PONDĚLÍ, 9. KVĚTNA 2011

09-05-2011

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

PONDĚLÍ, 9. KVĚTNA 2011 PŘEDSEDAJÍCÍ: JERZY BUZEK Předseda (Zasedání bylo zahájeno v 17:05) 1. Pokračování zasedání Předseda. – Znovu zahajuji zasedání Evropského parlamentu přerušené ve čtvrtek 7. dubna 2011. 2. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 3. Prohlášení předsednictví Předseda. – Rád bych na úvod pronesl několik poznámek. Dnes slavíme Den Evropy. Většinu dnešního dne jsem strávil ve Florencii, kde, jak známo, sídlí Evropský univerzitní institut a kde se koná Festival Evropy. Konala se tam rovněž konference na téma stav Evropské unie, na níž jsem se setkal se studenty Evropského univerzitního institutu. Slavíme 61. výročí přelomové deklarace Roberta Schumana, jež připravila cestu pro vytvoření Evropské unie, a společně jsme toho už dosáhli mnoho. Robert Schuman by byl na naše úspěchy pyšný. Zakladatelé Evropy věděli, že krize jsou tu od toho, abychom je překonali a pomocí nich vybudovali pevné základy pro budoucnost. Proto si dnes, 9. května, připomínáme minulost, utváříme přítomnost a s nadějí hledíme do budoucnosti. Za druhé, Evropská unie je dnes plnoprávným účastníkem mezinárodního dění. To dne 3. května potvrdilo Valné shromáždění Organizace spojených národů, které drtivou většinou odsouhlasilo účast Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů. Představitelé Evropské unie budou moci hovořit na Valném shromáždění a předkládat pozměňovací návrhy dohodnuté členskými státy EU. To je společný úspěch nejen členských států, Komise a Rady, ale i Evropského parlamentu. Náš hlas i kroky musí zůstat jednotné. Zvlášť důležité jsou naše společné kroky, neboť se potřebujeme dohodnout na dalších krocích v severní Africe, kde sílí napětí, i v Sýrii a Bahrajnu. Bod třetí: dne 17. května si v Evropské unii připomeneme Mezinárodní den boje proti homofobii. Evropská unie bojuje proti diskriminaci na všech frontách, jak v Evropě, tak mimo ni. Tento boj se týká i homofobie. Na celém světě jsou bohužel lidé perzekuováni, mučeni a dokonce i zabíjeni. Závazek chránit diskriminované je zakotven v našich nevýznamnějších právních aktech – ve Smlouvě i v Listině základních práv. Tomuto svému závazku dostojíme. A nakonec bod číslo čtyři: Evropský parlament jednoznačně odsuzuje popravu jednoho z mužů, které vojenský tribunál v pásmu Gazy odsoudil k smrti za spolupráci s Izraelem. Evropská unie vždy vystupuje proti trestu smrti. Návrat k popravám maří snahy o trvalé usmíření v Palestině.

1

2

CS


4. Žádost o ochranu parlamentní imunity Předseda. – Nyní přejděme k administrativním sdělením. Pan de Magistris předložil dvě žádosti o uplatnění imunity a poslaneckých výsad ve dvou soudních případech v Cosenze a Miláně, které se týkají jeho osoby. Pan Uspaskich předložil žádost o uplatnění imunity a poslaneckých výsad v probíhajícím soudním případu ve Vilniusu, který se týká jeho osoby. Pan Tudor předložil žádost o uplatnění imunity a výsad. Podle článku 6 odstavce 3 jednacího řádu budou tyto žádosti zaslány odpovědnému výboru, kterým je Výbor pro právní záležitosti. Sergio Paolo Francesco Silvestris (PPE). – (IT) Pane předsedo, tohle není procesní námitka, jen jsem nerozuměl tomu, co jste právě řekl. Pokud to chápu správně, pan de Magistris požádal o ochranu parlamentní imunity. To musí být nějaké nedorozumění. Pan de Magistris je v mé zemi předním zastáncem boje proti imunitě, a proto se patrně jednalo o mylný výklad. Pokládám za nepravděpodobné, že by pan de Magistris požádal o ochranu své imunity. Musel jsem špatně rozumět, a proto bych rád, aby byla tato záležitost objasněna. Předseda. – Jak jsem řekl, jednalo se o žádost o ochranu jeho imunity. Dle článku 6 odstavce 3 o ní jako obvykle rozhodne náš výbor. 5. Složení Parlamentu: viz zápis 6. Předložení dokumentů: viz zápis 7. Ověření pověřovacích listin: viz zápis 8. Podepisování aktů přijatých řádným legislativním postupem: viz zápis 9. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis *** Luis Yáñez-Barnuevo García (S&D). – (ES) Pane předsedo, nezmínil jste se o včerejší závažné události na Kubě, jistě proto, že se jedná o aktualitu. Zdá se, že kubánský disident Juan Wilfredo Soto García byl ve veřejném parku ve městě Santa Clara zavražděn policií. Vzhledem k tomu, jak citlivě Parlament přistupuje k otázce lidských práv, se domnívám, že byste měl přinejmenším požadovat nezávislé vyšetřování, které by vraždu tohoto kubánského disidenta objasnilo. Předseda. – Děkuji za Vaši připomínku. Pokud k takové události skutečně došlo, zaujmeme postoj, který jste právě navrhl. Děkuji Vám, že jste na tuto věc upozornil. 10. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis 11. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis 12. Texty dohod dodané Radou: viz zápis 13. Převody prostředků: viz zápis

09-05-2011

09-05-2011

CS


14. Další kroky na základě postojů a usnesení Parlamentu: viz zápis 15. Petice: viz zápis 16. Plán práce Předseda. – Konečný návrh pořadu jednání vypracovaný Konferencí předsedů na čtvrtečním zasedání dne 5. května 2011 v souladu s článkem 167 jednacího řádu byl rozeslán. Navrženy byly následující pozměňovací návrhy: [středa]: Jeden z pozměňovacích návrhů krátce představí pan Speroni. V souvislosti s rozpravou o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice skupina Evropa svobody a demokracie požádala, aby prohlášení vysoké představitelky a místopředsedkyně Komise o situaci v Sýrii a ve městě Camp Ashraf zahrnovalo zmínku o komunitě koptských křesťanů v Egyptě. Jedná se o pozměňovací návrh na středu, na ranní zasedání v 09:00, kdy bude přítomna paní Ashtonová. Pan Speroni nyní tento pozměňovací návrh představí. Děkuji. Francesco Enrico Speroni, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedo, nechtěli jsme podstatně měnit plán práce respektive navrhovat jeho podstatnou změnu tím, že bychom přidali či nahradili nějaký bod programu. Žádáme pouze o rozšíření tématu, o kterém bude místopředsedkyně podávat zprávu. Požadujeme jen, aby byly otázky Sýrie, táboru Ašraf a křesťanské menšiny, především pak koptské menšiny v Egyptě, zařazeny do projednávaného tématu. Hovoříme zde o citlivé oblasti a tématu, které se týká ochrany menšin, a proto žádám své kolegy poslance, aby tento návrh schválili. Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, tuto žádost plně podporuji, požádal jsem Vás však o slovo, abych promluvil o úterním plánu práce. Nevím, jestli mi můžete udělit slovo nyní, nebo zda mi ho chcete udělit až po rozhodnutí o návrhu pana Speroniho. Předseda. – Naši úvodní rozpravu o středečním bodu programu musíme nyní uzavřít. Mario Mauro (PPE). – (IT) Pane předsedo, ujímám se slova, abych podpořil žádost pana Speroniho právě proto, že konfliktní situace, do které je zapojena koptská komunita, je zřetelným dokladem hrozeb spojených s tím, co se v Egyptě děje. Žádám tedy o podporu pro tuto žádost, neboť se zde nejedná o otázku ochrany práva koptské komunity projevit svou identitu. Spíše se jedná o doklad složité situace v Egyptě. Domnívám se proto, že pečlivé sledování ze strany Evropského parlamentu – zejména prostřednictvím prohlášení paní komisařky Ashtonové – je naprosto nezbytné. Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, to, co se stalo v Egyptě, šokovalo nás všechny. Musíme ale jednat rozumně. S baronkou Ashtonovou bude projednáno šest bodů. Jedná se o Sýrii a Ašraf, máme tu zprávu pana Gualtieriho a zprávu pana Albertiniho, pak je tu otázka Evropy jakožto globálního aktéra v Organizaci spojených národů. To skutečně nedává smysl. Jsem přesvědčen, že bychom měli požádat Výbor pro zahraniční věci, aby projednal situaci v Egyptě včetně toho, co se odehrálo mezi menšinami, aby z vlastního podnětu navrhl zprávu a za měsíc s baronkou Ashtonovou uspořádal debatu o Egyptě. Potřebujeme

3

4

CS


skutečnou diskuzi o tom, co se v Egyptě odehrává. Pokud přidáte ještě šestý bod, bude se jím zabývat jedna osoba, zatímco ostatní budou diskutovat o něčem jiném. Diskuze nebude zaměřena na Egypt, když budete s baronkou Ashtonovou jednat o šesti různých bodech. Chápu sice vaše pocity, ale připojit bod, o kterém se ve středu ráno stejně nebude jednat, není řešení. (Parlament s žádostí souhlasil) * * * Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, budu stručný: Konference předsedů naplánovala hlasování o možném zrušení mé poslanecké imunity na zítra, tj. na úterý. Nechci obsáhle hovořit o této záležitosti, nýbrž o specifické otázce plánu práce. I přesto bych rád řekl, že jsem mírně řečeno poněkud šokován tím, že nebyla naplánována žádná rozprava, a proto nemohu sněmovně vyložit své stanovisko ani ve dvou či třech minutách. Jsem přesvědčen, že mám důvod ho představit, jelikož se mi zdá, že zpravodaj opět použil argumenty uváděné paní Wallisovou, který dospěla k závěru, že má poslanecká imunita by měla být zrušena, což Soudní dvůr zcela jednoznačně zamítl. (Předseda řečníka přerušil) Předseda. – Toto není procesní námitka. Bruno Gollnisch (NI). – (FR) Pane předsedo, žádám o rozpravu, požaduji dvě či tři minuty pro svůj projev. Pokud je mi známo, jedná se o jeden z bodů plánu práce. Dvě nebo tři minuty na obhajobu cti poslance Evropského parlamentu: to je vše, o co žádám. Je možné, aby tento Parlament jednou respektoval právo na obhajobu, které má jeden z jeho členů, a ne jenom v Guatemale či v Indonésii, ale v této sněmovně? Předseda. – Pane Gollnischi, jednáme podle článku 7 odstavce 8 jednacího řádu a ten zcela jasně stanoví, jak v takových záležitostech postupovat. Jakékoli připomínky, které máte k plánu práce, musí být předloženy nejméně hodinu před zasedáním, které jsme právě zahájili. Opakuji, že to je v článku 7 odstavci 8 jednacího řádu. Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, Konference předsedů naplánovala na středeční odpoledne rozpravu o návrhu italské a francouzské vlády na pozastavení platnosti Schengenských dohod. Promiňte, rozprava je ve skutečnosti naplánována na úterní odpoledne, v 15:00. Konference předsedů rozhodla, že by se pan Barroso měl rozpravy účastnit a já bych rád z dostupných informací věděl, jestli tam bude. Proč je to pro nás tak důležité? Je to důležité, neboť první osoba, která po summitu mezi panem Sarkozym a panem Berlusconim zaujala nějaké stanovisko, byl předseda Komise, pan Barroso, zatímco komisaři následně vyjádřili odlišný názor. Předseda Komise má za úkol zastupovat Komisi, a proto usilujeme o to, aby byl pan Barroso v úterý odpoledne v 15:00 přítomen. Omlouvám se, že jsem si spletl úterý se středou. Předseda. – Pane Cohn-Bendite, děkuji za Vaše připomínky. Ověřím si to. Nyní nemám žádné další informace, ale mohu to pro Vás ověřit. Jako zvláštní pozornost!

09-05-2011

09-05-2011

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: GIANNI PITTELLA Místopředseda Předsedající. – Plán práce na tento týden prohlašuji za schválený. (1) 17. Krize evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o: – ústní otázce Komisi ke krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy od Joãa Ferreiry a Patricka Le Hyarica jménem skupiny Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (O-000096/2011 – B7-0306/2011), – ústní otázce Komisi ke krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy od Alaina Cadeca, Antonella Antinora, Jima Higginse, Jarosława Leszeka Wałęsy, Marie do Céu Patrão Nevesové, Wernera Kuhna, Ioannise A. Tsoukalase, Crescenzia Rivelliniho, Rareşe-Luciana Niculesca, Vita Bonsignoreho a Salvadora Garrigy Polleda jménem skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) (O-000101/2011 – B7-0307/2011), – ústní otázce Komisi ke krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy od Philippa de Villierse a Juozase Imbrasase jménem skupiny Evropa svobody a demokracie (O-000102/2011 – B7-0308/2011), – ústní otázce Komisi ke krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy od Britty Reimersové jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (O-000106/2011 – B7-0310/2011), – ústní otázce Komisi ke krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy od Josefy Andrésové Bareaové, Kritona Arsenise, Luise Manuela Capoulase Santose, Estelle Grelierové, Iliany Malinové Iotové, Guida Milany, Ulrike Rodustové, Antolína Sáncheze Preseda a Catherine Trautmannové jménem skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (O-000107/2011 – B7-0311/2011), – ústní otázce Komisi ke krizi evropského odvětví rybolovu v důsledku zvýšení cen ropy od Isabelly Lövinové jménem skupiny Zelených/Evropské svobodné aliance (O-000113/2011 – B7-0313/2011). Alain Cadec, autor. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, za prvé, Parlament má pouze jediné sídlo: Štrasburk! Cena ropy se od února 2011 stále zvyšuje a nedávno překročila hodnotu 100 USD. Toto zvýšení cen ropy těžce postihuje rybáře v každém evropském pobřežním regionu. V důsledku zvyšující se ceny ropy pochopitelně prudce rostou i provozní náklady na rybolov. Těžce zasažen je zejména drobný rybolov. Na ceně ropy závisí rovněž příjmy rybářů. Všude mi profesionální rybáři říkají, že je zvyšování cen ropy znepokojuje. Přeji si, abychom jednali společně a zajistili, aby podniky mohly vykonávat svou činnost navzdory nárůstu provozních nákladů. Touto otázkou a usnesením, jež bude následovat, vyzývám členské státy, aby tam, kde je toho třeba, pomohly profesionálním rybářům pokračovat v jejich práci, aniž by tím narušily volnou soutěž. Proto žádám o zvýšení prahu podpory de minimis z 30 000 EUR na (1)

Ostatní pozměňovací návrhy k plánu práce: viz zápis

5

6

CS


60 000 EUR na společnost. To v žádném případě neznamená navýšení rozpočtu Parlamentu ani rozpočtu Evropské unie. Podpora de minimis je podpora, kterou mohou členské státy poskytnout svým podnikům, pokud se domnívají, že tím nenaruší volnou soutěž. Žádám členské státy o trochu větší flexibilitu. Žádám rovněž Komisi, aby mou žádost důkladně analyzovala a pochopila obavy celého odvětví, jež musíme zachovat a rozvíjet. Společenství rybářů tvoří muži a ženy, kteří potřebují přiměřený příjem a které musíme podporovat. Také v důsledku rostoucího dovozu produktů rybolovu a akvakultury na evropském trhu je toto odvětví stále zranitelnější. Nejde přitom jen o ekonomický zisk. Je v našem zájmu, abychom tuto činnost zachovali, neboť tak můžeme rozvíjet naše území a pobřežní regiony, zajistit Evropské unii potraviny a ochránit pracovní místa v tomto odvětví. Bastiaan Belder, autor. – (NL) Pane předsedající, situace v odvětví rybolovu je velmi vážná. Cena pohonných hmot je vysoká, zatímco cena ryb je nízká, dokonce rekordně nízká. Dámy a pánové, rád bych obrátil Vaši pozornost na rybolov platýse velkého. Rybolov platýse velkého je důležitý nejen pro mou zemi, tj. Nizozemsko, ale také pro Francii, Belgii, Anglii a Dánsko. Před několika lety byla populace platýse velkého velice malá, a proto byl povolen bezcelní dovoz dalších druhů platýsů. Jednalo se o levné náhražky, které byly také méně chutné, ale to je vedlejší. Dnes je však platýse velkého dostatek a bezcelní dovoz levných druhů platýsů přesto pokračuje. V důsledku toho se čerstvý platýs velký prodává daleko pod nákladovou cenou či je stahován z trhu a prodáván na dražbách. Jak politováníhodná situace! Pane předsedající, bezcelní dovoz filé z platýse musí skončit. Nepožadují to jen rybáři, ale také zpracovatelský průmysl a trh. Proč? Přežití rybářů je pro obchodníky zcela zásadní, neboť jinak obchodníci v budoucnu nebudou moci ve svém sortimentu platýse velkého nabízet. Dámy a pánové, naléhavě potřebujeme konkrétní opatření. Tato krize vyžaduje, aby Evropa učinila rozhodný krok. Vyzývám vás, abyste pro takový krok hlasovali. Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) (Řečník zvedá modrou kartu a pokládá otázku panu Cadecovi v souladu s článkem 149 jednacího řádu) Pane předsedající, mám otázku na pana Cadeca, jež se týká jeho úvodních poznámek, konkrétně údajného jediného sídla Evropského parlamentu. Pane Cadecu, možná jste si všiml, že se Parlament občas schází také v Bruselu, že se výbory scházejí v Bruselu nebo že administrativa v určité míře probíhá v Lucemburku. Jen jsem Vás chtěl upozornit na to, že skutečná situace je poněkud jiná, než jak si ji přestavujete. Alain Cadec, autor. – (FR) Pane předsedající, chtěl jsem pouze zdůraznit, že Smlouvy v této věci mluví zcela jasně: sídlo Evropského parlamentu, této sněmovny, v níž dnes i celý tento týden jednáme, je Štrasburk a jedině Štrasburk. Samozřejmě že pracujeme v Bruselu. Jsem tam dva týdny v měsíci a stejně jako vy, dámy a pánové, i já se tam cítím dobře a dělám tam spoustu práce. Sídlem Parlamentu – této sněmovny – je nicméně Štrasburk a tak to musí zůstat. Britta Reimers, autorka. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, pokračující zvyšování cen pohonných hmot pro mnoho společností v Evropské unii představuje další zátěž. V důsledku tohoto trpí zvýšením cen zejména evropští rybáři, jelikož jednoduše nemohou kompenzovat dodatečné náklady většími úlovky nebo stanovením vyšších cen.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Současná politická situace v severní Africe a na Blízkém východě tento problém ještě zhoršila. Musíme proto prošetřit dopady zvyšování cen pohonných hmot na hospodářství a zaměstnanost v EU. Jaká odvětví jsou především ohrožena a jaký druh podpory lze poskytnout, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže? Vyzýváme tedy Komisi, aby se tím zabývala. Je důležité, abychom evropský rybářský průmysl podporovali, mimo jiné proto, abychom dále nezvyšovali naši závislost na dovozu z třetích zemí. Stojíme na počátku reformy společné rybářské politiky, a tak máme povinnost být zvlášť obezřetní a nejednat ani v této záležitosti unáhleně. Ulrike Rodust, autorka. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, evropský rybolov se nachází v hluboké krizi, jak prohlásili mí kolegové. Rybáři ve všech evropských mořích si stěžují na tíživý pokles příjmů, jenž může být dost závažný, aby ohrozil jejich existenci. Proč se ale příjem našich rybářů snižuje? Pokud vím, tak pro to existují tři důvody. Za prvé, pokles rybích populací; za druhé, všeobecný pokles cen právě v těch oblastech, kde jsou rybí populace zdravé a nabídka je příliš vysoká; za třetí – a právě tím se dnes zabýváme –, vyšší provozní náklady v důsledku rostoucích cen ropy. Tady musíme zasáhnout jako politici. Musíme udělat vše, co můžeme, abychom pomohli. Ráda bych zdůraznila, že můžeme učinit jen to, čeho jsme skutečně schopni. Návrh usnesení předložený skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) slibuje více, než můžeme zajistit. Požaduje 100% zvýšení stropu podpory de minimis ze 30 000 EUR na 60 000 EUR, které mají být využity k financování dotací pohonných hmot. Dotace pohonných hmot si však mnoho členských států skutečně nemůže dovolit. Většině rybářů tedy toto opatření vůbec nepomůže. Ostatní dva problémy by navíc dál přetrvávaly: za prvé, nadměrný rybolov by se fakticky zvýšil a za druhé, nevyřešilo by to problém tržních cen. Pokud jde o finanční podporu rybolovu, vidím mnohem větší problém v tom, že členské státy nevyužívají zdroje Evropského rybářského fondu, přestože do něj Evropská unie přispívá z 50 %. V tomto ohledu je v zájmu rybářů nutná naléhavá změna. Dámy a pánové, vypracujme společně do čtvrtka diferencovanější text a vytvořme společně rozumnou, udržitelnou a méně výstřední rybářskou politikou. Isabella Lövin, autorka. – Pane předsedající, také já bych ráda poděkovala svému kolegovi, panu Cadecovi, za to, že nám poskytl příležitost, abychom jednali o zcela zásadních otázkách. Za prvé, pokud jde o nárůst cen ropy, existují dvě odvětví, která již jsou osvobozena od všech daní z energie a těmi jsou letecká a námořní doprava zahrnující rybolov. Ve srovnání se všemi ostatními odvětvími v Evropské unii je tedy rybolov zvyšováním cen ropy relativně méně zasažen, neboť již je osvobozen od veškerého zdanění. Už to je tedy skrytá dotace, jež přispěla k tomu, že evropští rybáři mohou nadále lovit zdecimované populace ryb. Ty metody rybolovu, které mají největší spotřebu fosilních paliv, také ve skutečnosti způsobují největší škody, což platí pro traulery s výložníky a traulery lovící u dna. Podpora de minimis se již v roce 2008 zdesetinásobila, což rovněž představuje značnou pomoc tomuto odvětví. Zároveň se však na mezinárodní scéně často zavazujeme ke snižování emisí CO2, a to o 80-95 % do roku 2050. V Nagoyi jsme také slíbili zrušení subvencí škodících životnímu prostředí do roku 2020. Při jednáních Světové obchodní organizace se rovněž zaměřujeme na to, jak skoncovat s manipulací s rybolovnými subvencemi.

7

8

CS


Domnívám se, že kdyby EU v této chvíli zavedla zvýšenou podporu de minimis, pravděpodobně by to uškodilo vedoucímu postavení EU v probíhajícím vyjednávacím procesu. Vyslalo by to do celého světa signál, že i ostatní země mohou zvýšit své rybolovné dotace na pohonné hmoty, což by vedlo k začarovanému kruhu a zvýšilo tlak na populace ryb ve světě. Právě to v současné době rozhodně nechceme: tento trend musíme obrátit a tohle opatření by vyslalo naprosto špatný signál. Zvyšovat ceny musí trh a právě na to se musí Komise při reformě SRP zaměřit. Maria Damanaki, členka Komise. – Pane předsedající, Komise si je vědoma současné situace v odvětví rybolovu. Ceny pohonných hmot jsou jednou z příčin problémů, kterým čelíme, avšak nejsou jedinou příčinou. Pokud jde o ceny pohonných hmot, ve snaze řešit tuto situaci Komise vybízí členské státy, aby plně využívaly možností, které nabízí Evropský rybářský fond. Tyto možnosti jsme zatím nevyužili. Členské státy dosud využily méně než 20 % celkové přidělené částky. Vysokým cenám pohonných hmot by bylo možné nejlépe čelit využíváním těch nástrojů ERF, které pomáhají restrukturalizovat rybářské loďstvo a přidávají hodnotu produktům rybolovu, čímž zvyšují ceny. Ceny pohonných hmot v následujících letech pravděpodobně zůstanou vysoké. Minulý týden sice ceny klesly, ale přesto můžeme očekávat, že zůstanou vysoké. Komise proto v rámci reformy společné rybářské politiky a finančního nařízení zvažuje, jak dále stimulovat rybolov s nižší spotřebou pohonných hmot. Cílem bude podpořit adaptaci tohoto odvětví a zvýšit jeho odolnost vůči zvyšování cen pohonných hmot. Takový přístup nicméně musí dodržovat zásadu, že finanční pomoc za žádných okolností nesmí vést k nárůstu rybolovu. Zvýšit odolnost odvětví rybolovu vůči zvyšování cen pohonných hmot lze nejlépe tak, že zajistíme, aby intenzita rybolovu odpovídala maximálnímu udržitelnému výnosu. To ve střednědobé perspektivě povede k hojnějším populacím ryb. Více ryb znamená více příležitostí k rybolovu. A to znamená vyšší příjmy pro odvětví jako takové. Pokud jde o zvyšování prahu podpory de minimis, není tato otázka žádnou novinkou. Komise již v roce 2008 provedla studii, v níž analyzovala dopady zvýšení stropu ze 30 000 EUR na 100 000 EUR na příjemce. Studie dospěla k závěru, že tento návrh nemůžeme přijmout, a to zejména ze tří důvodů. Za prvé, proto, že takové zvýšení by narušilo rybolovné operace tím, že by nahrávalo technologiím s vysokou spotřebou pohonných hmot, které mají silně negativní dopad na mořské prostředí. Za druhé, proto, že větší plavidla s vyšší spotřebou pohonných hmot by dostávala více prostředků než menší plavidla s nižší spotřebou. Domnívám se, že by nikdo tady nechtěl podporovat větší plavidla v tom, aby spotřebovávala více pohonných hmot. Třetí důvod je mnohem významnější a někteří členové Parlamentu ho již zmínili. Mnohé členské státy jsou nyní nuceny přijímat úsporná opatření. Návrh, který by mohl vést ke zvýšení veřejných výdajů, by proto od členských států získal jen omezenou politickou podporu. I kdyby byl zvýšen práh podpory de minimis, mnohé členské státy by neměly prostředky k tomu, aby využily tuto novou příležitost k utrácení peněz daňových poplatníků. Pokud by vyšší podporu de minimis vyplatily jen některé členské státy, narušilo by to hospodářskou soutěž a vedlo by to k nerovným podmínkám pro loďstva různých členských států. To je ten nedůležitější důvod ze všech.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Pokud jde o omezení osvobození rybolovu od daní z pohonných hmot zmíněné Zelenými, tak to nemůžeme akceptovat. Tato otázka nemůže být patřičně řešena pouze legislativou EU, nýbrž musí být projednána na globální úrovni. Zdanění pouze pohonných hmot načerpaných v přístavech EU by vedlo ke značnému narušení soutěže v neprospěch loďstev EU. Poškodilo by to také přístavy EU, jelikož by mnoho plavidel jednoduše kupovalo pohonné hmoty mimo území Evropské unie. Proto vyzýváme členské státy, aby využívaly naše fondy. Carmen Fraga Estévez, jménem skupiny PPE. – (ES) Pane předsedající, zatímco čekáme na navrhované reformy společné rybářské politiky (SRP), chce skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) opět vyjádřit své znepokojení nad ekonomickým stavem odvětví rybolovu. Dokud nebude předložen návrh na novou společnou organizaci trhů, toto odvětví nadále nebude mít při stanovování cen téměř žádný manévrovací prostor. Pravidla pro dovážené produkty, z nichž mnohé pocházejí z nezákonného rybolovu, udržují nekalou soutěž znevýhodňující produkci EU: nové povinné monitorování po společnostech vyžaduje, aby uvolnily více svých prostředků, a všeobecná krize zrovna nepodporuje zvýšenou spotřebu kvalitních produktů. K tomu je nutné připočítat trend zvyšování cen pohonných hmot, který opět ohrožuje společnosti, jimž se již podařilo přežít krizi v roce 2008. Vzhledem k plánovaným dalekosáhlým reformám SRP a ke stále se snižující strukturální pomoci by mnohé společnosti mohly potřebovat likviditu k restrukturalizaci či k adaptaci na rok 2013. Předložili jsme tedy sněmovně tuto ústní otázku a tento návrh usnesení, jelikož tato podpora nevyžaduje žádné prostředky z rozpočtu EU a rovněž proto, že požadované zvýšení podpory zdaleka nedosahuje podpory de minimis, kterou obdržela jiná odvětví jako například doprava či zemědělství. Nechceme se totiž dostat do obdobné situace jako v roce 2008, kdy jsme jednali o souboru opatření přijatém v krajní situaci panem komisařem Borgem. Chtěla bych také něco říci Vám, paní komisařko: je pravda, že některé členské státy budou a některé nebudou moci tuto podporu poskytnout a že to podle Vás povede k rozdílům. Ještě větší rozdíly však způsobuje skutečnost, že některé členské státy se nepodílí na financování Evropského rybářského fondu, a to se obecně akceptuje. Je třeba navrhnout podporu, aby každý členský stát, který si přeje chránit svá odvětví, byl také schopen je chránit. Catherine Trautmann, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rybáři nám sdělili, že je pro ně stále těžší se svou prací uživit. Jejich zvlášť svízelnou situaci způsobenou snížením rybolovných kvót a plány pro opuštění flotily nyní dále zhoršil problém prudce stoupajících cen ropy. Ačkoliv cena nedávno mírně klesla, nadále kolísá a tato situace již dva roky ovlivňuje každodenní život všech našich evropských rybářů a především těch zabývajících se drobným a pobřežním rybolovem. Tato situace je zvlášť znepokojující a my usilujeme o to ukázat rybářům, že za nimi plně stojíme. Za tímto účelem vyzýváme Evropskou komisi, aby zvýšila práh podpory de minimis, kterou jim lze udělit a pomohla jim se s touto krizí vypořádat. Jedná se pouze o dočasné opatření, jež ospravedlňuje naléhavá situace.

9

10

CS


Na podobný jev Komise odpověděla již v roce 2007. V souvislosti s touto novou maximální cenou ropy chceme vědět, jaká konkrétní opatření – o některých z nich jste již podrobněji hovořila – má Komise v úmyslu podniknout. Také my považujeme za zcela zásadní prověřit, zda členské státy využívají všechny prostředky vyčleněné dle finančního nařízení, což zmínila již paní Fraga Estévezová. Domnívám se, že v době, kdy se patrně formuje budoucí společná rybářská politika, se naši rybáři nebrání změnám, ba naopak. Mnozí z nich mi sdělili, že jsou ochotni vyvinout v tomto ohledu úsilí, zejména v souvislosti se zachováním populací ryb. Je to totiž záležitost kolektivní odpovědnosti. Aby se rybáři skutečně mohli přičinit, nesmí se stát obětí vnějších faktorů, nad nimiž nemají vůbec žádnou kontrolu. Rychlá a účinná dopověď z Vaší strany, paní komisařko, by v této době vyslala signál, jenž by rovněž pomohl posílit tradičně křehké spojení mezi Komisí a profesionálními rybáři. Chris Davies, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, dnes požadují rybáři subvence kvůli zvyšujícím se cenám pohonných hmot, zítra to budou zemědělci a po nich řidiči nákladních vozidel, pak provozovatelé letadel a po nich třeba majitelé čerpacích stanic? Jejich zisky totiž klesly, jelikož se zvýšily ceny pohonných hmot. Na to, že vzrostly ceny pohonných hmot přece doplácíme všichni. Dotujme se tedy navzájem! Celé je to nesmysl. Americký styl politiky využívající veřejné prostředky k prosazování zájmů jednotlivých odvětví je přenesen do Evropského parlamentu. Co však tato rozprava skutečně dokládá je to, že ačkoliv každý prohlašuje, že bychom měli mít udržitelnou rybářskou politiku, někteří lidé ve skutečnosti slovu „udržitelnost“ nerozumí. Vlastně neví, co to slovo znamená. Komise dala dost jasně najevo, že si uvědomuje, že rybolov není v některých ohledech ekonomicky únosný, což ale není důsledkem zvlášť vysokých cen pohonných hmot. Je to způsobeno neudržitelnými dlouhodobými metodami rybolovu. Pokud je trh omezen a pokud rybáři nemohou přenést náklady na rybolov na spotřebitele, pak bychom se tím měli zabývat. Měli bychom zajistit přímou vazbu mezi cenou ryb a náklady pro zákazníky. Pouhé dotování neudržitelných metod rybolovu není cesta, jak omezit nadměrný rybolov, který je hlavním činitelem, který způsobil tyto hospodářské problémy. Paní komisařka parlamentnímu výboru sdělila, když jí pan Cadec před měsícem položil tuto otázku, že nemá v úmyslu podpořit subvence jakožto kompenzaci za mimořádné náklady na pohonné hmoty. Dnes to zopakovala a pokud jde o mne, její slova mne potěšila. Marek Józef Gróbarczyk, jménem skupiny ECR. – (PL) Pane předsedající, společná rybářská politika primárně vycházející z ochrany životního prostředí musí umožnit, aby řízení a rozvoj evropského rybolovu setrvávaly na udržitelné úrovni. Rybolov představuje zvlášť významné hospodářské odvětví, ale měli bychom rovněž zdůraznit, že má i svou kulturní hodnotu, která se přenáší z generace na generaci. Zachování této hodnoty by tedy mělo být jedním z cílů společné rybářské politiky. Z ekonomického hlediska je rybolov nezbytný pro udržení patřičné ekonomické rovnováhy. Pokud jde o drastické zvyšování cen pohonných hmot v Evropě, jež přispělo ke kolapsu tohoto odvětví, společná rybářská politika by měla zahrnovat mechanismus, který by v obdobných situacích chránil rybáře před nekontrolovaným nárůstem cen. Evropská unie nemůže připustit, aby další odvětví evropského námořního průmyslu přesídlilo na Dálný východ, jak se to stalo u loďařství a námořní dopravy. Měli bychom mít na paměti, že Island nechce vstoupit do Evropské unie právě proto, že má výhrady vůči SRP.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bychom měli výrazně urychlit reformu SRP a jednat, abychom ochránili životní prostředí a zajistili patřičnou ochranu rybářům. Opět před námi vyvstává otázka, zda bychom měli zahájit regionalizaci rybářského průmyslu a posílit vliv na SRP ze strany jednotlivých států, třebaže vyváženým způsobem. Opět je třeba zdůraznit, že v důsledku krize a ekonomické nestability již SRP nebude dále fungovat a rybáři tak budou ponecháni svému osudu. Jean-Paul Besset, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, musím říci, že jsem docela spokojen s reakcí paní Damanakiové na problém rostoucích cen ropy pro rybáře. Ve skutečnosti tu jde o politickou soudržnost v Evropské unii a o závažný strukturální trend, konkrétně o zvyšování cen ropy v důsledku jejího nedostatku – a každý z nás tady ví, že tento trend bude přetrvávat. Nemůžeme proto přijít s krátkodobým vedlejším řešením tím, že zvýšíme subvence podle kolísání cen ropy. Jedná se o otázku politické logiky. Evropská unie musí trvat na zásadách a cílech, které si sama stanovila, konkrétně na boji proti globálnímu oteplování jakožto své prioritě a na snižování emisí skleníkových plynů produkovaných fosilními palivy. Neměla by proto vysílat opačný signál a vést politiku, jež se s těmito cíli neslučuje. Tím, že udržíme při životě energetický systém odsouzený k zániku, rybářům nepomůžeme, neboť také oni budou kvůli němu nevyhnutelně odsouzeni k zániku. Místo toho by měli dostat příležitost přemístit své rybolovné zdroje a zaměřit své výrobní činitele na nástroje k úspoře energií. Subvence by měly směřovat do těchto oblastí a nikoli do krátkodobé podpory určované kolísajícími cenami ropy. Jarosław Leszek Wałęsa (PPE). – (PL) Pane předsedající, dnes stojíme před problémem, který jsme řešili již v roce 2008. Evropský parlament tehdy vyjádřil svou solidaritu s rybáři a vyzval Komisi, aby vypracovala konkrétní návrhy s cílem zlepšit situaci v regionech závislých především na rybolovu. Statistiky jasně ukazují, že se od roku 2003 náklady na rybolov v Evropské unii více než ztrojnásobily a náhlý vzrůst nákladů na pohonné hmoty znamená, že rybáři musí nyní vynaložit o 40 % více finančních prostředků na to, aby se čerstvé ryby dostaly co nejrychleji k spotřebitelům. Neočekávané zvýšení cen pohonných hmot na světových trzích v několika uplynulých měsících je bezpochyby nejdůležitější příčinou náhlého zhoršení situace. Zvýšení cen pohonných hmot přímo vede k poklesu zisků rybářů, neboť rybářské lodě jsou poháněny dieselovými motory. A tak tu máme začarovaný kruh. Rybáři ve snaze vykompenzovat nárůst cen pohonných hmot zvyšují množství svých úlovků a plaví se do vzdálenějších lovišť, což znamená, že jejich lodě spotřebují více pohonných hmot. Proto je naléhavě třeba, aby Evropská komise podnikla další kroky a na dobu tří let zvýšila strop podpory de minimis z 30 000 EUR na 60 000 EUR na společnost, jak navrhuje moje politická skupina. Jedná se o rozumný návrh, který by v současné situaci zaručil pomoc odvětví, jež se potýká s finančními problémy a zajistil sociální a ekonomický rozvoj. Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, skutečnost, že jsme si na tento problém našli čas během tohoto zasedání, jež má na programu mnoho záležitostí k projednání, svědčí o významu, který tato sněmovna přikládá zvyšování cen ropy i tomu, jak ovlivňuje odvětví rybolovu. Cena za barel se od roku 2007 zvýšila o 63 %. Je sice pravda, že se nyní snížila, ale domnívám se, že neklesla dostatečně na to, aby mohla být udržitelná.

11

12

CS


Naše skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu je znepokojena krizí, jež postihuje toto odvětví, a je přesvědčena, že řešení má zahrnovat odpověď ze strany EU včetně kroků, po nichž již volali poslanci a vlády různých členských států. Žádáme proto, aby byla tato situace řešena pomocí účinného a nestranného mechanismu, který umožní mimořádná opatření na úrovni EU. V roce 2007 byla přijata podpora de minimis. Nežádáme Vás, paní komisařko Damanakiová, jenom o podporu de minimis: žádáme, abyste prověřila poskytování prostředků z Evropského rybářského fondu (ERF) a zajistila jeho větší flexibilitu, neboť jste sama přiznala, že některé členské státy do něj nepřispívají a nejsou schopny tento problém vyřešit. Doufejme, že se Komisi podaří přijít s novými metodami a konkrétními návrhy, aby mohla ERF využít na pomoc nejvíce postiženým odvětvím rybolovu, kterými jsou drobní rybáři, rybáři zabývající se pobřežním rybolovem a ti, kteří vyplouvají ze vzdálených přístavů. Chtěla bych Vás, paní komisařko, požádat, abyste prověřila možnost zavést v rámci SRP Vámi navrhovaná nová opatření omezující závislost rybolovu na pohonných hmotách, která je příliš velká. Ráda bych Vás rovněž požádala, abyste se angažovala v nezbytném zlepšení prodejních postupů. To vše je nutné posuzovat z hlediska udržitelnosti, o kterém jste hovořila, i z hlediska životního prostředí a ze sociálního hlediska, ale je nutné posuzovat to také z druhé strany, jež je rovněž důležitá, tj. z hlediska rybářů, kteří nesmírně strádají. Věříme, že se jedná o mimořádné opatření a domníváme se, že krátkodobá opatření k zajištění flexibility by mohla ulehčit odvětví, které bylo dosti tvrdě zasaženo. Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). – (ES) Pane předsedající, naléhavě potřebujeme konkrétní opatření ke zmírnění dopadu, který má zvyšování cen pohonných hmot na odvětví rybolovu. Toto odvětví využívá stále omezenější zdroje, má stále nižší příjmy a čelí významné konkurenci ze strany třetích zemí, což rozhodně narušuje trh. Podporuji proto každé nezbytné opatření, které nijak nezatěžuje evropský rozpočet. Vzhledem k závislosti tohoto odvětví na fosilních palivech bychom měli v rámci nové reformy vedle dosavadních snah věnovat pozornost také snahám souvisejícím s inovační politikou, aby rybářské loďstvo efektivněji využívalo energii. A to proto, že podpora výzkumu v této oblasti znamená rovněž snahu o zisk a pro odvětví spojená s trhem s energií, jako je loďařství, naději do budoucna a příležitost ke znovuzrození. Rareş-Lucian Niculescu (PPE). – (RO) Pane předsedající, musíme si uvědomit, že vysoké ceny ropy budou přetrvávat a že se už nikdy nevrátí doba, kdy se ropa stála 30–40 USD za barel. Éra levné ropy už skončila. V roce 2011 se bude minimální průměrná cena stále pohybovat mezi 80–100 USD za barel. Za těchto okolností lze očekávat, že nepříznivý dopad na ekonomiku bude pokračovat. V odvětví rybolovu je třeba uskutečnit nová opatření, zvláště když vezmeme v úvahu, že evropští rybáři čelí silné celosvětové konkurenci. Rybolov je v mnoha regionech jedinou životaschopnou hospodářskou činností a má význam pro zachování počtu pracovních míst. Jak jsem naznačil, musíme očekávat, že ceny ropy zůstanou vysoké a že tato ekonomická situace postihne zejména ty, kteří se zabývají drobným rybolovem. V této souvislosti vyvstává následující důležitá otázka: jaká

09-05-2011

09-05-2011

CS


bude budoucnost společné rybářské politiky a Evropského rybářského fondu? Jestliže není tento fond příliš často využíván, pak je třeba ho prověřit a reformovat. Kriton Arsenis (S&D). – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, pokud nezastavíme úpadek našeho rybolovu a populací ryb, pak tu opravdu žádný rybolov nebude. Důležité však také je, abychom se věnovali tomu, co se v souvislosti s našimi rybáři děje. Rybáři zabývající se drobným a pobřežním rybolovem v současné době skutečně velice strádají. Jednáme zde o rozšíření opatření, které mohou v praxi využívat jen zřídka. V důsledku ekonomické krize nebude většina zemí ve Středomoří schopna poskytnout podporu de minimis. Taková je skutečnost. Na druhé straně je třeba zjistit, jak můžeme využít Evropský rybářský fond k tomu, abychom zemím, které se potýkají s vážnou ekonomickou krizí, pomohli tyto problémy překonat a ony tak mohly pomoci svým rybářům. Osobně rozšíření podpory de minimis schvaluji, avšak za určitých podmínek: musíme se zaměřit na drobné rybáře, na drobný a pobřežní rybolov; musíme se zaměřit na rybáře, kteří uplatňují odpovídající, udržitelné metody rybolovu; a konečně musíme zajistit, aby financování nevedlo k nárůstu rybolovu a aby tato opatření neohrozila životaschopnost evropského rybolovu z hlediska sociálního i z hlediska životního prostředí. Musíme se rovněž soustředit na to, abychom zajistili, že evropský rybolov neztratí motivaci k větší efektivitě. Souhlasím s Vámi, paní komisařko, že musíme prověřit, jak můžeme více využívat Evropský rybářský fond, a především, jak můžeme pomoci zemím, které již nemají finanční prostředky, v tom, aby jejich příspěvky byly aktivněji využívány. Iliana Malinova Iotova (S&D). – (BG) Pane předsedající, v rámci nové společné rybářské politiky jsme stanovili řadu podmínek a požadavků, abychom zajistili udržitelný a odpovědný rybolov. Na druhé straně jsou rybáři závislí na rozmarech počasí a nekalé soutěže. V posledních letech se navíc potýkají s dalším obrovským problémem – stále rostoucími cenami ropy. Kvůli všem těmto faktorům je téměř nemožné se tomuto druhu zaměstnání věnovat. Zásada de minimis má platit až do roku 2013. Pokud skutečně myslíme na budoucnost tohoto odvětví, je čas tento princip přehodnotit. Ceny pohonných hmot se ztrojnásobily, což pochopitelně vyvolalo otázku, zda je legislativa EU adekvátní a vhodná pro hospodářskou realitu a zda vyhovuje potřebám evropských rybářů. V této souvislosti očekávám, že Komise přehodnotí nynější platný strop 30 000 EUR a výrazně ho zvedne. Je tu však ještě další problém. Pokud jde o poskytování státní podpory musí Komise přestat plnit čistě kontrolní funkce a aktivně podněcovat členské státy, aby ji využívaly. Proč je to důležité? Některé země Evropské unie se raději o této možnosti nezmiňují, neboť znamená další zátěž pro jejich vnitrostátní rozpočty. Když ale státy vyvíjejí tlak na odvětví rybolovu, odvolávají se na Brusel, aby se ospravedlnily. Jen zběžná analýza naznačuje, že bulharští rybáři dokonce ani nevědí, že takový nástroj a takové nařízení existují. Organizace z tohoto odvětví přeložily celou řadu žádostí o poskytnutí státní pomoci na podporu odvětví, o nařízení de minimis však nemají ani ponětí. Poskytnutím této služby se státy zabývají až nyní, kdy je třeba zmírnit tvrdé dopady vysokých cen ropy, čímž vyvstává otázka týkající se nejen vysokých cen, ale také přežití tohoto odvětví jako takového. Na druhé straně je tu problém zdlouhavých postupů spojených s využíváním evropských fondů, včetně nařízení de minimis.

