Posouzení výskytu městských holubů (Columba livia, f. domestica) na území statutárního města Ostravy ÚVOD Tato zpráva byla vypracována na základě objednávky Odboru ochrany životního prostředí Magistrátu města Ostravy. Nepřímo tak navazuje na zprávu z r. 2010 s názvem: „Průzkum velikosti populace holuba domácího (Columba livia f. domestica), v Ostravě – Porubě a návrh opatření k jejímu omezení“. Její autoři, pracovníci Slezské ornitologické společnosti, se zaměřili především na odhady počtů holubů v jednotlivých částech města. V návrhu opatření k omezení populace pak prezentují své poznatky současně se zkušenostmi zahraničních autorů. Šetření v letošním roce se zaměřilo na vytvoření obrazové dokumentace míst s dlouhodobým a pravidelným výskytem holubů s cílem zdůraznit hospodářské škody na obytných a ostatních stavbách, které dlouhodobým působením přítomnosti holubů zákonitě vznikají. V textovém komentáři v tabulkách k této dokumentaci jsou obsaženy i návrhy opatření, proveditelných a dostupných na daných konkrétních lokalitách a stanovištích dle současných právních předpisů a dle zkušeností, ověřených i na jiných obdobných lokalitách. Související problematika je dále podrobněji rozvedena a popsána v následující níže uvedené vlastní textové zprávě, která mimo jiné obsahuje i obecné informace o biologii městských holubů, zdravotních rizicích vznikajících při kontaktech s lidskou populací, o souvisejících právních předpisech a o zúčastněných složkách státní správy. Tato práce nebyla zaměřena na sčítání holubů a odhady početnosti populací a hejn v jednotlivých městských obvodech. S ohledem na značnou rozlehlost a členitost statutárního města Ostravy by tato činnost vyžadovala nejenom delší časový interval, ale především početnější a současně kooperující pracovní tým. Tím by se snížilo riziko řady možných nepřesností a chyb, které při takovéto činnosti přicházejí v úvahu (vícekráte počítané přeletující hejno apod.). Požadavky na obsah zprávy dle smlouvy ze dne 10.10.2013: 1. Šetření výskytu holubů v lokalitách s četným výskytem holubí populace, včetně fotodokumentace 2. Hodnocení stavu výskytu holubů 3. Uvedení zdravotních rizik spojených s výskytem holubů v symptomatických lokalitách 4. Návrh konkrétních sanačních, preventivních a osvětových opatření vedoucích k omezení stavu holubí populace a to na území statutárního města Ostravy.
1
SOUHRN 1. Šetření výskytu holubů v lokalitách s četným výskytem holubí populace, včetně fotodokumentace Šetření výskytu a způsobů užívání různých typů staveb holuby bylo provedeno během tří dnů na lokalitách vybraných pracovníky odboru ochrany životního prostředí v několika městských obvodech a na jedné zemědělské farmě. Celkem bylo takto prošetřeno a pro přílohu této zprávy fotograficky zdokumentováno 32 samostatných stanovišť holubů. 2. Hodnocení stavu výskytu holubů Výskyt holubů na jednotlivých lokalitách a stanovištích je značně nerovnoměrný a obecně ho nelze označit za kalamitní, alarmující či znepokojující. Na lokalitách s prokazatelným výskytem hospodářských škod je tato skutečnost zohledněna doporučením příslušných opatření. V několika případech jsou navržena jednorázová represivní opatření, obecně lze doporučit průběžně prováděnou prevenci, především formou regulací reprodukce. 3. Uvedení zdravotních rizik spojených s výskytem holubů v symptomatických lokalitách Uvedená zdravotní rizika jsou převzata ze starší dostupné literatury, která se touto problematikou zabývala. Aktuální informace o případech parazitace lidí pocházejí od spolupracujících KHS. 4. Návrh konkrétních sanačních, preventivních a osvětových opatření vedoucích k omezení stavu holubí populace a to na území statutárního města Ostravy. Jednotlivá konkrétní doporučení a opatření jsou s ohledem na podmínky aktuálně šetřené lokality uvedeny v tabelárně zpracovaném komentáři k fotografické dokumentaci. V následující textové části je pak v odstavci: „Regulace populací holubů pomocí kontrolovaných holubníků“ informováno o současném i mezinárodním trendu v oboru depopulace městských holubů – a sice o instalaci holubníků s odborně asistovaným osídlováním a případnou regulací reprodukce. Návrh osvětových opatření obsahuje konkrétní řešení i nabídku na další spolupráci.
2
METODIKA Jednotlivá stanoviště holubů byla navštěvována, prohlížena a dokumentována přiměřeně časovým, světelným a ostatním podmínkám a možnostem s využitím příslušného okolního a souvisejícího prostoru a stavu aktuální obslužnosti. Harmonogram těchto šetření sestavila a průběh zajišťovala Ing. Lenka Frömlová, odborná pracovnice odboru ochrany životního prostředí, která na všech stanovištích spolupracovala při vytváření popisů k dokumentačním materiálům. Na řadě lokalit též zajistila přítomnost odborného pracovníka, majitele, provozovatele či správce šetřených nemovitostí. Tento způsob sice vyžadoval časově náročná předchozí jednání, nicméně významně přispěl k formulování reálných a proveditelných doporučených opatření, což v závěru umožňovalo upřesnit návrhy obecně platných preventivních i represivních aktivit. Na řadě stanovišť pak jedině přítomnost těchto osob umožnila přístup, nebo alespoň náhled na příslušná stanoviště a tím i jejich zhodnocení a význam pro osídlení objektu holuby. Poznámky k použité terminologii: Ve zprávách, informujících o stavu napadení objektů různými škůdci členovci, hlodavci apod. se často setkáváme s použitím termínu „monitoring“. Ne vždy je však tento termín vhodně používán. Vycházeje z pojetí evropské Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích), lze chápat monitoring jako trvalé, nebo alespoň dlouhodobé sledování příslušného místa (plochy, stanoviště, biotopu apod.), na kterém se především sledují a registrují změny vybraných jevů (výskyt, způsob osídlení, stav rozmnožování, škody apod.) Proto se pro tento typ sledování v češtině ustálila zkratka TMP (trvale monitorované plochy a biotopy). Vzhledem k tomu, že pro potřeby této zprávy byla provedena pouze jednorázová návštěva vybraných stanovišť, používáme termín „šetření“ zcela záměrně, přestože výběr navštívených míst byl proveden právě na základě déle trvajících pozorování a zkušeností. Ta však v těchto případech nesledovala dynamiku, ani ostatní související jevy. Intenzita napadení jednotlivých šetřených objektů se může v průběhu roku měnit, což samozřejmě souvisí nejen s reprodukční aktivitou holubů, ale i s jejich ostatními, periodicky se opakujícími vzorci chování v závislosti na klimatu, měnících se potravních nárocích apod. Přestože je snaha formulovat doporučení a závěry jako univerzální, vycházejí tyto ze stavu, jaký byl při šetření, tedy ještě v průběhu hnízdní sezóny.
VÝSLEDKY 3
Hlavním výsledkem této práce je zjištění stavu vybraných lokalit a způsobu jejich napadení holuby. Analýza těchto výsledků umožní alespoň hypoteticky formulovat příslušná zdravotní rizika. Pozorované hospodářské škody na objektech umožní dle konfigurace stanoviště doporučit konkrétní způsoby zabezpečení.
1. Šetření výskytu holubů v lokalitách s četným výskytem holubí populace, včetně fotodokumentace (příloha na CD) čísla fotografií 5639 a 5680
5646 - 4659
5664 a 5671
Lokalita Vítkovice – červený kostel
U Haus 1
U Haus 1
5685, 5688, 5693 a 5702
U Haus 2
5729
U Haus 2
5740 a 5782 5811
Mariánské Hory, chodník okolo kostela a římsa na fasádě kostela
Stav v době šetření Holubi hnízdící ve výklencích uzavřených oken znečišťují trusem přilehlé plochy Holubi hřadující na fasádních prvcích znečišťují trusem níže položené římsy, některé části obkladů chybí vlivem narušeného původního pojiva Holubi využívají poškozenou fasádu a snadnou dostupnost okapového svodu k dlouhodobému hřadování a k hnízdění Nánosy trusu a následně postříkaná fasáda prozrazují místa hřadování a hnízdění Nánosy trusu prozrazují místa hřadování na římsách i nad nimi
Množství čerstvého trusu na chodníku a na římse naznačuje místa častého hřadování holubů
doporučení Zasíťovat na úrovni okolní fasády
Zasíťování vertikálních ploch s bohatou fasádní členitostí bude asi finančně výhodnější než lepení hrotových systémů
Oprava objektu a zasíťování možných hřadovacích míst
Zasíťováním míst pod krovem lze zcela zabránit přítomnosti holubů Římsy je možné opatřit hrotovým systémem proti dosedání, doporučujeme však použít pouze model s hroty zcela kolmými Římsy a ostatní fasádní prvky, pokud nejsou vhodné k vertikálnímu zasíťování souvislejších ploch, je možné opatřit hrotovým systémem proti nasedání. V opačném případě je nutné počítat s častějšími opravami a pravidelným úklidem !!
