Popis učebního bloku
Multimediální ročenka životního prostředí II Kapitola: Půda
terénní modul
Název
Půda – podstata naší krajiny
Anotace
Učební celek se zabývá tématem půdy - vlivu horniny, hydrologického reţimu, ţivých i odumřelých organismů a lidské činnosti na vývoj různých půdních typů, dále vyuţitím půdy, jejím poškozováním a ochranou. Podstatou učebního celku je princip vlastního průzkumu ze strany ţáků. V rámci průzkumu ţáci odhalí zákonitosti vzniku různých půdních typů a zaznamenají stopy degradace půd. Průzkum by měl být lokalizován do blízkého okolí obce/města; učební celek tak získává osobní dimenzi – prozkoumání a ocenění jedinečnosti vlastní domoviny. Z odebraných vzorků půd a hornin ţáci sestaví geo-pedologickou vzorkovnici. Výsledky svých průzkumů prezentují během konference a při slavnostním odhalení vzorkovnice. II. stupeň ZŠ (8.–9. třídy), SŠ
Cílová skupina Typ výuky a časový rozsah
Vzdělávací obor a průřezové téma (dle RVP)
projekt
tematická výuka
jiné
1denní
vícedenní
dlouhodobá
třídní
ročníková
školní
mapování a motivace, 1 vyučovací hodina expedice, 6 vyučovacích hodin zpracování nalezených výsledků, 2 vyučovací hodiny instalace geo-pedologické vzorkovnice, 2 vyučovací hodiny závěrečná konference spojená s vernisáţí, 2–3 vyučovací hodiny Obory a očekávané výstupy pro ZŠ: Člověk a příroda – přírodopis: Neţivá příroda: Ţák porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s pouţitím určovacích pomůcek Základy ekologie: Ţák uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na ţivotní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému Praktické poznávání přírody: Ţák aplikuje praktické metody poznávání přírody dodrţuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání ţivé a neţivé přírody Člověk a příroda – zeměpis, geografie: Ţivotní prostředí: Ţák uvádí na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí (zejména na zhoršující se stav zemědělské půdy) Informační a komunikační technologie (dle způsobu zpracování výstupu): Zpracování a vyuţití informací: Ţák zpracuje a prezentuje informace na uţivatelské úrovni, a to v textové, grafické a multimediální formě Obory a očekávané výstupy pro gymnázia: Člověk a příroda – biologie: Ekologie: Ţák pouţívá správně základní ekologické pojmy objasňuje základní ekologické vztahy Člověk a příroda – geologie: Geologické procesy v litosféře: Ţák určí nerostné sloţení a rozpozná strukturu běţných magmatických, sedimentárních
Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
1
a metamorfovaných hornin Člověk a anorganická příroda: Ţák určí základní vlastnosti vzorku půdního profilu a navrhne vyuţitelnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu Informatika a informační a komunikační technologie: Digitální technologie: Ţák ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT vyuţívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých sloţek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh Zdroje a vyhledávání informací, komunikace: Ţák vyuţívá dostupné sluţby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci vyuţívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací Průřezová témata pro ZŠ: Environmentální výchova: rozvíjí porozumění vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek ţivota a moţností jejich ohroţování umoţňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti a dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro kaţdodenní jednání ukazuje modelové příklady jednání z hledisek ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje, ţádoucích i neţádoucích napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o ţivotní prostředí na místní a regionální úrovni Mediální výchova: rozvíjí komunikační schopnosti, zvláště při veřejném vystupování, a stylizaci psaného a mluveného slova přispívá k vyuţívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu Osobnostní a sociální výchova: vede k porozumění sobě samému a druhým utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umoţňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení sloţitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti Průřezová témata pro gymnázia: Environmentální výchova: Učební celek má ţákovi pomoci: uvědomovat si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě pochopit, ţe člověk z hlediska své existence potřebuje vyuţívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vţdy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození ţivotního prostředí vnímat místo, ve kterém ţije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska ţivotního prostředí poznat sloţitou propojenost přírodních systémů a pochopit, ţe narušení jedné sloţky systému můţe vést ke zhroucení celého systému propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a vyuţívat je při řešení environmentální problematiky Průřezová témata pro SŠ (všechny typy): Člověk a životní prostředí: Učební celek má ţákovi pomoci: pochopit souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami samostatně a aktivně poznávat okolní prostředí, získávat informace v přímém kontaktu s prostředím a z různých informačních zdrojů Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
2
Konkrétní výstupy Ţák na základě vlastních výsledků, proţitků a zkušeností získaných během učebního učebního bloku celku zformuluje charakteristiku půd, rozlišuje půdní druhy a typy půd. (pedagogický záměr) Ţák rozpozná základní faktory, které ovlivňují vznik druhu a typu půdy. Ţák zaznamená poškození půd – erozní rýhy, ztrátu humusu, hutnění půd. Ţák aplikuje průzkumné a vyhodnocovací metody. Získané výsledky a informace ţák interpretuje ve vzájemných souvislostech, výsledné vyhodnocení je zaloţeno na komplexním posouzení všech vlivů na tvorbu a stav půdy, a to včetně vlivů lidských. Ţák vysvětlí dlouhodobost přírodních procesů vedoucích ke vzniku půdy a objasní potřebu ochrany, případně zušlechťování půd. Ţák vysvětlí význam půdy z hlediska socioekonomického. Ţák blíţe pozná prostředí svého domova, ocení jeho zvláštnosti a jedinečnosti. Vzdělávací kontext Učebnímu bloku by měla předcházet výuková lekce zaměřená na vlastní rozbory vzorků půd odlišných typů. V rámci rozborů ţáci naleznou rozdíly mezi zkoumanými typy a zformulují otázky širších vazeb a souvislostí. Dále naleznou důkazy koloběhu ţivin a energie, jehoţ je půda základní nenahraditelnou sloţkou.
Prostředí výuky
Pomůcky
Struktura výuky a popis jednotlivých fází výuky
Vyvrcholením učebního bloku je pořízení geologicko-pedologické vzorkovnice, která bude dále slouţit pro výuku geologicko-pedologických témat. Její zdokonalování a další rozvíjení můţe být pokračováním aktivit – např. rozšíření o další půdní typy. Do procesu mapování a průzkumu se mohou zapojit i další třídy a můţe tak vzniknout podrobnější popis přírodních hodnot okolí obce. Navazující aktivity: testování rozkladu organického materiálu na různých půdních typech, úrodnost půd pomocí vysazení rychle rostoucích rostlin (ředkvičky). Geologicko-pedologickou vzorkovnici lze rozšířit o výstupy botanické atp. učebna/interiér terén/exteriér motivace, mapování – učebna expedice: okolí obce – exkurze zpracování výsledků – učebna závěrečná konference – areál školy (zahrada, dvůr, terasa, aula) motivace, mapování: papíry, tuţky, mapa regionu, fotoaparát, špendlíky s hlavičkou, provázek 2. expedice: rýč, zahradnická lopatka, pytlíky a krabičky na odebraný materiál, určovací atlasy (botanické, dendrologické, atlas na určení půdních ţivočichů), fotoaparát; kaţdý ţák má výzkumný deník 3. zpracování výsledků, tvorba panelů a vzorkovnice: stojany nebo závěsné nástěnky, výtvarné potřeby, počítač, tiskárna, papíry; podle moţností areálu školy – průhledné plastové krabice, do kterých budou nasypány půdní profily zkoumaných typů půd, u exponátu půdy bude exponát výchozí horniny 4. závěrečná konference, vyhodnocení: podle typu prezentace – např. počítač, dataprojektor, plátno, prostor pro konferenci (např. aula školy), občerstvení na konferenci (zde hodně záleţí na pojetí), fixy a papíry A4 1. 2. 3. 4. 1.
