Postavení žen v české společnosti

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Studijní program: Kvantitativní metody v ekonomice Studijní obor: Sociálně ekonomická demografie

Postavení žen v české společnosti

Autor bakalářské práce: Martina Vrabcová Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Postavení žen v české společnosti zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité zdroje a literaturu, ze které jsem čerpala.

V Praze dne ..................................... podpis

Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí práce doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc za možnost napsat práci na toto téma, za vstřícnost, za rady, konzultace a připomínky, které mi poskytla. Zároveň bych ráda poděkovala všem, kteří mě při mém studiu podporovali.

Abstrakt Cílem práce bylo sledování vývoje postavení žen v české společnosti. V práci je věnována pozornost hlavně vzdělání žen a následnému uplatnění na trhu práce v poslední dekádě. Na základě zpracovaní dostupných dat o vzdělání, zaměstnanosti a průměrné hrubé měsíční mzdě dle klasifikací CZ-NACE a CZ-ISCO, byly zjištěny zřejmé rozdíly v odměňování u žen a mužů. Jak ukazuje analýza vzdělání a zaměstnanosti, je v průběhu sledování patrné smazávání rozdílů mezi pohlavími. Bohužel toto neplatí u odměňování ekonomicky aktivního obyvatelstva, kde jsou stále významné rozdíly, u kterých se nejeví tendence k ukončení diference. Klíčová slova: postavení žen, gender, vzdělání, zaměstnanost, mzda, trh práce

Abstract The aim of this thesis is to describe the development of the position of women in society. The thesis mainly focuses on the education and employment of women in the labor market over the last decade. There are evident differences between remuneration of women and men which was found out on the basis of an analyse of data including information about education, employment and gross average monthly wages statistics classified according to CZ-NACE and CZ-ISCO classification. However, as the analyse of the education and employment shows, differences between gender are slightly diminishing. Unfortunately, this is not the case of the remunetation of economically active population among whom there is still significant disparity without an improving tendency. Keywords: status of women, gender, education, employment, wage, labor market

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................ 7

2

Postavení žen z historického pohledu ................................................................ 8 2.1

2.1.1

Ženy pohledem mužů .......................................................................... 8

2.1.2

Ženské profese ve středověku .............................................................. 9

2.2

Ženy v dobách raného novověku .............................................................. 11

2.2.1

Role novověkých žen ........................................................................ 11

2.2.2

Povolání žen od 15. století................................................................. 11

2.3

3

Ženy v době středověku.............................................................................. 8

Feminismus v českých zemích.................................................................. 13

2.3.1

Povolání – učitelka ............................................................................ 15

2.3.2

Volební právo pro ženy ..................................................................... 16

2.4

Významné ženy Československa první poloviny 20. století ...................... 16

2.5

Ženská role v druhé polovině 20. století ................................................... 17

2.5.1

Harmonogram žen ............................................................................. 17

2.5.2

Ženy na mateřské dovolené ............................................................... 18

2.5.3

Pracovní podmínky a kvalifikace žen ................................................ 18

Problematika genderu ..................................................................................... 21 3.1

Gender a pohlaví ...................................................................................... 21

3.2

Genderové role ......................................................................................... 21

3.3

Genderové stereotypy ............................................................................... 21

3.4

Genderový budgeting ............................................................................... 21

3.5

Genderová statistika ................................................................................. 22

3.5.1 3.6

Genderová statistika podle Českého statistického úřadu .................... 22

Diskriminace ............................................................................................ 23

4

3.6.1

Přímá diskriminace............................................................................ 23

3.6.2

Nepřímá diskriminace ....................................................................... 24

3.6.3

Diskriminace podle pohlaví ............................................................... 24

Vzdělání žen a jejich uplatnění na trhu práce .................................................. 25 4.1

4.1.1

Podíl dívek a žen ve vzdělávacích zařízeních..................................... 25

4.1.2

Typické středoškolské studijní obory pro muže a ženy ...................... 29

4.1.3

Vybrané obory na vyšších odborných školách ................................... 33

4.1.4

Vysokoškolské studium ..................................................................... 33

4.2

5

Vzdělání a vzdělávání .............................................................................. 25

Ekonomická aktivita žen .......................................................................... 35

4.2.1

Zaměstnané ženy podle vzdělání ....................................................... 35

4.2.2

Nezaměstnanost žen .......................................................................... 37

Odměňování žen na trhu práce ........................................................................ 40 5.1

Klasifikace pro průměrný výdělek ............................................................ 40

5.2

Průměrná mzda žen .................................................................................. 41

5.2.1

Průměrná mzda žen dle klasifikace ekonomických činností ............... 41

5.2.2

Průměrná mzda žen podle klasifikace zaměstnání .............................. 43

Závěr ...................................................................................................................... 46 Seznam grafů a tabulek .......................................................................................... 48 Seznam použité literatury a zdroje .......................................................................... 50

1

Úvod V dnešní době je velmi polemizovaným tématem postavení žen ve společnosti.

Tento problém byl, je a podle výsledků průzkumů nejspíš bude i nadále přetrvávat jak u nás tak na celém světě. Cílem práce je demonstrovat tuto otázku z pohledu uplatnění žen na českém trhu práce a to prostřednictvím analýz dostupných dat o vzdělávání, ekonomické aktivitě a podle průměrné hrubé měsíční mzdy žen a mužů. První kapitola je věnována vývoji společenského postavení žen od středověku do konce 20. století hlavně na území českých zemích. Ukazuje, jak ženy žily a z jakého důvodu bylo jejich postavení považováno za podřízené muži. Velký vliv na rozvoj žen mělo období industrializace, které nabízelo nové pracovní možnosti a příležitosti. Dalším významným mezníkem pro rozvoj osobnosti žen se staly emancipace a feminismus, které umožnily zakládání škol a více možností vzdělávání žen. Dále je v kapitole rozebírán harmonogram žen v období Československé republiky. V následující kapitole je nastíněna problematika genderu. Jsou zde uvedeny jednotlivé termíny vztahující se k danému tématu – genderové role, genderové stereotypy, genderový budgeting a genderové statistika. Další část druhé kapitoly popisuje termín diskriminace a její druhy. Třetí kapitola je zaměřena na vzdělání a vzdělávání žen. Jaké jsou počty dívek a chlapců v předškolních a školních zařízení a následně obory typické pro studium žen a mužů. Velký důraz je kladen na středoškolské vzdělání, vzdělání na vyšších školách a hlavně je práce zaměřena na vysokoškolské studium. Analýza je prováděna od roku 2005 do roku 2012 na základě dostupných dat. Druhá část této kapitoly je věnována ekonomické aktivitě mužů a žen. Jsou zde uvedeny zaměstnaní a nezaměstnaní podle pohlaví a podle stupně dosaženého vzdělání. Poslední kapitola je zaměřena na odměňování žen a mužů a jaké jsou možné příčiny rozdílů v jejich mzdách. Toto pozorování je prováděno na základě klasifikací CZ-NACE a CZ-ISCO. Obě tato členění dokazují, že muži pobírají vyšší mzdy než ženy. V závěru jsou vysvětleny a nastíněny problémy, které se v průběhu práce objevily. 7

2

Postavení žen z historického pohledu Postavení žen bylo po dlouhý čas považováno za podřadné. Snaha po celá staletí

dokázala ženám vybudovat místo vedle mužů. Ovšem než řekneme, že je to pravda, je důležité se podívat zpět do dějin. Zde je zřejmé, že boj za rovnoprávnost, za všeobecná práva byl dlouhý a trval a nutno říci, že i v některých zemích trvá dodnes v podstatě od 4. století.

2.1 Ženy v době středověku 2.1.1

Ženy pohledem mužů

V počátcích lidského rodu, v původní společnosti, se neuvažovalo o podřízenosti či podřazenosti jednoho či druhého pohlaví. Tato tvrzení dokládají archeologické a paleontologické nálezy. Naopak výzkumy antropologů dokazují, že žena byla uctívána jako nositelka života. Teprve postupem času dochází k podřizování žen. Zmínka o podřízeném stavu ženy muži se nachází v antických společenstvích, jako jsou Řecko a Řím a následně i v judaismu. Přestože antická víra je polyteistická, tudíž dle křesťanů pohanská, navázali na tyto ideologie ve 4. století a počátkem 5. století tvůrci křesťanských teologických systémů, církevní Otcové Ambrož, Jeroným, a Augustin, a přetvořili myšlenky tak, aby je mohli propojit s Biblí. [1] Proto lze tvrdit, že od této doby se ze ženy stal člověk, který měl méněcenné postavení. Příčinou je výklad Mojžíšovy knihy Genesis, která vysvětluje důvod k nadřazenosti muže nad ženou a zde je shoda s antickým věděním, jakožto o podřízenosti ženy „od přírody“. [1] Řada intelektuálů a filozofů se zabývala výkladem textů o stvoření člověka a na základě toho posuzovali Evu, první ženu, která byla stvořena z Adamova žebra. Už z prvních úvah o tom, proč byla stvořena, vyplívá, že žena je pro muže oporou. Důvod, proč byla podřízena Adamovi, byl ten, že se zrodila z jeho žebra, což je malá nevýznamná část lidského těla. V průběhu staletí se myšlenky o úloze ženy na základě tohoto učení často vykládaly jinak. Bohužel se všichni shodli na tom, že žena je ta co stojí muži po boku, protože byla obdařena prostým rozumem. [1] 8

Dalším tématem pro tehdejší intelektuály, bylo Evino podlehnutí, když snědla jablko ze stromu poznání. I když byla ve 12. století obhajována, že snědla zakázané ovoce a svedla k tomu i svého muže, jejich obrana byla založena na tom, že se Eva stala obětí lstivého hada, který si ji vybral pro nedostatek rozumu, menší moudrost a větší prostoduchost. [1] Významné názory z 12. století o rozdílnostech mužů a žen, pocházejí od filozofů Petra Abélarda a Huga od Sv. Viktora. Uvedli, že muž je nadřazený ženě, protože byl stvořen k obrazu božímu, kdežto žena byla stvořena jako kopie muže. Ovšem neopomíjejí, že žena je vedena smyslností, zatímco muž moudrostí. Proti teorii o ženském chtíči vystoupila mystička Hildegarda z Bingenu. Je osobností nejen 12. století ale i celého středověku. Tvrdila, že žena nemůže nabýt takové síly jako muž, protože je zaměstnána neustálými porody. [1] V polovině 12. století se v českých zemích objevuje kult Panny Marie. Toto uctívání ukázalo ženy v mírnějším světle. Uvažovali o jejím poslaní jako o „nové Evě“, jakožto matce spasitele, která přišla napravit hříchy pramáti Evy. Panna Marie se stala pro ženy symbolem spásy a útěchy. Teologové a učenci, měli však stále rozdílné názory na ženu. Někteří ženu oslavovali pro její čistý náboženský život, a díky tomu byly podle nich dobré křesťanky. Naopak ženy, které žily světským, životem se u mužů setkávaly s odporem a misogynstvím. [1] 2.1.2

