Posouzení možnosti financování investice ve firmě

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovní management a pojišťovnictví

Posouzení možnosti financování investice ve firmě Bakalářská práce

Autor:

Fojtová Martina Bankovní management, bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Anděl, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Tisé, 26.4.2012

Martina Fojtová

Poděkování: Na prvním místě bych ráda poděkovala Ing. Jiřímu Andělovi, CSc. za cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování mé bakalářské práce. Dále děkuji společnosti, která mi poskytla informace a konzultace, díky nimţ jsem mohla zpracovat praktickou část bakalářské práce.

Anotace: Tématem mé bakalářské práce je posouzení moţnosti financování investice ve firmě. Svoji práci jsem si rozdělila do následujících tří oblastí. V první teoretické části se zaměřím na podstatu podniku, okolí podniku, přípravu a realizaci projektu, na náleţitosti podnikatelského záměru, způsob financování podnikatelského záměru a návratnost investice. V druhé části se budu zabývat konkrétním výrobním podnikem, jeho historií a vývojem aţ do současného investičního podnikatelského záměru. V poslední třetí části vyhodnotím podnikatelský záměr a navrhnu moţnosti jeho efektivního způsobu financování.

Annotation: The topic my thesis is to explore the possibility of financing an investment in a company. I have divided my work into the following three areas. In the first part I will focus on the substance of a business, business neighbourhood, preparation and implementation of the project the requirements of the business intent, way of funding a buiness intent, and investment return. In the second part I will deal with specific manufacturing company, its history and development as far as the current investment business intent. In the third part I will evaluate the business intent and suggest possibilities of effective way of its financing.

Klíčová slova: Investice, kapitál, návratnost, podnikatelský záměr, strategie, způsob financování.

Key words: Investment, capital, return, business plan, strategy, method of financing.

Obsah

1.

Podnikatelský záměr ......................................................................................................... 9 1.1

Podstata podniku a podnikání ...................................................................................... 9

1.2 Právní úprava podnikání ................................................................................................. 10 1.3 Okolí podniku ................................................................................................................. 12 1.4 Kategorizace investičních projektů ................................................................................ 14 1.4.1 Vztah k rozvoji podniku ........................................................................................... 14 1.4.2 Míra závislosti projektů............................................................................................ 15 1.4.3 Forma realizace ........................................................................................................ 16 1.4.4 Věcná náplň .............................................................................................................. 16 1.4.5 Charakter peněţních toků a velikost ........................................................................ 17 1.5 Strategie firmy ................................................................................................................ 17 1.6 Přehled strategie projektu firmy ..................................................................................... 17 1.6.1 Geografická strategie ............................................................................................... 18 1.6.2 Strategie z hlediska trţního podílu ........................................................................... 18 1.6.3 Strategie z hlediska vazby výrobek – trh ................................................................. 19 1.6.4 Marketingová strategie ............................................................................................. 19 1.6.5 Volba strategie projektu ........................................................................................... 19 1.7 Proces tvorby strategie podniku ..................................................................................... 20 1.8 Stupeň ţivota projektu .................................................................................................... 20 1.9 Podnikatelský plán.......................................................................................................... 21 1.10 Podnikatelský záměr ..................................................................................................... 22 1.10.1 Realizační resumé by mělo obsahovat tyto údaje: ................................................. 22 1. 10.2 Charakteristika firmy a její cíle ............................................................................. 23

1.10.3 Organizace řízení a manaţerský tým ..................................................................... 23 1.10.4 Přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie projektu ..... 24 1.10.5 Shrnutí a závěr........................................................................................................ 24 1.10.6. Přílohy ................................................................................................................... 25 1.10.7 Poţadavky na podnikatelský záměr ....................................................................... 25 2. Způsob financování podnikatelského záměru ................................................................. 26 2.1. Investiční rozhodování ve firmě .................................................................................... 26 2.2 Financování a kontrahování investičních projektů ......................................................... 26 2.3. Zdroje financování projektů .......................................................................................... 27 2.4. Členění finančních zdrojů.............................................................................................. 28 2.5. Zdroje financování podniku: ......................................................................................... 38 2.5.1 Vlastní kapitál .......................................................................................................... 38 2.5.2 Cizí kapitál ............................................................................................................... 39 2.5.3 Samofinancování ...................................................................................................... 41 2.6. Kontrahování investičních projektů .............................................................................. 41 2.6.1 Typy kontraktů ......................................................................................................... 42 2.7. Finanční řízení podniku ................................................................................................. 44 3. Analýza návratnosti investice ............................................................................................ 47 3.1. Předmět a cíl finanční analýzy....................................................................................... 47 3. 2. Hodnocení projektu ...................................................................................................... 48 3.3. Analýza úvěruschopnosti podnikatelských subjektů ..................................................... 49 4. Porovnání možností financování podnikatelské záměru a faktory ovlivňující návratnost investice ................................................................................................................ 50 5. Vyhodnocení výsledků financování investice ve firmě .................................................... 62 5.1. Vyhodnocení výsledků moţností financování nákupu strojního vybavení ................... 62

5.2. Návratnost investice: ..................................................................................................... 64 5.3. Návratnost investice včetně odpisů: .............................................................................. 65 5.4. Návratnost investice v případě obdrţení dotace: ........................................................... 66 Závěr a doporučení: ............................................................................................................... 67 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 69 Zákony ..................................................................................................................................... 69 Internetové zdroje: ................................................................................................................. 70 Seznam obrázků...................................................................................................................... 70 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 70 Seznam příloh ......................................................................................................................... 70 Přílohy ....................................................................................................................................... 1

Úvod práce: Posouzení moţnosti investice ve firmě, jsem si vybrala, protoţe mi tato oblast přišla perspektivní, jelikoţ v budoucnu bych se této oblasti chtěla věnovat. K posouzení moţnosti investice jsem si zvolila společnost, která sídlí v oblasti mého bydliště Tisá. Tato obec se nachází v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Investiční rozhodování je pro firmu nejdůleţitější a nejobtíţnější činností, kterou se zabývají vlastníci společnosti a management společnosti. Je to také ukazatel úspěšné činnosti efektivity podniku. Správné rozhodnutí je zaloţené na důleţitých informacích, které umoţňují perspektivní vývoj a růst v konkurenční prostředí. Svoji bakalářskou práci jsem si rozdělila do třech částí. V první teoretické částí se budu orientovat na podstatu podniku, co je podstatou podnikání a co je jejím motivem. Právní úprava podniku, kdo v České republice upravuje podnikání a dělení společností na osobní a kapitálové. V jakém ekonomickém prostředí se podniky nachází. Kategorizací investičních projektů, jejíţ hlavní náplní investičního projektu je vztah k rozvoji podniku, míra závislosti projektů, forma realizace, věcná náplň, charakter peněţních toků a velikost. Dále pak na stupeň ţivota projektu, kde jde o přípravu realizace projektu, počínaje od určení základního nápadu aţ po ukončení provozu a likvidaci, a nakonec podnikatelský záměr. Jde o soubor projektů, které firma hodlá uskutečnit. Také se zaměřím na způsob financování podnikatelského záměru. V druhé části mé bakalářské práce jsem se zaměřila na konkrétní investiční záměr ve výrobní firmě, ve které jsem také absolvovala svojí odbornou praxi v rámci studia a také jsem zde pracovala v rámci brigád. Měla jsem moţnost sledovat chod společnosti, finanční moţnosti firmy, její vliv na efektivnost dané investice a další rozvoj. Chtěla jsem své teoretické poznatky předvést na konkrétním působení teorie v praxi, a tím jsem chtěla prokázat její důleţitost. Různé finanční moţnosti firmy, jejich vliv na efektivnost dané investice a další rozvoj. Posoudila jsem tři moţnosti financování, prověřila jsem je výpočty a navrhla jsem dle mého názoru nejvhodnější realizaci plánované investice. Ve třetí části jsem se zaměřila na vyhodnocení podnikatelského záměru, posoudila jsem různé moţnosti financování a dle mého názoru jsem vybrala nejvhodnější a nejefektivnější způsob financování. Ve své bakalářské práci jsem pouţila pro výpočet návratnosti investice: dobu návratnosti investice a úročení. 8

1. Podnikatelský záměr 1.1 Podstata podniku a podnikání Podstatou a motivem podnikání je snaha zhodnotit vloţený kapitál. Ve většině případů jde tedy o dosaţení zisku, jako přebytku výnosů nad náklady. Zisk se získává uspokojováním potřeb zákazníků. Podnikatel se zaměřuje na zájmy, potřeby, poţadavky zákazníka. Proto, aby podnikatel uspokojil potřeby zákazníků, čelí rizikům na trhu, kdy nabízí své výrobky a sluţby. Na začátku jakéhokoliv podnikání je charakteristický vloţený kapitál podnikatelem, a to buď vlastní, nebo vypůjčený. Velikost vloţeného kapitálu je značně rozlišená a závisí na předmětu podnikání, ale také na jeho rozsahu. Výrazem zhodnocování kapitálu lze nazvat zvyšování hodnoty firmy. „Nejspolehlivější cestou ke tvorbě zisku je spokojený zákazník.“1 K úspěšnému vedení firmy je zapotřebí schopný podnikatel a spolehliví, kvalifikovaní pracovníci. Jak lze pohlíţet na schopného podnikatele? Je to nositel a tvůrce inovací, změn, velmi silně motivovaný člověk. Vyuţívá podnikového, lidského i technického potenciálu. „ Podstatným rysem jeho osobnosti je tvořivost, schopnost přicházet s novými myšlenkami, vyuţívat příleţitosti nebo je dokonce vytvářet.“ 2 V praxi se setkáváme, ale také s dvěma kategoriemi, tím jsou manaţeři a vůdčí osobnosti. Manaţer je člověk, který vykonává manaţerské funkce, kam patří podle většiny autorů plánování, organizování, výběr a vedení lidí a kontrola. Vůdčí osobnost neboli lídr, lze povaţovat člověka, který dokáţe získávat a ovlivňovat lidi, aby dobrovolně a s nadšením dosáhli skupinových cílů. „Autorita lídrů tedy nespočívá v jejich formálním postavení v rámci organizačních struktur, ale je dána silou jejich myšlenek a charismatem jejich osobnosti.“

3

Například k velkým světovým lídrům patří Martin Luther

King, v naší historii T. G. Masaryk nebo Jan Hus. Průnik všech těchto kategorií, kde se jedná o vůdčí osobnost s podnikatelským duchem. Dále můţe jít o kombinaci lídra manaţera, který k naplnění svého poslání nepotřebuje být podnikatelem. Můţeme také nalézt kombinaci manaţera a podnikatele nebo

1

SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. 2 SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. 3 SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.

9

podnikatele a lídra. Kombinace podnikatele a lídra můţe vést k úspěchu, dokáţe-li se podnikatel nebo lídr obklopit schopnými manaţery.

1.2 Právní úprava podnikání Právní úprava podnikání společnosti XY, kterou jsem si vybrala je spol. s r. o. V České republice se setkáváme s podniky, které se dělí podle právní formy. Podnikání v České republice upravuje obchodní zákoník, zákon č. 531/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku“4 Dále pak podnikatel můţe být právnická osoba nebo fyzická osoba, která získala ţivnostenské oprávnění podle ţivnostenského zákona, jde o zákon č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V obchodním zákoníku je podnik definován jako: „Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit.“56 Podnik jednotlivec – jde o podnik vlastně jednou osobou, zpravidla se jedná o formu ţivnosti. Ţivnost můţe být provozována fyzickou osobou nebo právnickou osobou. Ţivnostníkem se můţe stát jednotlivec, který musí splňovat podmínky dané zákonem. Ţivnostenský zákon rozděluje ţivnosti na ohlašovací a koncesované. Ţivnost ohlašovací lze provozovat na základě ohlášení, které splňuje stanovené podmínky. Jde o ţivnosti: řemeslné, vázané a volné. Dle předmětu podnikání lze ţivnosti dělit na obchodní, výrobní a pokutující sluţby. Obchodní společnosti se dělí na osobní a kapitálové společnosti. Do osobních společností patří veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a do kapitálových společností patří společnost s ručením omezením a akciová společnost. Veřejná obchodní společnost Právní úpravu této společnosti upravuje Obchodní zákoník § 76-92.

4

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx [2012-25-2] 6

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx [2012-25-2]

10

Veřejná obchodní společnost je společnost, kde jsou minimálně dvě osoby podnikající pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně. Statutárním orgánem jsou všichni společníci. K vedení společnosti je oprávněn kaţdý společník v rámci zásad mezi nimi dohodnutých nebo společností pověřený společník. Ručení za závazky odpovídá veřejná obchodní společnost celým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem. Komanditní společnost Právní úpravu této společnosti upravuje Obchodní zákoník § 93-104e. Komanditní společnost je společnost, kde jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku, a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem. Vedení obchodní společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, kteří jsou také statutárním orgánem. Pokud není stanoveno jinak, je kaţdý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Společnost s ručením omezeným Právní úpravu společnosti upravuje Obchodní zákoník § 93-104e. Společnost s ručením omezeným je společnost, jejíţ základní kapitál je tvořen vklady společníků. Zaloţení společnosti s ručením omezeným, můţe být jednou osobou, počet nesmí být překročen více neţ padesáti společníků. Základní jmění společnosti musí být alespoň 200 000 Kč, vklad společníka musí činit minimálně 200 000 Kč. Za porušení závazků společnosti odpovídá celým svým majetkem. Společník ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše nesplacených vkladů všech společníků podle stavu zápisu do obchodního rejstříku. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů, zda je jednatelů více, kaţdý z nich je oprávněn jednat samostatně jménem společnosti, není-li stanoveno společenskou smlouvou a stanovy jinak. Akciová společnost Právní úpravu společnosti upravuje Obchodní zákoník § 154-220. Akciová společnost je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Základní kapitál akciové společnosti zaloţené s veřejnou nabídkou akcií musí činit minimálně 20 mil. Kč. Společnost bez veřejné nabídky akcií je 2 mil. Kč. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo, řídí činnost společnosti a jedná 11

jejím jménem. Není-li stanoveno jinak ze stanovy, za představenstvo jedná navenek jménem společnosti kaţdý člen představenstva. Společnost odpovídá za porušení závazků společnosti celým svým majetkem. Akcionáři společnosti neručí za závazky společnosti. Družstva Právní úpravu druţstva upravuje Obchodní zákoník § 221-260. Druţstvo je společenstvím neuzavřeného počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťování sociálních, hospodářských nebo jiných potřeb svých členů. Nejmenší počet pět osob nebo 2 právnické osoby. Základní kapitál druţstva je tvořen souhrnem členských vkladů, k jejichţ splacení se zavázali členové druţstva. Druţstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Za závazky druţstva neručí členové. Statutárním orgánem druţstva je představenstvo, které řídí činnost druţstva a rozhoduje o všech záleţitostech druţstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Není-li stanoveno ze stanov jinak, za představensko navenek jedná předseda nebo místopředseda. Dále pak: zájmová sdruţení právnických osob, nadace a nadační fondy, sdruţení dle zákona o sdruţení, příspěvkové organizace, obce a města a kraje.

1.3 Okolí podniku Podnik je obklopen vnějším světem, okolím. „Okolím podniku rozumíme vše, co je za pomyslnými hranicemi podniku jako sociálně ekonomického a technického systému a čím je podnik ovlivňován a co případně sám můţe ovlivnit.“7 „ Vliv okolí na podnik je zpravidla velmi silný, zatímco moţnost podniku ovlivňovat okolí je spíše omezená.“8 Okolí podniku tvoří celá Evropská unie, spíše řečeno celý svět. Okolí podniku má následující prvky a těmi jsou: Geografické Geografické okolí do značné míry předurčuje logistiku podniku. U vlivu geografického okolí, v případě stacionární výroby, se přihlíţí při volbě lokalizace podniku.