4
čísla fotografií
5746
lokalita
Mariánské Hory, římsa na fasádě kostela
5752 - 5756
Mariánské Hory, plášť budovy kostela
5778
Mariánské Hory, plášť budovy kostela
Stav v době šetření
doporučení
Holubi z této římsy i obdobných fasádních prvků znečišťují trusem přilehlé chodníky
Aplikace hrotového systému, případně citlivé zasíťování sítěmi vhodné barvy opticky méně poškodí vzhled budovy než nánosy trusu či jeho stopy na velkých vertikálních plochách Hrotový systém aplikovaný na šikmou část okapního svodu v místech běžného nasedání holubů nemusí zajistit 100% úspěch. V těchto případech se běžně používá zasíťování. V případě odstupujících fasádních prvků je to sice náročnější ale nikoliv nemožné Pravidelná kontrola a údržba všech typů objektů je povinností jejich majitelů nehledě na příslušný resort. Toto platí nejen dle stavebního zákona, ale i dle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle kterých by neměly být objekty zdrojem bezpečnostních a zdravotních rizik, nehledě na estetickou úroveň, což u kostela platí tím více. Typické selhání lidského faktoru. Náprava ?
Šikmá část okapního svodu je častým místem pravidelného hřadování a hnízdění holubů, kteří svými exkrementy dlouhodobě znečišťují okapní svody a fasádu. Tato chemicky agresivní substance ničí i kvalitní materiály a způsobuje značné škody, nehledě na estetiku Mrtvý holub ležící v okapu. Pokud nebude aktivně odstraněn, bude pravděpodobně při silnějším přívalovém dešti spláchnut do svislého svodu, který v některé jeho části společně s dalším materiálem ucpe. Přetékání žlabů způsobí ničení fasády. Těžké ledové náplně v zimě mohou způsobit destrukci příslušné části okapního systému.
5
čísla fotografií
5813 - 5827
5831 a 5839
5879
lokalita
Nová radnice
Nová radnice
Moravská Ostrava a Přívoz, Orebitská 27 – Výklenek na chodbě v nejvyšším nadzemním podlaží
Stav v době šetření
doporučení
V atriích Nové radnice mají holubi dostatek klidu na vyhledání optimálního stanoviště pro hnízdění, což dokazují měděné okapní svody, zkorodované pod nánosy trusu a znečištěné přilehlé vertikální plochy fasády.
Pakliže nebude nálet holubů masivní, je možné separátně zasíťovat všechny okapní svody příslušného typu, kde je riziko holubího hnízdění. Alternativní rozhodnutí představuje horizontální zasíťování (síťové zastřešení) těch nádvoří, ve kterých mohou holubi obdobným způsobem hnízdit. V každém případě by se však měla likvidovat hnízda ( i s vejci) nejlépe v časném začátku svého vzniku – při nanášení materiálu společně s odstraňováním trusu Nejčastěji osídlovaná místa na střeše se dají opatřit hrotovým systémem, ale účinnost je problematická. U sochy lze prostor mezi spodním okrajem sukně a podstavcem nenápadně zasíťovat
Nepřetržitá přítomnost holubů na střechách je zjevná na první pohled, občasné jejich hřadování na ostatních fasádních prvcích či okolo skulptur se prozradí podle zanechaného trusu – na podstavci bronzové sochy ženy. Mrtvý holub. Kadaver nebyl ještě ve fázi rozkladu. Jde možná o úmrtí následkem poranění hrdla ?
K řešení podobných případů je třeba mobilizovat příslušné orgány (správu bytového fondu) a nečekat až se podobné případy vyřeší prostřednictvím kadaverikolního hmyzu a rozkladných bakterií
6
čísla fotografií
5881 - 5905
5909 a 5917
lokalita
Moravská Ostrava a Přívoz, Orebitská 27 - půda
Moravská Ostrava a Přívoz, Šafaříkova 12 vnitroblok
Stav v době šetření Kadavery holubů v různém stupni rozkladu včetně kosterních zbytků a nánosy trusu na podlaze půdy. Ty byly na většině její plochy souvislé, místy do výšky několika cm – podle míst hřadování holubů na trámech. Živí holubi nebyli spatřeni.
Parapet malého okénka s holubím trusem a znečištěný okapní svod svědčí o trvalé přítomnosti holubů. Okap je zřejmě ucpaný holubím trusem, hnízdem či kadaverem a přetékající znečištěná voda zanechává stopy na fasádě sousedního domu.
doporučení Úklid půdy odbornou deratizační firmou, nebo firmou zaměstnávající osoby příslušně způsobilé. Jedná se především o nakládání s nebezpečným odpadem (holubí trus a kadavery). Jako prevence před rozšiřováním klíšťáků holubích a dalších roztočů (klíšťat) a případných dalších ektoparazitů (blech a pod.) je třeba ve vyklizeném prostoru opakovaně provádět dezinfekční a dezinsekční zásah s reziduálním účinkem S ohledem na trvalou přítomnost holubů, se kterou bude nutné se v současné době asi smířit, je jediným možným řešením operativní odstraňování škod a následků na bytovém fondu a pokud možno jim předcházet – kontrolou a čištěním okapních systémů. Parapety možno opatřit hrotovými systémy.
7
čísla fotografií
5920 – 5923 a 5938 - 5939
lokalita
Moravská Ostrava a Přívoz, Šafaříkova 12 vnitroblok
Stav v době šetření Vnitroblok na předchozí lokalitě. Krmné místo potvrzuje, že nejbližší bydlící si přítomnost holubů zajišťují krmením. Druhá dvojice fotografií zachycuje společné hejno s kavkami , což je v současné době běžné i v jiných městech
Trus na několika parapetech momentálně neobydleného bytu svědčí rovněž o přítomnosti holubů na této lokalitě 5927
Moravská Ostrava a Přívoz, Špálova 21
doporučení Důsledné vymáhání zákazu krmení holubů je asi v dané situaci iluzorní, nicméně by to rozhodně situaci zlepšilo. Pomocným argumentem pro takové řešení je informace, že se tímto způsobem živí především potkani a další nežádoucí hlodavci. Jejich přítomnost pak zase přitahuje opět nežádoucí toulavé kočky, které mohou hlodavčí infekce přenášet na lidi Pokud nejsou nájemníci zcela lhostejní (apatičtí), tak stačí od okna holuby několikrát odehnat, vyčistit parapet a pokud na něm nejsou krmeni, přestanou tam létat, i když se v blízkém okolí trvale vyskytují. Pokud je v zájmu správy domu uchránit parapety, může je na své náklady opatřit hrotovým systémem, jakožto vybavením daného bytu.
8
čísla fotografií
5940 – 5955
5968
5977
lokalita
Moravská Ostrava a Přívoz, Spodní 23 a 25
Moravská Ostrava a Přívoz, - Jílová, ubytovny a bytové domy
Moravská Ostrava a Přívoz, Sládkova 6
Stav v době šetření
doporučení
Domy připravené na rekonstrukci. Rozbitá okna jsou dle průvodkyně ze správy bytového fondu údajně rozbitá od náletů holubů, což je zvláště nápadné na foto č. 5940 - malý kruhový otvor prý vznikl po střemhlavém náletu holuba, který sice prolétl, ale nárazem byl usmrcen. Doufejme, že se v Ostravě nevyvine populace holubích kamikadze.
Pozorovaná skupinka holubů (cca 6 ks) rozhodně nezavdává důvody k organizování odchytu na této lokalitě. Pokud by skutečně došlo k náletům holubů na nová okna, je možno před ně na omezenou dobu umístit rám s ochrannou sítí, ale taková situace je málo pravděpodobná. Doporučeno opět prosazovat zákaz krmení a dbát na důsledné a včasné odvážení odpadků a čistotu okolí. Po příslušné osvětě, což platí i pro ostatní lokality by bylo dobré důsledněji kontrolovat dodržování zákazu krmení a čistotu okolí. Vysvětlit bydlícím, že i když nebudou přistiženi při krmení, přítomnost holubů je prozradí. Kontrolovat, zda obyvatelé domu nezpřístupňují půdu holubům. Současně však zajistit její řádné větrání zasíťovanými vikýři, zabezpečenými proti dešti a sněhu !! Pak by nájemníci neměli důvod otevírat vikýře. To platí i pro ostatní lokality.
Pozorována opět nevelká skupinka holubů (cca 5 ks) hřadující na střeše domů. Prohlubeň v asfaltovém chodníku poskytuje po dešti lázeň.
Ojedinělé zbytky trusu na podlaze půdy, která byla již vyklizená a zabezpečená. Živí holubi nebyli pozorováni. Trus holubů nebyl souvislý, ani netvořil vrstvy. Situace v celku uspokojivá.
9
čísla fotografií
5978 a 5980
lokalita
Poruba, ul. Porubská 551 - průchod
5981 – 6001 a 6017
Poruba, ul. Porubská 551 - střecha
6008
Poruba, ul. Porubská 551 - střecha
6020
Moravská Ostrava Domy okolo kina Máj
Stav v době šetření
doporučení
Aplikovaný hrotový systém na fasádním prvku zřejmě problémy s holuby na tomto místě vyřešil
Úspěšné lokální řešení, i když lze obecně doporučit používání raději přímých hrotů a nikoliv šikmých, které holubi v některých případech mohou ohýbat. Zřejmě záleží na použitém materiálu. Zde by bylo žádoucí holuby plašit různými zradidly, což je však z hlediska delšího časového horizontu neúčinné. Na tomto stanovišti lze však doporučit odchyt do malé klece (firma Grattis) po předchozím návyku na potravní návnadu. Na tomto stanovišti byl výše doporučen odchyt, což lze aplikovat i na obdobných místech, která nejsou v daném areálu jistě ojedinělá. Ploché střechy domů jsou optimálními místy pro expozici odchytových klecí. K zajištění pozorovatelného efektu je však vždy zapotřebí delšího období, což je vždy ekonomicky náročné. Místní firma by však mohla poskytnout zajímavou nabídku.
Trus holubů na lepenkové střeše a na oplechované atice (foto č. 6001). Holubi zde hřadují především na televizních anténách. Hromadící se trus komplikuje odtok vody ze srážek. V případě zvýšeného množství by mohlo dojít k ucpání odpadu. Přeletující hejno holubů bylo takto pozorováno jedině v Porubě.
