Poskytování internetových služeb v judikatuře
Mgr. Jan Zahradníček
Struktura semináře 1. Vliv judikatury na design filesharingových a filehostingových služeb 2. Blokace služeb prostřednictvím třetích stran - ISP 3. Vyhledávače, reklama a užití ochranných známek 4. Ochrana práv duševního vlastnictví a průmyslových práv v ČR
Internet a práva duševního vlastnictví
rozšíření internetu a nárůst rychlosti připojení: vytváří předpoklady pro porušování práv duševního vlastnictví – autorská práva, ochranné známky možnost masového sdílení a šíření obsahu nedostatek účinné kontroly nad obsahem nové modely zpoplatnění nové způsoby propagace a konkurenčního boje žaloby na porušování práv duševního vlastnictví – zásadní vliv na formování judikatury – odraz do praxe
Historie – Sony (1984)
Sony Corp. of America vs. Universal City Studios, 464 U.S. 417 Sony žalována za výrobu VHS, které umožňují kopírování a šíření licencovaného obsahu žaloba z titulu „nepřímého porušení“ práv Sony poskytla nástroj který umožnil přímé porušení žaloba: výroba a distribuce VHS + vědomí možného porušení práv uživateli = spoluodpovědnost Sony
Sony case II.
Supreme Court formuloval doktrínu sekundární odpovědnosti za „contributory infringement“, tj. nepřímé porušení práv podobá se odpovědnosti za návod či pomoc v trestním právu odpovědnost vzniká pokud: 1. došlo k přímému porušení práv – primární porušení uživatelem 2. prokazatelná znalost o přímém porušení 3. materiální přispění k tomuto porušení – např. poskytnutím nástroje
Sony case III.
k porušení práv mohlo docházet, ale produkt (VHS) je způsobilý podstatného zákonného využití (substantial non-infringing use) kopírování obsahu pro vlastní využití – soud aplikoval doktrínu „fair use“ – kdokoliv může reprodukovat chráněný obsah pro účely „poctivého užití“ - nahrávání TV vysílání pro vlastní potřebu (timeshifting) je poctivým užitím Sony nemělo přímou kontrolu nad tím, jak je produkt užíván pouhá distribuce produktu způsobilého k podstatnému zákonnému užití nezakládá odpovědnost za nepřímé porušení
Sony case IV.
rozhodnutí – Sony není odpovědná z titulu nepřímého (druhotného) porušení práv nebyla zodpovězena otázka, kdy je naplněn element přímého vědomí o nezákonném užití, který by založil odpovědnost za nepřímé porušení (contributory infringement)
P2P SLUŽBY
OBRANA MAJITELŮ AUTORSKÝCH PRÁV PROTI PORUŠOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM SDÍLENÍ OBSAHU POMOCÍ P2P SÍTÍ
Napster (2001)
A&M Records, Inc. v. Napster, Inc., 239 F.3d 1004 Napster – P2P služba, program na stahování MP3 souborů architektura založená na centrálním serveru centrální indexace veškerých uživatelů a jimi sdíleného obsahu 80 % obsahu Napsteru bylo chráněno autorským právem žaloba - náhrada škody za porušení autorských práv, zákaz poskytování služby
Napster II. - předpoklady odpovědnosti
soud zkoumal odpovědnost za: nepřímé porušení práv (contributory infringement) – dle Sony case zprostředkovaná odpovědnost (vicarious liability) – nová doktrína, kterou soud formuloval v odůvodnění rozsudku zprostředkovaná odpovědnost vzniká: 1. existence přímého porušení (primární porušení práv uživatelem) 2. právo a možnost kontroly poskytovatele služby 3. přímý finanční prospěch z jednání porušovatele obrana Napsteru podle Sony case – produkt je rovněž způsobilý pro zákonné užití
Napster III.
soud obranu Napsteru odmítnul kontrola nad výsledky vyhledávání – monitoring a správa centrálního index serveru kontrola užití - mohl zakázat uživateli přístup ke službě přímý majetkový prospěch – příjem z reklamy nemůže uplatnit fair use defense – neprokázal podstatné zákonné využití verdikt – Napster je odpovědný za nepřímé porušování autorských práv dle obou teorií – contributory infringement + vicarious liability zákaz užití služby
Aimster (2003)
kauza In re Aimster Copyright Litigation, 334 F.3d 643 zásadní byla otázka přímé vědomosti o protiprávním jednání uživatelů dle doktríny contributory infringement rozdíl oproti Napsteru – šifrování přenášeného obsahu obrana Aimsteru – nevědomost, jaký obsah uživatelé stahují soud – „záměrná slepota“ nezbavuje odpovědnosti tutorial Aimsteru – pouze návod na stahování chráněného obsahu je to „pozvánka k porušení práv“ verdikt – Aimster neprokázal non-infringing use, neučinil žádné kroky k prevenci - je odpovědný za nepřímé porušení
Grokster (2005)
MGM Studios. Inc. v Grokster Ltd, 125 S. Ct. 2764 Grokster – P2P filesharingová služba rozdíl oproti Napsteru – decentralizovaná architektura původní řízení před soudem I. a II. stupně: služba má podstatné nelegální užití ale Grokster nemá prokazatelnou znalost, je spíše distributorem SW (ani kontrola, ani monitoring služby) není naplněn znak materiálního přispění k porušení práv
Grokster není odpovědný dle teorie nepřímého porušení
JE TO JASNÉ !!!
