Postavení arabských ropných států ve světové ekonomice

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Postavení arabských ropných států ve světové ekonomice (bakalářská práce)

Autor: Vít Berger Vedoucí práce: doc. PaedDr. Milan Vošta, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. Veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu zdrojů.

V Praze 6.5. 2013

Vít Berger

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval doc. PaedDr. Milanu Voštovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, jeho velice vstřícný přístup a poskytnutí cenných rad a připomínek během celého zpracování. Zvláštní poděkování patří mé rodině a přátelům především z Buddy Systemu za jejich nesmírnou podporu při studiu a psaní této práce.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 1 1 Vymezení arabských zemí a jejich pozice ve světě ............................................................. 3 1.1 Určení arabských států ..................................................................................................... 3 1.2 Stručná historie arabských států ....................................................................................... 3 1.3 Demografické tendence.................................................................................................... 5 1.4 Integrační tendence .......................................................................................................... 7 2 Ropný potenciál ve světě.................................................................................................... 10 2.1 Stručná historie ropy ...................................................................................................... 10 2.2 Rozdělení ropného potenciálu ve světě .......................................................................... 11 2.3 Největší ropní producenti ............................................................................................... 13 2.4 Zásoby ropy v regionu Blízkého východu ..................................................................... 14 3 Ekonomická situace arabských států.................................................................................. 16 3.1 Rozdělení arabských ropných ekonomik podle míry závislosti na exportu ropy .......... 16 3.2 Aktuální ekonomická situace arabských zemí vyvážejících ropu.................................. 18 3.3 Ropa jako překážka rozvoje ........................................................................................... 19 3.4 Světová finanční krize z pohledu arabských ropných států ........................................... 20 3.5 Arabské jaro ve vybrané ropné zemi.............................................................................. 22 4 Pozice organizace OPEC.................................................................................................... 24 4.1 Obecné informace o organizaci OPEC........................................................................... 24 4.2 Pochybnosti o skutečné velikosti zásob ......................................................................... 25 4.3 Pojem RP ratio ............................................................................................................... 26 4.4 Vývoj ropného trhu od 60. let 20. století po současnost ................................................ 27 4.5 Současná ropná politika OPEC ...................................................................................... 29 4.6 Cenová politika OPEC ................................................................................................... 30 Závěr......................................................................................................................................... 32

Seznam zdrojů .......................................................................................................................... 34 Seznam příloh........................................................................................................................... 37

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Kojenecká úmrtnost v arabských zemích, str. 6 Tabulka č. 2: Úhrnná porodnost žen v arabském světě, str. 7 Tabulka č. 3: Ověřené světové zásoby ropy, str. 37 Tabulka č. 4: Největší ropní producenti ve světě v roce 2010, str. 13 Tabulka č. 5: Stav ověřených zásob ropy, údaje z 1.1.2011, str. 14 Tabulka č. 6: Procentuální podíl vývozu paliv na celkovém vývozu zboží, str. 17 Graf č. 1: Vývoj růstu HDP a ceny ropy v zemích první skupiny, v letech 1976 – 1999, str. 16 Graf č. 2: Vývoj růstu HDP a ceny ropy v zemích druhé skupiny, v letech 1976 – 1999, str. 16 Graf č. 3: Srovnání růstu HDP v jednotivých reg. během světové finanční krize, v %, str. 20 Graf č. 4: Podíl zemí OPEC na světových zásobách ropy (2011), str. 24 Graf č. 5: Poměr ropných zásob k produkci (R/P), údaje z roku 2010, str. 26 Graf č. 6: Predikce spotřeby ropy v USA a Čině, v milionech barelů/den, str. 29

Seznam zkratek BP

British Petroleum

GAFTA

Arabskou zónu volného obchodu

Greater Arab Free Trade Area

GCC

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu

Gulf Cooperation Council

LAS

Ligu arabských států

League of Arab States

MENA

Blízký východ a severní Afrika

Middle East and North Africa

OAPEC

Organice arabských zemí vyvážejících ropu

Organization of Arab Pertoleum Exporting Counties

OPEC

Organizace zemí vyvážejících ropu

Organization of the Petroleum Exporting Countries

OSN

Organizace spojených národů

United Nations

Úvod Tématem této bakalářské práce jsou arabské země vyvážející ropu a jejich postavení ve světové ekonomice. Jsou to právě arabské země, na jejichž území se nachází největší část dosud objevených ropných zásob. A je to právě ropa, kterou využívá v každodenním životě nějakým způsobem téměř každý člověk na světě. Velká část světových potraviny je vypěstována za přispění ropy. Většina dopravy je uskutečňována za použití ropných derivátů. Ale i naprostá většina veškerého vyráběného zboží potřebuje ke své výrobě ropu, nebo ropu dokonce obsahuje. Je zřejmé, že význam tohoto regionu je značný. Cílem předložené práce je zjistit, jak se měnila situace v arabských ropných ekonomikách především v minulém století po objevení ropných ložisek. Co tomu předcházelo z historického hlediska, jaké tam jsou trendy nyní, a jak na zkoumané státy dopadla světová krize ve 21. století. V práci se zaměřím na postavení arabských ropných zemí v době založení organizace OPEC (Organization of the Petroleum Exporting Countries), jaké je jejich postavení nyní a jaké bude pravděpodobně v budoucnu. S uvážením současného trendu zvyšující se spotřeby ropy se domnívám, že pozice těchto států bude sílit. Tuto hypotézu potvrdím, či vyvrátím v samotném závěru práce. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, kde se postupně věnuji samotným arabským zemím vyvážejícím ropu, ropě a její historii, dále ekonomickému postavení arabských zemí a v závěru nejvýznamnější s ropou spojené organizaci OPEC. V první kapitole definuji státy, které do této mnou vytyčené skupiny států patří, a o jaký region se tedy jedná. Poté se na zkoumané území zaměřím z historického hlediska pro lepší pochopení současných souvislostí. Počínaje 16. stoletím, kdy probíhalo rozšiřování Osmanské říše a nadvládu zde měli Turci. Dále od mnohých proarabských obrozeneckých hnutí přes formování jednotlivých arabských států ve 20. století až po současný stav. Za důležité považuji zmínit demografické tendence zkoumaného regionu. Práce zmiňuje změny průměrné porodnosti žen v arabském světě a jejich vliv na tamní ekonomiku, dále kojeneckou úmrtnost jako ukazatel vyspělosti jednotlivých zemí. V poslední části první kapitoly popisuji zapojení arabských států do integračních uskupení, u nichž se pokusím určit, která jsou z globálního hlediska nejvýznamnější. Druhou kapitolu již plně věnuji ropě, jakožto nejdůležitějšímu vývoznímu artiklu zkoumaného území, historii komercionalizace těžby ropy a přechodu centra těžby černého zlata

z amerického

kontinentu

na

území 1

Blízkého

východu.

Dále

se

zaměřuji

na nerovnoměrné rozdělení ropného potenciálu ve světě a na největší světové producenty současnosti. Na závěr uvádím státy s největšími ověřenými zásobami ropy, protože jsou to většinou arabské ropné země a jejich důležitost bude v budoucnu růst. Tématem třetí kapitoly je aktuální ekonomická situace arabských zemí vyvážejících ropu. Zde zjišťuji míru jejich závislosti na světové ekonomice, kde nejvýznamnějsími faktory jsou vývoj světových cen ropy a míra jednosměrného zaměření jejich ekonomik na ropné odvětví. V současné době lze pozorovat změny v nejrozvinutějších ekonomikách tohoto regionu a tendence diverzifikovat především export do další odvětví jako zdravotnictví, školství, nebo turismus. Nicméně některé méně rozvinuté ekonomiky zlstávají stále silně orientované pouze na export ropy. V další části se věnuji arabskému jaru, konkrétně v Alžírsku, které slouží jako velmi vhodný příklad státu z zkoumaného regionu. V závěru kapitoly zachycuji světovou krizi z pohledu arabských zemí, co jí předcházelo a jak ovlivnila daný region. V poslední kapitole se zabývám pouze na organizací sdružující země vyvážející ropu – OPEC se zaměřením především na arabské členské státy. Popisuji zde založení a stručnou historii této organizace. Rovněž se věnuji problému vyhlašování ověřených zásob ropy, jakožto mocenského nástroje, kterého jednotlivé státy využívají, aby si udržely své postavení ve světové ekonomice. Dále zmiňuji historicky velmi důležité ropné šoky a pozdější vývoj cen ropy. V závěr kapitoly popisuji ropnou a cenovou politiku organizace OPEC. Při zpracování textu byly použity metody deskripce, analýzy a částečné komparace. Ke zpracování bylo použito relevantních zdrojů převážně v angličtině, které publikují mezinárodní organizace jako například OPEC, Světová banka, BP.

2

1 Vymezení arabských zemí a jejich pozice ve světě V první kapitole je vymezen pojem ‚‚arabský stát‘‘, s kterým se setkáváme v průběhu celé práce. Dále se krátce zmíním o historii tohoho regionu a jeho vývoji až do současnosti. Zabývám se i aktuálními demografickými tendencemi, které v blízké budoucnosti budou značně ovlivňovat tyto země. Závěr kapitoly věnuji integračním seskupením této oblasti.

1.1 Určení arabských států Úvodem bych chtěl charakterizovat mnou vytyčený pojem ‚‚arabský stát‘‘. Je to země, kde mateřským jazykem je arabština a hlavním náboženstvím je islám, obyvatelé jsou hrdí na své islámské tradice.1 Jsou to zpravidla státy s velkou zásobou ropy, které se často združují do různých integračních uskupení. V následujícím textu to budou především státy Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Irák, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Omán, Alžírsko, Lybie, Jemen a Írán, který by primárně do této skupiny patřit neměl, protože zde převažuje perské obyvatelstvo, ale má natolik společných znaků, že v rámci mé práce ho tam řadit budu. Populace těchto států zahrnuje 300-350 milionů obyvatel.2

1.2 Stručná historie arabských států Bavíme-li se o historii daného území, zahrnujeme tam státy Blízkého východu a Severní Afriky. Tyto státy také bývají nazývány jako státy MENA (Middle East and North Africa). Zaměříme se na dějiny od 16. století, kdy se rozšiřovala Osmanská říše a novým muslimským centrem se stal Istanbul. I přes nově nastupující tureckou nadvládu si arabština jako jazyk udržela svou váhu a důležitost. Turečtina byla pouze jazykem administrativním. Pravděpodobně právě tyto okolnosti ohledně nadvlády Turků podpořily později velmi zásadní proarabské cítění.3 S tímto tématem úzce souvisí první pojem - panarabismus, což je hnutí usilující o sjednocení arabských zemí. Toto arabské národní obrozenecké hnutí bylo spjato s arabskou elitou zastoupenou učitely, lékaři, novináři a dalšími intelektuálními skupinami. Navazují na myšlenky arabského nacionalismu prosazujícího jednotný arabský národní stát.