Ženské profese ve středověku

Ženy se staly výdělečně činnými v období husitského hnutí od roku 1419. Byly v komunitě námezdně pracujících obyvatel a zastávaly nezvykle vysoký podíl pracujících. Nejčastějším zaměstnáním žen byla děvečka, služka, obchodnice na hokynářské úrovni či život v domácnosti se svým mužem. Důležitým faktorem pro budoucnost se stal vysoký podíl pracujících žen, hlavně v Praze, při budování Nového Města. [1] Za touto skutečností stojí kazatel Jan Želivský, který lákal svým kázáním pracující sílu tzv. podruhy a podruhyně čili venkovany, chudáky, muže, ženy do hlavního města na jeho budování. Toto hnutí ovšem skončilo popravou Jana Želivského. Podílení se žen na tomto hnutí se stalo velmi významným, neboť se 9

zvýšil počet chudých pracujících žen ve městě a procento zastoupení žen bylo největší ve zbylé Evropě. Lenderová udává, že v době vrcholného a pozdního středověku bylo 1000 mužů na 1207 žen, z čehož vyplývá, že bylo více žen placených za nádenickou práci. Jako příčinu tohoto jevu lze uvést, že muži se často vydávali duchovní cestou, která pro ně znamenala život v celibátu či pracovali jako tovaryši a v neposlední řadě žili v době velkých sporů a válek, kdy docházelo k jejich vysoké úmrtnosti. [1] Dcery nemajetných lidí byly sice chudé, ale jejich alespoň nějakou výhodou v tak těžkých dobách bylo, že neměly žádnou vazbu k pozemkům a proto se mohly volně a svobodně pohybovat. Nicméně jejich postavení děvečky, služky vedlo k nemanželským vztahům, a tak se rodilo mnoho dětí mimo manželství. Z těchto matek se staly sociální případy, které byly známkou nejnižšího společenského postavení. Jejich život byl proto těžký a to na vesnicích i ve městech. [1] Významnou roli vykonávaly ženy na farách, kde se staraly o faráře i samotnou faru. Další časté zaměstnání žen byla práce v krčmách, kterých bylo ve městech mnohem více než na venkově. Dále práce ve veřejných městských lázních tzv. lazebnice, kterým tehdy jako dnes byla přisuzována špatná pověst. Na základě těchto poznatků lze konstatovat, že ženská pracovní síla se koncentrovala spíše do měst. Dostáváme se k otázce odměňování práce vykonávané ženou. Tehdy stejně jako dnes měly ženy až o polovinu nižší mzdu než muži a to i přes to, že byly ve stejném postavení a vykonávaly stejnou práci. Podle Lenderové je zde samozřejmě zohledňován ekonomický faktor. Poptávajícím ženám po práci neodpovídala nabídka pracovních míst. Proto můžeme tvrdit, že diskriminace žen na pracovním trhu u nás přetrvá již přes sedm staletí. [1]

10

2.2 Ženy v dobách raného novověku 2.2.1

Role novověkých žen

K posílení role ženy dochází v době reformací a to díky zvýšenému významu manželství. Podle učení Martina Luthera z křesťanského pohledu už nenahlíží na ženu jako na pannu – manželku – vdovu, ale vidí v těchto rolích životní cyklus ženy a soustřeďuje se na manželství, které je stavebním kamenem pro křesťanství. Stále ale přetrvává názor, že žena je vhodná pouze pro domácí práce a toto „povolání“ je pro ni jediné možné. V období Baroka a Renesance se v západní Evropě ustanovil typ vzdělané ženy. V českých zemích, v době předbělohorské, se pro šlechtičny vytvořily předpoklady na rovnoprávnější postavení. Následovala první zmínka o ženských rolích, které jsou zaznamenány v osvícenské době. A právě od tohoto času jsou k nalezení první diskuse na téma postavení ženy. [1] „Emancipace v nejširším slova smyslu osvobození, vyproštění, vymanění, zrovnoprávnění, získání nezávislosti apod. Nejčastěji se tento výraz užívá ve spojitosti s hnutím za politické, hospodářské a společenské zrovnoprávnění žen s muži.“ [2, str.63] První zmínky o ženské emancipaci jsou zaznamenány v 18. století. Významnou se pro emancipaci žen stala francouzská revoluce. Ženy (mluvíme pouze o francouzském území) si vydobyly určitá práva. Jako nejdůležitější uvádí Lenderová právo na rozvod v roce 1792. Trvalo necelých patnáct let, ale jelikož se tento jev ukázal pouze ve Francii, na zbytek Evropy toto první „malé“ vítězství žen nad muži nemělo velký vliv. [1] 2.2.2

Povolání žen od 15. století

V období raného novověku se ženy řemeslníků podílely na výrobě a tato tradice byla charakteristickým jevem ve městech. Ekonomická role ženy v rámci řemeslnického podnikání byla trojí – výpomoc v dílně, společné podnikání a dokonce mohla žena sama vést podnik, nejčastěji jako vdova. Žena sňatkem s řemeslníkem získala právo na prodej manželových výrobků. Od 16. století se pro 11

ženy stalo příznačné povolání v oděvním odvětví, kde se nejčastěji živily jako švadleny. Jejich zaměstnání nebylo v rámci cechů, a tak získávaly osvědčení od města, ve kterém provozovaly svoji činnost. Další typické povolání pro toto období byly roušnice, paličkování krajek, předení, mykačky, vrkočnice neboli parukářky a již zmíněné lazebnice. Některé ženy pracovaly i bez kvalifikace a to nejčastěji jako kojné, dělnice a služebné. V této době bylo mnoho žen s touto profesí, protože rodina, která zaměstnávala služku, tím měla zajištěno určité společenské postavení. [1] Během industrializace se začalo více využívat ženské pracovní síly. Opět je tu zaznamenán velký platový rozdíl mezi muži a ženami, protože pro majitele továren byly ženy pouze levnou pracovní silou, která nedosahovala takových fyzických výkonů jako muži. A to i v době, kdy do podniků byly zaváděny stroje a na fyzické zdatnosti příliš nezáleželo, mzdy žen zůstaly stále poloviční oproti odměnám mužů. V 19. století se objevují vládní nařízení pro státní firmy ohledně pracovních podmínek žen a je zřejmé, že si továrny tyto vládní předpisy upravovaly podle svých potřeb. Ke konci 19. století se pro ženy nejnižších vrstev stala hlavní obživou práce v textilních továrnách. Do těchto podniků se dostaly ženy, které se v dělnické rodině už narodily nebo dívky z přilehlých vesnic, pro které práce v průmyslovém odvětví znamenala aspoň nějakou šanci na obživu. Pracovní práva žen (hlavně v továrnách) začaly být časem upravovány – zkracování pracovní doby či omezení práce žen v noci. Důležité hlavně z hlediska demografického bylo ustanovení, že se žena po porodu mohla do práce vrátit až po čtyřech týdnech. Důvodem pro toto nařízení byla vysoká kojenecká úmrtnost. [1] Převážné většině žen se nedostalo lepší kvalifikace, a proto neměly příležitosti k dosažení vyšší mzdy. Ovšem podmínkou pro práci v továrně byla znalost čtení a psaní v mateřském jazyce. Tyto dovednosti se přísně kontrolovaly, protože továrníci chtěli, aby se ženy na veřejnosti chovaly reprezentativně. Kromě textilního odvětví, které se stalo jedním z nejdůležitějších pro obživu žen, zde byly další obory určené přímo pro ženskou práci a to práce v porcelánce a tabákových továrnách. Dělníci nebyli spokojeni, že spolupracují se ženami. Jejich názory se, ale na přelomu 19. 12

a 20. století vytratily, neboť díky zlepšení pracovních podmínek pro ženy, se zlepšily i pracovní podmínky pro muže. [1]

2.3 Feminismus v českých zemích „Feminismus je název pro komplex ideologií, sociálních teorií a politických hnutí, jejichž cílem je výzkum a potírání jevů, které lze považovat za projevy a součást utlačování žen, jako sociální skupiny. Počátky má v 18. stol., do té doby je nazýván ženským hnutím. Feminismus si kladl za cíl zahrnutí ženských práv pod lidská práva a zlepšení životních podmínek žen. Mezi další požadavky patřilo vydobytí základních občanských práv (volební právo, právo na majetek, vzdělání, ochranu před formami násilí, atp.)“ [3] Mezi první české feministky je řazena Magdalena Dobromila Rettigová, manželka státního právníka a úředníka, díky němuž se jí dostalo vzdělání. Paní Rettigová byla uznávaná nejen pro svoji literární činnost, ale i pro svůj um vzdělávat mladé dívky a to v oboru vaření a vzorného hospodaření v domácnosti. Srovnání průběhu feministického hnutí v českých zemích a například ve Francii není možné, protože zde nejsou společné prvky. Hnutí mělo v českých zemích velice klidný průběh na rozdíl od francouzského modelu. [4] Pro české feministické hnutí bylo samozřejmě podstatné vzdělání žen, které by jim pomohlo k lepšímu společenskému postavení. Za průkopníka vzdělanosti českých žen lze považovat Dr. Karla Slavoje Amerlinga, který se v 19. století zasloužil

o

vybudování

první

opravdové

školy

pro

dívky

–

Budeč.

Spoluzakladatelkou se stala Bohuslava Rajská, která se snažila dívky vzdělávat již před vznikem školy v bytě svého švagra. Což byl hlavní důvod založení Budče, aby se mladé slečny z nemajetných rodin nemusely vzdělávat v soukromých bytech, ale aby měly k dispozici veřejné vzdělání. Pravdou je, že Amerlingův Budeč zkrachoval, ale na několik let, kdy fungoval, ukázal svou velkou roli v budoucnosti vzdělání a vzdělávání žen. [4] V roce 1863 byla otevřena první Vyšší dívčí škola v Praze. Bohužel tato škola sloužila hlavně slečnám z lépe zaopatřených rodin. Tudíž se předpokládalo, že až dívka školu vystuduje, do žádné práce nenastoupí. Nepochybně to byl důležitý 13

krok pro vzdělanost žen, ale dámám z této školy stačilo uzavřít vhodný sňatek na základě sociálního postavení. Naopak vzdělání bylo v té době podstatné pro chudé dívky. O tuto problematiku se velice zajímala Marie Riegrová-Palacká. Snažila se pomoc chudým ženám. Její zásluha ční také v tom, že za její doby byly zakládány jesle a mateřské školy, které byly určeny právě nemajetným matkám, aby o jejich děti bylo postaráno a ony mohly pracovat a zajistit si prostředky na živobytí. Proto bylo důležité založení školy pro chudé dívky, aby získaly potřebnou kvalifikaci a praxi pro budoucí zaměstnání, aby nemusely žít v bídě. Tento institut založen v roce 1865 byl první dívčí průmyslovou školou. Bohužel absolventky této školy jen stěží hledaly práci. Důvodů a příčin bylo hned několik. Majitelé nechtěli přijímat ženy, a navíc se považovalo za nepřípustné a nemravné, aby ženy trávily tak dlouhý čas v jedné místnosti s cizími muži. U tohoto problému jsou vidět nejen předsudky ze stran mužů, ale samozřejmě opět diskriminace. [4] Středoškolské vzdělání žen nabylo vyšší úrovni. Zakládalo se několik dalších středních škol se zaměřením na průmysl, obchod, vaření či krejčovství. Díky emancipaci známých českých osobností např.

