PONDĚLÍ 14. LEDNA 2008

14-01-2008

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

PONDĚLÍ 14. LEDNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda (Zasedání bylo zahájeno v 17:00) 1. Pokračování zasedání Předseda. – Prohlašuji zasedání přerušené v úterý dne 18. prosince 2007 za obnovené. 2. Prohlášení předsednictví Předsedající. – Dámy a pánové, toto je první z našich zasedání v novém roce 2008. Rád bych každému z vás popřál zdraví a štěstí a doufám, že společně dosáhneme úspěchu při plnění úkolů, které nám byly svěřeny, jmenovitě při vedení Evropské unie k úspěšné budoucnosti. Dovolte mi několik poznámek k práci, která před námi stojí. v den posledního zasedání Evropského parlamentu zde ve Štrasburku, 13. prosince 2007, byla v Lisabonu podepsána reformní smlouva. Ve svém krátkém projevu za přítomnosti předsedy Evropské rady José Socratese a předsedy EK José Manuela Barrosa jsem vyjádřil vůli velké většiny Evropského parlamentu k tomu, aby se reformní smlouva stala zákonnou, a tedy i politickou skutečností do 1. ledna 2009. Tento cíl pro rok 2008 zůstává nejvyšší prioritou. Dne 21. prosince byla zrušena omezení na hranicích pro devět zemí, které se k Evropské unii připojily dne 1. května 2004. To byla nepochybně působivá událost. Po stovky let vojáci násilně překračovali hranice na našem kontinentu, aby vyvolávali války, strádání a utrpení ostatních obyvatel. Odstranění překážek mezi našimi národy znamená, že naši sousedé nás vítají. Jsme všichni společně občany Evropské unie, a jak se praví v Berlínské deklaraci ze dne 25. března 2007: „jsme sjednoceni k našemu prospěchu“. (Potlesk) Dne 1. ledna se Malta a Kypr připojily k Evropské měnové unii. Naše společná měna, euro, je tedy v obou uvedených zemích oficiálním platidlem. Srdečně mezi námi Maltu a Kypr vítáme. (Potlesk) Dne 9. ledna byl v Lublani oslaven Evropský rok mezikulturního dialogu působivou slavností, které se zúčastnili rovněž členové Evropské rady, Komise a Parlamentu. Mezikulturní dialog bude klíčovým prvkem naší práce v nadcházejícím roce i v období následujícím. Chtěl bych vás všechny požádat o účast při zítřejším vystoupení velkého muftího Sýrie, šejka Ahmeda Badra El Din Hassúna. Nyní bych rád přešel ke dvěma posledním bodům: naši legislativní práci budou letos značně ovlivňovat otázky klimatu a životního prostředí. Jako zákonodárci máme velkou odpovědnost ve věci ochrany klimatu a životního prostředí na jedné straně a ochrany evropské konkurenceschopnosti a ochrany pracovních míst na straně druhé. Společně musíme dosáhnout správné rovnováhy mezi ekonomikou a ekologií.

1

2

CS


Evropská unie je založena na hodnotách, právech a odpovědnostech. Dne 12. prosince 2007 podepsali právě v této sněmovně předsedové Evropského parlamentu, Rady a Komise Listinu základních práv. To znamenalo významnou událost pro občany Evropské unie i pro Evropský parlament. Při podepisování řada poslanců přerušila jeho průběh hlasitými výpady a snažila se řečníky přehlušit. Jejich chování nelze nijak ospravedlnit. (Potlesk) Svoboda projevu je základem demokracie a parlamentarismu. Každý poslanec Evropského parlamentu má právo svobodně vyjádřit svůj názor v kterékoli rozpravě. Je naší společnou povinností tato práva vždy chránit. A co víc, bránění řečníkům ve vystoupení před Evropským parlamentem, zvláště jsou-li jeho hosty, je porušením základních práv na svobodu, demokracii a parlamentarismus. (Potlesk) To také znamená, že se jedná o porušení našeho jednacího řádu, které nelze za žádných okolností připustit. Proto hodlám v souladu s jednacím řádem přistoupit k opatřením proti poslancům, kteří pokračovali ve svých pokusech o přerušení aktu, ačkoli je předseda opakovaně žádal, aby svého jednání zanechali. (Potlesk) Totéž se týká poslanců, kteří se chovali neslušně k našim zřízencům, kteří pouze plnili své řádné povinnosti. (Potlesk) Nový rok před nás postaví velké úkoly. Jsem však přesvědčen, že jim dostojíme, pokud si budeme vzájemně prokazovat úctu a ohleduplnost. Právě s touto myšlenkou bych vám chtěl znovu popřát vše nejlepší do roku 2008. (Potlesk) 3. Schválení zápisu Předsedající. – Zápis ze zasedání z úterý 18. prosince 2007 byl rozdán. Jsou k němu připomínky? Sophia in ’t Veld (ALDE). – Vážený pane předsedo, nežli přistoupíme k programu jednání, chtěla bych uvést drobné upřesnění k programu jednání zítřejšího dopoledne, který jste již zmínil: vystoupení syrského velkého muftího. Jeho projev bude první ze série vystoupení náboženských vůdců před plénem tohoto Parlamentu v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu. Chtěla bych vědět, proč se konference předsedů rozhodla vykládat mezikulturní dialog výhradně jako dialog mezi náboženstvími a zda se domnívá, že dílčí zasedání je vhodnou platformou pro náboženská sdělení. (Potlesk) Konečně bych také chtěla vědět, zda konference předsedů hodlá zvážit rozšíření seznamu hostujících řečníků a dosáhnout jeho větší reprezentativnosti zařazením žen a nenáboženských organizací. Skupina ALDE navrhla, aby byla k vystoupení v plénu pozvána i paní Jahangirová, zvláštní zpravodajka OSN pro svobodu náboženství či víry. Doufám, že mě budete moci informovat.

14-01-2008

14-01-2008

CS


(Potlesk) Předsedající. – Děkuji vám, paní in 't Veldová. Pokud si dobře vzpomínám, bylo to jednomyslné rozhodnutí konference předsedů. Pan Cohn-Bendit o tom má pochybnosti, proto věc prověříme. v každém případě to bylo rozhodnutí přijaté velmi velkou většinou, ve kterém jsme rovněž uvedli, že výčet nemusí být konečný a že budeme zejména vyzývat i různé výbory Evropského parlamentu, aby navrhly další činnosti, o kterých bychom pak mohli hlasovat. Mohu vás ujistit, paní in 't Veldová, že v tomto případě proběhla diskuse v nejširší možné míře a že jsme také nadále otevřeni dalším návrhům, ačkoli o nich bude muset samozřejmě rozhodovat konference předsedů nebo Parlament. Monica Frassoni (Verts/ALE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, chtěla jsem jen upozornit na to, že naše skupina nesouhlasila. Předsedající. – Chtěl bych ještě jednou poukázat na to, že vaše skupina zjevně nedosáhla shody. Znovu to ověříme v zápisu, ne proto, že bychom zpochybňovali vaše slova, ale abychom se ujistili o přesnosti zápisu. v každém případě bylo rozhodnutí přijato většinou, jaká se na konferenci předsedů málokdy vidí. Sarah Ludford (ALDE). – Pane předsedo, chtěla bych doplnit vystoupení paní in ’t Veldové. Jak jsem uvedla v e-mailu adresovaném vám a v kopii zaslané ostatním poslancům dnes dopoledne, další politováníhodnou skutečností je, že se zdá, že jste postavil velkého muftího naroveň s papežem a vrchním rabínem Velké Británie jako evropského zástupce konkrétního náboženství. Myslím, že to vysílá velmi špatný signál evropským muslimům. Zítřejší návštěva vyžaduje nejvyšší zdvořilost – ačkoli by se vnucovala myšlenka výměny názorů o porušování lidských práv v Sýrii. Doufám však, že ve svém budoucím seznamu osob pozvaných v tomto roce zajistíte, aby byl pozván evropský zástupce islámu, a nikoli osoba z oblasti mimo EU, která by mohla být považována za zástupce muslimů v Evropě – kterým není. Předsedající. – Paní Ludfordová, i při veškeré dobré vůli a vzájemném porozumění nikdy nebude možné dosáhnout v záležitostech tohoto druhu stoprocentní shody. Přesto vám mohu říci, že předsedové skupin ke svému rozhodnutí dospěli velkou většinou. s dobrou vůlí nyní bude možné toto tuto úvahu začlenit i do práce našich jednotlivých výborů, aby každý cítil svůj podíl na výsledku. Chtěl bych vás nyní skutečně požádat, abyste se k našim hostům po jejich příjezdu chovali s uznáním a úctou. Vždyť chceme dialog podporovat, a nikoli mu bránit. To je v podstatě má prosba určená všem. (Zápis byl schválen) 4. Složení Parlamentu: viz zápis 5. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 6. Podepisování aktů přijatých postupem spolurozhodování:: viz zápis 7. Předložení dokumentů: viz zápis 8. Otázky k ústnímu zodpovězení a písemná prohlášení (předložení): viz zápis

3

4

CS


9. Písemná prohlášení, která nejsou brána v potaz: viz zápis 10. Petice: viz zápis 11. Texty smluv dodané Radou: viz zápis 12. Plán práce Předsedající. – Bylo rozdáno konečné znění návrhu pořadu jednání, který vypracovala konference předsedů na svém zasedání ve čtvrtek dne 10. ledna 2008 podle článků 130 a 131 jednacího řádu. Byly navrženy tyto změny: pondělí: Žádné změny. úterý: Skupina PPE-DE navrhla, aby zprávy pana Demetriou a pana Cashmana o kontrole osob na vnějších hranicích EU byly odloženy na další zasedání. Panayiotis Demetriou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, zdá se, že Rada obsah této zprávy plně schvaluje, je zde však procesní problém, protože se dosud nesešel Výbor stálých zástupců členských států – myslím, že se má sejít zítra nebo pozítří. Kromě toho slovinské předsednictví z procesních a oficiálních důvodů požádalo o odklad zasedání do příštího plenárního dílčího zasedání v Belgii. Proti tomuto odkladu nejsou žádné námitky. (Parlament návrh přijal.) středa: Předsedající. – Skupina ALDE navrhla, aby byla rozprava o prohlášení Rady a Komise k situaci v Pákistánu po zavraždění Bénazír Bhuttové uzavřena předložením návrhů usnesení. Graham Watson (ALDE). – Pane předsedo, během prázdninové přestávky došlo v Pákistánu k velmi znepokojivému vývoji, v první řadě samozřejmě k vraždě Bénazír Bhuttové. V tomto týdnu se můžeme uvedenou záležitostí zabývat. Naše skupina je toho názoru, že bychom měli naši rozpravu uzavřít usnesením, zejména proto, že bychom měli zaujmout stanovisko, které vyšle sdělení pákistánským orgánům před návštěvou pana Mušarafa ve Výboru pro zahraniční věci tohoto shromáždění. Předsedající. – Chce se ještě někdo další vyjádřit ve prospěch návrhu? Daniel Cohn-Bendit (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, myslím, že je skutečně velmi špatné uzavírat důležité rozpravy bez usnesení. Tento parlament je zde proto, aby zaujímal jasná stanoviska, a nikoli aby byl debatním kroužkem předsedů a jiných mluvčí skupin, aniž by přijímal usnesení. Pan Mušaraf přijde a měl by vědět, co si tento Parlament myslí o situaci v jeho zemi, abychom s ním mohli tuto záležitost projednat. Myslím, že bychom měli mít dost odvahy k tomu, abychom hlasovali pro usnesení, a tím skoncovali se starým zvykem odkládat přijímání rozhodnutí z obavy před jednáním podle svého přesvědčení.

14-01-2008

14-01-2008


CS

(Parlament návrh zamítl.) Předsedající. – Vzhledem k nedostatku řečnické doby na zasedání ve středu odpoledne Skupina sociálních demokratů navrhla, aby byla rozprava prodloužena do 18:00. Se souhlasem Rady lze dobu vyhrazenou pro otázky prodloužit do 19:30. Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Pane předsedo, řekl jste vše, co bylo třeba ve věci vysvětlujícího prohlášení říci. Je dobré, že se následně nezkrátila doba vyhrazená pro otázky Radě. Jen jsem vás na to chtěl upozornit. (Parlament návrh přijal.) (Pořad jednání byl tedy přijat.) 13. Jednominutové projevy k důležitým politickým otázkám Předsedající. otázkám.

– Dalším bodem jsou jednominutové projevy k důležitým politickým

Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Rád bych vyjádřil poděkování za vaše blahopřání mé zemi, Maltě, která se spolu s Kyprem před dvěma týdny připojila k eurozóně, čímž se počet zemí používajících euro jako svou měnu zvýšil na patnáct. To znamená, že nyní většina členských států EU používá stejnou měnu. Během oslav, které se na Maltě konaly před dvěma dny, předsedové Rady a Komise a Mario Mauro, místopředseda Evropského parlamentu, gratulovali Maltě k rychlému pokroku, který učinila za tři roky od svého vstupu do Evropské unie, a k jejímu přechodu na euro, který probíhá dobře a bez jakýchkoli problémů. Vlastně mohu říci, že i přesto, že do konce tohoto měsíce běží přechodné období se dvojí měnou v oběhu, se po pouhých dvou týdnech téměř všechny transakce provádějí v eurech. Obyvatelé Malty a ostrova Gozo jsou hrdí na to, že přijali euro a učinili další velký krok kupředu ve vývoji Evropské unie. Yannick Vaugrenard (PSE). – (FR) Pane předsedo, v prosinci vydal Evropský soudní dvůr dlouho očekávaný rozsudek, který má velmi znepokojivé důsledky pro ochranu pracovníků vyslaných do jiných zemí v Evropě. Vysílá negativní signál našim občanům, kteří mají obavy z rizika sociálního dumpingu. Co Soudní dvůr v rozsudku v tzv. věci Laval říká? Říká, že švédské odbory neměly právo snažit se donutit lotyšský podnik k podpisu jejich kolektivní smlouvy, zejména ve věci minimální mzdy. Podle směrnice z roku 1996 však musí vysílaní pracovníci dodržovat základní povinná pravidla minimální ochrany v hostitelském členském státě. Soudní dvůr rozhodl, že švédský systém kolektivního vyjednávání není použitelný a že taková pravidla mohou být stanovena pouze zákonem. Evropské sdělení tedy přestává být jasné: na jedné straně Komise upřednostňuje jako model metodu flexicurity a systém kolektivního vyjednávání; na straně druhé Soudní dvůr tento model diskredituje. Parlament a Rada proto musí tuto otázku vyjasnit. Jinak by to bylo jako vyhodit Bolkesteinovu směrnici dveřmi jen proto, aby se mohla vrátit oknem, což by bylo zcela nepřijatelné. Graham Watson (ALDE). – Pane předsedo, chci upozornit na záležitost, která se konkrétně týká jednoho členského státu, ale která má podle mého názoru širší evropské důsledky. Tento rok je Evropským rokem mezikulturního dialogu. Jednou z institucí, která

5

6

CS


velmi přispívá k prosazování mezikulturního dialogu, je Britská rada. Proto je velmi znepokojivé, že se Rusko snaží uzavřít kanceláře Britské rady v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Práce Britské rady v Rusku je naprosto legální. Je upravena kulturní dohodou mezi Londýnem a Moskvou z roku 1994. Proto žádám, aby kolegové tuto záležitost přednesli v rámci našeho meziparlamentního dialogu s Ruskem, a abyste vy, pane předsedo, ve vztahu k ruským orgánům využil každé příležitosti k vyjádření znepokojení nad tím, že otázka kultury, upravená zcela běžnou dohodou dvou zemí, je pošlapávána v rámci snahy ruských orgánů o potlačení politické debaty. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedo, Parlament již při mnoha příležitostech jednal o problémech spojených s úbytkem obyvatelstva, který ohrožuje Evropu, tedy jednali jsme o sociálních problémech z toho vyplývajících. Současně je dětské zboží v Evropské unii zatíženo základní sazbou DPH, jinými slovy nejvyšší možnou sazbou. Nežli se má země připojila k Unii, podléhalo dětské zboží v Polsku zvláštní snížené sazbě. Jedním z právních důsledků vstupu Polska do Unie bohužel bylo zvýšení sazby DPH na dětské zboží, což je v rozporu s politikou zaměřenou na rodinu, kterou Polsko přijalo. Vyzývám Evropskou komisi, aby zvážila změnu příslušných ustanovení ve prospěch všech členských států Unie, a zejména ve prospěch nejchudších rodin, které vychovávají děti. To by nám pomohlo provádět Lisabonskou strategii. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). – (ES) Pane předsedo, pracovní program Komise na rok 2008 uvádí, že občan je a měl by být středem Evropského projektu. Vycházím z této myšlenky a jsem přesvědčen, že Evropská unie nepřistupuje k vývoji v Kosovu správně. Nemůžeme nadále jednat o tom, zda je ta či ona mezinárodní situace vhodná k uznání nezávislosti Kosova. Jedna otázka musí mít přednost před všemi ostatními: co chtějí obyvatelé Kosova? Ti jsou ze všeho nejdůležitější. Klíč k řešení konfliktů leží ve dvou věcech: dodržování lidských práv a uznání jejich práva rozhodovat jako svobodní lidé o své budoucnosti. Jsem přesvědčen, že Evropská unie by měla tato slova používat jako pomůcku v situacích, které nastávají uvnitř i vně jejích hranic. Daniel Strož (GUE/NGL). – (CS) Chci mluvit o ožehavém tématu, jakým je rozsáhle založené tažení proti kouření a kuřákům v Evropské unii. Tažení opírající se i o právní akty schválené Evropským parlamentem. Jde o tažení motivované nepochybně ušlechtile, tedy ochranou zdraví občanů. Ovšem podle mne s sebou přináší jevy nedůstojné a diskriminační pro velkou skupinu obyvatelstva, která je až kriminalizována kvůli své závislosti na kouření. Nepřehlédnutelným momentem jsou rovněž těžké ekonomické ztráty pro hostinské živnosti ve státech, které zavedly zákaz kouření v restauracích. Domnívám se, že pozornost, která je věnována kuřákům, by měla být adekvátně věnována také tabákovému průmyslu. Není žádným tajemstvím, že po desetiletí se do tabáku přidávají kupříkladu nitrosaminy, tedy dusíkaté sloučeniny vyvolávající rakovinu a zvýšené vstřebávání nikotinu. Není to hlavně nikotin, co člověka poškozuje, ale právě tyto další přídavné látky. Stranou regulace by proto podle mne neměla zůstat výroba tabáku a složení tabákových výrobků. Jim Allister (NI). – Pane předsedo, v tomto měsíci před třemi lety byl příslušníky IRA v Belfastu brutálně zavražděn Robert McCartney. Zděšen uvedenou vraždou byl i tento Parlament v okamžiku, kdy mu sestry McCartneyovy přednesly svůj případ a požádaly o spravedlnost.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Tři roky poté se jim spravedlnost stále vyhýbá. Proč? Především proto, že straně, která by mohla pomoci nejvíce – Sinn Fein – jde stále více o ochranu jejích vlastních lidí než o to, aby se postarala o vydání vrahů spravedlnosti. Situace se skutečně zhoršila, protože tlak na Sinn Fein polevil poté, co byla tato strana přizvána do vlády, a výsledkem je to, že v zájmu udržení této vlády jsou někteří, například má bývalá strana DUP, připraveni nechat Sinn Fein vyklouznout. Spravedlnost pro Roberta McCartneyho je bohužel druhořadá vedle zachování „pochichtávající se koalice“ ve Stormontu. Stejně tak bude i pozdější vražda Paula Quinna, kterou nepochybně spáchalo ozbrojené křídlo Sinn Fein, ostudným způsobem zakryta a zametena pod koberec. Právě k tomu dochází, vyjednáváte-li s teroristickými silami. Rodi Kratsa-Tsagaropoulou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, na našem prvním dílčím zasedání v novém roce bych chtěla promluvit o politické krizi, která nadále sužuje Libanon, a o úloze, kterou by měl hrát náš Parlament. Kromě složitých hospodářských a politických obtíží, kterým tento přátelský národ čelí, stále existuje mezinárodní vakuum, protože od 23. listopadu 2007 nebyl libanonský parlament schopen zvolit prezidenta a tato volba byla dvanáctkrát odložena. Parlament je tedy nadále uzavřen a neexistuje možnost projednat problémy a vyhlídky nebo řádně využít všechny ústavní pravomoci parlamentu k volbě prezidenta. Jsem si vědoma vaší citlivosti a vašich vyjádření vydaných pro dosažení tohoto cíle, pane předsedo, chci však ještě jednou zdůraznit, že musíme vyjádřit své nejhlubší znepokojení ohledně důsledků uvedené krize pro trpící lid Libanonu i pro mír a stabilitu v regionu. Naše demokratické povinnosti stejně jako naše povinnosti v rámci partnerství nás zavazují tak učinit. Dohoda o přidružení s Libanonem stanoví stabilní politický dialog mezi Evropským parlamentem a libanonským parlamentem; musíme této příležitosti dobře využít a účinně se vyjádřit. Pierre Pribetich (PSE). – (FR) Pane předsedo, dámy a pánové, Slovinsko, jediná země bývalé Jugoslávie, která se připojila k Evropské unii, nyní převzala předsednictví Unie. U příležitosti této historické události bychom chtěli Slovinsku v souvislosti s jeho předsednictvím popřát mnoho úspěchů. Nicméně, nikdy nebyla potřeba definitivního vyřešení jugoslávské krize tak naléhavá, ať už jde o otázku Kosova nebo urychlení procesu přistoupení jeho balkánských sousedů. Jediným řešením pro země, které byly součástí bývalé Jugoslávie, je rychlé přistoupení k Unii v souladu se stanovenými kritérii. Mír vyžaduje ambiciózní vizi, a zejména vůli překonat historii balkánských zemí a hledět kupředu k evropské budoucnosti. Otázka Kosova dosud nebyla řešena, protože mezinárodní společenství nebylo schopno dojít k dohodě. Toto uvíznutí v mrtvém bodě, tento syndrom postihl i Evropskou unii. U zemí, které se obávají účinků nezávislosti, a zemí, které z různých diplomatických důvodů pouze sní o potvrzení své nezávislosti v co nejbližší době, bude Slovinsko muset nejprve zajistit soudržnost Unie především snahou o vnitřní kompromis, pokud nemá být zahraniční politika EU stanovená v Lisabonské smlouvě trivializována nebo dokonce zesměšněna. Nicméně víme, že hora Triglav ve Slovinsku je symbolem odhodlání a úspěchu. Proto doufejme, že bude i symbolem roku 2008!

7

8

CS


Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). – (SL) Chorvatsko v říjnu 2003 vyhlásilo ekologickou rybolovnou zónu ve Středozemním moři. Proti tomu podaly protest Slovinsko a Itálie. To o rok později vedlo k podpisu dohody mezi Slovinskem, Itálií, Evropskou unií a Chorvatskem. Podle uvedené dohody se zóna nedotýká členských států. Přesto však chorvatský parlament v minulém roce jednostranně rozhodl, že se ekologická rybolovná zóna dotkne i členských států nejpozději od 1. ledna tohoto roku. Parlament tím ztížil život lidem žijícím u Středozemního moře. Toto jednostranné rozhodnutí Chorvatska přineslo problémy například rybářům, protože omezilo jejich rybolovné území a přístav Koper ztratil přístup k mezinárodním vodám. Rozhodnutí sněmu o tom, že by se ekologická rybolovná zóna měla od 1. ledna dotknout členských států, je v rozporu s mezinárodním závazkem, který Chorvatsko přijalo, a je důvodem pro zpochybnění jeho důvěryhodnosti. Závazky, které země přijala, by v moderních, demokratických právních státech neměly být porušovány. Je to zcela v rozporu s politickou kulturou Evropské unie. Proto se ptám, zda se Chorvatsko chce skutečně stát členem Evropské unie. Pokud ano, musí okamžitě jednat a začít plnit dohodu o ekologické rybolovné zóně i všechny ostatní dosud uzavřené dohody. Gyula Hegyi (PSE). – (HU) Oblast Szigetköz, ležící částečně v Rakousku, Slovensku a v maďarském úseku Dunaje, je jednou z nejkrásnějších oblastí v Evropě. Se svými přírodními krásami, bohatstvím fauny a flóry, vodními přírodními stanovišti a tradičním způsobem života místních obyvatel je ostrovem biologické rozmanitosti. Rychlost průtoku řeky vyživující tento region bohužel v minulých desetiletích v důsledku hydrologických zásahů klesla na nebezpečnou úroveň. Není jen v zájmu postižené oblasti, ale i zájmu Maďarska a celé Unie, aby toto jedinečné přírodní bohatství nebylo pro příští generace ztraceno. Již máme dobré právní předpisy, například rámcovou směrnici o vodě, které by v zásadě měly tuto oblast chránit. Aby však měly úspěch, je nutné vymáhat je na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Bylo by žádoucí, aby bez ohledu na záležitost Nagy-Duna Slovensko spolupracovalo s Maďarskem při stabilizaci přítoku vody do uvedené oblasti. Chtěl bych vás na jaře pozvat na výlet touto romantickou krajinou, ale bez vody to bohužel nemůžeme provést, a proto potřebujeme veškerou možnou pomoc. Thierry Cornillet (ALDE). – (FR) Pane předsedo, chtěl bych tento parlament upozornit na osud dvou francouzských novinářů, Pierra Creissona a Thomase Dandoise, kteří jsou v současné době ve vězení v Nigeru. Jsou obviněni z podvracení státní bezpečnosti, což v Nigeru znamená možný trest smrti. Není pochyb o tom, že oba novináři a jejich řidič El Hasan vstupem do zakázané oblasti porušili nigerské zákony. Dle mého názoru k tomu však došlo z řádných novinářských důvodů, protože jejich cílem bylo podat zprávu o povstání Tuaregů, měli také v úmyslu vrátit se do hlavního města a dotazovat se nigerských orgánů, aby získali co nejširší možný pohled. Proto jsem přesvědčen, že je nezbytné, abychom přijali kroky na pomoc oběma novinářům: za prvé proto, že hrozí jejich odsouzení k smrti, což je trest, který je naprosto neúměrný tomu, co učinili, a za druhé proto, že Niger je považován za nám přátelskou zemi a zemi,

14-01-2008

14-01-2008

CS


které poskytujeme značnou pomoc. Nezasloužil by si pověst, ke které by uvedený postoj mohl vést. Pane předsedo, jsem přesvědčen, že vy i mí kolegové poslanci byste mohli být velmi nápomocni, pokud byste se připojili k této žádosti o nové zvážení, o shovívavost ze strany prezidenta Tandji, aby bylo možné uvedené dva novináře propustit. I přesto, že porušili nigerské zákony, jejich čin neodůvodňuje tak dlouhé uvěznění. Předsedající. – Budeme celou věc velmi pozorně sledovat. Bogusław Rogalski (UEN). – (PL) Pane předsedo, dnes mluvím jako zástupce Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci i jako občan země, která byla mnohokrát nucena o svou nezávislost a svobodu bojovat. Chtěl byl Parlament upozornit na nedodržování lidských práv a odepírání svobody vyjadřování v Čínské lidové republice, které postihuje obyvatele Tibetu. Posledním příkladem politiky tohoto režimu vůči Tibetu je zásah proti mnichům, kteří vyjádřili svou radost nad tím, že byla dalajlámovi udělena zlatá medaile amerického Kongresu. Dalajláma rovněž získal Nobelovu cenu a po několik desetiletí bojuje za lidská práva. Nemůžeme dopustit, aby byl tibetský nebo kterýkoli jiný národ ve 21. století vyhlazen diktaturou, tyranií nebo sadistickou touhou po uplatnění politické nadvlády. Tento parlament musí říci „dost“. Musí říci „dost“ útokům na kulturu, která je považována za nejmírumilovnější kulturu světa. Jako svobodní lidé oddaní základním hodnotám Evropské unie bychom měli učinit vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že i tibetský lid bude moci plně porozumět významu slova svoboda. Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedo, jsme velmi šokováni tím, že ruská vláda uzavírá všechny regionální pobočky Britské rady. Tyto regionální pobočky byly obětovány v důsledku zhoršujících se vztahů mezi Ruskem a Spojeným královstvím. Může občanská společnost v Rusku očekávat jen tento druh provokace? Vražda Alexandra Litviněnka dosud nebyla vyřešena a Rusko v této věci odmítá spolupráci. Hlavní podezřelý, Andrej Lugovoj, je od konce roku 2007 poslancem Dumy. Okolnosti smrti Anny Politkovské také dosud nebyly vysvětleny. Je kritika potají umlčována, nebo je prostě likvidována? EU musí Rusko vyzvat k dodržování lidských práv a zásad právního státu. Můžeme dát příklad pojmenováním své tiskové kanceláře po Anně Politkovské. Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedo, vycházeje z třetího kola jednání mezi Frontou Polisario, jediným oprávněným představitelem lidu Sahrawi, a Marockým královstvím, které se konalo pod záštitou OSN ve dnech 8. a 9. ledna, musím zdůraznit, jak je v současné době nutné a důležité požadovat plné dodržování nezcizitelného práva lidu Sahrawi na sebeurčení. Je to jediné a trvalé řešení uvedeného sporu, které je rovněž v souladu s mezinárodním právem a rezolucemi OSN. Je také třeba vyzvat marocké orgány k ukončení jejich liknavého manévrování, jehož cílem je zdržet a pokud možno bojkotovat nynější proces vyjednávání. Marocké orgány je třeba rovněž vyzvat k ukončení represí a kolonizace okupovaných území Západní Sahary. Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedo, pan Hu Jia, aktivista boje proti nemoci AIDS, obránce lidských práv, kterého tento Parlament v roce 2007 navrhl na Sacharovovu cenu,