1

LEWIS, Bernard. The Arabs in History. 6. vydání. New York: Oxford University Press Inc., 2002

2

Dasgupta, D.; Keller, J.; Srinivasan, T.G. Reform and Elusive Growth in the Middle-‐East – What Has

Happened in the 1990s?. Working Paper Series No. 25. The World Bank, 2002 3

SORBY, Karol. Arabi, islám a výzvy modernej doby. Bratislava: Slovak Academic Press, 2007

3

Panarabismus ostře vystupuje proti kolonialismu a vlivu západního smýšlení v Arabských zemích. Ještě před rozpadem Osmanské říše v roce 1922 se v tomto regionu začal šířit takzvaný panislámismus. Rozdíl mezi panarabismem a panislámismem byl v tom, že panislámismus sjednocoval všechny myslimy nehledě na národnost a panarabismus sjednocoval pouze arabské národy. Nicméně ani toto hnutí sjednocující celou Osmanskou říši už rozpad říše nezachránilo. Formování jednotlivých států po rozpadu říše rozhodně nebylo jednoduché. Do popředí se opět dostává panarabismus. Vzniká však i další hnutí, a to panturkismus. Je to politické hnutí usilující o sjednocení všech tureckých národů. Všechna tři hnutí se v této poměrně složité době navzájem prolínají. Situace během první světové války byla velice komplikovaná a tlaky ze strany Británie a Francie byly obrovské.4 Nicméně dělení arabského území po válce bylo možná ještě složitější. Strategicky velmi důležitým územím byl Suezský průplav, který si nakonec zabrali Britové. Během Pařížské mírové konference v roce 1919 bylo rozhodnuto o oddělení Sýrie, Arménie, Palestiny a Mezopotámie od Turecké říše. V roce 1923 byla vyhlášena Turecká republika. Přesto mnoho arabských států bylo stále pod nadvládou Británie a Francie. Jedna věc ale spojovala všechny arabské země, obava z rozdělení Palastiny na dvě části, a to část židovskou a arabskou. Právě na tomto území se nachází velké množství posvátných míst a vždy bylo velmi ožehavým tématem. Po skončení druhé světové války vznikla Liga arabských států a panarabismus nabýval opět na síle, rostla touha po nezávislosti na evropských mocnostech. V roce 1948 vzniká nový samostatný stát Izrael, což Liga arabských států plně neakceptuje a oznamuje, že s ním nepodepíše žádné mírové smlouvy. Postupně se začaly jednotlivé arabské státy vymaňovat z mocenského vlivu a rozhodovaly se, na jakou stranu se v době bipolárního rozdělení světa přidají. V regionu rostly protizápadní tendence a současně se navazovala spolupráce se Sovětským svazem. V roce 1967 došlo ke střetu mezi Izraelem a Sýrií v oblasti Golanských výšin, které jsou důležitým strategickým územím. Izraelská armáda slavila úspěch a to i v následující šestidenní válce, kde s přehledem porazila arabské soupeře (Sýrii, Egypt, Jordánsko). Po tomto arabském neúspěchu opadá i arabské nadšení. Další státy získávají nezávislost

4

DAWISHA, Adeed. ARAB NATIONALISM IN THE TWENTIETH CENTURY. 1. vydání. New Jersey: 2003

4

a získávají vliv díky začínající komercializaci těžby ropy a s tím spojenému přílivu peněz do těchto ekonomik.5 V roce 1979 proběhla v Íránu revoluce, která vedla ke vzniku Islámské republiky. Do popředí se dostávají muslimští radikálové. Po zbytek století mají radikálové poměrně silný vliv na arabské obyvatelstvo, což v regionu způsobuje značný neklid.6 Jako poslední událost z minulého století bych zmínil válku v Perském zálivu, kterou zapříčinilo napadéní Kuvajtu Irákem. Tomu předcházelo schválení nových limitů těžby ropy v rámci zemí OPEC. A právě Irák měl již značné finanční problémy a tyto kvóty pro něj mohly znamenat další snížení příjmů. Toto rozhodnutí Irák vnímal jako ekonomický útok na jeho hospodářství. Dále měl spory se Spojenými arabskými emiráty a Kuvajtem, kteří podle Iráku překračovali povolené limity těžby a rozhodl se na Kuvajt zaútočit. Saddám Husajn, irácký vůdce, byl poražen zásahem vojsk OSN, nicméně u moci se po nějaký čas ještě udržel. Konflikt měl značné ekologické dopady způsobené například zapalováním ropných vrtů, či jinými ropnými katastrofami. Jako poslední událost z novodobých dějin zmíním teroristický útok na USA z 11. září 2001. Po něm americká armáda vstoupila na území Afgánistánu, kde se měla nacházet centra Al-Káidy, která se k útoku přihlásila a byla vnímána jako teroristická skupina číslo jedna. V roce 2003 vstoupila americká armáda i na území Iráku, který měl údajně držet zbraně hromadného ničení a následně svrhli režim Saddáma Husajna. Ten byl později odsouzen k smrti oběšením a rozsudek byl vykonán 30. prosince 2006.7

1.3 Demografické tendence V této části práce se věnuji demografickému vývoji zkoumaného území, protože to považuji za velmi důležitý ukazatel pro lepší pochopení změn v tomto regionu. Trendem v této oblasti je populační zpomalení oproti minulému století, kde meziroční přírůstek dosahoval i hranice deseti procent. Na počátku 21. století dosahuje přírůstek hodnot 2.5 % 4 %, což je stále o mnoho více, než je světový průměr s 1,2 %.8 Velkou roli hraje i imigrace, především do Saúdské Arábie nebo do Spojených arabských emirátů, kde populace rostla k deseti procentům ročně.9 Za určitých okolností bychom si

5

ZEINE, N. Zeine: The Emergence of Arab Nationalism. Bejrút: 1966

6

DAWISHA, Adeed. ARAB NATIONALISM IN THE TWENTIETH CENTURY. 1. vydání. New Jersey: 2003

7

PARRA, Francesco. Oil Politics: a modern history of petroleum. New York: 2010

8

United Arab Emirates Yearbook. http://yearbook.uaeinteract.com/>.

9

NOLAND, Marcus. PACK, Howard. The Arab Economies in a Changing World. Washington, DC: 2007

5

mohli říct, že rychlý populační růst je demografickou výhodou, protože přibývá pracovní síla v zemi, nicméně pokud dané ekonomiky nestačí vytvářet dostatečný počet pracovním míst, může se z tohoto populačního růstu stát přítěž. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je mezi mladými lidmi 15-24 let, kteří také spadají do nejpočetnější skupiny obyvatel, a to je skupina do 25 let, která tvoří až 60 % populace arabských zemí.10 Mladým lidem se dostává ve větší míře vzdělání, a to ve spojení s vysokou nezaměstnaností může vytvářet silné sociální, politické a ekonomické tlaky na změnu ve společnosti. Nicméně pozitivní vývoj lze sledovat v zaměstnanosti žen. Dalším důležitým ukazatel vyspělosti jednotlivých je kojenecká úmrtnost, vyjadřující počet dětí nedoživších se jednoho roku života v poměru k 1000 dětí narozených za jeden rok. Kojenecká úmrtnost se v tomto regionu výrazně snížila a nyní můžeme říci, že nejnižší úmrtsnost mají ve Spojených arabských emirátech, kde se drží na hranici 6.8 ‰. Obecně tedy kojenecká úmrtnost klesá a tento klesající trend můžeme slovovat v tabulce číslo 1. Ale jsou zde výjimky, například Irák, kde se kojenecká úmrtnost naopak zvýšila přibližně o 10 ‰. Tento fakt bude především souviset s událostmi, jako byla například válka v Zálivu. Tabulka č. 1: Kojenecká úmrtnost v arabských zemích KOJENECKÁ ÚMRTNOST, NA 1000 ŽIVĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Země

1990

2000

2009

Alžírsko

50.5

39.6

29

Bahrajn

13.7

10.5

9.5

Irák

42

38.2

35.4

Írán

54.9

38.2

25.9

Kuvajt

13.9

10.5

8.2

Libye

31.8

23

16.8

Omán

36.8

18.3

9.1

Katar

16.5

12.5

9.7

Saúdská Arábie

35.1

19.8

18.2

SAE

14.9

9.9

6.8

Jemen

88

72.5

50.8

Zdroj: Světová banka. Zpracování: Vlastní.

I úhrnná plodnost v tomto regionu prošla velkými změnami. V polovině minulého století měla jedna žena v průměru 7 dětí a dnes je průměr pouze okolo čísla 3. Tento trend si

10

United Arab Emirates Yearbook. http://yearbook.uaeinteract.com/>.

6

lze vysvětlovat rozšířeným používáním antikoncepce a vyšším počtem vzdělaných žen. Přes snížený počet průměrně narozených dětí zůstává porodnost v arabském světě okolo 2 %, zatímco průměrná světová porodnost je pouze 1,2 %11. Jak se tento trend měnil v jednotlivých arabských státech můžeme sledovat v tabulce číslo 2. Tabulka č. 2: Úhrnná porodnost žen v arabském světě

1950 - 1954

1965 – 1969

1980 – 1984

1995 – 1999

ŽENY

UŽÍVAJÍCÍ

MODERNÍ

ANTIKONCEPCI V %

METODY

Alžírsko

7,28

7,38

6,36

3,15

56,9

49,4

Egypt

6,56

6,56

5,30

3,51

56,1

53,9

Libye

6,87

7,48

7,18

3,43

39,7

25,6

Maroko

7,18

7,09

5,40

3,00

50,3

42,4

Súdán

6,67

6,67

6,00

4,90

8,3

6,9

Tunisko

6,93

6,89

4,90

2,32

60,0

51,0

Bahrajn

6,97

6,97

4,63

2,98

61,8

30,6

Írák

7,18

7,18

6,35

5,25

13,7

10,4

Jemen

8,20

8,30

8,50

7,30

20,8

9,8

Jordánsko

7,38

8,00

6,77

4,11

52,6

37,7

Katar

6,97

6,97

5,45

3,70

43,2

32,3

Kuvajt

7,21

7,41

4,87

2,89

50,2

40,9

Omán

7,20

7,20

7,20

6,44

23,7

18,2

Pásmo Gazy

7,38

8,00

7,00

5,99

-

-

SAE

6,97

6,77

5,23

3,17

27,5

23,6

Saúdská Arábie

7,18

7,26

7,20

5,09

31,8

28,5

Sýrie

7,20

7,60

7,25

3,82

36,1

28,3

Zdroj: Demografie.info. Zpracování: Vlastní.