Karolíny Světlé a Elišky

Krásnohorské, se v roce 1895 mohly české země chlubit prvními maturantkami, jejichž vzdělání a vědomosti byly srovnatelné s těmi mužskými. Dokazují to i čísla, sice se během pěti let studia k maturitě z 51 dívek dostalo jen 16, ale i tak to byl úspěch. Bohužel jejich cesta k vysokoškolskému titulu nebyla stále lehká. Nejdříve se mohly pouze účastnit přednášek a záleželo na přednášejícím, zda svolil. S velkou ambicí a snahou prosadit se, se první ženy dostaly na filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. V té době známe i ambicióznější dámy. Ty usilovaly o studium na lékařské fakultě. Jelikož jim to v českých zemích nebylo umožněno, obrátily se na univerzity německé, kde byly úspěšně přijaty ke studiu. Okolnosti vedly k tomu, že tři studentky, které se rozhodly studovat na německé škole, mohly nastoupit do řádného studia medicíny na Karlově univerzitě. A pro emancipační hnutí se stalo velice významnou událostí promoce první české lékařky Anny Honzákové v roce 1901. [4]

14

2.3.1

Povolání – učitelka

Zvláštní zmínku je nutné věnovat povolání, které bylo důležité pro budoucí emancipované ženy a to povolání učitelky. Žena se stala učitelkou, pokud pocházela z nemajetné rodiny, a proto mohla studovat na pedagogické škole. Důvodem bylo, že rodina jí nebyla schopna obstarat věno, a tak se mohla vzdělávat, aby se následně uživila sama. Vystudované učitelky se musely stěhovat do menších měst mimo Prahu, aby našly uplatnění. Pracovaly mnohdy ve školách s velmi špatnými podmínkami. Mezi ženy – učitelky, patřily pedagožky na dívčích školách obecných i měšťanských, na školách smíšených i chlapeckých, ale i domácí učitelky, učitelky ručních prací a vychovatelky. [1] Prostředí, ve kterém tyto ženy působily, je nepřijímalo příliš přívětivě. Dámy v jejich okolí je považovaly za mužatky a v novém prostředí, kam se musely přestěhovat, aby našly práci, si své společenské postavení udržovaly těžko. Jejich postavení vyžadovalo časté společenské návštěvy u manželek místních hodnostářů. Na veřejnosti se chovaly podle mravních zásad a velmi složité pro ně bylo vycházet, tzn. udržovat kontakt s muži. Pro muže – učitele nebylo složité začlenit se do nové komunity, protože od něho se nevyžadovalo tak striktně dané společenské chování. Učitelům stačilo posedět v místní hospodě u piva a stal oblíbeným členem komunity. [1] Plat žen ze zákona od roku 1870 v tomto oboru dosahoval 80 % platu muže. Ale i přesto neměly nárok na takové příspěvky jako muži. Jelikož do roku 1919 se ženy vykonávající povolání učitelky nesměly provdat, přišly proto o příspěvky na dítě a podobné sociální dávky. Bohužel se do těchto příspěvků nevztahovala péče o rodiče, či jiné příbuzné, která pro učitelky byla typická. I přesto, že v období první světové války prokázaly učitelky velice zdatné organizátorské schopnosti a napomáhaly rodinám např. při korespondenci s jejich příbuznými na frontě. [1] Již v té době se samozřejmě setkáváme s neexistencí kariérního postupu, ten mohl být jen v tom případě, že učily ryze na dívčích školách. V roce 1922 vyšel zákon, který nařizoval rovnoprávné zastoupení učitelů a učitelek na školách. Ovšem od počátku 30. let 20. století se začaly propouštět vdané učitelky. Pokud její manžel, 15

ale vydělával méně než 1000 korun, práce jí zůstala. Zdůvodněním tohoto vládního nařízení bylo, že rodina nesměla pobírat dva platy. Roku 1938 nastaly jiné důvody a to uvolnění míst pro učitele z pohraničí. Následují rok je považován za znovu zavedení celibátu učitelek. [1] 2.3.2

Volební právo pro ženy

Roku 1920 bylo uzákoněno všeobecné volební právo bez rozdílu pohlaví. Ženám to dalo možnost jak aktivního, tak pasivního volebního práva – tudíž mohly volit a být voleny do všech zastupitelských sborů i parlamentu. Ženy v těchto rolích se snažily společně s muži řešit společenské problémy – výchovu a vzdělání, boj proti alkoholu, boj proti prostituci či sociální péči občanů. Snažily se vymyslet jak pomoci matkám ze špatných sociálních poměrů k lepšímu životu. Chtěly pro ně pomoc od státu. Jeden ze zákonů, který byl schválen mezi světovými válkami, byl o pracovní době a o dalších podmínkách práce. Tyto nařízení velice zasahovaly do pracovního vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnankyněmi, ale pomáhal ženám k lepšímu a kvalitnějšímu životu. [1]

2.4 Významné ženy Československa první poloviny 20. století Důležitou

českou

feministkou

se

stala

Františka

Plamínková,

která

spolupracovala s feministickými organizacemi Ženský klub český a Výbor pro volební právo žen. Vystudovaná učitelka, která bojkotovala učitelský celibát, se zasloužila o uznání volebního práva pro ženy. Po první světové válce byla zvolena senátorkou za národně socialistickou stranu a funkci vykonávala až do zrušení senátu roku 1939. Plamínková se stala československou delegátkou při Společnosti národů v Ženevě. [4] Bohužel se jí stala osudným její angažovanost v roce 1938, kdy napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi, kde ho nazvala diktátorem. Mohla se zachránit, v době protektorátu byla na feministickém kongresu v Kodani, ale vrátila se do vlasti. V tomto období byla nejznámější českou ženou. V první den začátku války byla zatčena, uvězněna, poslána do Terezína a 30. června 1942 popravena na střelnici v Kobylisích. [4] 16

Není náhodou, že její funkci v organizaci Ženská národní rada, převzala její žákyně Milada Horáková. Nacisté ji též věznili a poslali to koncentračního tábora. V Terezíně se snažila pomáhat nemocným. V rámci svobodného Československa po roce 1945 se stala poslankyní za národně socialistickou stranu, zreformovala Ženskou národní radu na Radu československých žen a dokonce založila časopis Vlasta. Protože odmítla převést již zmíněnou organizaci do Akčního výboru, byla označena za vůdkyni fiktivního protistátního hnutí. Miladu Horákovou potkal stejný osud jako její předchůdkyni Plamínkovou. Zemřela 27. července 1950 oběšením na Pankráci, jako jediná žena popravena na základě vykonstruovaných procesů. Tak skončil život dvou významných představitelek českého feministického hnutí. [4]

2.5 Ženská role v druhé polovině 20. století 2.5.1

Harmonogram žen

Časovým rozvrhem žen se zabývali výzkumníci v mnoha zemích. Jejich teorie vedly k vysvětlení, proč ženy nemají volnou chvíli na svůj společenský život. Žena v šedesátých letech 20. století pracovala až 85 hodin týdně. Do této lhůty je započtena jak práce v zaměstnání, tak práce v domácnosti. Žena strávila 8 hodin denně v práci a následně ji čekala další práce doma, tzv. domácí práce. Nutno poznamenat, že výzkumy byly prováděny na pracujících ženách a ženách v domácnosti, a některé průzkumy se soustřeďovaly i na počet dětí v domácnosti. Všichni badatelé se shodli, že zbytečně promrhaný čas je stráven dojížďkou za prací, který byl značně vysoký. Např. podle výzkumu G. Prudského 18,4 % času žena nakupuje jídlo, asi 21 % času tráví žena přípravou jídla, 10,1 % času péčí o dítě a 7,1 % času jí zabírá práce s šaty a prádlem. Z tohoto výzkumu je patrné, že ženy se věnovaly převážně starosti o nákup a vaření stravy. Mezi další domácí práce patřilo již zmíněné vaření, čištění kuchyně a umývaní nádobí. Nutno poznamenat, že průzkumy tehdejší doby ukázaly, že ženy v domácnosti (nepracující) „pracovaly“ přibližně stejnou dobu. Tento jev se zdůvodnil, tím že nezaměstnaná žena věnovala dvě třetiny svého času právě domácím pracím. [8]

17

Musil uvádí několik řešení pro tíživou situaci tehdejších žen. Návrhy na zkrácení pracovního dne i týdne žen. Tento fakt byl velmi důležitý i z demografického hlediska, protože ženy z důvodu nedostatku času na své děti, se uchylovaly k tomu, že měly pouze dvě děti, což nebylo příznivé pro vývoj populace. Druhým návrhem navazujícím na předešlý faktor bylo zakládání více předškolních zařízení (jesle, mateřské školy). Důležitým se stalo pro samotné domácí práce rozšíření služeb – prádelny, úklid, doručování potravin do bytů, čistírny či rodinné jídelny. Jiné zlehčení jejich činností byly předem připravené potraviny, konzervy, částečně automatizované sporáky, malé domácí strojky na mytí nádobí či drtiče odpadu. Jako třetí možnost se uvádělo více zapojit členy domácnosti do těchto činností a to hlavně muže. A samozřejmě zlepšit dostupnost jeslí, mateřských a základních škol. [8] 2.5.2

Ženy na mateřské dovolené

Důležitou otázkou a problémem, které se řešily v šedesátých letech minulého století, se stala diskuse zaměřená na ženy, které byly na mateřské dovolené. Ze zákona bylo dáno, že ženy nastupovaly na tuto dovolenou čtyři týdny před porodem a do práce se vracely čtrnáct týdnů po porodu. Často se stávalo, že tato nařízení byla porušována a to v obou směrech. Buď ženy chodily na mateřskou dovolenou až dva týdny před porodem (asi jedna třetina žen), z důvodu udržení si práce, nebo naopak po daných čtrnácti týdnech zůstávaly doma s neplacenou dovolenou (asi jedna třetina žen). [9] Důvody proč ženy zůstaly po skončení mateřské dovolené doma, je uváděno několik. Nejdůležitějším faktorem byl – být s dítětem doma (to platilo hlavně pro prvorodičky). Pro odklad nástupu do práce se uváděly tyto důvody – o dítě se neměl kdo starat, dítě nelze umístit do jeslí, o dítě je u matky lépe postaráno a dítě je nemocné. S touto problematikou se ukázala i starost o ztrátu kvalifikace po návratu do práce. Tomuto předpokladu se věnovaly hlavně ženy se základním vzděláním. [9] 2.5.3

