POSTAVENÍ OSOB PO PROPUŠTĚNÍ

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Hospodářská politika

POSTAVENÍ OSOB PO PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY NA TRHU PRÁCE V

ČESKÉ REPUBLICE

diplomová práce

Autor: Martina Škorpilová Vedoucí práce: Doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. Rok: 2013

Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Martina Škorpilová V Praze, dne 19. 8. 2013

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala doc. Ing. Magdaleně Kotýnkové, CSc. Za vstřícný přístup a cenné připomínky při vedení diplomové práce.

Abstrakt Cílem diplomové práce je analýza účinnosti aktivit, které jsou zaměřeny na podporu osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody při jejich začleňování na trh práce v České republice. Pozornost je soustředěna na výzkumnou otázku, zda sledované aktivity snižují míru opětovného odsouzení osob po výkonu trestu a zvyšují jejich zaměstnatelnost. Práce je zakončena identifikací hlavních problémů v oblasti zaměstnávání cílové skupiny a doporučením na zlepšení jejich řešení. Hypotéza o vlivu zkoumaných aktivit na vývoj recidivy nebyla potvrzena, nicméně byl potvrzen pozitivní vliv činnosti některých neziskových organizací na zvýšení zaměstnatelnosti propuštěných vězňů. Doporučením této diplomové práce je především větší podpora činnosti neziskových organizací. Toto doporučení je podloženo výsledky průzkumu mezi zaměstnavateli. Klíčová slova: Osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, záznam v Rejstříku trestů, trh práce, recidiva

Abstract The main goal of this thesis is to analyze the effectiveness of activities helping people released from an execution of punishment with integrating into the Czech labour market. Attention is drawn to the research question whether the monitored activities reduce reconviction of persons released from a prison and whether they increase their employability. The thesis concludes by identifying main problems of employing the target group and offers recommendation for their solution. The hypothesis about the impact of supportive programmes on the recidivism was not confirmed; on the other hand the positive impact of activities conducted by some non-profit organizations on the employability of released prisoners was affirmed. The recommendation of this thesis is to support the activities of non-profit organizations. This recommendation is supported by the results of a survey among the employers. Keywords: Persons released from prison, criminal record, labour market, recidivism

JEL classification: J710, K140

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1

Řešení problematiky sociálního začleňování znevýhodněných skupin v České

republice a v rámci strategií Evropské unie........................................................................... 5 2

3

Překážky osob po výkonu trestu odnětí svobody při začleňování se na trh práce ..... 9 2.1

Motivace .............................................................................................................. 9

2.2

Zápis v Rejstříku trestů ..................................................................................... 10

2.2.1

Zaměstnávání osob se zápisem v Rejstříku trestů ..................................... 11

2.2.2

Podnikání osob se zápisem v Rejstříku trestů ............................................ 11

2.2.3

Zahlazení odsouzení .................................................................................. 12

Přehled institucí, aktivit a programů pomáhající osobám propuštěným z výkonu

trestu odnětí svobody překonat překážky při začleňování se na trh práce .......................... 14 3.1

Projekty Evropského sociálního fondu zaměřené na pomoc osobám

propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody při vstupu na trh práce ............................ 14 3.2

Instituce státu, neziskové organizace a sociální firmy zaměřené na pomoc

osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody při vstupu na trh práce ............... 19 3.2.1

Vězeňská služba ČR .................................................................................. 19

3.2.1.1 Programy zacházení ............................................................................. 20 3.2.1.2 Vězeňská duchovní služba ................................................................... 22

4

3.2.2

Sociální kurátoři ......................................................................................... 23

3.2.3

Probační a mediační služba České republiky ............................................ 24

3.2.4

Neziskové organizace ................................................................................ 25

3.2.5

Sociální firmy ............................................................................................ 28

Analýza účinnosti programů pomáhající osobám po výkonu trestu odnětí svobody

při začleňování se na trh práce v ČR ................................................................................... 30 4.1

Analýza závislosti vývoje recidivy na existenci programů penitenciární a

postpenitenciární péče ..................................................................................................... 30

4.1.1

Shrnutí přehledu programů zabývajících se integrací osob po propuštění

z výkonu trestu odnětí svobody ................................................................................... 31 4.1.2

Recidiva jako kritérium účinnosti .............................................................. 33

4.1.3

Analýza statistických údajů týkajících se recidivy .................................... 34

4.1.3.1 Statistiky Vězeňské služby České republiky........................................ 35 4.1.3.2 Statistiky Policie České republiky ....................................................... 38 4.1.3.3 Statistiky Ministerstva spravedlnosti České republiky ........................ 40 4.1.4 4.2

Závěry analýzy vývoje recidivy ................................................................. 47

Účinnost aktivit vybraných neziskových organizací zabývajících se integrací

osob po výkonu trestu odnětí svobody na trh práce ........................................................ 49

5

4.2.1

Rubikon centrum, o. s. ............................................................................... 49

4.2.2

Centrum podpory podnikání Praha, o. s. ................................................... 52

4.2.3

Nová Šance, o. s. ........................................................................................ 53

4.2.4

Na Svobodě, o. s. ....................................................................................... 55

4.2.5

Mezinárodní vězeňské společenství, o. s. .................................................. 56

4.2.6

Závěry průzkumu mezi neziskovými organizacemi .................................. 57

Identifikace hlavních problémů a doporučení na zlepšení jejich řešení .................. 60 5.1

Neochota zaměstnavatelů zaměstnat osoby se zápisem v Rejstříku trestů ....... 60

5.1.1

Dotazníkové šetření zaměřené na zaměstnávání osob se zápisem

v Rejstříku trestů.......................................................................................................... 61 5.1.1.1 Výsledky dotazníkového šetření .......................................................... 62 5.1.1.2 Závěry vyplývající z dotazníkového šetření ........................................ 65 Závěr ............................................................................................................................... 68 Zdroje .............................................................................................................................. 70

Seznam zkratek CPPP

Občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha

ESF

Evropský sociální fond

GŘ VS

Generální ředitelství Vězeňské služby

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MS ČR

Ministerstvo spravedlnosti České republiky

MVS

Občanské sdružení Mezinárodní vězeňské společenství

NTOS

Nepodmíněný trest odnětí svobody

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP VK

Operační program Vzdělání a konkurenceschopnost

OPPA

Operační program Praha adaptabilita

RT

Rejstřík trestů

VS ČR

Vězeňská služba České republiky

VTOS

Výkon trestu odnětí svobody

Úvod Problémy spojené s pojmy sociálního vyloučení (sociální exkluze) a sociálního začleňování (sociální inkluze) se stávají předmětem diskusí v Evropské unii v 90. letech 20. století. Do této doby byl tématem dokumentů zaměřených na sociální politiku především koncept chudoby. V průběhu devadesátých let však přestává být chudoba považována za jedinou příčinu sociálního vyloučení ze společnosti a za sociálně vyloučené lze označit všechny osoby, které se nemohou účastnit běžných aktivit svých spoluobčanů z důvodů, které jsou mimo jejich kontrolu. V rámci konceptu sociální exkluze se přesouvá pozornost od tradičních vertikálních nerovností (příslušnost k sociální vrstvě) k horizontálním nerovnostem (založené na náboženské, kulturní, etnické, genderové odlišnosti). Spolu s pojmy sociální exkluze a sociální inkluze se prioritou stává sociální smír a cílem sociální politiky vytvoření sociálně soudržné společnosti. (Mareš, Sirovátka, 2008) Problém sociálního vyloučení je spojen s nerovným přístupem obyvatel nebo celých skupin obyvatel k základním zdrojům společnosti, jako je vzdělání, sociální ochrana nebo přístup na trh práce. Jedna z nejvíce znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce jsou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody (VTOS). Tato diplomová práce se zabývá problematikou sociálního začlenění této znevýhodněné skupiny, a především se zaměřuje na oblast umístění bývalých vězňů na trh práce. Propuštění vězni mají většinou problémy se zpětnou integrací do společnosti. Musí se potýkat s řadou problémů, jako jsou dluhy, bydlení, rodinné problémy, mnohdy i se závislostmi na drogách či alkoholu. Jako zásadní součástí sociálního začlenění zpět do společnosti a tím i snížení pravděpodobnosti opětovného páchání trestné činnosti je však vnímáno zaměstnání. Nicméně získání práce je pro osoby se záznamem v Rejstříku trestů velice problematické. Hlavním cílem diplomové práce je analýza účinnosti aktivit, které jsou zaměřeny na podporu propuštěných vězňů při jejich začlenění na trh práce v České republice, a zjištění, zda tyto aktivity skutečně pomáhají ke zvýšení pravděpodobnosti uplatnění na trhu práce a snížení míry rizika opětovného odsouzení. Již zhruba od poloviny 70. let 20. století probíhá v některých zemích (Velká Británie, USA, Kanada) diskuse o tom, které programy, jejichž cílem je zabránění kriminality, jsou

1

účinné. Předmětem diskusí je mimo jiné snaha o definici úspěšných aktivit, které ve svém důsledku vedou ke snižování recidivy. (Biedermanová, Petras, 2011) Přehled výzkumů týkajících se účinnosti programů zaměřených na začlenění osob po výkonu trestu odnětí svobody do společnosti uvádějí např. Harper a Chitty (2009). Jednalo se o výzkumy provedené ve Velké Británii, USA a Kanadě. V rámci jednotlivých výzkumů byla vždy porovnávána skupina osob, které se zúčastnili daného programu, s kontrolní skupinou, tj. s osobami, které se programu neúčastnili. Byla zjišťována míra opětovného odsouzení a pravděpodobnost vstupu na trh práce. Většinou se jednalo o programy zaměstnanosti, dále vzdělávání či drogové programy. Bylo zjištěno, že účinnost programů vzdělávání a zaměstnanosti přímo ve věznicích je nejednoznačná. Naopak účinná je existence pracovních agentur a spolupráce zaměstnavatelů při vstupu bývalých vězňů na pracovní trh. Dále bylo zjištěno, že recidivu pomáhají snižovat programy léčby drogové závislosti ve věznicích. Harper a Chitty také uvádějí výsledky programů pro řešení násilného chování v nápravných službách v Anglii a Walesu. Účinnost těchto programů je nejednoznačná, nicméně pokud uvažujeme pouze osoby, které program dokončili, jejich vyhodnocení je mnohem pozitivnější. Harper a Chitty konstatují, že tyto výsledky je možné interpretovat jako přirozené oddělení těch osob, které by se již nevrátili k trestné činnosti, bez ohledu na účast v programu. V České republice provedli výzkum účinnosti konkrétního programu zaměřeného na resocializaci bývalých vězňů např. Biedermanová a Petras (2011). Uskutečnili průzkum mezi 148 vězni, kteří před propuštěním absolvovali resocializační program 3Z (Zastav se, Zamysli se a Změň se) a mezi 148 vězni, kteří ho neabsolvovali. Srovnáním recidivy po propuštění u těchto dvou skupin byla testována hypotéza o efektivnosti programu 3Z, tedy zda uvedený program vede ke snížení recidivy. Bylo zkoumáno, zda se účastníci výzkumu po propuštění znovu vrátili do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu vazby. Testovaná hypotéza nebyla potvrzena. V rámci této práce není analýza provedena metodou, jako výzkumy popsané výše, tedy šetřením mezi jednotlivými účastníky programů a porovnáváním s kontrolní skupinou. Jelikož mám pro takovýto rozsáhlý detailní výzkum omezené možnosti, provedla jsem ve čtvrté kapitole analýzu účinnosti aktivit podporující integraci propuštěných vězňů pomocí:

2



statistických dat týkajících se recidivy, získaných ze statistických ročenek Vězeňské služby ČR, Policie ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR. Pomocí deskriptivní a komparativní metody je zjišťován vliv existence těchto aktivit na vývoj recidivy v ČR.



rozhovorů s představiteli pěti vybraných neziskových organizací. Zjišťovala jsem účinnost aktivit těchto sdružení z hlediska recidivy a úspěchů při umísťování na trh práce cílové skupiny. Jelikož byla jako nejzásadnější problém při vstupu cílové skupiny na trh práce shledána

neochota zaměstnavatelů zaměstnávat osoby se zápisem v Rejstříku trestů, je v poslední – tj. v páté kapitole uveden průzkum mezi zaměstnavateli v oblasti stavebnictví. Pomocí dotazníkového šetření byla zjišťována zkušenost těchto firem s osobami s kriminální minulostí a vliv aktivity neziskových organizací a mzdových příspěvků na ochotu firem zaměstnávat osoby se zápisem v rejstříku trestů. První kapitola je zaměřena obecně na řešení problematiky sociálního začleňování znevýhodněných skupin v České republice a rámci Evropské unie. Druhá kapitola pojednává o překážkách, se kterými se osoby s kriminální minulostí při vstupu na trh práce setkávají. V rámci této kapitoly je také podrobněji představen institut Rejstříku trestů. Třetí kapitola představuje instituce, aktivity a programy pomáhající osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody překonat překážky při začleňování se na trh práce. V části 3.1 jsou představeny projekty zaměřené na pomoc osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody při vstupu na trh práce spolufinancované Evropským sociálním fondem. V části 3.2 jsou uvedeny jednotlivé organizace působící v České republice, jejichž cílem (nebo jedním z cílů) je sociální integrace této znevýhodněné skupiny. Ze státních organizací se jedná o Vězeňskou službu ČR, službu sociálních kurátorů, jejichž činnost spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, a Probační a mediační službu. Dále je uveden přehled neziskových organizací a sociálních firem působících v této oblasti. Ve čtvrté kapitole jsem provedla analýzu účinnosti programů pomáhající osobám po výkonu trestu odnětí svobody při začleňování se na trh práce. Jejím cílem je odpovědět na výzkumnou otázku, zda uvedené aktivity mají vliv na snížení recidivy a zda se skutečně daří propuštěné vězně umísťovat na pracovní trh. Analýza byla provedena dvěma způsoby. Nejprve se v kapitole 4.1 zabývám první částí výzkumné otázky (tedy zda se pomocí představených aktivit daří snižovat recidivu v České republice) z makroekonomického hlediska. Tato analýza byla provedena deskriptivní a komparativní metodou pomocí 3

statistických dat Ministerstva spravedlnosti ČR, Policie ČR a Vězeňské služby ČR. Následně jsem se v kapitole 4.2 prozkoumala výzkumnou otázku z mikroekonomického pohledu. Výzkumným šetřením pomocí osobních rozhovorů v pěti vybraných neziskových organizacích byla zjišťována účinnost programů z hlediska úspěchů při umísťování propuštěných vězňů na trh práce a z hlediska omezování recidivy. V páté kapitole je uveden průzkum mezi zaměstnavateli v oblasti stavebnictví zaměřený na vliv aktivity neziskových organizací a mzdových příspěvků na ochotu firem zaměstnávat osoby se zápisem v Rejstříku trestů, na jehož základě je představeno mé doporučení na zlepšení řešení hlavních problémů při umísťování osob po výkonu trestu odnětí svobody na trh práce. Při zpracování diplomové práce jsem použila tyto metodologické postupy: 1. Analýza statistických dat týkajících se vývoje recidivy (kapitola 4.1) 2. Osobní rozhovory s představiteli neziskových organizací (kapitola 4.2) 3. Dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli v oblasti stavebnictví (kapitola 5.1.1)

4

Řešení problematiky sociálního začleňování znevýhodněných skupin

1

v České republice a v rámci strategií Evropské unie Oblast péče o znevýhodněné skupiny a jejich sociální začleňování spadá v České republice pod působnost Ministerstva práce a sociálních věcí. V právním řádu České republiky, v Zákoně o sociálních službách, je sociální vyloučení definováno jako „vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace“1. Sociálním začleňováním se podle tohoto zákona rozumí „proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim pomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.“2 Od 1. května 2004 je Česká republika součástí Evropské unie a proto je oblast sociálního začleňování a zaměstnanosti řešena v souladu s politikami Evropské unie. Společné cíle Evropské unie a členských států v sociální oblasti a oblasti zaměstnanosti jsou uvedeny ve Smlouvě o fungování Evropské unie, dříve Smlouvy o založení Evropského společenství. Článek 151 uvádí: „Unie a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18 října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením.“3 V letech 2000 – 2010 byla realizována Lisabonská strategie, která si vytyčila strategický cíl: „Stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou na světě, schopnou udržitelného ekonomického růstu s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy

1

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 3, f)

2

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 3, e)

3

Úřední věštník Evropské unie C 326, 2012, s. 114

5

a lepší sociální soudržností.“4 Konkrétními cíli bylo dosažení průměrného hospodářského růstu 3% do roku 2010 a vytvoření 20 miliónů nových pracovních míst. V rámci Lisabonské strategie byl zpracován Evropský sociální program. Jedním z jeho hlavních témat byl boj proti chudobě a sociálnímu vyčlenění. Hlavními cíli sociální politiky se stalo předcházení rizika sociálního vyloučení, pomoc nejvíce ohroženým skupinám obyvatel, usnadnění účasti v zaměstnání a přístup ke všem zdrojům, právům, zbožím, službám a mobilizace všech relevantních stran.5 Členské státy Evropské unie od roku 2001 předkládaly Evropské komisi dvouleté Národní akční plány sociálního začleňování. Jednalo se o národní strategie v boji s chudobou a sociálnímu vyloučení a současně byly součástí evropské politiky zaměstnanosti, sociální politiky a sociálního začleňování. Česká republika předložila první Národní akční plán sociálního začleňování spolu s ostatními přistupujícími zeměmi 1. července 2004 na období 2004 – 2006. Další Národní akční plány byly předloženy na období 2006 – 2008 a 2008 – 2010, avšak staly se součástí Národních zpráv o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování České republiky. 6 Lisabonskou strategii nahradila v roce 2010 Strategie EVROPA 2020. Cílem této strategie je podporovat hospodářský růst, který je založen na znalostech a inovacích, který je udržitelný a podporuje sociální a územní začleňování. Z této strategie vychází Evropská strategie zaměstnanosti a strategie pro řešení sociálního vyloučení. Mezi 5 hlavních cílů Strategie patří mimo jiné úsilí o dosažení 75% zaměstnanosti žen a mužů ve věku 20 – 64 let a snaha snížit počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o 20 miliónů lidí. Dále Evropská komise předložila 7 stěžejních iniciativ, pro oblast boje s chudobou a sociální začleňování se jedná o iniciativu „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Cílem je zajistit hospodářskou, sociální a územní soudržnost za účelem zvýšení povědomí o základních právech osob, které žijí v chudobě nebo jsou sociálně vyloučeni.