1.4 Integrační tendence Je zřejmé, že území Blízkého východu je pro celý západní svět nesmírně důležitým zdrojem v současnosti asi stále nejdůležitější suroviny, a to ropy. Proto musely vzniknout instituce, které měly zajišťovat politickou a ekonomickou komunikaci. Jako příklad bych

11

Demografie.info [online]. 1.1.2011 [cit. 2011-12-01]. www.demografie.info.

Dostupné z WWW: .

7

uvedl Ligu arabských států12 – League of Arab States (LAS), je to nejstarší seskupení založené v Káhiře roku 1945. Toto integrační seskupení bohužel nefunguje příliš dobře, jediným větším úspěchem bylo v roce 1997 podepsání smlouvy (podepsalo ji 17 z 22 členských států), a tím v roce 2008 vytvořily Arabskou zónu volného obchodu – Greater Arab Free Trade Area (GAFTA)13. Státy, které tuto smlouvu podepsaly tedy měly 11 let na to, aby snížily překážky volného obchodu ve své ekonomice. Hlavním cílem této zóny bylo přilákání zahraničních investic na nově poměrně sjednocený trh. Další, pro nás asi nejznámější organizací je Organizace zemí vyvážející ropu – Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC). Tato organizace byla založena v průběhu Bagdádské konference konající se v září roku 1960. U založení organizace stály Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela. V následujícíh letech přibyly další státy: 1961 Katar, 1962 Indonésie (do roku 2009), 1962 Lybie, 1967 Spojené arabské emiráty, 1969 Alžírsko, 1971 Nigérie, 1975 Gabon (do roku 1994), 2007 Ekvádor a také 2007 Angola jako nejnovější stát.14 Z výčtu dvanácti členských zemí vidíme, že sedm jich je arabských + Írán. To jen podtrhuje důležitost tohoto regionu. Organizaci OPEC věnuji větší pozornost v poslední kapitole bakalářské práce. V rámci organizace OPEC se utvořila další organizační jednotka Organice arabských zemí vyvážejících ropu – Organization of Arab Pertoleum Exporting Counties (OAPEC). OAPEC má 10 členských zemí, a to: Alžírsko, Bahrajn, Kuvajt, Libyi, Sýrii, Egypt, Irák, Katar, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Další organizací pro spolupráci arabských států v zálivu je Rada pro spolupráci v Zálivu – Gulf Cooperation Council (GCC), která vznikla vznikla v roce 1981 a měla podpořit ekonomickou, politickou a bezpečnostní spolupráci. Je tvořena šesti arabskými státy s přístupem k Perskému zálivu, a to Bahrajnem, Katarem, Kuvajtem, Ománem, Saudskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Tyto státy dohromady státy dohromady disponují 37 % všech světových zásob ropy a podílejí se 24 % na světové produkci.15 Jako jediný

12

http://www.arableagueonline.org/wps/portal/las_en/home_page/!ut/p/c5/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3gXy8CgMJMg YwOLYFdLA08jF09_X28jIwN_E6B8JG55C3MCuoNT8_TDQXbiNwMkb4ADOBro-3nk56bqFRGVHjqOioCAKQoUKM!/dl3/d3/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/ 13

http://www.mit.gov.jo/Default.aspx?tabid=732

14

http://www.opec.org/library/faqs/aboutopec/q5.htm

15

BP Statistical Review of World Energy, June 2010, www.bp.com/statisticalreview.

8

relevantní výsledek fungování Rady pro spolupráci v Zálivu lze považovat vznik celní unie v roce 1993.

9

2 Ropný potenciál ve světě Ve druhé kapitole krátce rozeberu historii a komercializaci ropy ve světě. Je důležité vědět, jak se přesunovala centra těžby černého zlata z amerického kontinentu dále na východ. Ropa je jednoznačně nejdůležitějším fosilním palivem a je zajímavé pozorovat její nerovnoměrné rozdělení v jednotlivých částech světa. Zmíním také největší současné producenty ropy ve světě. V závěru kapitoly zmíním rozdělení ropných zásob Blízkého východu.

2.1 Stručná historie ropy Komerční těžba ropy započala v roce 1859 v Pensylvánii.16 Tento rok otevírá novou kapitolu v lidských dějinách, protože právě ropa sehraje hlavní roli v nejedné kapitole naší soudobé historie. Během několika let17 byly v USA postaveny tisíce ropných věží a stovky rafinérií. Figuroval zde například John D. Rockefeller, který vlastnil největší tehdejší ropnou společnost Standart Oil. Jednoznačně největším ropným centrem bylo USA, ale těžba se rozvíjela i v jiných částech světa, především v oblastech Kaspického moře nebo třeba v Indonésii. Velkým impulzem pro rozvoj ropného průmyslu byl vynález spalovacího motoru, který ropu spotřebovával jako palivo. Později se začala ropa používat v mnoha průmyslových odvětvích. Významná ropná naleziště byla postupně nacházena v Texasu, Mexiku, Rusku nebo v Íránu. Zlom přišel v 30. letech, kdy byla objevena ropná pole v regionu Blízkého východu. Těžba a spotřeba ropy ve světě neustále rostla a monopolní postavení několika firem začalo být více než zřejmé. Počátkem 50. let minulého století seskupení známe pod označením „Seven Sister“ (Sedm sester) vlastnilo více než 80 % všech dosud objevených zásob ropy. „Sedm sester“ tvořily dodnes velmi významné společnosti: Exxon, Chevron, Mobil, Gulf, Texaco, BP a Shell.18 Nicméně poměrně neotřesitelné postavení USA bylo narušeno v 60. letech, kdy byla založena organizace OPEC slučující státy disponující obrovskými zásobami ropy. Byly to Írán, Irák, Kuvajt, Saudská Arábie a Venezuela. O něco později se připojily také Katar, Indonésie, Libye, Spojené arabské emiráty, Alžírsko, Nigérie, Ekvádor a Gabon.

16

Počátky novodobé těžby ropy. Petroleum [online]. 2007, [cit. 2011-10-27]. Dostupný z WWW:

. 17

CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Praha: Dokořán, 2007. 191 s. ISBN 978-80- 7363-122-2

18


10

2.2 Rozdělení ropného potenciálu ve světě V této části se zabývám rozdělením ropného potenciálu ve světě. Podobně jako u většiny dalších nerostných surovin je i alokace ropy ve světě poměrně nerovnoměrná. Základní dělení ropy je na konvenční a nekonvenční. Konvenční ropa je získávána z ropných ložisek v kapalné podobě. Existují ale také naleziště nekonvenční ropy jako jsou například černé břidlice a ropné písky. Nekonvenční ropa si však žádá v principu jiné postupy a způsoby těžby a v současné době je její zpracování velmi nákladné. Podíl na ropném trhu dosahuje necelých 5 %, ale s rychlým rozvojem techniky lze již v blízké budoucnosti očekávat narůst tohoto podílu. Dalším důležitým ukazatelem je ověřená zásoba ropy. Tak bývá označována ta část zásob ropy, která může být energeticky vytěžena a stále zde funguje ekonomická návratnost investovaných prostředků.19 Uvedu ještě jednu definici ověřené zásoby ropy, a to že ověřená zásoba ropy je při současných ekonomických, ale hlavně technologických podmínkách vytěžena s pravděpodobností 90 % a více.20 Různých jiných definic a výkladů je mnoho, proto je opravdu těžké zjistit reálnou velikost ověřených zásob ropy. Tohoto faktu ve velké míře zneužívají producenti ropy ve vlastní prospěch. Tématu nadhodnocování a manipulování s daty o zásobách ropy se budu podrobněji věnovat později. V krátké historii těžby ropy byl vytěžen a spotřebován necelý bilion barelů ropy. V současné době dosahují ověřené světové zásoby ropy 1380 miliard barelů.21 Když uvážím i naleziště ropných písků v Kanadě, tak se hodnota světových rezerv dostanem dokonce nad hranici 1 500 miliard barelů. Nicméně podobných odhadů existuje opravdu velké množství a některé dokonce tvrdí, že ropné rezervy mohou dosahovat hranice 2200 miliard barelů. Ani toto však nemusí být konečné číslo.22 Tyto odhady podporují teorie o obrovských rezervoárech ropy v moři, či možné další objevy nekonvenční ropy, jako bylo například

19

Http://www.spe.org [online]. 2007 [cit. 2011-10-27]. Petroleum Resources Management System. Dostupné z WWW: :

. 20

Http://www.spe.org [online]. 2007 [cit. 2011-10-27]. Petroleum Resources Management System. Dostupné z WWW: :

. 21

Http://www.bp.com [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. BP statistical review of world energy full report 2011. Dostupné z WWW:

