Ponechme (šumavskou) přírodu přírodě ? Zdeněk OPATRNÝ Katedra experimentální biologie rostlin Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova Praha
katedrové semináře 2012
Proč můj alternativní pohled ?
Týniště město v lesích
My,Jindřich starší, … i ERBU, kterýž podle tohoto namalovaného způsobu byl, jest a takový má býti, štít červený a v něm strom
borovice
k způsobu podobný, maje kmen všecek barvy požloutlé a větvové zelené nechali …
Písečná niva soutoku Tiché a Divoké Orlice dávné hospodářské lesy a pernštejnská rybničná soustava smrk, listnáče, borovice v trvalém pohybu zejména kvůli těžbě písku žádný kůrovec průběžné dosadby
bohaté biotopy reservace a chráněná území přesto
dáno na hradě hrabství našeho Kladského v sobotu před hodem sv. Ambrože zpovědníka Božího, léta od narození syna Božího 1487
Na lukách a pasekách ale neroste jen „plevel“
Střevíčník pantoflíček Vstavač obecný kukačka
Vstavač plamatý
Vemeník dvoulistý
Tořič muchonosný
Bradáček vejčitý
Trvalé dosadby také Orlických hor a Krkonoš : masivní devastace vrcholových lesů zejména „černým trojúhelníkem“ Chvaletice – Turow- Schwarze Pumpe (kůrovec ani neměl dost času to sežrat) dodnes nevyřešeno KRKONOŠE: *Národní park IV (V?) kategorie bezpřístupová území typu Sněžných jam, Krakonošovy zahrádky, Pančického vodopádu *problém s kůrovcem není limitován „bezzásahovostí“ Proč nelze použít shodnou strategii pro Šumavu?
Alternativní strategie KRNAP
(NP kat. IV)
„…Místo toho jsme po dlouhých diskusích se státními lesy (lesní hospodářství přešlo pod Správu KRNAP až v r. 1994, pozn. red.) použili metodu podsadeb, používanou v podobných lokalitách v Alpách (první semenný rok a tím i možnost přirozené obnovy byl po několika desetiletích rok 1992). V rozpadajícím se porostu byly některé souše ponechány, aby poskytovaly stín, jiné se pokácely, ale s pařezy asi metr a půl vysokými, aby držely plazivý sníh a kmeny se za ně zakládaly po vrstevnici, aby neklouzaly dolů. Do míst, kde bylo víc půdy, se vysázely hloučky smrků. Začalo se v suťoviscích na severu Růžové hory. Sazenice se přivezly střeleckým průsekem, kam až to šlo, a dál je po třech stezkách parta lidí nosila na krosnách. Ke 40 % sazenic se nosila na hřbetě i hlína. Od roku 1987 do roku 1990 se podařilo vysázet 12 hektarů takových podsadeb…" Ing. O. Schwarz, náměstek ředitele, 2011
Šumava léto 1963 okres Železná Ruda obec Dobrá Voda samota Slučí Tah tankodrom Prášily střelnice Gluberg/Slunečná
Bojový T34
Milovice 1965
zbořené kasárenské domky 1993
Šumava – Bučina říjen 2011
Šumava – Bučina říjen 2011
Moje střípky praktické zkušenosti s „přirozenou sukcesí“ Opatrný J.: Interakce plodiny a plevelové složky.Studie vlivu žďáření a kultivace.Diplomová práce. Katedra botaniky PřFUK v Praze 1991 (vedoucí Jana Osbornová)
Zóna Pripjať, 1990
Černobyl čtyři roky poté ….. 1986 -1990
Mutace rostlin, ryb radioaktivní soboli..
Přirozená sukcese ?
Zpět k šumavské realitě – která je vlastně „ ta pravá“ ?
TATO ?
nebo
TATO ?
Bučina náletové ostrůvky v moři sítiny
Pramen Vltavy
Na Ztraceném / Ptačí potok
Z hlediska ekologického je jednoznačně nejvhodnější ponechání kůrovcem ovlivněných smrčin v dostatečně velkých a kompaktních centrálních částech NP Šumava bez zásahů. Naopak je žádoucí důsledně zasahovat proti kůrovci na obvodu NP, v nižších částech pohoří Prof. Prach, anotace dnešního semináře
Cyklické gradace lesních škůdců ? za jakých konkrétních podmínek populace kůrovce sama od sebe poklesne na „přijatelnou“ úroveň ? „když začne žrát, není důvod, aby se zastavil, tj. bez kácení by sežral celou ČR (to by bylo samozřejmě pozitivní s přihlédnutím k biologické kvalitě českých lesů, ale holt lesnictví je zdroj živobytí pro mnoho lidí...) - pokud se kácí a asanují kalamity, udrží se sice po jistou dobu prales (nebude gradace kůrovce), ale v důsledku opakovaných polomů bude stejně nakonec celý les složen, jen za delší dobu (doloženo v hřebenových partiích v okolí NP), (recentně sežral kůrovec v Kanadě 3x plochu ČR)“ Doc. Svoboda, přednáška V7, čtvrtek 12.4.2012
Doporučovaný „ CORDON SANITAIRE“ tedy kácení jen po obvodu napadených zon:
Kolik původních „kultovních“ šumavských horských smrků ještě přežilo v bezzásahových zonách ?
NP Křivoklátsko ? NP Jeseníky ?
Najdeme konsensus ? Skončí „násilí“ ?
