Sociální status neboli postavení je pozice člověka v sociální struktuře, ve společnosti, v konkrétní oblasti sociálního života. Status může nést jednotlivec i skupina lidí. Status vymezuje práva a povinnosti jedince (skupiny) ve vztahu k ostatním a zároveň také formuje očekávání okolí od držitele statusu v určitých situacích. Vzhledem k tomu, že existuje mnoho oblastí sociálního života, pak existuje i pluralita statusů - jeden člověk může mít více sociálních pozic, statusů, které mohou být buď ve shodě nebo které vzájemně komplementární nejsou. Status zahrnuje také hodnotu postavení.5 Se statusem je spojována prestiž, vážnost, úcta, které mu prokazují ostatní členové skupiny, a to v důsledku jeho pozice. Prestiž je dobrá reputace jedince či skupiny spojená s úctou a vlivem. Prestiž je spolu s příjmem, vzděláním, životním stylem, mocí základním ukazatelem sociálního statusu jedince. V případě skupiny seniorů se jedná o sociální status vyplývající z věku, to znamená, že skupině seniorů je status připsán jako biologicky předepsaný faktor -

4 5

Srov. tamtéž, s. 316-320. Srov. LAŠEK J., Kapitoly ze sociální psychologie I., s. 77-79.


( 12 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

v tomto případě se jedná o věk. Dalšími determinantami, určujícími postavení ve společenské skupině, mohou být rasa, gender, náboženství, vzdělání, sociální a kulturní kapitál, materiální možnosti atd.6 Sociální statusy se rozlišují na:

Vrozené: status je dán při narození (např. pohlaví, rasa, věk).

Připsané (askriptivní): jedná se o postavení získané bez vlastního úsilí, v důsledku sociálních okolností (např. dědictví).

Získané: pozice získaná vlastním přičiněním (např. dosažené vzdělání, profese).

Status může být také tříděn na:

Objektivní: kam jedince (skupinu) řadí okolí, charakteristika jako jsou např. profese, vliv a moc, kterými člověk disponuje, příjmy, které má, životní způsob, jaký vykazuje.

Subjektivní: kam jedinec (skupina) zařazuje sám sebe. Změna sociálního statusu se nazývá sociální mobilita, která označuje přechod

individua, sociálního objektu nebo hodnoty z jedné pozice na druhou. Ta může probíhat v rámci života jedince - pak se nazývá intergenerační sociální mobilita. Liší-li se sociální status přes generaci (např. postavení babičky a vnučky), pak se hovoří o mezigenerační (intragenerační) sociální mobilitě. Při změně statusu (např. přechod z produktivního do post-produktivního věku) může vznikat statusová úzkost.7 To v případech, kdy nový status klade na člověka takové nároky, se kterými se zatím nemůže vyrovnat. Vztah mezi různými sociálními statusy vymezuje sociální role. Každému ze statusů odpovídají určitá práva a povinnosti, které koncept sociálních rolí vyjadřuje. Sociální role je souhrn postojů, smýšlení a způsobů chování, které má mít jedinec ve své pozici a které jsou od něj společností očekávány. Každému statusu odpovídá několik rolí – každý hraje více rolí. Tyto opět mohou být vůči sobě v konfliktu nebo ve shodě. S každou rolí se může jedinec buď ztotožnit (tzv. identifikace), anebo vůči ní zaujmout odstup (jedinec roli navenek hraje, avšak vnitřně se s ní neztotožní), případně zcela roli odmítat. Role ani statusy nezávisí jen na jedincích samotných, ale do určité míry jsou kodifikovány. Většinou jedinci hrají spontánně role, které odpovídají jejich statusu.

6 7

Srov. URBAN L., Sociologie, s. 123. Srov. LAŠEK J., Kapitoly ze sociální psychologie I., s. 80.


( 13 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Jedinec, který se od své role odkloní, se vystavuje riziku vyloučení ze skupiny anebo sankcím. Bez jisté míry konformismu tedy není život ve společnosti možný, jedinec sociální normy musí respektovat. Jedinci, kteří jsou stále vybízeni ke konformnímu chování, se ve většině případů skutečně rozhodnou hrát role, které jim společnost připisuje. Pojem sociální role tak vysvětluje relativní pravidelnost jednání v určitých sociálních situacích.8

1.1.4 Vybrané společenské jevy K tématu postavení seniorů ve společnosti se úzce vztahují některé společenské jevy, které jsou doménou vědních oborů psychologie, sociologie a které se prakticky dotýkají každé osoby. Z důležitých, vztahujících se k tématu této práce, lze jmenovat postoje, předsudky a stereotypy.

1.1.4.1 Postoje Člověk si během života tvoří soubor názorů, reakcí k okolí, vytváří si postoje. „Postoj je relativně trvalá soustava pozitivních nebo negativních hodnocení, emocionálního cítění a tendencí chování k objektu nebo proti objektům postoje. Postoj vždy zahrnuje hodnocení.“ 9 Jinými slovy - postoj je vyhodnocený názor. Určitý postoj se obvykle projeví ve vztahu k objektu - tedy vztah společnosti k seniorům do jisté míry odráží postoje populace k této věkové skupině. Postoje jednotlivců, potažmo generace středního věku, se formují díky předchozím přímým zkušenostem se seniory, vliv má také imitace postojů viděných v rodině, u přátel. Postoje se ale především vytvářejí v procesu uspokojování potřeb (např. jednou z potřeb člověka je patřit do určité sociální skupiny, což se může dít na základě vytvořených postojů). Postoje pak úzce souvisí s hodnotovým systémem jedinců i společnosti.10 Riziko již vytvořených postojů spočívá v tom, že trvající, neměnné postoje mohou spoutávat, bránit vývoji a novým pohledům. Přitom se ale okolí člověka v lineárním čase jednoznačně mění, měnit se může samotná skupina seniorů i skupina střední generace. Každý by tedy měl být nakloněn možnosti změny svých postojů. 8

Srov. MONTOUSSÉ M., RENOUARD G., Přehled sociologie, s. 100-102. LAŠEK J., Kapitoly ze sociální psychologie I., s. 50. 10 Srov. tamtéž, s. 81-88. 9

( 14 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

1.1.4.2 Předsudky

„Předsudek nejčastěji vyjadřuje hostilitu (nenávistnost) anebo agresi k lidem na základě skupinového členství.“ 11 Jedná se tedy o kriticky nehodnocený úsudek vycházející z myšlenkových stereotypů, který je silně ovlivněn tradicí, osobní zkušeností, emocemi, z čehož plynou postoje, názory přijaté jedincem, skupinou. Zjišťujeme, že již děti v útlém věku mají předsudky ohledně jejich sociálního a kulturního prostředí, i když samy s ním neměly dosud žádnou zkušenost. Předsudek je fixovaný, předem zformovaný postoj, projevující se bez ohledu na individualitu objektu. Člověk, mající předsudek, nezvažuje při posuzování druhých žádná alternativní vysvětlení, jeho hodnocení je již dopředu předurčeno a má výraznou emocionální složku. Jedním z projevů předsudků může být i věková diskriminace, upírání práv starším občanům. Předsudky se nezřídka vyskytují u osob proto, aby našly společensky přípustné motivy pro své neúspěchy. Často je lze sledovat u těch, kteří mají silnou potřebu přináležet skupině nebo u osob, které trpí komplexem slabosti a musí si agresí dokazovat sílu. Na utváření předsudků má vliv i míra informovanosti o objektu, k němuž se předsudky vztahují. Je možné, že existuje-li diskriminace seniorů, pak vzniká na základě nedostatku informací o specifikách této skupiny. Vzniká skupinový předsudek, neboli postoj skupiny, který znamená představu nespočívající v osobní zkušenosti a který je fixován v členech skupiny jako veřejné mínění.12

1.1.4.3 Stereotypy

„Stereotypy se váží k činnostem, které nejsou založeny na přímých a určitých znalostech, ale na obrazech, které si člověk sám vytvoří nebo které mu byly vštípeny. Stereotypy

mají

kategoriální

povahu,

která

vyjadřuje

přisuzování

určitých

charakteristik lidem na základě jejich skupinového členství. Pokud je osoba identifikována jako patřící k jisté skupině, automaticky, prostřednictvím stereotypu,

11 12

Tamtéž, s. 88. Srov. LAŠEK J., Kapitoly ze sociální psychologie I., s. 101.

( 15 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

jí bývají přisuzovány všechny vlastnosti této skupiny a aktivizuje se tak i předsudek. Tento automatismus je podkladem stereotypu.“ 13 Pojem

stereotypu

používá

především

obor

psychologie

a

sociologie

pro ustálený a navyklý vzorec chování. Sociální stereotyp obsahuje hodnotící, případně iracionální soudy a je blízký předsudkům. Autostereotyp pak hodnotí vlastní skupinu výše a lépe vůči skupině cizí, vědomí skupinové příslušnosti je zesíleno. Typický je zde postoj „my“. Heterostereotyp hodnotí cizí skupiny níže, hůře než skupinu vlastní. Figurují zde „oni“.14 Na stereotyp navazuje mýtus, který znamená nekriticky přijímanou, uctívanou a zbožňovanou představu o někom (o něčem) - jedná se o smyšlenku, výmysl, blud. Z uvedeného vyplývá, že seniorům, pouze na základě chronologického věku, mohou být přisuzovány vlastnosti, kterými senioři ve skutečnosti nedisponují. Společnost nevnímá, jací senioři skutečně jsou, ale zařadí je do předem dané kategorie.

1.2 SENIOR 1.2.1 Stárnutí a stáří 1.2.1.1 Definice a pojmosloví Stárnutí je působení času na lidskou bytost. (F. Forretová) Stáří můžeme definovat z

různých pohledů. V praxi je však jednou

z nejdůležitějších charakteristik věk, i když proces stárnutí je značně individuální.

Biologický věk: stáří z biologického hlediska - jedná se o nezvratnou postupnou

involuci a ubývání funkčnosti orgánů. Teorií stárnutí je více, jedna z nich uvádí, že přirozené stárnutí je určeno souborem genetického naprogramování a různých vlivů zevního a pracovního prostředí, které na člověka působí v průběhu jeho celého života.

Funkční věk: odpovídá skutečnému funkčnímu potenciálu člověka. Tento věk

má charakteristiky biologické, psychologické a sociální.

Kalendářní věk: matriční, chronologický, je dán datem narození. Dle WHO

(World Health Organization) je dělení věkových skupin určeno kalendářním věkem:

13 14

30-44 let

dospělost (adultium),

45-59 let

střední věk (interevium),

Tamtéž, s. 88. Srov. tamtéž, s. 88-89.


( 16 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

60-74 let

stárnutí, časné stáří (senescence),

75-89 let

stařecký věk, vlastní stáří, kmetství (senium),

90 a více let

dlouhověkost (patriarchium).15

Sociální věk: většinou se za jeho počátek považuje věk odchodu do důchodu,

tedy penzionování. Sociální stáří postihuje proměnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu i ekonomického zajištění - stáří je viděno jako sociální událost. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu je v České republice (dále jen v ČR) stanovena na 65 let. Dělení populace dle ekonomické aktivity:

věk předproduktivní (věk první): dětství, profesní příprava,

věk produktivní (věk druhý): jedinec aktivní v ekonomické oblasti,

věk postproduktivní (věk třetí): ekonomická aktivita jedince je již ukončena, důchod. Za věk čtvrtý se považuje období závislosti.16 Stárnutí, jako složitý multifaktoriální děj, je přechodnou vývojovou etapou

mezi dospělostí a stářím. Stáří je přirozenou a poslední etapou ontogenetického vývoje. A jako jiná vývojová stádia má i stáří své specifické znaky, které jej odlišují od období předcházejících.

1.2.1.2 Demografie

Demografie je nauka o obyvatelstvu, jeho počtu, struktuře, rozmístění, reprodukci a růstu, zabývá se vývojem populace. Z demografického hlediska populace stárne. Počet starých lidí roste ve světě o 1,6 % rychleji, než celkově přibývá populace. Ženská populace je starší než mužská, což je způsobeno vyšší střední délkou života žen. V ČR žije 14,2 % seniorů ve věkové skupině nad 65 let (2007). Předpoklad je, že v roce 2050 vzroste navýšení této skupiny na 31,3 % z celé populace.17 Podle Zelené knihy o demografické změně (Evropská komise) bude v roce 2030 v zemích Evropské unie chybět 21 milionů osob v produktivním věku. Bez významného omezení soběstačnosti se ve věkové skupině 65-75 let nyní v ČR nachází 85 % osob, ve věku 85 let je to ještě 40 % osob. Ukazuje se také, že staří lidé jsou zdravější než se na první pohled zdá. Budeme-li vidět zdravého 15 16 17

Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARD P. a Geriatrie a gerontologie, s. 47-48. Srov. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 15-17. Srov. MPSV, Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří), .

kol.

( 17 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

člověka jako jedince bez známek zjevné choroby, nemajícího objektivní potřebu léčení, pak v 6. decéniu života žije 40 % zdravých osob, v 7. decéniu je to 30 %, v 8. decéniu 20 % a v 9. decéniu 5 % osob. Ve skupině zdravotně postižených (sdružujících různé typy postižení) je téměř 50 % seniorů.18 Nejrozšířenějšími chorobami mezi seniory jsou nemoci oběhového systému, z nichž hypertenzí trpí až 50 % osob nad 65 let, dále nemoci pohybového systému a také endokrinní choroby (diabetes mellitus se vyskytuje u 16,8 % osob ve věku nad 60 let).19

1.2.1.3 Fenomenologie Stárnutí a stáří má určité jasně postižitelné jevy, fenomény. Stárnutí je proces vždy asynchronní, dezintegrovaný. Nástup morfologických a funkčních změn nastává v ontogenetickém vývoji u jedince v různou dobu a pokračuje rozdílnou rychlostí. Jednotlivé orgány nestárnou stejně rychle. Při fyziologickém stárnutí se kvalitativně nemění struktura osobnosti. Osobnostní rysy ale získávají nebo upadají v intenzitě, člověk tzv. karikuje svoji povahu. Introverze se může stupňovat v samotářství. Extrovert se stává povrchním, žvanivým, ztrácí zábavnost. Z úzkostného člověka je hypochondr, šetrnost se stupňuje v lakotu, opatrnost v nedůvěřivost. 20 Ve stáří se objevuje změna některých psychických kvalit regresivního charakteru. Některé změny se považují za stařeckou normu. Typické jsou:

Snížení výbavnosti a vštípivosti paměti, okrsky intelektu zůstávají nedotčeny.

Zpomaluje se psychomotorické tempo - projevuje se obzvláště v určitých zátěžových situacích.

Bývá ochuzena fantazie, nechuť řešit aktuální události. Na tomto faktu je založena obliba vzpomínek na dávné události. Nerozhodný senior působí dojmem bezradnosti.

Emoce jsou labilnější, častější je dojetí nebo dochází k citovému oploštění.

Převládá touha po soukromí a pohodlí, což má velký vliv na chování - staří se raději vzdají zábavy dříve oblíbené, je-li spojena s námahou a nepohodlím.

18

Srov. WEBER P., Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci, s. 25-27. Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARD Geriatrie a gerontologie, s. 130. 20 Srov. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 33-35. 19

P.

a

kol.


( 18 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Některé psychické funkce se mění. Slovní zásoba, jazykové dovednosti často zůstávají zachovány. Inteligence s věkem většinou neklesá. Avšak někdy zachovanou intelektuální úroveň nemůže senior projevit pod vlivem některých poruch a vad - hovoříme o skrytém intelektu. Platí, že všechny změny nesměřují k horšímu. Často se zvyšuje vytrvalost, zvláště u monotónní činnosti. Zlepšuje se rozvaha, trpělivost a pochopení pro motivy jednání druhých, větší stálost v názorech a vztazích, ve vlastním jednání je senior opatrnější a obezřetnější.21 Z uvedeného vyplývá, že skupina seniorů není homogenní. Proto je nutné uznávat její vnitřní odlišnosti strukturální i funkční a uvažovat o přítomnosti mnohdy i značných rozdílů mezi jednotlivými reprezentanty věkové skupiny seniorů.22

1.2.2 Heterogenita seniorské skupiny Ve společnosti jsou senioři, díky dlouhodobému vrstvení zkušeností, zážitků, sociálních a profesionálních rolí, úspěchů či ztrát, jednou z nejvíce věkem definovaných heterogenních skupin, kdy každý senior je výrazně ovlivněn svou individuální životní dráhou. Populace seniorů je možná více různorodá než mladá populace - tím, jak lidé stárnou, shromažďují stále více životních zkušeností, a tím se rozdíly mezi jedinci zvětšují. To, že se nejedná o homogenní skupinu, je také dáno samotným principem stárnutí, který probíhá značně individuálně, ať již ve smyslu biologickém, psychickém či sociálním.23 Úskalím pro ostatní společnost je, že senioři jsou pojímáni jako jednolitá skupina, kde všichni jedinci víceméně vykazují podobné znaky - opak je pravdou. typickými příklady přenášení charakteristik jednotlivců na celou skupinu jsou stereotypy a mýty. Kupříkladu v oblasti poskytování péče seniorům se vyskytuje mylná představa, že stačí jakákoli péče, kterou senioři pasivně a vděčně přijímají. Tento mýtus pravděpodobně vytvořili pečovatelé, kteří profesionálně přicházející

21

Srov. tamtéž, s. 39-40. Srov. KŘIVOHLAVÝ J., Psychologie nemoci, s.141-144. 23 Srov. KALVACH Z., ONDERKOVÁ A. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi, s. 8-9. 22


( 19 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

do styku pouze s nesoběstačnými a zcela závislými lidmi, ti však tvoří jen část seniorské populace. U skupiny seniorů je nutné počítat s vysokou vnitřní heterogenitou, což napovídá, že zatímco existuje řada jedinců vyššího věku, kteří negativním stereotypům neodpovídají, existují též jedinci, kteří nositeli těchto znaků bezpochyby jsou. Lze říci, že „stáří není stejné vždy a u všech“. Z tohoto důvodu je obtížné celoplošně uspokojit zájmy a potřeby seniorů - přístup k nim musí být vždy individuální.24

1.2.3 Sociální aspekty změn provázejících stárnutí Období stárnutí sebou přináší mnoho změn, které se týkají fyzických či psychických kvalit. Hlavní sociální životní změny seniora jsou:

Odchod do důchodu. Jedná se o zlom, který označuje konec jednoho a počátek dalšího období. Člověk ztrácí svou profesi, která ho do jisté míry definovala, odchodem do důchodu se mění identita - předtím byl profesorem, nyní je důchodcem. Ztrátou zaměstnání ztrácí senior také řadu sociálních kontaktů, musí si organizovat větší množství volného času, hledat nové životní naplnění.

Odchod dětí, narození vnoučat přináší novou roli - senioři se stávají prarodiči. Jejich vlastní děti odcházejí, manželé se ocitají jeden s druhým a musí tak hledat novou rovnováhu v životě bez dětí. Rodičovská role může být kompenzována rolí prarodičů.

Biologické a fyzické změny. Zejména smyslové změny, úbytek svalové síly, zhoršování pohybových schopností nebo změny vizáže ovlivňují zařazení do okolní společnosti, konkrétně přispívají k vyčlenění ze svého okolí, které udržuje kult mládí a výkonnosti. Senior se nezřídka ocitá v sociální izolaci. Lze si povšimnout, že společnost vnímá staré lidi bezpohlavně, nehovoří o nich jako o mužích a ženách, jakoby z důvodu věku neměli právo na sexualitu.

Smrt partnera, blízkých a vrstevníků. Partnerova smrt je bezpochyby jedna z nejtěžších zkoušek, přirovnává se k umírání jedné části bytosti pozůstalého.

24

Srov. VIDOVIČOVÁ L., Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti, < http://is.muni.cz/th/11638/fss_d/Disertace_Vidovicova.txt?fakulta=1411;obdobi=3743>.


( 20 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

S úmrtím partnera může přicházet také ztráta bezpečí, radosti. Ve vyšším věku umírají také dlouholetí přátelé a člověk zakouší osamocenost, opuštěnost.

Změna bydlení, případně vstup do některého pobytového zařízení pro seniory. Opustit dosavadní bydlení znamená opustit minulost, se vším, co dosud tvořilo život starého člověka, zejména stěhuje-li se do vzdálené lokality, což představuje další ztrátu celoživotních kontaktů s prostředím a lidmi.25 Z uvedených sociálních životních změn u seniorů pak vyplývají tato hlavní

sociální rizika: ztráta soběstačnosti, osamělost/sociální izolace - ztráta kontaktů s okolím, nízký ekonomický příjem, častá závislost na institucionální péči, změna sociálního prostředí.

1.3 SPOLEČNOST VERSUS SENIOŘI

1.3.1 Stáří ve společnosti Prodloužení života je odvěkou touhou lidstva. Délka lidského života se neustále prodlužuje, a to především díky medicínskému a technickému pokroku, bezpečnostním a hygienickým opatřením. Došlo ke zlepšení životního prostředí, zkvalitnění legislativy a zvýšení úrovně sociální péče. Se stále prodlužující se délkou života se senioři stávají nedílnou a rostoucí součástí společnosti, zaujímají v ní určité postavení, jsou jim připisovány sociální role. Do jisté míry jsou společností přijímáni, ale také odmítáni.

1.3.1.1 Stárnutí jako celospolečenský jev Seniorem je člověk, který se nachází v procesu stárnutí. Stárnutí je individuální, avšak i celospolečenský jev - starého jedince posuzujeme jako neopakovatelnou individualitu, a zároveň ve společenských souvislostech. Prodlužuje se doba aktivního věku, kdy senioři zůstávají soběstační. Většina seniorů věku 65 let zvládá samostatně běžné aktivity, popřípadě s pomocí rodiny a nejbližší komunity. 25

Srov. PICHAUD C., THAREAUOVÁ I., Soužití se staršími lidmi, s. 27-31.


( 21 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Demografické stáří se stává ekonomickým problémem společnosti a státy se začínají zabývat problematikou stárnutí populace. Jsou tu také samotní senioři, kteří pozitivně pracují sami na sobě. Každý je totiž do určité míry za kvalitu svého budoucího stáří zodpovědný sám a má se na něj připravovat ještě dříve, než vyšší věk nastane. Úkol zdravého stárnutí a stáří tedy není jen na společnosti, ale i na jedincích samotných, do jaké míry převezmou zodpovědnost za kvalitu svého stáří, kterou mohou oni sami mnohdy výrazně ovlivnit.26

1.3.1.2 Příprava na stáří V současné společnosti se často udržuje tradiční obraz člověka v důchodovém věku - život v ústraní, kdy smyslem života je péče o vnoučata, podpora rodin dětí. Tato role by se však nemusela stát jedinou náplní života seniorů. Stárnout je možné buď pasivně - sedět a čekat, až člověk zestárne, či aktivně, tzn. svůj život stále vytvářet. Ve výhodě jsou lidé s celoživotními koníčky a racionálním postojem ke stáří. Příprava na stáří může být chápána jako celoživotní proces a v ideálním případě probíhá u každého jedince, který se blíží životnímu období stáří, ale stejně tak i u toho, který je tomuto období ještě časově vzdálen. Proto lze přípravu na stáří provádět přibližně ve třech časových horizontech.27 1) Dlouhodobá příprava: Začíná v dětství, kdy se děti učí přístupu, úctě ke starším lidem, jsou vedeny ke správnému chování, také mohou sledovat prarodiče. Děti často napodobují jednání rodičů dospělé generace. Základní poznatky o stáří mohou děti a mládež získávat také během běžné školní docházky - mladá generace by měla být obeznámena s problematikou stárnutí. 2) Střednědobá příprava: Člověk středního věku by měl průběžně uvažovat, co bude dělat ve vyšším věku - s některými aktivitami plánovanými na později může začít ještě dlouho před nástupem do penze. Může se zamýšlet nad svojí životosprávou, vytvářet si soubor různých aktivit, které bude moci využívat a rozvíjet v pozdějších letech. S některými aktivitami plánovanými na později může začít ještě dlouho před nástupem do penze. Začínat s novými činnostmi až na začátku penze je možné, ale současně náročnější. Snadnější adaptaci na nové období také usnadňuje včasné

26

27

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 24. Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 19.

( 22 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

vytvoření přátelských vztahů - osobní zájem druhých a přátelství je nenahraditelné. Obecným cílem této etapy je akceptovat stáří jako nedílnou součást lidského života. 3) Krátkodobá příprava: Má být víceméně praktická, tj. 2-3 roky před odchodem do důchodu by si měl člověk bezpečně a bezbariérově upravit byt, obměnit opotřebované domácí spotřebiče, to vše v době, dokud má větší finanční možnosti a je při síle. Měl by dbát na zdravý životní styl, stravovací návyky, společenské vztahy.28 1.3.2 Postavení seniorů ve společnosti Moderní společnost změnila vnímání stáří a starých lidí. Z nositelů tradic, vědomostí a moudrosti se stali lidé za svým produktivním věkem. Zatímco přechod do nejvyššího věkového stupně představoval v tradiční kultuře často vrchol toho, čeho mohl jedinec dosáhnout, pak v moderní společnosti odchod do důchodu znamená sestup z vrcholu. S těmito změnami se také mění postavení seniorů ve společnosti. 1.3.2.1 Postavení seniorů ve společnosti v dějinném procesu Stáří

bylo

v historii

akceptováno,

někdy

uctíváno

a

oslavováno,

častěji odmítáno. Obecně lze říci, že dokud bylo málo pravděpodobné dožití vyššího věku, bylo stáří spíše ctěno a na stáří se pohlíželo jako na výjimečnost. Starcům byla připisována moudrost a mimořádné schopnosti (domnělé nebo i skutečné). Tzv. rada starších u Slovanů měla charakter ctěného stáří, ovšem tito „starci“ byli padesátníky. Negativní hodnocení stáří bylo spjato s faktem „ujídání ze společného talíře“. Stáří bylo synonymem bídy, smutku a zoufalství. Pro řadu lidí se stalo skutečnou tragédií. Společnost pak v postupujícím dějinném procesu vytvářela spolu s vývojem humanity podmínky pro relativní zachování důstojnosti ve stáří. Již ve středověku byly zakládány chudobince, starobince, kde starý člověk mohl získat azyl. V Čechách se rozvinula společensky uznávaná forma výměnkářů, ačkoli i oni se často stávali oběťmi ústrků ze strany rodiny (představa o ideálních vztazích výměnkářů je víceméně falešná).29 Tvrzení o přirozené úctě mladších ke starším mohou být poněkud mytizovaná. Pokud úcta existovala, pak byla vztahována především vůči lidem starším, nikoli starým. Vysloveně staří lidé byli obdivováni jen tehdy, když byli plně soběstační a zejména nějakým způsobem výjimeční. 28

29

Srov. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 55-57. Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 42.