13

14

CS


Proto bych rád poděkoval panu Cadecovi za to, že dnes tuto rozpravu zahájil, a připojil svou otázku k těm, které položili moji kolegové: jak Evropská komise podnítí členské státy, aby využívaly možností, které jim dává nařízení de minimis? Antolín Sánchez Presedo (S&D). – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, zvyšování cen ropy je strukturální trend způsobený nerovnováhou mezi limity produkce a rostoucí celosvětovou poptávkou. Nestabilita cen v posledních letech měla vážné dopady a znesnadnila postupnou adaptaci. Potřebujeme proto odpověď, jež zastaví zvyšování nákladů v oblasti rybolovu, které bývají často nečekané a zhoršují již tak složitou situaci tohoto odvětví. Když bylo v roce 2007 přijato nařízení zavádějící podporu de minimis, mělo se za to, že nepostihne obchod ani nenaruší soutěž. Je třeba tyto aspekty posoudit a přejít k ambicióznějšímu řešení navrženému rámcovou směrnicí o strategii pro mořské prostředí v souvislosti se strategií Evropa 2020 a v rámci procesu reformování společné rybářské politiky. Domnívám se, že koherentní odpověď by u tohoto odvětví zvýšila schopnost strukturální adaptace a zároveň by pomohla jeho nejzranitelnějším členům, především malým a středním producentům. Krátkodobé zlepšení situace tohoto odvětví uvolňováním prostředků z Evropského rybářského fondu a podněcováním tohoto uvolňování, jež navrhovala paní komisařka, pokládám za pozitivní krok, jenž podle mého mínění odpovídá ostatním opatřením a dlouhodobým krokům směřujícím k větší stabilitě. Estelle Grelier (S&D). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, evropští rybáři stojí, jak víme, před třemi hlavními problémy: za prvé, velmi složitý a nepopulární systém kvót je donutil přijmout velmi restriktivní praktiky. Za druhé, absence odborné přípravy a patrná ztráta prestiže tohoto povolání způsobují vážné problémy při najímání pracovních sil. V letech 2008 až 2010 se například týdenní příjem francouzských rybářů kvůli výkyvům cen ropy snížil o 100–200 EUR, přestože jejich obrat zůstal stejný. Jakožto volená zastupitelka pocházející z přístavního města jednoznačně podporují své kolegy, kteří požadují, aby Komise schválila zvýšení stropů podpory de minimis. Toto opatření by zmírnilo tlak na rybáře a zajistilo by jim důstojné živobytí. V rozporu s tím, co zde rovněž zaznělo, však tento krok neovlivní doplňování stavu populací ryb. Budoucí reforma společné rybářské politiky bude muset usilovat o podporu rybářů. Ukázat jim právě dnes, v den Evropy, že Evropská unie zná jejich potřeby, by byl dobrý začátek, paní komisařko. João Ferreira, autor. – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, významné zvýšení cen pohonných hmot vážně zhoršilo krizi, které čelí odvětví rybolovu, podstatně snížena byla zejména jeho ekonomická životaschopnost a již tak skromné příjmy těch, kteří v tomto odvětví pracují. Současný mechanismus prodeje neumožňuje, aby se pohyb výrobních faktorů ovlivňujících náklady, včetně cen pohonných hmot, odrazil na cenách ryb, k čemuž mimo jiné přispívá i nynější dovozní politika. Průměrné ceny při prvním prodeji během posledních let stagnovaly nebo se snížily, aniž by to vedlo ke snížení cen pro konečné spotřebitele. Současná organizace trhu (KOM) s produkty rybolovu dostatečně nepřispěla ke zvýšení cen při prvním prodeji ani k lepšímu rozdělení přidané hodnoty v hodnotovém žebříčku tohoto odvětví. Hospodářská situace celé řady společností se v posledních letech zhoršila.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Mnohé z nich ukončují svou činnost, čímž reálně hrozí, že kvůli zvyšování cen pohonných hmot zkrachují tisíce rybářských podniků a zaniknou tisíce pracovních míst. Zvlášť zranitelná jsou odvětví pobřežního a drobného rybolovu – v některých členských státech, například v Portugalsku, tento druh rybolovu provozuje více než 90 % rybářských lodí. Za těchto okolností pokládám netečnost Komise a její odmítnutí podniknout nezbytná opatření – postoj, který jste tu, paní komisařko, dnes potvrdila – za naprosto ostudné. Komise je schopna přijít pouze s jediným řešením problémů, s nimiž se odvětví rybolovu potýká: s neuváženým snižováním počtu lodí, což je jako bychom léčili nemoc tím, že zabijeme pacienta. Je důležité podotknout, že když byla v minulosti taková redukce provedena, aniž by se přihlíželo k specifikům loďstev, příslušnému stavu populací ryb a ke spotřebě v dané zemi, nevyřešila žádný z problémů, kterým toto odvětví nyní čelí. Vedla pouze ke koncentraci vlastnictví a aktivit v tomto odvětví na úrovni EU. Je proto třeba přijmout mimořádná opatření, jež by bezprostředně a náležitě reagovala na socioekonomické potřeby odvětví, například ustavení záručního fondu, financovaného na úrovni EU, který zajistí stabilitu cen pohonných hmot i využívání všech finančních možností a rezerv rozpočtu EU k financování mimořádných podpůrných opatření pro toto odvětví. Vezmeme-li však v úvahu strukturální trend rostoucích cen ropy a zároveň požadavky na udržitelnost životního prostředí, potřebujeme rovněž opatření zajišťující střednědobou a dlouhodobou životaschopnost daného odvětví. Potřebujeme mechanismy ke zvýšení cen při prvním prodeji a k prosazení spravedlivého a náležitého rozdělení přidané hodnoty v hodnotovém žebříčku odvětví. Je třeba, aby Evropský rybářský fond (ERF) účinně a významně podporoval obnovu a modernizaci rybářských loďstev, zejména zvýšením selektivity různých typů rybolovu, výměnou motorů z důvodů bezpečnosti, ochrany životního prostředí a vyšší účinnosti paliv. Stejně jako jakákoli daňová opatření, která lze přijmout na úrovni členských států, jsou potřeba i řešení na úrovni EU, aby se dále nestupňovaly nerovnosti, jež už dnes mezi členskými státy existují a které narůstají v důsledku vážné sociální a ekonomická krize, jež zvlášť těžce postihuje ty nejzranitelnější ekonomiky. Gabriel Mato Adrover (PPE). – (ES) Pane předsedající, na položení otázky je nejlepší to, že na ni dostanete odpověď, i když ji lze v tomto případě v některých ohledech pokládat za neuspokojivou. Odvětví rybolovu se bezpochyby nachází v krizi: příjmy rybářů každým dnem klesají, což v mnoha případech ztěžuje pokračování v této činnosti. Nemluvíme zde o skrytých subvencích nebo o neudržitelných metodách: hovoříme tu o problémech, jejichž řešení vyžaduje naši plnou podporu. Navrhujeme to znovu a znovu a nelze nic namítat proti opakování oprávněného požadavku, který vyslovil pan Cadec, je to důsledný postoj. Nikdo nenavrhuje zvýšení intenzity rybolovu. Nechápeme, proč musí být odmítnuta opatření, která se vztahují na výjimečné situace. Navrhujeme pouze, aby se Komise neobracela zády k odvětví, jež naléhavě potřebuje pomoc, která dnes může mít podobu zvýšení podpory de minimis. Luís Paulo Alves (S&D). – (PT) Také já bych se rád připojil k těm hlasům, které zde vyjádřily znepokojení nad nízkými příjmy rybářů, které především v uplynulých několika měsících dále poklesly v důsledku rekordně vysokých cen pohonných hmot.

15

16

CS


Jak tu již bylo správně podotknuto, náklady na pohonné hmoty mají značný dopad na přežití našich malých a středních lodních společností, jelikož vážně ohrožují zejména příjmy z rybolovu, které jsou již tak nestabilní. Zvyšování cen pohonných hmot má značně negativní dopad také na nás, což dokazuje omezený počet plaveb; mizivé příjmy pro rybáře, ještě snížené nízkými cenami při prvním prodeji; rostoucí dovoz produktů z měkkýšů a jiných mořských živočichů ze třetích zemí do Evropy a lidé ukončující svou činnost v tomto odvětví kvůli finančním problémům, které vedou k dalšímu zániku pracovních míst. Abychom proto zabránili dalšímu zhoršování této krize, potřebujeme podniknout kroky k řešení problémů odvětví rybolovu, rychlé a dalekosáhlé kroky. Komise by tedy měla rázně odpovědět prostřednictvím krátkodobých a dlouhodobých opatření, aby se vypořádala s nepříznivými podmínkami, ve kterých se toto odvětví nachází, i s vážnými ztrátami příjmů, které naši rybáři zažívají. Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE). – Pane předsedající, řekněme si to zcela jasně: evropská rybářská loďstva musí nutně projít restrukturalizací, aby se zbavila rybářských plavidel a lovných zařízení s vysokou spotřebou pohonných hmot, která ničí životní prostředí a osvojila si méně škodlivé metody, které vyžadují méně energie a jsou dlouhodobě udržitelnější: z hlediska sociálního, ekonomického i z hlediska životního prostředí. Proto se domnívám, že poskytnutí většího množství veřejných prostředků odvětví rybolovu v reakci na zvýšené ceny pohonných hmot by během reformy společné rybářské politiky vyslalo špatný signál a poskytlo by podnět majitelům plavidel, aby používaly výkonnější motory s vysokou spotřebou pohonných hmot. Zastávám proto názor, že se jedná o obrovskou chybu. Už bylo vysvětleno, že tu není žádný konjunkturální či strukturální problém, a – řekněme si otevřeně také toto – současná čísla ukazují, že 70 % evropských populací ryb je loveno nadměrně, takže jakékoli opatření, které můžeme učinit k omezení tohoto nadměrného odlovu, by bylo prospěšné. Jakékoli opatření, jež by mělo opačný dopad, by bylo naopak nesmírně škodlivé. Jacky Hénin (GUE/NGL). – (FR) Pane předsedající, právě jsem slyšel své dva kolegy hovořit o otázkách, které souvisejí s problémem udržitelnosti a skutečností, že některé pracovníky je třeba dotovat, jelikož si nemohou vydělat dost na to, aby se uživili. Přesto musíme udělat pravý opak. Rybáři žádají pouze o jediné: o to, aby mohli dělat svou práci a mohli se svou prací uživit. Jestliže je nyní ropa stále se opakujícím problémem, bude tomu tak i v budoucnu. Potřebujeme proto investovat do výzkumu levnějších motorů, které spotřebují méně ropy. Právě probíhající reforma ale povede k likvidaci všech drobných rybářů, všech, kdo spotřebovávají méně ropy, aby ti nejbohatší zbohatli ještě víc. Jednoznačně to dokazuje skutečnost, že ačkoliv s přibývajícími reformami dochází ke stálému poklesu cen ryb, v obchodech nebyly ryby ještě nikdy tak drahé a ceny některých druhů ryb skutečně přesahují finanční možnosti spotřebitelů. Důležité je nejen reformovat systém kvót, ale také reformovat a prověřit praktiky v této profesi, které vedou k tomu, že drobní provozovatelé nekonečně strádají, zatímco velcí provozovatelé stále bohatnou! Andrew Henry William Brons (NI). – Pane přesedající, zvýšení cen pohonných hmot způsobilo rybářům další problém, jedná se však pouze o problém poslední, nikoli první. Pro britskou rybářskou flotilu je největším problémem samo členství v EU.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Spojené království dodává do EU celkem 70 % svých ryb, má ale nárok pouze na 13 % z jejích kvót. Nebylo by spravedlivé, aby Spojené království získalo více odpovídající podíl? Především množství tresky obecné ulovené ve Spojeném království kleslo z 300 000 tun v dobách před vstupem do tehdejšího EHS, na současných pouze 7 000 tun. Počet dní, které britští rybáři tráví na moři, se dále snižuje a oni pomalu zastavují svou činnost. V dlouhodobém horizontu si britští rybáři přejí vystoupit z EU, v tom krátkodobém požadují spravedlivé zacházení v rámci společné rybářské politiky. Jakožto představitelé hostitelské země musí britští rybáři získat vyšší počet dní na moři. Slyšeli jsme o neudržitelném rybolovu, není to ale britské loďstvo, které nadměrně loví v britských vodách. Problém je, že britské vody jsou přístupné všem. Maria Damanaki, členka Komise. – Pane předsedající, ve své odpovědi poslancům mohu prohlásit, že všechny vaše obavy chápu. Sdílím vaše obavy z nízkého příjmu našich rybářů, především majitelů malých plavidel v pobřežních regionech. Skutečně ale tento problém způsobilo zvýšení cen pohonných hmot? Jste si tím jistí? Opakovaně jsme se tímto problémem zabývali a zjistili jsme, že tento problém existoval již před nárůstem cen ropy. Samozřejmě si uvědomuji, že zvýšení cen pohonných hmot mohlo tento problém zhoršit, ale hlavní příčina tohoto problému vždy spočívala v nadměrném rybolovu překračujícím stanovené limity, který nutně vede ke špatnému stavu populací ryb. Zabývali jsme se tím a právě nadměrný odlov představuje hlavní problém, který musíme pomocí reformy SRP vyřešit. Nyní pochopitelně jednáme o cenách pohonných hmot. Jedná se o problém a musíme se zabývat tím, jak mu můžeme čelit. Jediný způsob, jak se s tímto problémem trvale vypořádat, je zvýšit odolnost našeho odvětví vůči zvyšování cen pohonných hmot. To je jediná cesta, neboť nemůžeme s jistotou vědět, jak se budou ceny paliv vyvíjet. Dovolte mi, abych vám uvedla příklad toho, co lze učinit: Belgičané po poslední krizi vylepšili motory svých lodí a ve svém loďstvu snížili výdaje na pohonné hmoty o 20 procent. Tímto směrem je třeba se ubírat a právě o to se nyní snažíme. Pokud však jde o vaše návrhy, je tu návrh Komisi na zvýšení stropu podpory de minimis. Zamysleme se tedy nad tímto problémem. O jaký strop se vlastně jedná? Jedná se o strop výše podpory, kterou mohou členské státy poskytnout svému odvětví. Pokud nyní Komise tento strop zvýší, povede to k tomu, že tuto podporu budou moci poskytnout pouze členské státy s vyrovnaným rozpočtem. To povede k nerovným podmínkám v našem odvětví, které budou zvýhodňovat ty nejbohatší země. Dovolte mi to říci otevřeně, abychom této situaci rozuměli. Pokud zvýšíme strop podpory, přinese to reálné výhody pouze větším plavidlům. Jsem překvapená, že mne někteří členové Parlamentu, od nichž bych taková prohlášení vůbec nečekala, žádají, abych tento strop zvýšila. Členské státy přece mohou poskytnout svou vlastní státní podporu. Bohatší členské státy ji přitom mohou poskytnout již nyní. Pokud jde o finanční prostředky, dovolte mi to vysvětlit. Členské státy využívají pouze 20 % našich finančních prostředků. Někteří členové Parlamentu mi říkají, že problém spočívá v našich prostředcích, jelikož je nemohou využívat tak, jak by si přáli. Existuje tu ale flexibilita – každý členský stát může své finanční prostředky přerozdělit. Pouze Itálie nás dosud požádala o přerozdělení a my jsme ho schválili. Proč se tedy nepokoušíte přesvědčit členské státy, vlády svých zemí, aby náležitě využívaly finanční prostředky? Pokud skutečně

17

18

CS


chceme pomoci a jestliže nastane problém s využíváním prostředků, jsem tu od toho, abych situaci všem usnadnila. Dosud se však žádné takové snahy neprojevily. Jasná odpověď na vaše otázky tedy zní: ano, prostředky jsou k dispozici; ano, členské státy je mohou využít; a ano, členské státy mohou tento strop podpory de minimis navýšit z vlastních zdrojů. Takže pokud stávající situaci změním, povede to jedině k narušení rovné soutěže mezi členskými státy a mezi malými většími plavidly. To si musíme uvědomit. Samozřejmě, že tu existuje problém, a pokud jde o naši reformu, můžeme se zabývat tím, co lze udělat, abychom pomohli zejména našemu drobnému rybolovu. Můžeme projednat také všechny ostatní návrhy, avšak tento návrh na zvýšení stropu podpory de minimis nepomůže. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek 12. května 2011 v poledne. (Zasedání bylo na několik minut přerušeno) Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) José Manuel Fernandes (PPE) , písemně. – (PT) Evropští rybáři, především ti, kteří žijí v členských státech, které se potýkají s největšími finančními problémy, jako je Portugalsko, se nachází v obtížné ekonomické situaci, jež se ještě zhoršila následkem zvyšování cen pohonných hmot. Aby se s touto situací vypořádala, potřebuje Komise přijmout mimořádná opatření na pomoc rybářům. Za tímto účelem by Komise měla povolit dočasné zvýšení subvencí, které mohou členské státy rybářům udělit, a to z 30 000 EUR na 60 000 EUR po dobu tří let. Vedle toho by měl Evropský rybářský fond (ERF) poskytovat rybářům příspěvky, především na to, aby byly metody rybolovu selektivnější a na výměnu motorů z důvodů bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo vyšší účinnosti paliv. Tato opatření by měla věnovat zvláštní pozornost drobnému a pobřežnímu rybolovu. Konečně je naprosto nezbytné, aby tu existovaly regulační mechanismy ke zvýšení cen při prvním prodeji a k prosazení spravedlivého a náležitého rozdělení přidané hodnoty v hodnotovém žebříčku odvětví rybolovu způsobem, který zohledňuje ceny placené producentům. Jim Higgins (PPE) , písemně. – Současné vysoké ceny ropy mají vážný dopad na provozní náklady rybářů, některé z nich dokonce nutí, aby svou činnost zastavili. Po přijetí návrhu v tomto týdnu jsem potěšen tím, že Parlament vyzývá Komisi, aby zavedla mimořádná opatření včetně zvýšení současného stropu státní podpory z 30 000 EUR na 60 000 EUR na společnost na přechodné období tří let. 18. První program politiky rádiového spektra (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Gunnara Hökmarka jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku o politice rádiového spektra (KOM(2010)0471 – C7-0270/2010 – 2010/0252(COD)) (A7-0151/2011). Gunnar Hökmark, zpravodaj. – Pane předsedající, tato zpráva pojednává o tom, jak Evropě zajistit vedoucí postavení ve světě, takže je docela příhodné, že ji tu právě dnešní večer projednáváme. V roce 1950, kdy Schuman navrhoval založení této Unie, šlo o uhlí a ocel, dnes jde o informační technologie a znalosti, které budou mít zásadní význam pro budoucnost Evropy.

09-05-2011

09-05-2011

CS


S potěšením konstatuji, že zpráva, kterou tu dnes představujeme, vzešla z neobyčejně úspěšné spolupráce se stínovými zpravodaji, slečnou Trautmannovou, panem Rohdem, panem Chichesterem a s panem Lambertsem, kteří tento návrh podpořili. Jsem za to velmi vděčný, protože dnes jednáme o návrhu, který Evropě umožňuje, aby opět zaujala vedoucí pozici v oblasti mobilních telefonů, mobilního internetu a moderních informačních technologií. Osobně vnímám diskuzi o různých návrzích v této zprávě jako volbu mezi tím, zda má být Evropa ve světě na prvním nebo až na třetím místě. Pro mne je tato volba jednoznačná. Když někdy hovoříme o největších ekonomikách světa, zmiňujeme USA a Čínu a všichni zapomínáme, že největší ekonomikou je Evropská unie, přestože nemáme největší trhy. Dnes je na nás, abychom jednali o tom, zda podnikneme kroky, které mohou přinést změnu. Pokud to máme učinit, tak s cílem zajistit vedoucí pozice v jednotlivých oblastech telekomunikací a rozvoje širokopásmového připojení, chci, aby Evropa měla největší kapacitu a nejvyšší rychlost širokopásmového připojení, protože pak se staneme centrem rozvoje všech nových služeb, které budou mít zásadní význam pro moderní ekonomiku i pro naši konkurenceschopnost. Chci, aby se Evropa stala domovem další generace firem Google, Yahoo a Apple i dalších společností, které jsou dokladem konkurenceschopnosti a inovace. Můžeme se jím stát, ale stejně tak je možné, že se vedení ujmou jiné ekonomiky jako Spojené státy, Čína nebo Indie, to závisí na tom, jak se rozhodneme. V této zprávě jsem navrhl, abychom se drželi termínu 2013, pokud jde o pásmo 800 MHz. Dále jsem navrhl, abychom byli ambicióznější a prohlásili, že by Evropská unie měla uvolnit 1 200 MHz v pásmech 1,5 GHz a 2,3 GHz a že bychom měli rovněž zahájit diskuzi o pásmu 700 MHz, protože pokud ji nezahájíme nyní, ztratíme tím možnost v budoucnu rozhodovat. Také bychom měli využít pásmo 5 GHz pro společné využívání nevyžadující licenci u veškeré komunikace přes mobilní internet na krátkou vzdálenost. Tento návrh máme nyní před sebou. Rád bych, aby se mu ze strany Parlamentu dostalo co největší možné podpory, protože pak o tom budeme moci jednat s členskými státy a položit jim otázku, jestli si všichni přejí být v čele, nebo se spokojí s třetím místem. Myslím, že volba je jasná, proto se těším na tuto rozpravu i na středeční hlasování. Neelie Kroes, místopředsedkyně Komise. – Pane předsedající, toto je jasný výstražný signál a domnívám se, že právě takové sdělení Evropa potřebuje. Musím osobně vyjádřit poděkování především zpravodajovi, panu Hökmarkovi, za jeho tvrdou práci, kterou odvedl na prvním programu politiky rádiového spektra. Jde tu o informace a technologie a také o rozhodnutí, jakou pozici by měla Evropa zaujmout: v této hře je několik významných hráčů včetně dalekého Východu i dalekého Západu, přesto Evropa skutečně může být na prvním místě. Tento program je klíčový pro digitální Evropu, evropskou ekonomiku i pro naši společnost jako takovou. Z této zprávy jasně vyplývá, že Parlament sdílí názor Komise na význam koordinované a efektivní politiky rádiového spektra pro splnění cílů v oblasti širokopásmového připojení. A je skutečně zásadní udržet a zlepšit hospodářskou pozici Evropy i její konkurenceschopnost a maximalizovat její sociální a kulturní dopad zajištěním inovativních služeb v zájmu občanů. A ráda bych dodala termín „kulturní“ dopad, neboť ten je poměrně významný. Pokud jde o internet, ten je jedním z hlavních nástrojů, který členům evropského

19

20

CS


společenství poskytuje více příležitostí jak získat interní poznatky o kulturním dopadu a utvořit si na něj zasvěcený názor. Správně bylo podotknuto, že stojíme před volbou. Už nejde jen o hezká slova, nyní nastal okamžik pravdy a my nyní musíme dostát svým závazkům. Nemůžete získat vedoucí postavení, tj. převzít vedoucí úlohu lídra, pokud neučiníte rozhodnutí, která je třeba udělat. Pokud jde o kulturní aspekty, chci zdůraznit na prvním místě právě tento kulturní element, neboť vím, že se jím poslanci vašeho Parlamentu podstatnou měrou zabývají. Mimochodem vidím značný soulad mezi využíváním rádiového spektra pro rozdělování obsahu a kulturou, zejména pokud jde o obsah audiovizuálních médií a bezdrátové širokopásmové připojení. Digitální televize a bezdrátové širokopásmové připojení se mohou úspěšně paralelně rozvíjet a neměli bychom zapomínat, že širokopásmové připojení k internetu má také značnou kulturní a sociální hodnotu. Bezdrátové připojení je navíc nezbytné v oblastech, které jsou v současnosti o tento přístup ochuzeny. Tento návrh nejenom chrání existenci oněch cenných kulturních a hospodářských služeb, které mimochodem vytvářejí bohatý mediální obsah a obohacují budoucí datové dálnice o atraktivní kulturní nabídky, ale zajišťuje také jejich budoucí rozvoj. Přetrvávající problémy jako je narušování signálu nebo kabelové televize musí být pochopitelně vyřešeny, o tom není pochyb. Všichni víme, že vysílání nezná žádné hranice. Politika Evropské unie tedy bude potřebovat patřičnou podporu během mezinárodních jednání a také členské státy mohou potřebovat pomoc při jednání se sousedními zeměmi mimo EU. Již díky přípravě celé diskuze jsem pochopitelně v kontaktu s konkrétními ministry v členských státech, kteří se ještě více potýkají s požadavky sousedních zemí. Pokud jde o obsah této zprávy, Komise podpoří téměř všechny postoje Parlamentu, v některých případech s malými úpravami. Komise ve zprávě především vítá a sdílí stanovisko zaujaté k několika otázkám. Za prvé, k významu rádiového spektra pro digitální program, jehož cílem je poskytnout všem občanům vysokorychlostní širokopásmové připojení. V této otázce jednoznačně stojíme na vaší straně. Za druhé: přezkum možností dodatečného spektra s cílem vyhovět rostoucí poptávce spotřebitelů po bezdrátovém širokopásmovém připojení. V tom vás zcela podporujeme a ačkoliv je vaše tempo poněkud rychlejší, buďte si jistí, že si uvědomujeme, že takový je další krok. Za třetí, potvrzení roku 2013 jakožto termínu pro uvolnění pásma 800 MHz, tzv. digitální dividendy, a uznání nezbytných odchylek až do roku 2015. Cílem je tedy rok 2013, avšak až do roku 2015 se počítá s možností odchylek za mimořádných technických okolností, jakož i s dalšími odchylkami kvůli problémům koordinace se třetími zeměmi, o nichž jsem se zmínila již dříve. Za čtvrté, zahrnutí dalších významných politik Unie přesahujících oblast elektronických komunikací: mám zde na mysli životní prostředí, dopravu či výzkum a nutnost poskytnout významnou část rádiového spektra. Za páté, význam účinného inventáře využívání rádiového spektra, který je nezbytnou součástí vytváření efektivního a perspektivního politického programu.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Za šesté, potřeba koordinovat prosazování politik EU na mezinárodní úrovni a podporovat členské státy v jejich jednáních se zeměmi mimo EU. Je tu celá řada dalších důležitých otázek, v nichž tato zpráva podporuje či posiluje návrh Komise, což je povzbudivé. U některých pozměňovacích návrhů však Komise musí být poněkud přesnější. U restrukturalizace by představení zásad a cílů nemělo zastínit zásadu efektivního využívání spektra, které by se mělo v co největší míře vztahovat na všechna odvětví. A další citlivá otázka: rozumím sice zmínce o nutnosti zajistit dostatečné spektrum pro audiovizuální služby, neměl by však být vyčleněn žádný konkrétní způsob poskytování. Další drobný rozdíl mezi postojem Komise a zprávou zpravodaje se týká soutěže. Vyhrazení spektra pro nové účastníky může být v některých případech vhodným nástrojem, je však třeba zabránit zbytečným postupům, pak by mezi námi panovala shoda. Drobný rozdíl existuje i v další otázce: přestože je kompenzace nákladů členských států spojených s migrací bezpochyby velmi významnou otázkou, musí se shodovat s pravidly pro státní podporu. Domnívám se, že mezi našimi stanovisky není žádný rozdíl; to je třeba podotknout. Komise má menší potíže s přijetím pouze dvou návrhů. Za prvé, u spektra, které již bylo technicky harmonizováno, by povinnost schválit jeho využívání do roku 2012 neměla být nahrazena mírnějším závazkem toto spektrum uvolnit. Stávající postoje to již vyžadují a my musíme přejít k efektivnímu vydávání licencí na užívání spektra: musíme postoupit vpřed a ne se vracet zpátky. Druhá otázka, u které se rozcházíme, a návrh, který máme problém akceptovat, se týká spektra pro širokopásmové satelitní připojení. Komise totiž chce zajistit jeho dostupnost. U obou těchto otázek – v otázce schvalování i v otázce zajištění dostupnosti – musíme nalézt řešení a já jsem si jistá, že ho lze najít. A na závěr jen několik poznámek. Jak Parlament, tak Komise uznávají, že je třeba rychle přijmout tento návrh vzhledem k tomu, jak důležitá práce nás čeká při provádění tohoto programu. Je třeba učinit jasné prohlášení, čím dříve, tím lépe. Komise udělá vše pro to, aby tento proces podpořila, a jsem si naprosto jistá, že Parlament brzy zahájí dialog s Radou, aby dospěl k rychlému a úspěšnému výsledku. Čas běží a v této věci pracuje proti nám. Pokud tedy přeci jen chceme dospět k nějakému řešení a pokud podporujeme vedoucí pozici, po které volá pan Hökmark, pak se musíme tuto cestou vydat co nejdříve. PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně Petra Kammerevert, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, politické iniciativy zaměřené na všeobecný rozvoj rychlého připojení k internetu je v zásadě třeba uvítat. Spektrum je nicméně vzácný zdroj a především veřejný statek. Výbor pro kulturu a vzdělávání měl proto zvláštní zájem na tom, aby bylo jasně stanoveno, že spektrum má a nadále bude mít zásadní význam pro plnění celé řady společenských, kulturních a sociálních funkcí. Z tohoto důvodu pro nás bylo zvlášť důležité, aby zůstaly zachovány požadavky, podle nichž měl telekomunikační balíček ochránit pluralitu médií a kulturní rozmanitost. Veřejné i soukromé subjekty vysílání jsou v Evropě nezbytnými garanty plurality médií a rozmanitosti názorů. Musíme zajistit, aby mohly i v budoucnu bez překážek pokračovat

21

22

CS


v plnění svých nepostradatelných funkcí. Výbor pro kulturu a vzdělávání proto navrhoval, aby pásmo 790 MHz nejdříve nebylo vůbec uvolněno, ale Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku se bohužel naším návrhem neřídil. Ačkoliv je na několika místech uvedeno, že zájmy subjektů vysílání mají být brány v potaz, Výbor pro kulturu a vzdělávání by byl v této souvislosti uvítal mnohem jasnější vyjádření. Pokládali jsme za zvlášť důležité, aby byly před přidělením spektra stanoveny jasné předpisy, které by zabránily například tomu, aby byla divadla či jiné subjekty používající bezdrátové mikrofony zatížena náklady v podobě platby za změnu frekvence či za novou technologii. Jsme pověřeni tím, abychom nadále zajistili spravedlivou rovnováhu zájmů všech zúčastěných stran. Doufám, že se nám to podaří i v budoucnu. Pilar del Castillo Vera, jménem skupiny PPE. – (ES) Paní předsedající, paní komisařko, nejprve bych ráda poblahopřála zpravodajovi, našemu kolegovi panu Hökmarkovi, protože jeho zpráva je vynikající a mimoto obsahuje úžasnou vizi budoucnosti, a tím se podle mého názoru stává zvlášť cenná. Dovolte mi však prosím, abych stejně jako zpravodaj poděkovala také všem stínovým zpravodajům. Výsledkem jejich práce byla jednoznačná podpora, které se této zprávě dostalo ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Cílem zprávy, kterou máme před sebou, je samozřejmě nalézt způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství v globalizovaném světě. Takový je hlavní cíl této zprávy, a proto se domnívám, že se jedná o zprávu nesmírně příhodnou. Nehodlám zabíhat do detailů, ráda bych se však soustředila na dva nebo tři aspekty, které pokládám za klíčové. Za prvé, nacházíme se v situaci, a tato zpráva to dokládá, kdy se díky přidělování frekvence 800 MHz mobilním komunikacím po celé Evropě stane bezdrátové širokopásmové připojení skutečností. Zpráva jde však mnohem dále: myslí totiž více na budoucnost. Hovoříme tu o frekvenci 700 MHz, které má rovněž mimořádnou kapacitu pro mobilní telefonování a jeho rozvoj. Domnívám se proto, že také my musíme posuzovat a hodnotit návrhy předložené v této zprávě velmi pozitivně. Nejedná se o zanedbatelnou otázku: spektrum související s ekonomickými aktivitami nyní tvoří 3 % evropského hrubého domácího produktu (HDP) a to je jenom začátek. Ráda bych se zmínila o významu intenzivního rozvoje videokomunikace jakožto komunikace mezi různými lidmi i mezi různými institucemi a společnostmi. V současné době činí videokomunikace 40 % světového provozu a to je teprve začátek: do roku 2014 bude zaujímat 91 % provozu koncového uživatele. Tato zpráva představuje realistickou vizi mimořádně slibné budoucnosti, a proto jsem přesvědčena, že bychom jí měl pozítří poskytnout naši plnou podporu. Catherine Trautmann, jménem skupiny S&D. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, v prvním čtení budeme rozhodovat o návrhu programu politiky rádiového spektra a já bych chtěla poděkovat Komisi za to, že tento návrh, který byl poprvé předložen během naší rozpravy o telekomunikačním balíčku, podpořila a přepracovala. Ráda bych pochválila našeho zpravodaje pana Hökmarka i své kolegy stínové zpravodaje za jejich dobrou spolupráci na zprávě, jež odhaluje některé významné politické problémy, které se skrývají za jejími vysoce technickými aspekty. Vedli jsme již mnoho rozprav, které mne skutečně přesvědčily o tom, že Parlament a Komise docela přirozeně sdílí stejný názor i ambice.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Jedná se o názor, podle něhož je spektrum vzácný zdroj, který neuznává hranice. S tím patrně souhlasí každý. Určité rozdíly však lze nalézt mezi řešením otázky, jak zlepšit jeho správu, a mezi obecnou ambicí, a to především u členských států, které historicky nepochybně měly jistou svrchovanou odpovědnost. Přestože všechny kompromisy předložené a přijaté ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku nejsou tak vyvážené, jak bych si osobně byla přála, velmi otevřeně podporuji celkový posun směrem k rozvoji takového přístupu ke správě spektra, který bude integrovanější, realističtější a vnímavější vůči sociálním, kulturním a hospodářským potřebám našich spoluobčanů. Takový je, paní komisařko, společný rys všech postojů přijatých naším Parlamentem, ať už se jedná o zprávu z vlastního podnětu vypracovanou mou kolegyní, paní Toiaovou, nebo o návrhy, které jsem jakožto jeden ze zpravodajů pro telekomunikační balíček sama obhajovala. Pokud jde o program politiky rádiového spektra, moje skupina i já jsme v našich pozměňovacích návrzích zvlášť zdůrazňovali několik skutečností. Patří k nim zavádění transparentnosti s cílem zjistit, jak je nyní spektrum přidělováno a spravováno – tedy princip inventáře – a také hledání inovativních a originálních řešení rostoucí poptávky po frekvencích v odvětví elektronických komunikací. Tato řešení přitom mají být nejen kvantitativní, ale především kvalitativní. Důrazem na spektrální efektivitu tuto situaci napravíme, aniž bychom omezili rozmanitost služeb dostupných ve spektru. Tímto způsobem zároveň spektrum využijeme jako nástroj pro překlenutí digitální propasti a pro rozvoj nových služeb, jež budou dostupné nejen pro velké telekomunikační společnosti, ale také pro malé a střední podniky a podniky nově zakládané, které je budou potřebovat. Tuto ekonomickou dimenzi pokládám za zásadní. Na závěr bych ráda řekla několik slov o další fázi. Jak jste sami prohlásili, od začátku bylo jasné, že dohoda v prvním čtení nepřipadá v úvahu, je však nezbytné, abychom dosáhli dohody do konce tohoto roku. Je to nezbytné pro naše veřejné služby, pro naplnění očekávání spotřebitelů a pro rozvoj internetu bez ohledu na stávající infrastrukturu. Je to nezbytné také pro plánování hospodářské obnovy Evropské unie pomocí tohoto zdroje. Jens Rohde, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, lepší a méně nákladný přenos dat prostřednictvím vysokorychlostního širokopásmového připojení pro všechny v roce 2020: musím přiznat, že se jedná o ambiciózní politický cíl, který plně podporuji. Ale přiznejme si jedno: nebude to snadné. Jsem nicméně přesvědčen, že díky postoji Parlamentu v prvním čtení budeme moci udělat první velký krok k splnění tohoto cíle. A řekněme si to otevřeně: širokopásmové připojení pro všechny zdaleka neznamená jen to, že zajistíme, aby měl každý svůj profil na Facebooku. Znamená to zajistit Evropě postavení světové vedoucí znalostní ekonomiky. Pokud se nám podaří připojit 500 milionů lidí, naši občané i naše podniky se budou moci těšit z přínosů a příležitostí digitálního hospodářství. Pokud toho má Evropa dosáhnout, je třeba změnit především dvě věci. Za prvé, na evropské úrovni potřebujeme dobře fungující trh s telekomunikacemi podporující soutěž. Proto jsme zavedli pravidla pro prokazování soutěže. Členským státům by nemělo být povoleno, aby konkrétnímu účastníkovi přidělily nově uvolněné spektrum, pokud by to omezilo či narušilo soutěž na trhu. Za druhé, potřebujeme efektivnější přidělování spektra: takový způsob přidělování, který zároveň aktivněji odráží dnešní rozmanité požadavky a potřeby týkající se spektra. Proto