9

10

CS


byl dne 27. prosince 2007 v Pekingu čínskými úřady uvězněn a obviněn z podvracení státu. Obdivuji pokrok, kterého byl v Číně v posledních desetiletích dosaženo, uvěznění pana Hu Jia čínskými úřady však vysílá naprosto špatný signál, kterému můžeme porozumět jen velmi obtížně. Hodlají Číňané ignorovat svůj závazek vůči mezinárodnímu společenství, který přijali, když výměnou za Olympijské hry v Pekingu slíbili zlepšit stav lidských práv? Jako Parlament musíme velmi důrazně odpovědět ve prospěch ochrany tohoto muže, který je nyní vězněn s největší pravděpodobností za svou spolupráci s Evropským parlamentem, kde v listopadu 2007 vypovídal před Podvýborem pro lidská práva. Musíme také poskytnout podporu aktivistům, kteří v Číně usilují o jeho propuštění. Protože pouze diplomatický jazyk by byl v čínské kultuře považován za souhlas, jsem přesvědčena, že potřebujeme důrazné usnesení Parlamentu na ochranu pana Hu Jia – pokud možno tento týden. Naléhavě vás žádám, pane předsedo, abyste záležitost pana Hu Jia s čínskými orgány projednal: je nutné, aby slyšeli stanoviska Parlamentu. Proinsias De Rossa (PSE). – Pane předsedo, promlouvám, abych upozornil na něco, co se na první pohled může jevit jako celkem všední záležitost: provádění evropské Rámcové směrnice o vodě z r. 2000 v Irsku. Smutnou skutečností je, že irská vláda tuto směrnici v Irsku provádí tak, že účtuje školám poplatky za spotřebu vody. Protože většina škol v Irsku je do velké míry financována dobrovolnými příspěvky, znamená to, že rodiče musí vybírat peníze na platby za vodu. To samo o sobě by bylo dost špatné, irská vláda se však rozhodla vinit z uvedeného rozhodnutí Evropu, jakkoli je samozřejmě zcela věcí irské vlády, jakou politiku při provádění směrnice o vodě uplatní. Citlivost problému narůstá, protože v Irsku se koná referendum, abychom učinili politické rozhodnutí, a zbabělá politická taktika obviňující Evropu z vládního rozhodnutí vyvolává riziko toho, že se všichni rodiče v Irsku postaví proti Evropě. To je podle mého názoru závažná věc, a já bych chtěl požádat předsedu Parlamentu a místopředsedu Komise, který je zde dnes přítomen, aby irské vládě věc vysvětlili a vydali veřejné prohlášení v tom smyslu, že irská vláda může školám účtovat nebo neúčtovat spotřebu vody dle svého uvážení a že by neměla ohrožovat budoucnost Evropy zbabělou politickou taktikou. Gay Mitchell (PPE-DE). – Pane předsedo, v některých našich členských státech je možné, aby se lidé jen tak školili v používání střelných zbraní, dokonce zbraní typu Magnum, aniž by jakkoli prokazovali svou totožnost nebo byli držiteli zbrojního průkazu. Tento problém zde uvádím z toho důvodu, že existují důkazy o tom, že členové organizovaných skupin páchajících trestnou činnost v Irsku jezdí do některých částí Evropské unie, aby zde takové školení podstoupili, a pak se vracejí do Irska a ve válkách v podsvětí vraždí lidi. Oběťmi vražd jsou často také nevinní kolemjdoucí. Tuto věc zmiňuji proto, že v listopadu Parlament schválil novou směrnici, která je nyní projednávána v Radě. Naléhavě žádám Radu, aby tuto směrnici schválila, aby byla přijata v prvním čtení. Za druhé chci požádat Komisi, aby nečekala, až bude směrnice provedena ve všech 27 členských státech (to by mohlo trvat i dva roky), ale aby začala uplatňovat některá ustanovení, jedním z nichž je zřízení kontaktní skupiny 27 členských států a Komise, která

14-01-2008

14-01-2008

CS


by začala bojovat proti nezákonnému užívání zbraní. Naléhavě žádám, aby byly tyto kroky přijaty bez dalšího prodlení. Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Pane předsedo, dámy a pánové. Již nějakou dobu sledujeme situaci v Gruzii. Volby prezidenta skončily a výsledek je konečně jasný. Říká se, že revoluce požírá své vlastní děti. Strach z toho pravděpodobně přemohl prezidenta Saakašviliho. Výkon fyzické síly ze strany státu není projevem moci, ale slabosti země. Objektivně bychom měli konstatovat, že po potlačení demonstrací v zemi se Gruzie alespoň pokusila uspořádat demokratické volby. Demokracie však není věc. Je to způsob uvažování, který nelze jednoho dne odstranit nebo přenést z jedné země do druhé. V Gruzii vznikla významná opozice. Ve jménu demokratického pokroku bychom vládním kruhům měli pomoci pochopit podstatu základních prvků demokracie. Gruzie v sobě musí nalézt sílu překonat krizi. Na obzoru jsou nyní volby do parlamentu. Tato země potřebuje, aby pokračovaly demokratické reformy a lidé neočekávají nic menšího. My v Evropské unii bychom se dopustili chyby, kdybychom vsadili vše na jednoho člověka. Musíme podporovat instituce, poskytovat odbornou pomoc a čestně a otevřeně poukazovat na veškeré aspekty neslučitelné s demokracií. Nakonec bych chtěla říci, že to, k čemu dochází v Gruzii, je možná i klíčem k Arménii. I tam jsou na obzoru volby prezidenta. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedo, na období 2008-2012 Evropská komise přidělila Polsku právo na emise oxidu uhličitého ve výši pouhých 208 milionů tun. To je téměř o 30 % méně, než o kolik požádala polská vláda. Polsko podalo proti tomuto rozhodnutí odvolání u Evropského soudního dvora, bohužel však není známo, kdy Soudní dvůr ve věci vydá rozhodnutí. Proto se polské hospodářství musí přizpůsobit stanovenému nízkému limitu. Cementárny, ocelárny a jiné podniky musí snižovat výrobu. A co je nejdůležitější, dojde ke značnému nárůstu cen elektřiny. Odhaduje se, že ceny letos vzrostou zhruba o 10 % a v příštích čtyřech letech o 20 %, protože emisní limity značně postihly i energetický průmysl. Uvalení takovýchto emisních limitů a sdílení s nimi související nespravedlivé zátěže nejen zpomalí rozvoj nových členských států, jako je Polsko, ale bude mít i významný dopad na životní náklady jejich občanů. Chci proti tomu vyjádřit ostrý protest. Hélène Flautre (Verts/ALE). – (FR) Pane předsedo, v pátek dne 11. ledna mi byl znemožněn přístup do střediska pro zadržování cizinců v Lille-Lesquin. Má návštěva byla součástí Evropského akčního týdne proti zadržování cizinců v Evropě. Pane předsedo, v červenci 2003, byly francouzské orgány na základě žádosti tehdejšího předsedy našeho parlamentu a místopředsedy Onesta povinny stanovit, aby pravidla pro návštěvy poslanců francouzského parlamentu platila i pro poslance Evropského parlamentu. Proto bych vás pane předsedo chtěla požádat, abyste ještě jednou oslovil francouzské orgány, aby zajistily plné dodržování tehdy přijatých závazků, a zejména aby bylo s poslanci

11

12

CS


Evropského parlamentu zacházeno stejně jako s poslanci francouzského parlamentu. Tento požadavek je ještě aktuálnější vzhledem k tomu, že poslanci tohoto Parlamentu v současné době zkoumají návrh směrnice o vracení státních příslušníků třetích zemí, která by měla velmi závažné důsledky pro zadržování cizinců. Chtěla bych dodat, že neohlášené návštěvy zadržovacích středisek mají předcházet špatnému zacházení, které ve Francii většinou zůstává nepotrestáno, jak uvádí poslední zpráva Výboru pro zabránění mučení. Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Chci vás dnes upozornit na postavení rumunských zemědělců jeden rok po přistoupení Rumunska. V Rumunsku je zemědělství stále neefektivní nebo není dost efektivní, přesto však pro většinu obyvatel představuje hlavní zaměstnání. Zemědělci tvoří značnou část pracujících, existuje ale i významný počet starých zemědělců. V této souvislosti vítám rozhodnutí neuplatňovat v této oblasti ochrannou doložku, toto rozhodnutí však nestačí. V roce 2008 budou evropské platby činit 25 % evropského průměru, tohoto průměru Rumunsko dosáhne za 9 let. V několika posledních letech Rumunsko rychle provádělo právní předpisy Společenství v oblasti jakosti, zdraví a rostlinolékařství. Náklady na přizpůsobení mohou být pro rumunské zemědělce velkou překážkou využívání výhod společné zemědělské politiky. Rumunsko je po Polsku druhým největším zemědělským výrobcem ve střední Evropě a tento potenciál lze promyšleně a řádně využít pouze s investicemi evropského financování. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN VIDAL-QUADRAS Místopředseda Vladimír Maňka (PSE). – (SK) Na prosincovém zasedání Evropského parlamentu zazněla nepravdivá informace, že na Slovensku je menšinové rozhlasové vysílání před zánikem a že veřejnoprávní rozhlas ruší vysílání Rádia Patria v jazycích menšin. Kolegyně a kolegové, Slovenský rozhlas žádné restrikce vůči Rádiu Patria nepřipravuje. Naopak, od ledna 2007 má Rádio Patria poprvé ve své historii samostatný vysílací okruh se 100% pokrytím území Slovenské republiky. Vysílá denně 8–10 hodin premiérového programu, tj. zpravodajství, publicistiky, kultury. To je víc než kdykoli předtím. Žádný jiný evropský veřejnoprávní rozhlas takto široce koncipované vysílání pro příslušníky národnostních menšin neposkytuje. Pane předsedající, je smutné, když si poslanec Evropského parlamentu pod pojmem demokracie představuje, že může říci cokoli, aniž aby si ověřil, zda je to pravda. Takové útoky potom vyvolávají napětí a poškozují dobré jméno státu. Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Slovinsko se chopilo předsednictví Evropské unie a předseda slovinské vlády, který je též předsedou Rady Evropské unie, již přednesl dvě hodnocení mimořádně dramatické situace v Bosně a Hercegovině, která se odlišují od předešlých hodnocení situace v této zemi. Uvedl, že situace je tak dramatická, že je horší než v Kosovu.

14-01-2008

14-01-2008

CS


To vyvolalo velmi prudké reakce v Bosně a Hercegovině, v orgánech federace a Srbské republiky a reakce všech obyvatel. Ani sám vysoký představitel pan Lajčák zatím situaci nehodnotil tak bezútěšné. Proto se mi zdá, že hodnocení je nerealistické, nesprávné a neprofesionální a nemotivuje orgány ani občany uvedené země k větším úspěchům při úsilí o přiblížení se Evropské unii. Mám dojem, že v tomto okamžiku potřebujeme v otázkách tak citlivých, jako je Bosna a Hercegovina, více harmonizace mezi orgány Evropské unie. Marek Aleksander Czarnecki (UEN). – (PL) v září 2006 Evropský parlament vyzval k ukončení obchodování výrobky z tuleňů. Toto prohlášení podpořil rekordní počet členských států. Bohužel i přes takto silnou podporu a přesto, že Parlament následně přijal tzv. akční plán v oblasti dobrých životních podmínek a ochrany zvířat, který požaduje úplný zákaz obchodování výrobky z tuleňů na území Evropské unie, nebylo dosaženo žádného kladného výsledku. Ukázalo se, že zákaz je neúčinný a nezamezil obchodování s tuleními kožešinami v Unii, která je pro tyto kožešiny nadále jedním z největších trhů. Mladí tuleni jen o několik dnů starší než je věk pro ochranu v rámci zákazu jsou loveni pro komerční účely a legálně prodáváni. Metody lovu nesplňují ani ty nejzákladnější zásady. Zvířata jsou stahována z kůže ještě zaživa a jejich těla jsou pak odhazována do vody. Tato jatka budou pokračovat, dokud Evropská komise nevydá úplný zákaz obchodování se všemi výrobky z tuleňů. Jim Higgins (PPE-DE). – Pane předsedající, v Evropské unii máme dva miliony uživatelů drog. Máme zde drogovou epidemii, které se musíme postavit. Před patnácti lety se drogová závislost v Irsku omezovala pouze na Dublin. Nyní je v každém velkém i menším městě, v každé vesnici: heroin, konopí, kokain. v Irsku i v EU každý den na drogovou závislost umírají lidé. Vítám nynější osmiletou strategii EU proti drogám. Musíme se však sami sebe realisticky zeptat: funguje? Musíme problém drog řešit na všech frontách. Především musíme utnout nabídku. Za druhé se musíme pokusit přesvědčit uživatele, aby s užíváním drog přestali, a přesvědčit lidi, aby je nikdy nezačali užívat, pomocí viditelných kampaní, které lidi prostě vyděsí. A v neposlední řadě potřebujeme větší a lepší mezinárodní spolupráci. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Rok 2008 je Evropským rokem mezikulturního dialogu. Je to pro 27 členských států příležitost k propagaci jejich kultury, historie, jazyka a tradic. Motto Unie zní „Jednota v různorodosti“ a rok 2008 by měl s využitím mezikulturního dialogu skutečně přispět k posilování soudržnosti v rámci Unie. Po staletí bylo Rumunsko pod nejrůznějšími vlivy – byzantským, ruským, rakousko-uherským a otomanským. 86% obyvatel Rumunska se hlásí k pravoslavnému vyznání a Rumunsko je jedinou románskou zemí, kde je pravoslaví hlavním náboženstvím. Ráda bych zdůraznila, že v Rumunsku je úředně uznáno 18 církví. Mezikulturní dialog by však měl zahrnovat i dialog mezi církvemi. Chtěla bych požádat všech 34 delegací Evropského parlamentu, aby v Evropském roce mezikulturního dialogu zintenzivnily propagaci evropských hodnot na ostatních kontinentech a zprostředkovaly znalost jiných kultur a tradic.

13

14

CS


Doufám, že mezikulturní dialog v roce 2008 účinně přispěje k zachování míru, jedné ze základních hodnot Evropské unie. Jorgo Chatzimarkakis (ALDE). – (DE) Pane předsedající, záležitost, kterou chci zmínit, přímo vyplývá z toho, co právě řekla paní Ţicău: rok 2008, rok mezikulturního dialogu. Schvaluji a respektuji, že konference předsedů přijala určitá rozhodnutí, ale s určitým politováním konstatuji, že zástupci různých náboženství, kteří zde mají promluvit, s výjimkou papeže všichni pocházejí ze zemí mimo Evropu. Nemáme snad v Evropě dostatek náboženských vůdců, které by bylo možno pozvat k vystoupení v tomto parlamentu? Proto se domnívám, že by dávalo smysl, a vy jste se toho právě dotkla, protože Rumunsko je velká pravoslavná země, aby jako řečníci byli do tohoto parlamentu pozváni nejen papež a vůdci protestantské církve, ale i zástupci církve pravoslavné, protože mezikulturní dialog probíhá i mezi křesťany. Proto bych chtěl požádat, abyste zvážili, zda by bylo v rámci tohoto roku mezikulturního dialogu možné pozvat i ekumenického patriarchu Bartholomaiose. Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Pane předsedající, v tomto novém roce se další dvě země připojily k eurozóně a přijaly naši jednotnou měnu. Tím se do popředí opět dostává požadavek, který by v rozvinuté, moderní a pokrokové Unii měl být skutečností: rovnost mužů a žen na nových mincích. Tento problém se v historii stále opakuje: ženy byly na nově ražených mincích zobrazovány jen zřídka. Osobnostem, přínosu a práci žen se nejen v této souvislosti nikdy nedostalo žádného symbolického uznání. Rovnost mužů a žen je jednou z hodnot, na kterých budujeme Evropskou unii, a v této souvislosti by tato rovnost měla být uplatněna ve všech oblastech. Je důležité uznat a podpořit činnost mnoha žen v různých oblastech, například ve vědě, kultuře, vzdělávání, politice, jejichž práce, životy a jména bychom měli uznávat, studovat a připomínat si je. v některých zemích, například v mé vlastní, ve Španělsku, parlament schválil návrh v tomto smyslu. Tento parlament a Komise by se měly chopit iniciativy a doporučit všem členským státům, aby přijaly vhodná opatření a zajistily, aby při ražbě nových euromincí byly stejným dílem využity odkazy na muže i ženy a jejich portréty. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedo, jeden z mých kolegů navrhl, aby se tento parlament zabýval všední záležitostí, konkrétně prováděním Rámcové směrnice o vodě v Irsku. Tato záležitost rozhodně všední není. Pokud je všední, měli bychom o ní více jednat, protože irská vláda se sama dostala do ožehavé situace, když obvinila Evropu, že ji nutí účtovat školám spotřebu vody, přičemž ve skutečnosti se otázka týká toho, jak tato vláda nedostatečně financuje školy a jak špatně informuje o tomto důležitém právním předpisu a jak špatně jej provádí. Je ohrožen názor Irů na Evropskou unii, protože stále viníme Evropu za rozhodnutí, se kterými nejsme spokojeni, i přesto, že se naše vláda účastnila rozhodovacího procesu. v době, kdy stojíme před referendem o reformní smlouvě, nedívají se na EU znepokojeně a jako na problém jen rodiče, s Evropskou unií jistě nejsou spokojeni ani zemědělci. Proto musí irská vláda v plné šíři vysvětlit, jak tuto směrnici provádí; musí řádně financovat školy a musí odpovědět na otázku zda a kdy budou od Irů vybírány domácí sazby. To potřebujeme v této fázi vědět.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Předsedající. − Tím je tento bod uzavřen. 14. CARS 21: Regulační rámec pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0494/2007), kterou vypracoval Jorgo Chatzimarkakis jménem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku na téma CARS 21: rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu (2007/2120 (INI)). Jorgo Chatzimarkakis, zpravodaj . – (DE) Pane předsedající, pane komisaři Verheugene, zpráva, kterou projednáváme, je ve skutečnosti pouze zpráva o zprávě, jmenovitě zprávě, kterou vypracovala Komise o automobilu budoucnosti. Dne 19. prosince však Evropská komise přijala návrh týkající se budoucích povolených emisí CO2 z osobních automobilů. Veřejnost se proto přirozeně zajímá o to, jak bude na tento návrh Evropský parlament reagovat a do jaké míry jsou rozhodnutí Parlamentu v souladu s ostatními rozhodnutími přijatými v nedávné době. Právě jsme jednali a hlasovali o zprávě, kterou předložil můj kolega Chris Davies, a proto je důležité, abychom i my byli důslední. Chtěl bych o tom něco říci později, protože zpráva o CARS 21 zahrnuje i mnoho aspektů, které se nijak netýkají emisí CO2. Je velmi důležité, abychom se v tomto parlamentu tématem motorových vozidel zabývali. Proč? Protože již léta projednáváme lisabonskou agendu a protože přitom stále diskutujeme o konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Zde máme odvětví, ve kterém jsme skutečně konkurenceschopní. Na trhu s vozy vyšší třídy například Evropa nastavuje standard na mezinárodní úrovni. Více než 80 % světových automobilů vyšší třídy pochází z Evropy. Toto odvětví je jedním ze základních kamenů evropského hospodářství a je i klíčovým činitelem evropské konkurenceschopnosti. CARS 21 znamená právní úpravu pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu pro 21. století. Jedná se o sdělení Komise, která v roce 2005 zřídila pracovní skupinu na vysoké úrovni CARS 21, která měla připravovat návrhy budoucího regulačního rámce pro automobilový průmysl EU. Cílem tohoto opatření bylo určit úpravy, které je třeba provést v automobilovém průmyslu pro zachování konkurenceschopnosti tohoto odvětví i v dalších letech. v této chvíli není možné probrat všechny předložené návrhy. Členové Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu však sestavili seznam 89 těchto návrhů. Nemohu se zde zabývat všemi, týkají se však otázek, jako je bezpečnost silničního provozu, ochrana životního prostředí, vnitřní trh, globální obchod, výzkum a inovace a mnoho dalších věcí. Dovolte mi vybrat jen několik souvisejících aspektů. Potřebujeme například dokončit vnitřní trh doplňků a náhradních dílů. Je nespravedlivé, že například německé společnost zabývající se automobilovými doplňky nesmějí prodávat výrobky (např. kola) v Itálii, protože tato země zakazuje doplňkové díly, zatímco italští výrobci mohou vyvážet do kterékoli země včetně Německa. v tomto ohledu Evropa potřebuje řádný vnitřní trh doplňků a náhradních dílů a potřebujeme rovněž stejné bezpečnostní normy pro odvětví automobilových doplňků. Kromě toho musíme zavést v celé EU platný systém schvalování typu, protože v této oblasti v současné době existují do očí bijící nerovnosti. A ještě další věc: potřebujeme jednodušší systém regulace postupů schvalování typu ojetých vozidel pořízených v EU a kdekoli jinde. Některé členské státy stanovily velké překážky a

15

16

CS


vybudovaly rozsáhlý byrokratický systém, který velmi ztěžuje činnost prodejců a soukromých osob kupujících ojetá vozidla. Evropa v této oblasti potřebuje společný regulační systém. Ten bude důležitým nástrojem i při obnově vozového parku. v mnoha jiných oblastech rozvíjíme politiku ochrany klimatu, kterou potřebujeme i v tomto odvětví, což znamená, že potřebujeme úpravy a přizpůsobení. Další významná otázka se týká financování výzkumu. Automobilový průmysl potřebuje od členských států více peněz na výzkum. Rostoucí počet povinných cílů, například právních předpisů pro emise CO2, vyžaduje od automobilového průmyslu stálé přizpůsobování. Pokud má Evropa posílit své postavení na tomto trhu, budou muset členské státy i Evropská unie investovat daleko více do výzkumu vozidel a nikoli jen do vývoje alternativních pohonných soustav, ale i do ostatních oblastí, například ukládání energie. v technologii akumulačních baterií jsme již nyní o pět let pozadu za našimi asijskými konkurenty. Nyní k tématu CO2: ve spolupráci s Chrisem Daviesem, zpravodajem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jsme ještě jednou stanovili řadu základních parametrů. Vycházejí z koncepce sankcí namísto zákazů, přičemž klíčovým parametrem je hmotnost vozidla, zaměřují se však také na realistické posouzení doby, kdy mohou právní předpisy pro CO2 vstoupit v účinnost. Parlament rozhodl, že cílovým datem by měl být rok 2015. Rovněž jsme hlasovali pro hodnotu 125 gramů jako základní emisní cílovou hodnotu. Rád bych teď uvedl jednu připomínku ke Komisi: sankce, kterou jste stanovili ve svém návrhu, je patnáctkrát vyšší než sankce za emise CO2 z komínů. Tím jsou emise CO2 z výfukových zplodin vozidel patnáctkrát dražší než emise z komínů. z tohoto důvodu požadujeme realistické ohodnocení. Současné stanovené hodnoty jsou příliš náročné. Rád bych poděkoval kolegům, kteří při sestavování této zprávy pomohli. Günter Verheugen, místopředseda Komise . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, význam CARS 21 daleko přesahuje automobilové odvětví. Je to i vzor budoucí evropské průmyslové politiky. Zde se poprvé a v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami pokoušíme dosáhnout společné dohody o dlouhodobém stabilním rámci jednoho z klíčových evropských odvětví. s velkou hrdostí říkám, že se nám to podařilo. Vše vychází z celkem jasného rozdělení odpovědností. Řekli jsme evropským výrobcům automobilů, že nemohou očekávat, že zavedeme protekcionistická opatření na jejich ochranu před rostoucí konkurencí přicházející z ostatních částí světa. Také jsme jim však řekli, že mohou počítat s tím, že budou mít soubor stabilních, spolehlivých a předvídatelných rámcových podmínek, a co je ještě důležitější, dostatek času – což pan Chatzimarkakis právě zmínil – na to, aby se na nadcházející povinné požadavky připravili. V tomto okamžiku bych chtěl říci něco o postavení evropského automobilového průmyslu: je to jeden z velmi mála sektorů trhu, ve kterém je Evropa nepochybně nadále na prvním místě na světě. Je to pro Evropu klíčové průmyslové odvětví z hlediska technologického rozvoje, růstu a v neposlední řadě zaměstnanosti. Důrazně jsem se bránil proti hlasům v Evropě, které vzbuzovaly dojem, že na výrobě, koupi a používání motorových vozidel je cosi nemorálního, dokonce kriminálního. Automobil je součástí našeho evropského způsobu života a musí být cenově dostupný, musí být bezpečný, musí být spolehlivý a musí být ekologický. Právě toho se týká CARS 21. Evropský automobilový průmysl se nestaví proti náročným cílům v oblasti ochrany životního prostředí, které Evropská komise ve svém návrhu předložila. Tady bych chtěl

14-01-2008

14-01-2008

CS


vyjasnit ještě něco: ani já proti nim nejsem. Příští fáze omezování emisí CO2 ze soukromých automobilů – bez jakýchkoli „kdyby“, „a“ nebo „ale“ – bude spočívat ve stanovení evropské průměrné hodnoty na 120 gramů na kilometr. To není v rozporu se 125 gramy, které zmínil pan Chatzimarkakis, protože 5 gramů má být dosaženo používáním biopaliv. Není žádného sporu o tom, že to bude náš další cíl. Jsem také přesvědčen, že pro evropský automobilový průmysl bude takovýto právními předpisy vyvolaný nárůst inovací prospěšný v tom smyslu, že odvětví bude vyrábět nejen ve světovém měřítku nejbezpečnější vozidla nejvyšší jakosti, ale i vozidla nejméně poškozující životní prostředí. Nemám nejmenších pochyb o tom, že k tomu dojde. V průběhu jednání se vyskytly určité návrhy, které se mi vůbec nelíbily, zvláště, což nebudu příliš zdůrazňovat, pokus postavit výrobce velkých automobilů proti těm, kteří vyrábějí menší automobily, nebo postavit řidiče velkých automobilů, kteří si mohou taková vozidla dovolit a chtějí je vlastnit, proti těm, kdo si mohou dovolit jen menší automobily nebo takovým dávají přednost, pod heslem „velké auto je špatné, malé dobré“. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy přispěl k debatě pozoruhodným argumentem, když napsal předsedovi Komise, že to, že můžete utratit hodně peněz za automobil – jinými slovy koupit si velký a nákladný automobil – vás neopravňuje produkovat větší znečištění. To je zcela jistě argument, na který je třeba reagovat. Nežiji ve Francii, ale vím, že ve Francii jsou lidé, kteří bydlí ve velkých zámcích a na vytápění takových budov potřebují velké množství energie. Rovněž vím, že ve Francii jsou lidé, kteří žijí pod mostními oblouky a neprodukují žádné náklady na vytápění. Jaký je v tom rozdíl? Je-li nemorální jezdit ve velkém autě, a tudíž způsobovat větší znečištění než ten, kdo jezdí v malém vozidle, je pak rovněž nemorální bydlet v rodinném domě a mít větší náklady na vytápění než někdo, kdo žije v jednopokojovém bytě. Chtěl bych jen upozornit na to, že jakkoli se uvedený argument může na první pohled jevit dosti přesvědčivý, při bližším zamyšlení by znamenal, že otázka CO2 by nás oklikou zavedla na cestu všudypřítomné regulace životního stylu v Evropě. To je něco, co jistě nechceme a co nechce ani Komise. Chceme v evropském automobilovém průmyslu zachovat výrobu celé škály modelů a není žádný důvod, proč by to nemělo být možné. Jsem přesvědčen, že v procesu konzultací, který má být nyní zahájen, musíme velmi opatrně a přesně zvažovat, co od výrobců, spotřebitelů a ostatních účastníků silničního provozu můžeme a chceme požadovat. Dámy a pánové, musím říci, že od nich očekáváme velmi mnoho. Vše, co jsme již dohodli v podobě norem Euro 5 a Euro 6, které již vstoupily v platnost, evropské automobily zdraží. Předpisy, které budeme zavádět, abychom zajistili lepší ochranu chodců, jinými slovy opatření zaměřená na konstrukci vozidla, který bude lépe chránit chodce v případě, že se stanou účastníky nehody, budou také stát hodně peněz. Povinné zavádění systémů elektronické kontroly stability v evropských automobilech bude také velmi nákladné, a k tomu všemu jsou tu ještě náklady na omezování emisí CO2. Tato opatření provádíme v situaci, kdy jedno konkrétní odvětví evropského automobilového průmyslu čelí útokům zahraničních konkurentů, již nyní má nejnižší výnosy, snižují se jeho vývozní příležitosti a dovoz převyšuje vývoz – jde o trh malých a středních vozidel. Mám značné obavy o budoucnost mnoha evropských výrobců. Jsem plně přesvědčen, že je naprosto nezbytné, aby všechny průmyslové výrobky, tedy včetně automobilů, dosáhly nejvyšší technicky možné úrovně vývoje nepoškozujícího životní prostředí. Nemyslím si