Pracovní podmínky a kvalifikace žen

Ženy v šedesátých letech zaujímaly vysoký podíl na rozšiřování výroby. Zaměstnanost žen dosahovala vysokých čísel. V této době byly mladší ženy vzdělanější než muži. Mezi typické studijní obory žen se řadila administrativa 18

a zdravotnictví, naopak muži se věnovali hlavně učebním oborům. Z této informace vyplývá, že vzdělanost žen se zvyšovala, protože při Sčítání lidu, domů a bytů z roku 1961 bylo zjištěno přes 83 % žen se základním vzděláním, kolem 2,5 % žen se středním všeobecným vzděláním, se vzděláním středně odborným 6,7 % žen, úplné střední odborné vzdělání 4,8 %, 0,8 % s vysokoškolským vzděláním a 1,5 % žen své vzdělání neuvedly. Mezi obvyklé průmyslové odvětví, ve kterém ženy pracovaly, se řadilo textilní odvětví a strojírenské obory. Často také vykonávaly obchodní povolání. Bohužel v době 60. let 20. století vzdělání nezaručovalo automatické vykonávání práce s lepším platovým ohodnocením. Naopak se mnohokrát stávalo a stalo se běžnou situací, že pokud nastoupila žena s vyšším vzděláním do nové práce, její vzdělání se nezohledňovalo a práce, kterou vykonávala, byla podřadná. Muži a ženy pracující už v zavedeném podniku, kam se žena po škole hlásila, neměli dostatečnou kvalifikaci, ale i přesto o své místo nepřišli. Zdůvodnění pro toto chování podniků znělo, že ženy zůstanou na určité pozici do důchodového věku a pro muže se takto získávaly větší prostředky pro jejich výplaty. [10] I přes tyto nesnáze ženy s vyšším vzděláním a lepší kvalifikací do práce šly. Mezi nejčastější důvody pro vstup do zaměstnání patřily zejména – finanční nezbytnost (70 % žen), zvýšení životní úrovně (10 % žen), krátkodobá investice (4 % žen), touha po finanční nezávislosti (1,5 % žen), vlastní uspokojení (7,3 % žen) a ostatní důvody, či neuvedeno (kolem 9 % žen). A to se jejich průměrná čistá měsíční mzda pohybovala okolo 890 Kčs. Nutno poznamenat že to bylo asi 55 % mužského platu. V té době se ženám nevyplatilo investovat čas do vzdělání, protože se dosažené vzdělání na platovém ohodnocení neodrazilo. Rozdíl mezi mzdou ženy se základním vzděláním a ženou s úplným střením vzděláním bylo 71 Kčs. Viditelná diferenciace z pohledu odměňování se ukázala u žen s vysokoškolským vzděláním, kde rozdíl dosahoval asi 400 Kčs. [10]

19

Počet v procentech

Graf 1 Dosažené vzdělání mužů a žen v roce 1966 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

2,8

0,3 8,8 3,8

1

5,2

0,7

10,5 15,4 4,8

jiné vysokoškolské úplné střední odborné střední odborné úplné střední všeobecné základní

83,3

63,4

žena

muž Vzdělání podle pohlaví Zdroj: časopis Demografie, vlastní zpracování

Snaha o lepšení pracovní podmínky se opírala o samotné návrhy žen z různých průzkumů. Za jeden z největších problémů se označovala dojížďka za prací, která se týkala asi 50 % žen. Kvůli tomu neměly dostatečný čas na ostatní činnosti. Mezi další nápady, které by pracující ženy uvítaly pro zlepšení svého života, patřily zkrácení pracovní doby (což bylo důležité převážně pro svobodné ženy), volná sobota či jiný den (k tomuto řešení se přikláněly hlavně ženy rozvedené) a zlepšení služeb (jesle, družiny, lepší vybavení prodejen). [10] Kolem 56,7 % žen patřilo v sedmdesátých letech mezi ekonomicky aktivní, z toho 46,7 % žen bylo zaměstnaných. V této době byla celková zaměstnanost dost vysoká jak u mužů, tak i u žen. Velké rozdíly v zaměstnanosti žen byly mezikrajové. Největší podíl pracujících žen se nacházel na území hlavního města Prahy (okolo 94 %) a nejmenší v Severomoravském kraji (necelých 79 %). Příčinou těchto diferencí ve všech krajích zdůvodnili odlišným vývojem ženských pracovních sil a samozřejmě v každé lokalitě, se nacházely jiné obory. Příčinou růstu zaměstnanosti žen uvádí Žižková, že práce žen měla pozitivní vliv na ekonomiku, potřeba ženy uplatnit se a nutnost druhého příjmu pro rodinu. [11]

20

3

Problematika genderu

3.1 Gender a pohlaví Základní rozdíl mezi pochopením pojmu gender a pohlaví tkví v jejich definici. Pohlaví je termín, který vysvětluje rozdíly mezi mužem a ženou na základě biologických a geneticky daných rozdílů. Těmito diferencemi se myslí např. těhotenství, kojení a typické rozdíly ve fyzické síle. Gender naopak vysvětluje rozdíly mužů a žen na základě diferenciace historické, kulturní či společenské. [5]

3.2 Genderové role Jsou to role, kterou jsou společností přisuzovány mužům a ženám z pohledu společnosti. Za základní charakteristickou ženskou roli se předpokládá, že na mateřské a následně na rodičovské dovolené bude žena a muž je ten, kdo zajišťuje rodinu tím, že chodí do práce. Pravdou však je, že pokud si rodina stanoví vlastní uspořádání, jak budou tyto role probíhat, už to není vnímáno jako správné. [2]

3.3 Genderové stereotypy Během historie se mění role typické pro ženy a jiné pro muže, tyti pozice jsou však přisuzovány na základě biologických znaků. Proto existují názory lidí, že dané vlastnosti jsou dány od přírody a jejich „vykolejení“ není správné. Kvůli této problematice nejsou lidé schopni přizpůsobit se. Očekávají že, charakteristika pro jedno či druhé pohlaví je zde tradiční a proto není možné, aby to fungovalo jinak. Tyto nejistoty se promítají do každodenních postojů – v rodině, v zaměstnání či ve společenském postavení. [2]

3.4 Genderový budgeting Je systém podporující spravedlivé a rovné dělení financí pro ženy a muže. Záměr tohoto rozpočtového systému je správně vyhodnotit jednotlivé diference, které jsou způsobeny danými faktory, a následně řádně odstranit nerovnosti mezi muži a ženami. Důležité je, aby toto uspořádání dokázalo zlepšit rozhodovací procesy. [2] 21

3.5 Genderová statistika Tato statistika je členěna podle pohlaví. Získávání dat, následná schopnost provést analýzu a vysvětlit rozdíly. Tyto diferenciace se promítají v nejrůznějších každodenních procesech.[2] 3.5.1

Genderová statistika podle Českého statistického úřadu

Genderové statistiky jsou na stránkách ČSÚ (Český statistický úřad) členěny do 8 základních oddílů: obyvatelstvo, rodina a domácnost; zdraví; vzdělání; práce a mzdy; sociální zabezpečení; soudnictví a kriminalita; veřejný život a rozhodování; věda, technologie a informační společnost. Základní ukazatele v oddílech: Obyvatelstvo, rodina a domácnost Stárnutí obyvatelstva není překvapivý jev, důležité je ovšem říci, že typické je, že se vyššího věku dožívají ženy. Statisticky je dáno, že ženy nyní rodí v pozdějším věku a stojí v čele neúplných rodin. Zdraví Přestože podíl lékařek je kolem 50 %, zaměstnaných žen ve zdravotnictví je pouhá pětina. Ze všech zaměstnaných ve zdravotnictví tvoří 40% žen, vykonávající povolání všeobecných sester či porodních asistentek. Vzdělání V počtu vysokoškolsky vzdělaných převažují muži. Ovšem v posledních letech je vidět velký nárůst žen s tímto vzděláním, protože do 34. roku převažuje počet žen nad muži. Pokud se podíváme na obory, u žen jsou typické humanitní a lékařské obory a pro muže vědeckotechnické obory. Práce a mzdy V České republice je momentálně více zaměstnaných mužů – podnikatelů než žen. Mzdu muži pobírají vyšší než ženy ve všech kategorií zaměstnání a to i podle vzdělání.

22

Sociální zabezpečení V případě výše starobního důchodu většina žen pobírá částku do 7 000 Kč, muži mají převahu u vyšších dávek. Samozřejmě z demografického hlediska je patrné, že vdovecký a starobní důchod mají spíše ženy než muži. U invalidní dávky je tomu naopak. Soudnictví a kriminalita Pachatelem trestných činů bývají spíše muži, a obětmi naopak ženy. Zajímavostí je, že počet žen s vysokoškolským vzděláním, které bylo od roku 2000 odsouzeny, se ztrojnásobil. Veřejný život a rozhodování V otázce zvolených zástupců převládají muži, což je způsobeno i vyšším zastoupením mužů mezi kandidáty. Následně je z tohoto jevu patrné, že v rozhodujících pozicích na ministerstvu jsou též muži. V armádě samozřejmě je více mužů a žen, které pracují jako občanské zaměstnankyně. Věda, technika, informační společnost Ve všech odvětvích tohoto zaměření převládají muži. Zajímavé je, že jako uživatelé počítače a internetu jsou muži a ženy na stejné úrovni. [6]

3.6 Diskriminace Do tématu genderu se musí zařadit i problém diskriminace. S diskriminací se žena setkala již ve středověku a bohužel i dnes a denně je typická pro určité činnosti. Diskriminace se rozlišuje dvojí – přímá a nepřímá. 3.6.1

Přímá diskriminace

Tento termín vysvětlujeme jako jednání, kdy se s jednou osobou zachází jinak než s osobou jinou ve stejném postavení při stejné situaci. Diskriminačních důvodů je několik – rasa, etnický původ, pohlaví, sexuální orientace, věk náboženské vyznaní a další. [5]

23

3.6.2

Nepřímá diskriminace

„Případ, kdy viditelně neutrální ustanovení, kritérium nebo zvyklost vyvolalo pro určité osoby nevýhodu v porovnání s jinými osobami, ledaže toto ustanovení, kritérium nebo zvyklost je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné (Př.: zaměstnavatel se rozhodne vyplácet příspěvek na penzijní připojištění pouze osobám, které zaměstnává na plný úvazek. Protože však většinu zaměstnaných na částečný úvazek tvoří ženy, jsou jako skupina nepřímo diskriminovány).“[7] 3.6.3

Diskriminace podle pohlaví

Problém utlačování žen na trhu práce se stává nejčastěji při pohovorech do nového zaměstnání, následně nestejné příležitosti na karierní postup a na závěr je zde i téma různého odměňování za stejně vykonanou práci. Dále jsou tu případy, že ženy nejsou příliš zastoupeny v rozhodovacích procesech. Mimo pracovní trh jsou zřejmé ty genderové role, kde typicky žena musí zůstat na mateřské a následně rodičovské dovolené aj. [2] Problém diskriminace upravuje zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). [18]