4

Závěry ze zasedání Evropské rady v Lisabonu 23. a 24. 3. 2000

5

MPSV, Národní akční plán sociálního začleňování 2004 – 2006, Cíle boje proti chudobě a sociálnímu

vyloučení, http://www.mpsv.cz/files/clanky/1099/zprava_vyboru.pdf, 4. 5. 2013 6

MPSV, Národní akční plány sociálního začleňování, http://www.mpsv.cz/cs/9087, 4. 3. 2013

6

Členské státy by měly provádět opatření zaměřená na specifické podmínky zvláště ohrožených osob. (Sdělení Evropské komise, Evropa 2020, 2010) Jednotlivé členské země v souladu s hlavními cíli Strategie Evropa 2020 vypracovávají v oblasti sociálního začleňování své národní cíle, které berou ohled na hospodářská a sociální specifika daného členského státu. Cílem České republiky je pokusit se do roku 2020 snížit počet osob ohrožených chudobou, materiální deprivací a osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby o 30 000 osob.7 Aktivity v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování, realizovaných v rámci strategií Evropské unie, jsou financovány především Evropským sociálním fondem (ESF). ESF je nejstarším strukturálním fondem, jeho vznik je zmíněn již v Římské smlouvě z roku 1957. Pomoc fondu byla vždy zaměřena na zvyšování zaměstnanosti, zejména na odborné vzdělávání a rekvalifikaci. Fond byl zřízen za účelem zlepšení možností zaměstnávání pracovníků, a tím zvyšování životní úrovně. (Úřední věštník Evropské unie C 326, 2012, Hlava XI) Evropský sociální fond v současné době podporuje rovné příležitosti na trhu práce, rekvalifikaci nezaměstnaných, celoživotní vzdělávání, zlepšení přístupu žen na trh práce, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání, dále jsou prostředky fondu poskytovány na boj s diskriminací na trhu práce, na sociální začleňování a na pomoc znevýhodněným skupinám obyvatel při vstupu na trh práce.8 Strategie Evropské unie jsou realizovány v rámci sedmiletých operačních programů. Po přidělení finančních prostředků jednotlivým členským státům je financování projektů v kompetencích členských států. Projekty jsou předkládány a realizovány různými organizacemi působícími ve veřejném i soukromém sektoru. Česká republika se do operačního období 2000-2006 zapojila v letech 2004 – 2006, kdy jí bylo z Evropského sociálního fondu přiděleno 456, 98 milionů EUR. V letošním roce bude končit operační období 2007 – 2013, objem finančních prostředků na toto období činí 3,8 miliardy EUR. Projekty jsou spolufinancovány ze státního rozpočtu ČR.

7

MPSV, Sociální začleňování, http://www.mpsv.cz/cs/9078, 4. 5. 2013

8

Strukturální fondy, www.stukturalni-fondy.cz, Evropský sociální fond v České republice, www.esfcr.cz

7

Ve zkráceném operačním období 2004 – 2006 byly v České republice realizovány tři operační programy Evropského sociálního fondu: Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)9, Jednotný programový dokument pro cíl 3 (JPD 3)10 a Iniciativa společenství Equal. V programovém období 2007 – 2013 jsou realizovány tři operační programy: Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) a Operační program Praha – Adaptabilita (OPPA).11

9

OP RLZ se vztahuje k Cíli 1 a byl realizován ve všech regionech kromě Prahy, protože do území pokrytého

Cílem 1 spadají regiony s HDP na obyvatele pod 75% průměr EU 10

11

JPD 3 se týkal regionů nespadajících pod Cíl 1, v ČR se tedy jednalo pouze o Prahu V kapitole 3.1 budou představeny konkrétní projekty realizované v rámci těchto operačních programů

zaměřené na integraci osob po výkonu trestu odnětí svobody při jejich vstupu na trh práce.

8

2

Překážky osob po výkonu trestu odnětí svobody při začleňování se na trh práce Jednou z nejvíce znevýhodněných sociálních skupin při integraci do společnosti jsou osoby

po výkonu trestu odnětí svobody. Tito lidé se po propuštění setkávají s celou řadou překážek při snaze znovu se začlenit do společnosti a na trh práce. Jako první problém je nutné zmínit otázku bydlení po propuštění. Lidé, kteří jsou propuštěni z vězení, často ztrácí podporu rodiny (případně nemají rodinu) a nemají kde bydlet. Proto je mnoho propuštěných osob nuceno využívat služeb nocleháren a azylových domů. Dalším velkým problémem jsou dluhy. Pokud se nejedná o dluhy z trestné činnosti, může jít o výživné, dluh za náklady za pobyt ve vězení, nevyřešený dluh ze zdravotního pojištění z doby před výkonem trestu, atd. Dalším problémem, který je úzce spojen s problematikou kriminality, jsou drogy. Ve statistické ročence Vězeňské služby České republiky za rok 2012 je uvedeno, že k 31. 12. 2012 evidovala Vězeňská služba u osob ve výkonu trestu odnětí svobody 2 561 trestných činů spáchaných v souvislosti s používáním a distribucí omamných a návykových látek. Ačkoli existují ve vězení různé protidrogové programy a působí zde sociální pracovníci, po propuštění se bývalí vězni mnohdy k drogám znovu vrací. Zásadní součástí integrace do společnosti je zaměstnání. Proto je klíčovým problémem otázka vstupu na trh práce, která je spojena se všemi ostatními výše uvedenými problémy. Zaměstnání je zpravidla jediný možný způsob, jak se je pokusit vyřešit. Při integraci bývalých vězňů na pracovní trh můžeme v zásadě hovořit o dvou oblastech překážek: 

Absence motivace propuštěných vězňů legálně pracovat.



Nedostatek zaměstnavatelů ochotných zaměstnat osoby se záznamem v Rejstříku trestů.

2.1 Motivace Absence motivace legálně pracovat může být způsobena několika faktory. Některé osoby nemají obecně motivaci pracovat, buď ztratili pracovní návyky ve vězení, nebo ještě nikdy nepracovali a neměli příležitost si pracovní návyky vybudovat. V těchto případech vyvstává klasický problém dlouhodobé nezaměstnanosti, kdy si člověk zvykne na život pouze ze sociálních dávek a dochází k tzv. sociálnímu parazitismu. Při takovémto způsobu života se 9

člověk dostává na okraj společnosti, ztrácí úctu k autoritám a nemá daleko k tomu, aby začal znovu páchat trestnou činnost. Některé osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody se raději přikloní k nelegální práci, jako je výroba a prodej drog, atd. a spíše podstoupí riziko, že budou znovu odsouzeni, než aby začali pracovat sice legálně, avšak s mnohem menším výdělkem. Může se jednat např. o osoby s vysokými dluhy, nebo o osoby, které nechtějí ztratit kontakt se známými z „oboru“ a již si na tento způsob života zvykli. V těchto případech, kdy se opakované překračování zákona a opakované odsouzení stávají běžnou součástí života jedince, může mnohdy pomoci pouze přehodnocení dosavadního života a jeho smyslu a skutečné rozhodnutí začít znovu a správně. Impulzem může být rodina nebo nalezení nových životních hodnot, např. víra v Boha. (Šťastný, Matulík, 2010)

2.2 Zápis v Rejstříku trestů Osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody, které si odpykali svůj trest ve vězení, jsou rozhodnuti se již k trestné činnosti nevrátit a mají motivaci pracovat, se při hledání práce setkávají se závažným problémem, a tím je záznam v Rejstříku trestů. Nejprve přiblížím, jak institut Rejstříku trestů funguje. Rejstřík trestů je organizační složka státu, která ve svých databázích soustřeďuje všechny trestní záznamy z území České republiky. Tato instituce je upravena v Zákoně č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, který uvádí: „Rejstřík trestů vede evidenci fyzických a právnických osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví tento nebo jiný zákon. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.“12 V evidenci Rejstříku trestů jsou založeny údaje z trestních listů všech osob pravomocně odsouzených soudy České republiky. Trestními listy jsou oznámení soudu, která obsahují údaje o odsouzené osobě, o soudu a spisové značce trestní věci, o rozhodnutí o vině, trestu, ochranném opatření a jejich výkonu, o rozhodnutí soudu při podmíněném odsouzení nebo

12

Zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, §2, odst. 1

10

podmíněném propuštění z výkonu trestu nebo upuštění od výkonu jeho zbytku, o udělení milosti, o účasti odsouzeného na amnestii a o zahlazení odsouzení.13 Výpis a opis z Rejstříku trestů jsou veřejnou listinou. Pro potřeby trestního řízení se vydává opis z Evidence rejstříku trestů orgánům činným v trestním řízení a Ministerstvu spravedlnosti na jejich žádost.14 Na písemnou žádost fyzické osoby, jejíž totožnost byla ověřena, se vydává výpis z Rejstříku trestů.15 Jedná se o úřední dokument, na němž jsou vyznačeny všechny záznamy v Rejstříku trestů týkající se této osoby. 2.2.1 Zaměstnávání osob se zápisem v Rejstříku trestů Mnoho zaměstnavatelů požaduje od potenciálního zaměstnance čistý výpis z Rejstříku trestů. V tomto případě osoby se zápisem buď výpis z rejstříku nedodají a odsouzení zatají, nebo jsou nuceni počkat, až dojde k zahlazení odsouzení. Podmínky zahlazení odsouzení jsou uvedeny v podkapitole 2.2.3. 2.2.2 Podnikání osob se zápisem v Rejstříku trestů Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje Živnostenský zákon - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.16 Živnostenský zákon uvádí všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami17 (pokud tento zákon nestanoví jinak). Jedná se o dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Dále jsou pro každý druh živnosti zvlášť definovány zvláštní podmínky pro založení živnosti. Ty jsou spojeny s odbornou způsobilostí k provozování daného typu živnosti.18

13

Zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, § 3, odst. 1 a 3

14

Zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, § 10

15

Zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů, § 11

16

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §1 a §2

17

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §6, odst. 1

18

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §7

11

Za bezúhonného se podle živnostenského zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně19, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.20 Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů.21 22 Živnostenský úřad si sám vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují.23 Obecní živnostenský úřad, u kterého fyzická osoba ohlásí živnost, posuzuje bezúhonnost v každém případě individuálně. (Štěpánová, 2007) 2.2.3 Zahlazení odsouzení V případě zahlazení odsouzení se hledí na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Trestní záznam je mu z Rejstříku trestů vymazán. Podmínky zahlazení odsouzení jsou upraveny v §105 trestního zákoníku. Soud odsouzení zahladí, pokud odsouzený po výkonu trestu vedl řádný život po přesně zákonem stanovenou dobu. Tato doba závisí na tom, jak závažného činu se pachatel dopustil. Pokud byl například pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody na méně než 5 let, musí vést řádný život po dobu

19

Úmyslný trestný čin je definován v §15 trestního zákoníku. K úmyslnému spáchání trestného činu dochází,

jestliže pachatel chtěl porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo pachatel věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §15) 20


21


22

Je-li osoba občanem jiného členského státu Evropské unie, musí dále doložit i výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Je-li osoba občanem jiného státu, musí dále doložit výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je fyzická osoba občanem. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §46, odst. 1 a) a b) 23

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, §6, odst. 3 a 4

12

pěti let, v případě, že byl odsouzen k trestu odnětí svobody na více než 5 let, musí vést řádný život po dobu deseti let, atd. V případě podmíněného odsouzení soud zahladí odsouzení, pokud pachatel vedl řádný život po dobu zkušební doby. Zároveň je nutné, aby bylo vykonáno případné uložené ochranné opatření. Odsouzený může požádat o zahlazení odsouzení ještě před uplynutím této doby, pokud prokázal svým dobrým chováním, že se napravil.24

24

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §105, Podmínky zahlazení odsouzení

13

3

Přehled institucí, aktivit a programů pomáhající osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody překonat překážky při začleňování se na trh práce Osoby po výkonu trestu jsou z důvodu výše uvedených překážek znevýhodněnou skupinou

na trhu práce. Různé státní i neziskové instituce a programy se proto snaží těmto osobám s překonáváním překážek pomoci. Tato práce se zabývá cílovou skupinou dospělých osob po propuštění z vězení, neřeší problematiku nápravných zařízení a ústavů pro mládež. Nejprve jsou představeny projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem v rámci jednotlivých operačních programů, které jsou zaměřeny na pomoc propuštěným vězňům při integraci do společnosti a vstupu na trh práce. Dále jsou uvedeny jednotlivé instituce státu a neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají a mnohdy jsou realizátory nebo partnery představených projektů ESF.

3.1 Projekty Evropského sociálního fondu zaměřené na pomoc osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody při vstupu na trh práce Hlavním finančním nástrojem Evropské unie na podporu zaměstnanosti a sociálního začleňování znevýhodněných skupin je Evropský sociální fond. Ve zkráceném operačním období 2004 – 2006 byly v České republice realizovány 3 operační programy Evropského sociálního fondu. V tomto období byl z prostředků ESF realizován pouze jeden projekt zaměřený na pomoc osobám po výkonu trestu při vstupu na trh práce. Byl uskutečněn v rámci operačního programu Iniciativa společenství Equal, zabývající se diskriminací a nerovnostmi na trhu práce. Tento projekt s názvem Šance byl uskutečněn v rámci priority 1: Zlepšování zaměstnatelnosti: Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné. Hlavním realizátorem bylo občanské sdružení Rubikon centrum (dříve Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s). Sdružení Rubikon centrum bude blíže představeno v kapitole 4.2. Hlavním výstupem projektu Šance je Reintegrační program zahrnující služby a programy pro přípravu na propuštění, navazující pobyt na svobodě a nalezení zaměstnání. Tento program byl realizován ve věznicích Bělušice, Jiřice a Vinařice. Operační období 2007 – 2013 se více zaměřuje na integraci sociálně znevýhodněných skupin na trh práce. Je realizováno poměrně velké množství projektů, které se zabývají sociálním začleňováním. Jedná se o různé druhy vzdělávání, poradenství, azylové domy, atd. 14

Osoby propuštěné z výkonu trestu jsou v rámci těchto aktivit většinou jednou z mnoha cílových skupin. Teprve v roce 2010 dochází k realizaci většího množství projektů v rámci Operačního programu Praha adaptabilita (OPPA) a Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), kde jsou konkrétní cílovou skupinou osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Následující tabulky představují již ukončené i právě probíhající projekty v rámci operačních programů v období 2007 – 2013 OP LZZ a OPPA, u OP LZZ v rámci oblastí podpory „Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce“ a „Podpora sociální integrace a sociálních služeb“, které jsou zaměřeny konkrétně na podporu osob po VTOS při jejich začleňování se trh práce. Jedná se o projekty zveřejněné a vyhledatelné25 na oficiálním portálu Evropského sociálního fondu v České republice, jehož zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí.26 V tabulce č. 1 je uveden seznam již ukončených projektů, tabulka č. 2 uvádí seznam projektů aktuálně realizovaných.

25

Projekty byly vyhledány zadáním účastníků projektu „osoby po výkonu trestu“ dne 30. 4. 2013. Pokud tato

oblast nebyla příjemcem vyplněna, projekt nelze tímto způsobem dohledat 26

Evropský sociální fond v České republice, www.esfcr.cz

15

Tabulka 1: Seznam již ukončených projektů ESF zaměřených na zaměstnávání osob po VTOS realizovaných v rámci operačního období 2007 - 2013 Operační program

Název projektu

Organizace

Realizace

OPPA

Najdu si své místo – podpora sociální a ekonomické (re)integrace znevýhodněných osob

o. s. Rubikon

2009 - 2011

OPPA

Příprava a podpora vstupu na trh práce pro bývalé uživatele návykových látek a osoby ohrožené drogovou závislostí v konfliktu se zákonem

o. s. Sananim

2010 - 2012

OP LZZ

Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí Věznice Příbram

Centrum podpory podnikání Praha, o. s.

2010 - 2012

OP LZZ

Pomůžeme ti pracovat

o. s. Rubikon

2010 - 2012

OP LZZ

Vězeňský program Pardubice

o. s. Romodrom

2010 - 2013

Zdroj: www.esfcr.cz

16

Tabulka 2.: Seznam probíhajících projektů ESF zaměřených na zaměstnávání osob po VTOS realizovaných v rámci operačního období 2007 - 2013 Operační program

Název projektu

Organizace

Realizace

OPPA

Najdu si své pracovní místo

o. s. Rubikon

2012 - 2014

OP LZZ

Nadějné vyhlídky

o. s. Rubikon

2011 - 2013

OP LZZ

Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí Věznice Horní Slavkov


2011 - 2013

OP LZZ

Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí věznice Nové Sedlo


2011 - 2013

OP LZZ

Komplexní reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí Věznice Heřmanice


2012 - 2014

OP LZZ

Sociální a pracovní reintegrace odsouzených před propuštěním z výkonu trestu

DP WORK s.r.o.

2012 - 2014

OP LZZ

Nová cesta k integraci

Akademie J. A. Komenského Karviná, o. s.

2012 - 2014

OP LZZ

Vstup do práce je vstupem do života

bfz-vzdělávací akademie s.r.o.

2013 - 2015

OP LZZ

Se záznamem do práce

o. s. Rubikon

2013 - 2015

OP LZZ

Pomoc obětem a pachatelům trestných činů

o. s. Rubikon

2011 - 2013

17

Operační program

Název projektu

Organizace

Realizace

OP LZZ

Nová šance pro osoby opouštějící vězení

o. s. Nová šance

2013 - 2015

OP LZZ

Odborné sociální poradenství v Bělušicích

Most k naději o. s.

2013 - 2015

OP LZZ

Zpátky, jinak

Laxus o. s.

2013 - 2015

OP LZZ

POINTEX, s.r.o. sociální podnik

Pointex Plus, s. r. o. (Centrum podpory podnikání Praha, o. s.)

2013 - 2015

OP LZZ

Vězeňský program Pardubice II

o. s.Romodrom

2013 - 2015

Zdroj: www.esfcr.cz

Nejvíce projektů je realizováno v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jelikož jedním z jeho cílů je začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti. Přestože je operační období 2007 – 2013 téměř u konce, je podle oficiálního portálu ESF ukončeno pouze pět relevantních projektů. Dva projekty v rámci Operačního programu Praha - Adaptabilita a 3 projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Na portálu Evropského sociálního fondu bylo dále vyhledáno, že v současnosti je uskutečňován jeden relevantní projekt v rámci OPPA a 14 projektů v rámci OP LZZ. Hlavními realizátory již ukončených projektů a většiny právě probíhajících projektů jsou neziskové organizace. Nejvíce projektů v rámci dané problematiky uskutečňuje občanské sdružení Centrum pro podporu podnikání, o. s. a občanské sdružení Rubikon, které mělo ještě donedávna název Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s. Neziskové organizace věnující se cílové skupině osob po výkonu trestu budou podrobněji představeny v podkapitolách 3.5 a 4.2.