17

18

CS


však, že bychom to měli dělat tak (což se týká všech průmyslových výrobků, nikoli jen automobilů), abychom přitom snižovali mezinárodní konkurenceschopnost našich průmyslových odvětví. Musíme mít jasno v jedné věci: pokud svými politikami (a mám na mysli především naši rozpravu v příštím týdnu) způsobíme to, že průmyslová odvětví opustí evropské továrny a zřídí si výrobní závody jinde ve světě, nebude dopad na životní prostředí jistě příznivý, protože na těchto jiných místech budou podniky vyrábět své zboží za daleko horších podmínek ochrany životního prostředí. Pokud by se výrobci oceli měli přestěhovat z Evropy do Kazachstánu, věřte mi, že v této zemi jsou pravidla daleko méně přísná než zde v Evropě. Výsledkem by byl nárůst emisí a současně by byly ztraceny desítky tisíc, ne-li stovky tisíc pracovních míst. Byl bych rád, kdyby tyto skutečnosti nebyly v nadcházející vášnivé rozpravě zapomenuty. Moderní evropská průmyslová politika a moderní evropská politika ochrany životního prostředí mohou ukázat, že hospodářství a ekologie nejsou přirozenými protiklady, a že je možné vyřešit ekologické výzvy budoucnosti racionálním ekonomickým přístupem kombinovaným s moderní technologií. O tomto tématu jednaly všechny subjekty zúčastněné na rámci CARS 21, o kterém zde dnes hovoříme, a takový byl konečný výsledek. Věřím, že takový výsledek si zasluhuje širokou podporu evropské veřejnosti. (Potlesk) Erika Mann, navrhovatelka stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod . – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, pane Chatzimarkakisi, byla jsem odpovědná za vypracování příslušné zprávy za Výbor pro mezinárodní obchod. Ve zprávě jsme se zaměřili zejména na tři klíčové aspekty. Za prvé jsme vyzvali Komisi, aby urychleně a s řádnou péčí zajistila prošetření všech doporučení, které by určilo míru jejich dopadu na mnohostranné vztahy – tzv. kolo jednání v Dohá – a na dvoustranné dohody. Tyto dvoustranné smlouvy byly předmětem našeho zvláštního zájmu, například ve vztahu ke Koreji. Pozornost jsme však věnovali i jiným zemím, například Indii a státům ASEAN. Je důležité zajistit otevření přístupu na trh, za předpokladu, že budeme rovněž schopni od druhé strany získat příslušné záruky. To se týká zejména tzv. necelních překážek obchodu. Za druhé požadujeme větší koordinaci při stanovování mezinárodních dohod a mezinárodních norem. Za třetí naléhavě doporučujeme, abychom při šetření vnitřní hospodářské soutěže neztráceli ze zřetele podmínky mezinárodní konkurence, které se v posledních letech značně změnily. Nyní zjišťujeme, že máme mnohem více mezinárodních konkurentů, se kterými se musíme vyrovnat. Antolín Sánchez Presedo, navrhovatel stanoviska Hospodářského a měnového výboru. – (ES) Pane předsedající, automobilové odvětví, které evropskému hospodářství zajišťuje značný počet pracovních míst, vyžaduje ambiciózní rámec, který stanoví promyšlená integrovaná opatření v souladu s Lisabonskou strategií, která budou čelit novým výzvám. Náš průmysl je největším výrobcem osobních automobilů a druhým největším výrobcem nákladních automobilů a zajišťuje dobré poprodejní služby. Jako takový potřebuje potvrdit

14-01-2008

14-01-2008

CS


své postavení a zajistit, že bude schopen plnit požadavky na mobilitu a dopravu, zvyšovat produktivitu, zlepšovat bezpečnost a prospívat životnímu prostředí. Pro dosažení těchto cílů je klíčová hospodářská efektivita. Právě ta nám umožní splnit všechny cíle a zaručit přístupné ceny pro obnovu vozového parku, tzn. pro koupi vozidel a jejich údržbu po dobu životnosti. Hospodářský a měnový výbor na tento aspekt upozornil a vyjádřil svou podporu snahám o zlepšení hospodářské soutěže a ochranu práv duševního vlastnictví a o zlepšení daňového režimu odvětví. Tyto názory jsou do velké míry ve zprávě obsaženy, a proto zpravodaji blahopřeji. Ona Jukneviciene, zpravodajka pro stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci . ? (LT) Blahopřeji panu Jorgo Chatzimarkakisovi k přípravě této zprávy. Automobilový průmysl je skutečně jedním z nejvýznamnějších. Přímo v něm pracuje 2,3 milionu lidí a dalších 10–12 milionů pracuje v přidružených odvětvích. To znamená 7 procent všech osob pracujících v průmyslovém sektoru ve Společenství. Členové Společenství se musí starat o ty, kdo by mohli ztratit své zaměstnání v důsledku strukturálních změn, a musí se na tuto situaci vhodně připravit. v současné době se problémy řeší až ve chvíli, kdy nastanou. Musíme zajistit, aby se finanční prostředky Společenství přidělené podnikům procházejícím rekonstrukcí dostaly přímo k zaměstnancům. Zvláště je nutné podpořit ty, kdo chtějí začít podnikat – mám na mysli Fond pro přizpůsobení globalizaci. Lidskost je nejdůležitější ve chvíli, kdy probíhají nejrůznější změny, a naší povinností je postarat se o občany Společenství, chránit je před nezaměstnaností a účinně využívat sociální záruky. Pouze to nám může pomoci získat důvěru lidí. Claude Turmes, navrhovatel stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin . – (DE) Pane předsedající, chtěl bych do rozpravy přispět uvedením dvou číselných údajů, abychom všichni věděli, o čem hovoříme. Na světě nyní existuje 700 milionů automobilů v době, kdy cena ropy dosáhla 100 dolarů. v minulém týdnu společnost Tata Motors představila automobil za nízkou cenu s průměrnou spotřebou pět litrů na sto kilometrů, pět litrů je však na tak malý automobil stále příliš. To vše napovídá, že v následujících letech se objeví stovky milionů automobilů na silnicích nově se rozvíjejících zemí – Číny, Indie, ostatních asijských zemí, Jižní Ameriky a afrických států. Vzhledem k takovémuto scénáři jistě nehodláme chránit ty evropské výrobce, kteří věří, že musí vyrábět dvoutunové limuzíny se spotřebou paliva sedm, osm, deset i více litrů, jen proto, že máme v této oblasti takzvanou konkurenční výhodu. Podle mě tato rozprava není nic jiného než fiasko. Pan Ferber z CSU nedávno hrozil předsedovi Komise Barrosovi, že jeho skupina CDU/CSU nepodpoří druhý mandát, pokud bude pan Barroso nadále podporovat pana Dimase v jeho vystupování proti německému automobilovému průmyslu. Pane Verheugene, omluvte mé vyjádření, ale jistě se nemůžete zlobit na pana Sarkozyho. Proč se zlobíte? Protože on a pan Prodi napsali dopis, který měl zajistit, aby Komise nestanovila růstovou křivku na hodnotu 80, jak požadoval německý automobilový průmysl, ale aby byl nalezen kompromis. Podle mého názoru to, co učinili pan Prodi a pan Sarkozy ve vztahu k této rozpravě, bylo naprosto a zcela oprávněné. Nejsem ani překvapen, že další politik FDP se dostal přirozeně do vleku německé automobilové lobby. Pokud mohu říci, pane Chatzimarkakisi, vaše zpráva zaostává za prací Chrise Daviese, protože namísto stopy nyní upřednostňujete hmotnost vozidla a protože namísto 125 gramů na základě technologie vozidla nyní požadujete integrovaný cíl ve výši 125 gramů.

19

20

CS


To znamená, že dnes Parlament o něco ustoupil. Pokud jde o argument týkající se lhůty, čeho chceme dosáhnout? Stanovením roku 2012 se pouze snažíme rychleji přinést na trh technologii, která již existuje. Chybí ten nejdůležitější prvek: kde je cíl pro rok 2020? Pane Verheugene, požadujete pevný rámec. Jak bych měl jako manažer v automobilovém průmyslu vědět, jakou cestou se mám dát, když evropští zákonodárci nestanoví žádné podmínky, které by upřesnily, jaké energetické účinnosti bych měl do roku 2020 dosáhnout. Nezmiňuje to ani návrh Komise, ani váš dokument. Pokud má tento parlament učinit cokoli ve věci zprávy o právních předpisech, měl by vypracovat návrh stavu, do kterého musíme do roku 2020 dospět. Právě to potřebujeme: stabilní, dlouhodobé plánování. Malcolm Harbour, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů . − Pane předsedající, chtěl bych začít tím, že tentokrát souhlasím s panem Turmesem. Tato zpráva má klíčovému odvětví průmyslu dát stabilní rámec, ve kterém má toto odvětví plnit společenské požadavky, které na ně klademe – ať se týkají životního prostředí nebo bezpečnosti. Dovolil bych si pochybovat o tom, že toho pan Dimas dosáhl a že provedl řádné posouzení dopadu v porovnání s tím, co je obsaženo ve zprávě o CARS 21. Jednou z věcí, o které bych chtěl pana komisaře Verheugena požádat, je, aby pana Dimase požádal o vysvětlení, jak se postup, který nyní uplatňuje při přípravě uvedeného nařízení, slučuje s obsahem návrhu o CARS 21. Zajímám se o to, protože jsem byl členem – pracujícím členem – pracovní skupiny na vysoké úrovni. Toto je třetí zpráva. Pracovní skupina na vysoké úrovni vypracovala svou zprávu, Komise vypracovala velmi dobrou odpověď, která přijala většinu doporučení zúčastněných subjektů, a nyní tento parlament díky dobré práci pana Chatzimarkakise hodlá přesvědčivým způsobem uvedené závěry potvrdit. Existuje však ještě další skupina, která, jak je obvyklé, při této debatě chybí, a to jsou členské státy. Jedním z nejdůležitějších doporučení CARS 21 je integrovaný přístup. Členské státy mají na této věci zásadní zájem, proč tu tedy dnes večer nejsou? Právě ony se chovají ve svých vnitrostátních právních předpisech po svém a narušují dosažení stabilního rámce, vnitřního trhu, dosažení cílů v ochraně životního prostředí a bezpečnosti, které chceme splnit, cílů v oblasti snížení počtu mrtvých na silnicích – kde máme velmi náročné cíle a kde mohou členské státy provést velké investice do infrastruktury a přípravy řidičů. Proč tu nejsou? Musíme jim vyslat jasný vzkaz. Jednou z věcí, kterou ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele požadujeme, je to, aby tento Parlament převzal iniciativu a přivedl do této sněmovny ostatní poslance vnitrostátních parlamentů, aby v rámci CARS 21 hovořili o tom, jak jako politici na vnitrostátní a místní úrovni hodlají přispět k těmto obecným cílům dosažení konkurenceschopného automobilového průmyslu s nejlepší možnou technologií a k zachování a rozvoji pracovních míst, a přitom naplnit cíle, které chceme splnit z hlediska zlepšení vědy, bezpečnosti a životního prostředí. (Potlesk) Luca Romagnoli, navrhovatel stanoviska Výboru pro dopravu a cestovní ruch . − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zařadit několik návrhů do stanoviska k rámci právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu v 21. století vzhledem k jeho velkému strategickému významu pro růst a zaměstnanost v Unii, ale i vzhledem

14-01-2008

14-01-2008

CS


k tomu, že je nutné učinit víc pro větší bezpečnost evropských silnic úpravou vozidel a infrastruktury a uplatněním technologických inovací. Věřím, že toho všeho lze skutečně dosáhnout snížením emisí, ale měl by být přitom použit skutečně integrovaný přístup, jak navrhuje pracovní skupina pro CARS 21; mám spíše dojem, že Komise tento přístup poněkud opominula. Zejména lituji, že nebyly zdůrazněny politiky nutné k dosažení přijaté zásady nákladů a přínosů. Kromě toho konstatuji, že k dosažení cíle spočívajícího ve zvýšení spotřeby biopaliv je nezbytné podporovat nutnou místní síť zařízení, která umožní zásobování občanů. Jinak tohoto cíle nebude dosaženo. Skončím konstatováním, že jsem doufal a stále doufám, že budou uplatněny uvážlivé přístupy, které zajistí, aby bylo možné pokrýt náklady technologických úprav za rovných podmínek zaručujících svobodnou hospodářskou soutěž a skutečnou konkurenceschopnost v rámci EU. Své kolegy poslance a Komisi jsem upozorňoval také na význam údržby, avšak s malým úspěchem. Gary Titley, navrhovatel stanoviska Výboru pro právní záležitosti . − Pane předsedající, výbor pro právní záležitosti podporuje iniciativu CARS 21, která byla podle našeho názoru exemplárním příkladem zapojení zúčastněných subjektů. Říkáme „ano“ integrovanému přístupu, který je podle našeho názoru zásadní pro úspěch této iniciativy. Ale stejně jako pan Harbour bych nastolil otázku závazku členských států, vzhledem k jejich jednostranné snaze příležitostně zavádět daňové režimy narušující integrovaný přístup. Říkáme „ano“ zjednodušení, nahrazení 38 směrnic nařízeními OSN – pokud to nebude chápáno jako zřeknutí se našeho práva v případě potřeby přijímat právní předpisy – a „ano“ rozvoji technologických řešení, například ECOR. Byl bych však rád, kdyby Komise vyvinula větší úsilí, jak navrhovala paní Mannová, ve věci práv duševního vlastnictví, zejména ve vztahu k Číně. Chtěli bychom, aby bylo nařízení o distribuci motorových vozidel v EU řádně prováděno a jsme přesvědčeni, že je nutné zabývat se neharmonizovaným prováděním, směrnicí o vozidlech s ukončenou životností. Musíme zlepšit přeshraniční kontroly vozidel a přeshraniční vymáhání dopravních předpisů v ostatních členských státech, protože jinak bude celá situace velmi nesourodá. Avšak stejně jako pan Turmes jsem přesvědčen, že bychom měli hledat rámec sahající do roku 2020 a dále. Nicole Fontaine, jménem skupiny PPE-DE. – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěla bych blahopřát panu komisaři Verheugenovi k tomu, že inicioval vznik skupiny na vysoké úrovni pro CARS 21, která má zkoumat evropský automobilový průmysl. V roce 2003 se několik ministrů průmyslu včetně mě vyslovilo pro tuto novou metodu, která zahrnuje podrobné zkoumání daného průmyslového sektoru, aby pro něj byla nalezena vhodná řešení. Jistě si vzpomenete, že tato metoda byla úspěšně uplatněna na textilní průmysl. Umožňuje nám zapojit zúčastněné subjekty a dosáhnout integrovaného přístupu. Pro budoucnost mám jen jedno přání: zastoupení, které bude více přihlížet k různorodosti profesí spadajících do odvětví, a ještě větší účast Evropského parlamentu. S ohledem na výše uvedené bych chtěla zmínit tři z návrhů předložených ve vynikající zprávě, kterou zpracoval pan Jorgo Chatzimarkakis. Prvním je význam důrazu na to, že automobilový průmysl je zdrojem pracovních míst, konkurenceschopnosti, růstu a inovací,

21

22

CS


a vyžaduje tedy větší investice do výzkumu a vývoje, zejména v oblasti vodíkových motorů, palivových článků nebo hybridních motorů. Hlavní myšlenka je jasná a výzkum technologií vozidel jistě bude muset být jednou z priorit Evropského inovačního a technologického institutu. Za druhé, pokud jde o příspěvek automobilového průmyslu k boji proti globálnímu oteplování, jsou cíle snižování emisí CO2 v souladu s Daviesovou zprávou, kterou jsme přijali v říjnu. Musíme dát průmyslovým odvětvím čas na přípravu. v důsledku toho jsem přesvědčena, že by nebylo moudré navrhovat jako konečný termín rok 2015. Nicméně boj proti emisím skleníkových plynů musí zahrnovat daňová opatření působící jako pobídka k obnovování vozového parku. Konečně jsem také potěšena tím, že náš zpravodaj požaduje vytvoření vnitřního trhu pro doplňky a větší úsilí při boji proti dovozu padělaných automobilových součástek. v sázce je bezpečnost občanů a přežití tisíců evropských malých a středních podniků. Závěrem bych dámy a pánové ráda poukázala na to, že je naprosto nezbytné vzít v úvahu tlak na evropský automobilový průmysl a stále narůstající hospodářskou soutěž. Chtěla bych panu Chatzimarkakisovi poděkovat za jeho vynikající spolupráci se stínovými zpravodaji a blahopřát mu k dosažení tohoto velmi dynamického výsledku, který je dobrým znamením pro toto velmi důležité odvětví našeho hospodářství. Matthias Groote, jménem skupiny PSE . – (DE) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, zřízení skupiny na vysoké úrovni CARS 21 bylo naprosto správné. Výsledky hovoří samy za sebe. Máme v této skupině dva zástupce Parlamentu (Malcolma Harboura a Garrelta Duina), kteří odvedli kus velmi dobré práce. Jako stínový zpravodaj pro tuto zprávu ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin se chci zabývat pouze otázkami životního prostředí. Protože jsem však také členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, jsem pevně přesvědčen, že zachování a zvýšení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu je úzce spojeno s otázkou toho, do jaké míry nebudou v budoucnu vozidla nesoucí označení „vyrobeno v Evropě“ poškozovat životní prostředí a jak budou z hlediska životního prostředí udržitelná. Proto vítám skutečnost, že jsme rychle provedli normy pro motorová vozidla Euro 5 a Euro 6 a že byl nyní předložen návrh Komise ve věci normy Euro 6 pro nákladní vozidla. Tyto ze zdrojů vycházející právní předpisy nám umožní pomoci městům a obcím v Evropě splnit jednotlivé stanovené emisní cíle a zajistit tak lepší kvalitu ovzduší. Je mi však stále záhadou to, že když dojde na emise, snaží se lidé stále odkládat termín roku 2012 stanovený pro zavedení právních předpisů pro CO2 a posouvat jej zpět na rok 2015. To není správné. Konala se konference o klimatu na Bali, na které Evropa vystupovala velmi důrazně. Jakmile však dojde na vlastní právní předpisy, vždy šikovně couvneme. Výrobci automobilů od roku 1995 vědí, že je v oblasti výzkumu a vývoje třeba učinit něco ve prospěch výroby modelů nepoškozujících životní prostředí. Domnívám se, že stanovená dvanáctiletá lhůta by byla dostatečná pro dosažení cíle 120 g/km do roku 2012, včetně veškerých doplňujících opatření. Je to velmi důležité. Změna klimatu na nás jistě nebude čekat, což znamená, že musíme jednat hned. Je také důležité zajistit, aby produkce CO2 dosáhla vrcholu před rokem 2015, abychom pak mohli začít tyto emise snižovat. v této věci budou muset svou úlohu sehrát všechna průmyslová odvětví včetně výrobců automobilů.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Chris Davies, jménem skupiny ALDE . – Pane předsedo, automobilový průmysl by měl omezit své emise daleko více, než musí, ale jsme tam, kde jsme, a hospodárné dosažení změny určitou dobu trvá, vítám tedy návrh zpravodaje stanovit cíl ve výši 125 g do roku 2015, aby byl v souladu s hlasováním tohoto Parlamentu loni v říjnu. Myslím, že je to cíl náročný, ale dosažitelný. A do značné míry nyní odráží návrhy Komise na pouze velmi pozvolné zavádění sankcí po roce 2012. Lituji však, že zpravodaj navrhl, aby byly cílové hodnoty odvozeny od hmotnosti, protože tím se ztrácí motivace ke snižování hmotnosti vozidel, což je v rozporu s naším říjnovým hlasováním. Buďme proto prosím důslední. Ve svých návrzích Komise uznala, že stopa může mít velký význam; pouze říká, že dosud nemáme údaje k určení oprávněnosti tohoto závěru, shromážděme tedy údaje co nejrychleji a nechme možnosti otevřené. Nechceme bojovat s předními představiteli našeho průmyslu a našimi podnikateli. Na druhé straně, pokud máme bojovat se změnou klimatu a omezit hrozbu, která se nyní vznáší nad přežitím miliard lidí v nejchudších částech této planety, musíme je přimět přijmout odpovědnost za jejich jednání. v listopadu jsem se mýlil, když jsem tvrdil, že šéf společnosti Ryanair Michael O’Leary, uvedl, že se o životní prostředí nestará, dokud si může cpát své kapsy a kapsy své letecké společnosti. Takový dojem možná někdy vytváří jeho pohrdání ochránci životního prostředí, ale já se omlouvám a beru své tvrzení zpět, a těším se na to, že přijmu jeho nabídku k debatě. Pokud však máme zvládnout problém změny klimatu, potřebujeme, aby lidé jako pan O’Leary a jeho protějšky v automobilovém průmyslu byli na naší straně, pracovali s námi, posunovali hranice inovací a stáli v našem čele. Vladimír Remek, jménem skupiny GUE/NGL. – (CS) Vážený pane předsedo, vážení přítomní, jsem přesvědčen, že zpravodaj odvedl v tomto případě velký kus práce a prokázal značnou schopnost pro vyjednávání a kompromisy. Zejména snižování emisí v automobilovém průmyslu a přitom zachování si realistického pohledu na odvětví, které patří mezi špičková v Evropě a je zároveň jedním z klíčových zaměstnavatelů, jak už bylo řečeno přede mnou, poskytuje více než dva a čtvrt milionů pracovních míst a další miliony v návazných odvětvích, to byl podle mého opravdu tvrdý oříšek. Výsledkem je podle mého solidní a realistický dokument. Důležité je i to, že navíc podporuje snahu výrazně zjednodušit legislativu ovlivňující automobilový průmysl dnes existujícími více než dvěma sty normami. v tomto duchu jsem se jako stínový zpravodaj snažil zprávu podpořit také svými pozměňovacími návrhy. Směřovaly především k tomu, aby ambiciózní plány na snižování emisí nepodrážely nohy jak rozvoji oboru v Evropě, tak i naší konkurenceschopnosti se světem. Ján Hudacký (PPE-DE). – (SK) Dovolte mi úvodem poděkovat zpravodaji panu Chatzimarkakisovi za jeho vynikající zprávu, která bere v úvahu a pragmaticky poukazuje na všechny aspekty regulačního rámce, tak důležité pro budoucnost automobilového průmyslu. Hovoříme-li v této zprávě o konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu v podmínkách globálního rozvoje, musíme brát v úvahu především to, co ji může výrazně omezovat. Původně jsem si myslel, že není nutné Evropské komisi připomínat význam tohoto odvětví pro ekonomický a sociální rozvoj Evropské unie, ale poté co Komise přišla s návrhem stanovování emisních norem pro nové osobní automobily, si tím už nejsem tak jistý. Pokud by tomu tak bylo, Komise by zřejmě více respektovala většinový názor

23

24

CS


Evropského parlamentu i expertních skupin, který hovoří o prosazování integrovanějšího přístupu. Evropský parlament stejně kriticky bere v úvahu i období, za něž je evropský automobilový průmysl schopen technologicky zvládnout ambiciózní emisní cíle tak, aby to mělo co nejmenší vliv na jeho konkurenceschopnost. Evropský parlament to jasně vyjádřil ve zprávě pana Daviese a v této zprávě: výbor velkou většinou hlasů představil své stanovisko, že automobilové společnosti by mohly dosáhnout úrovně CO2 ve výši 125 g/km do roku 2015. Jde-li nám skutečně o omezení emisí v celém automobilovém sektoru, musíme tyto věci vnímat komplexněji. Navrhovaný krok by jistě kromě jiných negativních dopadů, jako je například schopnost sociálně slabých občanů koupit si nové automobily, vedl i ke zpomalení obměny starých automobilů. Tento aspekt by zřejmě nejvíce dominoval především v nových členských státech, kde je míra výměny starých automobilů z ekonomických důvodů obyvatel velmi nízká, což by rozhodně nepřispívalo ke snižování emisí CO2, ba naopak. Dorette Corbey (PSE). – (NL) Pane předsedající, emise z dopravy tvoří pětinu emisí skleníkových plynů. Počet automobilů na tisíc obyvatel na celém světě rychle roste, automobily se proto musí stát udržitelné. To je však myšlenka, kterou lze v odpovědi Komise na zprávu o CARS 21 a ve zprávě samé zaslechnout jen zřídka. Dokument hovoří o výrobě čistších automobilů a o konkurenceschopnosti automobilového průmyslu, ale nijak tyto dvě věci nespojuje, jakkoli je zjevné, že udržitelná a hospodárná vozidla představují budoucnost. Indičtí a čínští výrobci automobilů zaplavují svět malými, hospodárnými a levnými vozy. Evropský automobilový průmysl zatím z posledních sil bojuje za to, aby mu bylo dovoleno vypouštět ještě více CO2. To je špatné pro životní prostředí, ale i pro zaměstnanost v Evropské unii. Pracovní skupina na vysoké úrovni CARS 21 promeškala příležitost zavést vizi udržitelného automobilového průmyslu, vizi, která je odpovědí na skutečné výzvy. Klíčovým slovem jsou zde inovace. Ve Spojených státech se buduje vodíková dálnice a trh se připravuje na elektromobily. Kde jsou evropské iniciativy? Někteří výrobci automobilů mají hotové prototypy, na silnici však stále žádná vodíkem poháněná vozidla nejsou. Je čas, aby se vlády a průmysl spojily a společně pracovaly s cílem dosáhnout rychlého pokroku. Výzkum sám nestačí. Zřizování pracovních skupin na vysoké úrovni je teoreticky vynikající myšlenka, v CARS 21 však bohužel převládla konzervativní část průmyslu. Je skutečně důležité, aby složení pracovních skupin na vysoké úrovni pravdivě odráželo výzvy, kterým čelíme. v příštích několika letech se na trh dostanou miliony nových automobilů a bylo by opravdu dobré, kdyby byly ekologické a úsporné. Holger Krahmer (ALDE). – (DE) Pane předsedající, výroba automobilů je jedno z klíčových evropských průmyslových odvětví. Zaměstnává zhruba 12 milionů lidí, představuje inovace a růst a vyrábí předměty určené k zajištění mobility jednotlivců. Proto musí být naším cílem, aby si evropský automobilový průmysl udržel své globální vedoucí postavení a svou konkurenceschopnost. Současně však musíme mít na paměti, že v dnešní globální ekonomice je velmi tenká hranice mezi pobídkami pro inovace a sankcemi za hospodářská opatření a že nakonec stále vyvážíme nejlepší výrobky na světě a že jen nepřesunujeme výrobu mimo EU.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Chci se zaměřit zejména na otázku CO2, která nepochybně patří k nejdůležitějším aspektům tématu, o nichž zde jednáme. Kritika životního stylu, kterou zmínil pan Verheugen, je již dlouho nepříjemnou součástí evropské debaty o klimatu. Je velice módní kritizovat konkrétní životní styly. Učinil to i Claude Turmes. Jde o to, že pokud bychom měli z trhu stáhnout všechny dvoutunové limuzíny, což by tak rád udělal, bylo by snížení emisí CO2 sotva znatelné, ale škoda na národním hospodářství by byla obrovská. Rád bych se vyjádřil k navrhované regulaci CO2, která se nyní projednává. Pan Verheugen v tomto ohledu jasně řekl, že rozhodně nehodlá zavádět právní předpisy, které by byly kritikou životního stylu. Pokud však uvážím sankční platby, které se nyní navrhují za minimální odchylky od předepsaných limitů, mám dojem, že přesně to Komise učinila. Regulace, kterou zde nyní projednáváme a schvalujeme, je ve skutečnosti nepřátelská vůči inovacím, protože peníze, které budou muset výrobci automobilů zaplatit, jsou nutné pro inovace a výzkum. Gunnar Hökmark (PPE-DE). – Pane předsedající, dnešní automobil je v určitých směrech velmi podobný automobilu před sto lety, současně se však naprosto liší v oblasti své bezpečnosti, účinnosti a vlivu na životní prostředí. To dokazuje jednu věc: síla hospodářské soutěže rozvíjí technologii tempem, které si nedovedeme představit. Rovněž to ukazuje, jak je nutné, aby Evropa měla konkurenceschopný automobilový průmysl, máme-li přispívat ke globální agendě a lepším normám pro životní prostředí v globálním hospodářství, protože pokud to neuděláme, nebudeme schopni tento vývoj ovlivňovat. Ti, kdo volají po politice, která by snížila konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, neprospívají lepšímu životnímu prostředí – to je důležité říci. Je také třeba uvést, že cílová hodnota 125 g vyjádřená ve zprávě je přijatelná a je krokem kupředu. Důležité však je nediskutovat o emisích z jednotlivých – velkých nebo malých – vozidel, protože potřebujeme velké automobily a budeme potřebovat i automobily malé: v různých částech naší Unie, v našich zemích, mají různé úlohy. Potřebujeme obecný rozvoj, který sníží emise u všech druhů automobilů. Proto je důležité podporovat nové automobily, protože jsou lepší, podporovat lepší silniční systémy, lepší dopravní systémy, lepší paliva a lepší motory. To může zajistit pouze konkurenceschopný evropský automobilový průmysl a lze toho dosáhnout pouze v případě, že budeme mít správné politiky pro vyvážení životního prostředí a konkurenceschopnosti, a tato zpráva k tomu významně přispívá. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Především bych chtěla poblahopřát panu zpravodaji k jeho práci na této zprávě. Tuto rozpravu považuji za mimořádně důležitou. Evropská unie může mít nejdynamičtější ekonomiku založenou na znalostech pouze v případě, že bude dostatečně investovat do výzkumu, a zejména pokud bude možné výsledky zavést do průmyslové výroby. Změna klimatu je jednou z hlavních výzev tohoto století. Ve velkých městech představuje doprava a znečištění problém pro 66 % evropských občanů a 70 % z nich očekává, že Unie prokáže při řešení těchto problémů aktivní účast. Automobilový průmysl by měl být schopen dodávat méně znečišťující výrobky; průmysl však potřebuje podporu ve své výzkumné činnosti a je zvláště důležité, aby jakékoli omezení