¨

24

Vzdělání žen a jejich uplatnění na trhu práce

4

4.1 Vzdělání a vzdělávání Proces, kterým si musí člověk projít, aby se stal vzdělaným a našel si vhodné zaměstnání, které ho nejenom uživí, ale v nejlepším případě se stane jeho koníčkem, se nazývá vzdělávání. Bohužel statistiky dokazují, že vzdělání k uplatnění na trhu práce vždy nestačí. Znatelné jsou rozdíly genderového typu, protože typickým rysem naší společnosti je upřednostňování mužů na trhu práce, i přes to že ženy dosahují stejné či vyšší úrovně vzdělání. Podíl dívek a žen ve vzdělávacích zařízeních

4.1.1

Studium všech bez rozdílu pohlaví začíná již v předškolních zařízeních. V mateřských školách se děti nerozhodují do jaké instituce, s daným zaměřením se vydají, ale již zde se zaznamenávají rozdílné přístupy k výchově dívek a chlapců. Od chlapců se očekávají hry s autíčky, od dívek s panenkami. V podstatě každý krok, kterým děti vybočí ze své typické role, se okamžitě odsuzuje, protože se to nepovažuje za „normální“. Nutno poznamenat, že podle Karstena jsou tyto předsudky příznačné spíše pro kluky než pro holky.[12] Graf 2 Počet dívek a chlapců v mateřských školách v ČR v letech 2005 – 2012 200 000

dívky chlapci

180 000 Počet dětí v mateřských školách

160 000

140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

25

Z demografického hlediska vyplývá, že podíl dívek a chlapců v mateřských školách odpovídá počtu narozených dětí. Do těchto institucí chodí děti ve věku od tří do šesti (sedmi) let. Na grafu č. 2 jsou v období 2005 až 2012 ukázány počty dívek a chlapců v předškolních zařízeních na území celé České republiky. Graf č. 2 byl zpracován na základě dat ze všech mateřských školek v České republice (data jsou i z mateřských škol se speciálními třídami). Z grafu č. 2 lze vyčíst, že se rodí více chlapců, protože do školek jich chodí v průměru o 10 000 více než holek. Pro zpracování grafů podílu dívek na základních, středních, vyšších a vysokých školách jsou zpracována data očištěná o informace o speciálních třídách. Pro toto zpracování jsem se rozhodla, protože si myslím, že pro následující analýzu jsou tato čísla zanedbatelná a jejich zapojení by neukázalo žádný podstatný výsledek. Graf č. 3 znázorňuje počet dívek a chlapců na základních školách v letech 2005 až 2012 v celé České republice. Data jsou zpracována dohromady za první i druhý stupeň jak vyplývalo už z grafu č. 2 převažující počet chlapců nad dívkami, je dán demograficky a opět z něho není patrné, jaký vliv má základní vzdělání na budoucí postavení mužů a žen, protože je u nás toto vzdělání povinné ze zákona.

Počet žáků na základních školách

Graf 3 Počet dívek a chlapců na základních školách v ČR v letech 2005 – 2012 480 000 450 000 420 000 390 000 360 000 330 000 300 000 270 000 240 000 210 000 180 000 150 000 120 000 90 000 60 000 30 000 0

dívky chlapci

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

26

Graf č. 4 udává počet mužů a žen na středních školách a středně odborných učilištích v období 2005 až 2012 v celé České republice. Z grafu č. 4 jsou vidět rozdíly ve vzdělání mužů a žen se středoškolským vzděláním a jejich možného následného uplatnění. Z grafu č. 4 je zřejmé, že nejvyšší počet studentů studující střední školy či odborné učiliště bylo v roce 2005 a počet studentů postupem času klesal, kdy v roce 2012 dosáhl nejnižšího počtu studentů. Tento jev je nejspíše následkem celkové nižší porodnosti od poloviny devadesátých let. Na grafu č. 4 lze pozorovat, že střední školy zakončené maturitní zkouškou studují převážně ženy. I když počet žen i mužů na středních školách mírně rostl a následně klesal. Průměrný rozdíl mezi počtem žen a mužů na institucích zakončených s maturitním vysvědčením, je okolo 35 000 až 40 000 více žen než mužů. Tato diferenciace se dá vysvětlit na základě toho, že chlapci studují spíše na středních odborných učilištích. Dívky, které se věnují studiu zakončené výučním listem, je skoro o 50 % méně v tomto druhu studia než chlapců.

Graf 4 Počet žen a mužů na středních školách a středně odborných učilištích v ČR v letech 2005 – 2012 600 000

muži - SOU muži - s maturitou

Počet studentů na středních školách

550 000

ženy - SOU ženy - s maturitou

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Rok Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

27

Počet studentů na vyšších odborných školách

Graf 5 Počet žen a mužů na vyšších odborných školách v ČR v letech 2005 – 2012 34 000 32 000 30 000 28 000 26 000 24 000 22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

muži

2005

2007

ženy

2008

2009 Rok

2010

2011

2012

Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

Data pro graf č. 5 jsou zpracována pro období 2005 až 2012. Z grafu očividně vyplývá, že studenti, kteří se věnují studiu na vyšších odborných školách, jsou z větší části ženy. A tento jev je přibližně konstantní ve všech sledovaných letech a není zde očividně trend, který by v budoucnosti ukázal jiné výsledky. A nakonec graf č. 6 znázorňující počet studujících mužů a žen na vysokých školách v České republice v letech 2005 až 2012. Z grafu č. 6 je patrné, že od roku 2005 počet studentů vysokých škol stoupá každý rok, a dokonce je zřejmý obrovský nárůst mezi lety 2011 a 2012 u studujících žen. V podstatě jsou na grafu č. 6 patrné demografické dopady na rok 2012, kdy se na konci 80. let a na začátku 90. let rodilo okolo 130 000 dětí ročně. Z tohoto grafu je očividné, že se v průběhu období mezi lety 2005 a 2012, každoročně zvyšoval počet studujících žen i mužů, i když u žen je vidět mnohem vyšší nárůst než u mužů. Z grafu č. 6 je vidět, že studují převážně ženy. Je to nejspíše dáno tím, že se ženy snaží dosáhnout vyššího vzdělání než muži, aby se lépe uplatnily na trhu práce. O této problematice bude zmíněno v další části.

28

Počet studentů na vysokých školách

Graf 6 Počet žen a mužů studující na vysokých školách v ČR v letech 2005 – 2012 240 000 225 000 210 000 195 000 180 000 165 000 150 000 135 000 120 000 105 000 90 000 75 000 60 000 45 000 30 000 15 000 0

ženy

2005

2006

2007

muži

2008

2009

2010

2011

2012

Rok Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

4.1.2

Typické středoškolské studijní obory pro muže a ženy

V této části práce jsou ukázány počty mužů a žen studujících typické obory na středních školách zakončeny maturitní zkouškou a na středně odborných učilištích (s výučním listem) přijatých do prvních ročníků k 30. září 2006 a k 30. září 2012. Na grafu č. 7 je znázorněn počet mužů a žen studující obory na středních odborných školách v roce 2006. Mezi obvyklé a převažující studijní mužské učňovské obory patří strojírenství, stavebnictví, zpracování dřeva, elektrotechnika či zemědělství a lesnictví. Naopak ženy se převážně specializují na studium osobní a provozní služby, obchod, textilní výrobu a potravinářství. Obor, který studují obě pohlaví bez rozdílu, je gastronomie, hotelnictví a turismus. Na grafu č. 8 jsou zobrazeni přijatí muži a ženy k 30. září do jednotlivých učňovských oborů v roce 2012. Z grafu lze vyčíst, že zůstávají oblíbené obory pro chlapce a dívky. Změna nastala ve snížení počtu mužů v gastronomickém oboru (do tohoto oboru se řadí i hotelnictví a turismus).

29

Graf 7 Počet žen a mužů na středních odborných učilištích dle oborů v ČR v roce 2006 Umění a užité umění Osobní a provozní služby Obchod Gastr.,hotelnictví,turis. Ekonomika,administrativa Zdravotnictví Zemědělství a lesnictví Doprava a spoje Staveb.,geodézie,kartog. Polygr.,zpr.papíru,filmu Zprac.dřeva,výr.hud.nást. Kož.,obuv.výr.,zpr.plastů Text.výroba a oděvnictví Potravinářství,potr.chem. Tech.chemie,chemie silik. Eltechn.,telekom.a VT Strojírenství,stroj.výr. Hornictví,hutnictví,slév.

muži ženy

0

1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

Graf 8 Počet žen a mužů na středních odborných učilištích dle oborů v ČR v roce 2012 Umění a užité umění Pedagogika,učit.,soc.péče Osobní a provozní služby Obchod Gastr.,hotelnictví,turis. Zdravotnictví Zemědělství a lesnictví Spec.,interdiscipl.obory Doprava a spoje Staveb.,geodézie,kartog. Polygr.,zpr.papíru,filmu Zprac.dřeva,výr.hud.nást. Kož.,obuv.výr.,zpr.plastů Text.výroba a oděvnictví Potravinářství,potr.chem. Tech.chemie,chemie silik. Eltechn.,telekom.a VT Strojírenství,stroj.výr. Hornictví,hutnictví,slév.

muži ženy

0

600 1 200 1 800 2 400 3 000 3 600 4 200 4 800 5 400 6 000 6 600 Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

30

Na grafu č. 9 jsou demonstrovány charakteristické obory pro muže a ženy, přijaté k 30. září v roce 2006 ke studiu na středních školách zakončeny maturitní zkouškou. Z tohoto grafu vyplývá, že obory jsou zde zastoupeny jinak než obory učňovské. Nejvíce studují ženy a muži obor obecná přípravy, do kterého řadíme studium na gymnáziích. Graf č. 9 znázorňuje, že v tomto zaměření se vzdělávají převážně dívky. Tento poznatek vysvětluje, proč se vysokoškolskému studiu věnují spíše ženy, i když se rodí více chlapců. Dalším obvyklým zaměřením pro ženy je pedagogika. K tomuto jevu je příznačné vysvětlení, že existuje více učitelek v mateřských školách a na základních školách. Velké výkyvy ve studiu jednotlivých oborů lze spatřit ještě u ekonomiky, administrativy a ve zdravotnictví, které patří mezi obory studované více dívkami než chlapci. Nicméně pro muže zůstaly typické obory, jako jsou elektrotechnika, komunikace, stavebnictví či strojírenství. Nejsou to žádné překvapivé údaje, protože práce, která následuje po tomto odborném vzdělání, je typická spíše pro muže. Z grafu č. 9 lze spatřit, že se muži věnují, i když ne v takové míře jako u žen, studiu ekonomie a administrativy. Graf 9 Počet žen a mužů na středních školách dle oborů v ČR v roce 2006 Umění a užité umění Obecná příprava Obecně odborná příprava Pedagogika,učit.,soc.péče Osobní a provozní služby Právo,právní činnost Obchod Gastr.,hotelnictví,turis. Podnik.v oborech,odvětví Ekonomika,administrativa Zdravotnictví Veterinář.,veter.prevence Zemědělství a lesnictví Spec.,interdiscipl.obory Doprava a spoje Staveb.,geodézie,kartog. Polygr.,zpr.papíru,filmu Zprac.dřeva,výr.hud.nást. Tech.chemie,chemie silik. Eltechn.,telekom.a VT Strojírenství,stroj.výr. Ekologie a ochrana živ.p.