Malé přeletující hejno holubů v počtu do 10 ti jedinců posedává na ploché střeše v blízkosti bývalého kina Máj (dnes archivu muzea)
10
čísla fotografií
6037 - 6052
6061
lokalita
Moravská Ostrava Střecha bývalého kina Máj
Družstvo vlastníků Polanka nad Odrou
Stav v době šetření
doporučení
Účinnost správně aplikovaného hrotového systému. Zabezpečení technologií kovovým pletivem lze považovat za ideální. Shora, kde na něj mohou holubi nasedat je nutný souvislý pozinkovaný plech. Na dvou snímcích je znázorněno hromadění trusu holubů, což je zvláště významné v blízkosti odpadního síta, které by mohlo být ucpáno. Dva snímky dokumentují zabezpečení oplechované atiky hrotovým systémem. Jeden z mnoha (set ) holubů, krmících se denně v otevřeném kravíně. Díky používané technologii krmení skotu mají holubi prakticky celý den možnost nerušeného příjmu potravy, která je téměř nepřetržitě v nabídce a v přebytku. V okolí pozorováni polařící holubi na čerstvé podmítce
Plochá střecha tohoto objektu není k aplikaci odchytových klecí zcela ideální. Jednak není dobře přístupná a především by byla odchytová činnost sledovaná z okolních vyšších domů. Pokud by se dalo pro aplikaci klecí využít její členitosti, stojí za úvahu zde odchyt provádět. Pokud budou holubi na ploché střeše hřadovat, je třeba pravidelně odstraňovat jejich trus především z důvodů nebezpečí ucpání odtokových mříží. Vedoucí pracovník družstva potvrdil naší domněnku, že velké hejno holubů, které se během dne krmí a posléze hřaduje na zemědělských objektech je zároveň i městským hejnem. Pracovníci družstva mají snahu populaci holubů redukovat, ale podle jejich slov nejsou používané metody zatím výrazně efektivní. Řešil by to i jednoduchý velkokapacitní komorový holubník s regulací osídlení
11
čísla fotografií
6069 – 6071
lokalita
Družstvo vlastníků Polanka nad Odrou
Stav v době šetření
doporučení
V přestávkách mezi krmením holubi hřadují na střechách zemědělských objektů. V blízkém okolí družstva byla na polích po podmítce pozorována velká hejna holubů.
Není-li k dispozici vhodná půda, i samostatně stojící velkokapacitní komorový holubník (vyřazené maringotky či stavební buňky nabízené na internetu za odvoz) poslouží k regulaci. Při zjištěné velikosti populace by byla na této lokalitě regulace velice účinná . Zařízení využívající zimní období bude osídleno v krátké době Úklid odbornou firmou zaměstnávající osoby způsobilé k této práci k nakládání s nebezpečným odpadem a vykonávání DDD činnosti. Při úklidu je nutno se vyvarovat kontaminace vnitřních prostor (schodiště) domu. Na půdě pak následné a opakované (2 x ročně) provádění dezinsekčního zákroku povoleným přípravkem s reziduálním účinkem. Zajistit větrání půd při současném zabezpečení vikýřů proti vletování holubů, dešti a sněhu . Alternativně možno instalovat komorový holubník, jakožto nejúčinnější způsob regulace holubí populace. Více ve zprávě.
Živí holubi nebyli pozorováni, půda nese četné stopy po bývalé přítomnosti většího hejna: vrstvy trusu a četné kadávery. Vletové otvory zabezpečeny.
6086 - 6097
Poruba, RPG byty, Komenského 658
lokalita
Stav v době šetření
doporučení 12
čísla fotografií
6098 a 6103
Poruba, RPG byty Nám. Jana Nerudy 616
6105 - 6289
Poruba, Hlavní třída
Nedovřený poklop uzavírající vstup na půdu. V otvoru leží mrtvý holub (po nadzvednutí poklopu spadl na podlahu), okolo propadává prach peří a trus holubů na podlahu nejvyššího podlaží před dveře bytů. Na půdách některých dalších navštívených domů byla dle zvukových projevů a víření prachu odhadnuta přítomnost živých holubů. Technický stav vstupů do půdních prostor (ukotvení a stav žebříků) však v současnosti neumožňuje provádění monitoringu ani žádoucí asanační práce, vyžadující transport materiálu a techniky bez nežádoucích bezpečnostních rizik. Architektura příslušného období je charakterizovaná bohatostí fasádních prvků, které holubům poskytují nevyčíslitelné množství úkrytů před nepříznivými klimatickými vlivy a další možnosti pro hřadování a hnízdění. Přestože je řada těchto míst zabezpečena hrotovým systémem proti dosedání, stále je v „nabídce“ ještě volná kapacita pro několikanásobné množství holubů, než bylo v této lokalitě pozorováno. Jedná se o nevelký počet hřadujících a hnízdících jedinců a přelétající hejno o počtu do 30 ks. Snímky č. 6162 a 6169 znázorňují destrukci komínů, snímky 6175, 6204, 6211 a 6285 destrukci omítek a fasády a snímky 6220, 6224, 6234, 6246 a 6272 dokonce destrukci zdiva způsobenou postupnou činností holubů (dlouhodobé vyzobání kamínků – grit z malty a dokonce manipulace s uvolněnými cihlami !!).
Platí doporučení z předchozí lokality. Dále je žádoucí, aby nejen v tomto objektu, ale obecně ve všech domech byly zabezpečeny vstupy na půdy tak, aby se daly bezpečně používat a odpovídaly požadavkům na bezpečnost práce: možnost ukotvení žebříků do pevně zabudovaných držáků pod vstupním otvorem na půdy. Kovové poklopy upravit pro uzamykání Protože se holubi mohou po dokumentované destrukci zdiva tímto způsobem dostávat do podstřešních prostor budov, což vždy nejvíce komplikuje regulační programy, je nutné vhodnou regulací těmto stavům předcházet a zjištěné případy pravidelně kontrolovat a opravovat. Nehledě na rizika pro chodce, vzniklá padajícím uvolněným zdivem. Pokud střechy těchto domů poskytují byť nevelká místa pro aplikaci i malých odchytových zařízení, (viz ul. Porubská, fofo č. 5981 – 6017), doporučuji zde po návyku na návnadu provádět kontinuální odchyt.
13
čísla fotografií
6290 - 6302
6307 - 6322
lokalita
Moravská Ostrava Hrušovská 12
Moravská Ostrava Sadová 55
Stav v době šetření
doporučení
Mládě holuba na chodníku před domem. Není ještě schopné letu a zřejmě vypadlo z fasádního hnízdiště, nebo ho někdo přinesl. Pravděpodobně ale prolezlo netěsnícím vstupním poklopem z půdy a seskákalo po schodišti k východu z domu. Neuzavíratelné vstupy do půdního prostoru a vypadaný trus a hnízdní materiál (nebezpečný odpad !!!) je bohužel běžný úkaz v řadě ostatních navštívených domů. Sn.č. 6307 – zabezpečení větracích šachet nad oknem bytu v nejvyšším podlaží. Sn.č. 6316 – jeden z mnoha otevřených vikýřů (z důvodů nutného větrání půd), kterými holubi naletují do půdních prostor. Sn. č. 6319 a 6322 – Netěsnící a komukoliv přístupný poklop uzavírající vstup na půdu je zároveň zdrojem zdravotních rizik pro občany domu.
Opravy a zajištění technologie pro bezpečné vstupy na půdy je základní podmínkou pro jejich udržování v žádoucím stavu. Půdy, kam holubi doposud pronikají se dají využít prostřednictvím komorových holubníků k účinné regulaci městské populace (viz výše a podrobnosti ve zprávě). První snímek zobrazuje optimální řešení. Vikýře je žádoucí zabezpečit a upravit tak, aby umožňovaly potřebnou ventilaci půdy, ale současně nebyly zdrojem zatékání při deštích a sněžení. Pakliže nebudou k regulaci holubí populace použity půdní komorové holubníky, musí být vikýře opatřeny pletivem v mobilním fixovatelném rámu, což zamezí vletování holubů. Optimální zabezpečení půdních vstupů je z mnoha hledisek zásadním problémem, který se týká až na ojedinělé výjimky všech navštívených domů.
14
čísla fotografií
lokalita
Stav v době šetření
doporučení
6324 a 6333
Moravská Ostrava Zborovská 34
Krmení koček a holubů je současně zdrojem potravy i pro četné potkany, kteří často ke své škodě pobíhají i na přilehlé vozovce.
6337 - 6363
Moravská Ostrava
Holubi pravidelně hřadující na konkrétních parapetech či římsách je znečišťují svým trusem. Na těchto místech se cítí bezpečně, takže se často nedají ani odehnat. Toto hřadování je zpravidla podmíněno jejich dřívější zkušeností s přikrmováním
Důsledné vymáhání dodržování zákazu krmení a uplatňování sankcí je při současném stavu společnosti asi nereálné. Řešením by snad byla okamžitá likvidace krmných dávek v rámci úklidu a čištění města. Případná osvěta by snad přiměla alespoň některé občany odhánět holuby z parapetů oken v bytové zástavbě. Osvěta by měla zahrnovat návod i na jejich následnou dezinfekci a čištění.