. 22


11

objevení ropných písků. Jiné hlasy tvrdí, že ložiska většího významu se již mnoho let nenašla a světová těžba brzy dosáhne takzvaného ropného zlomu (peak oil). Peak oil je bod, od kterého již nebudeme technicky schopni navyšovat těžbu a produkci ropy v celosvětovém měřítku.23 Americký ropný zlom předpověděl již v 50. letech M. K. Hubbert24, a ten v roce 1970 ve Spojených státech opravdu přišel. Poslední odhady hovoří o dosažení celosvětového peak oilu v horizontu následujících 10 - 15 let. Výše jsem již zmínil, že alokace ověřených zásob ropy je značně nerovnoměrná. Následující údaje jsou zaznamenány v tabulce číslo 3 v přílohách a tyto údaje pocházejí ze statistik BP.25 Jednoznačně největšími zásobami disponuje Blízký východ, kde se údajně nachází 752 miliardami barelů, což představujících téměř 55 % světových rezerv ropy. Pokud uvážím současnou světovou spotřebu ropy, která se podle aktuálních čísel pohybuje okolo 88 milionů barelů denně, tak by měly zásoby tohoto regionu vydržet dalších 80 - 85 let.26 Nejvýznamnější státem tohoto regionu je Saúdská Arábie mající kontrolu nad zhruba 20 % všech světových zásob, což představuje neuvěřitelných 265 miliard barelů ropy. Denní produkce ropy Saúdské Arábie nyní činí přes 10 milionů barelů. Většina této ropy pochází z pěti největších naftových polí, kde je soustředěno okolo 90% saudské ropy.27 Druhé místo ve velikosti ropných zásob v regionu Blízkého východu patří Íránu, kde se nachází 137 miliard barelů tvořících 9,9 % světových zásob. Třetí největší zásoby drží Irák se 115 miliardami barelů a podílem 8,3 %. Nicméně je pravděpodobné, že toto číslo nebude konečné. Zemi dlouhou dobu zmítal neklid, ale existují domněnky, že se na tomto území nacházejí další rozsáhlá ropná pole.28 Dalšími významnějšími ropnými zeměmi jsou Kuvajt a Spojené arabské emiráty, které shodně drží okolo 7% světových zásob ropy. Druhým největším regionem nalezišť ropy je Střední a Jižní Amerika, kde je soustředěno 17,3 % veškerého ropného potenciálu. Nicméně 90 % této zásoby je alokováno pouze na území Venezuely, to ji řadí na druhé místo v tabulce největších světových držitelů ropných

23

DVD: A Crude Awakening: The Oil Crash (2006) Autoř i: Basil Gelpke, Ray McCormack

24


25

Http://www.bp.com [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. BP statistical review of world energy full report 2011. Dostupné z WWW:

. 26

Http://www.bp.com [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. 2010 in review- Oil. Dostupné z WWW:

. 27


28

Energy Information Administration [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. Dostupné z WWW: .

12

zásob. Mezi významné regiony bezesporu patří i Euroasie a Afrika, kde se shodně nachází přibližně 10 %. Za zmínku stojí také Rusko s 5,6 %, Kazachstán s 2,9 % a Libyi s 3,4 %.29 Nicméně postavení USA se rychle mění, protože ještě v 70. dosahovala denní těžba hodnot přes 9 milionů barelů ropy. Například v roce 2005 poklesla těžba ropy na území Spojených států amerických pouze na 3,59 milionů barelů denně.30 V současné době se těžba opět zvyšuje, ale podíl Spojených států na světových rezervách ropy se pohybuje pouze okolo 2 %. Spojené státy americké, jako největší spotřebitel ropy na světě, jsou tím nesmírně závislé na dovozech ze zahraničí. Mnohem zajímavější zemí, co se týká ropných zásob, je Kanada. Ta disponuje ‚‚pouze‘‘ 32 miliardami barelů konvenční ropy. Ovšem pokud k těmto zásobám přidáme i nekonvenční ložiska ropy v podobě ropných písků, získáme hodnoty okolo 160-165 miliard barelů. Tím se Kanada dostává ve velikosti ropných rezerv na třetí místo za Saúdskou Arábii a Venezuelu.

2.3 Největší ropní producenti Dalším zajímavým údajem je srovnání států jakožto světových producentů. Na prvním místě je Saúdská Arábie, která těží více než 10,5 milionů barelů ropy každý den. To by mohlo při ověřených zásobách znamenat vyčerpání ropného potenciálu v horizontu 80 let. Na druhém místě je Rusko, které těží přibližně 10,1 milionu barelů denně, ale při jejich údajných ověřených zásobách to znamená zásoby na přibližně 20-25 let31. Třetí místo patří Spojeným státům se 9,7 miliony barelů denně. Jasně největším exportérem ropy je Saúdská Arábie, která denně vyveze 7 326 000 barelů ropy. Naopak největším spotřebitelem ropy jsou Spojené státy americké, jejichž spotřeba se pohybuje okolo 20 milionů barelů denně a tvoří přibližně čtvrtinu světové spotřeby.32

Tabulka č. 4: Největší ropní producenti ve světě v roce 2010

29

Energy Information Administration [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. Dostupné z WWW: .

30


31

BP, 2006. BP Statistical Review of World Energy, June. London, BP p.l.c.

32

Http://www.bp.com [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. BP statistical review of world energy full report 2011. Do-stupné z WWW:

.

13

RANK

COUNTRY

(BBL/DAY)

DATE OF INFORMATION

1

Saudi Arabia

10 520 000

2010 est.

2

Russia

10 130 000

2010 est.

3

United States

9 688 000

2010 est.

4

China

4 273 000

2010 est.

5

Iran

4 252 000

2010 est.

6

Canada

3 483 000

2010 est.

7

Mexico

2 983 000

2010 est.

8

United Arab Emirates

2 813 000

2010 est.

9

Brazil

2 746 000

2010 est.

10

Nigeria

2 458 000

2010 est.

Zdroj: Central Intelligence Agency. Zpracování: Vlastní.

2.4 Zásoby ropy v regionu Blízkého východu Nás ovšem bude nejvíce zajímat pozice arabských zemí v těžbě ropy, prim tam zastávají pouze od 50. let 20. století. Do té doby tuto pozici zastupovaly Spojené státy americké33. Jedná se o přesun centra těžby do relativně nových a nepříliš zkušených ekonomik, často nově vzniknuvších arabských států. Podívám-li se na současné ověřené zásoby ropy jednotlivých států světa, zjistím, že arabské země zaujímají dominantní postavení a obsadily 6 z 10 příček34 v tabulce deseti států s největšími ověřenými zásobami ropy na světě. Hodně důležitým ropným státem je i Kanada, která drží obrovské zásoby ropného potenciálu v ropných píscích a po sečtení všech zásob (175 miliard barelů)35 ropy bychom ji mohli řadit na třetí místo hned za Saúdskou Arábii a Venezuelu.

Tabulka č. 5: Stav ověřených zásob ropy, údaje z 1.1.2011

33


34

Central Intelligence Agency [online]. 1.1.2011 [cit. 2011-12-01]. Www.cia.gov. Dostupné z WWW:

. 35

BP. Statistical Review of World Energy. June 2010. Dostupné z URL:

[Citováno 1.1. 2011].

14

RANK

COUNTRY

(BBL)

DATE OF INFORMATION

1

Saudi Arabia

262 600 000 000

1 January 2011 est.

2

Venezuela

211 200 000 000

1 January 2011 est.

3

Canada

175 200 000 000

1 January 2011 est.

4

Iran

137 000 000 000

1 January 2011 est.

5

Iraq

115 000 000 000

1 January 2011 est.

6

Kuwait

104 000 000 000

1 January 2011 est.

7

United Arab Emirates

97 800 000 000

1 January 2011 est.

8

Russia

60 000 000 000

1 January 2011 est.

9

Libya

46 420 000 000

1 January 2011 est.

10

Nigeria

37 200 000 000

1 January 2011 est.

Zdroj: Central Intelligence Agency. Zpracování: Vlastní.

15

3 Ekonomická situace arabských států V této kapitole se zaměřím na ekonomickou závislost na vývozu ropy v arabských zemí. V tomto regionu jsou různě velké státy, které mají různé počty obyvatel a jejich ekonomiky jsou rozdílně vyspělé. Nicméně většinu arabských zemí spojuje vysoká závislost na exportu ropného průmyslu, ale také velká závislost na importu mnoha základních komodit jako jsou například potraviny a léky. To dělá region velmi zranitelným vůči vnějším vlivům. Dalším problémem je vysoká nezaměstnanost zejména mezi mladými lidmi a celková nespokojenost se sociálními podmínkami a malou politickou svobodou. To vedlo k nepokojům, které přerostly v arabské jaro.

3.1 Rozdělení arabských ropných ekonomik podle míry závislosti na exportu ropy Arabské ropné země lze rozdělit do dvou skupin: První skupinou jsou lidnaté země, které sice vyvážejí velké množství ropy, ale vysoké příjmy z prodeje nebyly schopny využít k podpoře ekonomického růstu. Cílem těchto zemí je dlouhodobě udržet vysoké ceny ropy na světových trzích, a tím si udržet i vysoké příjmy do státního rozpočtu. V této skupině zemí jsou: Irák, Írán, Alžírsko, Lybie a Jemen. Druhou skupinou jsou země, pro které je těžba ropy dominantní částí průmyslu a zajišťuje jim dostatečnou prosperitu, nicméně soustřeďují se i na jiné sektory za účelem diverzifikace hospodářství. Do této skupiny zemí řadím: Saudskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar a Omán. Zajímavý je vztah mezi vývojem ceny ropy a růstem HDP v těchto dvou skupinách států. V letech 1978 – 1986 byla cena ropy znatelně vyšší, což souviselo s aktivitami členských zemí OPEC a kartelizací ropného trhu. Graf číslo 1 zachycuje téměř přesnou korelaci ceny ropy a růstu HDP zemí první skupiny. Výšší cena ropy znamenala pro tyto země rychlejší růst jejich ekonomik. To dokazuje velkou závislost málo vyspělých ekonomik především na exportu této komodity.

16

Graf číslo 2 znázorňuje situaci v rozvinutých zemích z druhé skupiny. Z grafu je zřejmé, že zvýšení cen ropy na světových trzích neznamenalo automaticky zvýšení růstu HDP. Růst přišel až po zklidnění situace na ropném trhu v roce 1988.36 Graf č. 1: Vývoj růstu HDP a ceny ropy v zemích první skupiny, v letech 1976 – 1999

Zdroj: T.G. Reform and Elusive Growth in the Middle-East – What Has Happened in the 1990s?. Zpracování: Světová banka.

Graf č. 2: Vývoj růstu HDP a ceny ropy v zemích druhé skupiny, v letech 1976 - 1999

Zdroj: T.G. Reform and Elusive Growth in the Middle-East – What Has Happened in the 1990s?. Zpracování: Světová banka.