1. Motivace, mapování Krok 1: Moje oblíbené místo – pohyblivá mapa Učitel vyzve ţáky, aby se kolem něj shromáţdili, a pak je poţádá, aby zavřeli oči a v duchu si vybavili v okolí města/obce místo v přírodě, které mají rádi. Pomocí otázek učitel ţákům pomáhá, aby si toto místo lépe vybavili a upamatovali se na vztah, který k němu mají. „Jak toto místo vypadá?“, „Jaké tam rostou stromy nebo květiny?“ „Co tam ţije za zvířata?“ „Je tam spíš stín nebo slunce?“ „Co tam rádi děláte?“ „Proč ho máte rádi?“ „Zaţili jste tam někdy něco zvláštního?“ atd. Po chvíli ţáky vyzve, aby oči otevřeli a na připravené papíry velikosti A5 zapsali základní informace o místu: Jméno: ….(geografické jméno, můţe být i osobní – tj. jak mu ţáci sami říkají) Biotop: …. (les, louka, rybník, …) Čím je pro mne výjimečné: …. (max. 5 slov) Učitel ţáky vyzve, aby utvořili pohyblivou mapu regionu. Učitel bude představovat město/obec a určí, kde je sever (např. vzhledem k dalším předmětům v místnosti nebo v exteriéru). Ţáci vůči učiteli zaujmou takové postavení, aby to zhruba odpovídalo místu, které si představovali. Ţáci si navzájem mohou při tvorbě mapy pomáhat, aby si procvičili
Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
3
základní geografickou orientaci. Ve chvíli, kdy stojí všichni na svých místech, vyzve učitel k přečtení základních informací. Zde je třeba udrţet spád hry, aby nebyla příliš dlouhá. Ţáci se střídají ve čtení tak, jak u sebe stojí na mapě. Je dobré v tuto chvíli ţáky vyfotit, aby si v dalším procesu mohli upamatovat pohyblivou mapu, kterou utvořili. Po přečtení přejde učitel s ţáky k připravené mapě regionu (připevněna na nástěnce); kaţdý ze ţáků si vezme špendlík s barevnou hlavičkou a zapíchne jej na místo, o kterém mluvil. Po straně na nástěnce pak ţáci připíchnou základní informace o místě. K jednotlivým špendlíkům přiváţou provázek, který povede k informaci. Tím je hotovo základní mapování oblíbených míst. Ţáci s učitelem mohou provést korekci pohyblivé mapy a skutečné mapy. Krok 2: Půda je podstata krajiny Všichni usednou na zem do kruhu tak, aby viděli hotovou mapu regionu, a učitel vyzve ţáky k zamyšlení nad tím, co všechno potřebují vědět, aby svá oblíbená místa udrţeli zachovalá a zdravá. Co všechno musíme vědět, abychom dokázali určité místo ochránit před poškozením? Pro zpracování brainstormingu je pouţita Metoda klastrů. Jednotlivé nápady se zapisují na velké „lepíky“. Na závěr se ţáci s učitelem pokusí roztřídit lepíky tak, aby tvořily jednotlivé tematické celky (ty, které patří k sobě, vytvoří skupinu – klastry). Učitel s ţáky pojmenuje jednotlivé klastry (např. zvířena, rostlinstvo, voda, půda, vliv člověka atp.). „Čím ve svém průzkumu začneme?“ „Co je základní podstatou naší krajiny?“ „Co tvoří jednu ze základních podmínek pro růst rostlin a existenci ţivota?“ Formou dalších otázek vede učitel ţáky k poznání, ţe půda je podstatou naší krajiny. „Co všechno potřebujeme o půdě vědět?“ Učitel formou brainstormingu pomůţe ţákům určit hlavní zájmové okruhy a otázky, a to: „Jaké přírodní faktory mají vliv na tvorbu půdy?“ „Proč na této lokalitě rostou tyto rostlinné druhy a jinde jsou odlišné?“ „Má na to vliv typ půdy?“ „Platí souvislost: typ půdy – typ biotopu + vliv člověka?“ „Jak člověk půdu ovlivňuje, zušlechťuje a poškozuje?“ „A jak to vypadá v blízkosti naší obce/města?“ „Proč je krajina našeho domova tak různorodá a jedinečná? Ovlivňují to různé typy půdy?“ „Závisí na tom různé lesní typy na nich rostoucí a pěstování zemědělských plodin?“ Cílem této fáze je systematizovat jednotlivé okruhy problémů, vyvolat zájem o pátrání po neznámém, a přitom hlouběji objevit a poznat vlastní známé prostředí, vzbudit touhu po vlastním průzkumu a hledání odpovědí v okolí jejich domova. 2. Expedice Krok 3: Jedeme na expedici Jak tyto informace zjistíme? Učitel navrhne uspořádání expedice, které by se zúčastnili ţáci představující „experty“ na dílčí problematiku. Na základě vyhodnocení získaných poznatků by tato expedice dokázala formulovat poţadavky a návrhy řešení směřující k ochraně kvality a rozlohy půdy. Krok 4: Předmět zkoumání Předmětem zkoumání bude jedno nebo několik (záleţí na čase) míst z hotové mapy regionu. Učitel se ţáky vybere jedno z navrţených míst (jedním z kritérií pro výběr místa je určitě doprava, tj. jakým způsobem se tam učitel se ţáky mohou dostat). Krok 5: Cíl zkoumání Expedice prozkoumá vymezenou oblast v blízkém okolí s cílem poznat její charakter – základní půdní vlastnosti a na nich závislou vegetaci atp.
Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
4
Krok 6: Složení expediční skupiny Ţáci diskutují, jak by měla expediční skupina pracovat, jaké sloţení expertů je potřeba, jak by měli být vybaveni. Sepíší si vstupní úkoly do svých expedičních deníků (popsáno níţe v krocích 9–11). Učitel usměrňuje ţáky tak, aby zaloţili průzkumné týmy ve sloţení: geolog pedolog botanik zoolog hydrolog ekolog – odborník na environmentální problémy Podle počtu ţáků a průzkumných týmů lze některé funkce ještě přidat – např. dendrolog, krajinný ekolog, lesník, zemědělec, vodohospodář. Kaţdý tým expertů dbá na to, aby s sebou na expedici měli všechno potřebné vybavení, které si sepíšou do expedičních deníků. Krok 7: Výstup expedice Učitel vyzve ţáky, aby se zamysleli, jakým způsobem vytvořit výstup z expedice - tj. jak prezentovat výsledky či případná doporučení k ochraně přírody a seznámit s nimi spoluţáky, rodiče, popř. orgány činné v ochraně přírody a další odborníky. Příklady produktů v tomto učebním bloku: geologicko-pedologická vzorkovnice míst panely s informacemi o expedici školní konference a slavnostní odhalení vzorkovnice Krok 8: Realizace expedice Učitel pomůţe průzkumným týmům vybrat vhodné stanoviště a navrhne zaloţení expediční základny. Jednotliví experti si ujasní svou konkrétní činnost. Následující kroky budou probíhat víceméně souběţně, proto je před spuštěním činnosti velmi důleţité prověřit, zda ţáci chápou své úlohy. Učitel připomene ţákům, ţe si o veškerých průzkumech mají dělat záznamy do svých výzkumných deníků, a poradí jim přehledný a systematický způsob (např. metoda – popis a určení nálezů – souvislosti – další zajímavosti). Je-li k dispozici fotoaparát, je vhodné určit jednoho ze ţáků jako dokumentaristu, který pořídí fotodokumentaci ze všech kroků průzkumu. Krok 9: Průzkum půdního typu a profilu, zoologický a hydrologický průzkum Učitel se ţáky vybere vhodné místo, kde bude odkrytí půdního profilu snadné (např. okraj zařízlé lesní nebo polní cesty). Je-li výkop pracnější, samozřejmě se všichni členové týmu střídají.
Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
5
Před skrytím vegetační vrstvy botanik určí rostlinné druhy (resp. odebere vzorky vegetace pro výslednou vzorkovnici). Poté ţáci odkryjí půdní profil tak, aby byly patrné půdní horizonty (záleţí na typu stanoviště – cca 1 m hloubka). Svrchní horizont pod vegetací bývá tmavší, prokořeněný. Vzhled dalších horizontů závisí na půdním typu. Ze všech horizontů budou odebrány vzorky pro geo-pedologickou vzorkovnici. Mnoţství závisí na konečné podobě vzorkovnice. Současně se zoolog snaţí prozkoumat mnoţství a druhy půdních ţivočichů. Hydrolog odhaduje poměry stanoviště a blízkého okolí (suché – středně vlhké – vlhké stanoviště).