( 23 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Postavení seniorů bylo dále zakořeněno v kontrole nad finančními zdroji, což upevňovaly tradiční zákony o dědictví a pravidla následnictví. S transformací směrem k modernitě ale starší lidé postupně ztrácejí jak status, tak ekonomickou moc. Oslavované charakteristiky stáří jako zkušenost a moudrost jsou nahrazeny fyzickou silou a výdrží, mladistvou krásou, znalostí novinek a ochotou vyrovnávat se s rychlými změnami, což jsou rysy charakteristické pro společnost moderní. S přibývající délkou života se stáří stalo společenským jevem. Na vývoj situace měly vliv také změny ve výrobní sféře, urbanizace, migrace, změny v rodině. Industriální společnost oddělila lidem místo pracoviště od místa bydlení a dala vzniknout kategorii důchodců.30 1.3.2.2 Postavení seniorů v současné společnosti

Starší člověk postupně není schopen přizpůsobit se rychle přicházejícím změnám ve výrobě, informatice, nových technologiích a bývá penzionován, což je novodobý společenský jev. Vstup do sociálního věku, tzn. věku po ukončení výdělečné činnosti (penzionování), přináší rizika maladaptace na penzionování, ztrátu životního programu a společenské prestiže, osamocenost, pokles životní úrovně, nesoběstačnost, ageismus. Pojem „postproduktivní“ evokuje představu stařecké neužitečnosti. Nebezpečí degradace stáří je nejvyšší ve společnosti s vysokou produktivitou. Tito lidé sice nejsou ohroženi bídou a nouzí, avšak hrozí jim zásadní změna společenské role a tzv. ztráta životního programu. Penzionovaný člověk se dostává do role „nemít roli“.31 Vytváří se tak prostředí, kde je stáří bez cíle, kde se smysluplné sociální role pro seniory vůbec netvoří. V současném světě je uznávanou rolí být pracujícím, a ztráta této role znamená tragickou událost. Penzionovaný člověk se náhle obává množství nabytého času, o němž neví, jak ho naplnit. A tak chce vykonávat jakoukoli činnost, která by ho zabavila. Kromě prarodičovské role senioři často jinou funkci nemají, a proto ani žádný status. Skutečně je ztráta statusu, a tím i podstatné části vlastního sebevědomí a hodnoty, těžkou újmou v poslední fázi života. Současná společnost vede člověka k nezávislosti. Skutečností však je, že o seniorech v důchodu často rozhodují jiní (nezávislí a ekonomicky činní), možnosti volby pro seniora samotného se zužují. Senior bez práce pak nevidí hodnotu ve svém stáří a sebehodnocení seniorů obecně je často nízké. 30 31

Srov. tamtéž, s. 16-17. Srov. KALVACH Z., Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů II., s. 8.

( 24 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Jestliže integrace seniorů s celou společností dobře nefunguje, vznikne uvnitř staré generace pocit izolovanosti, bezmoci a marnosti. Důsledkem pak může být neangažovanost, lhostejnost seniorů k dění ve společnosti i k sobě. Izolovaný senior zůstává sám, s pocitem nejistoty a úzkosti, které jsou výsledkem neschopnosti překonat lidské odcizení. Přesto jsou zřetelné snahy o zlepšení situace - o nové postoje ke vznikající

skutečnosti

nárůstu

stárnoucí

populace,

o

nové

pohledy,

které by odstranily sociální nerovnosti dané věkem. „Moderní společnost (konkrétně její instituce sociálního státu se svojí sociální politikou a službami) se snaží eliminovat handicapující vrozené a připsané sociální statusy (pozice) a snižovat tím ve společnosti míru nezaviněné nerovnosti.“32 Ale i stáří má z hlediska sociálního statusu své výhody. Senior může kandidovat do senátu, či vyžadovat povinnou úctu. Má více zkušeností a méně iluzí. Státní zaměstnanci mají s postupujícím věkem vyšší platy, což je příklad ne příliš časté pozitivní věkové diskriminace. Leckdy kolem seniorů existují tzv. sítě souručenství starých známých (old boys networks). Jelikož se skupina seniorů vyznačuje vysokou různorodostí, dochází čím dál častěji k jevům, kdy senior nemá jen typické seniorské záliby, jako jsou zahrádkaření, rybaření, vaření, ale kdy naopak aktivně začíná nový život, získává nový status. Senioři s příchodem důchodového věku začínají i další kariéru, věnují se uměleckým činnostem, cestují, chodí do vzdělávacích kurzů, předávají své zkušenosti. Generace nad 65 let je zdravější než jaká je představa ve společnosti, dožívá se delšího aktivního věku než předchozí generace. Ideálně by generace starších nemusela být jen na odpočinku - spolu s druhými a pro druhé se učí, objevuje, inovuje tak, aby nepředstavovala jenom objekt pro pomoc, ale také zdroje pro druhé.33 Postavení seniora ve společnosti jistě ovlivňuje i to, co senior může dát mladším. Obecně uznávanými vklady seniorů jsou zkušenosti, dovednosti, rady, které získali v průběhu svého života. Z charakterových vlastností stáří může přinášet moudrost, shovívavost, humor, tichost, schopnost vidět okolní svět do hloubky, rozeznávat určitá pozitiva v samotě, nacházet smysl života a smrti. V každém věku lze něco získávat a vyvíjet se. A v každém věku může být člověk konfrontován se ztrátami, strádáním. Senioři jsou zárukou držení tradičních hodnot ve společnosti,

32

33

URBAN L., Sociologie, s. 175. Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 11-12.


( 25 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

mohou být citovou oporou a díky bohatým zkušenostem, vědomostem mohou být staří prospěšní mladším.

1.3.2.3 Penzionování jako sociální jev

Penzionovaný člověk po ukončení výdělečné činnosti odchází na tzv. zasloužený odpočinek, ale on sám tuto roli často neakceptuje, zejména je-li v dobré kondici. K přechodu do role nepracujícího dochází dnes víceméně náhle. S odchodem do důchodu se člověk stává anonymním příjemcem renty, člověkem bez profese, stává se důchodcem. Jak asi dnes vnímá senior svoje označení „starobní důchodce“? V minulosti se o starého člověka starala rodina a přebírala za něj ekonomickou odpovědnost. Avšak pokud stárnoucí člověk mohl, musel se i v minulosti podílet na ekonomických funkcích své rodiny. Pracoval také vzhledem k tomu, že po dlouhá staletí bylo pracoviště i bydliště na stejném místě. Stárnoucí člověk při práci postupně zvolňoval pracovní tempo, přizpůsoboval se svým možnostem, ale přesto se snažil být pracovně aktivní. Penzionování, tak jak jej známe dnes, je jako sociální jev typické až pro 20. století. Věková hranice pro odchod do důchodu je stanovena společenskou dohodou, s ohledem na ekonomické možnosti společnosti (státu). Vzhledem k demografickému vývoji byla věková hranice v ČR oproti dřívějším létům zvýšena. Objevuje se nutnost důchodové reformy, nastavení výše důchodového pojištění. Přesto je zřejmé, že k řešení problému je nezbytná štafetovitá neboli mezigenerační solidarita a odpovědnost střední a mladé generace za generaci starou. Důraz na výkon a ekonomickou soběstačnost ve společnosti způsobuje, že lidé se obávají penze. Ne však pro reálné snížení příjmů, ale zejména pro ztrátu společenské role. Hovoří se o tzv. penzijním kolapsu, penzijní smrti. Na starobní důchodce je pohlíženo jako na přítěž společnosti.34

1.3.2.4 Utváření postojů společnosti k seniorům Každý člověk je vždy členem sociální skupiny. Tou může být rodina, pracovní kolektiv, národ atd. Členství člověka ve skupině je přirozené i nezbytné 34

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10:Manuálek sociální gerontologie, s. 14-18.


( 26 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

již od počátku života je člověk odkázaný na druhé, aby přežil. Podobně je tomu na konci života. Vztah společnosti k těm, kteří se blíží ke svému konci, je základem důvěry jedinců - všichni musí mít vyhlídku na to, že jejich život nebude ukončen násilně anebo v důsledku nezájmu druhých, ale že bude udržován i přes nesnáze. „Je třeba, aby členové společnosti byli motivováni k tomu, spojit individuální prospěch s prospěchem skupiny či společnosti.“35 Společnost je tedy spojena neoddělitelně se vztahy. Společenské vztahy se vždy promítají do hodnocení (i sebehodnocení) určité věkové skupiny obyvatel. Proto se mění postoj společnosti ke stáří. S tím souvisí i společenská role seniorů, jejich sociální status, který je vždy vymezen určitými právy. Osobní prožitek z kontaktu se stářím je hlavním zdrojem postojů ke stáří, může se stát silnou motivací pro kontakt či práci se seniory. Vliv má nepochybně rodinná výchova, kdy zkušenosti s postoji k seniorům v rodině a morálně-etická výchova, mohou ovlivnit vyrůstajícího jedince na celý život. Později, v období dospělosti, u člověka další roli sehrává přiznaná či nepřiznaná obava z vlastního stáří a nemoci. Vliv může mít také studium a mnoho dalších faktorů. „Rozhodující skutečností, která utváří naše postoje k seniorům je množství a kvalita kontaktů se starší populací v rodině, v dětství i dospívání. Podpora této mezigenerační komunikace mezi juniory a seniory i mimo rámec rodiny může oběma skupinám přinést mnoho.“36 K oblasti společenských vztahů je téměř každý člověk povolaný se vyjadřovat, neboť každý je jejich účastníkem. Obecné povědomí a z něj pramenící morální úsudky o životě v mládí a stáří mají posléze velký vliv i na postoje odborníků. U charakteristických výpovědí o světě stáří, pohledem mladších, se lze setkat s kladnými postoji, stejně jako s negativními nebo ambivalentními. Z typických výroků mladší generace o světě seniorů lze uvést některé výpovědi, uvedené v publikaci Tošnerové:37

Já a moje rodina považujeme pečovat o staré lidi za svou morální povinnost, nedokáži si představit, že bych tak neučinila a péči přenechala na institucích.

Vztah ke starým je jako jakýkoli vztah k ostatním lidem, nerozdělovala bych je na staré a mladé, jsou to lidé jako já. Záleží na člověku, ne na věku.

35

SÝKOROVÁ D., CHYTIL O., Autonomie ve stáří, s. 16. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 41. 37 Srov. tamtéž, s. 18-37. 36


( 27 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Jsou trpělivější, rozvážnější, klidnější.

Srovnávám si skutečné životní hodnoty, učím se při kontaktu s nimi toleranci a trpělivosti.

Všichni jednou budeme staří - potřebují naší pomoc, starali se o nás celý život.

Ze starých lidí mám dobrý pocit, když se usmívají a jsou spokojeni. Dávají mi své zkušenosti, budujeme přátelství. Jsou to i starosti, ale to je normální.

Často vzpomínají na to, co bylo dříve, asi se tím snaží předat své zkušenosti.

Jsou staří a měli bychom je chápat, i když ne vždy je to jednoduché. Lituji je.

Můj vztah ke starým je dost nevyvážený, na jednu stranu k nim cítím úctu a lítost, ale na druhé straně si nechci připustit, že jednou budu také stará, proto jsem k nim odměřená.

Svoje banální problémy zveličují, nejsou až tak závažné. Mají přehnané obavy.

Jejich svět je úplně odlišný od našeho. Nikdy nevím, o čem se s nimi mám bavit.

V péči o staré lidi nevidím výsledek, vidím jen zhoršení, marnost úsilí.

1.3.2.5 Mezigenerační naslouchání

O stáří se snadno mluví, ale je těžko představitelné, když člověk ještě v životním období dospělosti těží ze své ekonomické produktivity a nezávislosti. Stáří je v takovém věku ještě daleko, pozornost se soustřeďuje na momentální výkonnost a možnosti. Ve společnosti jsou sociální vztahy a sociální interakce mezi generacemi velmi důležitými. Mnoho záleží na tom, jak se jedna generace chová k druhé, jak vnímavě porozumí skutečným potřebám druhých. Je nutná nemalá dávka obousměrné vzájemné tolerance. Skutečností je, že starý člověk má své specifické potřeby, které dává více či méně výrazněji najevo. Problémem je často sklon starých lidí směšovat potřebu se žádostí. Člověk běžně vyjadřuje svou potřebu žádostí, ale někdy se za slovy vyjádřením může skrývat potřeba úplně jiná. Kupříkladu, požádá-li matka dceru, aby jí přinesla zákusek, nemusí se jednat o potřebu stravy, ale o potřebu navázání kontaktu, pozornosti. A tak je možné, že agresivní nebo podivný senior je pouze zoufalým volajícím člověkem, který nemá naplněny základní potřeby. Mladší by pak v ideálním případě měli mít snahu dešifrovat chování, projevy seniorů, hledat za nimi skutečnou potřebu a netvořit si obraz o stáří jen na základě vnějších projevů.


( 28 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Může tak docházet k mnohým zkreslením v percepci skupiny seniorů a tudíž k mnoha zbytečným předsudkům a stereotypům.38 Naříkání lze někdy interpretovat jako regresi, volání po lásce a náklonnosti. Samotné fyzické problémy mohou něco sdělovat - mnohdy mohou nahrazovat slova. Určitou řečí je také postoj seniora ke stravování - možnost odmítání nebo prosazování může být výrazem posledního projevu osobní svobody. Přitom stravování se stává dokonce společenskou událostí, může vymezovat plynoucí čas, rytmus dne a roku, zmenšuje úzkost spojenou s prázdnotou, zmenšovat strach ze smrti. A takových podobných příkladů by se v životě seniorů našlo jistě mnoho.39 „Obtíže stáří mnohem méně souvisejí s nedostatky a vadami starých lidí než s tím, jakým způsobem je my vnímáme a jak se na ně díváme.“40 Pro staré lidi je velmi bolestné, když panuje nesoulad mezi jejich vnitřním prožíváním a postojem ostatních lidí. Proč dochází k tomuto rozdílnému vnímání? Pravděpodobně ti, kteří ještě nemají vlastní zkušenost se stářím, vycházejí z ustálených představ a názorů, které mohou ovlivňovat samotné postavení seniorů ve společnosti.

1.3.2.6 Péče o seniory jako forma společenského zájmu Péče je vyjádřením příznivé společenské atmosféry, konkrétní formou pozornosti, která se populaci věnuje. Má humanitární poslání, vychází z etických principů, je pomocí potřebnému, a je prospěchem starých motivována. Péče o staré lidi má různé podoby, je mnohotvárná a diferencovaná, vždy by však měla být individualizovaná. Se změnami soběstačnosti se mění kvalita i kvantita péče. Z dnes existujících základních forem péče o seniory je to péče poskytovaná partnerem seniora, dětmi, příbuznými, sousedy, charitativními organizacemi, soukromými osobami za úplatu, dobrovolníky, státem - institucionálními či terénními službami. Základní péče je svým charakterem pomocí, kterou může poskytnout téměř každý, kdo ji poskytovat chce - prvořadou úlohu zde má motivace. Odborná ošetřovatelská péče je aktivní péče, prováděna kvalifikovanými všeobecnými sestrami. Geriatrické ošetřovatelství se orientuje na starého a nemocného člověka. Respektuje četné zvláštnosti stáří a zahrnuje odborné činnosti ošetřovatelského týmu. 38

Srov. PICHAUD C., THAREAUOVÁ I., Soužití se staršími lidmi, s. 35-36. Srov. tamtéž, s. 102-105. 40 Tamtéž, s. 13. 39


( 29 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Cílem je uspokojit potřeby nemocného seniora - uplatňuje se holistický pohled na klienta a na jeho individuální potřeby, usiluje o maximalizaci soběstačnosti seniora. Například zpomalení pohybů a činností je jednou z prvních charakteristik stáří. Rytmus okolního světa velmi kontrastuje s rytmem života starého člověka. Aby během péče mohlo dojít k souladu, je třeba dát starým lidem trpělivost a měřit čas podle nich. Péče o seniory je vedle fyzické zátěže náročná i po stránce psychické, kdy jsou ošetřovatelé trvale konfrontováni s negativnímu fenomény stáří, s odevzdanou závislostí, nepříznivým průběhem chronických chorob, bolestí, umíráním a smrtí. Jen u části geriatrických pacientů dochází ke zlepšení, což někdy vede u pečovatelů k pocitů marnosti a neuspokojení z práce. Pro práci se starými lidmi je proto žádoucí typ motivace - dosloužit v bio-psycho-sociálním komfortu starému člověku.41 Každá bytost se stává víceméně závislou na svém okolí. Tato závislost, nepodmíněná přítomností nemoci či zdraví, mládím či stářím, vychází ze skutečnosti, že ve společnosti jedni potřebují druhé. Pracovník je závislý na práci kolegů, přítel na příteli, člen rodiny na rodině. Stejně tak senior je závislým na společnosti a naopak. Stane-li se starý člověk závislým, stává se současně nerovnocenným, postavením podřízený, ovládaný okolím. Ostatní se o něj starají, zatímco on zůstává jen příjemce péče. Ostatní mu dávají, on přijímá od okolí. Jedná se o nevyvážený vztah, který může rychle vést k vyčerpání. Proto je třeba aby se vzájemná závislost stala opravdovou výměnou, kdy každý souměrně dává i přijímá.42

1.3.2.7 Autonomie seniorů ve společnosti

K hlavním sociálně-etickým principům patří respekt k jedinečnosti člověka při současném uznání vzájemné rovnosti lidí, respekt k důstojnosti osobnosti seniora, k jeho autonomii, k právu na sebeurčení, na soukromí a na vlastní volbu. Vytváření a udržování autonomie u člověka probíhá celý život. „Autonomie není ani tak nezávislost na okolí, ale schopnost činit samostatná rozhodnutí a nést za ně odpovědnost, schopnost zabezpečit se, být soběstačný a nezneužívat druhé v situacích, kdy se o sebe mohu postarat sám“.43

41

Srov. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 109-112. Srov. PICHAUD C., THAREAUOVÁ I., Soužití se staršími lidmi, s. 55-56. 43 SÝKOROVÁ D., CHYTIL O., Autonomie ve stáří, s. 47. 42


( 30 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Stáří přináší v oblasti autonomie jistá omezení, vždy velmi individuální. V oblasti zdravotního stavu (onemocnění, závislost na lékařské a ošetřovatelské péči), pohyblivosti (motorická složka je jedním ze stěžejních prvků autonomie), dále v oblasti sebeobsluhy a oblasti psychické (rozhodování, organizace svého času, udržování sociálních kontaktů, orientovanost, schopnost reálného náhledu na sebe).44 Senior v důsledku chování ostatní společnosti, která neuznává jeho autonomii, přijímá sám sebe mnohdy jako objekt závislý na prostředí (např. objekt různých forem společenské péče) a nikoli jako subjekt. Avšak starým lidem nelze přisuzovat jen postavení manipulovatelného objektu. Legislativní ochrana dává každému v našem státě právo na svobodu. Být svobodný znamená mít možnost volby, samostatného rozhodování. Znamená to, aby senior nebyl pouhým „případem“, o jehož osudu rozhoduje někdo jiný. Nebrání-li tomu zjevně zdravotní stav, pak by každý senior měl mít možnost (a také vlastní vůli) o sobě rozhodovat, zaujímat stanoviska, přijímat svá rozhodnutí. Újma na důstojnosti jednotlivce je újmou pro celý systém; neúcta ke stáří znamená neúctu vůči všem členům společnosti. Přesto jsou staří občané, v souladu s jinými oblastmi budování sociálně-konzumního prostředí, někdy svazováni s institucemi státu a zbavováni své nezávislosti, ale na druhou stranu jsou také odváděni od uvědomělé zodpovědnosti za svůj osud a péči o vlastní zdraví, která jim přináleží. Staří se pak vztahují k institucím v přesvědčení, že na veškerou zdravotní a sociální péči existuje jakýsi nárok, který musí být stát schopný a povinný okamžitě uspokojit, čímž se příslovečný bludný kruh uzavírá. Cestou k navrácení náležité autonomie seniorům je kompenzace částečné nebo úplné nesoběstačnosti, nabídka spolupráce ze strany společnosti. Pozitivem by mohlo být, že závislost na cizí pomoci přivádí člověka k partnerství, k interakci s okolím, což může vést k prohloubení důvěry a zvýšení spolupráce mezi generacemi.45

1.3.3 Vybrané ukazatele postavení seniorů ve společnosti

O tom, jaké postavení senioři zaujímají ve společnosti, mimo jiné vypovídají některé oblasti lidského života, které se seniorů dotýkají.

44 45

Srov. PICHAUD C., THAREAUOVÁ I., Soužití se staršími lidmi, s. 42-46. Srov. SÝKOROVÁ D., CHYTIL O., Autonomie ve stáří, s. 111-115.


( 31 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

1.3.3.1 Bydlení seniorů Jedním z ukazatelů postavení seniorů ve společnosti jsou bytové podmínky, které společnost seniorům poskytuje. Při dřívějším způsobu bydlení na venkově se obvykle jednalo o přízemní stavení, které mělo velkou místnost s kuchyní, dále sklad zásob a přes chodbu vchod do samostatné místnosti, což býval byt pro staré rodiče neboli výměnek. Tehdy ještě bydlely běžně tři generace pohromadě. Se vznikem pavlačových domů a později panelových sídlišť o menších bytových jednotkách se možnosti soužití změnily - nastala izolace generací rodiny. Jedny z prvních sociálních zařízení pro staré lidi byly obecní pastoušky, ve kterých na slámě nocovali osamělí staří lidé. Později vznikaly hospice, kde šťastnější senioři mohli zemřít v teple. Současné domovy pro seniory zaručují možnost pobytu pro každého občana státu a jsou již brány jako samozřejmost.46 Je-li starý člověk schopen vést samostatnou domácnost, je nejlépe, aby tuto možnost realizoval, třeba i s pomocí rodiny nebo některé sociální služby. Avšak pobyt seniora ve známém a domovském prostředí často limitují architektonické bariéry. Ze sídlišť se vytrácejí malé obchody se zbožím denní spotřeby, velká nákupní centra na periferii měst jsou často seniorům nedostupná, což platí i pro vzdálenosti do zdravotních služeb. Hromadná doprava ne vždy umožňuje seniorům cestovat (vzdálené stanice, obtížné přechody). Byt pro seniora vyžaduje určité úpravy, aby umožňoval co nejdelší samostatnost a bezpečnost obyvatele a současně aby se předešlo rizikům (např. pádům). Specialisté architekti doporučují výběr vhodného nábytku, jeho rozmístění, odstranění prahů, podložek, malých koberců. Vhodná je lehce omyvatelná celistvá podlahová krytina. Do koupelny a na toaletu jsou vhodná držadla, zdrsněné plochy van. Nezbytné je vyhovující osvětlení s účelně rozmístěnými vypínači. K dispozici má být telefon, případně signalizační zařízení k sousedům. Samozřejmostí by měla být bezbariérovost. Dalším pohledem jsou nároky na bydlení. Jaké nároky mají sami staří lidé? Mezi nejdůležitější činitele patří zvyky a nároky formované v minulosti. Senioři, protože neočekávají zlepšení ekonomické situace v průběhu dalšího stárnutí, mají obvykle nižší nároky na standard bydlení než lidé mladší. Jsou také méně často ochotni

46

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 32-33.

( 32 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

rekonstruovat byt. Existuje prokazatelná závislost mezi stářím domácnosti a stářím bytu – čím jsou lidé starší, tím spíše bydlí ve starých domech a bytech. S tím souvisí kvalita bydlení, která ve starších domech může být nízká. Průzkumy ukazují, že vztah starých k místu, kde žijí, je většinou těsnější než u ostatních věkových kategorií. S rostoucím věkem nabývá lokalita na významu ve smyslu přilnutí ke známému prostředí, ale i v sociálním smyslu. Staří více hodnotí místní společenství. Strach ze změn je příčinou neochoty stěhovat se.47

1.3.3.2 Senioři a vzdělávání

Představa výchovy a vzdělávání jen u dětí je již překonána - vzdělávání je celoživotní proces. Podle Rozhodnutí Rady č. 163/2002 z roku 2002 celoživotní učení znamená učení od předškolního až po důchodový věk, které zahrnuje celé spektrum formalizovaného i neformalizovaného vzdělávání. Jedná se o veškeré vzdělávací aktivity realizované po celý život člověka ve snaze zlepšit znalosti, dovednosti a kvalifikovanost z hlediska osobního, občanského, sociálního i profesního. Důležitým principem je rovnost příležitostí a kvalita učení. Gerontagogika (geragogika) je oblast celoživotního vzdělávání, která se zabývá vzděláváním seniorů. Respektuje přitom psychologické aspekty učení ve stáří, zaměřuje se na častější opakování nových poznatků, větší důraz klade na utříděnost prezentace, podporování orientace posluchačů v pokračujícím výkladu, uzpůsobuje audiovizuální pomůcky změnám smyslových orgánů, organizuje kratší učební jednotky atd.48 Řada dnešních seniorů tíhne k aktivnímu vzdělávání. Motivem k sebevzdělávání mohou být různé potřeby:

být aktivní, seberealizovat se, rozvíjet své původní zájmy, specializaci,

získat nové poznatky, naučit se novým dovednostem (práce s počítačem, výtvarné techniky),

zachovat si stávající vědomosti, dovednosti, kompenzovat deficity,

udržet si samostatnost, autonomii (bezpečnostní pravidla, orientace v sociálních službách),

47 48

vytvořit a rozvíjet sociální kontakty, potřeba sociálního přijetí a ocenění,

Srov. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 50-52. Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK Geriatrie a gerontologie, s. 822.

R.,

ZAVÁZALOVÁ

H.,

SUCHARD

P.

a

kol.