23

24

CS


program této politiky orientujeme nejen na uvolnění pásma 800 MHz, ale také na uvolnění dalších pásem dosahujících do roku 2015 frekvence nejméně 1 200 MHz. Dovolte mi závěrem poděkovat Komisi, paní komisařce, panu zpravodajovi a svým kolegům stínovým zpravodajům za jejich mimořádně dobrou spolupráci, bez níž by takto ambiciózní program nebyl vůbec možný. Giles Chichester, jménem skupiny ECR. – Paní předsedající, nejprve bych rád poblahopřál zpravodaji, panu Hökmarkovi, k tomu, že úspěšně prosadil tuto zprávu ve výboru a dosáhl velmi širokého konsensu. Připojuji se k ostatním stínovým zpravodajům a děkuji mu za jeho práci. Silně podporuji jeho úsilí zajistit právní cestou, aby si Evropa poradila s technologickými výzvami v tomto odvětví a udržela si své vedoucí postavení ve světě. Jedná se o špičkovou technologii, která je velmi důležitá. Jde o to dosáhnout správné rovnováhy mezi různými zájmy zúčastněných stran: stávajících vysílacích organizací, mobilních operátorů, poskytovatelů širokopásmového připojení a oficiálních uživatelů včetně vojenských a civilních pohotovostních složek. Jen bych chtěl vyslovit mírné varování, že v tomto odvětví a v tomto procesu musíme respektovat subsidiaritu a kompetence vnitrostátních orgánů. Vydávání právních předpisů je v této oblasti politik zvlášť obtížné, protože příslušné technologie se mění a postupují tak rychle a v takové míře, že vždy spíše doháníme své zpoždění, místo abychom něco právně upravovali předem. Přesto se domnívám, že musíme jednat, abychom uvolnili cestu nové technologii, jejímu využívání a používání spektra, a doufám, že tento návrh a tato zpráva právě toto zajistí. Philippe Lamberts, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Paní předsedající, rád bych se nyní vyjádřil k několika věcem, které tu zazněly, a začnu tím, co řekla paní Trautmannová. Prohlásila, že rádiové spektrum je vzácný zdroj, což je pravda. Chtěl bych nejprve zdůraznit, že se jedná o společný majetek. Je to majetek, na jehož vlastnictví si nikdo nemůže činit výhradní nárok. Pokud jde o nás, pak si žádná zainteresovaná osoba, ať už je to kdokoli, nemůže činit nárok na nějaké předkupní či nezadatelné právo na spektrum. Domnívám se, že tato zpráva tuto skutečnost stanoví. Vzhledem k tomu, že se jedná o společný a také vzácný zdroj, je třeba, abychom měli náležité povědomí především o tom, jak se spektrum nyní využívá, odtud pramení nápad provést rozsáhlou a komplexní studii o tom, jak nyní spektrum využívají všechny zainteresované strany včetně těch, které právě vyjmenoval pan Chichester, konkrétně například složky civilní ochrany a dokonce i vojenské složky. Je opravdu důležité vědět, jak je dnes tento vzácný zdroj využíván, neboť máme pocit, že zdaleka není využíván optimálním způsobem. Za druhé, potřebujeme transparentní postup pro přidělování tohoto vzácného zdroje, který však zároveň musí být dostatečně dynamický, aby se zabránilo návratu jakýchkoli úvah o nezadatelných právech. Chtěl bych také, abychom věnovali pozornost zásadám pro přidělování a dražení spektra, neboť to není vždy nezbytně využíváno pro komerční účely, tedy pro zisk. Mám samozřejmě na mysli kulturní sféru, která již byla zmíněna, ale také využívání spektra za účelem veřejné služby – o složkách civilní ochrany bychom skutečně měli vést diskuzi – a samozřejmě i pro vojenské účely.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Pokud zaujmeme čistě tržní přístup, pak zjevně hrozí, že upřednostníme či udělíme příliš velká práva tržním aktérům, kteří, jak víme, mohou vzhledem ke své velikosti narušit soutěž, o kterých jinak řečeno víme, že jim malí provozovatelé vždy nemohou konkurovat. Konečně bych chtěl upozornit na skutečnost, že intenzivní využívání rádiového spektra má dopady také na veřejné zdraví. Vím sice, že to není tématem této zprávy, ale domnívám se, že tento problém budeme muset velmi pečlivě sledovat, neboť se dotkne našich spoluobčanů. Sabine Verheyen (PPE). – (DE) Paní předsedající, paní Kroesová, spektrum je cenný a omezený zdroj, který musíme spravovat pečlivě a prozíravě a přihlížet přitom ke společnosti jako celku. Program politiky rádiového spektra má proto mimořádný význam. Spektrum musí být využíváno efektivně s přihlédnutím k hospodářským, sociálním a kulturním aspektům. Za tímto účelem musíme plně využít technické prostředky, které máme ve všech pásmech k dispozici, abychom dosáhli co největší efektivity. Základ naší politiky rádiového spektra musí tvořit telekomunikační balíček přijatý v loňském roce, neboť rovněž stanoví, že správa spektra ze strany EU a jejích členských států musí stejnou měrou zohledňovat kulturní, sociální a hospodářské zájmy. K tomu je nutné přihlédnout zejména v souvislosti s harmonizací využívání spektra v EU. V této souvislosti bych chtěla podotknout, že naplňování první digitální dividendy dosud v členských státech postupuje značně odlišným tempem. O dalším uvolňování pásma ultra krátkých vln (UHF), zejména o frekvenci nižší než 800 MHz, bychom proto měli uvažovat až poté, co přihlédneme k našim zkušenostem s bílými místy v tomto pásmu. Je tu ještě mnoho technických a finančních otázek, které musíme s konečnou platností vyřešit. Dosud nebyl uspokojivě vyřešen zejména problém rušení signálu ani otázka kompenzace nákladů pro kulturní zařízení a místní orgány spojené se zlepšováním technického vybavení, například radiomikrofonů. Při přidělování frekvenčních pásem je třeba zodpovědně posuzovat různé zájmy. Zajištění mobilních sítí širokopásmového připojení na jedné straně představuje základní požadavek, který je v zájmu evropských občanů, na straně druhé je nutné přihlédnout k rozvoji v oblasti veřejného i soukromého vysílání, které je významným nástrojem kulturní rozmanitosti a poskytování informací. Musíme stanovit správný směr pro technický rozvoj a pro úlohu Evropy v oblasti digitálních informačních technologií a kulturní rozmanitosti. Teresa Riera Madurell (S&D). – (ES) Paní předsedající, paní komisařko, měli bychom si určitě pogratulovat k tomu, že dnes vedeme tuto rozpravu. Příliš často slýcháme, že plánování a správa spektra je technická otázka, která spadá do výlučné kompetence členských států. Díky odhodlání Parlamentu během jednání o telekomunikačním balíčku, která skvělým způsobem vedla naše kolegyně, paní poslankyně Trautmannová, dnes tato diskuse o spektru probíhá tam, kde má: v politické sféře Evropské unie. Zásah Parlamentu jakožto zákonodárce EU opodstatňuje skutečnost, že spektrum je vzácný veřejný zdroj a má přeshraniční rozsah. Neměli bychom však tento proces pojímat jako konfrontaci mezi různými způsoby, jak přidělovat frekvenční pásma. Díky neustálému technologickému pokroku jsme schopni přenášet stále více dat s využitím menší části spektra a s menším rušením signálu. Naším cílem musí být vytvořit základy dynamického plánování, které využívá technologický pokrok k tomu, aby různým

25

26

CS


skupinám uživatelů zajistil větší kompatibilitu a tím také větší hospodářský a sociální prospěch z tohoto cenného zdroje. Nechceme, aby měl tento proces své vítěze a své poražené, nýbrž to, aby se provozovatelé aktivně podíleli na procesu neustálého zlepšování využívání spektra a jeho přidělování a aby tento proces směřoval především k veřejnému sociálnímu a hospodářskému rozvoji. Jean-Pierre Audy (PPE). – (FR) Paní předsedající, paní Kroesová, pane Hökmarku, dámy a pánové, chtěl bych na úvod poblahopřát svému příteli, panu Hökmarkovi, k jeho vynikající zprávě i k vstřícnému postoji, který projevil během těchto rozprav. Tato předběžná zpráva obecně podporuje návrh Evropské komise, především pokud jde o potřebu zpřístupnit do 1. ledna 2013 pásmo 800 MHz uvolněné přechodem na digitální televizi a úplně skončit analogové televizní vysílání. V důsledku digitalizace pozemního televizního vysílání je nyní uvolňováno značné množství frekvencí označovaných jako digitální dividendy. Kvality, které tyto frekvence mají, pokud jde o pokrytí a proniknutí do budov, jsou všeobecně uznávány: říká se jim proto zlaté frekvence. V této souvislosti Evropská komise navrhuje první program na období 2011–2015, jehož cílem je vytvořit jednotný přístup ke strategickým otázkám rádiového spektra, před kterými Evropská unie stojí. Rád bych přesto, paní Kroesová a pane Hökmarku, upozornil na dva aspekty, které pokládám za důležité. Za prvé, jsem přesvědčen, že bychom měli vytvořit inventář, jak navrhuje článek 8; je lepší vycházet z detailního, odborně sestaveného inventáře, abychom s jeho pomocí určili nová pásma dříve než explicitně určíme harmonizovaná frekvenční pásma. Máme-li usilovat o nalezení více frekvencí pro bezdrátovou širokopásmovou komunikaci, bylo by vhodné postupovat na základě tohoto inventáře – aniž bychom předjímali výsledek – tak, že vybereme, bez jakékoli předchozí technické expertizy, jedno či více konkrétních frekvenčních pásem. Poslední bod, o kterém bych rád promluvil, se týká užívání frekvenčních pásem, která jsou nyní využívána pro vojenské účely. Komise evidentně nemá pravomoc přidělovat spektrum pro vojenské využití. Proto nesouhlasím s pozměňovacím návrhem k článku 7 odstavci 3, jenž se zabývá nároky konkrétních politik EU na rádiové frekvence a který navrhuje využívání civilních frekvencí pro vojenské účely. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, rozhodnutí, o kterém dnes jednáme, znamená počátek prvního evropského programu politiky rádiového spektra. Jeho cílem je strategické plánování a harmonizace využívání rádiového spektra s cílem zajistit fungování vnitřního trhu. Tento program v praxi usnadní dostupnost rádiového spektra, maximalizuje flexibilitu a zvýší účinnost jeho využívání formou obecných oprávnění, zabrání narušení hospodářské soutěže i škodlivému rušení signálu a poruchám, dále harmonizuje technické podmínky a chrání zdraví. V souladu s tímto rozhodnutím Komise společně s členskými státy vytvoří inventář stávajícího využívání rádiového spektra a možných budoucích potřeb využití rádiového spektra v Unii, především v rozmezí od 300 MHz do 3 GHz. Pomocí předložených pozměňovacích návrhů jsme požadovali překlenutí digitální propasti, aby všichni občané EU získali do roku 2020 přístup k širokopásmové komunikační infrastruktuře o rychlosti minimálně 30 Mbps a aby byly díky zvýšení kapacit

09-05-2011

09-05-2011

CS


širokopásmového přenosu zajištěny příležitosti pro komerční odvětví i pro veřejné služby. Žádali jsme rovněž o zajištění přístupu k novým zařízením a technologiím pro spotřebitele, abychom zaručili souhlas spotřebitelů s přechodem k digitální technologii a také efektivní využívání digitální dividendy. Vítám důraz kladený na zajištění dostupnosti rádiového spektra potřebného ke sledování atmosféry a povrchu Země. Umožní to rozvoj a využití vesmírných aplikací i vylepšení dopravních systémů, především systémů Galileo a GMS, ale také inteligentních bezpečnostních systémů a systémů řízení pro odvětví dopravy. Patrizia Toia (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že skutečnost, na které se všichni shodneme a kterou jsme ustavili, je, že tento program harmonizace frekvencí a koordinovaného využívání rádiového spektra může sloužit dvojímu účelu. Domnívám se, že se jedná o klíčový fakt, který je třeba mít vždy na paměti; jinak řečeno prostřednictvím tohoto programu můžeme rozvíjet značný potenciál pro hospodářské využívání této oblasti telekomunikačním odvětvím, audiovizuálním odvětvím i novými službami a zároveň podpořit hospodářský rozvoj i další odvětví spojená s telekomunikačním odvětvím. Můžeme také rozvíjet potenciál pro kulturní a sociální rozvoj, který tento dvojí účel umožňuje a vyžaduje. Paní komisařko, tento program bychom podle mého názoru měli pokládat také za příležitost k tomu, abychom svými rozhodnutími respektovali a podporovali určité základní principy. Za prvé, zásada plurality médií. Přezkum systému správy rádiových frekvencí na evropské úrovni je velmi důležitý. Domnívám se, že musíme jednoznačně zabránit hromadění práv na frekvence i vyváření monopolů a oligopolů, jenž v některých evropských zemích bohužel existují a které v odvětví vysílání posilují a získávají zde pevné místo. Za druhé, zásada rovnováhy mezi liberalizací a otevíráním trhu novým provozovatelům na jedné straně a spravedlností na straně druhé, aby závazky učiněné společně s těmi provozovateli, kteří poskytli značné investice, mohly být na trhu prosazovány, podporovány a dodržovány. A konečně, transparentnost a záruka dobře řízeného a spravovaného přidělování frekvencí. Máme zde na mysli nejen to, aby se aukce nezaměřovaly pouze na tržní aspekt, který by měl být sladěn se všemi možnými způsoby sociálního využití spektra, ale také to, že v případě rádiových frekvencí by neměly být poskytovány žádné výjimky ani nepoctivé výhody. Tato otázka si rovněž zaslouží pečlivou pozornost. A závěrem, nemám bohužel čas zde rozvádět sociální aspekty, podrobně však o nich již hovořili všichni členové mé skupiny. Lambert van Nistelrooij (PPE). – (NL) Paní předsedající, paní Kroesová, dnes slavíme Den Evropy. Evropa dychtivě očekává konkrétní věci, které jsou pro naše občany podstatné a které s sebou rovněž přinášejí prosperitu a blahobyt evropského společenství. Toto téma, tato zpráva pana Hökmarka, mezi ně dokonale zapadá. Je konkrétní a umožňuje nám lépe poznat sociální a hospodářské aspekty. Veřejné linky, kterých je nedostatek, budou uvolněny, což nutně potřebujeme, pokud máme vyhovět požadavkům na stále větší počet stále rychlejších bezdrátových připojení k internetu. Dobrá koordinace na evropské úrovni je v tomto ohledu pochopitelným požadavkem. V roce 2013 bude uvolněno pásmo 800 MHz, v roce 2015 pásmo 1200 MHz, což je opravdu nutné, pokud chce Evropa zůstat jedním z vedoucích světových aktérů. Tyto

27

28

CS


služby mají nesmírnou finanční hodnotu: každoročně se jedná o 200 milionů EUR, což znamená, že na dostatečném množství frekvencí rádiového spektra závisí přibližně 3 až 4 % hospodářského růstu. A tento procentní podíl ještě dál poroste. Vezměme si například normu GSM, kterou jsme společně prosadili v 90. letech, to byl také správný krok ve správný čas. Dovolte mi, abych vám připomněl, že tyto výhody pramenící z rozsahu mají značnou hodnotu. Každý rok mohou přinést 80 miliard EUR. Nizozemsko, má rodná země, kterou mám spolu s ostatními nizozemskými poslanci Evropského parlamentu mandát zde zastupovat, je na to připraveno; již jsme uvolnili prostor pro mobilní internet čtvrté generace. Stručně řečeno, jak problémy s nimiž se potýkají doplňkové služby, televizní stanice a veřejnoprávní vysílací organizace, tak pokračující problémy související s rušením signálu, jež by mohlo nastat, tj. problémy s místními mikrofony, budou věcí minulosti. Upřímně proto doufám, že na základě této vynikající a slibné zprávy budeme s Komisí schopni dosáhnout dohody již v prvním čtení. Ať se nám to podaří! Paul Rübig (PPE). – (DE) Paní předsedající, nejprve bych se chtěl omluvit za skutečnost, že poslanci nyní opouštějí sněmovnu. Ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku však současně s touto rozpravou probíhá hlasování a dosud jsme bohužel nenalezli způsob, jak být na dvou místech zároveň. Pan Hökmark nalezl přijatelný kompromis. U této záležitosti však musíme vždy brát v úvahu výkonnost, které chceme v budoucnu dosáhnout, na jedné straně u sítě první generace a na straně druhé u provozovatelů kabelového přenosu i u všech ostatních, kdo mají zájem o spektrum, především u složek integrovaného záchranného systému. Tato výkonnost musí být definována. U dat je nejdůležitějším aspektem jejich kvantita. Druhým nejdůležitějším aspektem je doba trvání jejich přenosu, intenzita jejich přenosu, aby byla umožněna koexistence, a konečně priority stanovené prostřednictvím softwaru. V této souvislosti potřebujeme do budoucna podrobnou zprávu, abychom podstatně zvýšili rychlost sítě GSM první generace. Provozovatelé kabelových sítí již nyní dosahují značně vysokých rychlostí, které činí až 100 megabitů za sekundu, což je velmi slušné a v budoucnu lze tuto rychlost ještě zvýšit. S velkými problémy se však potýkáme u úrovně cen, zejména v souvislosti s datovým roamingem. V některých členských státech si nyní lze koupit jeden gigabyte za méně než 1 euro. Právě jsem se díval na svůj mobilní telefon, abych zjistil, kolik to stojí mě. Doma mě jeden gigabyte stojí 1 euro. Když jsem zde, stojí mě jeden gigabyte 9900 EUR a při cestě do jiného členského státu mě může stát až 14900 EUR. V této věci musíme nutně jednat. Žádám Vás, paní komisařko, abyste zajistila nejen to, že toto rozhodnutí bude zohledňovat rozmezí a úroveň výkonnosti, ale především abychom vytvořili společný evropský trh, pokud jde o úroveň cen, který lidem umožní využívat datové služby i mimo hranice svého členského státu. V tomto směru máme naléhavé priority, kterými se musíme zabývat. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Paní předsedající, Evropa bude schopna uhájit své vedoucí postavení největšího hospodářského prostoru na světě jedině tehdy, pokud se ujme vedení v rozvoji a využívání nových technologií. To se nepochybně týká i širokopásmové technologie. Naše nová politika rádiového spektra musí zajistit značné přenosové kapacity a vysoké přenosové rychlosti. Ústřední plánování a správa frekvencí na evropské úrovni jsou k dosažení tohoto cíle nepochybně méně

09-05-2011

09-05-2011

CS


vhodné, neboť i sama Komise zdůrazňuje, že to mohou náležitě a efektivně uskutečnit jednotlivé členské státy. Koordinační úloha by však byla žádoucí. Navzdory vysokým nákladům bychom dle mého názoru měli podporovat poskytování sítí z optických vláken. Evropská unie nyní zaostává za svými konkurenty, tj. Spojenými státy a Čínou. To je pravděpodobně důsledek nerozhodné politiky a příliš velké byrokracie. Souhlasím proto se zpravodajem, panem Hökmarkem, že se rozhodně musíme držet časového plánu stanoveného pro uvolňování rádiového spektra. Neelie Kroes, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala všem, kdo se do této vzrušující rozpravy zapojili, protože ačkoliv se tato otázka může zdát značně technická, přece jen se jedná o otázku obecného významu, neboť rádiové spektrum je jako voda nebo čerstvý vzduch. Jedná se, jak prohlásila Catherine Trautmannová, o vzácný statek, o veřejný statek a zároveň o nepostradatelný statek. Zpravodajovi a jeho stínovým zpravodajům se podařilo tuto otázku dostatečně objasnit a ukázat nám, co musíme udělat, abychom dosáhli pozitivního výsledku. Máme tu samozřejmě demokracii: debatujeme tedy o této otázce a je to poutavá rozprava. Před nedávnem jsme však diskutovali o digitální agendě, na které se všichni shodneme, a tato otázka má pro digitální agendu velký význam. Protože pokud nepřevezmeme svou odpovědnost a nezaujmeme jednoznačný postoj, pak můžeme zapomenout na to, co dříve řekla slečna Toiaová: musíme mít na paměti, že v roce 2020 – a to jsme stanovili v digitálním programu – by každý Evropan měl mít možnost sledovat své zájmy s využitím příležitostí, které mu rádiové spektrum nabízí. Hovořili jsme také o vytvoření digitálních příležitostí pro každého Evropana do roku 2013. Máme-li to opravdu na paměti, pak musíme být důslední a musíme být schopni přijmout následky svého jednání. Ráda bych poděkovala všem poslancům, kteří hovořili otevřeně, stanovili priority a shodli se na tom, co přesně musíme učinit ve strategickém přístupu k regulaci týkající se správy rádiového spektra. Stále tu ale existují překážky, které musíme překonat, o tom není pochyb. Vzhledem k tomu, co je v sázce, však nepochybuji, že se nám ony překážky podaří úspěšně zdolat. Plně respektujeme využívání spektra pro vysílací a kulturní aktivity: o tom ať nejsou žádné spory. Onu otázku vyřešíme, pokud snad stále přetrvávají rozpaky, které je třeba překonat. U dodatečného spektra pro širokopásmové připojení a druhé digitální dividendy se domnívám, že si každý z nás uvědomuje, že dříve či později – dle mínění většiny poslanců Parlamentu patrně dříve – budeme muset řešit i tuto otázku. Jedná se tu o situaci výhodnou pro všechny zúčastněné. Uvolněním pásma 800 MHz jsme zvolili možnost, jež měla dopad na nejmenší část spektra, takže to můžeme pokládat za první krok na naší cestě. Ohlédněme se na chvíli zpět: kdo by si byl před 15 lety představil, co všechno bude dnes v sázce? Kdybychom my politici byli před 15 lety čekali a otáleli s rozhodnutími, byli bychom neuspěli. V tom případě bychom nyní nediskutovali o tom, jestli chceme být první nebo třetí ve světě, ale jak zabránit tomu, abychom byli poslední. Rádiové spektrum spadá do působnosti členských států: toho jsem si vědoma. Komise to schvaluje a inventář je tedy záležitostí členských států. Všichni se nicméně shodneme, že rádiové spektrum je velmi cenný zdroj, a musíme si uvědomit, že diskuze o jednotném digitálním trhu nám dávají příležitost a odpovědnost přemýšlet na nadnárodní úrovni –

29

30

CS


a pokud existuje oblast, v níž bychom měli uvažovat nadnárodně, pak je to politika rádiového spektra. Pokud jde o termíny a o to, co bylo a je v sázce, sama vím, že rok 2013 není nijak brzký termín. Měli bychom si rovněž uvědomit, že pro dva typy situací jsou navrhovány odchylky: v případě problémů se sousedními zeměmi a v případě nepředvídatelných okolností. Domnívám se nicméně, že bychom měli zaujmout stanovisko, že čas nestojí na naší straně a že odchylky by neměly být zneužívány. Celkově se těším na diskuzi s členy Rady, těším se na výsledek vašeho hlasování a směle hledím do budoucna v naději, že jeden z pilířů, o kterých jsme hovořili, bude dokončen ještě do konce roku. Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat nejen zpravodajovi a stínovým zpravodajům, ale také členům různých zúčastněných výborů za jejich konstruktivní a velmi pozitivní přístup. Gunnar Hökmark, zpravodaj. – Paní předsedající, myslím, že je třeba, abychom si uvědomili, že tu hovoříme o sociální oblasti, která se neobyčejně rychle rozvíjí. Tempo změn zde je a nadále bude mimořádně rychlé. Mluvíme tu o tom, jak bychom chtěli, aby situace vypadala v roce 2020. Proto je důležité podotknout, že při diskuzi o pásmu 700 MHz říkáme pouze to, že budeme mít později příležitost rozhodnout o nejlepším způsobu jeho využívání. Jak bylo řečeno, rádiové spektrum je nejen vzácný zdroj, ale také veřejný statek, a proto máme povinnost ho využívat co nejlépe a nejefektivněji, což slečna Trautmannová také podotkla. Rád bych také zdůraznil, že mezi kulturním a komerčním využíváním není žádný rozpor. Chci, abychom měli takové ambice, které nám umožní zapojit do této nové technologie kulturu, místo abychom tuto technologii vyhradili pouze pro komerční využití, k čemuž dojde, pokud nebudeme dostatečně ambiciózní. V takovém případě zůstane kultura pozadu a domnívám se, že kultura v Evropě nebude mít právě nejlepší vyhlídky, pokud bude využívat pouze staré technologie. Věřím, že je možné nejen zajistit vysílání v současnosti, ale také vytvořit nové příležitosti pro novou dobu. Musíme však být schopni se rozhodnout. Musím říci, bez ironie a se značným uspokojením, že dnes večer nikdo nezpochybnil skutečnost, že musíme zaujmout vedoucí pozici. V globálním světě konkurence a znalostí můžeme zvítězit jedině tak, že budeme na prvním místě, a to by měl být náš cíl. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 11. května 2011. 19. Mimořádné autonomní obchodní preference pro Pákistán (rozprava) Předsedající . – Dalším bodem je zpráva pana Vitala Moreiry, jménem Výboru pro mezinárodní obchod, o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán [KOM(2010)0552 C7-0322/2010 - 2010/0289(COD)] (A7-0069/2011). Vital Moreira, zpravodaj. – (PT) Paní předsedající, já jsem tuto zprávu ve skutečnosti nenapsal. Zpravodajem jsem se stal nečekaně a na poslední chvíli, neboť původní zpravodaj přestal na této zprávě pracovat. Proto jsem jakožto předseda výboru v souladu s jednacím

09-05-2011

09-05-2011

CS


řádem převzal jeho úkol. Mimoto, že jsem náhodný zpravodaj, jsem také zpravodaj poněkud zdrženlivý, protože jsem popravdě řečeno pro tuto zprávu nehlasoval a k jejímu obsahu mám vážné výhrady. Vzhledem k okolnostem je však na mně, abych se odvážně zhostil povinností, které my byly svěřeny. Jak víme, tato zpráva o mimořádných obchodních preferencích udělených Pákistánu vznikla na základě rozhodnutí Evropské rady, která pověřila Komisi, aby předložila návrh Parlamentu a Radě. Jelikož se jedná o mimořádné preference, které se neslučují s pravidlem Světové obchodní organizace (WTO) zakazujícím pozitivní či negativní diskriminaci, je nezbytné získat od WTO výjimku předtím, než tyto obchodní preference udělíme. Navzdory všemu Komise předložila Parlamentu návrh a Výbor pro mezinárodní obchod, jemuž předsedám, se rozhodl zahájit rozpravu a hlasovat o této zprávě, pro kterou jsem shodou okolností zpravodajem. Sněmovně proto nyní předkládáme výsledek tohoto hlasování. Paní předsedající, dámy a pánové, tato otázka v parlamentním Výboru pro mezinárodní obchod vyvolala spory, které se týkaly toho, zda bychom měli obchodní preference využívat jako prostředek pomoci při mimořádných událostech pro určité země, pokud jde o trvání a prodloužení oněch obchodních preferencí a konečně také toho, jaké podmínky by měly být uloženy příjemci, v tomto případě Pákistánu. Přestože většina členů výboru hlasovala pro návrh Komise udělit Pákistánu tyto mimořádné preference, Výbor pro mezinárodní obchod rovněž schválil několik pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je omezení dopadu těchto obchodních výhod poskytnutých Pákistánu; mimo jiné přijal ochrannou doložku pro případ, že by se v důsledku snížení či odstranění obchodních cel dovoz z Pákistánu příliš zvýšil. Další pozměňovací návrhy se týkají například požadavků, aby Pákistán nevytvářel ani nerušil omezení, která má pro vývoz komodit. Na závěr je důležité vzít v potaz, že naše úsilí by se mohlo ukázat jako naprosto zbytečné, pokud od Světové obchodní organizace nedostaneme výjimku, v současné době totiž nevíme, kdy nebo jestli vůbec bude nakonec udělena. Každopádně i kdyby se naše snahy ukázaly jako marné, bude to alespoň vynikající příležitost diskutovat o tom, jak rozumné je využívat mimořádné obchodní výhody jako prostředek nouzové pomoci, nebo, jako je tomu v tomto případě, jako prostředek politického vyrovnání pro danou zemi, a o tom, jaké má takové využití meze. Hrozí nám proto, že vytvoříme nebezpečný precedent nebo ještě hůře, že politicky zneužijeme obchodní preference, jež by se patrně měly řídit kritérii, která jsou více objektivní a méně nahodilá či závislá na souvislostech, než je tomu v tomto případě. Neelie Kroes, místopředsedkyně Komise. – Paní předsedající, dnes projednáváme legislativní návrh mimořádných autonomních obchodních preferencí pro Pákistán. Tento návrh byl Komisí předložen na výslovnou žádost Evropské rady bezprostředně po povodních, které postihly Pákistán v létě loňského roku a této zemi i jejímu obyvatelstvu způsobily rozsáhlé škody. Chtěla bych poděkovat zpravodajovi a Výboru pro mezinárodní obchod za jejich tvrdou práci i za jejich podporu tomuto návrhu. Cílem návrhu Komise je jednostranné a dočasné pozastavení dovozních cel u 75 druhů zboží vyvážených z Pákistánu. Tyto obchodní preference by liberalizovaly přibližně čtvrtinu pákistánského dovozu do EU a byly by poskytovány po dobu dvou let s možností jejich prodloužení o další rok. Evropská unie si uvědomuje, že takové obchodní ústupky, zvláště v citlivých odvětvích jako je textilní výroba, by mohly mít dopad na průmysl EU, a proto jsme zajistili, aby byla

31

32

CS


zachována rovnováha mezi potřebami Pákistánu a zájmy naše průmyslu i ostatních dodavatelských zemí. Počet vybraných výrobků je omezený. U značně citlivého zboží jsme stanovili strop u liberalizace, která bude navíc trvat jen omezenou dobu. Mezitím jsme také požádali Světovou obchodní organizaci (WTO), aby nám udělila výjimku z platných pravidel WTO, jež by nám umožnila navrhovaná opatření uskutečnit. Jak víte, dosud o této otázce jednáme s ostatními členy WTO a doufáme, že brzy dospějeme k řešení. Obrazy lidí, kteří ztratili své živobytí, si už možná každý nevybaví, neměli bychom však zapomínat na nesmírné náklady způsobené těmito zničujícími povodněmi, pokud jde o humanitární potřeby i hospodářské škody. Tato obchodní opatření nejsou ojedinělá, nýbrž představují završení významné humanitární a rozvojové pomoci dosahující výše 480 milionů EUR, kterou EU Pákistánu poskytla. Pro podporu hospodářského oživení pákistánského hospodářství jsou přesto nezbytná ambiciózní obchodní opatření, jež by měla být součástí naší střednědobé reakce na tyto nevídané přírodní katastrofy. Doufám proto, že Parlament tento návrh podpoří. Dovolte mi nyní, abych přešla k některým pozměňovacím návrhům, které byly navrženy. Všemi se podrobně zabývat nebudu, ale dovolte mi poukázat na nejdůležitější z nich. Vím o požadavcích, aby bylo udělení autonomních obchodních preferencí podmíněno tím, že bude Pákistán respektovat určité základní zásady. Rozumím obavám, které v této souvislosti patrně panují, dobře přece víte, že otázky lidských práv tvoří nedílnou součást našich dlouhodobých vztahů s Pákistánem. Vzhledem k dočasnému charakteru této výjimky reagující na mimořádnou situaci se však Komise domnívá, že by tyto podmínky nebyly vhodné. Náš dialog o lidských právech, který probíhá v rámci naší dohody o partnerství a spolupráci s Pákistánem, je vhodným fórem pro řešení takových otázek s Pákistánem a pro dosažení udržitelných řešení. Pokud jde o ustanovení, jež by Pákistánu zakazovala zachovávat, zavádět či zvyšovat cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem nebo jakékoli jiné omezení vývozu či dovozu určitých výrobků, domnívám se, že by takové podmínky vážně narušily udělení preferencí a odporovaly by duchu, charakteru i záměru našeho nařízení. Mimoto nemůžeme Pákistánu prostřednictvím tohoto nařízení zakázat, aby prováděl opatření, která jsou v souladu s jeho mezinárodními závazky. Na druhé straně bychom mohli souhlasit se zavedením mechanismu, který umožňuje zavést limity bezcelního dovozu u pákistánských celních kvót v případě, že objem dovozu liberalizovaných výrobků stoupne nad určitou úroveň. Souhlasím také s tím, že preference by měly být zrušeny u jakéhokoli výrobku, jehož dovoz způsobuje nebo by mohl způsobit vážné problémy unijnímu výrobci obdobných či přímo konkurenčních výrobků, pokud to zjistí šetření prováděné Komisí. Mohli bychom souhlasit i s mechanismy pro ustavení celních kontrol pro dovážené zboží zahrnuté v nařízení, spojeném s podáváním čtvrtletních zpráv. Mechanismus předběžných kontrol by však znamenal přílišnou zátěž, pokud jde o licenční požadavky správních orgánů. Jsem si konečně vědoma i požadavků na zkrácení trvání obchodních preferencí na jeden rok od data, kdy výjimka WTO vstoupí v platnost. Domnívám se, že by to bylo značně problematické. Komise zpočátku navrhovala uplatnění mimořádných opatření po dobu tří let. Ve svém kompromisním návrhu, z něhož vycházela žádost o udělení výjimky od WTO, Rada zkrátila

09-05-2011

09-05-2011

CS


trvání na dva roky, s možností jeho prodloužení ještě o jeden rok. Další zkrácení pouze na jeden rok by však narušilo výhody autonomních obchodních preferencí, které by tak ztratily význam. Dovolte mi také zdůraznit, že základem kompromisu dojednaného v Radě dne 10. listopadu bylo uplatnit na sedm textilních a oděvních výrobků celní kvóty spíše než jejich úplná liberalizace. Tento kompromis se stal základem následné žádosti o výjimku od WTO. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu to však nezohledňují. V důsledku konzultací se členy WTO bude navíc nutné uplatnit celní kvóty ještě na několik dalších výrobků. Pokud by byla výjimka udělena, představovala by maximum preferencí, které by EU mohla za daných podmínek Pákistánu udělit, a proto bude nařízení muset vycházet z obsahu výjimky od WTO, jakmile bude ve WTO dojednána. Dovolte mi také, abych vás ujistila, že Komise provede každoroční hodnocení dopadů autonomních obchodních preferencí udělených Pákistánu a předloží je Parlamentu a Radě, což je další důvod, proč nezkracovat dobu platnosti tohoto nástroje. Děkuji Evropskému parlamentu za jeho spolupráci na této citlivé otázce. Komise je připravena s Parlamentem úzce spolupracovat, aby zajistila schválení tohoto návrhu a ukázala odhodlání EU chovat se odpovědně vůči zemím v nouzi. PŘEDSEDAJÍCÍ: STAVROS LAMBRINIDIS Místopředseda Cristian Dan Preda, zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci. – (RO) Pane předsedající, domnívám se, že je vhodný čas, abychom diskutovali o této zprávě od pana Moreiry. Proč? Protože nyní čekáme na rozhodnutí o výjimce, kterou Evropská unie od Světové obchodní organizace požaduje a jež se týká tématu, které právě projednáváme. Dle mého osobního názoru je pro nás v této souvislosti důležité, abychom vyslali jasný signál ostatním obchodním partnerům Evropské unie. Unie musí být nadále odhodlána dodávat nouzovou humanitární pomoc, kterou Pákistánu štědře poskytla během počáteční fáze prostřednictvím obchodních opatření, jejichž cílem je zajistit udržitelné oživení pákistánského hospodářství. Diplomatická jednání se Světovou obchodní organizací nepochybně vyžadují čas, neboť je nutné vzít v úvahu obavy obchodních partnerů Unie. Výsledek těchto jednání je v současné době nejistý. Jak nám však připomínají nedávné události, je zjevné, že potřebujeme stabilní a prosperující Pákistán, který neskončí na šikmé ploše vedoucí k extremismu a bude naším partnerem v boji proti terorismu. Jakožto zpravodaj pro stanovisko Výboru pro zahraniční věci bych rád svým kolegům ve Výboru pro mezinárodní obchod poděkoval za to, že přijali hlavní body, které jsme ve svém stanovisku uvedli. Chtěl bych zde poukázat na dva z těchto bodů. První bod, který je pro Výbor pro zahraniční věci patrně nejdůležitější a o němž se zmínila i paní komisařka, je požadavek neoddělovat požadavky týkající se lidských práv, včetně respektování základních zásad práva na práci, od udělování obchodních preferencí. Domnívám se, že se naše názory se v tomto bodě rozcházejí. Vzhledem k tomu, že lidská práva tvoří klíčový aspekt závazné dohody mezi EU a Pákistánem, musí být navrhované autonomní obchodní preference podmíněny dodržováním lidských práv v této zemi. Komise na druhé straně dosud neprovedla předběžné úplné hodnocení dopadů navrhovaných opatření. Domnívám se, že by to bývalo mělo významný dopad, především na obyvatele Pákistánu a na rozpočtové zdroje této země.

33

34

CS


Daniel Caspary, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, téměř devět měsíců po katastrofálních povodních je situace v Pákistánu stále špatná a pákistánské obyvatelstvo potřebuje naši pomoc. Proto bylo správné a vhodné, že Evropská unie jednala a velmi rychle připravila balíček pomoci ve výši několika milionů eur a je důležité, aby se tato pomoc skutečně dostala k místním obyvatelům. Od samého počátku jsem nebyl nijak nadšen z návrhu Komise, jednající pod tlakem Rady, využít všemožné nástroje zahraničního obchodu k poskytnutí krátkodobé pomoci Pákistánu. Několikrát jsem toto téma nadnesl ve výboru a požadoval zejména, aby se osoba odpovědná za zahraniční politiku v Evropské unii, tedy naše vysoká představitelka, také dostavila do výboru či do Parlamentu, aby nám vysvětlila, proč by to měl hradit zahraniční obchod, podrobně nám představila celkovou strategii Evropské komise, zasadila ji do kontextu a tak nás případně přesvědčila, že skutečně má smysl – jak jsem již jednou řekl – umožnit, aby zahraniční obchod v tomto případě financoval krátkodobý příspěvek. Jsem velice vděčný za to, že se panu Davidovi a ostatním podařilo sestavit balíček, který získal podporu převážné většiny členů výboru. V této souvislosti bych chtěl především zdůraznit časové omezení, které bychom uvítali. To je jediné řešení, které nám umožňuje zabránit nesprávnému využívání finančních prostředků. Jaká situace však nyní panuje v Pákistánu? Přestože již Bin Ládin nepředstavuje hrozbu, stále přetrvává otázka, do jaké míry si byli představitelé pákistánské vlády vědomi toho, kdo se v jejich zemi skrýval. Mnoha kolegům poslancům, včetně několika členů mé skupiny, se to nelíbí. Mimoto stále ještě nevíme, jak budou jednat ostatní země ve WTO a jestli nakonec vysloví svůj souhlas. Bylo by tedy dobré, abychom při zítřejším hlasování o pozměňovacích návrzích nepřistoupili k závěrečnému hlasování, nýbrž abychom tuto záležitost raději předali zpět výboru. Tak budeme moci zjistit, jak dopadnou jednání v rámci WTO a jestli má vůbec smysl, abychom s tímto balíčkem nakonec vyjádřili svůj souhlas. Gianluca Susta, jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, skutečně nechápeme, proč většina členů Výboru pro mezinárodní obchod tak usilovně chtěla, aby byla tato věc předložena k rozpravě, když nyní žádá, aby byla předána zpět výboru, což odmítáme. Obě tato rozhodnutí jsou špatná, mimo jiné kvůli nedostatku času se však hodlám zaměřit pouze na otázku hodnot. Nejprve však vyslovuji svou plnou podporu tomu, co ve svém projevu řekl pan Moreira. V tomto složitém světě, v němž neustále dochází k přírodním katastrofám i katastrofám způsobených člověkem, bychom vytvořili nebezpečný precedent, kdybychom každou humanitární krizi využili k revizi obchodní politiky. Ocitli bychom se na šikmé ploše, což by mohlo způsobit vážnou nerovnováhu a tím i nespravedlivé zacházení s nejchudšími zeměmi. Jedině díky vyváženým, stálým a objektivním pravidlům se mohou tyto země těšit z přínosů obchodní politiky, která však nesmí nahradit rozvojovou spolupráci. Víme, že žádná pomoc určená pro Pákistán nejspíš nebude použita tak, aby pomohla lidem, které téměř před rokem postihly povodně. Stejně tak jistě víme, že to bude hlavně, i když ne výhradně, evropské textilní odvětví, které za tuto humanitární pomoc zaplatí. Toto nespravedlivé porušení pravidel obchodní politiky nemůžeme akceptovat, jelikož si uvědomujeme, že je třeba v našich diskuzích uvážit také jiné faktory. Všichni víme, že vedle projevu solidarity s obyvatelstvem Pákistánu postiženým povodněmi, spočívá další podstatný důvod pro poskytnutí pomoci v rozhodnutí podpořit protiteroristické snahy Pákistánu. Šedá zóna, která byla v posledních dnech odhalena mezi

09-05-2011

09-05-2011

CS


pákistánskými orgány a Al-kajdou, i samotná záležitost s Bin Ládinem ukazují, jak nespolehlivá tato země je. Domnívám se, že na to musíme zaměřit svou pozornost, stejně jako se musíme zaměřit na hlavní otázky lidských práv, které nedávno vyvstaly. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, není správné, že v květnu 2011 vedeme rozpravu o přírodní katastrofě, která se odehrála v létě roku 2010, připravila o domov 12 milionů lidí a zničila 20 % dané země. Nepodporuji socialistické stanovisko, které právě vyjádřil pan Susta. Také kvůli tomuto otálení si stále lámeme hlavu s tím, jaké nástroje můžeme přijmout, abychom Pákistánu účinně pomohli. Vedle naší frustrace z toho, že jsme toho dosud nedocílili, si také uvědomujeme, že potřebujeme takový přístup k obchodní politice, který bude vyspělejší jak v politickém, tak v humanitárním smyslu: obchodní politika se musí stát jedním z nástrojů pomoci obyvatelstvu v nouzi. Uznávám, že Komise jednala rychle a efektivně, když navrhla balíček opatření, která pochopitelně musela být projednána a vyvážena, aby nepoškozovala evropská odvětví, která jsou již zkoušená krizí. Díky práci odvedené Výborem pro mezinárodní obchod, jež zahrnuje i některé pozměňovací návrhy, z nichž skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu podporuje pozměňovací návrh 37, mohou také podniky požádat o uplatnění ochranné doložky. Zdá se však, že Pákistán zažívá zlé časy a že příliš mnoho lidí není schopno dostát svým závazkům. Žádáme Indii, aby změnila svůj přístup a zmírnila svůj odmítavý postoj v rámci Světové obchodní organizace (WTO) jakožto konkrétní projev dobrých sousedských vztahů. Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi jsou skutečně složité, a to také kvůli teroristickému útoku v Bombaji a nedostatečné spolupráci Pákistánu při identifikaci a dopadení pachatelů tohoto útoku. Přesto by tato záležitost mohla prolomit špatné návyky v špatném vztahu mezi sousedy. Také od pákistánských orgánů něco požadujeme, konkrétně aby ve svých vztazích s Indií více přistupovali z bilaterálního hlediska. Bilaterální setkání sice nedávno proběhla, téměř k ničemu však nevedla, patrně kvůli hrdosti ze strany Pákistánců. Je zjevné, že kriketová diplomacie, na kterou kladli důraz členové pákistánského parlamentu, s nimiž jsme se před dvěma týdny setkali, ke hmatatelným výsledkům dosud nevedla. Konečně je to především WTO, kterou žádáme, jak jsme to učinili již v Ženevě během nedávného meziparlamentního shromáždění, aby urychleně přijala mechanismy, které umožní, aby pravidla mezinárodního obchodu rychle a flexibilně reagovala na mimořádné události v zemích postižených nepředvídatelnými katastrofami. Tato aféra se snížením cel možná ničeho nedosáhne, nebo může naopak zahájit novou éru v obchodních vztazích. Sajjad Karim, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, toto byla nejhorší přírodní katastrofa, která kdy Pákistán postihla. Jsem hrdý, že mohu prohlásit, že jsme na ni reagovali rychle. Paní komisařka Georgievová byla přímo na místě katastrofy a při setkání s premiérem Syedem Yousafem Razou Gillanim jsem měl jsem možnost s ním jednat o odpovědi EU. Jedno bylo naprosto jasné. Bylo třeba uvažovat nekonvenčně. Potřebovali jsme přijít s novým řešením, jak poskytnout pomoc. Odpovědí nebyla jen pomoc, ale hlavně obchod jakožto krátkodobé podpůrné opatření. Jsem potěšen tím, že výbor po dlouhém rozvažování zprávu schválil a od svých kolegů z výboru vím, kolik to dalo práce přijít s něčím přijatelným. Obávám se však, že některé