2. Hodnocení stavu výskytu holubů 15
Posuzováním denzity (hustoty) a velikosti populací na jednotlivých stanovištích lze dojít k závěru, že hustota je výrazně nerovnoměrná, a nikterak alarmující. Snad jedině v Porubě bylo pozorováno větší hejno a na některých objektech až alarmující destrukce, která je však způsobená spíše dlouhodobým působením holubů než jejich nepřiměřeně velkým počtem. Je samozřejmě obtížné odhadnout, zda by po preventivním zabezpečení napadených míst došlo k osídlení jiných stanovišť, nebo zda by se celá pozorovaná hejna či menší skupiny odstěhovaly a to jak v době hnízdní aktivity, tak i v případech zimního hřadování. Tehdy holubi vyhledávají proudění teplého vzduchu, unikajícího ze starších a ne vždy dobře těsnících oken v neudržované zástavbě. Objekty, na kterých holubi pravidelně a opakovaně hnízdí a hřadují nesou nápadné známky jejich přítomnosti: znečištění fasád silnými vrstvami trusu, případně sekundární znečištění či destrukce omítek po ucpání okapních svodů kadavery holubů, hnízdním materiálem apod. Takové případy byly pozorovány ve Vítkovicích na objektu kostela, dále na objektech U Haus 1 a 2, dále v Mariánských Horách na objektu kostela a dalších. V blízkosti takto napadených objektů nejsou vzácností ani kadavery holubů v různém stupni rozkladu, stejně jako vrstvy holubího trusu na chodnících. Tento „materiál“ je rizikový i při značném zředění nejen z hlediska potencionální infekce, ale i jako alergen, vdechovaný ve formě aerosolu. Mimo to je nebezpečný i z hlediska fyzikálního, protože rozmáčen dešťovými srážkami či tajícím sněhem vytváří nepříjemně kluzkou vrstvu. Veškeré tyto a další nápadné známky působení holubů na pláštích budov a chodnících (foto č. 5639 – 5811) svědčí spíše o nedostatečné údržbě objektů než o extrémně přemnožené populaci. Bývalo by stačilo, aby majitel ( či provozovatel, nájemce atd.) stavbu příslušně zavčas zabezpečil. I jediný hnízdící pár může při opakovaných stavbách hnízd na různých místech (okapní svody, parapety, římsy a další fasádní prvky) stavbu nápadně znečistit i během jedné sezóny. Kostel v Mariánských Horách je nápadným příkladem nedostatečného (snad dokonce žádného!) zabezpečení. Přitom je nutné počítat s tím, že právě dominantní stavby na volném prostranství jsou vždy pro městské holuby „silným magnetem“. Doporučení (hrotový systém a síťování) je uvedeno v tabelárním popisu k fotografiím. Hnízdění na šikmých částech okapních svodů směřujících od žlabů ke zdi (např. foto č. 5813 – 5839) holubi pravidelně vyhledávají. V menších výškách než druhé patro (na jednopatrových budovách) hnízdí jen výjimečně. Hnízda umístěná tímto způsobem jsou vždy viditelná a chodníky v blízkém okolí bývají silně znečištěny trusem. Lepení hrotů nebývá spolehlivé a proto je vhodnější síťování. Následující navštívená stanoviště holubů na různých lokalitách (foto č. 5879 – 5905, 6086 – 6103 a 6301 - 6322) svědčí o nedůsledné údržbě objektů, nebo o nekvalitně provedené asanační práci. Té by měla vždy předcházet nejenom oprava střešní krytiny, ale i zabezpečení vikýřů a dalších technologií určených pro řádné větrání příslušných prostor. Pro tato zabezpečení se příliž nehodí pozinkovaná pletiva ze slabých drátů, která v krátké 16
době korodují a ztrácejí pevnost. Pak je holubi snadno překonávají. Trvanlivá jsou zabezpečení z perforovaného plechu. Pokud však není takové zabezpečení ve vertikální poloze, je nutné na něj zbudovat kryt, který zamezí zatékání při dešti a tání sněhu. V opačném případě bude důvod se zábranami manipulovat a taková aktivita nepovolanými osobami zpravidla opět končívá zpřístupněním půdy holubům. Kromě nepřijatelné situace na půdách byla v řadě případů konstatována i zanedbaná obslužnost a sice špatný přístup na půdy (konzole pro uchycení žebříků se viklají, originální žebříky často nahrazeny rizikovými dřevěnými atrapami apod.) Za takových okolností je ovšem iluzorní vyžadovat zabezpečení a následnou čistotu půd. Většina těchto doposud popsaných případů, stejně jako i některé následující problémy mají společného jmenovatele – a sice nedostatečné udržování nemovitostí ve smyslu odst. (1) § 154 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): Vlastník stavby je povinen a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence, § 3 (4) Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, Lze předpokládat, že kadávery holubů v různém stupni rozkladu, vrstvy holubího trusu, zbytky hnízd a vajec na půdách obytných domů ohrožují zdraví osob nebo zvířat, které trvale žijí ve vzdálenosti třeba jen několika málo metrů od těchto substrátů, které navíc působí i v silném zředění jako velmi účinné alergeny, zanášené vzduchovými proudy i do vzdálenějších prostor. Navíc je tento „materiál“ dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, hodnocen jako nebezpečný odpad, protože má minimálně jednu vlastnost, která ho činí nebezpečným – v tomto případě infekčnost ( viz dále). Bylo by tedy možné zjednávat nápravu i dle výše uvedeného zákona. Existuje ovšem ještě další možnost nápravy a sice prostřednictvím odst. (2) a (3) paragrafu 61 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví: § 61 (2) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může z vlastního nebo jiného podnětu
rozhodnutím provedení speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace nařídit, pokud hrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění nebo šíření škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů. (3) Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnutí podle odstavce 2 oznámit ústním vyhlášením, pokud to vyžaduje naléhavost situace. Den ústního vyhlášení rozhodnutí je dnem oznámení rozhodnutí. Vyhlášené rozhodnutí uvede orgán ochrany veřejného zdraví do zápisu; neprodleně však osobě doručí jeho písemné vyhotovení. Proti rozhodnutí lze podat odvolání do 3 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podání odvolání nemá odkladný účinek. Pozorování menších skupin a hejn v exteriéru (foto č. 5920 – 5968) na travnatých plochách ve vnitroblocích, parcích, okolo chodníků apod. svědčí o obecném nešvaru, se 17
kterým se potýkají snad všechna města a sice s přikrmováním holubů a ostatních volně žijících a toulavých zvířat občany. Tato činnost může být negativně posuzována podle § 47 přestupkového zákona č. 200/1990 Sb., který však poskytuje pouze obecné informace. Proto bývá řešena prostřednictvím obecně závazných vyhlášek dle § 46 téhož zákona. Existují však případy, kdy ústavní soud obdobné vyhlášky ruší, právě s odvoláním na citovaný zákon. Proto bývá stabilnější řešit tyto situace interními pokyny v menších areálech, jako jsou uzavřené parky, areály nemocnic, sportoviště apod. Obecně však lze v těchto případech doporučit vždy tato omezení formulovat po dohodě s právníky. Následně navštívená stanoviště (foto č. 5981 – 6052) přinášejí informace o dalších rizicích. Např. ploché střechy nejen dominantních staveb bývají častým místem pro hřadování a nezřídka též hnízdění holubů. Současně nebývá výjimkou, že se v těchto místech nacházejí i kadávery holubů. Ty potom společně s nánosy trusu a případně sneseným hnízdním materiálem (větvičky, listí apod.) často ucpávají odpady pro dešťovou vodu. Následkem přívalových dešťů či náhlým táním silnější vrstvy sněhu se pak plochá střecha ohraničená atikou stává bazénem, na jehož váhu nemusí být stavební konstrukce vždy dimenzovaná. V lepším případě došlo kdysi k náhlému uvolnění takové zátky a silný proud znečištěné vody vyplavil v nižších patrech několik místností. Satelitní zemědělské farmy (foto č. 6061 – 6071) jsou vždy pro každé nejbližší město zdrojem obtížně definovatelného počtu holubů, kteří tam zalétávají zpravidla za účelem hřadování na členitých fasádách. Farmy a okolní polnosti naopak slouží jakožto zdroj potravy. Tento typ obživy je pro holuby zcela přirozený a proto ho využívají i ve velkých městech, kdy musí překonávat vzdálenosti i několika desítek km. Proto také mezi holubáři vznikl termín „polaření“ a „polařící holubi“. Farmy je možno naopak využívat k účinné regulaci holubů (viz Výsledky – odst. 4 této zprávy), což však zatím nebývá vždy využíváno, stejně jako ostatní možná opatření, která jsou vždy spojena s finančními náklady a pravidelnou a dlouhodobou (trvalou !!) činností. Zcela specifickou charakteristiku má hejno holubů v městském obvodu Poruba (foto č. 6105 – 6285). V roce 1992 bylo Ministerstvem kultury ČR historické jádro Poruby prohlášeno za městskou památkovou zónu a proto by měla být její ochraně věnována zvláštní pozornost. Šetření se zaměřilo především na Hlavní třídu. Některé fasády domů z 50. let minulého století vykazují značný stupeň poškození (mimo jiné i foto č. 6272). Holubi nejprve vyzobávají drobné kamínky z omítek a posléze i z malty, tzv. grit, který jim slouží k účinnější destrukci obilné a ostatní potravy shromážděné v žaludku. Narušením spojovací malty dochází postupně ke vzájemnému uvolnění cihel, které mohou holubi posunovat, případně vytlačit a shazovat, což představuje nemalá rizika pro uživatele chodníků. V konečném stadiu vznikají prostory, které mohou holubům sloužit pro bezpečné hřadování a hnízdění, případně k pronikání do půdních prostor, což záleží na konstrukci staveb. Na tuto situaci již upozorňovala před třemi lety zpráva Slezské Ornitologické společnosti. Holubi jsou velice ostražití, současně však nesmírně učenliví a v relativně krátké době si osvojí výhody, které jim jednotlivá stanoviště poskytují. Četné záběry (např. foto č.6264 a 6354 – 6363) dokazují, že holubi jsou zvyklí na krmení na okenních parapetech, kterého se nezřídka dožadují klepáním na okno. V posledních záběrech (foto č. 6354 – 6333) se vracíme k již diskutované problematice a sice ke krmení volně žijících, toulavých a opuštěných zvířat, v tomto případě koček, které jsou problémem snad všech měst. Řada doložených případů svědčí o tom, že častěji než 18
cílové druhy využívají těchto „služeb“ všudypřítomní potkani, s čímž jsme se setkali již při šetření jejich výskytu v souvislosti s krmením holubů na nejedné travnaté ploše v ostravských parcích před několika lety. Omezování této činnosti je z právního hlediska problematické. Při postihování osob za kontaminaci a znečišťování veřejných prostranství na základě porušování obecně platných vyhlášek se někteří dokonce odvolávají na Listinu základních práv a svobod. Početnost holubů v jednotlivých částech statutárního města Ostravy, tak jak byla během šetření zjištována, není nijak alarmující, snad jedině v městské části Poruba by bylo možné uvažovat o možné lokální regulaci (viz bod 4 této zprávy). Existuje však řada stanovišť holubů, které by si zasloužily z hlediska hygienického (bod 3 této zprávy), estetického, ale i bezpečnostního lokální ochranu a zabezpečení. Nadcházející zimní období však přinese změny v seskupování městských hejn a v celkovém chování holubů. Těchto skutečností je možné využít při případných regulačních zásazích.