18

Vedle své hlavní činnosti se projektům v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost se zaměřením na pomoc propuštěným vězňům věnují i některé podniky. Profesionální personální agentura DP work s.r.o. vedle své výdělečné činnosti realizuje v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost projekt s názvem „Sociální a pracovní reintegrace odsouzených před propuštěním z výkonu trestu“. Projekt je zaměřen na zaměstnávání osob ve výkonu trestu s cílem budování pracovních návyků u této cílové skupiny.27 Společnost bfz-vzdělávací akademie s.r.o. poskytuje pomoc bývalým vězňům v rámci projektu ESF „Vstup do práce je vstupem do života“ také jako jednu z mnoha svých aktivit.28 S největší pravděpodobností bude realizace nových projektů podporující sociální začlenění a vstup na trh práce osob po výkonu trestu odnětí pokračovat i v operačním období 2014 – 2020.

3.2 Instituce státu, neziskové organizace a sociální firmy zaměřené na pomoc osobám propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody při vstupu na trh práce V této kapitole uvedu organizace, které pomáhají propuštěným vězňům začlenit se na trh práce.

Neziskové

organizace

a

sociální

firmy

jsou

často

realizátory

spolufinancovaných Evropským sociálním fondem uvedených v předchozí části.

29

projektů Partnery

těchto projektů jsou často státní instituce působící v této oblasti, tedy Vězeňská služba a Probační a mediační služba. 3.2.1 Vězeňská služba ČR Mezi úkoly Vězeňské služby ČR (VS ČR) patří kromě zajišťování výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a zajišťování bezpečnosti a pořádku v soudních budovách i působení na

27

DP work s.r.o., http://www.dpwork.eu/, 30. 4. 2013

28

bfz – vzdělávací akademie, s.r.o., http://www.bfz.cz/, 30. 4. 2013

29

Finanční prostředky z ESF na projekty zaměřené na zaměstnávání osob po VTOS nejvíce čerpají

neziskové organizace Rubikon centrum a Centrum podpory podnikání. Tato občanská sdružení a bližší představení projektů budou podrobněji uvedeny v části 4.2, v rámci které je provedena analýza účinnosti aktivit vybraných neziskových organizací.

19

osoby ve výkonu trestu odnětí svobody tak, aby se u nich vytvořily předpoklady pro řádný způsob života po propuštění. Vězeňská služba České republiky je zřízena zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. V čele Vězeňské služby je Generální ředitelství (GŘ VS), které je odpovědné Ministerstvu spravedlnosti. GŘ VS metodicky řídí a kontroluje 37 ostatních organizačních jednotek (25 věznic30, 10 vazebních věznic31, institut vzdělávání VS a střední odborné učiliště). Vězeňská služba spolupracuje se státními organizacemi (Probační a mediační služba, sociální kurátoři), nestátními neziskovými organizacemi a církvemi a náboženskými společnostmi. 3.2.1.1 Programy zacházení Za účelem znovu začlenění se do společnosti po propuštění realizuje Vězeňská služba programy zacházení již během výkonu trestu. Zákon České národní rady o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky uvádí, že Vězeňská služba „prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění.“32 Dále je program zacházení právně upraven v Zákoně č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. Program zacházení je zpracováván na základě individuálně vypracované komplexní zprávy33 o každém odsouzeném, délky trestu a příčiny odsouzení. Jeho součástí je určení způsobu zaměstnávání osoby ve výkonu trestu, účasti na pracovní terapii, vzdělávání, či jiné činnosti. Pokud by přicházelo v úvahu více variant programů zacházení, je mu umožněn výběr. Ačkoli primárním cílem celého programu 30

Věznice: Bělušice, Břeclav, Heřmanice, Horní Slavkov, Jiřice, Karviná, Kuřim, Kynšperk nad Ohří, Mírov,

Nové Sedlo, Odolov, Opava, Oráčov, Ostrov nad Ohří, Pardubice, Plzeň, Příbram, Rapotice, Rýnovice, Stráž pod Ralskem, Světlá nad Sázavou, Valdice, Všehrdy, Vinařice, Znojmo 31

Vazební věznice: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Litoměřice, Olomouc, Ostrava, Praha

Pankrác, Praha Ruzyně, Teplice 32

Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, §2 d)

33

Obsah komplexní zprávy je důvěrný a je shrnutím výsledků psychologického, pedagogického, případně

lékařského posouzení a jiných dostupných materiálů (Zákon č. 169/1999 Sb., § 41, odst. 2)

20

zacházení je příprava a vytvoření předpokladů pro život po propuštění, zákon dále uvádí, že by se v rámci programu zacházení měly vytvářet podmínky pro samostatný způsob života alespoň tři měsíce před propuštěním.34 Obsah programů zacházení je podrobněji upraven vyhláškou č. 314/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, v hlavě čtvrté s názvem Realizace programu zacházení a zaměstnávání odsouzených.35 Program zacházení s odsouzenými obsahuje pracovní, vzdělávací, speciálně výchovné a zájmové aktivity a aktivity v oblasti utváření vnějších vztahů. Všechny výše uvedené aktivity mohou přispět ke snadnějšímu začlenění do společnosti a na trh práce po propuštění. Největší důraz je kladen na pracovní aktivity. Odsouzení pracují na pracovištích ve vnitřním provozu, vlastní výrobě, provozovnách Střediska hospodářské činnosti, u podnikatelů mimo vězeňskou službu nebo jsou zaměstnáváni ve vzdělávacích a terapeutických programech a při práci potřebné k zajištění každodenního provozu věznice. V roce 2012 bylo zaměstnáno průměrně 9 890 osob ve výkonu trestu odnětí svobody z celkového počtu 16 812 osob způsobilých k vykonávání práce. Hospodářská činnost byla realizována u 17 organizačních jednotek VS a pracovalo zde průměrně 1 528 odsouzených osob.36 Biedermanová a Petras (2011) uvádí, že v roce 2010 pracovalo: 

2 599 odsouzených ve vnitřní režii a výrobní činnosti



1 425 odsouzených v provozovnách Střediska hospodářské činnosti



2 641 odsouzených u podnikatelských subjektů37

Vývoj zaměstnanosti osob ve výkonu trestu odnětí svobody znázorňuje následující tabulka. Do skupiny zaměstnaných osob patří nicméně i osoby ve VTOS vzdělávající se denním studiem. 34

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, § 41

35

Vyhláška č.314/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, §36 -§ 46

36

Statistická ročenka VS ČR, rok 2012, str. 30

37

Biedermanová, Petras.: Možnosti a problémy resocializace vězňů, účinnost programů zacházení, 2011, str.

17

21

Tabulka 3: Průměrná zaměstnanost osob ve výkonu trestu odnětí svobody v letech 2000 -2012

Rok

Průměrný počet zaměstnaných odsouzených osob

Počet odsouzených způsobilých k vykonávání práce (zahrnutých v evidenci zaměstnávání)

Reálná zaměstnanost odsouzených v %

2000

5 824

14 226

40,94%

2001

5 844

13 670

42,75%

2002

nedostupná data

2003

5 461

11 608

47,05%

2004

5 683

12 354

46,00%

2005

5 995

13 302

45,07%

2006

6 262

13 359

46,87%

2007

7 737

13 066

59,21%

2008

8 233

13 701

60,09%

2009

8 528

14 701

58,01%

2010

9 417

15 103

62,35%

2011

9 630

16 151

59,62%

2012

9 890

16 812

58,83%

Zdroj: Statistické ročenky VS GŘ, 2000 - 201238

Z tabulky lze vyčíst, že oproti roku 2000, kdy bylo zaměstnáno pouze 40% osob ve výkonu trestu odnětí svobody, v roce 2012 téměř 60% odsouzených pracuje nebo se vzdělává denním studiem. Jedná se o pozitivní trend, jelikož tyto aktivity přispívají k větší pravděpodobnosti úspěšného vstupu na trh práce po propuštění. 3.2.1.2 Vězeňská duchovní služba Součástí Vězeňské služby ČR je i Vězeňská duchovní služba, která se také snaží o usnadnění začlenění odsouzených osob do společnosti po propuštění. Cílem duchovní služby je poskytováním možnosti přemýšlení o smyslu života zvyšování motivace začlenění se po propuštění do společnosti a snižování rizika recidivy. Právo odsouzených na duchovní služby jsou upraveny v Zákoně č. 169/1999 Sb., §20 – duchovní a sociální služby. Účastí církví a náboženských společností na naplňování účelu trestu se zabývá §43 tohoto zákona. Vězeňská služba ČR zaměstnává vězeňské kaplany, kteří tvoří Vězeňskou duchovní službu. Kaplani jsou k výkonu této služby pověřeni svou církví, jejich pověření musí zároveň odsouhlasit i výkonný výbor Vězeňské duchovní služby. V současné době působí 37 kaplanů ve 23 věznicích a vazebních věznicích.

38

Statistická ročenka VS GŘ pro rok 2002 nebyla dne 15. 4. 2013 na stránkách Vězeňské služby dostupná

22

Vězeňští kaplani působí v českých věznicích již od roku 1990. Na stránkách Vězeňské duchovní služby je zveřejněna aktuální Dohoda o duchovní službě, kterou 18. 8. 2008 uzavřela Vězeňská služba ČR s Českou biskupskou konferencí. Jejím účelem je vzájemná spolupráce a pomoc VS a církví při duchovním a výchovném působení na obviněné, odsouzené a chovance ve výkonu zabezpečovací detence.39 3.2.2 Sociální kurátoři Sociální kurátoři jsou specializovaní sociální pracovníci, kteří působí zpravidla na sociálním odboru obecního nebo městského úřadu s rozšířenou působností. Poskytují sociální služby a dávky osobám, kterým hrozí sociální vyloučení, tedy i osobám po výkonu trestu. V případě osob v konfliktu se zákonem jsou sociální kurátoři pro klienty k dispozici jak po výkonu trestu, kdy rozhodují o vyplacení mimořádného příspěvku a pomáhají řešit případné problémy, ale i v průběhu trestního řízení a ve výkonu trestu. Cílem této spolupráce je snaha předejít sociální izolaci osoby propuštěné z VTOS. Sociální kurátor spolupracuje s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou a správními úřady. Rozsah zajišťování sociálních služeb obecním úřadem s rozšířenou působností, tedy sociálním kurátorem, je uveden v Zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v § 92. Odstavec c) uvádí, že obecní úřad s rozšířenou působností „koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, …, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností.“ Pozice sociálních kurátorů začala vznikat v sedmdesátých letech 20. století v rámci sociálních odborů Okresních úřadů. Sociální kurátoři pracovali především s osobami propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody. Práce sociálních kurátorů se postupně stala důležitou součástí systému, jehož cílem je resocializace osob propuštěných z VTOS. Po roce 1989 se sociální kurátoři začali více zabývat i jinými potřebnými okruhy osob, jako jsou lidé bez domova, lidé drogově závislí, atd. Nicméně základním posláním stále zůstává péče o osoby nacházející se v jakékoli fázi trestního řízení a po jeho skončení.

39

Vězeňská duchovenská péče, http://www.vdpcr.eu/, 8. 5. 2013

23

V devadesátých letech vedlo agendu sociálních kurátorů přímo Ministerstvo práce a sociálních věcí, od roku 2004 pak tuto roli převzali krajští metodici. Následně založili sociální kurátoři profesní sdružení s názvem Sekce sociálních kurátorů, které nahradilo dřívější jednotné vedení MPSV ČR. Mimo jiné zajišťuje odborné vzdělávání sociálních kurátorů a zastupování na veřejnosti.40 V současné době je v České republice 180 sociálních kurátorů a 15 krajských metodiků sociální prevence. Jejich databázi lze nalézt v Informačním portálu a databázi služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálním vyloučení, § 92, b), který provozuje MPSV ČR. 41 Do roku 2001 byl náplní práce sociálního kurátora i státní dohled nad osobami podmíněně propuštěnými z výkonu trestu. Nyní lidé podmíněně propuštění, kterým byl nařízen probační dohled, musí navštěvovat Probační a mediační službu České republiky (PMS). Touto organizací se zabývá následující podkapitola. 3.2.3 Probační a mediační služba České republiky Probační a mediační služba ČR je organizační složka státu, která v trestním řízení zajišťuje probaci a mediaci. Na její činnost dohlíží Ministerstvo spravedlnosti. Vznikla v roce 2001, je zřízena zákonem č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě. Základními cíli Probační a mediační služby je integrace pachatele, participace poškozeného a ochrana společnosti. U obviněného/odsouzeného usiluje o zamezení dalšího porušování zákonů, o jeho začlenění do společnosti a seberealizaci. Vykonává probaci a mediaci. Soudce nebo státní zástupce stanoví nad odsouzeným/obviněným probační dohled, pokud považuje za důležité, aby byl pachatel po určitou dobu sledován. Tento dohled je prováděn pracovníkem PMS. Jedná se o případy, kdy dojde k podmíněnému propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, k podmíněnému odsouzení, k podmíněnému upuštění od potrestání, uložení dohledu v rámci trestu obecně prospěšných prací nebo nahrazení vazby dohledem probačního úředníka. Součástí dohledu je odborné poradenství a snaha pomoci pachateli začlenit se do 40

Sociální pracovníci, Sekce sociálních kurátorů, http://socialnipracovnici.cz/sekce-socialnich-kuratoru/, 2. 4.

2013 41

Informační portál a databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením,

https://sluzbyprevence.mpsv.cz/ , 2. 4. 2013

24

společnosti a na trh práce, a tím zamezit dalšímu porušování zákonů. Obviněný/odsouzený má povinnost s probačním úředníkem spolupracovat. V případě závažného neplnění podmínek dohledu odsouzeným může být tento fakt důvodem k nařízení výkonu trestu odnětí svobody, pokud se jednalo o dohled z důvodu podmíněného odsouzení nebo podmíněného propuštění z výkonu trestu. Pokud by neplnil podmínky dohledu obviněný, u kterého byl výkon vazby nahrazen probačním dohledem, může být znovu navrácen do výkonu vazby. 42 Mediací se rozumí „mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným (nebo obžalovaným nebo odsouzeným) a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením.“43 3.2.4 Neziskové organizace V České republice existuje celá řada neziskových organizací zabývající se sociálně potřebnými skupinami osob. Různé sociální služby, vzdělávací programy a poradenství jsou učeny pro široký okruh sociálně znevýhodněných osob, tedy i pro osoby po výkonu trestu. Nicméně v ČR fungují i organizace, jejichž primárním cílem, nebo jedním z hlavních cílů, je opětovné začlenění lidí s trestní minulostí do společnosti a na trh práce. Jedná se např. o občanská sdružení Rubikon centrum, Centrum podpory podnikání Praha (CPPP), Mezinárodní vězeňské společenství, Nová Šance a Na svobodě. Tato sdružení budou podrobněji představena v kapitole 4.2, v rámci které byla zjišťována pomocí rozhovorů účinnost jejich aktivit. Dalšími neziskovými organizacemi zabývajícími se danou problematikou, avšak nejsou předmětem mé podrobnější analýzy, jsou o. s. Za branou a o. s. Lighthouse. Občanské sdružení Za branou se v ČR věnuje problematice sociální integrace bývalých vězňů od roku 2010. Cílem tohoto sdružení je pomoci propuštěným vězňům začlenit se do společnosti pomocí poskytování sociálních služeb, právního poradenství a pastoračního vedení. V oblasti sociální rehabilitace je poradenství poskytováno korespondenční formou. Sdružení se specializuje především na pořádání seminářů s cílem poukázat na danou problematiku. Poskytuje také pomoc příbuzným odsouzených.

44

Lighthouse je občanské sdružení, které

42

Probační a mediační služba České republiky, https://www.pmscr.cz/, 15. 4. 2013

43

Zákon o Probační a mediační službě, § 2, (2)

44

Občanské sdružení Za branou, http://www.zabranou.cz/, 2. 4. 2013

25

svou činnost započalo v roce 2010. Hlavní činností je pomoc osobám ve výkonu trestu a spolupráce s jejich rodinami. Další činností této organizace je zprostředkovávání pracovních míst osobám propuštěným z výkonu trestu nebo se záznamem v rejstříku trestů. V oblasti hledání práce pro tuto cílovou skupinu o. s. Lighthouse spolupracuje se sdružením Rubikon centrum, které provozuje pracovní agenturu pro osoby se záznamem v rejstříku trestů a jehož činnost bude popsána v kapitole 4.2.45 Pomoc při začleňování se do společnosti osobám po výkonu trestu odnětí svobody konkrétně z řad romského obyvatelstva zajišťuje občanské sdružení Romodrom. O. s. Romodrom vzniklo v roce 2001 a je primárně zaměřené na sociální péči v romských rodinách. Jelikož je pobyt ve vězení některého člena rodiny častým zdrojem sociálních problémů, je realizován i Vězeňský program. Jeho součástí je sociální poradenství ve věznicích a podpora kontaktu s rodinou. Po výkonu trestu pak pomoc při hledání zaměstnání, případně ubytování, a bezprostředně po propuštění sociální práce v rodině klienta. Od roku 2003 program probíhá ve věznici Vinařice a od roku 2006 ve věznici Oráčov.