25

26

CS


bralo v úvahu dobu nutnou k vývoji nových typů automobilů od koncepce ke zkonstruování, výrobě, zkouškám a uvedení na trh. Měli bychom přihlédnout i k poptávce na trhu a zejména ke kupní síle občanů. v této souvislosti jsem přesvědčena, že členské státy by měly být povzbuzovány k tvorbě daňových pobídek pro konečné uživatele, kterými by je motivovaly k nákupu „zelenějších“ automobilů. Takový systém byl s velmi dobrými výsledky zaveden v Rumunsku již v roce 2003. Rozvoj evropského automobilového průmyslu povede k zachování a tvorbě značného počtu pracovních míst. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Pane předsedající, děkuji panu zpravodajovi za kus dobré práce, kterou odvedl v této důležité a citlivé záležitosti. Všichni víme, jak důležitý je automobilový průmysl v EU. Náš automobilový průmysl, hlavně v mé domovské zemi, je na předním místě v soutěži v oblasti vývoje, výzkumu, výkonu, životního prostředí a bezpečnosti. Úspěšný automobilový průmysl je pro Unii důležitý. Hovoříme o zaměstnanosti a růstu, ale i o naší odpovědnosti k životnímu prostředí, za globální klima. Komise navrhuje komplexní právní předpisy zaměřené na snižování emisí oxidu uhličitého z výfukových zplodin, zdokonalenou technologii vozidel a používání biopaliv. Zpravodaj má obavy ohledně cílů, jejichž dosažení je pro průmysl tak obtížné, že by mohly ohrozit konkurenceschopnost podniků, to však již bylo v této rozpravě zmíněno. Takové argumenty jsem slyšel i ve své zemi. Tyto obavy chápu a sdílím je, ale jsem přesvědčen, že by v této situaci nebylo dobré, kdyby měl Parlament slevovat ze svých ambicí. Pevně věřím, že automobilový průmysl EU je schopen vyrovnat se s náročnými cíli prostřednictvím výzkumu a vývoje. v minulosti již svou schopnost v tomto směru prokázal. Lidé v našich zemích nechtějí za své automobily platit příliš mnoho, ale také vědí, že se musíme vypořádat se změnou klimatu a musíme jednat rychle. Christian Rovsing (PPE-DE). – (DA) Pane předsedající, chtěl bych se připojit k mnoha poslancům, kteří zpravodaji děkovali za vynikající zprávu, kterou tu projednáváme. Je jasné, že s tak velkým počtem automobilů, zvyšující se mobilitou a narůstající snahou dát ještě více lidem možnost jezdit autem, je otázka emisí klíčovým problémem, který musíme řešit. Oxid uhličitý není sám o sobě pro člověka jedovatý a o trochu více CO2 v ovzduší by vlastně vedlo k tomu, že by rostliny rostly o něco rychleji. Má však zničující dopad na klima, a proto je důležité, abychom pro snížení emisí CO2 učinili vše, co je v našich silách. Dle mého názoru se musíme více opírat o výzkum, který nám umožní vyvinout motory pracující při značně vyšší teplotě než nyní – možná s využitím keramických nebo jiných materiálů, a zvláště s pomocí daleko rozšířenějšího využití softwaru pro účely kontroly. Věřím, že stanovených cílů bude možné snadno dosáhnout. Není důvod domnívat se, že při soustředěném cíleném úsilí a velkých zdrojích pro výzkum by Evropa neměla být schopna dosáhnout cílů, které si stanovila, a stanout na čele průmyslu v automobilovém odvětví, kam se již nyní dostala. Joan Calabuig Rull (PSE). – (ES) Pane předsedající, rád bych poblahopřál panu Chatzimarkakisovi k jeho zprávě, protože zpráva naléhavě žádá Komisi o stanovení náročných, ale realistických cílů. I z některých doporučení CARS 21, například doporučení

14-01-2008

14-01-2008

CS


integrovaného přístupu ke snižování emisí CO2, vyplývá potřeba zajistit vhodné realizační lhůty a ochranu vnitřní a vnější konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Chtěl bych zdůraznit několik věcí. Prvním z nich je skutečnost, že cíle v oblasti bezpečnosti silničního provozu představují klíčový prvek, a i zde potřebujeme integrovaný přístup, který bude zahrnovat zdokonalení technologie vozidel, opatření v oblasti infrastruktury a vzdělávání a informace. Pokud jde o obchod, a zejména jednání s Koreou, je důležité zajistit, aby Korea zrušila stávající necelní překážky a nevytvářela nové. Je také nezbytné zdůraznit klíčovou úlohu zásad lepší regulace, tj. řádného posuzování dopadů, zásady hospodárnosti nebo vhodných realizačních lhůt při vytváření konkurenceschopného regulačního rámce automobilového průmyslu. V tomto ohledu je nedílnou součástí závěrečné zprávy o CARS 21 plán, který by měl být dodržen. Existují jistě určité strukturální problémy a je samozřejmě nezbytné stanovit obecné podmínky k tomu, aby byl automobilový průmysl v EU udržitelný. Jediným způsobem, jak to udělat, je umožnit našemu průmyslu, aby zůstal na čele technologických, ekologických a sociálních inovací za podpory vysoce kvalifikovaných pracovních sil. v důsledku toho je jedním z velmi důležitých aspektů závazek v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pracovníků v automobilovém průmyslu. Právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, bezpečnosti silničního provozu a energetické účinnosti vyžadují řádnou odbornou přípravu pracovníků, která jim umožní snadněji se přizpůsobovat změnám technické i regulační povahy a mít stejné nebo lepší pracovní příležitosti. Aby byla zaručena budoucnost evropského automobilového průmyslu, je kromě toho nutné v Unii posílit práva pracujících a jejich odborových organizací na informace a konzultace. Ilustračním příkladem je nedávná dohoda mezi společností Ford a Všeobecnou unií pracujících v závodě ve Valencii, která umožní nové investice do modernizace a výroby nových modelů. Účast zaměstnanců posiluje celé odvětví a v případech, kdy je nutná restrukturalizace, může zmírnit její nepříznivé účinky. Proto je nutné zdůraznit, že je třeba vhodnou revizí posílit směrnici o evropské radě zaměstnanců. Ivo Belet (PPE-DE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři Verheugene, dámy a pánové, pane zpravodaji, zítra v Bruselu otevře své brány 86. automobilový veletrh a ve středu pozornosti bude automobil nepoškozující životní prostředí. Je jasné, že výrobce automobilů i spotřebitele se nakonec podařilo přesvědčit o naléhavé potřebě změny kurzu. Je rovněž jasné, že změna kurzu a změna myšlení budou možné a dosažitelné pouze prostřednictvím povinných opatření, což bude vyžadovat opatření v řadě nejrůznějších oblastí. Každý, kdo stále uvažuje defenzivně, se podle mého názoru mýlí. Značný počet evropských a jiných automobilů střední velikosti již novou normu 120 gramů CO2 na kilometr splňuje. I německé automobily, pane Verheugene: nový Golf TDI 1900 již dosáhl 115 gramů na kilometr, je to tedy skutečně možné i v Německu, a domnívám se, že musíme v této cestě rázně pokračovat. Technologie nepoškozující životní prostředí: to je podstata všeho. Je to odvětví, které má obrovský potenciál růstu a nabízí rozsáhlé příležitosti. Je proto dobré,

27

28

CS


že Komise tuto otázku prosazuje jako naléhavou. Jak jste již pane komisaři uvedl, musíme nyní investovat, abychom v tomto oboru dosáhli celosvětového vedoucího postavení. Prověřil jsem čísla: Sedmý rámcový program obsahuje úvěry v hodnotě více než 4 miliardy EUR pro odvětví dopravy. To je hodně peněz, ale podle názoru Parlamentu – jak se uvádí ve zpráva pana Chatzimarkakise – to nestačí k naplnění našich vysokých cílů. Proto žádáme, aby bylo pro výzkum nových technologií při přezkumu rozpočtu vyčleněno více úvěrů. Závěrem chci říci, dámy a pánové, že je také načase, aby Komise postupovala rychleji, zvláště v oblasti daní. Komise má před sebou návrh na vázání daně z vozidel na emise škodlivých látek. Na co vnitrostátní vlády čekají? Bohužel zde nejsou zastoupeny, ale doufám, že jim bude toto sdělení zprostředkováno. Proč vlády čekají s opatřeními podle uvedeného návrhu? Je to jediný způsob, jak v krátkém čase dosáhnout přijetí automobilů skutečně nepoškozujících životní prostředí. Tadeusz Zwiefka (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, jsme si plně vědomi toho, že automobilový průmysl Evropské unie je jedním z nejdůležitějších odvětví jejího hospodářství, které vyrábí 19 milionů vozidel ročně. A co je ještě důležitější, také na něj připadá 2,3 milionu pracovních míst. Dalších 10 milionů pracovních míst je v přidružených odvětvích, která na tomto odvětví nepřímo závisejí. Je třeba si uvědomit, že nejde jen o množství, ale pravděpodobně hlavně o kvalitu pracovních míst, díky nimž hraje automobilový průmysl klíčovou úlohu v hospodářském životě Evropské unie. Tento úspěch lze nejlépe dokreslit ročním obchodním přebytkem vývozu ve výši 35 miliard EUR a vysokou úrovní inovací. I přes všechny tyto optimistické údaje čelí evropský automobilový průmysl několika velmi závažným výzvám. Plně podporuji závěrečnou zprávu pracovní skupiny na vysoké úrovni CARS 21 a sdělení Komise k tomuto tématu. Nicméně bych rád požádal o další opatření zaměřená na vytvoření skutečně jednotného vnitřního trhu automobilů. Jednotlivé členské státy stále uplatňují rozdílné daňové režimy formou cel nebo jiných registračních poplatků, čímž zachovávají nerovnost mezi spotřebiteli. Uvítal jsem kompromis, kterého bylo v Evropského parlamentu dosaženo ve věci tzv. „klauzule o opravě“, protože je zcela jistě krokem ke sjednocení ustanovení v této oblasti, a tím přispívá k dokonalejší tvorbě právních předpisů. Automobilový průmysl by měl být zbaven zbytečné byrokratické zátěže, zvláště pokud jde o nárůst počtu již existujících mezinárodních ustanovení. Podle zásad zdokonalení tvorby právních předpisů by při vytváření konkurenceschopného právního prostředí pro automobilový průmysl mělo být vždy bráno v úvahu řádné posouzení dopadu a zásada optimalizace nákladů a přínosů. Vzhledem k probíhajícímu technologickému rozvoji v tomto odvětví podporuji opatření Komise, které zavádí mechanismus přezkumu a revize, jež má zajistit, aby právní ustanovení nezpomalila trvale dosahovaný technický pokrok. Evropský automobilový průmysl je jedním z nejkonkurenceschopnějších odvětví svého druhu na světě. Jeho postavení by však mohlo být ohroženo, pokud by se jeho konkurenti uchýlili k nekalým obchodním praktikám nebo nedodržovali práva duševního vlastnictví. Rád bych vyzval Komisi k důslednějším a účinnějším opatřením, která by zajistila dodržování práv duševního vlastnictví a jejich uplatňování ve všech částech světa, zejména

14-01-2008

14-01-2008

CS


v Číně. Význam strategického partnerství s Čínou je nesporný, je však také třeba chránit evropské duševní vlastnictví. To je naprosto nezbytně nutné. Kartika Tamara Liotard (GUE/NGL). – (NL) Pane předsedající, myslím, že horečné úsilí automobilové lobby, které mělo dosáhnout odkladu naprosto nezbytných opatření na ochranu životního prostředí, bylo úspěšné. Zdá se, že poslanci této sněmovny této lobby opakovaně podléhají: nejprve pan Davies a nyní pan Chatzimarkakis. Čekat s podstatným snížením emisí CO2 z automobilů do roku 2015 je vysoce nezodpovědné. A co více, je technicky možné dosáhnout 120 gramů na kilometr do roku 2012 a současnou situací je vinen výhradně automobilový průmysl sám. Pokusy o dobrovolné snížení emisí nakonec naprosto selhaly. z toho vyplývá, že fungovat bude jedině stanovení povinných norem. Očekáváme od občanů Evropy oběti pro záchranu našeho klimatu. Proč bychom stejnou věc neměli požadovat od automobilového průmyslu? Musí být tedy stanoveno dosažení maximálních emisí 120 gramů CO2 na kilometr do roku 2012. Claude Turmes (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, chtěl jsem panu Verheugenovi položit další otázku. Pane Verheugene, ve svém projevu jste uvedl, že pravidla, která nyní stanovujeme pro automobilový průmysl, by mohla znamenat i přemístění evropského průmyslu. Opakovaně jste zmiňoval tlak vyvíjený na evropský automobilový průmysl. Mohly byste následně ve svém vystoupení objasnit, že předpisy, které zavádíme, budou samozřejmě platit pro všechny výrobce automobilů na celém světě stejně? To přirozeně znamená, že tato pravidla bude muset dodržovat i japonský automobilový průmysl. Kromě toho mi v tomto ohledu dovolte ještě další poznámku: minulý týden jste nám představil „iniciativy pro klíčové trhy“. Neznamená to, že konkrétně v odvětví výroby automobilů je podle nás Evropský trh v takové pozici, že má nyní nejnáročnější právní předpisy, a proto speciálně vytváříme klíčový trh pro účinná motorová vozidla, kde pamatujeme i na environmentální omezení a problémy s dodávkami ropy? Günter Verheugen, člen Komise . – (DE) Pane předsedající, rád bych hned odpověděl na dotaz pana Turmese. Moje poznámka neměla nic společného s automobilovým průmyslem, ale zásadně se týkala vazby mezi průmyslovou a environmentální politikou, mezi hospodářstvím a ekologií. Jistě znáte mé stanovisko: my v Evropě musíme určovat nejpřísnější normy. Nemá však žádný smysl hnát vše tak daleko, až by průmysl odešel jinam a my bychom začali vyvážet znečištění a následně dovážet nezaměstnanost. Tyto poznámky se nijak netýkaly automobilového průmyslu. Zde plně sdílím váš názor, že máme nejen příležitost, ale i povinnost trvale učinit Evropu klíčovým trhem automobilů nepoškozujících životní prostředí. Protože mám nyní slovo, chtěl bych na něco upozornit paní Corbeyovou: není správné tvrdit, že Číňané vyrábějí automobily, které poškozují životní prostředí méně než automobily vyráběné v Evropě, a že miliony těchto automobilů nyní zaplavují evropský trh. Těch několik stovek čínských automobilů, které nyní v Evropě jsou, má mimořádně pochybnou kvalitu, mimo jiné i z hlediska ochrany životního prostředí. To samé lze říci i o lidovém automobilu Tata, který se nyní vyrábí v Indii. Pokud porovnáte hmotnost těchto vozidel s jejich spotřebou paliva, zjistíte, že jejich výsledky jsou podstatně horší než u automobilů nyní vyráběných v Evropě.

29

30

CS


Totéž platí pro Spojené státy. Tvrzení, že americké automobily poškozují životní prostředí méně než automobily evropské, je zcela nerealistické. Pokud se nad tím jen na chvíli zamyslíte, brzy dojdete k závěru, že to nemůže být pravda. Hovoříme-li o moderní technologii, jediné funkční vodíkem poháněné automobily na světě jsou v Evropě. Nikdo jiný nevydává na výzkum v této oblasti více než my. Chtěl bych skončit myšlenkou, která nás snad všechny sjednotí: po celou dobu této diskuse jsem byl schopen zůstat celkem klidný, protože jsem skutečně přesvědčen, že jsme na správné cestě, protože vím, že evropští automobiloví výrobci, a co je důležitější, evropští dodavatelé automobilového průmyslu, protože ti jsou skutečnou hnací silou evropského průmyslu, v posledních letech nespali, ale pracovali na celé řadě technologicky převratných řešení, která nám umožní dosáhnout našich cílů. Pane Turmesi, máte zcela pravdu, a já bych takový návrh s radostí podpořil: průmysl, a stejně tak já jako komisař odpovědný za průmysl, bychom byli rádi, pokud by nyní bylo možné říci, jaká by měla být příští fáze procesu. Právě to jsme stanovili v CARS 21, jmenovitě dlouhodobý, stabilní a předvídatelný regulační rámec. Ten může být maximálně náročný, pokud bude dlouhodobý a stabilní. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS Místopředseda Jorgo Chatzimarkakis, zpravodaj . – (DE) Pane předsedající, chtěl bych na začátku poděkovat kolegům poslancům za tuto skutečně slušnou a otevřenou debatu. Byla vedena na vysoké úrovni a zahrnula otázky ochrany klimatu, inovací a (jak jsme si vždy uvědomovali, zejména při vystoupeních kolegů poslanců ze skupiny GUE/NGL) bezpečnost pracovních míst. Existují tři oblasti, ve kterých musíme všichni dosáhnout společné shody. Chtěl bych také poděkovat Claude Turmesovi za jeho nejrůznější vysvětlení a návrhy. Chtěl bych však zcela otevřeně říci, že poznámky paní Liotardové považuji za nespravedlivé. Nejde jen o nadbíhání té či oné lobbistické skupině. Jde o tvrdý zápas o politiku, která pro nás v Evropě představuje klíčový trh. v této věci stojím plně za panem komisařem a i za vámi, Claude. Chtěl bych zde prohlásit, paní Liotardová, že jste byla nespravedlivá. Není správné hovořit o lobbování. Na tomto místě bych chtěl také citovat z díla velkého německého sociologa Maxe Webera, který řekl, že politici musí mít zanícení (které se zde sám pokouším projevit), ale musí mít i smysl pro odpovědnost a smysl pro vyváženost. Ten se v debatách tohoto druhu někdy až ztrácí, vzhledem ke vší hysterii spojené se změnou klimatu. Zachovat si smysl pro vyváženost znamená zajistit, aby byly velké cíle, kterých chceme dosáhnout, také realizovatelné. Chtěl bych nyní zmínit svého kolegu Chrise Daviese, protože jsem na něj docela hrdý. Ve skupině ALDE není nikdo „zelenější“ nebo více ekologicky založený než Chris Davies. Ve své zprávě však měl takový smysl pro vyváženost, aby požadoval praktické limity a termíny. A o to jde: neměli bychom lidi v Evropě vodit za nos, měli bychom dělat věci, které jsou reálně dosažitelné. Těší mě, že Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin zprávu velkou většinou přijal. Chci rovněž poděkovat členům Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku za to, že tuto zprávu velkou většinou přijali, a doufám, že zítra pro ni bude hlasovat mnoho z poslanců této sněmovny.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Péter Olajos (PPE-DE), písemně – (HU) Jako stínový zpravodaj Lidové strany ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin bych rád zdůraznil, že zpráva se nezabývá automobilem jednadvacátého století, ale předpisy pro konkurenceschopný automobilový průmysl ve 21. století. Automobilová doprava se stala odvětvím s druhou největší produkcí emisí CO2 a je odpovědná za 12 % veškerých emisí CO2 v celé Unii. Míra růstu je alarmující, protože toto odvětví v letech 1990 až 2004 vzrostlo o 26 %, což znamenalo 26,5 % celkové energetické spotřeby Unie. Dobrovolné závazky výrobců automobilů ke snižování emisí nefungují a předpisy Unie jsou bezmocné, protože mohou automobilový průmysl zařadit do systému obchodování emisemi až po roce 2013, pokud vůbec. Jediným „úspěchem“ je to, že průměrná spotřeba automobilů byla v roce 2004 o 12,4 % nižší než v roce 1995. To je pouze výsledkem technických inovací, protože automobily trvale zvětšují svou velikost i výkon. Členské státy i lidé kupující automobily musí vyvinout další úsilí. Na jedné straně musí existovat daňové pobídky, která umožní vstup vozidel s účinným spalováním a nízkými emisemi CO2 na trh, a podpora pro výrobce na cílený vývoj. Na druhé straně musíme zlepšit informace, které jsou k dispozici kupujícím, aktualizovat a rozšířit systém označování lehkých užitkových vozidel, harmonizovat třídy energetické účinnosti a navrhnout roční provozní náklady. Konečně musíme také prosadit myšlenku ekologického ježdění a odborné přípravy, pořádat kampaně přitahující pozornost a přijmout předpisy pro získávání řidičského průkazu. 15. Daňové zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0188/2005) paní Kauppiové jménem Hospodářského a měnového výboru o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích [2007/2144(INI)]. Piia-Noora Kauppi, zpravodajka . − Pane předsedající, chtěla bych začít vyzdvihnutím hlavního obsahu mé zprávy, kterou dnes projednáváme. Ačkoli je tématem zprávy podle jejího názvu zdanění, ve skutečnosti jde o řádné fungování vnitřního trhu EU. Globální ekonomika se rozvíjí způsobem, který představuje stále větší tlak na Evropu v oblasti udržení její konkurenceschopnosti, což bylo zdůrazněno a širokou shodou potvrzeno při četných příležitostech, jmenovitě v Lisabonské strategii a jejích revizích. Musíme na tuto výzvu aktivně reagovat a jsem přesvědčena, že plně fungující jednotný trh je při dosahování tohoto cíle nejvyšší prioritou. Kromě svobody pohybu zboží, osob a služeb znamená hlavně rovné podmínky pro evropské podniky při jejich usazování a podnikání kdekoli v Evropě, jako by to byla jedna země, domácí – skutečně domácí – trh, kde rozhodnutí vycházejí z reálné hospodářské výhody a nikoli z výhody narušené, kterou vytvořila byrokracie.

31

32

CS


Překážky této svobody vedou nejen ke zhoršení možnost hospodářské volby, ale také brání evropským podnikům v rozvoji. Přetrvávání takových překážek je politováníhodné, protože celoevropský domácí trh je pro evropské podniky základním kamenem růstu a podmínkou vzniku více evropských podniků s předním postavením na světě. Přeshraniční konsolidace ztrát, která je tématem zprávy, je krokem k takovémuto fungujícímu domácímu trhu. v současné době je daňové zacházení se skupinou činnou v jediném členském státě oproti přeshraniční situaci výrazně preferenční. v rámci jednoho členského státu může podnik zpravidla započíst ztráty svých poboček a dceřiných společností do zdanění mateřské společnosti. U poboček a dceřiných společností v jiných členských státech se však vnitrostátní právní předpisy značně liší. Ve většině případů, pokud je konsolidace ztrát ve skupině pro daňové účely možná, je umožněna až se značným a nejednotným zpožděním. Tento rozpor má závažné důsledky pro řádné fungování vnitřního trhu. Narušuje investiční rozhodnutí, vytváří překážku vstupu na některé trhy a současně napomáhá nerovnému upřednostňování velkých trhů, které mohou ztráty snadněji absorbovat. Zvláště narušuje schopnost rozvoje malých a středních podniků, kterým často vznikají počáteční ztráty, jež nemohou ihned absorbovat – pro malé a střední podniky je velmi významný i činitel času. Existence různých právních předpisů členských států také zjevně zvyšuje náklady na zajištění shody, které si malé a střední podniky nemohou dovolit a které u větších podniků vedou k tzv. daňovému inženýrství. A konečně, prodlení úlev za ztráty je pochopitelně pro všechny evropské podniky nákladné a zatěžující. Značné nákladové zatížení vzniká vázáním legitimně návratného kapitálu, které často trvá roky, protože aktuální vnitrostátní právní předpisy pro úlevy za ztráty nedovolují konsolidaci bez zpoždění. Zpráva prosazuje nápravu tohoto stavu pomocí možnosti započtení ztrát ve stejném daňovém roce, které by přeneslo nepřiměřenou časovou zátěž z podniku na veřejný sektor. Rovněž by došlo k vyrovnání podmínek a současně ke snížení nákladů podniků na zajištění shody. Znamenalo by také, že daňová oblast je oblast vyžadující ještě mnoho práce, má-li být vnitřní trh využit co nejlépe. Neznamená to harmonizaci daňových sazeb, daňová konkurence je zdravým rysem evropského hospodářství. Znamená to však přijetí právních předpisů, které usnadní přeshraniční podnikání a stanoví rovné podmínky, ve kterých budou investice odvozovány od nezkreslených hospodářských přínosů. Proto vítám činnost Komise v této oblasti při prosazování opatření pro přeshraniční úlevy za ztráty. Byla bych ráda, kdyby Parlament tuto naléhavě nutnou právní úpravu podpořil, a děkuji za vyjádření podpory, které se nám při práci dostávalo. Podle mého názoru bude stanovisko Parlamentu rovněž velmi příhodné vzhledem k tomu, že i Evropský soudní dvůr požádal o politickou pomoc v této věci. Dále bych chtěla povzbudit Komisi, aby pokračovala v prosazování konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob jako dlouhodobého řešení, které, jak doufám, podpoří v této zprávě i tato sněmovna. Konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob je však dlouhodobý projekt, jehož realizace je otázkou daleké budoucnosti. Do té doby jsou nutné přeshraniční právní předpisy, úlevy a konsolidace ztrát jako přechodná náprava určitých závažných problémů objevujících se ve fungování vnitřního trhu. László Kovács, člen Komise . − Pane předsedající, jak si jistě pamatujte, před několika týdny jsme jednali o přínosu daňových a celních politik k Lisabonské strategii pro růst,

14-01-2008

14-01-2008

CS


zaměstnanost a konkurenceschopnost. Přeshraniční úlevy za ztráty jsou jedním z klíčových prvků budování konkurenceschopného vnitřního trhu bez překážek, a tedy i přínosu pro růst a zaměstnanost. Dovolte mi vysvětlit důležitost zajištění přeshraničních úlev za ztráty pro vnitřní trh. Představte si malý nebo střední podnik, který úspěšně podniká na svém domácím trhu. Jakmile bude chtít rozšířit svou činnost do jiných členských států, na vnitřní trh, nevzniknou mu jen problémy spojené s dalšími náklady na zajištění shody. v mnoha případech totiž tento malý nebo střední podnik nebude moci započíst počáteční ztráty proti zisku, který bude nadále produkovat v členském státě, ve kterém podnik sídlí. Nezapočítávání zahraničních ztrát vede ke dvojímu zdanění a odrazuje mnoho malých a středních podniků od investic v jiných členských státech. Na základě nové iniciativy o přeshraničních úlevách za ztráty by velké, ale i malé a střední podniky mohly snadněji rozšiřovat svou činnost do zahraničí a plně využívat výhod vnitřního trhu. Iniciativa v oblasti přeshraničních úlev za ztráty představuje cílené řešení pro krátkodobý až střednědobý výhled a je přechodným krokem. Upozorňuji však, že tato iniciativa by v budoucnu mohla doplňovat společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, zejména u podniků, na které se tento konsolidovaný základ neuplatní. Oblast působnosti iniciativy přeshraničních úlev za ztráty je omezenější než konsolidace v rámci konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, protože ta stanoví automatické a komplexní započtení všech zisků a ztrát v rámci skupiny podniků. Velmi oceňuji silnou podporu, kterou iniciativě Komise v oblasti přeshraničních úlev za ztráty, koordinovanému přístupu i naší práci na konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob ve své zprávě paní Kauppiová vyjádřila. Stejně jako vy jsem přesvědčen, že bychom měli v našem úsilí o odstraňování daňových překážek na vnitřním trhu pokračovat. Zsolt László Becsey, za skupinu PPE-DE – (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Chtěl bych poděkovat panu komisaři a paní Kauppiové za tuto zprávu. Zabývali se důležitou otázkou, která vyvolává citlivé a protichůdné emoce. Dvě poznámky. Na jedné straně cítím, že z hlediska vnitřního trhu je důležité, aby neexistovalo žádné riziko, že mateřská a dceřiná společnost budou jen z toho důvodu, že působí ve dvou různých členských státech, znevýhodněny oproti společnostem působícím jen v jednom členském státě. Naléhavě proto požaduji, aby bylo odstraněno dvojí zdanění, jak řekl pan komisař, možná prostřednictvím mechanismu elektronické spolupráce. Vzhledem k otázce času bychom měli podporovat efektivní přeshraniční činnost hospodářských subjektů a využít metody dobropisů a osvobození od daně. Současně mám za to, že se musíme zabývat případy, kdy dceřiná společnost dosáhne zisku a mateřská společnost je ve ztrátě. Paní Kauppiová, například v nových členských státech je to podle našeho názoru otázka důležitější. Moje druhá poznámka ohledně zrušení dvojího zdanění se týká společného konsolidovaného základu daně. Ještě o tom musíme jednat, mám však jisté výhrady. Nechci prosazovat daňovou suverenitu, stále však nejsem zcela přesvědčen o účinku společného konsolidovaného základu daně. Rovněž se obávám, že dojde ke značnému politickému