3. Uvedení zdravotních rizik spojených s výskytem holubů v symptomatických lokalitách 3.1 Charakteristika a původ („anamnéza“) holubů jako rizikového agens Populace volně žijících holubů bývají oživením a zároveň problémem většiny měst. Jejich původ je odvozován od holuba skalního (Columba livia), žijícího v oblasti středomoří, kde hnízdí na strmých útesech, ve skalních rozsedlinách a puklinách, v přirozených kamenných dutinách apod. Vyhledávání určitého typu hnízdišť a stanovišť je pro řadu druhů pevně zakotveným prvkem chování, a proto i potomci těchto holubů dávají přednost střechám, různým fasádním prvkům na pláštích budov, případně půdám a uměle vyrobeným holubníkům, připomínajícím skalní dutiny. Ve volném terénu dávají přednost železným konstrukcím, stožárům apod. Prakticky nikdy je na rozdíl od hrdliček nenajdeme na stromech. Holubi dosahují maximálního věku 15 let, většinou se však dožívají 3-4 let. Rozmnožování se účastní druhým rokem. Délka rozmnožovacího období v roce je ovlivněna potravou, světelnými podmínkami, množstvím srážek, kvalitou stanoviště pro stavbu hnízda a dalšími faktory. Průměrně dochází během roku ke dvěma až třem hnízděním jednoho páru. V hnízdě bývají současně nejčastěji dvě mláďata. Celková hnízdní úspěšnost např. pražských populací je odhadována asi na 50 %. Hnízdění na krytých místech - uvnitř půd má mnohonásobně vyšší úspěšnost a probíhá i v zimních měsících. Jeden hnízdící pár tak odchová ročně kolem 3-6 mláďat. 3.1.1 Historické šíření holubů jako rizikových organizmů Počátky chovu holuba skalního v zajetí v různých oblastech jihoevropských a středně východních dávných kultur jsou datovány již z 5. tisíciletí př.n.l. Způsob vzájemného chování a reprodukční schopnost těchto ptáků symbolizovaly v některých kulturách lásku a plodnost, což vedlo např. staré Římany k jejich spojování s bohyněmi Afroditou a Venuší. I toto výsostné postavení však nebránilo rozvíjení chovu, určenému především ke konzumaci holoubat. Tyto živé konzervy bývaly k dispozici ještě v nedávných dobách 19
nejen u většiny venkovských sídel, ale v udržovaných holubnících i na půdách městských obytných domů. S jejich zbytky se občas ještě vzácně setkáváme. Dlouholeté šlechtění holubů vedlo nejen ke vzniku těžkých „masných“ plemen, ale využívalo i významné schopnosti holubů – vracet se do svých domovů. K přenášení zpráv, především z bojišť, byli holubi používáni ve starém Egyptě již 3000 let př.n.l. Za křižáckých válek přenášeli holubi informace z Orientu do střední Evropy. Ke stejnému účelu byli holubi využíváni ještě i v první světové válce a zachránili tak mnoho lidských životů. Proto se také stávali terčem palby nepřátelských vojsk a někteří svého cíle dosahovali i přes četná zranění. Jeden takový exemplář byl dokonce vyznamenán americkým válečným křížem. Pro zdokonalování těchto vlastností byli holubi dále šlechtěni za vzniku mnoha desítek plemen, se stovkami dalších, dědičně udržovaných linií. Významně se navzájem odlišují nejen vzhledem, ale i svými vlastnostmi. Např. plemena tzv. rejdičů se vyznačují skupinovými akrobatickými lety ve výškách až 1000 m, poštovní plemena jsou schopna se v krátkém čase vracet na původní místa i ze vzdáleností okolo 1000 km. Jindy se tito holubi vracejí do svého původního domova třeba i po odchovu mláďat v místech, kam byli zavezeni. Ke zvýšení „výkonu“ poštovních holubů, užívaných v různých soutěžích, přispívá i jejich specializovaný odchov a v poslední době i doping. 3.1.2 Současné trendy šíření a výskytu V posledních desetiletích však význam holubů pro lidstvo značně poklesl a současné, řádně vedené zájmové chovy holubů, vykazují jen nepatrné zlomky počtů chovaných v minulosti. Tato skutečnost může být jedním z nepřímých důvodů, proč se v posledních letech naopak zvýšily stavy městských holubů. Jejich přítomnost však nepřipomíná nic ze zašlé slávy, naopak, spíše je poukazováno na jejich negativní působení. Dokonce sami chovatelé holubů se stávají jejich hlavními nepřáteli, z důvodů zanášení infekcí, nebo odvádění chovaných holubů do volně žijících hejn. Jediným pozitivním, avšak významným, prvkem je oživení denaturalizovaného městského prostředí, ve kterém mají některé živočišné druhy, pokud se vyskytují v přiměřeném počtu, své nezastupitelné místo.
3.2 Hodnocení rizik holubů v ČR 3.2.1 Rizika holubů ve velkých aglomeracích ČR Početnost pražské populace holubů byla v minulých letech odhadována na 140 000 kusů, početnost bratislavské na 35 000 - 45 000 kusů a brněnské na 30 000 kusů. V roce 1945 čítala prý populace zdivočelých holubů v Brně jen asi 200 kusů. Téměř 90 % městských holubů odlétá denně po rozednění na vzdálenost 15 a více km, aby se na skládkách a okolních polích nasytilo. Potrava holubů se liší v průběhu roku. Hlavní složkou jsou semena obilovin, luštěnin a směsek v době jejich setí a sklizně. Mimo jiné to dokazuje i vysoký obsah rtuti v orgánech pražských holubů, pocházející z mořeného zasetého obilí, které holubi spásají v okolí Prahy. Dále též různé odpadky, zbytky lidské potravy a hmyz. Udávaná spotřeba kolísá podle kvality a ročního období od 20 do 70 g/1 ks denně. Holubi potřebují též tzv. grit, což jsou drobné kaménky, které jim pomáhají ve svalnaté části žaludku potravu rozmělňovat. Pražská populace spotřebuje denně asi 5 t potravy. I když hradí jen část této spotřeby obilovinami, luštěninami a semeny, jsou celkové ztráty na okolních polích značné. 3.2.2 Rizika holubů způsobená na konstrukcích budov a materiálech 20
Obrovské jsou rovněž škody na budovách zemědělských a potravinářských provozů, jakož i na administrativních a komunálních budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty, spojující střešní krytinu a z omítek. Z narušené malty vyzobávají dále drobné kaménky, sloužící jako grit. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) - běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný substrát a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním apod. Dále narušují krovy, nátěry říms a další plochy a materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. 3.2.3. Produkce rizikového trusu Při průměrné roční produkci (2.5 kg na 1 holuba za 1 rok) vyprodukuje pražská populace ročně okolo 500 t trusu obsahujícího choroboplodné zárodky. 3.2.4. Zdravotní rizika působená holuby jako přenašeči Uvedeným původcům různých onemocnění holubi masově nepodléhají, ale příležitostně je především rozšiřují. I pro tento přenos však musí být vždy splněny všechny specifické podmínky a z epidemiologických přehledů je zřejmé, že k masovým nákazám osob od holubů nedochází. V posledním období nabývají na významu spíše jednotlivá napadení lidí klíšťákem holubím a rozšiřování alergenů prachem z holubího trusu a peří. Možné jsou též Clamydiové infekce. Onemocnění a jejich původci: Na tomto místě je třeba opět zdůraznit, že často požadované informace o zdravotních rizicích pro osoby žijící v blízkosti hřadujících a hnízdících holubů je možno formulovat jen velmi obecně a s velkou opatrností. Oprávnění k takovým tvrzením by vzniklo až po vyšetření průkazného počtu holubů na dané konkrétní agens. 3.2.4.1 Ornitóza: Urbánní populace jsou „promořené“ původci ornitózy (rod Chlamydia psitaci) v Bratislavě 26.5 %, v Brně 38.1 %. Chlamydiové infekce působené tímto druhem se u lidí projevují jako atypické pneumonie. V brněnské aglomeraci byly zjištěny vyšší hodnoty protilátek u osob, žijících na lokalitách s větší hustotou holubů. 3.2.4.2 Ptačí tuberkulóza: Holubi jsou k ní značně rezistentní a klinické příznaky onemocnění se u nich nevyskytují. Sérologicky však byl prokázán kontakt s původcem (Mycobacterium) v 5 % bratislavské populace. 3.2.4.3 Klíšťová encefalitida: S původcem (virus KE) přijde do kontaktu velká část populace (např. protilátky byly zjištěné u 37 % bratislavské populace). Holubi jsou často parazitování především larvami a nymfami klíšťat.