V roce 2010 začalo sdružení

realizovat program i ve věznici Pardubice za přispění Evropského sociálního fondu, tento projekt byl zmíněn již v podkapitole 3.1. Z prostředků ESF jsou od roku 2010 spolufinancovány všechny probíhající Vězeňské programy Romodromu.46 Dále je potřeba zmínit některé organizace zaměřené na řešení problémů spojených s užíváním drog. Jelikož kriminální činnost a drogy jsou dva úzce spojené problémy, věnují se tato sdružení také osobám ve vězení a po propuštění z vězení, aby jim pomohly zbavit se závislosti a začít žít normální život. Nezisková organizace Sananim vznikla již v roce 1990 a lidem ohroženým drogami poskytuje služby v oblasti prevence, léčby a resocializace. Sdružení provozuje Centrum pro osoby v konfliktu se zákonem, které nabízí poradenství a asistentské služby během výkonu trestu i po výkonu trestu pro osoby se závislostí na drogách. Jedním z projektů spolufinancovaných ESF uvedených v podkapitole 3.1 je Příprava a podpora vstupu na trh práce pro bývalé uživatele návykových látek a osoby ohrožené drogovou závislostí v konfliktu se zákonem, který byl v letech 2010 – 2012 realizovaný tímto sdružením v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita.47

45

Občanské sdružení Lighthouse, http://www.os-lighthouse.cz/, 10. 5. 2013

46

Občanské sdružení Romodrom, http://www.romodromcz.cz/, 20. 4. 2013

47

Občanské sdružení Sananim, http://www.sananim.cz/, 10. 5. 2013

26

Dalším projektem v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je program Zpátky, jinak, který začalo v roce 2013 realizovat občanské sdružení Laxus, o. s. Tato organizace poskytuje od roku 1996 sociální služby v oblasti drog, dále v této oblasti vyvíjí výzkumnou a osvětovou činnost48. Hlavním cílem projektu Zpátky, jinak je integrace osob, které opouštějí vězení a současně se léčí z drogové závislosti, do společnosti a především na trh práce.49 Sdružení Podané ruce poskytuje protidrogové služby od roku 1991. Jednou z jeho aktivit je také pomoc osobám ve všech fázích trestního řízení, které mají problém s drogami. Po výstupu z vězení pomáhá klientům znovu se začlenit do života.50 Další organizace, které zde uvádím, již nejsou primárně zaměřeny na osoby po výkonu trestu odnětí svobody, nicméně se v této oblasti také vyvíjejí určité aktivity. V rámci Charity České republiky mají lidé propuštění z výkonu trestu odnětí svobody možnost využít síť odborných sociálních poraden. Dále provozuje charita v Českých Budějovicích program vězeňská korespondence, v rámci kterého si dobrovolníci dopisují s osobami ve vězení.51 Armáda spásy poskytuje morální doprovázení a materiální podporu lidem ve věznicích. Zaměstnanci Armády spásy do věznic pravidelně dojíždí. Propuštěným osobám je doporučováno, v některých případech i zajišťováno, ubytování v azylových domech Armády spásy. 52 Občanské sdružení Akademie J. A. Komenského uskutečňuje různé vzdělávací programy a školení, dále sociální programy zaměřené na zvyšování zaměstnanosti obyvatelstva. 53 Jako jednu ze svých aktivit realizuje v letech 2012 – 2014 jeden z projektů uvedených v kapitole 3.1 Nová cesta k integraci, kde jsou cílovou skupinou osoby po výkonu trestu. V rámci

48

49

50

O. s. Laxus, http://www.laxus.cz/, 10. 5. 2013 Projekt Zpátky, jinak, http://www.esfcr.cz/projekty/zpatky-jinak, 10. 5. 2013 Podané ruce, http://www.podaneruce.cz/, 10. 5. 2013

51

Charita České republiky, http://www.charita.cz/ , 20. 4. 2013

52

Armáda spásy – Vězeňská péče, http://www.armadaspasy.cz/praha/vezenska-pece?, 20. 4. 2013

53

Akademie J. A. Komenského, http://www.proskolime.cz, 10. 5. 2013

27

projektu jsou uskutečňovány vzdělávací a poradenské činnosti pro cílovou skupinu, dále vyhledávání zaměstnavatelů a poskytování mzdových příspěvků na nová pracovní místa.54 Posledním projektem z kapitoly 3.1, který ještě nebyl zmíněn, je Odborné sociální poradenství v Bělušicích realizované občanským sdružením Most k naději v letech 2013 – 2015 ve věznici Bělušice. Osobám ve výkonu trestu je umožněna účast na vzdělávacích a pracovních aktivitách. Hlavním cílem je usnadnit těmto osobám po propuštění vstup na trh práce.55 Na závěr zmíním nestátní neziskovou organizaci Český helsinský výbor. Jedná se společnost pro lidská práva, která v České republice působí od roku 1993. Základním posláním je ochrana základních hodnot ve společnosti. Specializuje se na oblast vězeňství a justice a na oblast rovných příležitostí. Český helsinský výbor byl jeden ze spolupracujících organizací v rámci projektu Šance zaměřeného na zaměstnávání osob po výkonu trestu, který byl zmíněn v předchozím textu.56 3.2.5 Sociální firmy Sociální firmou se rozumí podnikatelský subjekt, který působí v tržním konkurenčním prostředí, s cílem vytváření pracovních míst pro osoby znevýhodněné na trhu práce. Podstatný počet zaměstnanců tvoří znevýhodněné osoby a každý zaměstnanec dostává tržní mzdu odpovídající jeho práci bez ohledu na produktivitu. Všichni zaměstnanci by měli mít stejná práva a povinnosti a stejné pracovní podmínky.57 Oproti například Velké Británii, kde je rozvinutá síť sociálních podniků a sociálních firem, se sociální podnikání začíná v České republice teprve rozvíjet.

54

Projekt Nová cesta k integraci, http://www.esfcr.cz/projekty/nova-cesta-k-integraci, 10. 5. 2013

55

Projekt Odborné sociální poradenství v Bělušicích, http://www.mostknadeji.eu/ustecky-kraj/osp-belusice/,

10. 5. 2013 56

57

Český helsinský výbor, http://www.helcom.cz/, 10. 5. 2013 Definice podle Konfederace evropských sociálních firem, iniciativ zaměstnání a sociálních družstev

CEFEC (Confederation of European social Firms, Employment initiatives and social Co-operatives) přijatá touto organizací v roce 1996

28

Znevýhodněným zaměstnancům může být poskytována pracovní a psychosociální podpora. Sociální firmy jsou většinou financovány z více zdrojů, z vlastní činnosti, z dotací a grantů. (Ambrož a spol., 2007) Nicméně cílem sociální firmy je dosažení zisku. Myšlenkou sociálních firem zaměřených výhradně na osoby po výkonu trestu odnětí svobody se v České republice zabývá občanské sdružení Centrum pro podporu podnikání Praha, jehož aktivity budou popsány v kapitole 4.2. Jelikož je pro reintegraci nejdůležitější, a zároveň velice obtížné, nalézt práci, rozhodlo se Centrum pro podporu podnikání kromě spolupráce s jinými zaměstnavateli, zakládat i své vlastní sociální firmy. V únoru 2013 započal svůj provoz Sociální podnik Pointex Plus, s.r.o., který toto občanské sdružení založilo spolu se stavební firmou JP Tech. Projekt je prozatím spolufinancován Evropským sociálním fondem v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Činnost firmy je zaměřena na drobné stavební práce a komunální služby.58 Podle mých informací se jedná o jedinou sociální firmu v České republice zaměřenou výhradně na osoby po výkonu trestu odnětí svobody. Sdružení Centrum pro podporu podnikání má nicméně v plánu zakládat další sociální firmy, které budou zaměstnávat tuto cílovou skupinu.

58

Evropský sociální fond v ČR – realizované projekty, http://www.esfcr.cz/projekty/pointex-s-r-o-socialni-

podnik, 20. 4. 2013.

29

Analýza účinnosti programů pomáhající osobám po výkonu trestu

4

odnětí svobody při začleňování se na trh práce v ČR Tato kapitola si klade za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, zda aktivity vyvíjené veřejným i soukromým sektorem v oblasti integrace pachatelů trestných činů na trh práce po jejich propuštění z VTOS, mají vliv na snížení recidivy a zda se skutečně daří propuštěné vězně umísťovat na pracovní trh. Podkapitola 4.1 se zabývá první částí výzkumné otázky z makroekonomického hlediska a porovnává vývoj recidivy v České republice a existenci aktivit popsaných v předchozí kapitole. Podkapitola 4.2 se snaží odpovědět na výzkumnou otázku na mikroekonomické bázi. Výzkumným šetřením mezi vybranými neziskovými organizacemi byla zjišťována účinnost programů z hlediska recidivy a úspěchů při umísťování na trh práce cílové skupiny.

4.1 Analýza závislosti vývoje recidivy na existenci programů penitenciární a postpenitenciární péče59 V této podkapitole zhodnotím vliv existence aktivit pomáhající cílové skupině při vstupu na trh práce na vývoj recidivy v České republice. První část obsahuje přehled všech aktivit představených ve třetí kapitole a začátek jejich realizace. Následně je představena definice recidivy a její funkce kritéria účinnosti relevantních aktivit. Poté je uveden vývoj recidivy v České republice podle statistických dat Ministerstva spravedlnosti ČR, Policie ČR a Vězeňské služby ČR a vývoj recidivy je porovnán s existencí představených aktivit a programů. Výzkumným obdobím jsou roky 1990 - 2012, tedy existence České republiky nejprve v rámci federace a od roku 1993 období samostatné České republiky. Nicméně výzkum je omezen kratší časovou řadou dostupných statistických dat z některých zdrojů.

59

„Penitenciární“ znamená „týkající se výkonu trestu, vězeňský“. Pospenitenciární péčí se rozumí

„napomáhání odsouzeným osobám po jejich propuštění z vězení zapojit se do normálního občanského života“.(Petráčková, Kraus a kol.: Akademický slovník cizích slov, 1998)

30

4.1.1 Shrnutí přehledu programů zabývajících se integrací osob po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Cílem programů uvedených ve druhé kapitole je pomoci propuštěným vězňům znovu se začlenit na trh práce, ať již snahou o přímé zprostředkování práce, zvyšováním jejich konkurenceschopnosti na trhu práce, poradenstvím nebo sociální či psychologickou podporou v různých situacích, do kterých se osoby po výkonu trestu odnětí svobody dostávají. Jsem si vědoma toho, že přehled programů, aktivit a organizací působících v České republice není zcela vyčerpávající, nicméně obsahuje hlavní aktivity státu a neziskové organizace, které se v této oblasti nejvíce participují. Tabulka 4 shrnuje, kdy započaly svou činnost všechny organizace, které byly ve 3. kapitole představeny. Konečným cílem všech aktivit, ať již se jedná o Vězeňskou službu, aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí, Probační a mediační službu, neziskových organizací či spolufinancování uvedených projektů Evropskou unií, je ve svém důsledku snížení recidivy pachatelů a tím přispění k bezpečnější společnosti. Proto je recidiva vhodným ukazatelem, zda jsou v naší společnosti tyto aktivity účinné.

31

Tabulka 4: Přehled organizací pomáhající osobám po výkonu trestu odnětí svobody při začleňování se do společnosti Název organizace Vězeňská služba Duchovní vězeňská služba

Vznik Vězeňská služba, jejímž úkolem je realizace programů zacházení, vznikla v roce 1993, kdy nahradila Sbor nápravné výchovy. Vězeňští kaplani působí ve věznicích od roku 1990.

Sociální kurátoři

V ČR působí od roku 1990.

Probační a mediační služba ČR Rubikon

Vznik v roce 2001 Vznik v roce 1994. Služby reintegračního mentoringu začaly být poskytovány v rámci projektu Šance, který byl zahájen v roce 2005. Pracovní agentura vznikla v roce 2011.

Nová Šance Centrum podpory podnikání Mezinárodní vězeňské společenství

Vznik v roce 1998 Vznik v roce 2009. Reintegrační programy začaly být realizovány v roce 2010. Sociální firma započala svou činnost v roce 2013 Vznik v ČR roce 2010. Projekt Provázení žen po výkonu trestu je realizován od roku 2011

O. s. Za Branou

Vznik v roce 2010.

Lighthouse, o. s.

Vznik v roce 2010.

Na svobodě

Vznik v roce 2011.

O. s. Romodrom

Vznik v roce 2001. Vězeňské programy jsou uskutečňovány od roku 2003.

O. s. Sananim

Vznik v roce 1990

Podané ruce

Vznik v roce 1991

Laxus, o. s.

Vznik v roce 1996

Armáda spásy

Obnovení činnosti v roce 1990

Charita ČR

Obnovení činnosti v roce 1991

Český helsinský výbor Projekty spolufinancované Evropským sociálním fondem

Vznik v roce 1993 Česká republika vstoupila do Evropské unie v roce 2004. První projekt zaměřený na zaměstnávání osob po výkonu trestu byl realizován v roce 2005. Více dalších projektů se začíná uskutečňovat v roce 2010

Zdroj: Internetové stránky jednotlivých organizací

32

4.1.2 Recidiva jako kritérium účinnosti Pojem recidiva obecně vyjadřuje „opakování něčeho, co již (často jen zdánlivě) minulo 60. V oblasti trestního práva se recidivou rozumí takový případ, kdy pachatel, který byl dříve pravomocně odsouzen, spáchá nový trestný čin. Od recidivy je nutné odlišit souběh trestných činů, což je situace, kdy pachatel spáchá více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich odsouzen. O recidivu nejde ani v případě, kdy je další trestný čin spáchán v období od vyhlášení odsuzujícího rozsudku soudem do nabytí jeho právní moci. Tento případ se někdy označuje jako nepravá recidiva. (Jelínek, 2009) Recidiva může být při ukládání trestu považována za přitěžující okolnost. Podle trestního zákoníku soud přihlédne k tomu, zda byl pachatel již odsouzen. Zároveň však zákon opravňuje soud, aby v závislosti na povaze a okolnostech předchozího odsouzení nepokládal tuto skutečnost za přitěžující.61 Předchozí odsouzení nelze považovat za přitěžující okolnost, pokud se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Podmínky zahlazení odsouzení byly uvedeny v části 2. 2. 3. Dne 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník č.40/2009 Sb., ve kterém oproti předchozímu zákonu č. 140/1961 Sb. již není definována kategorie zvlášť nebezpečného recidivisty. Jako zvlášť nebezpečný recidivista mohl být označen ten pachatel, který se znovu dopustil zvlášť závažného úmyslného trestného činu, ačkoli již byl za stejný nebo stejně závažný čin potrestán, a současně tato okolnost zvyšovala nebezpečnost tohoto činu pro společnost. Horní hranice trestní sazby odnětí svobody se u těchto osob zvýšila o jednu třetinu.62 Nový trestní zákoník nicméně uvádí možnost mimořádného zvýšení trestu u toho pachatele, který se dopustil zvlášť závažného zločinu.63 Vedle definice v oblasti trestního práva je možno definovat recidivu z kriminologického a penologického64 hlediska. V kriminologickém pojetí je recidiva chápána šířeji: recidivou jsou

60

Petráčková, Kraus a kol: Akademický slovník cizích slov, 1998

61

Trestní zákoník, zákon č.40/2009 Sb., §42, p)

62

Trestní zákon č. 140/1961 Sb., §41

63

64

Chromý, J.: K právnímu pojetí recidivy v novém trestním zákoníku, Trestněprávní revue, 2009, č. 11 Penologický, neboli penitenciární, znamená „týkající se výkonu trestu, vězeňský“ (Akademický slovník

cizích slov, 1998)

33

nazývány všechny situace, kdy došlo ke spáchání dalšího trestního činu, aniž by musel být pachatel odsouzen či dokonce stíhán za předchozí trestný čin. Nejužší pojetí recidivy je z penologického hlediska. V tomto případě se jedná pouze o pachatele, kteří již byli dříve vězněni.65 Recidivu lze chápat jako ukazatel efektivity činnosti Vězeňské služby a jejích aktivit majících sloužit jako nápravné prostředky, sociálních kurátorů, Probační a mediační služby či neziskových organizací a církví působících na odsouzené ve výkonu trestu i po propuštění. Vysoká recidiva ve společnosti naznačuje selhávání resocializačních opatření trestněprávního systému i dalších aktivit zaměřených na reintegraci osob po výkonu trestu. 4.1.3 Analýza statistických údajů týkajících se recidivy Existují různé definice a pojetí recidivy, a proto se svojí metodikou liší i statistické údaje týkající se recidivy evidované různými institucemi. Abychom dostali reálný obraz o vývoji recidivy v České republice, uvádím dostupná data o recidivě v ČR ze tří zdrojů. Vězeňská služba ČR (VS ČR) eviduje počty recidivistů v penologickém pojetí, tedy stav počtu odsouzených ve věznicích, kteří již byli v minulosti vězněni. V omezeném časovém úseku lze z dat VS ČR také vyčíst, kolik vězňů již bylo v minulosti odsouzeno, ať již s VTOS, nebo bez VTOS. Policie České republiky ve svých statistikách sleduje počty stíhaných recidivistů podle trestního práva. Jedná se o všechny stíhané osoby, které již byly dříve odsouzeny. Ministerstvo spravedlnosti ČR (MS ČR) v ročenkách kriminality uvádí počty recidivistů z údajů soudů, což jsou odsouzení, kteří již dříve spáchali trestný čin, a tento fakt byl označen za přitěžující okolnost. Dále je možno z dat MS ČR vyčíst, kolik odsouzených v jednotlivých letech již bylo dříve trestáno.

65

Marešová, A. a kol: Kriminální recidiva a recidivisté, 2011, s. 10

34

4.1.3.1 Statistiky Vězeňské služby České republiky Údaje o recidivě lze nalézt ve statistických ročenkách Generálního ředitelství Vězeňské služby dostupných na internetových stránkách Vězeňské služby ČR. 66 Jedná se o recidivu v penologickém pojetí, statiky uvádí počet odsouzených vězněných osob, kteří již byli dříve vězněni. Ve statistických ročenkách je v části „Vězněné osoby – odsouzení“ uvedeno složení odsouzených67 ve věznicích podle počtu předchozího výkonu trestu. Jedná se o stav k 31. 12. Tyto údaje jsou nicméně k dispozici pouze v letech 1999 - 2005 a poté až od roku 2011. V následující tabulce č. 5 jsou uvedeni odsouzení podle počtu předchozího výkonu trestu v letech 1999 – 2005 a v letech 2011 - 2012. V letech 1999 – 2005 je navíc uvedeno, zda byl odsouzený případně dříve odsouzen bez výkonu trestu odnětí svobody. Tyto údaje statistické ročenky VS ČR již od roku 2011 neuvádí. V letech 2011 a 2012 se pod položkou „nebyl odsouzen“ skrývají jak ti, kteří ještě nikdy nebyli odsouzeni, tak ti, kteří byli odsouzeni bez VTOS. Tabulka 5: Složení odsouzených ve věznicích podle typu a počtu předchozího výkonu trestu v České republice v letech 1999 - 2005 a v letech 2011- 2012 Počet odsouzených osob - stav k 31.12. V minulosti:

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2011

2012

Nebyl odsouzen

3 248

2 761

2 513

2 150

1 950

2 014

2 075

7 601

7 299

1x odsouzen bez VTOS

1 396

1 532

1 352

1 084

1 209

1 311

1 248


850

982

963

807

904

1 021

1 111


833

961

992

948

1 266

1 561

1 802

Byl ve VTOS 1x

3 228

3 023

2 814

2 262

2 527

2 660

2 915

4 553

4 524

Byl ve VTOS 2x

2 026

1 893

1 796

1 656

1 781

1 919

2 062

2 803

2 883

Byl ve VTOS 3x

1 338

1 352

1 353

1 166

1 299

1 422

1 513

1 824

1 860

Byl ve VTOS 4x

909

874

803

765

821

916

1 041

1 259

1 284

Byl ve VTOS 5x

619

585

590

545

629

635

630

776

812

Byl ve VTOS více než 5x

1 679

1 608

1 561

1 446

1 482

1 615

1 680

1 725

1 767

Celkem

16 126

15 571

14 737

12 829

13 868

15 074

16 077

20 541

20 429

Zdroj: Statistické ročenky Generálního ředitelství Vězeňské služby

66

Vězeňská služba České republiky, statistické ročenky, http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-

19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/ 67

Jedná se pouze o odsouzené osoby ve věznicích, nikoli o obviněné osoby ve vazebních věznicích