DECENTRALIZOVANÁ ARCHITEKTURA P2P SLUŽBY POSKYTUJE DOSTATEČNOU OCHRANU PROTI VZNIKU SEKUNDÁRNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA NELEGÁLNÍ UŽITÍ … SKUTEČNĚ?
Grokster II.
Supreme Court aplikoval tzv. „inducement theory“, teorie pobízení (přesvědčování) – distributor SW, který podporuje uživatele v nelegálním užití, je odpovědný za následky odpovědnost za pobízení vzniká, pokud subjekt 1. jedná se záměrem způsobit porušení práva, 2. distribucí nástroje způsobilého přivodit porušení, a 3. k porušení skutečně dojde rozdíl oproti Sony: není třeba prokazatelná znalost porušení (a nezakročení) soud nemůže ignorovat důkazy o záměru distributora
Grokster III.
Grokster podporoval nelegální užití (reklama, návody …) profitoval na nelegálním stahování (na rozdíl od Sony) žádná snaha o zamezení porušování práv (např. zavedením filtračních technologií) verdikt – Grokster je odpovědný dle teorie pobízení, služba byla zakázána otázka, jaká technologie prokáže dostatečný potenciál pro legální využití a vyloučí tak sekundární odpovědnost poskytovatele, zůstala nezodpovězena
Grokster IV. – jiný názor
názor soudce Breyera – souhlas s celkovým závěrem (vznik odpovědnosti), ale Grokster prošel testem Sony protože je způsobilý k zákonnému využití na internetu bude více volného obsahu soud by měl posuzovat rovněž budoucí využití služby, nikoliv pouze staticky stávající stav s nárůstem obsahu určeného k volnému užití lze očekávat, že legální využití P2P sharingu začne převažovat právo by mělo chránit rovněž nové technologie – soudce Breyer favorizoval ochranu technologií nad ochranou aut. práv
…výsledek boje majitelů práv Judikatura soudů USA definovala 3 druhy sekundární odpovědnosti poskytovatelů služeb: 1.nepřímé porušení práv (contributory infringement) 2.zprostředkovaná odpovědnost (vicarious liability) 3.odpovědnost za podněcování (inducement)
Další rozvoj P2P technologií
BitTorrent komunikační protokol typ souboru SW aplikace určená ke sdílení .torrent souborů technologie je legální – nelze žalovat za vytvoření komunikačního protokolu aplikace však neumí prohledávat web, uživatel musí příslušný .torrent file najít sám „ručně“
vznikly trackery - servery zaměřené na indexaci a vyhledávání .torrent souborů
Žaloby na BitTorrent trackery
The Pirate Bay řada žalob – server ale pouze dočasně pozastaven provozovatelé serveru žalováni před švédskými soudy provozovatelé shledání odpovědní za porušení práv – trest odnětí svobody a náhrada škody portál je stále v provozu, v některých státech je přístup blokován Finreactor administrátoři odsouzeni k náhradě škody IsoHunt došlo k soudem schválené dohodě, ale součástí je náhrada škody
FILEHOSTING
Obrana proti filehosting službám
filehostingové servery: obsah poskytnutý uživateli obsah je uložen přímo na serveru poskytovatele služby
USA – DMCA poskytuje ochranu na principu safe harbor ochrana je poskytovateli garantována v případě, že okamžitě odstraní závadný (protiprávní) obsah ztráta safe harbor pokud má provider prokazatelnou znalost o porušení práva a nic neučiní obrana proti porušování práv – notificatition and take down
Megaupload
model fungování: populární soubory zůstávaly, málo stahované byly odstraňovány obchodní model založen na reklamě, nikoliv na poskytování prostoru k ukládání obsahu neodstraňoval závadné soubory, pouze linky ztráta safe harbor
zakázán v řadě zemí (blokace IP adres ze strany ISP) 2012 doména megaupload.com zabavena ze strany federální prokuratury (USA) a služba zastavena
OBRANA PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ
Právní rámec