7

SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. 8 SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.

12

Logistikou rozumíme fyzické toky zboţí či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli a informační toky v ústní nebo písemné podobě. Sociální Sociální okolí podniku zkoumá a zvaţuje důsledky své činnosti pro okolí. Činnost podniku, kterou provozuje, by měla být prospěná nejen pro podnik ale i pro společnost. Sociální smír je jedním ze základních ekonomických předpokladů k rozvoji společnosti. „Uplatňování sociálních aspektů dalo dokonce vzniknout i tak obecné kategorii, jako je sociální trţní ekonomika, jejíţ koncepce je uplatňována ve Spolkové republice Německo a některých dalších západoevropských státech.“9 Politické a právní „Politické okolí ovlivňuje podnik především jako souhrn vlivů, jejichţ výrazem jsou politické (tj. mocenské) zájmy institucionalizované v politických stranách, koalici, opozici atd. Politické strany mohou vyznávat a prosazovat různou politickou linii, jejíţ realizace má významné důsledky pro podnikatelskou sféru.“10 Jak známe z historie politické linie, která poznamenala ekonomiku na dlouhá léta, jde především o znárodnění, privatizace, zdruţstevnění. Politické vlivy se prosazují za normálních podmínek obzvláště prostřednictvím práva. Rámec pro podnikové činnosti vytváří právo a jeho instituty. Nejdůleţitější normou upravující podnikatelskou sféru je Obchodní zákoník. Obchodní zákoník určuje podmínky podnikání pro fyzické tak i pro právnické osoby. Později byl přizpůsobován poţadavkům směrnice EU, obdobně jako zákon o ochraně hospodářské soutěţe. Právní normy vymezují chování podniku, zda je jejich chování přístupné či nikoliv. Ekonomické Hraje zásadní význam pro podnik. Podnik z ekomického okolí získává výrobní faktor a kapitál, zde na toto okolí se obrací se svými výrobky a sluţbami. V chování a rozhodování podniku hraje svojí roli celková hospodářská situace země a její dynamika. Jde zejména o faktory: 

Dostupnost a ceny výrobních faktorů,



daňovou zátěţ podniků,



hospodářský růst, měnový a devizový vývoj.

9


13

Ekologické Ekologické okolí musí podniky stále a více respektovat. Ekologie na jedné straně tvoří bariéry pro podnikatele a na straně druhé dává podnikatelům šanci při výrobě recyklaci obalů, výrobě ekologicky nezávadných obalů. Oblast ekologického prostředí klade větší důraz na zlepšení ovzduší, zlepšení ochrany vod, sniţování hlučnosti, které vyplývají ze směrnice EU. V případě porušování a nedodrţování je povaţováno za nekalou soutěţ a je pokutováno. Technologické Technické okolí je zdrojem a motivem pro technický a technologický pokrok. Podniku umoţňuje dosaţení lepšího hospodářského výsledku, zvyšování konkurenční způsobilosti. Toto můţe mít negativní vliv na ţivotní prostředí. Směrnice EU nařizuje výrobcům, aby pouţili nejlepší dostupnou technologii. Etické Etické okolí hraje významnou úlohu v podnikatelském světě dodrţování etických principů, poskytování řádných informací, propagační kampaň, poskytování nejlepších sluţeb svým zákazníkům. Jedná se o představu o tom, co je a co není dobré v oblasti etiky podniku. Kulturně historické Kulturně historické okolí se formuluje po mnoho let, staletí. Je jednou z podmínek rozvoje ekonomického rozvoje, slouţí k pokroku v oblasti technologií a technického procesu. Kulturní zázemí je naší největší nadějí do budoucna. Všechna tato okolí nepůsobí vedle sebe, ale navzájem se propojují a ovlivňují. Podle druhu a charakteru podnikání se liší případ od případu.

1.4 Kategorizace investičních projektů Hlavní náplň investičního projektu je vztah k rozvoji podniku, míra závislosti projektů, forma realizace, věcná náplň, charakter peněţních toků a velikost. Toto vše lze zařadit do základních třídících hledisek. 1.4.1 Vztah k rozvoji podniku Tento vztah umoţňuje rozlišovat rozvojové, orientované na expanzi, obnovovací, mandatorní (regulatorní) projekty.

14

Rozvojové, orientované na expanzi; “jde o projekty ke zvýšení objemu produkce, zavedení nových výrobků, resp. sluţeb, proniknutí na nové trhy aj. přínosy těchto projektů se projevují obvykle v růstu trţeb.“11 Obnovovací projekt kde můţe jít o obnovu, modernizaci čí náhradu výrobního zařízení, kdy je u konce své fyzické ţivotnosti, nebo o renovaci před koncem své ţivotnosti. Jde o dva případy, kdy v prvním případě jde o uchování podnikatelské činnosti. V druhém případě jde obyčejně k dosaţení nákladové úspory. V tomto případě jde o výměnu zastaralého zařízení, které nadále funguje, ale jeho provoz je nákladnější a převyšuje náklady modernějšího zařízení. „ Tuto úlohu lze řešit jako optimalizační problém, vedoucí ke stanovení optimální délky ekonomické ţivotnosti daného zařízení.“12 Mandatorní (regulatorní) projekty, kde jde o to, ţe cílem nejsou ekonomické efekty, ale jde o dosaţení souladu s existujícími zákony, nařízení a předpisy, které modifikují určitou oblast podnikatelské činnosti. Tento projekt je zaměřen na ochranu ţivotního prostředí, bezpečnost práce, dodrţování hygienických norem, zlepšení pracovního prostředí. 1.4.2 Míra závislosti projektů Vzájemně se vylučující projekty. Projekty, kde jejichţ současná realizace není moţná. Jde například o projekty zaměřené na výrobu téhoţ výrobku, ale však za pomocí odlišných technologií, projekty vyuţívající téţe technologie, ale lišící se vstupní surovinou nebo projekty zaměřené na alternativní vyuţití téhoţ zdroje. Plně závislé projekty. Tvoří soubor plnění zadaného poţadavku. Nejsou-li splněny všechny projekty daného souboru, tak není moţné splnění zadaného poţadavku. Mnohdy jde o určité dílčí projekty, vznikající dekompozicí určitého rozsáhlého projektu. Patrné je, ţe jednotlivé plně závislé projekty nelze posuzovat izolovaně, ale je vţdy nutné hodnotit celý jejich soubor. Ekonomicky závislé projekty. Jde o projekty, u kterých se můţe projevit substituční efekt. U hodnocení tohoto projektu je potřeba jejich příjmové toky sníţit o pokles příjmů spojených s prodeji substituovaných produktů.

11

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. 12 FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.

15

Statisticky závislé projekty. Tento typ projektu je zaměřen na produkty pro stejné trhy či okruhy zákazníků. Tyto projekty jsou zaloţené na zpracování materiálových vstupů, vyuţívají stejné distribuční cesty. Komplementární projekty. Tyto projekty při realizaci podporují další projekty. Jde například o výstavbu zařízení úpravy a recyklace vody, coţ můţe pozitivně ovlivnit ekonomické efekty dalších projektů závislých na vodě. 1.4.3 Forma realizace Podle tohoto projektu lze diferencovat projekty realizované formou investiční výstavby a akvizice. Investiční výstavba, kde jde o projekty zaměřená na rozšíření výrobní kapacity, zavedení nových výrobků a technologií, rozšíření kapacity podpůrných činností. Zde je o vybudování logistického centra, vývojových a výzkumných laboratoří. Projekty se realizují buď jiţ v existujícím podniku, nebo formou výstavby na takzvané zelené louce. Akvizice, kde jde o koupi jiţ existujícího podniku nebo jeho části podniku, kde vhodně doplňují nebo rozšiřují aktivity nabyvatele. 1.4.4 Věcná náplň Jedná se o zavedení nových výrobků a technologií, výzkum a vývoj nových výrobků a technologií, inovace informačních systémů a zavedení informačních technologií, infrastrukturní projekty, zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnosti práce, sníţení negativního vlivu na ţivotní prostředí, inovace informačních. Zavedení nových výrobků a technologií jsou to projekty zaměřené na nové produkty a technologie, ty jsou pro firmu nové, ale na trhu jiţ existují. Jde o investice do nových výrobních zařízení. Výzkum a vývoj nových výrobků a technologií jde o projekty, které jsou rizikové s obtíţným hodnocením. Inovace informačních systémů a zavedení informačních technologií, tento projekt je obtíţné vyhodnocování ekonomické efektivnosti vzhledem k obtíţnosti kvalifikace jejich přínosů. Infrastrukturní projekty jsou prováděny jako součást předních projektů. Jde například o inţenýrské sítě, energetické zařízení. Zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnost práce, obvykle jde o mandatorní projekty, přičemţ i zde je hodnocení jejich ekonomické efektivnosti obtíţné. Sníţení negativního vlivu na ţivotní prostředí, stejně jako v případě inovace informačních systémů a projektů na zvýšení bezpečnosti provozu a bezpečnosti práce jde

16

o projekty s obtíţným hodnocením jejich ekonomické efektivnosti vzhledem k obtíţnosti kvantifikace reálných přínosů. 1.4.5 Charakter peněžních toků a velikost Rozlišujeme dva projekty zaměřené na peněţní toky. Jedná se o standardní (konvenční) peněţní toky a nestandardní peněţní toky. Standardní peněţní toky jedná se o projekty s negativním peněţním tokem v době výstavby a pozitivním peněţním tokem v době provozu.

1.5 Strategie firmy „K tomu, aby podnik mohl být úspěšný, potřebuje mít jasnou představu, jakým směrem se v budoucnu ubírat, tzn., musí mít vypracovanou vlastní strategii. Ve strategii jsou definovány dlouhodobé cíle podniku, stanoven průběh jednotlivých operací a rozmístění zdrojů nezbytných pro splnění cílů podniku a to tak, aby tato strategie vycházela z potřeb podniku, přihlíţela ke změnám jeho zdrojů a schopností a zároveň odpovídajícím způsobem reagovala na změny okolí podniku.“13 Podnikatelská úspěšnost a přeţití v období rychlých změn v oblasti technologických, technických, ekonomických, politických a ekologických uplatňuje uváţlivě se rozhodovat, hledat a realizovat správné projekty. Znalosti a dovednosti pomáhají k úspěšnosti podniku a přeţití v náročném konkurenčním prostředí. Podnik se tak snáz odlišuje od konkurence, to jí umoţňuje dosáhnout konkurenční výhody, tím dosáhnout lepších hospodářských výsledků.

1.6 Přehled strategie projektu firmy Základ pro vyjádření strategie projektu - je tvořen výsledkem marketingového výzkumu, připravuje jej nově vznikající firma. Pokud jde jiţ o projekt dosavadní firmy, je zapotřebí se opřít o výsledky analýz a hodnocení firmy, znalost slabých a silných stránek firmy. Jak je uvedeno v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka Investiční rozhodování a řízení projektu, základními prvky strategie projektu firmy jsou:

13

DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. ISBN 807079-713-4 (broţ.).

17

1.6.1 Geografická strategie „Pro stanovení realistické konkurenční pozice musí firma stanovit svůj relevantní trh (současné a potenciální budoucí zákazníky), a to především z hlediska geografického zaměření svých aktiv.“14 Základní typy tohoto projektu jsou zaměřeny na: Všechny segmenty geograficky omezeného lokálního nebo regionálního trhu; Zvolený segment (výrobkovou skupinu) na národním trhu i na mezinárodních trzích; Zvolený segment ve zvolené geografické oblasti; Všechny segmenty ve všech geografických oblastech (celosvětová konkurence). 1.6.2 Strategie z hlediska tržního podílu Z hlediska trţního podílu projektu je třeba vymezit si trţní podíl, kterého chce firma dosáhnout na určitém trhu. To vyplývá především z rentability firmy. Z hlediska předpokládaného podílu na trhu je zapotřebí zváţit tři základní strategie, kterými jsou: Strategie nákladového prvenství, hlavním bodem této strategie je dosaţení a udrţení niţších nákladů, neţ jsou náklady konkurence firmy. K vytlačení konkurence a dosaţení prvenství na trhu je potřeba vyrábět a prodávat ve větších objemech, a tím dosáhnout značného podílu na trhu. Je ověřeno, ţe zdvojnásobení objemu výroby vede ke sníţení nákladu na jednotku produkce o 20 aţ 30%. Strategie diferenciace, soustřeďuje se na odlišnost produktů a sluţeb, které firma vyrábí, od výrobků a sluţeb konkurence, tím ţe mají jedinečné rysy. Strategie trţního výklenku „je zaloţena na skutečnosti, ţe soustředění na určitý jasně vymezený cíl je účinnější neţ operace na širokém konkurenčním poli.“15 Klade důraz na omezený okruh produktů či určitý geograficky omezený trh nebo na omezenou skupinu zákazníků.

14

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. 15 FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.

18

1.6.3 Strategie z hlediska vazby výrobek – trh Vymezuje do značné míry marketingovou strategii projektu. Rozlišujeme čtyři typy strategie: Strategie penetrace, zaměřená na rozšíření podílu současných produktů, tvořících výrobní program firmy na dosavadních trzích; Strategie rozvoje produktů, orientovaná na nové produkty pro současné trhy; Strategie rozvoje trhů, zaměřující se na proniknutí dosavadních produktů firmy k novým zákazníkům do dalších geografických oblastí; Strategie diverzifikace, orientovaná na proniknutí nových výrobků na nové trhy (tato strategie je zřejmě nejrizikovější). 1.6.4 Marketingová strategie „Zvýšení prodejů lze dosáhnout buď potlačením konkurence při stabilní, nebo klesající celkové poptávce (trţní podíl firmy roste), nebo expanzí trhu při zachování trţního podílu.“16 To má za důsledek dvě strategie, a tím jsou strategie zaměřené na konkurenci a strategie trţní expanze. Strategie zaměřená na konkurenci, jde o způsob zvýšení trţního podílu na úkor konkurence. Strategie trţní expanze je nástrojem marketingového mixu, která se zaměřuje primárně na rozšíření existujícího trhu nebo na vytvoření nových trhů. 1.6.5 Volba strategie projektu Všechny tyto uvedené strategie je zapotřebí analyzovat a vyhodnotit z hlediska úrovně dosaţených cílů projektů i finanční dopady jednotlivých typů strategie z hlediska finančních, politických, ekologických rizik. Výsledkem je: 

Strategie z hlediska vazby výrobek a trh.



Cílového trţního podílu a termínu, kdy by měl být dosaţen.



Geografického zaměření operací projektu.



Strategie projektu z variant zahrnují nákladové prvenství, diferenciaci a strategie trţního výklenku.



Marketingová strategie, strategie zaměřená na konkurenci či trţní expanzi.

16

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.

19

1.7 Proces tvorby strategie podniku Proces tvorby strategie podniku je definován jako proces, kdyby měl podnik vypracovat analýzu svého okolí a vyhodnotit svoji stávající pozici a naplánovat další kroky, které budou směřovat k dlouhodobé udrţitelnosti a zvyšování efektivnosti. Z toho vyplývá, posoudit strukturovaně realitu a kvalifikovaně formulovat cíle podniku. Tvorba strategie podniku je důleţitou části při zaloţení podniku a jeho dalšího úspěchu a růstu podniku. K tomu je zapotřebí stanovit optimální strategii. Stanovení vhodných cílů podniku a vhodných strategií, jak dosáhnout stanového cíle. Je zapotřebí důkladná strategická analýza podniku, přičemţ je pouţíváno závěrů SWOT analýzy.