35

Tabulka 6: % podíl recidivistů na odsouzených vězněných osobách v ČR v letech 1999 - 2005 a v letech 2011- 2012 Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

v minulosti odsouzeno %

79,86%

82,27%

82,95%

83,24%

85,94%

86,64%

87,09%

v minulosti ve VTOS %

60,77%

59,95%

60,51%

61,11%

61,57%

60,81%

61,21%

2011

2012

63,00%

64,27%


Tabulka č. 6 znázorňuje % podíl recidivistů na odsouzených vězněných osobách v ČR v letech 1999 - 2005 a v letech 2011- 2012. V případě, kdy bychom recidivistu definovali jako takového odsouzeného vězně, který byl v minulosti jakkoli odsouzen (i bez VTOS), recidivisté tvořili v letech 1999 – 2005 okolo 80% všech vězněných odsouzených. Recidivisté v penologickém pojetí tvořili v letech 1999 – 2012 okolo 60%. Podíl recidivistů v obou případech vykazoval rostoucí trend. Vývoj počtu vězněných osob, které již byly vězněny v minulosti, znázorňuje také graf č. 1. Graf 1: Složení vězněných odsouzených osob v ČR podle toho, zda již byli v minulosti ve VTOS, v letech 1999-2005 a v letech 2011- 2012 14 000 Počet vězněných osob

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2011

2012

Nebyl ve VTOS 6 327

6 236

5 820

4 989

5 329

5 907

6 236

7 601

7 299

Byl ve VTOS

9 335

8 917

7 840

8 539

9 167

9 841 12 940 13 130

9 799


Z grafu č. 1 a tabulek č. 4 a 5 lze vidět, že celkový počet odsouzených ve věznicích v letech 1999 – 2002 klesal, v letech 2002 – 2005 rostl, mezi lety 2005 a 2011 došlo k výraznému nárůstu a v mezi lety 2011 a 2012 mírně poklesl. K tomuto poklesu mezi lety 2011 a 2012 došlo pouze z důvodu nižšího počtu vězněných osob, které ještě vězněny nebyly. Počet již dříve vězněných se naopak zvýšil. V období 1999 – 2005 se podíl penologických 36

recidivistů udržoval na 60%, na grafu 4 je hezky vidět, jak si obě křivky udržují stále stejný odstup. V letech 2011 a 2012 se však „nůžky začínají rozevírat“ a podíl penologických recidivistů stoupl v roce 2012 na 64 %. Dále je možné z dat Vězeňské služby vyčíst, kolik odsouzených vězňů již bylo dříve odsouzeno i bez VTOS. V roce 1999 se jednalo o 80% a v roce 2005 to bylo již 87%. Ačkoli nemáme k dispozici tato data od roku 2005, lze předpokládat, že jelikož se do roku 2012 neustále zvyšoval počet penologických recidivistů, zvyšoval se i počet dříve jakkoli odsouzených. Pokles počtu odsouzených vězňů i počtu odsouzených recidivistů v roce 2002 lze spojit se vznikem Probační a mediační služby v roce 2001. PMS začala v tomto roce zajišťovat výkon alternativních trestů68 a zprostředkovávání mimosoudního řešení konfliktů mezi pachateli a poškozenými. Nejspíše z důvodu této činnosti došlo v roce 2002 ke snížení počtu odsouzených recidivistů ve věznicích, od tohoto roku začal nicméně opět růst a v roce 2005 se dostal na stejnou úroveň jako v roce 1999. Jelikož máme data Vězeňské služby pouze od roku 1999, v tabulce č. 4, uvádějící přehled námi zkoumaných aktivit, budu nyní uvažovat pouze aktivity, které zahájily svou činnost po tomto roce. Jedná se o činnost neziskového sektoru a realizace politiky Evropské unie v oblasti začleňování znevýhodněných skupin na trh práce. Dále vznikla v tomto období PMS ČR, jejíž vliv na počet odsouzených recidivistů jsem popsala výše. Lze zjistit, že nejvíce se činnost neziskového sektoru s cílem resocializace bývalých vězňů začíná rozvíjet okolo roku 2010. Jsou zakládány nové neziskové organizace. Současně se začíná výrazně zvyšovat počet projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem. Navzdory této rozvíjející se aktivitě počet recidivistů podle dat Vězeňské služby přesto stoupal. Počet osob ve věznicích, které již byly dříve vězněny, v roce 2010 neznám, avšak mezi lety 2011 a 2012 vzrostl o 190 osob. Může se tedy zdát, že aktivity neziskového sektoru ke snížení penologické recidivy nevedou. Je však třeba si uvědomit, že některé osoby přichází do věznic převodem z vazebních věznic. Zároveň je možné, že důsledky těchto projektů se ve snížení počtu vězněných recidivistů projeví až v pozdějších letech. Dále je také nutné znovu zmínit, že uvedená data získaná ze statistických ročenek Vězeňské služby evidují stav k 31. 68

Trest obecně prospěšných prací, podmíněné odsouzení či propuštění s dohledem, trest domácího vězení,

trest zákazu vstupu, dohled po propuštění z ochranné léčby

37

12. daného roku. Nejedná se o počet odsouzených k nepodmíněnému odnětí svobody v daném roce. 4.1.3.2 Statistiky Policie České republiky Statistické údaje týkající se recidivy lze nalézt i ve statistikách Policie České republiky. Policie ČR je jednotný ozbrojený bezpečnostní útvar, který spadá pod Ministerstvo vnitra České republiky. Na internetových stránkách v části „Statistiky“ lze nalézt statistické přehledy kriminality od roku 2000 do roku 2012.69 V přehledu celkové kriminality70 je v každém roce ve výkazu za celou Českou republiku za období 1. 1. – 31. 12. uveden celkový počet stíhaných osob a z toho počet recidivistů. Pojem recidivista má v těchto statistikách širší význam, než penologický recidivista v údajích Vězeňské služby. Jedná se o recidivisty v trestněprávním pojetí, tedy o ty stíhané osoby, kteří již byli za trestný čin dříve odsouzeni. Odsouzeni mohli být k nepodmíněnému nebo podmíněnému trestu odnětí svobody, k peněžitým trestům, obecně prospěšným pracím nebo k jiným trestům, jako je např. propadnutí majetku nebo vyhoštění. Předmětem této práce je vliv nápravných opatření především na osoby, které již byly odsouzeny k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nicméně pro tuto chvíli se zaměřím na všechny osoby v konfliktu se zákonem. Data jsou uvedena v tabulce č. 7 a pro názornost zanesena do grafu č. 2.

69

70

Policie ČR, statistiky kriminality, http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx, Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2010, zavedl dělení trestných činů na

zločiny a přečiny. Od roku 2010 jsou ve statistikách Policie ČR uváděny 4 druhy přehledů trestné činnosti – pouze přečiny, pouze zločiny, trestné činy kvalifikované podle starého trestního zákona a celkový přehled, který je součtem 3 předchozích výkazů. (Krátké vysvětlení k sestavám kriminální statistiky, Policie ČR)

38

Tabulka 7: Podíl recidivistů na stíhaných osobách v ČR v letech 2000 - 2012 Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Stíháno osob

130 234

127 856

123 964

121 393

121 531

121 511

122 753

Z toho recidivistů

38 664

40 736

48 764

51 838

54 880

55 856

56 661

Z toho recidivistů v %

29,69%

31,86%

39,34%

42,70%

45,16%

45,97%

46,16%

Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Stíháno osob

127 718

122 053

123 234

112 477

114 975

113 024

Z toho recidivistů

56 773

53 321

56 593

53 405

55 717

56 488

Z toho recidivistů v %

44,45%

43,69%

45,92%

47,48%

48,46%

49,98%

Zdroj: Statistické přehledy celkové kriminality Policie ČR

Graf 2: Vývoj počtu recidivistů v ČR v letech 2000 – 2012 140 000 120 000 Počet osob

100 000 80 000 Stíhaných osob

60 000

Z toho recidivistů

40 000 20 000 0

Zdroj: Statistické přehledy celkové kriminality Policie ČR

Podíl počtu stíhaných recidivistů na celkovém počtu stíhaných osob v letech 2000-2012 neustále stoupal. Ačkoli v absolutních počtech stíhaných osob docházelo k výkyvům, byl jasně zřejmý klesající trend v celkovém počtu stíhaných osob a rostoucí či konstantní trend v počtu stíhaných recidivistů. Snížení počtu stíhaných recidivistů v roce 2010 by se nejprve mohlo zdát jako důsledek zvýšené aktivity neziskového sektoru v oblasti penitenciární a postpenitenciární péče. Nicméně změny v jednotlivých letech jsou nejspíše zapříčiněny především kriminalizací a dekriminalizací různých trestných činů. Příčinou výkyvů v počtu odsouzených osob v roce 39

2007 a 2010, které lze vidě na grafu, jsou pravděpodobně způsobeny kriminalizací řízení motorového vozidla bez řidičského průkazu v roce 200771 a v roce 2010 dekriminalizací různých trestných činů v novém trestním zákoníku, který nabyl účinnosti 1. 1. 2010. Jak je znázorněno na grafu č. 2, do roku 2007 počet stíhaných recidivistů rostl, poté docházelo k výkyvům z výše uvedených důvodů a v roce 2012 je počet stíhaných recidivistů na stejné úrovni jako v roce 2007. Můžu tedy shrnout, že se od roku 2007 udržuje na konstantní úrovni, procentní podíl na celkovém počtu sice roste, avšak z důvodu klesajícího trendu stíhaných osob. Jelikož se ale jedná o recidivisty v širším slova smyslu, nikoli jen o ty, kteří již byli dříve vězněni, nelze určit, jak velký vliv měly na tento vývoj aktivity zaměřené na resocializaci osob po výkonu trestu odnětí svobody. 4.1.3.3 Statistiky Ministerstva spravedlnosti České republiky Ministerstvo spravedlnosti ČR sestavuje statistické výkazy týkající se kriminality na základě statistických údajů soudů. Lze je nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v systému Centrálních statistických výkazů a listů (CSLAV)72. Dále lze z dat MS ČR zjistit, kolik odsouzených v jednotlivých letech již bylo dříve trestáno. V době vzniku této práce byla poslední zveřejněnou statistickou ročenkou kriminality ročenka za rok 2011. V části „Časové řady vybraných ukazatelů kriminality“ lze nalézt časovou řadu s názvem „Recidivisté označení soudem“, ve které je uveden počet odsouzených osob v letech, počet odsouzených recidivistů označených soudem a počet recidivistů označených soudem odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Z časové řady počtů všech uložených trestů jsme použili vývoj počtu uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody. Výše uvedené údaje od roku 1989 jsou v následujících tabulkách č. 8 a č. 9. Tabulka č. 8 představuje vývoj podílu recidivistů označených soudem na celkovém počtu odsouzených osob v letech 1989 – 2011. „Recidivisté označeni soudem“ jsou ti odsouzení, kteří již byli pro trestný čin odsouzeni, a soud tuto okolnost považuje za přitěžující. Statistické ročenky MS ČR uvádí, že se jedná se o recidivisty podle §34 trestního zákona.73 Zákon

71

72

Marešová, A. a spol.: Kriminální recidiva a recidivisté, 2011, str. 46 Ministerstvo spravedlnosti, Statistika a výkaznictví, http://cslav.justice.cz/InfoData/statisticke-

rocenky.html, 7. 8. 2013 73

§34 trestního zákona č.140/1961 Sb. v odstavci l) uvádí: Při výměře trestu se jako k přitěžující okolnosti přihlédne k tomu, že pachatel

40

opravňuje soud, aby v závislosti na povaze a okolnostech předchozího odsouzení nepokládal předchozí odsouzení za přitěžující. Sloupec „Odsouzeno osob celkem“ uvádí počet osob pravomocně odsouzených soudy podle trestního zákona. Jedná se o osoby odsouzené k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, osoby odsouzené k podmíněnému trestu odnětí svobody, (v roce 2011 se jednalo o 65% všech odsouzených), osoby odsouzené k peněžitým trestům, obecně prospěšným pracím a k jiným samostatně uloženým trestům74. Malé procento dále tvoří odsouzené osoby, u kterých bylo upuštěno od potrestání. Celkový počet recidivistů označených soudem rostl v letech 1990 – 1997. V roce 1998 došlo k poklesu, nicméně od tohoto roku opět rostl až do roku 2004. Od této doby se počet recidivistů v údajích soudů snižuje. Vývoj recidivy v údajích soudů je závislý na principu individualizace trestu, jelikož zákon opravňuje soud, aby v závislosti na povaze a okolnostech předchozího odsouzení nepokládal předchozí odsouzení za přitěžující. Jedná se pouze o osoby, u kterých byl trestný čin v minulosti shledán jako přitěžující okolnost, nikoli o skutečný počet recidivistů.

byl již pro trestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a odst. 1, také tím, že se tohoto činu znovu dopustil proto, že se oddává zneužívání omamných nebo psychotropních látek a jedů. Trestní zákon č.140/1961 Sb. pozbyl účinnosti 1. ledna 2010 a nahradil ho nový trestní zákoník – zákon č.40/2009 Sb. Nový trestní zákon v §42 odstavci p) uvádí: Soud jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel byl již pro trestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činu, který byl spáchán ve stavu vyvolaném duševní poruchou, anebo o pachatele, který se oddává zneužívání návykové látky a spáchal trestný čin pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním, také tehdy, započal-li léčení nebo učinil jiná potřebná opatření k jeho zahájení. 74

Podle vysvětlivek ve Statistické ročence kriminality Ministerstva spravedlnosti je „jiným trestem“

myšleno: ztráta čestných titulů a vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti, propadnutí majetku, propadnutí věci, vyhoštění, zákaz pobytu.

41

Tabulka 8: Podíl recidivistů označených soudem na celkovém počtu odsouzených osob v letech 1989 – 2011 Rok

Odsouzeno osob celkem

Odsouzeno recidivistů označených soudem

%

1989

57 743

15 560

26,95%

1990

18 871

4 957

26,27%

1991

27 964

6 122

21,89%

1992

31 032

5 208

16,78%

1993

35 157

5 459

15,53%

1994

51 931

7 137

13,74%

1995

54 957

8 535

15,53%

1996

57 974

9 228

15,92%

1997

59 777

10 020

16,76%

1998

54 083

9 582

17,72%

1999

62 594

9 906

15,83%

2000

63 211

9 932

15,71%

2001

60 182

9 574

15,91%

2002

65 098

10 413

16,00%

2003

66 131

10 476

15,84%

2004

68 443

11 096

16,21%

2005

67 561

10 273

15,21%

2006

69 445

8 948

12,89%

2007

75 728

8 144

10,75%

2008

75 761

7 422

9,80%

2009

73 787

6 738

9,13%

2010

70 651

5 211

7,38%

2011

70 160

4 681

6,67%

Zdroj: Statistická ročenka kriminality – rok 2011, Ministerstvo spravedlnost ČR, str. 583

Tabulka

č.

9

k nepodmíněnému

znázorňuje trestu

odnětí

podíl

recidivistů

svobody na

označených

celkovém

soudem

počtu

osob

odsouzených odsouzených

k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v letech 1989 – 2011. Tento podíl se také mění z důvodu principu individualizace trest v závislosti na povaze a okolnostech předchozího odsouzení.

42

Tabulka 9: Podíl recidivistů označených soudem odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na celkovém počtu osob odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v letech 1989 2011

Rok

Počet osob odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody

Počet recidivistů označených soudem odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody

%

1989

18 284

14 899

81,49%

1990

5 687

4 516

79,41%

1991

8 261

5 139

62,21%

1992

7 430

4 266

57,42%

1993

8 244

4 239

51,42%

1994

11 126

5 010

45,03%

1995

12 552

5 776

46,02%

1996

13 375

5 898

44,10%

1997

13 933

6 421

46,08%

1998

14 656

6 166

42,07%

1999

15 340

6 273

40,89%

2000

14 114

5 635

39,92%

2001

12 533

5 157

41,15%

2002

9 659

4 242

43,92%

2003

9 797

4 164

42,50%

2004

10 192

4 402

43,19%

2005

10 078

4 073

40,41%

2006

9 997

3 550

35,51%

2007

9 871

3 340

33,84%

2008

10 255

3 282

32,00%

2009

10 687

2 891

27,05%

2010

11 818

2 519

21,31%

2011

11 733

2 344

19,98%

Zdroj: Statistická ročenka kriminality – rok 2011, Ministerstvo spravedlnosti ČR, str. 583 a str. 581

43

Ministerstvo spravedlnosti rovněž zaznamenává počet odsouzených, kteří ještě nikdy nebyli trestáni. Ve statistických ročenkách ČR 2000 – 201175, zveřejněných na stránkách Českého statistického úřadu76 v části Soudnictví, kriminalita a nehody se nachází tabulka s názvem Stíhané, obžalované a odsouzené osoby. Tabulka uvádí mimo jiné ukazatele "Odsouzené osoby celkem" a "z toho dosud netrestáno" za daný rok77. Z těchto dat nebylo těžké zjistit počet osob odsouzených v daném roce, kteří již byli dříve odsouzení. Ve sloupci „Z toho již trestáno“ v tabulce č. 10 je tedy uveden počet recidivistů definovaných podle trestního práva.78 Je zde uveden skutečný počet odsouzených recidivistů, nejen označených soudem. Tabulka 10: Podíl osob trestaných v minulosti na celkovém počtu odsouzených osob v letech 2000 2011 Rok

Odsouzených celkem

Z toho dosud netrestáno

Z toho již trestáno

Z toho již trestáno v %

2000

63 211

27 891

35 320

55,88%

2001

60 182

nenalezena data

2002

65 092

26 106

38 986

59,89%

2003

66 131

25 385

40 746

61,61%

2004

68 442

26 040

42 402

61,95%

2005

67 561

25 073

42 488

62,89%

2006

69 445

25 767

43 678

62,90%

2007

75 728

29 614

46 114

60,89%

2008

75 761

29 815

45 946

60,65%

2009

73 787

28 346

45 441

61,58%

2010

70 651

26 599

44 052

62,35%

2011

70 160

26 133

44 027

62,75%

Zdroj: Statistické ročenky ČR, Český statistický úřad

Ačkoli bylo soudy označeno za recidivisty relativně nízké procento osob a toto číslo v poslední době neustále klesá, skutečná recidiva je podstatně vyšší. Od roku 2002 se podíl již

75

Český statistický úřad, statistické ročenky ČR, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/0001-12, 22. 4.