36

Dasgupta, D.; Keller, J.; Srinivasan, T. G. Reform and Elusive Growth in the Middle-‐East – What Has Happened in the 1990s? The World Bank, 2002

17

3.2 Aktuální

ekonomická

situace

arabských

zemí

vyvážejících ropu Jako problém většiny arabských ropu vyvážejících zemí vidím jejich neúměrnou závislost na světových cenách a samotném vývozu ropy. To přináší velkou ekonomickou nejistotu do jednotlivých hospodářství. Při srovnání vývozní struktury zpracovatelského průmyslu arabských ropných států se zbytkem světa nebude asi velkým překvapením, že ropa tvoří naprostou většinu vývozu. To by v budoucnu mohl být velký problém, a proto by se tyto státy měly snažit rozšířit výrobu i do jiných odvětví a vytvořit nová pracovní místa. Z tabulky číslo 6 je zřejmá vysoká orientace na ropný průmysl. Jediným státem s klesajícím podílem jsou Spojené arabské emiráty, které se zaměřují i na jiné sektory. Ropa tvořila ‚‚pouze‘‘ 35,8 % HDP, zato služby dosáhly úrovně 45,9 % a průmyslová výroba tvořila 13,2 %.37 U zbytku arabských ropných zemí se tato hranice pohybuje okolo 90 %. Alarmující hladiny dosahuje Alžírsko s 97,7 %. Tento fakt velmi ovlivňuje hospodářství dané země, protože cena ropy se při stávající napjaté situaci v regionu může a vlastně i rychle mění. Tyto změny můžou způsobit v zemi velké problémy, neboť pokles cen znamená dramatické snížení příjmů státního rozpočtu. Tabulka č. 6: Procentuální podíl vývozu paliv na celkovém vývozu zboží VÝVOZ PALIV (% Z VÝVOZU ZBOŽÍ) Země

1990

2000

2008

2009

Alžírsko

96,5

97,2

97,6

97,7

Bahrajn

0,0

74,1

-

-

Irák

-

97,1

-

-

Irán

-

88,7

-

-

Jemen

-

96,9

92,4

91,9

Katar

84,1

91,2

93,8

-

Kuvajt

92,6

94,3

-

-

Omán

91,9

82,5

86,4

82,7

Saúdská Arábie

91,7

92,1

-

-

Spojené arabské emiráty

-

93.8

64,8

-

Súdán

-

69,3

94,4

-

Zdroj: BP. Zpracování: Vlastní.

37

Bereau of Near Eastern Affairs: Backround Note: Iraq, U. S. Department of State, 17. 9. 2010,

www.state.gov/r/pa/ei/bgn/6804.htm.

18

Ani přímých zahraničních investic se do tohoto regionu mnoho nedostává kromě odvětví souvisejících s ropou. Ještě větší propad PZI nastal po roce 2008 v době celosvětové finanční krize, kdy se PZI snížily všeobecně v celém světě. Ale jako perspektivní se jeví tamní bankovnictví nazývané „Islámský mladý bankovní sektor“. Dle odhadů Mezinárodního měnového fondu islámské finanční instituce disponují 500 miliardami dolarů. Potenciál pro budoucí růst vidím v exportu služeb. V roce 2008 tvořil export služeb 6 % HDP regionu. Sektor služeb v posledním desetiletí stále roste a napomáhá tomu i liberalizace obchodu a zvyšující se investice právě do tohoto sektoru. Dalším odvětvím, kde arabské země porostou, bude zdravotní péče a vzdělání. Bahrajn má ambice stát se centrem zdravotní péče tohoto regionu a Spojené arabské emiráty již nyní poskytují zázemí mnoha zahraničních univerzitám.38

3.3 Ropa jako překážka rozvoje Vysoké příjmy z ropy v některých státech vedly k tomu, že část služeb stát poskytoval obyvatelům

zcela

zdarma

bez

výběru

jakékoli

daně,

například

zdravotní

péči.

Tyto poměrně vysoké stabilní příjmy ovšem mají i odvrácenou stranu mince a to tu, že nedostatečně motivují k rozvoji neropných odvětví a celkově danou zemi do jisté míry brzdí v jejím rozvoji. Riziko spočívá v pohyblivých cenách ropy, takže pokud dojde ke snížení cen, budou se muset klesnout i výdaje státu, případně bude muset být zavedena nějaká daň, ať již přímá, nebo nepřímá.39 Petrodolary, které do země plynou, mohou vyvolávat inflaci a znehodnocování domácí měny. Tím se zlevňuje export a domácí zboží se stává nekonkurenceschopným. Malá zaměřenost na jiný než ropný sektor vede k nezaměstnanosti, protože ropný průmysl nevygeneruje dostatečný počet pracovním míst. Když k tomu připočteme populační růst a nízkou diferenciaci průmyslu arabských ropných ekonomik, tak nám tu vzniká poměrně velký problém.40

38

Middle East and North Africa Region, Economic Developments and Prospects 2009, Navigating through the Global

Recession. Str. 1, 5 39

Economic Growth in the 1990s: Learning from a Decade of Reform [online]. Country Note H, Natural Resources: When

Blessings Become Curses, The World Bank, 2005. Str. 1 40

Stiglitz, J. E. Znovu na téma prokletí př írodních zdrojů . Project Syndicate, 2004

19

3.4 Světová finanční krize z pohledu arabských ropných států Světové finanční krizi předcházel i růst cen potravin a jiných komodit na světových trzích. Tento růst započal již v roce 2003 a pokračoval celých 5 let. Zkoumaný region je největším importérem potravin, proto na něj takzvaná potravinová krize těžce dolehla. Světové ceny potravin byly na svém vrcholu v polovině roku 2008, kdy se cena za poslední rok zvýšila až o 25 %. To mělo největší vliv především na nejchudší obyvatelstvo. Ceny potravin začaly klesat až počátkem roku 2009, kdy se postupně snížily o 35 %. Pokles čekal i cenu ropy, která se snížila dokonce o 60 %.41 V období před vypuknutím krize (2003-2008) se pohyboval růst HDP v nadprůměrných hodnotách na hranici 6 % ročně. Když krize vypukla naplno, tento region nebyl postižen tolik jako například Jižní Amerika nebo Asie. Důvod vidím v tom, že většina zemí tohoto regionu je jen málo zapojena do světového obchodu, takže když padaly světové trhy, těchto zemí se to tolik nedotklo.42 Dalším důvodem je stále plynoucí rozvojová pomoc do některých států ze strany USA a Evropy. A v neposlední řadě jsou to stálé příjmy plynoucí z prodeje ropy. Nicméně stejné faktory, které pomohly zmírnit propad, v současné době brzdí rychlejší oživení ekonomického růstu. Na grafu číslo 3 je vidět, že HDP států MENA se v roce 2009 snížilo o poznání méně než v ostatních regionech.43 Nicméně i pozdější oživení přišlo v menší míře.

41





The Third Arab Report on the Millennium Development Goals 2010 and the Impact of the Global

Economic Crises. United Nations, League of Arab States, 2010. Str. 116

20

Graf č. 3: Srovnání růstu HDP v jednotlivých regionech během světové finanční krize, v %

Zdroj: Sustaining the Recovery and looking Beyond. Zpracování: Světová banka.

Ekonomická krize zasáhla tento region několika způsoby. Dramaticky se snížily přímé zahraniční investice v regionu, ale i část arabských peněz investovaných v zahraničí ztratila svou hodnotu. Díky globální recesi a zpomalení většiny ekonomik poklesla i poptávka po ropných produktech. To znamenalo snížení příjmů a dopadlo to i na ostatní sektory arabských zemí. Snížily se také remitence plynoucí do rozvojových států včetně některých ropných ekonomik. Pozitivním dopadem bylo zlevnění importu, protože tyto země dovážejí velkou část potravin, průmyslových výrobků a meziproduktů.44 Přestože růst arabských ekonomik v průběhu krize zpomalil, byl stále vyšší než u většiny ostatních regionů. To bylo pravděpodobně způsobeno nižším poklesem exportu například ve srovnání s asijskými zeměmi, nebo nižším odlivem financí ve srovnání s Jižní Amerikou a východní Evropou. V neposlední řadě nižšímu poklesu zabránily vhodné kroky jednotlivých vlád v oblasti fiskální politiky a uvolnění měnové politiky arabskými bankami. 45 Z této krize by se měly arabské státy poučit a dát větší důraz na diverzifikaci a otevřenost svých ekonomik. Nyní je vhodný čas na přehodnocení obchodních strategií a zaměření se na růstové strategie. Pozitivní je větší orientace na asijské trhy, protože právě tyto trhy rostou mnohem rychleji než například ty evropské. Krize s sebou přinesla další zvýšení již velmi vysoké nezaměstnanosti v regionu, avšak podle odborníků nemůžeme považovat finanční krizi za počátek arabského jara, které

44

Sustaining the Recovery and Looking Beyond. A Regional Economic Developments and Prospects Report,

The World Bank, 2011. Str. 4 45

The Third Arab Report on the Millennium Development Goals 2010 and the Impact of the Global Economic Crises. United

Nations, League of Arab States, 2010. Str. 121, 126

21

v arabských zemích začalo koncem roku 2010 a trvá až do současnosti. Příčiny jsou v různých zemích různé, ale spojuje je boj proti chudobě, nezaměstnanosti a špatným životním podmínkám. Lidé chtějí řešit politické a sociální problémy v daných zemích, které souvisí s odporem vůči dlouhodobě vládnoucím a často zkorumpovaným režimům.

3.5 Arabské jaro ve vybrané ropné zemi Arabské jaro probíhalo v různých arabských zemích různě, ale jako příklad jsem si vybral Alžírsko, protože dobře reprezentuje to, jak se v regionu měnila politická situace. Alžírsko je země bohatá na přírodní zdroje, ale přesto je zde poměrně malá životní úroveň. V následují podkapitole nastíním, proč země nevyužila svého potenciálu a co vedlo k Arabskému jaru. Alžírsko v roce 1962 získalo nezávislost, kdy většina obyvatel evropského původu a profrancouzsky smýšlejících muslimů během velmi krátké doby oputila zemi. Poté zde místní politici zkusili aplikovat socialistické principy, které chtěli financovat především z příjmů z ropy, ale díky nestálosti cen ropy byl tento systém neudržitelný. Alžírsko počátkem 90. let prošlo liberalizací a mělo se stát tržní ekonomikou.46 Důvodem pádu socialistického systému byla orientace především na neefektivní zemědělství, které nebylo schopno uživit ani své obyvatelstvo Zároveň probíhal populační boom. Hlad a zvyšující se ceny potravin zapříčinily pád socialistického režimu orientovaného na zemědělství. Zěmě byla závislá na dovozu potravin, léků i nových technologií. V roce 1989 byla schválena nová ústava znamenající konec socialismu. Nicméně zaváděné reformy nepřinášely očekávané výsledky a dokonce došlo k poklesu hodnot průmyslu, pouze hodnoty zemědělství mírně rostly.47 Situace v zemi byla velmi tíživá, sužovala ji vysoká míra nezaměstnanosti (okolo 20 %), nedostatek bytů, vysoká zadluženost, pomalý růst HDP, závislost na dovozu potravin apod. Toto si vyžadovalo velké strukturální změny, které přišly v roce 1995 a zaštítil je Mezinárodní měnový fond spolu se Světovou bankou. Změny zahrnovaly velká úsporná opatření, reformu měnového kurzu a devalvaci měny. Inhed po přijetí nové ústavy začala vznikat nová politická uskupení a hnutí, která získávala poměrně velkou podporu nespokojeného obyvatelstva.