muži ženy

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000 12 000 14 000 16 000 18 000 Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

31

Graf 10 Počet žen a mužů na středních školách dle oborů v ČR v roce 2012 Umění a užité umění Obecná příprava Obecně odborná příprava Pedagogika,učit.,soc.péče Osobní a provozní služby Právo,právní činnost Obchod Gastr.,hotelnictví,turis. Ekonomika a administrat. Zdravotnictví Veterinář.,veter.prevence Zemědělství a lesnictví Spec.,interdiscipl.obory Doprava a spoje Staveb.,geodézie,kartog. Polygr.,zpr.papíru,filmu Tech.chemie,chemie silik. Eltechn.,telekom.a VT Strojírenství,stroj.výr. Hornictví,hutnictví,slév. Informatické obory Ekologie a ochrana živ.p.

muži ženy

0

1 300 2 600 3 900 5 200 6 500 7 800 9 100 10 400 11 700 13 000 Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

Na grafu č. 10 jsou znázorněny opět muži a ženy přijatí k 30. září v roce 2012 do jednotlivých studijních středoškolských oborů. Z demografického hlediska, se v tomto grafu objevuje faktor nižší porodnosti, protože je zřejmé, že se snížil počet středoškolských studentů. Oblíbenost studijních oborů je podobná té z roku 2006, ženy studují umění, obecnou přípravu, pedagogiku, právo, právní činnost, gastronomii, ekonomiku více než muži. Naopak muži zůstávají u svých typických oborů jako stavebnictví, elektrotechnika, strojírenství a informatické obory. Zajímavostí je, že v obou vybraných obdobích je počet mužů a žen v zemědělském oboru vyrovnaný. Např. v oboru doprava a spoje, se počet studujících žen snížil a mužů naopak zvýšil. Ale není pravděpodobné, že by se tento jev ukázal i v jiných studijních oborech.

32

4.1.3

Vybrané obory na vyšších odborných školách

Obvyklým jevem v pokračování studia se stává přechod ze středních škol (s maturitním vysvědčením) na vyšší odborné školy. Už v předchozí části bylo dokázáno na základě dostupných dat, že v tomto studiu pokračují převážně ženy. Jak je vidět na grafu č. 11, převládajícím studijním oborem žen jsou pedagogika, právo, právní činnost, gastronomie, ekonomika a zdravotnictví. V případě pokračujícího studia mužů, u nich převažuje elektrotechnika a strojírenství. Graf 11 Počet žen a mužů na vyšších odborných školách dle oborů v ČR v roce 2012 Umění a užité umění Pedagogika,učit.,soc.péče Public.,knihov.,informat. Právo,právní činnost Obchod Gastr.,hotelnictví,turis. Podnik.v oborech,odvětví Ekonomika a administrat. Filozofie,teologie Zdravotnictví Zemědělství a lesnictví Spec.,interdis.tech.obory Doprava a spoje Staveb.,geodézie,kartog. Zprac.dřeva,výr.hud.nást. Potravinářství,potr.chem. Tech.chemie,chemie silik. Eltechn.,telekom.a VT Strojírenství,stroj.výr. Ekologie a ochrana živ.p.

muži ženy

0

300 600 900 1 2001 5001 8002 1002 4002 7003 0003 3003 6003 9004 200 Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

4.1.4

Vysokoškolské studium

V této části práce jsou zkoumány studijní programy, kterým se většinou věnují ženy a muži. Na grafu č. 12 jsou popsány studijní programy, v roce 2005 a 2012 typické pro jednotlivá pohlaví. Pro vojenské odvětví nejsou data k dispozici, ale na grafu byl tento program ponechán, aby byl zřejmý přehled jednotlivých odvětví. Z grafu č. 12 vyplývá, že studia věd a nauk o kultuře a umění, patří v České republice k nejméně zastoupeným a to společně se studiem zemědělského oboru. Očekávaným jevem z pohledu genderového stereotypu, studují muži ve většině 33

případů programy technické, a to v obou sledovaných obdobích. Ekonomickým studijním programům se věnují více ženy než muži, a ve sledovaném období došlo v tomto zaměření k nárůstu studujících žen i mužů. Dalším obvyklým programem, ve kterém se ženy vzdělávají více než muži, jsou humanitní a společenské vědy a pedagogika. Z grafu č. 12 je vidět, že se za posledních sedm let zvedl počet mužů a žen se vzdělaním zaměřujícím se na přírodní vědy. Jak lze vypozorovat z grafu č. 12, celkově narostl počet studentů ve všech programech. Graf 12 Počet žen a mužů na vysokých školách dle studijního programu v ČR v letech 2005 a 2012 Vojenské vědy a nauky

2012 M 2012 Ž

Vědy a nauky o kultuře a umění

2005 M Pedagogika, učitelství a soc. péče

2005 Ž

Právní vědy a nauky Ekonomické vědy a nauky Humanitní a společenské vědy a nauky Zdravotnictví, lékař. a farmac. vědy a nauky Zemědělsko-lesnické a veter. vědy a nauky Technické vědy a nauky Přírodní vědy a nauky 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

Zdroj: ÚIV, vlastní zpracování

34

4.2 Ekonomická aktivita žen 4.2.1

Zaměstnané ženy podle vzdělání

V následující části práce je probrána a vysvětlena zaměstnanost žen dle dosaženého vzdělání v porovnání s muži. V práci je použito následné rozdělení vzdělání do čtyř úrovní (ISCED 97) – základní a bez vzdělání, středoškolské bez maturity, středoškolské s maturitou a vysokoškolské. Zaměstnanost je zkoumána v období let 1993 až 2011. Začínám rokem 1993, protože je to rok vzniku samostatné České republiky. Nejdříve se v práci budu věnovat ženám zaměstnaným se základním vzděláním či bez vzdělání. Dále je práce zaměřena na středoškolské vzdělání bez maturity a s maturitou. Tyto dvě úrovně vzdělání jsou spojené, protože mají podobná data. A

nakonec poslední část tohoto oddílu je věnována zaměstnanosti žen

s vysokoškolským vzděláním. Graf 13 Zaměstnaní muži a ženy se základním vzděláním a bez vzdělání v letech 1993 - 2011 450 400

Počet mužů a žen v tisících

350

zákaldní vzdělání a bez vzdělání ženy zákaldní vzdělání a bez vzdělání muži

300 250 200 150 100

50 0 Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Na grafu č. 13 věnovaném zaměstnanosti žen a mužů se základním vzděláním, vyplývá, že více je zaměstnaných žen s touto úrovní vzdělání. Z tohoto grafu lze 35

vyčíst, že od sledovaného období klesá počet zaměstnaných žen se základním vzděláním a bez vzdělání každý rok. To platí i pro muže, ale jejich pokles je pozvolný. Tento jev je zapříčiněn zvyšujícím se počtem vzdělaných a viditelný je hlavně u žen. Na následujícím grafu č. 14., na kterém jsou znázorněny počty zaměstnaných žen a mužů podle středoškolského vzdělání bez maturity a s maturitou, lze vidět, že počet zaměstnaných mužů (středoškolské vzdělání bez maturity) je dvojnásobný oproti ženám se stejnou úrovní vzdělání. Příčinou tohoto jevu, je nabídka práce, která směřuje právě k mužskému pohlaví. U obou pohlaví se středoškolským vzděláním bez maturity je zřetelný klesající jev. Jako příčinu lze uvést opět zvyšování stupně vzdělání. Počet zaměstnaných žen, se středoškolským vzděláním s maturitou, rok od roku roste. U této úrovně vzdělání nejsou v zaměstnaných podle pohlaví tak velké výkyvy jako u předešlé probírané skupiny. Nutno ještě poznamenat, že je naopak více zaměstnaných žen se středoškolským vzděláním s maturitou než mužů se stejnou úrovní vzdělání. Graf 14 Zaměstnaní muži a ženy se středoškolským vzděláním s maturitou a bez maturity v letech 1993 – 2011 4 000

Počet mužů a žen v tisících

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000

střední s maturitou muži střední s maturitou ženy střední bez maturity muži střední bez maturity ženy

500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

36

Graf 15 Zaměstnaní muži a ženy s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 - 2011 550 500

Počet mužů a žen v tisících

450

vysokoškolské vzd. ženy vysokoškolské vzd. muži

400 350 300 250 200 150 100 50 0 Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Z grafu č. 15, který se věnuje zaměstnanosti dle vysokoškolského vzdělání žen a mužů, lze vidět, že muži s tímto vzděláním jsou zaměstnaní více než ženy. V roce 1993 bylo zaměstnáno dvakrát více mužů s vysokoškolským vzděláním než žen s touto úrovní vzdělání. Během sledovaného období je vidět každoroční nárůst počtu zaměstnaných žen s vysokoškolským vzděláním, což je velice pozitivní trend. Na základě sledovaného jevu, lze odhadnout, že se v budoucnosti budou tyto rozdíly smazávat a zaměstnanost mužů a žen s vysokoškolským vzděláním, se vyrovná. 4.2.2

Nezaměstnanost žen

Tato část se zaměřuje na nezaměstnanost žen podle stupně dosaženého vzdělání, opět rozděleného do úrovní vzdělání jako v předešlé části. Následující grafy provází několik výkyvů. V letech 1993 až 1999 rostla nezaměstnanost z důvodu snižování neefektivních míst (přezaměstnanost), proto proběhly strukturální změny ekonomiky. Po následném poklesu nezaměstnanosti, začal počet nezaměstnaných opět růst v roce 2004. Důsledkem tohoto negativního nárůstu bylo vyšší zaměstnávání cizinců a třetí výkyv nárůstu nezaměstnanosti v roce 2009 je zapříčiněn ekonomickou krizí. [13]

37

Z grafu č. 16 je zřejmé, že ve sledovaném období, jsou více nezaměstnané ženy se základním vzděláním než muži. Příčiny tří výkyvů v růstu nezaměstnanosti u obou pohlaví je vysvětleno výše. Důvodem proč jsou ženy více nezaměstnané, může být proto, že lidé s tímto vzděláním pracují většinou v oborech fyzicky náročných, a zaměstnavatelé si proto vybírají pro tento druh práce muže, pro které je fyzická zdatnost z genderového hlediska typická. Graf 16 Nezaměstnaní muži a ženy se základním vzděláním a bez vzdělání v letech 1993 – 2011 65 60

Počet mužů a žen v tisících

55 50 45 40 35 30 25 20 15 10

5

zákaldní vzdělání a bez vzdělání ženy zákaldní vzdělání a bez vzdělání muži

0 Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Na grafu č. 17 je ukázána nezaměstnanost mužů a žen se středoškolským vzděláním s maturitou a bez maturity. Z tohoto grafu vyplývá, že nezaměstnanost lidí se středoškolským vzděláním bez maturity je srovnatelná pro obě pohlaví a pouze se vyvíjí podle tržních trendů. Naopak při porovnán nezaměstnanosti mužů a žen se středoškolským vzděláním s maturitou, je očividně nižší nezaměstnanost mužů. V závěru této části je výše graf č. 18, na kterém je znázorněna nezaměstnanost mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. Nezaměstnanost u obou pohlaví se vyvíjela v závislosti na hospodářské situaci. Ovšem je velice zajímavé, že nezaměstnanost je u obou pohlaví srovnatelná, či na začátku sledovaného období