2013 76

Český statistický úřad vychází u této statistiky z dat Ministerstva spravedlnosti České republiky

77

Statistická ročenka za rok 2001 neobsahuje údaj počtu osob, které byly odsouzeny a ještě nebyly trestány

78

V oblasti trestního práva se recidivou rozumí takový případ, kdy pachatel, který byl dříve pravomocně

odsouzen, spáchá nový trestný čin

44

trestaných osob na celkovém počtu odsouzených osob udržuje okolo 60%. V posledních letech tento podíl mírně roste, zatímco celkový počet odsouzených se snižuje. Vývoj odsouzených recidivistů v jednotlivých letech vidíme na následujícím grafu 3. Graf 3:Počet odsouzených recidivistů v letech 2000 – 2011 80 000 75 000 70 000

Počet osob

65 000 60 000 Odsouzených celkem

55 000

Recidivisté 50 000 45 000 40 000 35 000

Zdroj: Statistické ročenky ČR, ČSÚ (MS ČR)

Počet odsouzených recidivistů v letech 2000 – 2007 neustále rostl, od roku 2008 pak začíná klesat. Ačkoli byl v roce 2011 počet odsouzených recidivistů stále o mnoho vyšší než v roce 2000, jedná se o pozitivní trend, který by mohl souviset s rozvíjejícími se aktivitami zaměřenými na podporu odsouzených vězňů spojenými s dotacemi z Evropské unie zaměřenými na tuto cílovou skupinu. Nicméně velký pokles odsouzených osob v roce 2010 souvisí nejspíše se zavedením nového trestního zákoníku. Statistiky týkající se celkové recidivy, tedy všech odsouzených osob dříve odsouzených ke všem druhům trestů, jsou cenným zdrojem informací pro posouzení účinnosti aktivit společnosti jako celku. Nyní se však zaměřím na resocializaci osob po výkonu trestu odnětí svobody a vývoj jejich recidivy v penologickém smyslu, tedy vývoj těch odsouzených recidivistů k výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli již v minulosti ve vězení. Jelikož bylo ze statistik Vězeňské služby zjištěno, že přibližně 60% odsouzených vězňů v letech 1999 - 2012 již bylo v minulosti odsouzeno k NTOS, budu předpokládat, že toto procento bylo stejné za celou dobu námi zkoumaného období. 45

Vývoj počtu odsouzených k NTOS v letech 1989 – 2011 uvádí tabulka 9. Data z této tabulky jsou přenesena do grafu 4. Graf 4: Vývoj celkového počtu odsouzených k NTOS v letech 1989-2011 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 Počet osob odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody

10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 2011

2009

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

0

Zdroj dat: Statistická ročenka kriminality – rok 2011, Ministerstvo spravedlnosti ČR

Současně se znovu vrátím k tabulce č. 4 uvádějící přehled činností, jejichž cílem je resocializace propuštěných vězňů. Funkce sociálních kurátorů začala vznikat v 70. letech, v České republice tedy působí od jejího počátku. Vězeňští kaplani také působí v českých věznicích od roku 1990. Existence těchto institucí tedy vývoj recidivy v letech 1990 – 2012 nijak neovlivnila.79 Prudký pokles počtu odsouzených k NTOS v roce 1990, jak lze vidět na grafu č. 4, byl způsoben dekriminalizací některých trestných činů a amnestií prezidenta České republiky Václava Havla k 1. 1. 1990. Tento počet se v roce 1991 logicky zvyšuje. Následný pokles počtu osob odsouzených k NTOS v letech 1992 a 1993 by mohl mít souvislost se vznikem dvou organizací zaměřených na drogově závislé v letech 1990 a 1991, s obnovou Charity ČR a Armády spásy, nahrazením Sboru nápravné výchovy Vězeňskou službou ČR a vznikem Českého helsinského výboru. Počet odsouzených rostl v letech 1993 - 1999, poté začalo docházet k prudkému poklesu do roku 2002. Tento prudký pokles odsouzených byl způsoben především vznikem Probační a mediační služby v roce 2001, která začala zajišťovat alternativní tresty. Následně počet osob odsouzených k NTOS roste do roku 2004, v letech 2005 – 2007 klesá. Z aktivit, které jsme představila, začal být v této době realizován projekt 79

Předpokládáme, že náplň jejich činnosti je po celou dobu existence České republiky stále stejná.

46

Šance, na kterém se podílelo vedle o. s. Rubikon několik dalších organizací, mezi nimi Český helsinský výbor. Dále se počet odsouzených zvyšuje do roku 2010. Mezi lety 2010 a 2011 dochází k mírnému poklesu. Tento mírný pokles počtu odsouzených osob k nepodmíněnému trestu odnětí svobody byl nejspíše způsoben změnou trestního zákona. Nový trestní zákoník zrušil některé trestné činy, například řízení vozidla bez řidičského průkazu nebo domácí výrobu lihovin. Zároveň ale jak již bylo uvedeno v souvislosti se statistikami Vězeňské služby, od roku 2010 dochází k zakládání nových neziskových organizací a nárůstu počtu projektů se zaměřením na reintegraci osob po výkonu trestu. Je tedy možné, že i tento fakt ovlivnil pokles počtu osob odsouzených k NTOS. 4.1.4

Závěry analýzy vývoje recidivy

Ze statistických údajů Vězeňské služby ČR mám k dispozici údaje o počtu odsouzených recidivistů v letech 1999 – 2005 a 2011 – 2012 ve věznicích vždy k 31.12. Jedná se o penologické recidivisty, tedy osoby, které již byli v minulosti ve vězení. Počet penologických recidivistů ve věznicích v letech 2001 a 2002 poklesl nejspíše z důvodu vzniku Probační a mediační služby. Od této doby jejich počet stále roste, přestože v roce 2004 začíná Česká republika realizovat politiku Evropské unie v oblasti začleňování znevýhodněných skupin a okolo roku 2010 dochází k rozvoji činnosti neziskového sektoru v této oblasti. Proto by se mohlo zdát, že tyto aktivity na snížení recidivy žádný vliv nemají. Avšak Vězeňská služba eviduje stav odsouzených vězňů ve věznicích k 31. 12. daného roku a nejedná se o počet odsouzených v daném roce. Dále je možné, že se účinky zmíněných aktivit projeví až později. Proto podle dostupných údajů z dat VS ČR je vliv aktivit v oblasti penitenciární a postpenitenciární péče na vývoj recidivy nejednoznačný. Podle dat Policie ČR podíl počtu recidivistů na celkovém počtu stíhaných osob v letech 2000 – 2012 neustále stoupal. Absolutní počet recidivistů stoupal do roku 2007, poté dochází k několika výkyvům nejspíše z důvodu kriminalizace a dekriminalizace různých trestných činů, avšak v roce 2012 je počet stíhaných recidivistů na přibližně stejné úrovni jako v roce 2007. I podle těchto statistik se tedy zdá, že aktivity vyvíjené za účelem resocializace osob po výkonu trestu jsou neúčinné. Nicméně Policie ČR eviduje stíhané recidivisty, kteří byli v minulosti jakkoli odsouzeni, proto je vliv zmíněných aktivit na vývoj recidivy již vězněných osob i v tomto případě nejednoznačný.

47

Z dat Ministerstva spravedlnosti ČR jsem získala data za téměř celé námi zkoumané období, tedy za roky 1990 – 2011. Statistiky uvádí údaje o počtu recidivistů označených soudem, které nicméně nemají vysokou vypovídací hodnotu, jelikož označení recidivy jako přitěžující okolnosti podléhá principu individualizace trestu a změnám v trestním zákoně. Skutečná recidiva je mnohem vyšší. Podle dat o celkovém počtu odsouzených, kteří již byli trestáni, se recidiva pohybuje okolo 60% a neustále stoupá. Jelikož nebyla nalezena žádná data, která by přesně splňovala účel pro mou analýzu, tedy vývoj počtu osob odsouzených k NTOS v jednotlivých letech 1990 - 2012, kteří již byli v minulosti k NTOS odsouzeni, byl použit vývoj celkového počtu odsouzených k NTOS v letech 1989 – 2011. Jelikož podle dat VS ČR byl podíl odsouzených penologických recidivistů na celkovém počtu odsouzených osob v letech 1999 – 2012 přibližně 60%, byl vytvořen předpoklad 60% podílu penologických recidivistů na osobách odsouzených k NTOS v jednotlivých letech v celém období 1990 – 2012. Poté byl tento vývoj porovnán s existencí aktivit penitenciární a postpenitenciární péče. Bylo zjištěno několik souvislostí, a proto je možné, že existence zmíněných aktivit na vývoj recidivy určitý pozitivní vliv má. Avšak z důvodu dalších vlivů působících na vývoj recidivy (změna trestního zákoníku..), nelze pozitivní vliv těchto aktivit na vývoj recidivy jednoznačně potvrdit.

48

4.2 Účinnost aktivit vybraných neziskových organizací zabývajících se integrací osob po výkonu trestu odnětí svobody na trh práce Cílem této části je posoudit účinnost aktivit vybraných neziskových organizací. Metodou rozhovorů byla zjišťována procentní úspěšnost při začleňování osob po výkonu trestu na trh práce a podíl osob, které využili dané služby a znovu se vrátili k trestné činnosti, tedy procento recidivy. Rozhovory jsem vedla s představiteli občanských sdružení Rubikon centrum, Centrum podpory podnikání, Nová šance, Na svobodě a Mezinárodní vězeňské společenství ve dnech 3. 4., 2. 5. a 9. 7. 2013. Představitelům byly položeny dvě základní otázky: 1. Jaká je % úspěšnost Vašich klientů při vstupu na trh práce? 2. Jaké % Vašich klientů se znovu vrátí k trestné činnosti? Jednotlivá občanská sdružení jsou nejprve představena a následně je uvedeno vyhodnocení jejich činnosti. V části 4.2.6 Závěry průzkumu mezi neziskovými organizacemi je stručný přehled zkoumaných aktivit a jejich vyhodnocení. 4.2.1 Rubikon centrum, o. s. Představení organizace: Rubikon centrum je nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1994 pod názvem Sdružení pro rozvoj sociální práce v trestní justici. Později se tato organizace přejmenovala na Sdružení pro probaci a mediaci v justici a v roce 2012 změnila název na Rubikon centrum. Sdružení se podílelo na vypracování zákona o Probační a mediační službě ČR, která vznikla v roce 2001 a jejíž činnost byla představena kapitole 3.2.3. Rubikon centrum s Probační a mediační službou ČR úzce spolupracuje. Cílem občanského sdružení je snaha o prevenci kriminality a v případě spáchání trestného činu o efektivní řešení následků. Původní obecné zaměření organizace v oblasti pomoci osobám s kriminální minulostí na jejich sociální začlenění do společnosti se postupně začalo zužovat na dvě aktivity – pomoc v oblasti zaměstnání a oddlužení. Rubikon centrum poskytuje služby pracovní agentury, službu dluhového poradenství a reintegrační mentoring. V rámci reintegračního mentoringu jsou osobám po výkonu trestu k dispozici vyškolení mentoři, kteří s klienty dlouhodobě spolupracují a jsou jim podporou při řešení problémů 49

spojených s bydlením, zadlužeností a zaměstnáním. Služba reintegračního mentoringu vznikla v rámci projektu Šance realizovaného v letech 2005 – 2008. Tento první komplexní program zaměřený na zaměstnávání osob po výkonu trestu financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu byl zmíněn v podkapitole 3.1 věnující se projektům Evropského sociálního fondu. Hlavním výstupem projektu Šance je Reintegrační program zahrnující služby a programy pro přípravu na propuštění, navazující pobyt na svobodě a nalezení zaměstnání. Program byl realizován ve Věznici Bělušice, Jiřice a Vinařice. Celkem se zúčastnilo 97 osob, zaměstnání po propuštění našlo 41 osob, jednalo se tedy o 42% úspěšnost.80 Vysoká úspěšnost byla pravděpodobně způsobena účastí pouze dostatečně motivovaných osob v projektu. V rámci mého výzkumu jsem se nicméně zaměřila především na činnost pracovní agentury. Pracovní agentura Rubikonu započala svou činnost v roce 2011. Vedle zprostředkovávání pracovních míst pro osoby se zápisem v rejstříku trestů nabízí zaměstnavatelům možnost zřídit dotovaná pracovní místa se mzdovým příspěvkem. Pracovní poradci zkoumají u klientů motivaci pracovat a spolupracují pouze s motivovanými a aktivními osobami. Činnost pracovní agentury je inspirovaná pracovní agenturou Working Chance působící ve Velké Británii od roku 2007 a zaměřující se na zprostředkovávání práce ženám po výkonu trestu.81 V letech 2012 - 2014 realizuje Rubikon spolu s touto britskou pracovní agenturou projekt, jehož cílem je načerpat inspiraci v oblasti metody práce se zaměstnavateli a klienty při jejich zaměstnávání. Vytvořené materiály budou poskytnuty všem zájemcům o danou problematiku v českých podmínkách.82 Služby pracovní agentury jsou poskytované v rámci projektů spolufinancovaných ESF. Jedná se o projekty Pomůžeme ti pracovat (2010-2012), Nadějné vyhlídky (2011-2013), Najdu si své pracovní místo (2012-2014) a Se záznamem do práce (2013-2015). Partnerem projektů je Probační a mediační služba.83

80

Mezi vězením a komunitou, sborník příspěvků k problematice sociální reintegrace vězněných osob, 2008

81

Pracovní agentura Working chance Restorative Recruitment, http://www.workingchance.org, 10. 5. 2013

82

Projekt ESF „Pracovní šance pro osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody – zahraniční spolupráce,

http://www.esfcr.cz/projekty/pracovni-sance-pro-osoby-opoustejici-vykon-trestu-odneti, 10. 5. 2013 83

Rubikon Centrum, http://www.rubikoncentrum.cz/, 10. 5. 2013

50

Vyhodnocení činnosti pracovní agentury Dne 2. 5. 2013 jsem provedla rozhovor s pracovní poradkyní Lenkou Petrbokovou za účelem vyhodnocení činnosti pracovní agentury Rubikonu. 1. Úspěšnost občanského sdružení při zaměstnávání klientů Z výše uvedených projektů je jediným již ukončeným projektem projekt Pomůžeme ti pracovat. Jedná se o první projekt Rubikonu, v rámci kterého byla vytvořena nová dotovaná pracovní místa. Projekt zahrnoval několik aktivit přímo ve vězení (např. krátkodobé rekvalifikační kurzy, dílny k podpoře pracovních návyků, kurz pracovního minima). Po propuštění byla klientům poskytována osobní asistence při hledání práce. Služby pracovního poradenství využilo 148 osob. Práce byla zprostředkována 54 osobám, z toho bylo vytvořeno 10 nových dotovaných pracovních míst (2 pracovní místa na 6 měsíců a 8 pracovních míst na 3 měsíce). V oblasti zprostředkování práce se tedy jednalo o 36% úspěšnost. Další projekty již občanské sdružení nevyhodnocuje samostatně, nýbrž v rámci činnosti pracovní agentury. V roce 2012 v rámci všech probíhajících projektů měla pracovní agentura 125 klientů, 65 z nich bylo aktivních84, 45 osobám byla zprostředkována práce buď u spolupracujících zaměstnavatelů, nebo na běžném trhu. Tedy téměř 70% aktivních a motivovaných osob našlo práci. Jednalo se o 36% všech klientů. V roce 2013 oslovilo do konce dubna pracovní agenturu Rubikon již 98 klientů, pravděpodobně z důvodu amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 2013. 42 klientů je aktivních a 19 osobám, tedy 45% motivovaných osob a 19% všech klientů, byla zprostředkována práce. Organizace v současné době spolupracuje s přibližně 20 zaměstnavateli. Ačkoli poskytuje mzdové příspěvky na nově vytvořená pracovní místa, v roce 2012 většina zaměstnavatelů neměla o tyto příspěvky zájem. Přímo v Rubikon centru pracují 3 lidé se záznamem v rejstříku trestů. Dva lidé na dotovaném pracovním místě a jeden člověk na běžném. 2. Recidiva klientů Občanské sdružení nemá informace o osobách, které využily jeho služeb a znovu se vrátily k trestné činnosti.

84

Pracovníci Rubikonu se s nimi setkali více než 1x

51

4.2.2 Centrum podpory podnikání Praha, o. s. Představení organizace: Občanské sdružení Centrum podpory podnikání Praha (CPPP) vzniklo v roce 2009 a náplní jeho činnosti jsou aktivity v oblasti reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody na pracovní trh a v oblasti rovných pracovních příležitostí. Odsouzeným osobám poskytuje v několika věznicích v ČR možnost účasti na reintegračních programech realizovaných v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, uvedených v části 3.1. V letech 2010 – 2012 probíhal Reintegrační program pro osoby opouštějící prostředí Věznice Příbram. V současné době jsou uskutečňovány 3 projekty – ve Věznici Horní Slavkov a Nové sedlo (2011-2013) a ve věznici Heřmanice (2012-2014). Programy se skládají z rekvalifikačních kurzů a z poradenství ve vězení a z reintegrační asistence pro osoby již propuštěné z výkonu trestu. Jedná se o pomoc zahrnující zajištění prvního ubytování po propuštění a zajištění pracovního místa. Pracovní místa pro osoby po výkonu trestu jsou zajišťována aktivním vyhledáváním zaměstnavatelů, kteří jsou ochotni zaměstnat osoby se zápisem v rejstříku trestů. Občanské sdružení spolupracuje přibližně s 20 zaměstnavateli. Zaměstnavatelům nabízí výběr vhodného uchazeče, proškolení daného zájemce v rekvalifikačních kurzech a mzdový příspěvek na nově vytvořené pracovní místo nejdéle po dobu tří měsíců.85 Vyhodnocení činnosti Za účelem vyhodnocení činnosti Centra podpory podnikání v oblasti zaměstnávání osob po VTOS jsem dne 2. 5. provedla rozhovor s předsedou občanského sdružení CPPP panem Zdeňkem Kovářem. 1. Úspěšnost občanského sdružení při zaměstnávání klientů Projekt ve věznici Heřmanice začal v roce 2012, proto zde ještě nejsou žádné výsledky. V rámci projektu v Horním Slavkově se prozatím podařilo po propuštění zaměstnat 10 osob, v rámci projektu Nové Sedlo 13 osob. Osoby z věznice Horní Slavkov jsou zaměstnány v sociální firmě Pointex plus, o které bylo pojednáno v kapitole 3.2.5. Cílem projektů je