( 33 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

realizovat svá přání, hledat smysl života, umožnit si dříve odepřené vzdělání. Vzdělávání v seniorském věku již nebývá zaměřeno na profesní přípravu,

přesto může přinášet ucelené vzdělání v určité oblasti. Vzdělávací aktivity se mnohdy prolínají s aktivitami edukačními, relaxačními, terapeutickými, které mohou sledovat podobné cíle. Mohou mít i preventivní charakter, kdy ovlivňují průběh stárnutí. Řada poznatků může být využita při každodenních činnostech. Vzdělávání také strukturuje volný čas seniorů, přináší jim inovaci znalostí a orientaci v soudobém dění. V učení seniorů může převládat určitá složka, dle schopností a zájmu seniora:

percepční složka (přednášky, koncerty, projekce, výstavy),

senzomotorická složka (osvojování dovedností všeho druhu),

kognitivní složka (řešení problémů, hlavolamy, trénink paměti). Otázkou zůstává, jaké možnosti vzdělávacích a aktivizačních činností společnost

seniorům nabízí, jak se liší možnosti ve velkých městech a malých obcích.49 Bude záležet na prostředí, kde aktivita probíhá. V domově důchodců se senior může účastnit pravidelného kondičního cvičení, výletů, práce v ergoterapeutické dílně, čtení na přání, společného zpívání, poslechu vážné hudby, tance. V klubech důchodců (kluby aktivního stáří) probíhají kroužky ručních prací, vycházky, besedy, hudební a filmová odpoledne, výlety, návštěvy kulturních akcí. Sportovní organizace pořádají cvičení starších seniorů, seniorské sportovní soutěže. V městských knihovnách probíhají besedy o knihách, kurzy počítačové gramotnosti. Jiné instituce pořádají poznávací zájezdy, jsou vydávány časopisy pro seniory (Třetí věk, Senior revue, Doba seniorů), v rozhlasu je možné poslouchat pořady se seniorskou tématikou (např. Rozhlasová akademie třetího věku), vysílají se televizní pořady (Barvy života, Ještě jsem tady). Další možností pro seniory je docházet do tzv. akademie třetího věku, kde se konají přednášky na různá témata obvykle uskutečňovány cyklickou formou. Za nejvyšší formu geragogiky je obvykle považována univerzita třetího věku (U3V), což je vysokoškolské studium v mnoha oborech, v rámci celoživotního vzdělávání. Studium organizuje vysoká škola, lektoři jsou vysokoškolští učitelé. Posluchači mají obvykle statut mimořádných studentů, po ukončení studia získávají osvědčení (nikoli diplom). První univerzita tohoto typu vznikla roku 1973 ve Francii,

49

Srov. KLEVETOVÁ D., DLABALOVÁ I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 52-55.

( 34 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

a dnes je v ČR přibližně 45 univerzit. Další vzdělávací institucí mohou být univerzity volného času, univerzity mezigeneračního sbližování.50

1.3.3.3 Prezentace seniorů v médiích

Média, jako veřejný komunikační prostor, hrají klíčovou úlohu v prezentaci seniorů veřejnosti. Záleží jakým způsobem se o stáří pojednává. Výzkumy prokázaly, že senioři jsou v médiích podreprezentováni, a pokud se o nich hovoří, tak častěji v negativních souvislostech (nejčastěji násilné trestné činy nebo ekonomické problémy společnosti). Často jsou zobrazováni jako nemohoucí a nemocné osoby, případně jako

naivní,

snadné

oběti

společnosti.

Aktivní

senior

je

prezentován

jako něco mimořádného. Běžně jsou v textu zpráv označováni aktéři událostí věkem, přestože ten obvykle nebývá pro její samotný obsah relevantní. Chování veřejnosti lze do značné míry ovlivnit systematickou výchovou a osvětou tak, aby veřejnost chápala potřeby seniorů a oceňovala jejich snahu se integrovat do společnosti. K tomu slouží především informace, které veřejnost dostává. Veřejné sdělovací prostředky se nevyhýbají propagaci kultu mládí a naopak nápadně potlačují prezentaci seniorů. Málokdy veřejnost dostává objektivní a střízlivé informace o životě seniorů. Přitom zařazení většího počtu informací o této skupině občanů by bylo uznáním jejich existence v populaci. Postoj společnosti k seniorům může být vyjádřen také jazykem, slovní mluvou. Nezřídka jsou pro staré lidi užívány termíny někdy až hanlivé („stará bába, prašivej dědek, starý kozel“). Stáří je často zesměšňováno ve vtipech, blahopřáních, dokonce i v komerčních sděleních. Vědomí širší veřejnosti o seniorech je ovlivňováno také seznámením se s jednotlivými seniory, s jejich osudy formou literatury a filmu. Například v díle Karla

Čapka

Věc

Makropulos

je

představena

hlavní

hrdinka

příběhu,

která má zázračný recept na prodloužení lidského života. Nakonec sama poznává, že hrůza z dlouhého života je větší než hrůza ze smrti.51 Také knihy či sbírky básní, které napsali sami senioři, by jistě přispěly ke změně jejich obrazu ve společnosti,

50 51

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 20-24. Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 15.


( 35 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

mohly by přiblížit svět stáří mladším generacím. Dalším prostředkem může být výtvarné umění, ať již seniory tvořené nebo seniory zobrazující. Svou činnost na veřejnosti prezentují i různé organizace, které hájí zájmy seniorů. Může se jednat o seniorské organizace, svépomocné skupiny a zájmové kluby či sdružení (např. Klub novinářů seniorů), i když ony mohou paradoxně samy prezentovat stereotypy stáří. Z nadnárodních organizací lze jmenovat Evropský svaz pro starší generaci (EURAG), který spolupracuje s OSN (Organizace spojených národů) a který pozitivně obrací pozornost veřejného mínění k dříve narozeným. Za republikové organizace je zde Život 90, Rada seniorů, Svaz důchodců a další. Poskytováním informací přispívá také telefonní Zlatá linka seniorů.52

1.3.4 Rodina versus senioři

Možnost žít v dosavadní rodině se významně odráží v životě starých lidí. Často se objevuje touha starých žít v blízkosti svých dětí a nebýt na nich závislý - hovoří se o tzv. intimitě s odstupem. Rodinný život v navyklém prostředí je pro seniora důležitý z hlediska udržení jeho soběstačnosti. Ve skutečnosti by ale mnohé domácnosti starých lidí bez pomoci mladších rodinných příslušníků nemohly existovat. Tato pomoc je dnes oddělena vzdálenostmi - ještě na počátku minulého století se děti, s omezenými možnostmi dopravy, usazovaly zpravidla v blízkosti domova svých rodičů a poskytovaly jim ekonomickou nebo jinou pomoc. Pokud je dnes trendem každé generace osamostatnit se a bydlet zvlášť, pak v minulosti bylo soužití více generací pravidlem - ovšem neznamenalo to ještě, že bylo dobré. „Rodina byla po dlouhou dobu jediným místem, kde se mohla projevit mezigenerační solidarita. Děti, kterým rodiče poskytovali stravu a přístřeší, péči vracely. V současnosti tuto pečovatelskou funkci do jisté míry naplňuje sociální systém, ale rodina i nadále zůstává důležitým místem projevování solidarity.“53 Starý člověk má v rodině také svou úlohu. Očekává zájem o svou osobu a naopak se zajímá o problémy rodiny i ve vysokém věku. Je důležité, aby staří lidé svému místu v rodině dobře rozuměli a aby se uplatňovali způsobem, který by co nejvíce prospěl jim samotným i celé rodině. Senioři se mohou uplatnit

52 53

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 53-54. MONTOUSSÉ M., RENOUARD G., Přehled sociologie, s. 286

( 36 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

v

procesu

socializace

a

výchovy

dětí,

v předávání

zkušeností

mladším

a v zprostředkování základních lidských hodnot. Soběstačný senior se sám podílí na tzv. mezigenerační výměnné službě a nebývají problémy, potřebuje-li jednorázovou nebo intermitentní pomoc mladších.54 Složitá situace je, je-li senior nesoběstačný, nemocný a na rodině závislý. Péče rodiny je v geriatrii nezastupitelná. Péče o takového člověka je v rodině možná pouze za splnění třech základních podmínek: aby rodina pečovat chtěla, aby o seniora pečovat

mohla,

aby

to

uměla.55

Důležitá

je

zde

především

motivace,

která k předsevzetí náročné péče vede. Je dána morálními kvalitami rodiny, procesem rodinné mravní výchovy, žebříčkem hodnot. Péče musí být eticky motivována a také s pochopením přijímána. Při péči o nesoběstačného seniora v rodině vzniká problém rodinné zátěže s nemalým celospolečenským dopadem. V ČR je asi 10 % domácností, které pečují o těžce nemocnou osobu, značně odkázanou na pomoc druhých.56 Profesionální služby poskytované v domácnosti klienta, stejně jako pomoc materiální, mohou tuto zátěž mírnit, ale nemohou ji převzít zcela. Často se některý člen rodiny (většinou to bývá žena) musí alespoň částečně vyvázat z pracovního procesu nebo změnit zaměstnání, aby mohl pečovat o starého nemocného. Některá rodina pociťuje tíživě materiální a psychické nároky, má-li pečovat o svého starého příslušníka. Klesá její aktivita, brzdí se plány členů rodiny. Život rodiny je komplikován tím, že pro nemocnou osobu je třeba mít dostatečný bytový prostor, narušují se rekreační možnosti zdravých členů, komplikují se vnitřní vztahy. Prvořadým úkolem je, aby se rodině od společnosti dostalo takové podpory, která by péči o nemocného seniora usnadnila - to by mělo být jedním z hlavních úkolů sociální politiky.57 I generační rozpory uvnitř rodiny mohou komplikovat situaci starého člověka i ostatních členů rodiny. Generační rozdíly se asi nejvíce projevují ve vztahu dětí, rodičů a prarodičů - zatímco mladí rodiče představují v rodině dynamiku a změnu, prarodiče jsou reprezentanty stálosti, uchovateli tradic a hodnot. Prarodiče mají na vnoučata většinou více času, avšak i soužití prarodičů s vnoučaty nemusí být bezproblémové. Nejmladší generace někdy nevidí v prarodičích své vlastní, ale jakési

54

Srov. tamtéž, s. 285-287. Srov. KLEVETOVÁ D., DLABALOVÁ I., Motivační prvky při práci se seniory, s. 82. 56 Srov. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 52-55. 57 Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 42-43.

55


( 37 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

cizí osoby, k nimž nemá citový vztah a k nimž není shovívavá. Často ale naopak nacházejí prarodiče více citu a pochopení u svých vnoučat než u dětí. Všichni členové rodiny však nezaujímají ke starému rodiči stejnou pozici - jejich postoje se mohou lišit podle věku, společných zážitků, původních vztahů atd. Do postojů mladších členů rodiny se také může promítat celkově negativnější ladění společnosti vůči seniorům. Ve vztahu rodiny ke starým členům se objevují postoje přibližně ve dvou protichůdných kategoriích: Láska k rodičům, starost o starého člověka, zájem o jeho přání a potřeby, snaha zabránit přestěhování do ústavního zařízení, obohacení z jeho přítomnosti v rodině. Strach z nesplnění povinnosti pokud bude senior umístěn v sociálním zařízení, úzkost ze ztráty rodiče, ze změny tradiční role, která se obrací v ochranitelskou roli, pocity viny, nenávisti, pochyby zda bude péče zvládnuta atd.

Kvalita společného života se stárnoucím rodičem pak závisí na rovnováze mezi těmito negativními a pozitivními postoji a na vzájemném respektování zvláštností každého věku.58 1.3.5 Věková segregace

„V současném stupni rozvoje naší společnosti jde především o to, aby společnost přijala stáří jako realitu a starou subpopulaci jako svou nedílnou součást. Stará generace nesmí zůstat bez role. Cílem je nikoliv segregace, nýbrž integrace.“ 59 Jaký postoj může společnost zaujmout k seniorům? V zásadě se jedná o dva přístupy - integrace nebo segregace. Integrační a segregační tendence jsou v současnosti chápány jako jedny z významných ukazatelů humanity, kulturnosti a vyspělosti společnosti. Segregace je pojímána jako akt, kterým společnost dává určité skupině lidí najevo, že jsou horší než jiní, jedná se o vyčlenění ze společenských vztahů až k izolaci. Věková segregace znamená segregaci na podkladě věku, zjednodušeně řečeno jedná se o reálné či symbolické oddělení věkových skupin ve společnosti ze stáří se stává nepřekročitelná bariéra. Prostorová segregace na základě věku znamená nejen seniorské obytné komplexy či celá městečka (s jejichž výstavbou se počítá i v ČR), ale i domovy pro seniory izolované na tzv. zelených loukách okrajových částí měst. Institucionální věková segregace se objevuje tehdy, když principy a normy, které vymezují určité sociální instituce, obsahují kalendářní věk jako nezbytnou podmínku participace, 58 59

Srov. PICHAUD C., THAREAUOVÁ I., Soužití se staršími lidmi, s. 68-73. PACOVSKÝ V., O stárnutí a stáří, s. 46.


( 38 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

což je nejčastěji v oblasti školství a práce. Integrace starších osob do společnosti je ohrožena ztrátou sociálních rolí a narušením členství ve skupinách. Kulturní věková segregace se reprodukuje zejména prostřednictvím jazyka. Jazyk zde slouží jako klíč umožňující vyzdvižení rozdílů mezi věkovými kategoriemi (kategorie „my“ a „oni“). Ostrakismus znamená vytěsnění jedince z kolektivu nebo společnosti, jeho částečné nebo úplné ignorování. Je využíván společností jako trest nebo i jako forma nátlaku. V sociologii je termín používán pro jednu z forem sociální kontroly. Různost má lidi spojovat a nikoli rozdělovat. Při respektování zásad humanity bychom měli vycházet ze souhry, při níž jsou slabší podporováni silnějšími. Tento ideální stav je nutno pěstovat, tedy vychovávat celou společnost.60 1.3.5.1 Ageismus

Ageismus patří k novodobému pojmosloví. Poprvé pojem použil Robert Butler, ředitel National Institute on Aging v USA roku 1969. Zatím slovo nemá přesný český ekvivalent. Ageismus znamená diskriminaci na základě věku, v souvislosti se společenskou skupinou seniorů pak diskriminaci osob vyššího věku. „Pojem je odvozen od anglického slova age, které znamená věk, stáří. Ageismus je potom společenský předsudek vůči stáří“.61 Jev preference mládí a diskriminace stáří však není jen novodobý. O stereotypech stáří již píše Cicero (106-43 př. n. l.), kdy se pokouší popřít čtyři základní dobové představy o nesnesitelnosti a nešťastnosti stáří, které odvrací od činnosti, oslabuje tělo a paměť, odnímá tělesné radosti a rozkoše a není příliš daleko od smrti. Zaznívá pozitivní tón - ztráty ve stáří prospívají růstu rozvážnosti a konání dobrých skutků. Dnes problematika ageismu v seniorské populaci zahrnuje širší škálu jevů. Jedná se o předsudky a negativní představy o starých lidech, rovněž tak projevy diskriminace vůči starším. Diskriminace může vést k věkové segregaci, vyčleňování ze společnosti. Někdy ageistické chování pramení z osvojených společenských představ podceňujících stáří, jindy je projevem nastavení sociálních struktur a institucí, je také nepřímo podporován sociálně-ekonomickými problémy státu. Avšak ageismus se od jiných 60

Srov. VIDOVIČOVÁ L., Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti, < http://is.muni.cz/th/11638/fss_d/Disertace_Vidovicova.txt?fakulta=1411;obdobi=3743>. 61 TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 6


( 39 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

diskriminačních forem liší určitou měnlivostí - přichází s tím, jak se mění věk jedinců, na rozdíl od ostatních konstantních systémů (např. rasa, etnicita). Týká se tedy jen určitého časového období lidského života. Ageismus, diskriminaci na základě věku, je však nutné odlišovat od věkové diferenciace, což je odlišení, rozlišování na základě věku, které však nemusí zahrnovat diskriminační prvky, ale může zahrnovat i citlivost k věkově specifickým potřebám. Pozitivní ageismus byl poprvé představen roku 1999 (Palmore) a je označován jako sageismus (od angl. sage - moudrost).62

1.3.6 Stereotypy a mýty o stáří

Zdá se, že v populaci panuje mnoho mýtů a stereotypů o seniorech, o stáří a jeho aspektech. Ve společnosti jsou zaznamenány pozitivní stereotypy o stáří, ovšem většinou se jedná o stereotypy negativní, které nejsou mnohdy podložené přímou zkušeností těch, kteří v jejich rámci uvažují o skupině seniorů. Tyto stereotypy nemají racionálně podložený základ, jde mnohdy o značně zkreslená fakta, a přesto mohou být značně rozšířené. Vznikat mohou z předčasného a zjednodušeného hodnocení nebo z tzv. černobílého (dichotomického) myšlení, kterým je nazíráno na svět starých lidí. Mladí lidé přebírají stereotypy automaticky, aniž zpochybňují jejich platnost. Stereotypy, které si jednotlivci osvojí, ovlivňují společnost jako celek, což má nezbytně dopad na postavení seniorů ve společnosti. Přítomnost negativních stereotypů hovoří o nízkém statusu skupiny. Možná dnešní společnost zatím příliš nerozumí fenoménu stáří.63 Informace, jako rozhodující prvek moderního světa, ovlivňují i pohled na stáří. Čím více informací člověk má, tím snáze se rozhoduje a vytváří si relevantní názor. Také ochota začlenit stáří do osobních životních plánů je přímo úměrná množství informací a předsudků, které jedinec má.

62

Srov. VIDOVIČOVÁ L., Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti, < http://is.muni.cz/th/11638/fss_d/Disertace_Vidovicova.txt?fakulta=1411;obdobi=3743>. 63 Srov. KALVACH Z., Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů II., s. 7.

( 40 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Seniorská populace je ovlivněna negativními stereotypy více než jiné identifikované

sociální

skupiny.

Reprezentace

seniorů

jako

bezmocných,

nepoddajných a slabých lidí nebo podreprezentování může přispět k jejich odcizení. I díky negativním stereotypům spojovaných se stářím neumí dnešní společnost využívat nabytých dovedností, znalostí a zkušeností této části populace. Stereotypy vedle přímého dopadu na život seniorů ovlivňují také názor ostatních generací. Jak ukazuje výzkum Tošnerové, přibližně jen čtvrtina respondentů je názoru, že mezi lidmi mladšího a staršího věku není větších rozdílů. Součástí výzkumu veřejného mínění v ČR v roce 2000 uveřejněném v denním tisku byla otázka: „Myslíte si, že mladí a staří jsou dva naprosto odlišné světy?“ Odpovídající populace ve věku 14-79 let. Výsledkem jsou odpovědi ve 42 % „spíše ano“, ve 34 % „určitě ano“. Zbytek 24 % dává odpověď „spíš ne“ a „určitě ne“.64 Ukazuje se, že předsudky se zmírňují, jestliže se rozšíří možnosti sociálního kontaktu mezi jedinci nebo konfliktními skupinami. Senioři sami se mohou podílet na změně postojů společnosti, a to směrem k pozitivnímu obrazu. Upravení a aktivní senioři spíše budou vyvolávat pozitivní vstřícné reakce reprezentantů mladších generací. Pro mezigenerační soužití je pak důležité, aby se všichni snažili porozumět věkovým zvláštnostem ostatních generací.65

1.3.6.1 Zdroje negativního obrazu stáří ve společnosti

Dnes dlouhý život už není výsadou jedinců, ale masovým a tudíž normálním jevem. Přesto pojem stáří bývá nezřídka chápán jako cosi negativního, co i přes snahu o zlepšení přístupu k seniorům zůstává tématem, o kterém se společnost zdráhá mluvit, které se nahrazuje jinými eufemismy. Strach ze starých lidí také odráží mnoho pověr a pohádek (příznačná je postava staré ženy - zlé čarodějnice). Není divu, že v dětech zůstává podvědomé varování - „dejte si pozor na staré lidi, vyhýbejte se jim“.66 Proč vzniká zmíněný, spíše negativný, obávaný obraz stáří ve společnosti? Jednou z hlavních příčin současného obrazu stáří ve společnosti jsou informace o demografických trendech stárnutí populace. Pravdou je, že laická veřejnost má

64

TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 10. Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 16-17. 66 Srov. tamtéž, s. 5. 65


( 41 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

zřejmě často nepřesné informace a nezná skutečnou demografickou situaci. Na základě zkreslených představ pak v populaci dochází k tzv. demografické panice.67 Stáří je spojováno s úbytkem tělesných i duševních schopností, se ztrátou vlastní soběstačnosti a nutnou závislostí na pomoci okolí, rodiny či institucí. Přitom oproti názorům, že stárnutí vede skutečně ke snížení výkonnosti, stojí fakt, že zkušenost staršího člověka může výrazně kompenzovat určité úbytky schopností. Přesto jakoby staří lidé svou přítomností ve společnosti připomínali mladším nevyhnutelný proces stárnutí, neradostnou perspektivu, že i mladí nebudou jednou aktivní. Gerontofobie, strach ze stárnutí, může vést k tomu, že je ze společnosti odstraňováno vše, co by stárnutí připomínalo. S gerontofobií úzce souvisí strach ze smrti, který je dalším faktorem ovlivňujícím tvorbu negativního obrazu stáří.68 Psychologie hovoří o zrcadlovém vztahu: mladý - zrcadlo - senior. Nevidí snad mladší člověk ve starším člověku obraz svého možného osudu? Jako by mezi nimi stálo zrcadlo a mladší člověk již nevidí seniora, ale v něm sám sebe. Na pozadí zdánlivého odmítání starých lidí může tak být odmítání vlastní budoucnosti.69 Jedním z dalších důvodů negativní prezentace stáří je obava mladších generací z absence životního smyslu ve stáří. Od stáří se již neočekává, že se bude měnit a vyvíjet, potažmo nebude mít svoji budoucnost. S vývojem moderní společnosti došlo také k rozpadu linie předávání tradic - senior pak ztrácí svou roli nositele a předavatele tradic a kulturního bohatství. Od počátku 60. let 20. století se začala prosazovat ekonomická fixace na mládí a dodnes společnost provází důraz na mládí. A tak se móda, hudba, film a reklama stále více orientuje podle mládeže. Mladistvý zevnějšek má nadměrnou hodnotu. Kult mládí má zákonitě svůj protipól - nepropagovaní stáří. Ve společnosti se objevuje strach ze stáří, který roste ještě díky obrazům nabízenými médii. V dnešní společnosti jsou hodnoty založené na principech individualismu a nezávislosti - o tyto hodnoty senior stářím nezřídka přichází. V názorech společnosti je také těsně spjata produktivita s ekonomickým potenciálem. Oba konce životního cyklu (dětství a stáří) jsou viděny jako neproduktivní. Střední věk je vnímán tak, že nese zátěž za obě skupiny. Avšak zatímco děti jsou viděny jako ekonomická

67

Srov. VIDOVIČOVÁ L., Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti, < http://is.muni.cz/th/11638/fss_d/Disertace_Vidovicova.txt?fakulta=1411;obdobi=3743>. 68 Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 12-13. 69 Srov. PICHAUD C., THAREAUOVÁ I., Soužití se staršími lidmi, s. 17-18.


( 42 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

investice, tak staří jsou vnímáni jako finanční dluh, závazek. Odchodem do důchodu již staří nejsou viděni jako ekonomicky produktivní a tím jsou současně devalvováni. S nástupem průmyslové společnosti, s rozvojem vědecko-technického pokroku došlo také k vývoji nových technologií, které vyžadují rychlou změnu a odbornou způsobilost uživatelů. Staří lidé mají v očích mladších podobu těch, kteří nestačí na současnou dobu a žijí si ve světě, který je pozadu.70 V současnosti je ideálem homo faber, tedy člověk úspěchu.71 A protože starší člověk zpravidla nezvládá vysoké požadavky, je na něj pohlíženo s despektem. „Lidé, kteří reprezentují ekonomicky úspěšnou a mladší část populace, hovoří o tom, že dříve narozeným „dávají“ důchody, aniž dopovědí, že starobní důchod je část platu, vyplácený později. Nevhodná argumentace se také týká zdůrazňování faktu, že občané nad 60 let spotřebovávají 35-40 % veškerých nákladů na zdravotní péči, aniž by dodali, že každý občan platí zdravotní pojištění, které spotřebovává teprve tehdy, kdy zdravotní péči potřebuje, tedy především ve stáří.“72 Stárnutí tedy není většinou prezentováno jako něco přirozeného, má převážně špatný obraz ve společnosti, nízkou prestiž i status. Negativní obraz stáří potom vede k negativním stereotypům, což se odráží na chování jedinců, jako je např. ztráta sebevědomí a sebekontroly, omezení kreativity a výkonnosti.

1.3.6.2 Pozitivní stereotypy o stáří

Podle názorů mnohých trvale provázejí stáří pozitivní charakterové vlastnosti jako jsou moudrost, spolehlivost, laskavost, soucit, vnitřní vyrovnanost. Ve společnosti dochází ke zkratkovitému vnímání stáří jako období politické moci, bohatství a individuální svobody. Některé jazykové výrazy mohou vyjadřovat blahosklonnost ke stáří (např. dědoušek, vetchý stařeček). V české literatuře Božena Němcová ve svém nejznámějším díle Babička idealizuje obraz stáří a také vztahy v rodině. Hlavní postavou je moudrá, milovaná, vnoučaty obklopená stařenka, která je vyhledávána pro svoji moudrost a laskavost členy vlastní široké rodiny i okolní společnosti. Její stáří bylo příkladem životní

70

Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 12-13. Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 26. 72 HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 26. 71

( 43 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

moudrosti a zkušenosti, pozitivního vztahu k přírodě i lidem. Literární babička byla ekonomicky závislá na své dceři a prezentovala tak ideální vztah dětí k rodičům.73 Dalším pozitivním stereotypem je idealizování dřívějšího soužití generací, kdy se často

uvádí, jak idylické bylo soužití starých a mladých. Smlouvy

o „vejminku“, povídky venkovských farářů, obrozenců, však vypovídají o opaku. Výměnek byla individuálně uzavřená obchodní smlouva mezi rodiči a dětmi o ubytování a ekonomickém zajištění starých lidí. Mladším byla předána nemovitost s pozemky, za to staří vyžadovali doživotní rentu, např. formou podílu z úrody. Pokud mladší smlouvu nedodrželi, byli i staršími žalováni. Též v psychologickém pojetí C. G. Junga, zakladatele analytické psychologie, se objevuje archetyp Moudrého starce, k němuž je komplementární archetyp Velké matky. Archetypy, nacházející se v lidském nevědomí, lze chápat jako vzory, které v určitých životních situacích v každém ožívají – po tisíce let se objevují v mýtech a náboženstvích lidstva celého světa. V Jungově terminologii je Moudrý stařec personifikací ducha vyzrálého muže. Reprezentuje vlastnosti jako jsou znalosti, vhled, důvtip, poklid, majestátnost, moudrost, smysluplnost. Z hlediska společenské role se stařec objevuje jako lékař, kněz, učitel, profesor, dědeček nebo jakákoli jiná postava mající autoritu, stojící morálně na vyšší úrovni, která je svými radami duchovní oporou a neocenitelnou pomocí v nejtěžších chvílích méně zkušeným. Přesto

všechny

uvedené

příklady

jsou

mnohem

méně

frekventované

než stereotypy negativní.

