POSOUZENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 04 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NYMBURK (DOKUMENTACE SEA)

POSOUZENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 04 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NYMBURK NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ DLE §10I ZÁKONA 100/2001 SB., V ROZSAHU PŘÍLOHY ZÁKONA Č. 183/2006 SB., O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU

(DOKUMENTACE SEA)

ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D. ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

PROSINEC 2013

POSOUZENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 4 ÚP MĚSTA NYMBURK

ING. MARIE SKYBOVÁ, PH.D.

NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ZAHRADNÍ 241, ŠTÍTINA

I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Posouzení vlivů Změny č. 04 územního plánu města Nymburk na životní prostředí dle §10i zákona 100/2001 Sb., v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

ZADAL:

Město Nymburk Náměstí Přemyslovců 163, 288 28 Nymburk IČ: 00239500 DIČ: CZ00239500

ZPRACOVAL:

Ing. Marie Skybová, Ph.D., držitelka autorizace dle zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, č.j. rozhodnutí o udělení autorizace 38388/ENV/08, č.j. rozhodnutí o prodloužení autorizace 20738/ENV/13. Adresa:

Zahradní 241 747 91 Štítina

IČ: 46114912 DIČ: CZ5856180638

Ve Štítině, dne 12. prosince 2013

................................................... Ing. Marie Skybová, Ph.D.

Výtisk č. 1

1





OBSAH


ÚVOD .................................................................................................................................... 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím ............................................................................................................... 1.1 Obsah a cíle územního plánu 1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů 1.2.1 1.2.2 1.2.3 1.2.4 1.2.5 1.2.6 1.2.7 1.2.8 1.2.9 1.2.10

6 8 8 9

Politika územního rozvoje ČR 2008 ............................................................................ 9 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ....................................................... 11 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 - 2020 .................. 13 Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje je ................................................................................................ 14 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje ...................................... 16 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje .............................................. 16 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje .................................... 17 Územní energetická koncepce Středočeského kraje ................................................ 18 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe......................................................... 18 Povodňový plán Středočeského kraje ....................................................................... 20

2. Zhodnocení vztahu Změny č. 04 ÚP města Nymburk k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ......................................................................... 22 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla územně plánovací dokumentace uplatněna .............................................................................................................................. 23 3.1 Vymezení území 23 3.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 24 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8 3.2.9 3.2.10 3.2.11

Klimatologická charakteristika ................................................................................. 24 Kvalita ovzduší ............................................................................................................ 25 Voda ............................................................................................................................. 26 Geologie, geomorfologie.............................................................................................. 30 Krajinný pokryv, půdní fond ..................................................................................... 32 Ochrana přírody ......................................................................................................... 33 Flóra, fauna ................................................................................................................. 34 Typologie krajiny ........................................................................................................ 36 Radonový index geologického podloží ...................................................................... 37 Archeologická naleziště, historické památky ........................................................... 39 Vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací dokumentace ve vztahu k posuzovaným záměrům ........................................................................................... 42

2





I/58mohly - OSTRAVAbýt ULICErealizací PLZEŇSKÁ, Nzáměrů OVÁ BĚLÁ, I/56 4. Charakteristiky životního prostředí, které by ÚPMALÉ A VELÉ významně ovlivněny ............................................................................................................. 43 4.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL 43

4.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF ......................................................................................... 44 4.1.2 Investice do půdy, cestní síť, pozemkové úpravy, ÚSES ......................................... 46 4.1.3 Zábor PUPFL .............................................................................................................. 46

4.2 Změna dopravní zátěže území 4.3 Změna imisí a hlukové zátěže území

46 48

4.3.1 Ovzduší......................................................................................................................... 48 4.3.2 Hluk .............................................................................................................................. 49

4.4 Vliv na vody

53

4.4.1 Odpadní vody, pitné vody .......................................................................................... 53 4.4.2 Vliv na povrchové a podzemní vody.......................................................................... 54 4.4.3 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch a protipovodňová opatření ........................................................................................................................ 54

4.5 Zvýšení produkce odpadů 55 4.6 Vliv na horninové prostředí 55 4.7 Změna vegetace, vliv na faunu 55 4.8 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz 55 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ............................................................................... 58 5.1 Systém NATURA 2000 58 5.2 Skladebné části ÚSES 58 5.3 VKP 58 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení .......................................................................................................................... 59 6.1 Vliv na ovzduší a klima 61 6.2 Fyzikální vlivy – hluk 62 6.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy 62 6.3.1 Vliv na veřejné zdraví ................................................................................................. 63 6.3.2 Sociálně-ekonomický vliv ........................................................................................... 64

6.4 6.5 6.6 6.7

Vliv na půdu Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa Vliv na horninové prostředí Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru 3

64 66 66 66





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 6.8 Vliv na vodu 67 MALÉ A VELÉ 6.9 Vliv na ÚSES a VKP 68 6.10 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického 68 6.11 Vliv na krajinný ráz 68 6.12 Významnost vlivů Změny č. 04 ÚPM Nymburk na životní prostředí 68 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ......................................................................... 70 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. ............................................................................................................................... 72 8.1 Vliv na zemědělský půdní fond 72 8.2 Vliv na vodu 72 8.3 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk 73 8.4 Vliv na památky a archeologické lokality 73 9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ........................................................................................................................ 74 9.1 Ovzduší 74 9.2 Voda 74 9.3 Půda 74 9.4 Příroda a krajina 75 9.5 Kulturní a historické památky 75 9.6 Obyvatelstvo 75 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ................................................................................................................... 76 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí ...................................... 77 11.1 Návrh požadavků k zapracování do návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk 77 11.2 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí Změny č. 04 ÚPM Nymburk 77 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .............................................................. 79 13. Literatura a zdroje ...................................................................................................... 81

4





Přehled zkratek: AOPK ČR AOT40

BPEJ ČOV EIA EOAR HEIS KR KÚ k. ú. MŽP NPÚ ORP OSN PAHs PM2,5 PM10 POH PUPFL PÚR ČR RBC RBK ŘSD ČR SAS SOB ÚAN ÚEK ÚP ÚPM ÚSES ÚSKP VKP VOC ZPF ZÚR ŽP


Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky expoziční index troposférického ozónu vyjádřený jako kumulativní expozice nad prahovou koncentrací 40 ppb (Accumulated Ozone Exposure over a threshold of 40 Parts Per Billion) bonitovaná půdně ekologická jednotka čistírna odpadních vod posouzení vlivů na životní prostředí (an environmental impact assessment) ekvivalentní objemová aktivita radonu hydroekologický informační systém krajinný ráz krajský úřad katastrální území Ministerstvo životního prostředí Národní památkový ústav obec s rozšířenou působností Organizace spojených národů polycyklické aromatické uhlovodíky částice v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr nepřesahuje 2,5 µm částice v ovzduší, jejichž aerodynamický průměr nepřesahuje 10 µm plán odpadového hospodářství pozemek určený k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky regionální biocentrum regionální biokoridor Ředitelství silnic a dálnic České republiky Státní archeologický seznam specifická oblast území s archeologickými nálezy Územně energetické koncepce Středočeského kraje územní plán územní plán města územní systém ekologické stability Ústřední seznam kulturních památek významný krajinný prvek těkavé organické látky zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí

5






ÚVOD

Posuzovaný návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk byl zpracován projektovou kanceláří ŽALUDA, Praha 2 - Vinohrady. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Nymburk, odbor výstavby. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk je vypracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, tj. s obsahem a řazením podle Přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Koncepci uspořádání a využívání území vymezením ploch s rozdílným způsobem využití stanovuje v členění podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, s podrobnějším členěním zohledňujícím specifické podmínky a charakter území. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, které mohou vyvolávat budoucí střety zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk tak naplňuje ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb.. Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen KÚ SČK) v Závěru zjišťovacího řízení podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22.02.2012 (č.j. 016265/2012/KUSK) proto shledal nezbytnost komplexního posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit varianty dopravního napojení komunikace (případně rovněž vyhodnotit tzv. nulovou variantu) a za jakých podmínek jsou tyto přípustné, zdůvodnit a posoudit účelnost plánovaných změn v daných lokalitách, vyhodnotit vlivy z hlediska kumulace hlukové zátěže, zvýšení vibrací a znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) a narušení faktoru pohody bydlení. Podle závěrů zjišťovacího řízení, které provedl KÚ SČK, lze vyloučit významný vliv předloženého návrhu samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Nejblíže se nachází CZ0210064 Písečný přesyp u Píst, tato lokalita je však od katastrálního území města Nymburk vzdálena cca 600 m a od nejbližší navrhované lokality cca 2,8 km. Vzhledem ke vzdálenosti od místa rozvoje navrhovaných lokalit se nepředpokládá dotčení této ani jiné evropsky významné lokality. Vlastní posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí je upraveno § 10i) zákona č. 100/2001 Sb. Podle odst. 1 § 10i se při posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí postupuje podle stavebního zákona a to podle

6





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ Bprostředí ĚLÁ, I/56 odstavců 2 až 5. Rámcový obsah vyhodnocení vlivůI/58 územního plánu na životní MALÉ A VELÉ stanovuje příloha stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Posouzení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, zpracované osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., je nedílnou součástí návrhu řešení Změny č. 04 územního plánu města Nymburk.

Dokument „Posouzení vlivu Změny č. 04 územního plánu města Nymburk na životní prostředí dle §10i zákona 100/2001 Sb., v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu“ sleduje následující cíle: posouzení míry souladu návrhu řešení územního plánu se zpracovanými celostátními, krajskými a místními koncepčními dokumenty z oblasti životního prostředí, posouzení přínosů a negativ navrženého řešení v porovnání se současným stavem složek životního prostředí v řešeném území, identifikace nejvýznamnějších střetů navrhovaných záměrů se složkami životního prostředí včetně návrhu opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, stanovení monitorovacích indikátorů pro vliv ÚP na životní prostředí. Dokument je členěn dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování stavebním řádu v platném znění.

7





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ MALÉ A VELÉ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 1.1 Obsah a cíle územního plánu O pořízení Změny č. 04 územního plánu města Nymburk (dále jen Změny č. 4 ÚPM Nymburk) rozhodlo zastupitelstvo města Nymburk usnesením č. 37 dne 29.6.2011, usnesením č. 77 dne 31.10.2011 a usnesením č. 86 dne 7.12.2011. Předmětem změny jsou tyto lokality: Z04.1 - pozemky parc. č. 541/1, 541/3 a 600/1, 538/2, st. 2126/1, st. 2126/2, st. 4470, 539/7, 589/1, části 541/2, v katastrálním území Nymburk – změna využití z výrobní sféry – zemědělské výroby specifické – zahradnictví (VZ.1) na smíšené využití území – městského typu (SM); Z04.2 - pozemky parc. č. 554/2, 562, 559, 558, část 554/5, v k.ú. Nymburk – změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, zemědělská funkce) (Suz) na smíšené využití území – městského typu (SM); Z04.3 - pozemky parc. č. 486/1, 487/1, 487/2, 487/14, 487/16, 487/17, 487/18, 487/19, 487/20, 487/28, k.ú. Drahelice – změna využití z bydlení individuální (BI) na výrobní sféru – drobnou a řemeslnou výrobu (VD); Z04.5 - pozemky parc. č. 443/3, 447, 448/1, 443/2, k.ú. Nymburk – změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, zemědělská funkce) (Suz) na smíšené využití území specifické – na pozemcích pasivní inundace (SM.1); Z04.6 - pozemky parc. č. 608/3, 608/9, 608/10, 608/11, 608/12, 608/6, 854, část 608/1, k.ú. Drahelice – změna využití ze smíšené zóny (výhledově urbanizovatelné území, vodohospodářská, zemědělská funkce) (Suvz) na bydlení individuální (BI); Z04.7 - změna dopravního napojení a dopravního řešení jihovýchodní části lokalit Z02.9, Z02.10 a lokalit Z02.12, Z02.20 a Z02.21 v severní průmyslové zóně; Z04.8 - změna dopravního řešení v souvislosti s připravovaným rozšířením čistírny odpadních vod; Z04.9 - z návrhu územního plánu bude vypuštěn text: „V případě obousměrných komunikací bude min. šířka vozovky 6 m. Všechny komunikace musí být v celém průběhu zastavěným územím doplněny alespoň jednostranným chodníkem pro zajištění segregace pěší a automobilové dopravy o šířce 2 m.“; Z04.10 - pro lokality nacházející se vně prostoru, který je vymezen železniční tratí Praha Kolín, železniční tratí Nymburk Hlavní nádraží – Český Brod a vodním tokem Labe, bude u nových staveb počet odstavných a parkovacích stání odpovídat minimálně stupni automobilizace 600 vozidel na 1000 obyvatel; Z04.11 - povolit ploché a pultové střechy u objektů v plochách pro bydlení. 8





I/58 - ONymburk STRAVA ULICEnení PLZEŇSKÁ , NOVÁvBpůvodně ĚLÁ, I/56 Předmětem změny č. 04 územního plánu města řešení MALÉ A VELÉ plánované lokalitě Z04.4 - pozemky parc. č. 535/33, 537/2, 538/1, 539/4, 600/2, k.ú. Nymburk – změna využití z bydlení individuální – specifické - na pozemcích pasivní inundace (BI.1) na obslužnou sféru specifickou – velkoprodej, supermarkety (OV.2).

1.2 Vztah územně plánovací dokumentace k cílům koncepčních národních a regionálních dokumentů Pro účely posouzení vztahu územního plánu ke strategickým dokumentům není nezbytné pracovat s mezinárodními dokumenty, neboť jejich cíle a priority jsou již obsaženy ve vnitrostátní dokumentaci, nadřazené Změně č. 4 ÚPM Nymburk. Soulad návrhu územního plánu je porovnáván s následujícími koncepčními dokumenty: Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020, Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje , Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, Územní energetická koncepce Středočeského kraje, Plán oblasti povodí Horního a středního Labe, Povodňový plán Středočeského kraje. Cíle, priority a požadavky jednotlivých koncepčních dokumentů jsou dále hodnoceny podle toho, do jaké míry je s nimi řešení návrhu Změny č. 4 ÚPM Nymburk v souladu nebo v rozporu: zcela v souladu částečně v souladu částečně v rozporu výrazně v rozporu není předmětem řešení/ neutrální vztah

++ + -0

1.2.1 Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR) byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009. Jedná se o nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. PÚR ČR 9





STRAVA ULICE LZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁsmluv , I/56 zohledňuje požadavky na územní rozvoj, které pro I/58 ČR- Ovyplývají z Pmezinárodních MALÉ A VELÉ a členství v mezinárodních organizacích (OSN, OECD, Rada Evropy a Evropská unie).

V rámci PÚR ČR jsou vymezeny hlavní rozvojové oblasti a rozvojové osy ČR a dále specifické oblasti (SOB), tj. oblasti, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, přičemž se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Město Nymburk leží mimo rozvojové oblasti, v rozvojové ose OS4 Praha-Hradec Králové/Pardubice–Trutnov-hranice ČR/Polsko (-Wroclav). Rozvojová osa představuje území ovlivněné dálnicí D11 a jejím připravovaným pokračováním do Jaroměře, připravovanou rychlostní silnicí R11 Jaroměř–Trutnov–hranice ČR/Polsko, železniční tratí č. 010 v úseku Praha-Pardubice (I. tranzitní železniční koridor) a spolupůsobením center Nymburk, Poděbrady, Kolín, Jaroměř, Dvůr Králové nad Labem a Trutnov. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Pro rozvojové osy stanovuje PÚR ČR následující úkol pro územní plánování: Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. Území města se konkrétně dotýká vymezení koridoru vodní dopravy VD1 na Labi v úseku Pardubice – hranice SRN a koridoru konvenční železniční dopravy C-E 61 v trase Děčín–Nymburk–Kolín (trať č. 231 Lysá nad Labem–Kolín). Dále pro Změnu č. 04 ÚPM města Nymburk vyplývají z PÚR ČR obecně platné povinnosti pro zajištění udržitelného rozvoje území. Hodnocení: + Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk respektuje Politiku územního rozvoje ČR 2008. Podrobné vyhodnocení souladu návrhu Změny č. 4 ÚPM Nymburk s PÚR ČR a s republikovými prioritami územního plánování je obsahem Kap. 3.1 Odůvodnění Změny č. 4 ÚPM Nymburk. Úkoly pro územní plánování, které jsou stanoveny v této politice, se řešeného souboru změn nedotýkají. Ve Změně č. 4 ÚPM Nymburk se jedná o drobné změny většinou v zastavěném území, které nijak nezasahují do koridoru D11, I. tranzitního železničního koridoru ani koridoru labské vodní cesty. Návrh řešení souboru změn č. 04 územního plánu města Nymburk respektuje zásady formulované v politice územního rozvoje.