85

Centrum podpory podnikání Praha, o. s., http://www.cppp.cz/, 10. 5. 2013

52

podpořit v každé věznici asi 60 osob. Jelikož projekty ještě nejsou ukončeny, není možné vyhodnotit jejich úspěšnost. Důkladněji je možné vyhodnotit pouze projekt ve věznici Příbram, jehož realizace již byla ukončena. Bylo podpořeno 6686 osob, které byly vybírány podle dvou kritérií - musely opouštět věznici v následujícím roce a půl a musely být přizpůsobiví, nejednalo se tedy o nejhorší zločince. Cílem bylo získat pracovní nabídku ihned po propuštění pro cca 30 osob, nakonec podařilo zaměstnat pouze 15 osob, nicméně podle realizátorů projektu se jedná o velký úspěch. Ze všech lidí, které se v rámci projektů již podařilo zaměstnat, jich po zkušební době zůstalo 65 – 70%. Lze tedy konstatovat, že díky projektu CPP ve věznici Příbram získalo práci 23% podpořených osob, cca 16% si pracovní místo udrželo i po zkušební době. Do roku 2012 včetně CPPP zprostředkovávalo zaměstnání osobám po výkonu trestu i mimo výše uvedené projekty, asi 3% klientů se zaměstnání dařilo zajistit. Nicméně po amnestii prezidenta republiky z 1. 1. 2013 amnestovaní vězni mnohonásobně zvýšili poptávku po pracovních místech, kde není potřeba dokládat čistý výpis z rejstříku trestů a u osob po výkonu trestu se snížila pravděpodobnost nalezení zaměstnání. Aby občanské sdružení nepřišlo o dotace z Evropské unie, je jeho primárním cílem umístění účastníků projektů na pracovní trh. Ze zkušenosti pracovníků CPPP nemají v současnosti bez účasti v projektu lidé po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody šanci najít práci. K tomuto faktu přispívá i krize ve stavebnictví, kde bývalí vězni nejčastěji nalézají uplatnění. 2. Recidiva klientů Občanské sdružení nemá informace o osobách, které využily jeho služeb a znovu se vrátily k trestné činnosti. 4.2.3 Nová Šance, o. s. Představení organizace: Občanské sdružení Nová šance je nezisková organizace, která vznikla v roce 1998. Hlavní náplní její činnosti je resocializace mužů propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Je založeno na myšlence, že příčinou recidivy je především absence zázemí pro osoby opouštějící vězení. Občanské sdružení provozuje azylový dům, který se nachází v areálu

86

Z celkového počtu cca 1000 vězňů ve Věznici Příbram

53

bývalých kasáren v Ostravě - Koblově. Tento dům sloužící propuštěným mužům jako přechod mezi vězením a samostatným životem ve společnosti je jediným svého druhu v České republice. Cílem je pomoci těmto osobám vytvořit si pracovní návyky a znovu se začlenit do společnosti. Klienti využívající služeb azylového domu se o tento areál starají (náplní jejich činnosti je údržba areálu a ubytovny, služby na vrátnici, topení v zimě, starost o zvířata a květiny...). Od roku 2003 je v areálu umožněn také výkon trestu obecně prospěšných prací. V letech 2013-2015 je v azylovém domě Nová šance realizován projekt s názvem Nová šance pro osoby opouštějící vězení, financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu. Tento projekt spadající pod Operační program lidské zdroje a zaměstnanost byl uveden v seznamu projektů ESF v podkapitole 3. 1. Cílem projektu je snižování recidivy a zabránění návratu do výkonu trestu zajištěním podmínek pro úspěšný návrat těchto lidí zpět do společnosti a na trh práce. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je získávání teoretických znalostí během vzdělávacích aktivit a praktických dovedností v nově zřízené pracovní dílně pro práci se dřevem a v kovodílně. 87 Vyhodnocení činnosti: Za účelem vyhodnocení činnosti občanského sdružení Nová šance jsem dne 3. 4. 2013 provedla rozhovor s ředitelem Petrem Novákem. 1. Úspěšnost občanského sdružení při zaměstnávání klientů Za celou dobu existence využilo služeb azylového domu asi 450 osob. Občanské sdružení nezajišťuje přímé zprostředkování práce, u klientů pouze pomáhá vytvářet pracovní návyky a lepší předpoklady pro vstup na trh práce. Výjimečně se občanské sdružení u zaměstnavatele za člověka pouze zaručí. Proto není reálné vést statistiky o tom, kolik osob, které využily služeb tohoto zařízení, se po odchodu podařilo najít práci. Nicméně podle odhadu ředitele asi 5% klientů opouští azylový dům s tím, že si našli stálou práci. Dále se občanské sdružení zaměřuje na zajišťování dočasných brigád především pro ty klienty azylového domu, kteří nemají sociální dávky. Projekt „Nová šance pro osoby opouštějící vězení“, financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu je teprve na začátku realizace, a proto ještě nemá žádné konkrétní výsledky.

87

Občanské sdružení Nová Šance, http://www.koblov.cz/, 3. 4. 2013

54

2. Recidiva klientů Pro občanské sdružení není reálné vést statistiky ani o tom, kolik osob, které využily služeb tohoto zařízení, začalo opět páchat trestnou činnost. Nicméně podle odhadu zakladatele a ředitele tohoto sdružení se asi u 5% svých bývalých klientů dozví o tom, že jsou znovu ve vězení. 4.2.4 Na Svobodě, o. s. Představení organizace Občanské sdružení Na svobodě vzniklo v roce 2011. Jeho hlavním cílem je zprostředkovávání zaměstnání pro osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody. Snaží se vytvořit databázi zaměstnavatelů, kteří jsou ochotni zaměstnávat osoby se záznamem v rejstříku trestů, a poskytovat jim potřebné poradenství.88 Dne 3. 4. 2013 toto občanské sdružení organizovalo v kině Bio Oko 1. celostátní festival postpenitenciárního neziskového sektoru s názvem Netrestejme dvakrát. Vyhodnocení činnosti Za účelem vyhodnocení činnosti občanského sdružení Na svobodě jsem dne 3. 4. 2013 provedla rozhovor s předsedkyní Vendulou Kalusovou. 1. Úspěšnost občanského sdružení při zaměstnávání klientů Podle předsedkyně občanského sdružení je téměř nemožné sehnat práci se zápisem v rejstříku trestů. Podle jejího odhadu a zkušenosti se úspěšnost nalezení práce u osob, které toto občanské sdružení oslovili, pohybuje okolo 0,5%. 2. Recidiva klientů Občanské sdružení není schopno evidovat, kolik osob, kterými bylo osloveno, se znovu vrátilo k trestné činnosti.

88

Občanské sdružení Na svobodě, http://nasvobode.cz/ , 2. 4. 2013

55

4.2.5 Mezinárodní vězeňské společenství, o. s. Představení organizace Mezinárodní vězeňské společenství (Prison Fellowship International) je světová křesťanská dobrovolnická organizace, která v současné době působí ve 127 zemích a poskytuje služby pro osoby odsouzené, osoby propuštěné z výkonu trestu, pro rodiny odsouzených i pro oběti zločinů. Prison Fellowship založil ve Spojených státech amerických v roce 1976 Charles W. Colson, který byl dříve působil jako poradce prezidenta Nixona a dostal se do vězení v souvislosti s aférou Watergate. Charles Colson se stal křesťanem a rozhodl se řešit otázku kriminality skrze duchovní oblast. V roce 1979 založili zástupci podobně zaměřených organizací z USA, Kanady, Austrálie, Anglie, Nového Zélandu a Baham organizaci Prison Fellowship International sdružující národní organizace. V České republice vzniklo Mezinárodní vězeňské společenství, o. s. (MVS) v roce 2010. V tomto křesťanském sociálním hnutí působí křesťanští dobrovolníci z různých církví, kteří pracují v regionálních týmech po celé České republice. Sdružení je v České republice financováno pouze z darů. Zaměřila jsem se na projekt Provázení žen ve výkonu trestu a po propuštění ve věznici Světlá nad Sázavou. Realizace tohoto projektu začala v lednu 2011. Skupina dobrovolníků se nejprve pravidelně setkává ve vězení se ženami, které byly do projektu zařazeny, v průběhu jednoho až dvou let před propuštěním z výkonu trestu. Po propuštění se ženy ujmou vyškolení dobrovolníci z okolí jejího bydliště, kteří jsou jí oporou při zajišťování bydlení, hledání zaměstnání a reintegraci do společnosti. MVS hradí propuštěným ženám zajištění základních potřeb do doby, než obdrží první dávky hmotné nouze a doplatek na bydlení. Cílem tohoto způsobu je prevence kriminality, jelikož propuštěný člověk zpravidla čeká minimálně měsíc na možnost uhradit si sám ubytování a jídlo. Na individuální práci s propouštěnými navazuje práce v Klubu pro propuštěné, který je dalším zázemím a také zdrojem informací a pomoci v kritických situacích. 89

89

Mezinárodní vězeňské společenství, o. s., http://prisonfellowship.cz, 19. 4. 2013

56

Vyhodnocení činnosti Dne 9. 7. 2013 proběhl rozhovor se zakladatelkou Mezinárodního vězeňského společenství v ČR za účelem vyhodnocení projektu Provázení žen ve výkonu trestu a po propuštění. 1. Úspěšnost občanského sdružení při zaměstnávání klientů Od začátku tohoto projektu dobrovolníci z Mezinárodního vězeňského společenství doprovázeli na svobodě asi 15 žen. Ve věznici je v současnosti do projektu zapojeno přibližně 24 žen. Sdružení se přímo nespecializuje na zprostředkování zaměstnání, při vyhledávání zaměstnávání pro klienty spolupracuje s občanským sdružením Rubikon, které provozuje pracovní agenturu pro osoby se zápisem v rejstříku trestů. Ve všech případech, kdy jsou dobrovolníci s člověkem po propuštění v kontaktu, eviduje občanské sdružení 100% úspěšnost při integraci do běžného života. Nicméně z důvodu amnestie prezidenta republiky v lednu 2013 opustily věznici osoby, které se účastnily projektu, avšak po propuštění se již pracovníkům Mezinárodního vězeňského společenství neozvali. U této skupiny osob, která se zúčastnila pouze první části projektu a nikoli doprovázení po propuštění, nelze tedy úspěšnost projektu objektivně vyhodnotit. 2. Recidiva klientů Všechny ženy, které se aktivně projektu zúčastnily i po propuštění, se do výkonu trestu nevrátily. Recidivu u osob, které se zúčastnily pouze části projektu probíhající ve vězení, nelze zjistit. 4.2.6 Závěry průzkumu mezi neziskovými organizacemi V několika neziskových organizacích zaměřených na pomoc propuštěným vězňům byla zjišťována úspěšnost při začleňování osob po VTOS na trh práce a procento recidivy u účastníků daných projektů. Organizace nemají většinou možnost evidovat recidivu u svých klientů.

Pouze Mezinárodní

vězeňské společenství, které doposud

po propuštění

spolupracovalo s relativně nízkým počtem klientů a zaměřuje se na osobní doprovázení, má přehled o případné recidivě svých klientů. Vyhodnocení aktivit je tedy spíše zaměřeno na otázku úspěšnosti při začleňování osob po výkonu trestu odnětí svobody na trh práce. Následující tabulka č. 11 uvádí přehled zkoumaných aktivit a jejich vyhodnocení z hlediska úspěšnosti vstupu propuštěných vězňů na trh práce a případně i z hlediska recidivy.

57

Tabulka 11: Vyhodnocení činnosti vybraných neziskových organizací Občanské sdružení

Rubikon centrum

Projekty

Dotace z ESF

Úspěšnost při umísťování klientů na trh práce

Šance (2005 - 2008)

42% (41 z 97)

Pomůžeme ti pracovat (2010 - 2012)

36% (54 ze 148)

Nadějné vyhlídky (2011 - 2013)

ano

Recidiva klientů

Nelze vyhodnotit Činnost pracovní agentury: rok 2012: 36% (45 ze 125), tj. 69% aktivních klientů (45 z 65), 1 - 4/2013: 19% (19 z 98), tj. 45% aktivních klientů (19 ze 42)

Najdu si své pracovní místo (2012 – 2013) Se záznamem do práce (2013 - 2015) Program pro osoby opouštějící Věznici Příbram (2010 - 2012)

23% (15 z 66). Po zkušební době si práci udrželo asi 16%.

Program pro osoby opouštějící Věznici Horní Slavkov (2011-2013)

Projekt ještě není ukončen, celkový počet účastníků projektu není znám. Zatím se podařilo zaměstnat 10 osob. ano

Centrum podpory podnikání Praha

Program pro osoby opouštějící Věznici Nové Sedlo (2011 - 2013)

Projekt ještě není ukončen, celkový počet účastníků projektu není znám. Zatím se podařilo zaměstnat 13 osob.

Program pro osoby opouštějící Věznici Heřmanice (2012-2014)

Projekt je na začátku realizace, výsledky nelze vyhodnotit.

činnost mimo projekt (od r. 2009)

do roku 2012: Přibližně 3% Od roku 2013: 0%

Nová šance pro osoby opouštějící vězení (2013-2015)

ano

Nová šance činnost azylového domu (od r. 1998)

Na svobodě Mezinárodní vězeňské společenství



Po odchodu z azylového domu rovnou do práce nastoupí asi 5% (celkem 450 klientů). Celkový počet osob, které se po odchodu uplatní na trhu práce, nelze zjistit. Sdružení zajišťuje dočasné brigády.

Sdružení se o návratu do vězení dozví asi u 5 % klientů. Skutečnou recidivu nelze vyhodnotit.

ne Provázení žen ve výkonu trestu a po propuštění (od r. 2011)

ne

Nelze vyhodnotit

Asi 0,5%

Nelze vyhodnotit

100% úspěšnost u klientů spolupracujících i po propuštění (15 žen). U žen, se kterými sdružení ztratilo kontakt, nelze úspěšnost vyhodnotit.

100% úspěšnost u klientů spolupracujících i po propuštění. U žen, se kterými sdružení ztratilo kontakt, nelze úspěšnost vyhodnotit.

Zdroj: Rozhovory s představiteli jednotlivých občanských sdružení

58

Bylo zjištěno, že občanská sdružení Rubikon centrum a Centrum podpory podnikání jsou v zajišťování zaměstnání pro osoby se zápisem v rejstříku trestů relativně úspěšná. Podle mých informací se jedná o nejaktivnější sdružení v oblasti zaměstnávání bývalých vězňů v České republice. Obě sdružení spolupracují přibližně s 20 zaměstnavateli a jejich projekty jsou financovány Evropským sociálním fondem. Velkou výhodou těchto projektů je spolupráce s vězni již ve vězení. Naopak nově vznikající menší sdružení, které ještě nemají vytvořenou síť spolupracujících zaměstnavatelů a nerealizují projekty financované z prostředků z ESF, jsou v oblasti zaměstnávání relativně neúspěšná. Jedná se např. o občanské sdružení Na svobodě. Toto zjištění souhlasí se zkušeností občanského sdružení CPPP, kterému se mimo projekty dařilo do roku 2012 nalézt zaměstnání pro asi 3% klientů. Od roku 2013 z důvodu amnestie prezidenta republiky jsou podle předsedy tohoto sdružení propuštění vězni, kteří se neúčastní projektu, téměř nezaměstnatelní. Úspěšnost projektů, v rámci kterých sdružení začíná s klienty spolupracovat již ve vězení, dokládá i činnost Mezinárodního vězeňského společenství. Tomuto sdružení se podařilo navrátit do běžného života všechny osoby, se kterými spolupracovalo během i po výkonu trestu. Občanské sdružení Nová šance nemá jako svůj hlavní cíl zprostředkování zaměstnání, nicméně provozování azylového domu je relativně úspěšná aktivita při pomáhání bývalým vězňům začlenit se do společnosti a již se nenavrátit k trestné činnosti. Současně je toto občanské sdružení relativně úspěšné v zajišťování dočasných brigád. Během průzkumu mezi neziskovými organizacemi byla zjištěna několikanásobně větší úspěšnost u těch aktivit, které začínají spolupracovat s konkrétními vězni již během výkonu trestu. Jelikož sdružení takto spolupracují pouze s omezenou skupinou osob, jedná se většinou o osoby vybrané na základě zjišťování motivace pracovat a znovu se začlenit do společnosti. Ostatní osoby po výkonu trestu odnětí svobody jsou na trhu práce silně znevýhodněnou skupinou, proto je potřeba silná motivace k nalezení práce. Podle zkušenosti sociálního kurátora za Prahu 1 jsou lidé se záznamem v rejstříku trestů téměř nezaměstnatelní a práci si najdou jen ti motivovaní a velmi vytrvalí90

90

E-mail od PhDr. Pavla Pěnkavy, sociálního kurátora za Prahu 1, ze dne 22. 4. 2013

59

Identifikace hlavních problémů a doporučení na zlepšení jejich řešení

5

V předchozích kapitolách jsem již zmiňovala problémy osob po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody při jejich resocializaci a vstupu na trh práce. Jako nejzávažnější lze uvažovat situaci, kdy bývalý vězeň musí řešit několik problémů najednou. Může se jednat o existenční problémy, bydlení, chybějící psychická a finanční podpora rodiny, dluhy, drogy, zaměstnání. Nejzásadnějšími problémy jsem však shledala problém zadluženosti a neochotu zaměstnavatelů při vstupu osob s kriminální minulostí na trh práce. Analýza problému zadluženosti není předmětem této práce, nicméně jedná se o velice závažný problém, který by mohl být námětem pro další rozpracování.91 Zaměřím se tedy na problém nedostatku pracovních míst a problém nedostatečné motivace zaměstnavatelů zaměstnávat osoby s kriminální minulostí.

5.1 Neochota zaměstnavatelů zaměstnat osoby se zápisem v Rejstříku trestů Velkým problémem je nedostatek pracovních míst pro osoby, které mají motivaci pracovat a jsou rozhodnuti již dále nepáchat trestnou činnost. Zaměstnavatelé však mají samozřejmě právo si zaměstnance pečlivě vybírat a zvláště v době krize, kdy je vysoká nezaměstnanost, nemají osoby s trestní minulostí na trhu práce příliš velkou šanci. Na druhou stranu je ale zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody v zájmu všech, jelikož přispívá ke snižování kriminality, a tím k vyšší bezpečnosti ve společnosti. Je tedy potřeba motivovat firmy, aby tyto osoby zaměstnávaly. Řešením by mohlo být poskytování většího množství mzdových příspěvků a větší aktivita neziskových organizací při zprostředkovávání práce pro osoby se zápisem v rejstříku trestů. Tuto hypotézu jsem se pokusila ověřit pomocí dotazníkového šetření mezi vybranými firmami.

91

Problému předluženosti bývalých vězňů se v České republice věnuje Aliance proti dluhům, kterou v roce

2011 společně založili Probační a mediační služba, Rubikon centrum a Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR

60

5.1.1 Dotazníkové šetření zaměřené na zaměstnávání osob se zápisem v Rejstříku trestů Dotazníkové šetření bylo realizováno za účelem ověření hypotézy, zda by více mzdových příspěvků a větší aktivita neziskových organizací zvýšily zaměstnatelnost osob s kriminální minulostí. Sekundárním cílem dotazníku je zjistit současnou praxi a ochotu zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zápisem v Rejstříku trestů. Průzkum jsem provedla mezi stavebními firmami ve Středočeském kraji v okresech Mladá Boleslav, Kutná Hora, Benešov a Beroun. Dotazník byl zaslán 190 náhodně vybraným stavebním firmám sídlících v těchto okresech.92 Odpovědi jsem dostala od 34 stavebních firem. Obor stavebnictví byl vybrán z důvodu časté nízké kvalifikace osob po výkonu trestu. Středočeský kraj byl vybrán vzhledem k relativně nízké nezaměstnanosti v této oblasti. Respondentům byly předloženy 4 následující otázky: 1. Zaměstnáváte či zaměstnávali jste ve Vaší firmě nějaké osoby se záznamem v Rejstříku trestů (RT)? 2. Byli byste případně ochotni zaměstnat člověka se záznamem v RT, pokud by za vámi přišel sám? 3. Byli byste ochotni zaměstnat člověka se záznamem v RT, pokud by se za něj zaručila pracovní agentura nebo nezisková organizace? 4. Byli byste ochotni zaměstnat člověka se záznamem v RT, pokud byste dostali mzdový příspěvek na pracovní místo obsazené tímto člověkem?