33

34

CS


tlaku na jeho minimální výši, stejně jako u DPH nebo daně z příjmu fyzických osob. Dokazují to návrhy socialistů a komunistů i některých dalších představitelů levice, ačkoli věřím, že maastrichtská kritéria to zastavila. Starosti mi však dělá to, že nevím, jaký bude účinek na nové východoevropské členské státy s nedostatkem kapitálu s ohledem na kapitálové toky na vnitřním trhu. Kde bude sídlit správa? A bude možné zachovat si jednotlivé daňové úlevy na vyvážení nevýhodného stavu infrastruktury? Z těchto důvodů se hlasování o těchto částech zdržím, chci však panu komisaři a paní zpravodajce znovu poděkovat. Děkuji vám, pane předsedající. Donata Gottardi, jménem skupiny PSE . – (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, návrh usnesení, o kterém dnes máme hlasovat, je příznačným projevem potřeby daňové politiky na úrovni EU. Neznamená to oslabení nebo potlačení vnitrostátních daňových politik; nikdo nepochybuje o pravomoci jednotlivých členských států v této oblasti. Znamená to však vytvořit pro ně rámec a koordinovat je, zvláště tehdy, kdy stejně jako v případě ztrát podniků v přeshraničních situacích přesahují rozhodnutí podniků o fúzích a přesunech v rámci Evropy a mimo ni vnitrostátní hranice. Je jasné, že vnitrostátní právní předpisy, ale ani dvoustranné smlouvy zde nestačí, vzhledem k tomu, že v našem věku globalizovaných finančních trhů a globalizované výroby dochází k mnoha jevům, které překračují hranice jednotlivých zemí. Obsah návrhu je výsledkem shody v mnoha otázkách a já připomenu jen ty hlavní a vyjádřím srdečné poděkování paní zpravodajce za její trvalou ochotu spolupracovat. Sedmadvacet odlišných daňových systémů brání hladkému fungování vnitřního trhu a představuje překážku pro podniky, zvláště malé podniky, jak uvedl pan komisař Kovács. První tvrzení v textu je samozřejmé, vyjadřuje nejhlubší obavy ze škodlivého dopadu odlišného zacházení s přeshraničními ztrátami ze strany členských států na fungování vnitřního trhu. Navrhované řešení je stále jen přechodné a dočasné, protože jediným dokonalým řešením je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. Proto podporujeme sdělení Komise jako významný krok k řešení této situace a přitom žádáme dostatečnou koordinaci mezi členskými státy, pokud se týká načasování a řešení: cituji ze čtvrtého bodu. Je důležité připomenout si existenci společných evropských institucí, jako je „evropská společnost“ a „evropská družstevní společnost“, i postupy EU pro skupiny podniků působící na území Společenství. Ty musí být výchozím základem, protože nám umožňují nejen vybavit si vazbu na průmyslová odvětví a tedy účinky na zaměstnanost, ale také potvrdit vznik stabilních skupin podniků působících na území Společenství. Vždyť naším cílem je podpořit nikoli v jednotlivém členském státě, ale v Evropě samotné rozvoj a pevné zavedení systému výroby, který nenásleduje vábení sirén a nerozhoduje se takticky o rozložení své činnosti v různých zemích podle daňových výhod a vyrovnávání nákladů a ztrát tam, kde je to výhodné. Ve výrobním systému musí být možné spolehnout se na rovné zacházení a vyhnout se různým druhům účetnictví podle toho, zda je ovládající podnik usazen jen v jedné zemi, nebo zda je činný ve více státech.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Tohoto výsledku nelze dosáhnout bez vhodných pravidel a jednotných podmínek. Uznání toho, že výhodná daňová konkurence by zásadně narušila obsah tohoto návrhu, se nerovná vyvěšení ideologické vlajky proti němu. Olle Schmidt, jménem skupiny ALDE. – (SV) Děkuji za kvalitní zprávu, kterou Piia-Noora Kauppiová připravila. Podává vyvážený obraz problémů a obtíží, které vznikají na vnitřním trhu, kde existuje 27 odlišných daňových systémů. Globalizace, která byla zmíněna, nakonec ještě zvýšila potřebu společného přístupu k daňovým otázkám v EU, aby nevznikaly překážky pro hospodářskou soutěž. Odlišná pravidla a byrokracie znamenají pro podniky i ztrátu ekonomické síly a ztrátu pracovních míst v EU. Potřebujeme jasnější pravidla a přístup ve prospěch podnikání, jaký navrhuje paní Kauppiová. Někteří z nás si možná musí sejmout klapky z očí. Daně jsou, jak víme, velmi citlivé téma. Klíčovými slovy zde jsou daňová konkurence a svoboda zemí určovat své sazby daně. Dlouhodobým cílem Komise je dosáhnout konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob. Protože ho dosáhnout nelze, měla by být přijata cílená opatření v oblastech důležitých pro efektivitu na vnitřním trhu. Zpráva představuje různé možnosti opatření a ukazuje, jak si jednotlivé země zvolily různé přístupy, což je dobré, ale nikoli dostatečné. v zásadě je také rozumné, aby si podniky započítávaly přeshraniční ztráty v rámci jedné společnosti nebo mezi společnostmi v konsorciu. Aby bylo takové uspořádání možné, je nutný společný přístup k tomu, co má být daněno, jinými slovy konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob. Ve skupině ALDE se domníváme, že je to správná cesta. Zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob nebude samo o sobě bránit daňové konkurenci, spíše naopak. Základ daně bude společný a transparentnost se zlepší. Tento nový systém zlepší možnosti malých a středních podniků zejména v oblasti započítávání jejich ztrát. Znepokojení ministři financí – kterých je mnoho – mohou zůstat klidní. Vaše pravomoc vybírat daně zůstane nedotčena. Ve věci pozměňovacího návrhu 1 by naše skupina ráda rozdělila hlasování, jehož první část by se týkala samostatně spotřební daně. Pokud jde o zbývající části, raději bychom se zdrželi hlasování o pozměňovacím návrhu, který předložila Donata Gottardiová k bodům odůvodnění E a F, abychom v této sněmovně usnadnili shodu a širokou podporu této vynikající zprávy. Dariusz Maciej Grabowski, jménem skupiny UEN . – (PL) Pane předsedající, paní zpravodajka zasluhuje za svou práci uznání, zpráva je však sporná. Budeme hlasovat proti a já nyní vysvětlím proč. Je to pokus sjednotit daňové režimy v Unii a nařídit členským státům, jak mají řešit daně. Kromě toho to rovněž znamená zvýhodnění přeshraničních společností oproti malým a středním podnikům, což by naopak vedlo mnoho domácích podniků k zakládání poboček a dceřiných společností v jiných zemích bez hospodářských důvodů, jen za účelem využití ustanovení platných pro přeshraniční podniky. Chtěl bych poukázat na to, že přeshraniční podniky mnoho let využívaly výhody nedostatečných odborných znalostí a podplácení úředníků v postkomunistických zemích a uchylovaly se k daňovým a účetním podvodům, jen aby vykázaly ztráty a vyhnuly se placení daní. Unie nad tím přivírala oči. Nová úprava by umožnila pokračování takového jednání a dala by mu právní základ. Jsem velmi překvapen, protože by to vedlo k škodlivým důsledkům pro země staré Unie, jelikož jejich daně by se snížily.

35

36

CS


Jsem přesvědčen, že je nutné nejprve vyřešit problém daňových a účetních podvodů přeshraničních firem v rámci Unie a zlepšit daňový aparát, zejména v nových členských státech. To by pomohlo v prevenci a odhalování daňových přestupků. Sahra Wagenknecht, jménem skupiny GUE/NGL . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, do jisté míry se můžeme shodnout na jedné věci: současná situace v EU, kde existuje 27 rozdílných daňových systémů souběžně působících na integrovaném jednotném trhu se zcela volným pohybem kapitálu, je naprosto špatná. Právě tady jednota skutečně končí. Daňová konkurence je daňový dumping pro bohaté a mocné a představuje větší daňovou zátěž pouze pro obyčejné výdělečně činné osoby a spotřebitele. Není žádným překvapením, že tento stav těší zvláště vlastníky nemovitostí a velké podniky. Skutečně udivující a alarmující je však to, že o této realitě se v této sněmovně, která by měla zastupovat zájmy více lidí než jen několika vyvolených, stále jen mluví. Bez ohledu na veškeré své nuance a propracovaná hodnocení je zpráva paní Kauppiové stále jen typickým příkladem překrucování skutečnosti. Platí to pro postoj k údajnému kladnému dopadu daňové konkurence a stejně tak pro způsob, jakým se zpráva zabývá skutečným tématem, tedy daňovým zacházením se ztrátami v přeshraničních situacích. Je veřejným tajemstvím, že podniky pravidelně využívají přeshraničních úlev za ztráty ke snížení svých daňových výdajů tak, že přesouvají své zisky do oblastí a zemí s nízkými sazbami daně. Jak dokládají statistické údaje, jsou v tom velmi úspěšné: toto započítávání virtuálních ztrát ve skutečnosti znamená, že za posledních 20 let se částky zaplacené na dani ze zisku nadnárodních společností trvale snižují. Rozsudky Evropského soudního dvora tento daňový režim ještě usnadnily, a proto závažně zasáhly do daňové suverenity členských států. To vše jen přiživuje snahy o co největší snížení daně z příjmu právnických osob. Ti, kdo tento vývoj podporují, zjevně chtějí Evropu, kde se v kruzích vyšší společnosti může hromadit nevýslovné bohatství, zatímco v nižších vrstvách se míra chudoby zvyšuje a bývalé střední třídy musí přežívat s příjmy, které v reálném vyjádření stále klesají. Chceme jinou Evropu a chceme sociálně spravedlivou daňovou politiku. z tohoto důvodu naše skupina tuto zprávu zamítne. John Whittaker, jménem skupiny IND/DEM . – Pane předsedající, paní zpravodajka tvrdí, že tato iniciativa povzbudí malé a střední podniky k rozšiřování jejich přeshraničního podnikání. Mám však trochu obavy, že iniciativu velmi prosazovaly velké nadnárodní společnosti, protože ty z ní mohou vytěžit nejvíce. v mé zemi, v Británii, je velká většina podniků malá a tyto podniky zajišťují zhruba 70 % zaměstnanosti. Jen velmi malý počet z nich má zájem o zahraniční činnost. Má hlavní námitka se však týká většího zasahování Evropské unie do daňových záležitostí. Soudě podle vývoje daně z přidané hodnoty v EU, právní předpisy se budou donekonečna měnit. Dosud jsme měli osm směrnic o DPH a v této oblasti stále existuje zmatek a velký prostor pro podvody. Podnikům se pracuje nejlépe, pokud existují jednoduchá, dobře pochopitelná pravidla, jak právě řekl pan Schmidt. EU umí dělat jen jedno a dělá to dokonale. Umí věci komplikovat. v rozporu s názory ostatních poslanců by daleko lepším plánem byla podpora daňové konkurence. Pak by státy s nejmenšími a nejjednoduššími daněmi lákaly nejvíce podniků. Elisa Ferreira (PSE). – (PT) Pane předsedající, rozdílné zacházení se ztrátami v různých členských státech narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, je nespravedlivé a podporuje špatné daňové postupy. Proto vítáme iniciativu Komise navrhující minimální

14-01-2008

14-01-2008

CS


úroveň harmonizace těchto pravidel a doufáme, že Rada vyjádří s tímto návrhem souhlas. Jedná se o oblast, v níž je lepší regulace nezbytná, zejména pro vyloučení související právní nejistoty, která vedla k opakovaným podáním u Soudního dvora Evropských společenství a která přispěla ke zvýšené nejistotě v hospodářských vztazích, a tím poškodila společnosti a malé a střední podniky. Je naprosto nezbytné zajistit, aby byly jednotlivé daňové postupy slučitelné s účinným fungováním vnitřního trhu. Kvalita zprávy, kterou připravila zpravodajka, paní Kauppiová, umožnila dosažení široké shody hlavních politických skupin ve věci hlavních prvků zprávy. Dohodu však mohou zdržovat určité méně významné aspekty zprávy v její prvotní podobě. Podle názoru skupiny sociálních demokratů není tento postup slučitelný s otevřenou obhajobou praxe daňové konkurence. Tyto postupy podporují umělý pohyb podniků, kapitálu a osob. Takový pohyb často vede k projevům rozpadu v sociální i environmentální oblasti a výrobní struktury. Kromě toho v některých hospodářstvích způsobuje daňová konkurence závažné problémy makroekonomické vyváženosti s nejrůznějšími důsledky, zejména z hlediska úrovně kvality a množství státního majetku, který takové země dávají k dispozici svým občanům. Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu je přesvědčena, že v případě tématu s tak strategickým významem by bylo nanejvýš výhodné předložit Komisi a Radě stanovisko Evropského parlamentu se širokou základnou podpory. v oblasti této iniciativy musí Evropská unie urazit ještě dlouhou cestu, zvláště pokud jde o vytvoření často zmiňovaného společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob. Pro tuto budoucí práci musíme vytvořit politické podmínky. Dohodu o této zprávě máme na dosah. Doufáme, že až dojde na konečné hlasování, umožní kompromisní přístup politických skupin zachovat dosažený konsenzus ve věci hlavních myšlenek zprávy, aby byla schválena velkou většinou. Nesmíme dovolit, aby tomuto schválení zabránily vedlejší aspekty, které nás politicky rozdělují v míře nikoli nepřekonatelné. Vítáme aktivní účast zejména různých členů skupiny PPE-DE na tomto procesu, včetně její zpravodajky, jejich kompromisní a otevřený přístup, který umožnil dosažení shody o základních otázkách této zprávy. Děkuji vám, pane předsedající. Margarita Starkeviciute (ALDE). – (LT) Chtěla bych vás upozornit na něco, o čem jsme velmi rozsáhle hovořili, na různé nedostatky vnitřního trhu, a zdůraznit skutečnost, že rozvoj vnitřního trhu nám přináší mnoho výhod. Tento dokument je důležitý z hlediska výhod pro zlepšení produktivity práce podniků činných na jednotném trhu. Neměl by však být zapomenut ani další aspekt. Zastupuji zemi, ve které většina podniků patří k evropským nadnárodním společnostem, nemají vnitrostátní povahu. Proto je pro nás někdy velmi obtížné řídit svou zemi v makroekonomickém smyslu, protože podnikové strategie zastiňují cíle národního hospodářství, například peněžní bilance atd. Musíme nalézt vhodný kompromis mezi výhodami rozvoje vnitřního trhu a makroekonomickou stabilitou. Chtěla bych komisaře znovu upozornit na to, že je nutné koordinovat politiky s hospodářskými otázkami a panem Almuniou. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Pane předsedající, protože se ujímám slova v této rozpravě o daňovém zacházení se ztrátami v přeshraničních situacích, chtěl bych upozornit na následující problémy.

37

38

CS


Za prvé, přímé zdanění, například daň z příjmů právnických osob, nespadá do pravomoci Evropské komise. Komise by se jím tedy zásadně neměla zabývat. Za druhé jsem překvapen tím, že ve zprávě se vyjadřuje nesouhlas se snižováním sazeb daně z příjmů právnických osob v některých, zejména nových členských státech. Za třetí, jsem znepokojen výzvou Komise k urychlení práce na zavedení konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob v Evropské unii. Povaha takové daně, její sazba a stanovení základu daně patří k těm několika málo nástrojům, které jsou stále v pravomoci členských států a lze je používat k urychlení hospodářského rozvoje méně rozvinutých zemí. Za čtvrté, studie návrhů Komise ohledně konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob naznačuje, že cílem je zajistit, aby se všechny členské státy rozvíjely tempem zahrnujícím růst HDP nejvýše o 2% ročně. Jak by při takovém scénáři mohly nové členské státy, které zaostávají za rozvinutějšími zeměmi o 20 či 30 let, někdy dohnat své zpoždění? Katerina Batzeli (PSE). – (EL) Pane předsedající, pane komisaři, problém zdanění a možnost převodu ztrát u přeshraničních skupin podniků v Evropské unii nelze čistě a jednoduše řešit pouze na základě usnadnění přeshraniční činnosti podniků. Tento cíl je samozřejmě důležitý pro hladké fungování vnitřního trhu, ale jde-li o otázku zdanění podniku, jak uvádí zpráva paní Kauppiové, kterou se dnes zabýváme, měl by být posuzován v širším rámci debaty o větší harmonizaci zdanění v Evropské unii. Pokud neexistuje daňová konkurence za rovných podmínek a neexistuje ani minimální nutná shoda na společném jednotném základu daně z příjmu právnických osob, aby mohla být zavedena jednotná a transparentní pravidla vyměřování základu daně, vyžaduje od nás poskytování příležitostí, jakou představuje tato možnost daňové úlevy za ztráty přeshraniční povahy, velmi obezřetný přístup. Takový krok je totiž spojen se závažným rizikem narušení daňových systémů a výnosů členských států i samotného fungování vnitřního trhu a hospodářské soutěže mezi podniky. Olle Schmidt (ALDE). – Pane předsedající, při této nové podobě rozpravy mohu samozřejmě tuto minutu využít k tomu, abych se komisaře dotázal na stav projednávání konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob v Radě, protože jak víme, někteří ministři financí jej příliš nevítají. Mohl byste nám, pane komisaři, říci, jak pokračuje debata v Radě a co dnes 27 členských států navrhuje? László Kovács, člen Komise . − Pane předsedající, sledoval jsem rozpravu s nejvyšším zájmem a potvrdilo se mé přesvědčení, že zavedení přeshraničních úlev za ztráty je důležitým činitelem prohloubení vnitřního trhu. Plně sdílím názory paní Kauppiové, podle níž se na první pohled jedná o zdanění, ve skutečnosti však jde o řádné fungování vnitřního trhu. Jsem velmi vděčný za vaši podporu zejména při usnadňování přeshraniční činnosti malých a středních podniků, kterou považuji za velice důležitou. Chtěl bych poděkovat zpravodajce paní Kauppiové za velmi povzbuzující zprávu, a Hospodářskému a měnovému výboru a Výboru pro právní záležitosti za jejich podporu. s většinou závěrů může Komise souhlasit. Podpora Parlamentu je vítána jako činitel, který může mít kladný dopad na následné projednávání v Radě. Jak jsem naznačil ve zprávě, mohu vás ujistit, že pokračuje práce na konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a na koordinaci systémů přímých

14-01-2008

14-01-2008

CS


daní členských států. Na konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob mi velmi záleží a důvodem je to, že jsem si naprosto jist, že bude relativně větším přínosem pro malé a střední podniky než pro velké nadnárodní společnosti. Chápu však uvedené obavy, a abych odpověděl na dotaz z konce rozpravy, chci vám říci, že v Radě se věc projednává, nikoli však jako konkrétní návrh. v současné době se projednává jako koncepce, a pokud jde o koncepci, vyjádřily svou podporu zhruba dvě třetiny členských států a méně než jedna třetina vyjádřila pochyby nebo nesouhlas. Jakákoli diskuse, zejména diskuse, jež by poškodila nynější debatu o otázce přeshraničních úlev za ztráty, by byla předčasná, protože dosud neexistuje žádný konkrétní legislativní návrh. v programu legislativní práce Komise je však jeden bod, v němž se uvádí, že ve druhé polovině roku předložíme konkrétní legislativní návrh ve věci konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob – s nezbytným posouzením dopadu. Pak můžeme jednat o tom, zda jsou obavy namístě či ne. A ještě jedna věc: pokud neexistuje jednomyslná shoda (a v současné době podle mě žádná jednomyslná shoda nebude dosažena), můžeme jako řešení využít zesílené spolupráce. Žádný členský stát by tedy nebyl nucen přijmout a používat konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. A i v zemích, které se pro konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob rozhodnou, by žádné podniky nebyly nuceny k jeho používání, protože by nemělo smysl nutit podniky nepůsobící na vnitřním trhu – nepodnikající na vnitřním trhu –, aby tento společný základ daně používaly. Mohou zůstat u dříve používaného domácího vnitrostátního základu daně. Souhlasím tedy s vaším závěrem, že na podporu vyrovnaného rozvoje a řádného fungování vnitřního trhu je třeba vyřešit překážky vyplývající z existence rozdílných daňových režimů pro právnické osoby v členských státech, především pomocí společných přístupů a koordinovaných opatření. Pokud jde o započítávaní ztrát, vaše zpráva upozorňuje na několik konkrétních oblastí, kde je potřeba udělat více práce, například řešení konkrétních potřeb malých a středních podniků, definování skupin a rozsah pro automatickou výměnu informací. Útvary Komise tyto návrhy a připomínky prostudují a pokud možno problémy přednesou. Malé a střední podniky již jsou významnou součástí práce místopředsedy Güntera Verheugena. Další aspekt, definování skupin společností, je zásadním prvkem práce na konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob. Mohu vás rovněž ujistit, že vaše doporučení ve věci přeshraničních úlev za ztráty podniků a skupin společností nasměrují naši práci v nadcházejícím měsících. Vaše zpráva obsahuje několik odkazů na vyhýbání se daňovým povinnostem. Zde lze konstatovat, že loni v prosinci Komise přijala sdělení o používání opatření proti zneužívání v oblasti přímého zdanění. Komise sdílí obavy z vyhýbání se daňovým povinnostem vyjádřené ve vaší zprávě. Členské státy musí být schopny zabránit narušování svých daňových základů v důsledku zneužívání a agresivního daňového plánování. Současně je nezbytné zajistit, aby neexistovala zbytečná omezení svobod vyplývajících ze Smlouvy. Zahájením této poslední iniciativy se Komise snaží podnítit další diskuse s ostatními orgány o tom, jak by vnitrostátní opatření proti zneužívání mohla tyto požadavky splnit. Vaše zjištění ohledně rizika vyhýbání se daňovým povinnostem budou vzata v úvahu.

39

40

CS


Konečně, pokud jde o navržené pozměňovací návrhy ke zprávě, Komise nesouhlasí s pozměňovacími návrhy 1, 2, 3, 4, 5 a 6, ale mohla by podpořit pozměňovací návrhy 7 a 8, které se nesou v duchu sdělení. Piia-Noora Kauppi, zpravodajka . − Pane předsedající, budu velmi stručná. Samozřejmě jsem ráda, že většina skupin hodlá při zítřejším hlasování zprávu podpořit. Moje skupina navrhla zdržet se hlasování u pozměňovacích návrhů 7 a 8. Myslím, že pravděpodobné přijetí pozměňovacích návrhů 7 a 8 je v souladu i s doporučeními Komise, což znamená, že zpráva zítra získá podporu velké většiny. Také bych chtěla trochu připomenout minulost: jak těžké bylo o takových otázkách hovořit, než jsme v 90. letech přijali první směrnice o zdanění právnických osob – směrnici o zdanění mateřských a dceřiných společností a směrnici o zdanění úroků a licenčních poplatků. Nyní však po vážné diskusi existují a jsem stále přesvědčena, že můžeme dosáhnout všech praktických záležitostí, například opatření proti zneužívání, že můžeme směrnici o zdanění mateřských a dceřiných společností zlepšit, že můžeme zlepšit činnost Fóra pro převodní ceny a že jsou takové iniciativy velmi potřebné. Nakonec však potřebujeme velmi rozsáhlé řešení a konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. Nyní je to nejlepší dostupná možnost a musíme ji brát vážně. Doufám, že toto řešení bude provedeno ve funkčním období tohoto Evropského parlamentu, do voleb v roce 2009. Něco je do voleb v roce 2009 třeba udělat a nemůžeme si dovolit čekat na to, až členské státy přijdou se svými ratifikacemi a referendy. Musíme jednat hned a dříve, než tento Parlament skončí. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. 16. Odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0513), kterou vypracoval pan Costa jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin – dopravní aspekt [KOM(2007)0090 - C6-0086/2007 - 2007/0037A(COD)]. Günter Verheugen, místopředseda Komise . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl panu Costovi poděkovat za vypracování této zprávy. Snižování administrativní zátěže vyplývající z právních předpisů EU je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak můžeme zlepšit regulační prostředí pro 24 milionů evropských podniků. Tato iniciativa je proto významným přínosem pro dosažení našich náročných cílů v rámci partnerství pro růst a zaměstnanost. Komise proto vítá podporu Parlamentu pro rychlé přijetí tohoto naléhavého postupu. Napomůže to vyloučit zbytečné prvky dokumentace nutné při přepravě zboží přes vnitrostátní hranice v rámci EU. Dotčené opatření odstraní ty předpisy, které již zastaraly a které pocházejí již z roku 1960. Podle stále platných nařízení jsou dopravci povinni poskytovat celou škálu informací o tarifech, cenových dohodách a přepravních podmínkách, jakmile jimi přepravované zboží překročí vnitrostátní hranice uvnitř Společenství. Zjednodušený systém, který navrhuje

14-01-2008

14-01-2008

CS


Komise, značně ulehčí administrativní zátěž zhruba 300 000 evropských nákladních dopravců a podle odhadu celkem ušetří těmto subjektům nejméně 160 milionů EUR ročně: to vůbec není špatný výsledek. Pokud jde o postup, Komise bere na vědomí, že Evropský parlament rozdělil tzv. „souhrnný návrh“ do dvou samostatných částí na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, a nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin. Rád bych řekl, že Komise bude v budoucnosti dávat přednost tzv. „souhrnnému přístupu“, jinými slovy použití jednoho návrhu pro více opatření určených ke snížení zbytečné administrativní zátěže. Má to dva důvody: za prvé je jasné, že cílem není měnit podstatu dotčeného legislativního textu, ale pouze (a opakuji slovo „pouze“) odstranit zbytečnou byrokratickou zátěž, a za druhé, tento přístup zvýší rychlost, se kterou bude možné opatření tohoto druhu provést. Komise proto doufá, že obě zákonodárné instituce budou nyní schopny rychle pokročit se druhou částí návrhu, jmenovitě tou, která se týká hygieny potravin. Děkuji vám všem za pozornost. Paolo Costa, zpravodaj . − (IT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, mohl bych opakovat to, což již z velké části řekl pan komisař Verheugen, ale neučiním to. Jedná se o chvályhodnou iniciativu: drobná opatření často skrývají velké výsledky, a toto je právě takový případ. Zjevně zde mluvíme o pravidlech, která byla přijata v jiné Evropě. Základní nařízení pochází z roku 1960, kdy byly naše země odděleny a kdy pravidla pro hygienu a potraviny mohla zakrývat diskriminaci a překážky hospodářské soutěže. Proto bylo nutné uvádět zvolenou trasu i místo překročení hranic. Bylo třeba říci mnoho věcí a specifikovat mnoho podrobností, ale protože většina z nich již neslouží žádnému účelu, měli bychom se těchto pravidel zbavit a upravit je. Jsme si vědomi toho, že všechny právní předpisy v oblasti hygieny potravin jsou citlivou záležitostí, a proto vyžadují mnoho času. To je důvodem tohoto řešení, které je podle mě velice smysluplné, tedy oddělit přepravní pravidla, která se dají snadněji přijmout, a jak doufám, i provádět. Výbor, kterému mám tu čest předsedat, mou zprávu jednomyslně přijal. Považuji to za povzbuzující náznak toho, že tak zítra učiní i Parlament a umožní přijmout příslušné kroky ve velmi blízké budoucnosti. Jde tu o řádné zjednodušení. Kromě zjednodušení pravidel tento krok současně pravidla přizpůsobuje současným okolnostem a novým způsobům přenosu informací, a činí tak mnoho byrokratických postupů zbytečnými a snad nám i umožňuje věnovat více pozornosti tomu, aby byly potraviny z jedné části Unie do druhé přepravovány hygienicky. Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE . – (RO) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, požaduje, aby dopravci zboží po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách působící v rámci Společenství poskytovali informace o svých tarifech, platných dohodách, přepravních podmínkách a nutnou dokumentaci.