1.8 Stupeň života projektu Jde o přípravu realizace projektu, počínaje od určení základní nápadu aţ po ukončení provozu a likvidace. Existují čtyři fáze ţivota projektu, a tím je předinvestiční neboli předprojektová příprava, investiční projektová příprava a realizace výstavby, provozní (operační) a poslední je ukončení provozu a likvidace. Zvýšenou pozornost budeme věnovat předinvestiční fázi, neboť předprojektovou analýzou

získáváme

informace

marketingové,

technicko-technologické,

finanční

a ekonomické povahy, to vše závisí na úspěchu či neúspěchu projektu. V rámci předinvestiční fáze se nejdříve zpracovává studie příleţitostí, anglický název je Opportunity Study. Předbězná technicko-ekonomická studie Pre-Feasibility Study se zpracovává u rozsáhlejších projektů, představuje určitý mezistupeň mezi stručnou studií příleţitostí, tedy průzkumnou studií a podrobnou technicko-ekonomikou studií Feasibility Study, tato studie detailně rozpracovává hledisko projektu. Cílem této studie je zjištění finanční náročnosti projektu, posoudit v menší míře podrobnosti ekonomické efektivnosti projektu, tedy jeho varianty, zjistit rizika projektu, zhodnotit, zda základní idea, na které je projekt zaloţen, je nebo není pro investora nebo skupinu investorů dost atraktivní. V opačném případě je studie označovaná jako studie proveditelnosti. Studie proveditelnosti poskytuje veškeré podklady potřebné pro investiční rozhodnutí. Technicko-ekonomická studie by měla být zpracována týmem odborníků z různých profesí, jako je ekonom, marketingový specialista, technolog, strojní a stavební inţenýr, odborník z oblasti managementu, specialista z oblasti financování a účetnictví a specialista na ochranu 20

ţivotního prostředí. „Výstupem předinvestiční fáze je investiční rozhodnutí, tj. rozhodnutí o tom, zda projekt bude, nebo nebude realizován.“17 S předinvestiční fází souvisí způsob financování, účtování nákladů na realizaci dokumentace spojená s předinvestiční fází. Investiční fáze zahrnuje dvě hlavní etapy, a tím je etapa projekční a etapa realizační. V průběhu investiční fáze se koná výstavba projektu, dokončená fáze je předána do zkušebního a dále pak do trvalého provozu. „Provozní fáze začíná zkušebním provozem s realizací postupného náběhu instalované jednotky na projektovou kapacitu (pochopitelně v závislosti na ekonomice provozu a trţní situaci, resp. trţních příleţitostech).“18 Sloţkou

provozní

fáze

není

jen

běţný

provoz

vybudované

jednotky,

ale i zdokonalování a hlavně pravidelná údrţba vybudované jednotky. Údrţba tvoří význačný náklad, obvykle 2-3,5 % celkových investičních nákladů ročně, zajišťuje jednak dlouhodobé udrţení ţivotního cyklu projektu. Na konci ţivotnosti vybudované jednotky je nutné zařízení odstranit a tím se dostáváme do fáze ukončení projektu a likvidace.„ Ani zde nesmíme zapomenout na jedné straně na náklady související s likvidací zařízení, sanací původně zastavěných ploch apod., na druhé straně můţeme počítat s moţným výnosem z prodeje likvidovaného zařízení (nebo alespoň jeho částí), případně s výnosem ze zešrotování apod.“19

1.9 Podnikatelský plán Popisuje základní smysl existence firmy, dlouhodobé cíle a cestu k jejich dosaţení. Úkolem podnikatelského záměru je objasnění podnikatelského záměru, konkurence a potřeba finančních prostředků k jejich dosaţení. Podnikatelský plán umoţňuje porovnávat plány s realitou. Podnikatelský plán by měl zahrnovat všechny důleţité informace týkající se aspektů podnikání – cíl podnikatele, silné a slabé stránky konkurence, financování, rizikové faktory či strategie vedoucí k dosaţení stanovených cílů. Přispívá firmě lépe se orientovat v začátcích, tak i v průběhu podnikání. Existují různé varianty podnikatelského plánu, ale záleţí pouze na podnikateli, jakou variantu bude mít. 17

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. 18 FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. 19 FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.

21

Společnost, kterou si vybrala, také má svůj podnikatelský plán, ve kterém popisuje dlouhodobé cíle, kterých chce dosáhnout.

1.10 Podnikatelský záměr Základní informační vstupy pro zpracování podnikatelského záměru poskytují investiční program firmy a finanční plán firmy. Jde o soubor projektů, které firma hodlá uskutečnit. Podnikatelský záměr slouţí k důleţité vnitřní dokumentaci a k externímu uplatnění podnikatelského záměru. Vnitřní dokumentace, kde jde o vlastní řízení firmy. Externí uplatnění podnikatelského záměru, kdy se firma rozhodne svůj podnikatelský záměr financovat s vyuţitím cizího kapitálu. V tomto případě je zapotřebí přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti projektu. Jak se uvádí v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů, podnikatelský záměr by měl obsahovat: 

Realizační resumé



Charakteristiku firmy a jejích cílů



Organizaci řízení a manaţerský tým



Přehled základních výsledků a závěrů technicko- ekonomické studie



Shrnutí a závěry



Přílohy.

1.10.1 Realizační resumé by mělo obsahovat tyto údaje: 

Název a sídlo firmy, telefonní kontakt, kontaktní osobu.



Charakteristiku produktu nebo sluţby, které jsou náplní projektu.



Popis trhu, na kterém se chce firma uplatnit, distribuční cesty, které hodlá vyuţít k dosaţení těchto trhů.



Strategické zaměření firmy na období příštích tří aţ pěti let, včetně jejich

dlouhodobých cílů i uvedení fáze podnikatelské činnosti, ve které se firma nachází. 

Zhodnocení manaţerských zkušeností a kvality klíčových pracovníků firmy ve

vztahu k danému projektu. 

Finanční aspekty zahrnující odhady zisku v následujících pěti letech, velikost

potřebného kapitálu, účel jeho pouţití a očekávaný roční výnos pro poskytovatele kapitálu. 22

Jestliţe tento stručný souhrn podnikatelského záměru přichází do styku s případným poskytovatelem kapitálu, měl by tento souhrn znázornit základní charakteristiky firmy i projektu ve stručné i přesvědčivé formě. 1. 10.2 Charakteristika firmy a její cíle Tato část by měla obsahovat minulost firmy, ale také její přítomnost a budoucnost z aspektu základních podnikatelských cílů a strategií k jejich dosaţení. Prvky této části podnikatelského záměru jsou: 

Historie firmy, popis začátku firmy a její činnost od zaloţení, dále pak

výsledky podnikatelské činnosti, dosaţené úspěchy, vývoj finanční situace firmy jak v minulosti, tak i v současnosti a způsob financování. 

Důleţité charakteristiky produktu nebo sluţby, které jsou obsahem projektu.

Také je zapotřebí specifikovat současnou fázi a dobu ţivotnosti, kdo daný produkt nebo sluţbu vyuţívá, jedinečné rysy produktu nebo sluţby, které určují konkurenční pozici, a vyhodnocení těchto rysů s konkurencí, ochrana produktu či sluţby, jaké nové produkty či sluţby připravuje konkurence, jedinečné rysy strategie výroby, marketing a distribuce. 

Sledované cíle, které zahrnují strategické cíle, jsou to takové cíle, které firma

realizuje za účelem dosaţení daného projektu. Specifické cíle, zde jde o uspokojení poptávky a postavení na trhu jednotlivé firmy, jde také o prestiţ a společenské postavení firmy, ochrana ţivotního prostředí, efektivnost a finanční stabilita, sociální oblast, rozvoj organizace a řízení. 1.10.3 Organizace řízení a manažerský tým Tato část by měla obsahovat: 

Organizační schéma, kde je jasně vymezená pravomoc a odpovědnosti jednotlivým manaţerů.



Charakteristika klíčových vedoucích pracovníků.



Politika odměňování.



Vymezení dlouhodobých záměrů a cílů.



Stanovení klíčových řídících pozic, jsou to pozice, které musejí být obsazeny v příštích dvou aţ třech letech se specifikací poţadovaných dovedností a zkušeností.



Základní přístup k řízení firmy, informační systém pro řízení a jeho budoucí vývoj.

23

Nejdůleţitějším faktorem pro poskytovatele kapitálu je kvalita řízení. 1.10.4 Přehled základních výsledků a závěrů technicko-ekonomické studie projektu Zde jsou shrnuty základní výsledky a závěry technicko-ekonomické studie, týkající se: 

Analýzy trhu a trţní konkurence,



Výrobní program,



Umístění výrobní jednotky,



Pracovní síla,



Analýza rizika projektu,



Marketingová strategie,



Velikost výrobní jednotky, výrobních zařízení a základních materiálů, technologií,



Finančně-ekonomických analýz a finančních záměrů.

Také jde o přehledné informace: 

Výkonnost firmy.



Základní závěr vyplývající z výkazu zisků a ztrát, rozvahy a peněţních toků firmy.



Specifikace potřebných finančních prostředků, způsob vyuţití a způsob splácení úvěru.



Specifikace pohledávek s uvedením podílu pohledávek, které nelze inkasovat.



Způsob sledování a kontroly finančních prostředků.

Tyto zmíněné informace jsou základní údaje pro zhodnocení investiční příleţitosti ze strany poskytovatele kapitálu. 1.10.5 Shrnutí a závěr Tato poslední část by měla obsahovat shrnutí základních aspektů, také časový plán realizace projektu. V závěrečné části podnikatelského záměru shrnutí by se měla věnovat pozornost na: 

Celkové strategické zaměření projektu s uvedením koordinace všech aspektů, tak aby byly splněny dlouhodobé cíle firmy.



Ohodnocení očekávaného úspěchu projektu se zaměřením na přínos manaţerského týmu k tomuto úspěchu. 24



Jedinečnost rysů firmy.



Poţadavky na kapitálové zajištění projektu.



Procentní podíl vlastnictví firmy jejich zakladatelů.

Poskytovatel kapitálu z hlediska časového plánu realizace projektu by měl získat informace o době výstavby, o termínech kdy je zapotřebí vynaloţit finanční prostředky, době zahájení podnikatelské činnosti. 1.10.6. Přílohy Do příloh podnikatelského záměru je moţné uvádět ţivotopisy klíčových osobností firmy, fotografie, výpis z obchodního rejstříku, nákres výrobku, výsledek průzkumů trhu, technologické schéma výroby, výkazy zisků a ztát, rozvaha a peněţní toky, výsledky analýzy citlivosti projektu, reference významných osobností, propočty bodů zvratu. 1.10.7 Požadavky na podnikatelský záměr 

Podnikatelský záměr by měl splnit kategorické poţadavky a těmi jsou:



Stručnost a přehlednost



Jednoduchost



Demonstrovat výhody produktu či sluţby pro uţivatele



Orientovat se na budoucnost



Být maximálně věrohodný a realistický



Nebýt příliš optimistický z hlediska trţního potenciálu



Nebýt však ani příliš pesimistický



Nezakrývat slabá místa a rizika projektu



Upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manaţerského týmu



Prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky



Získat zpět vynaloţený kapitál



Být zpracován kvalitně i po formální stránce

Kvalita podnikatelského záměru však nezaručuje úspěch projektu, ale kvalita přípravy projektu zvyšuje naději na úspěch a také sniţuje nebezpečí neúspěchu projektu, který by váţně ohrozil finanční stabilitu celé firmy. 25

2. Způsob financování podnikatelského záměru 2.1. Investiční rozhodování ve firmě Investiční rozhodování ve firmě je nejvýznamnějším krokem rozhodnutí firmy, jak své peněţní prostředky co nejlépe a nejúspěšněji investovat do firemních rozhodnutí. Investiční projekty můţou ovlivnit podnikatelskou prosperitu firmy, jejich neúspěch můţe vést aţ k zániku podniku. „Investiční rozhodování, a to především rozhodování strategického charakteru, by mělo vycházet z firemních strategií a přispívat k její realizaci.“20 Cíle firmy a způsob jejich dosáhnutí určuje Firemní strategie. Tyto cíle jsou podstatnou rolí finančních cílů, formulované jako určité dosaţení míry zisku, dosaţení rentability vynaloţeného kapitálu, a to v současném období, dosahování rozvoje hodnoty firmy. Jednotlivé sloţky strategie firemních cílů jsou tvořeny z přípravy, hodnocení a výběr investičních projektů, ale také by měli respektovat individuální sloţky strategie, mezi ty patří: 

Zásobovací strategie zaměřená na druhy vstupů a jejich zajištění.



Výrobková strategie, jedná se o výrobky a sluţby, které chce firma rozvíjet.



Marketingová strategie, jde o to, na jaké trhy se chce firma zaměřovat, jak se na tyto trhy dostat a jak bude podporovat prodej.



Inovační strategie zaměřená na technologie, produkty a procesy.



Personální strategie, jedná se o strategii zaměřenou na druhy pracovníků, kompetence a znalosti, o které se chce firma opírat.



Finanční strategie jedná se o strukturu financování zdrojů, které chce firma dospět.

2.2 Financování a kontrahování investičních projektů Představuje přípravu a realizaci projektů, které jsou důleţité ve spojitosti provedení jejich ekonomických analýz a na hodnocení rizik projektu.

20


26

Podmínky na základě financování a kontrahování projektů jsou určeny kritérii, kterými jsou, jak je uvedeno v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů: 

Doba realizace projektu (jedná se o zahájení a předání do uţívání dodavatelem/ kontraktem)



Doba splácení případného úvěru, náklady financování projektu



Podmínky realizace projektu (zejména závazky investora vůči dodavateli projektu)

Realizace a tím pádem financování projektu, se projevuje jak v rámci neziskového sektoru, tak i podnikové sféry. Těmto hlediskům je nutné obětovat stejnou pozornost jako všem ostatním přípravným krokům nezbytným pro úspěšnou realizaci a také řízení investičních projektů.

2.3. Zdroje financování projektů „Obecně lze financování podnikových investic charakterizovat jako činnost zabývající se získáváním finančních zdrojů (kapitálu a peněz) pro zaloţení, chod a rozvoj podniku, a to v potřebném objemu, čase a struktuře, při optimálních nákladech na jejich obstarání a s definovanou cenou za jejich pouţívání (cena kapitálu, WACC).“21 Financování investic se zabývá soustřeďováním různých forem finančních zdrojů na vyrovnání reálných podnikových investic. Nezbytnou součástí investičního projektu je zpracování potřebné dokumentace, která je potřebná pro zajištění finančních zdrojů. Nejčastějším případem, jak podnik získává své finanční prostředky, je od banky, vlastníků, dále pak od partnerů poskytující rizikový nebo rozvojový kapitál. V knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů uvádí tři fáze: 

První fáze začíná prezentací investičního záměru klíčovým partnerům

(moţný strategický partner, vlastníci, banky). Cílem etapy je ujasnit základní soulad představ zúčastněných stran o parametrech investice a o případném dalším jednání. Investiční záměr by

21

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.

27

měl obsahovat všechny dokumenty poţadované investičními manaţery pro jejich rozhodování, dále pak proběhne předběţná prověrka s cílem zjistit formální úplnost a shodu parametrů s poţadavky vlastníka, banky nebo investora rizikového kapitálu. 

Druhá fáze je podrobné prověřování předloţeného investičního záměru,

následně pak předkladatelé strukturují investice a zpracují konkrétní investiční respektive projektové řešení. Je to nejnáročnější fáze celého projektu. Cílem je podrobnější prověření, nezávislé na ověřování údajů uváděného předkladatelem v investičním záměru, technickou proveditelnost i rizika a analyzovat jeho finanční. Také jde zde o strukturované investice, časovém rozloţení, jedná se o jednání a objemu, způsobu kontrahování a dále pak o zajištění finančních prostředků. Strukturováním financování investice je moţné kombinovat zdroje. Jde například o rozdělení finančního vstupu investora mezi vlastní investice do základního kapitálu a zajištění úvěru. 

Ke třetí fázi dochází, je-li schválen investiční záměr. Probíhá zde jednání

o definitivním textu smlouvy o financování a dále pak zajištění potřebných finančních zdrojů.