Směrnice 2001/29/ES, čl. 8 odst. 3 nositelé práv mohou žádat soudní zákaz/příkaz ve vztahu ke zprostředkovatelům, jejichž služby jsou využívány pro porušení autorského práva Směrnice 2004/48/ES, čl. 11 nositelé práv mohou požádat o vydání soudního zákazu/příkazu vůči prostředníkům, jejichž služby jsou užívány třetími osobami k porušování práva duševního vlastnictví limitace dle čl. 3 – opatření účinná, přiměřená a odrazující, nesmí bránit obchodu a musí poskytovat záruky proti jejich zneužití Směrnice 2000/31/ES odpovědnost ISP – princip safe harbor
Možnosti obrany autorských práv
majitelé práv mají dle legislativy EU možnost se domáhat, aby soud uložil ISP coby prostředníkovi povinnosti spočívající mj. v aktivním přístupu (implementace aktivních prvků/funkcionalit v systémech ISP) v praxi se již objevily žaloby požadující: monitoring a filtraci obsahu přenosu blokování stránek/služby
uplatňování náhrady škody z titulu sekundární odpovědnosti ISP pouze v případě, že ISP nesplní své povinnosti a ztratí ochranu dle principu safe harbor
Filtrace obsahu
SD EU C-70/10, Scarlet Extended SA v. SABAM poskytovatel připojení proti kolektivnímu správci SABAM žádal zavedení filtračního systému za účelem zamezení nelegálního P2P sdílení autorských děl vnitrostátní soud I. stupně uložil zavést systém filtrace Scarlet v odvolání: systém filtrace znamená povinnost monitorování veškerého obsahu – k tomu není ISP povinen (2000/31/ES) není v praxi technicky proveditelné
předloženo k posouzení předběžných otázek k SD EU
Scarlet Extended II – SD EU
SD EU: systém filtrování by znamenal povinnost monitorovat veškerý přenos mezi všemi uživateli na neomezenou dobu, tj. i ve vztahu k dílům v budoucnu vzniklým čl. 15 směrnice 2000/31/ES monitoring zakazuje ochrana autorského práva X svoboda podnikání - autorské právo nemá absolutní ochranu, obě jsou základními právy a je třeba nalézt rovnováhu rozhodnutí – povinnost zavedení systému filtrace není slučitelný s právem EU
SABAM
SD EU, C 360/10 SABAM v. Netlog NV Netlog – provozovatel sociální sítě – ISP (hosting) SABAM opět žádal zavést filtrování obsahu, aby uživatelé nemohli sdílet autorsky chráněná díla SD EU shodně rozhodnul, že systém filtrace není slučitelný s právem EU ISP nemá povinnost aktivního monitoringu kolize s právem na svobodné podnikání není možné automaticky určit, která díla jsou autorsky chráněná
Blokace služby ze strany ISP
žaloba směřuje vůči poskytovatelům připojení způsoby blokace: blokace DNS – black list konkrétních doménových jmen v DNS záznamech blokace IP adres – blokace konkrétních IP adres poskytovatelem DPI – deep packet inspecting – blokace URL poskytovatel služby není účastníkem řízení – uložení povinností subjektu, který nemá možnost procesní obrany sporná otázka – porušení práva na spravedlivý proces?
Žaloby na blokaci stránek
řada národních soudů již uložila ISP povinnost blokovat služby na základě implementace čl. 8 odst. 3 Směrnice 2001/29/ES a čl. 11 Směrnice 2004/48/ES do národního právního řádu Dánsko - IFPI Denmark v Tele2 –stránky allofmymp3.com, nařízena blokace metodou DNS blacklistu Velká Británie - Dramatico Entertainment – žalováni ISP pokrývající 94 % trhu, blokace Pirate Bay SD EU – není vyřešeno, zda je blokace stránek v souladu s právem EU – kauza C-314/12 UPC Telekabel Wien – dosud nerozhodnuta
OBRANA PROTI ZNEUŽÍVÁNÍ OCHRANÝCH ZNÁMEK
Služby e- tržiště/e-shopy
L‘Oréal v. eBay, SD EU C-324/09 na e-tržišti byly nabízeny padělky, testery a vzorky pod ochrannou známkou originálních parfémů eBay rovněž nabízel služby optimalizace pro vyhledávače (Google AdWords) pro zobrazování inzerátů při zadání klíčových slov otázky, které řešil SD EU je možno zakázat provozovateli e-tržiště užití ochranných známek pro padělky v rámci služby AdWords? je provozovatel e-tržiště ISP, resp. vztahuje se na něj ochrana safe harbor?