1.3.6.3 Negativní stereotypy Nejběžnější negativní stereotypy shrnuje Haškovcová74 a Tošnerová75, jak jsou uvedeny v této kapitole.

Staří lidé jsou všichni stejní. Stáří mužů a žen je stejné. Mýtus homogenity.

Všechny starobní důchodce přijímáme na základě stejného vzhledu, mýtus se odvíjí od povrchního názoru, že „stejně“ vypadající staří lidé (šedivé vlasy, vrásčitá tvář, pomalejší chůze, nachýlená postava) mají i stejné vlastnosti a potřeby.

73

Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 11-12. Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 27-28. 75 Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 7-9. 74


( 44 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Skutečnost: Opak je pravdou. I když jsou staří zevnějškem do jisté míry stejní, rozhodně nemají stejné vlastnosti ani potřeby, naopak jsou nejvíce heterogenní částí populace.

Stáří nastává odchodem do penze. Mýtus zjednodušené demografie vychází

z přesvědčení, že člověk se stává starým dnem odchodu do starobního důchodu. Skutečnost: Den odchodu je stanoven jako možnost, kterou nevyužije každý. Věková hranice odchodu do důchodu je nakonec stanovena společenskou dohodou. Zatímco stáří bylo v tradiční společnosti definováno zhoršením zdravotního stavu a úbytkem sil a schopností, dnešní moderní společnost je orientována na kalendářní věk a na ukončení výdělečné činnosti (odchod do starobního důchodu).

Stáří je nemoc. Častý a silný sociální stereotyp. Zdravotní stav je jeden

z určujících faktorů, jak je stáří vnímáno. Představou společnosti je, že nemoc je velmi vážný problém pro většinu seniorů, kteří často odpočívají, cítí se unaveni, jsou odkázáni na ústavní péči a potřebují dlouhodobou zdravotní i sociální péči. Soudí se, že většina starších se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže zapojit do běžných aktivit. Tendencí je zveličovat záporné stránky stárnutí. I přesto, že mladší kolem sebe vidí běžně mnoho seniorů, kteří jsou zdraví a vitální, vnímají spíše seniory nemocné a nemohoucí. Vytváří se tak asociace stáří = nemoc. Skutečnost: Většina starších (kolem 78 %) je dostatečně zdravá, aby mohla vykonávat běžné denní činnosti. Jen 4 % seniorů je odkázáno na trvalou ústavní péči. U 81 % není žádné omezení v aktivitách denního života. Více osob nad 65 let trpí chronickou nemocí, avšak oproti mladším generacím mají méně akutních nemocí, zranění v domácnosti i nehod na silnici.

Zastoupení seniorů v populaci je vysoké.

Skutečnost: Počet seniorů v ČR je v současnosti nadhodnocován. Ve skutečnosti žije v České republice 14,2 % obyvatel starších 65 let.

Staří jsou ekonomickou přítěží společnosti. Nejsou výkonní a odčerpávají

ekonomické zdroje. Bohaté finanční prostředky, které dostávají starší lidé, by měly být poskytnuty mladším rodinám. Hodně starších lidí si užívá spokojeného života, zatímco mladší na ně musí pracovat. Skutečnost: Jednou z nejvíce proklamovaných negativních charakteristik stárnutí je vztah mezi ekonomickou situací státu a stárnutím populace. Faktem je, že senioři


( 45 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

celý život pracovali pro společnost a nyní by rozhodně neměli strádat nepříznivou ekonomickou situací.

Stáří znamená chudobu. Existuje široká škála názorů, že většina starších

je chudá, i naopak, že většina seniorů je bohatá - obojí s negativním významem. Skutečnost: Svými příjmy se senioři propadají pod hranici životního minima jen výjimečně. Z hlediska vlastnictví majetku senioři dosahují průměru populace. Subjektivně se senioři hodnotí jinak - dle jejich vyjádření se za chudé označuje až 48 % seniorů.

Duševní choroba je ve stáří běžná, nevyhnutelná a neléčitelná. Tento názor

sdílí i mnoho zdravotníků. Skutečnost: Duševní choroby ve stáří nejsou pravidlem. Jen kolem 2 % osob nad 65 let je institucionalizováno s primární diagnózou psychiatrické choroby. V rámci populace má méně než 10 % seniorů vážnou duševní chorobu a u 10 - 32 % jsou její mírné projevy.

Většina seniorů žije v izolaci. Jedná se o představu, že většina starých lidí

je společensky izolovaných, či žije osaměle. Staří lidé jsou dnes vyřazeni z mnoha oblastí veřejného života. Staří lidé by se měli přátelit jen s lidmi stejného věku. Skutečnost: I představa, že staří lidé jsou společensky izolovaní, je klamná. Přibližně 2/3 seniorů žije s manželem nebo s rodinou či mají blízké příbuzné v dosažitelné vzdálenosti. Jen asi 4 % starších je extrémně izolovaných, přičemž již dříve v životě tento rys byl u nich zaznamenán. Ze závěrů studií vyplývá, že dochází k poklesu společenské aktivity s přibývajícím věkem, ale celkové množství osob v sociální síti je ustáleno.

1.3.6.4 Senior a společnost pod vlivem stereotypů

Osoby vystavené předsudkům a diskriminaci přijímají dominantní skupinový záporný obraz. A tak může u seniorů docházet k autostereotypům, kdy žijí tak, jak jim napovídají zažité stereotypy společnosti. Pod tlakem reakcí okolí se jedinec postupně stává přístupným k přijetí označení, které způsobuje ztrátu jeho původní role (např. důchodce, vdovec). Vyvíjí se syndrom ztráty sebeúcty, senior na sebe pohlíží jako na nekompetentního, přejímá negativní postoje, závislost, roli, postoj okolí obrací vůči sobě samému.

( 46 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Senioři se obrazu přizpůsobí a dostaví se lhostejnost, pocit bezmoci nebo se snaží o popírání skutečného věku, který zastírají - někteří hledají mladistvý vzhled, podstupují kosmetické zákroky, úpravy zevnějšku. Důsledky diskriminace mohou být však závažnější a mít řadu podob - přestěhování se do segregovaného bydlení,

alkoholismus,

užívání

psychoaktivních

látek,

sebevraždy.

Postoj

k diskriminaci může být i aktivní, kdy se senior brání vyloučení ze společnosti.76 Senioři nemusí být diskriminováni jen mladšími - mohou stereotypně uvažovat i uvnitř své věkové skupiny. Uzavírají se do izolace vlastních předsudků a smýšlejí o svých vrstevnících a o sobě stejně stereotypně. Senior možná považuje všechny své vrstevníky za stejné, jako je on sám. Sebeobraz a stereotypy mohou vzájemně souviset a vytvářejí „začarovaný kruh“. U většiny lidí se sebeobraz ve stáří zhoršuje. Senioři, i když jsou aktivní, očekávají, že ostatní senioři jsou na tom hůře, tak jak jim napovídají zažité stereotypy. Stejně tak společnost, pod vlivem všeobecně uznávaných stereotypů, je v názorech neodpovídajících skutečnosti ještě více utvrzována. Například stereotyp „ošklivosti stáří“ odráží skutečnost, že se na televizní obrazovce jen minimálně setkáme se staršími lidmi. Přestože se v případě populace seniorů jedná o nejrychleji rostoucí společenskou skupinu, média vytvářejí obraz opačný. Totéž platí pro reklamu i fotografie v tisku. Stereotypizujícím způsobem reaguje i farmaceutický průmysl. Rádcem a průvodcem ve stáří se stává především lékař. V poradenských sloupcích hovoří k seniorům, jakoby každého seniora provázela nemoc. Podobně je zveličována osamělost, finanční těžkosti seniorů apod.77 Pod vlivem stereotypů jsou seniorům ze strany společnosti upírána práva a příležitosti. Například v oblasti zdravotnictví jsou starší často nediagnostikováni, protože jsou viděni jako staří a proto nevyléčitelní. Častá je diskriminace na základě věku na pracovním trhu. Dalším rizikem pro seniory, hrozícím ze strany společnosti, je násilí na starých lidech,78 jako vyhrocená forma věkové diskriminace. Popsaná byla poprvé v roce 1958 a i v ČR se v poslední době téma objevuje stále častěji. Senioři se mohou stát oběťmi násilí rodinného i společenského. Násilí může probíhat v různých podobách jako fyzické ubližování, psychická traumata, ekonomické zneužívání seniorů, sexuální

76

Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 14-15. Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 14-15. 78 Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 49. 77

( 47 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

zneužívání, určitou formou násilí je i opuštění bezmocné osoby blízkými. Poukazuje se také na mediální násilí a násilí ze strany pracovníků pomáhajících profesí.

1.3.7 Věda a výzkum stárnutí

I na stáří, stárnutí, jednotlivce - seniory se zaměřuje současná věda a výzkum. Během historie postupně vznikaly vědní obory, související s problematikou stáří. Původně se společenské jevy zkoumaly v rámci filosofie, a to až do poloviny 19. století. S nástupem moderní společnosti vzniká sociologie, vědní obor zabývající se zkoumáním společenských jevů, vztahů a procesů. Z aplikovaných sociologických disciplín lze uvést sociální gerontologii, která se zabývá věkovou skupinou seniorů. Gerontologie (z řeckého gerón = starý člověk a logos = slovo, nauka) je nauka o stáří a stárnutí. Pojem gerontologie byl poprvé použit v roce 1903 (Mečnikov), rozvoj následoval ve 40. letech 20. století. Dělení gerontologie:

Teoretická - teoretický základ, poznatky a teorie o mechanismech stárnutí.

Klinická (neboli geriatrie) - zabývá se zdravotním a funkčním stavem starých lidí. Geriatrie se orientuje na problematiku chorob ve stáří, jejich diagnostikování a na léčení starých lidí.

Sociální - orientuje se na vzájemné vztahy mezi starou populací a společností jako celku. Studuje demografické, sociologické, psychologické, etické, ekonomické, legislativní, urbanistické a další sociální aspekty života ve stáří.

Experimentální - je orientovaná na specificky prováděný experiment, v současnosti prováděný především na celulární a molekulární úrovni.79 Gerontopsychologie

se

zabývá

psychologickými

aspekty

stárnutí.

Gerontopsychologové zdůrazňují schopnost člověka přizpůsobit se stáří. Gerontopsychiatrie se zabývá duševními chorobami ve stáří. Hlavními okruhy zájmu jsou demence, deprese, poruchy spánku, poruchy chování ve stáří.80 Světově vedoucím výzkumným centrem, které je zaměřeno na gerontologii a geriatrii, je National Institue od Ageing in USA (založeno v roce 1974). V České republice byly také podány výzkumné zprávy o seniorské populaci, např. byly 79 80

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 9. Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARD Geriatrie a gerontologie, s. 48-49, 818-822.

P.

a

kol.


( 48 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

prováděny průzkumy veřejného mínění, gerontologické studie nebo zveřejňovány odborné publikace různých autorů. V roce 2002 Tošnerová uvádí, že v České republice ageismus, jako sociálně patologický jev týkající se diskriminace stáří, nebyl zatím systematicky monitorován ani vyhodnocen. Později byl proveden podrobný průzkum Vidovičové na téma Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti (2007) a další. Z diplomové práce studentky Lékařské fakulty MU, oboru ošetřovatelství, Heleny Šlesárové (2008) například vyplývá, že ženy více než muži, podobně jako osoby s vyšším vzděláním, mají příznivější postoje k seniorům. Také lidé vyšší věkové kategorie mají bližší vztah k seniorům než skupina mladších.81 Zdá se tedy, že problematika stárnutí, věkové diskriminace a dalších souvisejících témat by mohla být v budoucnu stále častějším předmětem průzkumů.

1.3.8 Výhled do budoucna

Pro dobrý vývoj situace, kdy lze očekávat výrazné navýšení stárnoucí populace, je nezbytná pozitivní atmosféra společnosti, která racionálně chápe stáří a sympatizuje s ním. I stáří potřebuje své šance, aby mohlo být součástí pevné stavby společnosti. Jedním z prostředků, jak snížit projevy věkové diskriminace, je představení pravdivého obrazu stáří, jehož prezentace by měla být samozřejmostí na školách, též v sociálních vědách, v medicíně, žurnalistice, architektuře a v dalších oblastech společenského života. Studenti škol by se s problematikou stáří měli seznamovat v průběhu studia, stejně jako by se téma mělo objevovat v dalších vzdělávací aktivitách nejen na pracovištích zabývajících se stárnoucí populací.82 Dále by jistě pomohla podpora častějšího a aktivnějších osobního kontaktu se staršími lidmi. Podporován by měl být rovněž častější a aktivní kontakt mezi generacemi, formou různých mezigeneračních aktivit. V zahraničí středoškoláci vyučují seniory práci na počítači. V ČR studenti provozují službu v pražském centru pro seniory, také bezplatnou linku pomoci pro seniory, na které je možné získat základní informace o problematice stáří. Velký důraz by měl být kladen na přípravu na stáří, na koncept úspěšného stárnutí a vzdělávání seniorů. 81

Srov. ŠLESÁROVÁ Helena. Postoje k seniorům. < http://is.muni.cz/th/44252/lf_m/Slesarova-diplomova_prace-postoje_k_seniorum.pdf>. 82 Srov. TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 16-17.

( 49 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Cestou k naznačení skutečnosti a zmírnění stereotypů o seniorech by také byl kontakt veřejnosti s nestereotypními jedinci.83 Jde o osoby, které se zjevně odlišují od obecné představy o skupině, na níž se předsudky zaměřují. Proto je považováno za důležité, aby se tyto osoby objevovaly na viditelných společenských postech, v médiích, stejně jako aby působily v bezprostřední komunitě a svém okolí, kde žijí. Kromě výchovy veřejnosti je třeba hledat i cesty, jak vést samotné seniory k integraci do společnosti. Je vhodné je maximálně povzbuzovat k aktivní účasti na společenském životě. „Okolí může seniory podpořit alespoň tím, že budou zviditelněni, a to pravdivě a bez stereotypů, včetně reklam, novinových článků a televizních reportáží i seriálů. Cílem do budoucna vznikajících iniciativ, hnutí a organizací bude zvýšení sebevědomí seniorů i jejich nezávislosti, podpora jejich aktivní účasti na společenském životě, na takových zájmových činnostech, kde chronická nemoc nemusí být překážkou.“84 2 CÍLE A HYPOTÉZY PRÁCE

Postavení seniorů ve společnosti ovlivňují jejich společenské podmínky, pohled společnosti na stárnutí a stáří člověka. Zřejmé je, že mladší lidé často nemají realistický obraz stáří. Jednou z příčin může být, že společnost nemá dostatek informací o skutečnostech, které provází životní období stáří. Svět starších lidí může být pak mladšími viděn jako zcela odlišný, pro ně nepochopitelný. Postavení seniorů ve společnosti je také ovlivněno výskytem stereotypních názorů. Jedná se především o stereotypy negativní, které všeobecně ve společnosti způsobují

nepříliš

optimistický

pohled

na

stárnutí

a

stáří

a

přispívají

ke celospolečenským postojům vůči seniorům. Některé stereotypy a mýty jsou, zdá se, velmi rozšířené, zakořeněné a šířené. V důsledku toho vznikají zkreslené představy o seniorech, které pak mají přímý dopad na postavení seniorů ve společnosti. Subkategorií tématu práce je také postavení seniora v rodině, představující nejmenší sociální společenství. S proměnou vnitřní struktury rodiny v uplynulých desetiletích dochází ke změně postavení starších členů rodiny - obecně proklamované snižování zájmu rodiny o seniory nemusí být pravdivé.

83 84

Srov. tamtéž, s. 42. Tamtéž, s. 41.


( 50 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Oproti pohledu na seniora v rodině, která je nejmenší jednotkou společnosti, stojí celospolečenský pohled na seniory jako na širokou společenskou skupinu. Jedná se o všeobecně pojaté názory společnosti, které odrážejí pohled na seniory jako na společenský celek. Z uvedených důvodů byly vytvořeny dva hlavní cíle práce, které sledují pohled střední generace na postavení seniorů ve společnosti.

Hlavní cíle práce: Cíl č. 1: Zmapovat informovanost a postoje populace středního věku k postavení seniorů ve společnosti.

Cíl č. 2: Na základě zjištěných skutečností vytvořit informační materiál pro populaci středního věku týkající se jejich přípravy na stáří.

Dílčí cíle práce:

Dílčí cíl č. 1: Zjištění, zda je populace středního věku pravdivě informována o stáří a seniorech. Dílčí cíl č. 2:

Zjištění, do jaké míry je populace středního věku pod vlivem negativních stereotypů o stáří.

Dílčí cíl č. 3:

Zjištění, jak populace středního věku vnímá postavení seniora v rodině.

Dílčí cíl č. 4:

Zjištění, jak populace středního věku vnímá současné postavení seniorů v ČR.

2.1 Stanovení hypotéz

Dílčí cíl č. 1: Zjištění, zda je populace středního věku pravdivě informována o stáří a seniorech.


( 51 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

H01:

Populace středního věku není ovlivněna informovaností o skupině seniorů ve společnosti.

HA1:

Populace středního věku je ovlivněna informovaností o skupině seniorů ve společnosti.

Otázky do dotazníku:

Víte, kolik procent seniorů (osob nad 65 let) přibližně žije v České republice?

Do budoucna se dá očekávat, že:

Která z uvedených chorob je nečastější ve vyšším věku?

Je v seniorské populaci zastoupeno více mužů nebo žen?

H02:

Informovanost populace středního věku o seniorech není ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání.

HA2:

Informovanost populace středního věku o seniorech je ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání.

Otázka do dotazníku:

Jaké je Vaše dosažené vzdělání?

Dílčí cíl č. 2: Zjištění, do jaké míry je populace středního věku pod vlivem negativních stereotypů o stáří.

H03:

Populace středního věku není ovlivněna negativními stereotypy o stáří.

HA3:

Populace středního věku je ovlivněna negativními stereotypy o stáří.


Souhlasíte s tím, že všichni senioři jsou víceméně stejní, mají stejné potřeby a problémy?

Kdy podle Vás nastává stáří?

Myslíte si, že senioři jsou často osamělí, ztrácejí společenské kontakty a vazby?

Řekl(a) by jste, že staří lidé žijí v chudobě?

Dílčí cíl č. 3: Zjištění, jak populace středního věku vnímá postavení seniora v rodině.


( 52 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

H04:

Populace středního věku není názoru, že senior má své pevné místo v rodině.

HA4:

Populace středního věku je názoru, že senior má své pevné místo v rodině.


Co přináší senior do rodiny, jaké je jeho postavení v současné rodině?

Je povinností dospělých dětí postarat se o své rodiče?

Kdo má seniorovi, který není soběstačný, zajistit potřebnou pomoc a péči?

Dílčí cíl č. 4: Zjištění, jak populace středního věku vnímá současné postavení seniorů v ČR. H05:

Populace středního věku není názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti.

HA5:

Populace středního věku je názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti.


Myslíte si, že mladí a staří lidé jsou dva naprosto odlišné světy?

Řekl(a) by jste, že by se senioři mohli více účastnit společenského života?

Souhlasíte s tím, že senioři jsou ekonomickou přítěží společnosti?

Myslíte, že se dnešní společnost k seniorům nechová dobře, že jsou díky věku znevýhodnění, diskriminováni?

Jste názoru, že postavení seniorů ve české společnosti je celkově vzato dobré?


( 53 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

3 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

3.1 Metoda a techniky průzkumného šetření

K naplnění empirické části diplomové práce byl využit průzkum kvantitativní, ke zpracování výsledků metody matematicko-statistické. Jako technika sběru dat byla zvolena forma dotazníkového šetření. Dotazník zahrnuje skupinu otázek, na které respondent odpovídá písemně do připraveného formuláře. Za výhody dotazníku jsou považovány malé náklady, menší časová náročnost pro výzkumníka, efektivní shromáždění dat. Nevýhodou dotazníku je nízká návratnost, pokud nejsou využity metody k jejímu zvýšení (záruka anonymity, osobní distribuce, upomínky, odměny), nároky na ochotu respondentů pravdivě odpovídat a další. Při konstrukci dotazníku je vhodné přihlížet k tomu, aby dotazník byl pro respondenty zajímavý, nepříliš časově náročný, měl by mít dostatečnou záruku anonymity, má respondentům objasňovat účel a použití získaných dat. Otázky

( 54 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

by rozhodně neměly být manipulativní, sugestivní, nadbytečné nebo nesrozumitelné. Odpovědi by měly zahrnovat všechny hlavní kategorie možných odpovědí. Přínosem pro respondenta může být, že otázky či téma v dotazníku ho mohou přivést k úvahám, kterými se zatím nikdy nezabýval.85 Dotazník, obsahově sestavený na základě cílů a hypotéz, byl pro účely této práce vytvořen jako standardizovaný, vlastní konstrukce. Zahrnoval 19 otázek. Otázky byly uzavřené, s možností výběru ze dvou až čtyř kategorií odpovědí. Respondenti volili jedinou odpověď, nejbližší jejich názoru (postoji). K dispozici byl v tištěné podobě nebo

umístěný

na

webových

stránkách.

Dotazník

je

dostupný

na www.seniori.nazory.cz. Předpokládaná doba pro vyplnění dotazníku byla 10 minut. Celé znění dotazníku je uvedeno v příl. 1, s. 96. V první části dotazník mapoval demografické údaje (otázka 1-3) a tím rozdělil respondenty do několika subkategorií - dle pohlaví a dosaženého vzdělání a na osoby s bohatou a menší životní zkušeností se seniory. Otázky druhé části dotazníku (otázka 4-19) mapovaly názory a postoje střední generace k problematice stárnutí a stáří. Předvýzkum byl proveden u 15 osob, které dotazník komentovaly jako srozumitelný, přehledný. Reakce respondentů byly vesměs kladné, případně je doplňovaly dotazy na téma, účel průzkumu a správnost vyplnění dotazníku. Překvapivě dobře reagovala střední generace na práci s elektronickým dotazníkem. Dotazníkové šetření proběhlo od června do září 2008, dle časového harmonogramu pro provedení diplomové práce.

3.2 Charakteristika zkoumaného souboru

Základní soubor průzkumného šetření tvořilo 126 respondentů. Jediným kritériem výběru respondentů bylo věkové rozmezí 45-59 let. Tato skupina je dle Světové zdravotnické organizace v rámci patnáctileté periodizace věkových skupin označována jako střední věk, interevium.86 V práci se jednalo o nepravděpodobnostní (nenáhodné) techniky výběru vzorku, v kombinaci záměrného výběru úsudkem a metody snowballing („sněhová koule“).

85 86

Srov. DISMAN, M., Jak se vyrábí sociologická znalost, s. 124-150. Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ Geriatrie a gerontologie, s. 47.

H.,

SUCHARD

P.

a

kol.


( 55 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Pojmem „střední generace“ a „společnost“ se v této práci rozumí sledovaný vzorek populace - skupina respondentů ve věku 45-59 let. Distribuce části dotazníků byla osobní. Prvních 30 respondentů, žijících v okrese Trutnov a Náchod, bylo osloveno elektronickou poštou a požádáno o vyplnění dotazníku přímo. Jednalo se o osoby, které splňovaly kritérium věkové skupiny. Tito respondenti byli současně požádáni, aby předali dále osobám určené věkové skupiny odkaz na vyplnění dotazníkového formuláře umístěného na webových stránkách. Zde nebylo možné určit procentuelní návratnost, jelikož byla použita metoda snowballing. Průzkum byl pozastaven, když byl dosažen počet respondentů 96. Další dotazníky byly distribuovány třiceti osobám na papírovém formuláři, jednalo se o zaměstnance zařízení Rehamedica Žacléř a Nemocnice Broumov. Zde byla návratnost dotazníků 100 %.

4 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ KVANTITATIVNÍHO PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

4.1 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření

K matematicko-statistickému zpracování byla použita data ze 126 dotazníků. Všechny vrácené dotazníky (126, 100 %) byly způsobilé k hodnocení. Výsledky šetření jsou zpracovány do četnostních tabulek, které zachycují absolutní četnost (počet respondentů volících danou variantu) a relativní četnost, která udává procentuelní zastoupení skupiny. Zajímavá zjištění práce jsou taktéž znázorněna graficky ve sloupcových grafech. Hodnoty vycházejí z celkových souhrnných dat (příl. 2, s. 98) a ze souhrnných dat dle dosaženého vzdělání respondentů (příl. 3 až 5, s. 100 až 104). Vzhledem k tomu, že při zpracování výsledků šetření byly zaznamenány nejvýznamnější skutečnosti (odlišnosti) u subkategorií respondentů dělených dle vzdělání, zobrazují četnostní tabulky kromě dat celého souboru i tyto subkategorie respondentů (dle vzdělání).

( 56 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Otázka 1 - Jste: a) muž b) žena Tab. 1 - Pohlaví respondentů

dosažené vzdělání

absolutní četnost

relativní četnost [%]

vyučen(a) středoškolské vysokoškolské celkem

24 63 39 126

19,05 50,00 30,95 100,00

Ve zkoumaném vzorku byli muži zastoupeni rovnou třetinou, ženy dvěma třetinami. Toto rozložení neodpovídá běžnému poměru mužů a žen v populaci, přesto mohou být u obou skupin posouzeny odlišnosti postojů k seniorům.