2.4. Členění finančních zdrojů Zdroje financování projektu třídíme podle více hledisek. Financování v podniku můţeme klasifikovat, podle několika hledisek: První hledisko je, podle původu kapitálu, rozlišujeme: 1.

vnitřní (interní) financování, jenţ je zdrojem kapitálu podniková hospodářská

činnost, jejímţ následkem je zisk. Interní financování realizuje projekt jiţ existující firma. Do tohoto typu zdroje interního financování, můţeme zařadit: a)

odpisy a přírůstky rezerv, představují nákladové poloţky

b)

nerozdělený zisk

c)

rezervní fondy

d)

rezervy

e)

trţby z prodeje nepeněţní části majetku

Tento zdroj financování je spojen se samofinancováním podniku, jedná se tedy o financování podnikatelských aktivit z nerozděleného zisku a odpisů. 2.

vnější (externí) financování, kde kapitál vstupuje z vnějšku, mimo podnik.

Hlavními zdroji jsou vklady a podíly zakladatelů, vlastníků a spoluvlastníků, to znamená financování z vlastních zdrojů, dále pak financování z cizích zdrojů. Jedná se o realizaci 28

projektů nově vznikající firmy, která pouţívá pouze externí zdroje financování. Do tohoto typu zdroje externího financování můţeme zařadit: 

subvence a dary, poskytnuty ze specializovaných fondů nebo poskytování ze státního rozpočtu



rizikový kapitál -Ventura Capital, jedná se o specifický kombinovaný zdroj financování, forma navýšení základního kapitálu a dlouhodobého úvěru, vstupuje do rizikových projektů:



vklady vlastníků:



akcie (kmenové, prioritní)



všechny dluhy (dlouhodobého charakteru – nad 5 let):



obligace



bankovní úvěry (finanční)



dodavatelské úvěry



zálohy odběratelů



směnky - dluhové (návratné) financování - financování z cizích zdrojů



všechny dotace

„Co do objemu menší část zdrojů (obvykle), zvláště vhodné v případě financování přírůstku investičního majetku.„22 V knize od Františka Kaloudy se uvádí, ještě forma alternativního zdroje financování: 

leasing



dodavatelský úvěr



odběratelský úvěr



forfaiting, faktoring



franšíza



projektové financování

22

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8.

29

Alternativní zdroje financování „Alternativní zdroje je souhrnné označení více méně otevřené skupiny zdrojů financování podniku, které svojí genezí, komplikovaností, rozsahem financovaných aktiv (objemem investic) atd. odlišují od, v podstatě standardizovaných podnikových zdrojů, obvykle presentovaných ve skupinách zdrojů interních a externích.“23 Leasing Leasing je novou formou vnějšího financování, jedná se o vztah mezi leasingovou společností a nájemcem. Leasing také můţeme charakterizovat jako pronájem nemovitostí, strojů, výrobních zařízení a nebo také jako výrobků dlouhodobé spotřeby za sjednané nájemné. Pronajímatel je po dobu trvání leasingové smlouvy vlastníkem majetku. Po uplynutí této doby pronájmu předmětu, můţe být převeden nájemci do vlastnictví. Rozlišují se dvě formy leasingu: 1.

Operativní (provozní) leasing, jedná se o krátkodobý tradiční pronájem

majetku, většinou jde o movitý majetek. Tento majetek většinou zůstává ve vlastnictví pronajímatele respektive leasingové společnosti. Tato společnost je vlastníkem a musí předmět leasingu udrţovat a spravovat. Doba leasingu je většinou kratší neţ doba ekonomické ţivotnosti majetku. Nájemce předmětu leasingu nemá právo na odkoupení majetku po ukončení leasingu. 2.

Finanční leasing, jedná se o dlouhodobý pronájem hmotného i nehmotného,

movitého i nemovitého majetku. Předmět leasingu zůstává ve vlastnictví pronajímatele respektive leasingové společnosti. Doba leasingu je většinou stejná jako doba ekonomické ţivotnosti majetku. Po uplynutí doby leasingu má nájemce právo na odkoupení majetku většinou za symbolickou cenu, kterou mu přenechá leasingová společnost. Finanční leasing rozlišuje tyto typy leasingu, které jsou uvedeny v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů: 

Přímý leasing

23

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.

30

Uţivatel (nájemce) určí druh majetku, který vyţaduje, včetně moţného dodavatele, podmínek dodávek, ceny zařízení. Pronajímatel (většinou jde o leasingovou společnost) nakoupí poţadovaný majetek a vypracuje podmínky leasingu. Podle leasingové smlouvy pronajímatel pronajme majetek nájemci, který uţívá a splácí leasingové splátky. Přímého leasingu se účastní tři smluvní partneři, kterými jsou nájemce, pronajímatel a dodavatel. 

Nepřímý leasing (Sale and Lease Back),

jde o prodej a zpětný pronájem, kdy firma prodá za trţní cenu majetek leasingové společnosti a ta je hned vzápětí pronajme zpět původní firmě. 

Úvěrovaný leasing (Leverage Leasing),

je charakteristický tím, ţe do smluvních vztahů vstupuje ještě další partner, většinou banky, které půjčují peníze pronajímateli. Dluţný podíl je často zajišťován právem na pořizované zařízení. Struktura leasingových splátek: 

první zvýšená splátka,



série pravidelných plateb stejné výše,



kupní cena na konci nájmu.

V knize Podniková ekonomika od Miroslava Synka se uvádí nová forma, a jde o takzvaný zpětný leasing neboli leaseback. Jde o to, ţe leasingová společnost nejprve koupí předmět leasingu od původního majitele a pak mu tento předmět následně pronajme. Dodavatelský úvěr Dodavatelský úvěr, je poskytován tak, ţe dodávaný majetek, zpravidla se jedná především o stroje a technologická zařízení, které jsou odběratelem splácená buď po sjednanou dobu, postupně nebo jednorázově, včetně úroků. „Splatnost úvěru můţe být spjata s ekonomickou ţivotností majetku, můţe však být i kratší. Úvěry jsou dodavatelem poskytovány buď přímo (z vlastních zdrojů), nebo pomocí refinancování prostřednictvím bankovních úvěrů sjednaných účelově dodavatelem (forma finanční podpory výrobní činnosti podniku).“24

24


31

Odběratelský úvěr Forma obchodního úvěru, ve kterém je odběratelem poskytnuta dodavateli záloha na dodávané zboţí. Většinou se jedná o exportní odběratelský úvěr. Výrobce má zájem dostat zaplaceno jiţ při výrobě nebo alespoň po dodávce zboţí, naproti tomu dovozce/investor poţaduje platit, pokud je to moţné aţ z výnosů, které produkují dodané zařízení nebo investice. K tomu se vyuţívá odběratelský úvěr, s jeho vyuţitím výrobce dostane zaplaceno nejpozději po dodání a dovozce splácí úvěr ze zisku vyprodukovaného na dodaném zařízení. Banky většinou doporučují pouţít takzvaný vývozní odběratelský úvěr, především pro vývoz zboţí do zahraničí, jedná-li se o větší zakázku s delší dobou splatnosti. Charakteristika exportního odběratelského úvěru: Tento

účelový

úvěr

je

poskytován

bankou

exportéra

zahraničnímu

dluţníkovi/kupujícímu. Většinou je poskytován do výše 85% ceny obchodního kontraktu. Exportní odběratelský úvěr slouţí obzvláště k financování vývozu sluţeb a zboţí původem většinou z České republiky. K čerpání dochází aţ po dodání sjednaných dodávek nebo prací. Úvěry bývají zpravidla pojištěné. Úvěr není moţné vyuţít pro financování zemědělských produktů a drobného spotřebního zboţí. Výhodou Exportního odběratelského úvěru je: 

Rychlé proplacení pohledávky



Úvěrem se nezatěţuje rozvaha exportéra



Jednodušší projednání návazných úvěrových potřeb exportéra

Na základě provedených analýz pomáhá s výběrem vhodného zahraničního partnera.

SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.

32

Faktoring „Faktoring tj. odkup pohledávek faktorem (faktorskou firmou), který nese riziko jejich nedobytnosti a stává se tak institucí financující podnik, který své pohledávky odprodal.“25 Technika faktoringu: Faktor nakupuje pohledávky před jejich splatností, jedná se tedy o to, ţe faktor ihned při vzniku pohledávky tuto pohledávku nakoupí. Předmětem faktroringu jsou:  Jednotlivé pohledávky  Zpravidla všechny pohledávky  Objemově vymezený rozsah pohledávek Faktor si z hodnoty pohledávek sráţí: 

Úrok za dobu od nákupu do doby splatnosti



Reţie (náklady na správu, evidenci, inkaso)



Rizikovou provizi – odměnu

V případě nedobytnosti převzatých pohledávek, vzniká takzvaná delcredere. Jedná se o dvě moţnosti realizace faktoringu. Jde o variantu s regresem nebo variantu bez regresu. Faktor můţe nedobytnou pohledávku vrátit podniku, jedná se tedy o variantu s regresem, v opačném případě se jedná o variantu bez regresu. 

Případné další náklady dalších sluţeb, spojených s faktoringem

Při splatnosti faktur inkasuje pohledávku od dluţníka. Výhody a nevýhody fakotoringu z pohledu prodávající podniky nebo z pohledu nakupující organizace. a)

z pohledu prodávající podniky:



brzké získání platebních prostředků



vyhnou se péči o inkaso, včetně výdajů spojených s tím



velké náklady faktoringu, počínaje časového rozloţení plateb

b)

z pohledu nakupující organizace

 výnos faktora

25

SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8.

33

 přebírání rizika nakupovaných pohledávek. Jedná se o výběr podniků i výběr pohledávek. Výhody faktoringu: 

Zajištění flexibilního financování obchodů, a to bez zajištění obvyklého u

bankovních úvěrů. 

Finanční pokrytí sezónních špiček či jiných výkyvů způsobených sezónností

prodejů, reklamní kampaní či expanzí společnosti. 

Zvýšení Vaší konkurenceschopnosti díky moţnosti prodlouţení splatnosti

Vašim odběratelům. 

Získání příznivějších nákupních podmínek (skonta) díky rychlejšímu placení

Vašim dodavatelům. 

Zrychlení obrátky oběţných aktiv umoţní růst Vaší produkce. S rostoucím

obratem jistě dosáhnete i vyšší marţe. 

Kontrola nad výší a kvalitou Vámi poskytovaných odběratelských úvěrů díky

profesionálnímu přístupu faktora při ověření bonity odběratelů a stanovení limitů. Forfaiting Jedná se o smluvně ujednaný, většinou individuální odkup střednědobých aţ dlouhodobých pohledávek nakupovaných v zahraničí. Technika forfaitingu: Vývozce dodá investiční majetek dovozci na úvěr. Jedná se o dodavatelský úvěr. Vývozce předá pohledávku forfaiterovi před lhůtou splatnosti, který ji proplatí. Z objemu pohledávek forfaiter sráţí: 

Úrok



Rizikovou přiráţku



Reţijní náklady a zisk

Tato technika forfaitingu je velmi individuální podle kritérií: teritoria, zajištění pohledávky, případně dalších účinkujících faktorů. Výhody a nevýhody forfaitingu z pohledu pro vývozce a z pohledu pro forfaitera. a) z pohledu pro vývozce se jedná o: 

Rychlou úhradu pohledávky. 34



Přenesení rizika na forfaitera. Jedná se o riziko nezaplacení, úrokové a kurzové.



Dodatečné a vysoké náklady.

b) z pohledu pro forfaitera: 

zisk forfaitera



nevýhodou je přebírání rizika

Franšíza Začátky podnikání při nedostatku vlastních prostředků můţe podpořit zřízení franšízy. Jedná se totiţ o tzv. podnikání na klíč. Drobný podnikatel tak můţe pod známou značkou a s jejím zaštítěním vplout do světa byznysu. Podle ředitele Českého institutu pro franschising Jaroslava Tamchyna znamená franšíza pro podnikatele oproti průměru o osmdesát procent menší riziko, ţe zkrachují. Ziskovost i návratnost investice je většinou nad průměrem oboru. Určité výhody spatřuje v licencovaném podnikání i prezident Hospodářské komory České republiky PETR KUŢEL. "V době krize je franšíza obrovskou příleţitostí, protoţe uţ máte vybudovanou značku a systém. Někdo jí vyčítá, ţe znamená ztrátu svobody. Ale podnikatel nikdy není úplně svobodný, vţdy se musí přizpůsobovat."26 Poskytovatel licence neboli franšízor získává moţnost expanze na určité lokalitě nebo získává dobře motivované manaţerské lidské zdroje. Jedná se o touhu po úspěchu, schopnost jednat s lidmi, mít dobrého podnikatelského ducha. Provozovatel neboli franšízant získává právo podnikat pod dobrou obchodní značkou, jedná se tedy o dobrý goodwill společnosti, firemní know-how, systém mateřské společnosti, zde se jedná o organizaci, řízení správu, administrativu, síť dodavatelů a odběratelů, distribuční systém. Dále pak získávání financování rozjezdu frančízy, garanci úvěrů, tiché společenství mateřské firmy.

26

http://www.podnikatel.cz/aktuality/fransiza-zjednodusuje-zacatky-podnikani/

[2011-12-11] http://www.consultor.de/tschechien/fransiza.htm [2011-12-11]

35

Franšízy lze koupit: a)

za hotové

b) leasingová smlouva c)

kombinace Kombinace jedná se o koupi za hotové ze zdrojů franšízanta nebo bankovní úvěr.

Výhody u Franšízy: Výhody v obchodní soutěţi díky výjimečnému obchodnímu konceptu a kompletnímu balíku sluţeb. Profesionální marketingová podpora jiţ od prvního dne. 

Ochrana oblasti podnikání, ţádný konkurent v rámci stejného obchodního konceptu v definované zájmové oblasti.



U bank vyšší ohodnocení bonity zákazníka skrze osvědčené obchodní koncepty.



Jiţ před zahájením činnosti jistí zákazníci vzhledem k všeobecnému známému systému provozované činnosti.



Samostatný vlastník bez závislosti na příkazech poskytovatele franšízy podnikatelské svobody zůstává zachován.



Menší konkurenční nátlak na základě zaručeného předstihu na trhu a absolutní samostatná značka na trhu.



Součastně cenné ţivotní zkušenosti poskytnuté poskytovatelem franšízy.

Projektové financování „Projektové financování je charakteristické oddělením financování projektu od stávajících podnikatelských aktivit investující společnosti.“27 Jedná se zpravidla o extrémně náročnou kapitálově investiční akci. Obor působnosti je především pro přední investiční projekty v těţbě a zpracování surovin, energetice, metalurgii, výrobě stavebních hmot, telekomunikacích, infrastruktuře. Jde o systém dlouhodobého financování, charakteristickými rysy jsou: Obsáhlý dlouhodobý investiční projekt, kde řád splacení úvěru se vyvozuje od předpokládaných finančních zisků projektu.

27


36

Oddělení financování projektu od nynějších činností podniku, kde se do popředí zájmu dostává protiriziková ochrana věřitelů, a to ve fázi budování projektu a uskutečnění investičního záměru. Mezi účastníky projektového financování se uvádí: akcionáři, inţenýrská firma, provozovatel, konsorcium bank, projektová firma představující účelově zaloţený podnik typu akciové společnosti a další subjekty jako jsou dodavatelé, pojišťovny, experti, státní orgány, odběratelé. „Výhodou projektového financování oproti financování korporátnímu je sníţení rizika ostatních podnikatelských aktivit v případě neúspěchu.“28 Při financování podnikatelského záměru, mohou společnosti vyuţít: 

Vlastní zdroje



Cizí zdroje



Leasing



Dotace

Všechny tyto způsoby investování do podnikatelského záměru, mají různé podmínky pro to, aby byly uskutečněny. Jako první porovnáme investování vlastními zdroji. Vyuţití cizích zdrojů při financování podnikatelského záměru, můţe být z důvodu nedostatečně velkým kapitálem k zaloţení podniku. Dále pak jak je uvedeno v knize od Ing. Marka Zineckera, Ph.D. 