46

Beránek, Z. Alžírsko, 1. vyd. Praha: Libri 2007. Str. 109

47

Chemingui, M. What macroeconomics factors explain Algeria’s poor economic growth performance. Background Paper for the

GDN Global Research Project on explaining Growth in Developing Countries: The Case of Algeria, Global Development Network, 2003. Str. 7

22

A právě vysoká nezaměstnanost, zvyšující se ceny potravin a nedostek bytových jednotek vedly k vypuknutí nepokojů. Velké protesty se rychle šířily z měst na venkov, nicméně nebyly dostatečně silné, aby zapříčinily pád režimu. Protesty byly potlačeny nejen policií, ale i příslibem vlády, že dojde ke snížení daní a cel na dovážené zboží ze zahraničí. Lidé zde totiž touží po západním konzumním zboží. Alžírský prezident si uvědomoval vážnost situace v jeho zemi, proto po skoro dvaceti letech byl zrušen stav nouze a byl zrovnoprávněn přístup do médií všem politickým stranám. Dokonce byly povoleny demonstrace mimo hlavní město.48 Prostesty v zemi byly směřovány především proti špatné sociální a ekonomické situaci prostých lidí. K pádu režimu zatím nedošlo, možná se obyvatelé bojí, že by mohlo dojít k podobné situaci jako v 90. letech, kdy zemi zmítali islamističtí radikálové. Dále nesmíme zapomenout na fakt, že v zemi stale působí Al-Káida, takže bombové útoky v minulém desetiletí byly poměrně běžné, především na východě země. Ale jen čas ukáže, jestli budou obyvatelům Alžírska tato krizová opatření stačit.

48

Chemingui, M. What macroeconomics factors explain Algeria’s poor economic growth performance. Background Paper for the GDN Global Research Project on explaining Growth in Developing Countries: The Case of Algeria, Global Development Network, 2003. Str. 7

23

4 Pozice organizace OPEC Ropa je v současnosti velmi diskutovaným tématem. Je také předmětem značného mocenského vlivu a vedou se o ni velké spory. A je to právě organizace OPEC, která má na ropném trhu stále poměrně silnou pozici. Sdružuje dvanáct vývozců ropy, kteří mají v současnosti podíl na světovém ropném trhu 41 %, ale opravdová důležitost těchto zemí tkví v obrovských zásobách ropy ležících na jejich území.49

4.1 Obecné informace o organizaci OPEC Nejznámějším ropným integračním uskupením je Organizace zemí vyvážející ropu – Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC). Tato organizace byla založena v průběhu Bagdádské konference konající se v září roku 1960. U založení organizace stály státy Írán, Irák, Kuvajt, Saúdská Arábie a Venezuela. V následujícíh letech přibyly další státy: 1961 Katar, 1962 Indonésie (do roku 2009), 1962 Lybie, 1967 Spojené arabské emiráty, 1969 Alžírsko, 1971 Nigérie, 1975 Gabon (do roku 1994), 2007 Ekvádor a také 2007 Angola jako nejnovější stát. Z výčtu dvanácti členských zemí vidíme, že sedm jich je arabských + Írán. To jen podtrhuje důležitost tohoto regionu.50 Hlavním posláním organizace OPEC by měla být jednotná ropná politika členských států a stabilizace cen ropy. Nicméně již brzy po svém založení začala organizace s částečnou kartelizací ropného trhu a není složité v její historii najít několik zřejmých příkladů. Partně nejznámějším je takzvaný první ropný šok z roku 1973, kdy se státy organizace OPEC dohodly na zvýšení cen ropy o přibližně 70 %. Ale ropným šokům se věnuji podrobněji v jedné z následujících podkapitol. Do nástupu organizace OPEC mělo určující sílu seskupení známe pod označením ‚‚Sedm sester‘‘, o kterém jsem již hovořil v kapitole o zaměřené na ropu. Nicméně zemím OPECu se v průběhu 70. let podařilo velkou část majetku ropných společností znárodnit a tím získat ještě větší moc.

49 50

http://www.opec.org/home/PowerPoint/Reserves/OPEC%20share.htm; 12. 3. 2010 http://www.opec.org/aboutus/history/history.htm; 16. 2. 2007

24

4.2 Pochybnosti o skutečné velikosti zásob V předchozích kapitolách jsem psal o tzv. ověřených zásobách ropy. Nicméně stanovit přesný objem světových zásob ropy je velmi obtížné. Problém s ověřenými zásobami ropy spočívá v tom, že nelze jednoduše získat přesné informace o aktuálním stavu zásob. Obtížné je také nalézt spolehlivou metodu, jak je spočítat. Většina světových statistik je založená na datech publikovaných nejvýznamnějšími odbornými časopisy, zabývajícími se ropnou tématikou jako například - Oil a Oil a Gas journal. Těm jednotlivé státy oznámí své hodnoty, které jsou velmi často nadsazené. Ale ani jedna ze stran tento způsob pravděpodobně měnit nebude. Velké společnosti mají zájem pouze o zvýšení hodnoty svých akcií a státy hledí na své postavení na ropném trhu. Graf č. 4: Podíl zemí OPEC na světových zásobách ropy (2011)

Zdroj: OPEC. Zpracování: vlastní.

Z grafu číslo 4 o ověřených zásobách ropy je jasně vidět, že země OPECu kontrolují více než 81 % veškerých světových rezerv.51 Počátkem 80. letech začal OPEC regulovat těžbu přerozdělováním těžebních kvót členským státům za účelem usměrnění světových cen ropy. Těžební kvóty byly rozdělovány na základě velikosti ověřených zásob ropy jednotlivých států. Nicméně ty se nechtěly vzdát svého podílu na ropném trhu, ani nechtěly připustit případné snížení svých příjmů v důsledku poklesu těžby. Takže během velmi krátké doby si

51


.

25

většina států OPECu zvýšila hodnotu svých ‚‚ověřených‘‘ zásob o desítky a některé státy dokonce o stovky procent. Na světě tak bez nálezu většího ložiska přibylo téměř 300 miliard barelů ropy.52 A státy OPECu v tom stále pokračují, ve výročním zprávách vykazují minimálně stejně vysoké zásoby, někdy dokonce i vyšší než rok minulý.53 Přitom téměř nikdy nedoloží zvýšení svých zásob nalezením nového ložiska, které by bylo schopno vytěženou část pokrýt. Státy OPECu rozhodně nepatří mezi státy s dlouhou demokratickou tradicí. Je zde patrný politický a byrokratický vliv nejvyšší vládnoucí vrstvy. Žádný ze států nehodlá přijít o své postavení. Politici v těchto zemích dost často přemýšlí pouze v krátkém období a mají před sebou vidinu zisku právě teď, to je hlavním důvodem nadhodnocování zásob. Nikdo nechce přijít o vysoké příjmy z ropy. Na straně druhé stojí silné rozvinuté státy v Evropě a USA, které jim v těchto podvodech příliš nebrání. Důvod je jednoduchý. Pokud poklesne těžba ropy v zemích OPEC, tak se pravděpodobně zvedne cena ropy na světových trzích. To by mohlo vyvovat novou krizi, a to vyspělé státy nechtějí riskovat.

4.3 Pojem RP ratio Zajímavým pojmem v souvislosti se zásobami ropy je pojem R/P ratio, který udává podíl mezi ověřenými zásobami ropy a produkcí ropy. To znamená, jak dlouho vydrží současné zásoby ropy při stávajícím tempu produkce. Tyto údaje

nejsou lehce ověřitelné, proto

s pojmem ověřené zásoby ropy státy často spekulují. Existují zde názory, že arabský svět disponuje pouhými 40%, nikoliv 62% světobých zásob54. Například zásoby Kuvajtu jsou pravděpodobně pouze poloviční a takových příkladů je tu mnohem více.

52 53

CÍLEK, Václav; KAŠÍK, Martin. Nejistý plamen. Praha: Dokořán, 2007. 191 s. ISBN 978-80- 7363-122-2 Http://www.bp.com [online]. 2011 [cit. 2011-10-27]. BP statistical review of world energy full report 2011. Do-stupné z WWW:

. 54


http://www.bp.com/sectionbodycopy.do?categoryId=7500&contentId=7068481.

26

Graf č. 5: Poměr ropných zásob k produkci (R/P), údaje z roku 2010

Zdroj: BP, Oil Reserves. Zpracování: vlastní.

Nalezení nových ložisek již nebude snadné. Odhaduje se, že koncem minulého století bylo objeveno přes 80% veškých ropných ložisek55 a většina zbylé ropy se nachází v hlubokomořských pánvích, nebo v zamrzlé pevnině. Průzkum a případná těžba je velice nákladná, ale je otázkou, kam až vystoupá cena ropy. Třeba i tyto zdroje ropy budou jednou hojně využívány.

4.4 Vývoj ropného trhu od 60. let 20. století po současnost Ještě před vznikem samotné organizace OPEC, která později cenotvorbu ropy značně ovlivňovala, fungoval výběr peněz prostřednictvím daně ze zisku vybírané od koncesovaných firem, které mohli v daném státě ropu těžit. Později v 60. letech po založení organizace OPEC se postupně přecházelo na koncept srážky z příjmu, která umožňovala vládám získat ještě více peněz. V roce 1968 OPEC vydal dokument, který definoval, jak by jednotlivé ropné státy

55

CÍLEK, Václav. KAšÍK Martin. Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. Druhé aktualizované a doplněné vydání.Praha:

Dokořán s.r.o., 2008. 239 s. ISBN 978-80-7363-218-2.