Otázka 2 - Vaše dosažené vzdělání je: a) vyučen(a) b) středoškolské c) vysokoškolské Tab. 2 - Dosažené vzdělání respondentů pohlaví respondentů

absolutní četnost


muž žena celkem

42 84 126

33,33 66,66 100,00

Polovina respondentů (50 %) vykázala středoškolské vzdělání, 19,05 % uvedlo vyučen(a). Počet vysokoškoláků byl mezi oběma hodnotami (30,95 %). Vzdělání respondentů by mohlo ovlivnit např. míru pravdivé informovanosti o seniorech. Otázka 3 - Vaše zkušenosti se seniory jsou: a) poměrně bohaté, osobní, dlouhodobé

( 57 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

b) zkušeností se seniory mám spíše málo c) nemám žádné osobní zkušenosti se seniory Tab. 3 - Zkušenosti respondentů se seniory Dle zjištěných výsledků ve skupině sledované populace středního věku vykázaly přibližně dvě třetiny osob (65,87 %) bohaté, dlouhodobé zkušenosti se seniory. Tato skutečnost může vyplývat například z faktu, že generace rodičů sledované skupiny se již nachází v seniorském věku. Také životní zkušenost střední generace je dlouhodobá. Je tedy předpoklad zkušenosti se seniory. Dva respondenti (1,59 %) uvedli, že nemají žádné osobní zkušenosti se seniory, což je opravdu ojedinělé.

Zkušenosti respondentů se seniory

100 80

65,87

60 32,54 40 20

1,59

0 %

bohaté

spíše málo

žádné

zkušenosti se seniory

absolutní četnost


bohaté spíše málo žádné celkem

83 41 2 126

65,87 32,54 1,59 100,00

Obr. 1 - Zkušenosti respondentů se seniory

( 58 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Otázka 4 - Víte, kolik procent seniorů (osob nad 65 let) přibližně žije v České republice? a) 14 % b) 28 % c) 36 %

Tab. 4 - Znalost respondentů zastoupení seniorů v populaci ČR zastoupení seniorů v populaci ČR 14 % 28 % 36 % celkem

absolutní četnost 15 58 53 126

vyučení relativní relat. četnost absol. četnost [%] četnost [%] 11,91 1 4,17 46,03 12 50,00 42,06 11 45,83 100,00 24 100,00

středoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 7 11,11 28 44,45 28 44,44 63 100,00

vysokoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 7 17,95 18 46,15 14 35,90 39 100,00

Správnou odpovědí bylo 14 %. Na tuto otázku odpověděla správně přibližně desetina respondentů (11,91 %). Nejvíce osob volilo nabízenou střední variantu. Množství seniorské populace je tedy značně nadhodnocováno. V závislosti na vzdělání respondentů výrazné rozdíly nebyly nalezeny, přesto nejlepší odhad byl u skupiny vysokoškoláků - správnou variantu zvolilo 17,95 %.

Otázka 5 - Do budoucna se dá očekávat, že: a) počet seniorů výrazně stoupne b) senioři nebudou ve společnosti převažovat - zvyšuje se porodnost c) věková skladba populace zůstane přibližně stejná Tab. 5 - Znalost respondentů demografického vývoje znalost demografického vývoje počet výrazně stoupne senioři nebudou převažovat věková skladba bude stejná celkem

absolutní četnost

vyučení středoškoláci vysokoškoláci relativní relat. relat. relat. četnost absol. absol. absol. četnost četnost četnost [%] četnost četnost četnost [%] [%] [%]

99

78,57

14

58,33

54

85,71

31

79,48

5

3,97

0

0

1

1,59

4

10,26

22

17,46

10

41,67

8

12,70

4

10,26

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

( 59 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Položka se dotazovala na pravděpodobný vývoj seniorské populace. Společnost předpokládá, že dojde k nárůstu osob vyššího a vysokého věku. Tato skutečnost je medializována široké veřejnosti. Průzkum tento předpoklad potvrdil (78,57 % správných odpovědí). Z průzkumu současně vyplynulo, že ve skupině vyučených na tuto otázku odpovědělo správně jen 58,33 % dotazovaných, u vysokoškoláků to bylo 79,48 %, u středoškoláků 85,71 %.

Znalost respondentů demografického vývoje 100 85,71

80

79,48

78,57 58,33

60

41,67

40 20

17,46 3,97

0 celkem

12,70 0 vyučení

10,26 10,26

1,59 středoškoláci vysokoškoláci

[%] počet seniorů stoupne

senioři nebudou převažovat

skladba stejná

( 60 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Obr. 2 - Znalost respondentů demografického vývoje

Otázka 6 - Která z uvedených chorob je nečastější ve vyšším věku? a) diabetes mellitus - „cukrovka“ b) alergie c) hypertenze - vysoký krevní tlak

Tab. 6 - Míra informovanosti respondentů o nejfrekventovanější chorobě stáří vyučení nejfrekventorelativní absolutní relat. vanější četnost absol. četnost četnost choroba stáří [%] četnost [%] diabetes 42 33,33 9 37,50 mellitus alergie 1 0,79 0 0 hypertenze 83 65,88 15 62,50 126 100,00 24 100,00 celkem

středoškoláci relat. absol. četnost četnost [%]

vysokoškoláci relat. absol. četnost četnost [%]

20

31,75

13

33,33

0 43 63

0 68,25 100,00

1 25 39

2,57 64,10 100,00

Otázka mapovala míru informovanosti o nejčetněji zastoupené chorobě v seniorské populaci. Z výsledků šetření vyplynulo, že většina respondentů zná správnou odpověď (nejčastější patologií stáří je hypertenze) - 65,88 % dotazovaných zvolilo tuto variantu. 33,33 % respondentů uvedlo diabetes mellitus, který také patří k chorobám vyššího věku, není však chorobou nejčastější. V této otázce byl počet správných odpovědí ve skupinách rozložených dle vzdělání přibližně stejný.

Otázka 7 - Je v seniorské populaci zastoupeno více mužů nebo žen? a) mužů je více b) žen je více c) žen a mužů je přibližně stejně

Tab. 7 - Znalost respondentů zastoupení mužů a žen v seniorské populaci

( 61 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

zastoupení mužů a žen seniorů mužů je více žen je více žen a mužů je stejně celkem

absolutní četnost 0 115

vyučení relativní relat. četnost absol. četnost [%] četnost [%] 0 0 0 91,27 18 75,00

středoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 0 0 59 93,65

vysokoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 0 0 38 97,44

11

8,73

6

25,00

4

6,35

1

2,56

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Položka sledovala míru informovanosti respondentů o zastoupení mužů a žen v populaci seniorů. Ve skupině seniorů jednoznačně převažují ženy (nárůst rozdílného poměru ve prospěch žen se zvyšuje se zvyšujícím se věkem člověka). Správnou odpověď zvolila naprostá většina respondentů (91,27 %), 8,73 % dotazovaných uvedlo poměr vyrovnaný. Správné zastoupení mužů a žen v seniorské populaci vykázalo 75 % vyučených respondentů, 93,65 % středoškoláků a 97,44 % vysokoškoláků.

Otázka 8 - Všichni senioři jsou stejní, mají přibližně stejné potřeby a problémy: a) s výrokem plně souhlasím b) nemohou zcela souhlasit – část seniorů se většině vymyká c) rozhodně nesouhlasím, každý senior je individualita

Tab. 8 - Názor respondentů na charakteristiku populace seniorů vyučení středoškoláci vysokoškoláci charakteristika relativní absolutní relat. relat. relat. populace četnost absol. absol. absol. četnost četnost četnost četnost seniorů [%] četnost četnost četnost [%] [%] [%] všichni jsou 13 10,32 7 29,17 4 6,35 2 5,13 stejní část se většině 40 31,75 7 29,17 22 34,92 11 28,20 vymyká

( 62 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

každý senior je individualita celkem

73

57,93

10

41,66

37

58,73

26

66,67

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Otázka mapovala, zda je generace středního věku schopna vnímat seniora jako individualitu a vidět heterogenitu seniorské populace. Nadpoloviční většina (57,93 %) dotazovaných hodnotila seniora jako individualitu a rozhodně nesouhlasila, že všichni senioři jsou stejní. Jen 10,32 % jedinců označilo seniory za homogenní skupinu se shodnými potřebami. Vyučení respondenti v 29,17 % hodnotili skupinu seniorů jako zcela homogenní, podíl u středoškoláků a vysokoškoláků byl v této kategorii odpovědí nízký. Seniora, jako individualitu, označilo nejvíce vysokoškoláků (66,67 %).

Tab. 9 - Názor respondentů na charakteristiku populace seniorů v závislosti na míře zkušeností se seniory

charakteristika populace seniorů všichni jsou stejní část se většině vymyká každý senior je individualita celkem

bohaté zkušenosti relat. absol. četnost četnost [%] 10 12,05

málo zkušeností relat. absol. četnost četnost [%] 2 4,88

žádné zkušenosti absol. četnost

relat. četnost [%]

1

50,00

30

36,14

9

21,95

1

50,00

44

51,81

30

73,17

0

0

83

100,00

41

100,00

2

100,00

Nápadnějším zjištěním byla korelace míry zkušeností se seniory vůči vnímání

Názor respondentů na charakteristiku seniorské populace v závislosti na míře zkušeností se seniory 100 80

73,17

60 40

51,81

5050,00

36,14 21,95

20

12,05 4,88

0

0 bohaté zkušenosti

málo zkušeností

žádné zkušenosti [%]

všichni jsou stejní

část se většině vymyká

senior je individualita

( 63 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

seniorů jako individuality. Z respondentů, kteří uvedli bohaté zkušenosti se seniory, hodnotilo seniora jako jedinečnou individualitu jen 51,81 % respondentů, zatímco u těch, kteří mají zkušeností spíše málo, je to 73,17 %.

Obr. 3 - Názor respondentů na charakteristiku populace seniorů v závislosti na míře zkušeností se seniory

Otázka 9 - Stáří nastává tehdy, když člověk: a) dosáhne určitého kalendářního věku b) přestane pracovat a odejde do starobního důchodu c) když začne mít zdravotní potíže a ubývají mu schopnosti d) když ztrácí kontakty s lidmi a přestává se účastnit společenského života

Tab. 10 - Názor respondentů na počátek stáří počátek stáří kalendářní věk starobní důchod zdravotní potíže ztráta sociálních kontaktů celkem

vyučení relativní absolutní relat. četnost absol. četnost četnost [%] četnost [%]



21

16,67

2

8,33

11

17,46

8

20,51

10

7,94

2

8,33

6

9,52

2

5,13

46

36,50

11

45,84

22

34,92

13

33,33

49

38,89

9

37,50

24

38,10

16

41,03

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

V této položce byli respondenti dotazováni na své pojetí počátku stáří. Dvě početně největší skupiny respondentů označily za počátek stáří období, kdy nastávají zdravotní obtíže (36,50 %), stejně jako když člověk ztrácí kontakty s lidmi (38,89 %). Nejméně dotazovaných (7,94 %) si spojuje počátek stáří s odchodem ze zaměstnání, tedy s penzionováním.

( 64 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Nástup zdravotních potíží znamenal počátek stáří především pro vyučené (45,85 %), naopak pro vysokoškoláky to byla ztráta sociálních kontaktů ve 41,03 %. Středoškoláci nejčastěji označili jako počátek stáří také ztrátu sociálních kontaktů (38,10 % respondentů).

Otázka 10 - Myslíte si, že senioři jsou často osamělí, ztrácejí společenské kontakty a vazby? a) ano, ve stáří je převážně každý sám b) méně často, většina je součástí společnosti c) ne, všichni mají alespoň nějaké společenské kontakty

Tab. 11 - Informovanost respondentů o osamělosti seniorů osamělost seniorů ve stáří je převážně sám osamělost je méně často každý má nějaké kontakty celkem

vyučení relativní absolutní relat. četnost absol. četnost četnost [%] četnost [%]



47

37,30

4

16,67

24

38,10

19

48,72

57

45,24

16

66,66

26

41,27

15

38,46

22

17,46

4

16,67

13

20,63

5

12,82

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Nejvíce respondentů si myslí, že osamělost se u seniorů vyskytuje méně často (45,24 %). Zajímavé je, že o málo menší část dotazovaných (37,30 %) uvedla, že ve stáří je převážně každý sám - jeden z negativních stereotypů o seniorech. Nápadnější odchylka od souhrnných výsledků byla u skupiny vyučených respondentů - 66,66 % si myslí, že samota ve stáří se vyskytuje méně často (většina

( 65 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

seniorů je součástí společnosti) a shodně další dvě skupiny (16,67 %) jsou názoru, že ve stáří je senior převážně sám nebo má nějaké společenské kontakty.

Otázka 11 - Řekl(a) by jste, že staří lidé žijí v chudobě? a) ano, senioři často žijí pod hranicí životního minima b) ne, senioři nejsou nejchudší sociální vrstvou společnosti c) senioři netrpí chudobou, spíše patří k dobře ekonomicky zabezpečeným obyvatelům

Tab. 12 - Informovanost respondentů o ekonomickém zajištění seniorů ekonomické zajištění seniorů pod hranicí životního minima nejsou nejchudší jsou dobře zabezpečeni celkem

absolutní četnost

vyučení relativní relat. četnost absol. četnost [%] četnost [%]



37

29,37

11

45,83

12

19,05

14

35,90

86

68,25

13

54,17

50

79,36

23

58,97

3

2,38

0

0

1

1,59

2

5,13

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Otázkou 11 byli respondenti testováni na stereotyp o chudobě seniorů. Správnou odpověď, že senioři nejsou nejchudší sociální vrstvou společnosti, uvedla většina dotazovaných (68,25 %). Jen tři respondenti (2,38 %) vykázali, že senioři patří k dobře ekonomicky zabezpečeným obyvatelům. U středoškoláků bylo zaznamenáno nejvíce pravdivých odpovědí (79,36 %). Ze všech podskupin se nejvíce stereotypizujících odpovědí (senioři často žijí pod hranicí životního minima) objevilo u vysokoškoláků (35,90 %) a také u mužů (35,72 %).

Otázka 12 - Senior v rodině: a) je zdrojem neustálých konfliktů, narušuje život a funkci celé rodiny b) patří do rodiny, i když soužití s ním může být problematické c) má své pevné místo v rodině, je zdrojem životních zkušeností, pomoci a citové opory pro mladší generaci

( 66 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Tab. 13 - Názor respondentů na postavení seniora v rodině vyučení relativní absolutní relat. četnost absol. četnost četnost [%] četnost [%]

senior v rodině jako zdroj konfliktů patří do rodiny i přes problémy má pevné místo celkem



0

0

0

0

0

0

0

0

84

66,67

13

54,17

47

74,60

24

61,54

42

33,33

11

45,83

16

25,40

15

38,46

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Je zajímavé, že ze souboru respondentů nikdo (0 %) nehodnotil seniora, žijícího v rodině, jako článek, který by narušoval život rodiny a byl pouhým zdrojem konfliktů. Dvě třetiny (66,67 %) odpovídajících vnímalo seniora jako právoplatného člena rodiny, ovšem soužití s ním může být problematické. Zbývající třetina dotazovaných (33,33 %) označila, že senior nepochybně do rodiny patří, má v ní pevné místo a stává se zdrojem podpory pro ostatní. Tato skutečnost je ještě více zvýrazněna u kategorie vyučených respondentů, kde tento postoj uvedlo 45,83 % dotázaných.

Názor respondentů na postavení seniora v rodině 100 74,60

80

66,67

61,54

60

54,17 45,83

40

38,46

33,33 25,40

20 0

0

0

celkem

vyučení

0

0

středoškoláci vysokoškoláci [%]

zdroj konfliktů

patří do rodiny i přes problémy

má pevné místo

( 67 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Obr. 4 - Názor respondentů na postavení seniora v rodině

Otázka 13 - S názorem, že povinností dospělých dětí je postarat se o své rodiče: a) souhlasím, děti mají vracet rodičům péči, kterou od nich v dětství dostaly b) nesouhlasím, povinnost dětí to není c) ideální by bylo, kdyby se děti chtěly starat o své rodiče bez pocitu povinnosti

Tab. 14 - Názor respondentů na péči o rodiče péče o rodiče je povinností dětí pečovat o rodiče není povinností dětí pečovat péče dětí bez povinnosti celkem

absolutní četnost




20

15,87

5

20,83

10

15,87

5

12,82

9

7,14

4

16,67

4

6,35

1

2,56

97

76,99

15

62,50

49

77,78

33

84,62

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Většina respondentů (76,99 %) uvedla názor, že v době, kdy rodiče stárnou a potřebují pomoc, případně péči, by měli pečovat jejich děti, a to bez pocitu povinnosti. Toto zastoupení odpovědí bylo také nejvyšší v subkategorii vysokoškoláků (84,62 %). Nejmenší část dotazovaných (7,14 %) vykázala, že není povinností dětí pečovat o své rodiče. Zbývající část respondentů (15,87 %) považuje za přirozené, že dítě má vracet péči rodičům, tedy cítí povinnost péče o rodiče.

Otázka 14 - Seniorovi, který není soběstačný, má potřebnou pomoc a péči zajistit: a) především rodina - je to samozřejmé b) nejlépe rodina, případně s dopomocí sociálních a zdravotních služeb c) i když má senior rodinu, péče náleží státním institucím a službám

( 68 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Tab. 15 - Názor respondentů na způsob péče o seniory

způsob péče o seniory rodina rodina s pomocí služeb služby a instituce celkem

vyučení relativní absolutní relat. četnost absol. četnost četnost [%] četnost [%] 5 3,97 1 4,17

středoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 3 4,76

vysokoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 1 2,56

114

90,48

17

70,83

59

93,65

38

97,44

7

5,55

6

25,00

1

1,59

0

0

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Otázka sledovala názor respondentů na zajištění pomoci a péče ve stáří. V naprosté většině odpovědí (90,48 %) se objevila volba, že potřebnou pomoc by měla seniorovi zajistit rodina s dopomocí sociálních a zdravotních služeb. Pouze pět osob (3,97 %) bylo názoru, že péči má zajišťovat především rodina a sedm dotázaných (5,55 %) by péči přenechalo státním institucím a službám. Žádný z vysokoškoláků by nepřenechal péči o seniora státním institucím a službám, zato čtvrtina vyučených (25 %) ano.

( 69 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Názor respondentů na způsob péče o seniory 100

97,44

93,65

90,48

80

70,83

60 40 25

20 3,97

5,55

4,76

4,17

1,59

2,56

0 celkem

vyučení

0


rodina

rodina s pomocí služeb

služby a instituce

Obr. 5 - Názor respondentů na způsob péče o seniory

Otázka 15 - Myslíte si, že mladí a staří lidé jsou dva naprosto odlišné světy? a) ano, zcela určitě - nikdy si nemohou rozumět b) ne, velké rozdíly nejsou - všichni jsme přece lidé c) nelze říci jednoznačně, vždy záleží na konkrétním člověku

Tab. 16 - Názor respondentů na porozumění mladých a starých lidí odlišnost světa mladých a starých lidí nemohou si rozumět rozdíly nejsou záleží na jednotlivci celkem

absolutní četnost




7

5,56

4

16,67

3

4,76

0

0

19

15,08

4

16,67

10

15,87

5

12,82

100

79,36

16

66,66

50

79,37

34

87,18

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Více než dvě třetiny respondentů (79,36 %) uvedlo, že nelze jednoznačně říci, že by světy mladých a starých lidí byly zcela odlišné - vždy záleží na konkrétním člověku. Pravděpodobně by tito respondenti současně měli vnímat seniora

( 70 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

jako individualitu, jak testuje osmá otázka. Jen sedm (5,56 %) respondentů uvedlo, že dvě odlišné generace si nemohou nikdy vzájemně porozumět. Tuto variantu (generace starých a mladých lidí si nemohou nikdy rozumět) v žádném případě neuvedli vysokoškoláci. Poněkud jiné rozložení odpovědí měli vyučení - ti si se seniory nemohou nikdy rozumět (16,67 %) a možnost porozumění (rozdíly nejsou) uvádí rovněž 16,67 % z nich.

Otázka 16 - Řekl(a) by jste, že by se senioři mohli více účastnit společenského života? a) ano, kdyby nebyli pasivní, nemuseli by být stranou společenského života b) ne, i přes jejich aktivitu a zájem nejsou příliš vítáni mezi mladšími generacemi c) nevím

Tab. 17 - Názor respondentů na účast seniorů v životě společnosti účast seniorů na životě společnosti jsou pasivní, proto jsou mimo dění jsou aktivní, ale nejsou společností vítáni nevím celkem

absolutní četnost

Šestnáctá




62

49,21

7

29,17

33

52,38

22

56,41

31

24,60

9

37,50

15

23,81

7

17,95

33 126

26,19 100,00

8 24

33,33 100,00

15 63

23,81 100,00

10 39

25,64 100,00

účast

seniorů

položka

mapovala

pohled

společnosti

na

ve společenském dění. Neobjevují-li se senioři ve společnosti mladších, může to vysvětlovat několik příčin. Respondentům byly nabídnuty dvě varianty z více možných vysvětlení (za skutečnost si mohou sami senioři svojí pasivitou nebo naopak - i přes jejich aktivitu nejsou ve společnosti vítáni). Nejvíce respondentů (49,21 %) seniory označilo za pasivní, nejméně dotázaných (24,60 %) je hodnotilo jako aktivní, ovšem ve společnosti mladších nevítané. Skupinou vyučených byli senioři nejčetněji označeni za aktivní, nevítanými ve společnosti (37,50 %). Za pasivní nejčastěji hodnotili seniory vysokoškoláci (56,41 %).

( 71 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Otázka 17 - Souhlasíte s tím, že: a) senioři jsou pro společnost ekonomickou zátěží - žijí na úkor celé společnosti b) je přirozené a správné, že senioři čerpají z prostředků celé společnosti vždyť pro společnost pracovali celý život c) každý se má snažit se ekonomicky zajistit na stáří sám a nezatěžovat později společnost

Tab. 18 - Názor respondentů na seniory a ekonomiku společnosti senioři a ekonomika

vyučení absolutní četnost

relativní četnost absol. [%] četnost

společnosti spol ečnosti ekonomická přítěž společnosti mají čerpat prostředky společnosti mají se sami zajistit celkem

středoškoláci

relat. četnost [%]

absol. četnost

relat. četnost [%]


1

0,79

1

4,17

0

0

0

0

117

92,86

22

91,66

59

93,65

36

92,31

8

6,35

1

4,17

4

6,35

3

7,69

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Položka se dotazovala na postoj střední generace, která je na vrcholu produktivního věku, k seniorům z ekonomického pohledu. Pouze jeden (0,79 %) respondent (vyučený) uvedl, že senioři jsou ekonomickou přítěží pro společnost. Naprostá většina (92,86 %) dotazovaných uvedla, že senioři mají čerpat z prostředků celé společnosti a zbývajících osm respondentů (6,35 %) klade zodpovědnost ekonomického zabezpečení seniorů na ně samé.

Otázka 18 - Myslíte, že se dnešní společnost k seniorům nechová dobře, že jsou díky věku znevýhodněni, diskriminováni? a) ano, diskriminace seniorů je dnes běžný jev, setkávám se s ním často b) ano, s diskriminací starších jsem se někdy setkal(a), ale není to příliš běžný jev c) ne, nesetkal(a) jsem se s tímto jevem

( 72 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Tab. 19 - Názor respondentů na diskriminaci seniorů diskriminace seniorů

absolutní četnost

je běžná existuje, ale není běžná nesetkal(a) jsem se s ní celkem

17

vyučení relativní relat. četnost absol. četnost [%] četnost [%] 13,49 5 20,83

středoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 6 9,52

vysokoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 6 15,39

72

57,14

11

45,84

38

60,32

23

58,97

37

29,37

8

33,33

19

30,16

10

25,64

126

100,00

24

100,00

63

100,00

39

100,00

Respondenti byli dotazováni na zkušenosti s diskriminací seniorů. Nejvíce dotazovaných (57,14 %) uvedlo, že se s diskriminací setkalo. Druhá největší skupina (29,37 %) se s tímto jevem nesetkala. Pravděpodobné je, že se i tito respondenti s diskriminací setkali, ovšem neuvědomili si, že šlo o diskriminační prvky v chování společnosti vůči seniorům. Početně nejmenší skupinu sledovaného vzorku populace (13,49 %) tvořili respondenti, kteří se s diskriminací setkávají často a považují ji za běžný jev (dle jejich subjektivního vyjádření). Poněkud

jiné

rozložení

odpovědí

se

objevilo

u

skupiny

mužů.

Ti se s diskriminací nikdy nesetkali (16,67 %) a 73,81 % mužů uvedlo, že zmíněný jev existuje, ale není častý.

( 73 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Názor respondentů na diskriminaci seniorů 100 80 60,32

57,14

60

58,97

45,84

40 20

33,33

29,37

30,16

20,83 13,49

25,64 15,39

9,52

0 celkem

vyučení


existuje

existuje, ale není běžná

nesetkali se

Obr. 6 - Názor respondentů na diskriminaci seniorů

Otázka 19 - Jste názoru, že postavení seniorů v české společnosti je celkově vzato: a) velmi dobré, senioři jsou ve společnosti rovnocennou skupinou obyvatel b) dobré, ale bylo by třeba seniorům dále zlepšovat životní podmínky c) velmi špatné, senioři jsou opomíjeni, dostávají od společnosti málo podpory

Tab. 20 - Názor respondentů na postavení seniorů v ČR postavení seniorů

absolutní četnost

velmi dobré dobré velmi špatné celkem

10 98 18 126

vyučení relativní relat. četnost absol. četnost [%] četnost [%] 7,93 1 4,17 77,98 19 79,16 14,29 4 16,67 100,00 24 100,00

středoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 5 7,94 52 82,54 6 9,52 63 100,00

vysokoškoláci relat. absol. četnost četnost [%] 4 10,26 27 69,23 8 20,51 39 100,00

Převážná většina respondentů (77,98 %) označila postavení seniorů v České republice jako docela dobré, přesto je třeba zlepšovat životní podmínky pro seniory. 14,29 % dotázaných vyhodnotilo současný stav jako velmi špatný, kdy jsou senioři opomíjenou skupinou obyvatel, mající málo podpory od společnosti. Tento postoj je nejvíce patrný u vysokoškoláků (20,51 %). Jen deset respondentů (7,93 %) vidí postavení seniorů jako velmi dobré a vnímá seniory jako rovnocennou skupinu společnosti.