L‘Oréal v. eBay II.
užití ochranné známky v AdWords lze zakázat, pokud reklama běžně informovanému a přiměřeně pozornému uživateli… …neumožňuje nebo jen stěží umožňuje zjistit, zda propagované výrobky pocházejí od majitele ochranné známky nebo od třetí osoby ochrana safe harbor v případě, že provozovatel nehrál aktivní roli takové povahy, že by uložená data znal nebo kontroloval tuto roli hraje v případě, že poskytuje pomoc při optimalizaci prezentace dotčených nabídek k prodeji nebo propagaci ochrany se dále nemůže dovolávat, pokud byl seznámen s obsahem, který při řádné péči musel být posouzen jako protiprávní a poté tento obsah neodstranil
MARKETINGOVÉ SLUŽBY A VYHLEDÁVAČE
Služby Google
spojené věci C-236/08 až C-238/08 - Google vs. Louis Vuitton předmět sporu – užití ochranné známky jako keyword pro službu Google AdWords – placený odkaz na napodobeniny chráněných produktů při zadání ochranné známky jako keyword SD EU řešil dvě otázky: možnost užití ochranné známky v rámci služby AdWords třetím subjektem je Google v postavení ISP? může se dovolat ochrany "safe harbor", tj. vyloučit svoji odpovědnost, pokud nebudou naplněny podmínky ztráty bezpečného přístavu?
Ochranné známky v Google AdWords
umožnění použít ochrannou známku ze strany Google jako keyword - není užitím ochranné známky ve smyslu čl. 5 odst. 1 a 2 Směrnice 89/104 nebo čl. 9 odst. 1 nařízení č. 40/94 majitel OZ nemůže Googlu zakázat její užívání zvolení inzerentem – lze zakázat užití jako keyword pro provádění reklamy na totožné výrobky pokud průměrnému uživateli neumožňuje určit původ výrobku závěr – nelze parazitovat na ochranné známce v rámci AdWords reklamou, pokud není jasné, zda jde o originální výrobek
Je Google ISP?
poskytovatel optimalizace je ISP, pokud nehrál aktivní roli tak, že by uložená/zobrazená data znal nebo kontroloval zpracování dat pro AdWords je automatické – je službou informační společnosti na Google AdWords se vztahuje ochrana safe harbor, tj. Google neodpovídá, dokud se nedozvěděl o protiprávnosti a neprodleně nezakročil
Interflora
C-323/09 Interflora Inc. v. Marks Spencer plc., Flowers Direct Online Ltd ochrannou známku „Interflora“ a její varianty použil MS jako keyword pro reklamu na totožnou službu SD EU: majitel je oprávněn zakázat užití ochranné známky, pokud působí újmu funkci ochranné známky (rozlišovací, reklamní, investiční) majitel OZ s dobrým jménem je oprávněn zakázat užití, pokud parazituje, poškozuje či „rozmělňuje“ dobré jméno užití v rámci „zdravé konkurence“ nezasahuje do funkce OZ, musí se však jednat o alternativní výrobek z pohledu uživatele
Další služby vyhledávačů
užití thumbnails (náhledů obrázků) v rámci služeb vyhledávače (Google Image Search) Perfect 10 v. Amazon, 508 F.3d 1146 (USA) pirátské kopie fotek umístěných na jiných webech – link byl poskytován prostřednictvím služby AdSense žaloba na porušení aut. práv rozhodnutí užití thumbnailu je novým způsobem užití původního díla jedná se o legální užití - „fair use“
OCHRANA PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ V ČR
Nekalá soutěž
zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ochrana proti nekalé soutěži § 44 a násl. generální kaluzule + demonstrativní výčet skutkových podstat nekalosoutěžního jednání: žalobou se lze domáhat: zdržení se jednání a odstranění závadného stavu přiměřené zadostiučinění (i v penězích), náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení totožná úprava nekalé soutěže zakotvena od 1.1.2014 v NOZ
Autorská práva
zákon č. 121/2000 Sb. autorský zákon primárně poskytuje ochranu proti tomu, kdo přímo porušuje: určení autorství, zákaz ohrožení/porušení práva, sdělení informací, odstranění následků přiměřené zadostiučinění – omluva, peníze náhrada škody, bezdůvodné obohacení – dle občanskoprávních předpisů lze rovněž žádat blokaci stránek dle § 40/1 písm. f) – autor se může domáhat zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora
Průmyslová práva, ochranné známky
zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z prům. vlastnictví § 4/3: oprávněné osoby se mohou u soudu domáhat nároků uvedených v odstavci 1 rovněž vůči každému, jehož prostředky či služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách
Kontakt Velíšek& Podpěra advokátní kancelář s.r.o. Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5 Tel.: +420 273 131 311, Fax: +420 273 131 312 e-mail:
[email protected], www.akpv.cz
Mgr. Jan Zahradníček Mobil: +420 736 537 977, e-mail:
[email protected]