10





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.2 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje MALÉ A VELÉ

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (dále ZÚR SČK), vydávané formou opatření obecné povahy, jsou územně plánovací dokumentací kraje. Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Zásady územního rozvoje stanovují základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovují požadavky na jejich využití, vymezují plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a stanovují kritéria pro rozhodování o změnách využití území. Zastupitelstvo Středočeského kraje rozhodlo o vydání ZÚR SK dne 19.12.2011 usnesením č. 4-20/2011/ZK. ZÚR SK byly vydány formou opatření obecné povahy dne 07.02.2012 a nabyly účinnosti dne 22. února 2012. Tímto dnem také pozbyly platnosti původní ÚPN VÚC na území kraje. ZÚR zpřesňuje rozvojové oblasti a osy, vymezené v PÚR ČR, a vymezuje rozvojové oblasti, rozvojové osy a rozvojová centra krajského významu. Město Nymburk leží mimo rozvojové oblasti, v rozvojové ose OS4 Praha-Hradec Králové/Pardubice–Trutnov-hranice ČR/Polsko (-Wroclav). Zásadami územního rozvoje byla rozvojová osa OS4 zpřesněna a zahrnuje Nymburk jako součást rozvojové oblasti OBk 1 Střední Polabí, pro kterou ZÚR stanovují zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území, z nichž se města Nymburk týkají následující : b) posilovat kooperaci měst Nymburk – Poděbrady, c) podstatně zlepšit propojení center Nymburk – Poděbrady – Kolín - Kutná Hora – Čáslav urychlenou realizací přestavby silnice I/38, která je páteří rozvojové oblasti; f) zlepšit napojení měst Nymburka a Peček na dálnici D11 ve směru na hl. m. Prahu, g) rozvoj bydlení sledovat zejména ve městech Kolín, Kutná Hora, Poděbrady, Nymburk, Sadská a Pečky a dále v obcích s dobrým železničním spojením na tratích Kolín – Praha, Kolín – Nymburk, Kolín – Pardubice a Kolín – Čáslav, i) rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat do větších měst a do lokalit s napojením na železnici, j) využívat ve významném rozsahu možnosti transformace dřívějších výrobních a jiných areálů (brownfields) a dostavby volných ploch ve stávajících výrobních či komerčních zónách. Dále ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování (týkající se města Nymburk): a) zpřesnit koridory dopravy vymezené v ZÚR,

11





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁs Bohledem ĚLÁ, I/56 b) ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směryULICE jejich využití MALÉ A VELÉ na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny,

c) prověřit možnosti zlepšení silniční sítě ve vazbách na nadřazené trasy (D11, I/12, I/38, I/2, I/32), d) respektovat požadavky na ochranu kulturních a civilizačních hodnot, zejména …městských památkových zón … Nymburk…, f) respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení regionálních a nadregionálních skladebných částí ÚSES (RC 1001 Zadní Babín, RC 1878 Drahelice, NK K10 Stříbrný roh – Polabský luh, RK 1238 Zadní Babín – Havransko). Město Nymburk je dokumentem řazeno mezi střední centra osídlení, pro které ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území (týkající se města Nymburk): a) rozvíjet obslužné funkce v oblasti školství, zdravotnictví a kultury pro svá spádové území, b) rozvíjet bydlení a ekonomické aktivity, zejména aktivity v oblasti výrob a služeb vytvářející větší počet pracovních příležitostí pro město a jeho spádové území, c) zlepšovat dopravní obslužnost, d) chránit kulturní hodnoty a využívat jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, f) koordinovat rozvoj blízkých měst Nymburka a Poděbrad. ZÚR zpřesňují na území Středočeského kraje koridor republikového významu silnice I/38 Mladá Boleslav – Nymburk – Kolín – Kutná Hora – Čáslav a navrhují na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů: 124) koridor pro umístění stavby D153 – silnice II/330: přeložka Nymburk (obchvat), vč. mostu přes Labe; 132) koridor pro umístění stavby D161 – silnice II/331: Nymburk, přeložka (průtah v koridoru železniční tratě); Dále ZÚR navrhují tyto plochy pro umístění staveb protipovodňové ochrany: (185) plochu pro umístění stavby PP05 – Nymburk Hodnocení: ++ Změna č. 04 ÚPM Nymburk zpřesňuje vymezení skladebných částí regionálních a nadregionálních ÚSES na území města a doplňuje zásady ochrany pro plochy biocenter a biokoridorů. Dopravní koridory D048 – koridor pro silnici I/38, D153 – přeložka silnice II/330 a D161 – přeložka silnice II/331 jsou již vymezeny v územním plánu města Nymburk a jejich trasy nejsou změnou č. 04 dotčeny. Koridor pro protipovodňová opatření PP05 je

12





I/58 - OSTRAVA ULICE ochrany. PLZEŇSKÁ, NNávrh OVÁ BĚLÁpočítá , I/56 souborem změn č. 04 vymezen jako liniová stavba protipovodňové MALÉ A VELÉ s realizací hráze délky 1300 m, pevnými a mobilními konstrukcemi.

Podrobné vyhodnocení souladu návrhu Změny č. 4 ÚPM Nymburk se ZÚR SK je obsahem Kap. 3.2 Odůvodnění Změny č. 4 ÚPM Nymburk. Obr. 1.1: Veřejně prospěšné stavby a opatření na území města Nymburk (zdroj http://up.webmap.cz/stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/)

1.2.3 Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 - 2020 Připravovaný Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje navazuje na předchozí Program rozvoje Středočeského kraje z roku 2006, který byl aktualizován v roce 2009. Program určuje základní rámec pro rozvoj kraje v daném období, tedy rozvojovou vizi a hlavní cíle, v kterých má být Středočeský kraj k roku 2020 krajem s kvalitní zdravotní a sociální péčí pro své obyvatele, krajem s možnostmi pro další vzdělávání, kulturní, společenské, sportovní a rekreační vyžití obyvatel, krajem s kvalitní, kapacitní a nezatěžující dopravní a technickou infrastrukturou a dopravní obslužností, krajem hospodářsky silným, s výrobou a zemědělstvím používajícím inovativní postupy a technologie, šetrné k životnímu prostředí.

13





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁke BĚLÁ , I/56 Na priority a strategické cíle navazuje výčet opatření, z nichž lze ve vztahu Změně MALÉ A VELÉ č. 4 ÚP města Nymburk jmenovat následující:

A.1.2 Podpora malého a středního podnikání B 3.1 Podpora bydlení a budování občanské vybavenosti v obcích E.1 Péče a ochrana jednotlivých složek životního prostředí E.2 Eliminace rizik spojených s ochranou životního prostředí Dokument řadí okres Nymburk mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností (Nymburk 9,90%, Kolín - 9,70% a Příbram - 9,70%). Problémová analýza ukázala, že okres Nymburk měl v době zpracování (duben 2012) nejvyšší nezaměstnanost v kraji, nejnižší mzdy, nejnižší stav přímých zahraničních investic i nízkou dostupnost sociálních služeb. Hodnocení: + Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk podporuje ochranu přírody a krajiny zpřesněním územního systému ekologické stability v souladu s nadřazenou dokumentací. Malé a střední podnikání bude umožněno v lokalitě Z04.3 vymezením plochy drobné a řemeslné výroby (VD), naopak v lokalitě Z04.1 dochází ke změně využití z výrobní sféry – zemědělské výroby specifické – zahradnictví (VZ.1) na smíšené využití území – městského typu (SM). Pro kvalitu životního prostředí je významné vymezení plochy pro rozšíření areálu čistírny odpadních vod. Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk přispívá k naplnění priorit Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 – 2020.

1.2.4 Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje je Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje a Programový dodatek k Programu snižování emisí a Integrovanému programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje byly schváleny v roce 2005. Dokumenty jsou pravidelně aktualizovány, poslední aktualizace byla schválena v roce 2012. Globálním cílem Programu je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky a přispět k dodržení závazků, které Česká republika přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší. Konkrétní cíle Programu jsou: snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity – platí pro suspendované částice PM10, benzo(a)pyren a arsen, trvalým snižováním emisí prekurzorů troposférického ozónu (těkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout snížení imisní zátěže ozónu pod úroveň cílového imisního limitu,

14





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ,kNOVÁ BĚLÁ, I/56 udržet podlimitní úroveň znečištění ovzduší v lokalitách, kdeULICE nedochází překračování MALÉ A VELÉ imisních limitů a cílových imisních limitů;

udržet celkové emise pod hodnotou doporučených krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak. Z Opatření, která jsou stanovena za účelem dosažení výše uvedených cílů, lze jmenovat následující: Opatření 1.1. Odklonění tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby – řešení bodových problémů, např. napojení části města nebo průmyslové zóny přímo na kapacitní komunikace za účelem omezení průjezdu aut přes obec. Opatření 1.5: Parkovací politika – budování záchytných parkovišť u železničních zastávek a autobusových terminálů. Program ukládá mimo jiné obcím:, plynofikace obcí a jejich částí, rozvoj stávajících sítí CZT, budování nových systémů CZT, rozvoj středotlaké sítě pro rozvod zemního plynu a zajištění jeho distribuce koncovým spotřebitelům, v rámci dopravního řešení je nutno uplatňovat princip odlehčování, nesoustřeďovat nové kapacity do přetížených lokalit, snižování přepravní náročnosti území a zajistit napojení významných funkčních ploch na hromadnou dopravu (optimálně kolejovou). Hodnocení: ++ Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje rozvojové plochy pro záměry s potenciálem negativního ovlivnění kvality ovzduší ve městě. Soubor změn č. 04 vymezuje zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření ČOV, pro kterou je připraven investiční záměr vybudování provozu nízkoteplotní konvertace čistírenských kalů. Jedná se o bezspalovací anaerobní zplyňování, kdy v hermeticky navenek uzavřeném systému dochází ke stupňovitému termicko-katalytickému materiálovému rozkladu s následným integrovaným čištěním plynu a následným volitelným zhodnocením. Proces vykazuje zanedbatelné emise a žádný obtěžující zápach. Naopak dojde ke snížení emisí skleníkových plynů CO2,CH4,N2O a k energetickému zhodnocení kalů. Zastavitelná plochu Z04.3 pro drobnou a řemeslnou výrobu je malého rozsahu a nezakládá předpoklad negativního vlivu na kvalitu ovzduší. Plochy VD slouží převážně pro lokalizaci výrobních provozoven, které neovlivňují negativně okolí nad hygienicky přípustnou mez. V ploše je již realizována skladová hala. Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje plochy, které by předznamenávaly zvýšení emisí z dopravy nebo vytápění objektů. Zásobování města teplem není souborem změn č. 04 měněno, způsob zásobování města zemním plynem zůstává zachován. 15





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.5 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje MALÉ A VELÉ

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (dále jen PRVKÚK) jako základní koncepční dokument v oblasti vodohospodářské politiky byl Zastupitelstvem Středočeského kraje schválen v roce 2004 a je pravidelně každoročně aktualizován. Cílem plánu je vytvoření podmínek pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Středočeského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Město Nymburk včetně místní části Drahelice jsou zásobeny pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a tato strategie se nebude měnit ani v budoucnosti. Zásobování sídla pitnou vodou se změnou ÚPM oproti řešení navrženému v územním plánu nemění. Město Nymburk má vybudovanou převážně jednotnou kanalizační síť (4/5). Zbývající část kanalizace je oddílná (odkanalizování sídliště). Na trase hlavních přivaděčů jsou vybudovány dešťové odlehčovače. Místní část Drahelice má vybudovanou splaškovou tlakovou kanalizační síť, kterou jsou odpadní vody odváděny do kanalizační sítě města Nymburk. Systém odkanalizování se změnou ÚPM rovněž oproti řešení navrženému v územním plánu nemění. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací předpokládá rozšíření čistírny odpadních vod o další aktivační blok. Hodnocení: ++ Intenzifikace ČOV Nymburk byla provedena v letech 2005 až 2006. Nad rámec požadavků PRVKÚK vymezuje soubor změn č. 04 zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření ČOV, pro kterou je připraven investiční záměr vybudování provozu nízkoteplotní konvertace čistírenských kalů pro završení optimalizace kalové koncovky.

1.2.6 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (dále POH) schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje v roce 2004. Dokument byl aktualizován v roce 2008. Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s nimi. Plán odpadového hospodářství definuje obecné zásady dle plánu odpadového hospodářství ČR a obecná opatření na úrovni kraje. Pro Změnu č. 4 ÚPM Nymburk nevyplývají z dokumentu žádné konkrétní požadavky. Hodnocení: 0

16





I/58 - OSTRAVA kraje ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.7 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského MALÉ A VELÉ

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, která byla schválena Zastupitelstvem Středočeského kraje v roce 2006, přináší základní strategii kraje pro ochranu přírody a krajiny a cíle do roku 2016. Koncepce ochrany přírody a krajiny stanovuje zásady zachování a rozvíjení přírodního prostředí a jeho jednotlivých složek z hlediska územního plánování a navrhuje mj. následující opatření: Přesně vymezit regionální prvky ÚSES a zajistit podmínky k naplnění jejich funkčnosti. Respektovat ÚSES při tvorbě a schvalování územního plánu vyššího územně správního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Zajistit návaznost lokální sítě ÚSES mezi jednotlivými řešenými územími a na prvky nadregionálních a regionálních ÚSES. V územně plánovacích dokumentacích prosazovat přednostní využití současných zastavěných či zdevastovaných území oproti výstavbě v nezastavěném území. Důsledně uplatňovat prostupnost krajiny jako podmínku tvorby a schvalování územního plánu vyššího územně správního celku, dalších územně plánovacích dokumentací a umisťování a rekonstrukce staveb (především liniových). Zvyšovat retenční schopnost krajiny. Při záplavách umožnit vybřežení vodních toků z koryt v místech, kde nedojde k větším škodám na majetku. Vymezit plochy určené pro možný rozliv vody, zajistit jejich ochranu před zástavbou apod. mj. v ÚP. Zajistit důslednou ochranu stávajících funkčních mokřadů (zejména pramenišť, rašelinišť, podmáčených luk, litorálních porostů, tůní, slepých ramen apod.). Registrované VKP zapracovávat do ÚPD. Hodnocení: + Soubor změn č. 04 respektuje stávající systém ekologické stability, navržený v územním plánu města Nymburk. Zpřesněny jsou plochy regionálních biocenter RC 1878 „Drahelice“, RC 1001 „Zadní Babín“, regionálního biokoridoru RK 1238 „Zadní Babín – Havransko“ (též označován jako „Mrlina“) a nadregionálního biokoridoru K10 „Stříbrný roh – Polabský luh“ na základě vydaných ZÚR SK. Dále návrh změny územního plánu doplňuje regulativ ÚSES, zásady pro plochy biocenter a biokoridorů. Část ploch je umístěna v záplavovém území. Jedná se o plochu Z04.1, v které je výstavba podmíněna výstavbou objektů mimo aktivní zónu. Dále změna územního plánu vymezuje v záplavovém území zastavitelnou plochu Z04.5. Pro lokalitu byl zpracován hydrotechnický posudek, jehož závěry jsou v koncepci řešení souboru změn č. 04 zohledněny.

17





I/58 -kraje OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 1.2.8 Územní energetická koncepce Středočeského MALÉ A VELÉ

Středočeský kraj na základě zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., v letech 2002 – 2004 pořídil územní energetickou koncepci. Tato koncepce byla dne 18.02.2005 projednána v Zastupitelstvu Středočeského kraje Územně energetickou koncepci Středočeského kraje (dále ÚEK) schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje dne 18.02.2005. Územní energetická koncepce je zpracována na základě zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem na 20 let, vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje, včetně ochrany životního prostředí. Schválena byla usnesením vlády České republiky č. 211 ze dne 10.3.2004. Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Středočeský kraj pravidelně vyhodnocuje naplňování této Územní energetické koncepce a aktualizuje akční plán, který směřuje k dosažení následujících cílů: ke zlepšení životního prostředí pro občany, zejména snížení emisí do ovzduší, ke zvýšení energetické nezávislosti kraje, ve smyslu rozvoje využití obnovitelných zdrojů (slunce, biomasa) na úkor spotřeby fosilních paliv, ke zvýšení schopnosti autonomního zásobování energiemi při vzniku krizových situací, zejména přírodními pohromami, teroristickými útoky, nadprojektovými haváriemi. Z hlediska územního plánování vznáší koncepce mj. následující požadavky: podpora náhrady uhlí zemním plynem, podpora náhrady uhlí a ostatních fosilních paliv biomasou a podpora využití ostatních obnovitelných zdrojů energie, Hodnocení: ++ Změny č. 4 ÚPM Nymburk je v souladu s uvedeným koncepčním materiálem. Vymezením plochy pro rozšíření ČOV a vytvořením prostoru pro energetické využití čistírenských kalů se pokryje zcela nebo zčásti energetická spotřeba provozu čistírny. Město je plynofikováno a změnou územního plánu jsou vymezeny nové rozvojové plochy v dosahu plynovodní sítě.

1.2.9 Plán oblasti povodí Horního a středního Labe Plán oblasti povodí Horního a středního Labe vstoupil v platnost dne 22.12.2009. Program opatření se skládá z návrhu opatření, které jsou obsaženy v jednotlivých kapitolách plánu. Jedná se zejména o tzv. dobré postupy, návrhy na výstavbu čistíren odpadních vod 18





I/58 - OSTRAVA ULICEzátěží, PLZEŇSKÁ, ochrana NOVÁ BĚLÁ, I/56 a kanalizačních systémů, odstranění starých ekologických vod MALÉ A VELÉ před znečištěním ze zemědělských zdrojů a dalších.