( 74 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

4.2 Matematicko-statistické zpracování výsledků průzkumného šetření Statistické

zpracování

výsledků

průzkumného

šetření

bylo

provedeno

ve spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd v Brně, na pracovišti Nukleární magnetické rezonance, pod vedením Ing. Josefa Halámka, CSc. Data byla zpracována v prostředí programu MATLAB.

Nejprve byla data hodnocena jako celek. Hodnocení vychází ze tří matic: a) Matice dat jako celku - data 1 (příl. 6, s. 106) reprezentuje odpovědi respondentů. Řádky reprezentují odpovědi jednotlivých subjektů, sloupce odpověď na danou otázku, číslo sloupce odpovídá číslu otázky. Prvky matice definují odpověď - číslo 1 až 4 podle pořadí označené odpovědi. b) Matice možného dělení subjektů na podskupiny - par2 vycházejí z odpovědí na otázky 1 až 3 (příl. 7, s. 107). Skupina respondentů je dělena dle pohlaví, vzdělání, míry zkušeností se seniory. Dle této matice byla provedena čtyři statistická zpracování, a to následovně: Dělení otázky 1 (pohlaví): skupina A = muži, skupina B = ženy. Dělení otázky 2 (vzdělání): skupina A = vyučení, skupina B = středoškoláci + vysokoškoláci; skupina A = vyučení + středoškoláci, skupina B = vysokoškoláci. Dělení otázky 3 (míra zkušeností se seniory): skupina A = dlouhodobé, skupina B = žádné + malé zkušenosti. c) Matice pro vyhodnocení správného/nesprávného (neboli pozitivního/negativního) názoru - par1 (příl. 8, s. 107). Odpovědi respondentů byly opět rozděleny do dvou skupin, dle správnosti či nesprávnosti názoru.

4.2.1 Vyhodnocení rovnoměrnosti rozložení odpovědí

( 75 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Toto vyhodnocení znamená rovnoměrnost rozložení subjektů ve skupinách (otázky 1 až 3) a dále zda mají respondenti nějaký názor na stáří (otázky 4 až 19). V tabulce (příl. 6, s. 106) jsou k jednotlivým otázkám ve sloupcích přiřazeny procenta získaných odpovědí (možnosti 1-4), v následujícím sloupci je uveden chí-kvadrát a ve sloupci posledním je počet stupňů volnosti (jedná se o počet možných odpovědí 1).

Zhodnocení rovnoměrnosti rozložení odpovědí U všech otázek je chí-kvadrát vysoký - P < 0.001, lze tedy zamítnout, že odpovědi mají stejnou pravděpodobnost. Platí hypotéza, že subjekty mají určitý názor na stáří (otázka 4 až 19). Platí ale také, že jednotlivé podskupiny nejsou rovnoměrně zastoupeny v dotazovaném souboru (otázka 1 až 3). Otázka pro testování: Jaký bude výsledek pro naprostou shodu? K výpočtu byl použit

Chí-kvadrát test - test shody: kde: Oi = pozorovaná frekvence Ei = očekávaná, předpokládaná (teoretická) frekvence, dle nulové hypotézy Po výpočtu byl výsledek porovnán s kritickou hodnotou, která záleží na počtu stupňů volnosti (tab. 21). Tab. 21 - Rozložení χ2 stupeň volnosti 1 2 3 4

Rozložení χ2 P 0.05 P 0.01 3.84 6.64 5.99 9.21 7.82 11.35 9.49 13.28

4.2.2 Shoda odpovědí pro demografické skupiny

Dělení podle otázky č. 1 (pohlaví respondentů)

P 0.001 10.83 13.82 16.27 18.47


( 76 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Respondenti byli rozděleni do dvou skupin: muži = skupina A; ženy = skupina B (příl. 9, s. 108). Vypočteno bylo procentuelní zastoupení, jak odpovídaly obě skupiny, dále hodnoty chí-kvadrátu (chí nekorigované) a chí korigované. Kladné a záporné hodnocení odpovídá souboru par1. Hodnota korelace χ2 a P (pro otázky 4-19) - testuje se shoda odpovědí mezi oběma skupinami jako celek - tj. vytvoří se vektor odpovědí A (jednotlivé prvky jsou dány sumou odpovědí pro danou otázku přes všechny subjekty v dané skupině) a vektor odpovědí B. Tab. 22 Otázka 1 - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19

χ2 0.9488

P < 0.0001

Obdobným postupem jsou zpracovány následující kategorie.

Dělení podle otázky č. 2 (vzdělání respondentů) - varianta A

Pro rozložení respondentů dle vzdělání bylo provedeno dvěmi variantami. Varianta A (příl. 10, s. 109) byla statisticky zpracována pro skupinu A = vyučení oproti skupině B = středoškoláci a vysokoškoláci. Tab. 23 Otázka 2, varianta A - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19

χ2 0.7996

P < 0.001

Dělení podle otázky č. 2 (vzdělání respondentů) - varianta B

Varianta B (příl. 11, s. 110) byla zpracována pro skupinu A = vyučení + středoškoláci, skupina B = vysokoškoláci. Tab. 24 Otázka 2 - varianta B - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19

χ2 0.9718

P < 0.0001


( 77 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Dělení podle otázky č. 3 (zkušenosti se seniory)

Obdobně je zpracováno také dělení podle otázky č. 3 (příl. 12, s. 111). Odpovědi byly zpracovány do skupin dle míry zkušeností respondentů se seniory takto: skupina A byli ti, co měli zkušenosti bohaté, skupina B neměla zkušenosti žádné nebo jen malé. Opět jsou zpracovány zvlášť odpovědi skupiny A a B, následuje procentuelní zastoupení odpovědí a výpočet chí a chí-korig. Tab. 25 Otázka 3 - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19

χ2 0.9543

P < 0.0001

4.2.3 Statistické ověření hypotéz Na základě statistického zpracování byly hypotézy ověřeny takto: H01:

Populace středního věku není ovlivněna informovaností o skupině seniorů ve společnosti.

HA1:

Populace středního věku je ovlivněna informovaností o skupině seniorů ve společnosti. Pravdivost otázek je dána maticí par1. K ověření hypotézy H1 byly určeny

otázky 4 až 7. U všech otázek je chí vysoké, přijímáme tedy HA1: Populace středního věku je ovlivněna informovaností o skupině seniorů ve společnosti. Tab. 26 - Hypotéza H1 - pravdivé odpovědi a χ2

pravdivých odpovědí [%] 61.9048

χ2 7.1429


( 78 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Poznámka: Avšak při vyhodnocení jednotlivých otázek lze v případě otázky č. 4 říci, že je zde negativní vliv - jen 11,90 % respondentů uvedlo správnou odpověď (příl. 2, s. 98). V návaznosti na dílčí cíl 1 by se dalo tedy říci, že populace středního věku má

pravdivé informace o stáří a seniorech.

H02:

Informovanost populace středního věku o seniorech není ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání.

HA2:

Informovanost populace středního věku o seniorech je ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání.

Hypotéza zkoumá závislost informovanosti populace o stáří a seniorech na vzdělání. Vyhodnocení bylo provedeno u všech skupin a dále pro skupiny vyučených oproti středoškolákům a vysokoškolákům. Zde je u určitých otázek odlišnost (viz chí-kvadrát pro otázky 5, 7, 14), což ale může být dosti ovlivněno malým počtem vyučených. Zdá se tedy, že míra informovanosti o stáří je ovlivněna vzděláním u skupiny středoškoláků a vysokoškoláků. Platí tedy, že: Informovanost populace středního věku o seniorech je u středoškoláků a vysokoškoláků ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání. Dále bylo provedeno hodnocení pro skupinu vyučených a středoškoláků vůči skupině vysokoškoláků. Pro toto dělení odlišnosti nejsou. H03:

Populace středního věku není ovlivněna negativními stereotypy o stáří.

HA3:

Populace středního věku je ovlivněna negativními stereotypy o stáří. K ověření hypotézy H3 byly určeny otázky 8 až 11. Tab. 27 - Hypotéza H3 - pravdivé odpovědi a χ2


χ2 13.0179

V tomto případě převažuje pravdivý názor. Přijímáme hypotézu H03:


( 79 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Populace středního věku není ovlivněna negativními stereotypy o stáří. Z hlediska dílčího cíle 2 by se dalo tedy říci, že populace středního není

pod vlivem negativních stereotypů o stáří.

H04:

Populace středního věku není názoru, že senior má své pevné místo v rodině.

HA4:

Populace středního věku je názoru, že senior má své pevné místo v rodině. K ověření hypotézy H4 byly určeny otázky 12 až 14. Počet pravdivých odpovědí

je vysoký, přijímáme hypotézu HA4: Populace středního věku je názoru, že senior má své pevné místo v rodině. Tab. 28 - Hypotéza H4 - pravdivé odpovědi a χ2


χ2 79.1772

Dílčí cíl 3: Dle odpovědí respondentů zjištěním je, že senior má své pevné místo v rodině.

H05:

Populace středního věku není názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti.

HA5:

Populace středního věku je názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti.

K ověření hypotézy H5 byly určeny otázky 15 až 19. V tomto případě přijímáme hypotézu nulovou, tedy: Populace středního věku není názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti. Tab. 29 - Hypotéza H5 - pravdivé odpovědi a χ2


χ2 28.5016


( 80 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Dle dílčího cíle 4 bylo zjištěno, že populace středního věku je názoru, že staří

lidé nemají dobré postavení ve společnosti.

5 DISKUZE

5.1 Demografické rozložení respondentů

Sledovaný soubor obsahoval 126 respondentů středního věku (věkové rozmezí 45-59 let). Demografické rozložení vzorku populace sledovaly otázky 1 až 3. První dělení vzorku proběhlo dle pohlaví respondentů. Do průzkumu v rámci diplomové práce byl zahrnut vzorek populace, ve kterém převažovaly ženy dvěma třetinami. Jelikož se jedná o rozložení neodpovídající skutečnosti v populaci, je možné, že u žen byla větší ochota odpovídat na dotazníkové šetření. Další dělení respondentů bylo dle vzdělání. Ve vzorku se vyskytlo nejméně vyučených (19,05 %) a přesně polovina středoškoláků. Následně se v šetření vyskytly určité rozdíly postojů dle vzdělání respondentů, jak bude podrobněji uvedeno dále. Dle teoretických východisek práce o seniory pečují spíše ženy, dalo by se očekávat, že právě u nich budou převažovat četné zkušenosti se seniory. Přesto se ve skupině respondentů (otázka 3 - dotaz na míru zkušeností se seniory) objevilo vyšší procento mužů (76,19 %), kteří mají zkušenosti se seniory bohaté,

( 81 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

osobní,

dlouhodobé.

Ženy

vykázaly

zkušenosti

se

seniory

méně

četněji

(60,71 %). U střední generace je obecně vyšší předpoklad, že bude mít dlouhodobé zkušenosti se seniory než u skupiny osob mladších.

5.2 Informovanost respondentů o stáří a seniorech

Informovanost střední generace o populaci seniorů sledovaly otázky čtyři až sedm. Souhrnně převažovaly správné odpovědi v 61,90 % (tab. 26, s. 76) informovanost střední generace je dobrá, platí hypotéza, že populace středního věku je ovlivněna informovaností o skupině seniorů ve společnosti. Neboli populace středního věku má pravdivé informace o stáří a seniorech. Dále byla současně potvrzena hypotéza, že informovanost populace středního věku o seniorech je u středoškoláků a vysokoškoláků ovlivněna úrovní dosaženého vzdělání. To znamená, že vzdělání má

vliv na správnou informovanost respondentů střední generace. Nelze sice předpokládat, že každý během studií získává znalosti přímo z oboru sociologie či gerontologie, ovšem vzdělávání přináší nepochybně širší celospolečenský rozhled. Skupině správně zodpovězených otázek (4-7) se vymykají odpovědi na čtvrtou otázku, která zkoumala zastoupení seniorů v současné populaci. Zde bylo pouze

11,91 % odpovědí správných. Respondenti většinou volili nabízené hodnoty vyšší (28 a 36 %). Počet seniorů byl respondenty nadhodnocován. Málo osob zná skutečnou demografickou situaci. Nejlépe informováni byli vysokoškoláci (17,95 %), nejméně vyučení (4,17 %). Vzdělání se pravděpodobně podílí na pravdivějším odhadu skladby dnešní populace. Pátá otázka testovala odhad demografického vývoje. 79,57 % respondentů vědělo, že počet seniorů v populaci do budoucna výrazně stoupne. Tato prognóza je v současnosti medializována. Medializace může mít vliv na správnou informovanost veřejnosti. Avšak nadhodnocování prognózy může vést k demografické panice, tak jak uvádí Vidovičová.87 Lépe jsou informováni muži (správná odpověď v 85,75 %) oproti ženám (75,00 %). Nejméně jsou informováni vyučení - správná odpověď byla pouze v 58,33 %, středoškoláci správně odpověděli v 85,71 %. Lze tedy opět zvažovat podíl

vzdělání na informovanosti střední generace.

87

Srov. VIDOVIČOVÁ L., Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti, < http://is.muni.cz/th/11638/fss_d/Disertace_Vidovicova.txt?fakulta=1411;obdobi=3743>.

( 82 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Šestá otázka se dotazovala na nejfrekventovanější chorobu vyššího věku. Správnou odpověď - hypertenzi - zvolilo 65,88 % respondentů. 33,33 % osob označilo diabetes mellitus, který je také častou chorobu ve stáří, nikoli však nejčastější. Možná je v současnosti hypertenzní choroba a její komplikace podceňována nebo je méně zdůrazněna v programu primární prevence a osvěty laické populace. V sedmé otázce byl položen dotaz na zastoupení mužů a žen v seniorské populaci. Zde se prokázala nejvyšší míra informovanosti populace - správně odpověděla většina dotazovaných (91,27 %). Lze tedy říci, že respondenti si uvědomují kratší střední délku života mužů. Pravdivěji odpovídali muži (71,43 %) oproti ženám (63,10 %).

5.3 Ovlivnění respondentů negativními stereotypy o stáří

Otázky 8 až 11 sledovaly, do jaké míry je soubor respondentů ovlivněn

negativními stereotypy o stáří. Statistické šetření potvrdilo hypotézu - populace středního věku není ovlivněna negativními stereotypy o stáří. Pravdivých odpovědí bylo zaznamenáno 66,07 % (tab. 27, s. 77) - v tomto zastoupení stereotypy nejsou

přítomny. Osmá otázka sledovala, zda je senior vnímán jako individualita či zda platí negativní stereotyp „všichni senioři jsou stejní“. Jako individualitu vidí seniora 57,93 % respondentů. Nejvíce ho tak vnímá demografická skupina vysokoškoláků (66,67 %), je zde opět možný vliv vzdělání na postoje střední generace k seniorům. Dalo by se předpokládat, že seniora jako individualitu hodnotí osoby, které s ním mají bohaté zkušenosti. Přesto jen 51,81 % respondentů s bohatými zkušenostmi se starými lidmi v seniorovi vidí individualitu, zatímco dotazovaných, kteří mají zkušeností spíše málo, bylo 73,17 %. Senioři jsou ve skutečnosti

značně

heterogenní

skupinou.

Avšak ve skupině sledovaných osob s bohatými zkušenostmi se seniory došlo překvapivě k vyššímu zkreslení vnímání seniorů, neboli k posílení stereotypů. Tato

( 83 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

skutečnost může být vysvětlena například „obranou“ pečujících osob, které jsou zaměřeny na ošetřování znaků společných starým lidem (úbytek schopností, ztráty soběstačnosti, zdravotní obtíže) a nedokáží již vnímat individualitu jedince. V deváté otázce byl respondent požádán, aby vyjádřil svůj názor na počátek stáří. Nejvíce respondentů (38,89 %) uvedlo jako nástup stáří ztrátu sociálních kontaktů. Tato skutečnost byla nejvíce zastoupena u vysokoškoláků (41,05 %) a u dotazovaných s bohatými zkušenostmi se seniory (44,58 %). Zdá se, že společenský život je pro respondenty významnější než profese, zdravotní problémy, či vědomí kalendářního věku. Pouze skupina vyučených hodnotila začátek stáří v souvislosti se zdravotními problémy a úbytkem schopností (45,83 %). Úbytek schopností a zdravotní obtíže dalo do souvislosti s počátkem stáří 36,50 % respondentů. Tento fakt může vypovídat o negativním stereotypu přítomném ve střední generaci - stáří

znamená

nemoc.

Střední

generace

přednostně

vnímá

nemocného

seniora

před zdravým. Další negativní stereotyp, že stáří začíná odchodem z pracovního procesu, uvedlo jen 7,94 % respondentů. Pro muže je odchod ze zaměstnání zřejmě podstatnější událostí - pro 14,29 % z nich znamená počátek stáří. Muži jsou více orientováni na svoji profesi než na rodinný život. Desátá otázka nepřímo souvisela s otázkou předchozí. Testovala názor na sociální osamělost seniorů. Pravdou je, že každý má ve stáří alespoň nějaké kontakty (pokud nemá rodinu, je v kontaktu např. s pracovníky služeb). I nejvíce respondentů (45,24 %) uvedlo, že osamělost je méně častá, že většina seniorů je součástí společnosti. Tento názor byl zvýrazněn u vyučených (66,66 %). Přesto relativně velký počet respondentů (37,30 %) odpověděl, že ve stáří je každý převážně

sám. Tento postoj může vzbuzovat ve střední generaci obavy ze stáří, zejména v návaznosti na předchozí otázku, kdy většina respondentů označila jako počátek stáří ztrátu sociálních kontaktů. Jedenáctá otázka se zabývala názorem respondentů na ekonomické zajištění

seniorů. Rozšířený názor, že senioři jsou nejchudší skupinou populace, uvedlo 29,37 % respondentů. Je možné, že tento mýtus šíří sami senioři a střední generace jejich názor stereotypně přejímá. Přesto správný údaj, že senioři nejsou nejchudší vrstvou společnosti, uvedlo 68,25 % respondentů. Zdá se, že společnost ve většině nepodléhá dojmu chudoby seniorů a má na situaci reálný pohled.


( 84 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

5.4 Postavení seniora v rodině z pohledu respondentů

Otázky 12 až 14 zjišťovaly názor respondentů na postavení seniora v rodině. Za pravdivé odpovědi byly považovány ty, které určují jeho pevné místo. Zde bylo nalezeno vysoké zastoupení odpovědí 95,76 % (tab. 28, s. 77) svědčících, že střední generace uznává, že senior do rodiny patří, je zde vítán, i přes určité problémy, které soužití s ním přináší. Též že rodina má poskytovat péči seniorovi, pokud ji potřebuje. Potvrzena byla hypotéza - populace středního věku je názoru, že senior má své pevné místo v rodině. Dvanáctá otázka byla zacílena na názor respondentů na postavení seniora v rodině. Nikdo neviděl seniora jako pouhý zdroj konfliktů. Naopak většina respondentů (66,67 %) byla názoru, že senior patří do rodiny, i přes možné problematické soužití. Navíc ve 33,33 % odpovědí je vnímán jako zdroj životních zkušeností, pomoci a citové opory (tento postoj byl ještě více zvýrazněn u vyučených). Pokud respondenti vypovídali pravdivě, mohlo by být soužití dvou generací velmi přínosné. Respondenti střední generace mohli do odpovědí promítat svoji představu chtěli by ve stáří být zdrojem pomoci, ne příčinou konfliktů v rodině. Ve třinácté otázce byli odpovídající dotazováni na postoj k povinnosti pečovat o své rodiče. Jako ideální hodnotilo 76,99 % respondentů představu péče o rodiče

bez pocitu povinnosti, v případě vysokoškoláků to bylo 84,62 %. Zřejmě by měli potřebu pečovat o rodiče ze svého přesvědčení nikoli pod dojmem povinnosti. 15,87 % respondentů považuje péči o rodiče za svou povinnost. Zbývající část respondentů necítí potřebu pečovat o své rodiče, což může být způsobeno špatnými vztahy rodině, negativní zkušeností s rodiči, nedostatkem sociálního cítění respondentů aj. Čtrnáctá otázka se dotazovala na zajištění péče stárnoucím rodičům. Převážná většina respondentů (90,48 %) jako nejvhodnější řešení uvedla kombinaci péče rodiny

a služeb. Jde o nejčastější názor, kdy respondent s využitím zdravotních a sociálních služeb předpokládá zvládnutí péče o seniora v domácím prostředí. Žádný vysokoškolák nevolil péči od institucÍ, ale 25,00 % vyučených ano. Může se promítat vliv vzdělání na postoj respondentů - vysokoškoláci mohou být edukovanější v péči o seniory - institucionální pobyt nemůže nikdy nahradit prostředí rodiny a blízké komunity.

( 85 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

5.5 Postavení seniora ve společnosti z pohledu respondentů

Otázky 15 až 19 zjišťovaly názor respondentů na postavení seniora

ve společnosti. Statistickým zpracováním byla prokázána hypotéza, že

populace

středního věku není názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti. Celkem 71,27 % (tab. 29, s. 78) odpovědí svědčí pro to, že střední generace nehodnotí postavení seniora ve společnosti jako dobré. Patnáctá otázka sledovala, jak respondenti vnímají odlišnost světa starých a mladých jedinců. Porozumění vyloučilo 5,56 % respondentů - u vyučených to bylo 16,67 %. Z vysokoškoláku takto nedopověděl nikdo. Opět se ukazuje závislost

vzdělání

na

přejímaném

stereotypu.

Vysokoškoláci

by

pravděpodobněji hledali cesty porozumění se seniorem. Nejčastější odpovědí (v 79,36 %) bylo, že porozumění závisí na jednotlivci (senior musí být „nějaký“, abychom si s ním porozuměli). Tyto odpovědi by teoreticky potvrzovaly postoj střední generace, že každý senior je individualita. Procentuelně však výsledek patnácté položky neodpovídá podobnému dotazu v osmé otázce (zde seniora jako individualitu vidí jen 57,94 % respondentů). Odlišné byly i názory žen a mužů. Ženy výrazněji vnímaly seniora jako individualitu (85,71 %) oproti mužům (66,67 %). Ženy by tedy mohly být vnímavější ke skupině seniorů. Jednoznačnou odpověď, že mezi generacemi rozdíly nejsou - všichni jsme přece lidé a porozumění je možné, možné uvedlo pouhých 15,08 % dotazovaných. Srovnáme-li s výzkumem veřejného mínění v ČR (2000),88 kdy ve věkové skupině 14-17 let na otázku: „Myslíte si, že mladí a staří jsou dva naprosto odlišné světy?“ 88

TOŠNEROVÁ T., Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří, s. 10.


( 86 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

uvedlo negativní odpověď 24 % respondentů, musíme konstatovat, že u mladších jedinců byla zaznamenána vyšší ochota k porozumění se starší generací. V šestnácté otázce byli respondenti dotazováni na účast seniorů na společenském

životě. 49,21 % dotazovaných vnímalo seniory jako společensky pasivní, 24,60 % jako aktivní, avšak nevítané mezi mladšími jedinci. Je tedy aktuální motivace seniorů k aktivnějšímu přístupu na společenském dění a kroky ke snížení bariér mezi starší a mladší generací. Sedmnáctá otázka zjišťovala postoje střední generace k seniorům jako k populaci v neproduktivním věku. Naprostá většina dotazovaných (92,86 %) považovala za správné, že senioři mají v době penzionování čerpat z prostředků celé společnosti. Zdá se tedy, že společnost by mohla být solidární s nevýdělečně činnými skupinami. Toto zjištění však nepotvrdilo citovaný výrok Haškovcové v teoretické části práce mladší část populace tvrdí, že dává seniorům důchod, aniž by si uvědomovala, že starobní důchod je částí platu, vypláceného později.89

Diskriminace seniorů se týkala osmnáctá otázka. 57,14 % respondentů uvedlo, že diskriminace existuje, ale není běžná. 29,37 % dotazovaných se s diskriminací seniorů nikdy nesetkalo. Otázkou zůstává, jaké povědomí o ageismu populace má. Možná považuje některé prvky diskriminace za chování normativní. Jistě bude ještě třeba do budoucna rozšířit povědomí o problematice mezi laickou veřejnost. V pohledu na diskriminaci se nápadně lišily názory žen a mužů. Dle šetření se muži s diskriminací nikdy nesetkali v 16,67 %, zatímco ženy v 35,71 %. Je možné, že ženy

mají odlišné pojetí společenských norem a projevů chování než muži. V devatenácté otázce byli respondenti osloveni, aby vyhodnotili postavení

seniorů v české společnosti. Většina odpovídajících (77,98 %) zvolila střední variantu - postavení mají senioři dobré, ale je třeba nadále zlepšovat životní podmínky. 14,29 % považuje postavení seniorů za velmi špatné. Toto zjištění by bylo zajímavé porovnat s názory seniorů, jak oni sami své postavení vnímají.

6 NÁVRH ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH SKUTEČNOSTÍ

89

Srov. HAŠKOVCOVÁ H., České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie, s. 26.