27

měly získat kontrolu nad cenami ropy. Jednalo se o Deklaraci o ropné politice členských států. Mezi hlavní zásady patřilo, že cenu ropy bude daný stát určovat ve spolupráci s OPEC. Ceny budou regulovány tak, aby nedošlo k žádné mezinárodní cenové kolizi v rámci členských států. Ale především ceny budou v rámci členských států stejné a konzistentní, jiné pouze v případě rozdílné kvality.56 Region Blízkého východu v 70. letech těžil z takzvaných ropných šoků. První přišel v roce 1973, kdy padl zlatý standard a dolar povážlivě devalvoval. To se ihned projevilo na ceně ropy, protože hodnota dolaru a cena ropy jsou úzce provázány. To vyústilo ve zvýšení cen na světových trzích z 2,5 USD za barel v roce 1973 až na, v tu dobu těžko uvěřitelných, 11,65 USD dolaru v roce 1974.57 Zvýšení cen souviselo i s válečným konfliktem, kdy Spojené státy podporovaly Izrael a na to Saúdská Arábie odpověděla ropným embargem. Během několika dní se k Saúdské Arábii připojily i další státy. Právě ropné embargo a omezená produkce s rostoucí poptávkou zapříčinily zmíněné zvýšení cen až do v té době závratných výšin. Nicméně ani po zrušení ropného embarga v roce 1974 nedošlo ke snížení cen na světových trzích. Toto zdražení zapříčinilo největší krizi a hospodářský propad od druhé světové války. A byly to právě země vyvážející ropu, které jediné z této situace těžily. Podle Pavla Hnáta58 banky Spojených států a západní Evropy na tom částečně taky dokázaly vydělat a to recirkulací petrodolarů. To byly dolary, které země OPEC utržily za ropu a poté je vkládaly do západních bank, tím se vracel kapitál zpět do vyspělých ekonomik, protože právě tam ty peníze banky opět půjčovaly. Po prvním ropném šoku si mnoho států uvědomilo, že nechtějí být závislé na poměrně nestabilním arabském světě, takže začaly hledat nová ložiska a započala rozsáhlá těžba v Severním moři a Mexickém zálivu. V roce 1979 následoval druhý ropný šok, kdy po íránské revoluci probíhaly stávky v ropném průmyslu a celkově poklesla produkce. Některé státy OPEC sice těžbu zvýšily, a tím se snižoval rozdíl, ale celkový strach z nastalé situace vyústil v navýšení ceny barelu ropy z 12,8 USD v roce 1978 na astronomických 40 USD v roce 1980.59 A právě v roce 1980 probíhala íránsko-irácká válka, což opět znamenalo snížení produkce.

56

Baláž, P.: Ropa a svetové hospodárstvo v období globalizácie, str. 80 – 81

57


58

Přednáška Pavla Hnáta z předmětu 2SE202

59


28

V dalších letech měla cena ropy poměrně zdravý vývoj, než dosáhla svého vrcholu v roce 2008, kdy svět postihla globální ekonomická krize a cena za jeden barel se vyšplhala na rekordních 147 USD. Poté se situace uklidnila a cena ropy se ustálila na 87.9 USD.60 Oba ropné šoky znamenaly pokles reálného světového produktu.

4.5 Současná ropná politika OPEC Pozice organizace OPEC se mění, dnes již nedominuje podílem na ropném trhu (41%), ale především zásobami konvenční ropy (81%).61 Jak jsem již uváděl, největší díl připadá na Saudskou Arábii, která je naštěstí poměrně spolehlivým a flexibilním producentem. Vhodným příkladem může být počátek 21. století, kdy v roce 2002 propukla velká ropná stávka a v roce 2003 vstoupila americká armáda do Iráku. Tyto události znamenaly velký pokles produkce, který poté z větší části pokryla právě Saudská Arábie. Ta patří k umírněnějším státům organizace OPEC a má poměrně dobré vztahy se západním světem včetně USA, právě za to je často kritizována ostatními arabskými zeměmi, které vyznávají naprosto odlišné životní hodnoty a postoje. A svou roli v tom také hraje americká podpora Izraele. I přes tendence snižující se spotřeby ropy v rozvinutých ekonomikách se světová závislost na ropě zvyšuje. Toto je způsobeno ve velké míře rostoucí spotřebou rozvojových ekonomik, kterým dominuje především Čína. Na grafu číslo 6 vidíme predikci budoucí spotřeby USA a Číny. Zatímco spotřeba USA téměř neroste, tak spotřeba Číny letí rakotě vzhůru a v roce 2018 by měla překovat spotřebu Spojených států americkým. Je jen otázkou, do jaké míry bude rostoucí spotřeba rozvojových zemí ovlivňovat budoucí ceny ropy.

60

Statistical Review of World Energy. June 2010.

Dostupné

z

URL:

GING/local_assets/2010_downloads/statistical_review_of_world_energy_full_report_2010.pdf.>

[Citováno

listopadu 2010]. 61

OPEC Annual Report 2010,

str. 27 – 32 http://www.opec.org/library/Annual%20Reports/pdf/AR2010.pdf; 22. 4. 2011

29

18.

Graf č. 6: Predikce spotřeby ropy v USA a Čině, v milionech barelů/den

Zdroj: Douglas-Westwood analysis using EIA, IMF, and US Census Bureau data. Zpracování: http://www.subseaworld.com/.

Právě zvyšující se světová spotřeba ropy a jednosměrná orientace arabských zemí OPEC napovídá tomu, že i přes snižující se podíl těchto zemí na ropném trhu si udrží stávající pozici.

4.6 Cenová politika OPEC Pro lepší pochopení současné tvorby cen ropy musím zmínit, že ropy se na světových trzích vyskytuje několik základních typů. Liší se obsahem síry, hustotou, či původem. To vše ovlivňuje, jak drahé bude její další zpracování a proto se na světových trzích obchodují za různou cenu. Tři nejobchodovanější druhy ropy jsou West Texas Intermediate (WTI) – ropa pocházející ze Severní Ameriky, Brent – ropa z Evropy a Dubai – ropa z oblasti Blízkého východu a Afriky. Za nejkvalitnější ropu se považuje severoamerická ropa a je tedy prodávána za nejvyšší ceny.62 Nicméně cenu ropy ovlivňuje mnohem více faktorů. Například alokace naleziště spojená s přepravními náklady a riziky přepravy z místa produkce ke konečnému zákazníkovi. Tento problém je velmi často spojován s politickou stabilitou daného území a ta rozhodně v arabských ropných zemí nelze garantovat. V neposlední řadě musím zmínit, že cenu ropy ovlivňuje především trh samotný, tedy jak se vyvíjí poptávka a nabídka na světových trzích. A s tím je tedy úzce spojen i kurz dolaru vůči lokálním měnám,

62

Baláž, P.: Ropa a svetové hospodárstvo v období globalizácie, str. 201

30

protože veškerá ropa je obchodována právě v amerických dolarech. Takže jakákoliv změna v kurzu se rychle projeví i v cenách ropy v jednotlivých státech.

31

Závěr Ve své bakalářské práci jsem vymezil arabské ropné země a stručně shrnul jejich historii, abych mohl lépe nastínit změny a tendence minulého a současného století ve zkoumaných zemích. Cílem práce bylo zjistit, jak ropa jakožto černé zlato ovlivňuje právě státy disponující menšími či většími zásobami této v současnosti stále velmi žádané a potřebné komodity. V úvodu jsem shrnul demografické tendence vybraného regionu. Ty jsou oproti minulému století klesající, protože se v minulosti průměrný meziroční přírůstek pohyboval okolo 10 %63 a nyní se tato hodnota snížila na úroveň, která je stále vysoko nad světovým průměrem 1,2 %, a to na 2,5 % -‐ 4 %. Klesající trend mohl být způsoben jak západním vlivem na arabskou kulturu a rozšířením antikoncepce, tak vyšším vzděláním žen a lepším přístupem k informacím. Stále vysoký populační růst by se v některých zemích mohl jevit jako demografická výhoda. Tamní ekonomiky nicméně nestačí vytvářet dostatečný počet pracovních míst, a tím se z potenciální výhody stává spíše přítěž. Zvyšuje se nezaměstnanost mezi mladými lidmi, kteří v těchto státech tvoří největší část obyvatelstva, a právě této skupině se dostává větší míry vzdělání, než kdy dříve. Ve spojení s vlivem západního světa a konzumní společnosti můžou a vlastně již vznikaly a vznikat budou tlaky na změnu ve společnosti. Nejjasnějším důkazem jsou události nedávného arabského jara. Můžeme očekávat, že zkoumaný region ještě projde v následujících letech velkými sociálními změnami. Arabské země měly a mají velký potenciál díky velkému výskytu nalezišť nerostného bohatství, kterého je ovšem ne každá země schopna využít. Z mého výzkumu vyplynulo, že pro některé země těžba ropa představuje dokonce nevýhodu, protože jim paradoxně brání v růstu. Důvodem je přílišná fixace na ropný sektor; zbytek průmyslových odvětví se tedy de facto vůbec nerozvíjí. Tím se stávají naprosto závislými na dovozu velké části důležitých statků od spotřebního zboží přes jídlo a léky. Vhodným příkladem je Alžírsko, u kterého tvoří ropné výrobky 97,7 % z celkového exportu. Ani další arabské ropné státy na tom nejsou o mnoho lépe a jejich průměr se drží na přibližně na 90 %, jak ukazuje tabulka číslo 6 z kapitoly 3.1. státy jsou potom nepřiměřeně závislé

63

Hranice 10 % stále dosahují státy jako Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, což je způsobeno velkou imigrací

pracovních sil.