Podnik přechodně nedisponuje potřebným vlastním kapitálem v době, kdy jej

potřebujeme. 

Pouţitím cizího kapitálu nevzniká jeho poskytovateli ţádné právo podílet se na

řízení podniku. 

Cizí kapitál je obvykle levnější neţ kapitál vlastní a jeho pouţit do určité míry

zvyšuje rentabilitu podnikání. Peníze lze chápat jako statek, který slouţí společnosti jako prostředek směny zboţí a sluţeb. Finance vznikli s vývojem peněz. „ Pohyb peněz musí probíhat plynule a proto se

28

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. http://www.consultor.de/tschechien/fransiza.htm [2011-12-11] http://www.egap.cz/pojistne-produkty/produkt-d/projektove-financovani/index.php [2011-12-11]

37

musí řídit, podpoří se tím plynulý vývoj firmy, stabilní platební schopnost, přispěje se k dobré pověsti firmy.“29 Druhé hledisko je podle pravidelnosti financování, rozeznáváme: 

Financování běţné



Financování mimořádné

Obrázek č. 1. Financování podniku Synek, M., Kislingerová E., a kol. Podniková ekonomika

financování

-ze zisku vnitřní

(samofinancování) - z dlouhodobých rezerv - z prostředků uvolněných

vnější

zrychleným obratem - akcie kapitálu - podíly Úvěr -

bankovní

-

dodavatelský

-

odběratelský

-

od zaměstnanců

dluţní úpisy leasing faktoring

2.5. Zdroje financování podniku: 2.5.1 Vlastní kapitál

Vlastní kapitál je tvořen z veškerých interních zdrojů financování a některé z externích zdrojů financování. Představuje bezpečný zdroj k financování investičních projektů. 29

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. ZINECKER, M. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006. ISBN :80214-3150-4.

38

Základní formy financování z vlastních zdrojů, jak se uvádí v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka Investiční rozhodování a řízení projektů, tvoří: 

základní vklad při zaloţení společnosti



navýšení základního kapitálu



nerozdělený zisk z minulých období a odpisy dlouhodobého hmotného

a nehmotného majetku, popřípadě výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, zásob a všechny ostatní vlastní zdroje – kapitálové fondy. 2.5.2 Cizí kapitál Jedná se o cizí zdroje, které nejsou zdroji vlastními. Cizí kapitál je třeba hradit jeho náklady a splatit tento kapitál. Jedná se o značně rizikovější způsob financování investičních projektů. Financování z cizích zdrojů, můţeme rozdělit na: Bankovní úvěry V rozvaze se tyto úvěry dále dělí na: 

rezervy,



dlouhodobé závazky včetně emitovaných dluhopisů a dlouhodobých směnek k úhradě,



krátkodobé závazky,



dlouhodobé závazky.



ostatní pasiva.

Všechny tyto pasiva rozvahy nemusí být pouţita jako zdroje financování investičních projektů. „Kaţdá ţádost o bankovní úvěr podléhá analýze bonity ţadatele a analýze investičního projektu.“30 Na základě analýzy banka rozhodne, zda ţádosti o bankovní úvěr vyhoví nebo nevyhoví. „Moţnosti získání cizích zdrojů financování a cena takového financování závisí na řadě faktorů, které banka před výsledným rozhodnutím posuzuje.“31 Tyto rozhodující faktory pro posouzení financování bankou a faktory ovlivňující cenu bankovních úvěrů, jsou popsány v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů, těmi jsou:

30


39



Doloţení profesní historie investora, referenční projekty, výše obratu a jeho

finanční zdraví. 

Kvalita podnikatelského záměru, posouzení jeho ekonomické efektivnosti,

rozpočtové náklady projektu, případně typ kontraktu, respektive smlouvy o dílo, rizikovost projektu, země původu hlavních dodávek s ohledem na původ banky. 

Návrh způsobu financování projektu, respektive předpokládaný podíl vlastních

prostředků, druh bankovního úvěru, výše poţadovaného bankovního úvěru, způsob a doba splácení bankovního úvěru, způsob splácení, fixace úrokové sazby. Obligace „Obligace je dluhový cenný papír, který emituje podnik s cílem získat od investora (věřitele) finanční zdroj. Věřitel má nárok na úrok (kupon) vyplácený v předem stanovených termínech a na splátku nominální ceny, přičemţ se nepodílí na rozhodování firmy.“32 Firemní (korporátní) financování Investiční úvěr patří mezi nejběţnější formu externího financování projektů. Podniky často získávají úvěr ve dvou podobách, těmi jsou bankovní úvěr a dodavatelská úvěr, který jsme si jiţ popsali dříve. Bankovní úvěr (finanční úvěr), který je poskytován podnikům komerčními bankami. Jsou financovány prostřednictvím střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů. Záruka především z hlediska efektivnosti financování, jsou pro odběratele zajímavé dva typy dodavatelských úvěrů, a to úvěr na movitou zástavu a podmíněný prodejní kontrakt. „Při úvěru na movitou zástavu předmět dodávky předchází do vlastnictví odběratele ihned, zároveň však dodaný majetek slouţí pro dodavatele jako záruka za poskytnutý úvěr. Při podmíněném prodejním kontraktu (prodej s výhradou vlastnictví) setrvává předmět dodávky aţ do okamţiku zaplacení její ceny v majetku dodavatele (je evidován na zásobách).“33

32


40

2.5.3 Samofinancování Jde o vyuţití zisku po zdanění k dalšímu rozvoji podniku. Podnik tímto způsobem rozšiřuje svůj majetek. „Jeho hlavní předností je to, ţe sniţuje potřebu dalšího vydávání akcií a potřebu úvěru.“34 Jde o financování ziskem, odpisy, popřípadě dalšími vnitřními zdroji.

2.6. Kontrahování investičních projektů „Kontraktorem investičního projektu je podnikatelský subjekt, s kterým obvykle investor uzavírá smlouvu na zajištění realizace investičního projektu v kaţdé jeho fázi (pokud si některou realizační část nezajišťuje investor sám).“35 Klíčové charakteristické podmínky jsou právě kontrahování investičních projektů, a to nejen z pojetí časových a finančních podmínek realizace projektu, ale i z hlediska případných závazků jednotlivých smluvních stran, které ovlivní investora v případném neúspěchu projektu, nedodrţením závazků dodavatelem. „Podmínky kontraktu jsou obvykle definovány v poptávce, která je hlavním výchozím dokumentem investora pro následný výběr kontraktora a realizace díla.“36 Jak se uvádí v knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů, sluţby poskytované kontraktem zahrnují: Engineering projektu Jedná se o základní zpracování a prováděcí projektové dokumentace. Jde o případné zpracování podkladů pro stavební povolení, územní povolení, dokumentace zpracovaná pro projekt EIA - Environment Impact Assessment, jedná se o studie vlivu projektu na ţivotní prostředí. Projektová dokumentace zahrnuje sestavení stavebního, architektonického, občansko-vybavenostního, mechanického pohledu. Dále také technické speciality typu řízení postupu práce, modelování, posty integrované automatizace, simulace a interaktivní trojrozměrné modelování, technicko-ekonomické studie, revize proveditelnosti projektu, plánování technické přípravy projektu, zhodnocení navrţeného technického řešení, hodnocení řízení rizik, optimalizace rozsahu projektu. Součástí těchto uvedených pohledů můţe být návrh pro skloubení funkce, nákladů a harmonogramu realizace kaţdého jednotlivého projektu.

34


41

Nákup Je nedílnou součástí zařízení a materiálů pro realizaci projektu. „Tradiční aktivity v oblasti nákupu zahrnují strategický operativní nákup, materiálové hospodářství, spediční činnosti, kontrolu kvality dodaných produktů, logistiku a kontrolu dovozu.“37 Země původu dodávek můţe mít vliv také na způsob a podmínky financování projektu. Realizaci projektu Jde o stavební část, části instrumentace, měření a regulace a montáţe strojní části. „Stavební činnosti spočívá v realizaci stavební části projektu a součinnosti při kolaudaci buď vlastními silami s vyuţitím subkontraktorů, nebo formou řízení stavby v roli zástupce investora.“38 Další části projektu se pak týkají montáţních činností. Projektové řízení Vyţaduje se u kaţdého projektu. Projektová řízení zahrnují zpracování plánů realizace projektu, detailní harmonogram, odhad nákladů, sledování a hlášení postupu prácí, sladění řízení a organizace zpracování projektové dokumentace, nákup montáţních a stavebních činností. Projektové řízení zodpovídá klientovi, ţe jsou realizované poţadavky kladné na projekt i z pohledu bezpečnosti, funkcionality a dále dodrţení finančních závazků daného projektu. Poslední sluţbou kontrahovaných investičních projektů je příprava uvedení jednotky do provozu. Všechny tyto uvedené sluţby můţe kontraktor poskytovat buď jednotlivě, nezávisle na ostatních sluţbách, nebo jako souhrn všech sluţeb, jako forma kompletní smlouvy „na klíč“. Tato smlouva přebírá veškerou odpovědnost za provedení a dokončení projektu. 2.6.1 Typy kontraktů V nynější době jsou nejběţnější dva základní typy smluv: Smlouvy refundované na základě prokázaných nákladů (Reimbursable Princip) Postup této smlouvy je, ţe investor hradí náklady kontraktora na realizaci projektu tak, ţe hradí veškeré prokázané náklady na realizaci investičního projektu. „Odměna kontraktora za provedené sluţby je realizována buď pevnou cenou (kontraktor je zainteresován na

37


42

dosaţení úspor), nebo za vynaloţený čas, zatímco dodávky aparátů, materiálů a montáţe jsou hrazeny dle skutečných nákupních a ostatních nákladů.“39 Smlouvy s garantovanou maximální či pevnou (fixní) cenou (Lump Sum Princip) „V případě smlouvy s pevnou cenou je snahou investora zajistit si kontrakt s pevnou cenou, na základě které lze přesně stanovit ekonomické parametry realizovaného projektu (jsou-li známy očekávané efekty projektu).“40 Jak uţ jsme si uvedli výše, tento kontrakt je realizován jako kontrakt „na klíč“. V tomto kontraktu můţe kontraktor zakomponovat jisté pojistné smlouvy pokrývající inflační vývoj. „V některých případech lze aplikovat i tzv. hybridní smlouvy, obsahující jak prvky fixní ceny, tak prvky refundovatelných nákladů.“41 V knize od Jiřího Fotra a Ivana Součka, Investiční rozhodování a řízení projektů, popisuje obsah investiční smlouvy. Tato smlouva plní čtyři různé funkce: 

Vymezuje rozsah investiční dodávky, a to alternativně:

Zpracování projektu. Zpracování projektu a dodavatelská část. Zpracování

projektu,

dodavatelská

část

a

dohled

nad

instalací

zařízení

zabezpečovanou další stranou. Zpracování projektu, dodavatelská část a instalace zařízení. Definuje normální výkon a poţadavky kladené na kaţdou ze smluvních stran. 

Specifikuje závazky a povinnosti smluvních stran, jako jsou termín realizace,

typ kontraktu, cenu, podmínky financování a platební milníky, způsob řízení výstavby, podmínky převzetí projektu do trvalého uţívání, koordinace subdodavatelů, logistika dodávek zařízení, zpracování a předání průvodní dokumentace, způsob hlášení o postup stavby. 

Vymezuje předvídatelnější problémy, jeţ se mohou v souvislosti se smlouvou

vyskytnout. Definuje postupy řešení těchto problémů. 

Definuje podíl na kompenzaci rizik jednotlivých smluvních stran při realizaci

projektu. Rozsah kontraktu lze zabezpečit výše popsanými typickými druhy kontraktů. „Typickým kontraktačním modelem v posledních letech je model zaloţený na tzv. 39


43

kombinovaném reimbursable principu.“42 Tento model zahrnuje část prováděnou za pevnou cenu a část refundovanou dle skutečných nákladů. Ekonomické hodnocení projektu jsou zejména celkové investiční náklady. Pro modelování peněţních toků projektu jsou důleţité termíny úhrad stanovené v investičním kontraktu. Platby kontraktory jsou hrazeny při mobilizaci kontraktora, to znamená nasazení inţenýrských kapacit a zahájení přípravy projektu. Předání a vyhotovení projektové dokumentace. Vybavení a dodání zařízení na místo realizace projektu. Kompletaci jednotlivých částí projektu. Předání projektu investorovi a úspěšné provedení garančních testů.

2.7. Finanční řízení podniku V knize od Miroslava Synka a Evy Kislingerová a kol., Podniková ekonomika, uvádí čtyři hlavní úkoly finančního řízení podniku: Získávat kapitál pro běţné a mimořádné potřeby podniku a rozhodovat o jeho struktuře a změnách struktury. Jde o získání úvěru, vydaní akcie nebo obligace, restrukturovat zdroje. Jsou to aktivity, které se přísluší straně pasiv v rozvaze. Určení o alokaci kapitálu. Jde o nákup aktiv, to znamená investovat do hmotného, nehmotného nebo finančního majetku, vývoj nových výrobků a nových technologií, financovat běţné činnosti podniku, vracet vypůjčený kapitál investorům. Určovat rozdělení zisku, reinvestovat jej, nebo vyplatit ve formě dividend, to znamená navrhovat dividendovou politiku podniku. Prognózovat, plánovat, analyzovat, zaznamenávat, kontrolovat a řídit hospodářskou stránku činnosti podniku tak, aby byla zajištěna jeho finanční stabilita, kterou v podstatě rozumíme schopnost podniku platit své současné splatné závazky z běţných příjmů, budoucí závazky z budoucích příjmů, potřebné investice z vytvořených fondů a neplánované výdaje z rezervních fondů, respektive moţnost si na tyto úhrady bez problémů vypůjčit. O finanční řízení v malých firmách se stará sám majitel, popřípadě hospodář nebo pokladník, u větších firem hlavní účetní, u velkých firem finanční ředitel s celým štábem finančních manaţerů.

42

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.

44

Veškeré financování a finanční řízení vůbec je ovlivňováno dvěma faktory a těmi jsou: 1. Faktor času 2. Faktor rizika Faktor času se zakládá v tom, ţe je peněţní jednotka vyplacená či přijatá v odlišných časových okamţicích a má odlišnou hodnotu. Budoucí hodnotu peněz, nazýváme úrokováním. Máme dva typy úročení: a) Jednoduché – úročí se pouze původní částka, coţ je vklad a jistina a úrok se kaţdoročně vybírá. b) Složené – s jistinou se úročí i úrok

Kde BH je budoucí hodnota (konečná částka na konci n roků) SH – současná hodnota (počáteční částka) i - úroková míra vyjádřená v desetinném tvaru n - počet let (období) úročení, (1 + i) n

- úročitel

„Ve finančních výpočtech včetně výpočtů investičních většinou zjišťujeme současnou hodnotu budoucích příjmů nebo výdajů, to je částku, která- kdybychom ji měli v rukou nyníby

vzrostla

na

budoucí

částku.

Tento

početní

postup

nazýváme

odúročením

(diskontováním).“43

neboli

Faktor rizika se zakládá v tom, ţe ten, kdo rozhoduje, volí jednu z eventuálních variant, si není jist výsledky těchto moţností, protoţe obvyklá varianta s větším rizikem přináší i větší zisk a moţnost s menším rizikem přináší menší zisk. Riziko představuje nebezpečí, ţe očekávané výnosy nebudou získány, či dokonce ţe investovaný kapitál bude

43

SYNEK , M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3.