38

dokonce převažuje nezaměstnanost u mužů. Proto se dá tento jev v celém sledovaném období považovat za pozitivní z pohledu genderových rozdílů. Graf 17 Nezaměstnaní muži a ženy se středoškolským vzděláním s maturitou a bez maturity v letech 1993 – 2011 350

Počet mužů a žen v tisících

300

střední s maturitou muži střední s maturitou ženy střední bez maturity muži střední bez maturity ženy

250 200

150 100 50 0 Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Počet mužů a žen v tisících

Graf 18 Nezaměstnaní muži a ženy s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 – 2011 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

vysokoškolské vzd. ženy vysokoškolské vzd. muži

Rok Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

39

5

Odměňování žen na trhu práce Na trhu práce se vyskytují dva způsoby odměňování – mzda a plat. V České

republice se průzkumu údajů o odměňování věnuje Informační systém o průměrném výdělku (dále ISPV) a hlavním zdrojem dat pro zpracování je Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku. Z tohoto šetření se dají zjistit průměrné mzdy a platy podle zaměstnání, odvětví, vzdělání, pohlaví a věku. Jednatelem průzkumu je Ministerstvo práce a sociálních věcí a o zpracování výsledků šetření zajišťuje TREXIMA, spol. s.r.o. [14]

5.1

Klasifikace pro průměrný výdělek Jak již bylo naznačeno ISPV se věnuje dvěma sférám a to mzdové a platové . Do

roku 2010 byla mzdová oblast pojmenovaná jako podnikatelská sféra a platová oblast jako nepodnikatelská sféra. Od roku 2011 se pro mzdovou sféru používá Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku, data jsou publikována Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a jsou zjišťována čtvrtletně. Pro platovou sféru je zdrojem dat Informační systém o platech, který zajišťuje Ministerstvo financí a je zjišťován jednou za šest měsíců. [15] Tato práce je zaměřena hlavně na diference na základě pohlaví, proto se následující text věnuje hlavně rozdílu výdělku podle pohlaví, vzdělání či věku. Tyto ukazatele budou zkoumány na průměrné hrubé měsíční mzdě, podle klasifikací CZ-NACE a CZ-ISCO. Klasifikace

ekonomických

činností

(CZ-NACE)

je

ČSÚ

používáno

od 1. ledna 2008. „Ekonomická činnost je výroba určitého výrobku nebo služby při použití kombinace výrobních prostředků, práce, výrobních postupů a meziproduktů. Ekonomické činnosti jsou tudíž charakterizovány vstupy, výrobními postupy a jejich výstupy (zbožím nebo službami).“ [16, str.4] Tato klasifikace nahradila Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ), protože je povinná pro všechny členské státy Evropské Unie pro porovnávání mezi jednotlivými členskými státy i pro srovnání mimoevropské. Struktura dělení ekonomických činností – sekce je označena analfabetickým znakem, oddíl se značí dvojmístným číslem, skupiny 40

trojmístným číslem a třídy číslem čtyřmístným, např.: Sekce K – Peněžnictví a pojišťovnictví, oddíl 64 – Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, skupina 64.1 – Peněžní zprostředkování a třída 64.11 – Centrální bankovnictví. [16] Další významná klasifikace demonstrující rozdíly žen a mužů na trhu práce je klasifikace Zaměstnání (CZ-ISCO), která nahradila od 1. ledna 2011 klasifikaci Zaměstnání (KZAM-R). Současná klasifikace je národní statistická klasifikace a byla zkonstruována Mezinárodní organizací práce (ILO) na základě mezinárodního standardu (ISCO-08). CZ-ISCO funguje na dvou hlavních východiskách – druh vykonané práce (tj. pracovní místo – soubor úkolů a povinností, které jsou prováděny jedním člověkem) a úrovni dovedností (tzn. způsobilost provádět práci a dodržovat povinnosti určitého pracovního místa). V klasifikaci jsou využity čtyři úrovně dovedností (od 1, která značí nejnižší úroveň). Zásadní změna mezi klasifikacemi zaměstnání je, že se u současné klasifikace nedává při zjišťování úrovně dovedností důraz na dosažený stupeň formálního vzdělání, ale na charakter vykonané práce. [17]

5.2 Průměrná mzda žen 5.2.1

Průměrná mzda žen dle klasifikace ekonomických činností

Na následujícím grafu č. 19 jsou znázorněny průměrné hrubé měsíční mzdy podle pohlaví a sekcí klasifikace ekonomických činností v roce 2011. Z grafu lze vyčíst (podrobné názvy jednotlivých odvětví jsou uvedeny v tabulce č. 1), že největší rozdíly v odměňování jsou v odvětví Informační a komunikační činnosti (J) a v Peněžnictví a pojišťovnictví (K). U odvětví J tato diference činí necelých 16 000 Kč a u odvětví K si muži v průměru vydělají měsíčně o 28 000 Kč více než ženy. Velkou roli lze přisoudit tomu, jak znázorňuje graf č. 20, že v odvětví J pracuje asi jen 26 % žen. Naopak zarážející je, že podle grafu č. 20 pracuje žen v sekci K necelých 60 %.

41

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč

Graf 19 Průměrná hrubá měsíční mzda podle klasifikace CZ-NACE a pohlaví v roce 2011 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

ženy muži

A

B

C

D

E

F

G H I J K L M N Sekce ekonomických odvětví

O

P

Q

R

S

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Dále je z grafu č. 19 o průměrné hrubé měsíční mzdě patrné, že ve všech sekcích si muži vydělávají více než ženy. Nejmenší rozdíly v odměňování jsou vidět u odvětví Zásobování vodou, činnosti související s odpady (E), Doprava a skladování (H), Ubytování, stravování a pohostinství (I) a Administrativní a podpůrné činnosti (N). Bohužel některá odvětví (viz I) neuvádějí úplné informace o vyplacených mzdách, tudíž se tento „údaj“ může chápat jako nadhodnocený či podhodnocený.

Tabulka 1 Přehled sekcí podle CZ - NACE A - Zemědělství, lesnictví a rybářství B - Těžba a dobývání C - Zpracovatelský průmysl D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla E - Zásobování vodou, činnosti související s odpady F - Stavebnictví G - Obchod, opravy motorových vozidel H - Doprava a skladování I - Ubytování, stravování a pohostinství J - Informační a komunikační činnosti

K - Peněžnictví a pojišťovnictví L - Činnosti v oblasti nemovitostí M - Profesní, vědecké a technické činnosti N - Administrativní a podpůrné činnosti O - Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení P - Vzdělávání Q - Zdravotní a sociální péče R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S - Ostatní činnosti Zdroj: ČSÚ

42

Graf 20 Počet zaměstnaných mužů a žen podle odvětví ekonomické činnosti (CZ – NACE) v roce 2011

Zaměstnaní muži a ženy podle CZ-NACE v tis. osob

1 300,0 1 200,0 1 100,0 muži ženy

1 000,0 900,0 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 A B C D E

F G H I J K L M N O P Q R S Sekce ekonomických odvětví

T U

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Jak již bylo zmíněno v předchozím textu na grafu č. 20, jsou znázorněny počty zaměstnaných dle pohlaví podle odvětví ekonomické činnosti v roce 2011. Z tohoto grafu je vidět, že počet zaměstnaných mužů převládá v odvětvích A, B, C, D, E, F, H, J (podrobné názvy odvětví viz tabulka č. 1). Tyto jevy jsou předvídatelné, protože jsou to odvětví typická pro mužskou práci. Obdobně tak odvětví, kde je více zaměstnaných žen, která jsou pro ně též typická. Jako výjimku lze uvést Obchod, opravy motorových vozidel (G), kde je zaměstnáváno asi 55 % žen. 5.2.2

Průměrná mzda žen podle klasifikace zaměstnání

Následující část je těž věnována sledování průměrným hrubých měsíčních mezd, ale z pohledu klasifikace CZ-ISCO (či KZAM-R). Na grafu č. 21 je znázorněn tento ukazatel dle pohlaví v roce 2011. Tato klasifikace má základních 10 tříd a u všech je zřejmé vyšší odměňování mužů. Nejmenší rozdíl ve vyplacených mzdách je u třídy Zaměstnanci v ozbrojených silách, ovšem tento fakt

je nejspíš důsledek

zanedbatelného množství zaměstnaných žen v tomto oboru. Nižší rozdíly jsou ještě viditelné u tříd Pracovníci v prodeji a službách, Kvalifikovaní pracovníci v

43

zemědělství, lesnictví a rybářství, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kde tyto diference dosahují maximálně 3 000 Kč. Graf 21 Medián mezd a průměrná hrubá měsíční mzda a podle klasifikace CZ-ISCO a pohlaví v roce 2011 70

45 ženy

Průměrná hrubá měsíční mzda v tis. Kč

medián

35

50 30

40

25

20

30

15 20

10 10 5

0

0 Zamci v ozbroj. silách

Řídící Specialisté pracovníci

Tech. a odbor. prac.

Úředníci

Prac. ve Kv. prac. v Řemeslníci Obsluha služ. a zem., les. a a opraváři strojů a prodeji ryb. zařízení, montéři

Pomoc. a nekvalif. prac.

Klasifikace zaměstnání podle CZ-ISCO

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Naopak rozdíly ve výplatě mužů a žen pracujících v ostatních odvětvích této klasifikace jsou v rozsahu 5 000 Kč až 18 000 Kč. Největšího nerovnost ve mzdách jsou u tříd Řídící pracovníci, Specialisté a Techničtí a odborový pracovníci. Z grafu je též očividné, že i mediánu mezd dosahuje nejvyšší úrovně v těchto typech zaměstnání. Příčinou těchto rozdílů jsou typické genderové faktory – obor typický pro muže a mizivá šance na kariérní postup a možnosti zvýšení mzdy z důvodu mateřské a rodičovské dovolené. Poslední graf č. 22 je věnován vývoji mezd ve vybraných letech 2003, 2005, 2008 a 2011 ve dvou zvolených třídách – Řídící pracovníci a Úředníci. Jak je již na začátku této kapitoly uvedeno, klasifikace CZ-ISCO je v platnosti od 1. ledna 2011, kdy nahradila klasifikace KZAM. Tato členění jsou rozdílná i v názvech jednotlivých 44

Medián mezd bez rozdílu pohlaví v tis. Kč

40

muži

60

tříd. Pro přístupnější a lépe vypovídající názvy, jsou u všech let použity názvy ze současně platné klasifikace.