3.2.4.5 Salmonely: 21
Původci onemocnění zažívacího traktu se u bratislavské populace vyskytovaly v 7 %, v pražské populaci byly na jedné lokalitě nalezeny až ve 22.2 %. Především S. typhimurium var. Copenhagen, častá u holubů, způsobuje vážné onemocnění drůbeže. 3.2.4.6 Prvoci: Původci parazitárních onemocnění, přenosných do chovů drůbeže, se v bratislavské populaci vyskytli ve 34.5 % v případě Eimeria columbae a v 52.7 % - rod Trichomonas. 3.2.4.7 Toxoplasmoza: Původci tohoto závažného onemocnění se vyskytli téměř u 2 % bratislavské populace. Významná role holubů v šíření této nákazy byla prokázána již v minulosti. Nemocní či mrtví holubi se snadno stanou kořistí koček, které jako definitivní hostitelé přenášejí nákazu na člověka, případně na další zvířata. 3.2.4.8 Francisella tularensis: původci onemocnění zjištěni v necelých 4 % holubích populací Cizopasníci: V hnízdech holubů zpravidla přežívá celá řada druhů drobných roztočů, např. i čmelík kuří (Dermanysus gallinae). (Jejich detekci a přesné určení však mohou provést pouze akarologové - specialisté na tento obor parazitologie). Většina z těchto roztočů jsou drobné formy (0.3-0.5 mm), jejich vývojová stadia (šestinohé larvy a osminohé nymfy) jsou na hranici viditelnosti. Živí se buď krví či lymfou svých hostitelů, nebo organickými zbytky - úlomky peří, jinými roztoči žijícími ve vrstvách trusu apod. Společně s ostatními mikroskopickými částečkami jsou základem prachu, roznášeného nejen po napadených objektech, ale i v blízkém ovzduší a mohou působit jako alergeny. Čím více jsou takové objekty napadeny (velké vrstvy trusu, hnízda a mumifikované trupy uhynulých holubů na půdách), tím větší je pravděpodobnost výskytu alergických reakcí v nejbližším okolí. Nejnápadnějším, až 9 mm dlouhým, roztočem v hnízdech holubů je klíšťák holubí (Argas reflexus). Jeho oválné a silně zploštělé tělo je svrchu kryto kožovitým štítem, s nápadným strukturně odlišitelným lemem po obvodu. Tento kožovitý štít přesahují pouze čtyři páry nohou. Bodavé a savé ústní orgány včetně dalších tělesných otvorů, kyčlí apod., jsou patrné pouze na spodní straně těla roztoče. Všechna vývojová stadia klíšťáka (šestinohá larva a osminohá nymfa) včetně dospělce - imaga, sají krev. Na rozdíl od klíšťat je však sání krve velmi rychlé (do 20 min.). Klíšťáci jsou aktivní zpravidla v noci. K jejich biologickým zvláštnostem patří schopnost dlouhého, až několikaletého hladovění. Ukrývají se zpravidla v trámech krovů či v puklinách zdiva, kde snadno unikají i běžným dezinsekčním zásahům, prováděným po vyklízení a zabezpečování půdních prostor. Proto se klíšťáci mohou objevit v obytných místnostech i několik let po provedeném a úspěšném zásahu proti holubům. Po vyhladovění aktivně vyhledávají nové, náhradní hostitele, kterými mohou být i lidé. Lezou po fasádách domů a otevřenými okny nebo i nepatrnými skulinami se dostávají do obytných či pracovních místností. Sání krve na člověku může uniknout pozornosti ve spánku. U citlivěji reagujících osob mohou být pozorovány silně svědící kožní reakce, horečky, změny tepové frekvence a další nápadné projevy. Při sání krve může teoreticky dojít i k přenosu některých patogenů. Bolestivost s následným nesnesitelným svěděním může přetrvávat i několik týdnů a ztuhlé pigmentované zajizvení v místě vpichu bývá patrné ještě i za několik měsíců. 22
Nezřídka bývají v hnízdech holubů zastiženy i štěnice obou nejběžnějších druhů a sice štěnice postelní (Cimex lectuarius), která je v poslední době velice častým cizopasníkem lidí a to nejen v levných ubytovnách, ale i v hotelích a dopravních prostředcích. Druhem typickým pro holuby je štěnice holubí (Cimex columbarius). Rizika spojená s prováděním ochranné DDD v souvislosti s holuby Řada firem získává v poslední době zakázky na úklid podstřešních prostor, balkónů, ochozů a jiných částí budov, znečištěných trusem a kadávery holubů. Hřadování a hnízdění holubů na těchto místech přináší vždy hospodářské škody, přímo úměrné počtu holubů a době jejich „působení“. Proto se někteří majitelé objektů snaží ochránit jejich vzhled dříve, než se situace stane finančně neúnosnou. Když už holubi poctí některý objekt svou dlouhodobou přízní, je nutné též počítat se zdravotními riziky nejen pro uživatele takových budov, ale i pro pracovníky, kteří tyto budovy asanují. K odpovědnému a serióznímu provádění takových asanací a zabezpečování objektů proti holubům je však nutno vyhovět celé řadě právních předpisů. I samotné úklidové práce by se mohly v některých případech stát terčem oprávněné kritiky a následných sankcí. Především je třeba předcházet kontaminacím prostorů schodišť, pokud se holubí trus, kadávery a ostatní materiál vynášený z půd nocí po schodech. Na uzavřených půdách je třeba tento materiál hermeticky uzavřít do plastových pytlů a ty pak opatrně bez porušení dále transportovat. Pokud se provádí hromadná asanace propojených půd v celém bloku, např. při plánovaných půdních vestavbách, je lépe demontovat část střešní krytiny a za pomoci mobilní plošiny předem připravené hermeticky uzavřené pytle s trusem transportovat mimo centrální koridor domů. Při vyklízení půd se často používají též shozy na suť, ústící v zaplachtovaných kontejnerech na chodnících. Zmíněný materiál je nutné likvidovat jako nebezpečný odpad ve spalovnách či na speciálních skládkách k tomu určených. Monitorování holubů ve městech. Monitorování holubů ve městech předpokládá sledování časoprostorové aktivity populace holubů v závislosti na potravních zdrojích, stanovištích a dalších ekologických parametrech v průběhu delšího časového období. Zdravotní rizika pro občany je lépe hodnotit ve vztahu k jednotlivým objektům a na základě aktuálně vyšetřených ptáků z dané lokality. Výsledky slouží pracovníkům orgánů ochrany veřejného zdraví a dalším odborníkům státní správy k vytvoření časového plánu jednotlivých opatření, též jako podklady osvětových akcí, případně k tvorbě vyhlášek a vydávání rozhodnutí, např. dle § 61 zák. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů. Monitorování výskytu holubů ve městech a z něj vyplývající doporučená opatření bývají podkladem pro zabezpečování napadených objektů a minimalizaci zdravotních rizik pro osoby, které se v takových objektech, nebo v jejich blízkosti zdržují. Monitorování provádějí zpravidla pracovníci vybraných deratizačních firem, mající zkušenosti s problematikou holubů ve městech. K monitorování městských holubů lze však za předpokladu řádného odborného vedení využít i studentských aktivit v rámci seminárních či bakalářských prací. V rámci vyčerpávajícího monitoringu se doporučuje zjišťovat existenci a přelety i menších, satelitních hejn, která mohou mít svá častější stanoviště v zemědělských objektech okolních vesnic, vzdálených i více kilometrů. Tato hejna se však mohou i v nepravidelných 23
časových intervalech stahovat do měst, která za určitých podmínek upřednostňují nejen z důvodů potravní nabídky, ale i hřadování na členitých fasádách za výhodnějších mikroklimatických podmínek. Monitorování výskytu holubů ve městech a z něj vyplývající doporučená opatření bývají podkladem pro zabezpečování napadených objektů a minimalizaci zdravotních rizik pro osoby, které se v takových objektech, nebo v jejich blízkosti zdržují. Proto se v poslední době relativně často obracejí orgány životního prostředí, případně orgány ochrany veřejného zdraví na specializované firmy s žádostí o zpracování problematiky městských holubů, počínaje monitoringem výskytu, přes návrh opatření až po cenovou nabídku. Národní referenční laboratoř pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu v Praze provádí v této problematice četné konzultace a proto byl na základě víceletých zkušeností vypracován návrh jednotného protokolu, který by byl při monitorování holubů ve městech používán. Nejde o celostátně schválený „tiskopis“, který je nutno beze změny dodržovat, ale navrhované uspořádání dovoluje zaznamenávat veškeré údaje, které lze běžným pozorováním získat a které zároveň poskytuje dostatečné informace pro sestavení obvykle požadovaných zpráv a materiálů. Protokol navrhujeme jako universální, což znamená, že by měl vyhovovat všem použitelným a povoleným metodám. Je samozřejmé, že některé firmy se zabývají pouze vyklízením, jiné zase zabezpečováním fasád, další zase jen odchytem a to jen některými metodami a proto bude vyplňována jen ta část protokolu, která bude odpovídat dané lokalitě, je danou firmou skutečně proveditelná a bude využita v nabídce (např. údaje získávané pouze pohledem na domy a jejich okolí při procházení města po ulicích, nebo zase jen procházením půd atd.). Opakovanými návštěvami jednotlivých lokalit v různou denní dobu získáme informace i o pohybech městských hejn, což je nezbytně nutné pro seriózní plánování regulačních odchytů. V takovém případě se však zaznamenávají i negativní výsledky (např. ulice, dům č…., střecha: 9 hod… 0 holubů, 12 hod … 0 holubů, 16 hod pravidelně hřaduje (a nocuje) 150 ks atd.). Výhoda univerzálního a jednotného protokolu se projeví mimo jiné při srovnávání situace v jednotlivých městech a v případě spolupráce s NRL pro dezinsekci a deratizaci SZÚ v Praze při vyhodnocování monitoringů a sepisování zpráv. Vzor formulářů pro městský monitoring holubů je k dispozici v certifikované metodice, na níž je odkaz na konci této zprávy.