45

zcela ztracen. Riziko vzniká z vnějších příčin, jako jsou například přírodní katastrofy, hospodářská krize, inflace, anebo z vnitřních příčin samotného podniku, jako je nesprávný odhad poptávky, nesprávné zaměření investice. „Riziko ztráty vynaloţených prostředků se sniţuje jejich rozloţením do více akcí (vytvoření tzv. portfolia), diverzifikací výrobních programu (neúspěch určitého výrobku je vyrovnán úspěchem výrobků jiných), vytvářením rezervních fondů, pojištění apod. Platí: Čím vyšší riziko, tím vyšší je i poţadovaný výnos.“44 Finanční rozhodnutí mohou být taktická a strategická. 1.

Taktická rozhodnutí

2.

Strategická rozhodnutí

„Taktická rozhodnutí jsou taková rozhodnutí vyţadující mále finanční prostředky a nemění stávající činnost firmy.“45 Jedná se například o nákup většího mnoţství zásob, pořízení stroje, zdokonalení výrobků. Strategické rozhodnutí jsou taková rozhodnutí vyţadující velké finanční prostředky a směřují k velké transformaci firmy v činnosti podniku. V důsledku této velké změny dochází změna v zisku firmy, který je spojen s velkým rizikem. Jakékoliv chybné odhodlání ve strategickém rozhodování směřuje k tomu, ţe firma můţe dosáhnout velké ztráty, mnohdy je moţno tímto nesprávným krokem dovést firmu i k bankrotu. Strategické rozhodnutí můţeme začlenit do dvou skupin: 1.

strategická dlouhodobá investiční rozhodnutí.

2.

strategická dlouhodobá finanční rozhodnutí.

44


46

3. Analýza návratnosti investice Pro rozvoj a úspěch v konkurenčním boji je investice důleţitým předpokladem. Rozhodnutí o investici slouţí společnosti řadu let a patří mezi důleţité manaţerské rozhodnutí. Investice dělíme mezi: 

Kapitálové investice



Nehmotné investice



Finanční investice

Kapitálová investice je investice do hmotného investičního majetku. Jde o investice do nemovitostí, strojů a zařízení s nimi spojená technologie. Jedná se o pořízení nového hmotného majetku nebo jeho rekonstrukce či modernizace nebo velké opravy. Můţe to být také obnovovací investice, kde se hmotný investiční majetek obnovuje nebo rozšiřovací investice, která zajišťuje další rozšíření výrobní kapacity podniku. Nehmotná investice je investice do nehmotného investičního majetku. Jedná se o investice zejména do know-how, jde tedy o návody na pracovní postupy, technologické postupy, investice do vzdělání zaměstnanců. Tato investice bývá často důleţitější pro rozvoj podniku, neţ kapitálová investice. Finanční investice je investice do cenného majetkového nebo dluhového papíru. Prvním nejvýznamnějším účelem této investice je vyuţití dočasně volných peněţních prostředků. Investuje se především do obligací. Druhým významným účelem této investice navázání obchodních a majetkových kontaktů za účelem jednoduššího průniku na trh.

3.1. Předmět a cíl finanční analýzy Proto, aby byl podnik úspěšný, je zapotřebí rozvinout své schopnosti, učit se novým dovednostem, naučit se prodávat tam, kde většina jeho konkurentů neuspěla, stát se dobrým v něčem, co je pro podnikovou kulturu nové a být prospěšný. Analýza znamená systematický rozbor něčeho nesrozumitelného, zkoumání sloţitějších skutečností rozkladem na jednodušší. „Finanční analýza podniku je pojímaná jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Původ a vznik finanční analýzy se odhaduje, na dobu, kdy vznikly peníze. Podstatou finanční analýzy je připravit podklady pro kvalitní rozhodování fungování podniku. Finanční analýza je zaměřena na silné a slabé stránky podniku, na odhalení zda je podnik dostatečně 47

ziskový, zda má vhodnou kapitálovou struktur, zda vyuţívá efektivně svých aktiv, zda je podnik schopen včas splatit své závazky a dalších důleţitých skutečností. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou zdrojem cenných informací pro zjišťování úvěrové schopnosti podniku. Jak se uvádí v knize od Jaroslava Sedláčka, Finanční analýza podniku, cíle finanční analýzy podniku: 

Posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku,



Analýza dosavadního vývoje podniku,



Komparace výsledků analýzy v prostoru,



Analýza vztahů mezi ukazateli,



Poskytnutí informací pro rozhodování do budoucnosti,



Analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty,



Interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku.

3. 2. Hodnocení projektu Základním předpokladem pro poskytnutí investičního úvěru je, aby návratnost úvěru byla zajištěna z financované investice. Proto je dobré si prověřit návratnost investice a bránit se tím vzniku předluţení podniku. Doba úhrady Představuje dobu potřebnou pro úhradu celkových investičních nákladů projektu jeho budoucími příjmy. Čím je doba úhrady investičního projektu kratší, tím je projekt výhodnější. Srozumitelnost a jednoduchost propočtu doby úhrady je výhodné při komunikaci mezi sloţkami společnosti či pracovníky podílejícími se na přípravě projektu. Doba návratnosti Představuje dobu, za kterou peněţní příjmy z investice dosáhly částky, kterou bylo nutné vynaloţit na pořízení investice. Platí vztah: DOBA NÁVRATNOSTI = pořizovací cena investice / roční peněžní příjmové toky Do ročních příjmových peněţních toků se zahrnují obvykle příjmy odpovídající odpisům a zisku pomocí realizace této investice.

48

3.3. Analýza úvěruschopnosti podnikatelských subjektů Analýza úvěruschopnosti podnikatelského záměru je v podstatě důkladnější a podrobnější. Je potřeba analyzovat a dobře znát finanční historii budoucího dluţníka, ale také jeho současnou finanční situaci, odhadnout moţnosti a rizika budoucího vývoje. Je zapotřebí porozumět struktuře jeho majetku, ale také struktuře jeho finančních toků, vědět jak a z jakých hledisek analyzovat jeho podnikatelský záměr. Hodnocení projektu provedu v dalším bodě mé osnovy, kde provedu jednotlivé výpočty, vyhodnocení moţnosti financování podnikatelského záměru a uvedu faktory ovlivňující návratnost investice. V tomto bodě také představím společnost, kterou jsem si vybrala a pokusím se jí navrhnout nejvýhodnější moţnost, jakým způsobem má daný podnikatelský záměr financovat.

49

4. Porovnání možností financování podnikatelské záměru a faktory ovlivňující návratnost investice Pro zpracování praktické části v mé bakalářské práci jsem si vybrala společnost XY spol. s r. o. Právní úprava Pro společnost v době vzniku své existence bylo nejrozumnější, nejběţnější a nejjednodušší forma podnikání spol. s r. o., protoţe společníci neměli dostatek finančních prostředků k zaloţení jiné společnosti. Výše základního kapitálu v době vzniku společnosti bylo alespoň 100 000 Kč, nyní základní vklad je alespoň 200 000 Kč, minimální vklad kaţdého společníka je 20 000 Kč. Společnost zakládali 3 společníci, postupem času dva společníci ze společnosti odešli, jejich podíl ve společnosti byl vypořádán. Okolí podniku Společnost XY se nachází v CHKO – Labské pískovce. Tato skutečnost přináší zvýšený ekologický dohled, s tím spojené vyšší nároky na ekologický provoz. Představení podniku: Obchodní firma: XY spol. s r. o. Sídlo společnosti: Tisá 87, 403 36 Ústí nad Labem Právní forma: Společnost s ručením omezeným Základní kapitál: 100 000 Kč Počet zaměstnanců: 45–50

50

Obor působnosti: 01 SPRÁVA 02 VÝROBA A PRODEJ PLASTOVÝCH OKEN, ŢALUZIÍ A ROLET 03 VÝROBA A PRODEJ OBRAZOVÝCH RÁMŮ, FOTORÁMŮ A EUPOCLIPŮ 04 ZAHRANIČNÍ OBCHOD 05 TISKÁRNA 07 OBCHODNÍ ODĚLENÍ 08 SLUNEČNÍ ELEKTRÁRNA Společnost byla zaloţena v roce 1991. Společnost získala privatizovaný podnik ve veřejné soutěţi, který se uhradil za pomocí bankovního úvěru. Získali dosti zdevastovaný a opuštěný podnik s výrobními prostory, ale bez výrobního programu. Tehdy se jednalo o bývalé sklady.

Společnost začala spolupracovat se zahraničním partnerem z Německa.

Jelikoţ společnost neměla ţádné strojní zařízení ani finanční kapitál, podařilo se jí dohodnout podnikání formou zušlechťovacího styku. To spočívá v tom, ţe zahraniční dodavatel dodá materiál, poskytne společnosti strojní zařízení k výrobě a tato společnost realizuje práci pod dohledem celního úřadu. V roce 1992 byla zahájena výroba plastových oken, dveří a rolet, rovněţ formou zušlechťovacího styku. Po zahájení této výroby byly výrobky dodávány na německý trh. V průběhu dalšího období v rocích 2005–2006 společnost odkoupila strojní zařízení a pokračovala ve výrobě. Nadále dodávala na německý trh a rozšířila prodej na tuzemský trh. V roce 2006 společnost za pomocí úvěru nakoupila nové moderní strojní zařízení na výrobu plastových oken i obrazových rámů. Dále vlastnila v obci Libouchec starší výrobní objekt, který bez realizace celkové rekonstrukce nebyl schopný uţívání. Byl vypracován podnikatelský investiční záměr na celkovou rekonstrukci a nákup výrobního zařízení pro tisk a kartonáţ. Smyslem této investice bylo, docílit vyuţití objektu k výrobním účelům a to nejen pro vlastní potřebu, ale i pro další moţné odběratele. Po dokončení rekonstrukce byly polygrafické výrobky dodávány na tuzemský a zahraniční trh. Před rekonstrukcí společnost vyuţila moţnosti poţádat o dotaci. Se svou ţádostí uspěla a obdrţela dotaci s fondů EU a kraje Ústí nad Labem. Z investované částky 9 mil. Kč byla poskytnuta dotace ve výši 49%. Zbývající část byla financována z vlastních prostředků a bankovním úvěrem. 51

Investice přispěla nejen k vyuţití dříve nevyuţitých výrobních prostorů, ale i ke zvýšení vlastní výroby a zaměstnanosti ale i ke vzhledu obce Libouchec. V současné době spol. s r. o. se nadále věnuje výrobě a prodeji plastových oken, výrobě a prodeji obrazových rámů, tiskárně a kartonáţi. V roce 2011 ukončila své hospodářské období v 52 865 tis. Kč a dosáhla zisku 4 559 tis. Kč. Nyní je společnost bez provozních úvěrů, respektive bez jakéhokoliv úvěru. Popis činnosti jednotlivých středisek: Středisko 01 správa společnosti Do tohoto střediska se účtují náklady a výnosy spadající pod řídící činnost celé firmy. Je to celopodnikové i střediskové účetnictví, podniková ekonomika, mzdové náklady ekonomického útvaru a vrcholového vedení celé společnosti Středisko 02 výroba a prodej plastových oken, žaluzií a rolet Předpokládaný vývoj v oblasti výroby oken, ţaluzií a rolet. Společnost ve svém plánu bere v úvahu skutečnost, ţe v oblasti stavebnictví, do které výroba oken, dveří, ţaluzií a rolet spadá, nastává v České republice pokles. V minulosti byla výroba plastových oken a dveří zaměřena na rekonstrukci bytů, panelových domů, veřejných a výrobních objektů za účelem sníţení energetické ztráty. V současné době byla uskutečněna výměna plastových oken ze 75 % objemu trhu. Oblast, kde byla uplatňována naše výrobní produkce, postupně klesá. Silní stránky této oblasti podnikání: Společnost vychází ze skutečnosti kvalitního výrobního zařízení, dostatečná kvalifikovaná znalost v této oblasti. Slabé stánky této oblasti podnikání: V současnosti je na trhu poměrně mnoho výrobců plastových oken a dveří, proto předpokládáme menší poţadavky trhu z tohoto důvodu se domníváme, ţe společnost bude nucena ukončit svojí činnost tohoto zaměření. Nynější finanční situace podniku je stabilizovaná, nezadluţená, coţ je dobrý předpoklad pro překonání krizového období ve stavebnictví. Podnikatelský plán v oblasti výroba a prodej plastových oken, žaluzií a rolet: Společnost chce rozšířit svojí produkci na německý trh, jelikoţ se společnost nachází v příhraniční oblasti, kde jsou větší města a těmi jsou Pirna, Dresden, Radeberg. 52

Rozšířit svojí činnost o zateplování budov. Udrţet současnou spolupráci s projektanty a stavebními firmami. Plán na roky 2012–2016 společnost nepředpokládá významnou nutnost vlastní investiční potřeby ani úvěrování. V současném nestabilním hospodářském vývoji v EU a ve světě bude předpokladem společnosti udrţet se na současné úrovni výkonu a zisku. Středisko 03 výroba a prodej obrazových rámů Středisko 03 je zaměřeno na výrobu obrazových rámů, fotorámů, euroclipů a prodej doplňkového zboţí. Své výrobky dodává a na tuzemský a zahraniční trh. U tohoto střediska společnost dosahuje dobrých hospodářských výsledků a od roku 1991, kdy tato výroba byla zahájena, dosahuje kaţdoročně kladný hospodářský výsledek. V roce 2011 středisko dosáhlo výnosu 25 448 tis. Kč a střediskový zisk 4 063 tis. Kč. Středisko má okolo 40 stálých hospodářských odběratelů, z toho pět odběratelů s obratem nad 1 mil. Kč ročně. Na zahraničních obchodních trzích bylo dodáno 14,5 mil. Kč a na tuzemských obchodních trzích 11 mil. Kč. Předpokládaný vývoj v oblasti výroba a prodej obrazových rámů, fotorámů a euroclipů je snaha o posílení svého obchodního postavení na trhu. Pro letošní rok byla uzavřena smlouva se společností Czech trading, která má zastoupení v Rakousku, kde provádí průzkum rakouského trhu a následně společnost bude jednat s tamními moţnými odběrateli. Středisko ke své výrobě nakupuje materiál nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí, například Německu, Itálii, Anglii a Polsku. Strojní pila, která je předmětem plánované investice, by měla přispět ke zvýšení výroby, zvýšení kvality výroby, zvýšení produktivity práce, sníţení zmetkovitosti, sníţení pracnosti, zlepšení pracovního prostředí a moţnosti zvýšení objemu výroby a bude dosaţeno sníţení výrobních nákladů. Silné stránky této oblasti podnikání: Široká znalost trhu a dlouholetá zkušenost ve výrobě. Stabilizované vztahy s obchodními partnery na tuzemském i zahraničním trhu. Solidnost a korektnost, spolehlivost v obchodních vztazích, které si firma získala za 20 let své činnosti. Společnost soustavně usiluje o zavádění nových výrobků pro svojí výrobní činnost, ale také soustavně vyhledává nové obchodní partnery. Společnost usiluje o postupné zlepšování a modernizaci zařízení, organizace a produktivity práce.