Město Nymburk je situováno ve vodních útvarech povrchových vod, jejichž výčet je předmětem Tab. 1.1. Ekologický stav těchto vodních útvarů je nevyhovující nebo potenciálně nevyhovující, chemický stav je vyhovující pouze pro toky Klobuš, Mrlina a Vlkava. Pro Nymburk z dokumentu vyplývá konkrétní opatření rekonstrukce kanalizace v k.ú. Nymburk i Drahelice (Opatření LA100007) a zprůchodnění migrační překážky na řece Labi (Opatření LA110048). Další opatření, která se týkají těchto vodních toků, jsou všeobecného nebo administrativního rázu: LA100125 Snížení znečištění z průmyslových odpadních vod, LA100127 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, LA100234 Průzkumný monitoring, LA100149 Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek, LA110082 Labe, Poděbrady až Nymburk, zjišťovací studie revitalizačních opatření, LA110083 Mrlina, Křinec až Nymburk, zjišťovací studie revitalizačních opatření. Tab. 1.1: Lokalizace města Nymburka ve vodních útvarech povrchových vod (zdroj Plán oblasti povodí Horního a středního Labe) ID útvaru Název útvaru povrchových vod % plochy obce povrchových vod ve VÚ 10928000 Labe po soutok s tokem Mrlina 4,12 10986000 Klobuš po ústí do toku Mrlina 4,66 10988030 Mrlina po ústí do toku Labe 11,21 11045000 Výrovka po ústí do toku Labe 20,7 11049230 Vlkava po ústí do toku Labe 3,12 11073000 Labe po soutok s tokem Jizera 56,19

Území města Nymburk náleží do hydrogeologického rajónu základní vrstvy 4360 Labská křída, jižní část území současně do hydrogeologického rajónu svrchní vrstvy 1152 Kvartér Labe po Nymburk. Chemický stav obou útvarů je nevyhovující z důvodu nevhodné aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin a vlivu starých ekologických zátěží. Pro zlepšení stavu dokument navrhuje pro Nymburk konkrétní opatření, kterým je odstraněné staré ekologické zátěže podniku Zásobárna, s.r.o. a následující všeobecná opatření: Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů a opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod – podmínky hnojení na svazích, hospodaření se statkovými hnojivy, omezení hnojení, racionalizace výživy rostlin.

19





- OSTRAVA PLZEŇSKÁplynných , NOVÁ BĚLÁ,emisí I/56 Snižování znečištění z atmosférické depozice -I/58 opatření keULICE snižování MALÉ A VELÉ síry a dusíku.

Omezení negativních vlivů pesticidů na povrchové a podzemní vody, omezení obsahu síranů a chloridů v podzemní vodě. Hodnocení: ++ Realizace hodnocené koncepce Změny č. 4 ÚPM Nymburk bude mít pozitivní vliv na stav vodních útvarů v řešené oblasti, neboť vymezením plochy pro rozšíření provozu čistírny odpadních vod vytváří předpoklad pro optimalizaci procesu čištění splaškových vod. Umožněním napojení rozvojových ploch na stávající síť technické infrastruktury zakládá návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk předpoklad pro zamezení emisí a následné depozice oxidů síry, které vznikají spalováním pevných paliv.

1.2.10 Povodňový plán Středočeského kraje Koncepce, která byla zpracována v roce 2004, hodnotí stávající protipovodňová opatření a navrhuje nová v rámci jednotlivých dílčích povodí v souvislostech posouzení celého území kraje. Dokument je pravidelně aktualizován, poslední aktualizace proběhla v lednu 2013. Území města Nymburk ovlivňuje záplavové území toku Labe, které bylo v délce 98,7 km (na 110,350 - 209,100 km toku) vyhlášeno KÚ Středočeského kraje dne 22.11.2006 (č. j. 124630/2006/KUSK) včetně aktivní zóny záplavového území. V roce 2007 byla stanovena změna záplavového území na 169,3 km v Nymburce (č.j. 71639/2007/KUSK), kterou se vyjímá v lokalitě Hrachovina plocha čistírenské nádrže bývalého cukrovaru z aktivní zóny záplavového území. Nymburk ovlivňuje rovněž záplavové území řeky Mrliny (stanoveno dne 26.01.2006 KÚ Středočeského kraje na 0,00 až 22,00 km, č.j. 15384-159844/05/OŽP/V-Vi, včetně aktivní zóny záplavového území) a Výrovky (stanoveno dne 30.06.2008 KÚ Středočeského kraje na 0,00 až 40,00 km, č.j. 63461/2008/KUSK, včetně aktivní zóny záplavového území). V aktivní zóně záplavových území „nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. V aktivní zóně je dále zakázáno těžit nerosty a zeminu a provádět terénní úpravy způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, živé ploty a podobné překážky a zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

20





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 1.2: Záplavové území v území města NymburkI/58 (zdroj Povodňový plán ,SK) MALÉ A VELÉ

Hodnocení: + Návrh změny územního plánu vymezuje dvě zastavitelné plochy v záplavovém území. Jedná se o plochu Z04.1, v které je výstavba podmíněna výstavbou objektů mimo aktivní zónu. Dále změna územního plánu vymezuje v záplavovém území zastavitelnou plochu Z04.5. Pro lokalitu byl zpracován hydrotechnický posudek, jehož závěry jsou v koncepci řešení souboru změn č. 04 zohledněny. Soubor změn č. 04 územního plánu města Nymburk tak není s Povodňovým plánem Středočeského kraje v rozporu.

21






2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ZMĚNY Č. 04 ÚP MĚSTA NYMBURK MALÉ A VELÉ K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk byl Kap. 1 srovnán s prioritami a hlavními cíli koncepčních dokumentů pro oblast životního prostředí na národní a krajské úrovni. Soubor změn č. 04 ÚPM Nymburk z těchto strategických koncepčních dokumentací vychází a územně zpřesňuje část záměrů v nich obsažených. Návrh Změny č. 4 ÚPM Nymburk je v souladu s cíli nadřazených strategických dokumentů, případně s nimi není v rozporu.

22






3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MALÉ A VELÉ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE UPLATNĚNA 3.1 Vymezení území Město Nymburk leží ve Středočeském kraji, cca 50 km východně od Prahy, mezi městy Kolín a Mladá Boleslav. Nymburk je obcí s rozšířenou působností a zároveň okresním městem okresu Nymburk. ORP se skládá ze 39 obcí, okres Nymburk z 87 obcí. Okres Nymburk sousedí na jihu s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Praha-východ a na severozápadě s okresem Mladá Boleslav. Dále hraničí s Královéhradeckým krajem a to s okresem Jičín na severovýchodě a s okresem Hradec Králové na východě. Obr. 3.1: Území města Nymburk (zdroj http://nahlizenidokn.cuzk.cz)

Město Nymburk má dvě místní části – Nymburk a na JZ Drahelice, jejichž zástavba je tvořena nízkopodlažními rodinnými domy. Obě místní části leží na řece Labi, které je v území

23





I/58 - OSTRAVA ULICE správního PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁměsta , I/56 významným hospodářským prvkem i krajinnou dominantou. Rozloha území MALÉ A VELÉ je 2061,85 ha (http://mesta.obce.cz). K 01.01.2013 bylo městě Nymburk přihlášeno k trvalému pobytu 14 561 obyvatel (www.mvcr.cz), z toho v místní části Drahelice žije méně než 500 obyvatel. Terén řešeného území leží v nivě řeky Labe, zástavba leží v nadmořské výšce cca 185 - 190 m n.m. (zdroj PRVKÚK)

Nymburk je historické město, které bylo založeno před r. 1278 jako město královské. Městské jádro je obehnáno dvojicí vodních příkopů a pozůstatky cihlových městských hradeb z 1. poloviny 14. stol. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Od konce 19. stol. se Nymburk stal významným průmyslovým městem a železniční křižovatkou.

3.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území 3.2.1 Klimatologická charakteristika Klimatické podmínky řešeného území jsou dány jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Klimatologicky patří řešené území do teplé oblasti, podle klimatické regionalizace dle Quitta (Quitt, 1971) do klimatické T2 (viz Obr. 3.2). Obr. 3.2: Klimatické oblasti (Quitt, 1971)

Tab. 3.1: Charakteristika klimatické oblasti T 2 Klimatická charakteristika

Klimatická oblast T 2

Počet letních dnů

50 - 60

Počet dnů s průměr. tepl. 10 oC a více

160 - 170

Počet mrazových dnů

100 - 110

Počet ledových dnů

30 - 40

Prům. teplota v lednu (oC)

-2 až -3

24





Klimatická charakteristika


Klimatická oblast T 2

Prům. teplota v červenci (oC)

18 – 19

o

Prům. teplota v dubnu ( C)

8-9

o

Prům. teplota v říjnu ( C)

7-9

Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více

90 – 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

350 – 400

Srážkový úhrn v zimním období v mm

200 – 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 – 50

Počet dnů zamračených

120 – 140

Počet dnů jasných

40 - 50

3.2.2 Kvalita ovzduší Ve městě Nymburk jsou lokalizovány velké zdroje znečišťování ovzduší , které jsou uvedeny v Tab. 3.2. Tab. 3.2: Velké zdroje znečišťování ve městě Nymburk v roce 2011 (zdroj www.chmi.cz) Provozovna

Proces

DPOV, a.s. - středisko oprav ŽKV - kotelna GOLGOT spol. s r.o. - prádelna a čistírna Magna Exteriors & Interiors (Nymburk) s.r.o.

spalovací procesy, zemní plyn chemické čištění oděvů aplikace nátěrových hmot

Model Obaly a.s. - kotelna a polygrafie, flexografický tisk, Pivovar Nymburk spol. s.r.o. Sladovny SOUFFLET ČR, a.s. - závod 061, THERMOSERVIS spol. s r.o. - CZT THERMOSERVIS spol. s r.o. - kotelna ŽOS,

polygrafie, spalování zem. plynu spalovací procesy, zemní plyn spalovací procesy, zemní plyn spalovací procesy spalovací procesy, hnědé uhlí

VYROLAT, spol. s r.o. - výrobní závod Železniční opravny a strojírny Nymburk s.r.o.

spalovací procesy, zemní plyn aplikace nátěrových hmot

Emise hlavních látek NOx, VOC VOC org. látky, NOx, CO VOC, NOx NOx NOx SO3 SO3, Nox, CO, org. látky, tuhé emise NOx VOC

Pro kvalitu ovzduší ve městě Nymburk jsou důležité také liniové zdroje, které představují významný zdroj znečištění. Město je značně dopravně zatížené především díky silnici I/38, která je významnou dopravní spojnicí mezi dálnicemi D1 a D11, umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje a z mezinárodního hlediska má význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Po výstavbě severovýchodního obchvatu města Nymburk se odklonila část tranzitní dopravy, celý plánovaný obchvat doposud nebyl dokončen. Širším územím rovněž prochází hustá síť silnic II. a III. třídy.

25





I/58 - OSTRAVA seznam ULICE PLZEŇSKÁ BĚLÁ, I/56 Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje každoročně zón, NaOVÁ aglomerací, MALÉ A VELÉ v kterých jsou vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Imisní limity pro ochranu lidského zdraví jsou podle zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. stanoveny pro oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen. kadmium, arsen, nikl, benzo(a)pyren (indikátor znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky), troposférický ozón a částice frakce PM2,5 v městských pozaďových lokalitách. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozón (AOT40) pro území národních parků a chráněných krajinných oblastí, území s nadmořskou výškou 800 m n. m. a vyšší a ostatní vybrané lesní oblasti. V září 2012 vešel v platnost nový zákon o ovzduší 201/2012 Sb., v kterém jsou stanoveny imisní limity výše uvedených látek (nikoliv už cílové imisní limity).

Podle ročenek Českého hydrometeorologického ústavu Znečištění ovzduší na území České republiky byl v roce 2011 v rámci území obce s rozšířenou působností Nymburk překročen imisní limit pro suspendované částice frakce PM10 (36. max. 24h průměr > 50 µg.m-3) na 68,1 % území SO ORP a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren na 65,8 % území SO ORP. V roce 2012 nebylo překročení imisního limitu suspendovaných částic v ovzduší zaznamenáno, naopak cílový imisní limit pro benzo(a)pyren byl překročen na 82,7 % území SO ORP. Cílový imisní limitu O3 pro ochranu zdraví nebyl v letech 2011 a 2012 překročen. (Cílové imisní limity byly změněny na imisní limity v září 2012, kdy vešel v platnost nový zákon o ovzduší 201/2012 Sb.) Hlavním zdrojem znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky je nedokonalé spalování fosilních paliv. Jedná se především o emise z automobilové dopravy, dále pak energetika nebo spalování odpadů. Totéž platí i znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10, které zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší.

3.2.3 Voda Povrchové vody Řešené území se nachází v povodí řeky Labe a tedy úmoří Severního moře. Město Nymburk leží na řece Labi, které je významným vodním tokem podle vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků. Městem protéká dále říčka Liduška a řeka Mrlina (též významný vodní tok), jižní část území odvodňuje významný vodní tok Výrovka a Kopanický potok, který je jejím pravostranným přítokem. Na levém břehu Labe protéká poloslepé rameno Staré Labe, kolem městského opevnění byl vybudován vodní příkop. Podle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. jsou řeka Labe a jeho přítoky v řešeném území povrchovou vodou vhodnou pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů – kaprové vody, platí proto pro ně ukazatele a hodnoty jakosti, dané Přílohou č. 2 nařízení 71/2003 Sb.

26





I/58Labe, - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁkterá BĚLÁ, I/56 Město Nymburk ovlivňují záplavová území řeky Výrovky a Mrliny, byla MALÉ A VELÉ vyhlášena Krajským úřadem Středočeského kraje v letech 2006 až 2008 pod č.j. 124630/2006/KUSK, SZ_63461/2008KUSK/11 a 15384-159844/05/OŽP/V-V a jejichž rozsah je zřetelný z Obr. 3.3.

Obr.3.3: Záplavová území (zdroj HEIS VÚV T.G.M.)

27





Podzemní voda


Území Městy Nymburk náleží do hydrogeologického rajónu základní vrstvy 4360 Labská křída, který se skládá z přípovrchové zóny a 1. vrstevního kolektoru. Přípovrchová vrstva je tvořena sedimenty svrchní křídy, jílovci a slínovci, první vrstevní kolektor pak kvartérními sedimenty, pískovci a slepenci. Mocnost souvislého zvodnění je v rozsahu 15 až 50 m v povrchové vrstvě, v 1. vrstevním kolektoru 5 až 15 m. Hladina v povrchové vrstvě je volná, v kolektoru napjatá. Propustnost je vysoká, průlino – puklinová, transmisivita nízká <1.10-4 m2/s. Podzemní vody v přípovrchové zóně jsou chemického typu Ca-Mg-HCO3SO4, v kolektoru Na-Ca-HCO3-Cl. Celková mineralizace se pohybuje v přípovrchové zóně do 1 mg/l, kolektoru nad 1 mg/l (zdroj Plán povodí Horního středního Labe). Obr. 3.4: Hydrogeologická rajonizace (zdroj Plán povodí Horního středního Labe)

Jižní část území (viz Obr. 3.5) náleží do hydrogeologického rajónu svrchní vrsty1152 Kvartér Labe po Nymburk, tvořeného fluviálními kvartérními a propojenými kvartérními a neogenními sedimenty na relativně nepropustném podloží většinou slínovcové facie křídy. Jde převážně o spojité údolní terasy, vyšší terasy jsou zachovány jen lokálně. Labské terasy se vyznačují jemnozrnným materiálem, s dobrou propustností a mocnostmi až 30 m. Převažuje písčitá složka, hrubší štěrky se vyskytují ojediněle. Terasy mají průlinovou propustnost s vysokým stupněm transmisivity (součinitel nad 1.10-3 m2/s). V území města bylo stanoveno ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod zřídelní oblasti Poděbrady a Sadská. Podle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění pozdějších přepisů, náleží město Nymburk, tj. všechna jeho katastrální území, do zranitelné oblasti, tj. oblasti, kde se vyskytují vody znečištěné dusičnany ze zemědělských zdrojů. Hospodaření ve zranitelných oblastech

28





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁjeBĚLÁ I/56 upravuje akční program nitrátové směrnice (SměrniceI/58Rady 91/676/EHS), která v ,české MALÉ A VELÉ legislativě implementována do Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, do vodního zákona a zákona o hnojivech (156/1998 Sb., v aktuálním znění).

Obr. 3.5: Hydrogeologická rajonizace – útvary svrchní vrstvy (zdroj HEIS VÚV T.G.M.)

Obr. 3.6: Ochranná pásma vodních zdrojů (zdroj HEIS VÚV T.G.M.)

29





3.2.4 Geologie, geomorfologie


Geomorfologicky náleží území města Nymburk do hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeské tabule a celku Středolabské tabule. V ní leží město v podcelku Nymburská kotlina, sníženině s nízkými terasami, údolními nivami a pokryvy navátých písků. V severní části ji tvoří Milovická tabule, střed a jih Sadská rovina, tvořená nízkými středo a mladopleistocenními terasami Labe. Hranice mezi okrsky je zřejmá z Obr. 3.7. Obr. 3.7: Hranice mezi okrsky Milovická tabule a Sadská rovina v řešeném území (zdroj Národní geoportál INSPIRE)

Geologický podklad území je tvořen převážně svrchnokřídovými zpevněnými sedimenty jako pozůstatek druhohorního zaplavení mořem, které jsou v údolí Labe a ostatních vodních toků překryty sedimenty čtvrtohorními, které tvoří hlíny, spraše, písky a štěrky – viz Obr. 3.8. V řešeném území nejsou plochy ohrožené sesuvy, poddolovaná území, dobývací prostory ani chráněná ložisková území nerostných surovin.