( 87 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

K doplnění, potvrzení či vyvrácení zjištěných skutečností by byla vhodná oblast

dalšího průzkumu. Tato diplomová práce by mohla být podnětem k rozsáhlejším a podrobnějším studiím. Náš průzkum byl proveden na základě odpovědí 126 respondentů věkové kategorie 45-59 let. Získané

poznatky nemohou být

zobecněny na všechny obyvatele České republiky středního věku. Jistě by bylo vhodné průzkum uskutečnit pro kvantitativně větší vzorek populace. Stejně tak by bylo smysluplné rozpracovat jednotlivé oblasti průzkumu podrobněji, např. zaměřit šetření na postavení seniora v rodině, ve společenském dění a další. Bylo by zajímavé vytvořit srovnávací studii pro skupiny obyvatel dle dosaženého vzdělání. Z průzkumu jsou zřejmé názory a postoje populace, ovšem nevyplývá z něj, čím jsou způsobeny. Bylo by vhodné se dalším šetřením zaměřit na objasnění příčin daných skutečností. V práci byl prokázán vliv vzdělání na postoje střední generace k seniorům. Obecně vzato - čím vyšší vzdělání, tím pravdivější informovanost a méně stereotypů. Proto by bylo vhodné zařadit do osnov vzdělávacích programů kapitoly z oblasti gerontologické problematiky. Pravděpodobně, čím dříve se děti budou učit správným postojům k seniorům, tím spíše se předejde negativním stereotypům a ageistickému chování. Praktickým výstupem této práce je popularizační informační leták (příl. 13, s. 112), zacílený na střední generaci, který stručně informuje veřejnost o skutečnostech života ve stáří. Mohl by být užitečný pro program přípravy na stáří tak, aby se názory a postoje střední generace vůči seniorům zakládaly na skutečných faktech, aby střední generace vcházela do období stáří připravená, bez zbytečných obav, vytvořených na základě stereotypů. Leták by měl současně sloužit jako prevence stereotypů a mýtů o stáří a jako drobná, ale užitečná pomůcka pro přípravu na stáří. Mohl by se nacházet na místech, která navštěvuje střední generace (oblast služeb, zdravotnictví, knihovny, společenské prostory aj.), text by také mohl být otištěn v periodikách, případně umístěn v prostředcích městské hromadné dopravy.

ZÁVĚR


( 88 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Při zpracování teoretické části práce jsem se setkala s dostatkem literárních

a informačních zdrojů z oboru sociologie a gerontologie, týkajících se tématu postavení seniorů ve společnosti a také ageismu a negativních stereotypů o stáří. Domnívám se, že i přes dostatek publikovaných informací dochází v populaci střední generace k určitému zkreslení postojů vůči seniorům a to zřejmě na základě vžitých představ, které se nezakládají na pravdě. Zdá se, že v médiích je uvedená problematika podreprezentována. Bylo by vhodné zvýšit míru informovanosti o stáří v médiích a veřejných sdělovacích prostředcích, neboť ne každý obyvatel sám aktivně vyhledává literaturu a další informační zdroje na téma sociální gerontologie. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké jsou postoje a informovanost zkoumaného vzorku populace střední generace. Tento cíl byl splněn. Většina respondentů správně odhaduje vývoj skladby populace do budoucna, taktéž si je vědoma převahy žen v seniorské populaci. Nejvyšší zkreslení bylo shledáno v informovanosti o zastoupení seniorů v celkové populaci - většina respondentů nadhodnocovala současný počet seniorů. Avšak seniora jako individualitu vnímal malý počet dotázaných. Proto by bylo namístě mediálně poukazovat na individualitu jedinců (a seniorů především) se zcela osobitými rysy a potřebami. V sociologickém kontextu je zřejmé, že sociální stránka je nejvýznamnějším aspektem lidského života. Rodina je nejvhodnějším prostředím pro život ve stáří. Střední generace se také zabývala způsobem péče o seniory a upřednostnila využití služeb sociálních a zdravotních tak, aby senior mohl v rodině zůstat až do konce svého života. K porozumění se seniory si střední generace nejčastěji kladla podmínku, že záleží na osobnosti seniora. Ideálně by však měl být senior střední generací přijímán bez podmínek. K takovému postoji bude třeba dalšího vyzrávání nejen střední populace, ale celé společnosti. V účasti na společenském životě by střední generace viděla nutnost vyšší aktivity seniorů, potom by se mohli četněji účastnit společenského života. Většina respondentů nehodnotila seniory jako ekonomickou přítěž společnosti. Tento fakt hovoří o solidárnosti osob v produktivním věku s osobami nevýdělečně činnými. Splněny byly dílčí cíle práce a ověřeny všechny stanovené hypotézy. Lze konstatovat, že populace středního věku má pravdivé informace o stáří a seniorech (první hypotéza). Dále bylo prokázáno, že generace středního věku není pod vlivem negativních stereotypů o stáří (třetí hypotéza). Většina dotazovaných byla názoru,


( 89 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

že

senior má své pevné místo v rodině - je přijímán jako právoplatný člen rodiny

(čtvrtá hypotéza). Populace středního věku není názoru, že staří lidé mají dobré postavení ve společnosti (pátá hypotéza). Výsledky šetření se opakovaně prolíná vliv vzdělání na postoje střední generace k seniorům. Především u středoškoláků a vysokoškoláků byla prokazatelně vyšší míra pravdivé informovanosti o stáří a potřebách seniorů (druhá hypotéza). Ke zkvalitnění přípravy na stáří je třeba, aby střední generace měla pravdivé informace. Jen tak bude připravena na svoje stárnutí a stáří a schopna naslouchat světu seniorů a být mu oporou.

Shrnutí Respondenti střední generace měli pravdivé informace o stáří a seniorech výjimkou byla informace o zastoupení seniorů v populaci. Respondenti střední generace nebyli pod vlivem negativních stereotypů o stáří, avšak ne všichni vnímali seniora jako individualitu, s níž je možné si porozumět. Z hlediska střední generace měl senior své pevné místo v rodině. Z hlediska střední generace staří lidé nemají v současnosti dobré postavení ve společnosti. Zjištěnými výsledky prolíná vliv vzdělání na postoje střední generace k seniorům.

ANOTACE


( 90 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Příjmení a jméno autora:

Ročková Jarmila

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:


Vedoucí práce:

Mgr. Dana Soldánová

Počet stran:

113

Počet příloh:

13

Rok obhajoby:

2009

Klíčová slova:

senior, společnost, postoje, informovanost, střední generace, stereotypy

Diplomová práce pojednává o postojích (názorech) střední generace (věkové skupiny 45-59 let) ke stáří a k seniorům, především v kontextu sociálním. V textu jsou rozpracovány hypotézy týkající se míry pravdivé informovanosti o světě seniorů, míry ovlivnění střední generace negativními stereotypy o stáří. Postavení seniora v rodině je dalším sledovaným ukazatelem mezigeneračních vztahů obou věkových skupin, stejně jako názor střední generace na postavení seniorů ve společnosti. Empirická část práce vychází z dotazníkového šetření, analyzuje zjištěné skutečnosti a nabízí podněty k dalšímu rozpracování tématu. Nabídkou ke zvýšení informovanosti střední generaci o světě seniorů je informační leták.

ANNOTATION


( 91 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Author’s surname and name:

Ročková Jarmila Bc.

Institution:

Masaryk University, Faculty od Medicine, Department of Nursing Care

Thesis title:

Social status of seniors - society versus seniors

Thesis consultant:

Mgr. Dana Soldánová

Number of pages:

113

Number of amendments:

13

Year of viva voce:

2009

Key words:

seniors, society, attitudes, awareness, middle-aged generation, stereotypes

The thesis deals with attitudes (opinions) of the middle-aged generation (age group 45-59) towards the aging and the seniors, especially in social context. The text elaborates the hypotheses about the rate of actual awareness of the senior world and the rate of influencing of the middle-aged generation by the negative stereotypes related to the old age. The status of the senior in family is another monitored indicator of inter-generation relations of the both age groups, as well as the attitude of the middle-aged generation to the seniors´ social status. The empirical part of the thesis is based on the questionnaire survey, it analyses the obtained facts and offers suggestions for further elaboration of the topic. An informative handout should challenge the middle-aged generation to develop better awareness of the senior world.

LITERATURA A PRAMENY

( 92 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 374 s. ISBN 80-7184-141-2. HAŠKOVCOVÁ, Helena. České ošetřovatelství 10: Manuálek sociální gerontologie. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2002. 82 s. ISBN 80-7013-363-5. IVANOVÁ, Kateřina, JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. KALVACH, Zdeněk. Vybrané kapitoly z geriatrie a medicíny chronických stavů II. díl. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 214 s. ISBN 80-7184-001-7. KALVACH, Zdeněk, ZADÁK, Zdeněk, JIRÁK, Roman, ZAVÁZALOVÁ, Helena, SUCHARD, Petr. Geriatrie a gerontologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 864 s. ISBN 80-247-0548-6. KALVACH, Zdeněk, ONDERKOVÁ, Alice. Stáří. Pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v ošetřovatelské praxi. Praha: Galén, 2006. 44 s. ISBN 80-7262-455-5. KLEVETOVÁ, Dana, DLABALOVÁ, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. 1 vyd. Praha: Grada 2008. 208 s. ISBN 978-80-247-2169-9. KŘIVOHLAVÝ,

Jaro.

Psychologie

nemoci.

Praha:

Grada,

2002.

198

s.

ISBN 80-247-0179-0. LAŠEK, Jan. Kapitoly ze sociální psychologie I. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 116 s. ISBN 80-7041-533-9. MONTOUSSÉ, Marc, RENOUARD, Gilles. Přehled sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3. MPSV Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří). Příprava na stárnutí - Rada vlády pro seniory a stárnutí populace [online].

2008

[cit.

2008-08-25].

Dostupné

na

WWW:

. PACOVSKÝ, Vladimír. O stárnutí a stáří. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. 135 s. ISBN 80-201-8076-8. PICHAUD,

Clément,

THAREAUOVÁ,

Isabelle.

Soužití se

staršími lidmi.

1. vyd. Praha: Portál, 1998. 160 s. ISBN 80-7178-184-3. SÝKOROVÁ, Dana, CHYTIL, Oldřich. Autonomie ve stáří. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity, 2004. 324 s. ISBN 80-7326-026-3.


( 93 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

ŠLESÁROVÁ Helena. Postoje k seniorům. [online]. 2008 [cit. 2008-09-21]. Dostupné na

WWW:

postoje_k_seniorum.doc?fakulta=1411;obdobi=3743>. URBAN, Lukáš. Sociologie. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2006. 376 s. ISBN 80-86861-45-7. VENGLÁŘOVÁ, Martina. Problematické situace v péči o seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 96 s. ISBN 978-80-247-2170-5. VIDOVIČOVÁ, Lucie. Věk jako nezávislá proměnná. Ideologie věku, ageismus a stárnutí v české společnosti. [online]. MUNI Brno, 2007 [cit. 2008-08-25]. Dostupné na WWW: . TOŠNEROVÁ, Tamara. Ageismus. Průvodce stereotypy a mýty o stáří. 1. vyd. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, 2002. 46 s. ISBN 80-238-9506-0. WEBER, Pavel. Minimum z klinické gerontologie pro lékaře a sestru v ambulanci. 1. vyd. Brno: IDV PZ, 2002. 151 s. ISBN 80-7013-314-7.

SEZNAM ZKRATEK


( 94 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

aj.

a jiné

apod.

a podobně

atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

MU

Masarykova univerzita

např.

například

Obr.

obrázek

OSN

Organizace spojených národů

př. n. l.

před naším letopočtem

s.

strana

Tab.

tabulka

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

takzvaný

vyd.

vydavatelství

WHO

World Health Organization

WWW.

World Wide Web

SEZNAM OBRÁZKŮ


( 95 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Obr. 1 - Zkušenosti respondentů se seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Obr. 2 - Znalost respondentů demografického vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Obr. 3 - Názor respondentů na charakteristiku seniorské populace v závislosti na míře zkušeností se seniory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 Obr. 4 - Názor respondentů na postavení seniora v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Obr. 5 - Názor respondentů na způsob péče o seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Obr. 6 - Názor respondentů na diskriminaci seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

SEZNAM TABULEK


( 96 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Tab. 1 - Pohlaví respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Tab. 2 - Dosažené vzdělání respondentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Tab. 3 - Zkušenosti respondentů se seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Tab. 4 - Znalost respondentů zastoupení seniorů v populaci ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Tab. 5 - Znalost respondentů demografického vývoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Tab. 6 - Míra informovanosti respondentů o nejfrekventovanější chorobě stáří . . . . . 59 Tab. 7 - Znalost respondentů zastoupení mužů a žen v seniorské populaci . . . . . . . . . 60 Tab. 8 - Názor respondentů na charakteristiku populace seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Tab. 9 - Názor respondentů na charakteristiku populace seniorů v závislosti na míře zkušeností se seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Tab. 10 - Názor respondentů na počátek stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Tab. 11 - Informovanost respondentů o osamělosti seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Tab. 12 - Informovanost respondentů o ekonomickém zajištění seniorů . . . . . . . . . . . 64 Tab. 13 - Názor respondentů na postavení seniora v rodině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Tab. 14 - Názor respondentů na péči o rodiče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Tab. 15 - Názor respondentů na způsob péče o seniory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Tab. 16 - Názor respondentů na porozumění mladých a starých lidí . . . . . . . . . . . . . 68 Tab. 17 - Názor respondentů na účast seniorů v životě společnosti . . . . . . . . . . . . . . . 69 Tab. 18 - Názor respondentů na seniory a ekonomiku společnosti . . . . . . . . . . . . . . . 70 Tab. 19 - Názor respondentů na diskriminaci seniorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Tab. 20 - Názor respondentů na postavení seniorů v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Tab. 21 - Rozložení χ2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Tab. 22 Otázka 1 - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19 . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Tab. 23 Otázka 2, varianta A - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19 . . . . . . . 75 Tab. 24 Otázka 2 - varianta B - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19 . . . . . . . 75 Tab. 25 Otázka 3 - výsledná korelace χ2 a P přes otázky 4 až 19 . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Tab. 26 - Hypotéza H1 - pravdivé odpovědi a χ2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Tab. 27 - Hypotéza H3 - pravdivé odpovědi a χ2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Tab. 28 - Hypotéza H4 - pravdivé odpovědi a χ2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Tab. 29 - Hypotéza H5 - pravdivé odpovědi a χ2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

SEZNAM PŘÍLOH


( 97 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Příl. 1 - Dotazník použitý k průzkumnému šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Příl. 2 - Souhrnná data - celkový soubor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Příl. 3 - Souhrnná data - vyučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Příl. 4 - Souhrnná data - středoškoláci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 Příl. 5 - Souhrnná data - vysokoškoláci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Příl. 6 - Statistické zpracování - matice dat jako celku (data1) . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Příl. 7 - Statistické zpracování - matice dělení subjektů na podskupiny (par2) . . . . 107 Příl. 8 - Statistické zpracování - matice správného/nesprávného názoru (par1) . . . . 107 Příl. 9 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 1 . . . . . . . . . . 108 Příl. 10 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 2, varianta A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Příl. 11 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 2, varianta B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Příl. 12 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 3 . . . . . . . . . 111 Příl. 13 - Informační leták . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Příl. 1 - Dotazník k průzkumnému šetření


( 98 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Tento dotazník je anonymní. Prosím zaškrtněte jednu odpověď, která nejvíce odpovídá Vašemu názoru. Uvedené údaje nebudou zneužity a poslouží výhradně pro studijní výzkum. Děkuji, Jarmila Ročková, LF MU 1) Jste:

muž žena

2) Vaše dosažené vzdělání je: vyučen(a) středoškolské vysokoškolské 3) Vaše zkušenosti se seniory jsou: poměrně bohaté, osobní, dlouhodobé zkušeností se seniory mám spíše málo nemám žádné osobní zkušenosti se seniory 4) Víte, kolik procent seniorů (osob nad 65 let) přibližně žije v České republice? 14 % 28 % 36 % 5) Do budoucna se dá očekávat, že: počet seniorů výrazně stoupne senioři nebudou ve společnosti převažovat – zvyšuje se porodnost věková skladba populace zůstane přibližně stejná 6) Která z uvedených chorob je nečastější ve vyšším věku? diabetes mellitus – „cukrovka“ alergie hypertenze – vysoký krevní tlak 7) Je v seniorské populaci zastoupeno více mužů nebo žen? mužů je více žen je více žen a mužů je přibližně stejně 8) Všichni senioři jsou stejní, mají přibližně stejné potřeby a problémy: s výrokem plně souhlasím nemohou zcela souhlasit – část seniorů se většině vymyká rozhodně nesouhlasím, každý senior je individualita 9) Stáří nastává tehdy, když člověk: dosáhne určitého kalendářního věku přestane pracovat a odejde do starobního důchodu když začne mít zdravotní potíže a ubývají mu schopnosti když ztrácí kontakty s lidmi a přestává se účastnit společenského života

10) Myslíte si, že senioři jsou často osamělí, ztrácejí společenské kontakty a vazby? ano, ve stáří je převážně každý sám


( 99 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

méně často, většina je součástí společnosti ne, všichni mají aspoň nějaké společenské kontakty

11) Řekl(a) by jste, že staří lidé žijí v chudobě? ano, senioři často žijí pod hranicí životního minima ne, senioři nejsou nejchudší sociální vrstvou společnosti senioři netrpí chudobou, spíše patří k dobře ekonomicky zabezpečeným obyvatelům 12) Senior v rodině: je zdrojem neustálých konfliktů, narušuje život a funkci celé rodiny patří do rodiny, i když soužití s ním může být problematické má své pevné místo v rodině, je zdrojem životních zkušeností, pomoci a citové opory pro mladší generaci 13) S názorem, že povinností dospělých dětí je postarat se o své rodiče: souhlasím, děti mají vracet rodičům péči, kterou od nich v dětství dostaly nesouhlasím, povinnost dětí to není ideální by bylo, kdyby se děti chtěly starat o své rodiče bez pocitu povinnosti 14) Seniorovi, který není soběstačný, má potřebnou pomoc a péči zajistit: především rodina – je to samozřejmé nejlépe rodina, případně s dopomocí sociálních a zdravotních služeb i když má senior rodinu, péče náleží státním institucím a službám 15) Myslíte si, že mladí a staří lidé jsou dva naprosto odlišné světy? ano, zcela určitě – nikdy si nemohou rozumět ne, velké rozdíly nejsou – všichni jsme přece lidé nelze říci jednoznačně, vždy záleží na konkrétním člověku 16) Řekl(a) by jste, že by se senioři mohli více účastnit společenského života? ano, kdyby nebyli pasivní, nemuseli by být stranou společenského života ne, i přes jejich aktivitu a zájem nejsou příliš vítáni mezi mladšími generacemi nevím 17) Souhlasíte s tím, že: senioři jsou pro společnost ekonomickou zátěží – žijí na úkor celé společnosti je přirozené a správné, že senioři čerpají z prostředků celé společnosti – vždyť pro společnost pracovali celý život každý se má snažit se ekonomicky zajistit na stáří sám a nezatěžovat později společnost 18) Myslíte, že se dnešní společnost k seniorům nechová dobře, že jsou díky věku znevýhodněni, diskriminováni? ano, diskriminace seniorů je dnes běžný jev, setkávám se s ním často ano, s diskriminací starších jsem se někdy setkal(a), ale není to příliš běžný jev ne, nesetkal(a) jsem se s tímto jevem 19) Jste názoru, že postavení seniorů ve české společnosti je celkově vzato: velmi dobré, senioři jsou ve společnosti rovnocennou skupinou obyvatel dobré, ale bylo by třeba seniorům dále zlepšovat životní podmínky velmi špatné, senioři jsou opomíjeni, dostávají od společnosti málo podpory

Příl. 2 - Souhrnná data - celkový soubor

( 100 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

otázka dotazníku

abs. četno st

relat. četnost [%]

1) Jste: muž

42

33.3333

žena

84

66.6667

vyučen(a)

24

19.0476

středoškolské

63

50.0000

vysokoškolské

39

30.9524

poměrně bohaté, osobní, dlouhodobé

83

65.8730

zkušeností se seniory mám spíše málo

41

32.5397

nemám žádné osobní zkušenosti se seniory

2

1.5873

14 %

15

11.9048

28 %

58

46.0317

36 %

53

42.0635

počet seniorů výrazně stoupne

99

78.5714

senioři nebudou ve společnosti převažovat – zvyšuje se porodnost

5

3.9683

věková skladba populace zůstane přibližně stejná

22

17.4603

diabetes mellitus – „cukrovka“

42

33.3333

alergie

1

0.7937

hypertenze – vysoký krevní tlak

83

65.8730

mužů je více

0

0

žen je více

115

91.2698

žen a mužů je přibližně stejně

11

8.7302

s výrokem plně souhlasím

13

10.3175

nemohou zcela souhlasit – část seniorů se většině vymyká

40

31.7460

rozhodně nesouhlasím, každý senior je individualita

73

57.9365

dosáhne určitého kalendářního věku

21

16.6667

přestane pracovat a odejde do starobního důchodu

10

7.9365

když začne mít zdravotní potíže a ubývají mu schopnosti

46

36.5079

když ztrácí kontakty s lidmi a přestává se účastnit společenského života

49

38.8889

2) Vaše dosažené vzdělání je:

3) Vaše zkušenosti se seniory jsou:

4) Víte, kolik procent seniorů (osob nad 65 let) přibližně žije v České republice?

5) Do budoucna se dá očekávat, že:

6) Která z uvedených chorob je nečastější ve vyšším věku?

7) Je v seniorské populaci zastoupeno více mužů nebo žen?

8) Všichni senioři jsou stejní, mají přibližně stejné potřeby a problémy:

9) Stáří nastává tehdy, když člověk:


47

37.3016

méně často, většina je součástí společnosti

57

45.2381

( 101 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

ne, všichni mají aspoň nějaké společenské kontakty

22

17.4603

ano, senioři často žijí pod hranicí životního minima

37

29.3651

ne, senioři nejsou nejchudší sociální vrstvou společnosti

86

68.2540

11) Řekl(a) by jste, že staří lidé žijí v chudobě?

senioři netrpí chudobou, spíše patří k dobře ekonomicky zabezpečeným obyvatelům 3

2.3809

12) Senior v rodině: je zdrojem neustálých konfliktů, narušuje život a funkci celé rodiny

0

0

patří do rodiny, i když soužití s ním může být problematické

84

66.6667

má své pevné místo v rodině, je zdrojem životních zkušeností, pomoci a citové opory pro mladší generaci

42

33.3333

souhlasím, děti mají vracet rodičům péči, kterou od nich v dětství dostaly

20

15.8730

nesouhlasím, povinnost dětí to není

9

7.1429

ideální by bylo, kdyby se děti chtěly starat o své rodiče bez pocitu povinnosti

97

76.9841

především rodina – je to samozřejmé

5

3.9683

nejlépe rodina, případně s dopomocí sociálních a zdravotních služeb

114

90.4761

i když má senior rodinu, péče náleží státním institucím a službám

7

5.5556

ano, zcela určitě – nikdy si nemohou rozumět

7

5.5556

ne, velké rozdíly nejsou – všichni jsme přece lidé

19

15.0794

nelze říci jednoznačně, vždy záleží na konkrétním člověku

100

79.3650

ano, kdyby nebyli pasivní, nemuseli by být stranou společenského života

62

49.2063

ne, i přes jejich aktivitu a zájem nejsou příliš vítáni mezi mladšími generacemi

31

24.6032

nevím

33

26.1905

senioři jsou pro společnost ekonomickou zátěží - žijí na úkor celé společnosti

1

0.7937

je přirozené a správné, že senioři čerpají z prostředků celé společnosti – vždyť pro společnost pracovali celý život

117

92.8571

každý se má snažit se ekonomicky zajistit na stáří sám a nezatěžovat později společnost

8

6.3492

13) S názorem, že povinností dospělých dětí je postarat se o své rodiče:

14) Seniorovi, který není soběstačný, má potřebnou pomoc a péči zajistit:

15) Myslíte si, že mladí a staří lidé jsou dva naprosto odlišné světy?

16) Řekl(a) by jste, že by se senioři mohli více účastnit společenského života?