41

42

CS


Hospodářské subjekty tedy nesmí diskriminovat účtováním odlišných sazeb (při přepravě stejného výrobku stejným druhem dopravy po stejné trase), k diskriminaci však dochází na základě země určení či původu. Je to nařízení velmi důležité, ale protože bylo v platnosti od roku 1960, vyžadovalo aktualizaci. Návrh změny zjednodušuje stávající právní úpravu a zajišťuje větší stabilitu podmínek pro přepravu zboží. Podle statistických údajů, které poskytla Komise, je pravda, jak pan komisař uvedl, že nařízení ovlivní nebo bude mít určitý dopad na činnost zhruba 300 tisíc přepravců a změna sníží celoevropské administrativní výdaje o zhruba 160 milionů EUR ročně. Evropský parlament hodlá do roku 2012 snížit administrativní zátěž podniků o 25 %. Návrh změny obou nařízení, jak jej předložila Komise, patří k opatřením, která mají tohoto cíle dosáhnout. Je však pravda, že Výbor pro dopravu byl vyrozuměn v postupu spolurozhodování, což je v rozporu s čl. 73 odst. 3 Smlouvy. Proto byl návrh, který předložil pan Costa jako zpravodaj, jednomyslně přijat. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, bylo by ode mě nedbalé, kdybych jménem naší skupiny nezopakoval, co uvedl pan komisař ve své úvodní řeči, jmenovitě že náš předseda Výboru skutečně naplnil svou pravomoc předsedy výboru ve věci této dosti obyčejné, přesto však důležité regulační otázky leteckých přepravních služeb, zejména tím, že se mu podařilo ve výboru získat jednomyslnou podporu. Doufáme, že jednomyslnost našeho hlasování mu zpříjemnila život i práci, a chtěl jsem to jen ještě jednou zdůraznit. PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC Místopředseda Derek Roland Clark (IND/DEM). – Pane předsedající, blahopřeji Komisi – a to od nás často neslyšíte, že? Toto je však vzácný případ zprávy směřující správným směrem – ke změně? Trváme na projednání tohoto návrhu, protože se snaží omezit regulaci. Přiznává, že malé podniky zatěžují zbytečné právní předpisy, z nichž některé pocházejí už z roku 1960. Ve vysvětlujícím prohlášení se uvádí, že tato zbytečná administrativní zátěž brzdí hospodářskou činnost a má škodlivý dopad na konkurenceschopnost podniků. Naprosto s tím souhlasím, proč se však zastavovat u toho? Proč jen omezit zbytečnou administrativu pro 10 či méně zaměstnanců? Buďme důslední a uplatněme toto opatření na celé odvětví výroby potravin! Do toho, hoďme do ohně dalších 100 000 právních předpisů! A když už budete v tom, zbavte se Komise, Parlamentu a Rady. Myslím to vážně. Omezením regulační zátěže umožníte evropským národům zbavit se okovů, které nás jinak nevyhnutelně promění v hospodářské nuly 21. století. Paolo Costa, zpravodaj . − – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem jen říci, že zde používáme více slov, než je nutné. Zdá se mi, že se úplně shodneme: změny je třeba učinit a směřují správným směrem; je správné oddělit dva soubory právních předpisů, aby se zrušily diskriminační přepravní podmínky. Mým jediným doporučením je, abych zítra zopakoval to, co jsem řekl ve výboru,

14-01-2008

14-01-2008

CS


s nadějí na dosažení stejného výsledku: jednomyslného nebo téměř jednomyslného hlasování o tomto návrhu. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat v úterý. 17. Letištní poplatky (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0497/2007), kterou vypracoval pan Stockmann jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o letištních poplatcích (KOM(2006)0820 – C6-0056/2007 – 2007/0013(COD)). Ulrich Stockmann, zpravodaj . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, je samozřejmě vždy lepší, je-li přítomen komisař, protože existují určité sporné otázky, které bych mu chtěl přímo přednést, učiním to však později. Déle než 15 let jsme se snažili, lépe řečeno Komise se snažila stanovit regulační rámec v podobě směrnice EU o letištních poplatcích. Dva pokusy již selhaly v důsledku střetu zájmů letišť a leteckých společností a zájmů jednotlivých členských států. I při této příležitosti došlo k velkému konfliktu a nevzpomenu si na jediný ze 189 pozměňovacích návrhů, který by přijaly všechny zúčastněné strany. Mnoho leteckých společností požaduje od druhé strany, letišť, co největší možnou transparentnost nákladů a regulační orgán, který by s konečnou platností stanovoval ceny, spolu se zavedením systému jednotného financování („single till“). Mnoho letišť by dávalo přednost zachování stávajícího stavu bez jakékoli změny. Jednání narušovaly i strukturální zvláštnosti existující v jednotlivých členských státech. Například Spojené království již má přísný regulační orgán, CAA, zatímco většina letišť požaduje deregulaci a trend skutečně míří tímto směrem. Ve Švédsku, Portugalsku, Řecku, Finsku a Španělsku je mnoho letišť provozováno v systému letištních sítí se standardními letištními poplatky, což znamená křížové dotace a často je důsledkem malá transparentnost. Ve Španělsku letištní poplatky stanoví dokonce parlament, jinými slovy, poslanci parlamentu rozhodují o jejich výši. v Německu je tato oblast řízena na úrovni spolkových zemí, a nikoli celostátním orgánem, zatímco v nových členských státech jsou letištní poplatky do velké míry nutné pro rozvoj letištní infrastruktury. Všechny tyto rozdílné zájmy uvádím jen proto, abych prokázal, jak složitá tato jednání byla. To, čeho jsme dosud dosáhli, bylo zaměřeno především na urovnání uvedených střetů zájmů, protože ve výboru jsme přesvědčeni, že tato regulace je nutná a je třeba vynaložit veškeré úsilí na dohodu na nějaké její podobě. Čeho bylo tedy při urovnávání uvedených rozdílů dosaženo? Omezili jsme oblast působnosti na letiště, která buď odbaví nejméně pět milionů cestujících ročně nebo na něž připadá více než 15 % ročního objemu přepravy cestujících v dotčeném členském státě, protože v případě regionálních letišť s méně než pěti miliony cestujících ročně je riziko zneužití vedoucího postavení na trhu malé nebo žádné. Za druhé, stanovili jsme, že letiště si budou moci zvolit obchodní model, kterému dávají přednost, a za třetí, do oblasti působnosti směrnice jsme obecně začlenili letištní sítě. Za čtvrté, upevnili jsme úlohu regulačních orgánů a povolili jsme jim delegovat všechna ustanovení nebo některé jejich části na regionální regulační orgány. Za páté jsme zavedli přísnější požadavky na zásahy

43

44

CS


regulačního orgánu a za šesté jsme opět umožnili řídícím orgánům letišť předběžné financování projektů infrastruktury prostřednictvím jejich letištních poplatků, jak bylo možné v minulosti, byť s výhradou určitých podmínek. Chceme dosáhnout diferenciace poplatků na základě objektivních kritérií a úrovně poskytovaných služeb a podle dopadu na životní prostředí a naším cílem je systém pro definování a uzavření smlouvy o celkové úrovni služeb. Dohodnuté kompromisy Výbor pro dopravu a cestovní ruch přijal pouze s jedním hlasem proti. To je skutečně úspěch, uvážíme-li výchozí pozici, a zde bych chtěl vyjádřit své poděkování všem stínovým zpravodajům za jejich úzkou a konstruktivní spolupráci. Nyní musíme stanovit standardizované zásady transparentnosti, nediskriminace a regulovaných konzultací a oznamování při stanovování letištních poplatků v Evropě. To pomůže omezit narušení hospodářské soutěže v budoucnu a ztíží podmínky těm, kdo by chtěli zneužívat svého dominantního postavení na trhu. Směrnice dle mého názoru významně přispěje ke stabilizaci neodmyslitelného partnerství, které existuje mezi letišti a leteckými společnostmi, a současně posílí postavení Evropy jako centra letecké přepravy. Proto vyzývám poslance, aby při zítřejším hlasování o směrnici v prvním čtení podpořili Výbor pro dopravu a cestovní ruch. Jacques Barrot, místopředseda Komise . − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval panu Stockmannovi za jeho velké úsilí a stručně představil návrh směrnice o letištních poplatcích. Tento návrh směrnice se především snaží provést v právních předpisech Společenství zásady, které již členské státy schválily v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví: nediskriminace, transparentnost, konzultace. Rámec, který směrnice na tomto základě stanoví, nám umožní zajistit strukturu pro dialog mezi dopravci a letišti při určování a výběru poplatků. Směrnice bude například vyžadovat, aby letiště před přijetím rozhodnutí o poplatcích konzultovala dopravce. Postupoval jsem stejně a před vypracováním tohoto návrhu jsem konzultoval letecké dopravce a letiště a obě strany zásady návrhu schválily. Směrnice rovněž zavádí koncepci nezávislého regulačního orgánu v každém členském státě. Tento orgán bude hrát klíčovou úlohu, protože bude zajišťovat dodržování základních zásad, které jsem právě zmínil. To je stručný nástin cílů tohoto návrhu, pro který je zpravodajem pan Stockmann. Než přejdeme k rozpravě, chtěl bych poděkovat panu zpravodajovi a Výboru pro dopravu a cestovní ruch za jejich podporu pro návrh Komise. Pane předsedající, jsem přesvědčen, že tento návrh je vyvážený, a jak pan Stockmann právě upozornil, nepochybně budeme muset věnovat velkou pozornost způsobu, jakým bude směrnice prováděna, abychom usnadnili lepší spolupráci společností a letišť. Děkuji vám. Nyní si s velkým zájmem vyslechnu účastníky této rozpravy. Brian Simpson, jménem skupiny PSE . – Pane předsedající, rád bych poděkoval panu Stockmannovi za jeho zprávu a jménem skupiny PSE bych chtěl informovat Parlament, že budeme podporovat stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Náš zpravodaj odvedl dobrou práci při přípravě vyváženějšího a realističtějšího stanoviska, stále však nemohu pochopit, proč Komise tento návrh předložila v tomto formátu a v tomto okamžiku. Nyní hovořím sám za sebe: po mnoho let nám byla v civilním letectví a při práci s Komisí předhazována deregulace, a přesto se nyní dozvídáme, že v případě letištních poplatků odpověď spočívá v regulaci. Musím říci, že ironie této situace ně nenechává lhostejným. Ale jsme tam, kde jsme. Plně souhlasím s tím, že je nutná transparentnost letištních poplatků a úplné konzultace zúčastněných subjektů. Plně souhlasím s tím, že je nutné zajistit, aby letiště v dominantním postavení této situace nezneužívala, a plně podporuji otevřené a transparentní odvolací řízení, budou-li jasně definována pravidla účasti a pravomoci rozhodčího orgánu. Mám však velké pochyby o tom, zda díky návrhu na regulaci velkého počtu letišť v celé EU opravdu vznikne ona utopická situace v letištních poplatcích, kterou požadují letecké společnosti a Komise. Pokud nám jde o právní předpisy, které budou bránit monopolistickým praktikám, měla by regulace jistě vycházet z testu podílu na trhu pro každé jednotlivé letiště, nikoli z nějakého náhodného, ničím nepodloženého údaje. Jsem přesvědčen, že pokud musíte používat číselný údaj, měli byste používat takový, který odráží ekonomickou dominanci letiště, jmenovitě procento vnitrostátní přepravy, a vztahovat jej na letiště, která jsou dominantní, a nikoli na ta, která dominantní nejsou. Nejsem proti regulaci letišť, která mají dominantní postavení na trhu, ale myslím, že regulace většiny letišť, která má chytit velké ryby na základě svévolně vybraného údaje o počtu cestujících v rámci paušálního nařízení, je chybný postup. Arunas Degutis, jménem skupiny ALDE . – (LT) Chtěl bych panu Stockmannovi blahopřát ke zprávě, ve které opět prokazuje toleranci a schopnosti při projednávání dosti kontroverzních návrhů. Tato budoucí směrnice se dotýká velmi specifické oblasti a svým obsahem není běžná. Všichni naprosto chápeme, že většina letišť působí v podmínkách přirozeného monopolu a že se nevyhnutelně dostávají do střetu zájmů a uživatelé, tedy letecké společnosti, tím mohou trpět. Všichni tedy chápeme, že regulace je v této oblasti nezbytná, existuje však nebezpečí, že regulace může přinést opačný výsledek – vyšší náklady a výdaje mohu vést k vyšším cenám za služby, které letiště poskytují, což pak bude mít dopad na letecké společnosti. Už od úplně prvního setkání se zúčastněnými subjekty vzniká otázka toho, zda by měla být regulována veškerá letiště, a pokud ne, tedy která a kolik. Jako člen Liberální skupiny jsem pro co nejnižší regulaci a státní zásahy do podnikání, tím spíše, že, jak jsem se snažil zdůraznit, monopolní postavení zneužívá nebo se o to snaží zhruba 25 letišť v Evropském společenství. Proto jsem nabízel, aby regulace zahrnovala zhruba tento počet. Ale v zájmu dosažení kompromisu souhlasíme se stanoviskem většiny i s ostatními nabídkami a kompromisy jsme projednali. Zsolt László Becsey, za skupinu PPE-DE – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové. Chtěl bych říci, jak jsem rád, že bylo u těchto nových dokumentů, kde je vyžadováno společné rozhodnutí, dosaženo úspěšného kompromisu. Měl ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch podporu různých skupin. Může se ukázat, zda je tuto věc vůbec třeba regulovat a jaká bude hranice [...] letišť, letiště pod hranicí [...] nižší hranice. Jsem přesvědčen, že jsme přijali dobré rozhodnutí, ve kterém

45

46

CS


jsme se zabývali skutečně jen těmi zásadami, které jsou opravdu nezbytné, aby se členské státy vzájemně neodchylovaly a nestály proti sobě. Také jsem rád, že budou regulována jen skutečně velká letiště nebo letiště v monopolním postavení. Rovněž mám pocit, že společným úspěchem je to, že řízení o stížnosti bude zahájeno až po překročení stanovené hranice. Pro toto řízení jsme stanovili realistické lhůty, a tím jsme zkrátili nekonečné debaty. Osobně mám pocit, že je úspěch, že v textu máme možnost předběžného financování a předcházení zneužití vedoucího postavení. Dosáhli jsme společného kompromisu ohledně řady úkolů pro regulační orgán a nezávislosti vlastníka. Největším přínosem bude transparentnost, která velmi pomůže tomu, aby veřejnost získala správné údaje o skladbě ceny letenky. Občané Unie budou mít silnější důvěru v EU a současně nedojde ke zpochybnění zásady subsidiarity. Všechny problémy jsme nevyřešili. Očekávám debatu s Radou u celé řady otázek, například bezpečnostních poplatků nebo systémů dvojího odbavení. v každém případě jsme podle mě dosáhli velmi silného postoje a doufám, že tento úspěch nás povede i v jednání s Radou. Děkuji vám pane předsedající, a ještě jednou se omlouvám za to zpoždění. Roberts Zîle, jménem skupiny UEN. – (LV) Děkuji vám, pane předsedající, pane komisaři. Nejprve chci poděkovat panu Stockmannovi za kompromis, kterého v této složité oblasti dosáhl. Podle mého názoru je trh letecké dopravy skutečně tím odvětvím dopravy, které vyžaduje evropskou regulaci, protože právě zde největší úlohu hrají vnitrostátní trhy členských států. z toho důvodu je velmi obtížné dosáhnout nediskriminačního postoje vůči leteckým společnostem z EU u hlavních vlastníků letecké infrastruktury, tedy letišť. Jsem potěšen, že Výbor pro dopravu a cestovní ruch vytváří kompromis, s jehož pomocí by bylo možné uplatnit slevy z poplatků bez ohledu na jakost nebo objem služeb, a také slevy pro nové trasy. Pokud jde o oblast působnosti a význam směrnice, zdá se, že směrnice se dotýká letecké dopravy v jednom z citlivých míst. Důkazem toho je přání mnoha lidí, aby se snížil počet letišť v působnosti této směrnice. Děkuji vám. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE . – (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, existuje i další důvod, proč diskuse o letištních poplatcích a jejich společné regulaci trvala tak mimořádně dlouho. Dalším faktorem byla nekonečná série zásahů v průběhu debaty ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Tento dokument byl předmětem mimořádné snahy zájmových skupin, jinými slovy bylo s ním spojeno mnoho finančních zájmů, a my jako poslanci tohoto Parlamentu si musíme položit jednu či dvě otázky. Co za tím vším je? Proč k tomu dochází? Proč tak tuhý boj, proč tak úporné spory? Odpověď vždy můžeme nalézt jen tak, že se zeptáme: kdo má prospěch z netransparentnosti? Odpověď nám pomůže najít stará otázka, kdo bude mít z věci prospěch, latinsky cui bono. Netransparentnost přináší prospěch vždy těm, kdo mají moc na trhu, kdo mohou diktovat podmínky. Pouze velmi zřídka je ku prospěchu spotřebiteli nebo je k němu alespoň spravedlivá. Vždy, když neexistuje transparentnost, když existuje tajná podpora a skryté dotace, jedná se o nekalou soutěž. Proto jsem pokládala za velmi důležité, abychom stanovili společnou regulaci. Vidím jako nevýhodu, že se nám nepodařilo regulovat daleko větší počet letišť. Také bych byla raději, kdyby působnost směrnice zahrnula i menší zařízení, protože ta jsou často v nekalé soutěži s velkými letišti, protože poskytují masivní podporu nízkorozpočtovým dopravcům.

14-01-2008

14-01-2008

CS


A ještě poslední věc: Jsem přesvědčena, že je velmi důležité zavést pozměňovací návrh, který bude vázat letištní poplatky na množství emisní. Je to pro nás příležitost, jak snížit dopad letecké dopravy na životní prostředí a současně omezit hlukovou zátěž nejvážněji postižených obyvatel. Erik Meijer, jménem skupiny GUE/NGL. (NL) Pane předsedající, letiště mají daleko větší vliv na naše hospodářství, naše územní plánování, naši pozemní dopravu a naše životní prostředí, než jsme mohli v minulosti předpokládat. Velká letiště, která mají důležitou úlohu jako mezinárodní přestupní centra nebo jako vstupní místa do velkých městských aglomerací, se vyvinula v nákupní centra, podnikatelské prostory pro kanceláře a distribuční společnosti, centra veřejné pozemní dopravy a mýtné brány do okolních oblastí. Jsou buď důležitým politickým nástrojem v rukou úřadů nebo byla prodána mezinárodní společnosti, které jde pouze o zisk a expanzi. Dosahují zisků i mimo odvětví letectví, účastní se mezinárodní hospodářské soutěže a jejich zájmy se střetávají se zájmy leteckých společností, cestujících, ostatních uživatelů a místních obyvatel. Letiště mohou být zneužívána, protože mohou nutit každého, kdo je na nich závislý, od leteckých společností po cestující, aby neúměrně přispíval k jejich zisku. Tato drahá letiště rovněž vedou k rozvoji menších konkurenčních letišť v okolí, která mají nižší poplatky, horší vybavení, zabírají další místo, a vznikají tak obtíže v ještě více oblastech. Pokud bude Evropská unie regulovat příjmy letišť, neměla by být účelem ochrana zisků těchto společností nebo omezení nákladů leteckých společností a ani posílení letecké dopravy tím, že budou cestujícím nabízeny nejnižší možné ceny přepravy. Cílem musí být maximální možná ochrana životního prostředí před neustálým rozpínáním letecké dopravy a co nejlepší prosazování bezpečnosti. Úkolem by měla být i transparentnost, aby již nebylo možné skrývat peněžní toky a neodůvodněné rozdíly sazeb poplatků jako obchodní tajemství. Výsledek nyní směřuje k podobě, v níž tato pravidla nebudou platit pro letiště s 1 až 5 miliony cestujících ročně. Nepřekvapilo by mě, kdyby to vedlo k větším investicím do menších letišť v hustě obydlených oblastech. v jiných směrech, například ve věci řízení o stížnostech, přísnosti norem a výše zisků, bude znění oproti původnímu návrhu Komise zmírněno. Očekávám, že to povede k tomu, že zneužívání bude přetrvávat a za několik let budou požadována přísnější pravidla. Johannes Blokland, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Pane předsedající, tato zpráva, jejíž obsah má předcházet tomu, aby letiště zneužívala své postavení v hospodářské soutěži, může počítat s mou plnou podporou. Zvláště jsem spokojen ve třech ohledech. Prvním je úprava oblasti působnosti. Ne všechna letiště jsou schopna zneužívat své postavení. Proto je zaměření na větší letiště rozumné, nesouhlasím tedy s některými předcházejícími řečníky. Za druhé jsem rád, že ve zprávě existuje možnost diferenciace poplatků. Vzhledem ke škodlivým účinkům letecké dopravy na životní prostředí na letištích a v jejich okolí by nástroj diferenciace mohl povzbudit používání ekologičtějších a tišších letadel. Rovněž sdílím názor, že bychom měli dát pozor na nadměrnou administrativní zátěž letišť. Za účelem transparentnosti by letiště měla zveřejňovat určité informace, ale s tím, že musíme přísně hlídat náklady a zachování důvěrnosti. Nakonec bych rád řekl něco k pozměňovacímu návrhu 19. Jakkoli velmi vítám vytvoření nezávislého regulačního orgánu, domnívám se, že znění pozměňovacího návrhu by mohlo v některých zemích působit problémy, protože stanovení postupů a dohled nad nimi jsou

47

48

CS


přiřčeny jedné a téže organizaci. Doufám, že diskuse v Radě nabídnou příležitost k uspokojivému řešení tohoto problému. Závěrem bych rád poděkoval panu zpravodajovi za jeho práci a těším se na pokračování rozpravy o této zprávě. Jim Allister (NI). – Pane předsedající, Komise hodně mluví o podpoře hospodářské soutěže v odvětví a o omezování byrokracie, ale její postup v těchto věcech často vede Evropu zcela opačným směrem, stejný se mi zdá i její postoj k letecké dopravě. Poté, co jsme prosadili zvýšení nákladů pro cestující v letecké dopravě díky zeleným daním, navrhli jsme teď směrnici, která nevyhnutelně požene náklady pro cestující směrem vzhůru. Zvláště mi jde o regionální letiště. Ta byla mnoha regionálních ekonomikách katalyzátorem pokroku: otevřela trhy; učinila nedostupné dostupným; byla nepostradatelná při hospodářské transformaci. A nyní, jako obvykle, je chce Komise v podstatě zadusit těžkou rukou byrokracie, která pohřbí inovace pod horu požadavků na vykazování informací, které nakonec zaplatí cestující. Říkám Komisi toto: je-li skutečným důvodem pro vytvoření směrnice řešit zneužívání dominantního postavení na trhu, proč vůbec zahrnuje regionální letiště, když nepředstavují žádný problém? v mém vlastním volebním obvodu v Severním Irsku jsou letiště klíčem k jeho rozvoji, přesto jsme minulý týden, když předseda Barroso prohlašoval hesla o podpoře Severnímu Irsku – a právě v den, kdy jsme otevřeli novou trasu mezi Belfastem a Heathrow – dostali tento návrh Komise, který zvýší náklady a bude bránit rozšiřování. z těchto důvodů, a aniž bych se omlouval, budu hlasovat proti tomuto návrhu. Antonio De Blasio, navrhovatel stanoviska Výboru pro regionální rozvoj . − (HU) Děkuji vám, pane předsedající, dámy a pánové. Nejprve se chci omluvit za zdržení a poděkovat vám za to, že jste mi umožnili ujmout se slova. Vytvoření transparentního systému letištních poplatků má mimořádný význam, protože v této věci nyní neexistuje žádná standardizovaná regulace. Rámcová směrnice Komise stanovila metodu výběru letištních poplatků, ale dává členským státům i dost prostoru pro manévrování. Letiště a letecká doprava mají pro Evropskou unii zvláštní význam, protože jsou spojením s regiony, vytvářejí pracovní místa a přitahují podniky. Ve významné míře přispívají k sociální a hospodářské soudržnosti v EU. Privatizací a vstupem komerčních subjektů byla předchozí rovnováha v oblasti letištních poplatků poněkud narušena. Letecké společnosti si stěžují, že se velká letiště chovají jako monopoly. Tento problém napravuje návrh směrnice, který prosazuje řádnou hospodářskou soutěž na trhu, protože návrh uvádí, že systémy poplatků a letiště nesmí jednotlivé letecké společnosti diskriminovat. s určitými výjimkami musí poplatky odrážet skutečné náklady na služby nebo infrastrukturu. Pro jakoukoli diferenciaci nebo zvýšení poplatků musí být stanovena objektivní a jasná kritéria, aby mohli uživatelé služeb leteckých společností a letišť platit jasně určené ceny – stejný poplatek za totožné služby. Mechanismus konzultací, který zavádíme, je také důležitý. Pokud nebudou letecké společnosti spokojeny s poplatky vybíranými jejich jménem, mohou se obrátit na nezávislý regulační orgán. Závěrem bych řekl, že je podle mě velmi důležité písemně stanovit, že Komise Evropské unie musí do 4 let od přijetí směrnice vypracovat zprávu o úspěchu směrnice pro Evropskou

14-01-2008

14-01-2008

CS


radu a Evropský parlament. Tato zpráva by hodnotila výsledky a ukazovala, zda bylo dosaženo cílů regulace. Děkuji vám. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, přinejmenším v abstraktní a obecné rovině zaznělo pár úžasných argumentů ohledně toho, zda bychom měli mít deregulaci nebo nadměrnou regulaci. Když se však jedná o konkrétní případ, je vždy možné, že se jako nepraktičtější ukáže kterékoli z uvedených řešení. Ve věci letištních poplatků Komise podle mého názoru zcela správně předložila návrh směrnice, ačkoli ohledně zprávy pana Costy jsme rovněž správně chválili snahu o snížení administrativní zátěže. Letiště jsou důležité hospodářské subjekty a s jejich klíčovou hospodářskou úlohou jsou spojeny kladné i potenciálně nepříznivé důsledky. Ve svém návrhu Komise přednesla zajímavou, ačkoli možná příliš jemně utkanou koncepci. Ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch jsme provedli pár změn a doufám, vlastně jsem přesvědčen, že to jsou změny k lepšímu. Náš zpravodaj, pan Stockmann, uskutečnil řadu zdlouhavých jednání se všemi zúčastněnými subjekty, a zvláště s různými skupinami v tomto parlamentu, než předložil několik vynikajících kompromisů, které byla většina z nás schopna podpořit. Chtěl bych se zaměřit na tři aspekty. Za prvé, chtěli jsme zajistit, aby směrnice bránila jednotlivým letištím ve zneužívání jejich vedoucího postavení na trhu. Za druhé, potřebovali jsme ustanovení platná pro celé Společenství, která by stanovila bez problémů fungující, nediskriminační, transparentní a komplexní postup pro výpočet uvedených poplatků. Za třetí, je logické zřídit v každém členském státě nezávislý regulační orgán, který zajistí provádění ustanovení. Předpokládám, že naše návrhy budou zítra v plénu přijaty velkou většinou a chtěl bych blahopřát zejména zpravodaji za jeho vynikající práci. Saïd El Khadraoui (PSE). – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, chtěl bych začít poděkováním panu Stockmannovi za jeho vynikající zprávu a dobrou spolupráci. Domnívám se, že až dojdeme na konec legislativního procesu, budeme mít za sebou důležitý nový krok k dosažení stavu, kdy bude většina důležitých evropských letišť konečně dodržovat stejná pravidla výběru všech druhů poplatků za služby související s přistáváním, vzletem, osvětlením letiště a parkováním letadel a s odbavováním cestujících a nákladů. Oblast působnosti byla jedním z hlavních kamenů úrazu. Myslím, že kompromis je vynikající: 5 milionů cestujících, 15 % letů v členském státě. Je třeba vzít v úvahu i skutečnost, že v našem kompromisu jsme stanovili, že členské státy mohou mít na základě šetření v případě nutnosti možnost požadovat, aby ostatní letiště v tomtéž členském státě také dodržovala dané předpisy. Myslím, že zde jsou čtyři důležité prvky. Prvním je to, že v celém právním předpisu je trvalým tématem transparentnost a je naprosto nezbytné stanovit příslušné cíle a transparentní kritéria pro určení výše letištních poplatků. Druhým prvkem je to, že odchylky ve výši letištních poplatků budou nadále možné, mám také například na mysli odchylky na základě vlivu na životní prostředí podle hlukové zátěže. To by umožnilo řídící politiku. Třetí důležitý prvek je to, že je vypracován jasný a povinný postup konzultací mezi řídícím orgánem letiště a uživateli a že je stanoven dobrý postup vyřizování stížností. Posledním prvkem je to, že mají být uzavírány jasné dohody o předběžném financování významných investic do letišť a způsobu určování jejich nákladů.