30





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 3.8: Geologická mapa (ČGS Geofond – MapovýI/58 server) MALÉ A VELÉ

Legenda: -

1: antropogenní uloženiny Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné

-

3: říční sedimenty (písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné

-

4: nivní sedimenty (hlína, písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné

-

5: splachové sedimenty (hlína, písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné

-

12: naváté písky Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné

-

13: naváté sedimenty (hlína, písek štěrk) Stáří: kvartér, Typ hornin: sedimenty nezpevněné

-

90: slínovec a vápenec Stáří: křída, Typ hornin: sedimenty zpevněné

31





3.2.5 Krajinný pokryv, půdní fond


Obr. 3.9: Krajinný pokryv Město Nymburk (zdroj http://heis.vuv.cz, podklady– EEA, MŽP, CENIA) Legenda:

Krajinný pokryv Zastavěné území města obklopuje převážně orná půda, pokrývá cca 60% správního území města Nymburk. Pouze minoritní podíl území je zalesněný. Menší část plochy města zabírají také smíšené zemědělské oblasti, tj. směsice polí, luk a trvalých plodin a oblastí s přirozenou vegetací - viz Obr. 3.9. Půda Půdy v řešeném území jsou převážně hlinité, často jílovitohlinité, ojediněle štěrkovité, hluboké, místně středně hluboké, v terénu rovinném až středně zvlněném (zdroj ÚPM Nymburk). V nivě řeky převládají nivní půdy, fluvizemě, vytvořené na recentních fluviálních sedimentech. Z ostatních půdních typů jsou to černice pelická a černozem modální v depresních polohách severní a východní části území. V jižní části území vznikla v rovinatých částech reliéfu ze sypkých sedimentů regozem arenická, na silikátovém podkladě pak parendzina arenická. Zjednodušená situace je uvedena na obrázku 3.10.

32





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 3.10: Půdní mapa (zdroj Národní geoportál INSPIRE) MALÉ A VELÉ

Legenda:

3.2.6 Ochrana přírody V k.ú. Nymburk, ani k.ú. Drahelice není vyhlášena evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000, ptačí oblast, ani chráněné území. Ochranu přírody tak zajišťují pouze skladebné části územního systému ekologické stability (dále ÚSES) a významné krajinné prvky (VKP). Podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v ÚSES jedná o vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Územní systém ekologické stability je celistvá síť, tvořená biocentry a biokoridory, které se podle významu, kvality a plochy rozlišují na nadregionální, regionální a lokální. Na území města Nymburk jsou zastoupeny nadregionální, regionální i lokální skladebné části ÚSES. Nadregionální skladebné části ÚSES jsou na území města Nymburk zastoupeny nadregionálním biokoridorem K10 „Stříbrný roh – Polabský luh“, který sleduje tok řeky Labe, s vloženými regionálními biocentry RC 1878 „Drahelice“, RC 1001 „Zadní Babín“. Migrační prostupnost území dále zajišťuje regionální biokoridor RK 1238 „Zadní Babín – 33





- OSTRAVAvodní ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Havransko“ (též označován jako „Mrlina“), kterýI/58sleduje tok Mrliny. Systém MALÉ A VELÉ ekologické stability je na území města dále tvořen plochami a koridory lokálního ÚSES, které jsou zastoupeny lokálními biocentry lokální „U bašty“, „Pod přemostěním“, „Zálabí“, „U Mrliny“, „Za hájovnou“, „Sánský kanál“, „Za zahradami“, „U trati“, „V parku“, „Valy“ a lokálními biokoridory „U Drahelic“ a „Výrovka“. Tyto skladebné části ÚSES leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru, která činí 2 km na každou stranu od jeho osy a jejímž účelem podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability („kostra ekologické stability“) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru.

3.2.6.1 VKP Na území města Nymburk se nacházejí významné krajinné prvky taxativně stanovené přímo zákonem č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a to lesy, vodní toky, vodní plochy a údolní nivy. Registrovanými VKP jsou Lodické tůně na okraji Nymburka, které hostí řadu chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků, a lesopark Ostrov.

3.2.7 Flóra, fauna Flóra Z hlediska regionálně fytogeografického členění ČR leží město Nymburk ve fytogeografickém obvodu České termofytikum zastoupeného fytogeografickým okresem 11b – Poděbradské Polabí. Rostlinný pokryv, který je pro tuto oblast přirozený a který by se zde vytvořil za předpokladu vyloučení jakékoliv další činnosti člověka, je na většině území v nivě Labe jilmová doubrava, v okrajových partiích pak černýšová dubohabřina a střemchová jasenina (Pruno fraxinetum) místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae - viz Obr. 3.11. Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996) se město Nymburk nachází v hercynské podprovincii, která je součástí biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, v Polabském bioregionu 1.7. Sledované území leží ve 2. vegetačním stupni (bukodubový) s dominující biochorou v nivě řeky Labe 2Lh, tj. široké hlinité nivy 2.v.s.. Historické jádro města leží na plošinách na slínech 2.v.s. - biochora 2RB. V jižní části území převažují plošiny na zahliněných píscích 2.v.s. – biochora 2RN, v severní části 2DB, tj. podmáčené sníženiny na bazických sedimentech. Východní část území tvoří plošiny s pahorky na vátých píscích 2.v.s. (2RV) – viz Obr. 3.12. Vlivem lidské činnosti se dnes v řešeném území jedná o převážně zastavěné území, v jehož bezprostředním okolí zemědělsky využívané půdy na vytlačily většinu lesů, a tak se v k.ú. Nymburk a Drahelice setkáváme pouze s biotopy silně ovlivněnými nebo vytvořenými 34





I/58 - Ozemědělským STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁvelké BĚLÁ, I/56 člověkem. Fauna řešeného území je ovlivněna intenzivním využitím části MALÉ A VELÉ ploch, kde má na skladbu živočišného společenstva značný vliv systematické obdělávání polí, zasahující významně do života zvířat. K typickým savcům polí patří zajíc polní, srnec obecný, prase divoké, hraboš polní, myšice křovinná, křeček polní a rejsek obecný. Tzv. kulturní step je osídlena četnými druhy bezobratlých. Na jejich zastoupení má vliv především způsob obdělávání polí a použitá agrotechnická opatření.

Obohacujícím prvkem jsou vodní plochy, plochy lesa a polopřírodní vegetace. Např. v lokalitě Lodické tůně, kterou tvoří mozaika tůní, písčitých vyvýšenin, travnatých ploch a skupin stromů, byly zaznamenána řada zákonem chráněných živočichů, vyskytují se zde čmeláci, svižníci, otakárek fenyklový, čolek velký a obecný, kuňka ohnivá, ropucha obecná a zelená, ještěrka obecná, užovka obojková, krahujec obecný, bramborníček hnědý a černohlavý, čáp bílý, koroptev polní, moták pochop a vlaštovka obecná. Kromě toho byly na této lokalitě zjištěny i další vzácné druhy, např. čejka chocholatá, kulík říční, brkoslav severní a další. Bohatá je také fauna vodních živočichů, zejména brouků, kteří využívají četných tůní (zdroj http://www.detizeme.cz/polabi/vkp_lodice.html). Obr. 3.11: Potencionální přirozená vegetace (zdroj mapový server AOPK, MapoMat)

Legenda:

- jilmová doubrava Querco - Ulmetum - střemchová jasenina Pruno fraxinetum místy v komplexu s mokřadními olšinami Alnio glutinosae

- černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi – Carpinetum) 35





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 3.12: Biochory (zdroj mapový server AOPK, MapoMat) MALÉ A VELÉ

3.2.8 Typologie krajiny Typologie české krajiny je z hlediska jejích přírodních, socioekonomických a kulturně historických vlastností hodnocena s použitím třech rámcových krajinných typologických řad (Rámcové krajinné typy, Löw a kol., 2006): I. rámcové typy sídelních krajin II. rámcové typy využití krajin III. rámcové typy georeliéfu krajin Z hlediska této typologie leží město Nymburk převážně v krajině rovin, která obklopuje širokou říční nivu. Doplňuje ji krajina vátých písků. Všechny tyto typy krajin jsou v ČR poměrně málo zastoupeny: roviny tvoří 5,1 % plochy ČR, široké říční nivy 2,96 %, váté písky 0,39 % plochy ČR. Pro svou příznivou polohu a reliéf se jedná o nejstarší sídelní typ krajiny na našem území. Z hlediska využití se jedná o převážně o zemědělskou, částečně o lesozemědělskou krajinu (zdroj www.uake.cz, Národní geoportál INSPIRE).

36





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 3.13: Typy krajin podle reliéfu (zdroj Národní Geoportál INSPIRE) MALÉ A VELÉ

Legenda: 1 – staré sídelní krajiny Hercynica M – lesozemědělské krajiny Z – zemědělské krajiny 4 – krajiny rovin 9 – krajiny vátých písků 11 – krajiny širokých říčních niv

3.2.9 Radonový index geologického podloží Radonový index geologického podloží určuje míru pravděpodobnosti, s jakou je možno očekávat úroveň objemové aktivity radonu v dané geologické jednotce. Hlavním zdrojem radonu, pronikajícího do objektů, jsou horniny v podloží stavby. Vyšší kategorie radonového indexu podloží proto určuje i vyšší pravděpodobnost výskytu hodnot radonu nad 200 Bq.m-3 v existujících objektech (hodnota EOAR – ekvivalentní objemové aktivity radonu). Tím indikuje i míru pozornosti, kterou je nutno věnovat opatřením proti pronikání radonu z podloží u nově stavěných objektů. Mapa sledované oblasti je předmětem Obrázku 3.14 (Česká geologická služba, mapový list 13-14A, Nymburk). Radonový index vyjádřený v mapách je klasifikován třemi základními kategoriemi (nízká, střední, vysoká) a jednou přechodnou kategorií (nízká

37





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ Bkvartérní ĚLÁ, I/56 až střední). Tento přechodný radonový index je charakteristický pro nehomogenní MALÉ A VELÉ sedimenty.

Kategorie radonového indexu geologického podloží, uvedená v mapě 1: 50 000, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Správní území města se podle této mapy nachází většinou v oblasti přechodné až nízké kategorie radonového indexu. Obr. 3.14: Mapa radonového indexu (www.geology.cz, mapa 13-14A, Nymburk)

Legenda: nízká kategorie radonového indexu přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty)

plochy měření nízká kategorie plochy měření střední kategorie Převažující kategorie radonového indexu neznamená, že se u určitého typu hornin při měření radonu na stavebním pozemku setkáme pouze s jedinou kategorií radonového indexu. Dle informací ČGÚ zpravidla přibližně 20% až 30% měření spadá do jiné kategorie radonového indexu, což je dáno lokálními geologickými podmínkami měřených ploch. Proto vždy před zahájením konkrétní stavby musí být provedeno měření radonu v podloží, aby byly zohledněny lokální, mnohdy velmi proměnlivé geologické podmínky (§6 odst. 4 zákona 18/1997 Sb. v platném znění, tzv. Atomový zákon). Konkrétní měření provedená na území

38





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 města dokládají nízkou (Obr. 3.14 zelené body) neboI/58střední kategorii radonového indexu MALÉ A VELÉ (Obr. 3.14 oranžové body).

3.2.10 Archeologická naleziště, historické památky Město Nymburk má dlouhou historii, bylo založeno ve 2. pol. 13. století cca v roce 1275 Přemyslem Otakarem II. na místě původní hrazené osady jako město královské. Počátky osídlení území však sahají hluboko do historie. Archeologické nálezy dokládají osídlení z mladší doby kamenné, tedy z doby 3600 let př. n. l.. Bohaté historii odpovídá i množství kulturních památek a registrovaných archeologických lokalit na území města – viz Tab. 3.3 a 3.4. V roce 1992 byla ve městě vyhlášena Městská památková zóna Nymburk (č. rejstříku ÚSKP 2124). Tab. 3.3: Nemovité památky města Nymburk (zdroj http://monumnet.npu.cz) Č. rejstříku čp. ÚSKP 100578

30551 / 2-1890 45259 / 2-1893 17383 / 2-1891 45357 / 2-1894 20583 / 2-1901 26571 / 2-1902 40965 / 2-1899

12445 / 2-4237 17631 / 2-1898 11157 / 2-4327 19626 / 2-1915 19309 / 2-1895 31917 / 2-1892 18424 / 2-1896 18619 / 2-1904 102497 50923 / 2-4438 19565 / 2-1900 104456 101482 44586 / 2-3151 41879 / 2-1897 35398/2-1916

29 126 163 165 171 252 264 272 779 1427

208

Památka

Ulice,nám./umístění

městský dům, archeologické stopy, z toho jen: archeologický nález renesanční sladovny v domě čp. 470 kostel sv. Jiljí kostel sv. Jiří kaple sv. Jana Nepomuckého městské opevnění

Eliščina tř.

socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Vojtěcha sloup se sousoším - Mariánský sloup se sochami sv. Václava, sv. Josefa, sv. Floriána a sv. Jiljí vodárenská věž silniční most mohyla, archeologické stopy děkanství měšťanský dům radnice měšťanský dům měšťanský dům činžovní dům katovna - bývalá měšťanský dům, z toho jen: socha sv. Jana Nep. ve výklenku střední škola - gymnázium vila Löwitova krematorium vodárna Turecká věž vodní mlýn, z toho jen: obytná budova 39

nám. Kostelní Tyršova Tyršova Hradební, Jízdecká, Na Rejdišti, Na Přístavě Kostelní nám. Poděbradská nám. Přemyslovců

přes Labe, Kolínská Na příkopě Kostelní nám. Palackého tř. nám. Přemyslovců nám. Přemyslovců nám. Přemyslovců Komenského U Katovny Kovanická Komenského Komenského Lipová, nový hřbitov Na Přístavě Drahelice





I/58 - O STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Tab. 3.4: Archeologické lokality města Nymburk (zdroj http://www.npu.cz) ALÉ A VELÉ Kategorie M UAN

Poř.č.SAS

Název UAN

13-14-01/4

Nymburk - ulice Velké Valy

I

13-14-01/5

Nymburk - Komenského ulice

I

13-14-01/6

mezi ulicí Zámečnickou a Dělnickou, ppč.1766/2

I

13-14-01/7

Habeš, bývalý cukrovar

I

13-14-01/8

Habeš

I

13-14-02/1

Nymburk - seřaďovací nádraží, u sv. Vojtěcha

I

13-14-02/10

Roh Poděbradské a Koněvovy ul.

I

13-14-02/3

Nymburk - SV okraj katastru

I

13-14-02/6

Nymburk - Na Kopách

I

13-14-06/1

Nymburk - jádro města

I

13-14-06/2

Nymburk - Dlabačova ul.

I

13-14-06/3

Zálabí - Písecká ulice

I

13-14-06/4

Zálabí

I

13-14-06/5

Zálabí - Přažská ul.

I

13-14-06/6

Zálabí - pivovar

I

13-14-06/7

Duny na břehu Výrovky

I

13-14-07/1

V Rohově (též Houska)

I

13-14-07/2

ZSV Syrovátky a Zadní Babín

II

Ve většině archeologických lokalit se jedná o území s archeologickými nálezy typu I, tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Pouze poslední z uvedených lokalit je typu II, tj. území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %. Na území města je registrována rovněž významná archeologická lokalita " Nymburk – jádro města ", poř. č. Státního archeologického seznamu 13-14-06/1, kategorie VAL II, tj. významná archeologická lokalita bez památkové ochrany. Celé území města je nutné pokládat za území s archeologickými nálezy

ve smyslu § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění.

40





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr.. 3.15: Archeologické lokality města Nymburk (zdroj http://www.npu.cz) MALÉ A VELÉ

Legenda:

41





I/58 - OSTRAVA dokumentace ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ , I/56 3.2.11 Vývoj složek ŽP bez realizace územně plánovací veBĚLÁ vztahu MALÉ A VELÉ k posuzovaným záměrům

Soubor změn č. 04 územního plánu města Nymburk reaguje na současné potřeby rozvoje města, kterou je především vytvoření nových ploch pro bydlení (plochy smíšené městské, bydlení individuální). V případě nerealizace změny územního plánu by nedošlo k vymezení těchto ploch a v části z nich k záborům kvalitní zemědělské půdy. Rovněž by nedošlo ke střetům se záplavovým územím a tedy snížení retenční schopnosti území. Naopak by nebyl v územně plánovací dokumentaci města vymezen koridor protipovodňových opatření a vytvořen předpoklad vybudování protipovodňové ochrany. Nevymezení plochy pro rozšíření čistírny odpadních vod by znemožnilo vyřešit ekologicky příznivý způsob kalové koncovky čištění odpadních vod. Rovněž by bez realizace souboru změn č. 04 územního plánu města Nymburk nedošlo k upřesnění skladebných části ÚSES a zvýšení jejich ochrany formou doplňujících podmínek pro využití ploch biocenter a biokoridorů. Vzhledem k chráněným územím by v řešeném území nedošlo ke změnám, neboť soubor změn nezasahuje do registrovaných VKP ani soustavy Natura 2000.