Graf 22 Průměrná hrubá měsíční mzda ve dvou vybraných třídách CZ-ISCO podle pohlaví v letech 2003, 2005, 2008 a 2011 90 000 Průměrná hrubá měsíční mzda podle pohlaví

Úředníci 80 000

Řídící pracovníci 24 397

25 292

70 000 60 000

20 332 18 555

20 953

50 000

19 835

40 000

16 648 14 936 61 862

30 000 20 000

60 561

49 853

45 700

43 040

39 481 30 365

27 065 10 000 0 muži

ženy 2003

muži

ženy

muži

2005

ženy 2008

muži

ženy 2011

Vybrané roky Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Z grafu č. 22 lze vyčíst, že u třídy Řídící pracovníci u mezd mužů od roku 2003 do roku 2008 je vidět nárůst a po roce 2008 začíná mít klesající tendenci. Naopak u žen má vývoj mezd stále rostoucí tendenci. Ovšem diference v této oblasti je alarmující. U tříd Úředníci je vidět rostoucí tendence mezd u obou pohlaví. Tyto rostoucí tendence jsou velice pozitivní jevy a v tomto oboru se rozdíl v odměňování mužů a žen pohybuje okolo 4 000 Kč. Tato nerovnost sice nedosahuje tak vysokých čísel jako u předešlého rozdělení, ale otázkou zůstává, proč k tomu dochází i na těchto pracovních pozicích.

45

Závěr Cílem práce bylo věnovat se vývoji postavení žen v české společnosti a jejich uplatnění na trhu práce. Ženy si prošly, během svého dobývání rovnocenného místa mezi muži, velikými zkouškami. Tento boj má začátek již ve 4. století, kdy musely čelit názorům ze strany církve, které některé muže přiváděla až k misogynství. Pro ženy se stala významná doba industrializace, kdy se jim naskytly lepší příležitosti práce. Už tehdy se ženy potýkaly, stejně jako dnes, s nerovnoměrným odměňováním mezi muži a ženami, i když se tento jev v průběhu staletí smazával ve prospěch žen. První žena získala vysokoškolský titul až v roce 1901, celých 19 let před získáním volebního práva pro ženy. Analýza dat ukázala, že v posledních letech narůstá počet vysokoškolsky vzdělaných dívek. Pro ženy zůstávají bohužel stále typické studijní programy na vysokých školách, jako je pedagogika, ekonomické vědy či humanitní obory. Je zde patrný genderový stereotyp, který ženám naznačuje, že studium technických věd je určeno spíše pro muže. To platí i opačně, kdy se od mužů vyžaduje studium pro ně typických mužských studijních programů či oborů. Bohužel tento jev se odráží následně v rozdílnosti odměňování mužů a žen, protože dnešní doba je zaměřena na techniku a na její vývoj a ženy bez příslušného vzdělání nemají šanci se v tomto oboru uplatnit. I přes rozdílnost studijních oborů, je velice pozitivním jevem, že ženy si své vzdělání doplňují a snaží se dosáhnout vyšší úrovně vzdělanosti. Muž se středoškolským vzděláním bez maturity patří mezi nejčastěji zaměstnané na trhu práce. Bohužel stále značné diference jsou u zaměstnaných mužů a žen s vysokoškolským vzděláním, kde muži najdou spíše uplatnění na trhu práce než ženy. Přestože patří muži s výučním listem mezi nejčastěji zaměstnané, jsou i nejpočetnější skupinou osob bez zaměstnání. Tento jev je nejspíše dán nízkou nabídkou práce. I když nezaměstnanost je samozřejmě negativní jev, pozitivní úkaz je vidět na tom, že ženy a muži s vysokoškolským vzděláním jsou většinou na stejné úrovni. Nejsou tak viditelné rozdíly jako u zaměstnaných s tímto vzděláním. 46

Jak jsem již v průběhu práce zmínila, ženy měly již od středověku nižší mzdu než muži. V dnešní době už v některých oborech nejsou až takové mzdové rozdíly, ale najdou se i taková zaměstnání, kde tento rozdíl činí necelých 20 000 Kč. Což je velice negativní a odporuje si to s dnešní rovnoprávností. V této práci byly uvedeny dvě klasifikace, podle kterých se zkoumaly průměrné hrubé měsíční mzdy. Obě tato členění, CZ-NACE a CZ-ISCO, dokazují, že i přes stejnou úroveň vzdělání, žena dostává nižší odměnu za stejně vykonanou práci než muž. Toto je nejspíše dáno jevem, že žena, která se stane matkou a stráví čas na rodičovské dovolené, přichází o roky, kdy se mohla věnovat svému kariernímu postupu. Pravděpodobně by se tyto rozdíly smazaly při zavedení více předškolních zařízení (např.: jesle). Myslím si, že pokud ženy dostanou více možností jak uspět na trhu práce a zároveň být matkou, tak pojem diskriminace spojený s ženským pohlavím by se mohl vytratit.

47

Seznam grafů a tabulek Graf 1 Dosažené vzdělání mužů a žen v roce 1966 ................................................. 20 Graf 2 Počet dívek a chlapců v mateřských školách v ČR v letech 2005 – 2012 ...... 25 Graf 3 Počet dívek a chlapců na základních školách v ČR v letech 2005 – 2012 ..... 26 Graf 4 Počet žen a mužů na středních školách a středně odborných učilištích v ČR v letech 2005 – 2012 .............................................................................................. 27 Graf 5 Počet žen a mužů na vyšších odborných školách v ČR v letech 2005 – 2012 28 Graf 6 Počet žen a mužů studující na vysokých školách v ČR v letech 2005 – 2012 29 Graf 7 Počet žen a mužů na středních odborných učilištích dle oborů v ČR v roce 2006 ....................................................................................................................... 30 Graf 8 Počet žen a mužů na středních odborných učilištích dle oborů v ČR v roce 2012 ....................................................................................................................... 30 Graf 9 Počet žen a mužů na středních školách dle oborů v ČR v roce 2006 ............. 31 Graf 10 Počet žen a mužů na středních školách dle oborů v ČR v roce 2012 ........... 32 Graf 11 Počet žen a mužů na vyšších odborných školách dle oborů v ČR v roce 2012 ............................................................................................................................... 33 Graf 12 Počet žen a mužů na vysokých školách dle studijního programu v ČR v letech 2005 a 2012............................................................................................... 34 Graf 13 Zaměstnaní muži a ženy se základním vzděláním a bez vzdělání v letech 1993 - 2011 ............................................................................................................ 35 Graf 14 Zaměstnaní muži a ženy se středoškolským vzděláním s maturitou a bez maturity v letech 1993 – 2011 ................................................................................ 36 Graf 15 Zaměstnaní muži a ženy s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 - 2011 ............................................................................................................................... 37 Graf 16 Nezaměstnaní muži a ženy se základním vzděláním a bez vzdělání v letech 1993 – 2011 ........................................................................................................... 38 48

Graf 17 Nezaměstnaní muži a ženy se středoškolským vzděláním s maturitou a bez maturity v letech 1993 – 2011 ................................................................................ 39 Graf 18 Nezaměstnaní muži a ženy s vysokoškolským vzděláním v letech 1993 – 2011 ....................................................................................................................... 39 Graf 19 Průměrná hrubá měsíční mzda podle klasifikace CZ-NACE a pohlaví v roce 2011 ....................................................................................................................... 42 Graf 20 Počet zaměstnaných mužů a žen podle odvětví ekonomické činnosti (CZ – NACE) v roce 2011 ................................................................................................ 43 Graf 21 Medián mezd a průměrná hrubá měsíční mzda a podle klasifikace CZ-ISCO a pohlaví v roce 2011 ............................................................................................. 44 Graf 22 Průměrná hrubá měsíční mzda ve dvou vybraných třídách CZ-ISCO podle pohlaví v letech 2003, 2005, 2008 a 2011 ............................................................... 45

Tabulka 1 Přehled sekcí podle CZ - NACE............................................................. 42

49

Seznam použité literatury a zdroje [1]

Lenderová, Milena et al. Žena v českých zemích od středověku do 20. století. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 853 s. ISBN 978-807106-988-1.

[2]

Kahabková, Jaroslava et al. Metodika 1 Obecná problematika vzdělání s gender prvky. Praha: Český svaz žen, 2006. 70 s. ISBN Brož. Příloha 5, Slovníček pojmů s 63.

[3]

Gender Studies o.p.s, Slovníček pojmů, 2003 [citováno 2013-03-09]. Dostupné z .

[4]

Hořejš-Hora, Petr. Toulky českou minulostí, třináctý díl. 1.vyd. Praha: Petr Horejš – Via Facti, 2012. 220s. ISBN 978-80-904103-3-6.

[5]

Koldinska, Kristina. Gender a sociální právo: rovnost mezi muži a ženami v sociálněprávních souvislostech. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2010, 240 s. ISBN – 978-80-7400-343-1. kapitola 1. Pojmy a koncepty související s rovností. s. 20

[6]

Český statistický úřad, Genderové statistiky, 2013 [citováno 2013-03-09]. Dostupné z < http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/gender_uvod>.

[7]

Gender Studies o.p.s, Slovníček pojmů, 2003 [citováno 2013-03-09]. Dostupné z < http://www.feminismus.cz/slovnicek.shtml#P>.

[8]

Musil, Jiří. Časový rozvrh žen. Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje, 1961, ročník 3, č. 1, s. 68 – 72. ISSN 0011 - 8265

[9]

Prokopec, Jiří. Ženy a mateřská dovolená. Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje, 1963, ročník 5, č. 2, s. 349 - 353. ISSN 0011 – 8265

[10]

Srb, Vladimír. Kvalifikace a pracovní podmínky žen nově nastupujících do zaměstnání. Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje, 1966, ročník 8, č. 1, s. 17 - 27. ISSN 0011 – 8265

[11]

Žižková, Jana. K otázkám dlouhodobého vývoje zaměstnanosti žen v ČSSR. Demografie. Revue pro výzkum populačního vývoje, 1972, ročník 14, č. 3, s. 213 - 218. ISSN 0011 – 8265

50

[12]

Kartsten, Hartmut. Ženy – muži: genderové role, jejich původ a vývoj. Praha: Portál, 2006. 183 s. ISBN 80-7367-145-X (brož.)

[13]

Kupka, Václav. Trh práce a nezaměstnanost v letech 1993 až 2006. ČSÚ, odd. makroekonomických analýz ČSÚ. online [cit. 2013-03-12]. Dostupné z

[14]

Informační systém o průměrném výdělku. O IPSV. on-line [cit. 2013-0501]. Dostupné z < http://ispv.cz/cz/O-ISPV.aspx>

[15]

Informační systém o průměrném výdělku. Metodika. on-line [cit. 2013-0501]. Dostupné z

[16]

Český statistický úřad. Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Metodická příručka k NACE Rev. 2 (CZ-NACE), 35 str., online[cit.201305-01]. Dostupné z <

[17]

Český statistický úřad. Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). Metodická příručka, 10 str. online [cit. 2013-05-01]. Dostupné z

[18]

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příručka pro personální a platovou agendu. Zákon č.198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). online [cit. 2013-05-01]. Dostupné z

51