53

Slabé stránky této oblasti podnikání: Nedostatek kvalitních výrobních prostorů. Podnikatelský plán v oblasti výroba a prodej obrazových rámů, fotorámů a euroclipů: Společnost chce poţádat o vyuţití dotačních systémů „ROZVOJ“ a „NEMOVITOST“, tím rozšířit výrobní prostory a moderní strojní vybavení a tím zvýšit objem produkce a rozšířit obchod jak na tuzemský trh, tak i na zahraniční trh. Středisko 05 tiskárna a kartonáž Dále vlastnila v obci Libouchec starší výrobní objekt, který bez realizace celkové rekonstrukce nebyl schopný uţívání. Byl vypracován podnikatelský investiční záměr na celkovou rekonstrukci a nákup výrobního zařízení pro tisk a kartonáţ. Smyslem této investice bylo, docílit vyuţití objektu k výrobním účelům a to nejen pro vlastní potřebu, ale i pro další moţné odběratele. Po dokončení rekonstrukce byly polygrafické výrobky dodávány na tuzemský a zahraniční trh. Před rekonstrukcí společnost vyuţila moţnosti poţádat o dotaci. Se svou ţádostí uspěla a obdrţela dotaci s fondů EU a kraje Ústní nad Labem. Z investované částky 9 mil. Kč byla poskytnuta dotace ve výši 49%. Zbývající část byla financována z vlastních prostředků a bankovním úvěrem. Investice přispěla nejen k vyuţití dříve nevyuţitých výrobních prostorů, ale i ke zvýšení vlastní výroby a zaměstnanosti ale i ke vzhledu obce Libouchec. V současné době spol. s r. o. se nadále věnuje výrobě a prodeji plastových oken, výrobě a prodeji obrazových rámů, tiskárně a kartonáţi. Silné stránky: Rekonstruovaný výrobní objekt. Kvalifikovaní pracovníci. Vnitropodnikový dodavatel pro středisko 03 – výroba a prodej obrazových rámů. V dodávkách tiskovin a kartonáţe. Ekologické vytápění plynem. Fotovoltaická elektrárna na střeše objektu. Slabé stránky: Nedostatečná znalost obchodních moţností na trhu. Strojní vybavení potřebuje investice na nové moderní strojní vybavení.

54

Sníţená poptávka po tiskařských sluţbách z důvodů dostupnosti moderních tiskařských a kopírovacích zařízení pro kanceláře a malé firmy Elektronická korespondence a reklama to vede ke sníţení poptávky po tiskařských sluţbách. Středisko 7 – obchodní oddělení: Vzhledem k rozvoji obchodních aktivit společnosti bylo v roce 2010 zřízeno obchodní oddělení pro střediska 03 obrazové rámy a 05 tiskárna a kartonáţ. V současné době v obchodním oddělení pracují 2 zaměstnanci, kteří se zaměřují na průzkum trhu, vyhledávání nových obchodních moţností, podílejí se na tvorbě cenových kalkulací. V budoucnu by firma chtěla dokončit budování klasického obchodního oddělení. Silné stránky: Kvalitní a moderní vybavení. Iniciativní pracovníci. Slabé stránky: Nedostatečná jazyková vybavenost. Nedostatečná organizace obchodní činnosti. Středisko 08 solární elektrárny V druhé polovině roku 2010 byla vybudována v závodě Tisá sluneční elektrárna o výkonu 29,7 kW. V Libouchci byla rovněţ vybudována sluneční elektrárna o výkonu 13,6 kW. Ekologická výroba elektrické energie slouţí jak pro vlastní potřebu jednotlivých provozů a přebytky jsou odprodávány do rozvodné sítě. Z této činnosti společnost získá výnos 500 000 Kč ročně, které jsou vyuţity na rozvoj společnosti. Návratnost investice je cca 7 let.

Podnikatelský záměr: Svou pozornost věnuji středisku 03 výroba a prodej obrazových rámů a středisku 05 tiskárna a kartonáţ, kde je zapotřebí koupě nového tiskařského stroje. Právě ve středisku 03 výroba a prodej obrazových rámů je nezbytné provést rozsáhlou rekonstrukci a nákup nového strojního zařízení. Rekonstrukce a přístavba nové výrobní haly je rozdělena do I. a II. etapy.

55

Plán investování: 1)

NEMOVISTI

2)

ROZVOJ

I.

etapa rekonstrukce objektu Tisá plánovaná na rok 2012:

V plánované rekonstrukci bude zbourána přízemní budova nevyhovující k provedení rekonstrukce. Stavební materiál bude odvezen k recyklaci a nová budova bude rozšířena o nezastavěný prostor v sousedství demolované budovy. Nově vzniklá budova bude mít přízemí a první patro. Obě poschodí budou propojená se stávající budovou. Původní rozloha objektu 98 m² bude zvětšena na 392 m², tím se rozšíří výrobní prostor o 294 m². V nových prostorách bude rozšířena výroba o montáţ a balení obrazových rámů. Zároveň se rekonstrukcí zlepší plynulost výroby. Toto opatření umoţní zvýšení objemu výroby o 100%. Zvětšení výrobních prostorů umoţní zefektivnění výroby a zvýšení objemu výroby, čím se předpokládá zlepšení produktivity aţ o 50%. II. etapa rekonstrukce plánované na rok 2013: V druhé etapě rekonstrukce je plánovaná demolice části starých nevyhovujících budov vyuţívaných k výrobě obrazových rámů. Rovněţ v tomto případě bude část budovy plně demolována pro velmi špatný technický stav. Objekt není izolován, je vlhký a stropy nevhodné k vybudování druhého podlaţí. Náklady určené k záchraně části obvodového zdiva by překročily náklady na demolici. Nová výstavba umoţní nejen rozšíření výrobních prostorů, ale i odstranění vnitřních příček a pouţití kvalitních stavebních materiálů. Zateplení sníţí náklady na vytápění a nové osvětlení sníţí náklady na energii. To vše zlepší efektivitu organizace výroby. Bude vyuţíváno prostoru v přízemí a v prvním podlaţí, které bude souvisle propojeno s novými prostorami získanými v první etapě. V prvním poschodí vznikne nová jídelna a společenská místnost k poradám, školením a podobně. Sjednocením budov dojde opět k postupnému uspořádání výroby od prvovýroby díla po příslušnou montáţ aţ po dokončení expedice. Ve své práci se zaměřím především na nákup potřebného strojního vybavení, jde o formátovací pilu s optimalizací řezu. Rekonstrukci nemovitosti jsem zde uvedla jako další část investice, ale v detailním rozboru ji nebudu brát v potaz, ale zaměřím se pouze na investici do strojního vybavení – formátovací pila s optimalizací řezu.

56

Plán investic na rok 2012 Nákup potřebného strojního vybavení. Jde o formátovací pilu s optimalizací řezu. Společnost hodlá pořídit hmotný majetek ve formě formátovací pily s optimalizací řezu, která nahradí starší ručně ovládanou pilu, která je opotřebená cca na 70%. Firma investicí sleduje zvýšení produktivity práce, zvýšení výkonu, sníţení zmetkovitosti, sníţení technologického odpadu, zvýšení přesnosti a kvality řezu, zlepšení pracovních podmínek, sníţení fyzické náročnosti práce, sníţení prašnosti, sníţení výrobních nákladů a úspora pracovníků. Skutečný stav nynějšího strojního vybavení: Společnost k výrobě obrazových rámů pouţívá dřevotřískové desky MDF na zadní stěnu obrazu. Ročně zpracovává cca 90 000 m² desek MDF. Při zpracování je pouţíván formátovací stroj s ručním ovládáním. Odsávání je nedostatečné to znamená, ţe v prostoru je zvýšené prašnost. 

Očekávaný přínos investice:

Pořízením nové digitálně řízené formátovací pily umoţní nastavení přesného řezu ve specializovaném programu, a tím dojde k optimalizaci řezu a sníţení technologického odpadu, sníţení zmetkovitosti. Dojde také ke zvýšení produktivity práce a zvýšení bezpečnosti práce. 

Další přínosy:

Nové řešení odvětrávání sníţí prašnost o 95%. Sníţení namáhavosti práce a zlepšení pracovního prostředí. 

Předmět investice:

počítačem řízená formátovací pila s nakládacím zařízením a filtrací. 

Cena: 1 700 000 Kč



Termín realizace: 2012



Způsob pořízení: Žádost o dotaci v operačním programu Rozvoj



Dodavatel: výběrové řízení

Varianty financování investice: 

společnosti se rozhoduje mezi třemi moţnostmi financování hmotného

majetku.

57

Pořízení formátovací pily s optimalizací řezu za pomocí finančního leasingu s opcí Tabulka č.1. Finanční leasing s opcí

cena formátovací pili s optimalizací řezu: doba leasingu v měsících měsíční splátka: celkem zaplaceno: odkupní cena

1 700 000 Kč 60 Kč 32 722 Kč 1 963 320 Kč 1 000 Kč

celkem:

1 943 320 Kč

Navýšení oproti kupní ceně je: 264 320 Kč. Náklady spojené s leasingem jsou navýšeny o 264 320 Kč a tato částka je v porovnání s náklady spojené s nákupem z vlastních zdrojů o tuto částku vyšší, čímţ dojde ke sníţení odvodu daně ze zisku o 20%, coţ činní částku 52 864 Kč. Celkové navýšení leasingu bude tedy představovat částku vyšší pouze o 211 456 Kč, oproti pořizovací ceny stroje platbou z vlastních finančních zdrojů. Po započítání úspory na dani z příjmu budou celkové náklady na pořízení strojního vybavení 1 911 456 Kč. Pořízení formátovací pili s optimalizací řezu z vlastních finančních zdrojů Cena pořízení formátovací pili s optimalizací řezu činní: 1 700 000 Kč. V případě financování z vlastních zdrojů, nelze vyuţít kupní cenu stroje k jiné formě investice, například vloţením částky na termínovaný vklad, coţ by v případě leasingu společnost mohla uskutečnit. Financování investice z vlastních zdrojů, je strojní vybavení ihned zařazeno do hmotného investičního majetku. Stroj je zařazen do 2 odpisové skupiny s pětiletou dobou odpisování. V tomto případě jde do nákladů celková částka 1 700 000 Kč. Pořízení formátovací pili s optimalizací řezu za pomocí bankovního úvěru 

Úvěr ve výši 1 700 000 Kč



Doba úvěru: 60 měsíců



Roční úroková sazba: 4,5%

58

Pro výpočet měsíčního úroku jsem zvolila tento vzorec: ) Na základě tohoto vzorce jsme vypočítala měsíční úrokovou sazbu, z které jsem odvodila měsíční splátku. Vzorec pro výpočet měsíční splátky: A

Splátkový kalendář: Při měsíčních splátkách vyjde roční úrok 4,01%. Celkové navýšení úvěru o 178 480 Kč, coţ je o 10,50%.  Měsíční splátkový kalendář: Tento výpočet je uvedený v příloze č.1.  Roční splátkový kalendář: Tabulka č.2 Roční splátková kalendář

Č. splátky (rok/měsíc)

Splátka

Úrok

Dlužná částka 1700000.00 Kč

1. (01/01)

381866.09 Kč

68000.00 Kč

1386133.91 Kč

2. (02/01)

381866.09 Kč

55445.36 Kč

1059713.18 Kč

3. (03/01)

381866.09 Kč

42388.53 Kč

720235.61 Kč

4. (04/01)

381866.09 Kč

28809.42 Kč

367178.95 Kč

5. (05/01)

381866.09 Kč

14687.16 Kč

0.02 Kč

Celkem:

1909330.50 Kč

209330.50 Kč

0.00 Kč

Při ročních splátkách je roční úrok 4,5%.Celkové navýšení úvěru o 209 330 Kč, coţ je 12,31% z pořizovací ceny stroje. 59

Úroky z úvěru jsou daňově uznatelným nákladem a sniţují tím odvody ze zisku o 20%, coţ činní částku 41 866 Kč. O tuto částku si sniţujeme daňový odvod. Původní přeplatek 209 330 Kč oproti pořizovací ceně sníţíme o 41 866 Kč a úvěrový přeplatek činní 167 464 Kč. Oproti leasingu, kde stroj je majetkem leasingové společnosti, je v případě úvěru majetkem investora a je zařazen do 2. odpisové skupiny zákona o dani z příjmu a podléhá odpisům ve výši pořizovací ceny. V daném případě je stroj odpisován pět let. Termínovaný vklad Další moţností je vloţit investovanou částku na bankovní termínovaný vklad. Například vloţení vlastních peněţních zdrojů ve výši 1 700 000 Kč na termínovaný bankovní účet. V současnosti je termínovaný vklad úročen 2 % p. a. Pro výpočet budoucí hodnoty peněz slouţí tento vzorec:

Tabulka č.3. Termínový vklad hotovostní vklad 1rok

úrok 2% p.a daň z úroků 15% nový zůstatek

2 rok

úrok 2% p.a. daň z úroků 15% nový zůstatek

3 rok


4 rok


5 rok

úrok 2% p.a. daň z úroků 15%

nový zůstatek po skončení termínovaného vkladu: výnos z pěti letého termínovaného vkladu:

60

1 700 000 Kč 34 000 Kč 5 100 Kč 1 728 900 Kč 34 578 Kč 5 187 Kč 1 758 291 Kč 35 166 Kč 5 275 Kč 1 788 182 Kč 35 764 Kč 5 365 Kč 1 818 581 Kč 36 372 Kč 5 456 Kč

1 849 497 Kč 149 497 Kč

Tato varianta je pro společnost nevýhodnou, protoţe je dlouhodobá návratnost. Vloţení volných finančních prostředků na termínovaný bankovní účet je pro společnost nepříznivé, tato investice je vhodná v případě, ţe společnost připravuje větší investici a výhodněji vyuţije a zajišťuje část svých finančních prostředků a zhodnocuje je formou termínovaného vkladu, který je určen lepší úrokovou sazbou neţ na běţným účtu .

61

5. Vyhodnocení výsledků financování investice ve firmě 5.1. Vyhodnocení výsledků možností financování nákupu strojního vybavení Předmět investice: počítačem řízená formátovací pila s nakládacím zařízením a filtrací. Cena: 1 700 000 Kč Termín realizace: 2012 Pořízení investice formou finančního leasingu: Formátovací pila je po celou dobu leasingu majetkem leasingové společnosti s následnou opcí pro investora. Předností leasingu při nedostatku finančního kapitálu jsou rozloţeny konstantní splátky do období pěti let. Vzhledem k tomu, ţe stroj je v majetku leasingové společnosti, nevyţaduje od investora ţádné další ručení. Pro investora je další výhoda v tom, ţe po ukončení leasingové smlouvy, je moţnost vyuţít opce a rozhodnout se, ţe stroj odkoupí za symbolickou hodnotu nebo stroj nekoupit. Nevýhoda spočívá v tom, ţe oproti pořizovací ceně bude přeplacena o navýšení 264 320 Kč. Pořízení investice formou úvěru: Formátovací pila je při vyuţití úvěru dnem nákupu jeho vlastníkem. Stroj se zařadí do odpisové skupiny číslo 2 s dobou odpisu pět let. Stejně jako doba splatnosti leasingu. Úrokové navýšení oproti pořizovací ceně je vyšší o 178 480 Kč. Výhoda investice úvěru spočívá v tom, ţe pokud nemá dostatek volných finančních prostředků, můţe vyuţít moţnost úvěru. Nevýhodou úvěru je: 

Navýšení ceny investice o předepsané úroky



Poplatky za zřízení úvěrového účtu



Poplatky za administrativní zpracování ţádosti o úvěr

62



Poţadovaná záruka pro banku – pokud je poţadavek banky na ručení investicí,

tak je nutno zajistit odhad nenovosti – další náklady 

Zajistit na katastrálním úřadu zástavní právo na nemovitost ve prospěch banky



V poţadovaných termínech předkládat bance výsledky o hospodářské situaci

dluţníka, tyto poţadavky banky jsou oprávněné, ale pro investora finančně a časově náročné. Pořízení investice z vlastních finančních zdrojů: Společnost má volné finanční prostředky, coţ jí umoţňuje nákup stroje bez financování z cizích zdrojů. Nákupem z vlastních zdrojů se stroj stává majetkem společnosti. V tomto případě je nutné zváţit, zda společnost má v plánu vyuţít volných finančních prostředků na jinou výhodnou investici nebo vyuţít moţnosti financování z cizích zdrojů i v tomto případě se jedná o základní prostředek zařazen do dlouhodobého hmotného majetek. Výhody pořízení investice z vlastních finančních zdrojů: Není ţádný přeplatek oproti pořizovací ceně. Přeplatek leasingu:

264 320 Kč + administrativní poplatky

Přeplatek úvěr o úroky: 178 480 Kč + administrativní poplatky Společnost neuvaţuje v blízké době o jiné výhodnější investici, a proto se domnívám, ţe nákup stroje z nevyuţitých volných finančních prostředků je pro investice jako nejvýhodnější.