42






4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MALÉ A VELÉ MOHLY BÝT REALIZACÍ ZÁMĚRŮ ÚP VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Cílem Změny č. 4 Územního plánu Nymburk je navrhnout plochy pro rozvoj bydlení – plochy smíšeného využití území městského typu (SM, SM.1) nebo individuálního bydlení (BI), vytvořit podmínky pro podnikatelské aktivity – vymezit plochu drobné výroby VD a plochu pro rozšíření areálu čistírny odpadních vod, řešit dopravní napojení severní průmyslové zóny, upřesnit skladebné části územního systému ekologické stability, stanovit limity využívání území v nově vymezených plochách a upravit regulativy využití území. Podle závěrů zjišťovacího řízení, které provedl Krajský úřad Středočeského kraje, byl vyloučen významný vliv Změny č. 04 územního plánu města Nymburk na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, naopak ale Krajský úřad Středočeského kraje shledal nezbytnost komplexního posouzení vlivů měny územního plánu na životní prostředí, neboť Změna č. 04 územního plánu města Nymburk představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, a naplňuje tak ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a), téhož zákona. Sledované záměry územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny v oblasti životního prostředí: zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu, zábor PUPFL, změnu dopravní zátěže území, změnu emisní a hlukové zátěže území, zvýšení produkce odpadů a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí, vliv na podzemní a povrchové vody, změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch, vliv na horninové prostředí, změnu vegetace, vliv na faunu, změnu vzhledu krajiny.

4.1 Změna zemědělského půdního fondu a PUPFL Při zpracování změny územního plánu musí být ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 zák. č. 334/1992 Sb. zajištěna ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF). Podle ust. § 4 vyhlášky MŽP ČR č.13/1994 Sb. jsou zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení rozvoje sídla na zemědělský půdní fond. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF dle vyhlášky 13/1994 Sb. je součástí Odůvodnění návrhu změny územního plánu.

43





I/58 navrhuje - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 Změna č. 04 územního plánu města Nymburk změny funkčního využití MALÉ A VELÉ území na celkové ploše 14,85 ha, z toho je zábor zemědělské půdy představován výměrou 12,16 ha.

Plošně nejvýznamnější zábor představují lokality pro smíšenou městskou sféru plochy smíšeného využití městského typu SM (Z04.1 o rozsahu 2,48 ha, z toho 2,39 ha představuje zábor ZPF, a Z04.2 o rozsahu 4,40 ha cele situovaná na ZPF ) a smíšeného využití specifického SM.1 (Z04,5 o rozloze 4,76 ha, v celém rozsahu situovaná na ZPF). V ploše Z04.1 se jedná o změnu funkčního využití plochy VZ.1 lokalizované v zastavěném území. Nevýznamný zábor ZPF o rozsahu 0,61 ha je požadován pro plochu individuálního bydlení Z04.6. Ve zbývajících plochách návrhu změny ÚP Z04.3 (VD) a Z04.8 (OT) se jedná o záměry lokalizované na nezemědělské půdě v zastavěném území.

4.1.1 BPEJ a třídy ochrany ZPF Základní mapovací a oceňovací jednotkou pro zemědělské půdy je bonitovaná půdně ekologická jednotka (dále BPEJ), kterou je pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Právním předpisem, kterým se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb. v platném znění (vyhláška 546/2002 Sb.). První číslice BPEJ označuje klimatický region. Klimatické regiony jsou označeny kódy 0 – 9 a byly vyčleněny na základě podkladů Českého hydrometeorologického ústavu v Praze výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu (ZPF) a zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Město Nymburk leží v klimatickém regionu 2, který je teplý, mírně suchý, s průměrnou roční teplotou 8o – 9oC. Pravděpodobný úhrn srážek je 500 – 600 mm/rok, pravděpodobnost suchých vegetačních období 20 – 30%. Hlavní půdní jednotka, kterou určuje druhá a třetí číslice kódu BPEJ, je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V ČR jich bylo vyčleněno 78, z nichž se v plochách předpokládaných záborů zemědělských pozemků, navrhovaných Změnou č. 04 územního plánu města Nymburk vyskytují HPJ 19, 21, 55 a 56: 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené.

44





- OSTRAVA ULICEkambizemě, PLZEŇSKÁ, NOVÁpopřípadě BĚLÁ, I/56 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, I/58 pararendziny, MALÉ A VELÉ i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech.

55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé.

Třídy ochrany ZPF Podle Metodického pokynu MŽP ČR č.j.: OOLP/1067/96 z října 1996 jsou pozemky dle charakteristiky dané kódem BPEJ zařazeny do tříd ochrany ZPF: Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. U tříd I a II je odejmutí ze ZPF problematické a podmíněné, u tříd III a IV je možné využití pro výstavbu, a pozemky zařazené do třídy V jsou k zástavbě doporučené. Město Nymburk leží v zemědělské krajině s hlubokými, úrodnými půdami vysoké kvality, zařazenými převážně do I. třídy ochrany. Rozvoj města proto neumožňuje jinou variantu, než umístění části zastavitelných ploch na tyto půdy. Jediným způsobem ochrany je vymezení pouze nezbytného a řádně odůvodněného rozsahu jednotlivých rozvojových ploch. Přehled záborů podle tříd ochrany přináší Tab. 4.1. Nejvýznamnější zábor kvalitních půd v I. třídě ochrany ZPF je požadován v plochách Z04.1/SM – 2,39 ha , Z04.2/SM – 1,43 ha a Z04.5/SM1 – 3,07 ha.

45





Tab. 4.2: Zábor ZPF v podle tříd ochrany Č. plochy

Využití

I.tř. [ha] 2,39 1,43 3,07 0

II. tř. [ha] 0 0 0 0

III. tř. [ha] 0 2,97 0 0,61

Z04.1 Z04.2 Z04.5 Z04.6 Celkem odnětí

SM SM SM.1 BI

6,59

0

3,58


IV. tř. [ha] 0 0 1,69 0

V. tř. [ha] 0 0 0 0

Celkem zábor ZPF[ha] 2,39 4,40 4,76 061

1,69

0,238

12,16

4.1.2 Investice do půdy, cestní síť, pozemkové úpravy, ÚSES V řešených pozemcích nebyly vloženy investice do půdy (odvodnění/zavlažování). Stávající cestní síť je návrhem změny ÚP respektována a v území stabilizována. Pozemkové úpravy v k. ú. Nymburk, ani Drahelice nebyly prováděny (zdroj http://eagri.cz). Plochy územního systému ekologické stability (ÚSES) nejsou s navrhovanými zastavitelnými plochami v konfliktu, územní plán naopak zpřesňuje skladebné části územního systému ekologické stability krajiny v souladu se ZÚR Středočeského kraje. Plochy skladebných částí ÚSES jsou vymezeny jako veřejně prospěšná opatření.

4.1.3 Zábor PUPFL Ochrana lesů a zásady nakládání s pozemky určenými k plnění funkce lesa jsou dány zákonem 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk nepředpokládá zábor lesních pozemků pro jiné funkční využití.

4.2 Změna dopravní zátěže území Město Nymburk je významně dopravně zatížené především díky silnici I/38, která je významnou dopravní spojnicí mezi dálnicemi D1 a D11, umožňuje propojení Ústeckého, Středočeského a Jihomoravského kraje a z mezinárodního hlediska má význam zejména pro těžkou nákladní přepravu. Silnice I/38 je vedena středem města po mostě přes řeku Labe a hustě obydlené hlavní náměstí města Nymburk. Přestože již byl uveden do provozu severovýchodní obchvat města Nymburk, který odklonil část tranzitní dopravy a snížil intenzitu těžké dopravy, silnice I/38 zatím nebyla přeřazena do sítě silnic nižší třídy, neboť celý plánovaný obchvat doposud nebyl dokončen. Územím rovněž prochází síť silnic II. a III. třídy. Uvedení stavby obchvatu města do provozu se uskutečnilo na začátku října 2010, proto se neprojevilo na výsledcích celostátního sčítání dopravy, které bylo v témže roce prováděno ŘSD ČR. Výsledky Celostátního sčítání dopravy v roce 2010 jsou předmětem Obr. 4.1 a Tab. 4.3 (zdroj Prezentace výsledků sčítání dopravy 2010, http://scitani2010.rsd.cz).

46





I/58(zdroj - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 4.1: Dopravní zátěž města Nymburk v roce 2010 http://scitani2010.rsd.cz) MALÉ A VELÉ

Tab. 4.3: Dopravní zátěž města Nymburk v roce 2010 (zdroj http://scitani2010.rsd.cz) Úsek

Silnice

TV

O

M

SV

Popis úseku

1-1700

I/38

1201

7484

40

6025

Krchleby, zaús.332 - Nymburk z.z.

1-1701

I/38

1759

9190

117

11066

Nymburk z.z. - Nymburk, vyús.3318

1-1702

I/38

2007

12281

114

14402

Nymburk, vyús.3318 - vyús.330 a zaús.331

1-1703

I/38

2007

12281

114

14402

vyús.330 a zaús.331 - Nymburk, zaús.330

1-1704

I/38

1143

4134

61

5338

Nymburk, zaús.330 - Nymburk k.z.

1-1710

I/38

1143

4134

61

5338

Nymburk k.z. - x s 611

1-3251

II/330

674

5382

59

6115

Nymburk z.z. - zaús.do 38

1-3252

II/330

763

7283

58

8104

vyús.z 38 - Nymburk k.z.

1-3257

II/330

292

539

7

838

Nymburk k.z. - vyús.331

1-3331

II/331

653

6420

87

7160

Nymburk z.z. - Nymburk, MK Purkyňova

1-3334

III/3318

237

4401

36

4674

vyús.z 38 - Nymburk k.z.

1-5750

III/33110 40

282

12

334

Kostomlátky - Drahelice, zaús.do 331

47





Legenda k tabulce 4.3:


TV- těžká motorová vozidla celkem O – osobní a dodávková vozidla M – jednostopá motorová vozidla SV – součet všech vozidel z.z. - začátek zástavby k.z. - konec zástavby x - křižovatka MK – místní komunikace

Návrhové plochy Změny č. 04 územního plánu města Nymburk nezakládají předpoklad významnějšího navýšení dopravy projíždějící městem, neboť nové rozvojové plochy, které jsou situovány v návaznosti na současné zastavěné území, nebudou náročné na dopravní obslužnost. Z větší části jsou určeny pro bydlení, nikoliv pro rozvoj logisticky náročných záměrů.

4.3 Změna imisí a hlukové zátěže území 4.3.1 Ovzduší Rozbor emisní a imisní situace v území je obsahem kapitoly 3.2.2. Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje rozvojové plochy pro záměry s potenciálem negativního ovlivnění kvality ovzduší ve městě. Soubor změn č. 04 vymezuje zastavitelnou plochu Z04.8 pro možnost rozšíření ČOV, pro kterou je připraven investiční záměr vybudování provozu nízkoteplotní konvertace čistírenských kalů. Jedná se o bezspalovací anaerobní zplyňování, kdy v hermeticky navenek uzavřeném systému dochází ke stupňovitému termicko-katalytickému materiálovému rozkladu s následným integrovaným čištěním plynu a následným volitelným zhodnocením. Proces vykazuje zanedbatelné emise a žádný obtěžující zápach. Naopak dojde ke snížení emisí skleníkových plynů CO2,CH4,N2O a k energetickému zhodnocení kalů. Zastavitelná plochu Z04.3 pro drobnou a řemeslnou výrobu je malého rozsahu a nezakládá předpoklad negativního vlivu na kvalitu ovzduší. Plochy VD slouží převážně pro lokalizaci výrobních provozoven, které neovlivňují negativně okolí nad hygienicky přípustnou mez. Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje plochy, které by předznamenávaly zvýšení emisí z dopravy nebo vytápění objektů. Zásobování města teplem

48





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ , I/56 není souborem změn č. 04 měněno, způsob zásobování městaULICE zemním plynem zůstává MALÉ A VELÉ zachován.

Dvě rozvojové plochy určené převážně pro bydlení Z04.1 a Z04.2 jsou lokalizovány podél silnice I/38, která do výstavby přeložky sloužila jako páteřní komunikace ve městě významně zatížená tranzitní dopravou (viz Kap. 4.2). Nově vybudovaná komunikace dopravu z hustě obydlené oblasti odklonila a přispěla tak ke zlepšení životního prostředí ve městě. Dle stanoviska ŘSD však je možno využít plochy Z04.1 a Z04.2 až poté, co bude silnice I/38 přeřazena mezi komunikace nižších tříd. V souladu se ZÚR SK jsou dále vymezeny plochy pro přeložky silnic II/331 a II/330, které byly vymezeny v platné dokumentaci částečně jako územní rezervy. Po realizaci těchto přeložek by mělo dojít k dalšímu zklidnění dopravní situace v centru města a zvýšení kvality ovzduší.

4.3.2 Hluk Hluková situace v sídlech je dnes závislá především na intenzitě dopravy a zejména hluk z automobilové dopravy patří v současné době mezi nejzávažnější problémy životního prostředí České republiky. Základní požadavky na ochranu obyvatel před hlukem jsou stanoveny v zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v § 30 a 31. Tento zákon mj. ukládá vlastníkům resp. správcům pozemních komunikací, železnic a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (zdroje hluku) povinnost zajistit technickými, organizačními a dalšími opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb.  Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce (s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť). 

Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb.



Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování.

Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 272/2011 ze dne 24. srpna 2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limity ekvivalentních hladin akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru se stanoví jako součet základní hladiny LAeq,T = 50 dB a některé z korekcí uvedených v tabulce 4.4. (korekce se nesčítají). Pro noční dobu se použije další korekce –10 dB s výjimkou železniční dráhy, kde se použije korekce –5 dB.

49





I/58 - Oč. STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ Tab. 4.4: Stanovení hlukových limitů dle Nařízení vlády 272/2011 Sb. , NOVÁ BĚLÁ, I/56 -

Korekce (dB)

Způsob využití území

MALÉ A VELÉ

1)

2)

3)

4)

Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

0

0

+5

+15

Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory

0

+5

+10

+20

1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. Starou hlukovou zátěží se rozumí hluk v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, který vznikl před 1. lednem 2001 a je působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách. Základní hygienické limity hluku jsou pro nově navrhované chráněné venkovní prostory staveb stanoveny nejvyšší přípustnou hodnotou ekvivalentní hladiny akustického tlaku A: LAeq,8h = 50 dB, LAeq,1h = 40 dB pro denní a noční dobu a hluk ze stacionárních zdrojů, 50





I/58 - O STRAVA , NOVÁ ĚLÁ, I/56 LAeq,16h = 60 dB, LAeq,8h = 50 dB pro denní a noční dobu a ULICE hlukPzLZEŇSKÁ dopravy naBhlavních MALÉ A VELÉ pozemních komunikacích,

LAeq,16h = 55 dB, LAeq,8h = 45 dB pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, LAeq,16h = 60 dB, LAeq,8h = 55 dB pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah, LAeq,16h = 55 dB, LAeq,8h = 50 dB pro denní a noční dobu a hluk z dopravy na drahách. Akustickou zátěž z liniových zdrojů ve městě Nymburk pokrývají strategické hlukové mapy, které byly zveřejněny Ministerstvem zdravotnictví v roce 2008. Obr. 4.2 a 4.3 představuje situaci v okolí silnice I/38 před otevřením obchvatu. Pro současnou situaci již není relevantní a úrovně akustické zátěže je nutno nově prověřit. Další hlukovou zátěž představují železniční tratě, z nichž hlavní jsou rovněž pokryty strategickým mapováním – viz Obr. 4.4 a 4.5, které prezentují výsledky strategického mapování silnic (zdroj Národní geoportál INSPIRE) v hlukových ukazatelích den-večer-noc (Ldvn) - hlukový ukazatel pro celodenní obtěžování hlukem – a noc (Ln) - hlukový ukazatel pro rušení spánku a dokumentují je v pásmech po 5 dB. Obr. 4.2: Strategická hluková mapa silnic – hladiny hlukového ukazatele Ldvn Legenda k hlukovým mapám (dB):

51





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁLn , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 4.3: Strategická hluková mapa silnic – hladinyI/58 hlukového ukazatele MALÉ A VELÉ

Obr. 4.4: Strategická hluková mapa železnic – hladiny hlukového ukazatele Ldvn

52





I/58 -hlukového OSTRAVA ULICEukazatele PLZEŇSKÁ, NLn OVÁ BĚLÁ, I/56 Obr. 4.5: Strategická hluková mapa železnic – hladiny MALÉ A VELÉ

Základní hygienické limity hluku pro hluk z dopravy na drahách budou zcela jistě splněny v lokalitách Z04.1 a Z04.2, s vysokou pravděpodobností i v lokalitách Z04.5 a Z04.6. V lokalitách Z04.3 a Z04.8 se nejedná o plochy pro chráněné prostory, ani jejich vymezení nezakládá předpoklad vytvoření stacionárních zdrojů nadlimitní akustické zátěže.

4.4 Vliv na vody 4.4.1 Odpadní vody, pitné vody Změna č. 04 územního plánu města Nymburk vymezuje zastavitelnou plochu Z04.8 pro rozšíření čistírny odpadních vod. Tím vytváří předpoklad pro zkvalitnění procesu čištění odpadních vod a likvidace čistírenských kalů. Uplatnění Změny č. 04 územního plánu města Nymburk bude tak mít pozitivní vliv na stav a způsob likvidace odpadních vod. Návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk zachovává stávající způsob odkanalizování zástavby a zásobování města pitnou vodou a navrhované rozvojové plochy pro bydlení (smíšené městské, bydlení individuální) lokalizuje v dosahu kanalizace a veřejného vodovodu.