4. Návrh konkrétních sanačních, preventivních a osvětových opatření vedoucích k omezení stavu holubí populace, a to na území statutárního města Ostravy. Veškerá prováděná sanační opatření proti holubům jsou účinná teprve při pravidelném a dlouhodobém, lépe však při trvalém provádění. Stejným způsobem totiž holubi vykazují svůj tlak na vnitřní či alespoň vnější osídlování jednotlivých objektů. Každoročně se množí a jejich „zálohy“ z okolí nepřetržité zkoušejí a vyhledávají nové možnosti. Toto je základní vlastnost všech živých organismů, žijících synantropním způsobem života. 24
Proto je důležité, aby tuto jejich strategii vzali na vědomí všichni řídící zúčastnění odborníci, kteří jsou doposud zvyklí rozhodovat o ryze technických a trvanlivějších systémech a problémech, aniž si uvědomují, že ekologie je nauka o ekonomii přírody….. Tato úvaha se týká sanačních odchytů, regulace množení, čištění holubům přístupných půd, úklidu chodníků a rekonstrukce fasád pod místy kde holubi hřadují, obnovování ochranných nátěrů na přístupných atikách apod. Tyto práce je třeba plánovat a financovat průběžně a trvale, jako např. údržbu městské zeleně apod. Jedině v takovém případě se dostaví pozorovatelný efekt. Naopak preventivní zabezpečení různých fasádních prvků instalací nalepovacích hrotů (nejlépe přímých), odpuzovacích spirál či slaboproudých ohradníků má již trvalejší či dlouhodobý charakter. Krátkodobější, i když několikaletý účinek může mít aplikace nelepivých gelů, nanášených zubovou stěrkou na oplechované fasádní prvky. Holubi se instinktivně této rosolovité struktuře při dosedání vyhýbají. Polétavým prachem a listím se však tento materiál časem zanáší a postupně ztrácí účinnost. Preventivní zabezpečení fasádních prvků nalepováním hrotů (lze doporučit jedině hroty přímé – rovné, protože různé typy zalamovaných a ohýbaných se z pochopitelných důvodů neosvědčily) je možné, stejně jako instalace spirálových a lankových systémů z nabídky specializovaných firem. Elektrické slaboproudé zábrany se používají zřejmě pro svou cenu málo a proto s nimi není příliš zkušeností. Plašiče a zradidla (optické i akustické) mají jen krátkodobou účinnost, holubi jim přivyknou systémem učení, zvaným habituace. Instalace různých typů těchto zábran, stejně jako síťování balkónů, atik a různých fasádních prvků nabízí řada specializovaných firem. Objednatel by však měl průběžně a důsledně sledovat jejich kvalitu a účinnost a zavčas je reklamovat. Tuto skutečnost nutno patřičně zohlednit ve smlouvě! Podávání chemických nástrahových a hormonálních přípravků holubům není povoleno. (tyto přípravky nejsou v seznamu povolených přípravků pro činnost DDD) Regulace holubů v podstřešních nocovištích – na půdách obytných domů, kostelů, klášterů a na podobných stanovištích se provádí po předchozí opravě a úpravě vletových otvorů, protože i v noci vyrušení holubi neuzavřenými otvory vyletují. Proto je nutno tyto otvory pokud možno nepozorovaně přes den upravit tak, aby bylo možno je operativně pokud možno v jeden okamžik uzavřít a holubům tak znemožnit vylétnutí. Podle velikosti podstřešního prostoru pak holuby vychytat či vystřílet vzduchovkou příslušné razance (s min. úsťovou rychlostí 200 m/sec). Rozhodně je nepřípustné nechat holuby uhynout žízní a hlady v uzavřeném prostoru. Investor a objednatel těchto prací by měl mít přehled o jejich průběhu a měl by i prostřednictvím pověřené osoby kontrolovat jejich kvalitu. Odborný dozor při práci s živými zvířaty může uplatňovat i specialista SVS. Proto je lépe, 25
když je předem o akci informován (a vyzván ke spolupráci ?). Poznámky ke zdravotním rizikům při úklidu podstřešních prostor byly uvedeny výše. Odchyt do odchytových klecí (pastí) je v současné době nejčastěji používaný způsob regulačních opatření. Vyžaduje především volbu vhodného místa – nejlépe dominantní (nejvyšší) budova v okolí s dobrým přístupem, umožňujícím instalaci i rozměrnějších ( a účinnějších !!) klecí - pastí. Někdy se skládají z modulů 1 x 1m (půdorys) a 1 m na výšku. Ploché díly je na některých lokalitách třeba vytahovat na střechu podél fasády a pasti skládat na střeše. Pasti by měly být vybaveny napáječkou, poskytující zdroj čisté vody a alespoň zčásti zastíněny. Je lépe, když budovy s instalovanými klecemi převyšují ostatní v okolí, protože na ně není vidět. V opačném případě je během několika hodin po instalaci na policii nebo na veterinární stanici stížnost na týrání zvířat. Komplikacím předcházíme krátkým přípisem s rozborem situace, který je na obě instituce zaslán ještě před zahájením akce. Odchyt však vyžaduje denní kontroly (po přivyknutí holubů na návnadu), což je zvláště při malých počtech značně neekonomické, pokud se tato skutečnost neobchází. Odchycené holuby je možno usmrcovat v atmosféře CO2. Odstřel polařících holubů V polních honitbách přiléhajících k okrajovým částem města je tato metoda relativně účinná, ověřená již v několika menších městech. V městě velikosti Ostravy by asi bylo nutné organizovat tuto činnost pravděpodobně postupně, což by mohlo snížit její účinnost. Tento způsob předpokládá spolupráci s příslušnými mysliveckými sdruženími a jejich ochotu ke vzájemné dohodě. Především je nutné mít pro dané období přesně zmapované (zmonitorované) a ověřené přelety jednotlivých skupin holubů. Týká se to směru jejich letu ráno z města na pole a času, kdy k těmto přeletům dochází. Na začátku polí (několik set metrů až 1 km od konce souvislé zástavby) holubi již létají zpravidla pomalu a v menších skupinách, často jen několik m nad zemí. Tato místa a toto chování holubů je nutné nejprve obeznat, což je pracné a zdlouhavé. Výsledky se však zpravidla vyplatí. Skupinky střelců, rozestavěné na několika (lépe více) vhodných místech na výpadovkách a polních cestách mohou během jednorázové akce snížit početnost příslušných holubích hejn o 30 i více procent. Zainteresovanost střelců řešil investor projektu nákupem střeliva, rozdávaného na vytypovaných seřadištích.
Regulace populací holubů pomocí kontrolovaných holubníků Tyto metody mohou mít řadu podob a v poslední době se stávají obecně doporučovaným trendem v řadě světových velkoměst. Např. v současné době je na internetu informace o víděňském experimentu 12. obvodu - ve čtvrti Meidling, kde zbudovali experimentální holubník přímo pod střechou radnice. Během ročního provozu se bude sledovat jeho účinnost a v budoucnu se plánuje i výměna vajec za podkladky, což má přinést významné omezení reprodukce.