35

36

CS


pozměňovací návrhy, o kterých se již Komise zmínila, se neslučují s našimi původními záměry ani s původním způsobem, kterým jsme reagovali. Na úrovni WTO jsme zaznamenali výhrady k našemu unijnímu návrhu. Na jedné straně Indie prohlašuje, že by neměl být součástí Dohody o volném obchodu (FTA) mezi EU a Indií. S tím souhlasím. Spojovat bychom to neměli. To je správný přístup. Na druhé straně však od Pákistánu požaduje uvolnění obchodu. Ve svém přístupu si tedy protiřečí. Žádám tedy, aby svůj postoj znovu zvážila. Domnívám se, že by tato sněmovna měla potvrdit postoj Komise. Máme přece záruku v podobě každoročního hodnocení dopadů. Slyším, co mí kolegové říkají o svých obavách ohledně bezpečnosti. Stojím tu však jako někdo, kdo sotva přežil útoky v Bombaji, a těmto kolegům vzkazuji: teď není čas na to, abyste se k Pákistánu obraceli zády. V sázce je věrohodnost EU. Poskytněte proto návrhu Komise svou podporu. Keith Taylor, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, stejně jako mnozí další v této sněmovně i já sdílím obavy o obyvatele Pákistánu postiženými strašnými povodněmi a soucítím s nimi. Cítil jsem to tak v době katastrofy a pociťuji to i nyní. Když se však dívám, jak chybí politická vůle, jak do toho vstupují zájmy různých korporací a jak WTO prokrastinuje, pak před námi vidím jen doporučení, která oslabují původní návrhy předložené Komisí na poslední chvíli. Krátké časové rozmezí pro uvolnění obchodních preferencí, jež bylo zkráceno ze tří let na jeden rok, již bylo zmíněno: Pákistán po tuto dobu nesmí zachovávat nebo zvyšovat cla či poplatky. Navíc padají návrhy požadující nejen výroční zprávu o jednoletém programu, ale také čtvrtletní zprávy o uplatňování a provádění příslušných opatření. To vytvoří rozsáhlou byrokracii, která navíc potrvá pouze jeden rok. Mám proto značné pochopení pro pozměňovací návrh 43, tedy poslat tento návrh zpět do výboru, abychom mohli přijít s něčím, co skutečně zajistí pomoc, kterou chceme Pákistánu poskytnout. Konečně se domnívám, že tento případ skutečně ukazuje na naléhavou potřebu zabývat se fungováním WTO a proměnit ji v opravdu demokratickou instituci, jejíž postupy budou transparentní a jejíž členové budou zodpovědní. Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, je to už téměř rok, co obyvatele Pákistánu postihly zničující povodně. S obyvateli této postižené země máme všichni velice blízké vztahy. Skandální však je, že se jednání v rámci WTO stále protahují vyjednávání, což samo o sobě zjevně svědčí o tom, že využívání této formy podpory obchodu není jakožto opatření mimořádné pomoci vhodné. Má skupina opakovaně Komisi vyzývala k předložení plánu B, abychom obyvatelům Pákistánu pomohli jejich zemi rychle a trvale obnovit. Žádné alternativní řešení však nebylo představeno. Možná, že Komise prostě postrádá nápady nebo není schopna jednat proto, že se cítí být omezena neochotou ze strany Evropské rady, která je jí velmi dobře známa. Jinak by se totiž mohlo zdát, že obtížná jednání ve WTO využívá jako výmluvu pro svou nečinnost. Věděli jste stejně dobře jako my, že tato jednání budou obtížná, dokonce ještě dříve, než začala a patrně jste to věděli již tehdy, když vás ministři zahraničí z Německa a z ostatních členských států na tuto misi vyslali. Usnadnění obchodu s textilním materiálem, kůžemi a etanolem, které nyní chcete Pákistánu nabídnout, by narušilo status GSP+ (Všeobecný

09-05-2011

09-05-2011

CS


systém preferencí), který získaly země jako Bangladéš a na rozdíl od Pákistánu ho získaly díky schválení významných úmluv OSN a MOP o právech pracovníků a ochraně životního prostředí. Právě tento výhodný status Bangladéši umožňuje dovážet z Pákistánu primární produkty, zpracovat je a poté je vyvážet do Evropy. Nelze se proto divit, že tato země nyní klade odpor. Upřímně řečeno však nemůžeme očekávat uznání naší snahy pomoci Pákistánu na úkor jedné z nejchudších zemí světa. Pokud to uděláme, tak tím nakonec poškodíme i sebe a učiníme tak v předvečer předložení nového návrhu Komise na revizi našeho systému obchodních preferencí. Mé řešení tohoto problému je proto následující: zaměřme se na přímou pomoc při rekonstrukci země po povodních a jednejme okamžitě, místo abychom ztráceli čas jednáním v Ženevě. Každý den, kdy neposkytneme pomoc, totiž jako Evropané ztrácíme důvěru především v Pákistánu a za to nakonec zaplatíme vysokou politickou cenu. Claudio Morganti, jménem skupiny EFD. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, tuto zprávu považuji za zcela nepřijatelnou. Jsem si vědom tragických povodní, které v loňském roce zasáhly Pákistán, a pokládám za správné této zemi pomoci. Pokud vím, tak Evropská unie již uvolnila okolo 500 milionů EUR, což nepovažuji za zanedbatelnou sumu. Tyto nové koncese jsou absurdní, jelikož se zaměřují na textilní výrobu – tedy odvětví, jež v Pákistánu převládá a které bylo v Evropě zničeno právě v důsledku nekalé konkurence ze strany asijských zemí. Opravdu chceme evropské textilní výrobě zasadit poslední ránu? Liga Severu si to rozhodně nepřeje a nemáme ani v úmyslu to akceptovat. Otázku, zda tyto výjimky udělit, pokud je Parlament schválí, bude muset následně posoudit Světová obchodní organizace. Zdá se, že některé státy – včetně již zmíněné Indie – jsou ochotny svůj souhlas poskytnout, pochopitelně ne zadarmo, nýbrž výměnou za podobně příznivé podmínky poskytnuté Evropskou unií, která je nakloněna tomu takové žádosti uvítat. Mám dojem, že se obchodní politika EU řídí tou nejhorší formou sebezničujícího chování, a proto doufám, že bude toto opatření jednoznačně odmítnuto. Andreas Mölzer (NI). – (DE) Pane předsedající, to, co v některých regionech severozápadního Pákistánu dosud nezničila válka a terorismus, bylo v roce 2010 smeteno povodněmi. Vedle závazku v podobě mimořádné pomoci ve výši 415 milionů EUR chce nyní EU zrušit cla u několika výrobků. Pákistán tak již brzy získá dlouho požadovaný status rozvojové země se zvláštními celními preferencemi. EU by si přesto neměla dělat iluze, že by udělení obchodních preferencí mohlo v Pákistánu, který vlastní jaderné zbraně, zastavit vzestup islámských fundamentalistů a teroristů. Spojeným státům se to nepodařilo, přestože zemi poskytly vojenskou pomoc ve výši několika miliard. Západ tak draze platí za loajalitu malé a stále se zmenšující části politických představitelů Pákistánu. Likvidace Bin Ládina Spojenými státy rovněž vyvolala řadu složitých otázek. I kdyby Pákistán věděl o místě pobytu vůdce Al-kajdy, na něhož byl vydán mezinárodní zatykač, a byl by tedy nucen jej vydat, nic to nemění na skutečnosti, že toto cílené zabití představovalo porušení suverenity Pákistánu. Západ však nesmí opouštět své vlastní zásady, jako je právní stát. Teroristé, diktátoři a masoví vrazi musí být postaveni před soud a ne být likvidováni cíleným zabíjením.

37

38

CS


Paulo Rangel (PPE). – (PT) Pane předsedající, nejprve bych chtěl poblahopřát především svému kolegovi ze skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů), panu Davidovi, k jeho práci. Dnes ho tu zastupuji, neboť on sám bohužel nemůže být ve sněmovně přítomen. Chci také prohlásit, že jsme pomoc obětem povodní v Pákistánu vždy pokládali za svou etickou a morální povinnost. Z tohoto důvodu jsme jednoznačně podpořili všechna tradiční opatření humanitární pomoci, jež byla učiněna. Skutečně věříme, že musí pokračovat úsilí pomáhající stabilizovat situaci mnoha milionů postižených lidí. Nemůžeme však akceptovat, že by obchodní politika Evropské unie měla být nyní pokládána za vhodný a náležitý nástroj humanitární pomoci. Pravda je, že to bude mít dva škodlivé důsledky: jeden v rámci Evropské unie, především pro jižní země a pro jejich textilní a oděvní průmysl, který je nyní vážně oslaben v důsledku hospodářské, sociální a finanční krize nevídané od doby, kdy tyto země vstoupily do Unie; a druhý na mezinárodní úrovni, během jednání Světové obchodní organizace (WTO), které by mohlo zásadně narušit otevření Evropské unie jakožto největšího obchodního seskupení na světě případnému vývozu z Pákistánu. Není proto náhoda, že se tato jednání ocitla ve slepé uličce. V takové situaci je proto zcela přirozené prohlásit, že, vzhledem k osmiměsíčním obtížným jednáním o tomto nařízení, kterých jsme se účastnili a na nichž jsme předkládali nanejvýš konstruktivní návrhy, nyní budeme bohužel moci podpořit jedině pozměňovací návrh, který počítá s koncem tohoto návrhu nařízení v jeho stávající podobě. Musíme to nyní udělat, ne kvůli nedostatku solidarity s Pákistánem, nýbrž proto, že věříme, že by humanitární pomoc měla být poskytována na správném místě a správným způsobem. Josefa Andrés Barea (S&D). – (ES) Pane předsedající, paní komisařko, jednání o této zprávě Evropského parlamentu jsou komplikovaná, zvláště proto, že zahrnuje opatření vyžadující souhlas Světové obchodní organizace (WTO), proto se předběžný návrh, který Komise zaslala Parlamentu, liší od toho, který byl poslán do Ženevy. Domníváme se, že je nezbytné Pákistánu pomoci. Věříme, že ve výjimečných případech mohou být obchodní preference uděleny za předpokladu, že berou v potaz citlivost evropského průmyslu, zvláště pak textilního průmyslu, který v důsledku krize v oblastech, jako je španělský region Valencie, těžce strádá. Tato zpráva nám nicméně umožnila si ověřit, že opatření, která mohou být učiněna v rámci mezinárodního obchodu, patrně nelze vyřídit tak rychle, jak to tyto události vyžadují, takže bychom se z toho měli v budoucnu poučit. Ano, pomozme Pákistánu. Ne však prostřednictvím původního návrhu Komise, který nebere v úvahu dopady na evropský průmysl, pokud jde o prováděcí lhůty u citlivých výrobků, a navíc by zpozdil uskutečnění těchto opatření, neboť se liší od textu, který čeká na schválení od WTO: zmeškali bychom konečnou lhůtu. Pokládáme proto za nepřijatelné se tohoto návrhu držet a domníváme se, že budeme muset hlasovat proti němu. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, paní komisařko, tento návrh nařízení představuje jen další zjevný a politováníhodný projev pokrytectví Komise. Je to projev pokrytectví, spočívající v tom, že jsou v oblasti humanitární pomoci uplatňovány nástroje, které patří výhradně do oblasti dílčích obchodních zájmů, jednoduše řečeno byznysu. Je to projev pokrytectví, který využívá přírodní katastrofu, jež postihla Pákistán, k uskutečnění dlouhodobých plánů hrstky velkých společností ovládaných Evropskou unií.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Dnes slouží jako ospravedlnění humanitární pomoc Pákistánu. Včera to byla podpora v boji proti terorismu. Skutečný záměr je však dnes, stejně jako včera totožný: získat obchodní koncese, z nichž mají prospěch hlavně velcí evropští dovozci. Tak to prostě je, jakkoli chce Výbor pro mezinárodní obchod zmírnit negativní dopady bezzubými ochrannými opatřeními, které v podstatě nic nezmění. Sama tato zpráva uznává, že tyto obchodní koncese poškodí textilní průmysl Evropské unie i země a regiony, které na něm nejvíce závisí. Jedná se o závažný dopad pro odvětví, které je již značně oslabeno – v důsledku liberalizace světového obchodu – a které je soustředěno v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti, chudoby i marginalizace a s nízkou mírou hospodářské diverzifikace. Ještě závažnější je však tento dopad v případě, kdy se tyto regiony nacházejí v členských státech, které se jako Portugalsko potýkají s nesmírně závažnou hospodářskou a sociální krizí, jež by se mohla zanedlouho ještě zhoršit v důsledku protiprávního zásahu, který připravují Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská unie. Pamatuji si, že portugalský parlament jednomyslně přijal usnesení proti těmto obchodním koncesím. Potřebujeme opatření na ochranu evropského textilního průmyslu a s ním spojených pracovních míst. Ničeho takového jsme se však od Komise nedočkali. Mara Bizzotto (EFD). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, nařízení, které dnes pod maskou solidarity projednáváme, je ve skutečnosti jen další zradou, které se Evropa dopouští na svých občanech. Nemůžeme EU dovolit, aby dál poškozovala vysoce kvalitní odvětví, jakým je textilní průmysl v Itálii a v dalších zemích. Měli bychom je všemi možnými prostředky chránit před nekalou konkurencí ze zemí, jakými jsou Čína, Turecko, Indie, Vietnam a Pákistán, ve kterých jsou pracovníci vykořisťováni za velmi nízké náklady a kde neexistují žádné minimální záruky týkající se dodržování sociálních práv. Mnohé velké evropské společnosti přesunuly svou výrobu právě do těchto zemí, a to na úkor pracovních míst v Evropě. Navíc naprosto nechápu, proč nebylo možné počkat ani na názor Světové obchodní organizace na toto nařízení. Mezitím Evropa v podstatě ukázala, že udělá všechno možné pro to, aby nyní i v budoucnu poškodila zájmy svých občanů i svých vysoce kvalitních odvětví. Upřímně doufám, že toto nařízení bude při hlasování zamítnuto. Georgios Papastamkos (PPE). – (EL) Pane předsedající, také já samozřejmě podporuji, aby Evropská unie poskytovala humanitární pomoc tam, kde je to možné. Rozumím argumentaci Komise, pokud jde o poskytování pomoci ve formě jednostranných obchodních koncesí ve prospěch Pákistánu. Nesouhlasím však s návrhy Komise, které požadují, aby většina zátěže spočívala na dvou průmyslových odvětvích v Unii, a to na textilní výrobě a výrobě bioetanolu. Chtěl bych zdůraznit, že evropský textilní průmysl byl v posledních letech pod obrovským tlakem v důsledku liberalizace obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Působil jsem čtyři funkční období jako člen parlamentu za region, jehož jedna oblast, jmenovitě Naoussa, má jednu z nejvyšší nezaměstnanosti v celé Evropě právě v důsledku dopadů globalizace na textilní průmysl. V souvislosti s výrobou bioetanol bych chtěl zdůraznit, že EU do tohoto nového průmyslu významným způsobem investovala. Nesmíme přehlížet fakt, že se jedná o dvě průmyslová odvětví, v nichž se zdá být Pákistán zvlášť konkurenceschopný. Zmíněné koncese navíc nezahrnují žádnou podmiňovací doložku, jak by tomu bylo, pokud by byl Pákistánu udělen status GSP+. Závěrem bych rád položil

39

40

CS


otázku, zda zmíněné koncese skutečně přinesou užitek obyvatelům Pákistánu postiženým povodněmi. Pochybuji o tom. Ve snaze krotit šlechetné záměry předkládám protinávrh, aby byly koncese uděleny u jiných průmyslových výrobků. Proč by to měly být právě textilní výrobky? Obětem povodní v Pákistánu bychom tak zajistili stejně tak velký užitek. V každém případě by trvání a rozsah koncesí měly být omezeny a měla by být stanovena ochranná opatření navrhovaná v pozměňovacích návrzích předložených skupinou Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Bernd Lange (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, všichni jsme pevně přesvědčeni, že musíme lidem v Pákistánu pomoci, avšak nástroj, který navrhujete, paní komisařko, je špatný, a to ze tří důvodů. Za prvé, neexistuje vůbec žádný důkaz, že usnadnění obchodu přinese užitek právě lidem postiženým povodněmi. Naopak víme, že textilní průmysl v Pákistánu se nachází v jiných regionech a v posledních letech dokonce zaznamenal růst. Toto odvětví tedy vůbec není povodněmi zasaženo. Nechápu, jak chceme usnadněním obchodu pomoci lidem postiženým povodněmi. Za druhé, nemohu pochopit, jak můžeme nyní poskytnout tyto úlevy zemi, která očividně nesplňuje podmínky pro udělení statutu GSP+, pokud jde o sociální standardy a standardy v oblasti životního prostředí, a vyslat tak signál ostatním zemím, které tyto podmínky splňují, jako je Bangladéš, že jejich úsilí není žádoucí a že tento status mohou získat i jiným způsobem. Můj třetí argument, paní komisařko, zní, že se nejedná o přístup založený na solidaritě, protože tíhu tohoto opatření v Evropě jednostranně nesou pouze některá odvětví a některé země. Pokud skutečně chceme něco udělat, pak bychom to měli učinit v duchu solidarity se zapojením všech zemí a subjektů. A to znamená, že musíme poskytnout pomoc přímo obětem povodní. Takový přístup bychom měli zaujmout. Paweł Zalewski (PPE). – (PL) Pane předsedající, všechny oběti této strašlivé katastrofy si zaslouží, abychom jim vyjádřili soucit, a proto je správné, že si Evropská unie pospíšila s poskytnutím humanitární pomoci. Budoucnost Pákistánu představuje klíčovou otázku pro svět i pro Evropu. V souvislosti s bojem proti terorismu se jedná o důležitou zemi, která je zároveň významným zdrojem přistěhovalectví do Evropské unie. Evropská unie až dosud bohužel neměla žádnou koncepci politiky vůči Pákistánu. Návrh obchodních preferencí EU nemá žádný konkrétní cíl. Komise nebyla schopna odůvodnit provádění tohoto návrhu, což na svém zasedání nedokázal ani Výbor pro mezinárodní obchod. Návrh nepomáhá těm, kdo byli povodněmi postiženi, a nemá ani významnější vliv na rozvoj této země. Evropská unie ve svých vztazích s Pákistánem sleduje dva velmi důležité zájmy: prvním je boj proti terorismu a druhým je hospodářský rozvoj této země, který by měl vycházet z respektování právních principů, jako je tomu v jiných zemích. Místo abychom vytvářeli návrhy, které k ničemu nepovedou, potřebujeme připravit seriózní, komplexní nabídku hospodářské pomoci a spolupráce podmíněného charakteru. Pokud chce Pákistán posílit svou spolupráci s Evropskou unií, měl by prokázat, že v boji proti terorismu skutečně spolupracuje a že rozvíjí svůj právní řád. Program rozsáhlé pomoci by pak měl smysl – tato pomoc by však měla být rozsáhlá a neměla by se omezovat na jedno či dvě odvětví ekonomiky. Znovu opakuji, že předložený návrh vůbec nic neřeší, a proto se domnívám, že by měl být zamítnut. Vyzývám paní Ashtonovou, aby představila pečlivě promyšlenou koncepci spolupráce s Pákistánem.

09-05-2011

09-05-2011

CS


David Martin (S&D). – Pane předsedající, již osm měsíců uplynulo od doby, kdy Rada navrhla rozumný balíček opatření pomoci Pákistánu po zničujících povodních. Lituji toho, že o něm o osm měsíců později ještě stále jednáme místo toho, abychom ho prováděli. Položme si otázku, proč jsme tento balíček potřebovali. Existuje rozdíl mezi pomocí a tím, co obsahuje tento obchodní balíček. Pomoc je pro Pákistán pochopitelně velmi důležitá, tento obchodní balíček však měl podnítit podnikatele, aby zahájili rekonstrukci továren a opět investovali do textilního průmyslu i dalších odvětví, která byla doslova smetena povodněmi. Není pravda, že povodně neměly žádný dopad na textilní průmysl. Zaplavené oblasti sice nejsou centrem textilního průmyslu v zemi, nacházely se v nich však podpůrná odvětví pro textilní průmysl i značná část tohoto průmyslu. Obnovu textilního průmyslu bychom podnítili tím, že bychom ukázali, že se jeho produkty na nějakém trhu uplatní. Naše odpověď byla bohužel velmi nevstřícná. Myšlenku připojení bezpečnostní doložky samozřejmě mohu podpořit, bylo by ale lepší neudělat vůbec nic než tohle pouze na jeden rok. Jeden rok nezajistí prostor pro nezbytné investice. Lituji také toho, že nás Indie ve WTO nijak nepodporuje. Doufám však, že takzvaná kriketová diplomacie, kterou zmínil pan Rinaldi, nakonec povede k řešení a že Indie uzná, že je z humanitárních i bezpečnostních důvodů důležité Pákistánu pomoci s vytvářením pracovních míst a s investicemi do budoucna. Anna Záborská (PPE). – (SK) Pane předsedající, pane komisaři, vidím, že toto téma sněmovnu rozdělilo. Navzdory názoru, který zastávají mí kolegové, souhlasím s tím, co předložila Rada. Jako členka Výboru pro rozvoj bych chtěla zdůraznit právě tento aspekt. Ačkoliv je okamžitá finanční humanitární pomoc jako odpověď na takové katastrofy, jako zasáhla Pákistán, nezbytná, sama o sobě nestačí. Rozvoj nejúčinněji podpoříme tak, že umožníme lidem, aby si pomohli sami. Vítám proto zrušení celních bariér – i když pouze přechodné – a věřím, že nám toto přechodné období umožní zhodnotit proces, který Komise navrhuje. A pokud se tento proces a přístup osvědčí, pak bych následně přehodnotila definici rozvojové pomoci Evropské unie. Jestli něco ohrožuje textilní průmysl v Evropě, pak je to především Čína, a ne Pákistán. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Pane předsedající, z toho, co prohlásili někteří naši kolegové, jste jistě zaregistroval argument, že udělení zvláštních obchodních preferencí Pákistánu by nebylo vhodným řešením toho, jak pomoci obětem povodní, jelikož obchod nepovažují za vhodný prostředek v reakci na mimořádné události. Souhlasím s tím, že udělení obchodních preferencí možná přímo nepomůže lidem, kteří trpí v důsledku povodní. Avšak prováděním opatření, jež doplňují humanitární pomoc, můžeme přispět k hospodářskému oživení Pákistánu. Mezinárodní obchod a humanitární pomoc rozhodně nepředstavují dvě naprosto protichůdné činnosti. Všechny politiky Evropské unie se totiž v jisté míře doplňují. Když rozvojovým zemím nabízíme obchodní preference, neděláme to ve skutečnosti čistě z pragmatických, tedy obchodních důvodů, ale abychom také dali najevo solidaritu s těmito státy. Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, obrazy povodní, které v létě loňského roku postihly Pákistán, byly skutečně děsivé a Evropská unie se správně snažila provést opatření na pomoc milionům Pákistánců, jejichž životy byly zničeny touto strašlivou katastrofou. Humanitární pomoc by měla být vyplácena bez politických podmínek. Mimořádné obchodní preference jsou nicméně kontroverzním opatřením, pokud jde o Pákistán i daný

41

42

CS


region. Přítomnost Usámy Bin Ládina v Pákistánu nyní opět odhalila rozpolcený postoj Pákistánu k boji proti terorismu. Já osobně mám tedy obavy, že tyto mimořádné obchodní preference budou vypadat jako odměna pákistánské vládě za její nečinnost v tomto ohledu. Obávám se také, že sekulární a demokratický stát Bangladéš, země rovněž sužovaná povodněmi, bude trpět v důsledku nekalé konkurence, jelikož je také značně závislý na textilní výrobě. Jedná se o dobře míněné opatření a já ho samozřejmě plně podporuji, musíme ho však nesmírně pečlivě zvážit, s ohledem na všechno, co jsem ve svém krátkém příspěvku nastínil. Franz Obermayr (NI). – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, tento návrh představuje útok na evropský textilní průmysl, o tom nemůže být pochyb. Dovolte mi však, abych se zmínil také o humanitární stránce. Rozsáhlé osvobození od cel musí být spojeno s bezpodmínečným závazkem dodržovat lidská práva. V této souvislosti mám na mysli křesťanské menšiny a práva žen. Zvlášť znepokojující je pákistánský blasfemický zákon: každý, kdo urazí proroka Mohammeda, je odsouzen k trestu smrti. Fundamentalismus je v Pákistánu rozšířen mezi všemi společenskými vrstvami a lze ho dokonce zaznamenat i mezi studenty renomované Mezinárodní islámské univerzity. Očividně sami nevěříte argumentu, že obchodní preference mohou být využity k podpoře prosperity a k boji proti radikalismu. EU zkrátka nemůže udělovat obchodní preference, pokud zároveň ignoruje nebo nevyžaduje dodržování základních právních předpisů. Jean Lambert (Verts/ALE). – Pane předsedající, hovořím z pozice předsedy delegace, která navštívila Pákistán, a musím konstatovat, že tu dnes večer někteří lidé ronili opravdu krokodýlí slzy, když vyjadřovali naprosto opačné názory, než jaké normálně zastávají. Když jsme zde tuto otázku v minulosti projednávali, byli jsme Komisí ujištěni, že byly příslušné body pečlivě zváženy, aby se zajistilo, že nebudou narušovat vývoz EU. Změnilo se to snad? Ptáte se nás: proč máme z Pákistánu dovážet právě textilní výrobky? Odpověď zni: protože textilní výrobky jsou jejich hlavním vývozním artiklem. Nemůžete od nich očekávat, že za několik měsíců přijdou s něčím novým. I my jsme měli pochybnosti o možném dopadu tohoto opatření v oblastech zasažených povodněmi. Zmínili jsme tuto obavu během své návštěvy v Pákistánu a přímo od členů tamějšího parlamentu se nám dostalo odpovědi, že toto opatření přinese užitek průmyslu v jejich volebních obvodech. Domnívám se proto, že bychom se měli vážně zamyslet nad tím, jaký vyšleme signál, pokud toto opatření nepodpoříme. Karel De Gucht, člen Komise – Pane předsedající, nejprve bych se chtěl omluvit za to, že jsem nebyl přítomen na začátku rozpravy, ale právě jsem přilétl z Bruselu a vaše rozprava, jak bych to řekl, začala dříve, než bylo plánováno. To je sice velmi chvályhodné, avšak zároveň jsem se kvůli tomu trochu opozdil. Věnoval jsem pozornost všem projevům, které byly k této zprávě proneseny. Jen bych rád zdůraznil několik bodů. Za prvé, nejednáme tu o Dohodě o volném obchodu. Mám dojem, že mnoho příspěvků vychází z předpokladu, že se tu jedná o nějaký druh Dohody o volném obchodu se všemi aspekty, které k ní náleží. Problém sociální podmíněnosti respektive udržitelnosti, jak jej nazýváme, sem například nepatří, neboť se tu zcela zjevně jedná o časově omezené opatření.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Za druhé, nejednáme ani o všeobecném systému preferencí. K tomu se chystáme v blízké budoucnosti, kdy teprve proběhne diskuze o tom, které země do něj mohou být zahrnuty a které nikoli. Jedná se o návrh, který Evropská komise vytvořila v souvislosti s rozsáhlými povodněmi v Pákistánu, je časově omezený na dva roky s možností prodloužení o další rok. Dovolte mi také říci, že pozměňovací návrh na zkrácení působnosti na jeden rok mi upřímně řečeno nedává velký smysl: to už by bylo lepší, kdybyste jednoduše hlasovali proti. Proč jsme ještě nedospěli k závěru a proč tento argument zaznívá až nyní, kdy od povodní uplynul téměř rok? Jednoduše proto, že jsme WTO právě předložili žádost o výjimku, v rámci WTO však čelíme vážným problémům kvůli sousedícím zemím Pákistánu. Myslím, že je tu nemusím jmenovat. Snažili jsme se tedy najít nějaké řešení. Domnívám se, že jsme se ubírali správným směrem, a teprve až v nadcházejících týdnech zjistíme, jaký bude mít dopad to, co se nedávno v Pákistánu odehrálo. Jestli výjimku dostaneme nebo ne však závisí zcela na WTO, a tuto výjimku lze získat jedině na základě jednomyslnosti, takže si ji ve WTO nemůžeme vynutit. Můžeme se jen ze všech sil snažit o to, aby byla schválena. Chtěl bych také říci, že na rozdíl od jednoho z předchozích řečníků nebudu hovořit o krokodýlích slzách a pokrytectví ani o ničem podobném. Nepřísluší mi to posuzovat, řekněme si ale zcela objektivně, že to, co tu dnes večer zaznělo, tak docela neodpovídá tomu, co bylo řečeno v minulosti. Důvod pro změnu samotného argumentu však není skutečnost, že již uplynulo hodně času a že výjimku stále ještě nemáme. Od samého počátku probíhá diskuze o tom, jestli toto opatření přímo pomáhá lidem zasaženým povodněmi. Ano, částečně tomu tak je. Od počátku bylo řečeno, že bychom měli poskytnout také humanitární pomoc. Humanitární pomoc byla skutečně poskytnuta, a to ve výši 480 milionů EUR. Argumenty se tedy nezměnily a já skutečně nepokládám za opodstatněné, abychom se najednou ubírali jiným směrem. Jsme si vědomi problémů, které mohou nastat v evropské textilní výrobě a ve výrobě etanolu. Proto je tu navrhovaná bezpečnostní doložka, kterou pokládám za dostačující pro řešení případných problémů. Takže je to docela jasné: buď toto opatření podporujete, nebo ne. Komise ho podporuje a já se domnívám, že jak z hlediska hospodářského rozvoje Pákistánu, tak z hlediska bezpečnostních problémů, které s Pákistánem nepochybně souvisejí, by Evropský parlament udělal velkou chybu, kdyby nedostál svému závazku a toto opatření zamítl. Vital Moreira, zpravodaj. – (PT) Pane předsedající, rád bych přivítal pana komisaře De Guchta, přestože se poněkud opozdil, což chápeme. Přesto si myslím, že máme stále čas na to, abych představil konečné stanovisko výboru. Jakožto náhodnému zpravodajovi této zprávu, který se k ní, jak opakuji, dostal proti své vůli, mi prosím dovolte jen dvě poznámky. Za prvé, tato rozprava ukázala stejně velké rozpory, jaké v této otázce panují v samotném Výboru pro mezinárodní obchod, či spíše ještě větší. Druhá poznámka se týká opodstatněnosti návrhů přijatých Výborem pro mezinárodní obchod, z nichž některé Komise považuje za nepřesvědčivé ... o opodstatněnosti těchto návrhů i námitek Komise rozhodne zítřejší plenární zasedání.

43

44

CS


Dovolte mi ještě pronést dvě závěrečné poznámky. Jsou dvě věci, z nichž nelze obviňovat Parlament ani Výbor pro mezinárodní obchod. Za prvé z toho, že se pokusily tuto záležitost zablokovat, přestože její osud závisí na udělení výjimky od Světové obchodní organizace (WTO), a také z toho, že hlasují o záležitosti, která se může ukázat jako zbytečná, pokud výjimka nebude udělena. Výbor pro mezinárodní obchod se totiž i tak rozhodl pokračovat. Za druhé, přihlédli jsme ke všem pozměňovacím návrhům Komise předloženým na poslední chvíli, neboť Komise – jediná instituce, která může iniciovat právní předpisy – svůj návrh podala; podmínky žádosti o výjimku předložené WTO se však neshodují se zněním návrhu, který Komise předložila Parlamentu. K tomu poté přibyl kompromisní návrh Rady, jenž se rovněž lišil od původního návrhu Komise. Výbor pro mezinárodní obchod nic z toho nepokládal za překážku tomu, aby vedl rozpravu a hlasoval o této otázce, a přistoupil na všechny tyto opožděné změny provedené Komisí i Radou. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 10. května 2011. Písemná prohlášení (článek 149) Krzysztof Lisek (PPE), písemně. – (PL) Otázky týkající se Pákistánu nejsou nikdy zcela prosté kontroverzí, dokonce ani ty, které se týkají pomoci po přírodní katastrofě. V případě autonomních obchodních preferencí pro Pákistán je důležité přijmout bezpečnostní doložku pro případ přerušení obchodu v důsledku zrušení cel. Měli bychom přihlížet také k našim obchodním zájmům a dlouhodobě je chránit tím, že stanovíme optimální období platnosti těchto preferencí a také podmínky, které musí Pákistán splnit. Povodně, které v létě 2010 tak tragicky postihly Pákistán, měly katastrofální dopad na hospodářství této země. EU chce Pákistánu pomoci tím, že přispěje k hospodářské rekonstrukci tohoto státu. Vzhledem k faktu, že díky své geostrategické poloze je Pákistán nesmírně důležitý pro bezpečnost EU, měli bychom udělat vše v našich silách pro to, abychom tamější situaci stabilizovali. Tímto způsobem v Pákistánu zabráníme radikalizaci veřejného mínění. Stabilnější hospodářství vždy vede k demokratičtější společnosti a k odklonu od nedemokratických, radikálních sociálních hnutí. Naše rozhodnutí vyšle Pákistánu jednoznačný signál, že mu chceme pomoci a že bychom rádi, aby se stal stabilní a bohatou zemí, což tamnímu veřejnému mínění zabrání v jeho radikalizaci. Domnívám se, že by nám Pákistán jako náš spojenec pomohl také vyřešit situaci v Afghánistánu, jež uvízla na mrtvém bodě. Tokia Saïfi (PPE), písemně. – (FR) Schvaluji zásadu, že je třeba pomoci Pákistánu oživit jeho hospodářství po povodních v červenci 2010. Návrh předložený Komisí nicméně pokládám za nevhodný, a to z několika důvodů. Za prvé, neposkytuje právě to nejrychlejší řešení: téměř rok po této katastrofě dosud nemáme žádný příslib výjimky, kterou musí Unie od WTO získat před tím, než bude její návrh moci vstoupit v platnost. Jakožto zákonodárci jsme dosud nedokončili svou práci a ještě nás čekají jednání v Radě. Za druhé, nebylo provedeno žádné hodnocení dopadů, a proto nevíme, jaké následky budou tato opatření mít na pákistánské hospodářství nebo na hospodářství Evropské unie (především na odvětví textilní výroby a výroby etanolu, na která se návrh konkrétně zaměřuje). Nevíme ani, jak Pákistán přerozdělí příjmy z vývozu produktů, na které se tato opatření vztahují, aby z nich skutečně měly prospěch regiony zasažené povodněmi. Na závěr je třeba

09-05-2011

09-05-2011

CS


podotknout, že navrhovaná opatření od Pákistánu nevyžadují žádné závazky týkající se lidských práv. To odporuje všem nedávno přijatým postojům a musí to zůstat výjimkou. 20. Dohoda o volném obchodu s Indií (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je ústní otázka Komisi od pana Moreiry jménem Výboru pro mezinárodní obchod týkající se stavu jednání mezi EU a Indií o dohodě o volném obchodu (O-000059/2011 - B7-0214/2011). Vital Moreira, autor. – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, myslím, že celých pět minut ani nevyužiji. Otázka je prostá. Jedná se o iniciativu Výboru pro mezinárodní obchod, jehož jsem předsedou, a jakožto předseda také pokládám tuto otázku, na níž se politické skupiny dohodly na základě konsensu. S potěšením pokládám tuto otázku, kterou v mém výboru schválili koordinátoři politických skupin a jež od Evropské komise požaduje odpověď na četné obavy týkající se stavu jednání mezi EU a Indií o dohodě o volném obchodu (FTA), která probíhají od roku 2007. Význam této iniciativy není třeba zdůrazňovat. Jednou z hlavních změn v Lisabonské smlouvě totiž bylo, že Evropský parlament získal nejen právo vyslovovat konečný souhlas s dohodami, mimo jiné o mezinárodním obchodu, poté, co byly dojednány, ale také má právo být od počátku informován o každé fázi jednání. To znamená, že Parlament má pravomoc a povinnost sledovat jednání – v tomto případě obchodní – a pomocí jemu dostupných parlamentních prostředků, jako jsou slyšení, usnesení a ústní otázky, politicky zasáhnout, aby zůstal informován o vývoji těchto jednání. Z tohoto důvodu Výbor pro mezinárodní obchod naslouchá Komisi, která nám, což bychom měli zmínit, k tomuto tématu poskytuje velké množství informací. Přesto se domnívám, že je třeba, aby na několik otázek odpověděla veřejně. Tato ústní otázka zahrnuje sedm dílčích otázek, jež se konkrétně týkají pokroku dosaženého v celé řadě citlivých témat, jako například veřejné zakázky; jednání o právech duševního vlastnictví v souvislosti s generiky; žádost o mandát pro vyjednávání o zahraničních investicích, kterou Komise předložila Evropské radě; projednávané otázky týkající se kultury a kulturních služeb; zda bylo provedeno konkrétní hodnocení dopadů případné dohody o volném obchodu s Indií na hlavní evropská průmyslová odvětví; zda existuje kvantitativní hodnocení očekávaných výhod a nevýhod této dohody o volném obchodu pro Evropskou unii; a konečně, zda nás může Komise ujistit, že se bude názory Parlamentu náležitě zabývat. Tyto otázky mají písemnou podobu; jsou součástí dokumentu, který jsme předložili, a domnívám se, že jsou dostatečně jasné na to, abychom zvýšili informovanost veřejnosti o těchto důležitých obchodních jednáních mezi Evropskou unií a jedním z našich významných obchodních partnerů. Karel De Gucht, člen Komise. – Pane předsedající, chtěl bych poděkovat panu Moreirovi a Výboru pro mezinárodní obchod za to, že mi umožnili, abych na plenárním zasedání hovořil o tomto důležitém jednání. Uzavření dohody s Indií v této klíčové době má nepochybně nejen velkou hospodářskou hodnotu, ale také značný strategický význam. Indie se právě nachází na začátku své cesty rozvoje, který z ní učiní jednoho z klíčových ekonomických hráčů tohoto století. Ambiciózní a vyvážená dohoda s Indií by naše vztahy s touto zemí posunula na jinou