53





4.4.2 Vliv na povrchové a podzemní vody


Navrhované rozšíření čistírny odpadních vod a vymezení zastavitelných ploch v dosahu městského systému technické infrastruktury předpokládá pozitivní vliv územního plánu na kvalitu podzemních a povrchových vod.

4.4.3 Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch a protipovodňová opatření Návrh Změna č. 04 územního plánu města Nymburk předpokládá realizaci nových zastavěných ploch, z kterých bude část vod, která se nyní vsakuje na zemědělských pozemcích, odvedena do vod povrchových a dojde ke snížení retenční kapacity území tím, že se zmenší plochy území vhodné pro rozliv vody při povodňových stavech a pro zasakování srážkové vody. Zastavitelná plocha Z04.5 je navrhována v záplavovém území řeky Labe. Pro tuto plochu byl zpracován hydrotechnický posudek (DHI, a.s., Praha, 2011) se závěrem, že při využití pozemků p. č. 443/3, 447, 448/1, 443/2 v lokalitě Babín pro výstavbu rodinných domů nedojde v záplavovém území mezi Labem a Mrlinou k žádným změnám v rozsahu aktivní zóny záplavového území. Změny v průběhu hladiny byly vypočteny do max. výšky 6 cm, což se pohybuje na hranici přesnosti matematického modelu. V řešené ploše se doporučuje navýšit nad úroveň hladiny Q100 (185,68 m n. m.). Lokalita Z04.1 je částečně v kolizi s aktivní zónou záplavového území. Dle § 67 vodního zákona č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění se v aktivní zóně záplavových území „nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury,…“ Z toho vyplývá v příslušných částech těchto ploch nepřípustnost realizace staveb a vybavení, která brání odtoku, včetně oplocení, živých plotů a jiných podobných překážek. Návrh změny územního plánu podmiňuje výstavbu v ploše Z04.1 podmínkou realizace objektů pro bydlení mimo aktivní zónu záplavového území, což je podmínka nedostatečná, v aktivní zóně nesmí být realizována žádná výstavba. Rozvojová lokalita Z04.2 je pravděpodobně okrajově ve střetu se záplavovým územím Q100 (viz Obr.3.3), přestože v návrhu změny územního plánu není tento limit uveden. Souborem změn č. 04 ÚP Nymburk je vymezena liniová stavba protipovodňové ochrany v návaznosti na požadavek ZÚR SK, které vymezují koridor protipovodňové ochrany PP05. Návrh počítá s realizací hráze délky 1300 m, tvořené pevnými a mobilními konstrukcemi. Vymezuje ji jako veřejně prospěšnou stavbu VP1.

54





4.5 Zvýšení produkce odpadů


Návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk nezakládá předpoklad zvýšení produkce odpadů mimo komunálního odpadu, vzniklého v plochách smíšeného využití městského typu a individuálního bydlení, případně odpadů z drobných provozoven výroby a služeb, jejichž realizace je umožněna v ploše VD. Naopak lokalita Z04.8 bude sloužit pro kalovou koncovku ČOV, tedy ekologický způsob likvidace odpadů. Město Nymburk má zajištěn pravidelný odvoz odpadu a jeho likvidaci. Nakládání s komunálním a stavebním odpadem upravuje obecně závazná o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (aktuálně vyhláška č. 2/2013). Právnické osoby, na které se vyhláška nevztahuje, budou mít povinnost nakládat s odpady podle platné legislativy, tj. podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Podnikatel, kterému při jeho činnosti vzniká odpad (je původcem odpadu), je povinen odstraňovat jej v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech.

4.6 Vliv na horninové prostředí V území města Nymburk nejsou plochy pro dobývání ložisek nerostů, chráněná ložisková území, ani plochy sesuvů.

4.7 Změna vegetace, vliv na faunu Významný vliv rozvojových ploch na flóru a faunu není předpokládán. Část zastavitelných ploch vymezených územním plánem je v současné době zařazena do ZPF a využívána jako orná půda, nebo jsou zastavitelné plochy vymezeny na trvalých travních porostech. Všechny návrhové plochy těsně přiléhají ke stávající zástavbě nebo jsou již součástí zastavěného území. Pozitivní vliv na flóru a faunu v řešeném území bude mít ochrana ploch a koridorů územního systému ekologické stability, které byly návrhem změny č. 04 ÚP Nymburk zpřesněny a vymezeny jako veřejně prospěšná opatření.

4.8 Změna vzhledu krajiny, krajinný ráz Krajinným rázem se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Krajina je zákonem chráněná před činností snižující její přírodní a estetickou hodnotu. Předmětem ochrany krajinného rázu jsou všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny.

55





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁ BĚLÁ, I/56 Návrh změny územního plánu nevymezuje rozvojové lokality ve volné krajině, ale MALÉ A VELÉ v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na něj. Dle ZÚR SK, které pro zachování a rozvoj hodnot vzniklých spolupůsobením přírodních a lidských vlivů vymezují na svém území 10 krajinných typů a stanovují zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich, je soubor změn č. 04 ÚPM Nymburk lokalizován do krajiny sídelní (S) a krajiny příměstské (U) – viz Obr. 4.6.

Obr. 4.6: Oblasti se shodným krajinným typem (zdroj ZÚR SK)

Krajinu sídelní vymezují ZÚR v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) větší rozsah zastavěného území, vysoká hustota obyvatel a soustředění ekonomických aktivit, b) nejvíce proměněný krajinný typ a stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) vytvářet kvalitní obytný standard sídelní krajiny; b) změny využití území nesmí snižovat obytný standard krajiny sídelní a likvidovat či znehodnocovat její existující krajinářské a kulturně historické hodnoty. Krajinu příměstskou vymezují ZÚR v územích odpovídajících těmto charakteristikám: a) polyfunkční charakter s významným zastoupením bydlení, b) její části jsou dotčeny civilizačními jevy

56





I/58 a - Orozhodování STRAVA ULICE PLZEŇSKÁ a ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území o nich:, NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

a) vytvářet kvalitní prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i centra (center) osídlení, b) změny využití území nesmí snižovat její rekreační potenciál a prostupnost pro nemotorovou přepravu. Pro samotné město Nymburk je z vizuálního hlediska charakteristický soulad nivy řeky Labe a historického jádra města, které bylo prohlášeno Vyhláškou Ministerstva kultury České republiky ze dne 10. září 1992 městskou památkovou zónou. Ta je lokalizována v centrální části města na pravém břehu řeky Labe a ve svých hranicích zřetelně kopíruje průběh středověkého obranného systému (tj. zejména tok Velkých Valů) a ve směru severovýchod – jihozápad tok řeky Labe, která už od založení města byla přirozenou součástí jeho ochrany. Účelem prohlášení MPZ bylo zejména zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří především význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla. Je nesmírně cenné, že historické jádro s průběhem ulic a náměstí zůstalo prakticky nezměněno od doby založení města, tedy již více než 700 let. (zdroj http://mestonymburk.ic.cz/ctrnact-nymburskych-zastaveni/mestska-pamatkova-zona/). Přestože v zastavěném území a zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody se podle §12, odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, krajinný ráz neposuzuje, je možno hodnotit ovlivnění vizuálních charakteristik sídla. Návrhové plochy změny územního plánu nezakládají předpoklad negativního ovlivnění vizuálních charakteristik města Nymburk. Jsou vymezeny v zastavitelném území nebo v jeho těsné blízkosti a jejich rozsah je přiměřený účelu. Změna č. Z04.11, která povoluje ploché a pultové střechy u objektů v plochách pro bydlení s kódy regulativů BH, BH.1, BH.2, BI, BI.1, SM a SM.1, se netýká území městské památkové zóny (kód regulativu SC) a z věcného hlediska se nejeví konfliktní, neboť ploché a pultové střechy se u objektů určených k bydlení objevují, a to ve starší i nové zástavbě.

57





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, MALÉ A VELÉ KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI

5.1 Systém NATURA 2000 Podle závěrů zjišťovacího řízení, které provedl Krajský úřad Středočeského kraje, byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, neboť Evropsky významné lokality a ptačí oblasti se v území řešeném Změnou č. 04 územního plánu města Nymburk ani v jeho blízkosti nenacházejí. Nejblíže se nachází CZ0210064 Písečný přesyp u Píst, tato lokalita je však od katastrálního území města Nymburk vzdálena cca 600 m a od nejbližší navrhované lokality cca 2,8 km.

5.2 Skladebné části ÚSES Popis skladebných částí ÚSES v území je obsahem Kap. 3.2.6 tohoto dokumentu. Soubor změn č. 04 respektuje územní systém ekologické stability, navržený ÚP Nymburk a aktualizuje nadregionální a regionální skladebné části ÚSES tak, aby byly v souladu s nadřazenou dokumentací, kterou jsou ZÚR Středočeského kraje. Zpřesněny jsou plochy regionálních biocenter RC 1878 „Drahelice“, RC 1001 „Zadní Babín“, regionálního biokoridoru RK 1238 „Zadní Babín – Havransko“ a nadregionálního biokoridoru K10 „Srříbrný roh - Polabský luh“. Dále návrh změny územního plánu doplňuje do textové části zásady jednání v plochách a koridorech ÚSES a podmínky jejich ochrany. Zastavitelné plochy Změny č. 04 ÚP Nymburk nejsou se skladebnými částmi ÚSES ve střetu.

5.3 VKP Významné krajinné prvky (VKP) jmenovitě uvedené ustanovením § 3 písmeno b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, na území města Nymburk jsou lesy, vodní toky, vodní plochy a údolní nivy, registrovanými VKP jsou Lodické tůně a lesopark Ostrov. Rozvojové plochy návrhu změny ÚP nezasahují do významných krajinných prvků, s výjimkou historicky daného faktu, že město je lokalizováno v nivě řeky Labe.

58






6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ MALÉ A VELÉ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů liniových staveb na životní prostředí (Bajer a kol., 2000). Přestože metodika je vypracována pro konkrétní typ záměrů, je vhodná rovněž pro posouzení vlivu návrhových ploch územního plánu, neboť umožňuje propojení všech kritérií do jedné, snadno hodnotitelné a objektivně porovnatelné veličiny. V souladu s touto metodikou jsou jednotlivé záměry ohodnoceny koeficientem významnosti, který v sobě zahrnuje velikost vlivu, jeho časový rozsah, reverzibilitu vlivu a další parametry a nabývá následujících hodnot: významný nepříznivý vliv: - 8 až - 11 nepříznivý vliv: - 4 až - 7 nevýznamný až nulový vliv: 0 až - 3 příznivý vliv: 1 Výpočet koeficientu významnosti vychází ze zásady přímého vztahu mezi velikostí vlivu a jeho časovým rozsahem, a proto jsou tato dvě kritéria mezi sebou vynásobena. Další kritéria jsou již prostě přičtena. Možnost ochrany je stanovena jako číslo mezi 0 - 1 a vyjadřuje účinnost ochrany od 0 % (=0) do 100 % (=1). Koeficient významnosti = - (velikost × časový rozsah) + reverzibilita + citlivost území + mezinárodní vlivy + zájem veřejnosti + nejistoty pro velikost vlivu

0 platí:

Koeficient významnosti výsledný = - koeficient významnosti × (1 - možnost ochrany) při velikosti vlivu = 0 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 0 při velikosti vlivu = 1 je koeficient významnosti a koeficient výsledný = 1 Kritéria, podle kterých se hodnotí koeficient významnosti, nabývají následujících hodnot: Velikost vlivu: významný nepříznivý vliv nepříznivý vliv nevýznamný až nulový vliv příznivý vliv

-2 -1 0 1

59





Časový rozsah: trvalý dlouhodobý krátkodobý

-3 -2 -1

Reverzibilita: nevratný kompenzovatelný vratný

-3 -2 -1


Citlivost území (území zvláště chráněná dle příslušných právních předpisů): ano -1 ne 0 Mezinárodní vlivy: ano ne

-1 0

Veřejnost: ano ne

-1 0

Nejistoty (neurčitosti v predikci vlivů): ano -1 ne 0 Možnost ochrany: úplná částečná nemožná

1 0,1 - 0,9 0

Míra vlivu záměru na jednotlivé složky životního prostředí je doplněna o popis nejvýznamnějších střetů. Hodnocení velikosti vlivu bylo provedeno pomocí Katalogu kritérií pro vyhodnocení významnosti vlivu na životní prostředí, který je součástí výše zmíněné metodiky. Hodnocení záměru je zpravidla zatíženo určitou mírou neurčitosti, neboť se jedná pouze o vymezení plochy, pro kterou není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů. Při identifikaci potenciálně negativních vlivů byly zkoumány i možné kumulativní a synergické vlivy. V případě, že byl identifikován střet vlivu koncepce s některým z limitů, neznamená to automaticky, že dojde k negativnímu ovlivnění. Je zde identifikováno riziko, které bude v budoucnu předmětem dalšího hodnocení při posuzování vlivu záměrů na životní prostředí v rámci procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V Tabulce 6.1 je hodnocena velikost potenciálního vlivu vymezení jednotlivých změn ÚPM Nymburk na životní prostředí. Míra vlivu každého záměru na složky životního 60





I/58 - Ostřety STRAVAjsou ULICE popsány PLZEŇSKÁ, N BĚLÁ, I/56 prostředí je vyjádřena v maticové tabulce, nejvýznamnější aOVÁ ohodnoceny MALÉ A VELÉ v následujících kapitolách. Základem pro stanovení závažnosti vlivu jsou expertní odhady, které identifikují počet a rozsah střetů rozvojových záměrů s územními a environmentálními limity využití území. Pro návrhové plochy, u nichž je identifikován nepříznivý vliv, je dále zjištěn koeficient významnosti.

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0

-1 -1 0 -1 0 0 +1 0 0 0 +1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0

KR

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ÚSES, VKP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Bio, flóra, fauna Voda

-2 -2 0 -2 -1 0 0 0 0 0 0 0

Hmot. statky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Horninové prostředí

0 0 0 0 0 +1 +1 -1 +1 0 0 +1

soc.ek. vliv

Veř.zdraví.

Hluk 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

PUPFL

0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ZPF

Z04.1 SM Z04.2 SM Z04.3 VD Z04.5 SM.1 Z04.6 BI Z04.7 Z04.8 OT Z04.9 Z04.10 Z04.11 VU1-4 ÚSES VP1 PPO

Ovzduší

Druh plochy/změny

Změna

Tab. 6.1: Hodnocení velikosti vlivu Změny č. 04 ÚPM Nymburk na složky ŽP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

6.1 Vliv na ovzduší a klima Vliv návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk byl diskutován v Kap. 4.3.1. Změna územního plánu vymezuje zastavitelné plochy, jejichž využití většiny z nich může mít určitý vliv na kvalitu ovzduší. Pokud je imisní příspěvek zdroje menší jak 20 % referenční hodnoty a není překročen imisní limit ve vztahu k průměrným ročním koncentracím, případně imisní příspěvek zdroje představuje méně jak 20 % zákonného limitu, považujeme vliv zdroje za nevýznamný až nulový. Takový vliv se dá očekávat u většiny zastavitelných ploch návrhu změny ÚPM. Plocha pro rozšíření ČOV Z04.8 je vymezována s definovaným záměrem, u kterého není předpokládán negativní vliv na ovzduší. Plocha je lokalizována mimo obytnou zástavbu v průmyslové zóně, její vliv je hodnocen jako nulový až nevýznamný. V ploše Z04.7 nedochází ke změně proti platnému ÚPM Nymburk ve znění změn 01, 02 a 03. Plocha drobné a řemeslné výroby VD v lokalitě Z04.3 je malého rozsahu a je pro ni podmínkami využití dáno, že veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru, musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma a součástí 61





I/58 - O PLZEŇSKÁ , NOVÁ , I/56 výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a STRAVA volnéULICE krajiny musí býtBĚLÁ izolační M ALÉ A VELÉ zeleň. Protože podmínky využití plochy určitou možnost ovlivnění kvality prostředí připouštějí a plocha je umístěna v sousedství obytné zástavby, je v rámci předběžné opatrnosti hodnocena vlivem velikosti mírně nepříznivý (-1). Předpokládanou významnost vlivu uvádí Tab. 6.2.

Tab. 6.2. Výpočet koeficientu významnosti plochy Z04.3/VD na kvalitu ovzduší Velikost vlivu

-1

Mezinárodní vliv - ne

0

Časový rozsah - dlouhodobý

-2

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - vratný

-1

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ne

0

Možnost ochrany - částečná

0,5

Koeficient významnosti

-2

Nevýznamný až nulový vliv

Přestože plocha VD je již využita ke konkrétnímu záměru výstavby skladového areálu, je nejistota volena v hodnotě -1, neboť vlastní návrh změny ÚPM neřeší konkrétní podobu záměru a možnost ochrany proti jeho vlivům, tj. imisní nebo akustické zátěži, musí předmětem navazujících řízení, v kterých bude doloženo, že negativní dopad na okolní prostředí (hluk, prach, zápach, apod.) nepřekročí hygienické limity. V opačném případě budou realizována opatření k potřebnému snížení negativního vlivu. Využití ploch Z04.1 a Z04.2 pro objekty bydlení je podmíněno přeřazením silnice I/38 do nižší kategorie, tzn. že jejich využití bude možné až po dokončení stavby celého obchvatu. Využití ploch k bydlení by Z04.1, Z04.2 a Z04.5 by mělo být dále podmíněno předchozím ověřením splnění hygienických limitů a případným zajištěním ochrany proti vlivům liniových zdrojů imisní a akustické zátěže. Vliv Změny č. 04 ÚPM Nymburk na změnu klimatu není předpokládán.