26
Podobně i naši západní sousedé – Spolková republika Německo informuje o těchto regulačních mechanismech. Již v 90. letech měly Cáchy a Augsburg síť regulačních holubníků. V r.2007 již provozovalo takové holubníky 35 měst v osmi spolkových zemích. Zkušenosti jsou velmi příznivé: až 80 % trusu zůstává v holubnících (trus neznečišťuje město a dobře se prodává), snížil se počet stížností občanů, výměna vajec za podkladky činí až 6000 ks ročně, což je již na městské populaci znát. Městské populace řídnou a holubi se orientují na zmíněný holubník (není však známá jeho kapacita). Provoz holubníku zajišťuje specializovaná firma. Návyk holubů na experimentální holubník může však trvat až 6 měsíců. Typy holubníků a možnosti jejich využití pro regulaci městských populací holubů: Nejznámějším typem holubníku je dřevěný holubník na kůlu (na sloupku apod.) Tyto holubníky však nemívají až na ojedinělé a značně náročné modely větší kapacitu. Hodí se pro instalaci v uzavřených areálech, dvorech hospodářských usedlostí, skanzenech apod. a jsou vhodné spíše pro zájmový chov či dotváření atmosféry příslušného zařízení. Věžové, zděné holubníky, známé nejen z Afriky, Středomoří a Přední Asie mohou mít sice obrovskou kapacitu (i mnoho set hnízdících párů), ale jejich instalace ani obslužnost není v našich podmínkách reálná. Komorové holubníky mohou mít rovněž řadu podob (venkovní: zděné či dřevěné, mobilní nebo vestavěné do půd obytných, administrativních, hospodářských či speciálních budov). Právě takové holubníky se v současnosti doporučují pro relativně snadnou regulaci městských populací. Holubníky s touto funkcí musí splňovat základní předpoklady: musí být skryté, nenápadné a nepřístupné veřejnosti, ale současně je možné tuto činnost ve smyslu ochrany zvířat zveřejňovat a popularizovat. Ideálním místem je půdní vestavba, přímo napojená na otevřený vikýř, kterým jsou holubi zvyklí létat do podstřešních prostor. Vestavěný holubník však tento prostor vymezí dle možností na optimální výšku 2 – 3 m s půdorysem 2 x 3 m, či 3 x 4 m, podle možnosti okolního prostoru. Stěny a strop je možné zhotovit z různého materiálu, např. z tenkých OSB desek, nebo jen ze sololitu či překližky, sololaku a podobných materiálů. Zamýšlenou službu vykonal autorovi této zprávy i prostor ohraničený králičím pletivem ze střešních latí potažený řídkou tkaninou používanou na lešeních. Takový prostor přistavený k vikýři a vybavený jednoduchými čtyřpatrovými regály podél delších stěn sloužil zakrátko po instalaci k nočnímu hřadování několika desítkám holubů. „Dálkovým“ uzavřením vikýře před vstupem do zmíněného prostoru byli holubi „lapeni“ a následně podběrákem vychytáni, aniž se po vzoru výše uvedených průkopníků čekalo na jejich snášky. Je však dobré si ponechat několik „zavádějících“ jedinců, kteří postupně přivedou nové hejno. Tento způsob regulace se zatím jeví z řady důvodů jako nejoptimálnější. Především neburcuje emoce a nevyžaduje denní kontrolu jako nápadné odchyty do klecí, které se často stávají terčem kritiky, zvláště když se vzápětí nedostaví kýžený efekt. Hlavním problémem je vytypování vhodného objektu s dobrým přístupem, vhodně situovaným vikýřem a možností dlouhodobě tuto činnost provádět. Při pravidelné vyšší koncentraci holubů nelze ovšem zapomínat na odpovídající asanaci – především desinsekci a desinfekci. Tyto práce je nutné svěřit specializované odborné firmě. Pozor však na aromatické přípravky, mohly by holuby odradit na dlouhou dobu ! 27
Odchycené holuby je možné usmrcovat v atmosféře CO2. Obecně platí, že veškerá manipulace s živými zvířaty musí splňovat požadavky zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů. Pracovníci deratizačních firem si proto doplňují svou kvalifikaci specializovaným kurzem pro odchyt zvířat pořádaným ICVI VFU v Brně. V případě realizace tohoto způsobu se vyplatí vyškolení pověřené osoby. Závěrem k regulačním opatřením Jestliže zhodnotíme jednotlivá dostupná regulační opatření populárním náhledem: cena/výkon (účinnost), tak s největší pravděpodobností budou dominovat regulace prováděné pomocí vestavěných komorových holubníků. Tento názor si dovolím zastávat, i když s touto metodou jsou v podmínkách našeho státu doposud minimální zkušenosti. Autor zprávy má s touto metodou zatím jednu krátkodobou zkušenost z bývalého okresního města, nicméně i na základě tohoto neprůkazného zjištění se přiklání k názoru, že jakékoliv akce tohoto typu je možné označit za průkopnické a v případě předpokládaného úspěchu za hodné i mediální popularizace a následování. Pro očekávanou úspěšnost svědčí následující argumenty: 1. kladné zahraniční reference ze seriózních zdrojů, založených na víceletém provozu 2. konstrukce a obsluha vychází z dnes již nevyčíslitelného množství (stovek a snad i tisíců) podstřešních komorových holubníků, instalovaných v minulosti v četných obytných domech, kde sloužily dlouhé desítky let k různým zájmovým chovům. 3. relativně nevelké vstupní materiálové náklady: lehké konstrukce ze střešních latí, „králičího“ pletiva a termoizolační folie, která holubník opticky zakrývá, izoluje a brání masivnímu rozptylu prachu a alergenů do okolního prostoru. Dále materiál na „regály – místa na hřadování – opět z latí a z různých deskových materiálů či prken. Vertikální přepážky nejsou alespoň z počátku nutné. Podlahový prostor holubníku se doporučuje pokrýt levným linoleem, silným igelitem, zmíněnou plachtou či obdobným materiálem, ze kterého je možné snadno odstraňovat trus, zbytky krmiva a další nežádoucí materiál.
„Dálkové“ uzavírání vikýře či jiného používaného vletového
otvoru
provázkem, před vstupem laťovými dvířky do prostoru holubníku). 4. Postupné a samovolné osídlování holubníků nevyžaduje denní kontroly – oproti odchytovým klecím, které po adjustaci vyžadují denní a tím značně finančně nákladné kontroly, přestože mohou po dlouhou dobu vykazovat nulovou účinnost. Pro tuto svou 28
(a často zbytečnou) nákladnost se provádějí odchyty do klecí jen turnusově a v dlouhých časových intervalech, což však nemůže poskytnout požadovaný a očekávaný efekt. 5. Účinnost komorových holubníků je možné zvýšit při občasných kontrolách vhodným přikrmováním. 6. Pro instalaci půdních komorových holubníků určených pro regulaci populací městských holubů (depopulace ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jsou vhodné půdy a) s přístupem po schodech a s možností neomezeného přístupu způsobilých osob (viz dále) b) s vletovým otvorem v maximální výšce 2.5 – 3 m od podlahy, nebo s možností takový uzavíratelný otvor instalovat 7. Způsobilost osob provádějících regulaci (viz předchozí bod) lze v pojetí výše uvedeného zákona získat úspěšným absolvováním „Odborného kurzu pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu“, který pravidelně pořádá ICVI VFU v Brně (Bc. Klára Holešovská, tel.: 541 562 088.) 8. Po otevření vletového otvoru budou holubi osídlovat holubník postupně, přičemž zimní období a přikrmování mohou tento proces značně urychlit. Tato fáze může trvat řadu týdnů i měsíců, ale nevyžaduje žádné pravidelné kontroly. Zpočátku budou holubi navštěvovat zmíněný prostor jen pro noční hřadování, při pravidelném přikrmování se zde, zvláště v nepříznivých klimatických podmínkách, budou zdržovat i přes den. Z výsledků občasných kontrol se určí optimální doba regulačního zákroku (uzavření vletového otvoru, vychytání holubů podběrákem a jejich usmrcení v atmosféře CO2). Je výhodné ponechat několik pilotních kusů. Informace ze zahraničí uvádějí výměnu snesených vajec za atrapy (v připravených hnízdních boxech s vertikálními přepážkami a zadní stěnou) jako hlavní regulační mechanismus.
9. Popsaný způsob regulace předpokládá: a) Získání vhodných stanovišť v lokalitách, kde se holubi vyskytují (vytypování půd, získání svolení k přístupu dle potřeby a k instalaci holubníků – např. smlouva o 29
dlouhodobém pronájmu apod.). Potřebně hustou síť takovýchto regulačních zařízení, která by poskytla očekávaný a pozorovatelný efekt určí praxe. Doposud není odhad, jakou plochu města by dokázal účinně asanovat i při dostatečné mobilitě holubů jediný regulační holubník. Nicméně výsledky účinnosti i z jednoho zařízení budou velice prospěšné a budou mít v našich podmínkách prioritní charakter. b) Vyškolení (viz výše) dvoučlenné posádky (vzhledem k bezpečnosti práce) pracovníků příslušných organizací (údržba městské zeleně apod.), nebo smlouva s místní firmou provozující DDD činnost zajistí po stanovení pevné pracovní náplně optimální provoz výše popsaného zařízení.
Odkazy na další možné metody, odborné a potencionálně spolupracující organizace a instituce, související právní předpisy a další informace při nestandardních situacích jsou k dispozici v materiálu: PAVEL RÖDL A KOL.: CERTIFIKOVANÁ METODIKA PRO MINIMALIZACI ZDRAVOTNÍCH RIZIK, PŮSOBENÝCH PŘEDEVŠÍM MĚSTSKÝMI HOLUBY A OSTATNÍMI LÉTAJÍCÍMI OBRATLOVCI. (dostupné na www.dddinfo.cz). Návrh konkrétních osvětových opatření vedoucích k omezení stavu holubí populace, a to na území statutárního města Ostravy Osvětová činnost je nepochybně mocným nástrojem, který může, je-li vhodně využit, ovlivnit myšlení značné části lidí a tím žádoucím způsobem řešit řadu problémových situací. Nevhodné krmení volně žijících a toulavých zvířat na veřejných prostranstvích mezi tyto situace rozhodně patří. Pro zvýšení účinnosti osvětové práce lze doporučit současné využití pokud možno všech jejich forem, kterými tato mocná síla vládne a sice: letáky v rámci příslušných resortů (zdravotní problematika, ochránci zvířat a živ. prostředí apod.?), ostatní media – místní rozhlasové besedy, regionální televize s využitím záběrů parazitujících potkanů (protože ty jediní z toho mají nakonec užitek) a jejich „produkce“ je schopna posunout myšlení lidí tím správným směrem více než učené čtení. V neposlední řadě by bylo dobré využít i frontálních regionálních akcí – besed (např. pro často „krmící“ důchodce) apod. Při plánování těchto akcí je třeba mít na paměti, že každá jednotlivá, samostatná akce téměř nic neřeší. Je třeba sestavit jejich postupný plán, zaměřený na cílovou skupinu osob. Doporučuji současně propojit do autorství více odborníků (ochránce zvířat, živ. prostředí, zdravotníka, veterináře, odborníka na škůdce a asanace a především zkušeného a pohotového moderátora), protože jeden zapálený a o své pravdě přesvědčený aktivista může alespoň zpočátku i dobře míněnými radami napáchat na veřejném podvědomí, které je v poslední době stále více podezíravé, víc škody než užitku.
30
Případné letáky by měly obsahovat informace o dezinfekci, čištění a zabezpečování okenních parapetů, což si mohou občané provádět sami. Autor zprávy je ochoten se na podobných akcích podílet a přispět k jejich účinnosti materiály ze svého archivu.
Zpracoval: doc.RNDr.Pavel Rödl, CSc. (
[email protected]) 28.11.2013.
31