17) Souhlasíte s tím, že:

18) Myslíte, že se dnešní společnost k seniorům nechová dobře, že jsou díky věku znevýhodněni, diskriminováni? ano, diskriminace seniorů je dnes běžný jev, setkávám se s ním často

17

13.4921

ano, s diskriminací starších jsem se někdy setkal(a), ale není to příliš běžný jev

72

57.1429

ne, nesetkal(a) jsem se s tímto jevem

37

29.3650

velmi dobré, senioři jsou ve společnosti rovnocennou skupinou obyvatel

10

7.9365

docela dobré, ale bylo by třeba seniorům dále zlepšovat životní podmínky

98

77.7778

velmi špatné, senioři jsou opomíjeni, dostávají od společnosti málo podpory

18

14.2857

19) Jste názoru, že postavení seniorů v české společnosti je celkově vzato:

Příl. 3 - Souhrnná data - vyučení

( 102 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

otázka dotazníku

abs. četno st

relat. četnost [%]

1) Jste: muž

8

33.3333

žena

16

66.6667

vyučen(a)

24

100.0000

středoškolské

0

0

vysokoškolské

0

0


16

66.6667


7

29.16666


1

4.16667

14 %

1

4.1667

28 %

12

50.0000

36 %

11

45.8333


14

58.3333


0

0


10

41.6667


9

37.5000

alergie

0

0


15

62.5000

mužů je více

0

0

žen je více

18

75.0000


6

25.0000


7

29.1667


7

29.1667


10

41.6666


2

8.3333


2

8.3333


11

45.8334


9

37.5000










4

16.6667


16

66.6666

( 103 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________


4

16.6667


11

45.8333


13

54.1667



0


0

0


13

54.1667


11

45.8333


5

20.8333


4

16.6667


15

62.5000


1

4.16667


17

70.8333


6

25.0000


4

16.6667


4

16.6667


16

66.6666


7

29.1667


9

37.5000

nevím

8

33.3333


1

4.1667


22

91.6666


1

4.1667







5

20.8333


11

45.8334


8

33.3333


1

4.1667


19

79.1666


4

16.6667


Příl. 4 - Souhrnná data - středoškoláci

( 104 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

otázka dotazníku

abs. četno st

relat. četnost [%]

1) Jste: muž

18

28.5714

žena

45

71.4286

vyučen(a)

0

0

středoškolské

63

100.0000

vysokoškolské

0

0


43

68.2540


19

30.1587


1

1.5873

14 %

7

11.1111

28 %

28

44.4445

36 %

28

44.4444


54

85.7143


1

1.5873


8

12.6984


20

31.7460

alergie

0

0


43

68.2540

mužů je více

0

0

žen je více

59

93.6508


4

6.3492


4

6.3492


22

34.9206


37

58.7302


11

17.4603


6

9.5238


22

34.9206


24

38.0953










24

38.0952


26

41.2698

( 105 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________


13

20.6350


12

19.0476


50

79.3651



1.5873


0

0


47

74.6032


16

25.3968


10

15.8730


4

6.3492


49

77.7778


3

4.7619


59

93.6508


1

1.5873


3

4.7619


10

15.8730


50

79.3651


33

52.3810


15

23.8095

nevím

15

23.8095


0

0


59

93.6508


4

6.3492







6

9.5238


38

60.3175


19

30.1587


5

7.9365


52

82.5397


6

9.5238


Příl. 5 - Souhrnná data - vysokoškoláci

( 106 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

otázka dotazníku

abs. četno st

relat. četnost [%]

1) Jste: muž

16

41.0256

žena

23

58.9744

vyučen(a)

0

0

středoškolské

0

0

vysokoškolské

39

100.0000


24

61.5385


15

38.4615


0

0

14 %

7

17.9487

28 %

18

46.1539

36 %

14

35.8974


31

79.4872


4

10.2564


4

10.2564


13

33.3333

alergie

1

2.5641


25

64.1026

mužů je více

0

0

žen je více

38

97.4359


1

2.5641


2

5.1282


11

28.2051


26

66.6667


8

20.5128


2

5.1282


13

33.3333


16

41.0257










19

48.7180


15

38.4615

( 107 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________


5

12.8205


14

35.8974


23

58.9744



5.1282


0

0


24

61.5385


15

38.4615


5

12.8205


1

2.5641


33

84.6154


1

2.5641


38

97.4359


0

0


0

0


5

12.8205


34

87.1795


22

56.4103


7

17.9487

nevím

10

25.6410


0

0


36

92.3077


3

7.6923







6

15.3846


23

58.9744


10

25.6410


4

10.2564


27

69.2308


8

20.5128


Příl. 6 - Statistické zpracování - matice dat jako celku (data1) číslo

odpověď

odpověď

odpověď

odpověď

chí-

stupně

( 108 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

otázky 1.0000 2.0000 3.0000 4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

1 [%] 2 [%] 3 [%] 4 [%] kvadrát volnosti 33.3333 66.6667 0 0 14.0000 1.0000 19.0476 50.0000 30.9524 0 18.4286 2.0000 65.8730 32.5397 1.5873 0 78.1429 2.0000 11.9048 46.0317 42.0635 0 26.3333 2.0000 78.5714 3.9683 17.4603 0 119.4762 2.0000 33.3333 0.7937 65.8730 0 80.0476 2.0000 0 91.2698 8.7302 0 191.7619 2.0000 10.3175 31.7460 57.9365 0 43.0000 2.0000 16.6667 7.9365 36.5079 38.8889 34.5714 3.0000 37.3016 45.2381 17.4603 0 26.3562 2.0000 29.3651 68.2540 2.3810 0 74.9048 2.0000 0 66.6667 33.3333 0 75.6933 2.0000 15.8730 7.1429 76.9841 0 94.0362 2.0000 3.9683 90.4762 5.5556 0 148.5505 2.0000 5.5556 15.0794 79.3651 0 102.9505 2.0000 49.2063 24.6032 26.1905 0 25.5333 2.0000 0.7937 92.8571 6.3492 0 160.2762 2.0000 13.4921 57.1429 29.3651 0 41.7848 2.0000 7.9365 77.7778 14.2857 0 96.4019 2.0000 korelace a P koeficient pro závislost odpovědi na otázky 4 až 19 (první sloupec = číslo otázky)

4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

1.0000 -0.0894 -0.1179 0.0286 -0.0192 -0.1234 -0.0076 0.0300 0.0838 0.0442 0.2075 -0.0654 -0.0885 0.0856 -0.0379 -0.1119

-0.0894 1.0000 0.0556 0.0999 0.0102 0.0503 0.0832 0.0675 0.0366 0.0147 -0.0261 0.0344 0.1767 -0.0286 0.1667 -0.0468

-0.1179 0.0556 1.0000 0.0424 -0.0815 0.0790 0.0726 -0.0160 -0.0119 0.0559 -0.1819 -0.0346 0.1353 0.0233 -0.0731 0.0613

0.0286 0.0999 0.0424 1.0000 0.0734 -0.0195 0.0861 -0.0018 0.0795 -0.1405 -0.0159 -0.0061 0.1522 0.0418 -0.0330 0.1385

-0.0192 -0.1234 0.0102 0.0503 -0.0815 0.0790 0.0734 -0.0195 1.0000 0.0378 0.0378 1.0000 0.0314 0.2133 0.0283 0.0179 0.1247 0.0158 0.1630 0.2684 -0.1889 0.0979 0.2070 0.1109 -0.0027 -0.0239 -0.0150 0.1188 0.0088 0.0291 0.0300 0.1466

-0.0076 0.0300 0.0832 0.0675 0.0726 -0.0160 0.0861 -0.0018 0.0314 0.0283 0.2133 0.0179 1.0000 0.2308 0.2308 1.0000 0.1259 0.0113 -0.0706 0.1244 0.0505 -0.1802 0.1705 0.1482 -0.0765 -0.1116 -0.1112 0.1773 0.0520 0.1869 0.0855 -0.3724

0.0838 0.0442 0.2075 0.0366 0.0147 -0.0261 -0.0119 0.0559 -0.1819 0.0795 -0.1405 -0.0159 0.1247 0.1630 -0.1889 0.0158 0.2684 0.0979 0.1259 -0.0706 0.0505 0.0113 0.1244 -0.1802 1.0000 -0.0829 -0.1457 -0.0829 1.0000 0.0960 -0.1457 0.0960 1.0000 -0.0000 0.2735 -0.1156 0.0335 -0.1180 0.1064 -0.1503 0.1517 -0.0109 0.0353 -0.1044 -0.1751 0.0120 0.0253 0.0481

-0.0654 -0.0885 0.0856 -0.0379 -0.1119 0.0344 0.1767 -0.0286 0.1667 -0.0468 -0.0346 0.1353 0.0233 -0.0731 0.0613 -0.0061 0.1522 0.0418 -0.0330 0.1385 0.2070 -0.0027 -0.0150 0.0088 0.0300 0.1109 -0.0239 0.1188 0.0291 0.1466 0.1705 -0.0765 -0.1112 0.0520 0.0855 0.1482 -0.1116 0.1773 0.1869 -0.3724 -0.0000 0.0335 -0.1503 0.0353 0.0120 0.2735 -0.1180 0.1517 -0.1044 0.0253 -0.1156 0.1064 -0.0109 -0.1751 0.0481 1.0000 -0.0446 -0.0642 0.0960 0.0337 -0.0446 1.0000 -0.0866 0.0687 0.1591 -0.0642 -0.0866 1.0000 0.0903 -0.0939 0.0960 0.0687 0.0903 1.0000 -0.3550 0.0337 0.1591 -0.0939 -0.3550 1.0000

4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

1.0000 0.3197 0.1887 0.7502 0.8308 0.1685 0.9322 0.7385 0.3510 0.6233 0.0198 0.4666 0.3244 0.3405 0.6735 0.2121

0.3197 1.0000 0.5361 0.2657 0.9095 0.5763 0.3546 0.4527 0.6839 0.8704 0.7714 0.7020 0.0478 0.7504 0.0620 0.6026

0.1887 0.5361 1.0000 0.6371 0.3645 0.3794 0.4195 0.8592 0.8946 0.5338 0.0415 0.7008 0.1309 0.7957 0.4159 0.4953

0.7502 0.2657 0.6371 1.0000 0.4142 0.8286 0.3379 0.9840 0.3761 0.1167 0.8595 0.9462 0.0889 0.6419 0.7135 0.1219

0.8308 0.9095 0.3645 0.4142 1.0000 0.6740 0.7270 0.7531 0.1642 0.0681 0.0341 0.0201 0.9763 0.8677 0.9220 0.7391

0.9322 0.3546 0.4195 0.3379 0.7270 0.0165 1.0000 0.0093 0.1599 0.4324 0.5748 0.0562 0.3945 0.2151 0.5629 0.3412

0.3510 0.6839 0.8946 0.3761 0.1642 0.8605 0.1599 0.8997 1.0000 0.3563 0.1036 1.0000 0.7095 0.0931 0.6944 0.8938

0.4666 0.7020 0.7008 0.9462 0.0201 0.2162 0.0562 0.0977 1.0000 0.0019 0.1975 1.0000 0.6201 0.4751 0.2850 0.7077

0.1685 0.5763 0.3794 0.8286 0.6740 1.0000 0.0165 0.8420 0.8605 0.0024 0.2756 0.2162 0.7901 0.1853 0.7467 0.1014

0.7385 0.4527 0.8592 0.9840 0.7531 0.8420 0.0093 1.0000 0.8997 0.1651 0.0435 0.0977 0.2133 0.0470 0.0361 0.0000

0.6233 0.8704 0.5338 0.1167 0.0681 0.0024 0.4324 0.1651 0.3563 1.0000 0.2849 0.0019 0.1880 0.0900 0.2449 0.7782

0.0198 0.7714 0.0415 0.8595 0.0341 0.2756 0.5748 0.0435 0.1036 0.2849 1.0000 0.1975 0.2356 0.9032 0.0499 0.5925

0.3244 0.0478 0.1309 0.0889 0.9763 0.7901 0.3945 0.2133 0.7095 0.1880 0.2356 0.6201 1.0000 0.3348 0.4446 0.0751

0.3405 0.7504 0.7957 0.6419 0.8677 0.1853 0.2151 0.0470 0.0931 0.0900 0.9032 0.4751 0.3348 1.0000 0.3147 0.2957

0.6735 0.0620 0.4159 0.7135 0.9220 0.7467 0.5629 0.0361 0.6944 0.2449 0.0499 0.2850 0.4446 0.3147 1.0000 0.0000

0.2121 0.6026 0.4953 0.1219 0.7391 0.1014 0.3412 0.0000 0.8938 0.7782 0.5925 0.7077 0.0751 0.2957 0.0000 1.0000

Příl. 7 - Statistické zpracování - matice dělení subjektů na podskupiny (par2) par2 = 1 1 0 2 0;


( 109 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

2 1 0 2 3; 2 1 2 3 0; 3 1 0 2 3; První sloupec - číslo otázky, další dva sloupce - skupina A, poslední dva sloupce skupina B.

Příl. 8 - Statistické zpracování - matice správného/nesprávného názoru (par1) par1= 4 1 0 2 3; 5 1 0 2 3; 6 3 0 2 1; 7 2 0 1 3; 8 3 0 1 2; 9 3 4 1 2; 10 3 2 1 0; 11 2 0 1 3; 12 2 3 1 0; 13 1 3 2 0; 14 1 2 3 0; 15 3 0 1 2; 16 1 0 2 3; 17 2 0 1 3; 18 2 0 1 3; 19 2 0 1 3; První sloupec - číslo otázky, další dva sloupce - odpovědi hodnocené kladně, poslední dva sloupce - odpovědi hodnocené záporně.

Příl. 9 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 1 Skupina A = muži, skupina B = ženy

( 110 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Velikost skupin [%] A = 33.3333 B = 66.6667 počet odpovědí [%] skupina A

číslo odpověď otázky 1 [%]

odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

1.0000 2.0000 3.0000 4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

0 42.8571 21.4286 52.3810 4.7619 0 88.0952 35.7143 14.2857 42.8571 61.9048 69.0476 9.5238 90.4762 26.1905 33.3333 88.0952 73.8095 73.8095

0 38.0952 2.3810 26.1905 9.5238 71.4286 11.9048 52.3810 35.7143 11.9048 2.3810 30.9524 69.0476 4.7619 66.6667 19.0476 9.5238 16.6667 16.6667

100.0000 19.0476 76.1905 21.4286 85.7143 28.5714 0 11.9048 11.9048 45.2381 35.7143 0 21.4286 4.7619 7.1429 47.6190 2.3810 9.5238 9.5238

skupina B odpověď 4 [%]

0 0 0 0 0 0 0 0 38.0952 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

odpověď 1 [%]

0 19.0476 60.7143 7.1429 75.0000 35.7143 0 9.5238 19.0476 33.3333 26.1905 0 13.0952 3.5714 4.7619 50.0000 0 15.4762 7.1429

odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

odpověď 4 [%]

100.0000 0 0 53.5714 27.3810 0 38.0952 1.1905 0 42.8571 50.0000 0 3.5714 21.4286 0 1.1905 63.0952 0 92.8571 7.1429 0 29.7619 60.7143 0 4.7619 36.9048 39.2857 46.4286 20.2381 0 71.4286 2.3810 0 65.4762 34.5238 0 5.9524 80.9524 0 90.4762 5.9524 0 9.5238 85.7143 0 20.2381 29.7619 0 95.2381 4.7619 0 48.8095 35.7143 0 79.7619 13.0952 0

korelace a P koeficient pro závislost odpovědi na otázky 4 až 19 χ2 0.9488 P 0.0000 číslo otázky 4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

odpověď 1 [%] 9.0000 36.0000 30.0000 37.0000 22.0000 31.0000 23.0000 26.0000 42.0000 38.0000 40.0000 28.0000 20.0000 37.0000 31.0000 31.0000

odpověď 2 [%] 6.0000 63.0000 53.0000 78.0000 51.0000 64.0000 56.0000 60.0000 84.0000 79.0000 79.0000 72.0000 42.0000 80.0000 41.0000 67.0000

odpověď 3 [%] 33.0000 6.0000 12.0000 5.0000 20.0000 11.0000 19.0000 16.0000 0 4.0000 2.0000 14.0000 22.0000 5.0000 11.0000 11.0000

odpověď 4 [%] 78.0000 21.0000 31.0000 6.0000 33.0000 20.0000 28.0000 24.0000 0 5.0000 5.0000 12.0000 42.0000 4.0000 43.0000 17.0000

chí nekorig. 5.4486 1.9091 0.8649 0.7968 0.7979 0.0856 1.6967 1.1721 NaN 0.5385 0.0756 6.2031 0.0635 2.1538 7.1458 0.5740

Příl. 10 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 2, varianta A

chí-korig. 4.1716 1.3258 0.5340 0.3113 0.4926 0.0053 1.2259 0.7738 Inf 0.1346 0.0189 5.0945 0.0040 1.2115 6.1615 0.2813

( 111 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Skupina A = vyučení, skupina B = středoškoláci + vysokoškoláci Velikost skupin [%] A = 19.0476 B = 80.9524 počet odpovědí [%] skupina A


odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

1.0000 2.0000 3.0000 4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

66.6667 0 29.1667 50.0000 0 0 75.0000 29.1667 8.3333 66.6667 54.1667 54.1667 16.6667 70.8333 16.6667 37.5000 91.6667 45.8333 79.1667

0 0 4.1667 45.8333 41.6667 62.5000 25.0000 41.6667 45.8333 16.6667 0 45.8333 62.5000 25.0000 66.6667 33.3333 4.1667 33.3333 16.6667

33.3333 100.0000 66.6667 4.1667 58.3333 37.5000 0 29.1667 8.3333 16.6667 45.8333 0 20.8333 4.1667 16.6667 29.1667 4.1667 20.8333 4.1667


odpověď 1 [%]

0 33.3333 0 0 0 65.6863 0 13.7255 0 83.3333 0 32.3529 0 0 0 5.8824 37.5000 18.6275 0 42.1569 0 25.4902 0 0 0 14.7059 0 3.9216 0 2.9412 0 53.9216 0 0 0 11.7647 0 8.8235

odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

odpověď 4 [%]

66.6667 0 0 61.7647 38.2353 0 33.3333 0.9804 0 45.0980 41.1765 0 4.9020 11.7647 0 0.9804 66.6667 0 95.0980 4.9020 0 32.3529 61.7647 0 7.8431 34.3137 39.2157 40.1961 17.6471 0 71.5686 2.9412 0 69.6078 30.3922 0 4.9020 80.3922 0 95.0980 0.9804 0 14.7059 82.3529 0 21.5686 24.5098 0 93.1373 6.8627 0 59.8039 28.4314 0 77.4510 13.7255 0


odpověď 1 [%] 1.0000 14.0000 15.0000 18.0000 10.0000 20.0000 20.0000 13.0000 24.0000 20.0000 18.0000 16.0000 7.0000 22.0000 11.0000 19.0000

odpověď 2 [%] 14.0000 85.0000 68.0000 97.0000 63.0000 75.0000 59.0000 73.0000 102.0000 97.0000 101.0000 84.0000 55.0000 95.0000 61.0000 79.0000

odpověď 3 [%] 23.0000 10.0000 9.0000 6.0000 14.0000 4.0000 4.0000 11.0000 0 4.0000 6.0000 8.0000 17.0000 2.0000 13.0000 5.0000

odpověď 4 [%] 88.0000 17.0000 34.0000 5.0000 39.0000 27.0000 43.0000 29.0000 0 5.0000 1.0000 18.0000 47.0000 7.0000 41.0000 23.0000

chí nekorig. 1.6927 7.2121 0.1500 9.8492 3.2203 1.0067 5.3976 2.7153 NaN 4.0543 21.3633 2.9191 4.7636 0.0633 1.5484 0.0331

Příl. 11 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 2, varianta B

chí-korig. 0.9039 5.8037 0.0219 7.4883 2.4484 0.5475 4.3627 1.9716 Inf 2.4745 17.0307 2.0398 3.8246 0.0356 1.0305 0.0083

( 112 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Skupina A = vyučení + středoškoláci, skupina B = vysokoškoláci Velikost skupin [%] A = 69.0476 B = 30.9524

počet odpovědí [%] skupina A


odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

1.0000 2.0000 3.0000 4.0000 5.0000 6.0000 7.0000 8.0000 9.0000 10.0000 11.0000 12.0000 13.0000 14.0000 15.0000 16.0000 17.0000 18.0000 19.0000

70.1149 72.4138 29.8851 45.9770 1.1494 0 88.5057 33.3333 9.1954 48.2759 72.4138 68.9655 9.1954 87.3563 16.0920 27.5862 93.1034 56.3218 81.6092

0 0 2.2989 44.8276 20.6897 66.6667 11.4943 54.0230 37.9310 19.5402 1.1494 31.0345 73.5632 8.0460 75.8621 26.4368 5.7471 31.0345 11.4943

29.8851 27.5862 67.8161 9.1954 78.1609 33.3333 0 12.6437 14.9425 32.1839 26.4368 0 17.2414 4.5977 8.0460 45.9770 1.1494 12.6437 6.8966


0 0 0 0 0 0 0 0 37.9310 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

odpověď 1 [%]

odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

odpověď 4 [%]

41.0256 0 61.5385 17.9487 79.4872 33.3333 0 5.1282 20.5128 48.7179 35.8974 0 12.8205 2.5641 0 56.4103 0 15.3846 10.2564

58.9744 0 0 0 100.0000 0 38.4615 0 0 46.1538 35.8974 0 10.2564 10.2564 0 2.5641 64.1026 0 97.4359 2.5641 0 28.2051 66.6667 0 5.1282 33.3333 41.0256 38.4615 12.8205 0 58.9744 5.1282 0 61.5385 38.4615 0 2.5641 84.6154 0 97.4359 0 0 12.8205 87.1795 0 17.9487 25.6410 0 92.3077 7.6923 0 58.9744 25.6410 0 69.2308 20.5128 0


odpověď 1 [%] 8.0000 68.0000 58.0000 77.0000 47.0000 66.0000 59.0000 63.0000 87.0000 79.0000 80.0000 66.0000 40.0000 81.0000 49.0000 71.0000

odpověď 2 [%] 7.0000 31.0000 25.0000 38.0000 26.0000 29.0000 20.0000 23.0000 39.0000 38.0000 39.0000 34.0000 22.0000 36.0000 23.0000 27.0000

odpověď 3 [%] 79.0000 19.0000 29.0000 10.0000 40.0000 21.0000 28.0000 24.0000 0 8.0000 7.0000 21.0000 47.0000 6.0000 38.0000 16.0000

odpověď 4 [%] 32.0000 8.0000 14.0000 1.0000 13.0000 10.0000 19.0000 16.0000 0 1.0000 0 5.0000 17.0000 3.0000 16.0000 12.0000

chí nekorig. 1.9674 0.0281 0.0788 2.6951 1.7665 0.0328 3.1477 2.2447 NaN 1.7853 3.3225 2.1061 1.1728 0.0257 0.0774 2.3873

chí-korig. 1.2212 0.0045 0.0060 1.6909 1.2857 0.0018 2.4804 1.6673 Inf 0.9255 1.9660 1.4717 0.7925 0.0457 0.0070 1.7248

Příl. 12 - Statistické zpracování - shoda odpovědí pro skupiny, otázka 3 Skupina A = dlouhodobé zkušenosti, skupina B = zkušeností málo + žádné

( 113 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Velikost skupin [%] A = 65.873 B = 34.127

počet odpovědí [%] skupina A


odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

1.0000 38.5542 2.0000 19.2771 3.0000 100.0000 4.0000 12.0482 5.0000 80.7229 6.0000 33.7349 7.0000 0 8.0000 12.0482 9.0000 14.4578 10.0000 37.3494 11.0000 26.5060 12.0000 0 13.0000 14.4578 14.0000 3.6145 15.0000 7.2289 16.0000 54.2169 17.0000 1.2048 18.0000 12.0482 19.0000 7.2289

61.4458 51.8072 0 43.3735 2.4096 1.2048 95.1807 36.1446 10.8434 44.5783 71.0843 66.2651 8.4337 90.3614 15.6627 25.3012 95.1807 59.0361 81.9277

0 28.9157 0 44.5783 16.8675 65.0602 4.8193 51.8072 30.1205 18.0723 2.4096 33.7349 77.1084 6.0241 77.1084 20.4819 3.6145 28.9157 10.8434


odpověď 1 [%]

odpověď 2 [%]

odpověď 3 [%]

odpověď 4 [%]

0 23.2558 76.7442 0 0 0 18.6047 46.5116 34.8837 0 0 0 95.3488 4.6512 0 0 11.6279 51.1628 37.2093 0 0 74.4186 6.9767 18.6047 0 0 32.5581 0 67.4419 0 0 0 83.7209 16.2791 0 0 6.9767 23.2558 69.7674 0 44.5783 20.9302 2.3256 48.8372 27.9070 0 37.2093 46.5116 16.2791 0 0 34.8837 62.7907 2.3256 0 0 0 67.4419 32.5581 0 0 18.6047 4.6512 76.7442 0 0 4.6512 90.6977 4.6512 0 0 2.3256 13.9535 83.7209 0 0 39.5349 23.2558 37.2093 0 0 0 88.3721 11.6279 0 0 16.2791 53.4884 30.2326 0 0 9.3023 69.7674 20.9302 0


odpověď 1 [%] 10.0000 67.0000 54.0000 79.0000 43.0000 62.0000 52.0000 59.0000 83.0000 76.0000 78.0000 64.0000 45.0000 79.0000 49.0000 68.0000

odpověď 2 [%] 5.0000 32.0000 29.0000 36.0000 30.0000 33.0000 27.0000 27.0000 43.0000 41.0000 41.0000 36.0000 17.0000 38.0000 23.0000 30.0000

odpověď 3 [%] 73.0000 16.0000 29.0000 4.0000 40.0000 21.0000 31.0000 24.0000 0 7.0000 5.0000 19.0000 38.0000 4.0000 34.0000 15.0000

odpověď 4 [%] 38.0000 11.0000 14.0000 7.0000 13.0000 10.0000 16.0000 16.0000 0 2.0000 2.0000 7.0000 26.0000 5.0000 20.0000 13.0000

Příl. 13 - Informační leták

chí nekorig. 0.0048 0.6686 0.0715 4.6685 3.7492 0.0639 0.0002 0.8992 NaN 0.6110 0.1018 0.7563 2.4430 1.9797 0.3560 2.4234

chí-korig. 0.0489 0.3466 0.0048 3.3411 3.0485 0.0012 0.0320 0.5572 Inf 0.1738 0.0083 0.4064 1.8908 1.0863 0.1655 1.7709


( 114 )

___________________________________________________________________________________________________________________________________________

My a senioři - dva odlišné světy?

( 115 )


___________________________________________________________________________________________________________________________________________

Přemýšleli jste někdy o stáří, o seniorech? O tom, jaké bude Vaše stáří a zda jste na něj připraveni? Možné je, že máte ze svého stáří obavy? Možná jsou zbytečné… Počátek stáří Jako počátek stáří se podle Světové zdravotnické organizace označuje věková hranice 65 let. Ovšem pro mnohé z nás dosažený věk není rozhodně určujícím kritériem. Jako senioři se můžeme začít cítit v momentě, kdy odejdeme ze zaměstnání do starobního důchodu nebo až nám začnou přibývat zdravotní obtíže či když začneme ztrácet společenské kontakty. Nicméně vše záleží na každém z nás - máme právo věci vidět jinak než druzí. Seniorská populace Kolik seniorů dnes s námi žije? Jaký je Váš odhad? Ve skutečnosti v ČR žije jen 14,2 % osob starších 65 let. V této věkové kategorii je více žen. Ovšem prognózy nám říkají, že počet starších a starých osob se bude do budoucna zvyšovat. Co je podstatné - stárnutí každého člověka je velmi individuální. Nedá se říci, že by všichni staří lidé byli stejní. To rozhodně ne! „Stejně“ vypadající lidé nemají tytéž vlastnosti a potřeby. Jistě najdete i Vy ve svém okolí seniory, kteří jsou výjimeční svým aktivním přístupem ke stáří a ke společenskému životu. Buďte také takoví !

Osamělost ve stáří Mnoho lidí se obává osamělosti ve stáří. Ve skutečnosti však naprostá většina osob zachovává i ve stáří alespoň nějaké sociální kontakty. Staří lidé se nemusí přátelit jen s lidmi svého věku. Stáří nemusí znamenat nemoc Stáří neznamená demenci. Záporné stránky stárnutí se často zveličují. Stejně tak soběstačnost a zdraví seniorské populace není na tak nízké úrovni, jak se nyní možná domníváte. Zdravý životní styl a pozitivní přístup k životu budete moci udržovat i ve stáří, i když onemocníte chorobou. Ageismus Tento novodobý pojem označuje diskriminaci na základě věku, v našem případě diskriminaci seniorů. Se seniory není jednáno jako s rovnocennými partnery společnosti. Sledujte pozorně prvky takového chování, zabraňujte jim. Víte, že: …nejčastější chorobou vysokého věku je hypertenze? …senioři nejsou nejchudší sociální vrstvou společnosti? …osobnost člověka se s věkem nemění, pouze se zvýrazňuje?

Nezapomeňte, že Vaše stáří bude takové, jak se na něj dnes připravíte!

Postavení seniorů ve společnosti - společnost versus senioři

Recommend Documents