6.2 Fyzikální vlivy – hluk Obdobně jako v případě imisní zátěže platí závěry kapitoly 6.1 i pro zátěž akustickou, ať už se jedná o plochy, které jsou potenciálními zdroji (Z04.3, Z04.8), nebo lokality potenciálně ovlivněné (Z04.1, Z04.2 a Z04.5).

6.3 Vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy Vlivy záměru na obyvatelstvo můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: vliv na veřejné zdraví sociálně-ekonomický vliv

62





6.3.1 Vliv na veřejné zdraví


Hodnocení zdravotních rizik v souvislosti s vymezením zastavitelných ploch územním plánem je v přímé souvislosti s posouzením imisní a hlukové zátěže města Nymburk, případně souvisejícího území v širším měřítku. Hodnocení rizika (Risk Assessment) je postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů a nejlepší vědecký úsudek pro určení druhu a stupně nebezpečnosti představovaného určitým faktorem, dále určení, v jakém rozsahu byly, jsou, nebo v budoucnu mohou být působení tohoto faktoru vystaveny jednotlivé skupiny populace a konečně charakterizace existujících či potenciálních rizik z uvedených zjištění vyplývajících. V procesu hodnocení rizika je nutno identifikovat dvě základní veličiny: Nebezpečnost (Hazard) - vlastnost látky způsobovat škodlivý účinek na zdraví člověka či na životní prostředí. Riziko (Risk) je vyjádřeno jako matematická pravděpodobnost, s níž za definovaných podmínek (za definované expozice) může dojít k poškození zdraví. Ve fázi hodnocení vlivu záměrů územního plánu nelze identifikovat imisní zátěž ani akustickou expozici, kterým bude obyvatelstvo potenciálně vystaveno. Podklady hodnocené v této fázi územně plánovací dokumentace pouze vymezují limitní rozsah ploch a akustické a rozptylové studie jsou podle potřeby prováděny až při posuzování konkrétních záměrů výstavby. Po vyhodnocení koeficientu významnosti pro vlivy na ovzduší a akustickou zátěž je pro většinu rozvojových ploch návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk v souladu s metodikou zvolen nevýznamný až nulový vliv (0), který je charakterizován následovně: do obytných území v okolí budou pronikat nečetné fyzikální, chemické nebo biologické škodliviny, které spolu s pozadím (stavem při nulové variantě) zůstanou spolehlivě pod stanovenými limity, případné negativní dopady na pohodu, kvalitu života a zájmy obyvatelstva budou malé, do obytných území nebudou pronikat žádné zdravotně významné fyzikální, chemické nebo biologické vlivy (přímé, nepřímé, pozdní) v měřitelných úrovních, nebudou nepříznivě dotčeny žádné zájmy okolního obyvatelstva, nebudou působit žádné negativní psychosociální vlivy, do obytného území nebudou v měřitelných množstvích emitovány zdravotně významné faktory, pro něž není stanoven limit. Příznivě je hodnocena změna v lokalitě Z04.8 pro rozšíření ČOV, neboť je určena pro řešení kalové koncovky procesu čištění odpadních vod, tím celkové snížení zátěže životního prostředí a kladný vliv na veřejné zdraví. Z hlediska bezpečnosti obyvatel a návštěvníků města Nymburk se jeví nepříznivá změna č. Z04.9, která z návrhu územního plánu vypouští text: „V případě obousměrných komunikací bude min. šířka vozovky 6 m. Všechny komunikace musí být v celém průběhu zastavěným územím doplněny alespoň jednostranným chodníkem pro zajištění segregace pěší 63





I/58 koeficientu - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ , I/56 a automobilové dopravy o šířce 2 m.“ Orientační výpočet významnosti této změny MALÉ A VELÉ (viz Tab. 6.3) hodnotí tuto změnu jako nevýznamnou, neboť požadavek na realizaci chodníků je možno uplatňovat v plochách komunikací v navazujících řízeních

Tab. 6.3. Výpočet koeficientu významnosti změny Z04.9 na bezpečnost obyvatel Velikost vlivu

-1


0

Časový rozsah - trvalý

-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - kompenzovatelný

-2

Nejistoty - ano

-1

Citlivost – ne

0


0,5


-3

Nevýznamný vliv

Naopak změnu č. Z04.10, upravující minimální počet odstavných a parkovacích stání, je možno hodnotit vzhledem k bezpečnosti na komunikacích příznivě. Rovněž je hodnoceno příznivě řešení lokality Z04.7 a to přesto, že v ní nedochází ke změně proti platnému územnímu plánu města. Řešení, které povede k vytvoření mimoúrovňové křižovatky na obchvatu silnice I/38, lze proti původně požadované variantě přímého napojení budoucí průmyslové zóny hodnotit kladně. Příznivě z hlediska bezpečnosti je hodnoceno rovněž vymezení liniové stavby protipovodňových opatření v souladu s požadavky ZÚR SK a její určení jako veřejně prospěšného opatření – VP1.

6.3.2 Sociálně-ekonomický vliv Sociálně – ekonomický vliv návrhu změny územního plánu je předpokládán v hodnotě nevýznamný, neboť změnou ÚPM nejsou vymezeny rozvojové plochy s významnějším potenciálem zvýšení pracovních míst ve městě.

6.4 Vliv na půdu Rozbor vlivu návrhových ploch na zemědělský půdní fond byl předmětem Kap. 4.1. Zábor ZPF je následně hodnocen podle následující škály významnosti, hodnocení jednotlivých ploch je uvedeno v Tab. 6.1: Významný nepříznivý vliv (-2): záměr představuje zábor ZPF o rozloze větší než 10 ha, pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany představují zábor větší než 1 ha (zpřesnění metodiky, kde je dáno „z celkového záboru ZPF převažují pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany“). Nepříznivý vliv (-1): záměr představuje zábor ZPF o rozloze od 0,3 do 10 ha,

64





I/58 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ NOVÁ pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany představují zábor ,od 0,1BĚLÁ do, I/56 1 ha MALÉ A VELÉ (zpřesnění metodiky, kde je dáno „z celkového záboru ZPF převažují pozemky s nejvyššími povolenými třídami ochrany“).

Nevýznamný až nulový vliv (0): záměr představuje zábor ZPF o rozloze pod 0,3 ha nebo pod 0,1 ha pozemků s nejvyššími povolenými třídami ochrany (zpřísnění proti metodice, kde je dáno „záměr představuje zábor ZPF o rozloze pod 0,3 ha“), záměr nepředstavuje zábor ZPF. Příznivý vliv (+1): záměr potenciálně vytváří předpoklad pro rozšíření rozlohy ZPF V souladu s výše uvedou škálou hodnocení jsou plochy Z04.1, Z04.2 a Z04.5 hodnoceny velikostí vlivu -2, plocha Z04.6 mírně nepříznivě -1. Výpočet koeficientu významnosti pro výše uvedené plochy je předmětem Tab. 6.4 a 6.5. Citlivost je hodnocena stupněm -1, pokud se jedná o zábor zasahující půdy v I. stupni ochrany ZPF. Možnost ochrany je zvolena částečná v hodnotě 0,5 a ochranou se rozumí dále následující kroky: V konkrétní projektové dokumentaci jednotlivých záměrů upřednostňovat řešení s minimalizujícím vlivem na ZPF, především na půdy vysoké bonity. Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována možná zemědělská obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity. Péče o sejmutou ornici a její následné využití. Tab. 6.4:Výpočet koeficientu významnosti vlivu na půdu (velikost vlivu -2) Z04.1, Z04.2 a Z04.5

Lokality Velikost vlivu

-2


0


-3

Veřejnost - ne

0

Reverzibilita - nevratný

-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,3


-5,5

Nepříznivý vliv

V ploše Z04.7 nedochází ke změně proti platnému ÚPM Nymburk ve znění změn 01, 02 a 03.

65





I/58 - OSTRAVA ULICEvlivu PLZEŇSKÁ Tab. 6.5:Výpočet koeficientu významnosti vlivu na půdu (velikost -1), NOVÁ BĚLÁ, I/56 MALÉ A VELÉ

Lokality

Z04.6

Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ne

0


0,5


Nevýznamný až nepříznivý vliv

-3,5

6.5 Vliv na pozemky určené k plnění funkce lesa Návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk předpokládá zábor lesních pozemků pro jiné funkční využití.

6.6 Vliv na horninové prostředí Realizace záměrů v navrhovaných plochách nemá potenciál způsobit významné narušení horninového prostředí nebo surovinových zdrojů, např. sesuvy, poddolování, nebo morfologické změny.

6.7 Vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru Z hlediska vlivů na biologickou rozmanitost mají návrhové plochy Změny č. 04 ÚPM Nymburk ve svém důsledku nevýznamný až nulový vliv (0), neboť jejich využití nepředstavuje možnost šíření alergenních plevelů a ruderálních rostlin do okolí, nepředstavuje možnost výskytu (zavlečení) obtížných živočichů do okolí, nepředstavuje riziko přenosu nákaz. Vliv na faunu a flóru V souladu s použitou metodiku se dá předpokládat pro většinu ploch vliv na faunu a flóru nevýznamný až nulový (0), jehož charakteristika je dána následující škálou významů: lokalizace záměru nezasahuje do míst trvalého výskytu populací zvláště chráněného genofondu, záměr znamená pouze omezení výskytu zvláště chráněných živočichů (snížení plochy loviště, dotčení tahových cest a míst soustředění během migrací, snížení potravní nabídky atp.), záměr nezasahuje floristicky a faunisticky hodnotná stanoviště. Kladně je z tohoto hlediska hodnoceno vymezení ploch územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu jako veřejně prospěšných opatření. 66





6.8 Vliv na vodu


Vliv ploch návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk na podzemní, povrchovou vodu a odtokové poměry v území je podrobně řešen v Kap. 4.4. Uplatnění Změny č. 04 ÚPM Nymburk bude mít pozitivní vliv na stav likvidace odpadních vod, proto je také plocha Z04.8 určená pro rozšíření ČOV hodnocena kladně. Ostatní návrhové plochy Změny č. 04 ÚPM Nymburk budou mít na podzemní vody nevýznamný až nulový vliv (0), neboť: záměry nemohou vyvolat ovlivnění režimu podzemních vod, záměry neovlivní vydatnost zdrojů podzemní vody, záměry nepředstavují riziko ohrožení kvality podzemních vod. Z hlediska vlivu na povrchové vody a povrchový odtok jsou negativně hodnoceny plochy, které jsou návrhem změny ÚPM lokalizovány v záplavovém území, a to velikostí vlivu -1, neboť se jedná buď o okrajový střet (Z04.1, pravděpodobně Z04.2), nebo byly podmínky minimalizace vlivu řešeny již v přípravné fázi návrhu změny a jsou zahrnuty v podmínkách přípustného využití plochy (Z04.5). Citlivost je hodnocena stupněm -1 v ploše Z04.1, kde se jedná o střet s aktivní zónou záplavového území, nebo na pozemcích „pasivní inundace“. Tab. 6.6:Výpočet koeficientu významnosti vlivu na povrchový odtok (citlivost -1) Plocha

Z04.1, Z04.5

Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ano

-1


0,5


-4

Nepříznivý vliv

Zatímco hydrogeologický posudek hodnotí změnu v lokalitě Z04.5 jako malou až zanedbatelnou, zvolená metodika je v kvantifikaci významnosti přísnější. Možnost ochrany vlivu staveb na povrchový odtok v těchto plochách jsou již dány jejich podmínkami pro rozhodování v plochách, navrženými změnou územního plánu. Tab. 6.7:Výpočet koeficientu významnosti vlivu na povrchový odtok (citlivost 0) Plocha

pravděpodobně Z04.2

Velikost vlivu

-1


0


-3

Veřejnost - ne

0


-3

Nejistoty - ano

-1

Citlivost - ne

0


0,5


Nevýznamný až nepříznivý vliv

-3,5

67





I/58 - O ULICE Pje LZEŇSKÁ , NOVÁ Bpřípadně ĚLÁ, I/56 Možnost ochrany vlivu staveb na povrchový odtok vSTRAVA této ploše verifikace, MALÉ A VELÉ upřesnění rozsahu střetu se záplavovým územím a optimalizace prostorového využití plochy.

Naopak zvýšená ochrana skladebných částí ÚSES je hodnocena vzhledem k retenční kapacitě území pozitivně.

6.9 Vliv na ÚSES a VKP Návrh Změny č. 04 ÚP Nymburk zvyšuje ochranu skladebných částí ÚSES, což je hodnoceno kladně. Zastavitelné plochy nejsou se skladebnými částmi ÚSES ani s VKP ve střetu.

6.10 Vliv na hmotné statky a kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk nevymezuje zastavitelné plochy ve střetu s cennými objekty místního významu. Celé území města je však nutné pokládat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22, odst. 2, zákona č. 20/1987Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při respektování ustanovení § 21-24 citovaného zákona a provedení záchranného archeologického výzkumu nebudou mít zastavitelné plochy na archeologické dědictví negativní vliv.

6.11 Vliv na krajinný ráz Vliv návrhových ploch v jednotlivých lokalitách je již řešen v Kap. 4.8 se závěrem, že nepříznivý vliv na krajinný ráz nebo na vizuální charakteristiky sídla není předpokládán.

6.12 Významnost vlivů Změny č. 04 ÚPM Nymburk na životní prostředí Souhrnný přehled hodnot koeficientů významnosti vlivu, diskutovaných v kapitolách 6.1. až 6.11. je uveden v Tabulce 6.8.

68





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁŽP BĚLÁ, I/56 Tab. 6.8: Hodnocení významnosti vlivu Změny č. 04I/58 ÚPM Nymburk na složky

69

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0

-4 -3,5 0 -4 0 0 +1 0 0 0 +1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 0

KR

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ÚSES, VKP

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Bio, flóra, fauna Voda

-5,5 -5,5 0 -5,5 -3,5 0 0 0 0 0 0 0

Hmot. statky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Horninové prostředí

0 0 0 0 0 +1 +1 -3 +1 0 0 +1

soc.ek. vliv

Veř.zdraví.

Hluk 0 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0

PUPFL

0 0 -2 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ZPF

Z04.1 SM Z04.2 SM Z04.3 VD Z04.5 SM.1 Z04.6 BI Z04.7 Z04.8 OT Z04.9 Z04.10 Z04.11 VU1-4 ÚSES VP1 PPO

Ovzduší

Druh plochy/změny

Změna

MALÉ A VELÉ

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0






7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH MALÉ A VELÉ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ Odhad významnosti vlivů posuzované koncepce byl řešen pomocí metodiky vyhodnocování vlivů staveb na životní prostředí (Bajer a kol., 2000), jejíž popis je uveden v předchozí kapitole. Posuzování bylo prováděno jednak na základě průzkumů v terénu, jednak z dostupné územně plánovací dokumentace a odborných podkladů. Hodnocení koncepce, jak již bylo zmíněno, je zatíženo mírou neurčitosti, neboť v části lokalit se jedná pouze o vymezení ploch, pro které není známa konkrétní podoba jednotlivých záměrů. V průběhu zpracování posouzení se však neobjevily skutečnosti, které by spolehlivost závěrů omezovaly. Souhrnné vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí pro návrhové plochy je obsahem Tabulky 6.1. v Kap. 6 a významnost těchto vlivů je v rámci možností dané metodiky kvantifikována v Tab. 6.8. Z grafické podoby vyhodnocení je zřejmé, že návrh územního plánu přináší souběžně pozitivní i negativní vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo. Nepříznivé vlivy změny územního plánu na životní prostředí spočívají v záboru ZPF a lokalizaci části rozvojových ploch ve střetu se záplavovým územím. Tyto vlivy se odvíjejí od historického umístění sídla na úrodných březích toku Labe a jsou jeho přirozeným důsledkem. Požadavky na rozvoj města se proto téměř vždy musí dostat do střetu s těmito složkami životního prostředí. Změna č. 04 ÚPM Nymburk přináší návrhy na vymezení ploch, které jsou rozlohou přiměřené požadovanému účelu a velikosti sídla. Dokument využití lokalit navíc limituje specifickými podmínkami pro rozhodování, proto není predikován významný nepříznivý vliv na životní prostředí. Pozitivní vliv návrhu územního plánu přinášejí změny, které budou mít přímý dopad na kvalitu životního prostředí jako zvýšení ochrany ÚSES nebo vymezení plochy pro rozšíření ČOV, nebo na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví lidí - vytvoření podmínek pro vybudování protipovodňové ochrany, rozhodnutí o cílovém stavu v lokalitě Z04.7, kterým zůstává mimoúrovňové křížení, nebo požadavkem bezkonfliktního řešení dopravy v klidu. Ostatní vlivy byly posouzeny jako potenciální, případně mírně nepříznivé, které lze v navazujících řízeních bezpečně řešit. Přestože návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk s sebou nese předpoklad kladných i méně příznivých vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo, na základě vyhodnocení významnosti vlivů jednotlivých lokalit územního plánu na složky životního prostředí je možno konstatovat, že změna územního plánu, tak jak je předkládána, nemá potenciál významného

70





I/58 -č.OSTRAVA ULICENymburk PLZEŇSKÁ, Nje OVÁ BĚLÁ, I/56 nepříznivého vlivu na životní prostředí. Návrh Změny 04 ÚPM předkládán MALÉ A VELÉ v jedné variantě.