32

na cenách ropy, což je dlouhodobě neúnosné. Vyskytují se tu nicméně i výjimky, např. Spojené arabské emiráty nebo Saúdská Arábie. SAE se již delší dobu snaží o diverzifikaci svého hospodářství a investují velké částky do rozvoje nejen služeb. SAE se stávají finančním a vzdělávacím centrem s velkým zastoupením zahraničních univerzit, centrem se zdravotnickou péčí špičkové kvality apod. Služby v SAE v roce 2009 tvořily 45,9 % HDP, což je v rámci tohoto regionu poměrně unikátní. Relativně malým zapojením zemí arabského světa do světového obchodu nedošlo k velkému propadu tamních ekonomik během velké ekonomické krize. Ovšem ani následný hospodářský růst nebyl tak rychlý, jako u ostatních ekonomik. Pozitivně hodnotím orientaci na asijské trhy. Toto zaměření hodnotím jako správnou cestu vzhledem k faktu , že tyto trhy rostou v současné době rychleji než například ty evropské. Zkoumaný region by se měl v tomto směru je zaměřit se na tvorbu pracovních míst náročných na služby a spotřebitelské zboží, které by mohly dále exportovat. Hlavní hypotéza byla potvrzena. S rychlým růstem rozvojových ekonomik a jejich zvyšující se spotřebou se bude zvyšovat i poptávka po ropě. Předpokládám tedy, že postavení členských zemí OPECu bude opět sílit. Hypotézu podporuji tímto shrnujícím rozborem. OPEC byl založen v 60. letech a velmi rychle se mu dostalo až kartelového postavení, kterého ve své krátké historii několikrát značně využil. Za zmínku stojí již uváděné ropné šoky. Západní svět si posléze uvědomil, že nechce být závislý pouze na dodávkách ropy z těchto ne příliš stabilních zemí, a začal hledat nová naleziště. Tím se do značné míry snížila důležitost OPECu, který již nedominuje podílem na ropném trhu, ale především ‚‚ověřenými‘‘ zásobami konvenční ropy. Ložiska v ostatních ropných zemích však budou poměrně rychle vytěžena, jak ukazuje graf číslo 5 z kapitoly 4.3 a budou to právě země OPECu, které se dostanou opět do popředí. Při pohledu na graf číslo 6 z kapitoly 4.5 zjistíme, že spotřeba ropy největšího současného spotřebitele světa, USA (podíl na světové spotřebě činá přibližně 25 %), bude pravděpodobně překonána Čínou už v roce 2018, přičemž spotřeba Číny stále dramaticky poroste. V roce 2030 dosáhne šestinásobku hodnot z roku 2008. I přes všemožná úsporná opatření ve státech vyspělého světa nelze zabránit zvyšující se spotřebě černého zlata právě v rozvojových zemích. Domnívám se tedy, že postavení organizace OPEC bude opět posilovat.

33

Seznam zdrojů Knižní zdroje: CIHELKOVÁ, Eva, et al. Světová ekonomika: obecné trendy rozvoje.1. vydání. Praha: C. H. Beck: 2009. 273 s. ISBN: 978-80-7400-155-0. CÍLEK, Václav. KAŠÍK Martin. Nejistý plamen: Průvodce ropným světem. Druhé aktualizované a doplněné vydání.Praha: Dokořán s.r.o., 2008. 239 s. ISBN 978-80-7363- 2182. BLAŽEK, Josef; RÁBL, Vratislav. Základy zpracování a využití ropy. Praha: VŠCHT Praha, 2006. 254 s. ISBN 80-7080-619-2. DAWISHA, Adeed. Arab nationalism in the twentieth century. 1. vydání. New Jersey: 2003, 313 s. ISBN: 0-691-10273-2. JENÍČEK, Vladimír. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck: 2002. 152 s. ISBN: 80-7179.787-1. LEWIS, Bernard. The Arabs in History. 6. vydání. New York: Oxford University Press Inc., 2002. MUFTI, Malik. Sovereign Creations: Pan Arabism and Political order in Syria and Iraq. New York: Cornell University Press, 1996. ISBN: 0-8014-3168-9. NOLAND, Marcus. PACK, Howard. The Arab Economies in a Changing World. Washington, DC: 2007. 350 s. ISBN: 978-0-88132-393-1. PARRA, Francesco. Oil Politics: a modern history of petroleum. New York: 2010. 364 s. ISBN: 978-1-84885-129-0. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 2. vydání. Melandrium: 2007. ISBN: 978-80-86175-52-2. SORBY, Karol. Arabi, islám a výzvy modernej doby. Bratislava: Slovak Academic Press, 2007, 234.s. ISBN: 978-80-8095-009-5.

34

Elektronické zdroje: Al-Moneef, Majid. The Contribution of the Oil Sector to Arab Economic Development [online]. OFID Pamphlet Series 34, 2006 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.ofid.org/publications/PDF/ofid_pam34.pdf Arab Human Development Report 2009, Challenges to Human Security in the Arab Countries [online]. UNDP, 2009 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.arab- hdr.org/publications/other/ahdr/ahdr2009e.pdf Dasgupta, D.; Keller, J.; Srinivasan, T.G. Reform and Elusive Growth in the Middle- East – What Has Happened in the 1990s? [online]. Working Paper Series No. 25. The World Bank, 2002[cit.2013-03-27]. Dostupné z WWW: Davis, G. A., Tilton, J. E. Why the resource curse is a concern [online]. Mining Engineering 60.4, 2008 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z WWW: http://inside.mines.edu/~gdavis/Papers/Mining_Engineering.pdf Economic Growth in the 1990s: Learning from a Decade of Reform [online]. Country Note H, Natural Resources: When Blessings Become Curses, The World Bank, 2005 [cit. 2013-0410]. Dostupné z WWW: http://www1.worldbank.org/prem/lessons1990s/chaps/Ctrynote7_AreNaturalResou rces.pdf Global employment trends 2008: ILO projects global economic turbulence could generate 5 million more unemployed in 2008 [online]. Internation Labour Organization, 2008 [cit. 201304-03]. Dostupné z WWW: < http://www.ilo.org/global/about-the- ilo/press-and-mediacentre/news/WCMS_090085/lang--es/index.htm> Hesová, Z. Muslimské bratrstvo ztratí monopol na islámskou politiku [online]. Asociace pro mezinárodní otázky, 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z WWW: http://www.amo.cz/publikace/muslimske-bratrstvo-ztrati-monopol-naislamskou-politiku.html Liquid fuels production in Middle Eastern and North African countries [online]. U.S. Energy Information Administration (EIA), 2011 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z WWW: http://www.eia.gov/todayinenergy/detail.cfm?id=690 Member Countries [online]. The Organization of the Petroleum Exporting Countries (OPEC) [cit. 2013-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.opec.org/opec_web/en/about_us/25.htm Mottaghi, L. Growth Performance in MENA, 1970-2008, Four Decades of Volatility. MNA Knowledge and Learning...Fast Brief, Number 35. The World Bank, 2009. [cit. 2013-03-27].

35

Sustaining the Recovery and Looking Beyond [online]. A Regional Economic Developments and Prospects Report, The World Bank, 2011 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW: http://wwwwds.worldbank.org/external/default/WDSContentServer/WDSP/IB/2011/03/08/0003 33037_20110308232632/Rendered/PDF/599600v20REVIS10BOX358307B01PUBL IC1.pdf The Human Development Index (HDI) [online]. Human Development Reports, Indices & Data, [cit. 2013-03-27]. Dostupné z WWW: http://hdr.undp.org/en/statistics/hdi/ Unemployment, youth total (% of total labor force ages 15-24) [online]. Data, Indicators, The World Bank [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: http://data.worldbank.org/indicator/SL.UEM.1524.ZS/countries/1W?display=defaul t BP [online]. 2011 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW: . Energy Information Administration [online]. 2011 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW: . The Society of Petroleum Engineers [online]. 2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z WWW: . OPEC [online]. 2013 [cit. 2013-04-04]. Dostupné z WWW: .

36

Seznam příloh Tabulka č. 3: Ověřené světové zásoby ropy Na konci roku 2011 Miliardy barelů

USA Kanada MexiKo Celkově Severní Amerika

30,9 32,1 11,4 74,3

Celkový podíl na světových zásobách 2,2% 2,3% 0,8% 5,4%

Argentina Brazílie Kolumbie Ekvádor Peru Trinidad & Tobago Venezuela Ostatní státy Jižní a Střední Ameriky Celkově státy Jižní a Střední Ameriky

2,5 14,2 1,9 6,2 1,2 0,8 211,2 1,4 239,4

0,2% 1,0% 0,1% 0,4% 0,1% 0,1% 15,3% 0,1% 17,3%

10,6 18,3 6,5 34,1 21,6 15,6 * 28,9 93,9

Azerbajdžán Dánsko Itálie Kazachstán Norsko Rumunsko Rusko Turkmenistán Velká Británie Uzbekistán Ostatní státy Evropy a Euroasie Celkově státy Evropy a Euroasie

7,0 0,9 1,0 39,8 6,7 0,5 77,4 0,6 2,8 0,6 2,4 139,7

0,5% 0,1% 0,1% 2,9% 0,5%  5,6%  0,2%  0,2% 10,1%

18,5 9,9 25,0 62,1 8,5 14,8 20,6 7,6 5,8 18,7 17,5 21,7

Irán Irák Kuvajt Omán Katar Saúdská Arábie ýrie Spojené arabské emiráty Jemen Ostatní státy Středního východu Celkově státy Středního východu

137,0 115,0 101,5 5,5 25,9 264,5 2,5 97,8 2,7 0,1 752,5

9,9% 8,3% 7,3% 0,4% 1,9% 19,1% 0,2% 7,1% 0,2%  54,4%

88,4 * * 17,4 45,2 72,4 17,8 94,1 27,7 9,3 81,9

Alžírsko Angola ČAD Kongo Egypt Rovníková Guinea Gabon Libye Nigérie Súdán Tunisko

12,2 13,5 1,5 1,9 4,5 1,7 3,7 46,4 37,2 6,7 0,4

0,9% 1,0% 0,1% 0,1% 0,3% 0,1% 0,3% 3,4% 2,7% 0,5% 

18,5 20,0 33,7 18,2 16,7 17,1 41,2 76,7 42,4 37,8 14,6

Ostatní státy Afriky Celkově státy Afriky

2,3 132,1

0,2% 9,5%

44,2 35,8

Austrálie Brunej Čina Indie

4,1 1,1 14,8 9,0

0,3% 0,1% 1,1% 0,7%

19,9 17,5 9,9 30,0

37

R/P ratio

11,3 26,3 10,6 14,8

Celkově státy Asie a Pacifiku

45,2

3,3%

14,8

Celkové svět Z toho: OECD OPEC mimo OPEC Evropská unie Bývalé státy SSSR Kanadské ropné písky Ověřené rezervy a ropné písky

1383,2 91,4 1068,4 188,7 6,3 126,1 143,1 1526,3

100,0% 6,6% 77,2% 13,6% 0,5% 9,1%

46,2 13,5 85,3 15,1 8,8 25,6

Zdroj: BP. Zpracování: Vlastní.

38

Postavení arabských ropných států ve světové ekonomice

Recommend Documents