45

46

CS


úroveň tím, že by vytvořila stabilní, předvídatelný rámec určující naše budoucí hospodářské vztahy. Proto velmi usilovně pracujeme na tom, abychom tato jednání uzavřeli, a máme k tomu reálnou příležitost. Nejvyšší političtí představitelé Indie na tom mají zjevný zájem. Výsledkem prosincového summitu Indie a EU byl jednoznačný závazek obou stran co nejdříve uzavřít jednání. Pokročili jsme v celé řadě otázek. Učinili jsme pokrok u celních nabídek a připravujeme výměnu nabídek služeb. Nyní intenzivně jednáme o veřejných zakázkách. Je to přitom vůbec poprvé, kdy Indie dojednala kapitolu veřejných zakázek zahrnující konkrétní pravidla a závazky týkající se přístupu na trh. Navzdory tomu nechci skrývat fakt, že na stole stále zůstávají některé ožehavé otázky, které vyžadují obtížná jednání. Stejně jako u všech jednání, je i zde poslední etapa ta nejobtížnější. Za prvé, v jednáních o clech jsme během posledních pár měsíců značně a rychle pokročili a pevně věřím, že Indie svou nabídku podstatně vylepší, v několika oblastech jsou však jednání stále značně obtížná, zejména pokud jde o automobily a víno a lihoviny. Velmi intenzivní jednání vedeme také o službách a začíná se rýsovat podoba případného balíčku, avšak některé naše klíčové zájmy se týkají oblastí, ve kterých v Indii reforma právních předpisů dosud probíhá nebo se teprve zvažuje. To se týká zejména pojišťovacích, poštovních, finančních, maloobchodních, právních a účetních služeb. Kvůli tomu jsou jednání velice náročná. Jde tu také o otázku udržitelného rozvoje, která je pro nás pochopitelně velice důležitá, zatímco pro Indii je značně ožehavá. Jsme si plně vědomi názorů Evropského parlamentu na tuto věc a budeme k nim přihlížet. Musíme však zůstat realističtí. Je třeba zjistit, co budeme s partnerem, jakým je Indie, nakonec schopni dojednat. Potřebujeme nalézt řešení, které uspokojí naše očekávání a zároveň zohlední specifickou situaci Indie. Ano, kapitola o udržitelném rozvoji bude nedílnou součástí těchto dohod, které budou uznávat význam příslušných mezinárodních standardů a budou vycházet ze spolupráce. Musíme však také otevřeně přiznat, že kapitola o udržitelném rozvoji, jež by umožňovala využití obchodních omezení v souvislosti se sociálními otázkami a s otázkami životního prostředí, nebude pro Indii přijatelná. Navíc by neodpovídala ani modelu, který v našich obchodních dohodách obecně prosazujeme. V této oblasti totiž neusilujeme o sankce, nýbrž o spolupráci. Další citlivou otázkou, která během těchto jednání vyvolává určité obavy, je přístup k lékům a případný dopad, který by tato dohoda o volném obchodu mohla mít na přístup k lékům v rozvojovém světě. Dovolte mi však, abych vás ujistil o těchto zásadních bodech. Jsme si plně vědomi specifické úlohy, kterou Indie hraje, pokud jde o přístup k cenově dostupným lékům v rozvojovém světě. Tato dohoda o volném obchodu – ať už se jedná o její kapitolu o právech duševního vlastnictví, kapitolu o investicích či jakoukoli jinou kapitolu – proto nenaruší schopnost Indie prosazovat, vyrábět či vyvážet generika, a to i prostřednictvím povinných licencí. Sami jsme dokonce s tímto záměrem navrhli zcela jasnou formulaci, měli bychom však mít zároveň na paměti potenciál rozsáhlého rámce pro právo duševního vlastnictví v Indii, který nepochybně může podnítit inovace a výzkum včetně vývoje nových léků. Vyjednání kapitoly o právech duševního vlastnictví pro nás v těchto jednáních s Indií proto zůstává důležitým cílem.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Dovolte mi také, abych se zcela jasně vyjádřil k ochraně údajů a výlučnosti údajů u léčivých přípravků. Prostřednictvím této dohody budeme požadovat, aby v případě, že se Indie rozhodne zavést systém výlučnosti údajů, byl tento systém uplatňován nediskriminačním způsobem, aby z něj mohli mít prospěch také evropští výrobci. A pochopitelně se stále domníváme, že přístup k lékům a ochrana údajů o testech spolu mohou koexistovat. Další dialog všech zainteresovaných stran by měl pomoci k dosažení shody v této záležitosti. Také v kapitole týkající se práv duševního vlastnictví přikládá EU značný význam zeměpisným označením. V těchto jednáních je důležité dosáhnout politického závěru, který umožní účinnou ochranu hlavních zeměpisných označení v EU. Jednání byla dosud obtížná. Komise přesto nadále usiluje o uspokojivý závěr. Komise, jak víte, Radě rovněž navrhla dodatečné zásady pro jednání, podle nichž měla jednat také o ochraně investic. Tyto vypracované zásady pro jednání byly sděleny Parlamentu na základě příslušných požadavků důvěrnosti. Rada se nyní těmito zásadami zabývá a my se těšíme, až uslyšíme, jaký na ně má názor Parlament. Kdy a jak bude tato kapitola dojednána, bude nakonec záviset na tom, kdy se Radě podaří dosáhnout shody na těchto dodatečných zásadách pro jednání. Dovolte mi na závěr, abych zopakoval, že tato jednání jsou velice důležitá a podle mého názoru představují příležitost, kterou bychom neměli promarnit. Dohodu bychom pochopitelně neměli uzavírat za každou cenu, nýbrž pouze tehdy, pokud bude mít nějaký smysl. Jestliže dohoda smysl mít nebude, pak bychom ji prostě měli odmítnout. Některým našim žádostem, které se týkají například přístupu našich automobilů, vín a lihovin na indický trh nebo otevření některých odvětví služeb, je pro Indii obtížné vyhovět. V této věci se těším na intenzivnější výměnu názorů s Evropským parlamentem, až se dostaneme do fáze, která bude doufejme fází konečnou. Domnívám se, že diskuze, kterou nyní povedeme, pro tuto sněmovnu představuje vhodnou příležitost, aby vyjádřila své názory na tato jednání. K těmto názorům bude co možná nejvíce přihlédnuto, uvážíme-li ovšem fakta a specifičnost těchto konkrétních jednání. Z tohoto hlediska se tedy těšíme na usnesení, jež se chystáte přijmout k dohodě o volném obchodu s Indií, kterou pokládám za velmi aktuální. Daniel Caspary, jménem skupiny PPE. – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, v případě Indie bych chtěl prohlásit, že jednoznačně souhlasím s panem komisařem, že je pro nás dobré vést s touto zemí jednání o obchodní dohodě. Jen strategické důvody – některé z nich jste zmínil – hovoří samy za sebe. Pro tuto dohodu o volném obchodu s Indií ještě více hovoří skutečnost, že v rámci WTO jsme bohužel nijak nepokročili. Stále mne však znepokojuje otázka, jestli pro naše podniky skutečně získáme přístup na indický trh. Opravdu tato dohoda o volném obchodu vyhovuje pouze rozdělení hospodářské moci mezi Evropu a Indii, jakou známe nyní, nebo bude tato dohoda stále ještě vyhovovat za deset či 15 let? V této souvislosti mne stále více znepokojuje otázka výjimek. Naprosto rozumím tomu, proč nyní Indie během jednání požaduje určité výjimky v určitých odvětvích. Země na takovém stupni rozvoje, na kterém se Indie nyní nachází, výjimky potřebuje. Tomu my v Evropě samozřejmě velmi dobře rozumíme. Uvítal bych však, kdyby všechny tyto výjimky k určitému dni přestaly platit. Rád bych, aby byly tyto výjimky poskytnuty zároveň s jasným termínem nebo s jednoznačnými kritérii, ať už mají jakoukoli strukturu – možná by Komise mohla zvážit, jaké návrhy má

47

48

CS


v úmyslu předložit, aby částečně vyšla vstříc požadavkům Indie. Přál bych si tedy, aby měly všechny výjimky svá zcela jasná omezení, ať už v podobě termínů či kritérií. Nepochybně to dlužíme naším podnikům, a tedy také našim pracovníkům. Byl bych Vám velice vděčný, kdybyste nám mohl říci, do jaké míry s takovými výjimkami a jejich případnými limity při jednáních počítáte. Druhé důležité téma, které jste zmínil a jemuž bych rád vyjádřil svou podporu, je téma duševního vlastnictví. Nutně musíme docílit takového výsledku, který přinese užitek našim zemědělcům a dalším dotčeným subjektům, zejména v souvislosti se zeměpisnými označeními. Musíme pomoci také našim výrobcům léků, přesto se, jak se domnívám, všichni shodneme, že tím nesmí utrpět ti, kdo jsou závislí na přístupu k levným lékům. Harlem Désir, jménem skupiny S&D. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií jsou náročná, týkají se řady hospodářských odvětví, avšak v Evropě i v Indii zároveň vyvolávají obavy, o čemž jsem se mohl přesvědčit během setkání výboru pro obchod obou komor indického parlamentu a delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Indií, jež proběhlo minulý měsíc. Indie zažívá ekonomický vzestup a je to strategický partner, jak jste nám připomněl. Všichni si uvědomujeme, jaký význam má rozvoj našeho vzájemného obchodu. Máme nicméně na co navazovat, neboť Unie již pro Indii představuje hlavního hospodářského partnera, hlavního investora a zároveň hlavní destinaci pro indické investory. Indie je rovněž hlavním příjemcem systému všeobecných preferencí. Budeme proto muset být ostražití vůči jakýmkoli novým dopadům, které by nová a komplexní obchodní dohoda mohla mít na citlivá odvětví indické ekonomiky. Mám tím na mysli například zemědělství – naši indičtí kolegové o tom s námi hovořili – a důsledky pro odvětví, která jsou zvlášť vystavena konkurenci ze strany rozvíjejících se evropských zemí, a mám na mysli také automobilový průmysl. Tato dohoda by měla sloužit rozvoji našich společností a zaměstnanosti a nikoli vést k nekontrolované liberalizaci, jež by měla katastrofální následky. Proto by má skupina ráda upozornila na několik aspektů v těchto jednáních, jež by měla vyústit v dohodu, která pomůže dosáhnout cílů v podobě udržitelného rozvoje a vymýcení chudoby a která by měla být rovněž doprovázena jasnými a ověřitelnými závazky. Tato dohoda by samozřejmě měla vzniknout na základě spolupráce, avšak poté by měla být spojena s věrohodnými sociálními závazky a závazky v oblasti životního prostředí. Rád bych zde zdůraznil především několik skutečností. Za prvé, pokud jde o zemědělství, o kterém jsem se již dříve zmínil, vyzýváme Komisi, aby zajistila, že žádné ustanovení této dohody, ať už o liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty nebo o právech duševního vlastnictví, neohrozí drobné zemědělství v Indii. Mám na mysli například ustanovení o osivech. Za druhé, Indie představuje největšího výrobce generik v rozvojovém světě. Vyzýváme Komisi, aby přestala požadovat výlučnost údajů, neboť všechny nevládní organizace prohlašují, že to patrně naruší distribuci těchto léků. Za třetí, v oblasti služeb požadujeme jednak, aby byly veřejné služby vyňaty z liberalizovaných odvětví, a dále aby byla u modusu IV zaručena zásada rovného zacházení – jinými slovy, aby byly všechny formy sociálního dumpingu odmítnuty.

09-05-2011

09-05-2011

CS


A na závěr – děkuji, pane předsedající – se domníváme, že kapitola o udržitelném rozvoji musí zahrnovat právně závazné závazky týkající se dodržování sociálních standardů a standardů v oblasti životního prostředí, zejména pak sociálních standardů Mezinárodní organizace práce. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, tato jednání trochu připomínají čtyřrukého boha Šivu, jelikož uzavření takto komplexní dohody vyžaduje opravdu značné úsilí. Nyní osvětlím postoj skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Za prvé: přístup k lékům. Přestože vítám prohlášení pana komisaře, potvrzuji, že jsem proti jakémukoliv pokusu zavádět protekcionistická opatření v odvětví, ve kterém Evropa v minulosti fakticky bránila přístupu k levným lékům. Zneužívání problému padělání čistě k protekcionistickým účelům je stejně tak špatné jako padělání samotné. Místo toho by dohoda měla indickému a evropskému farmaceutickému průmyslu poskytnout příležitost ke vzájemné spolupráci. Za druhé: průmyslová odvětví. Žádáme Indii, aby umožnila zařadit do dohody také citlivá odvětví, jakými jsou výroba automobilů a alkoholu, ve kterých náš vývoz nyní podléhá vysokému zdanění. Za třetí: zemědělství. Prohlašujeme, že jsme ochotni jednat o zemědělských produktech a otevřít náš trh, avšak s několika podmínkami. Musíme nepochybně odmítnout geneticky modifikované organismy a udělat vše pro to, abychom ochránili zeměpisná označení. U tohoto posledního aspektu bych vám rád připomněl, že zeměpisná označení nejsou jen záležitostí obchodní politiky, ale tvoří také součást evropské identity. Doufáme proto, že bude vyvinuto značné úsilí ke zjednodušení registračních postupů v indickém byrokratickém systému, který je velice těžkopádný, dokonce ještě těžkopádnější než ten evropský, což mluví za vše. Pokud jde o veřejné zakázky, pak Komisi blahopřeji, jestliže platí, že je Indie vůbec poprvé připravena zahrnout veřejné zakázky do mezinárodní dohody. Indické železnice, na kterých pro vaši představu 17 000 vlaků denně přepraví 18 milionů cestujících a kde se během následujících 10 let plánuje výstavba dalších 25 000 kilometrů kolejí, jsou jedním z mnoha trhů, které by díky této dohodě o volném obchodu mohly být otevřeny. Pokud půjdou jednání dobře, přinese to prospěch oběma stranám: bude prosazen udržitelný rozvoj, postupně bude vymýcena dětská práce a podpoří se tím pokrokovější forma sociální ochrany. Myslím, že je nesmyslné a škodlivé se proti tomu stavět, a proto vyzývám všechny skupiny v Parlamentu, aby kompromisní text předem odmítly. Robert Sturdy, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, pan komisař ve svém projevu uvedl, že s usnesením souhlasí, a zopakoval vše, co by mohla dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií podpořit – investice, zrušení cel a necelních překážek atd. Očekává se, že uzavření ambiciózní dohody o volném obchodu zvýší do roku 2015 bilaterální obchod o 160 miliard EUR, přičemž v klíčových odvětvích se má objem přímých bilaterálních zahraničních investic zvýšit až o 30 %. Pan komisař bude jistě souhlasit s tím, že právě tento nárůst pomůže povzbudit hospodářství a vytvořit pracovní místa nejen ve Spojeném království, ale také v Indii. Centrum pro analýzu regionální integrace sídlící v Sussexu dospělo ve svém úvodním hodnocení potenciálu dohody o volném obchodu mezi EU a Indií k závěru, že jakékoli zisky budou záviset na tom, do jaké míry budou v textu dohody stanoveny a řešeny klíčové

49

50

CS


oblasti, které pan komisař konkrétně zmínil, jako jsou vládní zakázky, služby, investice do usnadnění obchodu atd. Toto hodnocení konstatuje, že pokud se dohoda do značné míry omezí na otázku mělké integrace, zvláště na snížení cel, existuje tu velká pravděpodobnost, že přesměrování obchodu u obou stran zastíní jeho rozvoj. Pan komisař zde zcela správně zmínil udržitelný rozvoj. Rád bych vás upozornil, že musíme být velice opatrní. Hranice jsou zde zřetelně narýsovány a já doufám, že v našich ústupcích nezajdeme až příliš daleko. Souhlasím také s panem Casparym v otázce termínů. Domnívám se, že jeho připomínka byla zcela správná. Na tomto místě bych rád rovněž zmínil, jaký má na dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií dopad rozvojové kolo Světové obchodní organizace z Dohá. Současné signály z Ženevy nejsou příznivé a pan komisař nedávno připustil, že jednání uvízla ve slepé uličce. Prohlásil, že nyní patrně nastal čas na plán B, po kterém, jak musím rychle dodat, Výbor pro mezinárodní obchod volá již dlouho. Jaký to však bude mít dopad na dohodu o volném obchodu mezi EU a Indií? Franziska Keller, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, řekněme si to otevřeně: tato dohoda o volném obchodu není vyjednávána za rovných podmínek. HDP na obyvatele u Indie představuje zhruba 6 % HDP na obyvatele u EU. Navzdory svým ambicím je Indie stále rozvojovou zemí, ve které žije obrovské množství chudých a hladovějících lidí. Na to nesmíme zapomínat. Musíme dodržovat zásadu soudržnosti rozvojové politiky, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě a která stanoví, že žádná z našich politik nesmí škodit rozvoji. Touto dohodou o volném obchodu však škodíme zemědělství, maloobchodu, indickým společnostem atd. Konkrétní příklady zde již byly zmíněny. Prostřednictvím ustanovení o urovnávání sporů navíc Indii, i EU a jejím členským státům zužujeme politický prostor k tomu, aby zavedly například nové právní předpisy v oblasti životního prostředí. Příslušný mechanismus vedl k tomu, že nadnárodní společnosti podávaly na země žaloby za jejich politiku v oblasti zdraví a životního prostředí – a vaše vlády to postihne také. Pokud jde o generika, domnívám se, že ta nejsou mimo nebezpečí. Prosazování výlučnosti údajů v jakékoli podobě představuje problém, bez ohledu na to, jakým to probíhá způsobem. Je třeba, aby Parlament vyslal Komisi jasný signál, že by obchodní dohoda měla být spravedlivá a neměla by omezovat politický prostor. Členové skupin EPP, ALDE a ECR však bohužel omezují své vlastní pravomoci, které mají jakožto členové Parlamentu. Ve Výboru pro mezinárodní obchod Komisi soustavně žádali, aby nejednala o kapitole týkající se investic, dokud jim Parlament nesdělí své stanovisko k tomu, jak by měla investiční politika vypadat, zatímco nyní v tomto usnesení Komisi vyzývají, aby zahájila jednání a na stanovisko Parlamentu nečekala. Jak je to možné? Opravdu doufám, že si někteří naši kolegové najdou čas, aby si text ještě jednou přečetli předtím, než ho ve středu prostě schválí. Doufám, že budeme moci Komisi vyslat jednoznačný signál a ovlivnit tak průběh jednání, čímž dáme jasně najevo, že jakožto členové Evropského parlamentu chceme uplatňovat své pravomoci.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, návrhy usnesení, které byly Evropskému parlamentu předloženy, ujistily všechny skupiny o tom, že se Parlament – jak již bylo zdůrazněno – domnívá, že není dostatečně informován o konkrétním stavu jednání. Jsem proto vděčný za podrobnější informace, které jsme dnes obdrželi. Především otázky z levé části politického spektra této Sněmovny bezprostředně svědčí o obavách lidí nejen v Evropě, ale také v Indii. Tyto obavy se týkají jejich vlastní sociální a ekonomické situace a vyhlídek pracovníků i těch, kteří práci hledají, a to i v členských státech EU. Ďábel se, jak známo, skrývá v detailu, takže bychom, pane komisaři, rádi věděli následující: jaká jsou konkrétní témata jednání, pokud jde o veřejná nabídková řízení v odvětví služeb nebo o migraci za prací? Jakou podobu mají návrhy, pokud se týká práv duševního vlastnictví? Jak vypadá situace v oblasti životního prostředí a zemědělství? Pomocí konkrétních dokumentů máme v úmyslu prověřit, jestli je ohrožena úloha Indie jakožto lékárny pro chudé celého světa nebo zda tato dohoda naruší výrobu levnějších léků na malárii či léků na léčbu AIDS, aniž bychom ignorovali obrovské investice do výzkumu, které vynaložily naše farmaceutické společnosti. Chceme zjistit, jestli budou evropské orgány samosprávy, nemocnice či ministerstva v budoucnu nucena provádět výběrová řízení, kterých se budou moci zúčastnit také indické společnosti. Chceme vědět, jestli bude tato dohoda upravovat podmínky vstupu indických zdravotních sester či pečovatelek o starší osoby do členských států Evropské unie, včetně délky pobytu a uznávání kvalifikací. Chceme znát, jestli dohodnutý text neohrozí drobné zemědělce a rybáře v Indii a jestli evropským pracovníkům v ocelářství hrozí propouštění, jelikož bude v důsledku této dohody v budoucnu možné bez omezení investovat indický kapitál do nákupu společností v EU. Csanád Szegedi (NI). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, političtí analytici a politici, kteří, jako například Henry Kissinger, již před několika desetiletími předpovídali, že v novém světovém řádu budou hrát vedoucí úlohu vedle Spojených států amerických také Evropská unie, Rusko, Čína a rovněž Indie, měli pravdu. Obyvatelům Indie respektive jejím národům k tomu samozřejmě gratulujeme, neměli bychom avšak zapomínat na ono porušování práv, včetně dětské práce, které k tomu vedlo. Evropská unie proto musí dát Indii jasně najevo, že porušování lidských práv a dětská práce v budoucnu nemohou pokračovat. Odporují totiž ideám, které Evropská unie představuje. Nemyslíme si, že tato dohoda o volném obchodu zajistí dostatečnou nezávislost evropské ekonomiky a evropské výroby. Navrhujeme proto, aby dohoda o volném obchodu obsahovala záruky zajišťující nezávislost evropských rodinných podniků i drobných zemědělců a výrobců, jejichž pomocí by mohla Evropa překonat hospodářskou krizi, ve které se nyní nacházíme. Paweł Zalewski (PPE). – (PL) Pane předsedající, je správné, že v situaci, kdy se větší liberalizace obchodu v rámci Světové obchodní organizace ukazuje jako problematická, Evropská unie uzavírá dohody o volném obchodu s důležitými globálními partnery, jakým je Indie. S Indií máme mnoho společného – je to největší demokracie světa, zemi, která na mezinárodní scéně plní stabilizační úlohu, a také náš spojenec v boji proti mezinárodnímu terorismu. Obchodní vztahy dnes hrají obrovskou roli. Správné uspořádání těchto vztahů povede nejen k hospodářskému růstu Indie a k rozvoji této země, ale také ke zvýšení mezinárodní stability. Je to tedy v našem zájmu.

51

52

CS


Je správné, že od Komise rovněž očekáváme, že se bude zabývat velmi důležitým tématem zahraničních investic a že do dohody zahrne podporu i ochranu zahraničních investic. Evropský parlament již k tomuto tématu vypracoval dokument, ve kterém Parlament uvádí, co očekává od budoucích jednání o vzájemné ochraně zahraničních investic. Zítra budeme hlasovat o významném právním předpisu, který Komisi umožní, aby podnikla další kroky. Je velmi důležité, aby se toto odvětví rozvíjelo a přinášelo užitek evropským i indickým investorům. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Pane předsedající, pokud budou tato jednání završena ke spokojenosti obou stran, stane se dohoda o volném obchodu s Indií nejvýznamnější dohodou tohoto druhu. Evropská unie pro Indii představuje největšího obchodního partnera a všeobecný systém preferencí je jedním z nástrojů, které Evropská unie využívá k tomu, aby podpořila hospodářský rozvoj této země. Přestože je Indie rozvíjející se ekonomikou, sociální rozdíly v ní stále přetrvávají. Více než 800 milionů lidí musí žít za méně než 2 USD na den. Snahy Indie vybudovat silné hospodářství musí být podpořeny politickou vůlí na zlepšení situace v oblasti lidských a sociálních práv i práv v oblasti životního prostředí. Evropská komise se proto během jednání musí zasazovat o přijetí právně závazných klauzulí vztahujících se na tyto oblasti. Indie může být pro ostatní rozvojové země nejen hospodářským příkladem, ale také příkladem demokracie. Bill Newton Dunn (ALDE). – Pane předsedající, byl jsem členem delegace, která minulý měsíc odjela do Indie. Cestovalo nás jen několik a byla to nesmírně zajímavá a velmi cenná zkušenost. Chtěl bych hovořit především o odstavci 29 návrhu, o které budeme ve středu hlasovat. Tento odstavec stanoví, že Parlament „vítá veškeré úsilí indické vlády vymýtit dětskou práci“. Předpokládám, že osoba, která tento text vytvořila, tím naráží na zboží, jež by mohlo být vyrobeno s využitím dětské práce a dovezeno do Evropy, o tom se však návrh nezmiňuje. Pouze si vybírá jeden z nešťastných aspektů života v Indii, který dosud přetrvává. V loňském roce se naše delegace seznámila s projektem v jižní Indii, který je financován z peněz EU a jenž se zaměřuje na odstranění dětské práce. Usoudili jsme, že problém ve skutečnosti spočívá v tom, že děti pracují na polích, nikoli ve výrobě, aby splatily dluhy, které nadělali jejich rodiče. Byly odsouzeny takto pracovat po zbytek života, místo aby chodily do školy. Formulace použitá v návrhu usnesení může být pro Indy urážlivá. Samozřejmě že chtějí odstranit dětskou práci. Odstavec 29 bychom tedy měli buď úplně vypustit, nebo ho přeformulovat tak, aby bylo jasné, že nám jde o zboží, jež by mohlo být vyrobeno s využitím dětské práce. Osobně pociťují určitý náznak nadřazenosti, když Evropa prohlašuje: „My jsme už s dětskou prácí skoncovali, zatímco vy Indové ji pořád využíváte.“ Takovýto vztah bychom s naším velmi významným obchodním partnerem mít neměli. Peter van Dalen (ECR). – (NL) Pane předsedající, domnívám se, že na dohodu o volném obchodu s Indií panují dva hlavní názory. První názor zní: nyní před sebou máme tu nejkomplexnější dohodu na světě. Tato dohoda je důležitá sama o sobě, a proto ji musíme hájit. A zatímco budeme s Indií obchodovat, přijde řada na takzvané neobchodní aspekty, jako jsou práva menšin, dětská práce a diskriminace na základě kasty. Tento postoj označuji jako „postoj obchodníka“. Tento způsob myšlení je patrný v usnesení, které máme před sebou.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Druhý názor, pane předsedající, požaduje, abychom nejprve vyřešili neobchodní aspekty a teprve poté dosáhli dohody. Tento postoj nazývám „postojem kazatele“. Víme, že ve druhém případě s námi Indie rozhodně nebude chtít dohodu uzavřít. Rád bych této Sněmovně připomněl, že jsme v dubnu 2009 přijali usnesení, které zohledňovalo jak obchodní, tak neobchodní aspekty. Usnesení, které máme před sebou, osobně považuji za krok zpátky. Obsahuje sice klauzuli o udržitelném rozvoji, ale je zcela neúčinné. O Dálítech se usnesení vůbec nezmiňuje. Nejvíce pak na nynější text doplatí příroda a životní prostředí. Text tohoto usnesení proto nemohu schválit. Naši vyjednavači se musí držet usnesení z roku 2009. Obchodník a kazatel musí nadále spolupracovat, jak říká pan komisař, „jedině tehdy dosáhneme vyvážené dohody“. Georgios Papastamkos (PPE). – (EL) Pane předsedající, dosažení ambiciózní a oboustranně výhodné dohody mezi EU a Indií je zcela oprávněně klíčovým cílem současné vnější obchodní politiky EU. Pokud mají být jednání rychle završena, je nutné zintenzívnit konzultace o klíčových oblastech, jakými jsou služby, necelní překážky, veřejné zakázky a zeměpisná označení. Pokud se týká obchodu s výrobky, chtěl bych upozornit na vysoká průměrná cla, která Indie uvaluje na zemědělské i průmyslové výrobky. Pokud jde o přístup do odvětví služeb, v současné době bohužel od Indie nemáme žádný pevný závazek. Unie by měla jednoznačně trvat na svém požadavku zvýšené ochrany všech zeměpisných označení na tak významném trhu, jako je indický trh. Indie je navíc spojencem Unie v mnohostranných jednáních o zeměpisných označeních v rámci jednacího kola z Dohá. Je třeba podotknout, že Indie má přehledný právní rámec, zejména pokud se týká postupu při registraci zeměpisných označení a jejich koexistence s ochrannými známkami. Na závěr bych chtěl prohlásit, že Unie musí projevit flexibilitu vůči žádosti Indie o ochranu indických nezemědělských zeměpisných označení, aby Indie na oplátku poskytla ochranu evropským zeměpisným označením. PŘEDSEDAJÍCÍ: DIANA WALLIS Místopředsedkyně Bernd Lange (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, skutečně pokládám za významné, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, společně rozhodujeme o struktuře jednání, neboť tím Parlament získává novou roli v obchodních vztazích. Pokud opět uvážíme, že Indie nepochybně představuje trh budoucnosti, musí se to odrazit i v jednoznačném postoji zastávaném Parlamentem: dle našeho názoru má průmyslový rozvoj v Evropské unii – spojený s pracovními místy – klíčový význam. Proto musíme dát jasně najevo, že zájmy pracovníků v evropském průmyslu musí být v obchodních dohodách prioritou. Přestože tedy dohoda musí být asymetrická, cla nakonec musí být nulová. Nemůžeme akceptovat, abychom měli ve strojírenství a v automobilovém průmyslu clo ve výši 100 % a nakonec možná vyjednali výši 50 %. Dokud nebudeme mít nulová cla, investice budou směřovat mimo Evropu. Proto je, pane komisaři, třeba, abychom jasně definovali naše prioritní oblasti, a ty se nachází v průmyslu. Potřebujeme také, aby byly stanoveny rovné podmínky, pokud jde o sociální standardy a dále je nezbytné, aby byly Indii uloženy jasné závazky týkající se práv pracovníků.

53

54

CS


Cristian Silviu Buşoi (ALDE) . – (RO) Paní předsedající, Indie zažívá vzestup v podobě záviděníhodného hospodářského růstu a je také jedním z našich největších ekonomických partnerů. Dohoda o volném obchodu s Indií má pro budoucnost našich obchodních vztahů mimořádný význam. Proto také já schvaluji, aby byla tato dohoda co nejdříve uzavřena. Jeden z důležitých aspektů se týká deregulace služeb, zejména pokud jde o mody 3 a 4. Služby jsou zvlášť významné pro hospodářský růst, jak v Indii, tak v Evropské unii, což se musí promítnout v dohodě o volném obchodu. Pokud se týká modu 4, problémy spojené s uznáváním odborných kvalifikací musí být vyřešeny, což je ovšem dost obtížné, uvážíme-li, že problémy se vzájemným uznáváním odborných kvalifikací existují dokonce i mezi členskými státy Evropské unie. Rád bych Komisi požádal, aby nám sdělila, do jaké fáze dospěla jednání o tomto tématu. Druhý aspekt se týká reciprocity v přístupu na trhy s veřejnými zakázkami. Zajištění přístupu na indické trhy s veřejnými zakázkami pro evropské společnosti může přispět k rozvoji našich společností. Další potřebné opatření se týká toho, aby Indie vytvořila a uplatnila transparentní a srozumitelné právní předpisy o veřejných zakázkách, které evropským společnostem k těmto zakázkám zajistí přístup. Sajjad Karim (ECR). – Paní předsedající, když jsme v roce 2007 zahájili tato jednání, jakožto tehdejší parlamentní zpravodaj pro tuto problematiku jsem vždy tvrdil, že bychom se měli pokusit dojednat ambiciózní dohodu o volném obchodu, která bude opravdu komplexní a průlomová v tom, čeho jsme schopni dosáhnout, a docela mne těší, že jsme se drželi programu, který toho chce docílit. Když slyším nynější prohlášení Federace indických obchodních komor, je mi docela jasné, že se objem našeho dvoustranného obchodu s Indií pravděpodobně zvýší z 69 miliard EUR v roce 2009 na 160 miliard EUR v roce 2015. Těší mne rovněž skutečnost, že Indie učinila skutečný pokrok při řešení celé řady otázek, především pokud jde o necelní překážky. Je velikou úlevou sledovat, jak se současná indická vláda vypořádává s problémem korupce, a to do té míry, že zadržela i ředitele her Britského společenství národů, a řeší ony necelní překážky. Dovolte mi, pane komisaři, rovněž uvítat společné prohlášení učiněné Vámi a indickým ministrem obchodu Anandem Sharmou dne 13. prosince 2010, v němž jste jednoznačně konstatovali, že dohoda nebude nijak bránit nejchudším v jejich přístupu k lékům zahraňujícím život. To, jak doufám, rozptýlí obavy mých kolegů v této Sněmovně, pokud jde o náš přístup v těchto jednáních. Zbývá ještě jedna záležitost, jež byla vždy pokládána za otázku, v níž nelze ustoupit, a tou jsou veřejné zakázky. Pokaždé, když jsme se na ně, pane komisaři, dotazoval, jsem byl informován o existenci jistých podrobných jednání a plánů, ony podrobné informace však dosud neznáme. Rád bych věděl, jestli byste nám je dnes mohl poskytnout. Mohu být na závěr tak smělý a zeptat se Vás, zda budeme moci tuto dohodu o volném obchodu uzavřít ještě před koncem léta? Lena Kolarska-Bobińska (PPE). – (PL) Paní předsedající, na rozdíl od svých kolegů se domnívám, že dohoda bude v tomto klíčovém období velmi prospěšná jak pro Indii, tak pro Evropskou unii. Světový řád se mění. Některé supervelmoci slábnou, zatímco jiné, jako například Indie, sílí. Jako Evropská unie tedy potřebujeme takového partnera, demokratického partnera, neboť máme různé vztahy také nedemokratickými partnery.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Dohoda, o které se v současné době jedná, se týká výměny zboží, služeb a investic, ale zmiňuje se rovněž o citlivých sociálních otázkách a otázkách životního prostředí. Velice mne potěšila poznámka pana komisaře týkající se generik, a sice že nehrozí žádné nebezpečí v podobě negativních dopadů na pacienty. V Indii i v rozvojových zemích jsme byli mnohokrát a od pacientů s AIDS jsme slyšeli, jak je pro něj důležité mít přístup k levným lékům. Digitální služby a osobní údaje jsou pro Evropu rovněž velice důležité. Jsem přesvědčená, že Indie může splnit evropské podmínky týkající se osobních údajů, přestože je EU právě doplňuje a pravděpodobně je bude měnit současně s vývojem technologií. Po nedávných událostech v Sony Evropané potřebují mít jistotu, že jejich údaje jsou dobře chráněny, pokud jsou zpracovávány v zahraničí. Jsem si jistá, že tato dohoda povede ke zvýšení různých pracovních standardů v oblasti životního prostředí, ale musíme být v této věci opatrní. Mám dojem, zejména v souvislosti s naší rozpravou, že všichni od Indie očekáváme něco jiného a že chceme tato očekávání zahrnout do této dohody o volném obchodu. Jedná se tu však o dohodu o volném obchodu, a ta nemůže obsahovat všechna naše očekávání ani všechno, čeho by podle nás měla Indie dosáhnout. (Předsedající řečníka přerušila) Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, tato dohoda zahrnuje tolik otázek, že je nutné se soustředit, abychom rozpoznali ty nejdůležitější. Za nesmírně důležité osobně pokládám dvě věci, které lze obě zahrnout pod pojem „spravedlnost“. Tou první je spravedlnost pro naše výrobce a náš průmysl. To zde již několikrát zaznělo. Nesmíme dovolit, aby určitá omezení, jež zpočátku mohou mít své opodstatnění, zůstala v platnosti trvale. Hned na začátku dohody musíme určit, jak dlouho by mělo co platit a za jakých okolností ustanovení následně skončí. Indie se bude nepochybně dále rozvíjet a my to musíme vzít v úvahu. V této souvislosti souhlasím s názory, které vyjádřili mí kolegové. Je to také otázka spravedlnosti pro lidi, jak v Evropské unii, tak v Indii. Ta je rovněž nesmírně důležitá. Dohoda jako tato musí obsahovat také aspekty, které se nutně netýkají pouze obchodu – také tyto již byly zmíněny: udržitelnost, lidská práva, sociální a pracovní standardy i standardy v oblasti životního prostředí – tyto věci jsou rovněž neuvěřitelně významné. Tyto aspekty musí být především stanoveny tak, aby v případě, že nebudou dodrženy, následoval nějaký postih. Rozhodně nechci, naše indické přátele mentorovat. Pokud jde o lidská práva, dovedu si představit, že má Indie lepší zákony týkající se svobody tisku, než mají například některé členské státy Evropské unie. Jinak řečeno, je třeba se na věci dívat také z druhé strany. Tyto požadavky však musí být závazné pro obě strany, musí být splněny, a pokud splněny nebudou, musí to kvůli sociálnímu dumpingu znamenat důsledky pro obě strany. Tokia Saïfi (PPE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, podporujeme jednání o této dohodě o volném obchodu s Indií, jež musí být ambiciózní, ale která nicméně stále vyvolává určité otázky. Za prvé otázku, zda do ní zařadit kapitolu o udržitelném rozvoji. Tato dohoda o volném obchodu představuje dohodu nové generace, takže je zcela přirozené, aby takovou kapitolu obsahovala. Nemáme tím na mysli nějakou protislužbu, nýbrž kapitolu jednání jako takovou. Jestliže má navíc dohoda o volném obchodu odrážet stupeň rozvoje obou stran, nemůže opomíjet tak základní standardy, jako je například zákaz dětské práce. Přestože je tato práce od roku 1986 oficiálně zakázána, přibližně 60 milionů dětí dnes ještě stále pracuje na indických polích a v továrnách. Komise v průběhu těchto jednání nemůže ignorovat minimální sociální standardy.

55

56

CS


Abych se vrátila k čistě obchodní kapitole jednání, otázka vzájemného přístupu k vládním zakázkám dosud nebyla zcela vyřešena. Těší mne, že tato jednání zahrnují přístup k zakázkám indické federální vlády, ale co zakázky zadávané na úrovni provincií? A závěrem, mám určité obavy týkající se ochrany práv duševního vlastnictví a především zeměpisných označení – ta již byla několikrát zmíněna. Indická legislativa je chrání pouze na úrovni státu, nikoli na mezinárodní úrovni. Vyrozuměla jsem, že Komise sestavila seznam 200 označení, které má v úmyslu chránit prostřednictvím jakési dohody, jež vstoupí v platnost dříve než dohoda o volném obchodu. Má toto Komise v plánu? Předsedající. – Nyní v rozpravě přejdeme k postupu „zvednuté ruky“. Nebudu moci udělit slovo všem, kteří o to požádali, a ty, kteří slovo dostanou, bych chtěla požádat, aby dodržovali limit jedné minuty. Miroslav Mikolášik (PPE). – (SK) Paní předsedající, dámy a pánové, dohoda o volném obchodu s Indií je nepochybně úžasnou příležitostí, která skýtá obrovský potenciál pro rozvoj obchodu s touto největší demokracií světa. Jsem však poněkud zklamán tím, že jednání o dohodě o volném obchodu dosud jen nepatrně pokročila směrem k uzavření projednávané dohody. Především oblast týkající se práv duševního vlastnictví vyžaduje jasnou a spravedlivou úpravu, jelikož je z pohledu lidských práv nepřijatelné, aby byla ohrožena základní práva nejchudších obyvatel rozvojových zemí včetně práva na přístup ke generikům a zdravotní péči. Komise a indické orgány by měly a musí zintenzívnit svou spolupráci na společné definici padělaných léků, které představují důležitou oblast škodlivou pro zdraví pacientů, a tím náležitě chránit veřejné zdraví. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, jakožto členka delegace Evropská unie-Indie podporuji uzavření dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Indií. Indie je důležitou rozvojovou zemí a významným obchodním partnerem Evropské unie. Je nicméně důležité, abychom věděli, jaký bude konkrétní obsah této dohody. Chtěla bych připomenout, že Evropský parlament bude tuto dohodu schvalovat. Proto požadujeme informace o současné fázi jednání. Ráda bych se Komise zeptala, jakým způsobem se v této dohodě odrazí jak budoucí průmyslová politika Evropské unie, tak průmyslová politika Indie. Zvláštní pozornost by se měla věnovat dodržování a ochraně práv duševního vlastnictví a patentům. V neposlední řadě bych ráda věděla, jestli tato dohoda pomůže sblížení postojů Evropské unie a Indie k boji proti změnám klimatu a ke snižování emisí znečišťujících životní prostředí. Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Paní předsedající, dosažení dohody o volném obchodu s Indií pro Evropu nyní představuje klíčovou otázku. V reakci na současné ekonomické problémy tato dohoda zajistí, že Unie bude mít lepší přístup k jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Zbývá však ještě mnoho problémů, které je třeba vyřešit. Podle mého názoru bychom se měli podrobněji zabývat záležitostmi zemědělství a otázkami souvisejícími s pohybem obyvatelstva. Dostatečný pokrok navíc nenastal v oblasti vládních zakázek a služeb, principů ochrany duševního vlastnictví včetně zeměpisných označení, podmínek pro udržitelný rozvoj a především u výrobních standardů při vytváření rovných podmínek pro hospodářskou soutěž. Domnívám se, že je nezbytné provést hodnocení specifického charakteru jednotlivých odvětví, abychom určili možné negativní dopady dohody o volném obchodu na zranitelná odvětví ekonomiky Evropské unie.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Syed Kamall (ECR). – Paní přesedající, myslím, že všichni vítáme hospodářský růst Indie během uplynulého desetiletí, a zvláště od doby, co tato země opustila některé neúspěšné marxistické a socialistické politiky z nedávné minulosti. To jí umožnilo zbavit se okovů a zahájit obdivuhodný růst. Rád bych rovněž našim kolegům napříč politickým spektrem připomněl, že toto je obchodní dohoda, a proto bychom se měli zaměřit na obchodní aspekty. Tím nechci říci, že ostatní aspekty nejsou důležité, když se však budeme moci zaměřit na obchod, abychom Indii pomohli dosáhnout bohatství a indickým podnikatelům pomohli vytvářet zisk a pracovní místa v jejich vlastních vesnicích a městech, pak to bude ku prospěchu všech. Znepokojuje mne, když od samého počátku klademe příliš velký důraz na naše standardy a chováme se téměř jako imperialisté, jak zmínil již můj kolega Bill Newton Dunn. Myslím si, že je důležité zaměřit se na zlepšení obchodních dohod, abychom v těchto zemích, včetně Indie, vytvářeli bohatství a pomohli jim vymanit se z chudoby. Tak jim můžeme nejlépe pomoci. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, značné snižování výrobní kapacity slabších ekonomik Evropské unie, jako je Portugalsko, pramenící z integrace založené na hospodářské soutěži mezi silnými a těmi, kdo jsou oslabeni, mezi bohatými a těmi, kdo jsou ožebračeni, a probíhající v souladu se zájmy velkých společností evropských mocností, se dále zhoršuje v důsledku liberalizace a deregulace světového obchodu, které tyto mocnosti řídí podle svých vlastních zájmů. Tváří v tvář očividné katastrofě způsobené tímto procesem však Evropská unie nezměnila stanovený směr a naznačuje, že si přeje dál slepě postupovat tímto směrem. V této souvislosti bychom měli posuzovat tuto dohodu, jež představuje nejobsáhlejší dohodu, o které se kdy jednalo. Nutně potřebujeme zásadní změnu stávající obchodní politiky. Potřebujeme řídit mezinárodní obchod tak, aby se ekonomiky vzájemně doplňovaly a ne spolu soutěžily, aby se vytvořily spravedlivé a poctivé hospodářské vztahy, které budou oboustranně výhodné, povedou k rozvoji zemí a přinesou prospěch jejich národům, nikoli jenom několika málo společnostem a finančním institucím. Komplexní krize, které čelíme, vyžaduje nový přístup k ekonomickým, sociálním a energetickým problémům i k otázkám životního prostředí, pro které volný obchod, jeden z pilířů neoliberalismu, zjevně nemá schůdné řešení. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, chtěl bych poděkovat Vašim kolegům za velmi zajímavou rozpravu o jednáních o volném obchodu s Indií. Je samozřejmě velmi obtížné se podrobně zabývat všemi otázkami, dovolte mi proto, abych se zaměřil jen na některé otázky, jež tu opakovaně zazněly. Pokud jde o veřejné zakázky, kapitola o veřejných zakázkách se zjevně zaměří na federální úroveň, nikoli na úroveň provincií. Je to mimochodem vůbec poprvé, kdy jsou indičtí představitelé připraveni jednat o veřejných zakázkách jako takových, chtěl bych však upozornit na existenci určitých omezení. Velmi důležité je, že naše jednání v co největší možné míře zahrnují rovněž podniky veřejného sektoru na indické centrální úrovni, kde probíhá většina veřejných zakázek. Niccolò Rinaldi uvedl příklad železniční dopravy, která je pochopitelně jedním z hlavních odvětví vzhledem k obtížné situaci Indie, pokud jde o infrastrukturu.