49

50

CS


Abych to shrnul, myslím, že můžeme dospět k dobrému konečnému výsledku, pokud k tomu bude mít vůli i Rada. Uvědomuji si, že nastane pár problémů. Také přemýšlím o schválených pozměňovacích návrzích o financování bezpečnostních opatření, která byla zamýšlena jako prostředek uplatňování tlaku v zájmu nalezení řešení jiného problému, jak víte. Prozatím je to ale za námi, a mám tedy za to, že bychom ve zbývající části postupu měli být v Parlamentu pružnější. Eugenijus Gentvilas (ALDE). – (LT) Směrnice navržená Evropskou komisí zajišťuje spolupráci mezi institucemi, které řídí letiště, a uživateli, což velkým letištím nedovolí ignorovat zájmy klientů a zaujímat na trhu monopolní postavení. Proto chci jako člen Výboru pro regionální rozvoj tuto zprávu podpořit. Letecká doprava musí plnit hospodářské a sociální potřeby regionálních společenství a je důležité zdůraznit, že 90 procent občanů Evropské unie nežije v hlavních městech. Proto je nutné zajistit úspěch fungování regionálních letišť, protože ten pomůže zvýšit atraktivitu regionů. Předložený dokument snižuje riziko monopolního postavení největších letišť, což pomůže zmírnit problémy v oblasti životního prostředí, infrastruktury a dopravy, se kterými se potýkají velká letiště a města v jejich blízkosti. Jmenovitě to umožní rychlejší rozvoj regionálních letišť a zajistí sociální a hospodářský rozvoj regionů v jednotlivých zemích. Rozložení toků nákladní a osobní přepravy je velmi důležitým základem efektivního regionálního rozvoje. Proto ještě jednou vyzývám k podpoře zprávy pana Stockmanna. Adam Bielan (UEN). – (PL) Pane předsedající, jednou z povinností Evropské unie je zajistit, aby se trh Společenství rozvíjel v souladu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže. Směrnice o letištních poplatcích má zabránit možnému zneužívání ze strany letišť s vedoucím postavení na trhu Unie nebo v konkrétních zemích. Byla navržena z toho důvodu, že ne všechny země uplatňují při výpočtu letištních poplatků transparentní postupy. Nová ustanovení mají platit pro 67 velkých letišť. Myslím, že bychom měli mít na paměti, že rozvoj letišť, zejména menších, hraje důležitou úlohu při podpoře regionálního rozvoje v Evropě. Významně přispívá k vyrovnávání hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony Unie. To se týká zejména v zemích střední a východní Evropy. Moje země, Polsko, zaujímá v letecké dopravě jedno z předních míst. Polský trh letecké dopravy v loňském roce vzrostl o 13 % a patří k trhům s nejdynamičtějším růstem na světě. Růst leteckého provozu však vyžaduje značné investice. Proto je nezbytné menším letištím umožnit, aby do svých letištních poplatků započítávala část nákladů svých dlouhodobých projektů rozvoje infrastruktury. To by jim velmi pomohlo ve financování jejich rozvoje. Pedro Guerreiro (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, v tomto jednominutovém projevu bych chtěl upozornit na pozměňovací návrhy, které jsme podali, abychom zajistili, že tato směrnice výslovně zohlední omezení, kterými trpí trvale zeměpisně a přírodně znevýhodněné regiony, například nejvzdálenější regiony, zejména v souladu s čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES. Jsme přesvědčeni, že tato směrnice musí výslovně uznat důležitost letišť pro sociální a hospodářský rozvoj těchto regionů a pro územní soudržnost. Proto musí být do směrnice zařazeny odpovídající výjimky, z toho vychází návrh, aby pro letiště položená v uvedených regionech neplatila pravidla stanovená ve směrnici v případě, že nezaručí plnění závazků obecné veřejné služby. Doufáme, že tento návrh může počítat s vaší podporou.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Kathy Sinnott (IND/DEM). – Pane předsedající, myslím, že je čas od času užitečné připomenout Komisi, že Irsko je ostrov a že jsme zcela závislí na letištích, chceme-li být součástí Evropy a zbytku světa. Pro mě jsou důležitou otázkou regionální letiště a to, aby dostávala plnou podporu. Často slýchám argument, že pomoc malým letištím zvýší uhlíkovou stopu, ale nemyslím si, že to je pravda. Pokud budou všechny lety startovat z Dublinu, bude to znamenat jen to, že všichni lidé, kteří bydlí v blízkosti letiště Cork, jako já, nebo letiště Shannon nebo Waterford či Kerry, musí jet autem do Dublinu nebo využít druhý let – kyvadlovou dopravu do Dublinu – a pak pokračovat dál. Zatímco s podporou pro regionální letiště by takové lety mohly docela dobře létat z regionální oblasti přímo do požadovaného cílového místa. Moje druhá poznámka se týká zdravotně postižených cestujících. Není to tak dlouho, kdy bylo na rozpisu letištních poplatků v Irsku možné najít poplatek za invalidní vozík. Oslovilo mě mnoho zdravotně postižených, kteří mě žádali, aby byl poplatek odstraněn, protože měli pocit, že by si ostatní cestující mohli myslet, že platí něco navíc kvůli lidem na vozíku. Je velmi důležité, abychom si uvědomili, že v Evropě má zdravotní postižení asi jedna z deseti osob, možná i víc – někdy se odhaduje až 17 % – a že by v těchto případech neměly být účtovány žádné zvláštní poplatky. Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Počet cest z Evropy a do Evropy stále narůstá, cestování v rámci našeho kontinentu a z něj je však stále nákladnější. Faktory vedoucí k tomuto růstu, například vyšší cena ropy, náklady na bezpečnost a omezování emisí CO2, jsou trvalé náklady, které zcela jasně přetrvají. V této souvislosti musí být naším cílem povzbudit skutečně konkurenceschopný trh letecké dopravy, který umožní jen transparentnost a předpověditelnost. Jsem přesvědčen, že to jsou hlavní klady návrhu směrnice v nyní projednávaném znění, ke kterému významně přispěl pan Stockmann. Jedním z hlavních kladů je soubor obecných pravidel pro určení a výběr letištních poplatků, který stanoví společné zásady bránící jakémukoli zneužívání dominantního postavení. Protože tato pravidla platí pro zhruba 70 % letišť, velmi správně se tím právní předpis neuplatňuje na menší nebo regionální letiště, kde takové riziko neexistuje. Kromě toho, pokud jde o situace, které existují například v Portugalsku nebo Finsku, kde leteckou dopravu řídí svazy nebo sítě letišť, je uvedeno ustanovení o harmonizovaných poplatcích pro všechny, jsou-li slučitelné s pravidly hospodářské soutěže. Je třeba vyzdvihnout i tyto body: stanovení povinnosti provozovatelů a uživatelů letišť vyměňovat si informace, požadavky na transparentnost a metodu výpočtu letištních poplatků. Zřízení nezávislého vnitrostátního regulačního orgánu, který bude zasahovat pouze v případě naprosté neshody o rozhodnutí o letištních poplatcích, rovněž přispěje k řádnému fungování trhu. Na závěr musím, pane předsedající, konstatovat, že definice přísných a transparentních kritérií pro používání poplatků k předběžnému financování nových projektů infrastruktury letišť souběžně chrání veřejný zájem na rozvoji letišť a nové infrastruktury letišť a také práva cestujících, jinými slovy spotřebitelů, jejichž zájmy musí být celkově hlavním středem naší pozornosti. Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Pane předsedající, chtěla bych blahopřát panu zpravodajovi k trpělivosti, s níž vyslechl a vzal na vědomí nejrůznější požadavky, které odrážejí stávající různorodost letištních systémů v Evropě. Ráda bych také blahopřála

51

52

CS


Komisi za její citlivé vnímání toho, že různorodost nemůže znamenat, že systémy zdaleka nebudou transparentní, což může být prvek diskriminační nebo prvek vedoucí k omezené účasti různých zúčastněných subjektů a uživatelů. V návaznosti na důkladný dialog a úvahy zpravodaje jsem přesvědčena, že současné znění nám nabízí velmi užitečný nástroj, který zajistí, aby tři hlavní zúčastněné subjekty – vnitrostátní orgány, letiště a letecké společnosti – vyřešily své rozpory ve prospěch pracovníků a cestujících. Umožní jim poskytovat vysoce kvalitní služby v souladu s požadavky nových cestujících a požadavky na dostupnost, větší bezpečnost, menší dopad na životní prostředí, zejména pokud jde o hluk, a méně konfliktů a právní nejistoty díky lepším konzultacím. Možná by bylo lepší kritérium uplatnění směrnice zjednodušit a stanovit pouze jedno procento, což by přineslo reprezentativnější výsledek. v každém případě jsem ráda, že text uznává provozní kapacitu letištních sítí, které se ukázaly jako velmi užitečný systém v zemích, jako je moje vlastní, kde letecké společnosti postihují velmi závažné sezónní problémy. Kromě toho bych chtěla k tomuto návrhu doplnit akceptování parlamentních nebo soudních metod pro zajištění současných sazeb. Samuli Pohjamo (ALDE). – (FI) Pane předsedající, chtěl bych poděkovat zpravodaji panu Stockmannovi za tak důkladnou přípravu rozpravy na toto téma. Nicméně bych se chtěl zaměřit na něco jiného, z hlediska někoho, kdo žije v řídce obydlené oblasti se vzájemně velmi vzdálenými obydlenými místy. Letiště ve Finsku tvoří souvislou síť, ve které se používá celkem standardní stanovení cen. Tento režim zaručuje přiměřené provozní náklady i u letišť s malým provozem ležících v nejvzdálenějších oblastech. Pro tyto oblasti je letecké spojení naprosto nezbytné. Pozměňovací návrhy 9 a 16 zohledňují existenci letištní sítě, ale přístup k menším letištím je nespravedlivý. Doufám, že Parlament vezme v úvahu rozdílné podmínky, které existují v členských státech, a upraví směrnici tak, aby umožňovala údržbu, rozvoj a financování vnitrostátní letištní sítě na jednotném základě. Mieczysław Edmund Janowski (UEN). – (PL) Pane předsedající, rád bych nejprve uvedl, že oceňuji práci, kterou vykonal zpravodaj pan Stockmann a Komise. Konkurenceschopnost evropského hospodářství vyžaduje transparentní a racionální přístup k letištním poplatkům. Ty jsou významnou složkou provozních nákladů dopravců. Tato otázka se týká nejen vlastníků letišť, ale i leteckých společností, a proto i cestujících. Letiště vnitrostátního nebo kontinentálního významu jsou ovlivněna spolu s regionálními. Vzniká otázka hranice velikosti. Je navržené pozměněné kritérium 5 milionů cestujících nebo 15 % odbavených cestujících v konkrétní zemi vhodné? Tato ustanovení by v žádném případě neměla mít nepříznivý dopad na cestující. Služby, které letiště nabízejí, musí splňovat kritéria pro bezpečnost a přesnost příletů, odletů a transferů. Všichni si uvědomujeme, že nyní se naše letiště v otázce kultury přesnosti značně liší. Na některých přistupují k cestujícímu tak, jako by je obtěžoval. Velmi bychom uvítali zlepšení a lepší služby pro cestující. Jim Higgins (PPE-DE). – Pane předsedající, jsem velmi potěšen výsledkem jednání, která probíhala řadu měsíců, a rád vidím, že Parlament přistoupil k věci podle zdravého rozumu.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Původní návrh Evropské komise, aby se tato směrnice použila na všechna letiště s počtem cestujících vyšším než jeden milion, byl mimořádně znepokojivý, zejména z irského hlediska, protože v případě přijetí takového přístupu by se směrnice použila na letiště Shannon a Cork a následně možná i na Ireland West Airport, které hodlá dále rozšiřovat provoz. Já jsem argumentoval tím, že letiště s méně než pěti miliony cestujících ročně jsou vystavena mnohem větším tržním silám než letiště větší a jejich zahrnutí do oblasti působnosti podmínek této směrnice by znamenalo zbytečný tlak na regionální letiště. Na základě dnes přijatého stanoviska Parlamentu můžeme očekávat, že větší letiště budou transparentnější ve věci svých cenových politik a financování rozvoje infrastruktury. Rovněž dosáhneme silné nezávislé regulace ve všech členských státech, která zajistí, aby letiště a uživatelé letišť nezneužívali svého dominantního postavení na trhu. Jsem velice rád, ačkoli se nyní řeší protesty, proti tomu, že uživatelé letišť nemohou pozdržet plány letiště, podle mě šestiměsíční lhůta pro oznámení úpravy cen, byť je nepříznivá pro letecké společnosti, zajistí dostatek času pro dohodu a případné jednání obou stran. To, že uživatel letiště nemůže pozdržet plány letiště, umožní letištím ihned začít s plány infrastruktury, a tak ušetřit své peníze a nakonec i peníze cestujících, protože ti budou s největší pravděpodobností využívat výhod plánů s dalšími náklady. Rád bych poděkoval svým kolegům v Parlamentu, kteří podpořili mé pozměňovací návrhy k původnímu návrhu a postavili se v jednáních za můj názor, což bude znamenat, že regionální letiště – menší letiště – budou nadále alespoň v dohledné budoucnosti osvobozena od další byrokracie a souvisejících nákladů. A opět se připojuji k všem ostatním: blahopřeji zpravodaji panu Stockmannovi k dobré práci. Emanuel Jardim Fernandes (PSE). – (PT) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, musím panu Stockmannovi poděkovat a poblahopřát k jeho otevřenosti a schopnosti dosáhnout kompromisu mezi jednotlivými zájmy zúčastněnými na přípravě této vysoce kvalitní zprávy, zejména s ohledem na nejvzdálenější regiony. Podporuji podstatu návrhu Komise a souhlasím s touto zprávou, protože zaručuje nediskriminaci v letištních poplatcích vyjma případů slučitelných se Smlouvou a nezbytných ve smyslu Smlouvy, zvláště pokud jde o nejvzdálenější regiony. Musí existovat povinný postup konzultací mezi řídícími orgány letišť a uživateli letišť. Každá diferenciace poplatků musí být transparentní a musí vycházet z jasných kritérií s přihlédnutím k zásadě územní soudržnosti. Podle našeho návrhu bude budoucí úprava možná z objektivních a transparentních důvodů obecného zájmu, zejména ve věci všeobecného přístupu. Členské státy musí zajistit, cituji: „aby letiště vybírala za stejné služby stejné poplatky. Řídící orgán letiště může na základě kvality využívaných služeb udělit uživatelům slevy z poplatků za předpokladu, že dané slevy jsou dostupné všem uživatelům letiště za řádně zveřejněných, transparentních a nediskriminačních podmínek. Slevy lze udělit uživatelům otevírajícím nové trasy … v souladu s právními předpisy ES týkajícími se hospodářské soutěže…“ (Předsedající řečníka přerušil) Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) Jako poslanec, cestující a pilot jsem potěšen tím, že touto směrnicí Unie poprvé reguluje oblast letištních poplatků, což je podle mě užitečné z několika důvodů. Za prvé si myslím, že je zásadní, že nám směrnice umožňuje určit společné zásady výběru letištních poplatků, které povedou k větší jasnosti a menší diskriminaci.

53

54

CS


Druhým důležitým bodem je podle mě iniciování dialogu mezi letištními orgány a leteckými společnostmi, což by mělo znamenat, že bude věnována větší pozornost cestujícím z hlediska jejich bezpečnosti i kvality služeb. Zdá se mi důležité, že jsme touto směrnicí ukázali svůj kladný postoj k rozvojovým potřebám letišť, tzn. možnost vyšších poplatků, ale za podmínky existence dialogu s uživateli, který jim zajistí jasné informace, a existence omezení poplatků výhradně na rozvojové účely. Nakonec bych chtěl důrazně podpořit zřizování nezávislých regulačních orgánů a doufám, že to v souladu se zásadami proporcionality nepovede k nadměrné byrokratizaci. Zvláště mám na mysli ty členské státy, které mají jedno velké letiště a jednu národní leteckou společnost, kterou z velké části vlastní stát. Ačkoli v takových případech nepotřebujeme rozsáhlé regulační orgány, je naprosto nezbytné zajistit strukturální oddělení této funkce od činností souvisejících s vlastnictvím nebo dohledem. Dovolte mi také poznámku k terminologii: Podle mého názoru je vhodnější v angličtině používat výraz „independent regulatory authority“ (nezávislý regulační orgán) nebo „independent supervisory authority“ (nezávislý orgán dohledu), protože druhý výraz by mohl být chápán jako určitý druh kontrolního orgánu, což není záměr této směrnice. Pro druhé čtení navrhuji, aby byla za určitých podmínek zavedena možnost výjimky nebo odstoupení pro letiště, která fungují ve zvláštních podmínkách. Blahopřeji zpravodaji a jeho spolupracovníkům. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Ráda bych poblahopřála zpravodaji panu Stockmannovi k významným zlepšením, která provedl v návrhu Komise. Pro všechna letiště spadající do oblasti působnosti této směrnice budou platit stejná pravidla transparentnosti a všechna letiště budou poskytovat informace o výpočtu a používání letištních poplatků. Podle bodu odůvodnění 1 je hlavním úkolem letišť zajistit odbavení letadel, od přistání po vzlet, stejně jako odbavení cestujících a nákladu. Vzhledem k široké škále činností probíhajících na letišti je nutné jasně definovat úkoly každého subjektu, a zejména způsob financování těchto činností. Měli bychom však věnovat zvláštní pozornost možnosti skutečného vymáhání této směrnice ve všech členských státech. Je nezbytný trvalý dialog mezi letišti a dopravci. Jeden z našich pozměňovacích návrhů požaduje, aby byly letištní poplatky zavedené k pokrytí bezpečnostních nákladů používány výhradně k provádění bezpečnostních opatření. Členské státy by měly pro rozvoj infrastruktury svých regionálních letišť využívat také strukturální fondy. Podle údajů Eurostatu o pěti nových členských státech vzrostl objem osobní letecké přepravy v roce 2006 o 25 % oproti roku 2005. Ve stejném období zaznamenalo největší nárůst Rumunsko (35%). Předsedající. − Pane Stockmanne, jako zpravodaj budete mít možnost promluvit na konci rozpravy. Chcete vystoupit nyní nebo počkáte do konce?

14-01-2008

14-01-2008

CS


Ulrich Stockmann, zpravodaj . – (DE) Pane předsedající, ačkoli postup „catch the eye“ není určen pro zpravodaje, chtěl bych položit jednu či dvě otázky komisaři, protože před chvilkou neslyšel mé vystoupení. Až dostanu příležitost, budu stručný. Předsedající. − Dobře, to je jasné, musíme však dojít do konce našeho seznamu. Proto přejdeme k dalšímu řečníkovi a pak budeme pokračovat postupem „catch-the-eye“. Timothy Kirkhope (PPE-DE). – Pane předsedající, jsem přesvědčen, že podstatu této rozpravy lze shrnout dotazem: jak se měří dominantní postavení na trhu? Tato směrnice je pokusem Komise zavést regulaci velkého počtu letišť ve Společenství, což se zdá Komisi v pořádku protože je přesvědčena, že by mohla existovat nevyváženost vztahu mezi letišti a jejich uživateli, leteckými společnostmi. v některých případech má pravdu; větší letiště v EU, například londýnské Heathrow a pařížské letiště Charlese de Gaulla, by měla být regulována, aby nemohla zneužívat svého dominantního postavení na trhu. Jsem však přesvědčen, že menší regionální letiště v EU by měla být regulována jen v případě, že bude zjištěna jejich činnost v rozporu s pravidly hospodářské soutěže. Tedy, zpět k otázce: jak se měří dominantní postavení na trhu? Systém, který zachytí každé letiště Společenství s nejméně pěti miliony cestujících ročně, je svévolný, je však rozhodně lepší než v případě jednoho milionu. A pokud na letiště připadá ročně více než 15 % ročního objemu přepravy cestujících v členském státě, je to také lepší – ale stále svévolné měřítko. Například letiště Newcastle ve Spojeném království musí s 5,2 miliony cestujících stále soutěžit s ostatními letišti v celé severní Anglii, aby přilákalo obchody. Proč přidávat zatěžující a náročnou byrokracii menším regionálním letištím, která spolu vzájemně soutěží a potřebují růst? Proto chci, aby vnitrostátní regulační orgány měly možnost vyjmout svá vnitrostátní letiště z této regulace. Vedlejší cíle této směrnice jsou však velmi dobré. Společným pravidlům pro vzájemné poskytování informací, transparentnost a výběr poplatků tleskám. Ale zcela jistě by Komise v tomto případě neměla jít v regulaci dál, než je pro účely regulace skutečně nutné. Ulrich Stockmann, zpravodaj . – (DE) Pane předsedající, chtěl bych se zeptat pana komisaře na body, v nichž se naše stanovisko ve výboru značně lišilo od návrhu Komise: za prvé, na omezení působnosti směrnice na roční objem provozu od 5 milionů cestujících; za druhé, na začlenění letištních sítí, což je zcela nový prvek; za třetí, na posílení pravomocí regulačních orgánů a jejich možnost delegovat povinnosti na regionální orgány; za čtvrté, na předběžné financování, které Komise nezařadila, ačkoli je podle předpisů ICAO dovoleno. Nakonec mám ještě jednu otázku: jaký je váš postoj k diferenciaci poplatků podle kritérií dopadu na životní prostředí? To jsou otázky, na které bych rád slyšel odpověď. Avril Doyle (PPE-DE). – Pane předsedající, abych neopakovala nic, co zde již bylo řečeno, plně souhlasím s potřebou větší transparentnosti letištních poplatků. Protože poplatky na letištích nejsou součástí provozních nákladů leteckých společností, ale jsou součástí nákladů letišť na provoz, rozvoj a údržbu, chtěla bych znát názor Komise na povinnosti leteckých společností vracet letištní poplatky v případě, že cestující musí zrušit let. Přinejmenším by měli dostat dobropis v plné výši, když ne přímo skutečnou náhradu letištních poplatků za zrušený let. Nemyslím, že je přijatelné, aby si letecké společnosti přivlastňovaly letištní poplatky v případě zrušení letů. Některé z nich to nyní dělají, jiné vyplatí náhradu po odpočtu velkého správního poplatku, díky čemuž nestojí za to o vlastní náhradu usilovat.

55

56

CS


Je to drobnost, která však cestující v EU velmi popouzí, a podle mě bychom se k tomu měli nyní vyslovit a včlenit tuto záležitost do tématu naší rozpravy. PŘEDSEDAJÍCÍ: LUISA MORGANTINI Místopředsedkyně Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Protože jsme povinni zajistit transparentnost, správné informace pro uživatele a cestující a kvalitu leteckých dopravních služeb, a protože za prvních 11 měsíců roku 2006 vzniklo 211 nových regionálních tras (což znamenalo 1 800 nových letů týdně), chtěla bych se Komise zeptat, jaká opatření jsou přijímána pro informování cestujících o letištních poplatcích, protože cestující bohužel neznají svá práva při zrušení nebo zpoždění letů. Jacques Barrot , místopředseda Komise. − (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych ještě jednou poděkovat zpravodaji panu Stockmannovi, který navázal na náš dialog. My (a já osobně) jsme vedli dialog s letišti a leteckými společnostmi. Děkuji vám, pane Stockmanne, za to, že jste naslouchal oběma stranám, protože do jisté míry není snadné stanovit pravidla dobrého dialogu, která umožní dosáhnout vyvážených řešení a která zajistí, aby letiště s dominantním postavením nemohla tohoto postavení zneužívat. Nyní odpovím na vaše otázky, pane Stockmanne. Pokud jde o počet cestujících, je podle nás číslo 5 milionů přijatelné. Je nezbytné zohlednit sítě a já to akceptuji. Velmi však váhám s podporou delegování povinností na regionální orgány. To by mohlo být nebezpečné a nevím, jak by to mohlo prospět. Potřebujeme nestranný orgán, který zajistí, aby pro všechna dotčená letiště platily stejné podmínky ve věci dialogu a určení poplatků. Podporuji diferenciaci poplatků podle kritérií dopadu na životní prostředí. Avšak, a ještě se k tomu vrátím, není důvod počítat s jakýmkoli předběžným financováním infrastruktur. Posuzujeme-li způsoby, jak úspěšně řídit letiště a vybírat poplatky, je zjevně nutné předpokládat budoucí požadavky infrastruktury. Předběžné financování není třeba. Vedle těchto odpovědí bych nyní chtěl reagovat na některé vznesené připomínky. Nejprve bych chtěl říci paní Simpsonové, že se podařilo, aby směrnice nebyla regulativní a byrokratická. Jde nám o dodržování základních zásad. Členské státy již tyto zásady přijaly v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Nechceme zavádět regulaci pro regulaci. Jsem upřímně přesvědčen, že můžeme skutečně říci, že jsme nalezli nejlepší rámec pro zajištění dobrého dialogu mezi leteckými společnostmi, a podle mého názoru tento dialog zahrnuje i to, že bude dosaženo pokroku v oblasti transparentnosti. Pan Allister uvedl, že směrnice zdraží regionální letiště. Pravý opak je však pravdou! Naopak, pomocí transparentního účetnictví, pomocí povinných konzultací, pomocí nediskriminace dopravců ve skutečnosti zajistíme, zvláště u některých regionálních letišť, aby existovala naprostá transparentnost a aby bylo cestování letadlem pro spotřebitele, cestující, snazší, bez jakýchkoli nepříjemných překvapení. Jak jsem řekl, a teď odpovídám paní Lichtenbergerové, směrnice členským státům umožňuje stanovit poplatky nebo daně na základě znečištění hlukem nebo jiných environmentálních aspektů. Protože se však tato směrnice snaží vyhnout nadměrné regulaci, nepotřebujeme každou z těchto daní definovat. Panu El Khadraouimu bych rád odpověděl, že bude jistě možné upravit poplatky podle dopadu na životní prostředí. Rada to navrhla a já to hodlám podpořit. Někteří z vás se mě ptali na problémy ohledně rušení letů. Abych byl upřímný, text se touto otázkou nezabývá, je pro mě proto těžké odpovědět. Došlo k velkému pokroku ve věci

14-01-2008

14-01-2008

CS


práv cestujících, a ten musí pokračovat. Rád bych vás požádal, abyste se na mě obrátila písemně, abych mohl přesněji odpovědět na váš dotaz, který je, jak přiznávám, zcela oprávněný, stejně jako dotaz paní Ţicăuové, která rovněž vystoupila. Pane předsedající, rád bych nyní stručně nastínil postoj Komise k pozměňovacím návrhům. Řada návrhů, které zpravodaj předložil, posiluje úmysl Komise zlepšit vztahy mezi letišti a leteckými společnostmi. Pane Stockmanne, Komise může převzít 21 pozměňovacích návrhů, které k uvedenému cíli přispívají. Zmínil bych zejména pozměňovací návrh 12 týkající se definování poplatku a pozměňovací návrhy 14 a 16 týkající se letištních sítí, s drobnými změnami znění. Komise původně navrhla, aby se směrnice použila na letiště, jejichž roční objem provozu je vyšší než 1 milion cestujících. Komise přijímá novou hranici navrženou v první části pozměňovacího návrhu 7, protože ji zřejmě podporuje většina Parlamentu a Rady. 27 z pozměňovacích návrhů, které váš zpravodaj předložil, však v současném znění převzít nelze a bude třeba je podrobněji projednat. Patří k nim zejména pozměňovací návrhy týkající se bezpečnostních poplatků: pozměňovací návrhy 13, 21, 22, 23, 24. Tato otázka byla předmětem dlouhých a vášnivých debat. v dohodovacím řízení bylo dosaženo kompromisu a zdá se, pane Stockmanne, že tyto pozměňovací návrhy již nebudou v této fázi zapotřebí. Kromě toho se směrnice nemůže použít výhradně na případy porušení právních předpisů o hospodářské soutěži. Komise tak nemůže přijmout pozměňovací návrhy týkající se situací, kdy mají letiště vůči svým uživatelům dominantní postavení. Oblast působnosti směrnice je širší. Proto se domníváme, že část pozměňovacího návrhu 7, část pozměňovacího návrhu 16, pozměňovací návrh 19 a pozměňovací návrh 20 jsou zbytečné. Komise nemůže přijmout ani pozměňovací návrhy týkající se předběžného financování infrastruktury letišť. Výběr poplatku před zprovozněním infrastruktury je v rozporu se zásadami, ze kterých směrnice vychází. To však pane předsedající, dámy a pánové, neubírá nic ze skvělé práce pana Stockmanna, která podle mého názoru tento návrh směrnice značně zdokonalila. Měl jsem připomínky k řadě pozměňovacích návrhů, musím však ještě jednou poděkovat panu Stockmannovi a Výboru pro dopravu a cestovní ruch za kvalitu jejich práce a za to, že nám pomohli pokročit dál s tímto významným textem, který nám umožní strukturovat dialog mezi letišti a leteckými společnostmi. Chceme zabránit tomu, aby uživatelé trpěli tím, že takový dialog neprobíhá, a chceme zabránit situaci, kdy bude v důsledku nedostatečné transparentnosti možné provádět řadu postupů, aniž by bylo reálně možné je schvalovat. Tolik připomínky z mé strany. Chtěl bych poděkovat Parlamentu za to, jak se tomuto návrhu věnoval. Myslím, že by měl našim letištím a leteckým společnostem poskytnout prostředky k nastolení trvalého dialogu, který bude ku prospěchu všech zúčastněných stran. Stockmannova zpráva (A6-0497/2007) Přijatelné pozměňovací návrhy: 8, 10, 11, 12 V zásadě přijatelné pozměňovací návrhy: 3, 21, 27, 29, 30, 33, 35, 40, 44, 45 Pozměňovací návrhy přijatelné po přepracování: 14, 15 Pozměňovací návrhy přijatelné zčásti: 7 (1. část), 16, 17, 18, 22, 35 (1. část) Zamítnuté pozměňovací návrhy: 1, 2, 4, 5, 6, 9, 13, 19, 20, 23, 24, 25, 26, 28, 31, 32, 34, 36, 37, 38, 39, 41, 42, 43, 46, 47, 48

57

58

CS


Ulrich Stockmann, zpravodaj . – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych chtěl všem poděkovat za jejich připomínky a návrhy. Stále ještě musíme ujít kus cesty, a až Rada předloží svůj společný postoj, dojde na tvrdé vyjednávání. V posledních týdnech bylo zjevné, že Rada se v několika bodech začíná přiklánět k našemu způsobu uvažování, včetně oblasti působnosti směrnice, otázky letištních sítí a zamítnutí možnosti neúčasti ze strany členských států. Objevila se však i nová témata, která dosud nebyla projednána, například stanovení vnitrostátní horních hranic poplatků. Proto je třeba o těchto záležitostech vést další interní jednání. Především bude důležité zítra dosáhnout v těchto věcech co největší shody, abychom měli při přednesení společného postoje Rady silný vyjednávací mandát. Rád bych vám, pane komisaři, poděkoval za podrobné stanovisko, které jste zde přednesl. Chtěl bych jen na závěr vysvětlit, proč je předběžné financování infrastruktury pro tento Parlament tak důležité: jednak je podle ICAO možné, jednak přirozeně nechceme, aby se poplatky náhle zvýšily v okamžiku, kdy se nová infrastruktura dostane na trh, a konečně samozřejmě existuje i velká opožděná poptávka nejen ve východní Evropě, ale i v dalších nových členských státech. Vím však, že je to sporné téma a že budeme muset vyčkat a zjistit, jakého pokroku lze v této věci dosáhnout. Ještě jednou vám děkuji a těším se na další diskuse s vámi a kolegy poslanci v tomto Parlamentu. Rád bych také poděkoval stínovým zpravodajům za jejich vynikající spolupráci. (Potlesk) Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Marian-Jean Marinescu (PPE-DE), písemně . − (RO) Iniciativa, která má vyjasnit předpisy týkající se letištních poplatků a rozvoje transparentních, nediskriminačních postupů výpočtu těchto poplatků, je vítána, protože brání jakémukoli zneužívání ze strany letišť s dominantním postavením na trhu. Je tak zajištěna transparentnost a nepřerušovaná výměna informací mezi poskytovateli služeb letecké dopravy a zákazníky pro jednotlivá letiště i letištní sítě. Kromě toho mohou členské státy použít ustanovení této směrnice na jiná letiště na svém území, a tím povzbudit hospodářskou soutěž a snížit tak letištní poplatky ve prospěch konečných uživatelů. Díky existenci společných norem získají cestující stejné služby za stejné ceny a letiště budou jako jediné kritérium při správě svého zařízení a služeb používat hospodárnost. Vhodné vymáhání těchto postupů bude zajištěno zřízením nezávislého vnitrostátního regulačního orgánu v každém členském státě. Jsem pevně přesvědčen, že prospěch z této regulace budou mít především a hlavně evropští občané. k dalším přínosům budou patřit: další investice do odvětví letectví, větší bezpečnost, zabezpečení a důvěra cestujících, což pak povede k významnému dlouhodobému přínosu pro rozvoj letecké dopravy v Evropské unii.