71






8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, MALÉ A VELÉ SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Následující opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech předpokládaných a potenciálních negativních vlivů realizace záměrů územního plánu na životní prostředí vyplývají z rozborů, provedených v předchozích kapitolách. Opatření jsou uvedena rovněž pro kritéria, u kterých je předpokládán nevýznamný až nulový vliv. Pro úplnost jsou zařazeny rovněž podmínky přípustného využití ploch, která jsou již obsahem návrhu Změny č. 04 územního plánu města Nymburk.

8.1 Vliv na zemědělský půdní fond Vliv na zemědělský půdní fond je u návrhu změny územního plánu jedním ze dvou nepříznivých vlivů na životní prostředí. Identifikace nepříznivého vlivu však neznamená automaticky uskutečnění záboru ZPF v celém rozsahu rozvojové plochy, neboť plochy BI, SM a SM.1 mají určen maximální koeficient zastavění a v lokalitách se předpokládá zřizování zahrad nebo ploch okrasné a rekreační zeleně. K ochraně ZPF je dále doporučeno: Nezastavěné plochy nadále využívat stávajícím způsobem. Při povolování zástavby na plochách odnímaných ze ZPF postupovat tak, aby byla zachována možná zemědělská obslužnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků a aby odnímané pozemky byly co nejúčelněji využity. Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést na základě provedeného pedologického průzkumu odděleně skrývku ornice v plné mocnosti orničního profilu, rozvézt a rozprostřít ji tak, aby bylo zajištěno její hospodárné využití na jiných konkrétně vymezených pozemcích. Pokud bude ornice po nějakou dobu deponována, nesmí dojít žádným způsobem k jejímu znehodnocení. O využití skryté kulturní zeminy by měl rozhodnout orgán ochrany ZPF – zda bude využita na rekultivaci ploch v rámci záměru nebo ke zvýšení úrodnosti ploch ZPF s mělkou ornicí.

8.2 Vliv na vodu Plochy v záplavovém území: Jedná se o okrajový střet zastavitelných ploch Z04.1 a pravděpodobně i Z04.2. Možností ochrany vlivu staveb na povrchový odtok v těchto plochách je optimalizace prostorového využití ploch, minimalizace výstavby v záplavovém území a vyloučení umístění 72





I/58 Z04.1 - OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ , NOVÁplochy BĚLÁ, I/56již staveb v aktivní zóně záplavového území (pro lokalitu podmínka využití MALÉ A VELÉ zapracována do změny ÚPM).

Pro lokalitu Z04.5 je již podmínka, vzešlá z hydrotechnického posouzení, zapracována v návrhu změny územního plánu - před realizací zástavby navýšit území nad úroveň hladiny Q100 (185,68 m n.m.). Vliv na povrchové a podzemní vody: U všech projektových záměrů je třeba požadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových a splaškových vod, případně průmyslových vod v lokalitě Z04.3.

8.3 Vliv na veřejné zdraví, ovzduší, hluk U nových objektů na zastavitelných plochách by měl být vyžadován nízkoemisní způsob vytápění s využitím zemního plynu, elektrické energie, případně obnovitelných zdrojů energie. Situování nové zástavby v lokalitách Z04.1 a Z04.2 je návrhem změny územního plánu podmíněno předchozím přeřazení silnice I/38 do sítě silnic nižší třídy. Využití ploch k bydlení by Z04.1, Z04.2 a Z04.5 by mělo být dále podmíněno předchozím ověřením splnění hygienických limitů a případným zajištěním ochrany proti vlivům liniových zdrojů imisní a akustické zátěže.

8.4 Vliv na památky a archeologické lokality Při realizaci záměrů v zastavitelných plochách zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu.

73






9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH MALÉ A VELÉ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ 9.1 Ovzduší Změna č. 4 územního plánu města Nymburk nevymezuje rozvojové plochy pro záměry s potenciálem negativního ovlivnění kvality ovzduší ve městě ze stacionárních nebo liniových zdrojů. Tím vytváří předpoklad pro splnění cíle Státní politiky životního prostředí 2012 – 2020 - 2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány.

9.2 Voda Státní politika životního prostředí ČR 2012 - 2020, schválená usnesením vlády dne 9.1.2013 řadí ochranu povrchových a podzemních vod do kapitoly Udržitelné využívání přírodních zdrojů. Koncepce vychází z aktuální problematiky a z požadavků vyplývajících z uplatňování Rámcové směrnice 64 2000/60/ES o vodní politice, jejíž závěry se v rámci Středočeského kraje promítají do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje jako základního koncepčního dokumentu v oblasti vodohospodářské politiky. Návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk je plně v souladu s požadavky Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací SK. Problematika střetu se záplavovým územím je podrobně řešena v předchozích kapitolách 4.4, 6.8 a 8.2.

9.3 Půda Ochrana zemědělských půd je v rámci ÚP zajištěna prostřednictvím zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, a jeho prováděcí vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb., v platném znění, a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze ZPF (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, uveřejněný ve Věstníku MŽP, částka 4 dne 12.12.1996), která zařazuje bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) do 5ti tříd ochrany a stanovuje podmínky pro jejich odnětí ze ZPF. Návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk vymezuje část rozvojových ploch na půdách v 1. stupni ochrany ZPF, neboť v řešeném území není možná jiná varianta. Využití těchto zastavitelných ploch je v regulativech ÚPM omezeno koeficientem míry využití území

74





9.4 Příroda a krajina


Návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk respektuje Koncepci ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, která vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny. Změny č. 04 ÚPM Nymburk zpřesňuje skladebné části územního systému ekologické stability, upřesňuje podmínky jejich ochrany a je v souladu s cíli nadřazených materiálů.

9.5 Kulturní a historické památky Ochrana nemovitých kulturních památek a území vymezených jako památkové zóny a rezervace se řídí zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. Hodnocená dokumentace není v rozporu s uvedeným předpisem.

9.6 Obyvatelstvo Usnesením vlády ČR č. 1046 byl v říjnu roku 2003 přijat Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR - Zdraví pro všechny v 21. století (Zkráceně ZDRAVÍ 21). Program ZDRAVÍ 21 je rozsáhlý soubor aktivit zaměřených na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a navazující na Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, který schválila Vláda ČR usnesením č. 810 ze dne 9. prosince 1998. Jedním z cílů tohoto programu je Zdravé a bezpečné životní prostředí (Cíl 10), přičemž do úkolů územního plánování se promítá Dílčí úkol č. 10. 1. - Snížit expozice obyvatelstva zdravotním rizikům souvisejícím se znečištěním vody, vzduchu a půdy látkami mikrobiálními, chemickými a dalšími, aktivity koordinovat s cíli, stanovenými v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR. Návrh Změny č. 04 ÚPM Nymburk je v souladu s cíli Akčního plánu pro zdraví a životní prostředí a ZDRAVÍ 21, a to především svým vymezením ploch pro rozšíření ČOV a umožněním využití lokalit Z04.1 a Z04.2 k bydlení až v době eliminace imisní a akustické zátěže z provozu silnice I/38.

75






10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ MALÉ A VELÉ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Dle ustanovení §10h zákona 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, musí být v rámci implementace ÚP prováděno sledování a rozbor vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. V případě, že předkladatel zjistí nepředvídané závažné negativní vlivy provádění koncepce na životní prostředí nebo veřejné zdraví, musí zajistit přijetí opatření k odvrácení nebo zmírnění takových vlivů, informovat příslušný úřad (KÚ) a dotčené správní úřady a současně rozhodnout o změně územního plánu. Pro stanovení monitorovacích indikátorů vlivu ÚP na ŽP byly vybrány cíle již dříve uvedených strategických dokumentů, které mají potenciální vztah k vymezení zastavitelných ploch, a byly navrženy indikátory vlivu na životní prostředí, které jsou shrnuty v Tabulce 10.1. Tab. 10.1: Návrh monitorovacích indikátorů vlivu návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk na životní prostředí Složka ŽP Voda

Cíl ochrany ŽP Posilovat retenční krajiny

Půda

Omezovat nové zábory ZPF

Hluk, imise

Snižovat hlukovou zátěž obyvatelstva, splnění hlukových limitů pro vnější hluk. Zachování biodiverzity a stabilizační funkce ÚSES v krajině

Ekosystémy, ÚSES

Monitorovací indikátor funkci

76

podíl nových zpevněných ploch respektování záplavových území a aktivní zóny změna záplavového území po vybudování PPO podíl zpevněných ploch rozloha nových záborů rozloha záborů v I. tř. ochrany ZPF změna dopravní zátěže sídla počet obyvatel vystavených akustické a imisní zátěži zásahy do skladebných částí ÚSES nově vytvořené skladebné části ÚSES






11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH MALÉ A VELÉ PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě rozboru vlivu návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk na životní prostředí je návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech v této kapitole rozčleněn na část změn návrhu územního plánu a na doporučení, která se týkají rozhodování v území po přijetí Změny č. 04 ÚPM Nymburk.

11.1 Návrh požadavků k zapracování do návrhu Změny č. 04 ÚPM Nymburk V podmínkách využití lokality Z04.1 upravit podmínky pro rozhodování nahrazením textu „objekty pro bydlení realizovat mimo aktivní zónu záplavového území“ textem „v aktivní zóně záplavového území neumísťovat stavby, oplocení, ani jiné zábrany, bránící průtoku, včetně biologického charakteru“. V podmínkách pro rozhodování podmínit využití ploch k bydlení by Z04.1, Z04.2 a Z04.5 předchozím ověřením splnění hygienických limitů a případným zajištěním ochrany proti vlivům liniových zdrojů imisní a akustické zátěže. Prověřit střet lokality Z04.2 se záplavovým územím. V případě zjištění střetu přiměřeně doplnit podmínky pro rozhodování v této ploše. 11.2 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech po přijetí Změny č. 04 ÚPM Nymburk Respektovat podmínky pro rozhodování v zastavitelných plochách, dané Kap. C03 Změny č. 04 ÚPM Nymburk. Zamezit výstavbě v aktivní zóně záplavového území. Zásahy do terénu předem konzultovat s organizací oprávněnou k provádění archeologických výzkumů za účelem minimalizace zásahů ve smyslu ochrany a záchrany archeologických nálezů. V konkrétní projektové dokumentaci záměrů na zastavitelných plochách upřednostňovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF. Nezastavěné plochy nadále využívat stávajícím způsobem. Před zahájením výstavby objektů na současných zemědělských plochách provést opatření k zabránění znehodnocení ornice. U všech projektových záměrů je třeba požadovat řešení záchytu a nezávadného zneškodnění dešťových a splaškových vod.

77





- OSTRAVA ULICE PLZEŇSKÁ, NOVÁ BĚLÁ, I/56 U nových objektů na zastavitelných plocháchI/58by měl být vyžadován nízkoemisní MALÉ A VELÉ způsob vytápění s využitím zemního plynu, elektrické energie, případně obnovitelných zdrojů energie.

V rámci řízení následujících po vydání územního plánu budou jednotlivé záměry posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto záměry budou naplňovat některá z ustanovení § 4 uvedeného zákona.

78






12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ

Posuzovaný návrh Změny č. 04 územního plánu města Nymburk byl zpracován projektovou kanceláří ŽALUDA, Praha 2 - Vinohrady. Pořizovatelem je v souladu s § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Městský úřad Nymburk, odbor výstavby. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk představuje svým obsahem a zaměřením koncepci z oblasti územního plánování, která nevylučuje vymezení ploch pro případnou realizaci záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a mohou vyvolávat budoucí střety zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví v daném území. Změna č. 04 územního plánu města Nymburk tak naplňuje ustanovení § 10a, odst. 1, písm. a) zákona č. 100/2001 Sb.. Krajský úřad Středočeského kraje (dále jen KÚ SČK) v Závěru zjišťovacího řízení podle § 10i, odst. (3) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, ze dne 22.02.2012 (č.j. 016265/2012/KUSK) proto shledal nezbytnost komplexního posouzení vlivů územního plánu na životní prostředí. Podle závěrů zjišťovacího řízení, které provedl KÚ SČK, lze vyloučit významný vliv předloženého návrhu samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000. Posouzení vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí je vypracováno ve smyslu §10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a je zaměřeno na hodnocení souladu změny územního plánu města s koncepčními a strategickými národními, krajskými a regionálními dokumenty z oblasti životního prostředí, resp. cíli, zásadami a opatřeními stanovenými v těchto dokumentech, a na posouzení vymezených rozvojových ploch z hlediska vlivů v oblastech: vliv na obyvatelstvo, veřejné zdraví, sociálně-ekonomické vlivy, vliv na ovzduší a klima, fyzikální vlivy, hluk, vliv na biologickou rozmanitost, faunu, flóru, vliv na vodu, vliv na horninové prostředí, vliv na půdy - zábor ZPF a pozemků určených k plnění funkcí lesa, vliv na územní systém ekologické stability, vliv na krajinu, krajinný ráz a kulturní dědictví. Z procesu vyhodnocení vlivů předmětných záměrů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí vyplývá následující významnost identifikovaných vlivů: Významný nepříznivý vliv - nebyl identifikován.

79





I/58 - OSTRAVA PLZEŇSKÁ, NOVÁpůdní BĚLÁ, I/56 Nepříznivý vliv – jako nepříznivý vliv byl vyhodnocen vlivULICE na zemědělský fond MALÉ A VELÉ v lokalitách Z04.1, Z04.2 a Z04.5 a potenciální vliv na odtokové poměry v lokalitách Z04.1 a Z04.5.

Na rozhraní nepříznivého a nevýznamného vlivu byl vyhodnocen vliv na zemědělský půdní fond v lokalitě Z04.6 a možný vliv na odtokové poměry v ploše Z04.2. Příznivý vliv - mnohostranně příznivě je hodnoceno zvýšení ochrany skladebných částí ÚSES, vymezení plochy pro rozšíření ČOV bez nároků na zábor ZPF a vliv na bezpečnost obyvatel vymezením koridoru pro protipovodňová opatření, zvolením realizace mimoúrovňové křižovatky za cílový stav v ploše Z04.7 a požadavkem bezkonfliktního řešení dopravy v klidu změnou Z04.10. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nevýznamné až nulové. Na základě posouzení vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí jsou navržena ochranná opatření, která snižují významnost výše uvedených vlivů. Posouzení vlivu Změny č. 04 ÚPM Nymburk dle §10i zákona 100/2001 Sb., v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb., neprokázalo žádné významně nepříznivé vlivy na životní prostředí, proto lze ke koncepci vydat souhlasné stanovisko: Návrh stanoviska ke koncepci Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů vydává souhlasné stanovisko ke koncepci „Změna č. 04 ÚPM Nymburk“ za dodržení následujících podmínek: V podmínkách využití lokality Z04.1 upravit podmínky pro rozhodování nahrazením textu „objekty pro bydlení realizovat mimo aktivní zónu záplavového území“ textem „v aktivní zóně záplavového území neumísťovat stavby, oplocení, ani jiné zábrany, bránící průtoku, včetně biologického charakteru“. V podmínkách pro rozhodování podmínit využití ploch k bydlení by Z04.1, Z04.2 a Z04.5 předchozím ověřením splnění hygienických limitů a případným zajištěním ochrany proti vlivům liniových zdrojů imisní a akustické zátěže. Prověřit střet lokality Z04.2 se záplavovým územím. V případě zjištění střetu přiměřeně doplnit podmínky pro rozhodování v této ploše.

80






13. LITERATURA A ZDROJE

Bajer, T. a kol.: Metodika vyhodnocování vlivů liniových staveb (pozemních komunikací) na životní prostředí (projekt PPŽP/480/1/98). EIA 2000. Culek, M. a kol. (2003): Biogeografické členění České republiky, II. díl, AOPK ČR. ČHMÚ, Znečištění ovzduší České republiky v roce 2011 (www.chmi.cz) Koncepční materiály Středočeského kraje – www.kr-stredocesky.cz Löw, J., Michal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce 2003. Národní památkový ústav: seznam památek, Státní archeologický seznam ČR – www.npu.cz Politika územního rozvoje ČR 2008 - www.mmr.cz Přibek, P., Bastlová, K. (2011): Hydrotechnický posudek změny územního plánu města Nymburk (pozemky p. č. 443/3, 447, 448/1, 443/2 v lokalitě Babín). DHI, a.s. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. ŘSD ČR – Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2010 http://scitani2010.rsd.cz Svobodová a kol. (2004): Metodika posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí, Věstník MŽP, 08/2004. Vorel, I., Bukáček, R., Matějka, P., Culek, M., Sklenička, P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, Nakladatelství Naděžda Skleničková, Praha.

Mapové podklady: Národní geoportál INSPIRE - http://geoportal.gov.cz Katastr nemovitostí - http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. - http://heis.vuv.cz AOPK ČR, Půdní mapy 1 :50 000 – www.nature.cz Česká geologická služba, radonové mapy – www.geology.cz Mapy.cz – www.mapy.cz

Foto na titulní straně: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nymburk

81

POSOUZENÍ VLIVŮ ZMĚNY Č. 04 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NYMBURK (DOKUMENTACE SEA)

Recommend Documents