Zdroj obr.: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFdn%C3%AD_horizont Krok 10: Geologický, botanický a dendrologický průzkum Ve výkopu nebo v blízkém okolí výkopu pátrá geolog po horninách, určuje je a dostupné kusy odebírá pro vzorkovnici. Botanik zkoumá svrchní polorozloţenou část půdního profilu, všímá si stupně rozkladu a rostlinných druhů, odebírá části hmoty pro vzorkovnici. Dále v blízkém okolí určuje druhy a typy vegetace. Určuje základní biotop. Krok 11: Odhad využití krajiny, odhad pozitivních a negativních vlivů Ţáci určí převaţující funkce krajiny (zemědělství, lesnictví, rekreace apod.). Ekolog zhodnotí poškození zkoumané lokality – erozní rýhy, odpadky, poškozená kůra stromů nebo schnoucí stromy, znečištěná voda v okolí. 3. Zpracování výsledků, tvorba panelů a vzorkovnice Krok 12: Vyhodnocení výsledků průzkumu a hledání souvislostí. Ţáci zabývající se jednotlivými obory přednesou výsledky svých průzkumů. Mezi získanými poznatky z jednotlivých oborů je řada souvislostí; jejich odhalení patří k nejcennějším efektům samostatné práce ţáků. (např. hornina – obsah živin – úrodnost půdy, rozpoznaná bioindikačně – výskyt náročnějších druhů rostlin – patrné hlavně v květnatých bučinách a doubravách, dále písčitá půda ve vlhké oblasti pod jehličnatým porostem – promyvný vodní režim a kyselé prostředí – splachování minerálů do spodních horizontů, poznatelné na rezavé barvě, způsobené oxidovanými formami trojmocného železa) (Např.: Na svahu/vrchu byly nalezeny výstupy čedičových hornin, roste zde buk lesní, javor klen, jasan ztepilý, v bylinném patře byly určeny jaterník podléška, plicník lékařský, udatna lesní, kokořík vonný atd., z čehož vyplývá předpoklad kvalitní lesní půdy s velkou zásobou živin.) (Např.: V okolí pískovcových skal roste borovice lesní, chudé bylinné patro tvoří vřes obecný, brusinky, borůvky, mechy. Lze předpokládat na živiny chudou půdu s posunem živin a železa do spodních horizontů – podzol.) Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
6
Důleţité je zdůraznit provázanost získaných poznatků s konkrétním místem v okolí města – lze pouţít hotovou mapu oblíbených míst na vernisáţi. Pokud se expedicí uskuteční více, tj. na více místech z mapy, jsou tak poznatky o okolí města bohatší a lze srovnávat výsledky z expedice a jednotlivé vzorkovnice. Krok 13: Zobecnění Učitel se s ţáky vrátí k počátečním otázkám a na základě realizované expedice se společně snaţí na ně odpovědět:
„Proč na této lokalitě rostou tyto rostlinné druhy a jinde jsou odlišné? Má na to vliv typ půdy?“ „Platí souvislost: typ půdy – typ biotopu + vliv člověka?“ „Proč je krajina našeho domova tak různorodá a jedinečná, ovlivňují to různé typy půdy?“ „Závisí na tom různé lesní typy na nich rostoucí a pěstování zemědělských plodin?“
Zásadní závěry si ţáci poznamenají do expedičních deníků. Krok 14: Prezentace výsledků - tvorba panelů Materiál: nástěnky nebo samostatné stojany, v nejskromnější podobě šňůra s kolíčky, tvrdé čtvrtky. Získané poznatky ţáci prezentují na panelech, které vystaví v areálu školy. Pouţijí pořízenou fotodokumentaci, zápisy zpracované do stručných závěrů, nákresy, příp. ukázky vzorků. Vyzdvihnou nalezené souvislosti. Učitel radí a usměrňuje ţáky, aby jednotlivé výtvory systematicky odhalovaly nalezené poznatky. Např.: Neměl by chybět panel charakterizující místní biotopy (typ půdy – byliny/dřeviny) včetně využití lokality a okolní krajiny (i o shledaných negativních a pozitivních vlivech na půdní prostředí - např. erozní rýhy, zhutněná tvrdá půda, chybějící humus v půdě apod.) Opět