57

58

CS


Další otázkou, jež zde opakovaně zazněla, je dětská práce. Domnívám se, že je oprávněné rozlišovat mezi dětskou prací ve výrobě a v zemědělství. Dosti velké množství dětí stále evidentně v zemědělství pracuje. Zda tuto práci kombinují se školní výukou či nikoliv není vždy zcela jasné, domnívám se však, že většina z nich ano. Počet dětí pracujících ve výrobě zboží, které bude dováženo do Evropy, bude patrně dosti malý, takže si myslím, že bychom měli mezi těmito dvěma oblasti jasně rozlišovat, jak správně upozornil pan Newton Dunn. Dovolte mi také říci, že dětská práce je velmi složitý problém a velmi složitým problémem vždy byla i v našich zemích. Velice dobře si pamatuji, že když jsem byl mladý, což už samozřejmě je pár let, ale ne zase tak dlouho, ještě mnoho dětí pracovalo právě v zemědělství. Ani v Evropě tedy dětská práce není něčím, co patří výhradně do temného středověku. člen Komise. − (FR) Pan Désir zde zmínil požadavek Evropy, aby naše jednání zahrnovala i výlučnost údajů. Tuto otázku konkrétně nadneslo také několik dalších poslanců v souvislosti s lékaři v rozvojových zemích. Chtěl bych nicméně zcela jasně prohlásit to, co jsem již řekl při několika jiných příležitostech, během konferencí a také přímo dotyčným nevládním organizacím: výlučnost údajů nepožadujeme, prostě o ni nežádáme. To, oč usilujeme – a co každopádně pokládám za rozumné – je, aby se v případě, že se Indie někdy sama rozhodne výlučnost údajů uplatňovat, tato výlučnost vztahovala také na naše údaje. V naší terminologii to nazýváme „národním zacházením“ a já si myslím, že tento přístup je správný. Domnívám se proto, že bych byl do určité míry kritizován, pokud bych souhlasil s uplatněním ochranných opatření na indický farmaceutický průmysl, která by zároveň nebyla uplatněna na náš vlastní průmysl. Přesně o to se jedná a o nic jiného. To chci říci skutečně velmi jasně. Byly vzneseny také další otázky, paní předsedající, zejména v souvislosti s cly – na ně se mimo jiné ptal pan Caspary. Samozřejmě existuje různý časový rámec dejme tomu pro odstranění cel v Indii a v Evropě, což je pochopitelné, protože se jejich ekonomiky liší svým stupněm rozvoje. Jde tu pouze o to, zda lze v některých odvětvích nulových cel dosáhnout. I tak bych rád, pane Caspary, obrátil Vaši pozornost k následující otázce: co přinese našemu průmyslu největší prospěch? Odstranění cel v dlouhodobém měřítku, nebo jejich dosti drastické snížení během několika málo let? Věřím, že skutečně musíme dosáhnout rovnováhy mezi těmito dvěma extrémy a potom uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Chtěl bych Vás nicméně upozornit na dva cíle: na odstranění cel řekněme za 20 let a na prosazení jejich velmi mírného snížení do té doby. Takové řešení podle mne není pro náš průmysl nezbytně stejně atraktivní. Ještě tedy uvidíme a jsem si jist, že během této diskuze společně přijdeme s tím nejlepším možným řešením. člen Komise. − Pokud se týká zeměpisných označení, vysoká úroveň ochrany je v těchto jednáních důležitým cílem a stálo nás dost času i úsilí, abychom s Indií dospěli ke společnému přístupu. Je třeba si také uvědomit, že Indie zeměpisná označení prostřednictvím dvoustranné dohody dosud nechránila, takže je to vůbec poprvé, co o nich s nějakým partnerem jedná. Tuto otázku budeme nadále vehementně prosazovat, abychom tak dosáhli vysoké úrovně ochrany našich zeměpisných označení. Myslím, že většinu ostatních otázek jsem již zmínil. Jsem samozřejmě připraven pokračovat v diskuzi o této dohodě s Parlamentem a s Výborem pro mezinárodní obchod, a to zejména nyní, kdy se blížíme ke konečné fázi těchto jednání. Přesný časový rámec pro dosažení konečné dohody tu uvádět nebudu. V každém případě už jednání nebudou trvat dlouho, jelikož se nyní již zabýváme těmi nejcitlivějšími tématy: automobily, vínem a lihovinami,

09-05-2011

09-05-2011

CS


veřejnými zakázkami a zeměpisnými označeními. Musíme dospět k závěru, takže se skutečně nalézáme, abych tak řekl, v konečné fázi těchto jednání. Už tedy jsme v cílové rovince, ale ještě nás čeká těžká cesta. Předsedající. – Pane Obermayre, o slovo jste již žádal dříve. Na začátku této rozpravy postupem „zvednuté ruky“ řekla, že nemohu udělit slovo všem a to se bohužel týká také Vás. Dobrá tedy, ale již nemáme mnoho času. Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, v této souvislosti bych rád podotkl, že Vás naprosto chápu a že si jakožto předsedající vedete výborně. Váš předchůdce však nejednal férově, když mnoha poslancům dovolil, aby překročili časový limit o půl minuty či o 20 sekund. Také pan komisař hovořil sedm minut a 36 sekund místo stanovených tří minut. Je zjevně nefér dodržovat čas až nyní, kdy řečnická doba trvá již jen jednu minutu. Přesto Vám rozumím a děkuji Vám za pochopení. Předsedající. – Když jsem se ujala předsednictví, jasně jsem řekla, že očekávám, že budou řečníci po zbytek večera dodržovat vymezenou dobu, protože jinak tu budeme ještě po půlnoci, a to si nepřeji. Obdržela jsem čtyři návrhy usnesení (2) předložené v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 11. května 2011. Písemná prohlášení (článek 149) Joanna Katarzyna Skrzydlewska (PPE), písemně. – (PL) Indická ekonomika je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Již nyní směřuje většina indických zahraničních investic do Evropské unie a indická skupina Tata Group je největším zaměstnavatelem v průmyslovém odvětví ve Velké Británii. Vzhledem k tempu hospodářského rozvoje Indie je třeba podotknout, že obchodní dohoda mezi Indií a EU se stane jednou z nejvýznamnějších a nejkomplexnějších dohod, které byly kdy uzavřeny. Tato dohoda u obou stran nepochybně přispěje ke zvýšení objemu investic i dovozu a vývozu. Umožní volnější obchod s výrobky a přispěje k větší prosperitě Indie i zemí EU. Dohoda zintenzívní světový obchod, zvlášť v oblasti služeb. Navzdory výhodám plynoucím z uzavření dohody bychom však měli mít na paměti otázky, na které mají obě strany dohody odlišný názor. EU nemůže akceptovat výrobky, které byly vyrobeny na úkor životního prostředí nebo s využitím dětské práce. Dohoda, o kterou usilujeme, by měla zaručit náležité podmínky na pracovišti, diverzifikované rozvíjející se ekonomiky a multikulturní rozmanitost. Je naprosto nezbytné vytvořit takový systém rozhodování, který bude efektivní a zlepší spolupráci, a také zavést opatření na podporu školení jednotlivců i organizací, která pomohou rozvoji regionů. Abychom dosáhli stanovených cílů, potřebujeme transparentní a veřejnou debatu. Dominique Vlasto (PPE), písemně. – (FR) Vstupujeme do rozhodující fáze jednání mezi EU a Indií o dohodě o volném obchodu. Jedná se o obtížný úkol a já doufám, že Komise udělá všechno možné, aby vyhověla nejrůznějším strategickým zájmům Evropy. V této (2)

viz zápis

59

60

CS


souvislosti bych rád upozornil na potřebu pokročit v otevírání indického trhu evropským vývozcům vína. Dnes je indický trh pro naše výrobky uzavřen tím, že je na ně uvaleno přemrštěné clo ve výši 150 %. Musíme proto požadovat dodržování principu reciprocity v obchodu. Zdá se skutečně absurdní, že by náš trh měl být široce otevřen vinařským produktům z rozvíjejících se zemí, když nemáme dostatečný přístup na jejich trhy. Podporuji tedy Komisi v tom, aby pokračovala v ambiciózní strategii, kterou se jí podařilo uplatnit, když uzavřela dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou. Je nezbytné kompenzovat vstup levnějších vín vyráběných mimo EU na náš trh lepším přístupem našich výrobků na zahraniční trhy, a především na indický trh, jehož růstový potenciál je mimořádný. 21. Obchodní vztahy mezi EU a Japonskem (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je rozprava o ústní otázce Komisi týkající se obchodních vztahů mezi EU a Japonskem, kterou pokládají Daniel Caspary a Jarosław Leszek Wałęsa jménem skupiny PPE, Syed Kamall, Robert Sturdy a Jan Zahradil jménem skupiny ECR, Niccolò Rinaldi, Metin Kazak a Marielle De Sarnezová jménem skupiny ALDE a Emilio Menéndez del Valle, David Martin a Vital Moreira jménem skupiny S&D (O-000088/2011/rév.1 – B7-0220/2011). Jarosław Leszek Wałęsa, autor. – (PL) Paní předsedající, v posledních měsících Japonsko zvýšilo svůj zájem o zahájení případných jednání o dohodě o volném obchodu s Evropskou unií. Z pohledu Evropského parlamentu by měly být nejdůležitější otázkou necelní překážky, což na svých zasedáních opakovaně zdůraznil Výbor pro obchodní politiku. Problémem nejsou cla, ale četné omezující právní předpisy a překážky, kterým společnosti EU čelí při získávání přístupu na japonský trh. Podporuji větší spolupráci mezi Evropskou unií a Japonskem, ale domnívám se, že prioritou by mělo být odstranění těchto necelních překážek, které omezují přístup zboží z EU na japonský trh. Proto byl v březnových závěrech Evropské rady přijat odstavec 30, který naznačuje postoj, jenž má Evropská unie zaujmout a představit na summitu EU-Japonsko při zahajovacích jednáních o dohodě o volném obchodu. Je zcela správné podmínit zahájení těchto jednání projevením dobré vůle ze strany Japonska mimo jiné při posuzování otázky necelních překážek a omezování veřejných zakázek. To je třeba mít na paměti, tím spíše, že Japonsko nyní usiluje o to, aby neztratilo konkurenceschopnost na trhu EU v důsledku Dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou, jež má vstoupit v platnost. Syed Kamall, autor. – paní předsedající, myslím a doufám, že většina z nás v této Sněmovně bude souhlasit s tím, že dáváme přednost mnohostranným jednáním a úspěšnému výsledku rozvojového kola Světové obchodní organizace z Dohá. Vzhledem k problémům, na které jsme zde jak známo narazili, se však domnívám, že si Komise zaslouží podporu při vyjednávání některých dvoustranných dohod. Z tohoto důvodu zastávám názor, že bychom měli pokračovat v úsilí o sjednání dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem. Uvědomuji si, že panují obavy ohledně přírodních katastrof, které Japonsko postihly; hovořil jsem však s mnoha japonskými kolegy, přáteli i dalšími lidmi, kteří se domnívají, že pokud budeme postupovat citlivě, dohoda mezi EU a Japonskem vyšle signál, že Japonsko je zpět na cestě k hospodářskému oživení. Podíváme-li se na čísla z roku 2009, Japonsko a EU se společně podílely na více než čtvrtině světového HDP a na více než 20 % světového obchodu; celkový objem jejich přímých zahraničních investic činil 200 miliard EUR. Vzhledem k tomu, že země EU i Japonsko

09-05-2011

09-05-2011

CS


čelí společným výzvám, si myslím, že je důležité, abychom se některými těmito otázkami zabývali a řešili je prostřednictvím obchodních dohod. Domnívám se, že navzdory nízkým clům je zcela zjevné, že objem dvoustranného obchodu mezi EU a Japonskem zaostává za většinou obchodních partnerství EU s jejími ostatními hlavními obchodními partnery. Myslím si, že je to převážně způsobeno necelními překážkami. Odhaduje se, že náklady spojené s některými z těchto překážek jsou ve skutečnosti vyšší než stávající cla a že odstranění těchto překážek přinese značné zisky. Společnosti v zemích EU by měly zisk z toho, pokud bychom se vypořádali s překážkami u veřejných zakázek, na trhu se zdravotnickými prostředky, kde nejsou dostatečně uznávány mezinárodní standardy, u služeb – včetně finančních a poštovních služeb, a u přístupu pro malé a střední podniky. Japoncům by přinesly zisk automobilový průmysl a informační a komunikační technologie (IKT). Nezapomínejme ale, že z odstranění či ze snížení počtu překážek pro produkty IKT z Japonska by měla prospěch také EU. Myslím, že na obou stranách panuje názor, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem může být prospěšná pro obě strany. Metin Kazak, autor. – Paní předsedající, podepsal jsem se pod tuto iniciativu v podobě ústní otázky a usnesení před konáním 20. summitu Japonsko-EU, jelikož se domnívám, že by Evropský parlament, který bude požádán, aby vyslovil souhlas s jakoukoli případnou dohodou o volném obchodu s Japonskem, měl mít možnost vyjádřit svůj názor již na samém počátku jednání. Domnívám se, že Parlament by měl využít tuto příležitost k tomu, aby jednoznačně podpořil dohodu o volném obchodu s Japonskem, a to z následujících důvodů. Evropská unie a Japonsko jsou průmysloví giganti, kteří společně sdílejí demokratické hodnoty a představují 38,5 % světového hrubého domácího produktu. Spojují nás společné výzvy: vzestup Číny, světová finanční krize, ubývání populace, potřeba získat přístup k surovinám a zdrojům energie a docílit cenové stability. Proto spatřuji značný potenciál v dalším rozvoji obchodních vztahů s Japonskem, naším šestým největším obchodním partnerem. Ekonomické výhody jsou zjevné. Dle závěrů zprávy společnosti Copenhagen Economics oboustranné zrušení cel a snížení počtu necelních překážek přinese prospěch jak podnikům, tak spotřebitelům a zvýší ekonomickou prosperitu o 33 miliard EUR v EU a o 18 miliard EUR v Japonsku. Případné zahájení jednání o dohodě o volném obchodu Rada podpořila, pokud bude Japonsko ochotné zabývat se necelními překážkami v přístupu na trh a omezeními v oblasti veřejných zakázek. Rád bych zopakoval, že necelní překážky a veřejné zakázky představují pro evropské podniky klíčové oblasti, ve kterých musí Japonsko učinit významné ústupky. Evropský parlament samozřejmě požaduje, aby se Komise ve všech jednáních chovala naprosto transparentně a aby nám včas poskytla hodnocení dopadů dohody na jednotlivá odvětví. Navíc podpoříme dvoustranná bezpečnostní opatření, jako tomu bylo v případě Dohody o volném obchodu s Jižní Koreou, abychom zabránili závažné újmě v citlivých odvětvích, jakými jsou automobilový průmysl, elektronický průmysl, letectví a strojírenství. A na závěr, jsem pevně přesvědčen, že je nejvyšší čas, aby Parlament projevil svou podporu budoucí dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem, jež naváže na ustavení skupiny na vysoké úrovni, zejména po katastrofě z března 2011.

61

62

CS


David Martin, autor. – Paní předsedající, dohoda o volném obchodu mezi EU a Japonskem zjevně má potenciál, aby v Evropě vytvořila významné množství pracovních míst a přinesla prospěch evropským společnostem, což vyplývá z toho, že míra pronikání EU na japonský trh je v současné době nesmírně nízká v porovnání s vývozem EU do jiných zemí. Podle OECD je míra našeho pronikání na japonský trh skutečně jednou z nejnižších, důvody již naznačili mí kolegové. Problém nespočívá ve vysokých celních překážkách – celní překážky jsou relativně nízké, ale spíše v necelních překážkách včetně komplikací způsobených regulací, problémů souvisejících se vzájemným uznáváním, nedostatečného přístupu k veřejným zakázkám a tak dále. Zásadní otázka pro Komisi i tento Parlament zní, jestli trvat na tom, aby Japonsko dále pokročilo v řešení problému těchto necelních překážek, ještě před zahájením jednání, nebo zda zahájit jednání v naději, že tím Japonsko přimějeme, aby počet svých necelních překážek snížilo. Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Myslím si nicméně, že jsou tu pozitivní signály toho, že se Japonsko opravdu chce s necelními překážkami vypořádat. Japonský premiér volal po politice „otevřeného Japonska“ částečně proto, že si uvědomuje, že japonský průmysl v nynějších podmínkách skomírá. Dalším důvodem je pochopitelně očekávaný dopad dohody o volném obchodu s Jižní Koreou na japonský vývoz. Domnívám se však, že tento postoj mimo jiné odráží i fakt, že Japonsko má nedostatečné zkušenosti s otevíráním svého trhu. Evropské společnosti získaly lepší přístup do odvětví telekomunikací, výroby automobilů, maloobchodu a pojišťovnictví a japonskou ekonomiku to nijak nepoškodilo, naopak to v Japonsku podnítilo inovace a rozvoj. Myslím si tedy, že signály jsou dobré. Po zralé úvaze má skupina zastává názor, že předtím, než oznámíme zahájení jednání o dohodě o volném obchodu, je třeba, aby Japonsko projevilo poněkud větší snahu. Proti dohodě o volném obchodu nic nemáme, ale domníváme se, že toho Japonsko musí udělat víc, aby dokázalo, že japonský premiér svým slovům dostojí. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, tsunami a zemětřesení, které v březnu tohoto roku zasáhly Japonsko, byly velkou tragedií. Nezdolnost japonského lidu nám dává jistotu, že Japonsko dokáže tuto tragédii překonat a že po ní bude silnější než předtím. Významnou úlohu při této obnově bude hrát také nabídnutá pomoc a vyjádřená solidarita ze strany EU. Tato tragédie udeřila několik měsíců před velice důležitým summitem mezi EU a Japonskem plánovaným na 28. května 2011, který má určit vývoj našich vztahů v nadcházejících letech. Jak víte, předchozí summit EU-Japonsko, který se konal v dubnu loňského roku, ustavil společnou skupinu na vysoké úrovni složenou z vysokých představitelů, jež měla určit možnosti celkového posílení všech aspektů vztahů mezi EU a Japonskem v oblastech politické, ekonomické a odvětvové spolupráce. V obchodní oblasti se skupina na vysoké úrovni zabývala způsoby posílení a integrace ekonomických vztahů a řešila všechny otázky, o které mají obě strany zájem. K nim patří cla, necelní překážky, investice a veřejné zakázky. Japonsko dalo jasně najevo, že si přeje zahájit jednání o dohodě o volném obchodu, jež bude zahrnovat preferenční cla. Z pohledu EU by však dohoda zaměřená pouze na cla nebyla dostačující. V případě Japonska totiž nejsou problémem ani tak cla, jako spíše skutečnost, že vývozci a investoři z EU dosud naráží na nejrůznější necelní překážky.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Typickým příkladem těchto překážek jsou komplikované postupy schvalování u lékařského vybavení a určitých potravinářských výrobků a nedodržování mezinárodně uznávaných standardů u součástek a dílů do automobilů. Překážky v těchto oblastech na japonském trhu existují již celá desetiletí. Tyto záležitosti jsme v posledních letech zmiňovali při různých dvoustranných rozhovorech mezi Japonskem a EU, avšak dosud jsme docílili jen malého pokroku. V této souvislosti bychom potřebovali dohodu, která by řešila také necelní překážky, zlepšila přístup na trh u investic a otevřela japonský trh s veřejnými zakázkami. Obchodní jednání skupiny na vysoké úrovni se zaměřila na to, jak v těchto otázkách pokročit. Určitý pokrok tak byl dosažen jen u omezeného množství necelních opatření uvedených na seznamu EU, konkrétně u tří z 27, u většiny uvedených necelních opatření však máme dojem, že Japonsko nedokázalo představit věrohodný podrobný plán ukazující, jak by se tyto problémy měly řešit. Z hlediska Komise tedy to, čeho bylo dosaženo ve skupině na vysoké úrovni, v této fázi představuje pouze dobrý základ pro další jednání. Dne 25. března 2011 Evropská rada opět zopakovala strategický význam vztahů mezi EU a Japonskem, když prohlásila, že „nadcházejícího summitu je nutné využít k posílení těchto vztahů a k dosažení pokroku v uskutečňování našeho společného programu“. V této souvislosti by podmínky pro dosažení úspěšné dohody o volném obchodu měly být posuzovány na základě toho, zda je Japonsko schopné prokázat svou snahu vypořádat se mimo jiné s necelními překážkami a s omezeními v oblasti veřejných zakázek. Jednání s Japonskem stále probíhají. Minulý týden jsem se setkal s ministrem zahraničí panem Matsumotem právě proto, abych s ním tuto záležitosti projednal. Podle mého názoru dosud není jasné, jak daleko jsme v krátkém časovém období před summitem EU-Japonsko schopni pokročit, pokud jde o plnění podmínek Rady. Více úsilí je potřeba především k tomu, abychom dospěli ke společným ambicím při dohodě o obsahu jednání, jakož i k ambicióznímu, nicméně realistickému výsledku. Toho bychom mohli dosáhnout prostřednictvím jednání o rozsahu působnosti – takzvaného „scopingu“, které by mohlo proběhnout po summitu. Po scopingu bychom zhodnotili jeho výsledky a rozhodli o tom, zda jednání zahájit či nikoliv. V obchodní a ekonomické oblasti bychom ve svých ambicích měli usilovat minimálně o následující cíle: úplné zrušení cel a kvót u všech výrobků; komplexní a věrohodný podrobný plán pro odstranění rozhodujícího množství necelních opatření; otevřený investiční systém, aby byla úroveň přímých zahraničních investic do Japonska srovnatelná s úrovní investic do ostatních zemí OECD; a trh s vládními zakázkami, který bude svou otevřeností na všech úrovních státní správy odpovídat otevřenosti v zemích EU. Rád bych rovněž zmínil, že pokud se vrcholní představitelé na summitu rozhodnout dále jednat v komplexním dvoustranném právním rámci, měl by tento rámec zahrnovat jak obchodní a investiční vztahy, tak i politické vztahy a spolupráci. Tento komplexní přístup, který vyváženým způsobem pokrývá všechny dvoustranné, politické a ekonomické vztahy, je nezbytný, abychom splnili své cíle a své ambice v podobě intenzivnějšího strategického partnerství. V našich hospodářských vztazích s Japonskem se skutečně nacházíme v rozhodující fázi a stále ještě zbývá několik otázek, které je třeba vyjasnit. Proto vítám tuto rozpravu a těším

63

64

CS


se, že si poslechnu vaše názory na to, jak bychom měli tyto vztahy v nadcházejících letech utvářet. Daniel Caspary, jménem skupiny PPE. – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych vyjádřit své upřímné poděkování panu komisaři, za to, že nám nastínil současný stav obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Japonskem. Mám bohužel dojem, že situace týkající se těchto obchodních vztahů se v posledních dvou letech nijak výrazně nezlepšila. Zmínil jste summit v roce 2009 i dialog na vysoké úrovni a mně se zdá, že se nám v těchto jednáních dosud nepodařilo získat pro evropské společnosti v Japonsku žádný zjevný dodatečný přístup na trh. Nyní, když se první iniciativa, tj. tento dialog na vysoké úrovni, ukázala jako neúspěšná, mám velké obavy, že naším prvořadým zájmem není to, jak bychom v tomto dialogu na vysoké úrovni mohli dosáhnout hmatatelného úspěchu, nýbrž úvahy o tom, jestli bychom neměli jednat o dohodě o volném obchodu. Uznávám, že dohoda o volném obchodu s Japonskem má své opodstatnění, avšak dříve, než do takových jednání vstoupíme, nepokládám za nijak přehnané požadovat, abychom nejprve počkali na výsledky stávajícího nástroje, tj. tohoto dialogu na vysoké úrovni. Chci být v této věci zcela upřímný a neříkám to, abych Japonsku sebral jeho trumfy, nýbrž proto, že bych opravdu rád věděl, jestli Japonsko míní zintenzívnění svých obchodních vztahů s námi vážně, skutečně otevírá své trhy a mění svůj postoj k našim výrobkům. Velice by mne zajímalo – a to jste zde, pane komisaři, bohužel vůbec nezmínil, jak by se podle Vás měl Evropský parlament podílet na udělení pověření. Mám dojem, že k otázce Japonska toho máme hodně co říci. V souvislosti s jednáními s Indií, Kanadou a také s Koreou jsme jako Parlament opakovaně kritizovali skutečnost, že v těchto jednáních byly podle našeho názoru stanoveny poněkud nesprávné priority. Proto by bylo velmi prospěšné, kdybyste Parlament do této záležitosti velmi intenzívně zapojili již od samotného udělení pověření. Gianluca Susta, jménem skupiny S&D. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, žádost Evropské rady ohledně zahájení jednání s Japonskem o uzavření dohody o volném obchodu je nutné posoudit velmi pečlivě. Proto vítáme opatrný přístup pana komisaře k této otázce a vyzýváme Parlament jako takový, aby se řídil tímto přístupem, z něhož vycházel návrh usnesení předložený naší skupinou. Nová japonská vláda projevila – přinejmenším slovy – svou ochotu otevřít svůj trh, jeden z nejvíce uzavřených trhů v rozvinutém světě. Tento pozitivní přístup musí být potvrzen také v praxi, zvláště v souvislosti s 27 necelními překážkami zjištěnými Evropskou unií, jejichž počet musí být snížen, abychom mohli s Japonskem zahájit jednání a mohli z nich učinit jednu z priorit naší obchodní politiky. Domníváme se, že zlepšení těchto vztahů může Evropě pomoci, aby se stala konkurenceschopnější, jelikož se Japonsko podílí na 9 % světového HDP a společně s naším HDP to činí více než 35 %. Dnes však nemůžeme přijmout usnesení, pokud nebude zahájení jednání o dohodě o volném obchodu spojeno s konkrétními, závaznými a ověřitelnými podmínkami; ty se jmenovitě týkají skutečné reciprocity a náležitého hodnocení dopadů. Za prvé, znepokojuje nás protekcionistická politika Japonska v automobilovém odvětví, jelikož zde panuje nerovnováha mezi vývozem a dovozem. Za druhé, chtěli bychom upozornit na problém necelních překážek. Mám tím na mysli celou řadu standardů od

09-05-2011

09-05-2011

CS


opatření v oblasti zdravotnictví a zdraví rostlin až po technické standardy – zvláště v zemědělství a v automobilovém průmyslu – pravidla pro vývozní subvence, celní kontroly, faktory nahrávající padělání a také trojúhelníkový obchod s Čínou a Koreou. Závěrem, dámy a pánové, požadujeme, aby dříve než Evropa prohlásí, že je ochotna zahájit jednání o uzavření dohody o volném obchodu, jednoznačně definovala zájem Společenství, který hodlá hájit, a upřesnila oblasti, v nichž bude od Japonska požadovat reciprocitu. Doufáme, že si Komise vezme tyto naše připomínky k srdci. Kristiina Ojuland, jménem skupiny ALDE. – Paní předsedající, v prosinci loňského roku jsem Japonsko navštívila a jedna z obav, které japonští představitelé opakovaně vyjadřovali, se týkala pomalého pokroku v obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Japonskem. Všichni víme, že, na rozdíl od některých jiných partnerů EU na Dálném východě, s Japonskem sdílíme společné hodnoty týkající se demokracie, lidských práv a liberální tržní ekonomiky, což z této země činí přirozeného partnera pro Evropskou unii. Na 19. summitu EU-Japonsko, konaném v dubnu loňského roku, bylo dohodnuto ustavení společné skupiny na vysoké úrovni, jež měla zhodnotit dosavadní pokrok ve vztazích mezi EU a Japonskem a vypracovat návrhy na zefektivnění našich současných aktivit. Společná skupina na vysoké úrovni zdůraznila mimo jiné význam soustavné práce v oblasti necelních překážek a já doufám, že tyto dohody budou moci být co nejdříve uvedeny do praxe. Ráda bych se vyslovila pro včasné a konkrétní kroky ke zmenšení necelních překážek s cílem liberalizovat obchodní vztahy mezi EU a Japonskem. Oběma trhům by zlepšení obchodních vztahů mezi EU a Japonskem přineslo značný prospěch, zejména pokud jde o inovace a technologie. Uvítala bych rovněž další spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti na internetu. Doufám, že obchodní vztahy s Japonskem můžeme zlepšit a těším se na další pokrok v těchto vztazích. Keith Taylor, jménem skupiny Verts/ALE. – Paní předsedající, je naprosto žádoucí přezkoumat obchodní dohody, které máme s ostatními zeměmi a vzhledem k nedávné dohodě o volném obchodu s Koreou je zcela pochopitelné, že Japonsko považuje dohodu o volném obchodu za neobyčejně zajímavou. Ve společném usnesení skupin EPP, ALDE a ECR je mnoho věcí, které můžeme podpořit, myslím si ale, že dělají chybu, když dohodu o volném obchodu „jednoznačně podporují“. To je citace přímo z odstavce 2. Domnívám se, že se jedná o unáhlenou podporu, když ještě nemáme hodnocení dopadů dohody o volném obchodu, konkrétně jejích sociálních aspektů a aspektů v oblasti životního prostředí. Usnesení předjímá odpověď, aniž jsou známy dopady spojené s uplatňováním tohoto řešení. Mnoho lidí tu hovořilo o necelních překážkách a o práci, kterou má skupina na vysoké úrovni ještě vykonat. Myslím, že v této otázce je třeba pokročit. Když vezmeme v úvahu význam Japonska jakožto obchodního partnera – jeho dvoustranný obchod s EU ročně dosahuje výše 120 miliard EUR a EU je pro Japonsko třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem a druhým největším investorem – myslím, že si uvědomíme, že jakákoli dvoustranná dohoda s sebou nese riziko porušení mnohostranných dohod se zbytkem světa a zejména s rozvojovými zeměmi. Domnívám se proto, že jednoznačnou a bezpodmínečnou podporu dohody o volném obchodu je třeba přehodnotit.

65

66

CS


Na závěr bych rád prohlásil, že ačkoli s Japonskem plně soucítíme, naše budoucí obchodní politika zkrátka nemůže být založena na tom, kterou zemi právě postihla přírodní katastrofa. Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, na summitu pořádaném na konci tohoto měsíce Evropskou unií a Japonskem by mělo být předmětem zájmu pouze jediné téma: katastrofa, která postihla japonský lid v důsledku zemětřesení, tsunami a pokračující radioaktivní kontaminace, a konkrétní úloha, kterou EU, její členské státy i jednotliví občané mohou hrát při řešení následných problémů v krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé perspektivě. Proto bych chtěl japonskému lidu znovu vyjádřit své nehlubší sympatie. Musíme neprodleně rozšířit naši nabídku partnerství a pomoci při zvládání této katastrofy – zvlášť s ohledem na rozpravu, kterou jsme vedli o Pákistánu. Summit musí vést ke konkrétním rozhodnutím, především pokud jde o spolupráci při úklidu kontaminovaných oblastí a při společném výzkumu a rozvoji v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Případný rozvoj našich obchodních vztahů a ekonomické spolupráce prostřednictvím příslušné dohody by zkrátka neměl být reakcí na jadernou katastrofu. Z tohoto důvodu by jednání neměla začít příliš brzy, nýbrž by měla být podrobena pečlivému zkoumání a měla by obzvláště přihlédnout k rozdílům v tradicích a životním stylu. Vzhledem k velikosti a síle obou ekonomik vyžadují jednání o komplexní, dvoustranné obchodní dohodě zvláštní pozornost. Vznesli jsme zde mnoho otázek včetně práv duševního vlastnictví a veřejných zakázek. Investiční kapitál přitom na obou stranách zúžil prostor pro politické jednání. Hodnocení dlouhodobých dopadů příslušných kapitol a aspektů jakékoli spolupráce v ekonomice a v obchodní politice, jež bude v budoucnu dojednána mezi 27 členskými státy EU a Japonskem, jsou proto nezbytná. Z tohoto důvodu musí být tato jednání konzultována rovněž s Evropským parlamentem, jakožto spolurozhodujícím orgánem, a se širokou veřejností. William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, většina lidí ví, mnozí však nikoli, že krátce poté, co se země stane členem EU, jsou všechny její obchodní dohody vyjednávány Komisí, konkrétně komisařem EU pro obchod. V rámci tohoto uspořádání je nutné vyhovět zájmům všech 27 členských států, což v praxi pochopitelně znamená, že jim vyhověno nebude. V důsledku toho bude jakákoli obchodní dohoda vyjednaná EU pro jednotlivé členské státy, a musím říci, že pro Spojené království obzvlášť, pravděpodobně méně prospěšná, než kdyby si ji daný členský stát býval mohl vyjednat sám. Tohle všechno se zdůvodňuje tím, že EU představuje velký obchodní blok a díky tomuto svému vlivu je schopna vyjednat obchodní smlouvu, na kterou by členský stát nedosáhl, kdyby jednal sám za sebe. Jak je to ale ve skutečnosti? Jednání o obchodní smlouvě EU s Japonskem dokonce ani opravdu nezačala, jak řekl pan komisař. Zatímco relativně malá, ale dynamická ekonomika, jakou je Švýcarsko, už obchodní smlouvu s Japonskem má, a to již od roku 2009. Opět tu máme další důkaz toho, že Spojené království a další zúčastněné členské státy by na tom byly mnohem lépe, kdyby nebyly součástí výmyslu byrokratů jménem Evropská unie.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Franz Obermayr (NI). – (DE) Paní předsedající, v roce 2009 EU a Japonsko mezi sebou vyprodukovaly více než čtvrtinu světového objemu výroby a podílely se na více než 20 % světového obchodu, a proto má dobře formulovaná dohoda o volném obchodu s Japonskem pro EU zásadní význam. Existují tu účinky spolupráce, kterých lze využít, jakož i společné výzvy, jakými jsou hospodářská soutěž s Čínou a zajištění přístupu k surovinám. U této dohody jsou však důležité rovněž oboustranné bezpečnostní klauzule. Mám zde na mysli citlivá hospodářská odvětví, jako jsou automobilový, elektronický, letecký a kosmický a také strojírenský průmysl. Jsem si jist, že Japonsko dokáže být a také bude čestným a spolehlivým partnerem. Bez ohledu na význam Japonska jakožto obchodního partnera je ovšem nutnou podmínkou, že evropští občané musí být chráněni před jakoukoli hrozbou v podobě výrobků kontaminovaných radioaktivitou. Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Paní předsedající, pane De Guchte, dámy a pánové, možná vám to může připadat jako neobvyklý způsob, jak zahájit řeč v Evropském parlamentu, ale musím přiznat, že pochybuji o tom, že nyní je ta správná doba uzavřít obchodní dohodu s Japonskem, dokonce i o tom, zda je taková dohoda vůbec žádoucí. Moje nejistota má tři důvody. První otázka zní, jestli ve skutečnosti nemaříme naši snahu o vytvoření mnohostranné dohody tím, že dojednáváme velké množství dohod o zahraničním obchodu s velmi významnými obchodními partnery. Nehrozí nám nebezpečí, že se příliš soustředíme na uzavření jednotlivých dohod, což nám může bránit v tom, abychom s náležitým a dostatečným elánem prosazovali mnohostranný systém? Za druhé, doposud jsem nezískal dojem, že by nám Japonsko skutečně vycházelo vstříc, pokud jde o protekcionismus na trhu i necelní překážky obchodu. Věci se již dávno měly dát do pohybu, jinak hrozí, že bude celá dohoda příliš nevyvážená. Má třetí otázka zní: jaké jsou důsledky? Nemám v úmyslu posuzovat, jestli je pro nás tato dohoda v podstatě dobrá nebo špatná. Rád bych však předem věděl, jak mají být posuzovány sociální důsledky a jak vypadá situace, pokud jde o životní prostředí nebo trh práce. To jsou otázky, které, jak se domnívám, dosud nebyly zcela vyjasněny. Tyto otázky nepochybně měly být předem lépe posouzeny a přezkoumány. Jak podotkli někteří mí kolegové, jestliže mají být tyto body objasněny, Komise by se při udělování pověření rozhodně měla poradit s Evropským parlamentem. Vyhnuli bychom se tak mnoha obtížím, na které jsme narazili u jiných obchodních dohod, neboť tyto s námi nebyly konzultovány. Tento postup bych uvítal u všech budoucích obchodních dohod. Reinhard Bütikofer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, některé skupiny jsou si, zdá se, zcela jisté tím, že je pro nás dobré, abychom nyní usilovali o velmi ambiciózní dohodu o volném obchodu s Japonskem. Moje skupina, jak jste již slyšeli, si tím tak jistá není. Já sám mám pro tento postoj velké pochopení, jelikož se domnívám, že posílením spolupráce v obchodu můžeme Japonsku po katastrofě, která tuto zemi postihla, pomoci znovu nastartovat jeho ekonomiku. Jsou tu nicméně některé zásadní otázky, kterým se nelze vyhnout. Nemám v úmyslu opakovat to, co bylo řečeno o potřebě předvídat důsledky ve dvoustranné oblasti, nebo o tom, že bychom se neměli dopustit chyby tím, že nejprve určíme priority volného obchodu a poté podle nich budeme utvářet evropskou průmyslovou politiku jakožto závislou proměnnou, či o tom, že je nutné přihlédnout k otázce podpory udržitelnosti.

67

68

CS


Chtěl bych upozornit na něco jiného: domnívám se, že je nutné podrobněji, než tomu bylo dosud, diskutovat o dopadech, které by taková dohoda o volném obchodu mezi dvěma velikány mezinárodního obchodu měla na celkovou strukturu světového obchodu. Když takoví dva giganti odvětví obchodu zahájí jednání o dohodě o volném obchodu, pak to zkrátka není jenom dvoustranná záležitost. Až dosud nebyla uzavřena žádná dohoda o volném obchodu mezi dvěma ekonomickými supervelmocemi, tato by tedy byla první. Co to však znamená? Jaká je strategická perspektiva? Jaký to bude mít dopad? Nestačí jednoduše prohlásit, že chceme mnohostranný obchod a pokud ho nedosáhneme, pak se budeme držet dvoustranné dimenze volného obchodu a počkáme si na to, co se stane. Neseme také odpovědnost za objasnění dopadů evropské veřejnosti, a proto je zapojení Parlamentu při udělování pověření, které požadovalo několik mých kolegů poslanců, zcela zásadní. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Paní předsedající, ekonomiky Evropské unie a Japonska společně tvoří 35 % světového HDP. Domnívám se, že dohoda o volném obchodu mezi těmito dvěma ekonomickými mocnostmi by mohla přinést výhody oběma stranám. Nejprve je však třeba odstranit překážky, které tvoří základ a fakticky brání vypracování opravdu výhodné dohody pro obě strany. Japonský trh se v současné době vyznačuje překážkami, necelními překážkami, jak podotkli již moji kolegové, které omezují přístup pro dovážené výrobky, čímž obecně ovlivňují obchodní aktivity a investice. V rámci jednání, která vede, se musí Evropská komise snažit podnítit transparentnější regulační politiku, což evropským společnostem pomůže plně porozumět pravidlům obchodování s japonskými partnery, a uvolnit přístup k veřejným zakázkám. Konečně se také domnívám, že je třeba provést studii dopadů, jež prověří dopady jakékoli dohody, zejména v oblasti zranitelných evropských průmyslových odvětví, jakými jsou automobilový, elektronický a letecký průmysl. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, pane komisaři, Japonsko sdílí s Evropskou unií mnoho společných zájmů, které se neomezují pouze na politické otázky, ale týkají se i ekonomické a obchodní spolupráce. Přestože jsou Japonsko i Evropská unie vyspělými ekonomikami, jejich obchodní spolupráce dosud nedokázala využít příležitostí, které jim dává jejich ekonomický vliv. Kromě cel brání efektivnější ekonomické spolupráci mnohé překážky, kterými Japonsko ztěžuje standardizaci i přístup k veřejným a vládním zakázkám. Ačkoliv se domnívám, že je v našem zájmu, abychom obchodní spolupráci s Japonskem zlepšili, musíme usilovat o to, aby byla naše spolupráce korektní, otevřená, vyvážená a prospěšná pro obě strany. Proto bych rád vyjádřil svou podporu Evropské komisi v její snaze o dosažení tohoto cíle. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, rád bych se zabýval dvěma body. Za prvé, vztahem mezi dvoustrannými a mnohostrannými dohodami. Někteří poslanci podpořili myšlenku, že bychom se měli soustředit na mnohostranné dohody spíše než na ty dvoustranné. Přesně to děláme! Mnohostranná jednání v rámci jednacího kola z Dohá, jak víte, uvízla na mrtvém bodě a my jsme jediným velkým obchodním blokem, který v poslední době předkládá návrhy ve snaze překlenout rozdíly mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami, pokud jde o průmyslová odvětví. Zatímco se skutečně soustředíme na mnohostranné aspekty obchodu, neměli bychom na druhé straně zanedbávat všechny naše dvoustranné vztahy s významnými obchodními partnery.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Za druhé, pokud jde o Japonsko, skutečně se jedná, jak mnozí z vás prohlásili, o velmi zapeklitou situaci. Máme zahájit jednání a poté doufat, že v průběhu jednání vyřešíme problém necelních překážek, které existují již mnoho let, nebo se máme raději pokusit odstranit většinu necelních překážek jakožto nezbytnou podmínku pro zahájení jednání o dohodě o volném obchodu? Domnívám se, že onu podmíněnost do určité míry potřebujeme, neboť cla nejsou v případě Japonska skutečným problémem. Samozřejmě budeme prosazovat odstranění veškerých cel, což by v obchodu s rozvojovou či rozvíjející se ekonomikou normálně nebylo možné. Skutečný problém však souvisí s necelními překážkami. Vytvořili jsme seznam 27 necelních překážek, které pokládáme za zásadní pro naše obchodní vztahy, avšak pouze ve třech případech z celkových 27 dosud máme na stole řešení, jež se zdá akceptovatelné. Japonci tvrdí, že mají řešení také ve všech ostatních případech, my však v návrzích, které nám předkládají, žádné řešení nevidíme. Domníváme se tedy, že je třeba zahájit jednání o rozsahu působnosti, abychom věděli, o čem vlastně hovoříme. Doufám, že v průběhu onoho jednání se nám podaří odstranit řadu necelních překážek a že se tím vytvoří správná atmosféra, jež nám umožní přejít k samotným jednáním o volném obchodu s Japonskem. Takový je náš pohled na tuto věc. Považujeme to, přinejmenším zčásti, za nezbytnou podmínku, na které bychom měli trvat. Předsedající. – Obdržela jsem čtyři návrhy usnesení (3) předložené v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu 11. května 2011. Písemná prohlášení (článek 149) Artur Zasada (PPE), písemně. – (PL) Domnívám se, že sblížení v oblasti leteckého průmyslu bude pro evropskou i japonskou ekonomiku znamenat obrovskou příležitost. Evropský letecký průmysl je na mezinárodním trhu již dlouho hlavním dodavatelem civilní i vojenské technologie. Také Japonsko provádí výzkum ve snaze nalézt nejmodernější řešení pro všeobecné letectví, jakož i pro osobní a nákladní dopravu. Odhaduje se, že letecká přeprava cestujících a zboží bude v příštích desetiletích jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Je pravda, že spolupráce mezi partnery z Evropské unie a z Japonska již probíhá, což dokládá například vrtulník EC 145, společně navržený firmami Eurocopter a Kawasaki, avšak potenciál pro spolupráci by podle mého názoru mohl být větší. Vyzývám k tomu, aby byly učiněny kroky směřující k urychlené evropsko-japonské spolupráci v leteckém průmyslu, jak na úrovni společností, tak oddělení pro výzkum a vývoj. 22. Přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva pana Carla Schlytera jménem Výboru pro mezinárodní obchod o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví přechodná úprava pro dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi (KOM(2010)0344 – C7-0172/2010 – 2010/0197(COD)) (A7-0148/2011).