92

Kontakty na jednotlivé firmy byly získány na internetových stránkách www.firmy.cz

61

5.1.1.1 Výsledky dotazníkového šetření V této části jsou na grafech názorně představeny odpovědi respondentů na jednotlivé otázky a stručně okomentovány. Podrobnější analýza získaných dat je provedena v další podkapitole. Otázka 1: Zaměstnáváte či zaměstnávali jste ve Vaší firmě nějaké osoby se záznamem v rejstříku trestů? Graf 5: Vyhodnocení 1. otázky dotazníkového šetření

Firmy, které již někdy zaměstnávali, či zaměstnávají osoby se zápisem v RT (15 firem) 44%

Firmy, které nejspíš osoby se zápisem v RT nikdy nezaměstnávali (19 firem) 56%

Zdroj: Vlastní výzkum

15 firem (44%) již někdy zaměstnávalo či zaměstnává osoby se zápisem v Rejstříku trestů. 3 respondenti uvedli, že zaměstnávali v minulosti, avšak udělali s nimi špatnou zkušenost. V jedné firmě měli tyto lidé velice špatnou pracovní morálku, další dvě firmy zaměstnávaly osoby, které se znovu dostali do střetu se zákonem, v jednom případě se dokonce jednalo o vraždu. Ostatní firmy pouze uvedli bez dalších podrobností, že osoby se zápisem v rejstříku trestů již někdy zaměstnávali, či zaměstnávají. 19 firem, tedy 56%, osoby se záznamem v rejstříku trestů nejspíš nikdy nezaměstnávalo. 3 respondenti uvedli, že nejspíše nikoho s trestní minulostí nezaměstnávali, nicméně to nikdy nezjišťovali a čistý výpis z rejstříku trestů nepožadují.

62

Otázka 2: Byli byste případně ochotni zaměstnat člověka se záznamem v RT, pokud by za vámi přišel sám? Graf 6: Vyhodnocení 2. otázky dotazníkového šetření Otázka 2: Byli byste ochotni zaměstnat člověka se zápisem v RT bez doporučení?

možná (11 firem) 32%

ne (9 firem) 27%

ano (14 firem) 41%


Na druhou otázku, tedy zda jsou stavební firmy ochotny zaměstnat člověka se zápisem, který za nimi přijde sám bez doporučení, 9 dotázaných firem odpovědělo, že ne. 14 firem uvedlo, že by člověka se zápisem v trestním rejstříku byly ochotny zaměstnat, i kdyby o zaměstnání požádal sám bez doporučení. 11 respondentů odpovědělo, že možná, záleželo by na tom, co má v rejstříku a také na vlastním posouzení.

Otázka 3: Byli byste ochotni zaměstnat člověka se záznamem v RT, pokud by se za něj zaručila pracovní agentura nebo nezisková organizace? Odpovědi na otázku č. 3 jsou zobrazeny na dvou grafech. Graf č. 9 zahrnuje firmy, které na předchozí otázku (tedy zda by byli ochotny zaměstnat osobu se zápisem v RT i bez doporučení) odpověděly „ano“ nebo „možná“. Graf č. 10 zahrnuje pouze firmy, které na předchozí otázku odpověděly záporně.

63

Graf 7: Vyhodnocení 3. otázky dotazníkového šetření – část 1

Firmy, které připouští možnost zaměstnání osoby se zápisem v RT i bez doporučení (25 firem - 73,5%)

Doporučení neziskové organizace by vzali v úvahu (15 firem) 60%

Doporučení neziskové organizace by rozhodnutí nijak neovlivnilo (10 firem) 40%


Na grafu č. 9 vidíme, že 10 firem z těch, které možnost zaměstnání osoby s trestní minulostí připouští, by doporučení od neziskové organizace jejich rozhodování nijak neovlivnilo. 15 firem by takové doporučení vzalo v úvahu. Graf 8: Vyhodnocení 3. otázky dotazníkového šetření – část 2 Firmy, které bez doporučení zaměstnání osoby se zápisem v RT nepřipouštějí (9 firem - 26,5%)

Doporučení by vzali v úvahu (2 firmy) 22% Doporučení by rozhodnutí nijak neovlivnilo (7 firem) 78%


64

Dva respondenti z devíti firem, které na předchozí otázku odpověděli záporně, uvedli, že v případě doporučení od nějaké organizace by tohoto člověka nejspíše zaměstnali. U ostatních firem z těchto devíti by doporučení nehrálo žádnou roli.

Otázka 4: Byli byste ochotni zaměstnat člověka se záznamem v RT, pokud byste dostali mzdový příspěvek na pracovní místo obsazené tímto člověkem? Graf 9: Vyhodnocení 4. otázky dotazníkového šetření Mzdové příspěvky by rozhodnutí výrazně ovlivnily (2 firmy) 6%

Mzdové příspěvky nemají na rozhodnutí výrazný vliv (32 firem) 94%


Pouze pro 2 respondenty by mzdové příspěvky hrály důležitou roli při rozhodování, zda člověka se zápisem v RT zaměstnat, či nikoli. Ostatní firmy uvedly, že mzdové příspěvky jsou příjemným bonusem, avšak nehrají při rozhodování zásadní roli, vždy je důležitější, aby měl člověk chuť pracovat a také za co má zápis v Rejstříku trestů. Jeden respondent uvedl, že pokud by se měl rozhodovat podle mzdového příspěvku, musel by být opravdu hodně vysoký.

5.1.1.2 Závěry vyplývající z dotazníkového šetření Z mého průzkumu vyplývá, že činnost neziskových organizací při zaměstnávání osob se záznamem v rejstříku trestů určitý význam má. U 50 % respondentů by doporučení od neziskové organizace jejich rozhodování kladně ovlivnilo.

65

Naopak jsme zjistili, že mzdové přípěvky příliš roli nehrají. Pro zaměstnavatele je vždy důležitější ochota a motivace pracovat a většina uvedla, že záleží i na tom, co daný člověk v minulosti spáchal. Další argument proti mzdovým příspěvkům je jejich poskytování pouze na nově vytvořené pracovní místo. Dále jsou poskytovány pouze na dobu tří nebo šesti měsíců, což má za následek zaměstnávání těchto osob pouze na dobu, kdy jsou příspěvky poskytovány. Ačkoli se mého průzkumu zúčastnilo pouze 34 respondentů z oslovených 190 firem, závěr týkající se mzdových příspěvků lze považovat za důvěryhodný. Toto zjištění je totiž v souladu s praxí neziskové organizace Rubikon centrum, od které bylo zjištěno, že v roce 2012 zaměstnavatelé většinou o tyto příspěvky zájem neměli. Dotazníkové šetření potvrdilo pouze první část hypotézy o vlivu neziskových organizací a mzdových příspěvků na zaměstnatelnost osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Sekundárním cílem dotazníkového šetření bylo zmapování současné praxe zaměstnávání osob se zápisem v rejstříku trestů ve stavebnictví. 44% respondentů již někdy tyto osoby zaměstnávalo či zaměstnává. Nicméně většina firem neuvedla další podrobnosti. Nelze tedy určit, kolik firem zaměstnává tyto osoby v současné době. 3 firmy (necelé 1%) zmínily špatnou zkušenost s lidmi s kriminální minulostí. Jelikož několik firem zmínilo, že výpis z Rejstříku trestů po svých zaměstnancích nepožaduje, lze se domnívat, že tyto osoby zaměstnává více firem, než kolik uvádí můj průzkum. Z výše uvedených důvodů bych tedy doporučila podporu činnosti neziskových organizací, avšak nikoli poskytováním mzdových příspěvků. Toto doporučení lze podložit i závěrem analýzy mezi vybranými neziskovými organizacemi v části 4. 2. V této analýze byla zjištěna vysoká účinnost komplexních aktivit neziskových organizací, kteří s vězni spolupracují během i po výkonu trestu. V tiskové zprávě sdružení Centrum pro podporu podnikání o reintegračním programu v Příbrami je konstatováno, že tento projekt „ukázal na potřebu práce neziskových organizací při zajišťování postpenitenciární péče, neboť právě nedostatek pracovních příležitostí a sociálního zázemí klientů vede k návratu do vězeňského prostředí.“93

93

Tisková zpráva – Reintegrační program ve Věznici Příbram úspěšně dokončen,

http://www.cppp.cz/stazeni/tz_pribram_2.pdf, 19. 4. 2013

66

Dále bych namísto dotací na nová pracovní místa dala přednost podpoře vzniku nových sociálních firem. V České republice v současné době funguje pouze jedna sociální firma zaměřená výhradně na znevýhodněnou skupinu osob po výkonu trestu odnětí svobody, kterou založilo občanské sdružení Centrum podpory podnikání. Proto je v této oblasti prostor pro další zakládání sociálních firem zaměřených na tuto cílovou skupinu.

67

Závěr Hlavním cílem této práce bylo provést analýzu účinnosti aktivit státu a neziskového sektoru v oblasti resocializace osob po výkonu trestu odnětí svobody (VTOS) a především při jejich vstupu na trh práce v České republice. Nejprve jsem provedla analýzu vlivu existence aktivit v oblasti začleňování osob po VTOS na trh práce na recidivu v České republice v období 1990 – 2012. Jako kritérium účinnosti programů a aktivit jsem zvolila recidivu, jelikož ji lze chápat jako ukazatel efektivity činnosti Vězeňské služby a jejích aktivit majících sloužit jako nápravné prostředky, sociálních kurátorů, Probační a mediační služby či neziskových organizací působících na odsouzené ve výkonu trestu i po propuštění. Analýza byla provedena deskriptivní a komparativní metodou pomocí dat Vězeňské služby ČR, Policie ČR a Ministerstva spravedlnosti ČR. Z důvodu působení dalších vlivů nelze jednoznačně určit, zda existuje pozitivní vztah mezi existencí aktivit v oblasti penitenciární a postpenitenciární péče a vývojem recidivy v České republice. Nicméně bylo zjištěno několik souvislostí, a proto je možné, že existence zmíněných aktivit na vývoj recidivy určitý pozitivní vliv má. Lze se domnívat, že pokles počtu recidivistů odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v letech 1992 a 1993 mohl mít souvislost s obnovou Charity ČR a Armády spásy, nahrazením Sboru nápravné výchovy Vězeňskou službou ČR a vznikem Českého helsinského výboru. V roce 2001 dochází ke snížení počtu recidivistů, který je pravděpodobně způsoben vznikem Probační a mediační služby, která začala zajišťovat alternativní tresty. V roce 2010 počet recidivistů klesá nejspíše z důvodu dekriminalizace některých trestných činů v novém trestním zákoně. Zároveň ale od roku 2010 dochází k zakládání většího množství nových neziskových organizací a nárůstu počtu projektů se zaměřením na reintegraci osob po výkonu trestu. Je tedy možné, že i tento fakt ovlivnil pokles počtu recidivistů odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Dále byl proveden výzkum mezi několika neziskovými organizacemi, které jednotlivé programy a aktivity realizují. Metodou rozhovorů s představiteli těchto sdružení byla zjišťována procentní úspěšnost při začleňování na trh práce a procento recidivy u účastníků daných projektů. Organizace nemají většinou možnost evidovat recidivu u svých klientů, vyhodnocení projektů bylo tedy spíše zaměřeno na otázku úspěšnosti při začleňování osob po výkonu trestu odnětí svobody na trh práce. Byla zjištěna několikanásobně větší úspěšnost u těch aktivit, které začínají spolupracovat s konkrétními vězni již během výkonu trestu. Jelikož 68

občanská sdružení takto spolupracují pouze s omezenou skupinou osob, jedná se většinou o osoby vybrané na základě zjišťování motivace pracovat a znovu se začlenit do společnosti. Ostatní osoby po výkonu trestu odnětí svobody jsou na trhu práce silně znevýhodněnou skupinou, proto je potřeba silná motivace k nalezení práce. Bylo zjištěno, že občanská sdružení, která realizují projekty spolufinancované ESF, spolupracují s vězni již během výkonu trestu a mají vytvořenou síť spolupracujících zaměstnavatelů, jsou v zajišťování zaměstnání pro osoby se zápisem v Rejstříku trestů relativně úspěšná. Jedná se o občanská sdružení Rubikon centrum a Centrum podpory podnikání. Naopak při zaměstnávání cílové skupiny jsou relativně neúspěšná nově vznikající občanská sdružení zaměřená na zaměstnávání osob po VTOS, která nemají vytvořenou síť spolupracujících zaměstnavatelů a nečerpají prostředky z ESF. Jedná se o občanské sdružení Na svobodě. Toto zjištění potvrzuje i zkušenost sdružení CPPP, podle kterého jsou osoby po VTOS mimo projekty téměř nezaměstnatelní. Nicméně Mezinárodní vězeňské společenství, které nečerpá prostředky z ESF, je ve svých aktivitách zaměřených na integraci osob po VTOS a zabránění recidivy, úspěšné. Jeho výhodou je relativně malé množství klientů, se kterými sdružení intenzivně spolupracuje během i po výkonu trestu. Jako největší problém při vstupu osob s kriminální minulostí na trh práce jsem identifikovala nedostatek pracovních míst pro osoby se zápisem v Rejstříku trestů. Pomocí dotazníku mezi několika firmami v oblasti stavebnictví bylo zjištěno, že řešením tohoto problému je větší aktivita neziskových organizací v této oblasti. Dále bylo zjištěno, že mzdové příspěvky příliš zaměstnavatele k zaměstnání těchto osob nemotivují. Proto doporučuji použít prostředky, vynakládané v současné době k financování dotovaných pracovních míst, na financování projektů, v rámci kterých by docházelo ke spolupráci neziskových organizací s co největším počtem vězňů již během výkonu trestu odnětí svobody. Dále doporučuji podporu vzniku nových sociálních firem zaměřených výhradně na osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody.

69

Zdroje 

Ambrož, M. a spol.: Sociální firma – výzva v podnikání 21. století, Focus Praha, o. s., 2007



Biedermanová, E. - Petras, M.: Možnosti a problémy resocializace vězňů, účinnost programů zacházení, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, ISBN 978-80-7338115-8



Harper, G., Chitty, Ch.: Dopad nápravných opatření na recidivu pachatelů. Analýza toho, "co funguje", Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2009, ISBN 978-807338-080-9



Chromý, J.: K právnímu pojetí recidivy v novém trestním zákoníku, Trestněprávní revue, 2009, č. 11



Jelínek, J. a kol: Trestní právo hmotné, 1. vydání, Leges, s. r. o. 2009, ISBN 978-8087212-24-0



Mareš, P. – Sirovátka, T.: Sociální vyloučení (exkluze) a sociální začleňování (inkluze) – koncepty, diskurz, agenda, Sociologický časopis, 2008, Vol. 44, No. 2: 271–294



Marešová, A. a kol: Kriminální recidiva a recidivisté, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2011, ISBN 978-80-7338-119-6



Mezi Vězením a komunitou, sborník příspěvků k problematice sociální reintegrace vězněných osob, Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o. s., Praha 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-904116-0-9



Petráčková, V., Kraus, J. a kol.: Akademický slovník cizích slov, Academia Praha, 1998, ISBN 80-200-0607-9



Statistické ročenky kriminality Ministerstva spravedlnosti ČR, odbor dohledu Ministerstva spravedlnosti České republiky



Statistické ročenky Vězeňské služby ČR, odbor správní Generálního ředitelství vězeňské služby České republiky 70



Šťastný, R. – Matulík, B.: Diesel II, Návrat domů 2010, ISBN 978-80-7255-239-9



Štěpánová, S.: Zakládáme a provozujeme živnost, 2007, ISBN 9788025117354



Úřední věštník Evropské unie C 326, svazek 55, 2012, Úřad pro publikace Evropské unie, ISSN 1977-0863



Vyhláška č.314/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody



Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách



Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon



Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů



Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě



Zákon č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů



Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník



Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání



Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky

Internetové zdroje: 

Evropský sociální fond v České republice, www.esfcr.cz



Strukturální fondy, www.stukturalni-fondy.cz



Iniciativa společenství Equal, www.equalcr.cz



Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz/



DP work s.r.o., http://www.dpwork.eu/



bfz – vzdělávací akademie, s.r.o., http://www.bfz.cz/



Vězeňská duchovenská péče, http://www.vdpcr.eu/



Vězeňská duchovenská péče, http://www.vdpcr.eu/



Vězeňská služba České republiky, http://www.vscr.cz/ 71



Sekce sociálních kurátorů, http://socialnipracovnici.cz/sekce-socialnich-kuratoru/



Informační portál a databáze služeb sociální prevence pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, https://sluzbyprevence.mpsv.cz/



Probační a mediační služba České republiky, https://www.pmscr.cz/



Pracovní agentura Working chance Restorative Recruitment, http://www.workingchance.org



Rubikon Centrum, o. s., http://www.rubikoncentrum.cz/



Centrum podpory podnikání Praha, o. s., http://www.cppp.cz/



Mezinárodní vězeňské společenství, o. s., http://prisonfellowship.cz



Nová Šance, o. s., http://www.koblov.cz/



Na svobodě, o. s., http://nasvobode.cz/



Za branou, o. s., http://www.zabranou.cz/



Občanské sdružení Lighthouse, http://www.os-lighthouse.cz/



Občanské sdružení Romodrom, http://www.romodromcz.cz/



Občanské sdružení Sananim, http://www.sananim.cz/



O. s. Laxus, http://www.laxus.cz/



Podané ruce, o. s. http://www.podaneruce.cz/



Charita České republiky, http://www.charita.cz/



Armáda spásy, http://www.armadaspasy.cz/



Akademie J. A. Komenského, http://www.proskolime.cz



Český helsinský výbor, http://www.helcom.cz/



Most k naději, o. s., http://www.mostknadeji.eu/



Portál statistiky a výkaznictví Ministerstva spravedlnosti České republiky, http://cslav.justice.cz



Český statistický úřad, http://www.czso.cz/ 72



Policie ČR, statistiky kriminality, http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx



Závěry ze zasedání Evropské rady v Lisabonu 23. a 24. 3. 2000, http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/00100r1.en0.htm



Evropa 2020. Sdělení Evropské komise, 2010, http://www.vlada.cz/assets/evropskezalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/Evropa_2020_cz_Sdeleni_EK.pdf

73

POSTAVENÍ OSOB PO PROPUŠTĚNÍ

Recommend Documents