63

5.2. Návratnost investice: cena zboţí:

1 700 000 Kč

roční spotřeba 1 600 000 Kč materiálu: Tabulka č. 4. Návratnost investice

potřební pracovníci: roční mzdové náklady: roční nárůst mezd o 5%:

STÁVAJÍCÍ STAV

NOVÝ STAV

ÚSPORA

2

1

1

336 000 Kč

168 000 Kč

X

8 400 Kč

114 240 Kč

59 976 Kč

54 264 Kč

159 600 Kč

náklady na sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnavatele na 2 pracovníky: úspora příspěvku na stravné (260 pracovních dní, zaměstnavatel přispívá 25 Kč na stravné): roční spotřeba materiálu: 1 600 000 Kč snížení zmetkovitosi a technologického odpadu:

13 000 Kč

6 500 Kč

6 500 Kč

1 600 000 Kč

1 440 000 Kč

160 000 Kč

předpokládaná úspora elektrické energie 10%:

18 000 Kč

16 200 Kč

1 800 Kč

2 081 240 Kč

1 699 076 Kč

382 164 Kč

CELKEM:

NÁVRATNOST INVESTICE: pořizovací cena investice

roční úspora

1 700 000 Kč

382 164 Kč

DOBA NÁVRATNOSTI INVESTICE:

4,45 let (to je 4 roky a cca 4 měsíce) 64

5.3. Návratnost investice včetně odpisů: Formátovací pila s optimalizací řezu: 

Odpisová skupina: 2



Doba odpisování: 5 let



Vstupní cena: 1 700 000 Kč



Roční úspora: 382 164 Kč



Roční odpis: 340 000 Kč

První rok odpisu je niţší neţ v dalším roce, proto jsem odpisovanou částku zprůměrovala. Roční odpis stroje bude 340 000 Kč. Tabulka č. 5. Návratnost investice včetně odpisů

NÁVRATNOST INVESTICE včetně odpisů: pořizovací cena investice 1 700 000 Kč

roční úspora 382 164 Kč průměrný roční odpis 340 000 Kč

65

DOBA NÁVRATNOSTI INVESTICE:

2,35 let (to je 2 roky a cca 3 měsíce)

5.4. Návratnost investice v případě obdržení dotace: Společnost usiluje o získání dotace z Evropských fondů. Jedná se o dotační systém ROZVOJ. Tabulka č. 6. Návratnost investice v případě obdrţení dotace

předpokládaná dotaze z programu "ROZVOJ" ve výši 60% z pořizovací ceny 1 700 000 Kč, bez DPH 1 700 000 Kč 340 000 Kč 2 040 000 Kč

potřebné investiční prostředky: 20% DPH celkem:

Společnost je plátcem DPH, požádá o vrácení zaplaceného DPH. Předpokládaná návratnost investice v případě obdržení dotace: 1 700 000 Kč cena stroje (bez DPH): 1 020 000 Kč úspora 60% získané dotace: 680 000 Kč cena po získané dotace: roční úspory materiálových a mzdových nákladů: měsíční úspora:

382 164 Kč 31 847 Kč

V případě obdržení dotace bude návratnost investice za 21,35 měsíců.

66

Závěr a doporučení: Závěr své bakalářské práce: Posouzení moţnosti financování investice ve firmě, jsem chtěla poukázat na různé způsoby, jak financovat konkrétní podnikatelský záměr. Ve své bakalářské práci jsem vyuţila svých teoretických a ekonomických znalostí. K posuzování investičního záměru jsem vyuţila investiční záměr konkrétní výrobní společnosti. Daná společnost podniká ve třech různých oborech, přičemţ navrhuje investici do oboru, ve kterém předpokládá další moţnosti svého rozvoje a to na tuzemském i zahraničním obchodním trhu. Vypracovala jsem různé způsoby financování projektu za vyuţití vlastních a cizích finančních zdrojů. U cizích finančních zdrojů jsem zvolila leasing a bankovní úvěr. Při zpracování podnikatelského záměru jsem brala v úvahu předpokládanou inflaci a nejistý ekonomický vývoj v ČR, Evropě i ve světě. Na základě ekonomického vyhodnocení rozvojové investice jsem navrhla financování z vlastních zdrojů, přičemţ jsem na návratnost investice brala v úvahu i vliv odpisů, coţ ovlivňuje finanční tok peněz. Předpokládaná návratnost investice je čtyři roky a čtyři měsíce. Společnost mohla uvaţovat i o jiné investici vlastních finančních zdrojů například do dluhopisů, spořicích účtů, akciových programů, komodit a podobně. Výrobní podnik, který zná své moţnosti dalšího rozvoje, má v této oblasti dostatek znalostí a zkušeností za 20 let své existence. Tato investice do modernizace výrobního zařízení zvyšuje produktivitu práce, zlepšuje pracovní podmínky, sniţuje namáhavost práce, zlepšuje pracovní prostředí, zvyšuje kvalitu výrobků a tím posiluje konkurence schopnost na trhu a své postavení na trhu. Společnost zpracovala pro realizaci daného investičního záměru ţádost o poskytnutí finanční dotace z evropských fondů určených pro rozvoj. V případě kladného výsledku můţe podnik získat dotaci ve výši 60% uskutečněné investice. Získané prostředky by firma měla dle mého názoru vyuţít pro další investice, které umoţní další moţnost svého rozvoj. Při zpracování podnikatelského záměru jsem došla k přesvědčení, ţe malé firmy mají velký význam pro uspokojování potřeb obyvatelstva, mají významný vliv na rozvoj v dané oblasti svého působení. Tyto firmy jsou flexibilní při uspokojování potřeb obyvatelstva jak ve výrobě, tak i v oblasti sluţeb. Malé a střední firmy mají celkově velký ekonomický a celospolečenský význam. Výsledky mé analýzy v bakalářské práci jsem poskytla vedení společnosti a předpokládám, ţe mé návrhy pomohou při rozhodování plánované investice a k jejímu dalšímu rozvoji. Při zpracování jsem získala nové zkušenosti a nový pohled na ekonomické 67

řízení, důsledné a zodpovědné plánování. Na základě zpracovaných informací jsem si uvědomila, důleţitost kvalitního analyzování dat a teoretických znalostí, které jsou podstatné pro kvalitní vyhodnocení investice, ale i pro efektivní a zodpovědné řízení celého podniku.

68

Seznam použité literatury Bibliografie: 1.

SYNEK, M.; KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5.

přepracované a doplněné vydání. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-336-3. 2.

FOTR, J.; SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vyd. Praha :

Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. 3.

DEDOUCHOVÁ, M. Strategie podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola

ekonomická v Praze, 1997. ISBN 80-7079-713-4 (broţ.). 4.

KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství

Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-80-7380-174-8. 5.

ZINECKER, M. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno : Akademické

nakladatelství CERM, 2006. ISBN :80-214-3150-4. 6.

SEDLÁČEK, J.; Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno : Computer Press,

2007. ISBN 978-80-251-1830-6 (broţ.). 7.

RŮŢIČKOVÁ, P. Finanční analýza : metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd.

Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1386-1. 8.

JINDŘICHOVSKÁ, I.; SID BLAHA, Z. Podnikové finance. 1 vyd. Praha :

nakladatelství MANAGEMENT PRESS, 2001. ISBN 80-7261-025-2. 9.

PAVELKA, F.; BARDOVÁ, D.; OPLTOVÁ, R. Úvěrové obchody. 2. vyd.. :

Bankovní institut vysoká škola, a.s. , 2008. ISBN 978-80-7265-140-5. 10.

KNÁPKOVÁ, A.; PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza : komplexní průvodce

s příklady. 1. vyd. : Praha : Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3349-4 (broţ.). 11.

SŮVOVÁ, H.; Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1.

vyd. : Praha : Bankovní institut, 1999. ISBN 80-7265-027-0.

Zákony 1.

Obchodní zákoník § 154-220

2.


3.


4.

Obchodní zákoník § 93-104e

5.

Obchodní zákoník č. 531/1991 Sb.,

6.

Ţivnostenský zákon č. 455/1991 Sb., 69

Internetové zdroje: 1.

Dostupné z internetových stránek business center

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx [cit. 2012-25-2] 2.

Dostupné z internetových stránek factoring

http://www.factoring.cz/vyhody-factoringu.asp [cit. 2012-12-11] 3.

Dostupné z internetových stránek podnikatel

http://www.podnikatel.cz/aktuality/fransiza-zjednodusuje-zacatky-podnikani/ [cit. 2012-12-11]

4.

Dostupné z internetových stránek consultor

http://www.consultor.de/tschechien/fransiza.htm [cit. 2012-12-11] 5.

Dostupné z internetových stránek egap

http://www.egap.cz/pojistne-produkty/produkt-d/projektove-financovani/index.php [cit. 2012-12-11]

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Financování podniku………………………………………………………37

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Finanční leasing s opcí…………………………………………………… 58 Tabulka č. 2: Roční splátkový kalendář………………………………………………… 59 Tabulka č. 3: Termínový vklad…………………………………………………………. 60 Tabulka č. 4: Návratnost investice……………………………………………………… 64 Tabulka č. 5: Návratnost investice včetně odpisů………………………………………. 65 Tabulka č. 6: Návratnost investice v případě obdrţení dotace…………………………. 66

Seznam příloh Příloha č. 1: Příloha č. 2: Hospodářský výsledek společnosti XY za rok 2011

70

0

Přílohy Příloha č. 1 Měsíční splátkový kalendář

Č. splátky (rok/měsíc)

Splátka

Úrok

Dlužná částka 1700000.00 Kč

1. (01/01)

31308.00 Kč

5708.22 Kč

1674400.22 Kč

2. (01/02)

31308.00 Kč

5622.26 Kč

1648714.49 Kč

3. (01/03)

31308.00 Kč

5536.02 Kč

1622942.50 Kč

4. (01/04)

31308.00 Kč

5449.48 Kč

1597083.98 Kč

5. (01/05)

31308.00 Kč

5362.65 Kč

1571138.64 Kč

6. (01/06)

31308.00 Kč

5275.53 Kč

1545106.17 Kč

7. (01/07)

31308.00 Kč

5188.12 Kč

1518986.30 Kč

8. (01/08)

31308.00 Kč

5100.42 Kč

1492778.72 Kč

9. (01/09)

31308.00 Kč

5012.42 Kč

1466483.14 Kč

10. (01/10)

31308.00 Kč

4924.12 Kč

1440099.26 Kč

11. (01/11)

31308.00 Kč

4835.53 Kč

1413626.79 Kč

12. (01/12)

31308.00 Kč

4746.64 Kč

1387065.44 Kč

13. (02/01)

31308.00 Kč

4657.46 Kč

1360414.90 Kč

14. (02/02)

31308.00 Kč

4567.97 Kč

1333674.87 Kč

15. (02/03)

31308.00 Kč

4478.18 Kč

1306845.05 Kč

16. (02/04)

31308.00 Kč

4388.10 Kč

1279925.15 Kč

17. (02/05)

31308.00 Kč

4297.70 Kč

1252914.85 Kč

18. (02/06)

31308.00 Kč

4207.01 Kč

1225813.86 Kč

19. (02/07)

31308.00 Kč

4116.01 Kč

1198621.87 Kč

20. (02/08)

31308.00 Kč

4024.71 Kč

1171338.58 Kč

21. (02/09)

31308.00 Kč

3933.09 Kč

1143963.67 Kč

22. (02/10)

31308.00 Kč

3841.18 Kč

1116496.85 Kč

1

23. (02/11)

31308.00 Kč

3748.95 Kč

1088937.80 Kč

24. (02/12)

31308.00 Kč

3656.41 Kč

1061286.21 Kč

25. (03/01)

31308.00 Kč

3563.56 Kč

1033541.77 Kč

26. (03/02)

31308.00 Kč

3470.40 Kč

1005704.18 Kč

27. (03/03)

31308.00 Kč

3376.93 Kč

977773.11 Kč

28. (03/04)

31308.00 Kč

3283.15 Kč

949748.25 Kč

29. (03/05)

31308.00 Kč

3189.04 Kč

921629.30 Kč

30. (03/06)

31308.00 Kč

3094.63 Kč

893415.92 Kč

31. (03/07)

31308.00 Kč

2999.89 Kč

865107.82 Kč

32. (03/08)

31308.00 Kč

2904.84 Kč

836704.66 Kč

33. (03/09)

31308.00 Kč

2809.47 Kč

808206.13 Kč

34. (03/10)

31308.00 Kč

2713.78 Kč

779611.90 Kč

35. (03/11)

31308.00 Kč

2617.76 Kč

750921.67 Kč

36. (03/12)

31308.00 Kč

2521.43 Kč

722135.09 Kč

37. (04/01)

31308.00 Kč

2424.77 Kč

693251.86 Kč

38. (04/02)

31308.00 Kč

2327.79 Kč

664271.65 Kč

39. (04/03)

31308.00 Kč

2230.48 Kč

635194.13 Kč

40. (04/04)

31308.00 Kč

2132.84 Kč

606018.97 Kč

41. (04/05)

31308.00 Kč

2034.88 Kč

576745.84 Kč

42. (04/06)

31308.00 Kč

1936.58 Kč

547374.43 Kč

43. (04/07)

31308.00 Kč

1837.96 Kč

517904.39 Kč

44. (04/08)

31308.00 Kč

1739.01 Kč

488335.40 Kč

45. (04/09)

31308.00 Kč

1639.72 Kč

458667.12 Kč

46. (04/10)

31308.00 Kč

1540.10 Kč

428899.22 Kč

47. (04/11)

31308.00 Kč

1440.15 Kč

399031.37 Kč

48. (04/12)

31308.00 Kč

1339.86 Kč

369063.23 Kč

49. (05/01)

31308.00 Kč

1239.23 Kč

338994.46 Kč

50. (05/02)

31308.00 Kč

1138.27 Kč

308824.73 Kč

51. (05/03)

31308.00 Kč

1036.96 Kč

278553.70 Kč

2

52. (05/04)

31308.00 Kč

935.32 Kč

248181.02 Kč

53. (05/05)

31308.00 Kč

833.34 Kč

217706.35 Kč

54. (05/06)

31308.00 Kč

731.01 Kč

187129.36 Kč

55. (05/07)

31308.00 Kč

628.34 Kč

156449.70 Kč

56. (05/08)

31308.00 Kč

525.32 Kč

125667.03 Kč

57. (05/09)

31308.00 Kč

421.96 Kč

94780.99 Kč

58. (05/10)

31308.00 Kč

318.25 Kč

63791.24 Kč

59. (05/11)

31308.00 Kč

214.20 Kč

32697.44 Kč

60. (05/12)

31308.00 Kč

109.79 Kč

1499.23 Kč

Celkem:

1878480.00 Kč

179979.20 Kč

1499.20 Kč

3

Příloha Příloha č. 2 Hospodářský výsledek společnosti XY za rok 2011

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 2011 středisko 01 02 03 05 07 08

název střediska správa plastová okna obrazové rámy tiskárna- kartonáž obchodní oddělení fotovoltaika

CELKEM BFHM:

náklady (v tis. Kč) 3 808 17 670 21 385 4 528 751 164

výnosy (v tis. Kč) 391 22 596 25 448 3 896 15 519

hospodářský výsledek (v tis. Kč) -3 417 4 926 4 063 -632 -736 355

48 306

52 865

4 559

1

2

Posouzení možnosti financování investice ve firmě

Recommend Documents