(3)

Viz zápis

69

70

CS


Carl Schlyter, zpravodaj. – (SV) Paní předsedající, řešení této otázky je velmi složité. Dvoustranných dohod o investicích máme více než tisíc. Podle Lisabonské smlouvy tyto dohody spadají do pravomoci EU. Jak bychom měli tuto situaci řešit? Ukazuje se, že řešení není nijak snadné. Uspořádali jsme mnoho setkání a pokoušeli jsme se nalézt společný postoj, ale bez úspěchu. Měl bych to říci otevřeně. Budeme o tom muset hlasovat a uvidíme, jaký bude postoj Parlamentu. Ocenil bych, kdybychom se bývali všichni shodli na nějakém postoji v zájmu lepší pozice při zahájení jednání s Radou. Pak bychom mohli bránit pravomoci a principy Parlamentu stanovené ve Smlouvě. K tomu však nedošlo, protože se jedná o citlivé téma, především pokud jde o to, jak se vypořádat se starými dohodami. Pokud se týká nových dohod, v jejichž vyjednávání členské státy pokračují a jež jsou oprávněny uzavírat, nepochybně jsme se mohli dohodnout na politice, jež by se vyznačovala rozumnou rovnováhou mezi právy investorů a dalšími právy. U starých dohod to však bylo obtížné, a proto jsem zachoval kompromisy, které jsme navrhovali ve Výboru, jelikož bylo hlasování velmi vyrovnané. Pořád doufám, že budeme mít pokrokovější názor na investiční dohody, než tomu bylo u mnoha těchto starých dohod, podle kterých jsme my investovali do jiných zemí. Dnes směřuje přinejmenším stejné množství investic do našich členských států. Musíme tedy zajistit, abychom v naší politice měli nezbytný prostor, a také, aby se investice přizpůsobily vyspělejším moderním metodám práce, pokud jde o sociální záležitosti a záležitosti v oblasti životního prostředí. Tuto část Smlouvy musíme hájit. Investiční politika k ní musí přihlížet. Jak jsem řekl, budeme muset počkat, jak dopadne zítřejší hlasování. Další problém, s nímž se tu potýkáme, představuje skutečnost, že nemůžeme použít ani argumenty pro poskytování maximální ochrany investic. To není správný způsob, jak vytvořit právní jistotu. Jelikož je nová obchodní politika vyváženější, musíme mít také vyváženější pohled na to, co může maximální ochrana znamenat. Rozhodně nechceme poskytovat maximální ochranu společnostem vlastněným třetími zeměmi či dokonce společnostem vlastněným státy s diktátorskými režimy na úkor lidských práv i životního prostředí. Doufám, že této rovnováhy budeme schopni dosáhnout. Nejde o to, že bychom měli dohody o investicích využívat k dosažení sociálních cílů, ale o to, že by nám tyto dohody neměly bránit v dosažení sociálních cílů a cílů v oblasti životního prostředí. Jedná se o obsáhlou debatu. Další důležitá debata se týká transparentnosti. Uvědomujeme si, že Parlament a EU získaly nové pravomoci. Odpovědnost nyní leží na Komisi. Proto musí mít také přístup k dokumentům. Musíme zvýšit transparentnost. Mnoho těchto dohod bylo sepsáno v době, kdy k případům urovnávání sporů téměř nedocházelo. Nyní máme více než 300 takových případů a probíhajících postupů. Ty proto musí být podrobeny pečlivějšímu přezkoumání. V naprostém utajení nemůžeme pokračovat a já pevně doufám, že bez ohledu na náš názor na toto propojení politiky a investic v otázce transparentnosti zůstaneme jednotní a budeme bránit otevřenost i nové pravomoci, které nám udělila Smlouva. Skutečně doufám, že tomu tak bude. Doufám proto, že pozměňovací návrh 13 získá vaši podporu. Bez něj totiž nebudeme mít nad těmito postupy naprosto žádnou demokratickou kontrolu. Tu potřebujeme, pokud máme zachovat a hájit právní jistotu. Také u mnoha jiných zemí, jako jsou například Spojené státy, Austrálie a Kanada, vidíme, začínající tendenci obnovovat své dohody. Bude prospěšné, pokud se budeme schopni dohodnout na modernizaci stávajících mechanismů pro urovnávání sporů a soudních řízení, jelikož jsou zastaralé a je třeba je modernizovat a zvýšit jejich transparentnost. Pak

09-05-2011

09-05-2011

CS


budeme mít investiční politiku odpovídající budoucnosti. Tou se budeme zabývat v jiném kontextu – v debatě o budoucnosti jako takové. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, nařízení o přechodné úpravě pro dvoustranné dohody o investicích je významnou legislativní iniciativou. Lisabonská smlouva Unii v oblasti přímých zahraničních investic udělila novou výlučnou pravomoc. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nadále existuje více než 1 200 mezinárodních dohod týkajících se investic, které uzavřely členské státy a jejichž platnost mezinárodní právo nijak nezpochybňuje. Tyto dohody jsou nicméně neslučitelné s právem EU vzhledem k nové výlučné kompetenci EU v oblasti přímých zahraničních investic. Tyto dohody ale zároveň slouží jako cenný zdroj ochrany evropských investorů působících v zahraničí. Jelikož Lisabonská smlouva neobsahuje ustanovení objasňující status dvoustranných dohod, potřebujeme vytvořit právní jistotu pro investory využívající přínosů těchto dohod tím, že schválíme, aby zůstaly i nadále v platnosti. Ačkoliv je důležité schválit stávající dohody o investicích, je také důležité počítat s možností podniknout společné kroky k řešení významných problémů, které by mohly nastat, pokud jde o obsah těchto dohod a jejich interakci s investiční politikou EU. Musíme zajistit náležité mechanismy pro jednání Unie, abychom umožnili rozvoj a uskutečňování politiky na úrovni EU. Pokud se týká návrhu Komise, chápu, že nejsložitější problém představuje rozsah takového jednání – pro Parlament a zejména pro Radu. Před námi tedy stojí úkol nalézt řešení, jež zaručí principy, které jsem právě nastínil, a bude přijatelné jak pro Parlament, tak pro Radu. V této souvislosti si uvědomujeme, že mezi institucemi dosud přetrvávají některé podstatné rozdíly, které je třeba překonat, ale nakonec budeme muset nalézt kompromis v zájmu EU i jejích investorů. Domníváme se, že základ pro nalezení takového řešení představují pozměňovací návrhy přijaté Výborem pro mezinárodní obchod. Tyto zachovávají základní důvěru v návrh Komise, ale zároveň směřují k případnému kompromisu. S uspokojením shledáváme, že články 5 a 6 ponechávají Komisi pravomoc přezkoumávat dohody o investicích a odejmout oprávnění, pokud by takové dohody způsobily zásadní problémy. Vzhledem k postojům hlavních protagonistů v tomto procesu budeme muset všichni projevit určitou míru flexibility. Komise je připravena plnit svou úlohu, být flexibilní a napomoci dohodě mezi Parlamentem a Radou, nikoli však za každou cenu. Budeme bedlivě sledovat dodržování hlavních principů našeho návrhu. Je třeba ochránit existenci dvoustranných dohod o investicích, avšak zároveň nemůžeme dohodám dát své bezpodmínečné požehnání, pokud způsobují podstatné problémy. Komise plně sdílí mínění Parlamentu, že pravomoci týkající se investic by měly být v první řadě vykonávány na úrovni EU, a podporujeme cíl v podobě europeizace jednání o investicích. Musím nicméně jasně prohlásit, že Komise nebude moci jednat se všemi zeměmi, ve kterých se členské státy snaží chránit své investice. Naše členské státy mají uzavřené dohody o investicích s více než 100 zeměmi. Jejich nahrazení bude velice dlouhodobou záležitostí a potrvá několik let. Proto je důležité vytvořit účinný mechanismus, který členským státům za určitých podmínek umožní pokračovat ve vyjednávání a uzavírání dvoustranných dohod o investicích. Takový mechanismus by měl respektovat postupy a pravomoci zúčastněných institucí. Závěrem je třeba zdůraznit, že se blížíme k rozhodující fázi legislativního procesu a čas začíná hrát významnou roli. Je důležitý, neboť čím déle potrvá přijetí nařízení, tím déle

71

72

CS


potrvá období nejistoty, což by mohlo u investorů vyvolat právní nejistotu. Doufám, že po hlasování budou moci Parlament a Rada zasednout k jednání, aby v této otázce brzy dospěly k dohodě. Jsme připraveni je tomto snažení aktivně podpořit. Paweł Zalewski, jménem skupiny PPE. – (PL) Paní předsedající, rád bych na úvod poděkoval panu Schlyterovi, jenž jako hlavní zpravodaj výboru vytvořil potřebný rámec k tomu, aby výbor vypracoval návrh, který získá – a také získal – podporu většinu jeho členů. Jak prohlásil pan Schlyter, ať už se zítra stane cokoliv, doufám, že se ve výsledcích hlasování, které nikdo nemůže znát, odrazí práce, kterou výbor vykonal. Ustavení společné investiční politiky Evropské unie představuje velmi významný krok vpřed v evropské integraci. Jestliže spolu firmy v Evropské unii soutěží ve stejném právním rámci a podle stejných pravidel, mělo by to samé platit i v zahraničí; měl by se na ně vztahovat stejný systém právní ochrany. I já souhlasím s panem De Guchtem. Velmi mne těší, že podporuje návrh vyjednaný výborem, jelikož je to opravdu velmi dobrý kompromis mezi různými stanovisky: kompromis mezi stanoviskem Komise na jedné straně a stanovisky představenými členskými státy na straně druhé, odpovídá zájmům investorů a především skýtá dobré vyhlídky pro budoucí investiční politiku Unie, čímž přináší prospěch Unii jako takové. Je velice důležité, že vytváříme nový systém tak, že nejprve ustavíme pevný právní základ tvořený dohodami, jež platí nyní a které byly vyjednány členskými státy, aby mohl být nakonec ustaven systém ochrany společný pro celou Evropskou unii. Je důležité, aby bylo usnesení, o kterém se bude zítra hlasovat, rychle dojednáno s Radou. To je něco, co je velmi důležité. Doufám, že k tomu dojde ještě v tomto roce, s aktivní účastí a podporou Komise. Monika Flašíková Beňová, jménem skupiny S&D. – (SK) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové. V období globalizované ekonomiky se nám společná obchodní politika Evropské unie zdá být zcela přirozená. Stejně tak přirozená nám v této souvislosti připadá iniciativa týkající se koordinace investiční politiky na úrovni Evropské unie. Současný systém, založený na množství vzájemně se překrývajících, a někdy i protichůdných, dvoustranných dohod o investicích by měl být v rozumném časovém horizontu nahrazen novým rámcem investičních dohod Evropské unie, který by měl odpovídat horizontálním cílům politik EU. Osobně bych chtěla podpořit, aby byl hlavní důraz kladen na rozvojovou politiku. Souhlasím se zpravodajem, že přechod na nový režim by neměl nastat přes noc, nýbrž by se měl odehrát v rámci předem určeného přechodného období, jehož trvání a pravidla by měly být stanoveny předem, aby se zabránilo právní nejistotě. Bez takového časového plánu by totiž nařízení umožnilo vznik paralelních, potenciálně nekompatibilních režimů pro investice. Dostatečně dlouhé přechodné období je přitom nezbytné k tomu, aby byl duální systém s otevřeným koncem v investiční politice EU pro Parlament nepřijatelný, jelikož Smlouva o fungování Evropské unie stanoví, že investiční politika plně spadá do pravomoci Evropské unie. Niccolò Rinaldi, jménem skupiny ALDE. – (IT) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, jsem panu Schlyterovi vděčný za jeho vynikající zprávu o citlivé otázce, jejíž řešení vyžaduje notnou dávku zdravého rozumu. Ne všechny dohody o investicích lze nahradit evropskými dohodami, ani Komise však nemůže ignorovat dohody, které porušují evropská ustanovení, a souhlasíme se zpravodajem, že je třeba klást důraz na transparentnost.

09-05-2011

09-05-2011

CS


V ideálním případě bychom měli mít klauzuli, která automaticky zruší 1 200 dohod, jež jsou nyní v platnosti. To by však naneštěstí znamenalo právní nejistotu pro investory a patrně příliš mnoho práce pro Komisi. Naše pozměňovací návrhy ve výboru pro mezinárodní obchod uspěly za prvé v tom, že zajistily, aby byly pravomoci Komise plně respektovány, a za druhé tím, že stanovily, že právní jistota by měla být zaručena. Některé pozměňovací návrhy, o kterých budeme zítra na plenárním zasedání hlasovat, nyní mohou narušit tento kompromis a rovnováhu, a proto vyzývám své kolegy, zejména zpravodaje a stínové zpravodaje, aby přišli s vyváženým opatřením, které bude akceptovatelné pro všechny. Helmut Scholz, jménem skupiny GUE/NGL. – (DE) Paní předsedající, pane De Guchte, dámy a pánové, i já bych rád poděkoval zpravodajovi, panu Schlyterovi, za jeho tvrdou práci a za to, že se v souladu s politickým stylem Evropského parlamentu pokusil nalézt kompromis vyhovující všem stranám, hledal to nejlepší řešení a dospěl k němu na základě spolupráce. Tato otázka není jednoduchá. Zahrnuje společnou investiční politiku Evropské unie v kontextu mezinárodní obchodní politiky spolu se všemi jejími průvodními dopady na situaci v EU a ve členských státech, pokud jde o sociální a ekonomickou politiku a politiku zaměstnanosti, přičemž posuzuje zájmy finančních skupin, velkého byznysu a hospodářských podniků na jedné straně a odborových organizací a pracovníků na straně druhé. Proto je důležité, aby bylo takovéto dohody dosaženo na demokratickém základě a aby se občané mohli nadále spolehnout na kontrolní úlohu Parlamentu. Z tohoto důvodu doufám, že zítřejší hlasování ukáže, že kompromis, o který jsme usilovali, má podporu Parlamentu. William (The Earl of) Dartmouth, jménem skupiny EFD. – Paní předsedající, Lisabonská smlouva je kvůli své sféře působnosti obvykle pokládána za smlouvu ústavní. Nyní však před sebou máme příklad toho, jak Lisabonská smlouva ovlivní, a to nepříznivě, obchod členských států. Vím, že nyní jednáme o přechodných úpravách, podstatné ale je, že Lisabonská smlouva zbavila členské státy práva vyjednávat dvoustranné investiční smlouvy. Někdy v budoucnu, a zatím není jasné kdy, budou dvoustranné investiční smlouvy spadat do pravomocí Komise. Díky Lisabonské smlouvě se investiční smlouvy mohou stát nástrojem pro naplňování politických cílů Komise – a nejen Komise: můžeme si být zcela jistí tím, že se Zelení budou snažit prosadit svůj politický program, čehož jsme byli opakovaně svědky u obchodních smluv. Pokusí se svůj ekologický program připojit ke každé investiční smlouvě. Zelení jsou talentovanými politiky – a to říkám s obdivem. Jejich pokusy často uspějí a v důsledku toho budou investice a tím i obchod ve všech členských státech ochromeny a omezeny, zatímco na země mimo EU se tato Entí pantomima Zelených, jestli si vzpomínáte na ony postavy z Pána prstenů, vztahovat nebude. Je to všechno opravdu velmi skličující. Daniel Caspary (PPE). – (DE) Paní předsedající, bezpečnost investic, domácích i zahraničních, má klíčový význam pro hospodářský rozvoj v Evropě i v příslušných partnerských zemích. Jediný způsob, jak zajistit stávající pracovní místa nebo jak vytvořit nová místa, je ochránit investice.

73

74

CS


Proto pokládám za důležité dvě věci. Za prvé, více než tisíc dohod, které již existují, musí být zachováno. Nedává žádný smysl uvrhnout investory, členské státy a ostatní subjekty do stavu právní nejistoty. Za druhé, a to je pro nás zvlášť důležité: v budoucnu budeme muset uzavřít mnoho společných evropských dohod, které budou platit pro všech 27 členských států a pro investory z těchto členských států, pokud máme mít také jednotnou úroveň ochrany na evropském vnitřním trhu. Z tohoto důvodu jsem velice vděčný svým kolegům – panu Schlyterovi jakož i panu Zalewskému, panu Sturdymu a panu Rinaldimu – za to, že se pokusili a že dokázali dospět k širokému konsensu. Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby ostatní skupiny tuto otázku znovu zvážily a uznaly, že předložený kompromis skutečně představuje velmi dobré řešení, které se snaží vyhovět všem požadavkům. Za svou skupinu bych rád opět jednoznačně prohlásil, že si přejeme dobré řešení pro investory, pracovníky a členské státy. Usilujeme o brzká jednání s Radou, aby se tato záležitost neprotahovala, nýbrž aby bylo brzy nalezeno její řešení. Vzhledem k rozdílům v postojích skupin moje skupina preferuje, aby první čtení skončilo tento týden. Na závěr bych rád dodal, že budeme ve druhém čtení velmi vstřícní při hledání rychlého řešení – a budeme velice vděční, pokud bude takové řešení možné, jinými slovy řečeno navrhujeme, abychom se nedrželi běžného postupu pro druhé čtení a pokusili se dospět k takzvané včasné dohodě ve druhém čtení. Ještě jednou bych rád poděkoval všem zúčastněným. Myslím, že přijetím této legislativy výbor pro mezinárodní obchod dokazuje, že jsme schopni se v rozumném časovém rámci vypořádat se složitými problémy a dokumenty. George Sabin Cutaş (S&D). – (RO) Paní předsedající, od roku 2009 spadá obchodní politika do výlučné pravomoci Evropské unie a my musíme nyní nalézt společného jmenovatele u většiny otázek týkajících se politiky zahraničních investic. Proto bude určeno přechodné období, během něhož budou pravomoci týkající se dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy a třetími zeměmi přeneseny na úroveň EU. Za této situace se domnívám, že přijetí postupu na úrovni EU vztahujícího se na ověřování a přezkoumávání dvoustranných dohod o investicích je vhodnější než formální mezivládní dohoda. Úloha dokončit provádění těchto změn musí být svěřena Evropské komisi a nikoli členským státům, aby byla zajištěna ochrana společného zájmu. Proto musí evropská exekutiva zaručit jak právní jistotu pro investory, kterých se dotkne proces přesunu pravomocí, tak rovnocenné investiční podmínky pro společnosti ze všech členských států Evropské unie. Bastiaan Belder (EFD). – (NL) Paní předsedající, Nizozemsko, můj rodný členský stát, se věnuje obchodu již celá staletí a pan komisař by to měl respektovat, jelikož jsme vytvořili společný stát právě díky naší spolupráci. Nizozemská podnikatelská komunita patří k největším investorům na světě. Nizozemsko dosud uzavřelo 98 dvoustranných dohod o investicích, které se vyznačují vysokou úrovní ochrany investic. Navrhovaný systém schvalování dává Komisi příliš rozsáhlé pravomoci včetně odnětí souhlasu s nynějšími dohodami o investicích a dává příliš málo jistoty. Hrozba, že členské státy možná budou muset na popud Komise své nynější dvoustranné dohody o investicích zrušit dříve, než EU uzavře novou dohodu se stejnou úrovní ochrany investic, je nepřijatelná.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Povolení by měla být odebrána jen v případech, kdy již EU vyjednala novou dohodu s totožnou úrovní ochrany. Godelieve Quisthoudt-Rowohl (PPE). – (DE) Paní předsedající, ráda bych velice stručně pohovořila o čtyřech otázkách. Za prvé, tento projekt by měl zaručit značnou bezpečnost a spolehlivost jak pro investory, kteří mají v úmyslu investovat v EU, tak pro investory v EU, kteří chtějí investovat jinde. Obě skupiny musí mít možnost se spolehnout na podporu v podobě stávajících smluv. Za druhé: ačkoliv bychom měli být velice vděční zpravodajovi za jeho skutečně vyčerpávající práci, neměli bychom se snažit zahrnout do obchodních dohod příliš mnoho věcí. Zde musím se zpravodajem nesouhlasit, neboť toto je zcela běžný postup, jak se vypořádat s rozdílnými názory ve výboru či v Parlamentu, a ne všechno lze vyřešit kompromisy. Chtěla bych proto zpravodajovi poděkovat za jeho férovost při naší spolupráci. Počkejme si na výsledek zítřejšího hlasování.. Za třetí, vítám prohlášení pana De Guchta, že Komise nezpochybňuje platnost stávajících dohod. To ovšem neznamená, že by EU neměla rychle uzavřít nové dohody poté, co byla podle Lisabonské smlouvy přetvořena. Jestliže si pan De Gucht myslí totéž, pak bude jistě souhlasit s podstatným oslabením nástroje sloužícího ke zkoumání stávajících dohod, které jsme odhlasovali v pozměňovacím návrhu, i se snížením počtu důvodů pro odnětí souhlasu na čtyři jasná kritéria. Což mne přivádí k mému poslednímu bodu: v této diskuzi i během jednání výboru bylo jasně řečeno, že zde působí různé zájmy v závislosti na tom, kolik dvoustranných dohod čí země uzavřela. Proto je dobré, že je v této směrnici jasně určeno přechodné období. John Bufton (EFD). – Paní předsedající, ze zhruba 2 500 dvoustranných investičních smluv ve světě, se jich 1 500 týká členských států EU. Zahraniční obchod a investice jsou nezbytné pro hospodářské oživení. Pochybuji o tom, zda mnohé zahraniční trhy důvěřují obchodním dohodám s EU vzhledem ke slábnoucímu euru a neúspěšným pokusům Komise zachránit ekonomiky svých tří členských států. Jaký bude mít výlučná pravomoc EU v oblasti dvoustranných investic dopad na členské státy? Spojené království má s EU obchodní deficit a závisí proto na dohodách se třetími zeměmi, z nichž mnohé platí již celá léta a souvisí s naším Společenstvím národů. Jsem zděšen tím, že se EU snaží prosadit nástroj, který na úrovni EU umožní na základě většinového hlasování navrhovat národní dohody, čímž oslabí schopnost jednotlivých členských států získat nebo si zachovat výhody, které mohou podstatně pomoci domácím ekonomikám. Rád bych se Komise zeptal, zda vůbec uznává princip pacta sunt servanda v mezinárodním právu. Georgios Papastamkos (PPE). – (EL) Paní předsedající, přijetí společné zahraniční investiční politiky, která zajišťuje rovné zacházení pro všechny evropské investory, je velmi důležitým krokem. Avšak do té doby, než bude možné uzavřít investiční dohody na úrovni Unie, je třeba se vyhnout právnímu vakuu – té právní nejistotě, o které se zmínil pan Caspary. Musí existovat nezbytná právní jistota pro evropské investory. Chtěl bych poukázat na to, že právní předpisy členských států Evropské unie společně se sjednocující legislativou poskytují všechny záruky potřebné pro investory ze třetích zemí. Na druhou stranu, pokud má být zajištěna vysoká úroveň ochrany pro Evropany investující ve třetích zemích, musí zůstat v platnosti současné dvoustranné dohody prováděné jednotlivými členskými státy Evropské unie.

75

76

CS


Podle mého názoru navrhované usnesení v žádném případě nezajišťuje nezbytnou právní jistotu. Konkrétně mám na mysli následující body: v prvé řadě diskreční pravomoci Komise odejmout povolení k zachování stávajících dohod nebo schválit nová jednání o změně současných dohod či uzavření nové dohody; za druhé ustanovení o přezkumu právního rámce během pěti let; a za třetí časově mimořádně náročné postupy pro uskutečnění nových dohod. Změny přijaté Výborem pro mezinárodní obchod jsou podle mého názoru krokem dobrým směrem. Opakuji, že cílem by mělo být zachovat stávající dvoustranné dohody a zjednodušit postupy pro zavedení a uplatňování nových dvoustranných dohod. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, investiční politiky členských států musí být sjednoceny na úrovni EU jakožto součást společné obchodní politiky. Členské státy musí zajistit, aby dvoustranné dohody o investicích byly slučitelné s rozvojovými politikami Evropské unie. Komise musí postupně nahradit existující dohody novými, které nabídnou ideální systém pro ochranu investic. Vzhledem k nejisté povaze přímých zahraničních investic je potřeba zajistit v průběhu přechodného období vysokou úroveň právní jistoty. V tomto ohledu vítám postoj přijatý Komisí a panem zpravodajem, který je založený na koexistenci. Je naprosto klíčové, aby dvoustranné dohody zůstaly v platnosti a členské státy mohly dokončit započatá jednání nebo zahájit nová. A konečně podporuji stanovení časového rámce a konečného termínu pro přechod od dvoustranných dohod členských států k mezinárodním dohodám Evropské unie. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, pane komisaři, problematika ochrany přeshraničního investování států Evropské unie se po přijetí Lisabonské smlouvy stala nesmírně složitou a choulostivou. Více než 1 200 dvoustranných investičních dohod uzavřených členskými státy v různých právních režimech, v mnoha případech neslučitelných, je třeba komplexně převést pod záštitu Evropské unie, a to při zachování práv zúčastněných stran. Princip souběžné platnosti dohod po dobu přechodného období, který by umožnil členským státům znova sjednat stávající dvoustranné dohody nebo v souladu s investiční politikou Evropské unie dokončit jednání o dohodách, které jsou rozpracované, je asi jediným možným východiskem ze vzniklého právního marasmu, který vznikl přenesením pravomocí členských států na Evropskou unii. Důležité však bude zachovat náležitou spolupráci Komise se členskými státy po dobu celého tohoto procesu, aby opravdu nedošlo ke ztrátě právní jistoty investorů a smluvních stran. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní přesedající, chtěl bych se jednoduše dotknout otázky, kterou nadneslo několik poslanců Evropského parlamentu, týkající se slučitelnosti s politikami Evropské unie. Našim cílem je být flexibilní a dosáhnout dobrého kompromisu pro přechodné nařízení. Tyto pozměňovací návrhy jdou ještě dále než původní návrh nařízení předložený Komisí, neboť značně rozšiřují rozsah přezkumu a mechanismy pro odnětí povolení, které již jsou zdrojem značných obav pro členské státy i mnoho poslanců Evropského parlamentu. Tato nová kritéria, vztahující se k neslučitelnostem se zavedenými politikami Evropské unie nebo s obecnými principy Evropské unie vytyčenými v článku 21 Smlouvy, mohou být vnímána jako otevření dveří všem možným dalším požadavkům, které by existující investiční dohody měly splňovat. Domnívám se, že proti takovému přístupu by se silně

09-05-2011

09-05-2011

CS


stavěly členské státy, neboť by zvýšil míru právní nejistoty pro investory, kterým tyto dohody přinášejí prospěch. Abych se vrátil k dalšímu kroku v tomto procesu, domnívám se, že zítřejší hlasování vyšle důležitý signál všem stranám zúčastněným v tomto procesu, obzvláště pak Radě, pokud jde o legislativní postup. Výsledek zítřejšího hlasování bude projednán s ministry v průběhu veřejné diskuse, která se uskuteční příští pátek. Příští pátek zasedá Rada pro zahraniční věci, která se bude zabývat obchodem; toto bude jedním z témat, o nichž budeme diskutovat. Doufám – a jsem o tom pevně přesvědčen –, že vaše hlasy poskytnou základ pro dohodu. Rozumím tomu tak, že se zítra uskuteční jedno společné hlasování o pozměňovacích návrzích a o zprávě, ale – jak mimo jiné řekl pan Caspary – doufám, že nám to nezabrání v brzkém dosažení dohody ve druhém čtení. Carl Schlyter, zpravodaj. − (SV) Paní předsedající, chtěl bych poděkovat všem, kdo se zúčastnili této rozpravy. Bylo to náročné. Některé body, kterými se zabývala paní Quisthoudtová-Rowohlová a další, se týkají bezpečnosti a spravedlnosti. To je přesně to, na čem se všichni shodneme: investice musí být spravedlivé, s lidmi by mělo být zacházeno spravedlivě a musíme mít rozumnou míru bezpečnosti. Zároveň je však nesmíme chránit přespříliš a hýčkat je jako děti. Je to často jako minové pole; občas jsme zasaženi, a tak si budujeme vlastní povědomí. Na druhou stranu musí být rizika rozumně předvídatelná a my musíme být schopni rozumět rizikům, která na sebe bereme. Pokud budeme příliš ochranářskými, udržíme si svůj starý průmysl, ale unikne nám potřebná změna a obnova, protože si netroufneme přijmout nová rozhodnutí. To by bylo nešťastné. Nerozumím proto zcela panu komisaři, který kritizuje některé kompromisy, jež zde opět byly navrženy, neboť odkazujeme na Smlouvu a vy jste ti, kteří vykládají to, jakým způsobem má být prováděna. Jsme si velmi dobře vědomi toho, že nemůžete přezkoumávat každou jednotlivou dohodu a vznášet ke všemu připomínky, ale že se můžete dívat pouze na závažná porušení. Je také dobře, že se shodneme na tom, že články 5 a 6 mají zůstat zachovány. Bylo by nešťastné, kdyby Komise měla jen jednu možnost, jak zpochybnit nějakou dohodu, a to vzít celou věc k Evropskému soudnímu dvoru. Pokud by nějaká dohoda byla zpochybněna a Evropský soudní dvůr by rozhodl, že je neplatná, náhle bez jakéhokoli varování by pozbyly platnosti stovky dohod. To by rozhodně nebyl postup, který by přinášel právní jistotu. Je důležité, aby byly články 5 a 6 zachovány. Naprosto souhlasím s panem Casparym, že naše jednání musí být uskutečněna rychle. Bez ohledu na to, jak dopadne zítřejší hlasování, je důležité jednat rychle. Již jsem mluvil s maďarským předsednictvím, které je připraveno a ochotno zabývat se touto záležitostí ihned po hlasování. Dokázalo by si také představit přijetí rozhodnutí již v prvním čtení, ale nevypadá to, že by k tomu v tomto případě došlo. Nemyslím si, že by se William Dartmouth musel strachovat, že Zelení převezmou investiční politiku. Je zde mnoho sil, které ji chtějí nechat takovou, jaká byla v uplynulých padesáti letech. Musím říct, že i když obdivujete naši politickou schopnost prosadit návrhy, prosím, nepřeceňujte ji. Pokud jde o mne, obdivuji vaše řečnické schopnosti. S jejich pomocí bychom snad mohli prosadit ještě zelenější politiku.

77

78

CS


Jak jsem již řekl, budeme muset tento týden hlasovat a uvidíme, jak to půjde. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným a také maďarskému předsednictví, se kterým jsem se při několika příležitostech setkal. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční v úterý 10. května 2011. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Andreas Mölzer (NI), písemně. – (DE) Na úrovni WTO i OECD byl učiněn pokus představit komplexní mnohonárodní nařízení týkající se přímých zahraničních investic, která by se vztahovala na všechna hospodářská odvětví. Právní ochrana poskytovaná dvoustrannými investičními dohodami je důležitá, protože povzbuzuje podniky, aby učinily krok k investování v zahraničí, který může stát mnoho milionů. EU je jak příjemcem, tak poskytovatelem přímých zahraničních investic. Teprve uvidíme, jestli posun ke koordinaci dobrých dvou set dvoustranných investičních dohod, které v EU platí, vyřeší konečně problém, kdy závazné rozhodčí nálezy na základě dvoustranných investičních dohod, které jsou založeny na mezinárodním právu, mají za následek závazky členských států vůči investorům, které vedou k řízení o porušení Smlouvy o EU. Přímé investice zcela jistě nejsou zázračným lékem, jako bylo například tvrzeno v průběhu hospodářské transformace střední a východní Evropy. Větší předvídatelnost příležitostí k přímým zahraničním investicím pro investory z EU je něčím, co by mělo být vítáno, nicméně by se neměly přehlížet možné negativní aspekty investiční politiky, například strach místního obyvatelstva z propouštění a ze snižování platů v důsledku outsourcingu a přemístění výroby. Stejně tak musíme dát rozvojovým zemím jasně na srozuměnou, že přímé zahraniční investice mohou zlepšit životní standard pouze v případě, že jsou splněny základní institucionální požadavky, jako jasná vlastnická práva, nezávislost právního systému a politická stabilita. Domnívám se, že ve vztahu k této pseudohumanitární rozvojové pomoci není dostatek upřímnosti. 23. Jednominutové projevy (článek 150 jednacího řádu) Předsedající. otázkám.

– Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým

Czesław Adam Siekierski (PPE). – (PL) Paní předsedající, dnes je 61. výročí Schumanovy deklarace. Koná se mnoho oficiálních oslav, festivalů a přehlídek k připomenutí tohoto výročí. Nedopusťme, aby nám tato slavnostní nálada zabránila vidět problémy, se kterými EU v současnosti zápasí. Nejprve musíme zodpovědět otázku, zda je národní prospěchářství, které se objevilo při jednáních o dalším finančním výhledu, v souladu s voláním našich otců zakladatelů po solidaritě. Za druhé, jsou iniciativy, které otáčejí směr evropské integrace, jako poslední iniciativa k omezení schengenského prostoru, slučitelné s duchem Evropy? A konečně, představuje současná krize eurozóny a nedostatek solidarity členských států při jejím řešení hrozbu pro úspěch tohoto ambiciózního projektu? Naneštěstí je zde ještě mnoho dalších příkladů ukazujících na krizi evropské integrace. Využijme tohoto výročí jako příležitosti k vážnému zamyšlení nad tím, co dělat, abychom zastavili tyto neblahé tendence a abychom se v budoucnosti navrátili k řádné a dynamické integraci. Obnovme ducha Evropy podle myšlenek Roberta Schumana, tak aby úspěchy, kterých jsme doposud dosáhli na našem společném projektu, nepřišly vniveč.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Csaba Sándor Tabajdi (S&D). – (HU) Paní předsedající, v Den Evropy bych chtěl promluvit o myšlence Společenství. Legislativní balíček týkající se hospodářské správy představuje novou kapitolu v životě Evropské unie. Pokud bude dodržován a vynucován, může tento nový systém hospodářské správy konečně povzbudit členské státy Evropské unie k vytvoření zodpovědné hospodářské politiky. Toto je však pouze jednou z podmínek stability Evropy. Úpadek demokracie, jehož jsme v poslední době svědky v několika členských státech, je znepokojujícím úkazem. Vlády některých členských států překročily hranice právního státu, které byly předtím považovány za neporušitelné; omezují svobodu tisku, která je klíčovou pro uskutečňování pravé demokracie. Evropská komise a Rada by měly proti úpadku demokracie otevřeně bojovat; pokud Komise a Rada nepodniknou kroky proti demokratickému deficitu v Evropské unii, bude to mít za následek závažné problémy. Děkuji vám za pozornost. Filiz Hakaeva Hyusmenova (ALDE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, Evropská unie přidělila na období 2007 až 2013 976 miliard EUR. Velká část z této částky byla přidělena na programy, u nichž je třeba žádat o dotace u Evropské komise. Jedna bulharská studie ukázala, že finanční podpora pro většinu schválených projektů šla do tří nebo do čtyř evropských zemí, s tím, že účast ostatních byla velmi slabá. Komise naneštěstí nemá souhrn těchto zjištění a jejich příčin ani přidané hodnoty těchto programů. Obávám se, že tyto údaje nebudou v příštím finančním rámci zohledněny. Komise se zavázala, že bude v těchto programech uplatňovat zásady transparentnosti a rovného zacházení. To znamená také dělat více pro podporu příležitostí a zajištění spravedlivějšího přístupu k informacím. Jsem přesvědčena, že by Komise měla podniknout kroky k propagaci programů mezi Evropany, kteří o ně mají zájem, a zároveň se starat o potřeby příjemců z nově přijatých států. Marina Yannakoudakis (ECR). – Paní předsedající, minulý týden jsem ve svém místním kostele potkala muže, který připravoval obřad na památku svého syna. Jeho sedmatřicetiletý syn zemřel loni na rakovinu. Žádný rodič by neměl být vystaven bolesti ze ztráty dítěte. Jako matka nejsem schopna představit si nic horšího. Máme však přes dva tisíce rodičů, bratrů, matek a sester na Kypru, kteří trpí každý den, když si lámou hlavu nad osudem svých milovaných. Občanské nepokoje v letech 1963 až 1964 a následná turecká invaze a okupace Kypru v roce 1974 vedly k tomu, že se asi dva tisíce tureckých a řeckých Kypřanů stalo nezvěstnými. Jejich osud není znám a v roce 1981 byl ustaven Výbor pro pohřešované osoby, který je financován především Evropskou unií. Práce, kterou v této oblasti odvedl, přinesla pokoj do mnoha rodin. Je před ním však ještě mnoho práce, neboť se stále pohřešuje tisíc pět set osob. Naléhavě žádám tuto sněmovnu, aby podpořila práci Výboru pro pohřešované osoby a aby podpořila písemné prohlášení č. 10, jehož cíle jsou humanitární a které usiluje o mír, památku a usmíření pro tyto rodiny. Michail Tremopoulos (Verts/ALE). – (EL) Paní předsedající, dnes je Den Evropy a ten nám připomíná cíle, na kterých musí být Evropská unie založena: prohlubování evropských institucí a společné hospodářské politiky, která podle našeho názoru nastaví sociálně

79

80

CS


spravedlivý růst a udržitelnost jako své priority. Dohoda o euru je však krok naprosto špatným směrem, neboť nedělá nic jiného, než že vnucuje tradiční ekonomickou ortodoxii. Hrozí, že pokusy spojit euro s neustálým omezováním sociálního státu a trvalým tlakem na platy a důchody dlouhodobě povedou k rozkladu nejen politické soudržnosti, ale také evropského ideálu. V reakci na to my Zelení navrhujeme dohodu o udržitelném blahobytu: integrované sbližování rozpočtů, skutečně intervenční a ambiciózní evropský rozpočet a začlenění sociálních a environmentálních rozměrů. Proto bychom chtěli připravit cestu pro vykročení jiným směrem. Nikdo však nemá právo přijmout rozhodnutí zásadně měnící život bez konzultování veřejnosti. Jediným řešením je stěžejní dialog s veřejností a přímé obrácení se k ní. V minulosti nám neústupnost těch, kteří měli na starosti evropskou ústavu, zabránila v ustavení evropského referenda. Můžeme však najít alternativní řešení, pokud budeme mít politickou vůli. Dlužíme to Evropě a její budoucnosti. Georgios Toussas (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, dnes je 66. výročí velkého vítězství obyčejného lidu nad fašismem, ke kterému došlo 9. května 1945, kdy byla rozdrcena fašisticko-imperialistická osa mezi Německem, Japonskem a Itálií a jejich spojenci. Ctíme památku zesnulých, mučených dělníků, mužů a žen, kteří bojovali za rozdrcení fašismu v řadách komunistických stran, bojovníků za národní svobodu a protifašistických hnutí. Hybné síly v pozadí tohoto velkého vítězství obyčejného lidu nad fašisticko-imperialistickou osou byly komunistické strany; hrdinně bojující lid Sovětského svazu změnil vývoj války, což jej stálo přes dvacet milionů mrtvých, tisíce zraněných, vesnice a města zničená a srovnaná se zemí a zlikvidované hospodářství. Je hanebnou urážkou milionů mrtvých a zraněných, obětí fašistické a nacistické bestiality v Řecku a v Evropě jako takové, že se Evropská unie snaží vymazat a zfalšovat historii: změnit 9. květen ze dne protifašistického vítězství obyčejného lidu na přízemní oslavu Dne Evropy, dne, který slaví evropské monopoly. Dělnické třídy a chudé vrstvy obyčejných lidí dnes opět trpí jednou z nejhorších kapitalistických krizí. Čelí největšímu útoku od konce druhé světové války … (Předsedající řečníka přerušila) Gerard Batten (EFD). – Paní předsedající, jeden z voličů z mého obvodu v Londýně mne informoval o vážných obviněních proti panu Vladimiru Perisicovi, známému také pod jménem dr. Vladmir De Rothschild, který se vydává za lékaře a specializovaného chirurga. Pan Perisic údajně nemá lékařskou kvalifikaci, není registrován u Všeobecné lékařské rady a používá svých falešných lékařských listin k podvádění zranitelných lidí. Údajně tvrdí, že se setkal s Davidem Cameronem a přesvědčil ministerstvo zdravotnictví, aby zvažovalo jeho návrh poukázkového režimu pro národní zdravotní systém. Výsledkem toho je o něm pojednávající článek, který nedávno v dobré víře otiskly jedny celonárodní nedělní noviny. To mu může dodat další falešnou legitimitu ke klamání těch, kteří potřebují vážnou lékařskou péči. Představuje potenciální riziko pro veřejnost. Pan Perisic by měl být vyšetřován příslušnými úřady Spojeného království a ty by měly náležitým způsobem jednat, pokud zjistí, že jsou dotyčná obvinění pravdivá. Celonárodní tisk by se měl také rozhodnout, že bude hrát při zkoumání této záležitosti užitečnou roli. Corneliu Vadim Tudor (NI). – (RO) Paní předsedající, je dobře známou skutečností, že se všude, kam přijeli představitelé Mezinárodního měnového fondu, objevila se rozsáhlá