14-01-2008

14-01-2008

CS


18. Vývoz a dovoz nebezpečných chemických látek (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0406/2007), kterou vypracoval Johannes Blokland jménem Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (KOM(2006)0745 - C6-0439/2006 - 2006/0246(COD). Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, nejprve bych chtěl Evropskému parlamentu, a zejména zpravodaji panu Bloklandovi, stínovým zpravodajům a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin i paní Mannové a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku poblahopřát k jejich vynikajícím zprávám a názorům vyjádřeným v prvním čtení. V posledních 30 letech se díky politikám a právním předpisům Evropské unie týkajícím se ochrany veřejného zdraví a životního prostředí dosáhlo značného pokroku ve snižování rizik, jež představují chemické látky, a to nejen v Evropské unii, ale i na celém světě. Evropská unie je trvale důležitým partnerem v mezinárodních úmluvách včetně Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 304/2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek provádí Rotterdamskou úmluvu ve Společenství. v mnoha bodech nařízení nezůstává u ustanovení Rotterdamské úmluvy, ale jde dále a nabízí vysokou úroveň ochrany pro země, které dovážejí chemické látky. Dne 10. ledna 2006 vydal Soudní dvůr Evropských společenství rozsudek, kterým nařízení 304/2003 zrušil z toho důvodu, že mělo mít dvojí právní základ, jmenovitě článek 133 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy. v návaznosti na to je účelem tohoto návrhu přijmout nové nařízení s výše uvedeným dvojím právním základem. Současně Komise na základě své zprávy o dosavadních zkušenostech s prováděním příslušných postupů předložila jisté technické změny ustanovení nařízení. Uvedená zpráva byla předložena Evropskému parlamentu a Radě souběžně s tímto návrhem. Hlavní návrhy Komise ve věci změn nařízení jsou následující: Za prvé, jsou navrhovány určité výjimky ze základního požadavku na výslovný souhlas v dovozních zemích před vývozem. Tyto výjimky se provádějí pouze v případech, kdy i přes přiměřené úsilí na straně Komise a vnitrostátního orgánu, který jmenovala vývozní země, není na žádost dána žádná odpověď, za předpokladu splnění určitých podmínek. Tyto výjimky mají zajistit určitou míru flexibility a současně zachovat vysokou úroveň ochrany, která je rozhodně vyšší než ochrana zaručená Rotterdamskou úmluvou. Za druhé, navrhuje se výjimka z požadavku výslovného souhlasu v případech, kdy jsou chemické látky vyváženy do zemí OECD, jsou-li splněny určité podmínky. Za třetí, byla vyjasněna pravidla týkající se doby platnosti výslovného souhlasu. Kromě toho jsou výslovné souhlasy a také případy, kdy je uznán alternativní doklad, pravidelně přezkoumávány. Za čtvrté, jsou stanoveny postupy a prostředky, které umožňují přístup celních orgánů k informacím, protože ve většině členských států hrají tyto orgány hlavní úlohu při zajišťování shody s nařízením, pokud jde o kontrolu vývozů.

59

60

CS


Paní předsedající, chtěl bych vyjádřit svou spokojenost s úsilím, které jsme všichni vynaložili na dosažení dohody o tomto nařízení v prvním čtení. Evropská komise je schopna přijmout kompromisní balíček pozměňovacích návrhů, aby bylo dosaženo dohody v prvním čtení. Johannes Blokland, zpravodaj. – (NL) Paní předsedající, jako zpravodaj pro dovoz a vývoz chemických látek jsem potěšen, že zde mohu informovat o tom, že jsme v prvním čtení dosáhli dobrého výsledku. Proto bych chtěl poděkovat každému, kdo na tom spolupracoval. Děkuji zejména sekretariátu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stínovým zpravodajům, kteří mi poskytli vynikající podporu. Velmi jsem ocenil dobrou spolupráci s Radou, zvláště s portugalským předsednictvím, a s Evropskou komisí. Jednalo se o technicky složitý návrh a diskuse byla někdy dosti bouřlivá, pokud šlo o to, co přesně je nejlepší pro životní prostředí. Podle mého názoru je tím nejdůležitějším, čeho jsme dosáhli, skutečnost, že díky tomuto novému nařízení bude obchod s nebezpečnými chemickými látkami probíhat eticky odpovědným způsobem. Zvláště jsme chtěli vyjít ze zásady, kterou asi znáte jako zlaté pravidlo: „Nečiň nikomu, co nechceš, aby jiní činili tobě.“ Ačkoli je to starobylá zásada, kterou nacházíme v Bibli i v jiných náboženstvích, vedl tento aspekt k obvyklým diskusím. Původní návrh Komise skutečně obsahoval velmi liberální úpravu povolování vývozu nebezpečných chemických látek s tichým souhlasem. Tak zněl návrh, zatímco zejména pro rozvojové země je důležitá naprostá transparentnost ve věci dovážených látek. Přece jen hovoříme o látkách, které jsou v Evropské unii zakázány nebo přísně omezeny. Jsem přesvědčen, že jsme v dosažené dohodě dospěli k dobrému výsledku. Znamená, že bude ve věci nebezpečných látek v rozvojových zemích zaručena ochrana a informovanost. Paní předsedající, toto nové nařízení řádně provádí celosvětovou Rotterdamskou úmluvu, která byla přijata v roce 1998, ale oficiálně je v platnosti od roku 2004. Proto mohu každému bezvýhradně doporučit, aby zítra hlasoval pro dohodu, které bylo dosaženo s Radou. Závěrem bych, paní předsedající, chtěl vyzvat také Radu a Komisi, aby učinily vše, co je v jejich moci, pro rozšíření seznamu látek v Rotterdamské úmluvě. Seznam úmluvy nyní obsahuje zhruba 40 látek. Existuje určitě 200 látek, které byly určeny k posouzení a případnému doplnění na uvedený seznam. Zvláště v zájmu ochrany rozvojových zemí se musíme dát ve věci ostatních látek rázně do práce. Erika Mann, navrhovatelka stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku . – (DE) Paní předsedající, ráda bych vyjádřila velké poděkování zejména panu zpravodajovi a Komisi, a samozřejmě i Radě. Přednesli jsme zde velmi dobrou zprávu. Nejvyšší prioritou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku bylo vypracovat praktické nařízení, které bude přiměřeně a logicky upravovat mezinárodní dovoz a vývoz nebezpečných chemických látek a které bude dostatečně srozumitelné, aby dovážející země pochopily, čeho se v Evropské unii snažíme dosáhnout. To byl v podstatě hlavní problém, jmenovitě to, že jsme doplnili pár hezkých věcí a pár nebezpečných věcí, ale nikdo nedokázal pochopit, co všechno to, co jsme doplnili na mezinárodní seznam, skutečně znamená. Návrh, který máme před sebou, je dobré nařízení, a doufám, že bude na mezinárodní úrovni pochopitelné, aby mohlo být i řádně používáno. Věci, kterým není rozumět, nedávají samozřejmě velký smysl. Může to být i nebezpečné; pokud něčemu není rozumět, nebude to prostě fungovat.

14-01-2008

14-01-2008

CS


Výbor pro průmysl je spokojen a já bych chtěla zvláště poděkovat zpravodaji panu Bloklandovi za to, že jednal tak přesvědčivě a rozumně, že jsme nakonec dosáhli dobrého kompromisu. Jen bych chtěla požádat, abychom nezkoušeli seznam ihned dále doplňovat, ale abychom vyzkoušeli současnou podobu, abychom pak měli skutečně fungující právní předpis. Frieda Brepoels, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, nařízení, které máme před sebou, se týká vysoce technické záležitosti, jak víte. Proto původně nebylo předmětem rozpravy, nyní však máme příležitost vyjádřit své názory a já bych chtěla stručně něco říci za skupinu PPE-DE. Jsem také velmi potěšena tím, že po řadě neformálních konzultací s Radou a Komisí jsme dospěli k dohodě v prvním čtení. v podstatě to bylo možné jen díky úsilí a otevřenosti našeho zpravodaje, který byl ochoten naslouchat všem stranám. Přirozeně také děkuji Komisi a Radě za jejich příspěvky. Nyní se toto nařízení o vývozu a dovozu některých nebezpečných chemických látek, kromě dvojího právního základu – článku 133 a čl. 175 odst. 1 – a řady technických změn, skutečně zaměřuje, jak již zpravodaj zmínil, na pozměněný postup výslovného souhlasu, který je předmětem článku 13. Neformální diskuse se zaměřovaly zejména na toto téma. Jsem přesvědčena, že v některých případech je vhodná větší flexibilita, nejen v zájmu ochrany vývozních zájmů evropských zemí, ale i v zájmu zaručení nejvyšší úrovně ochrany životního prostředí a veřejného zdraví pro všechny dotčené strany. Tak bude možné některé nebezpečné chemické látky stále vyvážet bez výslovné dohody nebo souhlasu, ale za velmi přísných podmínek. Myslím, že znění dohody zaručuje a dokonce posiluje bezpečný vývoz látek. Tohoto posledního bodu bylo vlastně dosaženo odstraněním části původního znění navrženého Komisí. Jako stínová zpravodajka PPE-DE rovněž věřím, že jsme spolu s Radou a Komisí dosáhli dobrého, vyváženého a reálného kompromisu. Doufám, že mí kolegové poslanci zítra vše schválí. Gyula Hegyi, jménem skupiny PSE . – Paní předsedající, nejprve bych rád řekl, že vítám zprávu a samozřejmě i provádění Rotterdamské úmluvy, která je důležitou mezinárodní úmluvou o zákazu několika nebezpečných chemických látek. Téma mi není neznámé. Pracoval jsem jako stínový zpravodaj skupiny PSE na tématu omezení několika chemických látek, včetně zákazu PFOS a zákazu vývozu rtuti, a nyní se svými kolegy pracuji na omezení dusičnanu amonného a dalších látek. v těchto věcech jsem dobře spolupracoval se svým kolegou panem Bloklandem. Musíme chápat, že celoevropský zákaz někdy nestačí. Například DDT a lindan jsou v EU řadu let zakázány, stále však lze v krvi našich občanů jejich přítomnost zjistit. Po evropském zákazu určitých chemických látek se často stává, že některé nadnárodní společnosti vyrábí a prodávají zakázané chemické látky v zemích mimo EU, zejména ve třetím světě. Pak se zakázané chemické látky snadno vracejí v dovážených produktech a jsou přítomny i jako znečišťující látky v oceánech, mořích, řekách a ovzduší. Zákaz vývozu rtuti, který tento Parlament plně podpořil, nám ukázal správnou reakci. Stejný postup je nyní nutný i u jiných nebezpečných chemických látek.

61

62

CS


Zdůrazňuji význam mezinárodních chemických úmluv – Rotterdamské úmluvy, Stockholmské úmluvy a SAICM – protože pouze tyto nástroje mohou vést k mezinárodnímu řešení problémů, které chemické látky působí. Marios Matsakis, jménem skupiny ALDE . – Paní předsedající, také chci blahopřát panu Bloklandovi k jeho vynikající zprávě a obdivuhodně obratnému způsobu, jakým vyřešil všechny procesní problémy spojené s touto důležitou zprávou. Kromě toho mu chci poděkovat za respekt a pozornost, které prokazoval všem stínovým zpravodajům. Návrh, který Komise předložila ve věci nařízení Evropského parlamentu a Rady o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek, který téměř všechny parlamentní skupiny obohatily společnými kompromisními pozměňovacími návrhy, bude představovat soubor přiměřených a velmi potřebných pravidel, který s největší pravděpodobností zajistí ochranu veřejného zdraví a životního prostředí na vysoké úrovni. Závažné problémy, které působí bezohlední mezinárodní obchodníci s toxickými látkami, jsou dobře známy a budí velké obavy; jsou vkládány velké naděje v to, že provedení návrhu Komise pomůže rozvojovým zemím bojovat se závažnými riziky ohrožujícími blaho jejich občanů a naše životní prostředí. Vedle podstaty tohoto právního předpisu také stojí za zmínku, že do jisté míry prokazuje užitečnost rozhodnutí Soudního dvora o žalobě Komise proti Radě a Evropskému parlamentu. Současně nastoluje otázku, proč musely být nejprve podniknuty takové kroky a proč všechny tři hlavní orgány EU nemohly nalézt způsob, jak se smírně dohodnout, aniž by se musely obracet na soud. Tato žaloba nevyhnutelně způsobila prodlení, byla nákladná a možná mezi orgány způsobila určitou nevraživost, které bylo možné předejít. Nicméně se to stalo a musíme na to zapomenout – ačkoli nás to všechny musí v budoucnosti možná vést k moudřejšímu rozhodování a k tomu, abychom se v co největší míře vyhýbali soudním žalobám. Carl Schlyter, jménem skupiny Verts/ALE. – (SV) Paní předsedající, dovolte mi poděkovat Johannesi Bloklandovi za vynikající spolupráci během celého procesu. Od podpisu Rotterdamské úmluvy uběhlo deset let, a tehdy bylo řečeno, že před vývozem nebezpečných chemických látek by měl být předem vyžádán písemný souhlas. Přece jen se nezabýváme jen tak nějakými chemickými látkami; seznam chemických látek obsahuje nejnebezpečnější chemické látky, které dnes člověk na zemi používá. Trvalo to tedy deset let. Jedním z důvodů je neústupný postoj staré Komise, která trvala na tom, že jde jen o obchodní záležitost. Děkuji Stavrosi Dimasovi, že zajistil, že nyní máme řádný právní základ a můžeme s věcmi pohnout kupředu. Nebylo vždy jednoduché ani jednat s Radou. Byl jsem šokován, když se předsednictví domnívalo, že smrtící chemické látky, které jsou v praxi v EU zakázány, lze po dlouhou dobu vyvážet do jiných zemí bez předchozího souhlasu. Důvodem bylo to, že Rada nechtěla, aby byl evropský průmysl konkurenčně znevýhodněn. Skutečná konkurenční nevýhoda našeho průmyslu by však vznikla, kdyby v zájmu svého přežití musel ohrozit zdraví, životní prostředí a mezinárodní právo. Je absurdní tvrdit, že musíme porušovat mezinárodní úmluvy jen proto, že ostatní strany pravidla a normy nedodržují. Můžete stejně tak říci, že by EU měla vyvážet drogy, protože když to nebude dělat, bude to dělat mafie. Jsem rád, že jsme se byli schopni nakonec dohodnout a konečně zacelit mezeru právní úpravy pro neschválený vývoz. Nyní máme právní předpis, který zahrnuje nejen chemické látky upravené úmluvou, ale obsahuje i požadavky ohledně jiných chemických látek, které jsou v EU přísně kontrolovány. Ty nyní musí příslušné orgány před vývozem posuzovat

14-01-2008

14-01-2008

CS


podle zdravotních a environmentálních kritérií. Je dobře, že období pro výjimky se zkrátilo z 36 na 12 měsíců. Je také dobře, že jsou do nařízení zahrnuty chemické látky obsažené ve výrobcích. Konečně máme právní předpis, který je přijatelný a zlepšuje návrh Komise, mohl by však být ještě lepší, kdyby mělo veřejné zdraví a životní prostředí přednost před firemními zájmy; to je přece jen jediný udržitelný hospodářský model. Hiltrud Breyer (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, chtěla bych také panu Bloklandovi poděkovat. Jsem ráda, že Evropský parlament změnil kurs a tuto obrovskou mezeru právní úpravy uzavřel. Víme, že v rozvojových zemích ročně dojde k více než 1,5 milionům případů otravy a téměř 30 000 úmrtím. Bylo by otřesné, kdyby návrh Komise vstoupil v platnost, protože by to znamenalo, že nebezpečné látky lze vyvážet bez povolení dovážejících zemí, pokud nebude do 90 dnů obdržena žádná odpověď. Byl by to také velmi pochybný výklad právních předpisů na ochranu zdraví a životního prostředí, kdybychom nadále vyváželi, když na jedné straně určujeme nový bezpečnostní mezník v podobě nejnovější certifikace pesticidů a na druhé straně činíme pravý opak při vývozu. EU by neměla jen zajišťovat vysokou úroveň ochrany u svého vlastního prahu, ale měla by to samé hájit i pro zbytek světa, a toto paradoxní zmírnění vývozních pravidel by nijak nepřispělo k důvěryhodnosti EU. A co víc, potřebujeme ve věci vývozu chemických látek a pesticidů větší transparentnost. Musí existovat lepší systém pro zveřejňování množství produktů vyvážených členskými státy EU. Hovoříme přece o pohybu zboží, které podléhá omezením a zákazům, a v členských státech potřebujeme v této oblasti co největší transparentnost. Proto vyžadujeme více informací o příslušných množstvích a konkrétních členských státech, ze kterých látky pocházejí. Avril Doyle (PPE-DE). – Paní předsedající, protože je pro nás tento postup nový – a když se rozhlédnu, všichni ostatní zde přítomní již hovořili – znamená to, že mám pět minut? Předpokládám, že mohu mít alespoň dvě, což byla doba odebraná naší straně pro postup „catch-the-eye“. Tuto záležitost musíme vyjasnit. Vyjadřuji podporu svým kolegům ve věci tohoto důležitého nařízení, které podruhé prochází výbory a tímto Parlamentem, v důsledku před 12 měsíci vydaného rozsudku Soudního dvora, podle kterého mělo mít nařízení původně dvojí právní základ. V postupu „catch-the-eye“ chci hovořit zejména o své obecné obavě týkající se právních základů a obtíží, s nimiž se zde setkáváme, nejen u tohoto právního předpisu, ale u dalších. Mnoho času se na úrovni výborů i v plénu stráví projednáváním pozměňovacích návrhů týkajících se jednoho nebo dvojího právního základu a odlišných názorů. Myslím, že je načase, aby tento Parlament přesně zrevidoval postupy, kterými docházíme k dvojím právním základům, protože často jsou dvojí právní základy navrhovány nám nebo v Radě a vracejí se nám před dosažením společného postoje z důvodů, které bych nazvala ledabylou zákonodárnou prací, protože čím je EU větší (nyní máme 27 členských států a zvětšujeme se, což vítám), tím obtížnější je udržovat v zákonodárné činnosti pořádek. Musíme si skutečně dávat pozor, co v této oblasti děláme. Je tedy zajímavé, že zde je pravý opak pravdou. Soudní dvůr v podstatě řekl, že v této konkrétní oblasti potřebujeme dvojí právní základ namísto jediného, který obvykle situaci velmi zjednodušuje (můžeme-li vycházet z jediného právního základu), protože velmi často znamenal dvojí právní základ výhodu pro právníky.

63

64

CS


Ráda bych, kdyby mohl pan komisař naznačit, čeho se přesně protest proti jedinému právnímu základu týkal, kdo jej vyslovil, a kdyby nám mohl poskytnout více informací o tom, proč Soudní dvůr sám rozhodl o dvojím právním základu. Dostali jsme čas projít znovu celým postupem a účinky nařízení byla zachovány v původní podobě do doby, než je znovu přijmeme, a já velmi vítám, že díky veškeré naší spolupráci budeme zřejmě schopni dojít k dohodě v prvním čtení. Názory pana komisaře v této věci a ve věci celé historie právního základu, který se k nám dostal podruhé, by byly velmi vítány. Předsedající. − Poskytla jsem vám čas navíc, jako ostatním, protože pět minut nebylo zjevně příliš vzhledem k tomu, že není přítomno mnoho poslanců, ale bylo to jen pro jednou. Stavros Dimas, člen Komise. − (EL) Paní předsedající, rád bych všem řečníkům poděkoval za jejich kladná vyjádření. Plně schvaluji a sdílím přání Parlamentu dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, zejména v zemích, které nemají nezbytnou infrastrukturu nebo kapacitu pro řádné zacházení s nebezpečnými chemickými látkami. Rovněž zcela souhlasím s názorem, že Evropský parlament by měl hrát vedoucí úlohu při stanovování právního rámce Společenství, aby zajistil vysokou úroveň ochrany. v mnoha ohledech se nařízení neomezuje na ustanovení Rotterdamské úmluvy, ale stanoví prováděcí podmínky, které nabízejí vysokou úroveň ochrany pro všechny země světa, nikoli jen pro členy úmluvy. Jsem přesvědčen, že tento příklad povzbudí další země, aby jej následovaly a k úmluvě se připojily. Komise vynaloží veškeré úsilí na podporu Rotterdamské úmluvy, aby umožnila dosažení těchto cílů. Pokud jde o vyjádřené obavy týkající se rtuti a arzenu, Komise by ráda zdůraznila, že podle čl. 22 odst. 3 nařízení 304/2003, pokud bude kov arzen zakázán nebo podroben přísnému omezení ve Společenství, bude předložen návrh na použití příslušné přílohy. Komise dále zdůrazňuje, že se v Radě a Parlamentu pracuje na návrhu o zákazu vývozu rtuti do zemí mimo Společenství, což je zákaz, který, bude-li v platnosti, přesáhne požadavek na souhlas podle Rotterdamské úmluvy a nařízení Společenství, které úmluvu provádí. Ještě jednou bych chtěl poděkovat panu zpravodaji a stínovým zpravodajům za jejich úsilí a vynikající práci, zejména panu Bloklandovi. Komise je s výsledkem jednání mimořádně spokojena a považuje všechny předložené kompromisní pozměňovací návrhy za přijatelné. Pokud jde o dvojí právní základ, bylo by skutečně daleko snazší a jednodušší, kdybychom měli právní základ jediný, ale dobře známe problém, který tak často nastává: Pokud se dobře pamatuji, máme zde článek 133 s článkem 175, zatímco ve většině ostatních případů máme článek 95 s článkem 175. Při navrhování právního základu vždy rozhodně vycházíme ze stanoviska našeho právního útvaru. v tomto případě, jak jsem již uvedl, jsme se zabývali obchodem a životním prostředím, a to byl důvod rozhodnutí Evropského soudního dvora o dvojím právním základu. Johannes Blokland, zpravodaj. – (NL) Paní předsedající, paní Doylová a pan Matsakis nastolili problém právního základu a komisař Dimas, kterému bych chtěl srdečně poděkovat za odpověď, se tohoto tématu rovněž dotknul. Když jsem byl zpravodajem, problém byl v podstatě v tom, že za mnou přišel předseda Rady a řekl: „my v Radě se jednomyslně shodneme na tom, že obchod jako právní základ

14-01-2008

14-01-2008

CS


je pro nás vážný problém; chceme požádat náš právní útvar o radu a změnit základ na životní prostředí“. Parlament konzultoval svůj vlastní právní útvar, který si byl naprosto jist, že právním základem by neměl být obchod, ale životní prostředí. Na uvedeném základě jsme pak téměř jednomyslně došli k tomuto závěru, alespoň v Radě. Bylo by skutečně lepší, kdybychom tento problém nepřednesli Soudnímu dvoru, ale zahájili jednání s komisařem, předsedou Rady a s Parlamentem o nalezení politického řešení tohoto problému. Co se stalo pak? Ano, nařízení naštěstí vstoupilo v platnost. Fungovalo to takhle: Rada považovala věc za naléhavou, Parlament považoval věc za naléhavou. Vzniklo však mnoho diskusí, a nakonec se všichni dostali do sporu: Komise, Rada i Parlament. Soudní dvůr vydal svého druhu šalamounské rozhodnutí a řekl: dvojí právní základ, ačkoli Rada a Parlament předpokládaly, že to nejde, že to není možné. v takové situaci se dostanete do stavu, kdy nikdo nemá pravdu, stojí to léta zpoždění, ačkoli naštěstí ne na úkor rozvojových zemí, protože práce pokračovala tak jako tak. V každém případě nám to nějaký čas zabralo. Myslím, že bychom v budoucnosti měli postupovat společně, abychom takovým problémům předešli. Když pan komisař Dimas předběžně hovořil s Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, také jsme mu tento problém přednesli. Problém jsme nastolili i na třech slyšeních s komisařem Verheugenem a předsedou Komise panem Barrosem. v té době jsme získali příznivý dojem, že nebylo ani tak rozhodnutím Komise, ale spíše právního útvaru, obrátit se na Soudní dvůr. Myslím, že od nynějška by nemělo být řešení problému ponecháno právníkům, ale politikům. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Daciana Octavia Sârbu (PSE), písemně . – (RO) Návrh nařízení o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek je zlepšením v používání chemických látek, protože znamená účinnější ochranu zdraví obyvatel a životního prostředí. Záměrem nařízení je povzbudit společnou odpovědnost vývozců a dovozců a podporovat jejich spolupráci v zájmu zajištění kontroly nad mezinárodním oběhem nebezpečných chemických látek. Nové nařízení pozměňuje definici vývozce tak, aby zahrnovala osoby, které takové nebezpečné chemické látky vyvážejí z EU, ale nemají v EU sídlo, a tím zajišťuje účinnou ochranu a dohled nad tokem nebezpečných chemických látek. Postup předchozího souhlasu, v jehož rámci určité chemické látky vyžadují výslovné povolení dovážející země, rovněž pomáhá obchodujícím zemím získat přesnější informace o nebezpečných chemických látkách zakázaných z důvodu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, které mohou formou tranzitu přecházet přes dovozní země. Postup předchozího souhlasu nijak nenahrazuje účinné a důsledné kontroly na hranicích a členské státy by měly spolupracovat, aby zajistily účinné řízení pohybu těchto nebezpečných materiálů na svém území. Richard Seeber (PPE-DE), písemně . – (DE) Nové nařízení o vývozu a dovozu určitých nebezpečných chemických látek a pesticidů nyní zahrnuje řadu smysluplných technických změn. v minulosti mezinárodní obchod v této oblasti vždy brzdily administrativní překážky.

65

66

CS


Důvodem bylo hlavně to, že dovážející země musela vydat svůj „výslovný souhlas“, než mohlo být zboží odesláno. Není pochyb o tom, že tento souhlas je naprosto nezbytný v případě, že se jedná o potenciálně nebezpečné látky, a z tohoto důvodu je to požadavek, který by měl být zachován. Zásada subsidiarity ale jedním z pilířů Unie a je důležité, aby byly samy členské státy v budoucnosti stále schopny určovat, které potenciálně nebezpečné látky smí překročit jejich hranice. Z hlediska volného obchodu však potřebujeme v této oblasti zachovat určitou míru flexibility. Díky většímu prostoru pro manévrování je rovněž snadnější bránit tomu, aby země, jejichž systémy dohledu nad dovozem se dosud dostatečně nerozvinuly, nebyly zneužívány vývozci, jejichž činnost není účinně sledována. Nynější kompromis k těmto úvahám přihlíží, a zajišťuje nejen to, aby obchod s potenciálně nebezpečnými chemickými látkami probíhal odpovědným způsobem, ale také poskytuje prostor pro manévrování nutný pro pokračování bezproblémové mezinárodní výměny zboží. 19. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 20. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 21:50)

14-01-2008

PONDĚLÍ 14. LEDNA 2008

Recommend Documents