je důleţité upozornit na provázanost poznatků s konkrétním místem/místy v okolí města. Výsledky práce ţáků tak dostávají osobní rozměr a mají také vlastivědný charakter. Krok 15: Tvorba geologicko-pedologické vzorkovnice Materiál: průhledné plastové krabice nebo válce Do průhledných nádob ţáci nasypou jednotlivé půdní horizonty. Začnou kousky horniny, následuje nejspodnější půdní horizont a pokračují aţ ke svrchnímu horizontu. V blízkosti umístění nádoby instalují výchozí horniny. Vzorkovnici je moţné instalovat na školní zahradě nebo jinde v extravilánu, resp. interiéru školy. Venkovní umístění umoţňuje další vyuţití k testování rozkladu organických zbytků a dále k růstovým pokusům. 4. Závěrečná konference, vyhodnocení Krok 16: Konference a vernisáž Pro konferenci si ţáci připraví svá vystoupení (moţné vyuţití PPT prezentací atp.), ve kterých reflektují vlastní přístup a záţitky z realizace učebního bloku. Lze uvaţovat o přítomnosti nejen spoluţáků, ale také rodičů a odborníků v oblasti ekologie, zvláště pokud by expedice narazila na některá alarmující zjištění. Na vernisáţi bude slavnostně odhalena geo-pedologická vzorkovnice a výstava panelů. Krok 17: Smajlík Odborné výstupy a souvislosti jsou postupně reflektovány během tvorby produktu (krok 12–16). Je však zapotřebí, aby proběhla závěrečná reflexe a vyhodnocení osobních proţitků, osobního přínosu kaţdému ze ţáků. Pro reflexi přínosu celého učebního bloku pro jednotlivé ţáky lze zvolit např. metodu zvanou Smajlík. Kaţdý ţák na papír A4 nakreslí velký stylizovaný „smajlík“. Dovnitř do obličeje kaţdý napíše max. 3 věci, které se během jednotlivých etap učebního bloku naučil. Vně obličeje pak napíše max. 3 věci, které by se rád naučil v budoucnosti. Hotové smajlíky se pověsí/vylepí ve třídě (dle podmínek) a po určité době, aţ budou mít ostatní Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
7
ţáci a učitel moţnost na jejich obsah volnou debatou.
si
je
přečíst,
můţe
učitel
navázat
Učitel můţe poznatků z učebního bloku vyuţít také v závěrečné reflexi pro debatu nad obecnějšími otázkami: „Proč přírodu zkoumat?“, „Je to smysluplné a k čemu takové poznatky slouţí?“ Tyto otázky mimo jiné slouţí k pochopení jádra činnosti orgánů ochrany přírody a krajiny.
Evaluace
Indikátory: Naplnění výstupů můţe učitel posoudit podle:
úrovně zpracování výsledků na panelech či nástěnkách úrovně příspěvků ţáků na konferenci vzorkovnice a jejího dalšího vyuţití při výuce
Učební blok by neměl být posuzován podle počtu instalovaných objektů (vzorkovnic), ale podle úrovně účasti ţáků na samostatné práci. K tomu je vhodné i s ţáky stanovit kritéria a různé úrovně dosaţení (např. panel je srozumitelný, přehledný, obsahuje výsledky vlastních průzkumů doplněných o obecnější informace k danému tématu). Způsob vyhodnocení: Pozorování samostatné práce, kontrola splněných kritérií. Problémy a možná úskalí
Koordinace jednotlivých etap. Přeprava materiálu ke vzorkovnici – objem zemin a hornin se řídí velikostí nádob.
Přílohy
---
Autor
Mgr. Lenka Mrázová, RNDr. Jaroslava Formanová Tato aktivita byla realizována na základě námětů a spolupráce se ZŠ Kounice a Gymnáziem Hladnov. Materiály byly vytvořeny ve spolupráci se SSEV Pavučina (www.pavucina-sev.cz)
Zdroje
Podobný učební blok byl realizován na Střední odborné škole, obor ekologie a ochrana krajiny v České Lípě v rámci předmětu Odborná praxe. Multimediální ročenka ţivotního prostředí [online].[cit. 2011-12-26]. Dostupné z:
. Wikipedie – otevřená encyklopedie [online].[cit. 2012-08-15]. Dostupné z: .
Popis učebního bloku, terénní modul: Půda
8