09-05-2011

09-05-2011

CS


lidová povstání. Tito despotičtí byrokraté v současnosti vynucují na Rumunsku absurdní dohodu, podle které bude zavřeno sto padesát až dvě stě ze čtyř set nemocnic, které se v zemi nacházejí. Sedmdesát jedna nemocnic již bylo zavřeno, což vedlo ke smrti nevinných lidí. Údajné důvody pro tento postup jsou skandální. Tyto nemocnice údajně nejsou ziskové. Není však jediné místo na světě, kde by nemocnice přinášely peníze, neboť ony poskytují jiné druhy přínosů. Proto jsem, znepokojen tímto aktem genocidy, podal trestní oznámení na představitele Mezinárodního měnového fondu v Rumunsku, Jeffreyho Frankse, stejně jako na jejich místní přisluhovače. Žádám Evropský parlament a Světovou zdravotnickou organizaci, aby zaujaly stanovisko k této věci a zabránily členskému státu Evropské unie v tom, aby se proměnil ve vyhlazovací tábor. Momentálně Velké Finance, které se snaží zavést nový světový pořádek, vyhlazují nás, ale zítra mohou vyhladit také vás. Chovám naději, že Mezinárodní měnový fond nechce nahradit al-Káidu. Iuliu Winkler (PPE). – (HU) Paní předsedající, my, členové maďarské komunity v Rumunsku, si představujeme Evropu budoucnosti jako Evropu regionů a komunit, ve které budou moci najít svůj domov i romské komunity. Dnes, v Den Evropy, předseda Evropského parlamentu řekl: „Neměli bychom se stáhnout za hranice našich vnitřních kruhů; bojujme jednotně s výzvami.“ Se znepokojením sleduji vznik napětí v Transylvánii, kde se malé komunity obracejí dovnitř v důsledku napětí, obtěžování nebo strachu, a nepouštějí k sobě komunity, které žijí společně s nimi. Je zjevné, že budoucnost romské komunity v evropském regionu nespočívá v krátkozrakých dílčích opatřeních, ale v případné akci Evropy, která je založena na solidaritě a dialogu. Strategie integrace Romů připravovaná pod vedením maďarského předsednictví může vytvořit Evropu budoucnosti také pro romské komunity. Je zodpovědností Komise, Parlamentu, členských států, příslušných orgánů a každé místní komunity, které se to týká, a nás všech, abychom to uskutečnili. Ioan Enciu (S&D). – (RO) Paní předsedající, reforma zdravotnictví navržená současnou rumunskou vládou pokračuje v sérii antireforem, které pomalu, ale jistě vedou tuto zemi ke skutečné sociální katastrofě. Záměrem v pozadí takzvané zdravotnické reformy navrhované Bocovou vládou v Bukurešti je zavřít nemocnice, omezit investice do zdravotnického vybavení a učinit tisíce sester a doktorů nezaměstnanými. Všechna tato drastická opatření jsou prováděna u lékařské služby, které se již nyní chronicky nedostává zdrojů. Rumunsko je na posledním místě evropského žebříčku v kvalitě a kvantitě zdravotnických služeb. Ještě hlubší rány zdravotnickým službám jsou vážným útokem na lidský život a integritu. Takzvaná reforma navrhovaná Bocovou vládou je přímým útokem na práva obsažená v Listině základních lidských práv Evropské unie. Jménem rumunských občanů žádám Evropskou komisi, aby k této věci zaujala stanovisko a zarazila tato nelidská opatření, která ohrožují životy a základní práva. Ivo Vajgl (ALDE). – (SL) Paní předsedající, dohoda dosažená minulý týden mezi Palestinci, mezi vysokými představiteli Fatáhu a Hamásu, na jejímž sjednání má aktivní podíl prozatímní egyptská vláda, otevírá nové možnosti k obnovení – nebo spíše k započetí –

81

82

CS


opravdového palestinsko-izraelského dialogu o míru a soužití na základě principu vzájemného uznání. Doufám, že izraelská vláda správně docení možnosti, které tato palestinská dohoda přináší. Je nesprávné pochybovat o přidané hodnotě palestinského sjednocení a dohodě o demokratických volbách. Prohlášení premiéra Netanjahua, že palestinská samospráva v Ramalláhu by si měla vybrat mezi Izraelem a Hamásem, proto nijak nepřispívají ani k míru či hledání řešení, ani k uskutečnění projektu, podle kterého by tyto dva státy žily bok po boku a měly se ve vzájemné úctě. Demokratické změny, ke kterým dochází v arabském světě, by správně měly poskytnout základ pro nové struktury, a to struktury bezpečnosti, soužití a rozvoje. Ryszard Czarnecki (ECR). – (PL) Paní předsedající, beru si slovo, abych znovu promluvil o velmi bolestivé situaci Poláků v Litvě. V této zemi žije pouhých 7 % Poláků, ale v některých oblastech je jich samozřejmě více. Je velice neuspokojivé, že před rokem 2004, kdy se Litva stala členem Evropské unie, měla polská menšina více práv než nyní. Paradoxně došlo k úpadku, obzvláště v záležitostech vzdělávání, v psaní příjmení v polštině a v právech a výsadách Poláků žijících v Litvě. Domnívám se, že Evropský parlament, který oprávněně mluví jménem rozličných etnických menšin v Evropě a po celém světě, by se měl postavit také za polskou menšinu v Litvě. Tatjana Ždanoka (Verts/ALE). – Paní předsedající, svou žádost o jednominutový projev týkající se odebrání demokratického práva hlasovat ve volbách a práva kandidovat ve volbách ve Španělsku jsem sekretariátu zaslala minulou středu, tedy v době, kdy Nejvyšší soud na žádost španělské vlády zakázal volební koalici Bildu složenou ze dvou zákonných stran, Eusko Alkartasuna a Alternatiba, stejně jako z nezávislých kandidátů. Jakožto členka Baskické skupiny přátelství „Za mírový proces v Autonomním společenství Baskicko“ jsem byla mezi těmi, kdo podepsali deklaraci, jejímž cílem bylo požádat španělskou vládu o přehodnocení stanoviska a přijetí všech nezbytných opatření k zajištění toho, aby volby konané 22. května respektovaly základní demokratické principy. Mezitím bylo minulý pátek rozhodnutím Španělského ústavního soudu koalici Bildu dovoleno, aby kandidovala ve volbách. Velmi vítám toto rozhodnutí a chtěla bych vyjádřit svou naději, že volby konané v Autonomním společenství Baskicko dne 22. května se uskuteční v souladu se všemi mezinárodními standardy vztahujícími se k demokracii a volebnímu právu. Rui Tavares (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, jsem zpravodajem Parlamentu pro uprchlíky a musím říct, že se tento úkol v poslední době stal velmi depresivním, ne-li čas od času dokonce hrůzostrašným. Minulý měsíc jsem informoval Evropský parlament o smrti více než stovky uprchlíků nedaleko pobřeží Lampedusy a nyní, stále ještě v šoku ze zprávy o zmizení 600 uprchlíků z Libye, jsme se dozvěděli o více než šedesáti, kteří zemřeli zcela před očima posádek lodí NATO a několika evropských námořních lodí. Nemysleme si, že s těmito tragédiemi nemůžeme nic dělat. Je zde mnoho práce, kterou musíme udělat, a jsme povinováni tak činit na základě mezinárodních smluv, které jsme podepsali. Ve dvaceti sekundách, které mi zbývají, uvedu tři příklady. Rada by měla ukončit postup spolurozhodování o přesídlení uprchlíků, pro které tento Parlament hlasoval a které poskytuje nouzové mechanismy určené pro tyto příležitosti. Měl by být předložen návrh

09-05-2011

09-05-2011

CS


na ustanovení humanitárního koridoru k přesunutí libyjských uprchlíků, kterým byl tento status přiznán Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), a NATO by měla naplnit svůj mandát k ochraně civilistů, který vyplývá z rezoluce Rady bezpečnosti č. 1973, což znamená provádět záchranné operace na volném moři. Nezapomeňme, neposkytnutí pomoci je trestným činem a nemělo by se dít v našem jménu. Anna Záborská (PPE). – (SK) Paní předsedající, zpráva pana Duffa o evropských volbách nakonec není na programu tohoto dílčího zasedání. Využijme tento čas, zamysleme se nad ní a příští měsíc ji zamítněme. Myšlenka nadnárodní kandidátky je absurdní. Mám několik otázek: Proč by slovenští, němečtí nebo italští voliči měli volit lidi, kterým bez tlumočníka nerozumí? A jak je takto zvolení poslanci budou zastupovat, když si ani nebudou schopni přečíst dopis, který jim občan pošle? Kolikrát se takto zvolený řecký poslanec potká se slovenskými voliči? O čem se s nimi bude bavit? Celoevropská kandidátka navíc bude výhodná pouze pro velké členské státy. Schválení této zprávy dá za pravdu všem euroskeptikům, kteří se obávají, že se Evropská unie chce stát nadnárodním státem. Zpochybní demokratickou legitimitu tohoto Parlamentu a ještě víc odcizí evropský projekt občanům. Spyros Danellis (S&D) . – (EL) Paní předsedající, chtěl bych se vyjádřit k potřebě zajistit transparentnost a efektivitu klimatického fondu. Jedním z nejhmatatelnějších výsledků jednání o změně klimatu v Cancúnu byla dohoda o Zeleném fondu pro změnu klimatu s nebývalým financováním v řádu sta miliard amerických dolarů. Zatímco dočasný výbor zřízený v rámci OSN připravuje konečnou podobu fondu, aby mohl být zpečetěn konečným schválením koncem letošního roku v Durbanu, otázky vztahující se uspořádání tohoto jedinečného a mimořádně důležitého nástroje zůstávají nezodpovězeny. Tento fond musí být pečlivě navrženým nástrojem, který bude účinně financovat přizpůsobení se změně klimatu v rozvojovém světě. Nicméně nedávné zločinné útoky na evropský systém obchodování s emisními povolenkami, stejně jako informace v nedávné zprávě Transparency International o korupci ve financování boje proti změně klimatu, představují důvody ke znepokojení. Jsou totiž ohroženy nejen velké peněžní částky, ale také – což je ještě důležitější – je ohrožen celosvětový boj, který na rozdíl od jiných bojů nemusí umožňovat opakování vynaloženého úsilí. Sergej Kozlík (ALDE). – (SK) Paní předsedající, v roce 1990 se József Antall prohlásil předsedou vlády všech Maďarů, včetně Maďarů žijících mimo území Maďarska. Viktor Orbán dnes zašel ještě dále. Byla přijata nová ústava, ve které se Maďarsko hlásí k myšlence jednotného maďarského národa tvořeného všemi Maďary, tedy osobami maďarské národnosti bez ohledu na jejich státní občanství. Tato ústava zároveň stanovuje, že Maďarsko nese zodpovědnost za osud Maďarů v zahraničí. Uvedené ustanovení odporuje mezinárodnímu právu, podle kterého je za podporu a ochranu národnostní menšiny zodpovědný stát, ve kterém se tato menšina nachází. Nová maďarská ústava podporuje i snahy o vytvoření kolektivních samospráv maďarských menšin žijících v zahraničí na etnickém principu. Ustanovení maďarské ústavy mohou být prostředkem pro zasahování do vnitřních záležitostí cizích států, a tvořit tak zárodek napětí mezi Maďarskem a sousedními zeměmi. To odporuje duchu demokratické Evropy. François Alfonsi (Verts/ALE). – (FR) Paní předsedající, chtěl bych vyjádřit svou úlevu, která následovala po rozhodnutí Španělského ústavního soudu, které povoluje zahrnutí kandidátky předložené koalicí Bildu do voleb v Autonomním společenství Baskicko. Toto

83

84

CS


rozhodnutí bylo přijato v odvolacím řízení. Zrušilo tedy rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zakázalo baskické nacionalistické levici kandidovat ve volbách. Bylo by přijatelné, aby byli občané v samotném srdci Evropské unie opět zbaveni práva hlasovat pro kandidáty, které se rozhodli podpořit? Španělsko se naštěstí rozhodlo nepokračovat v této cestě, jež by byla pro evropskou demokracii velmi nebezpečná. Tento výsledek nás může jenom těšit a musíme žádat koalici Bildu, aby splnila cíle, ke kterým se zavázala: konec veškerého politického násilí v Autonomním společenství Baskicko a rozpuštění ETA. Postupně se vynořuje nový politický rámec. Dialog je obtížný, ale touha po míru byla velmi jasně vyjádřena. Chtěl bych, aby Evropský parlament i nadále věnoval tomuto důležitému vývoji svou pozornost, protože Autonomní společenství Baskicko je v samotném srdci Evropy. Pro Evropu je důležité, aby tento mírový proces, který přichází 10 let po mírovém procesu v Severním Irsku, dostal podporu a mohl být dotažen do konce. Catherine Stihler (S&D). – Paní předsedající, již dvanáct let kladu Komisi a Radě otázku, která zůstává nezodpovězena, neboť tvrdí, že je hypotetická. Ve čtvrtek hlasovali lidé ve Skotsku ve skotských parlamentních volbách a Skotská národní strana získala celkovou většinu křesel. Vyhlídka na referendum o skotské nezávislosti je nyní nikoliv otázkou „zda“, ale spíše „kdy“. Ve světle těchto nových skutečností se proto ještě jednou ptám Komise a Rady, zda v případě, že se část současného členského státu EU rozhodne oddělit, zůstane nový stát členem EU, nebo jestli bude muset požádat o členství. Občané Skotska si zaslouží jasnou odpověď na tuto jasnou otázku. Pat the Cope Gallagher (ALDE). – (GA) Paní předsedající, chtěl bych se zmínit o požárech, k nimž došlo v mém hrabství – Donegal – a jinde v Irsku minulý víkend. Požáry zničily lesy, zemědělskou půdu a ploty a zahubily zvířata ve volné přírodě. Chtěl bych vzdát hold hasičským záchranným sborům, které pracovaly beze spánku po dobu asi tří dnů, a členům bezpečnostních sborů – těm, kteří pracovali na zemi nebo v helikoptérách. Vynaložili veškeré své úsilí, aby požár dostali pod kontrolu. Jsem povzbuzen reakcí členů místní komunity – mladých lidí, zemědělců, obchodníků –, kteří vyrazili na pomoc společně s policií a složkami civilní ochrany. Nyní se z toho potřebujeme poučit. Musíme nyní připravit krizový plán, aby nebyla ztracena ani minuta, pokud se něco podobného stane znova. Říkám to proto, abych poděkoval všem těmto lidem. Monika Smolková (S&D). – (SK) Paní předsedající, před sto lety bojovali naši předkové za osmihodinovou pracovní dobu a za důstojný život a lepší pracovní podmínky. Zákoník práce je zákon, kterým stát zaručuje systém základních sociálních práv zaměstnanců. Současná vláda na Slovensku připravuje novelu zákoníku práce, kterou zvyšuje fond pracovního času na 56 hodin týdně a hodiny přesčasu ze současných 400 na 560. Kromě toho znevýhodňuje pracující, vytváří nejistotu pro zaměstnance a snižuje i finanční podporu při ztrátě zaměstnání. Nová právní úprava paradoxně destabilizuje i situaci zaměstnavatelů. Svůj nesouhlas s novelou zákoníku práce vyjadřují odboráři protesty na náměstích. Minulý rok byl

09-05-2011

09-05-2011

CS


Evropským parlamentem vyhlášen za rok boje proti chudobě. Celá Evropa bojuje proti chudobě. Vláda na Slovensku zákoníkem práce přispěje ke zvyšování nezaměstnanosti a ke zvyšování chudoby. Ramon Tremosa i Balcells (ALDE). – (ES) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych dnes podat zprávu o smrti kubánského bojovníka za lidská práva, Juana Wilfreda Sota Garcíi, ke které došlo v neděli, a chtěl bych také vyjádřit upřímnou soustrast jeho rodině. Oficiální verze kubánské vlády je, že jeho smrt byla způsobena zánětem slinivky břišní, ale podle disidentů na Kubě byla smrt Juana Sota způsobena bitím policistů ve službách Castrova komunistického režimu. Guillermo Fariñas, držitel loňské Sacharovovy ceny za lidská práva, obvinil ze smrti Juana Sota kubánský režim, konkrétně prvního tajemníka komunistické strany Raúla Castra. Je pravděpodobné, že Raúl Castro v průběhu nedávno skončeného šestého kongresu Kubánské komunistické strany podnítil své následovníky k použití násilí proti opozici, a kubánští disidenti na něj ukazují jako na toho, kdo nese odpovědnost za tuto poslední vraždu. Chtěl bych odsoudit smrt Juana Sota Garcíi, stejně jako nedostatek svobody a demokracie na Kubě. Estelle Grelier (S&D). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, jak víte, evropský program potravinové pomoci pro nejchudší obyvatele EU byl naléhavě zaveden v průběhu mimořádně studené zimy roku 1986; následujícího roku pak byl zakotven do společné zemědělské politiky. Tento program se stal životně důležitým pro 13 milionů Evropanů, kteří mají malou jistotu zaměstnání. Snižuje tlak na jejich potravinové rozpočty prostřednictvím distribuce charitami a sociálními službami a přidává pouhé 1 euro pomoci na obyvatele a rok. Společně s federací potravinových bank Secours populaire, Červeným křížem a organizací Restos du Coeur ve Francii mám vážné obavy o budoucnost tohoto programu poté, co Evropský soudní dvůr zpochybnil jeho financování v rámci společné zemědělské politiky. Evropský parlament často zdůrazňuje elementární povahu práva na jídlo. Naše orgány učinily rok 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Odkazovat na právní nejednoznačnost a omlouvat tím odstranění programu potravinové pomoci, který se ukázal hodnotným, o což se některé členské státy snaží, by bylo katastrofální nejen pro dotčené lidi, ale také pro evropskou důvěryhodnost a image. Proto žádám Komisi, aby učinila veškerá politická opatření nezbytná pro zajištění, zachování a posílení tohoto programu. Iliana Malinova Iotova (S&D). – (BG) Paní předsedající, rumunská hraniční kontrola již více než deset dní nelegálně zadržuje bulharské rybářské plavidlo a jeho kapitána Hrista Spasova, které zadržela 20 mil východně od rumunského černomořského pobřeží, v oblasti, která se nachází mimo rumunské teritoriální vody. Rovný přístup k vodám a zdrojům Evropské unie je jedním ze základních zásad společné rybářské politiky. Tato zásada je potvrzena nařízením Rady (ES) č. 2371/2002. Po vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie jsou mořské oblasti obou států součástí panevropských vod a toto nařízení je přímo použitelné v jejich vnitrostátních právních předpisech.

85

86

CS


Bulharské úřady přeposlaly svým rumunským protějškům veškeré nezbytné dokumenty dosvědčující, že dané plavidlo je zapsáno v registru Evropské unie a má všechna povolení pro rybolov ve vodách Černého moře. Přesto nedošlo k žádnému pokroku na rumunské straně. Jedinou odpovědí je, že použitelné jsou pouze rumunské právní předpisy a ústava dané země. Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad tím, že rovný přístup k vodám Evropské unie je pro profesionální rybáře i nadále velkým problémem. Žádáme své kolegy, rumunské poslance EP, a Komisi jakožto strážkyni Smluv, aby zasáhli do řešení dané záležitosti jako zprostředkovatelé. Monika Flašíková Beňová (S&D). – (SK) Paní předsedající, včera jsme oslavili konec druhé světové války a dnes oslavujeme Den Evropy. Je třeba říci, že Evropská unie je velmi osobitý a jedinečný model, který je postaven především na demokracii a na soužití národů v Evropské unii. V době, kdy oslavujeme tato významná výročí, je pro nás o to více deprimující, že právě před několika dny maďarský parlament a později maďarský prezident podepsali ústavu, která je v rozporu se základními demokratickými principy. Je to smutné i proto, že maďarská vláda a Maďarsko jako země právě předsedají Evropské unii. Viktor Orbán jako předseda maďarské vlády pošlapal základní demokratické principy. Nejenom že nespolupracoval na přijetí základního zákona své země s opozicí, ale tím, jak je ústava koncipovaná, velmi zásadním způsobem oslabuje práva menšin a narušuje i dobré sousedské vztahy mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Proto doufám, že závěry Benátské komise budou směřovat k tomu, že i tento parlament přijme usnesení, které ukáže, že vláda Fideszu je pro Maďarsko špatnou vládou. Silvia-Adriana Ţicău (S&D). – (RO) Paní předsedající, každý rok je 9. květen slaven jako Den Evropy a já využívám této příležitosti, abych popřála všem evropským občanům vše nejlepší. Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí, ve své deklaraci z 9. května 1950 naznačil, že Evropa nebude vystavěna najednou ani založena podle jediného plánu, ale že k tomu dojde prostřednictvím konkrétních výsledků, které budou především vytvářet přirozenou solidaritu. Cílem Schumanova plánu bylo sloučit trhy, modernizovat a rozšířit produkci uhlí a oceli, stejně jako zlepšit a vybudovat rovnou životní úroveň pro pracující v těchto průmyslových odvětvích. V dnešní době členské státy čelí hospodářské, finanční a sociální krizi, která vytváří ještě více než kdy dříve potřebu solidarity a úcty k základním principům Evropské unie. Žádám, aby byly odstraněny překážky bránící volnému pohybu rumunských a bulharských pracovníků. Žádám členské státy také o podporu nové průmyslové politiky a nové inovační politiky, které by byly schopny vytvářet pracovní místa, jež evropským občanům zajistí důstojné živobytí. Kinga Göncz (S&D). – (HU) Paní předsedající, pokud chceme, aby strategie pro integraci Romů přinesla výsledky, musíme zároveň zlepšit situaci v oblasti vzdělávání, zaměstnání, zdravotnictví a bydlení a potírat protiromské postoje, projevy nenávisti a diskriminaci Romů. Nic z toho nemůže být účinné, pokud budeme ignorovat ostatní prvky. Strategie integrace Romů předložená Komisí se soustředí pouze na jednu stranu, na sociální úkoly, a i v tomto ohledu přesouvá zodpovědnost především na členské státy. Naneštěstí se příliš nezmiňuje o potřebě potírat protiromské postoje, což je lidskoprávní dimenze problému. Komise nepozvedla svůj hlas, když polovojenské skupiny po celé týdny

09-05-2011

09-05-2011

CS


ohrožovaly romské občany v maďarské obci Gyöngyöspata, a maďarská vláda zakročila, až když napětí a provokace přerostly v násilí. Obávám se, že pokud Evropa neprojeví ochotu hrát větší roli ve zlepšování situace Romů, než jaká byla zmíněna ve sdělení Komise, podobné situace se budou objevovat znovu a znovu. Ještě není pozdě učinit změny. Chtěli bychom slyšet projev komisařky Viviane Redingové týkající se této problematiky. Teresa Riera Madurell (S&D). – (ES) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěla bych požádat o vaši pozornost, abych vám připomněla, že tento rok byl vyhlášen Mezinárodním rokem chemie. Je to připomínkou toho, že Marie Curie byla přesně před sto lety udělena Nobelova cena za chemii. Slogan zní „Chemie – náš život, naše budoucnost“ a jde o zvyšování povědomí o přispění chemie k našemu blahobytu. Chemie umožnila očkování a antibiotika, které zdvojnásobily naši průměrnou délku života, a je klíčem k vývoji nových zdrojů energie a zlepšování potravin. A co je víc, chemický průmysl je v Evropě strategickým odvětvím s 25 000 společnostmi, které přímo nebo nepřímo zaměstnávají pět milionů lidí. My v Evropském parlamentu proto musíme udělat vše, co můžeme, abychom učinili tento Mezinárodní rok chemie úspěšným, neboť jak Marie Curie řekla, „nyní je čas více porozumět, abychom se mohli méně bát“. Letošní oslavy jsou dobrou příležitostí k tomu, abychom si její slova vzali k srdci. Předsedající. – Tímto je tento bod uzavřen. 24. Příprava lesů na změnu klimatu (krátké přednesení) Předsedající. – Dalším bodem je zpráva Kritona Arsenise jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin k zelené knize o ochraně lesů a souvisejících informacích v EU – příprava lesů na změnu klimatu (2010/2106(INI)) (A7-0113/2011). Kriton Arsenis, zpravodaj. – (EL) Paní předsedající, pane komisaři, lesy jsou velmi důležité pro nás všechny, pro každého zde v tomto Parlamentu a pro každého Evropana v každém koutě Evropy. Lesy jsou součástí naší identity. Používáme je k rekreaci i pro zaměstnání, a přesto jsou pro každého z nás, v každé oblasti Evropy tak odlišné. Pokud někdo ze severní Evropy navštíví středomořské lesy, bude považovat mnoho oblastí, které my ve Středomoří nazýváme lesy, za savany nebo parky, neboť nepodporují žádné produktivní aktivity. Nebo naopak, někdo ze Středomoří cestující do severní Evropy bude považovat lesy v dané oblasti za lesy vytvořené člověkem, nikoliv přirozené lesy, neboť podporují velice produktivní činnosti. Tyto lesy, které jsou tak rozdílné pro každého jednotlivce v Evropě, pro každou oblast, čelí společné hrozbě: změně klimatu. Změna klimatu ohrožuje evropské lesy zvýšeným výskytem lesních požárů, onemocněními přenášenými z jedné země do druhé, ohrožováním celých druhů a pohromami způsobenými extrémním počasím. Dopady se mezi zeměpisnými oblastmi liší, nicméně jsou přeshraniční a je třeba je řešit s evropskou pomocí. Dnes probíhá rozprava a za dva dny budeme hlasovat o zprávě Parlamentu týkající se ochrany lesů. Tato zpráva byla od samého počátku tvořena na základě obecné shody, ve spolupráci s poslanci ze všech zemí a ze všech politických skupin. Poté co byla předložena k rozpravě ve výboru, byla dále utvářena procesem padesáti kompromisních pozměňovacích návrhů ze všech politických skupin a oblastí zastoupených v Evropě. Jsem

87

88

CS


si proto jistý, že tato zpráva představuje názor Parlamentu na to, jak můžeme pomoci lesům, jak můžeme pomoci našim komunitám přizpůsobit se změně klimatu. O co v této zprávě žádáme? Žádáme Komisi, aby pokračovala bílou knihou o přizpůsobení se změně klimatu a ochraně lesů před změnou klimatu, žádáme, aby staré nařízení o prevenci lesních požárů bylo nahrazeno novým nařízením, žádáme, aby bylo novým nařízením nahrazeno staré nařízení o informacích o stavu lesů, a konečně žádáme navýšení financí pro lesy ve druhém pilíři společné zemědělské politiky. Lesy představují 42 % krajiny, ale pouze 1 % společné zemědělské politiky. Žádáme o nástroj pro financování veřejných agentur, o kritéria udržitelnosti pro dřevní biomasu používanou na energetické účely a konečně o proaktivní, udržitelnou správu lesů přizpůsobenou změně klimatu. Elena Băsescu (PPE). – (RO) Paní předsedající, posláním této zprávy je znovu otevřít diskusi o ochraně lesů na evropské úrovni. Jak činnosti chránící lesy, tak poskytování informací o těchto činnostech, jsou založeny na spolupráci mezi evropskými orgány a orgány veřejné správy členských států. Chtěla bych upozornit na bod 23 zprávy týkající se skoncování s nezákonnou těžbou dřeva. Měla bych se zmínit o tom, že provádění udržitelného lesního hospodářství je životně důležité pro zachování biologické rozmanitosti v Evropě. Pro dokončení tohoto procesu jsou třeba dodatečné finanční zdroje a odstranění legislativních bariér. Musí být podporován výzkum změny klimatu, především jako součást mnohonárodních projektů. Vítám také iniciativu zaměřenou na organizování programů odborné přípravy pro zaměstnance. João Ferreira (GUE/NGL). – (PT) Paní předsedající, k tématu, které je svou povahou široké, bych chtěl učinit pouze dvě krátké poznámky. První je upozornění na hrozby momentálně zatěžující nespočet lesních ekosystémů. Mimo jiné bych chtěl upozornit na šíření invazních cizích druhů, škůdců a lesních požárů. Existují důkazy o opětovném výskytu těchto faktorů, především v konvergenčních regionech. Je třeba důkladně zkoumat jejich dopady a také hledat nejlepší cesty, jak učinit lesy odolnějšími vůči této skupině biotických a abiotických hrozeb. Za tímto účelem by měly být přiděleny finanční zdroje prostřednictvím programů Evropské unie a měla by být zavedena podpůrná opatření pro hodnocení ekologického stavu lesů a zdraví jejich rostlin a pro jejich reklasifikaci, včetně opětovného zalesnění původními druhy a smíšenými lesy, stejně jako opatření ve prospěch jejich odolnosti a biologické rozmanitosti. Za druhé, chtěl bych upozornit na ohromnou různorodost přírodních podmínek, a tudíž i lesních ekosystémů v Evropě. Musí být uznány a ceněny: musí být ceněna jejich multifunkčnost společně s jejich potenciálem pro tvorbu pracovních míst a rozvoj venkova. Jaroslav Paška (EFD). – (SK) Paní předsedající, současné studie dopadů změny klimatu na lesy v Evropě naznačují, že existuje široké spektrum specifických regionálních reakcí lesních ekosystémů. Schopnost poradit si s povahou a rozsahem očekávaných problémů je závislá na přirozených podmínkách daného regionu (horské oblasti jsou například vystaveny jiným problémům než nížinné oblasti), dále na fyziologické citlivosti lesní vegetace a na míře připraveného adaptačního potenciálu jednotlivých ekosystémů, dále na předpokládané intenzitě změny klimatu (pro střední a východní Evropu je například odhadována změna jedenapůlkrát větší než celosvětový průměr) a na technických možnostech lesního

09-05-2011

09-05-2011

CS


hospodářství uskutečnit opatření k přizpůsobení, například změnou složení druhů ve prospěch odolných stromů. Proto je mimořádně důležité zohledňovat při navrhování ochranných a adaptačních opatření místní a regionální specifika a respektovat jedinečné parametry chráněných biotopů. Seán Kelly (PPE). – Paní předsedající, je mi potěšením, že zde mohu dnes odpoledne být. Dnes jsem se svými kolegy v irském Národním shromáždění – Dáil – poprvé hovořil o Dni Evropy, takže dnešek je z tohoto hlediska historickým dnem. Projednávané téma je naprosto životně důležité, neboť lesy mají velkou potenciální roli, obzvláště v boji se změnou klimatu. Slýcháme hodně o tématech, která přitahují pozornost, jako obnovitelná energie a podobně. Tato témata jsou zcela jistě důležitá, ale lesy si zasluhují mnohem více pozornosti, protože trvá dlouhou dobu, než les vyroste. Lesy proto musí být chráněny a podporovány. Je zde potřeba výzkumu, konkrétně výzkumu způsobů omezování lesních požárů. Je to k vzteku, když zjistíte, že jediná zapálená sirka může zničit tisíce hektarů kvalitního lesa. Souhlasil bych se zpravodajem, že jediné procento výdajů na společnou zemědělskou politiku, které jde na zalesňování, není dostatečné. Náš parlament chce v nadcházejících letech zvýšit počet hektarů lesa v Irsku a navýšení financování prostřednictvím společné zemědělské politiky by zcela jistě bylo rozumné a přínosné. Karel De Gucht, člen Komise. – Paní předsedající, v tuto velmi pozdní hodinu bych chtěl začít poděkováním zpravodaji, panu Arsenisovi, za jeho odhodlání a práci při přípravě zprávy o ochraně lesů a souvisejících informacích. Děkuji také těm členům výboru, kteří představili své názory, za jejich hodnotné příspěvky. Komise oznámila svůj záměr předložit zelenou knihu o ochraně lesů a souvisejících informacích v souvislosti s bílou knihou o přizpůsobení se změně klimatu z roku 2009. Zelená kniha byla přijata v březnu 2010. Představuje různé socio-ekonomické a environmentální funkce lesů a výzvy, kterým budou v následujících desetiletích čelit. Přezkoumala také současné informační systémy o lesích v Evropě. Nejdůležitější je, že zelená kniha vyzvala Parlament a Radu a ostatní zúčastněné strany, aby představili své názory na ochranu lesů a související informace a na další postup, tak aby EU mohla přinášet přidanou hodnotu k práci probíhající na úrovni členských států a šířeji vzato napříč Evropou. Hlavním principem bylo respektovat pravomoci členských států a zásadu subsidiarity a zároveň hledat, jak by EU mohla nejlépe přispět k zajištění ochrany funkcí lesů a dostupnosti informací nezbytných k dosažení tohoto cíle. Minulý rok byl bohatý na diskuse a závěry Rady společně s výsledky konzultací zainteresovaných stran již poskytují materiál k úvahám Komise o dalších krocích. Přestože byly vedeny dlouhé diskuse o tom, jestli EU potřebuje lesnickou politiku či nikoli, velmi mě těší, že ocenění ekonomických, sociálních a environmentálních funkcí lesů bylo společným tématem výstupů zainteresovaných stran i Rady a že tento zájem je zřejmý i dnes ve zprávě připravené Kritonem Arsenisem. Podobně je velice třeba informací na srovnatelné úrovni napříč širokým spektrem témat souvisejících s lesnictvím, jako je zaměstnanost, zásoby, biomasa, požáry, půda a informace o uhlíku v lese a jeho trendy, zdraví lesa, biologická rozmanitost a ochrana vod. Všechny instituce kladou velký důraz na nalezení prostředků k jejich získání.

89

90

CS


V očekávání zprávy Parlamentu jsme již začali pracovat s členskými státy na dalším objevování a vyjasňování potřeb přesných informací na úrovni Evropské unie. Tato zpráva nám pomůže tuto práci zaměřit. K další fázi musí dojít, teprve až budou vyjasněny informační potřeby. Budeme na obou aspektech v průběhu nadcházejícího roku pracovat, a to obezřetně a bez zdvojování jiných snah v oblasti lesnictví. Vyzbrojeni relevantními, užitečnými a srovnatelnými informacemi bychom v blízké budoucnosti měli být lépe schopni poskytovat přidanou hodnotu Evropské unie napříč socioekonomickými a environmentálními problematikami vztahujícími se k lesnictví. Budeme tak razit cestu pro lepší příspěvek Evropské unie k pomoci lesům, aby nám všem mohly i nadále přinášet své mnohonásobný prospěch. Komise nyní podrobně prostuduje zprávu a plně zváží svou odpověď jak na tuto zprávu, tak na závěry Rady a výstupy zainteresovaných stran. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční ve středu 11. května 2011. Písemná prohlášení (článek 149 jednacího řádu) Robert Dušek (S&D), písemně. – (CS) Zpráva o ochraně lesů řeší problematiku ubývání lesů v důsledku kácení. S ohledem na to, že je nutno počítat s další ztrátou v důsledku klimatických změn, ocitá se evropské lesnictví v problematické a rizikové situaci. Několik členských zemí (např. Německo, Rakousko) provádí vyrovnanou lesnickou politiku. Velká část zemí – zejména nových členských států včetně ČR – však na svém území povoluje neudržitelné lesnictví, které lze definovat jako absolutní mýcení a rabování lesních porostů. Poměr mýcení a přírustu lesních porostů převyšuje dokonce 100 %. Pokud jsou v těchto zemích tak neschopní anebo zkorumpovaní politici, kteří tento trend neumějí nebo nechtějí zastavit, je bezpodmínečně nezbytné řídit a regulovat kácení a mýcení lesních porostů na evropské úrovni. V České republice se stalo lesní hospodářství byznysem, ve kterém jde výhradně o ekonomické zisky napojených podnikatelských subjektů a osob. O údržbě či udržitelném lesním hospodaření nemůže být řeč. Také je zcela běžné, že určitá část občanů kácí lesní porost bez povolení, protože náklady na topivo stojí výdaje. Musím apelovat na úřady, které toto nepokutují a ani neřeší, neboť kácení lesních porostů se v ČR stalo běžnou praxí. Zprávu vítám. Je dalším krokem k udržitelnému lesnictví v Evropě a zastavení rabování lesů v některých členských zemích. Bogdan Kazimierz Marcinkiewicz (PPE), písemně. – (PL) Zpráva přesně ukazuje, že lesnická politika je zodpovědností členských států. Musíme ji však podporovat na evropské úrovni, minimálně vzhledem k zásadě subsidiarity. Z hlediska změny klimatu je zajištění bezpečnosti lesů nanejvýš důležité, neboť lesy jsou více a více ohrožovány přírodními katastrofami, obzvláště takovými jako požáry nebo rozsáhlá onemocnění stromů. Musíme pamatovat na mimořádnou roli lesů v zajišťování biologické rovnováhy a rozmanitosti a na to, že jsou cenným článkem v řádném fungování ekonomiky, a to nejenom díky produkci dřeva, ale také ve vztahu k ostatním produktům a službám, které jsou společnými veřejnými statky. Domnívám se proto, že je velice důležité ustanovit trvale udržitelnou společnou evropskou politiku správy lesů. Žádám Komisi, aby vypracovala právně závazná kritéria trvale udržitelného rozvoje dřevní biomasy a zároveň aby představila nástroje pro shromažďování informací o lesích a lesnictví a pro zpřístupňování těchto informací.

09-05-2011

09-05-2011

CS


Rareş-Lucian Niculescu (PPE), písemně. – (RO) Byl jsem navrhovatelem stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova k této zprávě. Snažil jsem se zdůraznit spojení, které existuje mezi lesy a venkovskými komunitami, a to na základě hospodářské a sociální role, které lesy hrají jako důležitý zdroj příjmů a také v zemědělské produkci. Domnívám se, že úloha lesů v budoucí společné zemědělské politice je toho důležitým aspektem. Obzvláště to platí v situaci, kdy je činnost Evropy v lesnictví prováděna především v rámci druhého pilíře společné zemědělské politiky – rozvoje venkova. Ten musí být zachován jako mocný a účinný nástroj, přičemž financování musí být nadále poskytováno na dostatečné úrovni jako součást programů společné zemědělské politiky po roce 2013. Jako součást těchto programů musí být zachována podpora pro vysazování lesů. Lesy jsou také důležitým poskytovatelem veřejných služeb, které nejsou trhem odměňovány. Proto si myslím, že by vlastníci lesů měli dostávat přímé platby na základě výměry. Úloha lesů v energetické strategii Evropské unie je dalším důležitým bodem, protože jejich potenciál pro využití jako zdrojů obnovitelné energie je v současnosti nedostatečně využitý. Ivari Padar (S&D), písemně. – (ET) Mezi různými politikami Evropské unie i členských států vztahujícími se k lesnictví je nedostatek souladu. Je proto potřeba důkladněji koordinovat politiky vztahující se k lesnictví, zemědělství, obnovitelné energii, biologické rozmanitosti, stejně jako další environmentální politiky. Musíme vzít v potaz také průmyslovou politiku, politiku výzkumu a strategii Evropa 2020. Lesnictví je přirozenou součástí integrované venkovské a regionální politiky a to musí být vzato v úvahu při diskusích o budoucnosti společné zemědělské politiky po roce 2013. Rovana Plumb (S&D) , písemně. – Evropské lesy jsou hlavními přispěvateli ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování evropských společností díky pokračování jejich hospodářských, sociálních a environmentálních funkcí. Proto musí být nástroje EU vztahující se k lesům aktualizovány, aby odpovídaly na nové hrozby pro jejich trvale udržitelnou správu a ochranu. Je zdůrazněna ústřední role trvale udržitelného lesního hospodářství a význam lesů pro konkurenceschopnost a zaměstnanost pro to, aby bylo dosaženo cílů EU v oblasti klimatu a aby byly poskytovány nezbytné služby ekosystémů, jako zachování biologické rozmanitosti, ochrana před přírodními katastrofami a zachycování CO2. Zpráva požaduje: 1. zlepšení podávání zpráv prostřednictvím národních lesnických programů a lepší provádění trvale udržitelného lesního hospodářství Evropskou unií. 2. Požaduje okamžité přijetí právních předpisů týkajících se předcházení lesním požárům a poskytování informací o lesích s ohledem na klimatické hrozby a potřebu sběru a šíření srovnatelných dat. Navíc žádá o bílou knihu o ochraně lesů zabývající se finančními zdroji, výměnou znalostí a podporou výzkumu. 3. Zpráva uznává důležitost lesů pro rozvoj venkova a potřebu odstranit překážky financování lesnictví a biologické rozmanitosti. Schválen byl požadavek na přístup veřejných orgánů a venkovských pěstitelů k financování relevantních opatření. 25. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 26. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:35)

91

PONDĚLÍ, 9. KVĚTNA 2011

Recommend Documents